Electron BackScatter Diffraction (EBSD)

Podobné dokumenty
2. Difrakce elektronů na krystalu

Elektronová mikroskopie II

Elektronová Mikroskopie SEM

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Krystalografie a strukturní analýza

METODA EBSD V ŘÁDKOVACÍ ELEKTRONOVÉ MIKROSKOPII

Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál

Chemie a fyzika pevných látek l

Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů

Metody skenovací elektronové mikroskopie SEM a analytické techniky Jiří Němeček

Teorie rentgenové difrakce

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Difrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií)

Úvod do zpracování obrazů. Petr Petyovský Miloslav Richter

Příloha č. 1 - Technické podmínky Rastrovací elektronový mikroskop pro aktivní prostředí

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289

Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

REKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE

INTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II.

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

Mongeova projekce - úlohy polohy

DIFRAKCE ELEKTRONŮ V KRYSTALECH, ZOBRAZENÍ ATOMŮ

MODERNÍ METODY STRUKTURNĚ FÁZOVÉ ANALÝZY A JEJICH APLIKACE V MATERIÁLOVÉM INŽENÝRSTVÍ

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Typy interakcí, základy elektronové difrakce, metody LEED a RHEED

Elektronová mikroanalýz Instrumentace. Metody charakterizace nanomateriálů II

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU:

Určení tlouštky folie metodou konvergentního elektronového svazku (TEM)-studijní text.

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (19) (13) B1. (40) Zveřejněno (45) Vydáno (75) Autor vynálezu A.UTRATA RUDOLF Ing. CSo.

Dodávka analytického rastrovacího elektronového mikroskopu s vysokým rozlišením vč. zařízení na přípravu vzorků pro projekt NTIS

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

4 ZKOUŠENÍ A ANALÝZA MIKROSTRUKTURY

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Syntetická geometrie I

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze

Metody povrchové analýzy založené na detekci iontů. Pavel Matějka

Spektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie

OPOTŘEBENÍ A TRVANLIVOST NÁSTROJE

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

Zpracování obrazu a fotonika 2006

Praktikum školních pokusů 2

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

Rovnice přímky v prostoru

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Prověřování Standardního modelu

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Chemie a fyzika pevných látek p2

Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou

Kulová plocha, koule, množiny bodů

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Kartografické projekce

Proč elektronový mikroskop?

Metody charakterizace

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

1 Teoretický úvod. 1.2 Braggova rovnice. 1.3 Laueho experiment

P R O M Í T Á N Í. rovina π - průmětna vektor s r - směr promítání. a // s r, b// s r,

Příloha-výpočet motoru

Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí

Senzory ionizujícího záření

Vliv vířivého proudění na přesnost měření průtoku v komínech

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU

Analytická geometrie lineárních útvarů

Analýza napjatosti PLASTICITA

Konstruktivní geometrie - LI. Konstruktivní geometrie - LI () Kótované promítání 1 / 44

Syntetická geometrie I

Praktikum III - Optika

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Kvantitativní fázová analýza

Techniky mikroskopie povrchů

Dualismus vln a částic

KMA/G2 Geometrie 2 9. až 11. cvičení

KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE

(1 + v ) (5 bodů) Pozor! Je nutné si uvědomit, že v a f mají opačný směr! Síla působí proti pohybu.

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka

Obsah. Úvod do prostorového modelování 9. Prostředí AutoCADu při práci ve 3D 15 KAPITOLA 1 KAPITOLA 2

Pracovní listy MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Nedestruktivní defektoskopie

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Objemové ultrajemnozrnné materiály a jejich příprava. Doc. RNDr. Miloš Janeček CSc. Katedra fyziky materiálů

1 Analytická geometrie

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Rentgenová difrakce a spektrometrie

0 x 12. x 12. strana Mongeovo promítání - polohové úlohy.

TRANSMISNÍ ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne Posuzoval:... dne... výsledek klasifikace...

Vlnová délka světla je cca 0,4 µm => rozlišovací schopnost cca. 0,2 µm 1000 x víc než oko

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Electron BackScatter Diffraction (EBSD) Informace o xtalografii objemových vzorků získané pomocí SEM + EBSD a) základní součásti systému EBSD 1. Základy EBSD Vzorek Detektor EBSD Fluorescenční stínítko Vakuové okénko CCD kamera (vysoká citlivost) Rozlišení: 10-100 nm Rychlost sběru: 100 s -1 Doba expozice: < 10 s SEM FEG (HW) stolek, řízení polohy svazku, atd. PC (SW) řízení experimentu, vyhodnocení difrakčních obrazců, zobrazení výsledků (OI, HKL)

b) Vznik difrakčního obrazce a sběr dat Difrakční obrazec = mapa KL TEM Mechanismus vzniku KL nepružný rozptyl elektronů do všech možných směrů λinel λel Dodatečná Braggovská reflexe nepružně rozptýlených e-: 0 (atom) nepružný rozptyl A,B Braggovská reflexe (nastává na všech rovinách, kde Fhkl 0) Pohyb e- po kuželových plochách s vrch. úhlem (π-2θ) a osou <hkl> - průsečík se stínítkem 2 hyperboly (blízko středu rovnoběžky) vzdálenost 2.Θ.L (= dxy od středu= prim. stopy) a osou (hkl) Rozdíl od TEM:! BSE zpětně odražené elektrony (nad tlustým vzorkem)

t = 7s, res. 915 x 915 pixel t = 15 ms, res. 112 x 112 pixel c) interpretace difrakčních obrazců Kvalitativní vztah (viz difrakční konstanta TEM): w 2l θ nlλ d w... šířka pásu KL l...vzdálenost stínítkodetektor λ... (8.6 pm 20kV) d... mezirovinná vzdálenost θ 1 Změna orientace xtalu pohyb KL Kalibrace: a) l (viz TEM) b) střed dif. obrazce (kolmé a sklopené stínítko)

d) automatické indexování a stanovení orientace Poloha KL Houghova transformace Transformace: (x, y) (ρ, θ) ρ = x cosθ + y sinθ přímka (KL) bod (HP) KL Maxima v HP 1) Raw image 2) Houghova transformace detekce maxim 3) Zpětná transformace KL 4) Indexace KL Stanovení úhlu mezi rovinami: (x 1, y 1, l), (x 2, y 2, l), (x 3, y 3, l) r i = (x i, y i, l) n ij = (r i x r j )...normála úhel: cosα ijkl = n ij. n kl Porovnání s tabulkou α ijkl stanovení (hkl) Závěrečný krok: stanovení orientace x-talu

e ) Reprezentace orientace xtalu: Ref. s.s. othogonální s.s. pevně spojená se vzorkem Ref. s.s. = válcovaný plech x směr válcování (RD) y příčný směr (TD) z normála k povrchu (ND) Orientační matrice: (α 1, β 1, γ 1 směr kosiny mezi směrem [100] a RD, TD, ND), atd. r C = G r S r C... směr v xtalu r S... směr v ref. vzorku i) (hkl) [uvw] [uvw]... osa xtalu s RD (hkl)...normála k (hkl) normála k povrchu xtalu ii) Eulerovy úhly 3 úhly: xtal ref. vzorku φ 1... otočení kolem osy z - xtalu Φ... otočení kolem nové o x φ 2... otočení kolem nové o z

3i) Stereografická projekce Poznámka: Intenzita Kikuchiho čar a) raw image b) KL indexované or. x-talu (hkl) [uwv] c) KL teor. (I > 10 %) bez F hkl d) Simulovaný obraz orientace x-talu Resumé 1) Dopadem svazku elektronů na skloněný (tlustý) vzorek vzniká na stínítku EBSD 2) Difrakční obraz tvoří soustava pásů KL, které charakterizují strukturu a orientaci vzorku. 3) Střed každého pásu KL odpovídá průsečíku roviny, na které příslušný pás KL vzniká s rovinou stínítka 4) Polohu pásu KL lze nalézt automaticky pomocí Houghovy transformace. Z této polohy lze stanovit orientaci té oblasti vzorku, ze které byl pás KL vytvořen.

2. Druhy experimentů EBSD a) Bodová analýza Statický svazek KM z 1 bodu Př: Orientace (manuálně vybraných) zrn b) Mapy orientací (OIM) Dynamický sken mapy KL z jednotlivých bodů zvolené sítě c) Mapy kvality (quality maps) Faktory ovlivňující kvality obrazce BSE: - lokální dokonalost xtalu - příprava vzorku (kvalita povrchu) - kontaminace povrchu - orientace Míra kvality h i výška peak i-té (nejintenzivnější) KL v Houghově prostoru σ h std. odchylka Hough. transformace

BSE Quality image Detaily: zrna, GBs, povrchové defekty, atd. Pozadí OIM Analýza OIM a) reprezentace zrn a hranic a speciálních hranic

b) Textura Klasický PF Barevný PF Eulerova r. Separované text. komponenty Pólový obrazec (PF): stereografická projekce směrů normál (pólů) k dané rovině c) Diskriminace fází Duplex ocel: Austenit - FCC Ferit BCC RTG nerozliší Rozlišení EBSD: Fit d hkl v jednotlivých bodech

3. Podrobnosti experimentů EBSD a) Příprava vzorků Kvalitní mapy KL kvalitní příprava povrchu Analogie jako TEM i) kovy a vodiče analogie přípravy metalografických výbrusů ii) kovy a vodiče iontové slešťování (PIPS, PECS), FIB iii) křehké materiály (keramiky, geologické materiály) lomové plochy iv) mikroelektronické součástky plasmové leštění Poznámka: 1. Nevodivé materiály pokovení 2. Odstranění předchozí přípravou ovlivněné vrstvy (a)1200 SiC, (b)1 micron alumina, (c)0.3 micron alumina, (d)15 min. 0.05 micron colloidal silica (CS), (e) 30 min. CS (f) 60 min. CS (g) 120 min. CS (h) 240 min. CS.

b) CCD kamera integrace, rozlišení i) Integrace - Kvalita map KL (poměr signál/šum) - optimum t INT, i probe a) 36ms, 2 na b) 36 ms, 200 pa c) 360 ms, 200 pa - chlazení - I BSE as Z ii) Rozlišení SW: 12 bit, 1300 x 1024 Optimalizace: t INT a rozlišení (1300x1024-12 ms = 650 x 512 3 ms) Poznámky: - rozlišení Houghovy tr.: 128 x 128 - HT i ze zašumělých obrazů Vždy nutno hledat optimální podmínky (T, i PROBE, rozlišení) pro daný vzorek! Optimální Max. rozlišení

3i) Pozadí BSE Pozadí difr. obrazce od BSE snižuje kontrast KL a) pozadí BSE b) původní obraz c), d) snížení vlivu pozadí 4i) Parametry SEM - proud svazku el. (i PROBE ) i PROBE n el. t INT ALE d PROBE rozlišení i PROBE (optim) - HV HV λ, d KL ; I KL a t INT, ale h průniku el. HV (optim) Vliv HV a) 10 kv b) 20kV c) 30 kv - kvalita vakua Vliv kvality vakua a) 0.05 torr b) 0.5 torr c) 1.0 torr Pozn: Nevodivé vzorky horší vakuum redukuje nabíjení

5i) náklop vzorku Běžný náklop 70 - optimální kontrast KL, vysoká frakce BSE Vliv náklopu vzorku a) 70 b) 50 c) Prostorové rozlišení Interakční objem BSE nm, f(d el ) = f(hv, i PROBE, vlákno) Typicky: i PROBE HV vlákno Rozlišení 0.1 na 20 kv FEG 2 nm d ~ 10 nm 0.1 na 20 kv W 30 nm d) Přesnost měření Orientace: ± 0.5 ( přesnost měření polohy KL, kalibrace systému, atd.) Praktické příklady