KLUZNÁ LOŽISKA DĚLENÁ kstruke. Rzevřeí 7. Délk fxčíh výstupku. Šířk fxčíh výstupku 8. Tlušťk xálíh lžsk. Vzdálest fxčíh výstupku 9. Kluzá plh rd. lžsk. Fxčí výstupek 0. Kluzá plh x. lžsk 5. Šířk lžsk. Mzí drážk 6. Výběh mzí drážky. Fxčí výstupek 7. Rdálí uvlěí kluzé plhy. Šířk lžsk 8. Vtří průměr lžsk. Rzteč pr x. fx 9. Mzí tvr se zhlubeím 5. Fxčí tvr 0. Opěrá str lžsk 6. Odlehčeí dělíí plše. Tlušťk lžsk 7. Odlehčví záph. Vější sržeí 8. Tlušťk x. lžsk. Vtří sržeí 9. Mzí tvr. Výšk fxčíh výstupku 0. Odlehčeí kluzé plše 5. Dělíí plh. Mzí drážk 6. Mzí kps. Vější průměr x. Lžsk ) Páev rdálíh lžsk b) Děleé rdálě xálí lžsk (rdálí páev s x. Kružky) ) Páev rdálě xálíh lžsk Phé jedtky II - Shlz, Brbe
KLUZNÁ LOŽISKA DĚLENÁ kstruke (výkres páve) Výrbí přesh páve př ktrlí síle zbezpečuje sezeí s předpětím (dvd tepl, ephyblvst). Nsý elvý mterál musí mít stblzvu mez kluzu, esmí být překrče př prvzu (ztrát předpětí, sevřeí páe) Phé jedtky II - Shlz, Brbe
KLUZNÁ LOŽISKA DĚLENÁ kstruke (příkldy páví) Sučsým stdrdem u PSM je využíváí prduktví tehlge tekstěýh lžsek vyráběýh lsváím z pásu (elvý pás tl.,5- mm s výstelku lžskvéh kvu tl. 0,-0,mm). Phé jedtky II - Shlz, Brbe
KLUZNÁ LOŽISKA - POUZDRA kstruke. Mzí tvr. Mzí kps. Vtří průměr. Vější průměr 5. Šířk 6. Styčá spár 7. Spj 8. Mzí drážk 9. Aretčí zářez 0. Axálí mzí drážk Phé jedtky II - Shlz, Brbe
KLUZNÁ LOŽISKA předpkládjí kstruk mtru s tlkvým běhvým mzím systémem Phé jedtky II - Shlz, Brbe 5
KLUZNÁ LOŽISKA předpkládjí kstruk mtru s tlkvým běhvým mzím systémem ŠA.6L 7 kw.8l 9 kw Phé jedtky II - Shlz, Brbe 6
KLUZNÁ LOŽISKA - Mterál speálí pr vyská ztížeí POKOVENÁ (SPUTTER) LOŽISKA Al S0 Cu sputter vrstv N Cu Pb S lvěý brz p Mx 00 MP Tehlge (Sputter) ktdvéh rzpršváí lžskvéh kvu v zvém vkuvém prstředí. Elektrké ple uryhluje ty ke ktdvému terč, z kteréh vyráží tmy kvu plhu lžsk, kde kdesují. Al S0 Cu - sputter vrstv Oelvý kv p Mx 00MP Phé jedtky II - Shlz, Brbe 7
KLUZNÁ LOŽISKA - Mterál speálí pr ízké ptřebeí DRÁŽKOVANÁ (RILLEN) LOŽISKA Kluzá vrstv (glvky vytvřeá) je v mělkýh drážkáh ve směru phybu. Mez tím v můstíh je zákldí tvrdý lžskvý kv, který zbrňuje ptřebeí p Mx 50MP Pb S 6 Cu glvká vrstv N Cu Pb S lvěý brz Oelvý kv Pb S 6 Cu glvká vrstv N Al Z S Pb Oelvý kv p Mx 50MP Phé jedtky II - Shlz, Brbe 8
KLUZNÁ LOŽISKA - Mterál pr středí ztížeí TŘÍVRSTVÁ LOŽISKA Pb S6 Cu glvky N Cu Pb0 S lvěý brz p Mx 50MP Pb S8 Cu glvky N Al S6 Cu N p Mx 50MP DVOUVRSTVÁ LOŽISKA - kluzu vrstvu tvří přím lžskvý kv Cu Pb0 S0 p Mx 0MP Oelvý kv Al S0 Cu p Mx 0MP Oelvý kv Phé jedtky II - Shlz, Brbe 9
KLUZNÁ LOŽISKA - Tehlge Válví (plátváí) trť výrbu pltvru Al - lžskvéh pásu Phé jedtky II - Shlz, Brbe 0
KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Klkvý hřídel je máhá d: Prměéh průběhu tlků ve vál, setrvčýh sl psuvýh rtčíh hmt Perdkéh kmtáí:. Ohybvé buzeé perdky prměým slm půsbíím klm k se KH. Pkud frekvee ěkteré z těht sl suhlsí s ěkteru vlstí frekveí hybvéh kmtáí KH dhází k res. Vlstí frekvee tht kmtáí je urče především délku mez pdprm. Pkud je hřídel ulžeá z kždým zlmeím je vlstí frekvee vyská estává ebezpečí, že djde k resím v blst prvzíh táček. Já stue ste, pkud pdpru vyeháme (př. u - válvéh mtru kstruke - pdpráh). Pdélé - buzeé perdky prměým slm půsbíím rvběžě s su KH. Nstává perdké zkrváí prdlužváí KH. Obvykle je zedbtelé.. Trsí buzeé čsvu prměstí krutííh mmetu. V res mhu trsí kmty bývt velkýh hdt, veduíh k trsím úvvým lmům. Prt KH kstruujeme trsě tuhé u víeválvýh mtrů pužíváme tlumče trsíh kmtů. Phé jedtky II - Shlz, Brbe
TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Pr výpčet je ptřebé převézt KH s hmtm klkvýh ústrjí áhrdí trsí sustvu, která je dymky rveá s půvdí. Skládá se z hmtýh ktučů spjeým mez sebu válvým ehmtým hřídelem. Jedá se reduk hmt hmté mmety setrvčst délek hřídele s redukvým průřezem. l l l s T m s g l Reduke hmtýh mmetů setrvčst (kg.m ) Rtčíh těles k se KH, řemee, setrvčíku pmí: výpčtu eb expermetálě dkýváím v bflárím závěsu Zlmeí KH: část hl. čepů+ rme+j. čep /m č.r /+ přís klk. mehzmu (m redkm.r ) m redkm m redph m redrh s m redph m PH mredrh m RHje Phé jedtky II - Shlz, Brbe
TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Reduke délek KH hrdíme válvým hřídelem s redukvým průměrem D red redukvu délku l red, tk by tet áhrdí hřídel měl steju pružst jk půvdí KH, tj. zkrueí byl shdé. G.mdul pružst el ve smyku 8.0 MP J k. Plárí mmet setrvčst pr kruhvý plý hřídel (m ) J M k l D k G J k Redukvé délky přímýh částí hřídele z pdmíky kst M k G J Pr plý hřídel. Pr dutý hřídel. l l red red D l D red Dred l D d Př szeém hřídel (předí eb zdí ke KH) redukvé délky sčítáme k l M G J k kred l red l red l J J kred k Redukvu délku zlmeí stvíme z emprkýh vzthů, výpčtů MKP eb měřeím pružst M k G J l k l J K G l red G J kred Phé jedtky II - Shlz, Brbe
NÁHRADNÍ TORSNÍ SOUSTAVA Nhrzuje slžtý tvr KH s přpjeým hmtm klkvýh ústrjí. Ktuče s hmtým mmety setrvčst k se KH jsu mez sebu spjey ehmtým hřídelem s trsí pružstí. Hmty příslušejíí válům jsu bvykle shdé ( ž vývžky rmeeh KH) z bu str se přpjuje jed eb víe hmt hrzujíí řeme, vetlátr, setrvčík, geerátr, zubeá kl převdů pd. l red l red l ( ) red J M K kred D G J l red red kred Phé jedtky II - Shlz, Brbe
VLASTNÍ TORSNÍ KMITÁNÍ Vlstím (vlým ) kmtáím zčujeme tkvý hrmký phyb, který se p pčátečím mpulzu udržuje bez půsbeí vějšíh sl (bez buzeí) euvžuje tlumeí. Velkst mpltud (trsíh výhylek) jedtlvýh hmt závsí velkst pčátečíh mpulzu. Pstčuje tedy určt pměré mpltudy -té hmty k mpltudě prví hmty. Pměré mpltudy tvří křvku výkmtů, která pdle pčtu uzlvýh bdů (v uzlu je mpltud =0) hrkterzuje tvr vlstíh kmtáí (jed uzlvé, dvu uzlvé,.- uzlvé)..pčet hmt sustvy, - mxmálí pčet uzlů JEDNO UZLOVÉ DVU UZLOVÉ V prx vystčíme s jed uzlvým tvrem, ppřípdě s dvu uzlvým v přípdě přpjeéh tlumče, geerátru, ldíh šrubu pd. Víe uzlvé kmtáí má vyšší frekvee, prt se v prvzí blst mtru bvykle ehází ebezpečé mpltudy. TŘÍ UZLOVÉ Phé jedtky II - Shlz, Brbe 5
Phé jedtky II - Shlz, Brbe 6 Pr výpčet frekveí vlstíh kmtáí zedbáme tlumeí vyházíme ze sustvy phybvýh rv, jejhž pčet dpvídá pčtu hmt áhrdí sustvy. 0... 0 0 0 t j t j t j e dt d e j dt d e,,,... Z čsvé dméy přejděme frekvečí pmí Lplevy trsfrme s perátrem j p 0... Pr výpčet frekveí vlstíh (etlumeéh ) kmtáí,,,... s příslušým mpltudm, vzkl mh metd. Jedu z h je metd HOLZEROVA
Phé jedtky II - Shlz, Brbe 7,,,...... 0... Pstupě sčítáme phybvé rve s dszeím (děleím ) HOLZERROVA METODA Pr výpčet frekveí vlstíh kmtáí je zlže pstupé prxm vlstí frekvee stveí pměrýh bezrzměrýh mpltud (výhylek) jedtlvýh hmt. 0.........
Phé jedtky II - Shlz, Brbe 8 Pstup terčíh výpčtu pměrýh mpltud lze uprvt d tbulky ve frmátu slupů řádků, kteru lze pužít př. v SW MS-Exel. dhd....,00 =.. x,xx....,00-x,xx=.. y,yy.. -y,yy =... =0 Pr správý dhd pltí, že sučet všeh zryhlujííh mmetů je ulvý Pkud tmu tk eí dsteme zbytkvý mmet, který dává frmí jk se lší dhd d skutečst. S prveu hdtu se výpčet pkuje (teruje k řešeí). 0......