Matematické modelování ve stavební fyzice

Podobné dokumenty
Numerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První

u (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo

Literatura: Kapitola 5 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

M T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22

Řešené příklady ze stavební fyziky

Teorie elektrických ochran

TOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h =

7 POČÍTAČOVÉ MODELY STOCHASTICKÉ. TVORBA SIMULAČNÍCH MODELŮ VYUŽÍVAJÍCÍCH PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODU A METODU EXODUS V SYSTÉMU EXCEL

Výpočtové nadstavby pro CAD

BH059 Tepelná technika budov

Úloha syntézy čtyřčlenného rovinného mechanismu

ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY

Posouzení konstrukce podle ČS :2007 TOB v PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku:

102FYZB-Termomechanika

Pružnost a plasticita II

Přenos tepla 1: ustálený stav, okrajové podmínky, vliv vlhkosti. Ing. Kamil Staněk, Ph.D. 124XTDI TERMOVIZNÍ DIAGNOSTIKA.

Materiál a konstrukce

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Měření prostupu tepla

1 Zatížení konstrukcí teplotou

Řešení 1D vedení tepla metodou sítí a metodou

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

Dopravní plánování a modelování (11 DOPM )

N_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze

Řešené příklady ze stavební fyziky

Pružnost a plasticita II

TOB v PROTECH spol. s r.o Pavel Nosek - Kaplice Datum tisku: DP_RDlow-energy. 6 c J/(kg K) 5 ρ kg/m 3.

Numerická matematika A

Řešené příklady ze stavební fyziky

Řešení Navierových-Stokesových rovnic metodou

. Maximální rychlost lze určit z brzdného napětí V. je náboj elektronu.

Stavební tepelná technika 1 - část A Jan Tywoniak ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Stavební fyzika (L)

3 Základní modely reaktorů

Identifikátor materiálu: ICT 2 58

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

( x ) 2 ( ) Úlohy na hledání extrémů. Předpoklady: 10211

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Vedení tepla v MKP. Konstantní tepelné toky. Analogické úlohám statiky v mechanice kontinua

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Pracovní list č. 6: Stabilita svahu. Stabilita svahu. Návrh či posouzení svahu zemního tělesa. FS s

1 Vedení tepla stacionární úloha

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

POZNÁMKA: V USA se používá ještě Fahrenheitova teplotní stupnice. Převodní vztahy jsou vzhledem k volbě základních bodů složitější: 9 5

Řešené příklady ze stavební fyziky

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014

Přednáška č. 5: Jednorozměrné ustálené vedení tepla

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

Řešení úloh celostátního kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Úlohy navrhl J. Thomas

Laboratorní úloha č. 4 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH VLASTNOSTÍ PNEUMATICKÝCH A ODPOROVÝCH TEPLOMĚRŮ

Úloha 1 Přenos tepla

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

Peltierův článek jako tepelné čerpadlo

Úloha 3 Sanace obvodové stěny dřevostavby (dynamický výpočet ve WUFI)

Sylabus 18. Stabilita svahu

ROZDĚLENÍ ČIŠTĚNÉHO PLYNU V TKANINOVÝCH FILTRECH

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára

Energie větru Síla větru

Příloha 2 - Tepelně t echnické vlast nost i st avební konst rukce. s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

Energie elektrického pole

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

,",150 kg/m3, trída reakce na ohen A1, bod tání;;: 1000ce




Vytápění a chlazení tepelnými čerpadly volba vhodného systému

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Energetická náročnost budov

... teplo pro Vás. technický ceník

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. Pořadové číslo: 010/2016 Název akce: Pravice 93 Pravice

KONDIČNÍ PROGRAM PRO ŽENY

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)

ČSN EN (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Zatížení sněhem. Praha : ČNI, 2003.

Šíření tepla. Obecnéprincipy

POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ

KLASIK. Typ Typ 11. Typ 20. Typ 21. Typ 22. Typ 33. Popis. Přehled typů. Technické údaje. Způsoby připojení na otopnou soustavu RADIK KLASIK

Protokol pomocných výpočtů

Obr. 1. Tepelné toky ve stáji pro dochov selat

Osově namáhaný prut základní veličiny

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova

Detail nadpraží okna


Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Lineární činitel prostupu tepla

Technologie rychlé výstavby

BH059 Tepelná technika budov

Konstrukční systémy II

ČSN : 4: 2002) ČSN EN

SÍŤOVÁ ANALÝZA. Základní pojmy síťové analýzy. u,. Sjednocením množin { u, u,..., 2. nazýváme grafem G.

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

CFD MODEL SNCR TECHNOLOGIE

1. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ŠÍŘENÍ TEPLA

Fyzika biopolymerů. Elektrostatické interakce makromolekul ve vodných roztocích. Vodné roztoky. Elektrostatická Poissonova rovnice.

Transkript:

P6 - Numercké řešení vedení tepla ve stěně Obsa: Stěna z omogennío materálu Stěna z různýc materálů Okraové podmínky Dvorozměrné vedení tepla

Rovnce vedení tepla Rovnce kontnuty (v 1D) dq qcd, x qcd, x qcd, x dx d A t x (W) (1) Rovnce kontnuty e vyádřením zákona zacování energe. akumulace = přítok - odtok dq T T T qcd, x mc Vc cadx Adx dt t t t x (W) (2) kde t(s) e čas, (kg/m 3 ) e obemová motnost, c (J/(kg K) e měrná tepelná kapacta. Po elmnac obemu Adx z rovnce (2) a dosazení transportní rovnce q cd,x = -dt/dx dostaneme: c T T t x x (W/m 3 ) (3) V případě uvažování konstantníc odnot materálovýc parametrů, c a dostaneme: 2 T T (4) 2 t c x q cd,x T dx A q cd, x q x cd, x dx Rovnce (4) se nazývá rovnce ednorozměrnéo vedení tepla v neustáleném stavu Z rovnce (4) se boužel vytratla nformace, že se edná o vyádření zákona zacování energe. Z tooto zákona budeme vycázet př formulac numerckéo řešení vedení tepla.

Stěna z omogennío materálu Stěnu rozdělíme na kontrolní obemy Uvažueme kontrolní obemy stenýc tloušťek Tepelná blance -téo kontrolnío obemu: dq dt q q 1m n, out, 2 (W) (5) Změna uloženéo (akumulovanéo) tepla v kontrolním obemu za čas dt se rovná rozdílu přcázeícío a odcázeícío tepelnéo toku. Levou stranu rovnce (5) vyádříme ako: dq mcdt (J) (6) kde m e motnost kontrolnío obemu v kg, c e měrná tepelná kapacta v J/(kg K) a dt e změna teploty -téo kontrolnío obemu. Hmotnost kontrolnío obemu můžeme vyádřt ako: m x m 2 1 (7) Po dosazení rovnce (6) do rovnce (5) dostaneme: 2 dt 2 x 1m c q q 1m dt (8) n, out, T 1 T 2 T T+1 q out, Zbývá dosadt za přtékaící a odtékaící ustotu tepelnéo toku. Předpokládáme směr zleva doprava: T-1 q n, x x x A = 1 m 2 Tn-1 Tn Obrázek 1: Rozdělení stěny na kontrolní obemy.

q q n, out, T T 1 T x T x 1 (W/m 2 ) (9) (W/m 2 ) (10) Po dosazení rovnc (9) a (10) do rovnce (8) dostaneme: dt T T T T xc dt x x 1 1 Zavedeme označení: C c x (J/(m 2 K)) (12) K x (W/m 2 K) (13) Potom dostaneme: dt C K T T K T T dt 1 1 (W/m 2 ) (11) (14) T T-1 K K C T+1 Obrázek 2: Scéma tepelné blance -téo kontrolnío obemu.

Numercké řešení rovnce (14) Základy ž znáte z přednášky 2. Dervace teploty podle času se naradí dskrétním vyádřením: dt T T dt (15) kde ndex označue odnotu teploty na počátku aktuálnío časovéo kroku a ndex new označue odnotu teploty na konc aktuálnío časovéo kroku. T T C K T T K T T 1 1 Teploty na pravé straně rovnce (16) můžeme vyádřt ako: new (W/m 2 ) (16) T T 1 T (17) kde e číslo od nuly do edné. = 0 explctní metoda, T = 1 mplctní metoda, T T ; T ; new = 0,5 metoda Crank-Ncolson, T 0,5 T T.

Explctní metoda Po úpravě rovnce (16) dostaneme: K T T T 2T T C 1 1 t t new new T (18) t T 1 T T 1 x Obrázek 3: Scéma explctní metody. Po úpravě rovnce (18) dostaneme: T K T 12 K T K T C C C 1 1 Nevýodou explctní metody e, že nemusí být vždy numercky stablní. Podmínka pro stablní časový krok výpočtu se odvodí z: K 12 0 (20) C Stablta metody e ovlvněna tloušťkou kontrolnío obemu, vlastnostm materálu a délkou výpočtovéo kroku. (19)

Implctní metoda Po úpravě rovnce (16) dostaneme: K T T T 2T T C new new new 1 1 (21) t new t new T 1 new T T new T 1 x Obrázek 4: Scéma mplctní metody. Po úpravě rovnce (21) dostaneme: K T 12 K T K T T C C C new new 1 1 Vznká soustava rovnc A T= b, kdy matce A má třídagonální tvar. 0 0 0 0 0 new T 1 K K K new 0 1 2 0 T T C C C new T 1 0 0 0 0 0 Implctní metoda e vždy numercky stablní. (22) (23)

Stěna z různýc materálů a vrstev různýc tloušťek Kontrolní obemy nemusí mít stené tloušťky an materálové vlastnost (vz Obrázek 5). T-1 T T+1 T-1 K T K+1 T+1 x-1 x x+1 C Obrázek 5: Tepelná blance -téo kontrolnío obemu. T T C K T T K T T 1 1 1 kde: (W/m 2 ) (24) C c x (J/(m 2 K)) (25) K K 1 1 x1 x Rx, 2 2 1 1 x x Rx, 1 2 2 1 1 (W/(m 2 K)) (26) kde Rx představue vložený tepelný odpor. Jeo odnota e nulová, pokud exstue dokonalý tepelný kontakt stěn sousedícíc kontrolníc obemů.

Okraové podmínky Drcletova podmínka o Předepsue odnotu neznámé velčny na povrcu. o V našem případě se edná o předepsání odnoty teploty na povrcu stěny (vz Obrázek 6). T p K 1 T 1 K 2 T T 2 p T 1 T 2 C1 Obrázek 6: Předepsaná povrcová teplota. T1 T1 C K T T K T T 1 1 p 1 2 1 2 (27) Neumannova podmínka o Předepsue odnotu dervace neznámé na povrcu. o V našem případě se edná o předepsání odnoty tepelnéo toku. o Velm často se edná o adabatckou okraovou podmínku, kdy e odnota tepelnéo toku přes ranc předepsána nulovou odnotou (vz Obrázek 7). dokonalá tepelná zolace q=0 T 1 K 2 T 2 T 1 T 2 C 1 Obrázek 7: Adabatcká okraová podmínka. T1 T1 C 0 K T T 1 2 1 2 (28) Newtonova podmínka o Předepsue tok na ranc ako: tok = součntel přestupu rozdíl potencálů o Například tepelný tok prouděním = součntel přestupu tepla prouděním rozdíl teplot.

Častým případem okraové podmínky může být přestup tepla společně s předepsaným tokem (vz Obrázek 8). T re T ae sol GGt T p K 1 T 1 K K 2 T 2 ce T p T 1 T 2 T ae C 1 T K re re Obrázek 8: Přestup tepla prouděním a sáláním a solární záření dopadaící na venkovní povrc stěny. Tepelná blance v povrcovém uzlu: Gt K T T K T T G K T T (29) ce ae p re re p sol 1 p 1 0 Jnak zapsáno: K K T T K T T, kde ce re e p 1 p 1 0 T e G K T K T K K sol Gt ce ae re re ce re (30) Tepelnou blanc prvnío kontrolnío obemu e potom možné vyádřt ako: T1 T1 Kce Kre K1 C1 Te T1K2T1 T2 0 K K K ce re 1 (31)

Dvorozměrné vedení tepla y x T,+1 q N T -1, T, T +1, T -1, Kx, T +1, q W q E q S T,-1 y+1 y-1 y C T,+1 Ky,+1 T, Kx +1, Ky, T,-1 x -1 x x +1 Obrázek 9: Dvorozměrné vedení tepla - tepelná blance kontrolnío obemu. T T C q q q q w e n s kde: (32) C c x y (33) Tepelné toky do kontrolnío obemu sou vyádřeny: q Kx T T W 1,, q Kx T T E 1, 1,, q Ky T T S,, 1, q Ky T T N, 1, 1, kde: (34)

Kx Kx Ky Ky 1,, y x1 x 2 2, 1 1,, y x x 2 2 x y 1 y 2 2 x y y 2 2 1, 1,, 1, 1,, 1 (35)