Rozpočtový výhled města Rakovníka s analýzou financí a ratingem

Rozpočtový města Rakovníka s analýzou financí a ratingem do roku 219 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu města na volební období včetně doporučený strop bezpečné zadluženosti nastavení ukazatelů (pravidel) stability financí doporučení S t r á n k a 1 z 36

OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA... 5 STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice... 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví... 6 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 7 ANALÝZA... 9 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 24 Základní doporučení... 24 ROZPOČTOVÝ VÝHLED... 26 DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA... 26 DOPORUČENÍ... 26 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU... 26 NAVRŽENÍ UKAZATELŮ (PRAVIDEL) STABILITY FINANCÍ... 27 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ... 28 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM... 31 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 35 OBRÁZKY... 35 TABULKY... 35 GRAFY... 35 KONTAKT NA ZPRACOVATELE... 36 S t r á n k a 2 z 36

ÚVOD Město Rakovník (dále jen město nebo Rakovník) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je také stanovena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u obce bylo použito zejména těchto zdrojů: rozpočet města na rok 215, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny (http://monitor.statnipokladna.cz) vyhláška MF ČR č. 186 ze dne 25. srpna 214, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 216 až 218 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let S t r á n k a 3 z 36

VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo S t r á n k a 4 z 36

ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností, je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Rating Cityfinance vyhodnocuje nejen vstupy ze softwarových propočtů ukazatelů a trendů, ale stanovuje ho finanční specialista na samosprávy. Rating finančního zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Dostatečné Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj: www.cityfinance.cz Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 3 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. S t r á n k a 5 z 36

Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 4 je znalost vývoje, stavu trendu a potenciálu financí, poté lze stanovit finanční koncepci. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Obrázek 1: Podstata řízení finančního zdraví města dle Cityfinance Zdroj: www.cityfinance.cz 4 www.cityfinance.cz S t r á n k a 6 z 36

ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 6. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 7 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 6 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 7 Tzn. kladné provozní saldo. S t r á n k a 7 z 36

Obrázek 2. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: www.cityfinance.cz Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. S t r á n k a 8 z 36

ANALÝZA Počet obyvatel 8 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 213 celkem 16 289. Co obyvatel, to aktuálně 12,8 tis. Kč daňových příjmů za rok. Za poslední 4 roky poklesl počet obyvatel o 214 a způsobený úbytek na příjmech lze stanovit na 2,6 mil. Kč ročně. Ročně město přicházelo průměrně o cca,6 mil. Kč na příjmech úbytkem obyvatel (pětiletý průměr). Úbytek obyvatel má i nadále negativní dopad na prognózy výnosů daní a negativně se dotýká schopnosti města ově financovat řadu služeb. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rakovníka Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Počet zaměstnanců 9, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl od hospodářské recese rostoucí. Na území (katastru) města se dařilo práci a podnikání a počet zaměstnanců docílil v roce 213 počtu 1 514. 8 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 9 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. S t r á n k a 9 z 36

Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rakovníka 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Počet obyvatel 17 182 17 8 16 967 16 88 16 88 16 536 16 473 16 329 16 238 16 159 16 265 16 54 16 53 16 661 16 611 16 427 16 289 Počet zaměstnanců 1 342 11 15 11 243 11 27 1 442 1 517 1 746 1 238 9 923 1 179 1 713 1 573 1 514 Počet žáků 2 121 2 26 2 272 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 21 Počet obyvatel 99,9 99,4 99,3 99,1 1, 98,4 99,6 99,1 99,4 99,5 1,7 11,7 99,8 11, 99,7 98,9 99,2 99,7 Počet zaměstnanců 99,4 17,8 1,8 98,1 94,7 1,7 12,2 95,3 96,9 12,6 15,2 98,7 99,4 11,5 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 tis.kč za poslední 4 Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -56-12 -113-159 -272-63 -144-91 -79 16 275-37 158-5 -184-138 -214-43 -53-63 -1 1-2 154-532 -1 332-946 -814 1 147 3 33-371 1 659-529 -1 975-1 768-2 613 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má částečně a svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). Počet žáků 1 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 213 bylo ve školských zařízeních města evidováno 2 272 žáků. Městu bylo do daňových příjmů podle počtu žáků v roce 214 převedeno 19 mil. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí v roce 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů. Z výše uvedeného vyplývá vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. S t r á n k a 1 z 36

Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s příjmy celkem 1,36 mld. Kč a výdaji celkem 1,3mld. Kč (přebytek 63 mil. Kč). Za poslední 4 roky se příjmy vyvíjely lépe než výdaje. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Rakovníka tis. Kč 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1. Daňové příjmy 82 816 88 771 94 536 15 81 97 184 13 922 139 157 151 12 168 777 166 539 175 957 2 29 165 578 174 988 175 752 176 334 21 835 28 719 2. Nedaňové příjmy 11 822 2 595 14 341 16 545 27 989 14 335 24 248 24 246 23 594 21 24 23 854 24 558 24 941 24 365 25 361 26 6 24 27 29 413 3. Kapitálové příjmy 45 275 26 43 79 391 27 66 9 646 1 54 15 846 13 488 11 586 6 45 34 78 12 84 7 29 36 852 9 497 4 761 2 871 6 864 4. Přijaté dotace 23 64 55 965 46 88 78 88 13 465 125 217 15 659 172 514 97 73 125 436 22 93 211 281 257 953 247 794 265 83 88 946 61 585 56 411 Příjmy celkem 163 517 191 734 235 148 227 5 265 284 28 977 329 99 361 26 31 66 319 664 454 683 448 213 455 68 483 998 476 413 296 47 29 318 31 47 5. Běžné výdaje 117 359 121 313 138 182 148 78 192 949 27 9 279 632 278 736 226 375 256 892 346 826 383 72 45 546 418 467 422 868 217 52 215 541 22 361 6. Kapitálové výdaje 56 431 64 132 72 387 98 269 92 81 61 519 55 786 57 98 56 497 92 663 73 685 44 362 131 231 68 679 53 33 66 683 42 379 63 24 Výdaje celkem 173 79 185 446 21 569 247 5 285 749 268 528 335 418 336 717 282 871 349 555 42 512 428 82 536 777 487 147 475 92 284 185 257 92 283 6 Saldo příjmů a výdajů -1 273 6 289 24 578-19 55-2 465 12 449-5 59 24 543 18 788-29 891 34 172 2 131-81 97-3 148 511 11 862 32 398 17 87 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 14,2 17,2 16,5 111,9 91,9 134,7 16,3 18,5 111,8 98,7 15,7 113,8 82,7 15,7 1,4 1,3 114,5 13,4 14,7 2. Nedaňové příjmy 1,1 174,2 69,6 115,4 169,2 51,2 169,2 1, 97,3 9, 112,3 13, 11,6 97,7 14,1 12,5 92,4 122,4 15,4 3. Kapitálové příjmy 15,8 58,3 3,7 34,1 35,6 18,9 15,9 85,1 85,9 55,7 539,2 34,7 59,7 511,2 25,8 5,1 6,3 239,1 93,8 4. Přijaté dotace 99,9 237,1 83,8 166,6 167,1 96, 12,3 114,5 56,6 128,4 175,5 96, 122,1 96,1 17,3 33,5 69,2 91,6 75,4 Příjmy celkem 1,6 117,3 122,6 96,7 116,6 15,9 117,4 19,5 83,5 16, 142,2 98,6 11,7 16,2 98,4 62,1 98,1 13,8 9,6 5. Běžné výdaje 1, 13,4 113,9 17,7 129,7 17,3 135,1 99,7 81,2 113,5 135, 11,6 15,7 13,2 11,1 51,4 99,1 12,2 88,5 6. Kapitálové výdaje 14,3 113,6 112,9 135,8 94,4 66,3 9,7 13,9 97,4 164, 79,5 6,2 295,8 52,3, 125,7 63,6 149,2 84,6 Výdaje celkem 99,4 16,7 113,5 117,3 115,7 94, 124,9 1,4 84, 123,6 12,3 11,8 125,4 9,8 97,7 59,7 9,8 11, 89,5 tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1. Daňové příjmy 166 539 175 957 2 29 165 578 174 988 175 752 176 334 21 835 28 719 2. Nedaňové příjmy 21 24 23 854 24 558 24 941 24 365 25 361 26 6 24 27 29 413 3. Kapitálové příjmy 6 45 34 78 12 84 7 29 36 852 9 497 4 761 2 871 6 864 4. Přijaté dotace 125 436 22 93 211 281 257 953 247 794 265 83 88 946 61 585 56 411 Příjmy celkem 319 664 454 683 448 213 455 68 483 998 476 413 296 47 29 318 31 47 5. Běžné výdaje 256 892 346 826 383 72 45 546 418 467 422 868 217 52 215 541 22 361 6. Kapitálové výdaje 92 663 73 685 44 362 131 231 68 679 53 33 66 683 42 379 63 24 Výdaje celkem 349 555 42 512 428 82 536 777 487 147 475 92 284 185 257 92 283 6 Saldo příjmů a výdajů -29 891 34 172 2 131-81 97-3 148 511 11 862 32 398 17 87 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 27 28 29 21 211 212 213 214 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 14,2 15,7 113,8 82,7 15,7 1,4 1,3 114,5 13,4 14,7 2. Nedaňové příjmy 1,1 112,3 13, 11,6 97,7 14,1 12,5 92,4 122,4 15,4 3. Kapitálové příjmy 15,8 539,2 34,7 59,7 511,2 25,8 5,1 6,3 239,1 93,8 4. Přijaté dotace 99,9 175,5 96, 122,1 96,1 17,3 33,5 69,2 91,6 75,4 Příjmy celkem 1,6 142,2 98,6 11,7 16,2 98,4 62,1 98,1 13,8 9,6 5. Běžné výdaje 1, 135, 11,6 15,7 13,2 11,1 51,4 99,1 12,2 88,5 6. Kapitálové výdaje 14,3 79,5 6,2 295,8 52,3, 125,7 63,6 149,2 84,6 Výdaje celkem 99,4 12,3 11,8 125,4 9,8 97,7 59,7 9,8 11, 89,5 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz S t r á n k a 11 z 36

Město přišlo v důsledku hospodářské recese v roce 29 řádově o 53 mil. Kč na daňových příjmech. To výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 29, ale město tu situaci zvládlo rychlou a především účinnou reakcí ve financích. Rozpočty města byly za posledních 4 roky přebytkové (63 mil. Kč). Za posledních 1 let město hospodařilo vyrovnaně, resp. s mírným přebytkem 22 mil. Kč. Město hospodařilo rozpočtově správně, neboť pro deficity vždy zajistilo krytí. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Rakovníka Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 4 2-2 -4-6 -8-1 Saldo příjmů a výdajů 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214-1 27 6 289 24 578-19 55-2 46 12 449-5 59 24 543 18 788-29 89 34 172 2 131-81 9-3 148 511 11 862 32 398 17 87 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz www.cityfinance.cz Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Rakovníka Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 6 5 4 3 2 1 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Výdaje celkem 173 79 185 446 21 569 247 5 285 749 268 528 335 418 336 717 282 871 349 555 42 512 428 82 536 777 487 147 475 92 284 185 257 92 283 6 Příjmy celkem 163 517 191 734 235 148 227 5 265 284 28 977 329 99 361 26 31 66 319 664 454 683 448 213 455 68 483 998 476 413 296 47 29 318 31 47 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz www.cityfinance.cz Celkové příjmy a výdaje měly stagnační trend s tím, že v roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst), v roce 25 se změnilo financování školství (odliv). Rok 29 poznamenaly dopady světové finanční recese a značný pokles příjmů i výdajů v roce 212 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. S t r á n k a 12 z 36

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Rakovníka Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 6 5 4 3 2 1 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce, kdy vzrostl podíl daňových příjmů města a dále novelou RUD v roce 213, která sice fakticky významně nezvýšila příjmy města, ale alespoň přesunula část příspěvků na školství do oblasti jistějších daňových příjmů. Nedaňové příjmy města ve výši řádově 29 mil. Kč ročně pocházely především z oblastí navázaných na pronájmy majetku, odpadové hospodářství, ekonomickou činnost apod. Ve většině oblastí, vyjma ekonomické činnosti (která se do rozpočtu promítá svým výsledkem) musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města. Tímto zohledněním zejména oblast bytového hospodářství není většinou zisková, jak se mnozí domnívají, a to zejména s ohledem na uplatňování odpisů, kteréžto náklady často nejsou zohledňovány a z krátkodobého hlediska vnímány jako relevantní. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Rakovník po novele RUD účinné od 1. 1. 213 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu žáků 11,6% Počtu obyvatel přepočtenéh o koeficientem 74,3% Započtené výměře katastrálního území,6% Prostého počtu obyvatel 13,5% Zdroj: www.cityfinance.cz S t r á n k a 13 z 36

Daňové příjmy představovaly po změnách cca 65 % příjmů a jejich váha kolísala především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím grafem (u každé obce je to jinak). Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 213 nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Povšimněme si náznaku stagnace daňových příjmů v roce 214, která by měla pokračovat také v roce 215 a dalších letech. Vliv bude mít očekávaný pokles inkasa daní a nestabilní vývoj ekonomiky závislý v ČR především na automobilovém průmyslu, navzdory optimismu ministra financí doporučujeme plánovat spíše stagnaci výnosů daní. Daňové příjmy města měly do roku 28 rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly velmi značnou újmu světovou finanční krizí a do roku 214 nedosáhly původní výše roku 28 po zohlednění financování školství. Novela RUD situaci v roce 214 mírně vylepšila, ale je nutné připravit město spíše na umírněný vývoj daňových příjmů od roku 215 daný zejména nadále nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a EU, změnami daní ve vazbě na politiku vlády 11. Město velmi správně reagovalo a připravilo správně rozpočet daňových příjmů na rok 215. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Rakovníka Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 25 2 15 1 5 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz 11 Míněno např. připravovanou redukcí DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále v médiích uváděné zhoršování podmínek pro živnostníky, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, posílení dávek nezaměstnaným a důchodů, finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování odvádějící vedení firem a manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu atd. S t r á n k a 14 z 36

Vyšší vazba města na daňové příjmy způsobila to, že město více než dosud podléhá makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 214. Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Rakovníka Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů 25 1% 9% DZN 2 8% 7% POPLATKY 15 1 6% 5% 4% DPH 3% DPPO 5 2% 28 29 21 211 212 213 214 1% % 28 29 21 211 212 213 214 DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: www.cityfinance.cz Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 25 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. S t r á n k a 15 z 36

Mimořádné příjmy Rakovníka celkem za poslední 4 roky dosáhly výše 95 mil. Kč investiční dotace a 24 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo za poslední 4 roky celkem 119 mil. Kč mimořádných příjmů a za stejné období město investovalo 225 mil. Kč. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Rakovníka Mimořádné příjmy v tis. Kč www.cityfinance.cz 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 3. Kapitálové příjmy: 15 846 13 488 11 586 6 45 34 78 12 84 7 29 36 852 9 497 4 761 2 871 6 864 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 27 23 358 2 974 26 897 21 343 664 26 282 2 981 16 488 43 539 2 295 15 64 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje Rakovníka Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč www.cityfinance.cz 14 12 1 8 6 4 2 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Mimořádné příjmy 15 873 36 846 14 56 33 347 56 123 12 748 33 49 39 832 25 985 48 3 23 166 21 928 6. Kapitálové výdaje: 55 786 57 98 56 497 92 663 73 685 44 362 131 231 68 679 53 33 66 683 42 379 63 24 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz S t r á n k a 16 z 36

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Výdaje města se vyvíjely relativně pozitivním způsobem. Město za posledních 4 roky docilovalo úspor běžných výdajů a tím zajistilo stabilizaci financí a dobrý trend. Graf 1. Vývoj struktury výdajů Rakovníka Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 6 5 4 3 2 1 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Určité riziko investiční pasti pro Rakovník existuje. Do budoucna je třeba vnímat, že pro finance měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 12 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 12 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. S t r á n k a 17 z 36

Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Rakovníka Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč www.cityfinance.cz 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 27 28 29 21 211 212 213 214 398 56 435 465 422 19 444 166 45 428 247 747 267 151 279 479 Běžné výdaje (provozní) 346 826 383 72 45 546 418 467 422 868 217 52 215 541 22 361 Město se bohužel potýkalo s příliš mnoha silnými negativními jevy na své finance a tlak na schopnost financovat provoz z dlouhodobého hlediska existoval a existovat bude. Přesto město bojovalo a hospodařilo vždy z finančního hlediska provozních výdajů správně a s ohledem na běžné příjmy. Důležité je nepodléhat tlaku na zvyšování provozních výdajů vyjma oprav. Graf 12. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Rakovníka Roční změny běžných příjmů a běžných výdajů v tis.kč 15 1 5-5 -1-15 -2-25 www.cityfinance.cz 27 28 29 21 211 212 213 214 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 112 244 36 95-13 276 21 976 6 262-22 681 19 45 12 327 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 89 934 36 894 21 826 12 922 4 41-25 367-1 961 4 82 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření o 5 mil. Kč. Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. S t r á n k a 18 z 36

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Graf 13. Podrobnější vývoj běžných výdajů Rakovníka 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 8 7 6 5 4 3 2 1 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč 12 1 8 6 4 2 rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč 25 2 15 1 5 rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč www.cityfinance.cz rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na úřady práce, což ukazuje poslední graf. Riziko růstu běžných výdajů je u Rakovníka především na straně neinvestičních nákupů a transferů veřejným subjektům. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. S t r á n k a 19 z 36

Graf 14. Vývoj provozního salda Rakovníka Provozní saldo v tis. Kč 7 6 5 51 734 51 745 51 611 59 118 4 3 25 699 27 559 3 245 2 16 644 1 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 27 28 29 21 211 212 213 214 51 734 51 745 16 644 25 699 27 559 3 245 51 611 59 118 Provozní saldo města a jeho vývoj je možno hodnotit pouze jedním slovem excelentní provozní saldo se od roku 211 zlepšilo o více než 31 mil. Kč. Dlouhodobě je vidět, jak město udolávají vnější vlivy, především: pokles počtu obyvatel, provozní zátěž, zhoršený vývoj ekonomiky ČR. Na druhou stranu však město od roku 29 udělalo velký kus práce na zlepšení stavu provozního salda. Město docílilo v roce 214 nejlepšího provozního salda od roku 25 a jeho úroveň docílila průměru měst a obcí v ČR. Celkem dosáhlo 59 mil. Kč provozního salda (21 % běžných příjmů, průměr v ČR byl 22 % běžných příjmů). Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy a obnovu majetku města. Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Rakovníka tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 27 28 29 21 211 212 213 214 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 398 56 435 465 422 19 444 166 45 428 247 747 267 151 279 479 5 Běžné výdaje (provozní) 346 826 383 72 45 546 418 467 422 868 217 52 215 541 22 361 Uhrazené splátky půjček -11 589-396 -391-11 883-13 758-13 758-13 726-1 875 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 51 734 51 745 16 644 25 699 27 559 3 245 51 611 59 118 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 4 145 51 349 16 253 13 816 13 81 16 487 37 885 57 243 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 12% 4% 6% 6% 12% 19% 21% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 38 374 58 19 31 62 16 59 3 343 1 785 2 62 38 168 tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů Suma od + stav na bankovních účtech 5 743 89 723 74 361 45 436 3 391 19 83 39 67 77 846 211 předchozího roku (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 112 244 36 95-13 276 21 976 6 262-22 681 19 45 12 327-164 687 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 89 934 36 894 21 826 12 922 4 41-25 367-1 961 4 82-198 17 Zdroj: www.cityfinance.cz S t r á n k a 2 z 36

tis. Kč Graf 15: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Rakovníka 1 2 1 8 6 4 2 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 21 211 212 213 214 444 166 45 428 247 747 267 151 279 479 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 25 699 27 559 3 245 51 611 59 118 Stavby (tis. Kč) 1 135 987 939 5 993 973 993 647 985 349 Majetek Rakovníka, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 1 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy a realitu, v rozvaze je údaj 985349 mil. Kč za rok 214). Velmi orientačně město potřebuje na údržbu dlouhodobého majetku alespoň 27 mil. Kč ročně 13 (viz odpisy dlouhodobého majetku ve výsledovce). Pozitivní je, že město je schopno zajistit prostředky na obnovu majetku ve formě výdajů na opravy, ale již mu příliš nezbývá na další investice bez dalších finančních zdrojů (zejména dotací a úvěrů). Graf 16. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Rakovníka 286 317 Běžné příjmy v tis. Kč 435 465 444 16645 428 422 19 398 56 267 151279 479 247 747 256 892 Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice 45 546418 467422 868 383 72 346 826 217 52215 54122 361 131 231 68 679 92 663 73 685 44 362 53 33 66 683 63 24 42 379 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 26 27 28 29 21 211 212 213 214 13 Odpisy - obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka). S t r á n k a 21 z 36

Město si vybudovalo také finanční rezervy na zvládnutí cash flow a krizové stavy. Ke konci roku 214 mělo město rezervu do cca 38 mil. Kč 14 (základní účet města celkem). Zkreslení finančních rezerv způsobují dotace a potřeba splátek dosavadních závazků. Graf 17: Základní finanční aktiva Rakovníka 58 19 Základní běžný účet v tis. Kč 38 374 31 62 38 168 1 598 16 59 3 343 1 785 2 62 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů daného roku. Graf 18. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Rakovníka Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) 1 89 723 8 74 361 77 846 6 4 2 5 743 45 436 3 391 19 83 39 67 27 28 29 21 211 212 213 214 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, propočty www.cityfinance.cz Výše uvedený finanční potenciál zkreslují úvěry a půjčky. 14 Krátkodobý finanční majetek. Základní běžný účet a účty fondů. ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy. S t r á n k a 22 z 36

Město nemá uvěrové závazky. Město mělo k 31. 12. 214 zůstatek mil. Kč dlouhodobých úvěrů 15. Bezpečnou výši zadlužení spatřujeme někde na úrovni 7 mil. Kč 16. Graf 19. Zůstatky dlouhodobých úvěrových závazků Rakovníka a splátky Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 55 43 117 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 13 758 13 758 13 726 11 589 11 883 29359 6 396 15 61 1 875 396 391 1 875 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Dlouhodobé pohledávky 17 představují zatím zanedbatelnou částku, ale s rostoucím trendem, proto by je město nemělo podcenit a přijmout preventivní opatření. Velmi pozitivně vnímáme schopnost města snižovat dlouhodobé pohledávky. Graf 2. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky města Rakovníka Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 8 78 8 365 4 625 3 888 2 456 21 211 212 213 214 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 15 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek 113. 16 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení a s dostatečnou rezervou v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 17 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. S t r á n k a 23 z 36

ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční zdraví Rakovníka je velmi dobré s plusem, s tím, že finanční kondice je na velmi dobré úrovni (+) a stav financí je také velmi dobrý (+). Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví města Celkové hodnocení Hodnocení finanční kondice Hodnocení stavu financí Výborné Velmi dobré + ANO + ANO + Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj: www.cityfinance.cz Kladně hodnotíme trend a stabilizaci finanční kondice v letech 21 až 214 a zlepšené provozní saldo spolu se stabilitou financí na straně výdajů. Za excelentní považujeme finanční výsledky města od roku 21, kdy se stabilizovala a posílila finanční kondice a došlo ke zlepšení provozního salda o 32 mil. Kč. Dále si město splatilo dluhy a vytvořilo menší finanční rezervu. Slabinou stavu financí je to, že město má poměrně nízký stav finančních aktiv a nízké rezervy a existuje řada vnějších rizik od úbytku obyvatel po stagnaci daňových příjmů růst objemu majetku zatěžujícího finance po růst běžných výdajů. Základní doporučení Město by mělo udržet provozní saldo a nadále stabilizovat a nezvyšovat provozní výdaje vyjma oprav. Nezvyšovat objem majetku typu staveb a soustředit se na obnovu dosavadních staveb a majetku a pořizovat nové úsporné technologie provozu. Zavést systém financování obnovy majetku po vzoru měst Benešova, Žamberka, Lanškrouna 18, Mohelnice a Františkových lázní, kde dochází k blokaci financí na obnovu majetku a plánování akcí na bázi konsolidace majetku. Zajistit alespoň minimální část 2 mil. Kč finančních rezerv na likvidním kapitálovém účtu na bázi Nobelova fondu a z výnosů vyplácet dotace a vytvářet fond obnovy majetku. 18 http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6669225 S t r á n k a 24 z 36

Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Dobré a zlepšované provozní saldo Slabé stránky financí Nízká finanční rezerva Nezadluženost Dobrý trend financí Stabilní struktura příjmů, i když s riziky Příležitosti financí Uvážlivé využití dotací nového období. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Ohrožení (rizika) financí Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky. Riziko tlaku na výdaje z organizací a společností města apod. zdrojů. Rizika plynoucí z dotací. Zdroj: www.cityfinance.cz S t r á n k a 25 z 36

ROZPOČTOVÝ VÝHLED Rakovník dostojí svým závazkům. DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA Rakovník při dodržení rozpočtového u bude schopný do roku 219 (od roku 215 včetně) vygenerovat 155 mil. Kč z provozního salda (vlastních příjmů po úhradě běžných výdajů), z toho bude město potřebovat: cca 135 mil Kč vlastních zdrojů na obnovu majetku (27 mil. Kč ročně), v tom na rekonstrukci plaveckého bazénu cca 7 mil. Kč vlastních zdrojů (celkem 15 mil. Kč včetně dotací); Na ostatní cíle tedy bezpečně zbývá pouze 2 mil. Kč. V případě nejvyšší potřeby či nouze může město dosáhnout k dlouhodobému úvěru až 7 mil. Kč, což považujeme s rezervou za naprosto bezpečný strop zadluženosti. DOPORUČENÍ 1. V případě čerpání úvěru využít nejnižší plovoucí úrokové sazby, rozhodně nefixovat úrok; 2. Zajistit minimálně 2 mil. Kč finančních rezerv založením kapitálového účtu po vzoru Nobelova fondu a z výnosů splácet případné úroky a dotace města tak, jak to činí města v zahraničí; 3. Nezvyšovat běžné výdaje, vyjma oprav; PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Předpokladem pro plnění rozpočtového u je nebo lépe, rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 216 až 219: 1. Zmrazení běžných výdajů (pokles o 6 mil. Kč) vyjma oprav a stagnace běžných příjmů (růst pouze 2 mil. Kč); 2. Udržení provozního salda alespoň ve výši 3 mil. Kč (27 mil. Kč město potřebuje na obnovu majetku, část z toho je nyní v běžných opravách a investičních výdajích). S t r á n k a 26 z 36

NAVRŽENÍ UKAZATELŮ (PRAVIDEL) STABILITY FINANCÍ Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a další stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí obce. 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy volebního období by se měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně) a měly by tak být sestavovány také rozpočty. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 3 mil. Kč 19, ideálně však 25 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 2, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 7 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky viz Tabulka 8. Rozpočtový 19 Jde o minimum. 2 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. S t r á n k a 27 z 36

DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ Dodržení u by mělo následující dopad do financí Rakovníka. Graf 21. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Rakovníka Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 rozpočet upravený Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 286 317 398 56 435 465 422 19 444 166 45 428 247 747 267 151 279 479 26 298 256 26 5 261 5 262 5 Běžné výdaje 256 892 346 826 383 72 45 546 418 467 422 868 217 52 215 541 22 361 233 78 226 229 5 229 5 227 5 216 217 218 219 Zdroj: www.cityfinance.cz S t r á n k a 28 z 36

Tabulka 7. Výhled provozního salda Rakovníka Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 213 214 215 rozpočet upraven ý 216 217 218 219 tis. Kč CELKEM 215 až 219 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 267 151 279 479 26 298 256 26 5 261 5 262 5 1 3 798 5 Běžné výdaje (provozní) 215 541 22 361 233 78 226 229 5 229 5 227 5 1 146 28 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 51 611 59 118 26 518 3 31 32 35 154 518 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 19% 21% 1% 12% 12% 12% 13% b Uhrazené splátky půjček 13 726 1 875 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 37 885 57 243 26 518 3 31 32 35 154 518 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 2 62 38 168 52 798 82 798 113 798 145 798 18 798 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 39 67 77 846 64 686 82 798 113 798 145 798 18 798 f Stavby (tis. Kč) 993 647 985 349 ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 8% 5% -7% -2% 2% % % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -1% 2% 6% -3% 2% % -1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 19 45 12 327-19 181-4 298 4 5 1 1 2 22 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -1 961 4 82 13 419-7 78 3 5-2 -6 28 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 22: Výhled provozního salda Rakovníka www.cityfinance.cz Zdroj: www.cityfinance.cz 7 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 6 5 4 3 2 1 213 214 215 rozpočet upravený 216 217 218 219 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 51 611 59 118 26 518 3 31 32 35 S t r á n k a 29 z 36

tis. Kč Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Rakovníka Výhled finančního krytí běžného provozu 3 25 2 15 1 5 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: www.cityfinance.cz 213 214 215 rozpočet upravený 216 217 218 Graf 24. Výhled okamžitého finančního potenciálu Rakovníka 219 267 151 279 479 26 298 256 26 5 261 5 262 5 Běžné výdaje (provozní) 215 541 22 361 233 78 226 229 5 229 5 227 5 OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 39 67 77 846 64 686 213 214 215 rozpočet k 31.3.215 18 798 145 798 113 798 82 798 216 217 218 219 www.cityfinance.cz Finanční potenciál zahrnuje od 216 kumulativně zbylé výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva včetně přijatých úvěrů a výdajů na odpisy. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. S t r á n k a 3 z 36

PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 216 21. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován, vyjma krytí navržených projektů, z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což neznamená, že nemohou být využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel plánoval kapitálové příjmy i výdaje do výše uvedené v úvodu u. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 21 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet S t r á n k a 31 z 36

Tabulka 8. Rozpočtový Rakovníka ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový Zdroj: www.cityfinance.cz Údaje 213 214 215 rozpočet k 31.3.215 216 217 218 tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 21 835 28 719 25 67 24 29 5 21 5 211 5 15,8 11 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 36 286 38 54 4 43 45 46 46 119 3 1112 DPFO OSVČ 3 5 2 837 3 2 5 2 2 2 7 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 3 52 4 3 5 4 4 4 4 1 5 1121 DPPO 34 324 38 299 35 36 37 37 37 97 6 1122 DPPO za obce 2 946 3 49 5 55 3 3 3 3 98 7 1211 DPH 73 793 76 149 76 74 75 75 76 1 8 133 až 135 Místní poplatky 22 444 2 782 16 9 16 18 18 18 87 9 1361 Správní poplatky 11 96 11 312 12 427 12 12 12 12 16 1 1511 Daň z nemovitostí 13 567 13 788 13 5 13 5 13 5 13 5 13 5 98 11 2 Nedaňové příjmy 24 27 29 413 21 622 19 18 18 18 17, 61 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 15 639 17 296 15 938 16 15 15 15 87 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 2 721 2 46 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 4 181 3 947 2 75 3 3 3 3 15 24 Přijaté splátky půjček 5 45 1 149 16 3 Kapitálové příjmy 2 871 6 864 5 5 17 4 Přijaté dotace (transfery) 61 585 56 411 38 367 33 33 33 33 16,3 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 41 29 41 347 33 69 33 33 33 33 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 2 295 15 64 4 758 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 3 459 3 425 3 372 3 5 3 5 3 5 3 5 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 29 318 31 47 27 555 256 26 5 261 5 262 5 13,6 87 22 5 Běžné výdaje 215 541 22 361 233 78 226 229 5 229 5 227 5 15,6 13 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 66 866 68 233 71 27 71 5 72 72 72 16 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 87 44 91 9 9 97 9 9 9 9 99 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 56 9 669 1 244 1 1 1 1 13 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 51 913 49 252 56 15 5 5 5 5 12 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv. 1 714 2 116 2 572 2 5 2 5 2 5 2 5 118 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 7 498 2 772 2 5 5 3 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 42 379 63 24 94 998 219 průměr 2 až 213 218/ 214 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 257 92 283 6 328 778 226 229 5 229 5 227 5 12,2 8 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 32 398 17 87-58 223 3 31 32 35 197 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 267 151 279 479 26 298 256 26 5 261 5 262 5 11,8 94 33 5 Běžné výdaje (provozní) 215 541 22 361 233 78 226 229 5 229 5 227 5 Suma 215 až 19 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 51 611 59 118 26 518 3 31 32 35 154 518 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 13 726 1 875 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 18 672 15 932-58 223 3 31 32 35 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -32 398-17 87 58 223-3 -31-32 -35 39 ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) 29 318 31 47 27 555 256 26 5 261 5 262 5 87 4 ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) 29 318 31 47 27 555 256 26 5 261 5 262 5 87 41 ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů 2 62 38 168 52 798 82 798 113 798 145 798 18 798 Suma 215 až 19 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 37 885 57 243 26 518 3 31 32 35 154 518 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 256 321 268 557 257 61 253 5 258 259 26 45 ř.36+leasing pol. 5178 +úroky pol. Dluhová služba 13 726 1 875 5141 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 5,36%,7%,%,%,%,%,% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 1 875 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od 21 ř. rozvaha 3 888 2 456 2 485 2 4 2 2 2 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) 993 647 985 349 Suma 215 až 19 FOND OBNOVY MAJETKU vychází z odpisů 5 výsledovka dlouhodobého majetku (doporučený údaj) 27 27 27 27 27 135 51 ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE -482 3 4 5 8 19 518 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 7 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce S t r á n k a 32 z 36