1. ROZDĚLENÍ A CHARAKTERISTIKA FÁZOVÝCH ROZHRANÍ 1.1 Fázová rozhraní 1.2 Fázová rozhraní z molekulárního hlediska

Podobné dokumenty
První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

13. DISPERZNÍ SOUSTAVY

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Příloha-výpočet motoru

Charakterizace rozdělení


Základy stavby výrobních strojů Tvářecí stroje I KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ


Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce


SIC1602A20. Komunikační protokol

Teorie her pro FJFI ČVUT řešené úlohy

Stochastické diferenciální rovnice

Termická analýza a kalorimetrie oxidových materiálů

Studium povrchů. Makroskopický a mikroskopický pohled na fázové rozhraní

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Zkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4

Kinematika hmotného bodu

FAKULTA STAVEBNÍ. Telefon: WWW:

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA VZORCE. k bakalářské zkoušce

❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í. á rá. t r t í str t r 3. 2 r á rs ý í rá á 2 í P



VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA VZORCE PRO 4ST201

á ž č á ě ě Ž ě é é á Ť ě é ě Í é ě č ě Ť é ú ě Í čá é á ě Í ě č čá č Í š Í čá á éí ě Ů á š Í á é ěů ď ě é é á Í á č Íé ě é Í ú č á Ú é ě á ě ž á ě ě

Dvě varianty rovinného problému: rovinná napjatost. rovinná deformace

= = = : 1 k > 0. x k + (1 x) 4k = 2k x + 4 4x = 2 x = x = = 2 : 1.

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA VZORCE PRO 4ST201

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Tlačné pružiny. Všechny rozměry pružin uvedených v katalogu jsou standardizovány. Také jsou zde uvedena potřebná technická data.



č Ú Í ř

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

PLASTICITA A CREEP PLASTICITA III

Klasická termodynamika (aneb pøehled FCH I)

13) 1. Číselné obory 1. 1, 3


Iontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny) jsou to podélné vlny podobné klasickému zvuku. B e kt

Modely CARMA. 22. listopadu Matematicko fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Modely CARMA. Úvod. CARMA proces. Definice CARMA procesu

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

doplňkové a dodatkové veličiny ideální směs parciální molární veličiny fugacita maximální obsah vody v plynu Gibbs Duhemova rovnice příklady na

$ x. $ z. divg # G. z divg + 0. rotg # G. Dt DT. x y. z y x z y

Jednosložkové soustavy

2.2. Klasifikace reverzibilních elektrod

Tepelná vodivost pevných látek

Exponenciální funkce, rovnice a nerovnice

S T E R E O M E T R I E ( P R O S T O R O V Á G E O M E T R I E ) Z Á K L A D N Í G E O M E T R I C K É Ú T VA R Y A J E J I C H O Z N A


je pravoúhlý BNa ose y najděte bod, který je vzdálený od bodu A = [ 4;

Lambertův-Beerův zákon


Matematické modelování elmg. polí 3. kap.: Elmg. vlnění




Příručka k ovládání aplikace OpenOffice.org Math

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 5. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

Termochemie { práce. Práce: W = s F nebo W = F ds. Objemová práce (p vn = vnìj¹í tlak): W = p vn dv. Vratný dìj: p = p vn (ze stavové rovnice) W =

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

A constitutive model for non-reacting binary mixtures


Ž ř ě Ž ů š ř š ě ř š ů ř ř ž ř ě ě ř ě É ř š ř ď Í ě ř ž ř ř ř ě š ž ř ě ě ě ž ž ř ž š ž ů ú ř ď ě É ě š ř ú ř ř ě ž ď š Í ď š ř ú ě ň ě ď ž ě ř ř ó

č í úř é č úň ž č ň ř č é ř í š ň é č č čí ó ř á é é ů á č é ň é ň á í š ě č áš č ý ř ó š á á á č íó á ň á Ř Á í ří ů á ý á č í í řú ů ě í ě š ř ú á á

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy


Generace 2. harmonické

Rovnice přímky v prostoru


Termomechanika 12. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Matematika přehled vzorců pro maturanty (zpracoval T. Jánský) Úpravy výrazů. Binomická věta

Poznámky k Fourierově transformaci

Literatura: Kapitoly 3, 4 a 2 d) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.



á í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.



á Í á č á Ó é á é ě ší Ý á á é é á á é á Í É á á é é é č é á š é š ď ď é ě é č é č ě ňá č é č é č ň š ě š ě á š ě á č ě č é č č ď ď ď ť Í Í é é ňě á Í

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

é ž ž Ť ž Ť é é é ě é ň š ě ě ě ě ě ě Ť ě š ě ě Ť é ěť Ž ě é ěň Ť Í Ť ě ť é é ň šň Ž é ž š ě ě ě ň é ň é ň é Ť Ť é Ť é Ť ě é ň ě é ě Ť Ť Ť ěť ň é Ť ě

Kinetika spalovacích reakcí


Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

á á é ýš ž ě š é ý Á á ž ž ě ě é ý ú ě ů á é ý ě ů ě ž ú ň é á é ž ě Č Šť ě ě ž ě á ž ž ž ě ů ž é š ž ě ý ů é Í ň ů š ě é ě ú ú ž ž ě é ě á ů á š ě é

MATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál

Kolmost rovin a přímek

ž é ř ř ú é ř é ř é š é Ž ů ř ů ě ů ě š ř ó ř ě é Ž é é ř ě ř é ř ř ž ě é ř ů ě é ř é ř š ž é ř ě ř ž ů ř ů ě é Ž ě Š é ř ě ř é ř ř ž š é é ř ř ě š ě

Apriorní rozdělení. Jan Kracík.

Transportní jevy. F = gradient jistého potenciálu

MĚŘENÍ ÚHLOVÝCH KMITŮ ZA ROTACE

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU:

B A B A B A B A A B A B B

Transkript:

FYZIKÁLNÍ CHEMIE FÁZOVÝCH ROZHRNÍ. ROZDĚLENÍ CHRKERISIK FÁZOVÝCH ROZHRNÍ. Fázvá zhaní. Fázvá zhaní z lekuláníh hledka.. Mezlekulání nteakce u = knt. 6 (.-) a b u = +. (.-) 6 bje 4 π = 4 π d = 6 3 3 vch π = π d = 6 3 3..3 Slvé ůbení ez akkcký útvay C N C u N (.-3) C N C u N (.-4) C u = N N π ( ) 6 h d d = π h (.-5) = N N π C / u = R u = u = u ~ π h 3/ π h h 4 π h (.-6) (.-7) (.-8) (.-9) / / = + = ( ). = ( ) /. (.-0)..4 Phyb lekul ve fázvé zhaní.3 Vlv fázvých zhaní na tedynacké vlatnt ytéu dw = d (.3-) dw = dw bj + dw + dw el = dv + d + E dq (.3-).3. Fázvá zhaní bez elektckéh nábje du = ds dv + d + Σ μ dn (.3-3) dh = ds + V d + d + Σ μ dn (.3-4) df = S d dv + d + Σ μ dn (.3-5) dg = S d + V d + d + Σ μ dn (.3-6) U H F G = = = = SV, S, V,, (.3-7)

U H S σ = = = + = Q + V,, (.3-8) S = (.3-9) Q =. (.3-0).3. Elektcky nabtá fázvá zhaní dg = S d + V d + d + E dq + Σ μ dn. (.3-) dg = d + E dq. (.3-) dg = d + d + E dq + q de. (.3-3) d + q de = 0 (.3-4) q = E,, µ. ROVNOVÁH V SYSÉMECH S VÝZNMNOU PLOCHOU FÁZOVÉHO ROZHRNÍ (.3-5). Snížení enege ytéu zenšení lchy fázvéh zhaní.. Pdínka echancké vnváhy na zakřvené zhaní Lalaceva-Yungva vnce /R + /R = κ (.-) d = κ dv (.-) e dv = dv + d (.-3) e d = = κ = + dv R R e (.-4) = (.-5) ( ) (g) h( ρ l ρ ) g = (.-6).. Vlv zakřvení na fázvu vnváhu v jednlžkvých ytéech Kelvnva a hnva vnce dg = S d + V d a dge = Se de + Ve de (.-7) dg e e = dg, (.-8) d d = d. (.-9)

... Rvnváha ez kaalnu a aní fází v ytéech e zakřvený zhaní za kntantní telty. Kelvnva vnce V () l (g) << V, ( l) V (g) = R V R ln = (.-0) ( l) V R ln cθ = R (g) (.-) R ( l) ( l) ln V cθ = R () l Q = V 3 π ε 4 V R ln = (.-) (.-3) R ln (.-4)... Rvnváha ez kaalnu a aní fází v ytéech e zakřvený zhaní za kntantníh tlaku. hnva vnce ln () l V = H vý R = ln + H ln vý ( l) V = cθ H R vý (.-5) (.-6) (.-7)...3 lkace Kelvnvy a hnvy vnce na ytéy evná látka-áa a evná látka-kaalna Rvnváha ez evnu fází e zakřvený vche a áu () R ln =± V g (.-8) Rvnváha ez evnu fází e zakřvený vche a tavennu () ln l V = (.-9) H tá tá () ln l V = c θ H R (.-0)..3 Vlv zakřvení na fázvu vnváhu ve vícelžkvých ytéech ztk ( µ ) = ( µ ). (.-) ztk ( µ ) ( µ ) ztk ztk =. (.-) ( µ ) ( µ ) = ( µ ) ( µ ), (.-3)

ztk ztk ( a ) ( µ ) ( ) ln µ =R ( a (.-4) ) + / (, l) (, l) V = V = ( µ ) ( µ ) d (, l) (.-5) ( a ) ln V R = (.-6) ( a ) (, l) ( c) V R ln = (.-7) ( c ) (, l) ( ) ( ) ln c V ν ± R = (.-8) ( ) ( c ) ±. Snížení enege ytéu záěnu fázvých zhaní Σ j d j +Σ de = 0 (.-) Σ d = 0 (.-) j j.. Rzhaní tuhá fáze/kaalna/lyn... Kaka kaalny na vchu tuhé látky θ g = l + l g c cθ = g (a) θ = 0 (b) 0 < θ < 90 (c) 90 < θ < 80 (a) θ = 80 > + < + g l l g g l l g g l l g zetíání g < l g lg l = (.-3) > l dknalé neáčení g = l + l g dbé áčení šatné áčení dknalé áčení (neáčení)... Kaalna v kaláře l π R h g π R h+ π R h ρ g = 0 (.-4) lg cθ h = (.-5) ρ g R...3 Chvání evné čátce v zhaní ez kaalnu a lynnu fází (V ρ () V ρ (l) ) g dh + l L dh g L dh = 0 (.-6) () ( l) ( V ρ V ρ ) g = l g Lc θ (.-7)...4 Úhel áčení...5 Sáčecí tel H = (σ l σ g ) (.-8) g ( lgc θ) H = + g + l l = lgc θ,,, g c θ l = c θ + lg lgc θ (.-9),,

.. Rzhaní evná látka - dvě kaalné fáze..3 Rzhaní dvě kaalny - lyn B> + B (.-0) B< + B (.-) cθ = cθ + cθ (.-) B B 3..4 Khezní a adhezní áce, zetíací kefcent W = (.-3) k Wa = + B B (.-4) S /B = W a W k = B B > 0 (.-5).3 Pvchvé fly nezutných látek.3. Pvchvé fly na kaalnách π = (.3-) M = /(n N ) z = (π M )/(k B ) π M = k B (.3-) π ( M σ ) = k B, (.3-3).3. Pvchvé fly na evných látkách (fly Lagua a Bldgettvé, LB fly).4 Snížení enege ytéu adcí na fázvé zhaní.4. Gbbva adční ztea k G = + µ n = k k = + + µ + µ = = k d + n dµ = 0 = µ α β µ = µ = µ k k n d = dµ = Γ dµ = = n d = dµ =Γ dµ dg = d +Σµ dn (.4-), (.4-) dg d d dn n d (.4-3) (.4-4) = (.4-5) 3 3 4 4 (.4-6) (.4-7) d =Γ dµ +Γ dµ +Γ dµ +L. (.4-8) n n d = dµ + dµ (.4-9)

n n dµ + n dµ = 0 dµ = dµ (.4-0) n n n ( n / n ) d = dµ =Γ dµ, (.4-) µ = µ + R ln a ; dµ = R d ln a (.4-) d a d Γ, = = R dln a R da,, d c d Γ, = = R dln c R dc,, (.4-3) (.4-4) dµ = R d ln f (.4-5) d f d Γ = = R dln f R df, (.4-6) d d Γ = = R dln R d. (.4-7).5. Pvchvý tlak k µ, (.4-8) = µ π = = d = Γ dµ.5.3 Exeentální věření Gbbvy adční ztey 3. MOBILNÍ FÁZOVÁ ROZHRNÍ 3. Fázvé zhaní kaalna/lyn 3.. Pvchvé naětí čtých kaaln Hdnty vchvých naětí Odhad vchvéh naětí ganckých látek /4 /4 M M [P] = ( ρ ρ ) ρ ( l) (g) ( l) (3.-) 3.. Pvchvé naětí ztků 3... Závlt vchvéh naětí na lžení Vdné ztky = a ln( + b c ) (3.-) = a b c (3.-3)

Sě ganckých látek =.c (3.-4) / 4 / 4 = ρ [P ] x = ρ x, (3.-5) M ρ 3... Relatvní adce na zhaní ztk - lynná fáze c, = ln c c Γ = R R Γ,, a bc = R ( + bc), (3.-6) ab Γ = c R a Γ, = = R, Γ. (3.-7) (3.-8) 3..3 eltní závlt vchvéh naětí d /3 M V k, V d = = ρ l ( ) (3.-9) /3 M = k( () (g) c ) ρ l ρ /3 /3 M M = k( ) () l ( l) ρ ρ /3 M k ( () = c ) ρ l /3 M neb = k( () (g) c 6) ρ l ρ (3.-0) (3.-) (3.-) = a ( c ) neb = b ( c 6) (3.-3) = B ( ) n, (3.-4) 3..4 Vlv tlaku na vchvé naětí V =,,. (3.-5) 3..5 Vlv zakřvení fázvéh zhaní δ = (3.-6) 3..6 Vlv elektckéh nábje fázvéh zhaní = Q 64 π ε 3 (3.-7)

3. Mezfázvé naětí 3.. Dvulžkvé dvufázvé ytéy 3.. řílžkvé dvufázvé ytéy 3..3 Odhad ezfázvých naětí B = B (3.-) B = + B φb B, (3.-) d B + B d B = (3.-3) 3..4 dce na fázvé zhaní kaalna-kaalna 3..5 Vlv telty a dalších faktů na ezfázvéh naětí 3.3 Metdy ěření vchvéh a ezfázvéh naětí 3.3. Statcké etdy Metda kalání elevace h ρ R g = (3.3-) c θ 3 Metdy zalžené na ledvání tvau kaek a bubln Wlhelyh etda vyvažvání detčky 3.3. Setatcké etdy = ( R h+ R ) ρ g (3.3-) = ¼ ω (ρ ρ ) 3 (3.3-3) F = (d + t) c θ d (3.3-4) Metda axálníh řetlaku v bublně = h ρ g + (3.3-5) Metda dthvání tence (du Nüyh) F = 4π. Metda vážení kaky (talagetcká) 3.3.3 Dynacké etdy. φ (3.3-6). g = π. R. (3.3-7) ef = ef Φ. Φ ef (3.3-8) V ( ρ ρ = B) g B Φ (3.3-9) π R

4. FÁZOVÁ ROZHRNÍ PEVNÁ LÁK-PLYN a PEVNÁ LÁK-KPLIN 4. Pvchy evných látek 4.. Pvaha vchů evných látek 4.. Pvchvá enege evných látek Stanvení vchvé enege evných látek. 4..3 Velkt lchy vchu a óvtt evných látek 4..3. Stanvení velkt lchy vchu evných látek (4.-) = N aσ 4..3. Stanvení bjeu a zdělení velktí óů. c = R θ (4.-) 4. dce na fázvé zhaní evná látka - lyn 4.. dbenty 4.. Pvaha adce z hledka adčních l Fyzkální adce Chece Lkalzvané adční fly Nelkalzvané adční fly 4..3 ee a adce 4..3. Feundlchva ztea 4..3. Languva ztea k de ~ ex (Q ad /R). ad = de : θ a = k /n (4.-) ln a = ln k + n ln (4.-) ad = k ad ( θ ) (4.-3) de = k de θ (4.-4) k ad ( θ ) = k de θ (4.-5) ( kad / kde) b = =. (4.-6) + ( k / k ) + b ad de a= a b + b (4.-7) a = a b, (4.-8) a = a (4.-9) = + a ba a (4.-0)

4..3.3 Iztea BE C el a= a ( ) + ( C ) ( ) el [ el ], (4.-) Qad Qknd C = ex, (4.-) R el C = + el, (4.-3) a( ) a C a C el x x+ C el ( x+ ) el + x el a= a, (4.-4) ( el) x+ + ( C ) el C el 4..3.4 Plányh tencální tee Φ = R ln ( / ) (4.-5) υ ad = ad /ρ l (4.-6) 4..3.5 Kalání kndenzace a adční hyteeze 4..3.6 dce ze ěí lynů b a = a + b + b b a = a + b,, a a = a b + b + b = a b + b (4.-7) (4.-8) 4..4 edynaka adce z lynné fáze na evných látkách 4..4. Gbbva adční ztea a vchvý tlak Γ = µ π f = R f, deální lyn Γ = R (4.-9) a = Γ (4.-0) R a( ) π = = d = d 0 a b R a d a b = R 0 R = = (4.-) (4.-) π = R (4.-3) π = n R (4.-4) 4..4. dční tela Integální adční tel Q nt (a) Dfeencální adční tel Q df (a) ln Qdf ( a) = R a a 0 (4.-5) Qnt( a) = Qdf ( a) da a (4.-6)

4..5 Knetka adce k a c c = n K, kde K = a c n vn c (4.-7), (4.-8) E* k = ex, (4.-9) R 4..6 Exeentální tanvení adce z lynné fáze na evných látkách Vluetcké etdy Gavetcké etdy 4.3 dce na fázvé zhaní evná látka - kaalna 4.3. Mlekulání adce 4.3.. Iztey kncentační zěny n x x Ω = ( ) (4.3-) υ c c Ω = ( ) (4.3-) 4.3.. Slžení adbvané fáze a ndvduální ztey n = n + n a n = n + n = x n + x n (4.3-3) Ω = n (x x ) = n x n x = n x + n x n x (4.3-4) n x ( n ) Ω = n (x x ) (4.3-5) Ω = n x n x (4.3-6) 4.3..3 nalytcké vyjádření lžených ztee Ω α β x x B x x Ω = (4.3-7) b x b x = a x a x + b x + bx Ω = x α, Ω = a + b x Ω = k c n, Ω Ω b x bc = Ω + bc xx( K ) = n + x ( K ) / x (4.3-8) (4.3-9),(4.3-0) (4.3-),(4.3-) (4.3-3) x K = x / x. (4.3-4) 4.3..4 edynaka adce na zhaní kaalna-evná látka Ω = n x n x = x x n n x = x n n n n (4.3-5) Ω Γ, = = x µ (4.3-6), x R Ω dln x x 0 π = = 4.3..5 Vztahy ez adtvtu a vlatnt ytéu (4.3-7)

4.3. Intvá adce 4.3.. Ptá ntvá adce 4.3.. Výěnná ntvá adce 4.3..3 Hydlytcká ntvá adce 4.3.3 Exeentální tanvení adce z kaalné fáze na evných látkách 4.4 Elektcké vlatnt fázvých zhaní 4.4. Elektcká dvjvtva σ I = (4.4-) σ 0 k + I V = V 0 ex ( x/ l ), (4.4-) / B / ν = I εεk knt. l =, (4.4-3) e ( z ) 4.4. Elektknetcký tencál 4.4.3 Elektknetcké jevy 4.4.3. Elektféza a edentační tencál υ εε u= = C ζ (4.4-4) E η ε ε ζ ν U ed= C υ( ρ ρ) g h (4.4-5) ηκ 4.4.3. Elektóza a tencál udění I V= ε ε ζ &. (4.4-6) ηκ 4.4.4 Měření elektknetckých jevů U = ε εζ ηκ (4.4-7)

FYZIKÁLNÍ CHEMIE KOLOIDNÍCH SOUSV 5. CHRKERISIK DISPERZNÍCH SOUSV 5. Defnce dezní utavy 5.. Přehled dezních ytéů 5. Chaaktezace dezních utav 5.. Velkt a tva čátc 5.. Kvanttatvní chaaktezace velkt čátc 5..3 Stattcké zacvání údajů velkt čátc F W d () =, (5.-) d F N () = d N, (5.-) Nd 0 F () d =, (5.-3) 0 C =, (5.-4) I () F () d 0 0 Q () = F () d, (5.-5) C I () = F () d = F () d = Q (), (5.-6) d I () = F () a d Gafcké znáznění zdělvacích funkcí d Q () = F () (5.-7) a (5.-8) d 5..4 Střední zě čátc a třední lání htnt Σ( ) W = =Σ[ FW()], W = FW() d (5.-9), (5.-0) Σ Σ( N) N = =Σ[ FN()] ΣN, 0 N = FN() d (5.-), (5.-) Σ( wm) Σ( cm ) W = = =Σ Σw Σ( cm) M ( W M ) Σ( NM) Σ( cm) MN = = =Σ( xm) ΣN Σc 5.3 Kldně dezní ytéy 5.4 Řešené říklady 0 (5.-3) (5.-4)

6. KINEICKÉ VLSNOSI DISPERZNÍCH SOUSV 6. eelný hyb dezních čátc 3 ε k = u = k (6.-) B εk 3 k u = = B ; (6.-) 6. Dfuze + + 3 + = (6.-3) n d J = n = u c dτ J. (6.-) dc = D. (6.-) d x dc d c D dτ = dx. (6.-3) 6.. Dfuzní kefcent - Entenva vnce μ ln a, R F df = = N x, N x (6.-4) R ln c k B c F df = = N x c x. (6.-5),, kb c F tření = u f. (6.-6) c = u f ; (6.-7) x, u = D c c x, (6.-8) k B D =. (6.-9) f f = 6πη (6.-0) f k B D = 6πη. (6.-) a b = 6 π η (6.-) 5b 6 πη f =. (6.-3) λ + 4 3 f = π cρ α. (6.-4)

6..3 Dfuzní kefcent a třední uv Entenva-Sluchwkéh vnce = D τ (6.-5) kb kb τ Entenva-Sluchwkéh vnce = τ =. (6.-6) f 3π η 6..4 Měření dfuzníh kefcentu 6.3 Sedentace dezních ytéů 6.3. Rychlt edentace 6.3.. Rychlt edentace v gavtační l u ed υ g (ρ ρ ) = f u ed. (6.3-) υg ( ) g ρ M g ρ = ρ ρ = =, (6.3-) f f ρ N f ρ ( ρ ρ) u ed = g. (6.3-3) 9 η 6.3.. Rychlt edentace v l ultacentfugy u F dtř = υ (ρ ρ ) ω x (6.3-4) ed dx υ ω x = = ( ρ ρ). (6.3-5) dτ f υ ln ω x = ( ρ ρ) τ + knt. (6.3-6) f x υ ln ω = x f ( ρ ρ)( τ τ) (6.3-7) 6.3..3 Sedentační kefcent u ed u = ed, ř. = g ω x (6.3-8) ln ( x/ x) = ω ( τ τ ) (6.3-9) kb υ = D ( ρ ρ ) kb = D ( ρ / ρ ), υ D, = kb ρ ρ ( ) ( ρ / ρ ) = D k 6.3. Sedentační vnváha 6.3.. Sedentační vnváha v gavtační l υ g k c B ( ρ ρ ) = f f c y, υg M g ρ ln c = ( ρ ρ) y+ knt = ( ) y+ knt k R ρ B c υ g M g c k B R ρ ln = ( ρ ρ )( y y ) = ( )( y y ) ρ B (6.3-0) (6.3-) (6.3-) (6.3-3). (6.3-4)

6.3.. Sedentační vnváha v dtředvé l υ ω kb c ( ρ ρ ) x =+ f f c x, lnc 6.3.3 Sedentační ěření 6.4 Mebánvé vnváhy 6.4. Oóza. (6.3-5) υ ω ( ρ ρ) = x + knt. (6.3-6) kb c υω ( ρ ρ) = (6.3-7) c k ln ( x x ) B I II a II µ ( ) = µ [,( ) ], II > I (6.4-) µ [,( a ) ] = µ ( ) + R ln ( a ) ; (6.4-) II II II II µ ( I) µ ( II) V ( I II ) ( II) + V( I II) = ( II) + ln( a) II µ µ = +. (6.4-3) R = ln( a ) II I II V V R. (6.4-4). (6.4-5) R R π = ln x = ln( x ). (6.4-6) V x n n π = R = R = R = cr, (6.4-7) V & & V nv π =Σc R, (6.4-8) [( ) ( ) ] π = π π = Σc Σc R (6.4-9) II I II I ν = c N R π = ν = νkb N (6.4-0) w = c M w π = R M (6.4-) w 3 π = R + B w + C w + L (6.4-) M π R = + R B w (6.4-3) w M 6.4. Měření tckéh tlaku (ete) Zůb ěření Mebány 6.4.3 Střední lání htnt lydezních ytéů z tckých ěření R π = w, (6.4-4) M w π = π = R ( ) (6.4-5) M w ( N M) M = = = ( x M) = M w N (6.4-6) ( ) N M

6.4.4 Dnnanvy vnváhy ( µ ) = ( µ ), I II R ( a ) = = = c c R, (6.4-7) [ ] II II I π ln & ( ) II ( ) I V ( ai ) % K[ I,( ak)] I = % K[ II,( ak) II ], µ I a I = µ II a II µ µ % [,( )] % [,( ) ] (6.4-8) d d µ ( ) + Rln( a ) + z F ϕ = µ ( ) + R ln( a ) + z Fϕ (6.4-9) K I K I K I K II K II K II d d µ ( ) + Rln ( a ) z F ϕ = µ ( ) + R ln ( a ) z Fϕ (6.4-0) I I I II II II Mebánvá hydlýza 6.4.5 Mebánvé eaační cey 6.5 Řešené říklady ϕ ϕ II II ( a ) ϕ I I = E ln K M = R (6.4-) z F ( a ) K K II ( a ) ϕ II I = E ln M = R (6.4-) z F ( a ) z z z z K I I K II II I K K ( a ) ( a ) = ( a ) ( a ) (6.4-3) z z z z K I I K II II K K ( c ) ( c ) = ( c ) ( c ) (6.4-4) 7. REOLOGICKÉ VLSNOSI DISPERZNÍCH SOUSV 7. Relgcké chvání 7.. Newtnva vnce du τ x xy = η dy (7.-) ( R M ) η = / 3 3/ N π σ / (7.-) B ln η= + (7.-3) 7. Vkzta dezních ytéů kaalný dezní tředí η τxy η= (7.-) (d u /d) y x ηel = η η (7.-) η η = = ηel η (7.-3) η η = w (7.-4) ed ln ηel η nh = w (7.-5) [ η] = l ηed = l ηnh w 0 w 0 (7.-6)

7.. Entenva vnce vkztu η = η (+,5 ϕ), (7.-7) ηel = +,5ϕ, ř. η =,5ϕ (7.-8), (7.-9) η ed w ϕ = (7.-0) ρ,5 = = [ η] (7.-) ρ 7.. Vlv kncentace a vzájenéh ůbení ez dezní čátce na vkztu η = ϕ+ ϕ + ϕ +L (7.-),5 k k3 3 7..3 Zdánlvý bje čátce a vkzta dezníh ytéu 7..4 Vkzta ztků lneáních aklekul a jejch lání htnt 7..4 Vlv tvau čátc na vkztu 7..5 Vlv nábje čátc na vkztu 7.3 Relge kncentvaných dezních ytéů τ xy < τ látka zůtává tuhá τ xy > τ d látka teče jak newtnká kaalna [ η ] = K ( M ) a (7.-3) el / a M η = ( WM a ) (7.-4) [η] =,5 + f ζ, (7.-5) u x d 0 dy (7.3-) du τ x xy = η + τd dy (7.3-) ř alých naětích ř velkých naětích du τ x xy = η, dy (7.3-3) du x = knt. dy (7.3-4) Čavě závlé elgcké vlatnt - txte a eexe 7.4 Měření vkzty 7.5 Řešené říklady τ η ρ =. (7.4-) τ η ρ η u ( ρk - ρ) τ ( ρk - ρ) =. =. η u ( ρ - ρ ) τ ( ρ - ρ ) k k (7.4-) ϕ = k ηω (7.4-3)

8. OPICKÉ VLSNOSI DISPERZNÍCH SYSÉMŮ 8. Rztyl větla 8.. eetcké základy 8... Intenzta větla ztýlenéh v učté ěu Klacká tee ztylu větla Rayleghva vnce I θ π α N (+ c θ) = I α 4 ε V λ n n = 3ε 0 υ n + n 0 Fluktuační tee ztylu větla - Entenva-Debyeva vnce I θ π 0 4 λ M n (+ c θ) w dn = I N ( + B w+ L) dw M dn α= ε n 0 N dw (8.-) (8.-) (8.-3) (8.-4) 8... Celkvá ntenzta větla ztýlenéh ve všech ěech π I = Iθ π n θ d θ (8.-5) 0 3 4 π ν n - n0 I = I 4 λ n + n0 3 3 π dn = 4 0 3 N λ w M w I I n d ( + B w+ L) 8...3 Odchylky d Rayleghvy a Entenvy-Debyevy vnce 8.. Studu dezních utav etda ztylu větla 8... Měření ztylu větla 8... Zacvání exeentálních dat ztylu větla υ I R = θ θ I (+ c θ) K w = + B w+l R M θ x= (8.-6) (8.-7) (8.-8) (8.-9) π dn K = n 4 0 N λ dw (8.-0) I (8.-) I I I τ= ln ; I I (8.-) H w = + B w+l τ M (8.-3)

8. Dvjl za tku 8.3 Mkke 3 3 π d n H = n 4 N λ d w (8.-4) 3 6 π τ = R θ a H = 3 6π K (8.-5) a (8.-6) 3 8.3. Otcká kke λ d = (8.3-) n n α 8.3. Ultakke w w V = υ = (8.3-) V ρ N 8.3.3 Elektnvá kke e e v = e h = λ U h 9 λ = =,30 eu e U 8.3.4 Rentgengafe a dfakce elektnů 8.4. Řešené říklady e v v e e (8.3-3) e. U = (8.3-4) e (8.3-5) 9. HEEROGENNÍ DISPERZE 9. Stablta hetegenních lyfbních ytéů 60 9.. Iztení řevd látky 6 9.. gegace dezních čátc 6 9... Elekttatcká tablzace 6 S ε V h u = ex π h 4444443 l l 443 u duz (eltat.) u řt (vdw) (9.-) a ckt 6 z S ε V h R u = ex 4444443 l l π h 3 u duz (eltat.) u řt (vdw) (9.-) (9.-3) 9... Stécká tablzace 63 9...3 Pvnání elekttatcké a técké tablzace 9...4 Elekttécká tablzace 9...5 Stablzace evný čátce 9..3 Knetka kagulace lyfbních ytéů dν d = k ν (9.-4) τ ν ν = (9.-5) + k ν τ k = 8 π DRε (9.-6) u ε = ex k ax B (9.-7)

9. Pncy etd říavu hetegenních lyfbních ytéů 9.. Degační etdy 9.. Kndenzační etdy 9.3 Lyfbní ly 9.3. Stuktua lyfbních cel 9.3. Vlatnt lyfbních lů 9.3.3 Příava lylů 9.3.4 Zánk lylů 9.4 Eulze 9.4. Klafkace eulzí 9.4. Stablta a tuktua eulzí 9.4.3 Vlatnt eulzí 9.4.4 Příava eulzí 9.4.5 Rzážení eulzí 9.5 Pěny 9.5. Klafkace ěn 9.5. Stablta ěn 9.5.3 Příava ěn 9.5.4 Oděňvání 9.6 Sutavy lynný dezní tředí (aely) 9.6. Stablta aelů 9.6. Vlatnt aelů 9.6.3 Vznk a říava aelů 9.6.4 Odtaňvání aelů 9.7 Sutavy evný dezní tředí 9.7. Vznk a říava utav evný dezní tředí 9.7. Sutavy lynný dezní díle 9.7.3 Sutavy kaalný dezní díle 9.7.4 Sutavy tuhý dezní díle 0. SOCIIVNÍ (MICELÁRNÍ) KOLOIDY 0. Stuktua lekul acujících vchvě aktvních látek 0. Mcely a ktcká celání kncentace 0.. Vznk cel n S S n (0.-) n K = c Sn /c S (0.-) 0.. Stanvení ktcké celání kncentace 0..3 Fakty vlvňující tvbu cel 0..3. Vlv checké tuktuy PL 0..3. Vlv říěí 0..3.3 Vlv telty a tlaku 0..4 Stuktua, velkt a tva cel 0.3 Slublzace 0.3. Mechanzu lublzace 0.3. Využtí lublzace 0.3.3 Mkeulze ln KMK = B n C (0.-3)

. KOLOIDNÍ ROZOKY VYSOKOMOLEKULÁRNÍCH LÁEK. Vyklekulání látky. Rztky vyklekuláních neelektlytů.3 Rztky vyklekuláních elektlytů.4 Vlatnt ztků vyklekuláních látek.4. Dfuze a edentace.4. Otcký tlak.4.3 Elektcké vlatnt.4.4 Otcké vlatnt.4.5 Vkzta.4.6 Rzutnt a tablta lyflních kldů Vlv telty Přídavek šatnéh zuštědla Přítnt elektlytů.4.7 Zvláštnt glbuláních tenů ef = ( ) / n, (.-). Rzdělení gelů. Revezblní gely. GELY.. Fyzkálně íťvané gely.. Kvalentně íťvané gely..3 Vlv dínek na ůběh gelace evezblních gelů..4 Btnání evezblních xegelů..4. Kvanttatvní chaaktetky btnání Q τ ρ. V = =..4. Vlv dínek na ůběh btnání.3 Ievezblní gely.3.. Vlv dínek na ůběh gelace evezblních gelů.4 Vlatnt gelů.4. Mechancké vlatnt.4. Elektcká vdvt a dfuzvta.4.3 Stánutí gelů (.-)