FRS České fórum pr rzvjvu splupráci FRS Czech Frum fr Develpment C-peratin Dpručení FRS pr přípravu prgramu ZRS pr Etipii 1. Úvd Etipie je jednu z nejzastalejších a nejvíce zalidněných zemí na světě a zárveň je zemí s brvsku nezaměstnanstí, negramtnstí a chybějící základní infrastrukturu (vdní zdrje, silnice, škly). Země představuje v sučasném světě stále ještě synnymum chudby, přestže má velký hspdářský ptenciál. Index lidskéh rzvje UNDP v r. 2009 zařadil Etipii až na 171. míst ze 182 zemí světa. 38,7% ppulace žije dle mezinárdních ukazatelů pd hranicí chudby. Etipská eknmika stjí především na zemědělství, které tvří 43,5 % HDP, avšak využívá 85 % pracvní síly v zemi. Sektr zemědělství trpí častými suchy, které střídají prudké záplavy. V zemědělství jsu extenzivně využívány přírdní zdrje a znalsti farmářů mžnstech intenzifikace a mdernizace zemědělství jsu mizivé. T splečně s nedstatkem vdy, rzsáhlu erzí a ppulačním růstem vede k devastaci půdy ve většině Etipie. Určitu brzdu eknmiky je i výhradní státní vlastnictví půdy ta je vládu puze zapůjčvána pdnikům a zemědělcům. Tím, že zemědělci puze pracují na zapůjčené půdě necítí ptřebu věnvat úsilí její kultivaci a chraně. Přístup k pitné vdě a sanitaci je v Etipii jedním z nejnižších na světě. 75 000 dětí zde zemře každý rk kvůli průjmvým nemcněním. Jen 25% venkvských dmácnstí má přístup k nezávadné vdě. Plvina Etipanů nemá přístup k dstatečnému mnžství vdy. Přístup k sanitárnímu vybavení má jen 11% ppulace. V zemi chybí účinné strategie na snižvání rizik (disaster risk reductin), které by pskytly účinnu pmc byvatelům hrženým např. suchem, záplavami, náhlými sesuvy půdy apd. C se týče sektru vzdělání puze 42,7 % ppulace nad 15 let je gramtných, přičemž mezi gramtnými převažují muži a chlapci nad ženami a dívkami. Vláda v psledních letech implementuje rzsáhlý prgram na pdpru gramtnsti, který je zaměřen na stavbu nízk-rzpčtvých škl z lkálních materiálů s minimálním vybavením. T však naráží na nízku kvalifikaci učitelů. Ačkliv má každé dítě práv na vzdělání, v Etipii th práv není naplňván. Zdravtnictví je v Etipii na velice nízké úrvni, především ve venkvských blastech, kde žije 83 % byvatel. Sučástí vládní strategie je stavba malých zdravtnických center v každé kebeli (municipalitě) a jejich vybavením základními léky na léčbu průjmvých nemcnění, malárie, pdvýživy a dalších častých nemcnění. Tat centra pak spadají pd zdravtnická střediska. V sučasné dbě však chybí ještě většina zdravtnických center i středisek a ty již vybudvané čast nejsu vybaveny ptřebnými léky. Také prevence a léčba slepty rzšířené u prduktivní části ppulace je nedstatečná, cž významně snižuje příjmy pstižených rdin. Velkým prblémem v Etipii představuje bchd s lidmi uvnitř země. Jeh běťmi se každý rk stane i 20 000 dětí, které jsu ptm dslva vykřisťvány zpravidla knčí jak levná a nesvbdná pracvní síla, bez mžnsti vzdělávání či návratu dmů. Škdlivá dětská práce se týká 53% dětské ppulace, přičemž 50 000 dětí ve věku 15-17 let je bětí nejhrších frem dětské práce, ke kterým patří prstituce a trctví. Další významný prblém představuje ženská břízka genitálií, která je praktikvána pdle dhadů na 74 % dívek (např. v Smali je pdle dhadů březán 97 % dívek a v SNNPR 55 %). 2. Dsavadní půsbení českých NNO v Etipii
FRS České fórum pr rzvjvu splupráci FRS Czech Frum fr Develpment C-peratin Z českých neziskvých rganizací sdružených ve FRS v zemi půsbí Člvěk v tísni a Světl pr svět. Charita ČR má v Etipii partnersku rganizaci Caritas Ethipia a další členy mezinárdní sítě Caritas a IOM zde má stálu misi. Člvěk v tísni: V Etipii d r. 2003, dsud v zemi realizval prjekty za více než 130 mil. Kč. Realizace prjektů v SNNPR (Alaba, Awassa, Suth Om aj.), v Smali Reginu (Gde zne), v Addis Ababě a prstřednictvím partnerů také v Amhara a Ormiya. V sučasnsti kanceláře v Awasse, Jince, Alabě (SNNPR), Addis Abebě a Kelafu (Smali Regin). Vda, sanitace a hygiena zdrje vdy (pravy nefunkčních hlubkvých vrtů a stavba nvých, přivedení vdy z vrtů d vesnic, stavby na sběr dešťvé vdy, stavby mělkých studen, chrana pramenů) a nastavení systému jejich dluhdbé udržitelné správy kmunitu chemické a mechanické čištění vdy sanitární vybavení stavby latrín, jednduché umývárny hygienická šklení a hygienické vybavení pr lidi žijící na venkvě stavba vesnických zdravtních středisek Vzdělání: šklení učitelů v mderních vyučvacích metdách a systematická práce na zlepšení úrvně vzdělávání v zemi stavba základních škl pdpra vzdělávání znevýhdněných skupin dětí Sciální rzvj pdpra sirtků a hržených dětí prevence bchdu s dětmi a pmc jeh bětem světa HIV/AIDS a plánvané rdičvství prevence dětské práce zavádění udržitelných systémů kmunitní sciální chrany prstřednictvím svépmcných ženských splků Zdrje bživy pr venkvské i městské byvatelstv práce s kmunitami na zastavení erze kmplexní rzšiřvání zdrjů bživy pr zemědělce, svépmcné ženské splky a drbné řemeslníky: identifikace alternativních zdrjů bživy, šklení spjené s vhdnu materiální pdpru a průběžné pradenství, mikrpůjčky stavba zavlažvacích kanálů Finanční zdrje Člvěka v tísni v Etipii: vláda České Republiky, UN OCHA, veřejná sbírka a sukrmé dary, Evrpská kmise, Rescate, Magistrát hl. m. Prahy. Světl pr svět Knfederace Light fr the Wrld půsbí v Etipii d r. 2005, česká sesterská rganizace Světl pr svět d r. 2007. V sučasnsti Light fr the Wrld pdpruje v Etipii 25 prjektů místních
FRS České fórum pr rzvjvu splupráci FRS Czech Frum fr Develpment C-peratin partnerských rganizací. Prjekty jsu realizvány napříč Etipií, včetně SNNPR a Smali Reginu. Light fr the Wrld má kancelář v Addis Ababě. Sciální rzvj Prevence slepty a její léčba (šedý zákal, trachm, glaukm aj.) prstřednictvím čních klinik Rehabilitace lidí s pstižením a jejich začleňvání d splečnsti včetně vytváření eknmických příležitstí Pdpra přístupu ke vzdělání a základním sciálním službám pr děti s pstižením (inkluzívní vzdělávání) Světl pr svět pdpruje 5 prjektů: Kmunitní rehabilitace v Gndaru, Distribuce Zithrmaxu v Silti, pdpra ční kliniky v Zeway, Výrba knih pr nevidmé, Pdpra výuky hluchněmých dětí Perspektiva půsbení Světla pr svět v Etipii min. d r. 2012 Finanční zdrje Světla pr svět v Etipii: sukrmé dary a vláda ČR. Internatinal Organisatin fr Migratin (IOM) IOM Praha v Etipii přím nepůsbí, IOM má však v zemi stálé zastupení (kanceláře v Addis Ababa, Gambella, Tigray a Smali). IOM Praha se bude mci účastnit veřejných zakázek ČRA. Sciální rzvj Prevence bchdu s lidmi, chrana, pradenství a psych-sciální pmc jeh bětem Budvání kapacit vlády a justice v prblematice bchdu s lidmi Zlepšení kvality živta vnitřně vysídlených sb a starých lidí, pskytvání přístřeší, zdravtnických služeb, ptravin, Pdpra eknmické sběstačnsti Zprstředkvání přensu investic a knw-hw d etipské diaspry d Etipie Charita ČR Charita ČR zatím v Etipii prjekty přím nerealizvala, nicméně pdpruje finančně své partnery (například pdpra zdrjů bživy díky zlepšenému přístupu k vdě) a má mžnst zde půsbit skrze partnery z mezinárdní sítě Caritas a skrze svéh místníh partnera Caritas Ethipia. ADRA ADRA dsud v Etipii prjekty nerealizvala, nicméně naváže kntakty s místní Adru a určí mžnsti splupráce nad prjekty ZRS. 3. Dpručení FORS týkající se sektrvých a reginálních pririt Členské rganizace FRS realizující prjekty v Etipii dpručují zaměřit se zejména na přístup ke vzdělání, k základní zdravtní péči a na řešení sciálních prblémů jak je bchd s lidmi, chranu hržených dětí a dětí s pstižením. Velmi důležitá je také pdpra diverzifikace zdrjů bživy pr nejchudší byvatele ať už zemědělce či řemeslníky. Sektry živtníh prstředí a zemědělství jsu splu úzce prpjené, a prt byly některé z navržených patření uvedeny pd běma bdy. U zemědělství je základním úsilím dsažení dluhdbé ptravinvé bezpečnsti, k čemuž je třeba
FRS České fórum pr rzvjvu splupráci FRS Czech Frum fr Develpment C-peratin v Etipii zintenzívnit chranu živtníh prstředí. Dminantním prblémem v Etipii je nedstatečný přístup k bezpečné vdě a sanitaci, cž by rzhdně prgram ZRS neměl pminut a měl by se zaměřit zejména na praktické kmunitní prjekty, které nejsu příliš nákladné a přitm pmhu velkému mnžství dsud pmíjených lidí. Knkrétně FRS dpručuje zaměřit se v rámci sektrů na následující blasti: Sciální rzvj (včetně vzdělávání, sciálních a zdravtnických služeb) Vzdělávání: Pdpra dbrnéh vzdělávání (vcatinal training) a jeh napjení na trh práce (s cílem vytvřit pracvní uplatnění mim jiné pr hržené skupiny byvatel a/neb v kmunitách dkud se rekrutují běti bchdu s lidmi či migranti a/neb kde je vyská míra dětí, které nechdí d škly), včetně pskytvání mikrgrantů a pdpry vzdělávání žen a dívek Pdpra kvality vzdělávání prstřednictvím systematizvanéh zavedení mderních vyučvacích metd d vzdělávání a přípravy učitelů Pdpra inkluzívníh vzdělávání pr děti s pstižením Pdpra clustervých škl (tedy škl, které mají úlhu pmáhat v rzvji i dalším něklika šklám v jejich blízksti) v rurálních blastech Sciální služby a prgramy Prevence bchdu s lidmi (zejména dětmi a ženami) a zvyšvání pvědmí prblematice bchdvání s dětmi Eknmická pdpra hržených dětí a jejich rdin (např. sirtci, velmi chudé rdiny, děti s pstižením, samživitelky) např. prstřednictvím zavádění incme generating activities Sciální pdpra hržených dětí a jejich rdin (např. sirtci, velmi chudé rdiny, děti s pstižením, samživitelky) Ochrana dětí před pškzující prací, bchdem s lidmi či násilím Pmc bětem bchdvání s lidmi a pdpra jejich reintegrace Pdpra infrmvansti škdlivsti ženské břízky Prgramy kmunitní rehabilitace pr lidi s pstižením Budvání kapacit vlády a příslušných úřadů v účinném bji v bchdu s lidmi, pdpra při vytváření nárdníh prgramu a plitik prevence bchdvání s lidmi Pdpra rzvje svépmcných kmunitních skupin (psílení pstavení žen prstřednictvím self-help grups) Zdravtnické služby Prevence HIV/AIDS a pdpra nakažených Přístup k základní zdravtní péči ve venkvských blastech Prevence a léčba slepty (šedý zákal, trachm a další léčitelná ční nemcnění) Pdpra sanitace a hygieny v kmunitách s vyským výskytem průjmvých nemcnění Živtní prstředí Zajištění přístupu k nezávadné pitné vdě pr venkvské byvatelstv prstřednictvím prav vrtů, stavbu vdvdních přípjek d kmunit, hlubením studen v místech, kde pdzemní vda není hlubk, stavbami pr sklízení dešťvé vdy, chrana existujících
FRS České fórum pr rzvjvu splupráci FRS Czech Frum fr Develpment C-peratin vdních zdrjů prti kntaminaci a s ní spjené šíření nemcí vždy v úzké splupráci s kmunitu a s důrazem na udržitelnu místní správu vdních zdrjů Budvání kapacit kmunit a místní správy v managementu přírdních zdrjů Pdpra sanitace a hygieny v kmunitách s vyským výskytem průjmvých nemcnění Ochrana půdy před erzí v úzké splupráci s kmunitami Envirnmentální světa a vzdělávání Disaster risk reductin na kmunitní úrvni Pdpra adaptace na klimatické změny na kmunitní úrvni Zemědělství Pdpra vesnických pradenských center pr zemědělce Ochrana půdy před erzí v úzké splupráci s kmunitami Udržitelná diverzifikace a intenzifikace zemědělské prdukce drbných farmářů Rzšiřvání mžnstí zdrjů bživy pr vesničany Pdpra maléh a středníh pdnikání ve venkvských blastech včetně pskytvání mikrpůjček a zpracvání zemědělských prduktů a pdpra přístupu na trhy Pdpra vzdělávání v blasti zemědělství Pdpra zavádění lkálních systémů zavlažvání zemědělské prdukce v úzké splupráci s kmunitami Dpručené reginy: SNNPR a Smali Regin. V SNNPR již existuje dstatečná histrie rzvjvých prjektů financvaných ze zdrjů ZRS, která by měla napmci realizaci dalších prjektů. Česká rzvjvá pmc je zde dbře zavedena i u vládních úřadů na reginální, kresní a blastní úrvni, cž umžní včasnu a efektivní implementaci prjektů a splupráci úřadů na prjektvých aktivitách. Jedná se relativně dbře přístupný a přitm ptřebný regin. Smali je dlehlu blastí, která je ze strany dnrů zatím spíše přehlížena, ačkliv se jedná jednu z nejméně rzvinutých blastí Etipie. Je mžné zde dsáhnut skutečně významným výsledků a přitm být jedni z mála, kteří zde pmáhají. Ptřeby v Smali Reginu jsu enrmní i ve srvnání s statními částmi Etipie. Je mžné zde navázat na úspěchy něklika prjektů, z nichž jeden byl již financván ze ZRS (humanitární pmc). 4. Další dpručení FRS pr přípravu Prgramu Participace přijímajících kmunit na prjektech je nutnstí. Většina práce na prjektech by měla být realizvána v úzké splupráci s místními kmunitami, místními NNO či prstřednictvím místních firem (pdle pvahy prjektu). V prjektech je nutné dbát psílení rle kmunit na správě věcí veřejných. Důsledné ddržvání D N Harm knceptu zejména u vzácných zdrjů jak je vda či půda je třeba přistupvat k nakládání s nimi velmi patrně, aby nebyly prhlubvány knflikty mezi jedntlivými klany či etniky. Zahrnut v případě Etipie mezi průřezvá témata i bj s HIV/AIDS. Tak jak t má Evrpská kmise v Cuntry Strategy Paper pr Etipii či sama etipská vláda ve svém dkumentu bje s chudbu (PASDEP). Vzhledem k výjimečně nervnému pstavení žen a dívek v případě Etipie dpručujeme
FRS České fórum pr rzvjvu splupráci FRS Czech Frum fr Develpment C-peratin gender v suladu s nárdním akčním plánem důsledně zahrnvat jak průřezvé téma a pdprvat také prjekty, které psilují pstavení žen přím. Pdpra prjektů financvaných z jiných zdrjů (tzv. trilaterální splupráce) sežene-li nevládní rganizace pr svůj záměr zdrje např. z EU či jinéh dárce, který vyžaduje splufinancvání, pskytnutí těcht chybějících prstředků by měl být pr ZRS priritu, nebť zajistí znásbení výsledků a vyšší úspěšnst a viditelnst české ZRS. 5. Splupráce s etipskými úřady Krupce není vážný prblém, úřední prcesy jsu však byrkratické a zdluhavé. Registrace nevládních rganizací je nutná před začátkem implementace prjektu, jedná se byrkraticky nárčný prces, který zpravidla trvá 6 měsíců, někdy i déle. V sučasnsti mají registraci Člvěk v tísni a Light fr the Wrld. Pr místní nevládní rganizace je registrace jedndušší než pr zahraniční a řada českých nevládních subjektů má v zemi mžnst půsbit prstřednictvím kvalitních, zavedených a registrvaných místních partnerů. Práce prstřednictvím místních partnerů je nárčná na mnitring kvality realizace a kntrlu financí, avšak pkud jsu tyt pdmínky ddrženy umžňuje realizaci splupráce s nižšími pdpůrnými náklady, přispívá k růstu kapacity místníh nevládníh sektru a může umžnit větší udržitelnst dsažených výstupů. Před začátkem prjektu je třeba mít schválenu prjektvu dhdu s příslušným úřadem. Úřady je třeba pravidelně (minimálně čtvrtletně) infrmvat pstupu prjektu. Před schválením dalšíh prjektu úřady je nejprve předchzí prjekt úřadem evaluván. Nesprávně krdinvané aktivity jednh realizátra s úřady mhu mít významné dpady pr celu ZRS v zemi. K výběru realizátrů je prt třeba přistupvat pečlivě i s hledem na tut skutečnst a nvým subjektům v Etipii je třeba ze strany ZÚ či ČRA pskytnut dstatek infrmací.