Hledání opravdové dvry

Hledání opravdové dvry Roman Hytych PhDr. Roman Hytych: Hledání opravdové dvry kasuistika práce satiterapeuta Abstrakt: V pojetí kulturn specifického eticko-psychologického systému abhidhamma, ze kterého vychází psychoterapeutický smr satiterapie, je dvra jednou z klíových schopností mysli. Text kazuistiky ukazuje, jak je v terapeutickém procesu na podklad kultivace všímavosti rozvíjena klientova schopnost zdrav podložené dvry a jak smuje k rstu kompetencí klienta dovedn zvládat každodenní život. Klíová slova: abhidhamma, dvra, psychoterapie, satiterapie, všímavost Po nkolika letech se v rámci vypracování kasuistiky práce satiterapeuta vracím k prvním osmi setkáním z terapeutického procesu Martiny, píbhu který jsem nazval Hledání opravdové dvry. Pro? Jelikož vzpomínka na Martinu je živá vzhledem k naší dlouhodobé spolupráci a trvajícímu obasné zptné vazby z její strany, díky nmuž mohu s Martinou dále sdílet radost z jejích úspch v každodenním život. Podporou pro psaní textu mi jsou podrobné zápisy z terapie, nkolik v procesu vytvoených produkt (viz Obrázek), jakož i vdomí toho, že se Martina obas ozve e-mailem a že už bhem druhého období terapie (viz závr textu) souhlasila s napsáním lánku popisujícím naší spolupráci. Poznámky pod arou obsahují struné vysvtlení použitých satiterapeutických princip a postup, zájemce pak odkazují k obsáhlejším teoretickým textm, pro pochopení textu však nejsou nezbytné. Kde vzpomínky na Martinu zaínají? V prbhu listopadu mne vyhledala Martina, asi dvacetiletá studentka humanitní VŠ, upravená, bez tradiních ženských ozdob (náušnic apod.), ale sladná do šedivých barev ladících nejenom s atmosférou konícího podzimu a nadcházející zimy v potemnlém Brn, ale i se smutnou náladou, se kterou picházela. Pichází vas a psobí na mne ponkud nervózním dojmem, pesto však dokáže udržovat oní kontakt. Klientka žila v Brn u píbuzných, na víkendy se ale vracela k matce do msta, ve kterém vyrstala. S matkou žili i její mladší brati. Rodie klientky se rozvedli ped nkolika lety. Otec s rodinou od té doby nežije, Martina se s ním obas vídá. Klientka je praktikující kesanka a kesanství výrazn ovlivovalo i životní styl její rodiny. Na otázku co ji pivádí k psychologovi, nabízí Martina své studijní problémy. Vzhledem k tomu, že se minulý semestr intenzivn vnovala dobrovolnictví, nestihla ukonit zapsané pedmty a s dalšími pedmty aktuálního semestru je už toho na ní píliš mnoho. Pestává docházet na univerzitu, nedokáže si domluvit termíny zkoušek z minulého semestru, rostou obavy, jak situaci zvládne, je zahlcena neproduktivním pemýšlením nad svojí budoucností a zvažováním, zda se i nadále snažit o ukonení zapsaných pedmt a dokonení bakaláského studia v ervnu v tom ji však brání neschopnost dojít do školy i na zkoušku nebo studium ukonit a zkusit jinou školu i zaít pracovat. Dále konkretizuji 1 její odpov a žádám ji, aby mi piblížila, jak vypadá a jak se konkrétn projevuje ona neschopnost dojít do školy. Postupn se v interakci sdílení a naslouchání 1 Konkretizování je jedním z pti satiterapeutických postup (Nmcová, 2002). Jde o terapeutovo vytváení podmínek takovým zpsobem, aby klient byl schopen nacházet stále konkrétnjší formy vnímání díve jen nejasn a nepesn vnímaného tématu. Satiterapie je integrativní psychoterapeutický smr (Kratochvíl, 1998). Ve svých principech formulovaných Frýbou (2002), používá na klienta zamený pístup C. R. Rogerse (1961), psychodramatické zvnjšnní (acting-out) J. L. Morena, zvnitnní (acting-in) Gendlinovi metody fokusing (Gendlin, 2003; Hájek, 2002a), jež jsou zasazeny do rámce eticko-psychologického systému abhidhamma (Benda, Horák, 2008; Frýba, 2008a, b; Vogt, 1999). 1

Martina dostává k verbalizování 2 pocitu selhání a nevysloveného studu, který jej doprovází:...jak by to vypadalo a co by si o m pomysleli spolužaky, kdyby se to dozvdli ony, které jsou perfektní a bezproblémové... a vbec si nedovedu pedstavit, že bych to ekla doma mám.... Snažím se vyjádit, jak její situaci rozumím a dát jí podporu: To urit není jednoduché, když jste na své problémy sama. Dokázala jste ale najít odvahu, pijít za mnou jako psychologem a sdílet je se mnou. Povšimnul jsem si, že se jí uvolnila pozice a další otázkou ji nabízím možnost 3 prozkoumat prožívanou situaci te a tady. Vidím, že mníte pozici. Jaké to pro vás je nyní, když vaše potíže, vaše TAJEMSTVÍ, už není jen vaše, ale už o nm vím i já? Martina krátce popisuje pocit drobné úlevy a já pokrauji otázkou se zámrem prozkoumat možné zdroje podpory v aktuální krizi z oblasti nosných mezilidských vztah. 4 Našel by se nkdo ve vašem okolí, s kým si dovedete pedstavit, že byste s ním i s ní o vašem tajemství promluvila? Martina se opt vrací k pocitu selhání, který ji nedovoluje sdílet s ostatními své potíže. Po chvíli pipouští, že o svých potížích dokázala íci kamarádce Renat a asi ped msícem studijní problémy zkusila sdílet i s kamarádkou Irenou, což se jí však nepodailo uskutenit, jelikož jí v dané situaci najednou chybl dvod, pro by mla o sob hovoit. Doptávám se klientky, zda by stálo za pokus znovu zkusit sdílet své tajemství s kamarádkou, jak díve plánovala a hledáme konkrétní situaci, kdy se bhem víkendu potkají a jak ji pipravit tak, aby se dokázala rozhodnout pro sdílení. Jako podporu a motivaní zdroj jí nabízím úlevnou vzpomínku na situaci z terapie, kdy dokázala sdílet se mnou. Snažím se dál prozkoumávat kontext situace a doptávám se, zda se jí v život i jindy objevují nevyslovená Tajemství a jak na tom jsou její vztahy s páteli. Martina sdílí, že podobným tajemstvím je pro ni rozvod rodi, který je pro ni (a asi i další sourozence) nerozluštitelnou záhadou, Nezná dvod, pro se rodie rozešli a nedokáže jej pochopit, a na nj asto myslí. Ve vztahu ke svým pátelm sama sebe popisuje jako málomluvnou, ale je v astém kontaktu s okruhem svých pátel, z nichž nkteí studují s ní spolen v Brn. Mezi dležité nosné instituce, které jí dávají podporu, patí skautský oddíl a kostel, kam pravideln dochází. V prbhu rozhovoru zaznamenávám, jak její poátení naptí povoluje, což obas okomentuji (viz poznámka. 3). Martina je schopna se i rozesmát nad absurditou svých tajemství. Její pvodní cíl vyznat se ve své souasné situaci a rozhodnout se, zda dokonit školu i pestat se studiem rozšiuje na otázku nalezení pro ni smysluplné budoucnosti. Hledat odpov na otázku: K emu smovat svj život? Nabízím jí doprovod pi jejím hledání a uzavíráme následující terapeutický kontrakt: Vyznat se v sob a nalézt smysluplnou budoucnost. Navrhuji úvodních pt pracovních setkání, po niž bude následovat šesté, na nmž se ohlédneme za spolenou prací a rozhodneme se co dál. Zda pokraovat ve spolupráci, i hledat jiného prvodce nebo se radovat z naplnných cíl. Ped koncem sezení jen krátce probíráme možnosti, jak ešit aktuální situaci ve škole a plánujeme návštvu studijního oddlení s cílem zjistit možnosti perušení studia i prodloužení doby studia. Závr setkání vnujeme jeho 2 Rozdíl a vztah slova a skutenosti, poznávání a poznávaného, je jednou z dimenzí psychotopu, žitého svta klienta, jehož obsahy, jakož i strukturální a procesuální vztahy jsou definovány klientem samým (Frýba, 2002, 2008a; Hytych, 2003). 3 Terapeutický vztah klienta a psychoterapeuta je v satiterapii definován obdobn jako v Rogersov na klienta zameném pístupu (srov. Frýba, 2002; Rogers, 1961). Satiterapeut v prbhu psychoterapie nastavuje podmínky (Vogt, 1999) pro dosahování psychoterapeutické zmny (Hájek, 2007; Hytych, 2003) dle cíl stanovených klientem tím, že podporuje rozvoj klientovi schopnosti si všímat (Frýba, 2008a, b). Dalším, zde popisovaným satiterapeutickým postupem je komentování (Nmcová, 2002), kdy psychoterapeut pojmenovává skutenosti v jim prožívané a vnímané situaci te a tady, ímž nabízí klientovi možnost si jich povšimnout, aniž by mu vnucoval jejich význam i eventuální souvislosti s kontextem klientova života. 4 Nosné mezilidské vztahy jsou jednou ze ty oblastí (tlesné prožívání; smysluplné cíle; podprné mezilidské vztahy; podprné instituce) v nichž se mžeme svojí pozorností zakotvit, které mžeme cílen rozvíjet, a kde lze tedy nacházet oporu pi zvládání krizových situací (Hájek, 2002b; Hytych, 2008a, b; Hytych, Mezulianek, 2007). 2

reflektování 5. Martina sdílí své poátení zajeí úmysly na terapii vbec nedojít, kterým však vzhledem k telefonickému závazku dojít na smluvenou schzku odolala. Pojmenovává vzrst odhodlání pustit se do ešení svých potíží a radost ze sdílení svých tajemství. Po odchodu Martiny jsem si pi vlastním podrobném reflektování stanovil terapeutické hypotézy 6 a pipravil terapeutické strategémy 7 na další setkání. Do dalšího setkání jsem si stanovil dva cíle. Prvním z nich bylo podrobné reflektování mezidobí, procesu a výsledk naplánovaného pokusu o sdílení s kamarádkou. Ty jsem klientce nabídnul s cílem jednak aktualizovat nosné mezilidské vztahy, jednak využít potenciál prožitku úlevy ze sdílení tajemství v terapii, penést a aplikovat tuto zkušenost do každodenního života klientky a vytvoit tak podmínky pro další zkušenosti pijetí sebe samé i se svými potížemi, ze kterých dosud dlala nepístupná tajemství. Druhým pedjímaným cílem bylo podrobné zmapování pekážek a zdroj podpory pro plánované ešení aktuální krize ve škole. 2. setkání o týden pozdji ernobílá Martina Klientka pichází dle svých slov zmatená a bezmocná, od dnešního setkání oekává zjištní, zda terapie má vbec njaký smysl. Krátce tematizujeme vyené pochyby a dále se vnujeme reflektování mezidobí. Bhem víkendu v rodném mst se klientce podailo promluvit s Irenou, jak jsme na pedchozím sezení naplánovali. Nejprve se dva dny pipravovala, ale když dokázala nakonec o svých potížích hovoit, dostalo se jí od kamarádky podpory a samotné se jí ulevilo. Po víkendu navštívila také lékaku, která ji bez vysvtlení sdlila, že s jejím kašlem je zapotebí jít na týden do nemocnice na dkladnjší vyšetení. Sdílí své obavy z neznámého. Na studijní oddlení dnes ráno nedošla, opt je zahlcena pemýšlením, co dál. Chce ješt alespo zavolat kolegyni ze školy a informovat se o tom, co se dje. Pi mezidobí reflektování zvýrazuji svým komentáem to, co se jí podailo s cílem poukázat Martin na pro ni dostupné dovednosti. Dále spolen vymezujeme oblasti, v nichž aktuáln prožívá své obtíže: škola, zdraví a vztahy (málo do nich investuje sama ze sebe, neotevírám se ). Prioritou pro Martinu zstává škola. Plánujeme tedy podrobn, jak navštíví studijní oddlení i mimo návštvní hodiny, zítra ráno. Konkretizujeme možné pekážky: jedinou pekážkou je, kdyby na m skonil nepíjemný mrak toho, co jsem si nadrobila, své blbosti a neschopnosti. Doptávám se, jak to myslí a dozvídám se, že to co se mi podaí, to je jen náhoda, ale to co se mi nedaí, to je má vina. Jen strun vyjádím své pochybnosti o takto ernobíle definovaném svt a nabízím jí možnost se podívat na to, co se jí daí 8, o co se mže opít nejenom v pipravované situaci návštvy studijního 5 6 7 8 Všímavost, je v jazyku páli, ve kterém nesen systém abhidhamma, oznaována pojmem sati, oznauje také krátkodobou pam. Rozvoj všímavosti proto také kultivuje schopnost si rozpomenout na konkrétní prožité skutenosti. Reflektování (paccavekhaná, páli) je znovuvybavení si povšimnutých skuteností v daném asovém období. Jeho funkce jakožto satiterapeutického postupu (Nmcová, 2002) spoívá ve znovupipuštní si a pojmenování katexovaných obsah prožívání, o nichž tímto získáváme pehled, a lze s nimi tedy nadále systematicky pracovat. Proces reflektování je dležitou podmínkou rozvoje emancipaní moudrosti a tedy i psychoterapeutické zmny (Frýba, 2003; Hytych, Mezulianek, 2007; Trávníek, 2006). Jelikož jsem psobil v instituci, která nevyžadovala pidlení diagnózy dle MKN 10 (symptomatologii klientky by šlo oznait jako subdepresivní), pracoval jsem pedevším jen na úrovni diagnózy problémové a pragmatické. Na základ mou povšimnutých skuteností prvního setkání jsem si pro další setkání formuloval následující terapeutické hypotézy: 1. Nedovedné zacházení klientky s nepíjemným prožíváním, které klientkou bývá pehlíženo a ignorováno, vede ke kontaminaci celého jejího aktuálního životního postoje: selhala jsem, jsem k niemu, nezvládám a mla bych se stydt ; 2. Nedovedné interpersonální jednání vycházející z nedostatené sebedvry a pravdpodobn problematických rodinných vztah. Strategémy jsou psychoterapeutovi plány (jejich použití ve výzkumu viz Hájek, 2002a; Hytych, 2008a) pedjímající jak potencionální možnosti budoucího vývoje, tak i zpsoby jejich zvládání v rámci psychoterapeutického procesu. Formát satiterapeutického sezení podrobnji popisuje Frýba (2002) a Nmcová (2002) a zde se mu více nevnuji. Dovedností v blahodárném jsou jedny ze tí rozlišovaných v satiterapii (viz Frýba, 2002). Konkretizace a analýza spontánních dovedností v blahodárném, vdní o tom, co umím a dovedu, je podkladem pro zvládání potíží klienta, pro rozvoj dovedností ve zhoubném. Etická podmínnost prožívání, dimenze blahodárné zhoubné 3

oddlení, ale i v jiných, a už píjemn i nepíjemn prožívaných situací. Martina nabídku pijímá, a postupn se rozvíjí šíe dovedností a kompetencí, které má k dispozici (dovede rozesmát ostatní, naslouchat jim, zorganizovat kreativn a zábavn volný as pro oddíl, který vede, postarat se o druhé ). Klientka pi rozhovoru zjišuje, že se najednou vyloupnul ten starý veselý svt, který existoval pedtím, než se objevily problémy se školou. Vypadá spokojenji. Všímám si, že pi konkretizování svých dovedností mluví tišeji než obvykle a nabízím jí možnost zkusit to jinak. Situaci vnímám jako možnost pro podporu sebevyjádení klientky a podpory její sebedvry ve smyslu Máte právo na svj postoj a jeho hlasité vyjádení. Martina se nejprve zdráhá, když nabídku opakuji, opatrn zkouší vyslovit sama sebe hlasitji, ale je jí to viditeln nepíjemné. Tak dále nenaléhám, jen si ovuji svj dojem a Martina souhlasí s tím, že radji pestane, že už toho bylo moc. Pi závreném reflektování setkání sdílí: Opt mám více odvahy a ujasnila jsem si, co chci dlat. A co bylo pro mne nepíjemné? Když jste mne ponoukal, abych mluvila nahlas. Zase jsem si také všimnula, že když svj vlastní svt vyslovím pro nkoho jiného, že se mi zpehlední a ujasní. 3. setkání po dvou týdnech Nové tajemství Do setkání jsem vstupoval s plánem vnovat se jednotlivým alternativám, jak vyešit situaci ve škole. Martina pichází pro m v neobvykle veselé nálad. Reflektování mezidobí startuji vzpomínkou na minulé setkání. Vybavuje se jí hlavn nepíjemný pocit ze situace, kdy jsem jí nabádal, aby nahlas vyslovila své dovednosti. Na vzpomínku navazuje sdílením problém s matkou, která je na ni již od dtství jízlivá, shazuje jí a je k ní nenávistná. Mním svj plán a vyzývám Martinu, jestli mi nechce o situaci s matkou vyprávt konkrétnji. Trochu ji popichuji tím, že nco nakousla a te to vypadá, že se jí do toho vbec nechce. Zase njaké tajemství, ptám se Martiny. Klientka postupn hledá a nachází odvahu být konkrétní objevují se silné nepíjemné prožitky vztažené k vztahu s matkou, které pedtím sdílela jen na rovin slov a nyní si dovolila pipustit na slova navázané pocity smutku, lítosti, nepochopení To, co konkrétn od matky slýchává, vyslovit nechce. Martina se vrací k reflektování mezidobí a sdílí radost ze zmny komunikace s nejbližšími kamarádkami dokázala s nimi sdílet i své pocity vi matce a ulevilo se jí. Jelikož se pomalu blíží konec setkání, beru si slovo a pipomínám jí náš kontrakt 9. Zbývají nám již jen ti setkání a pak poslední uzavírající. Dnes jste se mnou sdílela velké téma pro vás traumatizujícího vztahu s matkou. Nemyslím si, že ve zbývajícím ase se s tímto tématem dokážeme vypoádat, na to by bylo zapotebí asu více. Domlouváme se, že dokoníme domluvený poet setkání a pak se dohodneme na smru a vytyení další spolupráce. Pi reflektování setkání si Martina vzpomíná na nároné hledání odvahy otevít téma s matkou, pi kterém ji pomohlo mé popíchnutí, Zase njaké tajemství? a sdílí zmatek z toho, jak se promuje jí prožívaný svt ze sebeobviování a trestání se na pijímání vlastní kompetence. 4. setkání po týdnu Hledání odvahy Minulé setkání pineslo velkou zmnu, jak tematickou (vztah s matkou), tak i vztahovou (odvaha a dvra v rámci terapie znovuprožívat siln nepíjemné pocity) a proto jsem zvdav, kterým smrem se bude dnešní setkání ubírat škola nebo vztah s nenávistnou matkou? Martina pichází veselá a já komentuji mnou vnímanou zmnu zpsobu oblékání, který odpovídá její veselejší nálad, ne už však pošmournému poasí venku. Z minulého setkání ji vyvstává nevyužitá píležitost, Nenašla jsem odvahu se více pustit do vztahu s matkou, ale také novým 9 (kusala akusala, páli) je pak v satiterapii další rozlišovanou dimenzí psychotopu (Frýba, 2002, 2008a; Hytych, 2007, 2008a). Aktualizace kontraktu je provádna na poátku každého jednotlivého setkání a odvíjí se ze situace te a tady vnímané klientem a vztažení se k pedjímaným cílm vyslovených v kontraktu. Kontrakt je aktualizován vždy, když jedna strana interakce psychoterapeut klient prožívá konkrétní situaci jakou takovou, která vybouje i pekrauje v kontraktu definovanou formu a obsah spolupráce. 4

zpsobem prožívaný a žitý svt, Existují nejenom problémy, ale i dovednosti, to, v em jsem dobrá. Do školy jsem konen došla a podala žádost o perušení, ímž ustaly ty nepíjemné myšlenky, co bude, atd., pokrauje v reflektování mezidobí. Znovu trénujeme proces reflektování v dležitém pomru 3:2 zapamatovat si ti dobe zvládnuté situace a pipustit si maximáln dva pršvihy a pak vše nechat všímav za sebou což se Martin daí postupn uskuteovat ve svém každodenním život a promuje tak ernobíle vidnou skutenost sebe samé z druhého setkání (viz druhé setkání). Martina se chce vnovat vztahu s matkou, ale jen velmi pomalu si dodává odvahy pejít od abstraktních vzpomínek ke konkrétním prožitkm, starých ran od matky. Nabízím ji ohlédnutí za tím, co jí pinesly situace, když v posledních týdnech dokázala o svých trablech povídat svým blízkým. Pipuštním si vzpomínky úlevy ze sdílení Martina nachází odvahu mapovat další tajemství. Pipravuji si tak terén pro nabídku výpravy do dtství, kterou Martina posléze pijímá a kterou plánujeme na další setkání. Ke konci setkání její odvaha kulminuje a naped na papír píše a poté i vyslovuje jízlivé vty, které tak dlouho od matky poslouchala. Naptí pechází v úlevu, kterou spolen s projasnním klientka v tomto sezení strun reflektuje. 5. setkání opt po týdnu Cesta do dtství I. Staré rány, které bolí a jež nebylo vbec lehké vyslovit, mne vedli k tomu, že jsem pro Martinu pipravil przkum psychotopu formou jeho vrstvení, kde znovuprožívané nemusí pímo verbalizovat, ale lze je vyjádit barvou a tvarem. Pedpokládám, že nám technika pomže pojmenovat a sdílet traumatické, zpítomnit znovuprožívání a vytvoit podmínky pro emancipaní vhled ve smyslu: Minulá bezmocnost dítte lze v pítomnosti nahradit zkušenostmi, odvahou a dovednostmi dospívající ženy. Pipravil jsem si rznobarevné papíry odlišné velikosti, pastelky, nžky, špendlíky a lepidlo, pomcky pro vrstvení psychotopu (Nmcová, 1993), s tím, že se ješt krátce budeme vnovat tomu, jak Martina zvládla situaci se školou. Klientka pichází s klidným naladním a zámrem podívat se do minulosti, jak jsme naplánovali minule. Má jasno o tom, že terapie pomáhá a že udlala dobe, že se do ní pustila. Z mezidobí reflektuje mnící se postoje k matce a zvažuje budoucí samostatný život mimo její rodné msto. Krátce zmiuje i návštvu školy. Je pro ní nyní jasné, že ji tento semestr ukoní, ale už pestala být pro ni aktuálním tématem. Pouštíme se do przkumu psychotopu formou jeho vrstvení (viz Obrázek). Do konce sezení stihneme techniku pouze provést a zreflektovat její prbh. Martina pracuje peliv, dává si naas pi vybavování si jak nálady, dle které volí barvu papíru, tak jednotlivých vybavených událostí konkrétního životního údobí. 10 Vnitní prožívání zachycuje zdrženliv (volí jemné barvy, jemn kreslí s pevahou erné a hndé barvy), jakoby jej nechtla píliš vypustit na papír v surové podob. S vrstvením jednotlivých údobí si také dává práci, nelepí je k sob, ale špendlí, takže je v dalších setkání vidt i to, co je zakryto, ehož pozdji využíváme. Domlouváme se, že zachyceným obsahm a katexovaným vzpomínkám se budeme vnovat v píštím setkání. Reflektování dnešního setkání dává Martina tuto formu: Bylo to rozvíení starých vcí. Chci svému životu dát jasný tvar, uspoádat jej a s tím se i louíme. 6. setkání po týdnu Píprava na zmnu Už jen chvíle zbývá do štdrého veera pi našem šestém setkání a já mám naplánováno dokonení zapoaté práce z výletu do minulosti. Martina pichází s páním dokonit práci z minulého setkání a více se podívat na to, co se pi nm objevilo. Pi reflektování uplynulého týdne pojmenovává prožívanou nejistotu a otevírá obavy z vánoc, které chce strávit v rodin své nejlepší kamarádky. Dnes veer se své rozhodnutí chystá sdlit matce. Aktuální situace mi 10 Vzhledem k pedchozímu kontaktu s klientkou jsem se rozhodl období rozdlit následujícím zpsobem: pedškolní; první stupe ZŠ; druhý stupe ZŠ; stední a vysoká škola. 5

pijde naléhavjší a zásadnjší, a proto Martin navrhuji dokonit práce z minula píšt (a tím si pidat jedno setkání navíc) a dnes se vnovat plánu na vánoce. Martina mj návrh pijímá. Prozkoumáváme rzné alternativy, jak by matka na její sdlení mohla reagovat, jakož i rzné možnosti, jak Martina v situaci mže sama jednat. Podporou ji je vdomí, že její brati již vdí o tom, že se rozhodnula ukonit školu a podpoili jí v v jejím rozhodnutí trávit vánoce mimo rodinu. Plánujeme také, jak bude trávit vánoce s páteli, a hledáme zpsoby, jak se nedostat do role chudinky, která nemže být doma, ale jak se sebedvrou se postavit za své jasné rozhodnutí, že udlala pesn to, co chtla. Vzhledem k tomu, že situace sdlení matce v Martin vyvolává obavy, zda to vbec dokáže, nabízím klientce možnost vyzkoušet si situaci naneisto v chránném prostoru psychoterapie formou psychodramatické 11 konkretizace. Martina nabídku pijímá a já pipravuji dle jejích pokyn malé jevišt, kde Martina matce sdlí: Rozhodla jsem se, že na štdrý den budu u Ireny. Pecházíme na jevišt do pipravené situace jakoby, klientka usedá na židli, dle instrukce si zavírá oi a pedstavuje si situaci dnešního veera s matkou, pak oi otevírá a nejistým hlasem potichu vyslovuje své rozhodnutí. Povzbuzuji klientku k opakování s dvrou, že najde odvahu vyslovit se zeteln, což se však nedaí. Mním natoení židle na jevišti tak, aby se dívala do okna a vidla veliký strom na zahrad. Zkuste sdlit své rozhodnutí zeteln tak, a vás slyší i ten strom, povzbuzuji Martinu. Pedpokládám, že zmna partnera (strom místo matky), se kterým komunikuje, jí pomže. Po tetím opakování se klientce daí už zvolat hlasit, což ješt nkolikrát opakujeme s tou variací, že za konkrétní strom dosazujeme pedstavu matky. Sice hlas Martin opt slábne, ale cítí se již jistjší než na zaátku a dokáže si dnešní veer už pedstavit jako úspšný, když se jí podailo na jevišti dát svým jasným a zetelným hlasem najevo své rozhodnutí. Poté Martina tematizuje nastalou úlevu a radost z pekonání otálení a vyrstající chuti a odvahy pustit se do nových vcí: Chci umt stát si za svým a dlat to, pro co se rozhodnu. Tsn ped koncem setkání okomentuji náhlou zmnu v její mimice (tik v tvái) a ptám se jí, jak se nyní prožívá. Je to nepíjemné, nemít tlo pod kontrolou, nkdy se mi to dje, že mám mžitky nebo mám dojem, že omdlím, ale nechci se o tom vbec bavit. Pijímám její rozhodnutí a hlavou mi bží spousta dalších otázek vážících se k jejímu aktuáln verbalizovanému postoji k tlu a tlesnému prožívání (jak je to u Martiny s erotikou, mla už partnera ). Pes nepíjemnou zmnu naladní na konci sezení klientka reflektuje pro ní dležitou zmnu v postoji k oekávané situaci: Z noní mry dnešního rozhovoru s matkou se stala radost a odcházím ve veselé nálad, emuž vím, jelikož i tlesná skutenost, jak se vyjaduje a louí vyslovenému odpovídá. 7. setkání po trnácti dnech Cesta do dtství II. Setkáváme se v týdnu po novém roce a Martina pichází spokojená. V reflektování mezidobí sdílí, že se jí podailo uskutenit vlastní rozhodnutí a vánoce v rodin kamarádky byly píjemné. Od bratr dostala podporu a matka její rozhodnutí akceptovala. Po návratu do Brna si našla brigádu pro následující dny a rozhodla se znovu zaít navštvovat hodiny zpvu. Sdílím s Martinou svojí spolu-radost s jejími úspchy. Po zbytek asu se vnujeme dokonení vrstvení psychotopu, jak bylo na pedchozím setkání dohodnuto, tentokrát zamenému na sdílení zaznamenaných obsah prožívání. I když je psychotop už navrstven, vracíme se nejprve k jednotlivým vrstvám. Nejstarší žluté období z života rodiny u prarodi je ješt v celku veselé. Pestože k zachycení obsah volí 11 Psychodramatické jevišt, v satiterapii zvané tako jako chránný prostor na druhou, nabízí pro klienta asto jednodušeji akceptovatelnou formu vyzkoušení si situace jakoby, a už jde o znovuprožití problematických situací z minula, obávaných situacích v budoucnu, zvláštních prožitk pidané reality (sen, trip na drogách, psychotické šílenství apod.) i kreativn nových zpsob jednání, které si klient zatím v každodenním život nedovede ani pedstavit. 6

hndou barvu, nachází zde vzpomínky na podporu prarodi a vesnické prostedí propojené s pírodou, kterou má tak ráda. Jenom peliv naslouchám, obas pitakám i vyjádím své porozumní a ani nemusím Martinu pobízet ke sdílení. Sama se vnuje jednotlivým zachyceným vzpomínkám a na n navázaným emocím. Období pechodu do školy je spojeno se sthování do vtšího msta. Pro Martinu to bylo nepíjemné období. Škola znamenala stres neznámého a pro ni nepívtivého prostedí, pedevším nových dtí, se kterými si nerozumla. U vzpomínek na školu nechce setrvat, tak jen okomentuji, že jsme je jen zbžn pebhly a doptávám se na její aktuální náladu. Je to hrza, odpovídá Martina. Chvíli mlíme. Pak se ptám, zda v tom období je pítomna i jiná nálada a Martina poukazuje na kostel, který pravideln navštvovala, a byl pro ni dležitým záchytným bodem. Druhý stupe základní školy už nepsobí tak šediv, pedevším díky cestám z msta v skautském oddíle, který ji konen pinesl kamarádky a kamarády a i v zachyceném znovuprožívání psobí barevnji. To byly i základy, které nesli další období zstávaly jak pátelské vztahy, tak láska k pírod a víra, jako ty nejdležitjší aspekty dospívání a rané dosplosti. I podklad (svtle modrý) psobí konejšiv oproti pedchozím dvma bílým (ale volbou barev pastelek ve výsledku spíše šedivým) obdobím. V posledním období zstává skoro polovina místa volná s tím, že zde je nadje na další zmnu k lepšímu. Také jako jediné je toto období zaoblené oproti ostrým hranám období pedchozích. Obrázek: Vrstvení psychotopu V reflektování setkání Martina sdílí, že verbální sdílení obsah pro ni už bylo jednodušší, než se dotýkat znovuprožívání a zaznamenávat jej. Pestože zachytila spoustu nepíjemných vzpomínek, v každém období vyvstal alespo jeden záchytný bod, který jí byl podporou. Oba se shodneme, že dnes jí stailo jen mé naslouchání. Komentuje rozdíl s pedminulým setkání, kdy 7

znovuprožívané situace zachytila na papír a atmosféra byla nabitá vybavenými emocemi. V mezidobí pišli vánoce, které znamenaly dležitou zmnu a dnes minulost nemla takovou váhu jako na pátém setkání. Netrvám na dkladném zpracování starých ran od matky, které nás pivedli k cest do minulosti, ale dávám vtší váhu aktuáln prožívané zmn. 8. setkání po týdnu - Reflektování procesu, vyhodnocení a aktualizace kontaktu Martina pichází v klidném rozpoložení a vnujeme se naplánované innosti: reflektování, vyhodnocení a pípadné aktualizaci kontraktu. Mám nachystáno nkolik rznobarevných tvrtek a výsledek vrstvení psychotopu jako podklady a výzvy pro znovuprožití procesu terapie. Martina si nejprve na zem rozloží šest bílých papír a navrstvený psychotop, jako záznam spoleného procesu a pak jím ješt jednou procházíme. Poté znovuprožívání pevádí do slov. Jsem spokojena s dosaženou zmnou. Hlavn jsem nalezla dvru v mezilidské vztahy, zaala být otevenjší, otevela a zaala sdílet svá tajemství. Zlomovým okamžikem se pro Martinu staly nov prožité vánoce, kdy nastala i završující úleva ze sdílení s Irenou (ty pedchozí byly jen na as). I další ást svátk prožívala kreativn a zvládala v klidu i návštvy doma u matky a bratr. Z kontaktu se mnou, jakožto terapeutem považuje pro naši další spolupráci dležité, abych ji i nadále rýpal a postrkoval, když mlí a nejde ji mluvit. Pekvapil mne przkum psychotopu, vidt znovu ten hnj, chci mu nyní dát nový, lepší tvar, dodává. K tomu se dostáváme po ukonení reflektování, když konkretizujeme její souasná pání a oekávání, která vztahuje k dalšímu procesu terapie, o který stojí. Martina nejprve sjednotí bílé papíry, které použila pro reflektování uplynulého procesu, okolo navrstveného psychotopu. Výsledný obraz vypadá jako bílý kvítek s pestrobarevným stedem. Vypadá to upravenji. Ten potmšilý tvar dosavadního života se rozplývá v nových možnostech bílé, a najednou jako by ta žlutá vespod bylo vycházející slunce. Aktualizujeme kontrakt v souladu s pedjímáním této situace na konci tetího setkání, který dostává následující formu: 1. najít dobrý tvar pro pítomnost a budoucnost (radostnji, živji, s opravdovou dvrou k lidem, stát si za svým názorem a dlat to, co chci); 2. nauit se dovedn zpracovávat nepíjemné, bolestivé prožívání. Když se mne Martina zeptá na mj názor, na jí prožívanou zmnu, podporuji jí: Vypadáte radostnji, astji se tu se mnou smjete, volíte jiné barvy a pipadáte mi živjší a ženštjší. To možná ty šperky, které jste zaala nosit. Cítil jsem dvru z vaší strany a také odvahu a chu mnit staré a nefunkní a nacházet nové dovednjší. Pak jsme se rozlouili s tím, že se zase setkáme. Text, k jehož konci se blížíme, jsem nazval Hledání opravdové dvry, jelikož nalezení dvry v sebe samu a v podprnou sí nosných mezilidských vztah, které dokážou unést nejenom radost, ale i strast, utrpení a potíže považuji za ten nejdležitjší faktor pispívající k úspchu popisovaného psychoterapeutického procesu. Jak se to stalo? Kvalitní terapeutický vztah Martin umožnil experimentovat s objevováním a postupným pijímáním opomíjených oblastí jejího psychotopu. Podpora aplikování toho, co se v terapii osvdilo (sdílení a zkoušení nového), v každodenním život v rámci bezpených, nosných mezilidských vztah, podporovala klientinu sebedvru a upevovala i podprnou mezilidskou sí. Vyvážené reflektování jednotlivých dn a korektivní zkušenosti z terapie vytváely podmínky pro postupnou zmnu sebe-pojetí od statické erno-bílé stability pojm ( vše je má vina, já jsem špatná ) k respektu k promnlivé barevnosti prožívané skutenosti, kterou lze všímav prožívat a pijímat, se kterou se ale nemusí nutn identifikovat. Martin se podailo najít odvahu vyjádit svj postoj k aktuální situaci v rodin, nalézt osobní krátkodobé cíle a zaít na jejich podklad utváet svj každodenní život. Jinými slovy Martina pevzala odpovdnost za podobu svého života, který postupn petváí dle svých pání a poteb. Do další etapy terapeutického procesu mi v mysli zstávalo nkolik témat: upevnní nového postoje sebedvry a odpovdnosti za podobu svého života; zvládnutí problematického vztahu 8

s matkou; rozvinutí dovedností jak zvládat nepíjemné skutenosti života; vztah k tlu a tlesnému prožívání. Mnohá z tchto témat se stala pedmtem pokraujícího procesu terapie. S Martinou jsme se setkávali ješt po dv období. První v prbhu jara a poínajícího léta bylo vnováno realizaci nových možností a cíl v každodenním život a hledání dovednjšího postoje k tlu a tlesnému prožívání. Ve druhém období od podzimu do zaínající zimy jsme vnovali intenzivní práci na vztahu k matce. Jejich podrobná reflexe však už pesahuje rozsah práce. Snad jen dv vty z našeho posledního setkání, jako vyhodnocení celého terapeutického procesu: Tím, že neignoruji nepíjemn prožívané situace, ale že je všímav zaznamenám a snažím se je dovedn zvládnout, nepíjemné prožívání ztrácí ostny, dostává tvary a je snesitelnjší. Opt se mi otevírají nové alternativy a obzory, podobn jako po prvních týdnech terapie. Martina mi obas napíše krátký e-mail 12, který potvrzuje získané a rostoucí kompetence v dovedném zvládání života a to je píjemný konec pro mne jako psychoterapeuta. Literatura: Benda, J.; Horák, M. (2008). Moudrost abhidhammy v psychoterapii: Hojivé balzámy pro duši. Psychoterapie: Praxe Inspirace Konfrontace, 2 (2), 85 93. ermák, I., Štpaníková, I. (1998). Metody kontroly validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. eskoslovenská psychologie: asopis pro psychologickou teorii a praxi. 42 (1), 50 62. Frýba, M. (2008a). Psychologie zvládání života: Aplikace metody Abhidhamma. Boskovice: Albert. Frýba, M. (2008b). Buddhova meditace všímavosti a vhledu. Boskovice: Albert. Frýba, M. (2003). Umní žít šastn. Praha: Argo. Frýba, M. (2002). Principy satiterapie. Praha: Ateliér satiterapie. Gendlin, E. T. (2003). Fokusing. Praha: Portál. Hájek, K. (2007). Psychosomatické pístupy léení strachu a úzkosti. In Vymtal, J. a kol. Speciální psychoterapie (2. pepracované vydání). (pp. 219 258). Praha: Grada. Hájek, K. (2002a). Tlesn zakotvené prožívání. Praha: Karolinum. Hájek, K. (2002b). Satiterapeutické kotvení ve skutenosti. Praha: Ateliér satiterapie. Hytych, R. (2008a). Smrt a nesmrtelnost. Praha: TRITON. Hytych, R. (2008b). Hrozby a možnosti pechod. Psychoterapie: Praxe inspirace konfrontace. 2 (2), 79 85. Hytych, R. (2007). Etika ve vztahu s klientem: od vnjšího tlaku k vnitní motivaci. Zpravodaj Pedagogicko psychologického poradenství. 48, 66 71. Praha: IPPP R. Hytych, R. (2003). Vztah slovo-skutenost v souvislosti se zmnou osoby. Konfrontace: asopis pro psychoterapii. 14 (2), 98 103 Hytych, R., Mezulianek, L. (2007). Zodpovdné tvoení: psychohygiena pro pedagogy. In Assenza D. (Ed.) Praktické rady budoucím uitelm, ešení problém 2. díl. (pp. 206 254). Olomouc: Centrum inovativního vzdlávání, A & M Publishing. Kratochvíl, S. (1998). Základy psychoterapie. Praha: Portál. Miovsky, M. (2006). Kvalitativní pístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Nmcová, M. (2002). Úvod od satiterapie. Praha: Ateliér satiterapie. 12 Text kasuistiky prošel testem validity ze strany klientky (srov. ermák & Štpaníková, 1998; Miovský, 2006), jejíž terapeutický proces je v textu popisován: Dobrý den, dkuju za poslání lánku, zavzpomínala jsem si na to, jak se mnil mj život. Ale nevím, jak se k lánku vyjádit, snad jen, že to tak bylo (z textu e-mailu Martiny, záí 2008, ve kterém klientka souhlasí s publikací textu). 9

Nmcová, M. (1993). Techniky przkumu psychotopu. Velká Bíteš: Ateliér satiterapie. Rogers, C. R. (1961). On Becoming a Person. Boston: Houghton Mifflin Company. (slovensky: (1997). Jako by sám sebou. Bratislava, IRIS). Trávníek, Zd. (2006).Tlo jako nástroj emancipace v Buddhov nauce. In Doležalová, I., Hamar, N., Blka, L. (Eds.). Náboženství a tlo. (pp. 159 167). Brno: Masarykova univerzita. Vogt, B. (1999). Skill and Trust. Amsterdam: Amsterdam University Press. PhDr. Roman Hytych vystudoval psychologii na Fakult sociálních studií v Brn, kde nyní psobí jako asistent se zamením na psychoterapii. Pracuje též jako psycholog a psychoterapeut ve své privátní praxi (www.psychoprofi.cz; e-mail: romhyt@seznam.cz). 10