Studie. 4 : Nelegální práce v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svazr Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1 Vytvoil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 21.12.2010
Obsah: 1. Vymezení problému 2 2. Dopady nelegální a nehlášené práce v oblasti stavebnictví 4 3. Evropská unie proti nehlášené práci 9 4. Nástroje k ešení problému 15 5. Námty pro další rozpracování problematiky na semináích, 22 workshopech a jednáních se zahraniními i tuzemskými partnery (shrnutí) Píloha.1 24 Spolené závry a doporuení evropských sociálních partner (EFBWW a FIEC) ve stavebnictví k otázce samostatn výdlené innosti a falešné samostatn výdlené innosti Píloha.2 30 Conclusions and policy recommendations of the European Federation of Building and Woodworkers on the Posting of Workers Directive 96/71/EG 1
Studie: Nelegální práce v odvtví stavebnictví 1. Vymezení problému eský trh práce je v souasnosti ve znané míe stižen provádním nelegální práce, tj. takové, kdy není formáln využit žádný zpsob jejího smluvního zajištní, a to vetn zpsob protiprávních (tj. ani tzv. Švarc systém). Nelegální práce je definována v 5 písm. e) bod 1 ZZ. Jde o pípad, pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základ pracovnprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dít této fyzické osoby. Toto vymezení je naprosto nedostatené, nebo taková bezesmluvnost mže být vnímána jen z formálního hlediska, tj., že fakticky nebyla mezi úastníky uzavena žádná smlouva. De iure ovšem nemže být žádná práce konána mimo právní vztahy. Každá dohoda mezi úastníky je dohodou právní, jen je teba ji podadit pod píslušný smluvní typ uritého zákona. Podle ustanovení 34 obanského zákoníku, který dopadá i na pracovnprávní a obchodn právní vztahy, je právní úkon (tedy i smlouva) projev vle, smující zejména ke vzniku, zmn nebo zániku tch práv nebo povinností, které právní pedpisy s takovým projevem spojují. Tmito právy a povinnostmi je v daném pípad výkon urité práce a uritá dohodnutá odmna za ni. Podle 35 odst. 1 obanského zákoníku mže být projev vle uinn jednáním nebo opomenutím a mže se tak stát výslovn nebo jiným zpsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtl úastník projevit. Obvykle tak lze konstatovat, že byla uzavena nepojmenovaná, tzv. inominátní smlouva podle 51 obanského zákoníku. Tu lze však považovat jde-li o závislou práci za neplatnou. V tomto smru je dále obecn využitelné ustanovení 41a obanského zákoníku, podle jehož odstavce 1 je dáno, že má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolávat, je-li z okolností zejmé, že vyjaduje vli jednající osoby. Tato vle nesmuje k formální stránce právního úkonu, ale k jeho obsahu, tj. k právm a povinnostem, které zakládá. Bylo by proto možné dospt k závru, že mezi úastníky je uzavena pracovní smlouva, popípad dohoda o provedení práce (nikoliv však dohoda o pracovní innosti, nebo ta podle ustanovení 76 odst. 4 ZP je neplatná, není-li uzavena písemn). Pípad, kdy dochází pi uzavírání pracovní smlouvy k porušení zákona, je však více. Základním je již zmínné nehlášení uzavení pracovní smlouvy, v dsledku ehož dochází k obcházení povinnosti platit dan a odvody (u obou smluvních stran). Instituce EU proto hovoí spíše než o nelegální o nehlášené práci. Pi ní je samotné uzavení smlouvy legální, ovšem její finanní vypoádání v rozporu se zákonem. Druhým typem porušení zákona pi uzavírání pracovního pomru je nedodržení ustanovení zákoníku práce a souvisejících pedpis pi realizaci smluvn dohodnuté práce. To mže mít vícero podob. Nejastji se porušují pedpisy v oblasti dodržování mzdových nárok pracovníka (píplatky za pesasovou práci, za práci o víkendech atd.), bezpenosti a ochran zdraví pi práci, nárok na pestávky atd.. 2
Tetím typem porušení zákona pi uzavírání pracovního pomru je zamstnání osob, které se na našem území vyskytují nelegáln nebo osob, které jsou hlášeny na úadech práce jako nezamstnaní a berou podporu, popípad jsou oficiáln nemocní. V prvním pípad se jedná se o pípad porušování zákona, který pesahuje rámec této studie, respektive je jí vnován samostatný materiál. Naopak pomrnasto se vyskytující nehlášená práce nezamstnaných i nemocných patí k jejím stžejním problémm. V prvním i druhém pípad jde o vdomé porušení pedpis ze strany obou smluvních stran. V pípad druhého typu se agentura pronajímající pracovníky mže tváit, že o niem neví. Vtšinou také se za své zamstnance nijak nezasazuje, protože by jí hrozilo, že s ní objednatel píšt neuzave smlouvu. V pípad tetím se zase podobn tváí objednatel, kterému vyhovuje nízká smluvní cena práce. Je zejmé, že k pípadm, kdy je jedna ze smluvních stran skuten nevinná, dochází jen výjimen. Cílem je vždy stlait náklady a tím i výslednou cenu. To vyhovuje obma stranám. Zvláš typické je to u pípad individuální výstavby dom a byt, kdy objednatel nemže uplatnit výdaje jako daov uznatelné a tlaí dodavatele k nehlášené práci ( melouchu ). Vi úvrující bance pak vykazuje náklady na materiál a práci deklaruje oficiáln jako svépomoc. Tato praxe je rozšíena ve sfée emeslných služeb vbec a zpsobuje rozsáhlé a tžko postižitelné daové úniky. Hlavním cílem objednatele je totiž snížit cenu minimáln o povinný odvod DPH. V pípad, že se sazba DPH dále zvýší, lze oekávat ješt vtší tlak na využití nelegální práce. Rozšíení nelegální a nehlášené práce nahrává i rozsáhlé využívání tzv. Švarc systému. Zde se jedná o práci, která vykazuje formální znaky legálního vztahu, avšak je protiprávní z hlediska nkterých aspekt platné legislativy. Ve snaze snížit náklady práce nutí zamstnavatel zamstnance, aby s ním uzavírali nikoliv pracovní smlouvu, ale podnikali na živnostenský list. Riskuje sice, že pokud jsou tito bývalí zamstnanci schopni si opatit základní pracovní nástroje a pomcky do osobního vlastnictví, mohou pejít bez možnosti postihu k jinému objednateli, avšak finanní pínos je natolik zajímavý, že mu to za riziko stojí. Práv Švarc systém umožuje dodavatelm znaný podíl práce na erno, která okrádá nejen stát, ale i odbratele služeb (tj. fakticky zamstnavatele). Typické je to u emeslných služeb, kdy dodavatelé sice provedou subdodávku (napíklad opravu), ale po dohod s koneným spotebitelem její ást nenahlásí a dají si zaplatit do kapsy. V oficiálním výkaze podepsaném koneným spotebitelem totiž sníží rozsah nutné práce na nezbytné minimum a ást skuten vykonané práce si nechají zaplatit v hotovosti do vlastní kapsy. Vydlají na tom (krátkodob) emeslníci i konený spotebitel ( cena se útuje bez DPH), prodlá stát (na DPH, dani z píjmu, odvodech ze sociálního zabezpeení) i zamstnavatel v roli odbratele (fakticky je okraden o ást výdlku). Ovšem i z hlediska emeslník dochází k újm, nikoli však ihned, nýbrž s velkým asovým zpoždním prakticky až v dob odchodu do dchodu. Nicmén v dsledku rovnostásky pojatého prbžného systému je tato ztráta pomrn malá a navíc ješt rozložená v ase. U starších emeslník dochází také k vtší nemocnosti, nicmén vtšina si platí nemocenskou, takže v dob nemoci netrpí. 3
2. Dopady nelegální a nehlášené práce v oblasti stavebnictví Podle odhad se nelegální i nehlášenou prací zabývá okolo milionu výdlen inných osob. "Šedou práci dnes podle optimistických odhad vykonává pes milion lidí a státu unikají miliardy korun," upozoruje ministr Jaromír Drábek. To je strašné íslo, uvdomíme-li si, že se jedná o více jak 15 % práceschopného obyvatelstva. Bohužel ve statistice chybí uvedení odvtví a tak se lze jen tžko dohadovat, jaký podíl v ní zaujímají stavební firmy. Nicmén z komentá k zprávám jednotlivých ÚP vyplývá, že je jich naprostá vtšina. Je tomu tak i proto, že se kontroly zamují pedevším na nelegální práci cizinc, avšak ponechávají stranou obany R. Milion cizinc tady ale nemáme, vtšina nelegálních pracovník jsou naši obané. Pitom skutený stav šedé ekonomiky mže být oproti odhadm mnohem vážnjší. Odhady ekonom a státních orgán totiž kalkulují s tím, že podíl šedé ekonomiky na domácím trhu práce se pohybuje kolem 10 až 15 procent. V esku je zhruba šest milion pracujících. Z toho vyplývá, že na šedé ekonomice se podílí práv ten tém milion osob. Pepadové kontroly, které ministr inicioval a které probíhají v záí a íjnu ve 120 firmách, naznaují, že nelegální praktiky v zamstnávání lidí jsou rozsáhlejší. Z dosud provedených kontrol na podzim 2010, které se zamují zejména na odhalování nelegální práce, vyplácení nižší mzdy, než je zaruená v pracovní smlouv, a také na neplacení zdravotního a sociálního pojištní, vyhodnotilo ministerstvo práce a sociálních vcí 26 šetení. A výsledek je alarmující. V 19 pípadech (tedy v 73 procentech pípad) byly zjištny nedostatky. A to dokonce i tam, kde firma uzavela se zamstnanci ádnou pracovní smlouvu. asto se vyskytují pípady, že zamstnanec má sice ádnou pracovní smlouvu, pesto ho ale firma nepihlásila k sociálnímu pojištní. To je nebezpený fenomén. Zamstnanci tak nevzniká nárok na nemocenskou a doba takového zamstnání se mu nezapoítává do dchodu. Bu vbec žádné, anebo nižší odvody zpsobují, že stát ron ztrácí miliardy korun. Ministr proto ješt zesílí pepadové razie zamené na nelegální zamstnávání. Práv nedostatené kontroly, resp. sankce, umožovaly zamstnavatelm uchylovat se k pochybným praktikám pi zamstnávání lidí. Vzhledem k tomu, že kontrolní innost nebyla na vysoké úrovni a firmám to procházelo, tak zaaly hledat zpsoby, jak na zamstnancích ušetit. Krom stavebních firem to dlají pevážn firmy, kde teou hotovostní peníze jako napíklad v pohostinství. Lidé je tam dostávají bokem a neplatí z nich pojištní. Rozšíení nehlášené (nelegální) práce napomáhá i dnešní úprava zákona o veejných zakázkách, který byl sice implementován z praxe EU, ale ve vtšin tzv. starých lenských zemí je vyšší úrove podnikatelské kultury a morálky a je zde i nižší tolerance k protispoleenským jevm. Ponechme stranou nejastji diskutovaný problém, zda jsou veejné zakázky pedražené i nikoli a zamme se na zpsob provádní veejných staveb. Zákon ponechává subjektu, který vysoutžil zakázku, píliš velkou libovli, jak s touto zakázkou naloží. Jedná se o zakoenný nešvar, kdy 4