Odchylka přímek. ϕ 0;180. Předpoklady: 7208, 7306

Podobné dokumenty
Odchylka přímek

7.2.4 Násobení vektoru číslem

7. Analytická geometrie

Opakování (skoro bez zlomků)


8.2.1 Aritmetická posloupnost

0. Struktura matematické teorie

Metoda datových obalů DEA

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

Lineární zobrazení. 90 ve směru od z k x a symbolem h otočení kolem osy z o. 2 n

, která vznikla z matice A vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce nazýváme minorem matice A příslušnému k prvku


Obecnou rovnici musíme upravit na středovou leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.

ZOBRAZENÍ ELIPSY POMOCÍ AFINITY

4. Komplexní čísla. z = a + ib. 0 a

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

1.6.3 Osová souměrnost


( ) Výpočty odchylek. Předpoklady: 7406

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

č Ú Í ř

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

O Jensenově nerovnosti

ťť š ď ž ú ý š é é ř é ž é ř š ý ž é ž č ů ž ž š é ž ů č ůž ů ř š ž Ž ž é č č Ž Ž é ž č č ý é é ž ž Ž ů é č ř ž ž ž ď Ž č ř ý č ř š é ž ýš é ř š é ž ď


Příklady z finanční matematiky I

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti



řá ó á ú ú š š ř č é ě ě á é č ě š č č á ě í Ž š ě ř č é ž ř č é šč š ž é á č ř á ě á ě á é é ž í ř á é ď ě šč í šč ěšť čš ó ž é é ě ž é ď é ší ě ž é

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

Ť ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š ě Č š č č č čť Ť ě ě ňž č Ť Ý š ž ž š ě ěť ě ě ž ž ť ě ě Ť

ěří í á á ř í í á ý čá í ý í á í á č ř ří í ě á í ě ý š á ď ý ž ž á ěí í ží Í í ř á ě šíď ě ší Í í ž á Í č č ž é ž í í é ř Í ť á ž á í ř ř ť ě í á ž í

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek

Stísněná plastická deformace PLASTICITA

Analytická geometrie lineárních útvarů

í ří á á í š ž Ž í ů ý ý ů š ý éž č ě Ž é é ě ť íš Ž ř č ří ší ě í ě á š č ň ě Ž š ší ě é ž š ě ě ý ří ě í é ě ý ň á í š ě ý č á é á í á ě í í ě é ž ž


Řízení otáček změnou počtu pólů

Í š á Ž ě žá š é ř ř ě á š á š á á á á ř ůž ř á á á č ř á č ř š á ř šš é é ďě á á š á ě ě š ř ů é á ě ř š é á á á á ě á š ů č č é ě á ž é é á ě žš ž á



2.2. Termodynamika míšení


3.3. Operace s vektory. Definice

Ý Á Í ŘÁ Č Á



Direct ing na míru ing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

ř ě ř ř ř ř ě ý šš č ř ť ž ě ň ě č ř ř ž ě ý š č ě š ř ý ř ž ě ž ř Ť ý ř ř ř ě ř ŮÝ ř ř ř Ž ý ó č ě š ř ý ú úč č ž ě š ř ř ý š ě ě ý č ř š š č ř ř š

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

ť

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)


Typové příklady pro přijímací zkoušky do navazujících magisterských studijních programů

Pracovní listy KŘIVKY


1 ROVNOVÁHA BODU Sestavte rovnice rovnice rovnováhy bodu (neznámé A,B,C) Určete A pro konstrukci z příkladu

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí






á íťě é í č é ť ř í á á í í ů čí á í á í Í ž ý ř á ř ď á í í í í ě é ř ý č ř ě é ý é ě á č é í á í é Í é á Č ě á ří ě éř í í ě ě ž í ů ž ř ě ů í í ý č

Hledání parabol



Užití binomické věty

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Parciální diferenciální rovnice. Dirichletova úloha pro Laplaceovu (Poissonovu) rovnici Rovnice vedení tepla

á á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě á š á Š šš ý č žá ů š ž á Š šš ý č žá š é Ť š ý č ý Š ě ě Ť ý ě š ě á á á é ě ě š é ě Š ě á á ě č ě ý ěž éš á á ě

š ě ú ě Á ŘÁ č

Á ň Í š ž š ů ý Ť é ž ž é ž é č ě ů š Ž š ů ý é Ž ž é Ť ž é č ě Ů ž š ž é ě é č ě š Ž č ý ů ě ě é é ž ě š ě ě é é č č ěú Ž š ě ý ý ě Š č š š š ě ý ň ý

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II

é č é ř é č ů ě é ý ů ů ž á š ě ř š ř ě Ú ě ý ě ů á ů ř á ů Č ř ě č ú á ý ž ř ů ů é ž č š ě ý ýš č ř š Žů á š š ě é ů ř ý ě é á ž á ř ř ě á á ř ř ž ž

á ř č á é Ž ř ů á á ř á Čá Ž ř á á é ž ř á á Š ý é ř é ř á ř Š ář ř ž á ř ý ž á ř á ý ú ů á ř ý á á ú ň ý ř č á č ř Ž á á Žá ý ý ř ý ř č ú ř ůž á žá ý

Skalární součin IV


á í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í

8.3.1 Vklady, jednoduché a složené úrokování



DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

-Á----Á á-ě-í í ú --ž í ú ----í š é -----š -ě é é í ---é -

ň é č č ť ž č ř é ě ž č š ž š ý ř é ž ž é ř ř ž é č ě ů ž ř ů Č é š ž š Ť ů ý ť é ž é ř ž é č ě ý ž ř š é ě é ř č ě š ž č ý ů ě ě ř ř é é ž ě š ě ř ř


áš ú ě á á á ž č ý ý í ů é é š ě ě á š ř š ě ů š í ě é ů ě š ž ž í ů ě í í ů ý á í ší ě ž á é á ž í ě é ří á ě č ň š ř ě č ěň é ýš ř é á í é ěň ů ě á

ý é á é ě ž ě š á á ř ů ů č á ý ž ř á č ý ř é ť ž ě š á á ř ů ů č á ů ý ř é ý á ř š ý ř ě é ý é č č á é č č á á č á á ř ě é á ě ř á ž ř é á ú ž š ě č


Komplexní čísla, komplexně sdružená čísla, opačná komplexní čísla, absolutní hodnota (modul) komplexního čísla. z 2 z 1



Definice obecné mocniny

á é á á é á á á é á á á á šř á ššú á č á ů á á é ř ř á šř ř ě ů ě ř č á čá á č á čá á ď á á č ě é šř ďé šř ú á ý ý á ž á ýš ý ů á ř á á ý ř čá ž č ý ř

Transkript:

74 Odchlka římek Předklad: 708, 706 Př : Zakj a rej defiici a mžé hdt: a) laimetrick zaedeé dchlk římek b) úhl ektrů zaedeéh aaltické gemetrii Na základě ráí arhi st r ýčet dchlk římek aaltické gemetrii Plaimetrická dchlka římek říadě růzběžek elikst stréh eb raéh úhl říadě rběžek la Úhel ektrů Velikst kexíh úhl UOV, který zike z místěí ektrů a d rietaých úseček OU a OV U O V ϕ 0;90 ϕ 0;80 Skalárí sči ektrů mžňje sad rčit úhel, který ektr sírají Směr římek je rče mcí směrých ektrů Můžeme žít skalárí sči směrých ektrů a ýčet dchlk římek Jak t dade? Odchlka římek se rá úhl směrých Pr dchlk římek latí: ϕ 80 α ektrů Mžá řešeí: Kdž jde tý úhel, brátíme jede z ektrů Kdž jde tý úhel, dčítáme dchlk d 80 Zamezíme hdtám ad 90 Pr tt hdt latí < 0 Zabráíme tm, ab bla hdta zlmk zárá čitatel zlmk dáme d absltí hdt (tím záreň zabráíme tm, ab dchlka záisela a rietaci směréh ektr) Odchlka římek, se směrými ektr, je čísl ϕ latí 0; π, r které

x + t Př : Urči dchlk římek, : : t, t R Ptřebjeme směré ektr:, {[ t; t], t R} + : ( ; ) + ( ) : ( ;) ( ; ) ( ;) ϕ 9 Odchlka římek, je ϕ 9 Př : Urči dchlk římek : x + 0 a : x + 0 Obě římk js zadá bec ricí záme rmálé ektr Je t rblém? + Nemsíme je řeádět a směré ektr, rtže dchlka římek a, je stejá jak dchlka římek, které js a ě klmé (a které mají za směré ektr rmálé ektr římek a ) ( ; ) + ( ) ( ;) ( ; ) ( ; ) 6 4 4 4 ϕ 60 Odchlka římek, je ϕ 60 Př 4: Urči dchlk římek a A[ ;], [ ; ] B, : x + 0 + Pr rčeí dchlk římek můžeme žít djici směrých eb rmálých ektrů z rmáléh ektr římk čteme její směrý ektr B A ( 4;) ( ; ) ( ; ) 4; ; 4 + 6 4 + 7 +

6 6 ϕ 49 4 7 7 Odchlka římek a je ϕ 49 4 Př : Je dáa římka : x 0 dchlka d římk je 4 Odchlk římek rčjí směré eb rmálé ektr ( ; ) + 0 Nrmálých ektrů římk je ekečě mh: Najdi římk, která rchází bdem Q [ ;], jejíž A msíme si brat, který z ich chceme sčítat, abchm získali jedzačý ýsledek Hledáme aříklad taký, který má x- sřadici r jedé (kd ejs rmálé ektr sislé 0;k rčitě je jede z ektrů s x- sřadicí r jedé rmálým ektrem římk ) Vlíme: ( ; ) ; ; + cs 4 (Zde je dbře idět, že kdbchm si ezlili 0 + hdt x-é sřadice, emhli bchm říklad řešit, rtže bchm měli ze jedi rici a rčeí d ezámých) 0 + 0 + + ( ) ( + ) ( ) / + (Umcěím se zbaíme dmci i absltí hdt) + 6 + 9

4 6 4 0 0 ( ) ( ) 4 b ± b 4ac ± ±, a 4 + ( ; ) 4 ( ; 0,) ( ; ) 4 Existjí dě římk, které slňjí zadáí : : ( ; ) x + + c 0 ( ; ) x + c 0 Dsadíme [ ;] Q + + c 0 Dsadíme [ ;] c c : x + 0 : x 0 Zadáí říklad slňjí římk : x + 0 a : x 0 Q + c 0 Pedaggická zámka: Diskse zleí jedé sřadice rmáléh ektr ; je důležitá Pdbých říadů, kd msíme sčítat ěc ejedzačéh (aříklad směré ektr) je mh a je dbré, kdž stdeti chá důd, rč je té sřadici zlit Ddatek: Můžeme si kázat, jak b řešeí říklad rbíhal, kdbchm si brali jiý směrý ektr: Vlíme: ( ; ) +, cs 4 0 4 + 0 4 + ( ) 4 + 0 4 9 4 0 ( 4)( + ) 0, + + ; ; 4 ; eb ; Můžeme také zlit - sřadici a dčítat x-: x;, x +, x cs 4 0 x + 0 x + x ( x ) ( x ) + x x 0 + x, ; x; x x x 6x 9 + + 4 6 0 4x + 6x 4 0 b ± b 4ac ± 4 ± a 4 4

x, ( ) (stejý směr jak ektr ; x, 0,; ; ; ) Př 6: Js dá bd A [ ;], B[ 4; ] a V [ ;] A Najdi bec rici s úhl AVB V + B Osa úhl růměr směrů b rame rčíme ektr a tak, ab latil: k A V, 0 l B V, l > 0 k > Vektr w + ak bde mít směr s úhl AVB A V ( 4;), A V + 4 B V ( ; ), B V + Vektr A V je dakrát ětší zmešíme h a li ( A V ) ( 4; ) ( ; ) B V ; ( ;) rice x + + c 0 Dsadíme bd [ ;] c w + ; + ; ; V : + + 0 c Osa úhl AVB má bec rici: x + + 0 Př 7: Petáká: straa 08/cičeí 47 e) g) straa 08/cičeí 48 a) b) straa 08/cičeí 0 straa 08/cičeí straa 0/cičeí 77 Shrtí: Výčet dchlk římek je zalže a rčeí dchlk směrých ektrů Hdt js meší ež 90