Analýza financí města Rožnov pod Radhoštěm

Analýza financí města Rožnov pod Radhoštěm Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 1 z 25

OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA... 4 STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Stav financí... 4 Finanční kondice... 4 Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví... 4 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 5 ANALÝZA... 7 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 21 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 23 OBRÁZKY... 23 TABULKY... 23 GRAFY... 23 KONTAKT NA DODAVATELE... 24 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 2 z 25

ÚVOD Město Rožnov pod Radhoštěm (dále jen město nebo Rožnov) tímto dokumentem provádí analýzu financí města, která je doplněná o odborný rating dle metodiky Cityfinance a.s. Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů: rozpočet města na rok 214 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M účetní a finanční výkazy od roku 1997 systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) Město může díky analýze financí zjistit a přesněji definovat silné stránky a slabiny svých financí, hrozby a příležitosti. Stanovení ratingu poté slouží jako podklad případným věřitelům a partnerům města, včetně žádostí o úvěry a dotace. VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 3 z 25

ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Jiné společnosti obvykle stanovují rating čistě softwarově bez posudku odborníka. Rating Cityfinance, a.s. vyhodnocuje nejen vstupy ze softwarových propočtů ukazatelů a trendů, ale stanovuje ho finanční specialista na samosprávy. Rating finančního zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Dostatečné Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj:, Cityfinance a.s. Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 1 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je vývojový. 2 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí města s citem 3 je znalost potenciálu, vývoje, stavu, trendu a potenciálu financí, poté lze stanovit finanční koncepci. 1 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 2 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 4 z 25

Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát stav, trendy, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 4 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 5. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. 3 4 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 5 Stejný problém řeší stát ve svých financích. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 5 z 25

Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj:, Cityfinance a.s. Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 Tzn. kladné provozní saldo. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 6 z 25

ANALÝZA Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 213 celkem 16 672. Co obyvatel, to aktuálně více než 12 tis. Kč daňových příjmů za rok. Od roku 29 se pokles počtu obyvatel zmírnil a od té doby ubylo 199 obyvatel. Ročně město přicházelo o cca,5 mil. Kč na příjmech úbytkem obyvatel (pětiletý průměr). Úbytek obyvatel má i nadále mírně negativní dopad na prognózy výnosů daní a negativně se dotýká schopnosti města financovat řadu služeb. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 2 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1 765 1 794 1 83 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 rok Zdroj: MFČR, ČSÚ a Počet zaměstnanců 8, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl od hospodářské recese stabilně rostoucí. Na území (katastru) města se dařilo práci a podnikání a počet zaměstnanců docílil v roce 212 počtu 9 464. 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 8 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 7 z 25

Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnově 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 Počet obyvatel 18 67 18 132 18 182 17 966 17 966 17 46 17 238 17 276 17 129 17 24 17 72 16 972 16 871 16 821 16 877 16 75 Počet zaměstnanců 11 762 1 522 11 485 1 566 9 656 8 911 9 532 9 43 8 728 8 795 9 365 9 464 Počet žáků 1 765 1 794 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 průměr od 26 Počet obyvatel 99,6 1,4 1,3 98,8 1, 96,9 99, 1,2 99,1 99,4 1,3 99,4 99,4 99,7 1,3 99,2 99,7 Počet zaměstnanců 99,2 89,5 19,2 92, 91,4 92,3 17, 98,6 92,8 1,8 16,5 11,1 99,9 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč tis.kč roční průměr 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 za 5 let Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -88 65 5-216 -56-168 38-147 -15 48-1 -11-5 56-127 -322-735 373 325-1 372-4 117-1 343 323-1 386-978 476-1 89-944 -49 545-1 354-3 332 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má částečně a svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). Počet žáků 9 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 212 bylo ve školských zařízeních města evidováno 1794 žáků. Městu bylo z roku 212 na rok 213 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca 13,7 mil. Kč (cca 7,7 tis. Kč na žáka) ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů. Z výše uvedeného vyplývá vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 195 do 41 mil. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely výrazně lépe než výdaje a městu se dařilo snižovat náklady. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 8 z 25

Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Rožnova tis. Kč 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1. Daňové příjmy 94 39 13 94 118 37 114 114 118 384 127 955 137 86 146 943 161 453 158 515 169 277 184 785 157 684 164 85 164 194 178 637 26 343 2. Nedaňové příjmy 9 6 12 449 15 162 16 7 15 113 12 22 14 784 2 216 23 185 22 777 27 435 28 498 8 168 9 338 11 352 7 913 5 84 3. Kapitálové příjmy 49 154 64 388 3 489 19 958 17 791 16 56 28 655 5 63 3 88 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 1 4. Přijaté dotace 57 61 4 599 49 665 62 951 91 636 115 613 162 588 17 223 14 57 12 6 131 917 149 183 191 968 159 664 153 817 65 538 4 91 Příjmy celkem 21 395 221 377 213 623 213 3 242 923 272 277 343 833 343 11 292 233 33 579 349 23 376 583 36 185 334 52 33 682 252 88 253 57 5. Běžné výdaje 121 31 134 957 151 696 138 41 194 65 223 46 271 451 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 187 434 195 961 6. Kapitálové výdaje 114 848 75 293 75 189 57 397 38 883 56 136 66 577 54 233 66 864 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 71 29 146 Výdaje celkem 236 149 21 249 226 885 195 438 232 948 279 542 338 28 335 32 37 188 335 227 319 822 382 77 41 737 332 765 323 392 232 55 225 17 Saldo příjmů a výdajů -25 754 11 127-13 261 17 592 9 975-7 265 5 85 7 79-14 954-31 648 29 381-6 188-5 552 1 736 7 29 19 583 27 95 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 14,4 11,5 113,8 96,5 13,7 18,1 17,7 16,6 19,9 98,2 16,8 19,2 85,3 14,5 99,6 18,8 115,5 12,8 2. Nedaňové příjmy 3. Kapitálové příjmy 98,2 129,7 121,8 15,6 94,4 8,7 121,2 136,7 114,7 98,2 12,5 13,9 28,7 114,3 121,6 69,7 73,3 81,5 165,3 131, 47,4 65,5 89,1 92,8 173,6 19,6 54,9 54,7 1218,9 68,6 16,8 29,4 189,7,1, 47,2 4. Přijaté dotace 91,7 7,5 122,3 126,8 145,6 126,2 14,6 14,7 61,4 115,4 19,4 113,1 128,7 83,2 96,3 42,6 62,4 82,6 Příjmy celkem 97,6 15,2 96,5 99,7 114, 112,1 126,3 99,8 85,2 13,9 115, 17,8 95,6 92,9 98,9 76,2 1,4 92,8 5. Běžné výdaje 97,9 111,3 112,4 91, 14,6 115,1 121,5 13,5 85,5 112,6 16,1 16,6 16, 95, 94,1 64,7 14,5 92,9 6. Kapitálové výdaje 92,7 65,6 99,9 76,3 67,7 144,4 118,6 81,5 123,3 96,7 5,7 234,2 112,6 28,7, 134,3 64,7 68,1 Výdaje celkem 96,9 89, 17,9 86,1 119,2 12, 12,9 99,2 91,6 19,1 95,4 119,7 17,3 81, 97,2 71,9 96,8 9,8 Město přišlo v důsledku hospodářské recese v roce 29 řádově o 4 mil. Kč na daňových příjmech. To výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 29, ale město tu situaci zvládlo rychlou a především účinnou reakcí ve financích. Rozpočty města byly od roku 29 výsledně přebytkové (+6 mil. Kč). Celkově město hospodařilo rozpočtově správně, tedy v souladu se zákonnou zásadou dlouhodobé vyrovnaností rozpočtů (zohledníme-li delší období). Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Rožnova 4 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 Saldo příjmů a výdajů 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213-25 75 11 127-13 26 17 592 9 975-7 265 5 85 7 79-14 95-31 64 29 381-6 188-5 55 1 736 7 29 19 583 27 95 Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 9 z 25

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Analýza financí města Rožnov pod Radhoštěm s ratingem srpen 214 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Rožnova 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Výdaje celkem 236 149 21 249 226 885 195 438 232 948 279 542 338 28 335 32 37 188 335 227 319 822 382 77 41 737 332 765 323 392 232 55 225 17 Příjmy celkem 21 395 221 377 213 623 213 3 242 923 272 277 343 833 343 11 292 233 33 579 349 23 376 583 36 185 334 52 33 682 252 88 253 57 Celkové příjmy a výdaje měly stagnační trend s tím, že v roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst), v roce 25 se změnilo financování školství (odliv) a značný pokles příjmů i výdajů v roce 212 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Rožnova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce, kdy vzrostl podíl daňových příjmů města. Nedaňové příjmy města ve výši cca 5 až 11 mil. Kč ročně pocházely především z oblastí navázaných na odpadové, bytové hospodářství, ekonomickou činnost apod. Ve většině oblastí, vyjma ekonomické činnosti (která se do rozpočtu promítá svým výsledkem) musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města. Tímto zohledněním zejména oblast bytového hospodářství není většinou zisková, jak se mnozí domnívají, a to zejména s ohledem na uplatňování odpisů, kteréžto Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 1 z 25

náklady často nejsou zohledňovány a z krátkodobého hlediska vnímány jako relevantní. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Rožnov po novele RUD účinné od 1. 1. 213 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu žáků 9,6% Počtu obyvatel přepočteného koeficientem 75,4% Započtené výměře katastrálního území 1,3% Prostého počtu obyvatel 13,7% Zdroj: Daňové příjmy představovaly po změnách cca téměř 7% příjmů a jejich váha nově kolísá především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím grafem (u každé obce je to jinak). Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 213 nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Daňové příjmy města měly do roku 28 rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly velmi značnou újmu světovou finanční krizí a do roku 212 nedosáhly původní výše roku 28. Novela RUD situaci v roce 213 vylepšila, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 215 danou zejména nadále nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a EU, připravovanými změnami daní ve vazbě na politiku vlády 1. Město velmi správně reagovalo a připravilo správně rozpočet daňových příjmů již na 214. 1 Míněno např. připravovanou redukcí DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále v médiích uváděné zhoršování podmínek pro živnostníky, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, posílení dávek nezaměstnaným a důchodů, finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování odvádějící vedení firem a manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu atd. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 11 z 25

Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Rožnova Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 25 2 15 1 5 Zdroj:MF ČR, Vyšší vazba města na daňové příjmy způsobila to, že město více než dosud podléhá makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 214. Graf 7: Struktura daňových příjmů města Rožnov Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů 25 1% DZN 2 8% POPLATKY 15 1 5 28 29 21 211 212 213 6% 4% 2% % 28 29 21 211 212 213 DPH DPPO DPFO Zdroj: Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 2 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 12 z 25

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Analýza financí města Rožnov pod Radhoštěm s ratingem srpen 214 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Rožnova 35 3 25 2 15 1 5 Mimořádné příjmy města Rožnov celkem od roku 29 do roku 213 dosáhly výše 71 mil. Kč investiční dotace a 5 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 29 do roku 213 celkem 76 mil. Kč mimořádných příjmů. Výdaje města se vyvíjely velmi pozitivním způsobem. Město za posledních 4 roky docilovalo úspor a tím zajistilo značnou stabilizaci a zlepšení financí. Graf 9. Vývoj struktury výdajů Rožnova 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 3. Kapitálové příjmy: 28 655 5 63 3 88 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 1 42 Investiční přijaté dotace (transfery): MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč 11 247 15 324 2 1 18 64 2 37 19 25 25 125 9 321 14 95 19 119 3 29 Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 45 4 35 3 25 2 15 1 5 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Riziko investiční pasti se Rožnova netýkalo. Avšak do budoucna je třeba vnímat, že pro finance mnohých měst a obcí je obecně riskantní strategie budování Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 13 z 25

nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 11 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 1. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Rožnova BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 322 58 287 46 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 232 968 249 767 Běžné výdaje (provozní) 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 187 434 195 961 Velice kladně hodnotíme to, že město hospodařilo od roku 21 vždy z finančního hlediska provozních výdajů velmi příkladně a s ohledem na běžné příjmy. Od roku 21 zajistilo město udržitelné provozní hospodaření a celkově trvale zlepšovalo situaci financování provozu, která byla v roce 29 velmi špatná. 11 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 14 z 25

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Analýza financí města Rožnov pod Radhoštěm s ratingem srpen 214 Graf 11. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Rožnova ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč 6 4 2-2 -4-6 -8-1 -12 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 18 127-35 12-3 795 43 8 17 181-1 746-8 29-9 218-82 299 16 799 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 9 618-4 745 3 235 16 481 18 95 18 255-16 331-18 92-12 38 8 527 Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření o 45 mil. Kč! Za toto období klesly běžné příjmy o 83 mil. Kč, ale běžné výdaje o 128 mil. Kč. Tím město od nepříznivého roku 29 značně stabilizovalo svou finanční kondici a zajistilo dobrý stav provozního hospodaření. Mnohá snížení způsobil odliv sociálních dávek, ale podstatu zlepšení zajistilo město. Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Rožnova 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč 8 7 6 5 4 3 2 1 12 1 8 6 4 2 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok rok Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 15 z 25

V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na úřady práce, což ukazuje poslední graf. Riziko růstu běžných výdajů je u Rožnova především na straně neinvestičních nákupů a transferů organizacím napojeným na rozpočet města. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 13. Vývoj provozního salda Rožnova Provozní saldo v tis. Kč 6 53 86 5 4 4 988 46 722 39 219 37 451 45 534 3 25 446 2 1 12 692 8 45 16 573 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 4 988 46 722 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 534 53 86 Provozní saldo města a jeho excelentní vývoj je naprosto kladně hodnoceno a patrné na předchozím grafu. Město docílilo v roce 213 nejlepšího provozního salda v historii města, celkem 53,8 mil. Kč. Provozní saldo slouží Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 16 z 25

tis. Kč Analýza financí města Rožnov pod Radhoštěm s ratingem srpen 214 k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy a obnovu majetku města. Je velmi vzácné, aby město velikosti Rožnova hospodařilo celé 4 roky tak aby zlepšovalo provozní saldo. Tento výsledek je výtečný a má pozitivní dopad na budoucnost města a jeho schopnost financovat závazky, majetky a služby. Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Rožnova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 322 58 287 46 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 232 968 249 767 5 Běžné výdaje (provozní) 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 187 434 195 961 Uhrazené splátky půjček -13 598-4 38-7 243-48 544-16 437-29 42-36 827-11 672-8 825 8 759 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 4 988 46 722 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 534 53 86 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 27 39 42 414 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 36 79 62 565 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 16% 4% 12% 11% 3% 5% 8% 2% 22% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 387-3 147 4 31 3 867 14 327 1 189 1 132 1 697 22 234 44 152 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) 27 777 39 267 9 749-5 457 35 341-19 762-19 123-83 529 58 943 16 717 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 18 127-35 12-3 795 43 8 17 181-1 746-8 29-9 218-82 299 16 799 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 9 618-4 745 3 235 16 481 18 95 18 255-16 331-18 92-12 386 8 527 Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK Vysvětlení pojmů: Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) Zdroj: DOBRÝ ROK Graf 14: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Rožnova DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK 1 2 1 8 6 4 2 26 27 28 29 21 211 212 213 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 232 968 249 767 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 534 53 86 Stavby (tis. Kč) 895 457 93 964 975 172 1 16 285 784 273 579 38 584 939 Majetek Rožnova, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na,6 až 1 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realitu, tedy reálné hodnoty i z hlediska náročnosti oprav, stavu objektů atd.). Velmi orientačně město potřebuje na Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 17 z 25

odpisy dlouhodobého majetku alespoň 2 mil. Kč 12 Pokud volíme obnovovací interval cca 5 let. ročně pouze na stavby. Graf 15. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Rožnova 283 251 Běžné příjmy v tis. Kč 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 249 767 232 968 Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice 324 244 35 989 37 913 287 4 289 82 27 559 187 434 195 961 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 71 29 146 26 27 28 29 21 211 212 213 26 27 28 29 21 211 212 213 Město si vybudovalo také finanční rezervy nejen na zvládnutí cash flow. Ke konci roku 213 mělo město rezervu do cca 44 mil. Kč 13. Zkreslení finančních rezerv však způsobují dotace a potřeba splátek dosavadních závazků. Graf 16: Základní rezervy Rožnova a provozní saldo Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 53 86 Základní běžný účet a fondy v tis. Kč 44 152 45 534 39 219 37 451 25 446 22 234 12 692 8 45 16 573 4 31 3 867 14 327 1 189 1 132 1 697 26 27 28 29 21 211 212 213 26 27 28 29 21 211 212 213 12 Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. 13 ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 18 z 25

Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů daného roku. Finanční potenciál Rožnova ovlivňoval tok dotací, ale především splátky závazků, které jej srážely, celkově došlo k výraznému zlepšení a stabilizaci finančního potenciálu. Graf 17. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Rožnova OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) 8 6 4 2-2 67 281 29 25 42 81 38 46 24 881 2 32-5 24-6 624 23 24 25 26 27 28 29-19 21 65 211 212 213-4 -6-8 -84 94-1 Zdroj: MFČR, propočty Výše uvedený finanční potenciál zkreslují úvěry a půjčky. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 19 z 25

Město má uvěrové závazky. Město mělo k 31. 12. 213 zůstatek 97 mil. Kč dlouhodobých úvěrů 14. Bezpečná výše zadlužení se zlepšováním finančního potenciálu města výrazně posouvala výše. Zatímco v roce 29 byla Kč, k počátku roku 214 je možné počítat již s 2 mil. Kč 15 (v roce 213 to bylo 15 mil. Kč). Dluh lze v souvislosti s disponibilními rezervami a současnou finanční kondicí vnímat jako poměrně nízký. Graf 18. Zůstatky dlouhodobých závazků Rožnova a splátek Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 112 844 15 373 15 113 99 35 97 521 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 11 672 74 367 88 762 49 178 54 371 7 243 48 544 16 437 29 42 36 827 8 825 8 759 8 759 26 27 28 29 21 211 212 213 214 rozpočet 26 27 28 29 21 211 212 213 214 rozpočet Dlouhodobé pohledávky 16 představují zanedbatelnou částku, kterou město navíc výrazně snížilo a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba nadále sledovat úroveň. Graf 19. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky města Rožnova 1 239 Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 1 551 1 417 1 41 1 458 29 21 211 212 213 14 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek 113. 15 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a výhledu daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 16 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 2 z 25

ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční zdraví města Rožnova je velmi dobré s + s tím, že finanční kondice je na výborné úrovni a stav financí velmi dobrý. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví města Rožnov Celkové hodnocení Hodnocení finanční kondice Hodnocení stavu financí Výborné ANO + Velmi dobré + Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj:, Cityfinance a.s. ANO Naprosto kladně hodnotíme a za excelentní považujeme finanční výsledky města od roku 21, kdy město stabilizovalo a posílilo finanční kondici a zajistilo finančně budoucnost, která byla v roce 29 nejistá a s finančního pohledu špatná. Silnými stránkami financí je excelentní a od roku 21 trvale dobrý trend provozního salda, docilování úspor provozních výdajů a zlepšení schopnosti města splatit dluh a zajistit finanční budoucnost města. Dále si město vytvořilo finanční rezervu, splácelo dluhy a jeho finanční kondice je výborná. Slabinou stavu financí je, že město má stále dluh. Město by mělo udržet provozní saldo a nadále stabilizovat a nezvyšovat provozní výdaje a splácet dluh. Finance města ohrožují především vnější vlivy, zejména hrozba úbytku obyvatel a poklesu příjmů (riziko poklesu státních dotací na školy, růst cen a stagnace ekonomiky ČR). Doporučení Městu bychom doporučili na zastupitelstvu po volbách projednat tuto analýzu, stanovit finanční potenciál do nového volebního období, tedy zpracovat a přijmout nový rozpočtový výhled včetně SWOT analýzy financí a nastavit tím ukazatele rozpočtů a schválit pravidla řízení finančního zdraví v novém volebním období. Ideální by bylo představit analýzu, zpracovaný výhled a provést školení zastupitelů přímo v Rožnově. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 21 z 25

Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky Slabé stránky Velmi dobré provozní saldo Dluh Excelentní trend financí od roku 21 Finanční potenciál k obnově majetku města Finanční rezerva Příležitosti Ohrožení (rizika) Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu organizací Úbytek obyvatel a stagnace běžných příjmů Využití dotací nového období Růst cen vstupů a hrozba poklesu dotací státu na školská zařízení Rizika finanční nestability ČR 17 Zdroj: 17 Rizika měnová, deflace a deficitů státního rozpočtu. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 22 z 25

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 6 TABULKY TABULKA 1. STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 TABULKA 2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU ROŽNOVĚ... 8 TABULKA 3. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ROŽNOVA... 9 TABULKA 4. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ ROŽNOVA... 17 TABULKA 5. RATING - HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA ROŽNOV... 21 TABULKA 6. SWOT ANALÝZA FINANCÍ OBCE (ŘAZENO SESTUPNĚ DLE VÝZNAMU)... 22 GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU ROŽNOVA... 7 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU ROŽNOVA... 9 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ROŽNOVA... 1 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ ROŽNOVA... 1 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE ROŽNOV PO NOVELE RUD ÚČINNÉ OD 1. 1. 213 PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH... 11 GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ ROŽNOVA... 12 GRAF 7: STRUKTURA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MĚSTA ROŽNOV... 12 GRAF 8: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ ROŽNOVA... 13 GRAF 9. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ ROŽNOVA... 13 GRAF 1. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY ROŽNOVA... 14 GRAF 11. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ ROŽNOVA... 15 GRAF 12. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ ROŽNOVA... 15 GRAF 13. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA ROŽNOVA... 16 GRAF 14: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB ROŽNOVA... 17 GRAF 15. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC ROŽNOVA... 18 GRAF 16: ZÁKLADNÍ REZERVY ROŽNOVA A PROVOZNÍ SALDO... 18 GRAF 17. VÝVOJ OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU ROŽNOVA... 19 GRAF 18. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ ROŽNOVA A SPLÁTEK... 2 GRAF 19. DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY MĚSTA ROŽNOVA... 2 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 23 z 25

KONTAKT NA DODAVATELE ŽIVOTOPIS Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 24 z 25

KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: 62 69 61 F: 257 199 615 T: 257 199 614 E: ludek.tesar@cityfinance.cz IČO: 74372246 DIČ: CZ74325278 ČÚ: 35-882882267/1 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 147/12 156 Praha 5 Zbraslav Zpracoval: Ing. Luděk Tesař Číslovaná stránka 25 z 25