Rozpočtový výhled ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM

22. května 211 Dne 1. 2. 213 Rozpočtový ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM na roky 214 až 218 při schválení platný do 214 S ANALÝZOU FINANCÍ MĚSTA Obsahuje: analýzu financí města uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností města doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: 62 69 61, www.cityfinance.cz, ludek.tesar@cityfinance.cz

OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA... 2 TEORETICKÝ ÚVOD... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 17 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA... 18 DOPORUČENÍ... 18 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA... 19 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA... 2 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ... 22 KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU... 22 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA... 23 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA... 25 ZPRACOVATEL... 26 ŽIVOTOPIS... 26 KONTAKT... 27 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 28 OBRÁZKY... 28 TABULKY... 28 GRAFY... 28

ÚVOD Město Rožnov pod Radhoštěm (dále jen město nebo Rožnov) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se také příležitostmi v oblasti financí. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového u je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo použito zejména těchto zdrojů: Skutečnost roku 212 Rozpočet na rok 213 k 1. 1. 213 Výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M Systém ARIS Web MF ČR Systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 213 až 215 = snížené odhady výnosů daní ze státního rozpočtu na rok 213 Makroekonomická predikce MFČR a zprávy o finanční stabilitě z ČNB Upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 1

ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. TEORETICKÝ ÚVOD Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, že je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní, znamená to, že obec/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo z výplaty dost peněz na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy a to je také vážný problém 3. Města a obce financují opravy a havárie, ale 2 www.cityfinance.cz 3 stejný problém řeší stát ve svých financích Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 2

nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 4 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru 5. Obrázek 1. Na čem závisí finanční hospodaření samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Prodeje majetku Počet zaměstnanců pracujících v katastru VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku 6 - údržba a obnova Poskytované služby - cena vs. kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci motivace, kvalita a produktivita Úřad efektivita jeho chodu Investice Politika rozvoje a řízení projektů Budoucí zátěž financí nebo úleva? Dluhy úroky a splátky Odpisy Politika udržitelnosti - potřebné výdaje na obnovu majetku Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 4 kladné provozní saldo 5 je zatím obtížně realizovatelná vize, protože stát samosprávy trvale šidí a obírá 6 majetek typu budov a infrastruktury vyžaduje nejvíce zdrojů Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 3

ANALÝZA Počet obyvatel města, na kterém závisí většina příjmů 7, ubývá. Za uplynulých 15 let ubylo ve městě 119 obyvatel. Město má tímto vlivem cca o 1 mil. Kč ročně méně daňových příjmů, než by mělo s původním počtem obyvatel. Od roku 26 do roku 211 ubylo 147 obyvatel. Poslední sčítání lidu naznačilo možnost zmírnění trendu úbytku obyvatel a počet obyvatel města naopak mírně stoupl. Město ročně přicházelo průměrně o cca 85 obyvatel, což odpovídá cca 824 tis. Kč ročně na daňových příjmech. Co obyvatel, to cca 1 tis. Kč na daňových příjmech. Aktuálně je ve městě 16 877 obyvatel 8. Klesající počet obyvatel má negativní vliv na vývoj daňových příjmů města. Daňové příjmy se nemají vyvíjet dobře také díky politice vlády zatěžující podnikatele, střední stav a živnostenské podnikání a snižují spotřebu vyššími daněmi a odvody. Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru města místo výkonu práce od roku 29 vzrostl na 9365 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Počet obyvatel Počet zaměstnanců 11 762 1 522 11 485 1 566 9 656 8 911 9 532 9 43 8 728 8 795 9 365 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Zdroj:ČSÚ, MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz 7 Především daňové příjmy 8 Podle údajů ČSÚ k 1. 1. 212 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 4

Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnova 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Počet obyvatel 18 67 18 132 18 182 17 966 17 966 17 46 17 238 17 276 17 129 17 24 17 72 16 972 16 871 16 821 16 877 Počet zaměstnanců 11 762 1 522 11 485 1 566 9 656 8 911 9 532 9 43 8 728 8 795 9 365 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 průměr od 26 Počet obyvatel 99,4 1,4 1,3 98,8 1, 96,9 99, 1,2 99,1 99,4 1,3 99,4 99,4 99,7 1,3 99,6 Počet zaměstnanců 98, 89,5 19,2 92, 91,4 92,3 17, 98,6 92,8 1,8 16,5 98,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 za 14 let Změna počtu obyvatel -85, 65 5-216 -56-168 38-147 -15 48-1 -11-5 56-1 19 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz -786,2 373 325-1 372-4 117-1 343 323-1 386-978 476-1 89-944 -49 545-9 676 tis.kč Vývoj celkové bilance města ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji od 195 do 41 mil. Kč ročně. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Rožnova tis. Kč 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 1. Daňové příjmy 94 39 13 94 118 37 114 114 118 384 127 955 137 86 146 943 161 453 158 515 169 277 184 785 157 684 164 85 164 194 2. Nedaňové příjmy 9 6 12 449 15 162 16 7 15 113 12 22 14 784 2 216 23 185 22 777 27 435 28 498 8 168 9 338 11 352 3. Kapitálové příjmy 49 154 64 388 3 489 19 958 17 791 16 56 28 655 5 63 3 88 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 4. Přijaté dotace 57 61 4 599 49 665 62 951 91 636 115 613 162 588 17 223 14 57 12 6 131 917 149 183 191 968 159 664 153 817 Příjmy celkem 21 395 221 377 213 623 213 3 242 923 272 277 343 833 343 11 292 233 33 579 349 23 376 583 36 185 334 52 33 682 5. Běžné výdaje 121 31 134 957 151 696 138 41 194 65 223 46 271 451 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 6. Kapitálové výdaje 114 848 75 293 75 189 57 397 38 883 56 136 66 577 54 233 66 864 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 Výdaje celkem 236 149 21 249 226 885 195 438 232 948 279 542 338 28 335 32 37 188 335 227 319 822 382 77 41 737 332 765 323 392 Saldo příjmů a výdajů -25 754 11 127-13 261 17 592 9 975-7 265 5 85 7 79-14 954-31 648 29 381-6 188-5 552 1 736 7 29 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 13,6 11,5 113,8 96,5 13,7 18,1 17,7 16,6 19,9 98,2 16,8 19,2 85,3 14,5 99,6 11,1 2. Nedaňové příjmy 14, 129,7 121,8 15,6 94,4 8,7 121,2 136,7 114,7 98,2 12,5 13,9 28,7 114,3 121,6 97,8 3. Kapitálové příjmy 191,9 131, 47,4 65,5 89,1 92,8 173,6 19,6 54,9 54,7 1218,9 68,6 16,8 29,4 189,7 34,7 4. Přijaté dotace 17,9 7,5 122,3 126,8 145,6 126,2 14,6 14,7 61,4 115,4 19,4 113,1 128,7 83,2 96,3 16,1 Příjmy celkem 13,7 15,2 96,5 99,7 114, 112,1 126,3 99,8 85,2 13,9 115, 17,8 95,6 92,9 98,9 12, 5. Běžné výdaje 14,6 111,3 112,4 91, 14,6 115,1 121,5 13,5 85,5 112,6 16,1 16,6 16, 95, 94,1 11,5 6. Kapitálové výdaje 112,6 65,6 99,9 76,3 67,7 144,4 118,6 81,5 123,3 96,7 5,7 234,2 112,6 28,7 135,1 112,3 Výdaje celkem 14,1 89, 17,9 86,1 119,2 12, 12,9 99,2 91,6 19,1 95,4 119,7 17,3 81, 97,2 1,1 Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz V roce 29 proběhla Světová finanční krize. Tento rok přinesl negativní dopad do příjmů města v řádu 4 mil. Kč oproti původnímu očekávání ekonomického vývoje a ani novela RUD od roku 213 s určitostí nebude ani zdaleka satisfakcí. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 5

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska deficitní ovšem s velmi dobrými výsledky od roku 211. Deficitní tlaky vyvolaly zejména investice a dotace, ale také běžné výdaje na opravy a spoluúčast k investičním dotacím. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Rožnova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 4 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Rožnova 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Město se potýká se stagnací celkových příjmů, ale úbytek příjmů i výdajů roku 212 byl způsoben odlivem sociálních transferů a tyto již nejsou součástí rozpočtu města. Jedná se řádově o 9 mil. Kč. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 6

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům (dotace) a tím výrazně klesly příjmy i výdaje města a zvýšil se význam především daňových příjmů. Přesto, že došlo ke stagnaci celkových příjmů, má to jeden pozitivní vliv. Struktura příjmů města se stabilizovala, ale s úbytkem obyvatel přesto nelze počítat s růstem objemu běžných příjmů. Posílila role daňových příjmů z 5 % na 7 %, což posílilo závislost příjmů města na vývoji ekonomiky ČR, ale celkově se posílila jistota zdrojů města. Klesl naopak výrazně význam dotací, ale město vyjma daňové příjmy jiné významnější vlastní příjmy, jako jsou nedaňové, nemá. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Rožnova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 2 mil. Kč (vycházíme z daňových a nedaňových příjmů a běžných dotací, vše snížené abychom zohlednili rizika bodacího vývoje). Daňové příjmy nadále budou představovat základ příjmů města. Na grafu je dobře patrný propad daňových příjmů v roce 29 i vysoký vliv investičních dotací od roku 28. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města od roku 213 na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také výraznější vliv počtu dětí a žáků. Město sice obdrží novelou RUD cca 8 tis. Kč na žáka, ale nejedná se o nové zdroje, ale o podíl města dle nového kriteria z dosavadního, malinko navýšeného podílu na sdílených daní pro obce. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 7

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 5: Váha ukazatelů, podle kterých se Rožnov od roku 213 podílí na daňových příjmech 1% 8% 6% 4% 2% % Započtené výměře katastrálního území Počtu dětí a žáků navštěvujících školy Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Prostého počtu obyvatel Daňové příjmy města od roku 28 spíše stagnovaly a v roce 29 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí. Obrat by měla přinést až novela RUD účinná od 1. 1. 213, ale poté nastane zřejmě opět stagnace daná nepříznivým vývojem ekonomiky ČR. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Rožnova 21 19 17 15 13 11 9 7 5 Struktura daňových příjmů byla stabilní. Dominantní byl vliv výnosů DPH a daní z příjmů ne nevýznamný byl také vliv místních poplatků a v roce 212, změnou koeficientů, posílil výnos daně z nemovitostí. Lehce stagnovaly výnosy daní z osob samostatně výdělečně činných (podnikatelů). Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 8

Graf 7: Struktura daňových příjmů města Rožnov Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů v % 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % DZN POPLATKY DPH DPPO DPFO Město získávalo mimořádné příjmy především z dotací a jen doplňkově z prodejů majetku. Od roku 23 do roku 212 město získalo 18 mil. Kč investičních dotací a 41 mil. Kč kapitálových příjmů. Město získalo od roku 23 do roku 212 celkem 149 mil. Kč mimořádných příjmů, což představuje téměř 9 tis. Kč na obyvatele. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů města Rožnov MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč 35 3 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 3. Kapitálové příjmy: 28 655 5 63 3 88 1 688 2 57414 117 2 366 696 1 32 1 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 11 24715 324 2 1 18 64 2 37 19 2525 125 9 321 14 9519 119 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 9

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Ve výdajích převažovaly provozní výdaje (běžné) a ty také vykázaly do roku 29 nepřiměřeně příjmům dynamický vývoj a od roku 29 stagnovaly. Podíl běžných výdajů v roce 212 dosahoval 81% ze všech výdajů. Vysoké běžné výdaje mohou být riskantní, pokud nejsou směřovány do oprav majetku města. Od roku 29 město výrazným způsobem zlepšilo svůj přístup k financování běžných výdajů a sáhlo k úsporám. Graf 9. Vývoj struktury výdajů Rožnova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 45 4 35 3 25 2 15 1 5 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok www.cityfinance.cz Přesto, že investiční aktivita města Rožnova naštěstí pro finance města klesla, město za posledních 1 let do roku 212 investovalo 552 mil. Kč, tedy cca 33 tis. Kč na obyvatele. Pro finance měst a obcí je obecně vysoce riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může postupně projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů a v neschopnosti obnovovat rostoucí majetek. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 9 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 1

Graf 1. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Rožnova 4 Výhled finančního krytí běžného provozu v tis. Kč 35 3 25 2 15 1 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 33 93 322 58 287 46 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 239 395 227 474 Běžné výdaje (provozní) 271 451 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 213 rozpoč et www.cityfinance.cz Na grafu je dobře patrná kritická situace, do které se město dostalo v roce 29. Redukcí běžných výdajů, ale také zvýšením daní se městu podařilo situaci zvrátit. Hlavní redukci výdajů v roce 212 způsobil odliv sociálních dávek z rozpočtu města. Počínaje rokem 21 převažoval dobrý trend, kdy se běžné příjmy vyvíjely lépe než běžné výdaje. Od roku 21 celkem klesly běžné příjmy o 93 mil. Kč a běžné výdaje klesly více, celkem o 13 mil. Kč. To znamenalo spolu s konsolidací dluhů města spásu financí města. Rok 213 v rozpočtu počítá na straně běžných výdajů s rezervou 5,8 mil. Kč. Proto je vývoj běžných výdajů vyšší, než je krytí změny běžnými příjmy. Přesto je třeba opatrně plánovat rozpočty tak, aby se běžné příjmy meziročně v běžném provozu nevyvíjely hůře než běžné výdaje. Zdá se, že rok 213 toto po zohlednění rezervy splňuje, pokud bude rezerva použita např. na opravy. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 11

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 rozpo ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Rožnova 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč 8 7 6 5 4 3 2 1 12 1 8 6 4 2 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz V roce 25 stát změnil financování školství a, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Rok 212 zase znamenal změnu financování sociálních transferů, proto zde klesly neinvestiční transfery obyvatelstvu. Trvalé riziko pro finanční kondici Rožnova představují na straně výdajů hlavně neinvestiční nákupy a transfery veřejnoprávním subjektům. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 12

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 12. Vývoj finančního "prostoru" (provozního salda) Rožnova 6 4 2-2 -4-6 -8-1 29 21 211 212 213 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 8 45 16 573 25 446 45 52 31 743 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 5% 8% 19% 14% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Z provozního salda města se hradí investice, úmor dluhů a vytváří se z něho finanční rezervy do budoucnosti na obnovu majetku města. Město díky dluhům přistoupilo zodpovědně k nutnosti zlepšit provozní saldo. Roky 29 až 212 znamenaly posílení finančního potenciálu města. Dělo se tak především úsporami provozních výdajů a také zvednutím daně z nemovitosti. Město v roce 211 zahájilo konsolidaci dluhů a rok 212 dopadl již velmi dobře. Město docílilo v roce 212 nejlepšího provozního salda za posledních 8 let, celkem 45,5 mil. Kč. Takto vysoké provozní saldo je již dobré a doporučovali bychom jej udržet na hranici 2% běžných příjmů. Finanční kondici městu braly především dluhy, resp. jejich splátky. V tabulce níže je názorně vidět, jaký vliv měla konsolidace dluhů na finance v roce 212. Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Rožnova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 33 93 322 58 287 46 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 239 395 227 474 5 Běžné výdaje (provozní) 271 451 281 69 24 324 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 32 479 4 988 46 722 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 52 31 743 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 11% 13% 16% 4% 12% 11% 3% 5% 8% 19% 14% b Uhrazené splátky půjček 7 464 13 598 4 38 7 243 48 544 16 437 29 42 36 827 11 672 3 721 7 6 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 25 15 27 39 42 414 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 1 815 387-3 147 4 31 3 867 14 327 1 189 1 132 1 697 22 684 18 234 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) 26 83 27 777 39 267 9 749-5 457 35 341-19 762-19 123-83 529 64 465 42 377 f Stavby (tis. Kč) 895 457 93 964 975 172 1 16 285 784 273 579 38 ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda na krytí f/5 > c obnovy staveb - - - NE NE ANO NE NE NE - - % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 6% -11% -1% 15% 5% -3% -2% -3% -24,1% -5,% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 4% -14% 13% 6% 7% 6% -5% -6% -33,1%,9% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 18 127-35 12-3 795 43 8 17 181-1 746-8 29-9 218-75 872-11 921 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 9 618-4 745 3 235 16 481 18 95 18 255-16 331-18 92-95 927 1 838 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 13

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Rožnova 1 2 1 8 6 4 2 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 26 27 28 29 21 211 212 213 rozpoče t 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 239 395 227 474 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 52 31 743 Stavby (tis. Kč) 895 457 93 964 975 172 1 16 285 784 273 579 38 Majetek města (na grafu jen stavby) dosahuje cca 1 mld. Kč. Velmi orientačně potřebuje město obnovovat v 5 letech cca 1 mld. Kč majetku. Pokud to rekapitulujeme, tak město tvoří cca 4 (45) mil. Kč provozního salda; cca 1 mil. Kč potřebuje město ročně na úmor dluhu a 2 mil. Kč na obnovu majetku. To znamená, že město má finanční potenciál na obnovu majetku a jediné, co může městu zhatit tuto vlastnost, je město samo, rep. expanzivní investiční politika a výstavba nových na finance náročných majetků a provozů a s tím související nové dotace a dluhy. Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Rožnova Běžné příjmy v tis. Kč 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 283 251 239 395 227 474 Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 62 4 519 26 27 28 29 21 211 212 213 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 14

Město disponuje finančními rezervami. 1 zbývalo na účtech města řádově 22 mil. Kč. Celkem 31. 12. 212 předběžně Graf 15. Finanční rezervy a provozní saldo města Rožnova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 45 52 Základní běžný účet a fondy v tis. Kč 22 684 39 219 37 451 18 234 31 743 14 327 25 446 12 692 8 45 16 573 4 31 3 867 1 189 1 132 1 697 26 27 28 29 21 211 212 213 26 27 28 29 21 211 212 213 Graf 16: Vývoj okamžitého finančního potenciálu města Rožnova OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) 8 64 465 6 4 26 83 27 777 39 267 35 341 42 377 2-2 -4 9 749-5 457 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213-19 762-19 123-6 -8-1 -83 529 1 ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 15

Město je zadlužené a mělo k 31. 12. 212 zůstatek cca 15 mil. Kč 11 dlouhodobých dluhů. Díky ozdravení financí a konsolidaci dluhů je dluh pod hranicí maximální bezpečné zadluženosti města, kterou spatřujeme na úrovni 15 mil. Kč. Graf 17. Zůstatky bankovních úvěrů a splátek Rožnova Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 112 844 15 373 15 113 99 35 97 513 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 11 672 74 367 49 178 54 371 7 243 48 544 16 437 29 42 36 827 3 721 7 6 26 27 28 29 21 211 212 213 26 27 28 29 21 211 212 213 Dlouhodobé pohledávky 12 plánování. města jsou nízké a nemají vliv na finanční 11 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek 113 12 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 16

ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Město dokázalo opravdu úžasný kus práce na zlepšení své finanční kondice. Zatím, co v roce 211 jsme museli konstatovat, že finanční situace města je špatná, avšak s možností stabilizace, město skutečně vzalo finanční plán a doporučení vážně a je to znát. Proto nyní v únoru 213 můžeme konstatovat, že finanční kondice města je dobrá, avšak s riziky. Hlavními přednostmi financí je počínaje rokem 21 dobrý trend financí, stabilní příjmy a jistá schopnost města splácet dluhy a dokonce finanční potenciál obnovovat majetek města bez cizí pomoci (kdyby trend pokračoval). Hlavními riziky a slabinami financí jsou vysoký dluh a tlaky na vyšší růst běžných výdajů nekrytý růstem běžných příjmů. Dále je stále velkým rizikem stagnace ekonomiky ČR a úbytek obyvatel města a s tím spojená hrozba poklesu daňových příjmů města. Velmi vysoké je riziko budování nových staveb náročných na výdaje města. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Od 21 dobrý trend Slabé stránky Dluh Dobré provozní saldo Stabilní příjmy Město generuje dostatek financí na obnovu svého majetku (odpisy) Příležitosti Ohrožení (rizika) Redukovat majetek a maximalizovat služby pro občany snížit objem odpisů prodejem nepotřebného, či příliš nákladného majetku, ze kterého občané nemají adekvátní užitek. Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky a počtu obyvatel města hrozí nadále spíše úbytek nebo velmi nízký nárůst pravidelných příjmů, zejména daňových příjmů a běžných dotací. Růst cen vstupů způsobený růstem daní ze spotřeby, zejména DPH. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 17

DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město dostojí svým závazkům. Ohroženy jsou daňové příjmy města po roce 213. Hlavním rizikem, kterému by se město mělo vyhnout, je budování nového majetku s nárokem na provozní a udržovací výdaje. Pokud se podaří dodržet rozpočtový, bude město Rožnov schopné z vlastních zdrojů od roku 213 do roku 218 bez zapojení prodejů majetku, dluhů a investičních dotací a po úhradě splátek dluhů vygenerovat na volnou útratu (myšleno investice, velké opravy, do rezerv apod.) s jistotou cca 13 mil. Kč. Bez dluhů by to bylo dokonce cca 19 mil. Kč. Na splátky dluhů bude použito od roku 213 do roku 218 celkem cca 57 mil. Kč a městu zůstane v roce 218 ještě dluh 48 mil. Kč. Dluhy město výrazně finančně oslabují. Bezpečný strop dlouhodobých závazků spatřujeme na úrovni cca 15 mil. Kč. Rozpočtový je postaven na straně příjmů jako skeptičtější s důrazem na stagnaci příjmů a stabilní zajištění finančního potenciálu města ke splácení dluhů a na obnovu majetku. Rozpočtový je od roku 214 postaven zejména na těchto faktech Pokles běžných příjmů o cca 2 mil. Kč a pokles běžných výdajů o 8 mil. Kč v období let 214 až 218; Udržení provozního salda alespoň na 3 mil. Kč ročně (město potřebuje alespoň 2 mil. Kč na opravy a udržování svého majetku ročně a 1 mil. Kč na splátky dluhů); Přebytkové rozpočty přebytek je využit především na splátky dluhu. Zbytek prostředků je ve výši 2 mil. Kč ročně kumulován na položce kapitálové výdaje (investice), které doporučujeme využít na opravy a na snižování provozních výdajů projekty zateplování apod. DOPORUČENÍ 1. Splatit dluhy a další pokud je to možné nedělat; 2. Nebudovat nový majetek náročný na obnovu a provoz; Zbavit se finančně náročného majetku, který negeneruje odpovídající užitky občanům. Vytvářet dostatek prostředků na odpisy dosavadního majetku města. Cestou je s minimem majetku, který stojí město prostředky, poskytovat maximum služeb. 3. Provozní saldo držet ideálně na hranici 2% běžných příjmů (45 mil. Kč); Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 18

PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA Rozpočty města by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 3 mil. Kč 13. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 14, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 15 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). 13 Jde o minimum. 14 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 19

DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Rožnova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 239 395 227 474 224 222 6 221 4 22 3 219 3 Běžné výdaje 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 187 8 186 3 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 64 668 DOTACÍ!) 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 62 4 519 2 2 2 2 2 214 215 216 217 218 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 2

tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Tabulka 5. Výhled - provozní saldo Rožnova Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 29 21 211 212 213 214 215 216 tis. Kč 218 CELKEM 213 až 218 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 332 694 324 485 315 267 239 395 227 474 224 222 6 221 4 219 3 1 114 774 5 Běžné výdaje (provozní) 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 186 3 953 531 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 8 45 16 573 25 446 45 52 31 743 31 7 32 3 32 5 33 161 243 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 5% 8% 19% 14% 14% 15% 15% 15% b Uhrazené splátky půjček 29 42 36 827 11 672 3 721 7 6 1 1 1 1 47 6 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 22 5 113 143 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 1 189 1 132 1 697 22 684 18 234 19 934 22 234 24 734 3 234 115 37 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) -19 762-19 123-83 529 64 465 42 377 41 634 44 534 47 234 52 734 228 513 f Stavby (tis. Kč) 1 16 285 784 273 579 38 - - ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda na krytí f/5 > c obnovy staveb NE NE NE - - - - - - % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -3% -2% -3% -24,1% -5,% -1,5% -,6% -,5% -,9% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 6% -5% -6% -33,1%,9% -1,8% -1,% -,7% -1,4% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -1 746-8 29-9 218-75 872-11 921-3 474-1 4-1 2-2 1-2 95 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 18 255-16 331-18 92-95 927 1 838-3 431-2 -1 4-2 6-7 593 Graf 19. Výhled - provozní saldo Rožnova 6 4 2-2 -4-6 -8-1 29 21 211 212 213 214 215 216 Graf 2. Výhled okamžitého finančního potenciálu města Rožnova 218 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 8 45 16 573 25 446 45 52 31 743 31 7 32 3 32 5 33 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 22 5 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 5% 8% 19% 14% 14% 15% 15% 15% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % 8 6 4 2-2 -4-6 -8-1 OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) 64 465 42 377 41 634 44 534 47 234 52 734 29 21 211 212 213 214 215 216 218-19 762-19 123-83 529 Podrobné informace uvádí dále tabulky u. Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 21

ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 214 15. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, že dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těžko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 15 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 22

PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový města Rožnova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Údaje 21 211 212 213 214 215 216 217 tis.kč INDEXY 218 průměr 2 až 218 / 213 212 1 1 Daňové příjmy 164 85 164 194 178 635 189 937 188 186 6 185 4 184 3 183 3 14, 96,5 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 3 447 31 755 32 35 34 2 36 36 5 36 5 36 5 36 5 16,7 3 1112 DPFO OSVČ 8 884 5 82 5 143 6 7 4 3 3 3 3 44,8 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 2 473 2 675 3 18 2 7 3 2 3 3 3 1 3 3 111,1 5 1121 DPPO 3 145 27 98 31 34 32 3 33 32 32 32 32 99,1 6 1122 DPPO za obce 2 78 5 98 1 992 2 2 2 2 2 2 1, 7 1211 DPH 64 997 64 257 62 825 7 68 68 67 66 65 92,9 8 133 až 135 Místní poplatky 11 119 12 596 2 45 2 155 2 2 2 2 2 99,2 9 1361 Správní poplatky 6 2 6 167 5 44 5 882 5 8 5 8 5 8 5 8 5 8 98,6 1 1511 Daň z nemovitostí 8 12 7 863 16 77 16 16 16 16 16 16 1, 11 2 Nedaňové příjmy 9 338 11 352 7 96 5 555 4 4 4 4 4 1,4 72, 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 3 445 3 55 3 41 2 992 3 3 3 3 3 1,3 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 2 35 1 71, 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy 2 337 5 256 1 38 263 1 1 1 1 1 38,2 15 24 Přijaté splátky půjček 1 9 59, 16 3 Kapitálové příjmy 696 1 32 1 167,3 17 4 Přijaté dotace (transfery) 159 664 153 817 71 973 43 98 32 32 32 32 32 15,9 72,9 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 15 343 139 721 52 854 31 982 32 32 32 32 32 1,1 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 9 321 14 95 19 119 11 926, z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 32 281 26 973 26 518 24 24 24 24 24 24 1, 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 334 52 33 682 258 515 239 4 224 222 6 221 4 22 3 219 3 12,5 91,6 22 5 Běžné výdaje 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 187 8 186 3 14,5 95,2 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 74 151 68 619 65 865 65 621 66 66 67 67 68 13,6 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 74 444 64 851 6 675 67 775 6 6 6 6 6 88,5 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 14 933 12 996 2 276 17 34 17 17 16 15 15 88,1 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 44 298 43 564 46 64 38 648 39 39 4 4 4 13,5 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv. 93 695 91 421 424 353 3 3 3 3 3 85, 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 6 393 8 37 13 6 3 1 8 5 6 5 5 3 47,6 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 24 853 33 571 45 62 4 519 2 2 2 2 2 11,6 49,4 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 332 765 323 392 238 955 236 25 212 3 21 3 28 9 27 8 26 3 12,9 87,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 1 736 7 29 19 56 3 15 11 7 12 3 12 5 12 5 13 412,7 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 324 485 315 267 239 395 227 474 224 222 6 221 4 22 3 219 3 18,8 96,4 33 5 Běžné výdaje (provozní) 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 187 8 186 3 14,5 95,2 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 16 573 25 446 45 52 31 743 31 7 32 3 32 5 32 5 33 173,8 14, 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 34 846 13 948 9 8 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 36 827 11 672 3 721 7 6 1 1 1 1 1 131,6 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku -245 566 25 639-4 45 1 7 2 3 2 5 2 5 3-67,4 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -1 736-7 29-19 56-3 15-11 7-12 3-12 5-12 5-13 412,7 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 369 348 434 63 268 315 239 4 224 222 6 221 4 22 3 219 3 13,6 91,6 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 369 348 434 63 268 315 239 4 224 222 6 221 4 22 3 219 3 14,4 91,6 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) 1 132 1 697 22 684 18 234 19 934 22 234 24 734 27 234 3 234 165,8 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů -2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 22 5 23 93,5 95,3 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 26 423 22 519 213 59 219 492 216 214 6 213 4 212 3 211 3 15,9 96,3 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol. 5178 36 827 11 672 3 721 7 6 1 1 1 1 1 131,6 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 17,84% 54,65% 1,75% 3,46% 4,63% 4,66% 4,69% 4,71% 4,73% 136,7 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 15 373 99 35 15 113 97 513 87 513 77 513 67 513 57 513 47 513 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 1 551 1 417 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) 784 273 579 38 Suma 213 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU -2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 22 5 23 136 143 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 23

Tabulka 7. Rozpočtový města Rožnova s pohledem na finance od roku 26 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Údaje 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 tis.kč INDEXY 218 průměr 2 až 218 / 213 212 1 1 Daňové příjmy 158 515 169 277 184 785 157 684 164 85 164 194 178 635 189 937 188 186 6 185 4 184 3 183 3 14, 96,5 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 31 89 33 394 32 4 29 351 3 447 31 755 32 35 34 2 36 36 5 36 5 36 5 36 5 16,7 3 1112 DPFO OSVČ 1 982 1 5 1 45 4 346 8 884 5 82 5 143 6 7 4 3 3 3 3 44,8 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 1 637 2 41 2 558 2 476 2 473 2 675 3 18 2 7 3 2 3 3 3 1 3 3 111,1 5 1121 DPPO 33 176 37 71 44 33 3 899 3 145 27 98 31 34 32 3 33 32 32 32 32 99,1 6 1122 DPPO za obce 491 858 1 463 2 756 2 78 5 98 1 992 2 2 2 2 2 2 1, 7 1211 DPH 52 219 56 112 63 558 61 43 64 997 64 257 62 825 7 68 68 67 66 65 92,9 8 133 až 135 Místní poplatky 14 1 14 128 13 723 13 48 11 119 12 596 2 45 2 155 2 2 2 2 2 99,2 9 1361 Správní poplatky 8 86 8 972 1 181 6 84 6 2 6 167 5 44 5 882 5 8 5 8 5 8 5 8 5 8 98,6 1 1511 Daň z nemovitostí 6 48 6 187 6 58 6 528 8 12 7 863 16 77 16 16 16 16 16 16 1, 11 2 Nedaňové příjmy 22 777 27 435 28 498 8 168 9 338 11 352 7 96 5 555 4 4 4 4 4 1,4 72, 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 16 3 19 557 21 42 3 38 3 445 3 55 3 41 2 992 3 3 3 3 3 1,3 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 2 35 1 71, 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy 2 34 2 76 2 893 914 2 337 5 256 1 38 263 1 1 1 1 1 38,2 15 24 Přijaté splátky půjček 1 9 59, 16 3 Kapitálové příjmy 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 1 167,3 17 4 Přijaté dotace (transfery) 12 6 131 917 149 183 191 968 159 664 153 817 71 973 43 98 32 32 32 32 32 15,9 72,9 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 11 959 129 547 13 158 166 842 15 343 139 721 52 854 31 982 32 32 32 32 32 1,1 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 18 64 2 37 19 25 25 125 9 321 14 95 19 119 11 926, z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 95 862 3 762 31 558 32 335 32 281 26 973 26 518 24 24 24 24 24 24 1, 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 33 579 349 23 376 583 36 185 334 52 33 682 258 515 239 4 224 222 6 221 4 22 3 219 3 12,5 91,6 22 5 Běžné výdaje 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 187 8 186 3 14,5 95,2 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 61 237 65 158 7 414 75 55 74 151 68 619 65 865 65 621 66 66 67 67 68 13,6 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 88 51 74 68 83 211 86 224 74 444 64 851 6 675 67 775 6 6 6 6 6 88,5 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 7 184 1 771 11 415 15 75 14 933 12 996 2 276 17 34 17 17 16 15 15 88,1 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 39 99 38 86 45 489 48 483 44 298 43 564 46 64 38 648 39 39 4 4 4 13,5 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv. 62 81 92 66 88 38 92 646 93 695 91 421 424 353 3 3 3 3 3 85, 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 11 737 5 577 7 422 6 266 6 393 8 37 13 6 3 1 8 5 6 5 5 3 47,6 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 62 4 519 2 2 2 2 2 11,6 49,4 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 335 227 319 822 382 77 41 737 332 765 323 392 238 955 236 25 212 3 21 3 28 9 27 8 26 3 12,9 87,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -31 648 29 381-6 188-5 552 1 736 7 29 19 56 3 15 11 7 12 3 12 5 12 5 13 412,7 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 239 395 227 474 224 222 6 221 4 22 3 219 3 18,8 96,4 33 5 Běžné výdaje (provozní) 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 187 8 186 3 14,5 95,2 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 52 31 743 31 7 32 3 32 5 32 5 33 173,8 14, 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 46 339 18 729 33 85 67 4 34 846 13 948 9 8 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 7 243 48 544 16 437 29 42 36 827 11 672 3 721 7 6 1 1 1 1 1 131,6 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 7 447-434 1 46-12 95-245 566 25 639-4 45 1 7 2 3 2 5 2 5 3-67,4 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) 31 648-29 381 6 188 5 552-1 736-7 29-19 56-3 15-11 7-12 3-12 5-12 5-13 412,7 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 349 918 367 932 49 667 427 189 369 348 434 63 268 315 239 4 224 222 6 221 4 22 3 219 3 13,6 91,6 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 349 918 367 932 49 667 427 189 369 348 434 63 268 315 239 4 224 222 6 221 4 22 3 219 3 14,4 91,6 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) 4 31 3 867 14 327 1 189 1 132 1 697 22 684 18 234 19 934 22 234 24 734 27 234 3 234 165,8 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 22 5 23 93,5 95,3 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 277 154 227 474 244 84 198 187 26 423 22 519 213 59 219 492 216 214 6 213 4 212 3 211 3 15,9 96,3 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol. 5178 7 243 48 544 16 437 29 42 36 827 11 672 3 721 7 6 1 1 1 1 1 131,6 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 2,61% 21,34% 6,71% 14,84% 17,84% 54,65% 1,75% 3,46% 4,63% 4,66% 4,69% 4,71% 4,73% 136,7 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 49 178 54 371 74 367 112 844 15 373 99 35 15 113 97 513 87 513 77 513 67 513 57 513 47 513 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 11 29 6 261 8 365 1 239 1 551 1 417 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) 895 457 93 964 975 172 1 16 285 784 273 579 38 Suma 213 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 22 5 23 136 143 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 24

PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový města Rožnova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Údaje 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 158 515 169 277 184 785 157 684 164 85 164 194 178 635 189 937 188 186 6 185 4 183 3 14, 96,5 11 2 Nedaňové příjmy 22 777 27 435 28 498 8 168 9 338 11 352 7 96 5 555 4 4 4 4 1,4 72, 16 3 Kapitálové příjmy 1 688 2 574 14 117 2 366 696 1 32 1 167,3, 17 4 Přijaté dotace (transfery) 12 6 131 917 149 183 191 968 159 664 153 817 71 973 43 98 32 32 32 32 15,9 72,9 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 11 959 129 547 13 158 166 842 15 343 139 721 52 854 31 982 32 32 32 32, 1,1 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 18 64 2 37 19 25 25 125 9 321 14 95 19 119 11 926,, z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 95 862 3 762 31 558 32 335 32 281 26 973 26 518 24 24 24 24 24, 1, 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 33 579 349 23 376 583 36 185 334 52 33 682 258 515 239 4 224 222 6 221 4 219 3 12,5 91,6 22 5 Běžné výdaje 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 186 3 14,5 95,2 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 64 668 32 782 76 781 86 493 24 853 33 571 45 62 4 519 2 2 2 2 11,6 49,4 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 335 227 319 822 382 77 41 737 332 765 323 392 238 955 236 25 212 3 21 3 28 9 26 3 12,9 87,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -31 648 29 381-6 188-5 552 1 736 7 29 19 56 3 15 11 7 12 3 12 5 13, 412,7 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 283 251 326 259 343 441 332 694 324 485 315 267 239 395 227 474 224 222 6 221 4 219 3 18,8 96,4 33 5 Běžné výdaje (provozní) 27 559 287 4 35 989 324 244 37 913 289 82 193 893 195 731 192 3 19 3 188 9 186 3 14,5 95,2 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 12 692 39 219 37 451 8 45 16 573 25 446 45 52 31 743 31 7 32 3 32 5 33 173,8 14, 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 46 339 18 729 33 85 67 4 34 846 13 948 9 8,, 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 7 243 48 544 16 437 29 42 36 827 11 672 3 721 7 6 1 1 1 1, 131,6 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) 4 31 3 867 14 327 1 189 1 132 1 697 22 684 18 234 19 934 22 234 24 734 3 234, 165,8 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 23 93,5 95,3 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 49 178 54 371 74 367 112 844 15 373 99 35 15 113 97 513 87 513 77 513 67 513 47 513 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 11 29 6 261 8 365 1 239 1 551 1 417 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS rozvaha 1M) 895 457 93 964 975 172 1 16 285 784 273 579 38 Suma 213 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU 5 449-9 324 21 14-2 951-2 255-85 226 41 781 24 143 21 7 22 3 22 5 23 136 143 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 218 průměr 2 až 212 218 / 213 Ing. Luděk Tesař, www.cityfinance.cz 25

ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS 26

KONTAKT Ing. Luděk Tesař www.cityfinance.cz M: 62 69 61 F: 257 199 615 T: 257 199 614 E: ludek.tesar@cityfinance.cz IČO: 74372246 DIČ: CZ74325278 ČÚ: 35-882882267/1 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 147/12 156 Praha 5 Zbraslav 27