Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Podobné dokumenty
Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN

ROZDĚLENÍ NÁHODNÝCH VELIČIN

KGG/STG Statistika pro geografy

Limitní věty teorie pravděpodobnosti. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

Přednáška. Diskrétní náhodná proměnná. Charakteristiky DNP. Základní rozdělení DNP

Přednáška. Další rozdělení SNP. Limitní věty. Speciální typy rozdělení. Další rozdělení SNP Limitní věty Speciální typy rozdělení

Aproximace binomického rozdělení normálním

Praktická statistika. Petr Ponížil Eva Kutálková

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Charakterizace rozdělení

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak.

LIMITNÍ VĚTY DALŠÍ SPOJITÁ ROZDĚLENÍ PR. 8. cvičení

ÚVOD. Rozdělení slouží: K přesnému popisu pravděpodobnostního chování NV Střední hodnota, rozptyl, korelace atd.

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Téma 22. Ondřej Nývlt

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

p(x) = P (X = x), x R,

Základy teorie pravděpodobnosti

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

Střední hodnota a rozptyl náhodné. kvantilu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

MATEMATICKÁ STATISTIKA

Cvičení ze statistiky - 7. Filip Děchtěrenko

Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a

1 Náhodný výběr a normální rozdělení 1.1 Teoretická a statistická pravděpodobnost

Normální (Gaussovo) rozdělení

P13: Statistické postupy vyhodnocování únavových zkoušek, aplikace normálního, Weibullova rozdělení, apod.

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

Určujeme neznámé hodnoty parametru základního souboru. Pomocí výběrové charakteristiky vypočtené z náhodného výběru.

8. Normální rozdělení

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 5.téma

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

VYBRANÁ ROZDĚLENÍ. DISKRÉTNÍ NÁH. VELIČINY Martina Litschmannová

pravděpodobnosti, popisné statistiky

Statistické metody - nástroj poznání a rozhodování anebo zdroj omylů a lží

Základní typy pravděpodobnostních rozdělení


Normální (Gaussovo) rozdělení

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

STATISTIKA A INFORMATIKA - bc studium OZW, 1.roč. (zkušební otázky)

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Pravděpodobnostní rozdělení

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

VYBRANÁ ROZDĚLENÍ. SPOJITÉ NÁH. VELIČINY Martina Litschmannová

4. ZÁKLADNÍ TYPY ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIČINY

Základy teorie pravděpodobnosti

z Matematické statistiky 1 1 Konvergence posloupnosti náhodných veličin

Normální rozložení a odvozená rozložení

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

Pravděpodobnost a matematická statistika

Inferenční statistika - úvod. z-skóry normální rozdělení pravděpodobnost rozdělení výběrových průměrů

SPOJITÉ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. 7. cvičení

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Tomáš Karel LS 2012/2013

MATEMATIKA III V PŘÍKLADECH

Tomáš Karel LS 2012/2013

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b. Řešení 1c ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2 ČÁST 7

Náhodná proměnná. Náhodná proměnná může mít rozdělení diskrétní (x 1. , x 2. ; x 2. spojité (<x 1

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

Diskrétní náhodná veličina

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

Náhodná veličina. Michal Fusek. 10. přednáška z ESMAT. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

PRŮZKUMOVÁ ANALÝZA JEDNOROZMĚRNÝCH DAT Exploratory Data Analysis (EDA)

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 4

Chyby měření 210DPSM

ÚVOD DO TEORIE ODHADU. Martina Litschmannová

Zápočtová práce STATISTIKA I

Pravdepodobnosť. Rozdelenia pravdepodobnosti

2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat

Rovnoměrné rozdělení

6.1 Normální (Gaussovo) rozdělení

Úvod do problematiky měření

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

Deskriptivní statistické metody II. Míry polohy Míry variability

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Tomáš Karel LS 2012/2013

15. T e s t o v á n í h y p o t é z

Náhodné chyby přímých měření

2 Charakterizace jedné náhodné veličiny

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

KGG/STG Statistika pro geografy

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Charakteristika datového souboru

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

STATISTICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

Transkript:

3.3 Vybraná rozdělení náhodné veličiny 0,16 0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 Rozdělení Z 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Život je umění vytvářet uspokojivé závěry na základě nedostatečných předpokladů. Samuel Butler

Co se dozvíte Rovnoměrné rozdělení. Binomické a hypergeometrické rozdělení. Poissonovo rozdělení. Normální rozdělení. Normované normální rozdělení, tabulky normálního rozdělení. Aproximace binomického rozdělení. 2

Proč používat modely rozdělení jsou jednodušší než realita jsou důkladně popsané lépe se s nimi počítá výsledky se blíží skutečnosti? SKUTEČNOST náhodná veličina (teoretický model) statistický znak (výběrový soubor) 3

Rovnoměrné rozdělení rozdělení diskrétní veličiny, která má pro všechny hodnoty 1 až n stejnou pravděpodobnost výskytu pravděpodobnostní funkce střední hodnota E( X ) = n + 1 2 rozptyl D( X ) = 2 n 1 12 7 E( X ) = = 3,5 2 35 D( X ) = = 2,92 σ ( X ) = 2,92 = 1,71 12 4

Binomické (Bernoulliho) rozdělení Bi(n,p) rozdělení diskrétní veličiny, která představuje počet úspěšných výsledků při n nezávislých pokusech se stejnou pravděpodobností p výběr s vracením pravděpodobnostní funkce Binomické rozdělení Bi(10;0,4) 0,3 střední hodnota E( X ) = n p 0,25 0,2 rozptyl D( X ) = n p 1 p ( ) 0,15 0,1 0,05 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 5

Hypergeometrické rozdělení HG(N,M,n) rozdělení diskrétní veličiny, která představuje výběr bez vracení: N velikost základního souboru M počet prvků s danou vlastností v základním souboru n velikost vzorku x počet prvků s danou vlastností ve vzorku N n x M 6

Hypergeometrické rozdělení pravděpodobnostní funkce střední hodnota E( X ) = n p rozptyl D( X ) = n p 1 p ( ) N N n 1 7

Zamyslete se Připomínají Vám vzorce pro pravděpodobnostní funkci binomického a hypergeometrického rozdělení výpočty pravděpodobnosti z příkladů, které už jste řešili? V těchto příkladech jste skutečně počítali hodnoty pravděpodobnostních funkcí těchto rozdělení, i když jste o tom nevěděli. Brankář chytí puk s pravděpodobností 0,6. S jakou pravděpodobností dostane při třech po sobě jdoucích střelách nejvýše 1 gól? rozdělení Bi(3 ; 0,6) P = P(2) + P(3) 8

Poissonovo rozdělení řídkých jevů Po(λ) rozdělení diskrétní veličiny, která představuje počet výskytu jevu v daném časovém intervalu λ průměrný počet výskytu jevů v intervalu pravděpodobnostní podobnostní funkce střední hodnota E( X ) = λ 0,35 0,3 Poissonovo rozdělení Po(1,8) 0,25 0,2 rozptyl D( X ) = λ 0,15 0,1 0,05 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 9

Podmínky pro použití Poissonova rozdělení počet výskytu jevu v daném intervalu je nezávislý na počtu výskytu v jiných intervalech střední hodnota počtu výskytu jevu je přímo úměrná délce intervalu jev je řídký vyskytuje se s malou četností (při vhodně zvolené délce intervalu se v něm vyskytuje maximálně jednou) 10

Příklad Do opravny přijde za deset hodin v průměru 24 zákazníků. S jakou pravděpodobností přijde během hodiny do opravny nejvýše jeden zákazník? rozdělení Po(2,4) proč λ = 2,4??? 0 2,4 2,4 e P(0) = = 0, 091 0! 1 2,4 2, 4 e P(1) = = 0, 218 1! Nejvýše jeden zákazník za hodinu přijde do prodejny s pravděpodobností cca 31 %. 11

Normální rozdělení N (µ, σ 2 ) náhodná veličina kolísá kolem průměru µ s rozptylem σ 2 vlivem působení velkého množství malých a navzájem nezávislých vlivů NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ 0,05 0,04 Gaussova křivka 0,03 0,02 N(100;100) graf hustoty pravděpodobnosti normálního rozdělení 0,01 0 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 12

Přečtěte si Normální rozdělení je nejdůležitějším rozdělením spojité náhodné proměnné, které statistika zná. Slouží jako pravděpodobnostní model chování velkého množství jevů v technice, přírodních vědách i ekonomii, například: rozložení hodnot IQ v populaci rozložení hmotnosti výrobků v sériové (pásové) výrobě rozložení týdenního počtu zákazníků v restauraci rozložení výsledků zápočtového testu ze statistiky 13

Vlastnosti Gaussovy křivky má maximum v bodě x = µ, který je současně střední hodnotou a mediánem rozdělení je symetrická kolem střední hodnoty x = µ NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ v bodech x = µ ± σ má inflexní body, σ je směrodatná odchylka rozdělení 0,05 0,04 0,03 N(100;100) 0,02 pro x ± se asymptoticky blíží k ose x 0,01 0 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 14

Centrální limitní věta vysvětluje výjimečnost normálního rozdělení Součet (nebo aritmetický průměr) náhodně vytvořených nezávislých hodnot veličiny s libovolným rozdělením se s rostoucím počtem sčítanců blíží k náhodné veličině in s normálním rozdělením. důsledek: Budeme-li mít veličinu, jejíž chování je způsobeno vlivem většího množství malých nezávislých vlivů, bude se svým chováním blížit veličině s normálním rozdělením. 15

Normované normální rozdělení Z Z N (0 ; 1) E(Z) = 0 D(Z) = 1 distribuční funkce Φ(z) najdeme ve statistických kvantil z p tabulkách z = 1,28 Φ(z) = 0,89973 z = -1,28 Φ(z) = 1 0,89973 = 0,10027 0 z z 0 16

Výpočet pravděpodobnosti v normálním rozdělení jednostranný interval omezený zprava P(X<x) f(x) µ x jednostranný interval omezený zleva + = 1 oboustranný interval = 17

Výpočet kvantilu x p p 0 x p p z p 1. najdeme v tabulkách nejbližší hodnotu p 2. odečteme příslušné z p pro p < 0,5 platí: 3. provedeme odnormování veličiny z p x p 18

Normální rozdělení v Excelu normované normální rozdělení Z NORMSDIST (z) p = Φ(z) NORMSINV (p) z p normální rozdělení N (µ ; σ 2 ) NORMDIST (x ; µ ; σ ; 1) p = F(x) NORMINV (p ; µ ; σ ) x p Není třeba provádět normování ani přepočty pro záporné z (p < 0,5). 19

Příklad Výrobní linka produkuje kilogramové balíčky rýže. Sledováním bylo zjištěno, že balíčky mají průměrnou hmotnost µ = 996 g a směrodatnou odchylku σ = 18 g. Předpokládejte, že hmotnost balíčku je normální náhodná veličina. a) Určete pravděpodobnost, že náhodně vybraný balíček bude mít hmotnost vyšší než 980 g tabulky: 980 996 P( X > 980) = 1 F(980) = 1 Φ = 1 Φ( 0,89) = Φ (0,89) = 0,813 18 MS Excel: P( X > 980) = 1 F(980) = 1 NORMDIST (980;996;18;1) =... 20

Příklad - pokračování b) Vymezte symetrický interval, ve kterém se bude nacházet hmotnost 90% všech vyrobených balíčků. symetrický 90% interval je vymezen kvantily 5% a 95% tabulky: z 0,95 = 1,645 z 0,05 = -1,645 (symetrie) x % 0,05 = 996 + ( 1,645) 18 = 966, 4 x % 0,95 = 996 + 1,645 18 = 1025,6 Excel: NORMINV (0, 05;996;18) = 966, 4 NORMINV (0,95;996;18) = 1025, 6 21

Moivre Laplaceova věta S rostoucím počtem prvků n konverguje binomické rozdělení Bi(n,p) k normálnímu rozdělení se střední hodnotou n.p a rozptylem n.p.(1 (1-p). empirické pravidlo pro aproximaci: n.p.(1.(1-p) > 9 pokud n < 50, provádí se korekce na spojitost P(x < 5) P(x < 4,5) P(x 5) P(x < 5,5) 3 4 5 6 7 8 Bi 3 4 5 6 7 8 N 22

Nevěříte? Binomické rozdělení - n = 5 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 binomické rozdělení Bi(5;0,3) E(X) = np = 1,5 D(X) = np(1-p) = 1,05 0 0 1 2 3 4 5 Binomické rozdělení - n = 20 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 binomické rozdělení Bi(20;0,3) E(X) = np = 6 D(X) = np(1-p) = 4,2-0,05 23

Příklad: Pravděpodobnost, že zákazník zakoupí daný výrobek, je 0,4. Jaká je pravděpodobnost, že výrobek zakoupí více než 15 zákazníků z 50? binomické rozdělení Bi(50 ; 0,4) N(20 ; 12) P = 1 F(15,5) = 1 NORMDIST (15,5; 20; ODMOCNINA(20)) = = 1 0, 097 = 0,903 přesný výsledek: P = 1 F(15) = 1 BINOMDIST (15;50;0, 4;1) = 1 0, 096 = 0,904 24

Co Vás čeká příště 4.1 Výběrové statistické metody Výběr vzorku, náhodný výběr. Odhady parametrů, bodový a intervalový odhad. Intervalový odhad střední hodnoty, Studentovo rozdělení. Základní pojmy z testování hypotéz hypotéza, testová statistika, významnost testu. Test hypotéz o střední hodnotě a podílu. 25