Rozpočtový výhled statutárního města Prostějova s analýzou financí a ratingem

Rozpočtový statutárního města Prostějova s analýzou financí a ratingem na roky 215 až 218 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančních možností městyse včetně stropu bezpečné zadluženosti nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví doporučení Číslovaná stránka 1 z 35

OBSAH ÚVOD... 3 Vybrané použité termíny... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA (RATING)... 5 Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice... 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví... 6 Úvod do finančního hospodaření... 7 Analýza... 9 Závěr finanční analýzy... 23 Doporučení... 23 ROZPOČTOVÝ VÝHLED... 25 Definice finančního potenciálu Prostějova... 25 Předpoklady pro plnění rozpočtového u... 25 Doporučení... 26 Navržení ukazatelů stability financí... 26 Dopady rozpočtového u do financí... 27 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM... 3 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 34 Obrázky... 34 Tabulky... 34 Grafy... 34 KONTAKT NA DODAVATELE... 35 Číslovaná stránka 2 z 35

Úvod Statutární město Prostějov (dále jen město nebo Prostějov) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je také stanovena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u obce bylo použito zejména těchto zdrojů: návrh rozpočtu města na rok 214, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny (http://monitor.statnipokladna.cz) nová vyhláška MF ČR č. 186 ze dne 25. srpna 214, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 215 až 218 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 35

Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Číslovaná stránka 4 z 35

Analýza finančního zdraví města (rating) Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Jiné společnosti obvykle stanovují rating čistě softwarově bez posudku odborníka. Rating Cityfinance, a.s. vyhodnocuje nejen vstupy ze softwarových propočtů ukazatelů a trendů, ale stanovuje ho finanční specialista na samosprávy. Rating finančního zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Dostatečné Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj: www.cityfinance.cz Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je vývojový. 3 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 5 z 35

Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí města s citem 4 je znalost potenciálu, vývoje, stavu, trendu a potenciálu financí, poté lze stanovit finanční koncepci. Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát stav, trendy, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Obrázek 1: Podstata řízení finančního zdraví obce dle Cityfinance Zdroj: www.cityfinance.cz 4 www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 6 z 35

Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 6. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 7 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 6 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 7 Tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 7 z 35

Obrázek 2. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: www.cityfinance.cz, Cityfinance a.s. Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. Číslovaná stránka 8 z 35

Analýza Počet obyvatel 8 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 213 celkem 44 234 a za poslední 4 roky počet obyvatel klesl o 19 obyvatel. Co obyvatel, to aktuálně téměř 13 tis. Kč daňových příjmů ročně. Za poslední 4 roky městu postupně poklesly roční příjmy změnou počtu cca o 12,5 mil. Kč ročně. Klesající počet obyvatel má negativní dopady do daňových výnosů. Celkem za posledních 1 let klesl počet obyvatel o 7 % (3 14 obyvatel). Průměrně ročně ubývalo městu z dlouhodobého pohledu cca 316 obyvatel. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Prostějova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 6 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 5 4 3 2 1 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Počet zaměstnanců 9, kteří mají v katastru města místo výkonu práce celkem za 4 roky vzrostl o 2,6 tisíc zaměstnanců. Na území (katastru) města se dařilo práci a podnikání a počet zaměstnanců docílil v roce 213 počtu 25 851. 8 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 9 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu Číslovaná stránka 9 z 35

Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Prostějova 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Počet obyvatel 48 455 47 678 47 374 47 165 47 58 45 858 45 675 45 378 45 324 45 116 44 387 44 33 44 234 Počet zaměstnanců 24 88 25 14 24 827 24 735 24 296 24 974 25 543 22 88 22 385 23 211 24 86 24 387 25 851 Počet žáků 5 298 5 351 5 476 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr od 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1 let 21 Počet obyvatel 99,3 98,4 99,4 99,6 99,8 97,4 99,6 99,3 99,9 99,5 98,4 99,9 99,8 99,4 Počet zaměstnanců 1,5 11,3 98,8 99,6 98,2 12,8 12,3 89,3 98,1 13,7 13,8 11,2 16, 13,7 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 průměr tis.kč za poslední 4 roky Změna počtu obyvatel -316-777 -34-29 -17-1 2-183 -297-54 -28-729 -57-96 -1 9 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu -3 15-6 413-2 743-1 988-1 163-13 44-2 12-3 684-576 -2 476-8 194-663 -1 237-12 569 obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má částečně a svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). Počet žáků 1 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 213 bylo ve školských zařízeních města evidováno 5 476 žáků. Městu bylo z roku 212 na rok 213 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca 4 mil. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů. Z výše uvedeného vyplývá vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 1 z 35

Vývoj celkové bilance ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 46 do 1 292 mil. Kč (1,3 mld. Kč). Za posledních 4 roky se příjmy vyvíjely o trochu lépe než výdaje. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Prostějova tis. Kč 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1. Daňové příjmy 246 195 287 377 254 39 39 933 331 659 393 527 427 391 448 697 511 58 512 25 524 654 562 91 483 66 537 27 498 923 515 389 569 861 2. Nedaňové příjmy 5 569 6 16 81 71 14 256 12 6 117 37 8 869 92 529 12 541 13 297 114 948 115 978 143 131 122 94 111 536 11 196 116 999 3. Kapitálové příjmy 11 953 175 271 213 395 21 661 14 64 9 63 28 797 76 37 84 628 25 568 84 279 14 85 17 63 86 552 46 344 29 685 12 223 4. Přijaté dotace 87 678 122 315 13 14 164 539 3 381 333 659 449 164 473 285 272 54 296 215 387 23 438 482 442 875 439 84 49 866 111 882 93 481 Příjmy celkem 486 395 644 979 679 239 6 389 748 74 853 827 986 221 1 9 548 971 289 937 33 1 111 84 1 222 165 1 239 72 1 186 322 1 66 669 767 151 792 564 5. Běžné výdaje 32 64 351 17 436 6 487 918 599 292 673 64 784 56 768 776 66 892 719 159 89 796 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 6. Kapitálové výdaje 158 935 245 89 122 421 155 19 163 926 22 281 18 417 224 983 316 973 345 298 391 587 298 47 388 539 233 523 24 637 14 961 222 273 Výdaje celkem 461 575 596 259 558 481 643 19 763 217 875 921 964 923 993 759 977 865 1 64 457 1 21 384 1 164 257 1 292 783 1 133 924 1 88 9 72 341 789 23 Saldo příjmů a výdajů 24 82 48 72 12 758-42 719-14 514-22 94 21 298 96 789-6 576-127 127-9 299 57 99-53 81 52 398-21 421 64 81 3 361 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 13,3 116,7 88,4 122, 17, 118,7 18,6 15, 114, 1,1 12,4 17,3 85,8 111,2 92,9 13,3 11,6 14,5 2. Nedaňové příjmy 16,4 118,7 136,1 127,6 97,9 114,7 69,1 114,4 11,8 1,7 111,3 1,9 123,4 9,7 98,8 16,2 98,6 3. Kapitálové příjmy 123,2 171,9 121,8 1,2 67,4 65,8 299,9 264, 111,3 3,2 329,6 124,4 162,8 5,7 53,5 64,1 41,2 52,4 4. Přijaté dotace 92, 139,5 16,4 126,5 182,6 111,1 134,6 15,4 57,6 18,7 13,7 113,2 11, 99,3 93,2 27,3 83,6 75,8 Příjmy celkem 98,7 132,6 15,3 88,4 124,7 114, 115,5 11,6 89,1 96,5 118,5 11, 11,4 95,7 89,9 71,9 13,3 9,2 5. Běžné výdaje 97,8 116, 124,2 111,9 122,8 112,4 116,5 98, 86, 18,8 112,6 16,9 14,4 99,6 94,1 66,2 11, 9,2 6. Kapitálové výdaje 97,1 154,2 49,9 126,8 15,6 123,4 89,2 124,7 14,9 18,9 113,4 76,2 13,2 6,1, 58,6 157,7 69,1 Výdaje celkem 99,2 129,2 93,7 115,2 118,7 114,8 11,2 13, 98,4 18,9 112,9 96,9 111, 87,7 96, 64,5 112,4 9,1 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz tis. Kč 28 29 21 211 212 213 1. Daňové příjmy 562 91 483 66 537 27 498 923 515 389 569 861 2. Nedaňové příjmy 115 978 143 131 122 94 111 536 11 196 116 999 3. Kapitálové příjmy 14 85 17 63 86 552 46 344 29 685 12 223 4. Přijaté dotace 438 482 442 875 439 84 49 866 111 882 93 481 Příjmy celkem 1 222 165 1 239 72 1 186 322 1 66 669 767 151 792 564 5. Běžné výdaje 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 6. Kapitálové výdaje 298 47 388 539 233 523 24 637 14 961 222 273 Výdaje celkem 1 164 257 1 292 783 1 133 924 1 88 9 72 341 789 23 Saldo příjmů a výdajů 57 99-53 81 52 398-21 421 64 81 3 361 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 29 21 211 212 213 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 13,3 85,8 111,2 92,9 13,3 11,6 14,5 2. Nedaňové příjmy 16,4 123,4 9,7 98,8 16,2 98,6 3. Kapitálové příjmy 123,2 162,8 5,7 53,5 64,1 41,2 52,4 4. Přijaté dotace 92, 11, 99,3 93,2 27,3 83,6 75,8 Příjmy celkem 98,7 11,4 95,7 89,9 71,9 13,3 9,2 5. Běžné výdaje 97,8 14,4 99,6 94,1 66,2 11, 9,2 6. Kapitálové výdaje 97,1 13,2 6,1, 58,6 157,7 69,1 Výdaje celkem 99,2 111, 87,7 96, 64,5 112,4 9,1 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 11 z 35

Město přišlo v důsledku hospodářské recese v roce 29 řádově o 13 mil. Kč na daňových příjmech. To výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 29, ale město tu situaci zvládlo rychlou a především účinnou reakcí ve financích. Rozpočty města byly od roku 21 výsledně přebytkové +99 mil. Kč. Celkově město hospodařilo rozpočtově správně, tedy deficity vykrývalo přebytky v souladu se zákonnou zásadou dlouhodobé vyrovnaností rozpočtů. Deficitní tlaky byly umocňovány především kofinancováním dotací a investicemi. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Prostějova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 15 1 5-5 -1-15 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Saldo příjmů a výdajů 24 82 48 72 12 758-42 719-14 514-22 94 21 298 96 789-6 576-127 127-9 299 57 99-53 81 52 398-21 421 64 81 3 361 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz www.cityfinance.cz Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Prostějova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 1 4 1 2 1 8 6 4 2 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Výdaje celkem 461 575 596 259 558 481 643 19 763 217 875 921 964 923 993 759 977 865 1 64 457 1 21 384 1 164 257 1 292 783 1 133 924 1 88 9 72 341 789 23 Příjmy celkem 486 395 644 979 679 239 6 389 748 74 853 827 986 221 1 9 548 971 289 937 33 1 111 84 1 222 165 1 239 72 1 186 322 1 66 669 767 151 792 564 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz www.cityfinance.cz Celkové příjmy a výdaje měly stagnační trend s tím, že v roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst), v roce 25 se změnilo financování školství (odliv) a značný pokles příjmů i výdajů v roce 212 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Prostějova Číslovaná stránka 12 z 35

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Rozpočtový Prostějova s analýzou a ratingem září 214 Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 1 4 1 2 1 8 6 4 2 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce, kdy vzrostl podíl daňových příjmů města. Nedaňové příjmy města ve výši cca 11 až 117 mil. Kč ročně pocházely především z oblastí navázaných na pronájmy, odpadové hospodářství a ekonomickou činnost apod. Ve většině oblastí, vyjma ekonomické činnosti (která se do rozpočtu promítá svým výsledkem) musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Prostějov po novele RUD účinné od 1. 1. 213 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu obyvatel přepočtenéh o koeficientem 76,2% Prostého počtu obyvatel 13,% Počtu žáků 1,4% Započtené výměře katastrálního území,5% Zdroj: www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 13 z 35

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Rozpočtový Prostějova s analýzou a ratingem září 214 Daňové příjmy představovaly po změnách cca 7 % příjmů a jejich váha, tak jak jsme předpokládali v minulosti, výrazně vzrostla. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím grafem (u každé obce je to jinak). Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 213 nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Daňové příjmy města měly od roku 211 opět rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly velmi značnou újmu světovou finanční krizí a do roku 212 nedosáhly původní výše roku 28. Novela RUD situaci v roce 213 vylepšila, ale součástí daňových příjmů se staly příspěvky na žáky. Je nutné nadále finance města plánovat s velkou opatrností k příjmům. Město více podléhá vnějším vlivům daňovým. Ty udává vláda a vnější ekonomické prostředí. 11 Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Prostějova Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč s em Cityfinance 6 5 4 3 2 1 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz 11 Míněno např. připravovanou redukcí DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále v médiích uváděné zhoršování podmínek pro živnostníky omezováním paušálů, růstem administrativní zátěže, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy a podnikání. Budování sociálně slabší vrstvy a perzekucí podnikatelů. Zvyšování výdajů na dávky, nezaměstnané a důchodce. Finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování odvádějící vedení firem a manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu atd. (názor zpracovatele) Číslovaná stránka 14 z 35

Vyšší vazba města na daňové příjmy způsobila stabilizaci příjmů i to, že město více než dosud podléhá makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko stagnace výnosů daňových příjmů po roce 214. zajímavý je také růst významu poplatků na struktuře daňových příjmů. Graf 7: Struktura daňových příjmů Prostějova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů 7 6 5 4 3 2 1 28 29 21 211 212 213 1% 8% 6% 4% 2% % 28 29 21 211 212 213 DZN POPLATKY DPH DPPO DPFO Zdroj: www.cityfinance.cz Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 7 až 75 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Prostějova Mimořádné příjmy v tis. Kč 18 16 14 12 1 8 6 4 2 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 3. Kapitálové příjmy: 28 797 76 37 84 628 25 568 84 279 14 85 17 63 86 552 46 344 29 685 12 223 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 2 284 42 31 33 832 46 264 41 689 49 537 7 35 54 637 4 728 3 49 2 93 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 15 z 35

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Rozpočtový Prostějova s analýzou a ratingem září 214 Mimořádné příjmy Prostějova celkem od roku 21 do roku 213 dosáhly výše 147 mil. Kč investiční dotace a 175 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 21 do roku 213 celkem 322 mil. Kč mimořádných příjmů. Město vždy veškeré mimořádné příjmy investovalo, jak vidno z grafu. Celkem od roku 21 do roku 213 město investovalo 838 mil. Kč. Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje Prostějova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Mimořádné příjmy 49 81 118 337 118 46 71 832 125 968 154 342 24 934 141 189 87 72 6 93 33 125 6. Kapitálové výdaje: 18 417 224 983 316 973 345 298 391 587 298 47 388 539 233 523 24 637 14 961 222 273 Výdaje města vykazovali trvale stabilní výši investic. Naopak běžné výdaje město drželo dle výkazů na uzdě a tím zajistilo stabilizaci a zlepšení financí, které byly postiženy v roce 29 výpadkem příjmů. Graf 1. Vývoj struktury výdajů Prostějova www.cityfinance.cz Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 1 4 1 2 1 8 6 4 2 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Riziko investiční pasti se Prostějova přesto netýkalo. Avšak do budoucna je třeba vnímat, že pro finance mnohých měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 12 a zejména potřebu 12 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Číslovaná stránka 16 z 35

financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Prostějova Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 937 14 972 211 852 829 865 498 985 117 1 67 824 998 767 1 45 133 979 597 77 58 759 439 Běžné výdaje (provozní) 784 56 768 776 66 892 719 159 89 796 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 www.cityfinance.cz 1 2 1 1 1 9 8 7 6 5 4 Velice kladně lze hodnotit to, že město hospodařilo od roku 21 vždy z finančního hlediska provozních výdajů velmi příkladně a s ohledem na běžné příjmy. Připomínáme, že rok 212 byl poznamenán odlivem sociálních transferů. Graf 12. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Prostějova Roční změny běžných příjmů a běžných výdajů v tis.kč 2 1 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz -1-2 -3-4 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 35 71-119 382 12 669 119 619 82 77-69 56 46 366-65 536-272 54 52 381 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -15 731-17 883 58 266 9 637 55 99 38 458-3 843-52 949-286 72 5 55 Číslovaná stránka 17 z 35

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Rozpočtový Prostějova s analýzou a ratingem září 214 Pro finance města by byla oslabující každá situace, při které by se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Graf 13. Podrobnější vývoj běžných výdajů Prostějova 35 3 25 2 15 1 5 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč 3 25 2 15 1 5 rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč 35 3 25 2 15 1 5 rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč www.cityfinance.cz rok rok POZ. V roce 25 se změnily toky financí na školství a v roce 212 se změnilo vyplácení sociálních dávek. Velké poklesy příjmů a výdajů v těchto letech neovlivnila samospráva. Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na úřady práce, což ukazuje poslední graf. Riziko růstu běžných výdajů je u Prostějova především na straně neinvestičních nákupů a transferů organizacím napojeným na rozpočet města. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně Číslovaná stránka 18 z 35

generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření o 98 mil. Kč! Za toto období klesly běžné příjmy o 239 mil. Kč, ale běžné výdaje o 337 mil. Kč. Tím město od nepříznivého roku 29 značně zlepšilo svou finanční kondici a zajistilo velmi dobrý stav provozního hospodaření. Mnohá snížení způsobil odliv sociálních dávek, ale podstatu zlepšení zajistilo město. Graf 14. Vývoj provozního salda Prostějova 25 Provozní saldo v tis. Kč 2 23 435 191 936 175 321 22 37 192 58 15 152 634 146 339 144 732 132 145 145 678 1 94 523 5 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 152 634 23 435 191 936 146 339 175 321 22 37 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 www.cityfinance.cz Provozní saldo města a jeho výborný vývoj je naprosto kladně hodnoceno a patrné na předchozím grafu. Město docílilo v roce 213 nejlepšího provozního salda za posledních 6 let a třetího nejlepšího výsledku v historii města, celkem 192,5 mil. Kč. Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy a obnovu majetku města. Je úctyhodné to, že město Prostějov hospodařilo celé 4 roky tak, že pozvedlo provozní saldo na předkrizovou úroveň. Tento výsledek má pozitivní dopad na budoucnost města a jeho finanční zdraví. Číslovaná stránka 19 z 35

Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Prostějova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 26 27 28 29 21 211 212 213 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 865 498 985 117 1 67 824 998 767 1 45 133 979 597 77 58 759 439 5 Běžné výdaje (provozní) 719 159 89 796 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 Uhrazené splátky půjček -1 12-1 12-1 12-1 12-1 12-1 12-1 12 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 146 339 175 321 22 37 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 146 339 174 39 21 25 93 511 143 72 131 133 144 666 191 496 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 17% 18% 19% 9% 14% 13% 21% 25% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 98 694 13 523 16 42 16 327 137 966 125 33 199 78 21 427 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech 381 762 273 3 34 549 253 931 25 47 269 99 269 996 39 574 předchozího roku (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 12 669 119 619 82 77-69 56 46 366-65 536-272 54 52 381 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 58 266 9 637 55 99 38 458-3 843-52 949-286 72 5 55 Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK Vysvětlení pojmů: Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 15: Provozní saldo a stav na bankovních účtech Prostějova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč 25 2 15 1 5 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 26 27 28 29 21 211 212 213 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 146 339 175 321 22 37 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 146 339 174 39 21 25 93 511 143 72 131 133 144 666 191 496 Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 98 694 13 523 16 42 16 327 137 966 125 33 199 78 21 427 Majetek Prostějova, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 3 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realita, tedy reálné hodnoty i z hlediska náročnosti oprav, stavu objektů atd.). Velmi orientačně město potřebuje na odpisy dlouhodobého majetku (staveb) alespoň 6 mil. Kč 13 ročně pouze na stavby. Pokud volíme obnovovací interval cca 5 let. 13 Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. Číslovaná stránka 2 z 35

Město disponuje finanční rezervou. Ke konci roku 213 bylo na účtech, termínovaných vkladech a fondech města (krátkodobý finanční majetek) rezerva cca 2 mil. Kč 14, ale tuto rezervu město z velké části zapojuje do realizovaných projektů a investic rozpočtu roku 214. Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů (dohromady převážně krátkodobý finanční majetek) spolu s provozním saldem roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů daného roku. Graf 16. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Prostějova Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) 45 4 35 3 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, propočty www.cityfinance.cz Výše uvedený finanční potenciál by zkreslovaly důsledky úvěrů a jiných půjček, ale půjčky ani úvěry Prostějov nemá. Město nemá uvěrové závazky. Město mělo k 31. 12. 213 zůstatek mil. Kč dlouhodobých úvěrů 15. Bezpečná výše zadlužení je cca 8 mil. Kč 16. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátek Prostějova 14 Krátkodobý finanční majetek. 15 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek 113. 16 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. Číslovaná stránka 21 z 35

není zapotřebí uvádět Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Dlouhodobé pohledávky 17 jsou velmi nízké a nehrají žádnou roli ve finanční analýze ani u. 17 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. Číslovaná stránka 22 z 35

Závěr finanční analýzy Velmi vzácně se vidí u tak velkého města tak dobrý stav a zároveň trend zlepšení stavu financí za 4 roky jako u Prostějova. Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření o 98 mil. Kč a tím upevnilo situaci a připravilo finance města na to, aby město dokázalo čelit vnějším hrozbám. Finanční zdraví Prostějova je výborné s tím, že finanční kondice je na výborné úrovni a stejně tak stav financí. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví města Prostějova Celkové hodnocení Hodnocení finanční kondice Hodnocení stavu financí Výborné ANO ANO Velmi dobré Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj: www.cityfinance.cz, Cityfinance a.s. Kladně hodnotíme a za výtečné považujeme finanční výsledky města od roku 21, kdy město stabilizovalo a posílilo finanční kondici na předkrizovou úroveň a zajistilo finanční budoucnost, která byla v roce 29 nejistá a s finančního pohledu dosti zhoršená. Za velmi dobrou věc s dobrým vlivem na finance v minulosti dle našeho názoru označujeme též to, že se město mělo odvahu zbavovat se staveb a majetku náročného na provozní výdaje s neadekvátním efektem. Silnými stránkami financí je od roku 21 dobrý trend provozního salda s tím, že v roce 213 město dosáhlo nejlepšího provozního salda za posledních 6 let. Město dále docílilo úspory provozních výdajů, čímže jeho provozní saldo v roce 213 dosáhlo 25 % běžných příjmů, což je na velikost města velice nadprůměrný výsledek, který městu zajišťuje dobrou budoucnost. Dále si město vytvořilo finanční rezervu, nemá dluhy a jeho finanční kondice je výborná. Slabinou financí je jednostranné rozložení finančních aktiv z hlediska diverzifikace rizik. Rezervy jsou závislé na koruně a nemají ani jinak nediverzifikovaná finanční rizika, což nespatřujeme jako dlouhodobě moudré. Doporučení Doporučujeme diverzifikovat rizika finančních aktiv jejich lepším rozmístěním. Městu bychom dále doporučili na zastupitelstvu po volbách projednat tuto analýzu, stanovit finanční potenciál do nového volebního období. Ideální by bylo představit analýzu, zpracovaný a provést školení zastupitelů přímo v Prostějově. Město by mělo po volbách udržet výborné provozní saldo a nadále stabilizovat a nezvyšovat provozní výdaje. Číslovaná stránka 23 z 35

Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky Slabé stránky Výborné provozní saldo. Nediverzifikovaná rizika finančních aktiv Velmi dobrý trend financí od roku 21. Finanční potenciál k obnově majetku města. Finanční rezerva. Příležitosti Ohrožení (rizika) Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu organizací. Budování nového majetku náročného na provoz, údržbu a obnovu a v ohrožení je údržba a obnova současného majetku města. Využití dotací nového období. Úbytek obyvatel a stagnace běžných příjmů. Růst cen vstupů a hrozba poklesu dotací státu na školská zařízení. Rizika finanční nestability ČR 18. Zdroj: www.cityfinance.cz 18 Rizika měnová, deflace a deficitů státního rozpočtu. Číslovaná stránka 24 z 35

Rozpočtový Statutární město Prostějov dostojí svým dosavadním závazkům. Definice finančního potenciálu Prostějova Prostějov při dodržení rozpočtového u bude schopný za 4 roky vygenerovat 765 mil. Kč z provozního salda (vlastních příjmů po úhradě běžných výdajů), z toho bude město potřebovat ideálně 24 mil. Kč na odpisy majetku (opravy a obnovu staveb), zbude cca 525 mil. Kč. Podrobnější rozpis základní finanční úvahy uvádí tabulka. Tabulka 7. Výhled finančního potenciálu Prostějova tis. Kč 215 216 217 218 Celkem Provozní saldo 15 2 25 21 765 Splátky dluhů (dlouhodobých závazků) Zbývá po úhradě dluhů 15 2 25 21 765 Doporučeno k obnově majetku 6 6 6 6 24 Zbývá 9 14 145 15 525 Zdroj: www.cityfinance.cz Strop bezpečného dlouhodobého dluhu města vidíme na úrovni 8 mil. Kč 19. Předpoklady pro plnění rozpočtového u Předpokladem pro plnění rozpočtového u je nebo lépe rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 215 až 218: 1. Stagnaci běžných výdajů oproti rozpočtu 214 o 2 mil. Kč 2. Růst běžných příjmů o 97 mil. Kč 2 oproti rozpočtu 214 (dále růst o 2,6 % ročně) 3. Nadále nezadluženost 4. Kapitálové příjmy, investiční dotace a nové úvěry jsou řešeny nad rámec u, rozpočty 215 a dále jsou koncipovány jako přebytkové a přebytek bude využit k investicím a výdajům dle rozhodnutí samosprávy. 19 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 2 V tom 56 mil. Kč daňové příjmy mezi rozpočtem 214 a návrhem 215. Číslovaná stránka 25 z 35

Doporučení 1. Diverzifikovat rizika finančních aktiv s využitím nástrojů kapitálového trhu (po vzoru Jablonce nad Nisou, Modravy a dalších) 2. Udržet výborné provozní saldo. 3. Zvážit zavedení systému financování obnovy majetku (po vzoru Lanškrouna, Františkových Lázní, Žamberka a Benešova) Navržení ukazatelů stability financí Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a další stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. Rozpočty města by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 1 mil. Kč 21, ideálně však 2 mil. Kč nebo 25 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 22, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 8 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 9. Rozpočtový ) 21 Jde o minimum. 22 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 26 z 35

Dopady rozpočtového u do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí Prostějova. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Prostějova Provozní saldo v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 865 498 985 117 1 67 8 998 767 1 45 1 979 597 77 58 759 439 78 615 758 776 794 86 Běžné výdaje 719 159 89 796 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 616 837 68 576 589 596 214 rozp očet 215 výhl ed 216 výhl ed 217 výhl ed 218 výhl ed Zdroj: www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 27 z 35

Tabulka 8. Výhled provozního salda Prostějova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 211 212 213 214 rozpočet 215 216 217 218 CELKEM 215 až 218 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 979 597 77 58 759 439 78 615 758 776 794 86 3 134 5 Běžné výdaje (provozní) 847 452 561 38 566 93 616 837 68 576 589 596 2 369 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 132 145 145 678 192 58 91 778 15 2 25 21 765 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 21% 25% 13% 2% 26% 26% 26% b Uhrazené splátky půjček 1 12 1 12 1 12 868 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 131 133 144 666 191 496 9 91 15 2 25 21 765 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 125 33 199 78 21 427 51 933 21 933 41 933 66 933 816 933 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 269 99 269 996 39 574 292 337 21 933 41 933 66 933 816 933 f Stavby (tis. Kč) 2 589 397 2 57 357 2 669 72 ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb ANO ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -6% -28% 7% -7% 7% 2% 2% 2% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -6% -34% 1% 9% -1% -5% 2% 1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -65 536-272 54 52 381-5 824 49 385 18 18 12 97 385 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -52 949-286 72 5 55 49 96-8 837-32 13 7-2 837 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 19: Výhled - provozního salda Prostějova 25 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 2 15 1 5 211 212 213 214 rozpočet 215 216 217 218 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 132 145 145 678 192 58 91 778 15 2 25 21 www.cityfinance.cz Zdroj: www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 28 z 35

tis. Kč Rozpočtový Prostějova s analýzou a ratingem září 214 Graf 2. Výhled finančního krytí běžného provozu Prostějova 1 2 Výhled finančního krytí běžného provozu 1 8 6 4 2 211 212 213 214 rozpočet 215 216 217 218 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 979 597 77 58 759 439 78 615 758 776 794 86 Běžné výdaje (provozní) 847 452 561 38 566 93 616 837 68 576 589 596 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 21. Výhled okamžitého finančního potenciálu Prostějova Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) 9 8 816 933 7 6 66 933 5 4 3 2 269 99 269 996 39 574 292 337 21 933 41 933 1 211 212 213 214 rozpočet www.cityfinance.cz 215 216 217 218 Zdroj: www.cityfinance.cz Finanční potenciál zahrnuje od 214 kumulativně veškeré výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez dluhů a dotací), ale včetně výdajů na odpisy, tedy opravy a obnovy majetku. Tzn. včetně doporučeného fondu oprav a investic. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. Číslovaná stránka 29 z 35

Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 216 23, i když uvádíme i návrh 215. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což neznamená, že nemohou být využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 23 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 3 z 35

Tabulka 9. Rozpočtový Prostějova ř. Rozpočtový Prostějov Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje 21 211 212 213 Zdroj: www.cityfinance.cz 214 rozpočet 215 216 217 tis.kč INDEXY průměr 218 2 až 213 1 1 Daňové příjmy 537 27 498 923 515 389 569 861 541 65 598 616 634 646 15,1 12,6 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 9 695 92 233 96 186 11 836 1 5 112 119 126 129 128,4 3 1112 DPFO OSVČ 18 74 7 14 4 673 7 346 4 8 7 7 7 7 145,8 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 7 498 1 583 9 471 9 881 9 95 1 1 1 1 1,5 5 1121 DPPO 91 362 84 67 91 53 97 9 91 1 1 14 18 11 12,7 6 1122 DPPO za obce 56 757 23 21 36 22 167 23 31 31 31 31 7 1211 DPH 197 54 198 63 184 639 27 484 22 89 215 222 229 234 115,3 8 133 až 135 Místní poplatky 31 641 4 443 66 34 78 843 67 182 78 78 78 8 119,1 9 1361 Správní poplatky 19 596 17 836 14 247 18 271 16 183 18 18 18 18 111,2 1 1511 Daň z nemovitostí 23 684 24 991 26 978 27 23 26 27 27 27 27 13,8 11 2 Nedaňové příjmy 122 94 111 536 11 196 116 999 99 828 9 9 9 9 11,9 9,2 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 93 835 93 225 88 547 96 849 88 252 9 9 9 9 12, 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 5 676 5 484 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 14 11 9 93 13 332 14 38 5 995 15 24 Přijaté splátky půjček 165 97 16 3 Kapitálové příjmy 86 552 46 344 29 685 4 13, 17 4 Přijaté dotace (transfery) 439 84 49 866 111 882 93 481 77 979 7 7 7 7 13,7 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 385 167 369 138 81 473 72 579 67 182 7 7 7 7 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 54 637 4 728 3 49 2 93 1 797 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 69 232 58 314 57 679 5 143 5 94 5 5 5 5 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 1 186 322 1 66 669 767 151 78 341 723 425 758 776 794 86 13, 111,4 22 5 Běžné výdaje 9 41 847 452 561 38 566 93 616 837 68 576 589 596 12,3 96,6 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 162 411 159 947 159 717 164 119 173 45 178 18 18 18 13,8 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje 285 266 273 79 263 325 276 658 32 49 27 27 27 27 89,3 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 1 31 1 112 1 925 11 723 27 647 11 11 11 11 39,8 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 95 588 95 75 73 157 8 79 95 647 8 8 82 82 85,7 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv. 289 96 282 711 3 23 3 86 3 57 3 3 3 3 85,5 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 66 73 34 816 51 233 3 555 14 95 66 32 43 5 354,7 29 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 233 523 24 637 14 961 222 273 255 214 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 1 133 924 1 88 9 72 341 789 23 872 51 68 576 589 596 12,7 68,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 52 398-21 421 64 81-8 862-148 626 15 2 25 21-141,3 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 1 45 133 979 597 77 58 759 439 78 615 758 776 794 86 17,1 113,7 33 5 Běžné výdaje (provozní) 9 41 847 452 561 38 566 93 616 837 68 576 589 596 Suma 215 až 18 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 144 732 132 145 145 678 192 58 91 778 15 2 25 21 765 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 1 12 1 12 1 12 1 12 868 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 51 386-22 433 63 798-9 874-149 494 15 2 25 21 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -52 398 21 421-64 81 8 862 148 626-15 -2-25 -21 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 1 186 322 1 66 669 767 151 78 341 723 425 758 776 794 86 13,1 111,4 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 1 186 322 1 66 669 767 151 78 341 723 425 758 776 794 86 12,5 111,4 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) 137 966 125 33 199 78 21 427 51 933 21 933 41 933 66 933 816 933 Suma 215 až 18 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.34-ř.36 (SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU) 143 72 131 133 144 666 191 496 9 91 15 2 25 21 765 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 729 198 668 773 683 263 737 3 691 527 738 756 774 786 ř.36+leasing pol. 45 5178 +úroky pol. Dluhová služba 1 12 1 12 1 12 1 12 868 5141 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,14%,15%,15%,14%,13%,%,%,%,% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř.113+114 ÚFIS 1M) 48 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od 21 ř. rozvaha 2 2 2 2 2 2 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) 3 363 699 2 589 397 2 57 357 2 669 72 Suma 215 až 18 FOND OBNOVY MAJETKU = ODPISY DLOUHODOBÉHO 5 výsledovka MAJETKU 218/ 215 6 6 6 6 24 51 ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE 9 14 145 15 525 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ8 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce s citem, hodnota navždy. Číslovaná stránka 31 z 35 Finance