TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce Studijní obor: Penitenciární pée Kód oboru: 7502R023 Název bakaláské práce: KRIMINALITA MLÁDEŽE CRIMINALITY OF THE JUVENIL Autor: Tomáš Svaina DiS. elakovského 9 466 04 Jablonec n.n. Podpis autora: Vedoucí práce: PhDr. Jan Sochrek, Ph.D. Poet: stran obrázk tabulek graf zdroj píloh 60 1 9 4 13 2 + 1 CD CD obsahuje celé znní bakaláské práce. V Liberci dne: 22. dubna 2007

Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakaláskou práci se pln vztahuje zákon. 121/200 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vdomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakaláské práce pro vnitní potebu TUL. Užiji-li bakaláskou práci nebo poskytni-li licenci k jejímu využití, jsme si vdom povinnosti informovat o této skutenosti TUL; v tomto pípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad, které vynaložila na vytvoení díla, až do její skutené výše. Bakaláskou práci jsem vypracoval samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultace s vedoucím bakaláské práce a konzultantem. V Liberci dne: 22. dubna 2007 Podpis:.. 2

Dkuji PhDr. Janu Sochrkovi, Ph.D. za cenné rady, pipomínky a jeho as, který mi vnoval pi zpracování této bakaláské práce. 3

Název bakaláské práce: Kriminalita mladistvých Criminality of the Juvenile Jméno a píjmení autora: Tomáš Svaina Akademický rok odevzdání bakaláské práce: 2006/2007 Vedoucí bakaláské práce: PhDr. Jan Sochrek, Ph.D. Resumé: Bakaláská práce se zabývala problematikou kriminality mladistvých. Práce se zamila na rzné zpsoby trestání, mladistvích, které nabízí náš právní systém. Bakaláská práce rozebírala initele, které ovlivují vznik kriminality u mladistvých. Dále se pak zabývala postavením mladistvých z pohledu rzných právních pedpis v naší zemi. Zejména pak pestupkového zákona, trestního zákona a ádu a zákona o soudnictví ve vcech mládeže. Bakaláská práce popisuje také rozdílný zpsob páchá trestné innosti mladistvých pachatel. Také porovnala vkovou hranici trestní odpovdnosti v naší zemi a v zahranií. V praktické ásti byl proveden výzkum se zamením na zjištní názoru na píiny vzniku kriminality mladistvých. Dotazníky byly rozdány policistm a pracovníkm v sociální oblasti. Získaná data od obou skupin respondent byla zpracován a porovnána. Klíová slova: kriminalita mladistvých, trestání mladistvých, vková hranice trestní odpovdnosti, alternativní opatení Summary: This diploma work focuses on criminality of the juvenile. In this work I specialise on possible ways of punishment juvenile in our criminal law. I meet often with this problem in relation my work. Firstly I explain different factors for example internal as heredity or external as family, school, media, sectoin groups influence child. Secondly this work analyze position of the juvenile in diffrent laws, for example Declaration of fundamental rights and freedom, civil code, family law, act on transgressions and mainly. Diploma work focus on criminal law and sorts of punishment in this law. In this part of this work write about standard punishments as imprisonment, alternative punishments probation, penal servitude or agreement. Lowering of this limit was mainly question in my researchy which was the practical part of my work. Diploma work gave out questionnaire to policemen who investigate juvenile deliguency. And gave out it also to social workers who are engangend in juvenile with different problems. Keywords: criminality of the juvenile, punishment of the juvenile, age limit of penal responsibility, alternativ probation 4

Obsah 1 ÚVOD...8 2 ZÁKLADNÍ POJMY...9 3 INITELÉ OVLIVUJÍCÍ VZNIK KRIMINALITY MLÁDEŽE... 11 3.1 DDINOST... 11 3.2 VROZENÉ PEDPOKLADY... 12 3.2.1 Kvalifikace poruch osobnosti... 12 3.2.2 Rozumové schopnosti... 13 3.2.3 Pohlaví... 13 3.3 RODINA... 14 3.3.1 Organizace nahrazující rodinu... 14 3.3.2 Zmny ve struktue rodiny... 15 3.3.3 VLIV SOCIÁLNÍ POZICE RODINY... 16 3.4 ŠKOLA... 17 3.4.1 Úloha školy v souasnosti... 17 3.4.2 Hodnota vzdlání... 18 3.5 VRSTEVNICKÉ SKUPINY... 19 3.5.1 Vznik delikventních part... 19 3.6 MÉDIA... 20 4 SPECIFICKÉ ZNAKY TRESTNÉ INNOSTI MLÁDEŽE... 21 4.1 ODLIŠNÝ ZPSOB PÁCHÁNÍ TRESTNÉ INNOSTI... 21 5 PRÁVNÍ PODMÍNKY PÉE O DELIKVENTNÍ MLÁDEŽ... 22 5.1 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD... 22 5.2 ZÁKON O RODIN... 23 5.3 OBANSKÝ SOUDNÍ ÁD... 23 5.4 PESTUPKOVÝ ZÁKON. 200/1990... 24 5.5 TRESTNÍ ZÁKON, TRESTNÍ ÁD... 25 5.5.1 Vazba... 26 5.5.3 Trest odntí svobody... 26 6 ZVLÁŠTNOSTI TRESTNÍHO ÍZENÍ PROTI MLÁDEŽI PODLE ZÁKONA. 218/2003 SB... 27 6.1 ÚEL ZÁKONA... 27 6.2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ZÁKONA... 28 6.3 ZÁKLADNÍ ZÁSADY... 28 6.4 ZMNA TRESTNÍ ODPOVDNOSTI MLADISTVÉHO... 29 6.5 ROZUMOVÁ A MRAVNÍ VYSPLOST... 29 6.6 ÚINNÁ LÍTOST... 30 6.7 PROMLENÍ... 30 6.8 PRÁVNÍ OMYL U MLADISTVÝCH... 30 6.9 OPATENÍ... 31 6.9.1 Výchovná opatení... 31 6.9.2 Ochranná opatení... 32 6.9.3 Trestní opatení... 32 6.10 VAZBA MLADISTVÉHO... 32 6.11 Ochrana soukromí mladistvého... 33 7 ALTERNATIVNÍ OPATENÍ V RÁMCI TRESTNÍHO PRÁVA A TAKÉ PRÁVA HMOTNÉHO... 33 7.1 TREST OBECN PROSPŠNÝCH PRACÍ... 34 7.2 PODMÍNNÉ ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ... 34 7.3 INSTITUT NAROVNÁNÍ... 35 7.4 HLAVNÍ SMYSL ALTERNATIVNÍCH ZPSOB EŠENÍ TRESTNÍCH VCÍ... 36 7.5 PROBACE A MEDIACE... 36 8 POSTAVENÍ A ÚLOHA ORGÁNU POVENÉHO PÉÍ O MLÁDEŽ V TRESTNÍM ÍZENÍ... 39 5

9 TRESTNÍ ODPOVDNOST MLADISTVÉHO... 40 9.1 HRANICE TRESTNÍ ODPOVDNOSTI V ZAHRANIÍ... 41 9.2 CO MŽEME OEKÁVAT OD SNÍŽENÍ HRANICE TRESTNÍ ODPOVDNOSTI... 42 10 PRZKUM... 44 10.1 PEDMT... 44 10.2 OBJEKT... 44 10.3 CÍL... 44 10.4 VZTAHOVÝ RÁMEC... 44 10.5 STANOVENÍ A FORMULACE PEDPOKLAD... 45 10.5.1 Pedpoklad první... 45 10.5.2 Pedpoklad druhý... 45 10.5.3 Pedpoklad tetí... 45 10.6 OPERACIONALIZACE... 46 10.7 URENÍ TECHNIKY SBRU DAT... 46 10.8 PREZENTACE A ROZBOR VÝSLEDK... 47 10.9 ZHODNOCENÍ PEDPOKLAD... 55 10.9.1 Pedpoklad první... 55 10.9.2 Pedpoklad druhý... 55 10.9.3 Pedpoklad tetí... 56 10.10 SHRNUTÍ VÝSLEDK PRZKUMU... 56 11 ZÁVR... 57 12 NAVRHOVANÁ OPATENÍ... 58 13 PRAMENY A POUŽITÁ LITERATURA... 60 14 PÍLOHY... 61 14.1 VKOVÉ HRANICE TRESTNÍ ODPOVDNOSTI V ZAHRANIÍ... 61 14.2 DOTAZNÍK... 62 6

7

1 Úvod Motto: Morálku nelze naídit zákonem, ale chování ano. ( Martin Luther King Jr.) Kriminalita je nejzávažnjším projevem a vyústním vtšiny sociáln patologických jev, proto je vždy v centru pozornosti spolenosti. Jako spoleenský jev je analyzována z rzných pohled, avšak základem všech analýz jsou obvyklé statistické údaje zpracované policií a dalšími trestnprávními institucemi. Pi pohledu na tyto statistiky je zejmé, že za posledních nkolik let rapidn narstá celková kriminalita. Poet pachatel z ad dtí do vku patnácti let neklesá, ale stoupá a tak jejich podíl mezi pachateli trestních in do osmnácti let se zvyšuje. Stále vtší podíl mezi nezletilými pachateli zaujímají pachatelé, kteí podle našeho zákona nejsou trestn odpovdní. Lze to vyjádit i tak, že vk mladých pachatel trestních in stále klesá. Trestná innost dtí a mladistvých se v mnoha ohledech od trestné innosti starších vkových skupin liší a to jak svojí strukturou, etností výskytu, zpsoby provedení, motivací tak i osobnostními charakteristikami pachatel. Trestná innost dtí a mladistvých se velmi tžko zjišuje, prokazuje, vyšetuje a postihuje. Od 1. ledna 2004 nabyl úinnosti nový zákon. 218/2003 Sb., o odpovdnosti mládeže za protiprávní iny a o soudnictví ve vcech mládeže, který nov upravuje problematiku delikvence mládeže. Smyslem nové právní úpravy v samostatném kodexu je komplexn upravit hmotnprávní i procesnprávní aspekty trestání mladistvých, nov konstituovat systém speciálních soud mládeže a jasn vymezit úel reakce státu na trestnou innost mládeže. Tato bakaláská práce se zabývá otázkou, zda je vhodné snížit vkovou hranici, urující trestní odpovdnost pachatel. V teoretické ásti se zamí na píiny vzniku kriminality mladistvých a faktory, které je mohou ovlivnit, dále pak popisuje souasný stav naší legislativy a zpsoby práce s rizikovou mládeží. V praktické ásti zjistí formou dotazníku, jaký je názor odborné veejnosti na snížení hranice trestní odpovdnosti. Dotazník budou rozdány dvou skupinám, které pracují s mládeží rozdílným zpsobem. Jedna skupina pracuje s mládeží represivn jedná se pedevším o policisty a kriminalisty. Druhou skupinu tvoí lidé, jejichž pístup 8

k tomuto problému je preventivní, což jsou sociální pracovníci i psychologové pracující s dtmi a mládeží. Výsledky dotazník se zpracují a porovnají se názory obou skupin, které mohou mít díky zpsobu své práci na stejnou vc rozdílný pohled. Cílem této bakaláské práce je zmapovat legislativní podmínky práce s delikventní mládeží a zjistit mezi odbornou veejností názor na snížení vkové hranice trestní odpovdnosti. 2 Základní pojmy Zpoátku je teba vymezit nkteré pojmy, které budou v práci používány. Kriminalita úhrn in uvedených v trestním zákon obvykle popisovaných podle prostoru, asu, rozsahu, struktury a pohybu 1 Delikvence zahrnuje nejzávažnjší poruchy v chování mládeže projevující se pedevším jako narušení sociálních a právních norem. Vyznauje se uritou hromadností výskytu, stabilitou a rozšíeností pi stejných sociálních podmínkách. Vedle trestných in tak zahrnuje jevy, které jsou nepochybn závadné, ale samy o sob nejsou trestné nap. útky z domova, alkoholismus, nealkoholovou toxikománii, chorobné hráství, prostituci, úast na innosti extrémistických skupin, závadových part, agresivitu vi druhým i vi vcem, až po agresivitu zamenou proti vlastní osob (sebevražedné pokusy a sebevraždy) Osoba mladší než 15 let - jde o pojem trestnprávní. Z hlediska poítání asu vymezuje v trestním ízení pojem osoba mladší než 15 let asové období, kdy fyzická osoba, která ped dovršením patnácti let vku spáchala in jinak trestný, není trestn odpovdná ( 11 tr. zák.). V trestním ízení užíváme tohoto pojmu k oznaení kategorie osob podléhajících zvláštnímu režimu pi výslechu svdka ( 102 tr. ádu). Tuto kategorii trestní ád jinak oznauje jako: osoby, které pro nedostatek vku nejsou trestn odpovdné. Trestní zákon v nkterých svých skutkových podstatách 1 Universum Všeobecná encyklopedie, ODEON, Praha 2000. ISBN 80-207-1072-8 9

(nap. ve skutkové podstat trestného inu pohlavního zneužívání podle 242 tr. zák.) tímto pojmem oznauje skupinu osob, která požívá zvýšené trestnprávní ochrany. Pevážn však jde o pojem užívaný kriminologií a praxí. Nezletilý obsahov i významov je opakem zletilosti. Je to fyzická osoba, která nedovršila 18 let vku nebo nenabyla zletilosti manželstvím. Trestní právo tento pojem neužívá, i když v trestnprávní praxi je asto používán pro oznaení osob ve vku do patnácti let. Mladistvý je pojem trestnprávní. Je s ním spojen poátek trestní odpovdnosti fyzické osoby za spáchaný trestný in (též pestupek) i zvláštnosti trestní odpovdnosti a trestního ízení proti mladistvým. Nelze jej proto ztotožovat s pojmem nezletilý, který je pojmem obanského práva. (Zletilosti se podle 8 odst. 2 obanského zákoníku nabývá dosažením osmnáctého roku, píp. uzavením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani prohlášením manželství za neplatné). Obecná (plná) trestní odpovdnost pachatele za spáchaný trestný in nastává až dnem následujícím po dnu, ve kterém fyzická osoba dovršila 15 let vku. Podle 74 odst. 1tr. zák.: pi trestání osoby, která v dob spáchání trestného inu dovršila patnáctý rok vku a nepekroila osmnáctý rok svého vku (mladistvý), pihlédne soud ke zvláštní péi, již spolenost vnuje mládeži. Osoba blízká vku mladistvého jako u pedcházejícího výkladu se jedná o pojem, který je užíván pevážn v kriminologii. V trestním zákonu je užit v ustanovení 33 písm. b) jako polehující okolnost pi výme trestu. Z hlediska poítání asu vymezuje relativn krátké asové údobí mezi 18 a 19 rokem života, kdy lze fakultativn, za uritých podmínek, uplatnit zvláštní zpsoby ízení proti mladistvému. Dít podle Úmluvy o právech dítte pijaté dne 20.11. 1989 v New Yorku se díttem rozumí osoba mladší 18 let, pokud nedosáhla zletilosti díve. Trestní ád takového pojmu neužívá. Trestní zákon uvedené oznaení užívá pro kategorii osob, která požívá zvláštní trestnprávní ochrany za podmínek stanovených ve vybraných skutkových podstatách. Obecn, podle zákona o rodin jsou za dti považovány osoby mladší 15 let. 10 10

3 initelé ovlivující vznik kriminality mládeže V posledních letech narostla i v eské republice kriminalita, která se týká zejména mladistvých. Snažíme se proti ní bojovat rznými pístupy, jak ofenzivními, tak defenzivními. Pro zlepšení souasného stavu je nutná spolupráce jednotlivých institucí a mnohé novely zákon. Nkteré byly již nov pijaty. Kriminalita v posledních letech masov narstá. Týká se to zejména kriminality majetkové. Kriminalita se koncentruje zejména ve velkých mstech, prmyslových aglomeracích s vysokým stupnm anonymity. Zvyšuje se samoúelná brutalita a bezohlednost pi trestné innosti. Stoupá kriminalita spojená s drogami a jinými závislostmi. Stále vyšší poet trestných in zstává nenahlášen, neobjasnn a nepotrestán. Mní se profil pachatel, kteí se neliší od ostatní prmrné populace. Problematickým jevem zvyšující se kriminality je nárst trestných in spáchaných nezletilými delikventy. Tyto jevy se vyskytují nejen v ostatních státech, ale nedotena nezstala ani eská republika, kde za posledních dvacet let se zvýšil poet registrovaných trestných in tynásobn. Násilná kriminalita vzrostla dvojnásobn a majetková kriminalita sedminásobn. Zlomovým obdobím nárstu kriminality byla léta 1990-1993. Za posledních dvacet let se také zvýšil trojnásobn poet stíhaných mladistvých a dtí ti a pl násobn. Od roku 1990 vzrostl poet mladistvých pachatel ve vku od 15 do 18 let o 100% a dtí ve vku do 15 let o 160%. Od roku 1989 vzrostl poet pachatel do 18 let o 121%, což dokazuje explozi kriminality mezi mládeží. Týká se to pouze objasnných trestních in. initel, které mohou zpsobovat vznik delikventního chování u dtí a mládeže je nkolik. V této ásti práce popíšu nkolik základních, které chování dtí podle m nejvíce formují a pispívají k socializaci mládeže. 3.1 Ddinost Genetická zakotvenost lidského chování je aspekt souasnými spoleenskými vdami stále nedocenný. Prakticky všechny osobnostní vlastnosti i vtšina lidských postoj, a dokonce i zájm je ddiná. Lidské individuální charakteristiky jsou však z tohoto hlediska mnohem mén prozkoumány než z hlediska vliv prostedí (zejména vliv rodiny a jiných skupin). Naše civilizace si totiž chce a potebuje myslet, 11 11

že lidského jedince je možné dalekosáhle programovat vlivy prostedí. Proto si vytváí vdecké teorie a s nimi voln souvisejí soustavy pesvdení, jež tento pedpoklad potvrzují. Historickou prioritu v zamení spoleenskovdních disciplín na vlivy prostedí má novovký osvícenský racionalismus, který prohlásil lovka za nepopsanou tabuli, na níž výchova mže napsat tém cokoliv. 3.2 Vrozené pedpoklady Vrozené pedpoklady i konstituce mohou u jedince ovlivnit jeho delikventní chování. Porucha osobnosti je vtšinou psychiatrických škol pojímána jako trvalá, vrozená osobnostní dispozice, která staví lovka mimo normu. Mezi normou a poruchou osobnosti se ješt nkdy rozlišují akcentované osobnosti a anomální osobnosti. Poruchy osobnosti, pípadn i oba další typy odchylek od normy, jsou diagnostikovány u pachatel trestné innosti velmi asto. U mladistvých je ovšem nesnadné odlišit povahové zmny vyvolané boulivji probíhajícím dospíváním od stálých povahových rys, pípadn od projev procesuálního psychického onemocnní. Tentýž symptom mže být projevem, jenž po dosažení dosplosti beze stopy zmizí, mže být také projevem stálé osobnostní struktury, ale mže být i prvním píznakem zaínající hebefrenní formy schizofrenie. Hlavním kritériem pi diagnostikování psychopatie je stálá od dtství se projevující nerovnováha ve skladb osobnostních vlastností, takže nkteré jsou nápadn vyvinuté, pípadn nkteré nápadn chybí. 3.2.1 Kvalifikace poruch osobnosti Starší klasifikace poruch osobnosti rozlišovaly nejmén desítku diagnostických jednotek, piemž u lidí s delikventním chováním byly nejastji shledávány diagnózy osobnosti anetické, osobnosti nezdrženlivé a osobnosti explosivní. U nás nyní platná 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí uvádí následující druhy osobnostních poruch, jež mohou mít vztah ke kriminálnímu jednání: disociální poruchu osobnosti, emon nestabilní poruchu osobnosti a smíšenou poruchu osobnosti. Vedle toho klasifikace obsahuje skupinu Návykové a impulzivní poruchy, do níž jsou azeny: patologické hráství, patologické zakládání požár a patologické kradení. 12 12

Protože se zatím nikomu nepodailo stanovit zastoupení tchto diagnóz v populaci, není možné tvrdit, že nap. populace vznných lidí zahrnuje významn víc psychopatických jedinc než populace lidí, kteí nikdy nebyli v konfliktu se zákonem. 3.2.2 Rozumové schopnosti Odlišení biologických koen od vliv rodiny a jiných prostedí je nesnadné nap. nepátelské chování mže být stejn dobe reakcí na velmi nepíznivé podmínky. V nichž lovk vyrstal, mže být projevem vrozené dispozice a mže být reakcí na nepíznivé prostedí, nap. vzení, v nmž se lovk zrovna nachází. Ke konstituním disponujícím faktorm je obvykle poítána i snížená úrove rozumových schopností, opakovan potvrzovaná przkumy mladých i dosplých lidí ocitajících se ve vznicích a nápravných ústavech. Rozumové schopnosti mené inteligenními testy jsou prokazateln více determinovány ddiností než uením. Pachatelé kriminálních in mají významn lepší výsledky v neverbálních subtestech, než ve verbálních subtestech testovacích baterií, což patrn souvisí s jejich postojem ke škole a k uení. Nadjnjší než celkové posuzování inteligence jedním kvantitativním skórem by bylo studium více složek rozumových schopností, což moderní testy struktury inteligence již umožují. Ze zatím ojedinlých studií tohoto druhu na jiných typech populace se zdá pravdpodobné, že lidé, kteí se dostávají do konfliktu se zákonem, mají kognitivní komplexitu proti jiným lidem nižší, tj. že uplatují jedno nebo dv hlediska, a tutéž jednoduchost pedpokládají i u ostatních. Ti, kdo se stávají vdci delikventn jednajících part, mají pravdpodobn nadprmrnou sociální integraci. 3.2.3 Pohlaví Disponujícím konstituním faktorem je i pohlaví jedince. Muži se podle dostupných statistik dopouštjí trestných in mnohem astji než ženy, a to ve všech spolenostech, ve všech dobách, nezávisle na své píslušnosti k etnické skupin i nezávisle na druhu trestné innosti. Rozdíl v mírách mužské a ženské kriminality je pipisován vrozen vyšší agresivit muž, která je ovlivována mužským pohlavním hormonem testosteronem, který psobí nejen na mozek, ale i na utváení tla. Za pozornost stojí výskyt kriminality a sexuální aktivita podle vku, kdy vrcholu dosahuje mezi 18 a 22 roky. 13 13

Dívky jsou všeobecn pod vyšší kontrolou ze strany rodi, uitel a ostatních dosplých než chlapci, takže mají více píležitostí vštípit si zábrany k protispoleenskému chování zábrany než chlapci. Také vrstevnické vazby pro n nemají takový význam jako pro chlapce. Mají nesporn pevnjší vazby na rodinu. 3.3 Rodina Vliv rodiny je nesporn považován za hlavního initele, který svým selháváním podporuje u dtí kriminální chování. Rodina však není nemnnou institucí, její funkce se v poslední dob výrazn zmnily. Období dtství a dospívání jsou uznávána jako periody se zvláštním, výluným postavením v lidském život. Ob tato zmínná období nabývají stále na vtším významu, díky stále delší dob, kterou mladí lidé potebují na vzdlávání. Do nedávné doby se z dtství do dosplosti pecházelo naráz. Toto nebylo obdobím, které by mlo zvláštní poteby a privilegia. Ped formálním dosažením dosplosti už byly dti považovány za malé dosplé a podílely se prakticky na všech innostech jako dosplí lidé. Vzhledem k tomu, že v souasné dob se rodí stále mén dtí, jsou považovány za vtší citovou investici než tomu bylo díve. Teprve na zaátku novovku se zaíná objevovat hranice vymezující mírnjší tresty pro dti. Ješt na pelomu minulého a našeho století byla desetihodinová práce dtí bžným zjevem. Dít bylo považováno za stejnou pracovní sílu jako dosplý. Radikální zmnou, která ovlivnila generace dtí bylo zavedení povinné školní docházky. 3.3.1 Organizace nahrazující rodinu Dnes dti nevstupují na trh práce v tak raném vku a pímo, ale na základ výsledk svého pracovního úsilí ve škole. V našem století k dalšímu snížení potu let, kdy jsou dti v péi rodi a to zavedením kolektivních zaízení pro pedškolní dti jako jsou jesle a mateské školy. Dti se tím velmi brzy dostávají do pée organizací, jež lecem napodobuje organizace dosplých pro dosplé. Dti navštvují také rzné mimoškolní zájmové kroužky, které jsou rovnž organizovány dosplými. Celková doba, kterou dti tráví bhem dne v péi tchto organizací je stejn dlouhá jako doba, kterou tráví v zamstnání jejich rodie. 14 14

Sociální kontrola dtí prostednictvím tchto organizací stále narstá. Neorganizovaný as dtí zaplují média, pedevším televize. V prostedí, které vyžaduje velkou míru konformity jsou dti vystaveny více než v minulosti tlakm na dokonalou adaptaci. Každá odchylka od normy jako hyperaktivní chování nebo vrozená porucha uení se mže stát vážným problémem. Dít se mže dostat na okraj zájm, což má vliv na jeho sebehodnocení a jeho postavení mezi spolužáky. Selhání ve škole mže pedzvstí dalšího selhávání v život. 3.3.2 Zmny ve struktue rodiny Velikost dnešní rodiny je menší než tomu bylo díve a stoupá poet rodin, v nichž o dít peuje jen jeden z rodi. Evropská spolenost spolu s rodinou pechází z období industriálního do období postindustriálního. Ženy se více emancipují a ve vtší míe vstupují na trh práce. Mní se jejich chu a možnost angažovat se v tradiních ženských rolích hospody a vychovatelek dtí. Jejich snaha uplatovat se v politice a veejné sfée se dostává do konfliktu s potebami dítte a s tradin nízkou ochotou muž podílet se na výchov dtí a provozu domácnosti. Nejcennjším kladem rodi do nové generace pestal být majetek a spoleenská privilegia, ale stalo se jím vzdlání. V dnešní dob se doba vzdlávání prodloužila a stává se prakticky celoživotní záležitostí a také se vysoce specializovala. Rodie vyvíjejí velký tlak na dti, aby se náležit vzdlávaly. Vzdlávací programy nestaí udržet krok s pekotným vývojem vdy a techniky. Dti jsou pipravovány na stav spolenosti, který je ím dál tím obtížnjší pedpovdt. Nejvýše cennou hodnotou souasné spolenosti je individuální svoboda, možnost volby, osobní rozvoj a sebeuplatnní. Zdrojem oprávnných obav je slábnoucí vazba mezi rodiovstvím a partnerstvím píznaná pro všechny postindustriální spolenosti. Dti vychovávané jen jedním z rodi (ve všech zemích jsou to ve zdrcující vtšin matky) mají podle mezinárodních srovnávacích studií, jež jsou dnes k dispozici, o nco horší výsledky ve škole, víc zdravotních a psychických problém a také více stet se zákonem než dti ze srovnatelné socioekonomické vrstvy, které vyrstají s obma rodii. Chlapci žijící ve 15 15

spolené domácnosti s vlastním otcem mají významn menší sklon pestupovat meze zákona než chlapci žijící bez otce i s nevlastním otcem. 2 Už jsem konstatoval, že dít navštvuje od útlého vku kolektivní zaízení, také vtšina lidských aktivit v dospívání i v dosplosti se odehrává mimo rodinu a lidský život koní velmi asto v nemocnici nebo v domov pro staré lidi. Sociální stát se stává obrovskou náhradní rodinou všech oban. Stát a rzné organizace mají ve srovnání s rodinou tu nevýhodu, že se stejn jako každá instituce chová neosobn, byrokraticky a pouze z jednoho aspektu. Špatn funkních rodin však stále pibývá a nevyhnuteln tak vzrstá snaha, aby jejich funkce pebíraly státní orgány, pípadn i jiné organizace. Souasná spolenost má totiž jen velmi omezené možnosti, jak donutit rodie, aby upednostnili zájmy dtí a ádné plnní rodiovských povinností ped svými zájmy. 3.3.3 Vliv sociální pozice rodiny Ješt ve tyicátých a padesátých letech platilo, že vtšina mladistvých delikvent pocházela z nejchudších a nejmén vzdlaných rodin. Po válce nastalo zvyšování kriminality dtí ze stedních vrstev a navýšení potu krimináln jednající mládeže z nejlépe situovaných vrstev. Nicmén se stále ukazuje, že nejpíznivjší živná pda pro kriminální chování mládeže je nejnižší vrstva spolenosti, vrstva lidí bez kvalifikace a vrstva, v níž je nejvtší chudoba a nezamstnanost. Novodobé pelévání kriminality do spoleensky lépe situovaných rodin se dá interpretovat jako následek klesajícího vlivu rodiny na chování dtí. Pokud rodi nedokáže pimen reagovat na dtskou potebu bezpeí, dít si o nm vytváí pedstavu, kterou pak mže zobecnit i na jiné lidi. Dít si nevytvoí základní dvru k dosplému a svou neuspokojenou potebu vazby pak zdrazuje bu zesilováním emoních projev, nebo ji naopak potlauje a stylizuje se do úlohy nezávislého jedince. Studie delikventn jednajících mladistvých založené na jejich popisu rodinného prostedí ukazují rodinné prostedí pestupník zákona jako chladné, s minimem 2 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a Delikvence. Portál, Praha 1998. ISBN 80-7178226-2, str. 40. 16 16

rodiovského zájmu o dti. Rodie jsou dtmi charakterizováni jako pasivní i odmítaví, nezainteresovaní na potebách dítte. 3 Zvláštní kategorií jsou dti, které byly vychovávány v kolektivních instituních zaízeních a prošly celou sérií náhradních domov a rodinné prostedí vbec nepoznaly. Tyto doslova deprimované dti mají oslabenou schopnost navazovat vztahy a mají oslabený smysl pro mimoústavní realitu. Jejich adaptace na jakýkoliv ústav je lepší než adaptace na samostatný život mimo nj. Proto pro n mže být vzení vlastn známým prostedím, které nevdomky upednostují ped nároným životem na svobod. 3.4 Škola Škola spolu s rodinou ovlivují dti a mládež od ranného vku a mohou mít zásadní vliv na socializaci jedince a mohou psobit velmi preventivn ped vznikem kriminality. Vzhledem k pekotnému vývoji vdy mohou tvrci vzdlávacích program jen tžko s tímto trendem držet krok. Také mohou jen tžko pedvídat co bude tento vývoj vyžadovat od dtí až budou dosplé. Dti budou v budoucnosti nuceny opustit názor na svt jako na místo neomezených možností, protože budou mnohem tvrdji konfrontovány se zhoršováním životního prostedí, s mizením zdroj energie a surovin. Tlak na individuální výkon v souasné spolenosti stále roste, což také nezstává bez vlivu škol, i zde žáci soutží o to, kdo bude nejlepší. Zetelným trendem je zvyšující se délka školní docházky a nárst vzdlanosti populace. Vzdlání se stává prakticky ve všech oborech záležitostí celoživotní. 3.4.1 Úloha školy v souasnosti S tím, jak slábne vliv rodin na dti, zárove mladou populaci více ovlivují média a psobí vrstevnické skupiny, se škola stává takka jediným prostedím, které schopno garantovat optimální psobení na dít, které je v souladu se zájmy spolenosti. Míra uitelovy angažovanosti na žákov osudu ovšem mže pesahovat míru rodiovského zájmu jen výjimen a dítti to nemusí být na prospch ani v pípadech, 3 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a Delikvence. Portál, Praha 1998. ISBN 80-7178226-2, str. 43. 17 17

kdy rodina v nem selhává. Od socializaního psobení školy se dnes oekává víc, než je reálné. 4 Lidé, kteí vytváejí vzdlávací systémy si dobe uvdomují, že se svt neustále mní a tím zárove i nároky na uitele. Svt se stále více globalizuje a propojuje. Od škol se oekává, že budou vychovávat vysoce specializované odborníky a zárove budou posilovat obanské ctnosti, schopnost samostatného uvažování. Na školu je kladena celá další ada požadavk. Mla by dti nejen kvalifikovat pro budoucí práci, ale také je vychovávat k obanské angažovanosti, a to vše ve spolupráci s rodinou. Není však jednoduché skloubit zájmy spolenosti, rodiny a školy. Rodiny nkdy odmítají spolupracovat se školou, zejména mají-li jiné hodnoty než škola. Škola má pihlížet nejen k postojm rodi, ale i k individuálním potebám dítte. Pi tom má vychovávat dti ve tídách, které mají velké množství žák. 3.4.2 Hodnota vzdlání Kriminalita mládeže je jev i bohatých západních spolenostech spojený s nezamstnaností, s chudobou, s nedostateným vzdláním, asto i s nedokoneným základním vzdláním, s nízkou motivací k práci. Všechny tyto faktory jsou propojeny. Píiny kriminality se mohou hledat jednak u rodiny, ale také u vzdlávacího systému. V souasné dob jsou nezamstnaností postiženy pedevším mladí lidé a z nich hlavn ti s nejnižším vzdláním. Vyšší vzdlání má nejen hodnotu jako vzdlání uritého typu, ale souasn zvyšuje obecnou adaptabilitu lovka na mnící se poteby na trhu práce. Podhoubím kriminality jsou ve spolenosti pevážn sociáln hendikepované vrstvy obyvatel. Vzdlávací politika státu mže proto potencionáln kriminalitu redukovat, jelikož mže lidem pomáhat, aby se ze svých sociálních hendikep vymaovaly. Píliš štdré sociální dávky spolu s nedostatkem pracovních píležitostí, s nedostatkem dostupných byt a s nedostatenými možnostmi získat uplatnitelnou profesní kvalifikaci vedou k tomu, co bývá nazýváno sociální past. (mladí lidé jsou schopni se uživit, ale nemají vtší motivaci k tomu, aby zmnili své postavení na okraji spolenosti) I tam, kde se podailo umožnit vstup sociáln znavýhodnných do vyšších forem vzdlávání, zstává problémem dokonování studia. Zvýšený podíl mladých lidí, kteí 4 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a Delikvence. Portál, Praha 1998. ISBN 80-7178226-2, str. 66 18 18

po dokonení základní školy pokraují v dalším studiu, tedy ješt neznamená, že je vyšší jejich nadje na lepší spoleenské uplatnní. Širší nabídka vzdlávacích program také neznamená zlepšení pro dti, které pocházejí ze sociáln znevýhodnných rodin. I v této široké nabídce jsou urité typy škol a uiliš, jejichž absolvování není zárukou perspektivní a dobe placené práce. Dti v tradiních školách soutží pouze v reprodukci znalostí a ne ve schopnosti spolupracovat nebo nalézat vlastní ešení reálných problém. Systémových zmn bylo po roce 1989 v našem školství realizováno velmi málo. U nás není zatím náležit rozvíjena ani tvoivost dtí, ani pro sociální dovednosti, ani další obanské ctnosti, jež jsou pedpokladem pro samostatný život v demokratické spolenosti. 3.5 Vrstevnické skupiny Jak bylo uvedeno díve, dti tráví ím dál více asu ve formálních skupinách v kolektivních zaízeních, jako jsou škola nebo rzné zájmové organizace, tak i v neformálních skupinách v míst bydlišt. Kriminalita mládeže je páchána skoro vždy v partách ili v neformálních vrstevnických skupinách. Pro rizikovou mládež z dysfunkních rodin jsou vrstevnické party dležitjší než pro mladé lidi, kteí vyrstají v bžných rodinách. Nároky na konformitu ve vrstevnické skupin jsou obvykle vyšší než je tomu v jiných skupinách. Zahrnují nejen zpsob vyjadování, ale i úpravu zevnjšku, druh preferované hudby, postoj ke škole, k práci, k rodim, k drogám, k alkoholu apod. U dtí s nízkou podporou rodiny je pravdpodobné, že poteba pijetí do skupiny je velmi silná. Na tyto dti má zásadní vliv vdce party, který toho také využívá. Vstupním rituálem do již existující skupiny mže být dokonce spáchání njakého trestného inu. ímž adept pekroí hranici bžných tabu a mže být bu vdcem skupiny i ostatními leny party vydírán. 3.5.1 Vznik delikventních part Delikventní party u nás skoro vždy vznikají z podskupin mladých lidí, kteí se znají z jedné instituce. Nkteré party jsou ke své kriminální innosti pivedeny tím, že tráví as v hernách a na diskotékách a záhy se jim na tento zpsob života pestane dostávat prostedk. Tyto prostedky si zanou opatovat drobnými krádežemi, které mohou perstat v organizované a plánované akce napojené na rzné pekupníky. 19 19

Jedinci ve snaze splynout s partou jsou ochotni uchýlit se i k zneužívání návykových a psychotropních látek jejichž užívání, í spíše zneužívání, nezídka vede ke stejnému modelu chování jaké jsem popsal v pedešlém píkladu. 3.6 Média Vliv médií, zejména pak televize na socializaci dtí a mládeže je nezpochybnitelný. Dti a dospívající sledují televizi ze všech médií nejvíce. as, který vnují sledování televize mže být dokonce v prmru delší než všechny jiné mimoškolní innosti, kterými se mohou zabývat. Sledování televize má neustále vzestupný trend. Narstající trend samoúelného zobrazování násilí mže u nkterých dtí vyvolat dojem, že mohou používat násilí jako legitimní zpsob prosazování svých vlastních poteb. Škodlivé úinky na dti mže mít jak násilí fiktivní, tak naturalisticky popisované násilí skutené, tak i nejasná hranice mezi tím, co se opravdu stalo a co nadsadili pro vtší úinnosti autoi poadu. Za normálních okolností má dít již ve stedním školním vku schopnost se distancovat od pedvádného násilí a zaujímat k nmu kritický postoj. Tato kritinost se však dá vhodným druhem zábavného podání scén s násilím oslabovat. Televize tedy posiluje agresivitu nejen u disponovaných jedinc, posiluje ji u všech dtí a vyvolává u nich pocit, že svt je nebezpeným místem. Vášnivý konzument televize ztrácí kontakt se skuteným svtem a díky tomu mže slábnout jeho schopnost odlišovat možné a nemožné. Filmový zloinec je v dnešních filmech velmi asto líen se sympatiemi, a to i v pípad, že film je inspirován skutenou postavou. Fakt, že živá pedloha filmové postavy zabila adu lidí, uskutenila sérii loupežných pepadení i zpsobila velké škody a utrpení jednotlivc i státu, nikterak nebrání režisérm, aby do této úlohy obsazovali atraktivní herce a aby je inili postavami pro diváka co nejsympatitjšími. Hrdiny pestali být lidé bojující na stran zákona, policisté, soudci ale stávají se jimi práv zloinci, kteí zákon porušují. Výkonný výbor Americké psychologické asociace pro vliv televize na spolenost v roce 1992 oficiáln potvrdil škodlivé úinky násilí pedvádného v televizním vysílání. 20 20

4 Specifické znaky trestné innosti mládeže Struktura trestné innosti mládeže doznala v posledních letech významných zmn a to zejména v posunu ke kvalifikovaným a závažnjším formám páchání. Struktura trestné innosti mládeže a samotný zpsob spáchání jsou ovlivovány vývojovými prvky osobnosti, existencí kriminogenních faktor, schopností mladého lovka negativní jevy rozpoznat a eliminovat. Nkteré jevy jsou pro mladého lovka na rozdíl od dosplého nepekonatelné, podizuje se jim a ve spojení s vhodnými podmínkami vedou ke spáchání rzných kriminálních delikt. 4.1 Odlišný zpsob páchání trestné innosti Zpsob páchání trestné innosti mládeže je výrazn ovlivnn vkem pachatel, jejich psychickým vývojem, tlesnými propozicemi, vlastnostmi a zkušenostmi. V tomto ohledu se mezi dosplými a mladistvými pachateli projevují urité zvláštnosti, ke kterým zejména patí: - výbr pedmtu útoku je urován jiným hodnotovým systémem než u dosplých, - trestná innost je astji páchána se spolupachateli a ve skupin, - píprava trestné innosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, astá je i nedostatená píprava vhodných nástroj ke spáchání trestného inu, - chování mladistvých pachatel se vyznauje neúmrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, niením pedmt a znehodnocením zaízení, - konání mladistvých pachatel je poznamenáno nedostatkem vdomostí a schopností pi pekonávání pekážek, mnohdy je použito neúmrných prostedk k dosažení, - na páchání trestné innosti mladistvých má znaný vliv alkohol (pípadn jiná návyková látka), který zvyšuje agresivitu, nekoordinovanost pohyb a podporuje nepimené reakce na vnjší podnty, - mladiství pachatelé jednají více emotivn než rozumov, trestná innosti je páchána ve vtšin pípad živeln pod vlivem momentální situace, - pi opakované trestné innosti se vyskytují specifické znaky z pedcházející trestné innosti, - pi získávání alibi se mladiství pachatelé orientují na osoby ze skupiny, do níž patí, 21 21

- o píprav, ale i o spáchané trestné innosti se pachatelé rádi svují lenm své skupiny, - pachatelé asto odcizují pedmty, které momentáln potebují, nebo které se jim vzhledem k vku líbí (nap. auta, videa, motocykly, rádia, obleení, zbran, nože, alkohol, cigarety, léky apod.), - vci získané trestnou innosti skupinou mladistvých jsou velmi brzy rozdlovány mezi její leny, pi rozdlování je patrná hierarchie ve skupin a finanní prostedky se zpravidla utrácejí ve skupin - nkteré znaky zpsobu spáchání trestné innosti vyplývají ze somatických znak pachatele, nap. vyšší rychlost pohybu, mrštnost, obratnost, menší postava a nižší váha. 5 5 Právní podmínky pée o delikventní mládež Problematika delikventní mládeže je ešena v rámci sociální a kriminální politiky státu. Sociální politika zahrnuje politiku mládeže, zamstnanosti, vzdlávání, rodinnou, zdravotní atd. Dílími systémy kriminální politiky jsou politika trestní a politika preventivní. Trestní politika pedstavuje defenzivní strategii kontroly kriminality a její pevážn represivní ást je orientována na minulost, na konkrétní události, trestné iny, které již nastaly. Preventivní politika smuje do budoucnosti, pedstavuje ofenzivní strategii kontroly kriminality, spoléhá se pedevším na nerepresivní prostedky. Zabývá se snižováním pravdpodobnosti páchání trestných in. Systém pée o delikventní mládež tvoí soustava institucí psobících v rámci sociální i kriminální politiky, jejichž práva a povinnosti uruje píslušná legislativa. 5.1 Listina základních práv a svobod Zvláštní ochranu rodin, dtem a mladistvým zaruuje l. 32 Listiny základních práv a svobod a dále Úmluva o právech dítte, která deklaruje právo dítte na život, zdravý vývoj, rodiovskou péi, život v rodin, vzdlání a zamstnání. Nemén dležité je právo dítte na ochranu ped zanedbáváním, zneužíváním a duševním nebo tlesným násilím. Toto ustanovení zdrazuje význam sociální 5 MAREŠOVÁ, A. Kriminalita mládeže, Studie IKSP, Praha 1996, ISBN 80-7338-046-3, str. 23 22 22

prevence, která ve svém dsledku smuje k ochran spolenosti jako celku. Ochrana postavení dítte a jeho oprávnných zájm pedstavuje rozsáhlý soubor práv dítte, která jsou upravena v rzných právních odvtvích a normách rzné právní síly. Jde pedevším o pedpisy práva rodinného, obanského, sociálního, práva správního (školství, zdravotnictví), práva trestního a pestupkového. Z hlediska obanského práva se každý lovk stává obanem okamžikem narození a má tudíž zpsobilost k právm a povinnostem. Právní status dítte je definován s odkazem k vku. Právní normy používají v zásad dva termíny. První termín nezletilec, je užívaný pro oblast práva soukromého. Zletilost, jako plná zpsobilost osoby svým vlastním jednáním nabývat práv a zavazovat se, vzniká podle obanského zákoníku dosažením 18 let. Mezi právním statusem dítte mladšího 15 let a adolescentem mezi 15 18 rokem vku není podstatný rozdíl. Zásadní rozdíly jsou však v oblasti trestního a pestupkového práva, nebo s vkovou hranicí 15 let je spojen vznik trestní odpovdnosti. Mladistvý je tedy termín dsledn užívaný trestním i pestupkovým právem pro vkovou skupinu 15 18 let. Protože primárn je nutné právní postavení dítte odvozovat z práva ústavního, je základ právního postavení dítte tradin odvozován z práva rodinného, kde jsou zásadní vztahy mezi rodii a dtmi. 5.2 Zákon o rodin Zákon. 94/1963 Sb., o rodin, v platném znní, nov upravuje pojem rodiovské zodpovdnosti jako soubor povinností a práv rodi k nezletilým dtem, které spoívají v zajišování jejich výchovy, výživy, správ majetku a vytváení harmonického rodinného prostedí. Tam, kde rodie nemohou, nechtjí nebo zneužívají své rodiovské zodpovdnosti, tedy ohrožují zájem dítte, zasahuje do jinak chránného soukromí rodiny stát, který plní svoji roli opateními sociáln-právní ochrany dtí. 5.3 Obanský soudní ád Soudní ochranu práv dítte a ukládání výchovných opatení soudem upravuje obanský soudní ád v Hlav VIII Pée soudu o nezletilé ( 176 185). Soud v opatrovnickém ízení rozhoduje ve vci výchovy a výživy nezletilých, o styku rodi 23 23

s nimi, o omezení, pozastavení nebo zbavení rodiovské zodpovdnosti, o záležitostech, o nichž se rodie nemohou dohodnout. Soud vede rodie nezletilých k ádnému plnní povinností pi péi o nezletilého. Vyizuje podnty a upozornní oban a právnických osob stran výchovy nezletilého a iní vhodná výchovná opatení, pokud je neuinil orgán sociáln-právní ochrany. Vyžaduje-li to zájem dítte, mže orgán sociáln právní ochrany dtí: - napomenout vhodným zpsobem nezletilého, jeho rodie a osoby, které narušují jeho ádnou výchovu - stanovit nad nezletilým dohled, který provádí za souinnosti školy, obanských sdružení v míst bydlišt nebo na pracovišti - uložit nezletilému omezení, které zabrání škodlivým vlivm na jeho výchovu. Zejména zakáže nezletilému návštvu podnik a zábav pro nho nevhodných. Pouze soud mže, vyžaduje-li to zájem dítte, svit dít do výchovy jiné fyzické osoby než rodie, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho ádné výchovy a se svením dít souhlasí. Soud mže svit dít též do pstounské pée. Jestliže výchova dítte je vážn ohrožena nebo narušena a díve uložená výchovná opatení nevedla k náprav, mže soud naídit ústavní výchovu. 5.4 Pestupkový zákon. 200/1990 Pestupek je zavinné jednání, které ohrožuje nebo porušuje zájem spolenosti. Mladiství jsou postihováni z hlediska možných sankcí mírnji ( 19). Za pestupek lze uložit sankce: napomenutí, pokutu, zákaz innosti a propadnutí vci. Opatení mají charakter omezující (nap. zákaz navštvovat uritá veejn pístupná místa, kde se prodávají alkoholické nápoje). Lze je uložit pachateli pestupku na úseku ochrany ped alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Pestupky páchané rodii a jinými osobami mohou ohrožovat zájem dítte. Jedná se o pestupky na úseku sociálních vcí, zdravotnictví, školství, ochrany ped alkoholem a jinými toxikomániemi. Na druhé stran mohou mladiství narušovat celou adu 24 24

chránných spoleenských vztah (nap. pestupky proti veejnému poádku, obanskému soužití apod.) Poslední novely pestupkového zákona postihují i konzumenty drog. Díky 30 byla rozšíena v písmenu j) o skutkovou podstatu neoprávnného pechovávání omamné nebo psychotropní látky v malém množství pro osobní potebu a sankcionována pokutou až do výše 15 tisíc korun. Tuto pokutu nelze uložit v blokovém ízení. Na postih pestupk se vztahují obecné pedpisy o správním ízení, podle kterého postupují obce, krajské úady, policie a další orgány státní správy. 5.5 Trestní zákon, trestní ád Trestní stíhání mladistvých pachatel je upraveno v zákon 140/1961 Sb, trestní zákon v platném znní a v zákon 141/1961 Sb. o trestním ízení soudním, v platném znní. Postih mladistvých pachatel a ízení proti nim je zapracováno do trestního kodexu ve form zvláštních ustanovení. V trestním zákon je obsaženo trestní stíhání mladistvých v Hlav VII. 74 87 trestního zákona, zvláštní zpsob ízení proti mladistvým je upraven v Hlav XX v 291 301 trestního zákona. Platí obecná zásada, že pokud Hlava VII. trestního ádu neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na mladistvého pachatele ostatních stanovení trestního zákona. Podobn, pokud Hlava XX. trestního zákona neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se i na ízení proti mladistvým obecných pedpis trestního ádu. Obecné ustanovení trestního zákona vymezuje pojem mladistvého a stanoví zásadu, že soud pi projednávání a rozhodování pihlédne ke zvláštní péi, kterou spolenost vnuje mládeži. Trestní odpovdnost mladistvého spoívá v odlišném hodnocení stupn spoleenské nebezpenosti inu pro spolenost jako materiálního znaku trestného inu. Zvláštní ustanovení trestního ádu zajišují, aby byly objasnny všechny skutenosti dležité pro rozhodnutí soudu, a to jak o vin, tak o pimeném trestu nebo ochranném opatení. Zdrazují se výchovné momenty v ízení, zajišuje se obhajoba mladistvého ve všech stádiích trestního ízení. Nejdležitjším pramenem pro zjištní pomr mladistvého jsou orgány sociáln - právní ochrany. Tento orgán má s ohledem na jeho poslání a roli v trestním ízení potebné pravomoci. 25 25

5.5.1 Vazba Do vazby mže být mladistvý vzat jedin tehdy, nelze-li úelu vazby dosáhnout jinak. Úelem trestu u mladistvého je, aby trestem byla zabezpeena jeho výchova v ádného obana se zetelem k jeho osobním vlastnostem, rodinné výchov, k prostedí z nhož pochází. 5.5.2 Ochranná výchova Ochranná výchova je druhem ochranného opatení a trvá dokud to vyžaduje její úel, maximáln však do 19 let. Pro uložení ochranné výchovy musí být splnny tyto podmínky: - o výchovu mladistvého není náležit postaráno - výchova mladistvého byla zanedbána - vyžaduje to prostedí v nmž mladistvý žije. 6 Ochranou výchovu lze uložit i osob mladší 15 let, které dovršila 12 let, tedy pro nedostatek vku trestn neodpovdné. Obligatorn se ochranná výchova uloží tehdy, dopustí-li se dtský pachatel takového trestné inu, za který trestní zákon ve zvláštní ásti dovoluje uložení výjimeného trestu. Soud to mže uinit také tehdy, jestliže je to nutné k zajištní ádné výchovy osoby mladší 15 let, která spáchala in, který by byl jinak trestným inem. Ochranná výchova se ukládá podle 176 180 obanského soudního ádu. Vazby i trest odntí svobody vykonávají mladiství ve zvláštních vznicích. Od roku 1993 je realizován Program zacházení s mladistvými vzni. Jeho náplní jsou aktivity vedoucí k sobstanému a plnohodnotnému zaazení mladistvého do bžného života po propuštní. 5.5.3 Trest odntí svobody Trest odntí svobody, uložený mladistvému, lze podmínn odložit za podmínek uvedených v 58 odst. 1 trestního zákona. Pro mladistvého je píznivjší zkušební doba, ukládaná pi podmínném odsouzení. 6 Edice ÚZ. Trestní pedpisy, Sagit, Ostrava 2007. ISBN 978-80-7208-586-6 26 26

Oproti obecné zkušební dob, která je 1 5 let, je pi podmínném odsouzení mladistvého zkušební doba snížena na l 3 léta. Zkušební doba mže být prodloužena ne však o víc než dv léta. Trestní zákon eší i rozdílné podmínky výkonu trestu pro mladistvé. Výkon trestu má být vykonáván oddlen od ostatních odsouzených, ve zvláštních vznicí a oddleních. Pro posouzení, zda bude u mladistvého uplatnn rozdílný zpsob výkonu trestu, je rozhodující jeho vk v dob vyhlášení rozsudku. Soud zaazuje mladistvého do vznice pro mladistvé, kde mže být zaazen do oddlení s dohledem, oddlení s dozorem a oddlení s ostrahou pro výkon trestu mladistvých. Tento typ vznice se nachází ve vznici Všehrdy. Jestliže mladistvý spáchal trestný in, za který trestní zákon ve zvláštní ásti dovoluje uložení výjimeného trestu a stupe nebezpenosti takového trestného inu je mimoádn vysoký (nap. vzhledem k zvláš zavrženíhodnému zpsobu provedení, zvláš zavržení hodné pohnutce apod.). Soud mže uložit trest odntí svobody na pt až deset let. 6 Zvláštnosti trestního ízení proti mládeži podle zákona. 218/2003 Sb. 6.1 Úel zákona Samostatná norma upravující zpsob zacházení s dtmi a mladistvými, kteí se dopustili kriminálního jednání. Významné posílení prevenních opatení tak, aby se pachatel kriminálních in do budoucnosti zdržel. Zapojení mladistvého pachatele do procesu odinní újmy, která vznikla protiprávním jednáním. Akcent na prevenci páchání protiprávních in. Prevence výchovných a léebn ochranných prvk nápravy. Dominantní postavení speciálních soud mládeže a specializace orgán inných v trestním ízení. Posílení úlohy orgán sociáln právní ochrany dtí a Probaní a medianí služby. Náprava nedostatené diferenciace trestní odpovdnosti mládeže. Závislosti na vkové zvláštnosti mládeže preference alternativních opatení, zejména výchovných. 27 27

6.2 Základní principy zákona Speciální úprava zákona ped obecnou právní úpravou. Aktivní pístup, participace pachatele na odstranní škodlivého následku. Subsidiárnost represe, dominantní postavení výchovného principu, trest jako ultima ratio. Princip restorativní justice obnovující justice, draz na práva obti na odinní škodlivého následku. Princip ochrany mládeže. Individuálnost ešení trestní vci se zetelem na všechny okolnosti inu, osobu dospívajícího pachatele a jeho zdravotní stav. Dospívající pachatel musí vždy nést za své chování následky pimené vku a dosaženému stupni vývoje. Zvláštnosti ustanovení zákona 218 se neužijí, jestliže se úkon provádí po dovršení 19 roku vku mladistvého. 6.3 Základní zásady Všechny nov koncipované zásady vycházejí z principu, že všechna opatení, postupy a prostedky upravené zákonem je teba využít k obnovení narušených sociálních vztah, integraci mladistvého do širšího sociálního prostedí a prevenci zloinnosti. Zákaz retroaktivity, zdraznna výchovná úloha ízení. Podprná role represe, zvýraznní úlohy výchovných opatení ukládaných v závislosti na stupni osobnostního vývoje. Individuální pístup vzhledem k rozumové a mravní vysplosti, zákaz diskriminace. Pimenost výchovných opatení i represe, individuální pístup, spolupráce s orgány ochrany mládeže, preventivní charakter ízení. Ochrana soukromí, presumpce neviny. Rychlost ízení. Zásada satisfakce a odinní škodlivého následku poškozeného. Zásada specializace orgánu inných v trestním ízení. 7 7 CHMELÍK, Jan. Rukov Kriminalistiky.Plze 2005. ISBN 80-86898-36-9, str.291 28 28

6.4 Zmna trestní odpovdnosti mladistvého Zmna oproti souasnosti s absolutní trestní odpovdnosti na relativní (podmínnou) trestní odpovdnost mladistvého. Mladistvý, který v dob spáchání inu nedosáhl dostatené rozumové a mravní vysplosti do té míry, aby mohl rozpoznat nebezpenost jeho jednání pro spolenost nebo své jednání ovládat, není trestn odpovdný. V pípad prokázané nepíetnosti podle zákona. 218 nastupuje režim ízení proti osob mladší 15 let. 6.5 Rozumová a mravní vysplost Rozumovou a mravní vysplost je nutné vykládat ve vztahu k obvyklému vývoji osob mladistvé: Jde o vývojovou opoždnost mladistvého, která nemá povahu duševní choroby, poruchy. Píetnost pedpokládá a) schopnost rozpoznávací, to je uritý stupe intelektu k chápání závažnosti svého protiprávního jednání, tedy rozumovou zralost i zpsobilost, b) schopnost urovací, to je zpsobilost pizpsobit svou vli, schopnost klást odpor k pohnutkám, svodm, schopnost odolávat part, apod. Osoby, které nedosáhly uritého vku, nemohou být pln trestn odpovdné pro nedostatek náležitého stupn zpsobilosti rozpoznávací a urovací. Proto bývají takové osoby stavny na rove osobám nepíetným pro duševní poruchu, nebo bývá jejich trestní odpovdnost posuzována odchyln od dosplých pachatel. Pekroení mezí stanovených zákonem musí být pro mladistvého zjevné, musí si jich být vdom vzhledem ke své rozumové a mravní vysplosti. Trestní in spáchaný mladistvým se nazývá provinním. Pojmové znaky provinní: znaky uvedené v zákon, to je formální znak ( znaky skutkové podstaty, stanovený vk, píetnost a nov rozumová a mravní vysplost), materiální znak nebezpenost inu pro spolenost (vyšší než malý). 29 29