2.2.27 Oakvání (skr bez zlmků) Předklady: 010217 Pedaggická známka: v Tét hdině užívám systém takzvanéh výstuu. Žáci čítají samstatně s tím, že zájemcům máhám, nikd však nemůže čekávat, že budu stát řád u něj neb mu se vším radit. Na knci hdiny sešity vyberu a dle th, klik kd sčítal řidělím známky. Za výbrný výkn važuji vyřešení rvních smi říkladů. Příklady dnešní hdiny začni řešit na nvé stránce nahře. Př. 1: Přerýsuj brázek d sešitu a sestrj braz bdu a římky v své suměrnsti dle sy. Př. 2: Jana vlastní 60 akcií nminální hdntě 10 Kč. Jaký bude její výns z jejich držení, kud rzdělvaný čistý zisk na jednu akcii bude: a) 2 Kč b) 1 Kč c) 0,50 Kč d) 0, 20 Kč e) 0,10 Kč f) 0,01 Kč Každu mžnst zaiš výrazem a vyčti. výns na akcii 2 1 0,50 0,20 0,10 0,01 výčet 60 2 60 1 60 0,50 60 0,20 60 0,10 60 0,01 výsledek 120 60 0 12 6 0,6 Ddatek: kcie: cenný aír, který ředstavuje sluvlastnictví nějaké firmy. Vlastníci akcií mají nárk na díl ze zisku slečnsti. Samzřejmě větší díl na zisku má 1
majitel větší části firmy (majitel většíh čtu akcií). Nminální hdnta: kcie se bchdují na burze a jejich cena se mění, bývá však na nich uvedena čáteční (nminální) hdnta. Pedaggická známka: Zejména svědmité dívky mají rblémy s nminální hdntu 10 Kč. Nejde jim na rzum, že by mhl být v zadání čísl, které ak nebude třeba ři výčtu. Pkud se bjeví u někh v sešitu výraz 60 10 řešíme, c znamená. Př. : Vyčti. 2 10 2 a) ( )( ) + ( + ) b) ( ) ( 2) ( 1) ( 5) { } c) 20 1 2 + 2( )( 2) a) ( )( 2 ) + 10 ( 2 + ) ( ) ( 5) + 10 1 15 + 10 25 b) ( ) ( 2) ( 1) ( 5) 6 5 0 c) { ( )( ) } [ ] { } { } { } 20 1 2 + 2 2 20 1 2 + 12 20 1 2 15 20 29 49 Př. 4: Vrať se zátky k rvnímu říkladu. Prtáhni su i římky a směrem dlů. Ještě než začneš rýsvat, rzmysli si, c by se měl stát, kud jsi říklad 1 rýsval srávně a řesně. (Rýsvání rveď i řes řešení ředchzích říkladů.) Pkud jsme rýsvali srávně měla by se římka rtnut s římku na se. Př. 5: Vernika vlastní 6 metrů stuhy. Na klik kusků může stuhu nastříhat, stříhá kusky délce: 2
a) m b) 1 m c) 0,5 m d) 0,2 m e) 0,1 m f) 0,05 m Každu mžnst zaiš výrazem a vyčti. délka kusku 1 0,5 0,2 0,1 0,05 výčet 6 : 6 :1 6 : 0,5 6 : 0, 2 6 : 0,1 6 : 0,05 výsledek 2 6 12 0 60 120 Př. 6: 25 cestujících zalatí za jízdenku na cestu dluhu 210 km dhrmady 6825 Kč. Klik zalatí dhrmady 15 cestujících za jízdenku na cestu dluhu 50 km? Ptřebvali bychm vědět, klik zalatí 1 cestující za cestu délce 1 km. 25 cestujících za cestu 210 km... 6825 Kč 1 cestující za cestu 210 km... 6825: 25 27 Kč 1 cestující za cestu 1 km... 27: 210 1, Kč 15 cestujících za cestu 50 km... 1, 50 15 6825 Kč 15 cestujících zalatí za cestu dluhu 50 km dhrmady 6825. Pedaggická známka: Žáci si určitě všimnu, že výsledek je stejný jak ůvdní cena v zadání. T je určitě dbrá říležitst vyzvat žáky, aby shdu vysvětlili. Nejjedndušším vysvětlením je skutečnst, že jsme ůvdní čísl nejdříve dělili číslem 25 210 5250 a ak násbili číslem 15 50 5250. Vynásbení a vydělení čísla tím samým h nezmění (jak už víme z rzšiřvání zlmků). Př. 7: Přerýsuj brázek d sešitu a najdi rýsváním su suměrnsti, která zbrazila bd na bd. Bd a jeh braz tvří v své suměrnsti krajní bdy, která je klmá na su a jejíž střed na se leží najdeme střed úsečky a jejím středem vedeme klmici, která je hledanu su.
Př. 8: Největší slečný dělitel dvu řirzených čísel je 6, nejmenší slečný násbek stejných dvu čísel je 72. Urči bě čísla. Hledej všechna řešení. Rzlžíme si bě čísla: 6 2 72 8 9 2 2 2 Obě hledá čísla musí bsahvat slečnéh dělitele a dhrmady i čísla uvedená v rzkladu slečnéh násbku. Čísla si značíme jak a d, ale nerzlišujeme zda jedn z čísel značíme jak s druhé jak d. První mžnst: 6 a d 72 (všechna čísla z rzkladu nejmenšíh slečnéh násbku vlžíme d druhéh čísla). Druhá mžnst: 6 8 48, d 6 9 54 Další mžnst neexistuje, rtže kdybychm rzdělili naříklad dvě dvjky d rvníh čísla a jednu d druhéh, měla by bě čísla v rzkladu další slečnu dvjku a největším slečným dělitelem by byl čísl 12. Př. 9: Maturitní ísemnu ráci z češtiny sal celkem 60 studentů dvu maturitních tříd. Výsledky jsu uvedeny v tabulce. Nakresli kláčvý graf, který výsledky znázrňuje. Zaiš, jaká část studentů získala každu ze známek zlmkem. známka 1 2 4 5 čet studentů 10 25 15 8 2 část celku D tabulky ještě dčítáme velikst úhlu r kláčvý graf. Plný úhel ředstavuje 60, které musíme rzdělit na 60 studentů na jednh studenta řiadá 60 : 60 6. známka 1 2 4 5 čet studentů 10 25 15 8 2 část celku 10 1 25 5 15 1 8 2 2 1 60 6 60 12 60 4 60 15 60 0 úhel 10 6 60 25 6 150 15 6 90 8 6 48 2 6 12 4
5 1 2 4 Shrnutí: 5