Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Název tématického celku: Trh, stát a neziskový sektor regulátory v životě společnosti Cíl: Seznámit studenty s problematikou institucí, které přispívají zásadním způsobem k regulaci života společnosti Tento tématický celek je rozložen do následujících dílčích témat: 1. Stát, jeho uspořádání a funkce ve veřejné politice 2. Trh, jeho přednosti a možnosti selhání 3. Neziskový sektor a jeho vliv na veřejnou politiku K prvnímu z těchto dílčích témat si pečlivě prostudujte : Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie. Praha, Karolinum 1997. Postavení a úloha politických institucí (především pak státu) ve společnosti. Teorie role státu. Politický systém, politické instituce, stát, funkce státu, princip dělby moci. 3. Být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké má stát jako politická instituce funkce? Jakými znaky se vyznačuje právní stát? Které teoretické koncepce předcházely vzniku principu dělby moci? Prostřednictvím jakých orgánů uskutečňuje stát veřejnou moc? K druhému z uvedených dílčích témat si pečlivě prostudujte: Potůček, M a kol.: Veřejná politika. Praha, SLON 2005, s. 85 120. Trh jako samoregulační systém. Nerovnost v rozdělování statků. Selhání trhu. Trh, soukromý komerční sektor, ekonomie, selhání trhu, institucionální hodnota, udržitelný způsob života, lidská důstojnost. 3. Být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké jsou přednosti trhu? Jakou podobu má selhání trhu při uplatnění jiných kritérií než kritéria ekonomické efektivnosti? K třetímu z uvedených dílčích témat si pečlivě prostudujte: Frič, P.: Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky v ČR. Praha 2000.
Vztahy mezi státem a neziskovým sektorem. Vládní politika vůči neziskovému sektoru. Formy uplatňování vlivu neziskových organizací. Průběžná spolupráce, odložená spolupráce, modely partnerství, centrální (regionální, lokální) sdružovací trendy. 3. Být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké jsou perspektivy rozvoje neziskového sektoru v ČR. Jaké kroky je třeba podniknout v legislativní oblasti ve prospěch neziskového sektoru? Jak mohou neziskové organizace přispět k zlepšení rozhodovacích procedur v oblasti veřejné politiky. Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v těchto publikacích: Frič, P.: Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky v ČR. Praha 2000. Frič, P.: Neziskový sektor v České republice. Praha 2001. Keller, J. Soumrak sociálního státu. Praha, SLON 2005. www.neziskovky.cz Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se ( písemně ) o řešení následujících problémů: 1. Charakterizujte úlohu trhu z hlediska základních ekonomických teoretických koncepcí. 2. Charakterizujte specifika neziskového sektoru v ČR. 3. Jak neziskové organizace ovlivňují veřejnou politiku? 4. Jaké kroky by podle vašeho názoru pomohly posílit občanskou společnost a neziskový sektor v ČR?
Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Název tématického celku: Občanská společnost v demokratickém systému Cíl: Seznámit studenty s problematikou existence a funkce občanské společnosti Tento tématický celek je rozložen do následujících dílčích témat: 1. Občanská společnost vymezení pojmu 2. Občanská společnost v zastupitelské demokracii 3. Role občanského sektoru ve veřejné politice K prvnímu z těchto dílčích témat si pečlivě prostudujte : Kunc, J. (ed.): Demokracie a ústavnost. Praha, Karolinum 1996, s. 107 127, 200 207. Rozdílné přístupy k občanské společnosti a k jejímu vymezení. Funkce občanské společnosti. Občanská společnost, legitimita, nepolitická politika, otevřená společnost 4. Dobře porozumět vymezení výše uvedených hlavních problémů; 5. Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy; 6. Být schopni zodpovědět tyto otázky: Jak lze vymezit a rozličně chápat občanskou společnost. Vztah mezi občanskou společností a demokratickým státem. K druhému z uvedených dílčích témat si pečlivě prostudujte: Cabada, L. Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Praha, Eurolex Bohemia 2002, s. 331 337. Úloha občanské společnosti při vytváření společenských zdrojů politické moci a její legitimizaci. Občanská společnost jako faktor omezující nebezpečí přílišné centralizace a koncentrace politické moci. Společenské zdroje politické moci, legitimizace moci, politická socializace, politická participace. 4. Dobře porozumět vymezení výše uvedených hlavních problémů; 5. Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy; 6. Být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké funkce má občanská společnost v moderním demokratickém státě. Jakým způsobem přispívá občanská společnost k legitimizaci moci. K třetímu z uvedených dílčích témat si pečlivě prostudujte: Potůček, M.: Veřejná politika. Praha, SLON 2005, s. 153-185
Problematika organizace občanské společnosti. Teorie vzniku a vývoje občanské společnosti. Veřejná politika a občanský sektor. Organizace občanské společnosti, neziskové organizace, občanský sektor, organizace občanského sektoru. 3. Být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké existují zásadní teorie vzniku a vývoje občanské společnosti. V čem spočívá funkce občanské společnosti jako sociálního aktéra. Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v těchto publikacích: Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie. Praha, CODEX 1997. Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia 2002, s. 331 337. Green, A. T. (1997): Občanská společnost, ideje, utváření politiky. In: Sociologický časopis, ročník 33. Kunc, J. (ed.): Demokracie a ústavnost. Praha, Karolinum 1996. Putnam, R.: Making Democracy Work. Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, Princeton University Press 1993. Tocqueville. A. (1992): Demokracie v Americe 1 II. Praha, Lidové noviny. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se ( písemně ) o řešení následujících problémů: 1. Charakterizujte význam pojmu občanská společnost v moderním politickém myšlení. 2. Zamyslete se nad možnostmi občana ovlivňovat politické dění. 3. Charakterizujte elementární vztah základních ekonomických teorií k problematice občanské společnosti.
Metodický list pro třetí soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Název tématického celku: Veřejná politika a reprezentace zájmů v ČR Cíl: Ukázat, jakým způsobem ovlivňuje reprezentace zájmů veřejnou politiku Tento tématický celek je rozložen do následujících dílčích témat: 1. Reprezentace zájmů v politickém systému ČR 2. Zájmové skupiny jako političtí aktéři K prvnímu z těchto dílčích témat si pečlivě prostudujte : Brokl, L. a kol,: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha, SLON 1997. Nároky na politický systém z hlediska uspokojování zájmů. Aktéři a struktura intermediárního systému. Potřeby a zájmy, intermediární systém, intermediární aktéři, (neo)korporativismus. 3. Být schopni zodpovědět tyto otázky: S jakými potížemi se potýká demokratický systém v ČR z hlediska zprostředkování zájmů? Jak lze charakterizovat vztahy mezi sférou politiky a sférou zájmových skupin v ČR? K druhému z uvedených dílčích témat si pečlivě prostudujte: Cabada, L. Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia 2002, s. 219 228. Rozlišení mezi zájmovými skupinami a politickými stranami. Typy zájmových skupin. Funkce a strategie zájmových skupin. Politické zájmové skupiny, nátlakové skupiny, autonomní zájmové skupiny, kategorické zájmové skupiny, artikulace zájmů, agregace zájmů, selekce zájmů, funkce politické integrace, legitimizační funkce, pluralistický model, korporativní model, policy network. 3. Být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaký je význam zájmových skupin a v čem jejich spočívá legitimizační role. Jaká může být úloha zájmových skupin v procesu politického
rozhodování? Jaká je hranice mezi zájmovými skupinami a politickými stranami v demokratických systémech? Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v těchto publikacích: Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie. Praha, CODEX 1997. Brokl, L. a kol.: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha, SLON 1997. Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia 2002. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se ( písemně ) o řešení následujících problémů: 1. Zamyslete se nad tím, jak v ČR zastupují zájmy občanů politické strany a jak občanská sdružení. 2. Preferujete pluralistický nebo korporativní model zprostředkování zájmů? 3. Charakterizujte úlohu lobbingu v procesu tvorby politiky. Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Název tématického celku: Regionální a komunální politické stranictví Tematický celek se soustřeďuje na specifika politického života na krajské a obecní úrovni. Tento tematický celek je rozdělen do těchto dílčích témat : 1. Politické stranictví na úrovni krajů 2. Politické stranictví v komunální politice 1. Politické stranictví na úrovni krajů K prvnímu z dílčích témat si prostudujte: Sokol, P., Mrklas, L. (2001a): Úvod do volební geografie krajů v ČR. Prostorová diferenciace volebních výsledků. In Krajské volby 2000. Fakta, názory, komentáře. Mrklas, L. ed. Praha CEVRO, s. 68 86. Sokol, P., Mrklas, L. (2001b): Ustavování krajských rad z pohledu teorie koalicí a praxe. In Krajské volby 2000. Fakta, názory, komentáře. Mrklas, L. ed. Praha CEVRO, s. 128 147. Vajdová, Z. (2001): Krajské volby v roce 2000. http://datafakta.soc.cas.cz/datafakta/200102/ Zákon č. 129/2000 o krajích. Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům Výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008. Postavení parlamentních a neparlamentních stran v krajské politice, úloha nezávislých kandidátů. Formování povolebních koalic. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto pojmů: Krajské zřízení, krajské zastupitelstvo a další orgány.
2. Politické stranictví v komunální politice K druhému z dílčích témat si prostudujte: Čmejrek, J. Politické stranictví na úrovni obcí a regionů v ČR. MVD Nitra 2002. Jüptner, P. (2001): Komunální koalice a politické modely. Politologická revue 2, prosinec, s. 147-158. Zákon 128/2000 o obcích (obecní zřízení). Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům Role politických stran (parlamentních i lokálních či regionálních) v komunální politice. Specifika komunálních politických programů. Fenomén politické nezávislosti v komunální politice. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto pojmů: Obecní zřízení, obecní zastupitelstvo a další orgány, komunální koalice. Po prostudování uvedené literatury byste měli 1. Dobře porozumět těmto problémům Politické vztahy a tendence nelze mechanicky přenášet z úrovně národní na úroveň regionální a komunální. Na obecní (někdy i na krajské) úrovni se objevují koalice a jiné jevy, které jsou na národní úrovni nemyslitelné. Volič při volbách respektuje kontext volby. 2. Uspokojivě vysvětlit tyto pojmy Decentralizace politického procesu, regionální a lokální stranické systémy, koaliční potenciál, reprezentace zájmů. 3. Zodpovědět tyto otázky : Jak se liší reprezentace zájmů, postavení a úloha politických subjektů v obcích a krajích ve srovnání s parlamentní scénou? Jak ovlivní reforma veřejné správy komunální politický život? Pokud jste čemukoliv z uvedeného (pojmu,problému či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit otázku či problém, který se Vám zdá nejasný. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti a identifikovat jejich příčiny. Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v: Krajské volby 2004. Praha, CEVRO 2001. WWW.volby.cz Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení těchto problémů: Charakterizujte specifika demokratického procesu v obcích a krajích. Vysvětlete, jak ovlivní politická decentralizace kvalitu veřejné správy.