Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční dpravu v rámci kulatéh stlu pr dpravní infrastrukturu (rganizvala AFIM). Se závěry byl seznámen tehdejší vedení ministerstva dpravy. Chtěl bych Vás v krátksti seznámit s něklika výstupy: Cílvý rzsah páteřní silniční sítě je definván v délce 2 153 km Dpravní plitiku ČR z rku 1999, k dnešku zbývá dknčit více než 900 km. Shdli jsme se na tm, že cílem by měl být dknčit tut páteřní silniční síť d rku 2030. Sučasně se dmníváme, že d rku 2020 by měl být dknčen spjení ČR se všemi susedními státy (D1, D8, D3/R3, D11/R11, R49, R52). Pzn.: Hustta dálnic v ČR je 9,4 km na 1 000 km 2, v EU 20-57 km na 1 000 km 2. 1/5
Ptřeba dluhdbé stability financvání výstavby silniční sítě sučasná vyská neefektivita alkace zdrjů d výstavby silniční sítě je (mim jiné) výrazně vlivněna nestabilitu financvání na bázi rčních rzpčtu. Vnímáme pzitivně cíle z Prgramvéh prhlášení vlády, dsáhnut 2% HDP jak zdrje pr dpravní infrastrukturu při snaze zvýšit pdíl z výnsu sptřební daně (pr SFDI) na 25%. Upzrňujeme však na t, že eventuelní zvýšení pdílu elektrmbilů, či vzidel na stlačený plyn a vývj mtrů veducí ke snížení sptřeby PHM může půsbit kntraprduktivně. Výknvé zpplatnění za užívání páteřní sítě pr všechny uživatele (t je i pr sbní auta a mtcykly) k tét prblematice byla vedena širká diskuze. Je faktem, že stávající smluva s firmu Kapsch knčí 31. 12. 2016 a shdli jsme se na nutnsti rzhdnutí výběru systému d knce rku 2014. Přitm systém výběru mýta by měl zahrnvat jak parametr výknvý, tak i regulační. Většina zemí, nejen v EU, ale i ve světě, směřuje k tmut způsbu spravedlivé platby za užívání kmunikace. Kncesní princip prblematika dpvědnsti správce silniční sítě a jeh ddavatelů, za kvalitu silniční sítě tevírá tázku uplatnění různých frem kncesníh principu v dvětví dpravní infrastruktury v ČR. Nechci ppisvat varianty kncesních prjektů v různých zemích, uvedu jen příklad Francie. 2/5
Krátká histrie: 1955 přijat zákn statutu dálnic (veřejná prspěšnst; mžnst pr kncesináře, aby vybíral mýt pr zajištění úrku a amrtizaci vlženéh kapitálu, jakž i údržbu, případně rzšíření dálnice). 1955-1970 utvření smíšených kapitálvých akcivých splečnstí (stát + reginy + města), které začaly stavět dálniční tahy z úvěrů, které z většiny garantval stát. Tyt splečnsti je v rámci udělené kncese začaly prvzvat a udržvat. 1970 vláda pdepisuje první smluvu s privátním subjektem COFIROUTE na první sukrmu kncesi k výstavbě a prvzvání dálničních úseků jihzápadně d Paříže. 2000-2005 vstup šesti kncesních splečnstí na pařížsku burzu. 2005 stát prdává všechny své majritní pdíly v kncesních splečnstech a tím je dálniční síť ve Francii v pdstatě privatizvána. Mýt je čast dražší než cena sptřebvaných phnných hmt. Červené aut vyznačuje dálniční úseky, na kterých řidič sbníh vzidla zaplatí víc peněz za mýt než za sptřebvanu naftu. Napak mdré aut ukazuje dálniční úseky, kde za naftu zaplatí méně, než za mýt. Mdelvé vzidl je malé sbní aut s naftvým mtrem. Pzn.: V těcht dnech se dknčuje prdej 16,67 % pdílu ve splečnsti COFIROUTE (má kncesi na síť 1 111 km dálnic d rku 2031), tržní cena tht pdílu činí cca 800 mil. EUR. Uvádím jen pr mžnst prvnání dnešní síť dálnic v ČR je c d rzsahu pdbná a lze si udělat představu tržní ceně dálnic. Tzn., že tržní cena splečnsti COFIROUTE je cca 4,8 miliard EUR (cca 132 miliard Kč.) 3/5
Dílčí závěr: Ideální stav pr státní rzpčet nastává v kamžiku, kdy stát už nevlastní a nespravuje v páteřní síti ani 1 km. Je tedy zřejmé, že příklady v Evrpě pstupu dstavby páteřní sítě máme a že je nutn, se zamyslet nad tím, c pr urychlení výstavby páteřní sítě v ČR musíme udělat. Výrbní i materiálvá základna je dstatečná, financvání výstavby, prvzu a údržby jsem naznačil výše a samzřejmě je mžn uvažvat i s dtacemi z evrpských fndů. Zdá se, že základním prblémem v ČR, je investrská a prjektvá nepřipravenst jedntlivých staveb. Vynechám diskuzi persnální a rganizační připravensti příslušných dpvědných státních rganizací, či rgánů státní správy. Chtěl bych se zmínit spíše legislativních brzdách bránících rychlé přípravě i výstavbě silnic a dálnic v ČR, neb ptřebách změn, či vydání nvých záknů. 1. Připravit a vydat nvý zákn výstavbě dálnic a silnic páteřní sítě (v bdbné textaci, jak zněl sněmvní tisk č. 373 z rku 2003 návrh zákna výstavbě dálnic a rychlstních silnic a změně některých záknů) 2. Kncentrvat územní a stavební řízení u linivých staveb d jednh správníh řízení. 3. Zpřísnit pdmínky pr přiznání statusu účastníka v územním a stavebním řízení (mžnst pdání stanviska, nikliv dvlání). 4. Dtčená veřejnst by mhla vstupvat jen d fáze územníh řízení. Pté by už bčanská sdružení nezískala autmaticky status účastníka řízení. V případě suběžných cílů více bčanských sdružení by pak měl status účastníka jen jedn z nich. 5. Základní řešení dpravních kridrů v Plitice územníh rzvje musí být v dalších stupních přípravy stavby upřesňván nejedná se však v žádném případě změnu! ZÚR kraje vymezují veřejnu prspěšnst stavby a ta je i titulem pr vyvlastňvací řízení. 6. Nvelizvat zák. č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách. 7. Nvelizvat zák. č. 416/2009 Sb., ve znění zák. č. 405/2012 Sb. tak, aby ceňvání pzemků pr jejich výkupy, neb vyvlastnění nebyl retardérem rychlsti majetkprávní činnsti při přípravě výstavby silnic a dálnic v ČR. Při jednáních Sdružení pr výstavbu D3/R4, jsme získali infrmaci, že za rk 2013 v rámci přípravy dalších úseků D3 u Českých Budějvic i trasy R4, nebyl vykupen ani jediný 4/5
pzemek přest, že finanční prstředky na výkupy byly připraveny. Důvdem, prč výkupy neprběhly, byl fakt, že znalci a dhadci, nevypracvali Ředitelstvím silnic a dálnic ČR bjednané psudky. Jsu tedy znalci a dhadci brzdu přípravy dálnic? Stanvisk znalců a dhadců je v přilžené dkumentaci a pan Ing. Klimt ze splečnsti EQUITA Cnsulting s.r.. jej případně blíže představí v diskusi. Než tedy přistupím k závěru, chci zdůraznit, že jsme si vědmi i té skutečnsti, že pr rychlý a nenapadnutelný přípravný cyklus stavby dálnice je třeba bezchybnéh pstupu zaměstnanců příslušných úřadů. Na závěr mi dvlte, uvést naše návrhy na změny legislativy: Realizvatelné kamžitě Výměr MF ČR č.01/xxxx, kterým se vydává seznam regulvaných cen (pr příslušný rk limitní ceny pzemků) Přijetí zákna ve smyslu sněmvníh tisku 373 z rku 2003 - návrh zákna výstavbě dálnic a rychlstních silnic a změně některých záknů Realizvatelné d 1 rku Zákn č. 405/2012 Sb., kterým se mění zákn č. 184/2006 Sb., dnětí neb mezení vlastnickéh práva k pzemku neb ke stavbě (zákn vyvlastnění) Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Zákn č. 357/1992 Sb., dani dědické, dani darvací a dani z převdu nemvitstí Zákn č. 416/2009 Sb., urychlení výstavby dpravní, vdní a energetické infrastruktury, ve znění zákna č. 209/2011 Sb. Realizvatelné d 2 let Zákn č. 219/2000 Sb., majetku České Republiky a jejím vystupvání v právních vztazích Zákn č.183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu Zákn č.13/1997 Sb., pzemních kmunikacích Zákn č.139/2002 Sb., pzemkvých úpravách a pzemkvých úřadech Zákn č. 229/1991 Sb., úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Zákn č. 458/2000 Sb., pdmínkách pdnikání a výknu státní správy v energetických dvětvích Zákn č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu Zákn č. 127/2005 Sb., elektrnických kmunikacích Zákn č. 254/2001 Sb., vdách a změně některých záknů Vládní nař. 29/1959 Sb. právnění k cizím nemvitstem při stavbách a prvzu pdzemích ptrubí pr phnné látky a rpu Zákn č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku a změně některých záknů, Zákn č. 526/1990 Sb., cenách, Vyhláška č. 3/2008 Sb. ve znění pzdějších vyhlášek (ceňvací vyhláška), A na úplný závěr si nedpustím uvést mé blíbené mtt: Bůh stvřil Adama a Evu, vše statní, c vidíte kl sebe, stvřili stavbaři. V Praze, 27.2.2014 Ing. Břivj Kačena, předseda představenstva Splečnst pr rzvj silniční dpravy v ČR 5/5