Dodavatel analýzy systému financování dopravní infrastruktury

Transkript

1 Název prjektu: Vypracvání dluhdbéh mdelu financvání dpravní infrastruktury Registrační čísl prjektu: CZ.1.04/4.1.00/ Příjemce pdpry: Ministerstv dpravy Veřejná zakázka Ddavatel analýzy systému financvání dpravní infrastruktury Fáze 1: Analýza systému dpravní infrastruktury Mnitrvací zpráva 2/2011

2 Obsah 1 Výchzí situace Manažerské shrnutí Analýza systému financvání DI Česká republika Systém financvání dpravní infrastruktury Subjekty veřejnéh sektru ve vztahu k DI Zdrje financvání DI Organizační zabezpečení financvání DI Analýza zdrjů financvání DI v ČR Shrnutí Časvé zpplatnění Výknvé zpplatnění Silniční daň Pdíl na sptřební dani EU fndy Operační prgram Dprava Dtace ze státníh rzpčtu a příjmy z privatizace a dividend pdniků se státní účastí EIB úvěr Dluhpisvý prgram dálnice D Ostatní zdrje - kntkrentní úvěry SFDI Analýza výdajů na DI v České republice Výdaje na DI dle segmentů Výdaje na dpravní infrastrukturu Analýza rzdílu mezi příjmvu a pžadvanu výdajvu stránku... 32

3 3.4.1 Predikce mžnéh vývje d rku Předpklady buducíh vývje SWOT analýza pr stávající mdel financvání DI Silné stránky Slabé stránky Příležitsti Hrzby Výchdiska pr změny mdelu financvání a rganizačníh zajištění DI 39 Analýza systému financvání DI v zahraničí Rakusk Rakusk silniční infrastruktura Rakusk železniční infrastruktura Rakusk - shrnutí Rakusk dkazy Slvensk Slvensk silniční infrastruktura Slvensk železniční infrastruktura Slvensk shrnutí Slvensk dkazy Plsk Plsk silniční infrastruktura Plsk železniční infrastruktura Plsk shrnutí Plsk dkazy Německ... 63

4 4.4.1 Německ silniční infrastruktura Německ železniční infrastruktura Německ shrnutí Německ dkazy Chrvatsk Chrvatsk silniční infrastruktura Chrvatsk železniční infrastruktura Chrvatsk shrnutí Chrvatsk dkazy Itálie Itálie silniční infrastruktura Itálie železniční infrastruktura Itálie shrnutí Itálie dkazy Přehled vybraných parametrů systémů financvání Organizační nastavení Nárdní silniční infrastruktura rzsah a využívané zdrje financvání Železniční infrastruktura - rzsah a využívané zdrje financvání Přílha suhrnný přehled realizvaných a předpkládaných zdrjů a výdajů na DI v letech

5 Vymezení pužitých zkratek Pjem EIB DI GEPARDI II MD Mdel OPD Prjekt ŘO ŘSD ŘVC SeStra SFDI SŽDC Význam Evrpská Investiční Banka Dpravní infrastruktura Dpravní sektrvé strategie, 2. fáze Střednědbý plán rzvje dpravní infrastruktury Ministerstv dpravy České republiky Mdel financvání dpravní infrastruktury Operační prgram Dprava Ddavatel analýzy systému financvání dpravní infrastruktury Řídící rgán OP Dprava Ředitelství silnic a dálnic ČR Ředitelství vdních cest České republiky Dpravní sektrvé strategie, 1. fáze pdklad pr OPD Státní fnd dpravní infrastruktury Správa železniční dpravní cesty, státní rganizace 1

6 1 Výchzí situace Prjekt Ddavatel analýzy systému financvání dpravní infrastruktury (dále jen Prjekt ) je sučástí vypracvání kmplexníh dluhdbéh Mdelu financvání dpravní infrastruktury (dále jen Mdel ), jehž základním cílem je: Zajištění větší efektivity a transparentnsti systému financvání dpravní infrastruktury ( DI ); Odstranění nadbytečné legislativní regulace; Redukce administrativní zátěže; Zpracvání metdiky rganizačních pstupů. Mdel je rzdělen d čtyř, níže uvedených, na sebe navazujících fází: Fáze 1: Analýza stávajícíh systému financvání DI a navržení nvých (zlepšených) mdelů financvání DI (Prjekt); Fáze 2: Analýza legislativníh rámce prblematiky investic d DI a návrh věcnéh záměru zákna; Fáze 3: Analýza a návrh administrativní pdpry systému financvání DI; Fáze 4: Tvrba metdiky rganizačních pstupů v prcesu financvání DI. Cílem Prjektu (tedy Fáze 1 Mdelu) je navržení nvéh funkčníh mdelu financvání DI, který zabezpečí navýšení a stabilizaci zdrjvé (příjmvé) stránky ve srvnání se stávajícím mdelem Státníh fndu dpravní infrastruktury ( SFDI ). Výstupy Prjektu jsu rzděleny d následujících etap: Etapa 1: Analýza stávajícíh systému financvání v ČR a vybraných zemích (Plsk, Rakusk, Slvensk a částečně Německ, Itálie a Chrvatsk); Etapa 2: Zpracvání alternativních mdelů (variant) financvání DI v ČR; Etapa 3: Výběr a dpracvání prefervané varianty. Tent dkument je výstupem Etapy 1 Prjektu. Výstupy Prjektu jsu zpracvány na sektr silnic a železnic, vdní cesty jsu zpracvány puze krajvě. Letištní infrastruktura není předmětem Prjektu. Základní úrvní pr zpracvání analýzy a výstupů Prjektu je úrveň dpravní infrastruktury ve vlastnictví státu (úrveň v gesci Ministerstva dpravy). Prblematika financvání infrastruktury v gesci krajů a jiných vlastníků je v rámci výstupů Prjektu zpracvána puze rámcvě. 2

7 2 Manažerské shrnutí Kvalitní a rzsahvě dpvídající dpravní infrastruktura je nezbytným předpkladem pr stabilní a plynulý hspdářský a splečenský rzvj. Cílem Prjektu je navržení nvéh funkčníh mdelu financvání DI, který zabezpečí navýšení a stabilizaci zdrjvé (příjmvé) stránky ve srvnání se stávajícím mdelem Státníh fndu dpravní infrastruktury ( SFDI ), přičemž tent dkument je výstupem Etapy 1: Analýza stávajícíh systému financvání v ČR a vybraných zemích (Plsk, Rakusk, Slvensk a částečně Německ, Itálie a Chrvatsk). Klíčvé identifikvané zjištění a závěry Etapy 1 jsu uvedeny níže. Subjekty DI Subjekty dpvědné za krdinvaný rzvj, výstavbu, mdernizaci a údržbu dpravní infrastruktury v České republice jsu: Ministerstv dpravy jak subjekt dpvědný za krdinvaný rzvj, výstavbu, mdernizaci a údržbu dpravní infrastruktury; SFDI jak subjekt dpvědný za financvání rzvje, výstavby, údržby a mdernizace silnic a dálnic, železničních dpravních cest a vnitrzemských vdních cest; ŘSD jak subjekt primárně dpvědný za výstavbu, mdernizaci, údržbu a pravy silniční dpravní infrastruktury v rzsahu dálnic a silnic I. třídy; SŽDC jak subjekt primárně dpvědný za prvzvání, mdernizaci, rzvj, údržbu a pravy železniční dpravní cesty v rzsahu dráhy celstátní a drah reginálních; ŘVC jak subjekt primárně dpvědný za investrsku činnst v blasti vdních cest. Zdrje financvání DI Financvání dpravní infrastruktury je v sučasnsti zabezpečván prstřednictvím zdrjů něklika hlavních kategrií: 1 Prstředky z nárdních zdrjů - silniční daň, sptřební daň z minerálních lejů (9,1% z celkvéh bjemu), časvé a výknvé zpplatnění, nepravidelné převdy výnsů z privatizvanéh majetku a dividend splečnstí se státní účastí, dtace ze státníh rzpčtu; Prstředky ze zdrjů EU Operační prgram dprava a kmunitární prgram na financvání rzvje transevrpských dpravních sítí; Prstředky EIB; Dluhpisy1. Emise dluhpisů z dluhpisvéh prgramu D47 na základě zákna č. 203/2002 Sb 3

8 Z níže prezentvanéh histrickéh vývje jedntlivých zdrjů financvání DI je zřejmá jejich klísavst a nestabilita v čase Přímý pdíl na daních Dtace ze SR a privatizace EIB (úvěr) Ostatní Mýt a dál. známky EU fndy, OP Dprava Emise dluhpisů Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Organizační zabezpečení financvání DI Vzájemné vztahy, prvázanst a peněžní tky jedntlivých zdrjů financvání a subjektů veřejnéh sektru dpvědných za krdinvaný rzvj, výstavbu, mdernizaci a údržbu DI jsu uvedeny na následujícím schématu, přičemž ve vztahu k jedntlivým subjektům platí: Ministerstv financí ( MF ), jak správce státníh rzpčtu, je důležitým pskytvatelem: Nárdních zdrjů - daňvé příjmy, příjmy z privatizace a z dividend státem vlastněných splečnstí, časvé a výknvé zpplatnění a dále dtace na krytí schdku rzpčtu SFDI. Nadnárdních zdrjů - MF je příjemcem úvěrů EIB a sučasně příjemcem prstředků z fndů EU, které jsu převedeny d rzpčtu MD, kde jsu přidělvány jedntlivým příjemcům institucinálním investrům. Ministerstv dpravy ( MD ) - příjmem MD, v rámci jeh rzpčtvé kapitly, jsu vybrané prstředky pskytnuté Ministerstvem financí prstředky EU, úvěry EIB a dtace na krytí schdku SFDI. MD tyt prstředky převádí d rzpčtu SFDI. MD dále pskytuje ze své rzpčtvé kapitly jedntlivým institucinálním investrům prstředky na krytí části jejich prvzních nákladů. SFDI pskytuje a rzděluje prstředky z nárdních a nadnárdních zdrjů jedntlivým příjemcům institucinálním investrům. Institucinální investři (ŘSD, SŽDC a ŘVC) jsu subjekty dpvědné za realizaci aktivit v rámci výstavby, rzvje, mdernizace, pravy a údržby infrastruktury. Majrita finančních prstředků pr plnění jejich účelu je pskytvána z rzpčtu SFDI, z rzpčtvé kapitly MD jsu pskytvány zejména prstředky na krytí jejich prvzních nákladů. 4

9 Úvěry EIB Prstředky EU EU Fndy EIB Ministerstv financí Mýt Privatizace Dálniční kupóny Sptřební daň Prstředky EU Úvěry EIB Dtace SFDI Ministerstv dpravy Prstředky EU Úvěry EIB Dtace SFDI Prvz Prvz SFDI Investice, pravy Investice, pravy, prvz Mýt SŽDC ŘSD Prvz Mýt Dpravci Investice Pplatek za užití DC Platba za prvz sítě ČD ŘVC Dpravci Zhdncení stávajícíh systému financvání Stávající systém financvání DI se vyznačuje níže uvedenými výhdami/silnými stránkami: Jedná se relativně funkční systém, který dpvídajícím způsbem určuje zdpvědnst a kmpetence pr své klíčvé subjekty: Ministerstv dpravy, SFDI, ŘSD a SŽDC; Pměrně širké spektrum zdrjů, vzájemně se dplňujících, diverzifikace případnéh výpadku jednh z nich; Očekávání významných zdrjů z OP Dprava i v navazujících prgramvacích bdbích; Již zavedený systém výknvéh zpplatnění silniční infrastruktury (mýt); Stabilní zdrje z časvéh a výknvéh zpplatnění a z pdílu sptřební daně. Stávající systém financvání DI se na druhu stranu vyznačuje zásadními nedstatky, a t jak z hlediska zajištění zdrjů a výdajů na DI, tak z hlediska rganizačníh a prcedurálníh nastavení. Mezi zásadní nedstatky můžeme zařadit zejména: Z hlediska zajištění zdrjů: Vyská vlatilita zdrjů a ptažm výdajů na DI; Absence schválené dluhdbé a závazné strategie rzvje DI; Prgramvání rzpčtu SFDI na krátké bdbí vede k mezenému plánvání a k mezení flexibility v dluhdbém řízení finančních zdrjů; 5

10 využití veškerých ptenciálních zdrjů financvání DI PPP prjekty a dluhdbé zdrje finančních trhů (penzijní fndy) frmu emise dluhpisů; Nízký pdíl kncvých uživatelů na financvání rzvje DI; Vyský vnitřní dluh jak důsledek dluhdbéh pdinvestvání výdajů na pravy a údržbu stávající DI. Z hlediska rganizačníh a prcedurálníh nastavení: prpjenst příjmvých (SFDI) a výdajvých (institucinální investři) subjektů pdílejících se na financvání a rzvji DI a z th plynucí neefektivnst, nehspdárnst a případně neúčelnst vynalžených prstředků; Absence expertně psuzenéh, zafixvanéh, závaznéh dluhdbéh plánu knkrétních priritních investičních akcí vypracvanéh v suladu s dluhdbu strategií rzvje DI; Psuzvání strategických pririt a ptažm výběr knkrétních investičních akcí je decentralizván na jedntlivé institucinální investry a jejich rganizační jedntky. Obě skupiny nedstatků přispívají k nedstatečnému bjemu zdrjů a ptažm výdajů d dpravní infrastruktury, jejich nestabilitě a jejich neefektivnímu a nehspdárnému vynakládání. Tyt nedstatky nelze eliminvat bez prvedení patření majících za následek stabilizaci stávajících zdrjů financvání a využití alternativních zdrjů a sučasně je za účelem zvýšení efektivity a hspdárnsti vhdné prvést patření mající za následek rganizační a prcesní změny sučasnéh mdelu financvání DI. Výstupem prvedených patření bude nvý mdel financvání DI. Na základě výše uvedenéh bude nutné nalézt nvý mdel financvání a rganizačníh zajištění dpravní infrastruktury, který umžní dbudvání páteřní dpravní infrastruktury v reálném čase a který bude pkrývat nutnu bnvu a prvz DI. Měl by se jednat mdel zalžený na zdrjích bjemvě dstatečných a stabilních v čase, a zárveň maximalizující pdíl kncvých uživatelů na jejich financvání. D úvahy připadají zejména níže uvedené alternativy financvání kmbinující platby d uživatelů sítě, prstředky veřejných rzpčtů nárdních a evrpských a zdrje finančních trhů. Uživatelé: Časvé zpplatnění; Výknvé zpplatnění. Nárdní zdrje: Státní rzpčet; Státní dluhpisy, případně státní kncesinář s vlastním dluhpisvým prgramem; Daně; Účelvé dtace (např.: dividendy z pdniků se státní účastí). Finanční trhy: Investiční úvěry; Krprátní dluhpisy; Zdrje penzijních fndů a pjišťven; Nadnárdní finanční instituce; Ostatní zdrje (exprtní financvání, apd.). PPP prjekty: Dílčí PPP; Kmplexní PPP - kncesinář realizující definvanu rzsáhlejší část sítě. 6

11 Evrpské zdrje: OP Dprava; Evrpská investiční banka; Evrpská banka pr bnvu a rzvj; Ostatní dtační prgramy. Detailní vytvření tří návrhů nvých mžných mdelů financvání a jejich hdncení bude předmětem etapy 2 Prjektu. 7

12 3 Analýza systému financvání DI Česká republika 3.1 Systém financvání dpravní infrastruktury Předmětem kapitly je identifikace a ppis subjektů veřejnéh sektru ve vztahu k rzvji a financvání dpravní infrastruktury, včetně základní identifikace stávajících zdrjů financvání, rganizačníh a prcedurálníh nastavení financvání dpravní infrastruktury Subjekty veřejnéh sektru ve vztahu k DI Subjekty dpvědné za krdinvaný rzvj, výstavbu, mdernizaci a údržbu dpravní infrastruktury jsu vymezeny na následujícím schématu. Ministerstv dpravy ČR Ministerstv dpravy dpvídá pdle kmpetenčníh zákna, platnéh zákna dráhách, zákna pzemních kmunikacích, zákna akcivé splečnsti České dráhy, státní rganizaci Správa železniční dpravní cesty, zákna vnitrzemské plavbě a zákna civilním letectví za krdinvaný rzvj, výstavbu, mdernizaci a údržbu těmit zákny vymezené dpravní infrastruktury. SFDI V návaznsti na dpvědnst a kmpetence MD ve vztahu k dpravní infrastruktuře je nezbytné, aby MD dispnval právními a eknmickými prstředky a nástrji pr zabezpečení krdinvanéh rzvje, výstavby, mdernizace a údržby DI. Za tímt účelem byl záknem č. 104/2000 Sb. zřízen Státní fnd dpravní infrastruktury ( SFDI ). V kmpetenci SFDI je financvání rzvje, výstavby, údržby a mdernizace silnic a dálnic, železničních dpravních cest a vnitrzemských vdních cest, a t v tmt rzsahu: Financvání výstavby, mdernizace, prav a údržby silnic a dálnic; Pskytvání příspěvků na výstavbu a mdernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic; Financvání výstavby, mdernizace, prav a údržby celstátních a reginálních drah; 8

13 Financvání výstavby a mdernizace dpravně významných vnitrzemských vdních cest; Úhrada splátek úvěrů a úrků z úvěrů a dalších výdajů spjených se zajištěním dluhvé služby; Pskytvání příspěvků na průzkumné a prjektvé práce, studijní a expertní činnsti zaměřené na výstavbu, mdernizaci a pravy silnic a dálnic, dpravně významných vdních cest a staveb celstátních a reginálních drah; Pskytvání příspěvků pr naplňvání prgramů zaměřených ke zvýšení bezpečnsti dpravy a jejíh zpřístupňvání sbám s mezenu schpnstí phybu a rientace; Pskytvání příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek; Financvání nákladů na zavedení a prvzvání systému elektrnickéh mýtnéh; Financvání úhrady kncesinářů na základě uzavřené kncesinářské smluvy na výstavbu, prvzvání a údržbu dpravní infrastruktury a financvání nákladů suvisejících s uzavřením kncesinářské smluvy; Úhrada nákladů na činnst SFDI. SFDI je tedy subjektem primárně dpvědným za zabezpečení financvání výstavby, mdernizace, údržby a pravy dpravní infrastruktury v ČR ve vztahu k institucinálním investrům ŘSD, SŽDC a ŘVC. ŘSD Ředitelství silnic a dálnic ČR ( ŘSD ) je státní příspěvkvu rganizací zřízenu Ministerstvem dpravy. Organizace byla zřízena za účelem: Hspdaření s dálnicemi a silnicemi I. třídy; Zabezpečení údržby a prav dálnic a silnic I. třídy; Zabezpečení výstavby a mdernizace dálnic a silnic I. třídy a jejich sučástí; Zabezpečení a plnění závazků státu vyplývajících z kncesinářských smluv; Sledvání a vyhdncvání důsledků rzlžení rizik mezi státem a kncesinářem; Zabezpečvání pdkladů pr stanvení kncepcí v blasti silnic a dálnic; Zabezpečvání činnstí suvisejících se zakrýváním, dstraňváním a likvidací nepvlených reklamních zařízení na dálnicích a silnicích I. třídy; Zajištění prvzu systému výknvéh zpplatnění na vybraných pzemních kmunikacích v ČR. ŘSD je tedy subjektem primárně dpvědným za výstavbu, mdernizaci, údržbu a pravy silniční dpravní infrastruktury v rzsahu dálnic a silnic I. třídy. SŽDC Správa železniční dpravní cesty, státní rganizace ( SŽDC ) vznikla ke dni na základě zákna č. 77/2002 Sb., jak jeden z právních nástupců státní rganizace České dráhy. Organizace plní funkci prvzvatele a vlastníka dráhy a t v následujícím rzsahu: Prvzvání železniční dpravní cesty; Zajištění prvzuschpnsti železniční dpravní cesty; Údržba a pravy železniční dpravní cesty; Mdernizace a rzvj železniční dpravní cesty; Přidělvání kapacity dpravní cesty na dráze celstátní a drahách reginálních ve vlastnictví ČR; Prvádění kntrly užívání železniční dpravní cesty, prvzu a prvzuschpnsti dráhy. 9

14 SŽDC je tedy subjektem primárně dpvědným za prvzvání, mdernizaci, rzvj, údržbu a pravy železniční dpravní cesty v rzsahu dráhy celstátní a drah reginálních. ŘVC Ředitelství vdních cest České republiky ( ŘVC ) byl zřízen Ministerstvem dpravy a spjů ČR 1. dubna 1998 a je rganizační slžku státu zřízenu Ministerstvem dpravy. Organizace byla zřízena za účelem: Zabezpečení přípravy a realizace výstavby a mdernizace sučástí dpravně významných vdních cest a dalších staveb nutných pr prvz na vdních cestách a pr jejich správu a údržbu; Zabezpečení správy, údržby a prav nvě zřízených sučástí vdních cest; Výkn vlastnických práv státu k nemvitstem tvřícím nvě zřizvané sučásti vdních cest; Zabezpečvání pdkladů pr stanvení kncepcí v blasti vdních cest a jejich sučástí; Krdinace prvádění velkých prav s reknstrukcemi a mdernizacemi sučástí vdních cest. ŘVC je tedy subjektem primárně dpvědným za prvzvání, mdernizaci, rzvj, údržbu a pravy vdních cest. Systém řízení subjektů Systém řízení subjektů dpvědných za krdinvaný rzvj, výstavbu, mdernizaci a údržbu dpravní infrastruktury ukazuje následující schéma. Ministerstv dpravy ŘSD Generální ředitel jmenván ministrem dpravy ŘVC Ředitel Vláda SŽDC Správní rada 7 členů jmenvaných vládu na návrh ministra dpravy Parlament SFDI Výbr Dzrčí rada Předseda výbru 5 členů vlených PSP ČR Ministr dpravy Generální ředitel jmenván správní radu jmenván ministrem dpravy Místpředseda +7 členů jmenvaných vládu na návrh ministra dpravy Ředitel jmenván Výbrem Zdrje financvání DI Financvání dpravní infrastruktury je v sučasnsti zabezpečván prstřednictvím zdrjů něklika hlavních kategrií: 10

15 Prstředky z nárdních zdrjů; Prstředky ze zdrjů EU; Prstředky EIB; Dluhpisy (emitvané Ministerstvem financí, příležitstný nestandardizvaný nástrj, viz níže). Prstředky nárdních zdrjů Nárdními zdrji se rzumí následující jedntlivé zdrje: Silniční daň; Sptřební daň z minerálních lejů (9,1% z celkvéh bjemu); Mýt výknvé zpplatnění silniční infrastruktury; Pplatky za užívání dálnic a rychlstních silnic časvé zpplatnění; Příjmy z pplatku za pužití železniční dpravní cesty; Převdy výnsů z privatizvanéh majetku a dividend splečnstí se státní účastí; Dtace ze státníh rzpčtu. Prstředky z nárdních zdrjů jsu pskytvány pr dpravní infrastrukturu spravvanu státem převážně prstřednictvím Státníh fndu dpravní infrastruktury, s výjimku zejména mimřádných dtací státu při mimřádných situacích. Prstředky ze zdrjů EU Prstředky ze zdrjů EU jsu pr dpravní infrastrukturu ve správě státu alkvány prstřednictvím Operačníh prgramu Dprava Krmě tht peračníh prgramu čerpá sektr dpravy i z kmunitárníh prgramu na financvání rzvje transevrpských dpravních sítí (prgram TEN-T), kde se však jedná prcentuálně i fakticky pměrně nízké částky dsahující řádvě desítek maximálně stvek milinů Kč. Prstředky EIB Prstředky EIB jsu alkvány na splufinancvání nárdníh pdílu na prjektech prgramu OPD. Jedná se prstředky pskytvané frmu senirníh bankvníh úvěru, přičemž pdmínky úvěru jsu přizpůsbeny specifikám prjektů v blasti DI. Dluhpisy V rámci financvání DI prstřednictvím dluhpisů byl využit emise dluhpisů z dluhpisvéh prgramu D47 na základě zákna č. 203/2002 Sb. Objem ptenciální emise a její využitelnst puze pr financvání úseků silnice D47 značně limitují využitelnst tht dluhpisvéh prgramu pr financvání rzvje DI. Detailní analýza jedntlivých zdrjů financvání dpravní infrastruktury je předmětem kapitly 2.2 Analýza zdrjů financvání dpravní infrastruktury v ČR Organizační zabezpečení financvání DI Dluhdbé plánvání rzvje DI Základním strategickým dkumentem pr rzvj DI v ČR je dkument Dpravní plitika České republiky na léta , který byl schválen usnesením vlády č. 882 dne Dpravní plitika České republiky na léta stanvila pririty, cíle, hlavní úkly a nástrje dpravní plitiky ČR. Uvedené usnesení vlády z července 2005 ulžil ministru dpravy předlžení dvu navazujících dkumentů: Generální plán rzvje dpravní infrastruktury ( Gepardi ) a Strategie pdpry dpravní bsluhy území ( Strapdu ). 11

16 Materiály Strapdu a Gepardi vznikly a vláda je vzala na vědmí. Práce na dkumentu Gepardi spčívající v dknčení multikriteriální analýzy však nebyly již p rce 2006 dknčeny. Dalším klíčvým vstupem dluhdbéh kncepčníh charakteru, který zásadním způsbem determinuje realizaci rzvje DI, je Operační prgram Dprava, jehž prstřednictvím je realizván 22% všech prstředků z fndů EU určených pr ČR. Nastavení a pdmínky OP Dprava mají významný vliv především na výběr akcí rzvje DI, které budu realizvány a na způsb jejich financvání. Zařazvání akcí d OP Dprava vychází z materiálu Dpravní sektrvé strategie, 1. fáze, který byl v rámci OP Dprava zpracván, a který navazuje na Dpravní plitiku ČR na léta , dpracvává její cíle a zpřesňuje plán dalšíh pstupu ve vztahu k rzvji DI. Navazvat bude zpracvání Dpravních sektrvých strategií, 2. fáze Střednědbý plán rzvje dpravní infrastruktury GEPARDI II, kterým budu určeny pririty pr bdbí p rce Střednědbé a krátkdbé plánvání Ministerstv dpravy stanvuje, v reakci na aktuální pdmínky dpravy a jejíh finanční zabezpečení, strategické záměry v blasti investic d dpravní infrastruktury (aktuálně jsu stanveny strategické záměry pr investice v letech ). Stěžejní prces plánvání rzvje DI prbíhá v rámci každrčníh sestavvání rzpčtu SFDI na následující rk a střednědbéh výhledu na další 2 rky. V jeh rámci dchází k výběru akcí určených k realizaci v následujícím rce a dalších dvu letech. Hlavními vstupy pr zpracvání rzpčtu SFDI na následující rk a střednědbéh výhledu na další 2 rky jsu: Výdajvé rámce Ministerstva financí schválené Vládu ČR; Předchzí rzpčet SFDI a střednědbý výhled; Strategické záměry Ministerstva dpravy v blasti investic d dpravní infrastruktury; Dpravní plitika České republiky na léta ; Evrpské prgramy (OPD a jím stanvené priritní sy a alkvané prstředky); Návrhy žadatelů na zařazení jedntlivých akcí d rzpčtu a střednědbéh výhledu. Subjekty zapjené d prcesu každrčníh sestavení rzpčtu, plánu a střednědbéh výhledu: Kraje; Hlavní měst Praha (Odbr Městskéh Investra, Technická Správa Kmunikací); Ministerstv dpravy; Ministerstv financí; Reginální dráhy; ŘSD; ŘVC; SŽDC; SFDI; Účastníci příspěvkvých prgramů SFDI. Zpracvatelem rzpčtu a střednědbéh výhledu je SFDI. Prces sestavení rčníh rzpčtu SFDI a střednědbéh výhledu je frmálně vymezen Pravidly pr financvání prgramů, staveb a akcí z rzpčtu Státníh a fndu dpravní infrastruktury, vydanými SFDI a Směrnicí k sestavvání rzpčtu a střednědbéh výhledu SFDI, vydanu ředitelem SFDI. Dsavadní praxe prcesu sestavení rčníh rzpčtu, plánu a střednědbéh výhledu se vyznačuje zejména následujícími charakteristikami: Faktická selekce a priritizace akcí určených k realizaci prbíhá na úrvni jedntlivých sektrvých investrů (SŽDC, ŘSD, ŘVC); 12

17 SFDI psuzuje návrhy akcí zejména z finančníh hlediska vzhledem k rzpčtu a dalším finančním limitům; SFDI nepsuzuje u investičních záměrů, schvalvaných Ministerstvem dpravy, správnst eknmických a další parametrů akcí, a t ani jedntlivě, ani navzájem napříč subrem navrhvaných akcí; U akcí spadajících d OP Dprava jsu dány limity pr jedntlivé priritní sy; Zpracvávány jsu puze akce ve stavu minimálně platnéh investičníh záměru; Akce ve fázi buducíh záměru mhu být zařazeny d zpracvání rzpčtu SFDI puze p písemném suhlasu MD. Výstupem prcesu sestavení rzpčtu je návrh rzpčtu SFDI na následující rk a střednědbéh výhledu na další 2 rky, jehž sučástí je i jmenvitý seznam akcí financvaných prstřednictvím SFDI, včetně rzpčtvaných částek a lhůt realizace akcí. Dalšími sučástmi jsu dle zákna 104/2000 Sb. Státním fndu dpravní infrastruktury přehled phledávek a závazků, návrh struktury úvěrů, které hdlá SFDI v rzpčtvém rce přijmut, včetně lhůt splatnsti a limitů úrkvé míry a návrh kalendáře splátek jistiny a úrků přijatých úvěrů2. Návrh rzpčtu SFDI prjednává Výbr SFDI a Dzrčí rada SFDI. Ministr dpravy h předkládá vládě vždy d 31. srpna danéh rku. Vláda předkládá návrh rzpčtu SFDI p případných změnách, které v něm prvede, k prjednání Hspdářskému výbru a ke schválení Pslanecké sněmvně Parlamentu České republiky sučasně s návrhem státníh rzpčtu ČR. Realizace plánvaných akcí Realizaci akcí zařazených d rzpčtu SFDI (a státníh rzpčtu) zabezpečují investři (především ŘSD, SŽDC, ŘVC) v suladu s platnými předpisy, nrmami a pstupy. Peněžní prstředky pdle schválenéh rzpčtu převádí SFDI rganizačním slžkám státu, státním příspěvkvým rganizacím neb státním rganizacím, které hspdaří s majetkem státu majícím pvahu dpravní infrastruktury (tj. krajům, sbám, na které stát převedl výkn některých svých práv jak vlastníka tht majetku pdle zvláštníh právníh předpisu) a dalším sbám prvádějícím výstavbu, mdernizaci, pravy a údržbu dpravní infrastruktury. S příjemci finančních prstředků uzavírá SFDI smluvy pdle zvláštníh zákna, jejichž předmětem je dsažení účelu dle cílů SFDI. SFDI je dpvědný za efektivní využití těcht prstředků pdle schválenéh rzpčtu. Změny prti parlamentem schválenému plánu a rzpčtu jsu realizvány frmu rzpčtvých patření. Jejich pravidla a náležitsti jsu upraveny v rámci Pravidel pr financvání prgramů, staveb a akcí z rzpčtu Státníh a fndu dpravní infrastruktury, vydanými SFDI (dstavec 4.3). Mnitring a hdncení realizvaných akcí prbíhá na úrvni SFDI. Základním parametrem, který je mnitrván, je skutečná cena realizvané akce a její srvnání vzhledem ke schválenému rzpčtu. SFDI rvněž kntrluje u příjemců finančních prstředků jejich hspdárné a efektivní využívání pdle uzavřených smluv. V případě akcí financvaných z fndů EU prstřednictvím OP Dprava pdléhají realizvané akce dalšímu stupni řízení, mnitringu a hdncení nastaveným na úrvni prgramu. Základními rganizačními prvky jsu: Řídící rgán peračníh prgramu ( ŘO ) nese celkvu dpvědnst za realizaci prgramu. Výknem funkce Řídícíh rgánu je rzhdnutím ministra dpravy pvěřen dbr fndů EU Ministerstva dpravy. Řídící rgán prgramu deleguje některé činnsti na další subjekty, zejména SFDI. 2 SFDI dsud s výjimku kntkrentních úvěrů ppsaných v kapitle 3.2 Analýza zdrjů financvání DI v ČR žádné úvěry nečerpal. Struktura úvěrů státníh rzpčtu pužitých na dtace SFDI (včetně úvěrů EIB), jejich pdmínek, ceny a splátkvých kalendářů je v kmpetenci Ministerstva financí a SFDI d jejich nastavení nevstupuje. 13

18 Mnitrvací výbr ( MV ) - byl ustaven pr ptřeby hdncení a mnitrvání, jeh cílem je zajistit účinnst a kvalitu pskytvané pmci. Členy Mnitrvacíh výbru jsu zástupci Řídícíh rgánu, zprstředkujících subjektů, zainteresvaných ministerstev, krajů a bcí, dbrné veřejnsti, nestátních neziskvých rganizací, EIB, EK i státních investrských rganizací. Pčet členů a jejich slžení je upraven ve statutu Mnitrvacíh výbru. Pvinnstí Mnitrvacíh výbru je zajistit dhled nad realizací OP Dprava zejména nad zajištěním suladu s předpisy Evrpskéh splečenství a legislativu ČR, dsažením cílů prgramu při efektivním využití veřejných prstředků, aj. Řídící rgán a Mnitrvací výbr prvádějí mnitrvání na základě finančních ukazatelů a ukazatelů, které jsu uvedeny v peračním prgramu. Platební a certifikační rgán ( PCO ) - je zdpvědný za věřvání výkazu výdajů a žádstí platby před jejich desláním Kmisi v rámci OP Dprava. Výknem funkce PCO pr strukturální fndy a Fnd sudružnsti je rzhdnutím ministra financí pvěřen dbr Nárdní fnd Ministerstva financí. Auditní rgán ( AO ) - je zdpvědný za prvádění auditů implementace OP Dprava, výknem funkce Auditníh rgánu je pvěřen Ministerstv financí - dbr Centrální harmnizační jedntka pr finanční kntrlu, který je funkčně nezávislý na Řídícím rgánu a na Platebním certifikačním rgánu. Nárdní rgán pr krdinaci (dále jen NOK ) splupracuje s Řídícím rgánem OP Dprava v blastech metdik, celkvéh mnitrvání a evaluace pmci z prstředků strukturálních fndů a Fndu sudružnsti. NOK zdpvídá za celkvu krdinaci Nárdníh strategickéh referenčníh rámce (dále jen NSRR ) a je ficiálním partnerem vůči EK pr NSRR. NOK vytváří jedntný rámec implementačníh prstředí pr řídící rgány v blasti řízení, realizace, mnitringu, evaluace, kntrly, sběru dat a jejich elektrnické výměny. P sknčení rzpčtvéh rku zpracvává SFDI návrh rční účetní závěrky a výrční zprávy činnsti SFDI a předkládá ji prstřednictvím ministra k prjednání vládě a ke schválení Pslanecké sněmvně d tří měsíců p sknčení rzpčtvéh rku. 14

19 Nastavení finančních tků Níže uvedené schéma znázrňuje vzájemné vztahy, prvázanst a peněžní tky jedntlivých zdrjů financvání a subjektů veřejnéh sektru dpvědných za krdinvaný rzvj, výstavbu, mdernizaci a údržbu dpravní infrastruktury. Prstředky EU EU Fndy Úvěry EIB EIB Ministerstv financí Mýt Privatizace Dálniční kupóny Sptřební daň Prstředky EU Úvěry EIB Dtace SFDI Ministerstv dpravy Prstředky EU Úvěry EIB Dtace SFDI Prvz Prvz SFDI Investice, pravy Investice, pravy, prvz Mýt SŽDC ŘSD Prvz Mýt Dpravci Investice Pplatek za užití DC Platba za prvz sítě ČD ŘVC Dpravci Ministerstv financí Ministerstv financí ( MF ), jak správce státníh rzpčtu, je důležitým pskytvatelem jak nárdních, tak nadnárdních zdrjů. V rámci nadnárdních zdrjů je MF příjemcem úvěrů EIB, které se pužívají ke krytí nárdníh pdílu u prjektů financvaných z fndů EU v rámci OPD. Sučasně jsu tyt prstředky z fndů EU příjmem státníh rzpčtu a následně převedeny d rzpčtu MD, kde jsu přidělvány jedntlivým příjemcům institucinálním investrům. Výše čerpaných prstředků z nadnárdních zdrjů závisí na schpnsti jedntlivých příjemců využít bjem prstředků v nich alkvaných. V blasti čerpání EU fndů je nezbytné pznamenat, že jedntlivé prjekty financvané z prgramu OPD, jsu předfinancvány z rzpčtu MF. Vyjma nadnárdních prstředků, je MF pskytvatelem také prstředků z nárdních zdrjů. Jedná se daňvé příjmy (silniční a sptřební daň, dálniční kupny), příjmy z privatizace a z dividend státem vlastněných splečnstí, mýt (výknvé zpplatnění silniční infrastruktury, jehž správa je Ministerstvem dpravy delegvána na ŘSD) a dále dtace na krytí schdku rzpčtu SFDI. Rzpčtvaná výše prstředků z nárdních zdrjů je determinvána dhady výše plnění jedntlivých příjmů při sestavvání státníh rzpčtu. Skutečná výše prstředků je pak dána skutečným plněním jedntlivých slžek a finančními mžnstmi státníh rzpčtu. 15

20 Ministerstv dpravy Příjmem Ministerstva dpravy, v rámci jeh rzpčtvé kapitly, jsu vybrané prstředky pskytnuté Ministerstvem financí prstředky EU, úvěry EIB a dtace na krytí schdku SFDI. MD tyt prstředky převádí d rzpčtu SFDI. MD dále pskytuje ze své rzpčtvé kapitly jedntlivým institucinálním investrům prstředky na krytí jejich prvzních nákladů. SFDI K naplnění svéh účelu může SFDI pdle 4 zákna č. 104/2000 Sb. v platném znění využívat tyt příjmy: Převdy výnsů z privatizvanéh majetku, které jsu příjmem České republiky a s nimiž přísluší hspdařit Ministerstvu financí; Převdy výnsů silniční daně; Převdy pdílu z výnsů sptřební daně z uhlvdíkvých paliv a maziv (minerálních lejů); Převdy výnsů z časvéh pplatku; Převdy výnsů z mýtnéh; Výnsy z cenných papírů neb veřejných sbírek rganizvaných SFDI; Úvěry, úrky z vkladů, penále, pjistná plnění a jiné platby d fyzických a právnických sb; Převdy výnsů z příjmů vyplývajících pr stát z kncesinářských smluv na výstavbu, prvzvání a údržbu dpravní infrastruktury; Příspěvky z Evrpské kmise pskytvané prstřednictvím příslušných Evrpských fndů; Dary a dědictví; Dtace ze státníh rzpčtu; Dluhpisy (zajišťvané MF, příležitstný nestandardizvaný nástrj, není samstatně uveden v zákně, viz níže). Důležitu skutečnstí je fakt, že finanční tky z fndů EU a z přijatých úvěrů jsu d celkvéh rámce rzpčtu SFDI zahrnvány, avšak SFDI není příjemcem prstředků z fndů EU (příjemcem jsu jedntliví institucinální investři) ani příjemcem infrastrukturních úvěrů (příjemcem úvěru EIB je MF). V gesci SFDI je sestavvání rzpčtu, jeh bsah knzultuje s Ministerstvem dpravy a prstřednictvím Ministerstva dpravy h předkládá k prjednání vládě a Pslanecké sněmvně Parlamentu ČR. Rzdělvání prstředků SFDI je realizván dle schválenéh rzpčtu, který bsahuje seznam jedntlivých jmenvitých akcí. Prstředky jsu pskytvány na knkrétní jmenvité prjekty příslušným institucinálním investrům. Majritu prstředků z rzpčtu SFDI čerpají dva hlavní institucinální investři, pr železnice SŽDC a pr dálnice, rychlstní silnice a silnice I. třídy ŘSD. Finanční prstředky jsu pskytvány příjemcům na základě smluv pskytnutí finančních prstředků z rzpčtu SFDI. Institucinální investři Institucinální investři (ŘSD, SŽDC a ŘVC) jsu subjekty dpvědné za realizaci aktivit v rámci výstavby, rzvje, mdernizace, pravy a údržby infrastruktury. Majrita finančních prstředků pr plnění jejich účelu je pskytvána z rzpčtu SFDI, z rzpčtvé kapitly MD jsu pskytvány zejména prstředky na krytí jejich prvzních nákladů. ŘSD je na základě pravmci delegvané Ministerstvem dpravy dpvědné za prvzvání mýtnéh systému (výknvéh zpplatnění silniční infrastruktury). Výnsy z mýta jsu však příjmem státníh rzpčtu spravvanéh MF, které tyt výnsy převádí d rzpčtu SFDI. ŘSD dále vyknává vedlejší bchdní činnst, jejíž výnsy jsu ve vztahu k celkvému rzpčtu rganizace zanedbatelné. Příjmem SŽDC nad rámec prstředků pskytvaných z rzpčtů SFDI a MD, je pplatek za užití dpravní cesty d jedntlivých dpravců a výnsy z vedlejší bchdní činnsti. Výnsy z vedlejší bchdní činnsti jsu ve vztahu k celkvému rzpčtu zanedbatelné. Prstředky získané z pplatků za užití dpravní cesty 16

21 jsu pužity na platby za zabezpečení prvzu sítě hrazené Českým drahám, jak przatímnímu faktickému prvzvateli živé dpravní cesty (k převdu na SŽDC djde ). Charakteristiky sučasnéh stavu ve vztahu k systému financvání DI V rámci analýzy rganizačníh a prcedurálníh nastavení systému financvání byly identifikvány důležité charakteristiky sučasnéh stavu, které mají vliv na efektivitu jeh fungvání: Strategické dkumenty dluhdbéh rzvje DI, byly fixvány na částky finančních zdrjů, které nedrážejí světvé hspdářské cykly ani aktuální finanční pdmínky ČR, rychle zastarávají; Celý systém plánvání a rzvje je vlivněn jednletým cyklem plánvání finančních zdrjů a akcí k realizaci, dluhdbé rzpčtvé plánvání je limitván; Pčet a bjem pžadavků na investice d DI i prvz ze strany žadatelů převyšuje rámec finančních prstředků vymezených pr DI; Mžnsti vlivnění bjemu prstředků alkvaných d rzpčtu SFDI jsu ze strany SFDI a institucinálních investrů značně limitvané; jistta sektrvých investrů při přípravě akcí vyplývající z nejistty finančních prstředků pr jedntlivé akce v rámci každrčníh plánvání i v rámci běžnéh rku (v průběhu rku může djít k navýšení zdrjů pr SFDI, jejichž rychlé umístění nemusí být nejefektivnější). Důsledkem je vyský pčet rzpracvaných investičních akcí, akcí ve stavu přípravy a z th plynucí neefektivita vlžených prstředků; Významný vliv na prcesy plánvání i realizace rzvje DI mají pdmínky a prcesy spjené s alkací finančních prstředků z fndů EU (v rce 2010 tvřily více než 37,6% všech prstředků určených d DI, s dpadem i na převážnu část vlných dispnibilních prstředků z nárdních zdrjů). V kapitle 2.4 SWOT analýza pr stávající mdel financvání DI následuje detailní analýza slabých a silných stránek, příležitstí rzvje a hržení sučasnéh systému financvání dpravní infrastruktury v ČR. 17

22 3.2 Analýza zdrjů financvání DI v ČR Předmětem kapitly je analýza stávajících zdrjů financvání ve vazbě na jejich stabilitu, dstupnst, efektivitu a využitelnst d buducna Shrnutí Financvání DI v ČR je zajištěn deseti vzájemně nezávislými zdrji. Ty se vyvíjely v čase a v závislsti na hspdářském cyklu, výši pptávky, plitických rzhdnutích či směrnicích EU. Jedná se nesurdé spektrum, které byl vytvřen s jediným cílem - zabezpečit dstatečné mnžství finančních prstředků určených k bnvě, prvzu a rzšiřvání DI. Histricky byly významné příjmy z privatizace, které však byly bjemvě i časvě mezené a pslužily puze k překlenutí mmentálních ptřeb. Zárveň byly příjmy z privatizace bvykle kmpenzvány snížením příspěvku ze státníh rzpčtu. Téměř veškeré sučasné nárdní zdrje jsu využívány na splufinancvání evrpských zdrjů, které však již bhužel dsáhly svéh vrchlu a v buducích letech se čekává jejich pstupné snižvání. I když se celkvé výdaje d DI za pslední rky přibližují hranici 100 miliard Kč rčně, z prezentvanéh vývje jedntlivých zdrjů je zřejmá jejich klísavst a nestabilita, která neumžňuje standardní prjektvé plánvání ptřebných investic. Mezi výhdy stávajícíh systému financvání DI lze uvést určitu flexibilitu v převdu finančních zdrjů mezi jedntlivými segmenty: silnice - železnice - vdní cesty, které je mžné díky centralizvanému systému financvání přes SFDI v průběhu každéh rku realizvat. Tabulka č. 1: Vývj zdrjů financvání (v mld. Kč) Zdrje financvání DI Příjmy celkem před krekcí Krekce Příjmy celkem ,18-14,97 49, ,22-5,61 68, ,64-14,46 63, ,49-11,26 62, ,27-5,08 93, ,94-11,44 78, ,143-4,81 77,33 Pznámka: krekce příjmů zhledňuje krátkdbé předfinancvání a převdy zůstatků mezi jedntlivými rky. Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Graf č. 1: Vývj zdrjů financvání (v mld. Kč) Přímý pdíl na daních Dtace ze SR a privatizace EIB (úvěr) Os tatní Mýt a dál. znám ky EU fndy, OP Dprava Em ise dluhpisů Odhad Ministerstva dpravy 18

23 Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Pžadavky, spčívající ve stabilitě a dstatečném bjemu, splňují zejména příjmy z časvéh a výknvéh zpplatnění a přímý pdíl na daních. Další významnu plžku tvří příjmy ze státníh rzpčtu, které bhužel nejsu závazné a řeší puze mmentální ptřebu, vyvlanu deficitem rzpčtu SFDI, pvdněmi, případně nutným splufinancváním, například u OP Dprava. Ostatní příjmy jsu zanedbatelné (refundace OP Dprava z minulých bdbí, úrky). Stále se zhršující stav stávající DI, existující pžadavky na vybudvání chybějící DI a nutný prvz vyvíjí tlak na systémvé změny zdrjvé stránky. Dle dhadů Ministerstva dpravy je v sučasné dbě DI pdinvestvána ve výši 870 miliard krun4 (některé dhady jsu vyšší), které je nutné vynalžit na bnvu a rzvj stávající sítě na přijatelnu úrveň. Výše tét částky se každrčně zvyšuje řádvě desítky miliard Kč Časvé zpplatnění Využitelnst časvéh zpplatnění má d buducna své pdstatnění. I když tvří puhých 3-5 % z celkvých příjmů, jedná se stabilní, efektivní na výběr a perspektivní zdrj. Dálniční známky u nás byly zavedeny v r a t jak pr sbní tak i nákladní dpravu. Od rku 2007, kdy dšl k zavedení výknvéh zpplatnění, je časvé zpplatnění platné puze pr sbní dpravu vzidla s váhu d 3,5 tuny. Pplatek lze platit na kalendářní rk, měsíc neb deset dnů. Jedná se dluhdbě stabilní a nákladvě nejefektivnější zdrj příjmů, který je pdlžen prdejem zhruba 5 miliónů známek rčně (napříč všemi časvými kategriemi). Čistý příjem tvří přibližně 93 %, cž je dán relativně nízkými náklady na tisk a distribuci (rční náklad 226 miliónů Kč dle schválenéh rzpčtu na rk 2011). Její výše není regulvána evrpskými direktivami. Při prvnání celkvých ujetých kilmetrů sbními vzy p zpplatněných dálničních kmunikacích se cena za 1 kilmetr phybuje kl 0,35 Kč5. Tabulka č. 2: Vývj příjmů z časvéh zpplatnění (v mld. Kč) Příjmy celkem Dálniční známky Pdíl na celkvých příjmech ,21 2,68 5,45% ,61 3,05 4,45% ,18 3,29 5,21% ,23 2,43 3,90% ,19 2,76 2,97% ,50 2,90 3,69% ,33 3,11 4,02% Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 4 V rámci dkumentu SeStra byly dhadvány investiční ptřeby na dbudvání DI ve výši 870 mld. Kč. Pdrbná identifikace investičních ptřeb bude předmětem GEPARDI II 5 Hdnta vychází z celkvých tržeb z dálničních známek 19

24 Graf č. 2: Vývj příjmů z časvéh zpplatnění (v mld. Kč) 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0, Dálniční známky Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Faktry vlivňující celkvé příjmy: Cenvé úpravy dálniční známky jsu prváděny na základě dpručení Ministerstva dpravy a rzhdnutí Vlády České republiky. Při úpravách se bvykle kvantifikuje její sciálně únsná výše. Pptávka p dálničních známkách není příliš cenvě elastická, při únsném zvýšení ceny nedchází ke snižvání pčtu prdaných kusů; Rzsah zpplatněné sítě Od rku 2011 se čeká mírný nárůst příjmů z časvéh zpplatnění zrušením výjimek pr některé dálniční bchvaty měst. Například se jedná Prahu, Brn, Mladu Bleslav, Ostravu, Berun); Budvání nvých úseků; Růst mbility sb. Přensitelnst známky. přensitelná známka představuje pr uživatele mžnst pužití zpplatněné kmunikace a nikliv platbu závislu na reálném pužití kmunikace. Přensitelnst by vyvlala ddatečné náklady, zvýšila administrativu, snížila bjem celkvých prdejů a tím by vedla k nižší efektivnsti - menšímu čistému příjmu; Zavedení výknvéh zpplatnění. Od rku 2017 je zvažván plné výknvé zpplatnění sbní dpravy d 3,5 tuny, které tak časvé zpplatnění zruší. Odhadvané náklady na spuštění a prvz tht systému se v průběhu 5leté implementace dhadují ve výši kl 5 miliard Kč. Sučasné dhady Ministerstva dpravy plánují se zavedením sazby mýtnéh ve výši 0,50 Kč na 1 km. Studie prveditelnsti tht záměru nebyla dpsud vypracvána a tak nejsu známy žádné relevantní údaje výši sazby zajišťující plnu náhradu nákladů genervaných dpravním výknem sbních aut na zpplatněných silnicích Výknvé zpplatnění Jedná se dluhdbě stabilní a svu výší významný zdrj příjmů. Cena částečně krespnduje s nárčnstí výstavby, prvzu a bnvy zpplatněné sítě. Pravidla pr její využívání jsu bsažena v evrpských direktivách6, které tak charakterizují mžnsti a meze tét frmy zpplatnění. D buducna by se měl jednat jeden ze stabilních zdrjů financvání DI. 6 Jak systém uživatelských pplatků, tak výknvé zpplatnění jsu upraveny směrnicí 1999/62/ES v platném znění 20

25 Výknvé zpplatnění pr nákladní vzidla je v platnsti d začátku rku 2007, prvzvatelem systému je splečnst Kapsch. Jedná se systém elektrnickéh mýtnéh pracujícíh na bázi mikrvlnné technlgie. Mýtné za každý zpplatněný úsek je dečten při průjezdu vzidla pd mýtnu stanicí. Sazba závisí na třídě kmunikace, délce mýtnéh úseku, dni v týdnu, pčtu náprav vzidla a emisní třídě vzidla. Mýtnému pdléhají mtrvá vzidla největší pvlené hmtnsti přes kg. Mýtné se vybírá elektrnickým systémem, elektrnické zařízení je instalvané ve vzidle a kmunikuje s mýtnými branami. Celkvé prvzní náklady na výběr mýtnéh byly v rce 2006 kalkulvány ve výši 14% z vybranéh mýta (na bázi vážené průměrné sazby k a čekávané dpravní intenzity nákladních vzidel nad 3,5 tuny), sučasné prvzní náklady představují přibližně 17,5 %7 celkvých příjmů z mýta (na bázi čekávaných nákladů celéh živtníh cyklu mýtnéh systému, známých vážených průměrných sazeb na celé plánvané bdbí na stávajícím rzsahu sítě pr všechna nákladní vzidla nad 3,5 tuny při stabilizvané dpravní intenzitě. Tyt náklady jsu sučástí rzpčtu SFDI). Tabulka č. 3: Vývj příjmů z výknvéh zpplatnění (v mld. Kč) ,21 % Příjmy celkem Mýt Pdíl na celkvých příjmech ,61 % ,18 % ,23 5,12 8,23% ,19 6,01 6,45% ,50 5,44 6,93% ,33 6,24 8,08% Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Graf č. 3: Vývj příjmů z výknvéh zpplatnění (v mld. Kč) 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1, Mýt Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Faktry vlivňující výši mýtnéh: 7 Evrpské direktivy v blasti dpravy a navazující rzhdnutí Vlády České republiky jejich implementaci a cenvé plitice. V letech 2011 a 2012 se každrčně zvýší mýtné 25 %; Pravidla EU hledně vazby mezi výší mýtnéh a velikstí EU dtací na vybudvání, prvz a údržbu danéh úseku silnice či dálnice; Způsb zpplatnění. Například uvažvaná flexibilní tarifikace bude více zhledňvat investiční a prvzní nárčnst jedntlivých úseků Případné zpplatnění kmunikací I. a II. třídy i pr sbní dpravu (při zhlednění pravidla EU hledně vazby mezi výší mýtnéh a velikstí EU dtací na vybudvání, prvz a údržbu danéh úseku silnice či dálnice); Zdrj: Ministerstv dpravy 21

26 Existuje přímá závislst mezi růstem prduktivity silniční přepravy a výší mýtnéh a velikstí vzvéh parku. Skkvé zvyšvání ceny mýtnéh nutí dpravce ke knslidaci vzvéh parku, vyšší efektivitě a ptimalizaci lgistických prcesů. Redukce vzvéh parku má dpad na další zdrje financvání DI, knkrétně se jedná nižší silniční daň vázanu na pčet registrvaných vzidel, neb nižší sptřební daň danu menší sptřebu phnných hmt. Tt zpětně vyžaduje úpravu výše mýtnéh, která je v zahraničí bvykle aktualizvána v dvuletém cyklu (v ČR dšl k aktualizaci p 4 letech). Výše ceny mýtnéh je regulvána direktivami EU, které zárveň stanvují vztah výše vybranéh mýtnéh a veliksti nevratných dtací z prgramů EU. Čím více mýt pkrývá celkvé výdaje spjené s realizací dané dálniční stavby (výstavba/mdernizace, bnva a prvz) tím menší je nenárkvá dtace z EU prgramů. Pkud by zůstal zachván stávající způsb mýta bez lkální diferenciace při sučasném zvýšení průměrné výše sazby, pak by na částech sítě využívajících příspěvek z prgramů EU dšl ke snížení tht příspěvku případně i k vrácení již pskytnutých dtací. Tent negativní vedlejší dpad zvýšení sazby mýta je dstranitelný zavedením lkální diferenciace mýta v rámci flexibilní tarifikace v suladu s evrpsku směrnicí. Případné zavedení mýtnéh na sbní vzy d 3,5 tuny bude mít stejný efekt. Ve výpčtvém mechanismu přispěje ke snížení příspěvků z prgramů EU, respektive vyvlá tlak na vyšší spluúčast z nárdních zdrjů, případně tlak na vyšší investice (nehledě na jejich ptřebnst). Výnsy z časvéh zpplatnění d tht výpčetníh mechanismu nevstupují Silniční daň Silniční daň pkrývá přibližně 6 % celkvých výdajů. Jedná stabilní zdrj, který zatěžuje definvanu skupinu plátců. Na druhu stranu je výběr silniční daně administrativně nárčný, vyvlávající miliardvé náklady na straně plátců i příjemce daně. Pr její případné zachvání d buducna ji bude vhdné upravit systémvými změnami. Daň silniční byla v nvdbé histrii znvu zavedena v rce 1993, vztahuje se na silniční mtrvá vzidla a jejich přípjná vzidla pužívaná k pdnikání neb k jiné samstatné výdělečné činnsti. Bez hledu na t, zda jsu pužívána k pdnikání, jsu předmětem daně vzidla s největší pvlenu hmtnstí nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrvaná v České republice. Pravidla tét daně určují směrnice EU. Na rzdíl d většiny zemí EU se v České republice silniční daň vztahuje i na sbní vzy, respektive na sbní vzy určené k pdnikání neb k jiné samstatné výdělečné činnsti Základem rční sazby daně je u sbních autmbilů zdvihvý bjem mtru v cm3, u nákladních autmbilů sučet hmtnstí na nápravy v tunách a pčet náprav u návěsů. Výše daně je vlivněna výjimkami dle emisní třídy vzidel. Jedná se daň zatěžující místní dpravce, tj. nevztahující se na tranzitní dpravu. Tranzitní dprava je regulvána systémem placených pvlenek. Jedná se nejméně efektivní daň, která vykazuje nejvyšší náklady na vybranu 1 Kč. Čistý příjem z daně dhaduje Ministerstv dpravy ve výši 85 %, navíc náklady plátců daně se dhadují v celkvé výši 1 miliardy Kč rčně8. Faktry vlivňující její výši: 8 Pčet registrvaných vzidel. Růst HDP vede k bnvě vzvéh parku, u nvých vzidel bývají emisní limity nižší, tím pádem dchází ke snížení příjmů ze silniční daně; Odhady Ministerstva financí. Předpkládaná výše výběru v následujícím rce tvří závazný rzpčet SFDI. Optimistické dhady způsbují prpad v celkvých zdrjích; např. v rce 2010 plánvaný příjem ze silniční daně převyšval skutečnst 17%; Rzsah výjimek vyjadřující eklgizaci vzvéh parku; Cena výknvéh zpplatnění - mýtnéh. Skkvé zvyšvání ceny mýtnéh nutí dpravce ke knslidaci vzvéh parku, vyšší efektivitě a ptimalizaci lgistických prcesů. Redukce vzvéh parku má negativní dpad na silniční daň. Odhad Ministerstva dpravy, prsinec

27 Tabulka č. 4: Vývj příjmů ze silniční daně (v mld. Kč) ,21 5,51 11,21% Příjmy celkem Silniční daň Pdíl na celkvých příjmech ,61 5,18 7,55% ,18 5,43 8,59% ,23 5,91 9,50% ,19 6,00 6,44% ,50 4,80 6,12% ,33 4,69 6,06% Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Graf č. 4: Vývj příjmů ze silniční daně (v mld. Kč) 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1, Silniční daň Zdrj: Ministerstv dpravy ČR D úvahy připadá i zrušení silniční daně a její převedení d výknvéh zpplatnění, které může být nákladvě efektivnější. Splu se zrušením silniční daně by dšl k dstranění tevřené diskriminace dmácích dpravců vůči zahraničním. Musí však být prvěřen ve vztahu ke směrnicím EU, zda úplné zrušení silniční daně je mžné. Pr tt převedení však existuje mezení dané maximální výší mýtnéh pdle pravidel EU, která nesmí překrčit celkvé náklady danéh úseku DI (výstavba, prvz a údržba), přičemž pskytnutá dtace z EU se d celkvé výše investice nepčítá. Zahrnutí celé výše silniční daně d výknvéh zpplatnění by představval výrazné rizik prušení ppsanéh pravidla. V sučasné dbě však sazba mýta nepkrývá všechny náklady genervané dpravním výknem nákladní dpravy. Dalším faktrem pr řešení tét situace by mhla být připravvaná úprava tét mezující pdmínky, kdy by se d celkvých nákladů zapčítávaly i tzv. externality (náklady, které způsbuje dprava na dané infrastruktuře živtnímu prstředí) a dšl by tak ke zvýšení hrní hranice celkvých nákladů, d kterých lze výši sazby mýtnéh dvíjet. Druhým mezením pr zvýšení ceny mýtnéh při úvahách nahrazení silniční daně je mžný negativní efekt mžnéh krácení dtace z EU prgramů v případě změny parametrů jejích pskytnutí (viz pravidla EU hledně vazby mezi výší mýtnéh a velikstí EU dtací na vybudvání danéh úseku silnice či dálnice v dstavci výše) při zachvání dnešní rvné sazby mýta bez lkální diferenciace. Alternativní mžnstí pr náhradu silniční daně je zavedení plšnéh časvéh zpplatnění na všech silnicích nižší třídy. V případě zachvání tét daně bude d buducna vhdné zjedndušit celý systém administrativy a výběru tét daně a zvážit mžnst rzšíření spektra plátců Pdíl na sptřební dani Pdíl na sptřební dani tvří přibližně 10 % z celkvéh bjemu zdrjů pr DI. Je stabilním zdrjem příjmů s vyským ptenciálem d buducna spčívajícím v případném zvýšení prcenta účelvě 23

28 vynalženéh na financvání DI. Jeh existence je pdlžena direktivami EU a sučasná výše dpvídá minimální hranici, které tyt direktivy pžadují. D knce rku 2004 se jednal příjem ve výši 20 % z hrubéh celstátníh výnsu sptřební daně z minerálních lejů, ten byl psléze snížen na 9,1 % v suvislsti s přechdem financvání silnic II. a III. tříd na kraje. Zkrácených 10,9 % pdíl sptřební daně je d tht rku příjmem MF. Sptřební daň z paliv a minerálních lejů není sdílenu daní. V případě kmunikací jiných vlastníků veřejné správy jsu prstředky pskytvány neúčelvě dle zákna rzpčtvém určení daní. Daňvé příjmy tedy nejsu vázány na údržbu, pravy a rzvj kmunikací. Závisí tak na rzhdnutí vlastníků, zda své daňvé příjmy využijí pr rzvj dpravní infrastruktury či nikliv. Tent stav by byl vhdné napravit a určitu část rzpčtvéh určení daní směřvat účelvě d dpravní infrastruktury, nebť se jedná zásadní službu, kteru jsu kraje pvinny bčanům pskytvat. Výše sptřební daně z minerálních lejů je stanvena na základě direktiv Evrpské kmise, které stanvují minimální fixní částky v Kč na litrů. Výše vybrané daně není závislá na ceně phnných hmt a statních prduktů, ale prdaném mnžství. V České republice je výše tét daně nad stanvenu minimální hranicí a patří k nejvyšším v EU. Faktry vlivňující výši výběru: Rční sptřeba prduktů z minerálních lejů, zejména phnných hmt. Odhaduje se9, že celkvá sptřeba phnných hmt vzrstla d rku %, nicméně se stále pmalu přibližuje hranici sptřeby ve vyspělých státech. V ČR v psledních letech dsahvala průměrná rční sptřeba na byvatele cca 700 litrů, v západní Evrpě je však sptřeba stále vyšší, například v Německu je sptřeba 800 litrů na byvatele, ve Francii 970 litrů neb v Itálii 800 litrů; Sazba sptřební daně a stanvené prcent z celrepublikvéh výběru, které je určen na financvání DI (dle rzpčtvéh určení daní); Migrace sptřebitelů k phnným hmtám s nižší sazbu sptřební daně; Cenvá úrveň a sazba sptřební daně v susedních zemích. Nižší celkvá cena phnných hmt v susedních zemích má na výši sptřební daně negativní vliv, prtže dpravci v rámci hledání úspr raději čerpají phnné hmty v zahraničí. Nákladvst na výběr sptřební daně z paliv a maziv se phybuje mezi 1,5 a 2 %10. Tabulka č. 5: Vývj příjmů z pdílu na sptřební dani (v mld. Kč) Příjmy celkem Sptřební daň z minerálních lejů Pdíl na celkvých příjmech ,21 68,61 63,18 62,23 13,05 6,93 6,99 7,34 26,52% 10,11% 11,06% 11,79% ,19 7,49 8,03% ,50 7,23 9,21% ,33 7,39 9,55% Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 9 Zdrj: ČTK Zdrj: Studie Efektivnst českéh daňvéh systému, autři Leš Vítek Jan Pavel, Karel Půbal, Fakulta managementu Vyské škly eknmické v Praze,

29 Graf č. 5: Vývj příjmů z pdílu na sptřební dani (v mld. Kč) 14,00 12,00 1 8,00 6,00 4,00 2, Sptřební daň z minerálních lejů Zdrj: Ministerstv dpravy ČR V minulsti se bjevily úvahy zvýšení prcentníh pdílu vybrané sptřební daně, určenéh pr financvání DI, získané prstředky by však s největší pravděpdbnstí byly kmpenzvány snížením přímých dtací ze státníh rzpčtu. Obdbně jak u silniční daně je při sestavvání každrčníh rzpčtu SFDI výše čekávaných příjmů z pdílu na sptřební dani závislá na predikcích MF, které bývají ve srvnání se skutečnstí nadhdncené a způsbují tak následně prpad zdrjů EU fndy Operační prgram Dprava Maximální čerpání nenávratných finančních dtací z prgramů EU je dluhdbě priritu Ministerstva dpravy. Od rku 2008 tvří největší pdíl na celkvém bjemu zdrjů určených na DI. Na rzdíl d statních zdrjů se jedná výhradně účelvě zaměřené finanční prstředky, jejichž alkace a využívání je v kmpetenci Ministerstva dpravy. V navazujících prgramvacích bdbích se čekává snížená, nicméně stále výrazná pdpra ze strany EU v tét blasti. Operační prgram Dprava je největší perační prgram v České republice, připadá na něj 5,774 mld. EUR, tj. zhruba 22 % ze všech prstředků pr ČR z fndů EU pr bdbí OP Dprava je financván ze dvu fndů: Evrpskéh fndu pr reginální rzvj (ERDF) a Fndu sudržnsti (FS). V navazujících bdbích se předpkládá částka 113,65 miliard Kč, v bdbí se pr léta předpkládá částka cca 45,85 miliard Kč.11 OP Dprava je zaměřen na financvání dpravních investic evrpskéh a nadreginálníh významu, priritně zaměřených na výstavbu a mdernizaci sítě TEN-T. Dále je určen na financvání investic v blasti reginálních železničních sítí, dálniční sítě a sítě silnic I. třídy. Obecně je mžn tent zdrj charakterizvat: 11 Striktní pravidla pr prjektvu přípravu a čerpání; Určen výhradně na nvé investice, není určen na pravy a údržbu; Priritní zaměření na budvání sítě TEN-T (80%); Pžadavky na rvnměrné rzdělení na silniční a železniční infrastrukturu; Nutnst splufinancvání z nárdních zdrjů ve výši min. 15 % (p zhlednění příjmů z výknvéh zpplatnění dpvídá pdíl nárdní splufinancvání cca 30 %); Celkvé zdrje jsu značně vlivněny vývjem kurzu EUR/CZK. Sučasný trend psilvání CZK vede ke snižvání reálných příjmů plynucích ze zdrjů EU. Data jsu předběžná, vzešlá z předběžných knzultací MD s gestrem EU prgramů - Ministerstvem pr místní rzvj 25

30 Tabulka č. 6: Vývj výdajů z Evrpských fndů (v mld. Kč) Příjmy celkem EU fndy, OP Dprava Pdíl na celkvých příjmech ,21 0,71 1,45% 68,61 1,18 1,72% 63,18 5,80 9,19% ,23 93,19 78,50 77,33 3,32 20,28 25,70 24,90 5,33% 21,76% 32,74% 32,20% Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Graf č. 6: Vývj výdajů z Evrpských fndů (v mld. Kč) 3 25, ,00 1 5, EU fndy, OP Dprava Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Pr nvé prgramvé bdbí se čekává priritizace prjektů v blasti invací a výzkumu, nicméně dprava bude stále jednu z pilířvých blastí. V blasti OP Dprava se připravuje systémvá změna definující užší a širší vymezení TEN-T sítě. Finanční prstředky EU fndů budu zejména alkvány na užší vymezení, například bchvaty a kmunikace u velkých městských aglmerací. Zbylé části dpravní sítě budu financvány výhradně z nárdních zdrjů. Z dluhdbéh hlediska jsu EU fndy jednrázvé, nepakvatelné zdrje, které výrazně střednědbě pzitivně vlivňující investiční zdrje pr výstavbu DI. Z pdstaty však nejsu schpny zajistit stabilní a udržitelný rzvj DI Dtace ze státníh rzpčtu a příjmy z privatizace a dividend pdniků se státní účastí Dtace ze státníh rzpčtu bvykle pkrývá rzdíl mezi celkvými výdaji a celkvými příjmy SFDI v jedntlivých letech. Jedná se nejméně stabilní plžku, která je závislá na aktuálním čerpání rzpčtu SFDI, splufinancvání EU fndů, případně živelných katastrfách. V případě příjmů z privatizace se jedná histricky využívané, nicméně v sučasné dbě vysce nestabilní a nenárkvé zdrje, jejichž pužitelnst d buducna je minimální. Celkvá výše pdílu těcht zdrjů se phybvala v rzmezí % z celkvéh bjemu finančních prstředků. Jedná se nepravidelný, účelvě zaměřený příspěvek ze státníh rzpčtu. Jeh účelvst je prezentuje následující histrický výčet: Dtace na krytí deficitu rzpčtu SFDI; Dtace na realizaci dluhpisvéh prgramu; Dtace na úhradu nákladů škd způsbených pvdněmi; Dtace na předfinancvání prjektů OP Dprava; 26

31 Dtace na Kmunitární prgramy12; Dtace úvěru EIB na financvání prjektů splufinancvání z prstředků OP Dprava. Hlavní faktr vlivňující jeh výši je subjektivní vnímání plitických představitelů, kteří rzhdují alkaci státníh rzpčtu. Z dluhdbéh phledu není výše státníh příspěvku stabilní ani nijak závazná, na druhu stranu se jedná plžku relativně flexibilní, která může být dle aktuálních ptřeb v blasti DI navýšena. Histricky se bhužel ptvrdil, že v případě vyššíh než čekávanéh výběru některých daní, je finální výše příspěvku ze státníh rzpčtu upravena (snížena). Výše státníh příspěvku se schvaluje na základě návrhu Ministerstva dpravy vždy splečně se schvalváním státníh rzpčtu. K tmu je dále schvalván 2letý střednědbý výdajvý rámec SFDI bsahující také pžadvanu výši státníh příspěvku. S hledem na stávající stav státníh rzpčtu a jeh předpkládanéh vývje lze btížně zaručit stabilní pdíl tht zdrje na úrvni dpvídající ptřebám. Sučástí příjmu ze státníh rzpčtu jsu i zprstředkvaně příjmy z privatizace a dividend pdniků se státní účastí Jedná se histricky využívané, nicméně v sučasné dbě vysce nestabilní a nenárkvé zdrje, jejichž pužitelnst d buducna je minimální. V minulsti se jednal významný zdrj financvání dpravní infrastruktury. V psledních 5 letech byl tut frmu získán přes 90 miliard Kč. výhdu je, že se jedná se zdrj vysce nestabilní, závislý na aktuálním průběhu prcesu privatizace a plitických rzhdnutí určujících jejich alkaci. Odhadvané příjmy z privatizace a dividend pdniků se státní účastí jsu uvedeny buď ve schváleném rzpčtu SFDI na daný rk, neb jsu dplňvány v průběhu rku. V sučasné dbě tvří největší pdíl dividendy ze splečnsti ČEZ. existuje žádná závazná pvinnst Vlády České republiky pskytvat tyt prstředky na financvání DI. D buducna se s využitím tht zdrje nepčítá. Tabulka č. 7: Vývj příjmů ze státníh rzpčtu (v mld. Kč) Příjmy celkem Dtace ze SR a FNM Příjmy z privatizace Celkem Pdíl na celkvých příjmech ,21 68,61 63,18 62,23 93,19 78,50 77,33 5,29 9,34 11,77 13,64 6,40 7,98 5,48 18,00 34,80 22,43 21,20 33,85 7,50 7,68 23,29 44,14 34,20 34,85 40,25 15,48 13,17 47,33% 64,34% 54,12% 56,00% 43,19% 19,72% 17,03% 12 Kmunitární prgramy jsu nástrjem Evrpských splečenství, resp. Evrpské unie (3. pilíř), který má služit k prhlubvání splupráce a řešení splečných prblémů členských zemí EU v blasti knkrétních plitik Splečenství (neb EU). Tyt prgramy jsu vždy víceleté a jsu financvány přím z rzpčtu EU. Odpvědnst za prvádění prgramů nese ve většině případů Evrpská kmise. Puze u vybraných prgramů je část dpvědnsti přenesena i na vnitrstátní rgány. V sučasné dbě jsu v gesci Ministerstva dpravy tyt kmunitární prgramy: i2010: Evrpská infrmační splečnst 2010, esafety, Prgram Marc Pl, Galile - evrpský prgram družicvé radinavigace 27

32 Graf č. 7: Vývj příjmů ze státníh rzpčtu (v mld. Kč) 5 45, , , ,00 1 5, Dtace ze SR a FNM Příjmy z privatizace Celkem Zdrj: Ministerstv dpravy ČR EIB úvěr Existující úvěrvý rámec pskytnutý Evrpsku investiční banku je určený výhradně na dplnění nárdních zdrjů na splu financvání OP Dprava v letech Celkvá výše platnéh úvěrvéh rámce je 34 miliard Kč, vyčerpán již byl zhruba 19 miliard Kč. Pdmínky financvání jsu definvány dle úvěrvé smluvy mezi Česku republiku, zastupenu Ministerstvem financí a Evrpsku investiční banku, uzavřenu v prsinci Prstředky jsu určeny výhradně na prjekty pdpřené z OP Dprava v letech Faktry vlivňující výši čerpání úvěru: Rzhdnutí využít tent zdrj. Schválen puze úvěrvý rámec, který nemusí být celý vyčerpán; Cena financvání. Při úvahách čerpání tht zdrje dchází k prvnání s alternativními zdrj financvání dstupnými v daném čase. Smluvní ustanvení umžňuje pměrně rzsáhlu flexibilitu na čerpání a splácení tht zdrje. Ceny jedntlivých tranší se liší dle způsbu úrčení s pevnu či phyblivu úrkvu sazbu, splatnst stanvena v rzmezí 4 40 let. Pkrytí a realizaci splátek z prstředků státníh rzpčtu zajišťuje Ministerstv financí. Tabulka č. 8: Vývj příjmů d EIB (v mld. Kč) Příjmy celkem EIB (úvěr) Pdíl na celkvých příjmech ,21 68,61 3,57 7,13 7,25% 10,39% ,18 5,90 9,34% ,23 2,73 4,39% ,19 78,50 5,03 7,95 5,40% 10,13% ,33 5,95 7,70% Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 28

33 Graf č. 8: Vývj příjmů z úvěru EIB (v mld. Kč) 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1, EIB (úvěr) Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Dluhpisvý prgram dálnice D47 Jedná se jednrázvý a účelvě vázaný zdrj, určený výhradně pr financvání výstavby dálnice D47. S jeh dalším využitím se vzhledem k dknčení dálnice D47 nepčítá. Pr urychlení výstavby dálnice D47 byl v červnu 2003 přijat zákn č. 220/2003 Sb. Zákn státním dluhpisvém prgramu na úhradu výdajů spjených s výstavbu dálnice D47. Jeh účelem byl získání ptřebných finančních prstředků na úhradu investičních výdajů spjených s výstavbu dálnice D47. Maximální rzsah byl stanven na 47,6 miliardy Kč, přičemž dba splatnsti byla fixně stanvena na 25 let, tj. d rku D sučasné dby byly realizvány dvě emise, bě nakupené Evrpsku investiční banku. Zdrje byly využity až v pslední fázi dknčvání dálnice D47 a t v letech 2009 a 2010 v celkvé výši cca 20 miliard Kč. Jejich splácení je realizván Ministerstvem financí ze státníh rzpčtu. Vzhledem k dknčení dálnice D47 se d buducna nepčítá s využitím tht zdrje, respektive jeh zbylé části. Tabulka č. 9: Vývj příjmů z dluhpisů (v mld. Kč) Příjmy celkem 42,44 52,09 47,78 56,18 93,19 78,50 77,33 Emise dluhpisů 8,35 11,53 Pdíl na celkvých příjmech % % % % % 10,64% 14,91% Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Ostatní zdrje - kntkrentní úvěry SFDI Pr překlenutí krátkdbých výpadků rzpčtu SFDI jsu k dispzici dva rámcvé kntkrentní úvěry, kterými SFDI dispnuje: Kntkrentní účet u ČMZRB, s mžnstí debetníh zůstatku d výše 1 mld. Kč; a Kntkrentní účet u České spřitelny, s mžnstí debetníh zůstatku d výše 4 mld. Kč. K jejich využití dchází v minimální míře, zpravidla puze na přelmu finančníh rku. 29

34 3.3 Analýza výdajů na DI v České republice Předmětem tét kapitly je analýza stávající struktury výdajů na DI v ČR v rzdělení dle segmentů dpravy a dle určení na investiční a neinvestiční výdaje v letech 2004 a Výdaje na DI dle segmentů jvětší pdíl na výdajích SFDI zaujímají výdaje na silniční infrastrukturu, které ve sledvaném bdbí vykazvaly v abslutních hdntách rstucí trend s menším prpadem v rce V prcentuálním vyjádření se výdaje na silniční infrastrukturu phybvaly v intervalu 58-68%. Následují výdaje d železniční dpravy, které dsahvaly hdnt 29-39%. Ostatní výdaje v sbě zahrnují například výdaje spjené s výběrem výknvéh zpplatnění na silnicích a dále příspěvky na prgramy SFDI (bezpečnst, cyklistické stezky aj.). Výdaje na vdní cesty zaujímaly minritní pdíl p celé sledvané bdbí. jvyšší hdnty dsáhly v rce 2010, kdy dsáhly 1,9% na celkvých výdajích. Tabulka č. 10: Výdaje na DI v rzdělení dle segmentů (v mld. Kč) Výdaje na DI dle segmentů Silnice Železnice Vdní cesty Ostatní ,18 16,19 0,31 0, ,15 18,81 0,30 0, ,01 19,05 0,53 0, ,15 22,93 0,39 2, ,58 32,87 0,54 3, ,38 27,70 1,56 5, ,51 22,60 1,49 4,09 Celkem 51,87 48,47 55,78 69,53 87,71 87,99 77,68 Zdrj: Ministerstv dpravy ČR, zahrnuje i předfinancvání Graf č. 9: Výdaje na DI dle segmentů prcentní zastupení 100% 80% 60% 40% 20% 0% Silnice Železnice 2007 Vdní cesty Ostatní Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 30

35 3.3.2 Výdaje na dpravní infrastrukturu Ve sledvaném bdbí dcházel k pstupnému nárůstu hdnt investičních výdajů až d rku 2008, kdy investiční výdaje dsáhly dvjnásbku prti rku 2004, pté dšl k nepatrnému pklesu, následvanému výraznějším pklesem v rce Stejně tak i neinvestiční výdaje vykazvaly d rku 2005 rstucí trend a v rce 2010 byly ve srvnání s rkem 2005 přibližně dvjnásbné. Tabulka č. 11: Vývj investičních a neinvestičních výdajů na DI (v mld. Kč) Výdaje Investiční výdaje investiční výdaje ,44 17, ,77 10, ,73 13, ,54 16, ,63 17, ,50 20, ,21 21,47 Celkem 51,87 48,46 55,78 69,52 87,70 87,99 77,68 Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 31

36 3.4 Analýza rzdílu mezi příjmvu a pžadvanu výdajvu stránku Cílem tét kapitly je identifikvat vlné zdrje využitelné pr ptřebnu bnvu stávající sítě a nvé investice d DI. Jedná se rzdíl mezi celkvými minimálními finančními ptřebami sučasné infrastruktury na běžnu údržbu a bnvu (dle materiálu MD) a zdrji k jejímu financvání Predikce mžnéh vývje d rku 2025 Pkud nedjde k systémvé změně financvání dpravní infrastruktury, bude dcházet k prhlubvání jejíh nevyhvujícíh stavu, který se dá charakterizvat: Zvyšujícími se ptřebami na nutné investice d bnvy a údržby stávající sítě; rvnměrnstí výše mezirčních zdrjů pr úhradu bnvy a údržby; dbudvanstí páteřní dálniční sítě13; Vysku míru pdudržvansti stávající infrastruktury; Omezeními v kncepčním plánvání rzvje díky nedstatečné stabilitě finančních zdrjů. Ve zdrjích se dá při zachvání stávajícíh systému financvání čekávat následující vývj: Pstupné zvyšvání ceny u všech frem zpplatnění; Stabilní výše příjmů z daní (pdíl na sptřební dani, silniční daň); závaznu a špatně predikvatelnu výší nárdních zdrjů příspěvku ze státníh rzpčtu; Minimální příjmy z privatizace a z dividend u pdniků se státní účastí; Snižující se příspěvky z prgramu OP Dprava; Pstupné vyčerpání úvěrvéh rámce d EIB. Při zachvání stávajících zdrjů financvání se v letech čekává vývj uvedený v tabulce níže. stabilita a nezávaznst některých zdrjů mhu v buducnu způsbit velké prpady v příjmvé stránce rzpčtu SFDI. Je zřejmé, že v následujících letech bude nutné prstředky d bnvy a údržby fixvat na určité mezirční výši tak, aby je byl mžné z dluhdbéh hlediska pvažvat za stálé. Níže uvedená tabulka prezentuje dhadvané vlné zdrje určené pr nvu výstavbu či rzsáhlejší mdernizaci stávající sítě. Tabulka č. 12: Analýza rzdílu zdrje pr financvání nvých investic (v mld. Kč) Analýza rzdílu Příjmy celkem Minimálně nutné výdaje Zdrje pr financvání nvý investic Analýza rzdílu Příjmy celkem Minimálně nutné výdaje Zdrje pr financvání nvý investic ,19 67,22 0, ,75 39,83 45, ,44 70,66 5, ,71 39,82 41, ,38 64,51 9, ,92 65,39 14, ,52 40,03 20, ,01 61,18 11, ,89 40,19 20, ,77 54,36 18, ,26 40,32 20, ,84 53,88 16, ,64 40,22 21, ,46 44,03 34, ,03 40,34 21,69 Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 13 Odhadvaná výše nutných investic na dstavbu páteřní sítě D+R a železničních kridrů + uzlů jsu dhadvány MD ČR ve výši 870mld. Kč. Přesná výše ptřebných investic a jejich směřvání na knkrétní prjekty bude sučástí Střednědbéh plánu rzvje dpravní infrastruktury s dluhdbým výhledem (GEPARD II). 32

37 Graf č. 10: Analýza rzdílu zdrje pr financvání nvých investic (v mld. Kč) 5 45,92 45,00 41, ,43 35,00 33,45 33,93 30,04 28, ,49 25, ,00 16, ,83 9,87 1 5,00 18,40 14,53 5,77 0, Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Jak hlavní a zárveň stabilní zdrje vystupují příjmy z časvéh a výknvéh zpplatnění a přímé pdíly na daních. Další významnu plžku tvří příjmy ze státníh rzpčtu, které jsu však puze dhadvány a jejich buducí výše není nijak závazná. Nárdní zdrje jsu dplněny příjmy z OP Dprava. Ostatní příjmy jsu zanedbatelné (pplatek za užití železniční dpravní cesty, příkazní smluvy). Tabulka č. 13: Predikce zdrjů pr financvání DI (v mld. Kč) Predikce příjmů Sptřební daň z minerálních lejů Silniční daň Dálniční známky Mýt EU fndy, OP Dprava EIB (úvěr) Dtace ze SR a FNM Příjmy z privatizace Emise dluhpisů Predikce příjmů Sptřební daň z minerálních lejů Silniční daň Dálniční známky Mýt EU fndy, OP Dprava EIB (úvěr) Dtace ze SR a FNM Příjmy z privatizace Emise dluhpisů ,60 5,60 2,90 6,00 18,07 10,22 10, ,30 5,70 15,23 19,08 23, ,64 5,60 2,90 9,92 16,16 5,24 22, ,43 5,70 15,45 25,98 23, ,73 5,70 3,00 11,53 12,33 4,89 22, ,55 5,70 15,67 21,55 23, ,67 5,70 15,87 23, ,83 5,70 3,00 11,65 18,96 3,46 22, ,79 5,70 16,08 23, ,93 5,70 3,00 11,76 12,70 2,46 22, ,91 5,70 16,30 23, ,04 5,70 3,00 11,88 14,67 22, ,03 5,70 16,51 23, ,16 5,70 15,01 11,87 23, ,15 5,70 16,73 23,95 Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 33

38 Graf č. 11: Predikce zdrjů pr financvání DI (v mld. Kč) Přímý pdíl na daních EU fndy, OP Dprava Ostatní Mýt a dál. známky EIB (úvěr) Dtace ze SR a privatizace Emise dluhpisů Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Odhadvaný vývj výdajvé stránky zahrnuje dknčení všech již rzestavěných investic, pravidelnu údržbu stávající sítě a prvz. Prezentvané výdaje nebsahují případnu výstavbu nvé infrastruktury. Tabulka č. 14: Predikce minimálně nutných výdajů d DI (mim nvých investic a bnvy majetku, v mld. Kč) Výdaje Investice již rzestavěné Opravy a údržba Prvz Ostatní mandatrní výdaje ,95 11,40 10,44 8, ,60 16,38 10,45 12, ,60 15,80 10,22 14, ,80 15,88 10,19 19, ,21 17,65 10,23 19, ,30 17,72 10,25 19, ,19 17,89 10,29 19,51 Celkem 67,22 70,66 64,51 65,39 61,18 54,36 53,88 Výdaje Investice již rzestavěné Opravy a údržba Prvz Ostatní mandatrní výdaje ,62 18,11 10,33 13, ,35 10,39 11, ,38 10,40 11, ,50 10,43 11, ,58 10,45 11, ,64 10,46 11, ,50 10,44 11, ,55 10,45 11,34 Celkem 44,03 39,83 39,82 40,03 40,19 40,32 40,22 40,34 Zdrj: Ministerstv dpravy ČR 14 Plžka Ostatní mandatrní výdaje zahrnuje náklady na tisk a distribuci dálničních kupnů, náklady na mýt a telematiku, výdaje na statní příjemce (TSK, OMI, příspěvky SFDI, kraje, reginální dráhy, prvzní náklady), úhrada přezávazkvání OP dprava, úhrada kursvých rzdílů, drbné výdaje včetně investičních a neinvestičních glbálů (příprava akcí včetně výkupů pzemků, zvýšení bezpečnsti na železničních přejezdech atd.) 34

39 Graf č. 12: Predikce minimálně nutných výdajů d DI (vyjma nvých investic, v mld. Kč) Investice již rzestavěné Opravy a údržba Prvz Ostatní mandatrní výdaje Zdrj: Ministerstv dpravy ČR Predikce mžnéh vývje d rku 2025 prezentuje pkračující dluhdbý nedstatek zdrjů na bnvu a stále se zvyšující pžadavky na základní údržbu a prvz dpravní infrastruktury. Dle dhadů Ministerstva dpravy je v sučasné dbě DI pdinvestvána. Výše uvedený vývj d rku 2025 bhužel tent stav puze zhršuje. Uvedená predikce ukazuje na ptřebu hledání alternativních zdrjů Předpklady buducíh vývje Výše uvedená analýza buducíh vývje je zalžena na následujících předpkladech vlivňující vývj jedntlivých zdrjů: Predikvané hdnty příjmů a výdajů mezi rky 2011 a 2025 vycházejí z dhadů Ministerstva dpravy ČR a byly převzaty z dkumentů pskytnutých MD (např. dkument tzv. Superstrategie MD ČR, výrční zprávy ŘSD, SŽDC, ŘVC aj.); Hdnty jsu uvedeny v mld. Kč v cenách rku 2010 nezahrnují inflaci; Výknvé zpplatnění. V letech 2011, 2012 dchází každrčně k cenvému navýšení 25 %, V kategrii d 3,5 tuny je sazba 0,5 Kč / km. Získaná data předpkládají zavedení mýtnéh na silnice I. tříd pr vzidla nad 3,5t. Od rku 2017 se předpkládá plné výknvé zpplatnění sbní dpravy d 3,5 tuny, které tak zruší časvé zpplatnění; V letech predikce předpkládá výdaje spjené s přezávazkváním OP Dprava a na úhradu kurzvých rzdílů; Případné vratky části přijatých prstředků z fndů EU vzniklé v suvislsti se zavedením výknvéh zpplatnění sbní dpravy nebyly v predikcích brány v úvahu; Je nutné zhlednit fakt, že p rce 2020 již nemusí ČR být khezní zemí, a prt nebude mít nárk na subvence ze strukturálních fndů EU; V případě PPP prjektů by pplatky spjené s nvými investicemi jejich budváním, reknstrukcemi, pravu a údržbu byly hrazeny ze zdrjů zjištěných analýzu rzdílu; Veškeré nvé investice d dpravní infrastruktury a jejich následný prvz, údržba a bnva budu hrazeny ze zdrjů zjištěných na základě analýzy rzdílu (viz tabulka č. 14). Prtže výše uvedené předpklady nezajišťují v plánvaném hrizntu ptřebný rzvj DI, bude se prjekt v 2. fázi zabývat i alternativními mžnstmi zajištění financvání dpravní infrastruktury. 35

40 3.5 SWOT analýza pr stávající mdel financvání DI Předmětem tét kapitly je shrnující analýza sučasnéh stavu financvání dpravní infrastruktury v ČR s analýzu jeh slabých a silných stránek, příležitstí rzvje a hržení. Analýza se vztahuje jak k sučasnému rganizačnímu a prcedurálnímu nastavení, tak ke zdrjům, výdajům na dpravní infrastrukturu a prgnóze jejich vývje bez realizace změn Silné stránky Systém financvání Relativně funkční systém, který dpvídajícím způsbem určuje zdpvědnst a kmpetence pr své klíčvé subjekty: Ministerstv dpravy, SFDI, ŘSD a SŽDC; Fungující nastavená struktura pr realizaci a kntrlu financvání DI prstřednictvím OP Dprava; Centralizace SFDI umžňuje využít flexibilitu v převdu finančních prstředků mezi jedntlivými segmenty: silnice - železnice - vda. Zdrje financvání Pměrně širké spektrum zdrjů, vzájemně se dplňujících; Očekávání významných zdrjů z OP Dprava i v navazujících prgramvacích bdbích; Již zavedený systém výknvéh zpplatnění silniční infrastruktury (mýt); Stabilní zdrje z časvéh a výknvéh zpplatnění; Stabilní zdrje z pdílu sptřební daně Slabé stránky Systém financvání Vyská vlatilita výdajů na DI, s dpadem jak na chvání sektrvých investrů, tak i na sektr stavebnictví v ČR. Vyská vlatilita výdajů, v bdbí výdajvých špiček, má negativní dpad na nákladvst výstavby dpravní infrastruktury; Absence schválené dluhdbé a závazné strategie pr budvání a bnvu dpravní infrastruktury, která by byla pdpřena reálnými zdrji; Absence expertně psuzenéh, zafixvanéh dluhdbéh (4+ let) plánu knkrétních priritních akcí, který by byl sestaven na základě srvnání nákladů, alternativ a efektů jedntlivých akcí a který by: Byl zafixván legislativně (vláda, parlament, příkladem je plán rzvje DI v Německu resp. Rakusku) s účinkem eliminace plitických vlivů na krátkdbé plány; Determinval určitu fixní část prstředků určených na DI v bdbí něklika let; Eliminval faktry nejistty každrčníh plánvání na menší díl zbývajících akcí psuzvaných v závislsti na dispnibilních prstředcích státu na DI pr daný rk; Byl mžn efektivně zajistit dluhdbým zdrjem financvání. Slabé stránky klíčvé prcedury zpracvání rčních plánů (rzpčtů a střednědbých výhledů): Při zařazvání akcí d krátkdbéh plánu nejsu definvána kritéria pr výběr akci s nejlepším dpadem na dpravní bslužnst, živtní prstředí, eknmiku a další; Psuzvání strategických pririt je decentralizván (na sektrvé investry, v jejich rámci pak na jedntlivé reginální ředitelství s reginálními zájmy), absence intermdálníh hdncení; 36

41 Realizace na základě připravensti (vs. realizace na základě pririt); Chybí nastavení a pravidla pr prceduru změn rzpčtu a plánu SFDI v rámci schvalvání státníh rzpčtu Parlamentem ČR, kde v psledním krku vznikaly zásahy d jedntlivých akcí plánu bez dřešených dpadů na celý plán. Legislativní prstředí pr realizaci staveb dpravní infrastruktury (i ve vztahu k PPP prjektům); Časvá nárčnst prjektvé přípravy; ní uplatňván hdncení dpadů a efektů realizvaných investic d DI ve střednědbém hrizntu, nevyvzují se závěry a zkušensti, které by byly využity v rámci plánvání dalšíh rzvje. Na úrvni OP Dprava ani na úrvni SFDI neprbíhá expertní hdncení efektů realizvaných investičních a prvzních akcí mim ddržení rzpčtu; Vyské náklady na prjektvu přípravu, zejména ve vztahu k ceně za výkup pzemků.15 Zdrje financvání Pkračující nedstatek finančních zdrjů vede ke stále se zhršujícímu stavu DI a pdinvestvanstí celéh sektru; Vyská vlatilita příjmů v pdbě dtací ze státníh rzpčtu a privatizace a nezávaznst pravidelnéh státníh příspěvku ze státníh rzpčtu; Ke změnám v bjemu prstředků, vyčleněných MF pr DI, dchází i v průběhu rku včetně např. navýšení dtace ze SR, jejíž rychlé využití nemusí být nejefektivnější; Prgramvání rzpčtu SFDI na krátké bdbí, střednědbý výhled je puze na navazující 2 rky. Omezené mžnsti dluhdbéh plánvání a neexistující flexibilita v dluhdbém řízení finančních zdrjů; Financvání investičních prjektů neprbíhá na základě knzistentníh strategickéh plánvání; existující dmácí zkušenst s PPP prjekty v blasti silniční a železniční infrastruktury; Nákladvst výběru u některých zdrjů snižující čisté výnsy (výknvé zpplatnění, silniční daň). Pměrně vyská administrativní nárčnst vyvlávající náklady na straně příjemce i plátců; dchází k autmatické každrční valrizaci sazeb / pplatků (například u časvéh zpplatnění), zvyšvání je dpsud prváděn nepravidelně, bvykle puze sciálně únsnu míru; Opakvaně nepřesné dhady výše výnsů daní a pplatků ze strany Ministerstva financí (na jejich základě jsu stanvvány limity výdajů), které generují následně výpadky v rzpčtu SFDI a psilují nejisttu a neefektivity v rámci financvání a realizace akcí. Odhad výše silniční daně a pdílu na sptřební dani by měl být stanven p shdě mezi SFDI a Ministerstvem financí; Pstupně se snižující výnsnst silniční daně dána je zlepšujícím se vzvým parkem s vzidly v nižších emisních třídách, které platí nižší daň a růstem pdílu vzvéh parku využívajícíh institut výjimek. Nutná valrizace sazeb u jedntlivých tříd; Byť jsu pdíly sptřební daně a příjmy z časvéh a výknvéh zpplatnění z hlediska času relativně stabilní a predikvatelné, z hlediska bjemu jsu nedstatečné pr pkrytí existujících ptřeb v ptřebném rzsahu a čase. Rzvj infrastruktury je závislý na každrčně přiznané výši státní dtace, cž neumžňuje strategické plánvání investic v čase, prtže převdy daňvých pdílů nejsu stanveny na eknmickém principu návratnsti vynalžených prstředků. jzávažnějším efektem identifikvaných slabých stránek systému financvání je, že sučasné mezirční změny zdrjvé stránky a ptažm plánvaných výdajvých rámců neumžňují efektivní způsb rzpčtvání a strategickéh plánvání v sektru dpravy, cž vede k neefektivnímu vynakládání 15 Zdrj: Ministerstv dpravy 37

42 prstředků na přípravu a realizaci staveb. Rzhdujícím faktrem je rzpr mezi závazným rčním státním rzpčtem s nezávazným výhledem na další 2 rky a ptřebu víceletéh prjektvéh financvání jedntlivých investic DI Příležitsti Systém financvání Systémvá změna v blasti financvání DI může lépe zabezpečit stabilní a dstatečné zdrje k financvání DI, zárveň může zjedndušit celý prces, snížit jeh administrativní nárčnsti a zrychlit prces přípravy a realizace investičních akcí. Zdrje financvání Využití dluhdbých zdrjů finančních trhů na financvání dpravní infrastruktury, například zdrjů penzijních fndů, pjišťven apd.; Institucinální investři (ŘSD, SŽDC, ŘVC) plátcem DPH. Pkud by se tyt rganizace staly plnými plátci DPH, u veškerých staveb by dšl k výraznému snížení ceny aktuálně platnu sazbu DPH, kteru by si ŘSD mhl nárkvat jak DPH na vstupu. Tat úprava by byla realizvána na úkr snížení příjmu kapitly Ministerstva financí; Mžnst využití privátních zdrjů na financvání vybraných úseků výstavby, údržby a prvzu DI16; Využití efektů PPP prjektů, například v blasti lepšíh řízení peněžních tků spjených s celým živtním cyklem realizvaných investičních akcí (reinvestice d infrastruktury v dstatečné výši), využití knw-hw privátních investrů v blasti prjektvéh řízení rizik; Navýšení pdílu výnsu sptřební daně pr DI jak alternativa stabilizace příjmů nahrazující nestabilní příjmy (zejména dtace ze státníh rzpčtu) stabilními Hrzby Systém financvání Pkračující dčerpávání zdrjů na výkupy pzemků v důsledku nastavené legislativní pdpry. Nutnst legislativní změny suvisející s cenu za výkup pzemků určených pr linivé stavby. Zdrje financvání Stále se zhršující stav DI zvyšuje buducí investiční nárčnst na jeh bnvu. Vývj příjmů státníh rzpčtu (zejména případný pkles těcht příjmů), které jsu následně alkvány na financvání dpravní / silniční infrastruktury, má vliv jak na výši splufinancvání prjektů, které jsu pdprvány z prstředků Evrpské unie, tak na prjekty financvané výlučně z prstředků státníh rzpčtu; Výpadky v příspěvcích ze státníh rzpčtu můžu hrzit čerpání zdrjů z OP Dprava (neddržení principu adicinality) a rzlžit tak stávající systém financvání, který nebude schpen pkrýt ptřebné výdaje; Výše předpkládaných příjmů z mýtnéh má přímý vliv na velikst investiční dtace z prgramů EU. Z tht phledu bude nutné dluhdbě řídit pměr mezi těmit parametry (přechd na flexibilní tarifikaci, především lkální), jinak by mhla nastat situace, kdy bude Ministerstv dpravy vracet část příjmů z EU prgramů; Nákladvst na plánvané zavedení výknvéh zpplatnění pr sbní vzy. Odhadvané náklady na spuštění a prvz tht systému se v průběhu 5leté implementace dle studie ŘSD dhaduje ve výši kl 5 miliard CZK; 16 Je nezbytné uvést, že PPP prjekty se ve srvnání s tradiční veřejnu zakázku vyznačují vyšší administrativní a časvu nárčnstí. 38

43 pdaří se vyjednat s EK úpravu pdmínek pr zařazvání akcí d financvání z prstředků EU (s dpadem na rzsah zdrjů z prstředků EU, které bude mžn čerpat). EK neschválí některé velké prjekty, u kterých se pčítá s financváním z OP Dprava (některé již byly předfinancvány) a tudíž nebude vyčerpán rámec z OP Dprava Výchdiska pr změny mdelu financvání a rganizačníh zajištění DI Na základě výše uvedenéh bude nutné nalézt nvý mdel financvání a rganizačníh zajištění dpravní infrastruktury, který umžní dbudvání páteřní dpravní infrastruktury v reálném čase a který bude pkrývat nutnu bnvu a prvz DI. Měl by se jednat mdel zalžený na zdrjích bjemvě dstatečných a stabilních v čase, a zárveň maximalizující pdíl kncvých uživatelů na jejich financvání. Navržené mdely financvání a rganizačníh zajištění budu v navazujících částech Prjektu hdnceny dle následujících parametrů: Objem zdrjů; Diverzifikace zdrjů; Stabilita zdrjů v čase; Cena zdrjů; Pstavení ve vztahu k tvrbě státní dpravní plitiky (včetně tvrby cenvé plitiky); Autnmnst řízení a rzhdvání v prcesu zajištění DI; Rzdělení činnstí a dpvědnstí ve vztahu k zajištění dpravní infrastruktury, vč. kntrlních mechanismů; Náklady na implementaci a administrativní nárčnst; Jednduchst a flexibilita využívání; Míra dbrnsti a transparentnsti; Čas ptřebný pr implementaci; Právní realizvatelnst i ve vztahu k právu EU (majetkvá pdstata a právní vlastnictví); Kredibilita (bnita) mdelu; Efektivnst. D úvahy připadají zejména níže uvedené alternativy financvání kmbinující platby d uživatelů sítě, prstředky veřejných rzpčtů nárdních a evrpských a zdrje finančních trhů. Uživatelé: Časvé zpplatnění; Výknvé zpplatnění. Nárdní zdrje: Státní rzpčet; Státní dluhpisy, případně státní kncesinář s vlastním dluhpisvým prgramem; Daně; Účelvé dtace (např.: dividendy z pdniků se státní účastí). Finanční trhy: Investiční úvěry; Krprátní dluhpisy; Zdrje penzijních fndů a pjišťven; 39

44 Nadnárdní instituce; Ostatní zdrje (exprtní financvání, apd.). PPP prjekty: Dílčí PPP; Kmplexní PPP - kncesinář realizující definvanu rzsáhlejší část sítě. Evrpské zdrje: OP Dprava; Evrpská investiční banka; Evrpská banka pr bnvu a rzvj; Ostatní dtační prgramy. Detailní vytvření tří návrhů nvých mžných mdelů financvání a jejich hdncení bude předmětem etapy 2 Prjektu. 40

45 4 Analýza systému financvání DI v zahraničí 4.1 Rakusk Klíčvé subjekty Ministerstv dpravy, invací a technlgií SILNIČNÍ DOPRAVA ASFINAG (Autbahnen- und Schnellstraßen-Finanzierungs-AG) ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ÖBB (Osterreichische BundesBahn) Rakusk silniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah sítě a struktura Dálniční síť zahrnuje km, včetně 300 km tunelů a 300 km mstů. ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty ASFINAG Histrie splečnsti ASFINAG se váže již d pválečné éry, kdy byla zdpvědná za kmpletní výstavbu, bnvu a prvz dpravní infrastruktury (silnice i železnice). Za zmínku stjí, že v tét dbě byly zpplatněné puze vybrané dálniční úseky, například Brennerský či Tauernský tunel. Od rku 1982 je ASFINAG zdpvědný i za kmpletní financvání celé dpravní infrastruktury. Pr splnění Maastrichtských kritérií definujících pdmínky přijetí splečné evrpské měny dšl v rce 1997 k vyčlenění vysce ztrátvé železniční infrastruktury d samstatnéh státníh hldingu ÖBB. Od tét dby má ASFINAG na starsti puze budvání, bnvu, prvz a financvání celé dálniční sítě. V rce 1997 dstala splečnst ASFINAG ptřebné kmpetence a pravmci dluhdbě garantující pravidla výdajvé i příjmvé stránky jejíh fungvání, které jsu prakticky platné dpsud. ASFINAG je kmpetenčně rzdělen d něklika vzájemně nezávislých splečnstí (subddavatelů), kteří jsu smluvně vázaní na řádném plnění definvaných služeb. Obdba fungvání kncesináře a jeh subddavatelů. ASFINAG hlding je tvřen: Asfinag Bau Management (zdpvědný za výstavbu); Asfinag Service + Asfinag Alpenstrassen (zdpvědný za prvz); Asfinag Maut Service (zdpvědný za mýtný systém); Asfinag Cash Management (zdpvědný za financvání); Asfinag Internatinal (zdpvědný za mezinárdní prjekty). 41

46 Vlastnictví ASFINAG je plně vlastněn státem, jedná se tzv. státníh kncesináře. Dálnice jsu vlastněny státem a vykazvány jak nehmtné aktivum v v pdbě užívacíh práva v rzvaze splečnsti ASFINAG (dle rakuských účetních pravidel a pstupů Asfinag tt nehmtné aktivum nedepisuje). Silnice I. třídy jsu vlastněny převážně jedntlivými reginy, puze malá část je vlastněna splečnstí ASFINAG. Úkly Úkly ASFINAGU zahrnují kmpletní služby suvisející s plánváním, investicemi, údržbu a prvzem dálniční sítě, zejména však: Rzvjvé investice (mdernizace a nvá výstavba) k rzvji kapacity dálkvé sítě; Další investice, např. na zvýšení bezpečnsti dpravy; Prvz a údržba (včetně bnvy); Úrkvé platby (za úvěry); Výběr mýtnéh. Prces plánvání investic Rzsah rzvjvých investic vyplývá z Generálníh plánu rzvje dpravní infrastruktury, který pčítá s důslednými udržvacími investicemi a výstavbu 200 km nvých dálničních úseků. Investice jsu připravvány v 5ti letých plánech s každrčním upřesňváním. Výběr investičních prjektů je zalžen knsensuálním usnesením mezi státem, splkvými zeměmi, splečnstí ASFINAG a dalšími institucemi. Zahájení investičních prjektů určuje splečnst ASFINAG p zhlednění usnesení dzrčí rady. Rzsah investic Pdle Generálníh plánu rzvje má ASFINAG v letech prvést rzvjvé investice ve výši 7,5 mld. EUR. V psledních letech ASFINAG prinvestval v průměru 1 miliardu EUR rčně, v rce 2010 byl prinvestván 1,5 miliardy EUR. ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů Splečnst ASFINAG nemá žádné příjmy ze státníh rzpčtu. Celkvý rční příjem z mýtnéh se v rce 2010 dstal nad hranici 1,5 miliardy EUR, z čehž 65 % tvří příjmy z výknvéh mýtnéh pr vzidla nad 3,5t; 25 % tvří příjmy za dálniční známky pr sbní autmbily; 10 % tvří příjmy z mýtnéh z úseků se samstatným zpplatněním (např. Brennerský a Tauernský tunel); statní drbné příjmy z kmerčních aktivit (např. dpčívadla). Čistý příjem je u dálničních známek 95 %, u mýtnéh 91 %, zbylá část příjmů pkrývá náklady na realizaci výběru danéh pplatku. Silnice I. tříd, s výjimku těch, které spadají pd splečnst ASFINAG, jsu financvány téměř 100 % z rzpčtu reginů. Mýtné Cena mýtnéh pr vzidla nad 3,5 t se dvíjí d emisní třídy a pčtu náprav a phybuje se v rzmezí EUR 0,144 až 0,3696 na km. Mechanismus stanvení výše ceny mýtnéh je vlivněn direktivami EU a rakuskými zákny, které stanvují pravidla a pdmínky stanvení ceny mýtnéh. V Rakusku je využita maximální hranice pr stanvení ceny mýtnéh. Výpčet je tak dán kalkulacemi ASFINAGU, které zhledňují jeh nákladvu stránku. Knečné rzhdnutí stanvení ceny prvádí Ministerstv dpravy. Prgnóza hspdaření Rakuská vláda plánuje, že ASFINAG ve fázi realizace plánvaných staveb zvýši svu dluhvu bilanci přes 12 mld. EUR a v rce 2012 začne dluhy dburávat, lineárně d rku

47 Způsby financvání Činnst splečnsti ASFINAG je zalžena na principu samfinancvatelnsti a následujících zdrjích: Příjmy z prvzu (mýtné); Vlastní jmění a zisk; Dluhvé financvání. Příjmy z mýtnéh pkrývají převážně prvzní, údržbvé a prvzní náklady. Vlastní zdrje, zisk a dluhvé financvání pkrývají zejména ptřebné investice při budvání nvé infrastruktury. Vlastní zdrje splečnsti dsahují necelé 2 miliard EUR, z čehž zisk z předchzích bdbí dsáhl kumulativně 1,4 miliardy EUR, čistý zisk v rce 2009 dsáhl výše 290 miliónů EUR. Dluhvé financvání prbíhá prstřednictvím mixu krátkdbých a střednědbých dluhpisů. Jejich struktura umžňuje získání ptřebných zdrjů, ale i průběžné refinancvání, které nepřináší skkvé rizik refinancvání velkých částek. Načasvání emise dluhpisů je zcela v kmpetenci ASFINAGu. Rakuská vláda uděluje pr dluhpisy ASFINAGu nepdmíněné garance, které tak umžňují tržně bezknkurenční financvání blížící se státním dluhpisům. Státní garance dpvídají dluhdbému investičnímu plánu ASFINAGU, jejich maximální bjem je v předstihu schválen rakuským parlamentem. Aktuální nabídka dluhpisů se phybuje kl 0,1 % nad cenu státních dluhpisů. Z phledu ASFINAGu je k ceně financvání nutné připčítat cenu státní garance, která se phybuje kl 0,1 % z ceny financvání. SPECIFIKA Veřejný dluh Dluhvé financvání ASFINAGU je dle stávajícíh výkladu Eurstatu realizván mim rakuský veřejný dluh. ASFINAG splňuje základní pdmínky pr takvét vykazvání zejména z th phledu, že na sebe přebírá prjektvá rizika (rizik výstavby, rizik dstupnsti, rizik pptávky, rizik financvání), ale zejména, že svými příjmy d uživatelů z více jak 50 % pkrývá veškeré své prvzní výdaje (bez zapčítání finančních nákladů). V sučasné dbě však Eurstat uvažuje změně přístupu k hdncení ASFINAGU z phledu veřejnéh dluhu. 43

48 Prblémy / mezení / zajímavsti I když se jedná státní hlding, nastavený interní systém garantuje fixní ceny realizvané jedntlivými subddavateli, důslednu kntrlu nad kvalitu dvedené práce a důležitu mtivaci veducích pracvníků. Prtže má ASFINAG přístup ke stabilnímu zdrji finančních prstředků, je mžn spekulvat tm, zda nebude vyvíjen tlak na ASFINAG, realizvat více, než nárdhspdářsky udržitelný rzsah rzvjvých investic. V sučasné dbě využívané krátkdbé a střednědbé dluhpisy sice umžňují flexibilněji řešit cash management, ale nereflektují živtnst budvaných aktiv a bvyklu dbu splácení. Existuje zde pměrně významné refinanční rizik, které může v buducnsti způsbit ASFINAGu ptíže. Zárveň neexistuje příliš velký tlak na pstupné splácení celkvéh dluhu, který již převýšil hranici 10 miliard EUR. Důležitá je jedntnst pravidel a pdmínek vydávaných dluhpisů, které jsu ASFINAGem vydávány na základě například těcht dvu principů: gative pledge věřitelé mají vůči dlužníkvi rvné pdmínky; Crss default v případě, že djde k nesplacení jednh dluhpisu, dchází k kamžité splatnsti i statních dluhpisů. Tyt pdmínky financvání kladu vyské pžadavky na plnění závazků ze strany ASFINAGu a zárveň pskytují dstatečný kmfrt všem věřitelům. Pr stanvení výše ceny dálničních známek neexistuje žádný relevantní systém určující jejich cenu, cenu každrčně stanvuje Ministerstv dpravy. ASFINAG nevlastní vybudvanu infrastrukturu, je t kncesinář mající pvinnst danu infrastrukturu prvzvat a práv vybírat mýtné. ASFINAG tak nedepisuje vybudvaná aktiva, ale na základě mezinárdních účetních standardů ve svých aktivech prmítá čekávanu hdntu buducích plateb plynucích z kncesní smluvy (nehmtné aktivum). Na druhé straně v pasivech se mu zvyšuje dluhvá služba z dluhpisů. Účetně tak ASFINAG, na rzdíl d klasických bchdních splečnstí, nezhledňuje ve svých výkazech dpisy a nerealizuje zdrje ptřebné na splácení jistiny dluhpisů. existuje tak přirzený tlak na budvání zdrjů pr splácení jistiny dluhpisů. Pravidla fungvání celéh systému, kmpetence ASFINAGu a státní garance jsu dány záknem. Existuje zde rizik, že v případě plitických změn může djít k nežáducím úpravám systému. Asfinag Internatinal je angažvaný jak subddavatel zdpvědný za prvz 65 km úseku dálnice M6 v Maďarsku (Dunaujvars Szekszard). Asfinag d rku 2006 realizuje jak strana veřejnéh sektru piltní 33-letý PPP prjekt na úsecích dálnice A5 na severu d Vídně tvřících svým tvarem písmen Y. Prjekt byl zprvzněn v rce Platební mechanismus je kmbinací pplatku za dstupnst a stínvéh mýta. Úhrada prbíhá ze zdrjů Asfingagu. Jedná se 51 km úseky bsahující 4 tunely a 78 mstů s celkvým investičním nákladem EUR 800 miliónů. Prvzvatelem je splečnst Bnaventura Straßenerrichtungs, tvřená: Hchtief AG, Germany (44,4%) Alpine Bau, Austria (44,4%) EGIS, France (11,2%) Rakusk železniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura Celkvá délka rakuské železniční sítě je km, z th km sítě elektrifikvaných, 316 km úzkrzchdných tratí. ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ 44

49 Subjekty ÖBB Hlding AG (Osterreichische BundesBahn), pd který spadají: ÖBB Infrastruktur AG; ÖBB Persnenverkehr AG; Rail Carg Austria AG. ÖBB Infrastruktur AG Zdpvědnst za plánvání, výstavbu, prvz a údržbu celé železniční infrastruktury; Státní vlastnictví, 100 % (rating S&P AAA, Mdy s - Aaa); Financvání plně pdpřen státními garancemi; Relativně nízké, ale stabilní a dbře predikvatelné tržby. ÖBB Persnenverkehr AG - pskytvatel dpravních služeb v přepravě sb. Rail Carg Austria AG - pskytvatel dpravních služeb v přepravě zbží. Schienen Cntrl - nezávislý regulátr, který v Rakusku vyknává rli dzru nad rvným přístupem dpravců na železniční dpravní cestu. Vlastnictví ÖBB Hlding je 100% vlastněný státem. Vedení hldingu ÖBB je jmenván ministrem dpravy. ÖBB Infrastruktur vznikla restrukturalizací dvu dceřiných splečnstí ÖBB ddatkem zákna státních železnicích v srpnu ÖBB Infrastructure je vlastníkem železniční infrastruktury - všech železniční sítí a příslušnéh majetku. Úkly Státní splečnst ÖBB Infrastruktur má na starsti kmpletní prvz a údržbu železniční infrastruktury, dále 1,310 železničních stanic a nákladních terminálů. Infrastruktura je prnajímána zejména pr sbní dpravu ÖBB Persnenverkehr AG a Rail Carg Austria AG, případně i dalším prvzvatelům železničních služeb. ÖBB Persnenverkehr má 90% pdíl na prvzu železniční dpravy (zárveň prvzuje například i autbusvu dpravu). Regulátr Schienen Cntrl byl zřízen na základě zákna. Jeh úklem je zabezpečit spravedlivu a funkční hspdářsku sutěž na trhu rakuské železniční infrastruktury. Pkud se nějaký subjekt cítí být diskriminván, může se na něj brátit. 45

50 Prcesy plánvání investic Financvání investic prbíhá dle kluzavéh investičníh plánu na buducích 6 let. Aktuálně stanvený plán na rky (Master plan) bsahuje částečně i největší investici Brenner Base Tunnel (rakusk italský prjekt, 50/50). Rzsah investic Hlding ÖBB investval v psledních dvu letech ( ) celkvu částku EUR 2,7 miliardy, z čehž drtivu většinu 80% realizvala ÖBB Infrastruktur. Platný investiční plán je stanven pr rky v celkvé výši EUR 10,5 miliardy. Z celkvéh bjemu rčních investic tvří výdaje na: nvé investice 60 % (cca 1 miliarda EUR / rk); údržbu stávající sítě 30 % (cca 600 miliónů EUR / rk); regenerace nádraží 10 % (cca 250 miliónů EUR / rk). ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů financvání Tržby se pdílejí na celkvých výnsech ÖBB Infrastruktur puze cca 30 %, zbytek tvří státní dtace. Na základě železničníh zákna z rku 2003 rakuská vláda kmpenzuje ÖBB Infrastruktur ztrátvst z prvzu, údržby, inspekce a prav na železniční infrastruktuře. Od rku 2005 byl vytvřen dluhpisvý rámec pr investice až d výše 10 miliard EUR. Vybrané emise: ,3 miliardy EUR, splatnst červen 2022, úrk 4,87 %; miliarda EUR, splatnst říjen 2011, úrk 3,87 %; ,25 miliardy EUR, splatnst červenec 2019, úrk 4,5 %. Mezi největší investry nakupující dluhpisy patří banky (34 %), investiční fndy (31 %) a pjišťvny (28 %), investři pcházející nejvíce z následujících zemí: Francie (41 %), Německ (20 %), Rakusk (15 %) a Švýcarsk (11 %). 46

51 Detaily financvání ÖBB Celkvé příjmy hldingu ÖBB v rce 2009 tvřily EUR 5,7 miliardy. Celkvé stávající zadlužení ÖBB Hldingu dsáhl na knci rku 2009 výše EUR 15 miliard, při 10 % zvýšení prti rku Ministerstv financí ze zákna garantuje závazky v pdbě dluhpisů, úvěrů či jiných dlužných transakcích včetně finančních pplatků, které si bere ÖBB za financvání železniční infrastruktury z vlastních zdrjů. Díky těmt garancím má splečnst rating AAA/Aaa. Mezi nejvýznamnější slžky externíh financvání (85 % pdíl) patří vydávání dluhpisů se splatnstí 3 15 let (v rce 2009 v hdntě EUR 1,4 mld.), s průměrnu cenu financvání kl 4 % (dlišnsti dle měny financvání v EUR a CHF, neb dle splatnsti = úrk 2,12 % 4,87 %). V rce 2009 získal hlding ÖBB EUR 600 milinů d EIB. ÖBB Infrastruktur má pvinnst dále zajišťvat ptřebné zdrje pr financvání investičníh plánu, nicméně dle závazku státu, který je platný d rku 2007, jsu veškeré splátky dluhů ze 70 % hrazeny v buducích 30 letech státem. Jedná se tak významnu pdpru, která umžňuje dluhdbě zabezpečvat dstatečné investice d budvání nvých úseků i reknstrukci stávající sítě. Platný investiční plán je stanven pr rky v celkvé výši EUR 10,5 miliardy. ÖBB Infrastruktur má pvinnst dále zajišťvat ptřebné zdrje pr financvání tht investičníh plánu, nicméně dle závazku státu, který je platný d rku 2007, jsu veškeré splátky dluhů ze 70 % hrazeny v buducích 30 letech státem. Jedná se tak významnu pdpru, která umžňuje dluhdbě zabezpečvat dstatečné investice d budvání nvých a reknstrukcí stávající sítě. Celkvé závazky vůči bankvním institucím se na knci rku 2009 phybvaly v celkvé výši EUR 2 miliardy, z th: Evrpská investiční banka EUR 1,344 miliardy; Raiffeisen EUR 412 miliónů; Ostatní (Unicredit, Kmmunalkredit, BAWAG). Veřejný dluh ÖBB Infrastruktur díky nastavené struktuře tržeb a nákladů splňval d března 2011 kritérium Eurstatu mim bilančním vykazvání veřejnéh dluhu plynucíh zejména z dluhpisvéh prgramu vydal rakuský statistický úřad známení, reagující na upřesňující interpretace Eurstatu, na jejichž základě byl úřad nucen zvednut vykazvaný veřejný dluh Rakuska, zpětně ke knci rku ,5 miliardy EUR, tj. 3,4 % HDP. Dle tht upřesnění budu závazky, nehledě na jejich právní strukturu, vstupvat d veřejnéh dluhu, jestliže stát je (i) zprstředkvaně zavázán splatit tent dluh, neb (ii) je splu-zdpvědný za dluhy dané splečnsti. Zejména se t týká dluhů, které jsu puze refinancvány a nedchází k jejich splácení. D zahrnvání veřejnéh dluhu vstupují nvě i varianty navyšvání kapitálu daných splečnstí. Tat nvá interpretace nejvíce zasáhla vykazvání dluhu právě u železničníh hldingu OBB. Zajímavsti Sučástí ÖBB Infrastruktur je samstatná divize zajišťující výrbu elektrické energie pr vlastní sptřebu železniční sítě. Jedná se vdní elektrárny, které jsu schpny pkrýt průměrně 30 % celkvé sptřeby elektřiny. jvětší investiční prjekty Graz Klagenfurt vyskrychlstní železnice, nvá trať, 1,7 miliardy EUR; Inn údlí, rzšíření na 4 tratě, 1,14 miliardy EUR; Hlavní nádraží Vídeň 741 miliónů EUR; Vídeň St. Plten nvá trať, 628 miliónů EUR; Lainz West tunel, 414 miliónů EUR. 47

52 4.1.3 Rakusk - shrnutí SUBJEKTYVE VZTAHU K DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE Ministerstv dpravy, invací a technlgií ASFINAG státní kncesinář Prvz, bnva, budvání a řízení financvání dálniční sítě Bau Management Service + Alpenstrassen Maut Service Cash Management Výstavba Prvz Mýtný systém Financvání Státem vlastněný hlding ÖBB Hlding Prvz, údržba, ÖBB Infrastruktur rzvj žel. infrastruktury Internatinal Mezinárdní prjekty ÖBB Persnenverkehr Osbní dprava Rail Carg Austria Nákladní dprava HLAVNÍ FINANČNÍ TOKY V RÁMCI MODELU FINANCOVÁNÍ DI Garance za úvěry Finanční instituce Dtace ze SR Ministerstv financí Úvěry Dluhpisy Úvěry Dluhpisy Úvěry ASFINAG státní kncesinář Mýt Pplatky za pužití Dálniční kupóny Uživatelé ÖBB hlding EIB Finanční instituce ÖBB Infrastruktur Pplatky za pužití ŽC Dpravci IDENTIFIKOVANÉ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY, PŘÍLEŽITOSTI A OHROŽENÍ MODELU FINANCOVÁNÍ Silné stránky Fungující mýtný systém ve spjení s rzsáhlu existující silniční infrastrukturu generuje stabilní zdrje pr financvání investic (přes 1,5 miliardy EUR v r. 2010) i prvz. Financvání dálniční infrastruktury prbíhá mim státní rzpčet na principu samfinancvatelnsti, cž je mžné s hledem na skutečnst, že převážná část sítě je již dknčena. V rámci jednh subjektu (ASFINAG) jsu sustředěny kmpetence, pravmci a zdpvědnsti za kmpletní služby suvisející s plánváním, investicemi, údržbu a prvzem dálniční sítě i za její financvání. Dluhdbě jsu nastavena pravidla pr výdajvu i příjmvu stránku dálniční infrastruktury. Výběr investičních prjektů je zalžen knsensuálním usnesením mezi státem, splkvými zeměmi, splečnstí ASFINAG a dalšími institucemi. Dluhdbé plánvání rzvje - investice jsu připravvány v 5ti letých plánech s každrčním upřesňváním (Generální plán rzvje dpravní infrastruktury). Investiční plán v jeh maximálním bjemu je v předstihu schvalván rakuským parlamentem. Stabilní příjmy, autnmní systém s nastavenými pravidly a dluhdbé 48

53 Slabé stránky Příležitsti Ohržení plánvání umžňují přístup k levným úvěrům na kapitálvém trhu (pdpřený statní garancí). Dluhvé financvání prbíhá prstřednictvím mixu krátkdbých a střednědbých dluhpisů. Jejich struktura umžňuje získání ptřebných zdrjů, ale i průběžné refinancvání, které nepřináší skkvé rizik refinancvání velkých částek. Vyský čistý příjem u dálničních známek (95 %) i mýtnéh (91 %). V sučasné dbě využívané krátkdbé a střednědbé dluhpisy ASFINAGu nereflektují dluhdbější živtnst budvaných aktiv a bvyklu dbu splácení. Existuje pměrně významné refinanční rizik, které může v buducnsti způsbit ptíže. Dluhdbý plán pr rzvj železniční infrastruktury umžňuje predikvat bjem státních dtací v hrizntu 30 let. Financvání investic d železniční infrastruktury prbíhá dle kluzavéh investičníh plánu na 6 let. Uvažvaná změna přístupu Eurstat k hdncení závazků ASFINAGU z phledu veřejnéh dluhu Rakuska a dpady na rakuské veřejné finance. Mžný tlak na ASFINAG realizvat více, než nárdhspdářsky udržitelný rzsah rzvjvých investic. Sudní prces vedený u Evrpskéh sudníh dvra inicivaný Evrpsku kmisí, ve kterém je zkumána slučitelnst hldingvé struktury ÖBB s právem EU Rakusk dkazy ODKAZY Ministerstv dpravy, invací a technlgií ASFINAG ÖBB 49

54 4.2 Slvensk Klíčvé subjekty Ministerstv dpravy, výstavby a reginálneh rzvja (MDVRR) SILNIČNÍ DOPRAVA NDS Nárdná dialničná splečnst SSC Slvenská správa ciest ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ŽSR Železnice Slvenskej republiky ZSSK Železničná splčnsť Slvensk, a.s. Carg Železničná splčnsť Carg Slvakia, a.s Slvensk silniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a sítě struktura Dálniční síť zahrnuje 378 km, ve výstavbě je 43 km a ve stadiu přípravy 284 km. Síť rychlstních kmunikací zahrnuje 226 km, ve výstavbě je 18 km a ve stadiu přípravy 971 km (všechny údaje jsu k ). ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty SSC (Slvenská správa ciest) Slvenská správa ciest vznikla 1. ledna 1996 jak samstatná rzpčtvá rganizace za účelem správy silniční sítě. NDS (Nárdná dialničná splčnsť) Nárdná dialničná splčnsť vznikla 1. únra 2005 za účelem zvýšení bjemu a efektivity vynakládaných prstředků na výstavbu dálnic a rychlstních kmunikací. NDS je akcivu splečnstí. K vyčlenění financvání a správy dálnic a rychlstních silnic dděleně d silnic I. třídy vedl záměr akcelerace rzvje sítě dálnic a rychlstních silnic bez dalšíh zatížení veřejných financí (rzpčtu a dluhu veřejné správy) díky schpnsti dálniční infrastruktury genervat příjmy ze zpplatnění uživatelů (na rzdíl d silnic I. třídy) a schpnsti načerpat na základě těcht příjmů úvěrvé zdrje. 50

55 Vlastnictví NDS 100% vlastněná státem. SSC rzpčtvá rganizace zřízená MDVRR SR. Eknmickým a právním vlastníkem dálnic a rychlstních silnic je NDS s výjimku tzv. kncesních silnic Právním vlastníkem kncesních silnic je/bude stát tj. Slvenská republika (jediný případ budu představvat prjektvé úseky rychlstní silnice R1 realizvané frmu PPP). Z hlediska eknmickéh vlastnictví kncesních silnic je nastavení takvé, že kncesinář tj. bchdní splečnst výlučně vlastněná sukrmými subjekty je/bude zaznamenávat z titulu práva využívat kncesní silnice udělenéh kncesní smluvu ve své rzvaze jak finanční aktivum, které bude následné depisvat (jediný případ budu představvat prjektvé úseky rychlstní silnice R1 realizvané frmu PPP jejichž kncesinářem je splečnst Granvia a.s.). Eknmickým a právním vlastníkem silnic I. třídy je stát tj. Slvenská republika resp. Slvenská republika v zastupení SSC. Eknmickým a právním vlastníkem silnic II. a III. třídy jsu vyšší územní celky tj. samsprávní kraje. Všechny silnice jsu depisvány bez hledu na t, kd je jejich právní aneb eknmický vlastník. Úkly Silnice I., II. a III. třídy se depisují 20 let. Dálnice a rychlstní silnice ve vlastnictví Nárdní dálniční splečnst 100 let. Infrmační systém dálnic a rychlstních silnic depisuje Nárdní dálniční splečnst 20 let. Budvy, které vlastní Nárdní dálniční splečnsti depisuje 60 let. Práva využívat kncesní silnice udělenéh kncesní smluvu na PPP prjekt R1 bude depisvat kncesinář Granvia a.s. NDS Hlavní činnsti NDS ve vztahu k silniční infrastruktuře: Příprava a realizace výstavby; Správa, prvz, pravy a údržba dálnic a rychlstních silnic; Plánvání, realizace a prvz inteligentních dpravních systémů; Výrba, distribuce a prdej známek za užívání dálnic a rychlstních silnic; Zabezpečení finančních zdrjů pr krytí ptřeb NDS; Výkn činnstí stavebníh dzru. SSC Hlavní činnsti SSC ve vztahu k silniční infrastruktuře: Správa silnic I. třídy; Investrské činnsti pr silnice I. třídy; Prces plánvání investic Dpravní plánvání, ústřední technická evidence, služby centrální databanky, technický rzvj a další suvisející činnsti pr silnice I., II. a III. třídy. Krdinaci rzvje silnic I. třídy s rzvjem sítě dálnic a rychlstních silnic zajišťuje ve splupráci se SSC a NDS Ministerstv dpravy, výstavby a reginálneh rzvja. Prces plánvání investic a jejich realizace vyplývá z: Dpravní plitiky SR d rku 2015; Plánu rzvje dálnic a silnic SR; Operačníh prgramu Dprava ; Kncepce územníh rzvje Slvenska. 51

56 Rzsah investic ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů Pr rzvj dálniční sítě a sítě rychlstních kmunikací byl v rámci 3 balíků PPP zamýšlen prinvestvat 5,42 mld. EUR. V sučasnsti byly 2 balíky PPP zrušeny. Objem investic d dálnic a rychlstních kmunikací v rámci PPP (2. balík) se tímt snížil na 888 mil. EUR. Sučasná vláda SR plánuje financvat výstavbu dálniční infrastruktury v primárně ze zdrjů státníh rzpčtu a EU fndů a PPP prjekty využívat jenm v mezené míře resp. jenm za předpkladu jejich prkazatelné výhdnsti. Základními zdrji pr financvání NDS a SSC jsu: Veřejné prstředky příspěvky ze státníh rzpčtu (zahrnují i výnsy ze silniční daně, výnsy sptřební daně z uhlvdíkvých paliv a maziv, jejichž využití ale není vázán na financvání DI); Prstředky vytvřené kncesním systémem příjmy z prdeje známek za užívání dálnic a rychlstních silnic, příjmy z mýtnéh; Účelvé dtace ze státníh rzpčtu; Dluhvé zdrje úvěry EIB a kmerčních bank; Sukrmé zdrje PPP prjekty. SSC v sučasné dbě nevyužívá dluhvé a sukrmé zdrje Struktura zdrjů NDS v rce 2010 (mil. EUR): 33,1 Dálniční známky 153,5 Elektrnické mýt 0 Úvěr 361,5 Státní rzpčet - investiční a neinvestiční dtace 179,3 Fndy EÚ 31,6 Státní rzpčet splufinancvání EÚ 12,0 Ostatní Celkem 771,0 Zdrje SSC v rce 2009 činily celkem 138,5 mil. EUR, z nichž cca 17 mil. EUR byly prstředky fndů EU. Kapitálvé výdaje na stavbu a reknstrukci silnic činily cca 60,6 mil. EUR v daném bdbí. Mýtné Systém mýtnéh je pvinný pr veškerá vzidla s celkvu hmtnstí nad 3,5 t na dálnicích, rychlstních silnicích a vybraných úsecích silnic I. třídy. Celkem se zpplatnění týká km silnic. Sazba mýta za 1 km se phybuje v rzmezí 0,020 až 0,209 EUR a je diferencvaná dle celkvé hmtnsti (d 12 t a nad 12 t), emisní kategrie, pčtu náprav a dle th, jestli se jedná autbus neb nákladní vzidl. D buducna se uvažuje se zavedením mýtnéh systému i pr vzidla s hmtnstí pd 3,5 t a zpplatnění veškerých úseků cest I. třídy. Typ, výši, rzsah zpplatnění dálnic, rychlstních silnic, a vybraných silnic I. třídy a kruh zpplatněných vzidel určuje stát vláda a MDVR, subjekty prvzující silniční infrastrukturu stanvvat výši mýtnéh či pplatků nemhu. Další zdrje financvání Využití principu PPP pr financvání DI byl na Slvensku připravván v následujících prjektech: Vybrané úseky rychlstní cesty R1 Nitra Banská Bystrica v celkvé délce cca 52 km (prjekt ve výstavbě) 2. balík PPP; Vybrané úseky dálnice D1 Hričvské Pdhradie - Dubná Skala v celkvé délce 29 km (prjekt zrušen) 3. balík PPP; Vybrané úseky dálnice D1 Martin Prešv v celkvé délce 75 km (prjekt zrušen) 1. balík PPP. Zadavatelem realizvanéh 2. balíku PPP prjektů byl MDVRR a t zejména z důvdu zajištění ptřebné kredibility prjektu. Veškeré PPP prjekty jsu zalženy na platbách za dstupnst. SPECIFIKA 52

57 Veřejný dluh V sučasnsti jediný realizvaný PPP prjekt 2. balíku je strukturván tak, aby neměl vliv na rzpčet a dluh veřejné správy v bdbí jeh výstavby resp. že bude mít vliv na rzpčet veřejné správy až v bdbí jeh prvzu v částkách dpvídajících platbám za jeh dstupnst. Prblémy / mezení / zajímavsti NDS krmě úvěru EIB využívá pr financvání výstavby dpravní infrastruktury rvněž úvěry kmerčních bank. V letech 2005 až 2007 byl čerpán celkvý bjem úvěrů ve výši cca. 550 mil. EUR Slvensk železniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura km prvzvaných tratí, z th km elektrifikvaných. sítě ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty ŽSR Železnice Slvenskej republiky vznikly na základě transfrmačníh a restrukturalizačníh prcesu ze splečnsti ŽSR k 1. lednu 2002, kdy se půvdní ŽSR rzdělil na Železnice Slvenskej republiky (infrastruktura) a Železničnú splčnsť, a.s. (prvz). ZSSK Železničná splečnst Slvensk, a.s. vznikla na základě rzdělení Železničné splečnsti, a.s. k 1. lednu Carg Železničná splčnsť Carg, a.s. vznikla na základě rzdělení Železničné splečnsti, a.s. k 1. lednu Vlastnictví ŽSR - rzpčtvá rganizace zřízená MDVRR SR ZSSK 100% vlastněná státem Carg 100% vlastněná státem Právním vlastníkem železniční infrastruktury dpravní cesty je stát tj. Slvenská republika. Eknmickým vlastníkem jsu Železnice slvenské republiky, které pdnikají se svěřenu železniční infrastrukturu a depisují ji. Úkly ŽSR Hlavním předmětem činnsti ŽSR je: Správa a prvz železniční dpravní cesty (ŽDC); Pskytvání služeb suvisejících s bsluhu ŽDC; Výstavba, úprava a údržba železničních a lanvých drah; Zřizvání a prvzvání železničních, telekmunikačních a rádivých sítí. ZSSK Železničná splčnsť Slvensk je pskytvatelem sbní přepravy. Carg Železničná splčnsť Carg je pskytvatelem nákladní přepravy. Rzsah investic Z celkvéh bjemu zdrjů v letech 2008 a 2009 byl každrčně vyčleněn k reknstrukci a mdernizaci tratí cca. 135 mil. EUR. ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů financvání Základní zdrje financvání ŽSR v rce 2009 (mil. EUR): Dtace ze státníh rzpčtu Vlastní zdrje pplatek za dpravní cestu Vlastní zdrje prdej energie Úvěry EU fndy Státní rzpčet splufinancvání EU 128,0 180,3 68,9 111,6 53,5 8,1 53

58 Veřejný dluh ŽSR jsu pr účely psuzvání vlivu na rzpčet a dluh veřejné správy dle kritérií ESA 95 becně vedené mim sektr veřejné správy. Transakce suvisející s pskytnutím a splácením úvěrů ŽSR nemají vliv na rzpčet a dluh veřejné správy dle kritérií ESA 95 pkud tyt úvěry nejsu pskytnuty subjektem veřejné správy a nemají charakter státní pmci. V takvém případě jsu individuální transakce tht charakteru pvažvané za transakce vlivňující rzpčet veřejné správy, přičemž zvyšují schdek, resp. snižují přebytek rzpčtu veřejné správy. Privatizace V blasti privatizace železničních splečnstí je nejčastěji zmiňvanu splečnstí určenu k privatizaci Carg, u které dknce byl prces privatizace zahájen, avšak následně zrušen. U zbylých železničních splečnstí se v sučasnsti nepčítá s mžnstí privatizace. Zajímavsti Na Slvensku byl v první plvině rku 2010 zvažván hldingvé uspřádání železnice (vznik hldingu "Slvenské železnice"), p vlbách v rce 2010 však byl d tht záměru ustupen. Jedním z důvdů byla i privatizace strategickéh pdílu v Železniční splečnsti Carg Slvakia a.s Slvensk shrnutí SUBJEKTY VE VZTAHU K DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE Ministerstv dpravy, výstavby a reginálníh rzvje Prvz, údržba a rzvj dálnic a rychlstních silnic NDS akcivá splečnst Správa, údržba a rzvj silnic 1.třídy, dpravní plánvání a služby pr silnice I., II., a III. třídy SSC rzpčtvá rg. MDVRR ŽSR rzpčtvá rg. MDVRR Prvz, údržba, rzvj žel. infrastruktury ŽSSK akcivá splečnst Prvz sbní přepravy Carg akcivá splečnst Prvz nákl. přepravy HLAVNÍ FINANČNÍ TOKY V RÁMCI MODELU FINANCOVÁNÍ DI 54

59 Ministerstv dpravy, výstavby a reginálníh rzvje PPP EU Fndy Prstředky EU Úvěry EIB Dtace ze SR (zahrnují Výns sptřební daně a Výns silniční daně) Prstředky EU NDS akcivá splečnst Sukrmí kncesináři SSC rzpčtvá rg. MDVRR Mýt Dálniční kupóny Uživatelé EIB Ministerstv financí Prstředky EU Úvěry EIB Dtace ze SR Úvěry Finanční instituce Úvěry EIB Prstředky EU Dtace ze SR ŽSR rzpčtvá rg. MDVRR Pplatek za pužití ŽC Dpravci IDENTIFIKOVANÉ SILNÉ STRÁNKY A OHROŽENÍ MODELU FINANCOVÁNÍ Silné stránky Centralizvané dpravní plánvání a zajišťvání některých služeb pr silnice I., II. a III. třídy, sustředěné v SSC. Realizvaný PPP prjekt je strukturván mim veřejný dluh. Zkušenst s využíváním kmerčních úvěrů pr financvání NDS. Ohržení Vyská závislst financvání DI na dtacích z rzpčtu veřejné správy a EU fndů (dhrmady tvřily v r přes 74 % zdrjů financvání NDS). Finanční nestabilita ŽSR v důsledku narůstající kumulvané nekryté finanční ztráty (prvzní výdaje ŽSR v letech překračují celkvý bjem výnsů a neinvestičních dtací ze SR) Slvensk dkazy ODKAZY sk Ministerstv dpravy, výstavby a reginálníh rzvje (MDVRR SR) NDS Nárdná dialničná splečnst SSC Slvenská správa ciest ŽSR Železnice Slvenskej republiky ZSSK Železničná splčnsť Slvensk, a.s. 55

60 4.3 Plsk Klíčvé subjekty Ministerstv infrastruktury SILNIČNÍ DOPRAVA GDDKiA - Generalna Dyrekcja Dróg Krajwych i Autstrad (Ředitelství silnic a dálnic) BGK - Bank Gspdarstwa Krajweg (Banka nárdníh hspdářství) Kncesináři prjektů PPP ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA PKP S.A. PKP Plskie Linie Klejwe S.A Plsk silniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura sítě Silniční síť v Plsku má celkem km a skládá se z: Nárdních silnic km Reginálních silnic km Okresních silnic km Obecních silnic km Silniční infrastruktura financvaná a bhspdařvaná na centrální celstátní úrvni (tj. prstřednictvím GDDKiA) zahrnuje úseky nárdních silnic v klí kresních měst a hlavníh města Varšavy (včetně silnic 1. třídy), veškeré dálnice a rychlstní silnice (vyjma těch spravvaných kncesináři). Její rzsah je následující: km silnic (ve struktuře: dálnice 184 km, rychlstní silnice 293 km, bchvaty 199 km, psílené a zreknstruvané úseky existující infrastruktury 491 km); km silnic ve výstavbě (ve struktuře: nvé dálnice včetně úseků realizvaných frmu PPP 735 km, nvé rychlstní silnice 510 km, nvé bchvaty 87 km, psílení a reknstrukce existující infrastruktury 68 km); 337 km silnic ve stavu uzavřenéh kntraktu (nvé dálnice 8,5 km, nvé rychlstní silnice, bchvaty a reknstrukce existující infrastruktury 328,5 km). Zbývající rzsah silniční sítě je spravván následujícími subjekty: Vedení měst spravují nárdní a reginální silnice na území měst; Reginální výbry spravují reginální silnice; Okresní výbry spravují kresní silnice; Obecní výbry spravují becní silnice. ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ 56

61 Subjekty Ministerstv infrastruktury Z prstředků státníh rzpčtu financuje napřím některé plžky nákladů dpravní infrastruktury. Jde zejména plžky údržby, reknstrukčních prací a přípravných prací předcházejících investicím. Pdíl příméh financvání prstřednictvím státníh rzpčtu se snižuje. GDDKiA Úřad zřízený Ministerstvem dpravy v r pr správu nárdní silniční sítě (puze výše uvedených částí) a řízení rzpčtu s tím suvisejícíh. BGK BGK spravuje prstředky Nárdníh silničníh fndu, který byl zřízen v rce 1994 v rámci Zákna zpplatnění silnic a Nárdním silničním fndu. Nárdní silniční fnd je speciálně zřízený fnd za účelem financvání rzvje, výstavby a údržby plské silniční sítě a realizace vládníh Prgramu výstavby silnic a dálnic. BGK je vlastněna státem a specializuje se na financvání a pdpru veřejnéh sektru v blastech sciálních a eknmických prgramů a prgramů místníh rzvje. Členy výbru BGK jsu zástupci Ministerstva financí, Ministerstva infrastruktury, Ministerstva pr místní rzvj a státem vlastněných pdniků. Rční plán výdajů a dluhů je předmětem dhdy s GDDKiA, MF, MI, MMR. Kncesináři prjektů PPP V sučasné dbě fungují v rámci plské silniční infrastruktury na základě pdepsaných smluv 3 knsrcia, která zajišťují výstavbu a prvz 468 km dálnic. Vlastnictví Všechny uvedené subjekty jsu ve vlastnictví státu (s výjimku sukrmých investrů - kncesinářů zapjených d PPP prjektů). Úkly GDDKiA: správa nárdní silniční sítě v klí kresních měst a hlavníh města Varšavy, veškerých dálnic a rychlstních silnic (vyjma těch spravvaných kncesináři) a řízení rzpčtu s tím suvisejícíh. BGK: správa prstředků Nárdníh silničníh fndu, čerpání úvěrů mezinárdních finančních institucí a vydávání bchdvatelných dluhpisů na primárním nárdním trhu. Prces plánvání investic Rzvj nárdní silniční sítě prbíhá pdle schválenéh Nárdníh prgramu pr rzvj silniční sítě na rky a vládníh Prgramu výstavby silnic a dálnic. Rzsah investic Rzpčet prstředků veřejné správy určených na rzvj a údržbu nárdní silniční infrastruktury činil v rce ,2 mld. Zltých (3,65 mld. EUR). 57

62 ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů Z celkvéh rzpčtu prstředků veřejné správy na silniční infrastrukturu v rce 2010: 15% (3,7 mld. Zltých, 558 mil. EUR) jsu zdrje ze státníh rzpčtu, které budu pužity na údržbu silniční sítě včetně mdernizace, na management a přípravné práce v rámci investic. Zbývajících 85% (20,5 mld. Zltých, 3,09 mld. EUR) ekvivalent 127,72 mld. Kč je rzdělván a řízen prstřednictvím Nárdníh silničníh fndu a jsu určeny na financvání výstavby a reknstrukcí, včetně eliminace následků záplav. Nárdní silniční fnd je hlavním institutem financvání rzvje, výstavby a údržby plské silniční sítě. Jeh prstřednictvím je financván 82% prstředků určených v rce 2010 pr nárdní silniční síť. Správcem prstředků Nárdníh silničníh fndu je BGK, dluhy BGK jsu plně zaručeny státem. Finančními zdrji pr Nárdní silniční fnd jsu (struktura v r. 2010): Pdíl PLN (mld.) CZK (mld.) Sptřební daň z paliv 12% 2,8 17,4 Prstředky z fndů EU 28% 6,6 41,1 Úvěry a půjčky 21% 4,8 29,9 Dluhpisy 35% 8,2 51,1 Ostatní 4% 0,9 5,6 Celkvě 56 % příjmů Nárdníh silničníh fndu v rce 2010 je financván prstřednictvím úvěrů a dluhpisů plně zaručených státem. Dluhpisy jsu nabízeny na primárním trhu prstřednictvím nabídek rganizvaných Plsku nárdní banku (Nardwy bank Plski - NBP), bchdvány jsu na nárdním kapitálvém trhu. Jsu vydávány na 4 a 8 let. PPP prjekty Financvání na principu PPP je využíván pr výstavbu a prvz dálnic. V rce 2010 běží 3 prjekty na dálnicích A1, A2 a A4, v prvzu je celkem 296 km a ve výstavbě 169 km. V rámci těcht úseků dchází k výběru mýta kncesinářem. Při uzavírání kncesních smluv je z důvdů vyšší kredibility prjektů smluvní stranu Ministerstv Infrastruktury, faktický management kncesních smluv pak zajišťuje GDDKiA. Financvání 3 běžících prjektů prbíhá různými způsby: Dálnice A1 kncesinář vybírá mýt a inkasuje platby za dstupnst; Dálnice A2 na jednm úseku kncesinář vybírá mýt, na druhém inkasuje platby za dstupnst; Dálnice A4 kncesinář vybírá mýt. Vedle vybranéh mýta a inkasvaných plateb za dstupnst jsu tyt dálnice financvány půjčkami d EIB a kmerčních bank a z vlastních zdrjů kncesinářů. Na základě Zákna dálničním mýtu jsu kncesináři právněni vybírat mýt d kncesní smluvu stanvené výše. Tt mýt pak představuje příslušnu část jejich příjmu. Vybrané prstředky přesahující tut výši jsu příjmem Nárdníh silničníh fndu. Kncesináři tedy nesu částečné rizik pptávky. Zákn kncesinářům také umžňuje získat d státu garanci splacení bankvníh úvěru až d výše 50 % hdnty investice. V minulsti se tak stal např. při stavbě úseků dálnic A1 a A2. 58

63 Mýtný systém Od července 2011 budu nvým zdrjem příjmů Nárdníh silničníh fndu příjmy z mýta (ETC systém). Plátci v rámci elektrnickéh mýtnéh systému budu vzidla hmtnsti nad 3,5 tuny a autbusy. Rzsah zpplatnění: 640 km dálnic, 600 km silnic pr mtrvá vzidla, 360 km silnic spravvaných státem. Elektrnické mýtné bude zaveden také na některých úsecích dálnic prvzvaných kncesináři. Ddavatelem řešení pr elektrnický systém výběru mýtnéh bude splečnst Kapsch. SPECIFIKA PPP prjekty Realizvatelnst některých PPP prjektů byla pdmíněna pskytnutím nepdmíněných státních garancí pr EIB (maximálně d výše 50 % výše investice), která tyt prjekty financvala, resp. garancí minimálních příjmů kncesinářům, kteří na sebe převzali rizik pptávky. Prtihdntu za pskytnuté garance pr EIB je výrazně levnější financvání PPP prjektů. V důsledku dpadů eknmické recese a dpadů d prvzních výsledků PPP prjektů pžadují banky úpravu pdmínek sdílení některých rizik mezi veřejným a sukrmým partnerem. Veřejný dluh Směrnice Eurstat nebyly dsud ficiálně plně implementvány d plské legislativy. Pdle směrnice Ministerstva financí z prsince 2010 jsu půjčky a úvěry vyplývající z PPP prjektů, klasifikvány jak tituly zahrnuté ve veřejném dluhu, jejich rzsah je však určen pdmínkami rzsah skutečnéh závazku (buducích výdajů) ze strany partnerů veřejnéh sektru vůči partnerům privátním; sdílení rizik, které determinuje výši závazků veřejnéh sektru (pdle směrnic Eurstat pkud sukrmý partner nese rizika spjená s výstavbu a jedn ze dvu dstupnst neb rizik pptávky prjekt není zapčítáván d veřejnéh dluhu) Plsk železniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a sítě struktura Plská železniční síť představuje km, z nichž na úsecích v rzsahu přibližně km již železniční dprava není prvzvána. Dminantní prvzvatel železniční sítě splečnst PKP Plskie Linie Klejwe S.A. prvzuje km železniční sítě (r. 2009). Plská železniční infrastruktura byla dluh ve velmi špatném stavu, v rce 2009 puze 37% drah vyhvval standardům EU, 27 % drah byl v nevyhvujícím stavu, jen na mezeném mnžství úseků byl mžný prvz vlaků rychlstí nad 100 km/hd. V sučasnsti prchází plská železniční infrastruktura masivním prgramem rzvje s cílem dstat hlavní mezinárdní kridry na úrveň standardů v Evrpské unii a zajistit dpravu návštěvníků Eur ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty Za řízení rzvje, prvz a údržbu plské železniční sítě jsu zdpvědné splečnsti: PKP S.A. (Plskie Kleje Państwwe - PKP) v blasti železničních stanic; PKP Plskie Linie Klejwe S.A. (PKP PLK) v blasti železniční cesty. Ministerstv infrastruktury Z prstředků státníh rzpčtu financuje některé plžky nákladů dpravní infrastruktury. 59

64 Vlastnictví a úkly Stprcentně státem vlastněná PKP S.A., zalžená v rce 2001, stjí v čele firem skupiny PKP Grup. U některých splečnstí skupiny je přímým vlastníkem, některé vlastní většinvě stát. Struktura skupiny PKP Grup je následující: Plskie Kleje Państwwe S.A. - mateřská splečnst celé skupiny; PKP Intercity Sp. z.. - splečnst zabývající se prvzem dálkvých a mezinárdních expresních vlaků; PKP Szybka Klej Miejska Sp. z.. - firma prvzuje příměstsku železniční sbní dpravu v tzv. Trjměstí (tj. města Gdaňsk, Spty a Gdyně) a jeh klí; PKP Carg S.A. - největší plský nákladní železniční dpravce; Prcesy plánvání investic PKP Linia Hutnicza Szerktrwa Sp. z.. - prvzvatel dráhy i nákladní drážní dpravy na širkrzchdné trati LHS; PKP Plskie Linie Klejwe S.A. správce železniční infrastruktury, bez nádraží; PKP Energetyka Sp. z.. - správce plské železniční energetiky; Telekmunikacja Klejwa Sp. z.. - telekmunikační splečnst; PKP Infrmatyka Sp. z.. - spravuje infrmační systémy pr ptřeby železnice. Systém financvání železniční infrastruktury je v sučasnsti zalžen na jednletém plánvacím cyklu. V rámci něj je rzhdván investicích na základě následujících pririt: Rzvj služeb pskytvaných cestujícím; Odstranění nedstatků v přepravní kapacitě; Racinalizace prvzu a pdmínek užívání, zejména v blastech zlepšení dstupnsti, snížení nákladů, zlepšení splehlivsti a efektivnsti dpravy, další redukce negativních dpadů na živtní prstředí, zvýšení bezpečnsti. Ministerstv infrastruktury v sučasnsti zpracvává víceletý prgram investic d železnic, který umžní plánvání veřejných výdajů d tét blasti dpravy v dluhdbějším hrizntu. Základem víceletéh plánvání budu 2 dkumenty: víceletý finanční plán; víceletý prgram údržby železniční infrastruktury ve frmě kntraktu mezi plsku vládu a PKP Plskie Linie Klejwe S.A. Předpkládá se, že rzlišení ptřeb financvání investic d železniční infrastruktury a nákladů na její prvz přispěje k transparentnsti čerpání veřejných zdrjů na tyt účely. Výsledkem by měl být také zlepšení plánvání a vzájemnéh prvázání různých investičních a prvzních prjektů. Dknčení prací na uvedených dvu dkumentech se předpkládá v r Rzsah investic Investiční plán pr bdbí pracuje s částku 49,56 mld. PLN (ekvivalent přibližně 307 mld. Kč). ZDROJE FINANCOVÁNÍ 60

65 Přehled zdrjů financvání V rce 2009 byly investice realizvané PKP PLK S.A. ve výši mil. PLN kryty zdrji v následující struktuře: Zdrj PLN (mil.) Pdíl Prstředky z fndů EU ,1 % Úvěry EIB 253 9,0 % Prstředky státníh rzpčtu ,8 % Příjmy z železničníh fndu ,2 % Vlastní zdrje ,8 % Železniční fnd vzniká převdem části sptřební daně z paliv. Očekávaná struktura zdrjů financvání investičních prjektů železniční infrastruktury pr rky pdle Ministerstva infrastruktury: Zdrj Pdíl Prstředky z fndů EU 53 % Úvěry EIB Realizace financvání 4% Prstředky státníh rzpčtu 38 % Příjmy z železničníh fndu 4% Vlastní zdrje (PKP, PKP PLK) 1% Existující systém financvání železniční infrastruktury v Plsku je zalžen na principu, že výstavbu, mdernizaci, údržbu a řízení železniční infrastruktury financují 2 prvzvatelé infrastruktury: PKP S.A. a PKP PLK S.A. Ministr zdpvědný za dpravu může všechny výdaje spjené s uvedenými úkly subvencvat, pkud infrastrukturu prvzvatelé zpřístupní v suladu se záknem danými pdmínkami Plsk shrnutí SUBJEKTY VE VZTAHU K DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE Ministerstv infrastruktury Ministerstv financí Ministerstv pr místní rzvj Státem vlastněná banka specializující se na financvání a pdpru veř. sektru Fin. řízení zdrjů nárdní silniční sítě Prvz, údržba a rzvj nárdní silniční sítě BGK Banka nárdníh hspdářství PKP S.A. mateřská splečnst Prvz, údržba, rzvj žel. stanic Nárdní silniční fnd PKP PLK S.A. GDDKiA úřad Ministerstva infrastruktury Další firmy PKP Grup Prvz, údržba, rzvj žel. sítě HLAVNÍ FINANČNÍ TOKY V RÁMCI MODELU FINANCOVÁNÍ DI 61

66 EU Fndy EIB Prstředky EU Úvěry EIB Prstředky EU Úvěry EIB Výnsy sptřeb. daně z paliv Ministerstv financí státní garance pr PPP investice Finanční instituce Úvěry Dluhpisy Sukrmí kncesináři Ministerstv infrastruktury Nárdní silniční fnd (spravvaný BGK) PPP GDDKiA úřad Ministerstva infrastruktury Dtace ze SR Pdíl výnsu sptřební daně z paliv Dtace ze SR PKP PLK S.A. Pplatek za pužití ŽC Mýt Uživatelé Dpravci IDENTIFIKOVANÉ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY, PŘÍLEŽITOSTI A OHROŽENÍ MODELU FINANCOVÁNÍ Silné stránky Finanční řízení zdrjů silniční infrastruktury řídí subjekt s dbrnstí v blasti financí (BGK - který spravuje prstředky Nárdníh silničníh fndu). Zkušensti z 3 prjektů PPP (300 zprvzněných km). Transparentní evidence úvěrů a půjček na financvání silniční infrastruktury dděleně d jiných úvěrů státníh rzpčtu (v rámci veřejnéh dluhu Plska jsu však zahrnuty). Slabé stránky Dsud nespuštěn mýtný systém. Špatný stav železniční infrastruktury. Ohržení ddržvání plánvaných finančních výdajvých limitů v buducím bdbí bdbně jak v minulsti Příležitsti Plánvání veřejných výdajů na železniční infrastrukturu v dluhdbějším hrizntu na základě zpracvávanéh víceletéh prgramu investic d železnic, jehž sučástí bude a) víceletý finanční plán a b) víceletý prgram údržby železniční infrastruktury ve frmě kntraktu mezi plsku vládu a PKP Plskie Linie Klejwe S.A Plsk dkazy ODKAZY Ministerstv infrastruktury PKP S.A. PKP Plskie Linie Klejwe S.A. 62

67 4.4 Německ Klíčvé subjekty Federální Ministerstv dpravy, stavebnictví a rzvje měst (BMVBW) SILNIČNÍ DOPRAVA Kncesináři prjektů PPP Ministerstva dpravy splkvých zemí VIFG - Verkehrsinfrastrukturfinanzierungsgesellschaft - agentura pr financvání dpravní infrastruktury Verkehrsausschuss des Bundesrats - dpravní kmise federální rady VMK Verkehrsministerknferenz - knference ministrů dpravy ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA EBA Eisenbahn-Bundesamt (Federal Railway Authrity) - nezávislý federální úřad pr regulaci železnic v Německu Bundesnetzagentur (Federal twrk Agency) německý regulační úřad pr elektřinu, plyn, telekmunikace, pštvní a železniční trhy Deutsche Bahn tz AG Německ silniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura sítě ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty Dálniční síť zahrnuje km. Výstavbu, údržbu a prvz federálních silnic a dálnic řídí a financuje federální vláda (BMVBW a VIFG). Ostatní silnice jsu plně v kmpetenci jedntlivých splkvých zemí (ministerstev dpravy splkvých zemí). Krdinace dpravní plitiky federální vlády a jedntlivých splkvých zemí prbíhá na úrvni Dpravní kmise federální rady (Verkehrsausschuss des Bundesrats) a knference ministrů dpravy (Verkehrsministerknferenz VMK). Setkání a rzhdnutí jsu připravvána Knferencí veducích dbrů dpravy a veducích dbrů výstavby silnic splkvých zemí. VIFG Financvání dpravní infrastruktury je řízen prstřednictvím VIFG (agentura pr financvání dpravní infrastruktury) zalžené v rce Vlastnictví VIFG je plně vlastněna státem a řízena úředníky federálníh Ministerstva dpravy, stavebnictví a rzvje měst. Úkly VIFG Prces plánvání investic Financvání a finanční řízení výstavby, údržby a prvzu dpravní infrastruktury, která je v kmpetenci federální vlády, Příprava a prvádění PPP prjektů. Hlavním instrumentem plánvání německé dpravní infrastruktury je dluhdbý plán s přehledem pžadavků a ptřeb a seznamem plánvaných prjektů. Obsahuje seznam investičních prjektů zpriritizvaných pdle výsledků hdncení, které zahrnuje analýzu přínsů a nákladů, zhdncení dpadů na živtní prstředí a některá další plitická kritéria jak evrpská knektivita neb intermdální integrace. Tent plán se pak stává sučástí federální legislativy. Plitický prces jeh vzniku je rganizván federálním Ministerstvem dpravy, stavebnictví a rzvje měst. 63

68 Realizace investic ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů Realizaci výstavby, údržby a prvzu federálních silnic a dálnic zajišťují pr federální úrveň splkvé země prstřednictvím svých pvěřených rgánů (dbrů dpravy splkvých zemí a dalších). Celkvá zdpvědnst za federální silnice a dálnice je však na federální úrvni, kde zůstává kntrla a vydávání instrukcí, a rvněž suverenita v rzhdvání financích. Investiční prstředky jsu řízeny prstřednictvím VIFG (agentura pr financvání dpravní infrastruktury Hlavním zdrjem financvání federálních silnic a dálnic jsu rzpčty veřejné správy. Dalšími zdrji jsu mýt a prstředky sukrmých investrů prstřednictvím PPP prjektů. Financvání z veřejných zdrjů Veřejný rzpčet je plněn z daní, včetně sptřební daně z paliv a DPH z paliv. Mýtné Mýtný systém funguje na federálních dálnicích d rku Mýt platí nákladní autmbily hmtnsti nad 12 tun, sazby se liší pdle pčtu náprav a emisních limitů. Ačkliv pdle půvdníh záměru byly výnsy z mýtnéh systému určeny pr investice d rzvje dálniční sítě, federální vláda se rzhdla pr širší multimdální pjetí a mhu být pužiti i pr investice d jiné dpravní infrastruktury. Čisté výnsy z mýtnéh systému jsu převáděny ze státníh rzpčtu d VIFG. Průměrná cena mýtnéh se phybuje v rzmezí 0,1 až 0,3 EUR za km. PPP prjekty Financvání na principu PPP je třetím zdrjem investic d německé dpravní infrastruktury. Odlišvány jsu 2 mdely, značvané F a A. F mdel služí k zapjení sukrméh kapitálu d financvání speciálních infrastrukturních prvků, jak jsu msty a tunely. Náklady na výstavbu, prvz a údržbu jsu kryty přímými platbami uživatelů. D výše 20 % nákladů na výstavbu může být pskytnut příspěvek ze státníh rzpčtu. Aktuálně běží 2 prjekty tunelů: Herren tunel v Lubecku (kncese d rku 2005 na 30 let) a Warnwtunnel v Rstcku (kncese d rku 2003 na 50 let). A mdel je využíván převážně k rzšíření dálnic ze 4 na 6 pruhů. Náklady investrů na výstavbu a prvz jsu pak hrazeny příjmy z mýta zaplacenéh nákladními autmbily. Vzhledem k dhadvané úrvni nákladů, které lze pkrýt příjmy z mýta, jsu příspěvky z federálníh rzpčtu na pkrytí nákladů výstavby až ve výši 50 %. V sučasnsti byly realizvány 4 prjekty mdelu A, na další 2 prbíhají tendry a 7 prjektů je ve fázi přípravy. SPECIFIKA Prblémy / Omezení / Zajímavsti Výhdu VIFG je, že je ddělena d účetníh systému státu, cž jí umžňuje vyšší flexibilitu v transferech mezi jedntlivými investičními aktivitami a přesuny prstředků v rámci času. Vývj PPP prjektů Na základě prvních dvu PPP prjektů mdelu A, pvažvaných za piltní, byly upraveny pstupy a pdmínky pr další prjekty mdelu A. Ke změnám dšl: ve zjedndušení psuzvaných kritérií; ve zvýšení flexibility pdmínek, pkud se týče zahrnutí neb vylučení prvzních služeb; v mžné redukci prjektvéh financvání zajišťvanéh sukrmým sektrem díky ptenciálnímu navýšení iniciálníh financvání ze strany veřejnéh sektru neb mžným alternativním knceptům financvání; ve zjedndušení rganizačních struktur a byrkratickéh prcesu přípravy a tendrvání; ve zvýšené pzrnsti nabízeným uchazeči. veřejnéh sektru invativním řešením 64

69 4.4.2 Německ železniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura sítě ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty Německá železniční síť představuje cca km. O investicích d údržby a prvzu železniční infrastruktury je rzhdván na úrvni federální vlády a splečnsti DB tz AG, která má na starsti správu železniční infrastruktury v Německu. Dzr nad rvným přístupem dpravců na železniční dpravní cestu vyknává d 1. ledna 2006 Bundesnetzagentur. Za technický dzr a licencvání železničních splečnstí je zdpvědný nezávislý dzrčí a autrizační rgán Federálníh Ministerstva dpravy, stavebnictví a rzvje měst Eisenbahn-Bundesamt (EBA). Vlastnictví DB tz AG je sučástí hldingu Deutsche Bahn AG, kde spadá pd jedntku DB Mbility Lgistics AG. Úkly DB tz AG Zajištění dstupnsti a řízení prvzu infrastruktury způsbem při zajištění nejvyšší kvality, které zahrnuje: Organizaci prvzu ve splupráci se zákazníky, Opravy a údržbu železniční sítě, Investice d existující sítě, Budvání nvých a mdernizaci existujících tratí. nediskriminačním Bundesnetzagentur Úklem úřadu je zajistit nediskriminační přístup k železniční infrastruktuře. Vyknává tedy dhled na ddržvání pravidel týkajících se: Tvrby jízdních řádů, Přidělvání kapacity železniční trati, Pdmínek užívání železniční trati, Výše sazeb a pravidla pr sazby, Přístupu k servisním zařízením. EBA Hlavními úkly tht úřadu jsu: Prcesy plánvání investic Technický dzr, Vydávání a debírání prvzní licence, Drážní inspekce a další. Federální vláda financuje stavební náklady prjektů zařazených v dluhdbém plánu rzvje infrastruktury. Realizace prjektů jde za DB tz AG. 65

70 ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů financvání Zdrji financvání železniční infrastruktury jsu pplatky vybrané za pužití železniční cesty, subvence z federálníh rzpčtu a bezúrčné půjčky ze státníh rzpčtu. Pdíl nákladů železniční infrastruktury, které nejsu pkryty pplatky za pužití a jsu DB tz AG subvencvány z federálníh rzpčtu dsahuje 45% (2005). Financvání z rzpčtů veřejné správy Vzhledem k tmu, že významná část zdrjů financvání infrastruktury pchází d vlád jedntlivých zemí, které subvencují nakupvané služby reginálních dpravců (a tudíž i pplatky za užívání železniční cesty), vynutily si DB smluvy zajištění infrastruktury se splkvými zeměmi. Ty by měly eliminvat tzv. utpené investice d železniční infrastruktury tratí, které by se splkvé země rzhdly nesubvencvat a služby na nich nebjednávat. Pplatky za pužití železniční cesty Pplatky za pužití železniční cesty sestávají ze tří částí: základní pplatek, prduktvý keficient a speciální keficient. Prduktvý keficient snižuje neb zvyšuje základní pplatek pdle kvality a vytížensti knkrétní trati, speciální keficient je uplatňván např. pr parní vlaky. SPECIFIKA Prpjení perátra dpravní cesty a dpravních služeb Silné kritice je pdrben vertikální prpjení prvzvatele železniční infrastruktury a prvzvatelů dpravy v rámci hldingu Deutsche Bahn. Vzniká tak ptenciál diskriminace u investičních rzhdnutí, ze kterých by měly prspěch firmy Deutsche Bahn AG prvzující sbní neb nákladní dpravu Německ shrnutí SUBJEKTY VE VZTAHU K DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE Federální Ministerstv dpravy, stavebnictví a rzvje měst Dpravní kmise splkvé rady VIFG Ministerstva dpravy splkvých zemí Odbry dpravy Odbry výstavby silnic Státem zřízená agentura pr financvání DI Prvz, údržba a rzvj dálnic a rychlstních silnic. Deutsche Bahn AG DB Mbility Lgistics AG DB tz AG Prvz, údržba, rzvj žel. infrastruktury HLAVNÍ FINANČNÍ TOKY V RÁMCI MODELU FINANCOVÁNÍ DI 66

71 Výns sptřební daně z paliv a DPH z paliv Dtace ze SR Sukrmí kncesináři Ministerstv financí PPP Deutsche Bahn tz AG VIFG Mýt Uživatelé Dtace ze SR Bezúrčné půjčky ze SR Ministerstva dpravy splkvých zemí (dbry dpravy, dbry výstavby silnic) Pplatek za pužití ŽC Dpravci IDENTIFIKOVANÉ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY, PŘÍLEŽITOSTI A OHROŽENÍ MODELU FINANCOVÁNÍ Silné stránky Dluhdbý plán rzvje dpravní infrastruktury se seznamem investičních prjektů, p schválení se stává sučástí federální legislativy. V rámci VIFG je rzvíjena kmpetence pr řízení PPP prjektů silniční infrastruktury. Ohržení Sudní prces vedený u Evrpskéh sudníh dvra inicivaný Evrpsku kmisí, ve kterém je zkumána slučitelnst hldingvé struktury DB s právem EU Německ dkazy ODKAZY Federální Ministerstv dpravy, stavebnictví a rzvje měst (BMVBW) VIFG DB tz AG 67

72 4.5 Chrvatsk Klíčvé subjekty Ministerstv dpravy, infrastruktury a mří SILNIČNÍ DOPRAVA Hrvatske Autceste (HAC) Autcesta Rijeka-Zagreb (ARZ) Autcesta Zagreb-Macelj (AZM) Bina Istra ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Hrvatske železnice (HŽ) Chrvatsk silniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura sítě V zemi byl k celkem 1241 km dálnic a rychlstních silnic, d rku 2006 jsu všechny zpplatněné. ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty Hrvatske autceste spravují dálnice A1, A3, A4, A5, A10, A11, A12 a A13. Bina Istra spravuje dálnice A8 a A9 na Istrii. Splečnst Autcesta Rijeka - Záhřeb spravuje dálnice A6, A7 a Krčki mst. Splečnst Autcesta Záhřeb - Macelj spravuje dálnici A2. HAC: Splečnst byla zalžena a zapčala svji činnst v rce Její půsbnst zahrnuje všechny silnice v Chrvatsku krmě těch, které jsu prvzvány kncesináři. AZM: Kncese byla udělena 06/2003 na 28 let. Bina Istra: Kncese byla udělena 09/1995 na 32 let. ARZ: Splečnst byla zalžena státem v rce 1997 a udělena kncese na 28 let. 68

73 Vlastnictví HAC: 100% vlastnictví státem AZM: Stát a Pyhrn Cncessin Hlding (Strabag) Bina Istra: Buygues a Hrvatske autceste ARZ: 100% vlastnictví státem Úkly HAC: Kmpletní služby suvisející s plánváním, investicemi, údržbu a prvzem silniční sítě v Chrvatsku (vyjma kncesních), zejména však: Návrh a zajištění umístění, stavebních pvlení a klaudačních rzhdnutí Výkup pzemků Prvz a údržba Příprava pr udělvání kncesí Organizace mýtnéh systému Zajištění financvání pr výstavbu a prvz Kncesináři AZM, ARZ a Bina Istra se starají výstavbu, financvání, prvz a údržbu svých úseků (viz níže), na kterých vybírají mýtné. Výše mýtnéh se stanvuje dle pravidel kncesní smluvy. Prces plánvání investic Dluhdbý plán je v pdbě Strategie rzvje dpravy (Strategie rzvje silnic) schválené parlamentem. Střednědbý plán je v pdbě čtyřletých prgramů výstavby a údržby, které schvaluje vláda a návrh pdává ministerstv dpravy. Rční plán si sestavují jedntlivé splečnsti samy. Rzsah investic V rce 2009 byly investice placeny z mýtnéh, úvěrů a v případě HAC také z palivvé daně. Celkem na nvé úseky byl za rk 2009 vynalžen EUR 680 miliónů, na stávající úseky EUR 78 miliónů. Plánvané investice na rk 2010 d výstavby nvých úseků EUR 339 miliónů a d stávajících úseků EUR 81 miliónů. Graf: Celkvé investice v mil. EUR Celkvé investice v mil. EUR HAC ARZ 2006 Bina Istra AZM 2009 Celkem Dle Strategie rzvje dpravy přijaté vládu v rce 1999 by se měla dálniční síť rzrůst na 1365km a následně dalších 154km na celkvých 1519km. V rce 1999 byly vládu přijaty 3 střednědbé plány na léta 2001 až 2004, 2005 až 2008 a 2009 až Investvání v pslední fázi byl negativně vlivněn finanční krizí a recesí. Díky mezené mžnsti získání finančních zdrjů byly aktivity zaměřeny na dknčení již zapčatých investic. 69

74 ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů Mýtné V rce 2009 byly investice placeny z mýtnéh, úvěrů a v případě HAC také z palivvé daně. Vybírán buď při vjezdu na dálnici, neb v případě dálnice s mnha vjezdy je vydána karta a platí se na výjezdu. V rce 2009 ARZ ani Bina Istra pplatky nezměnili, AZM je zvýšila na základě kncesní smluvy 5%. Příjmy z mýtnéh v mil. EUR HAC Další zdrje financvání 2006 ARZ 2007 Bina Istra 2008 AZM 2009 Celkem V Chrvatsku půsbí aktivně EIB půjčuje jak veřejným, tak sukrmým subjektům. Dpravní infrastrukturu financuje taktéž EBRD. Světvá banka v sučasné dbě je zapjena v 15 prjektech s celkvu hdntu kl USD 1,1mld. Fndy EU využit předvstupních prgramů Phare, ISPA a IPA. 70

75 4.5.2 Chrvatsk železniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura sítě Chrvatská železniční síť je v celkvé délce km. Na území se nachází 3 panevrpské kridry tvřící páteřní železniční síť. ORGANIZACE FINANCOVÁNÍ Subjekty Hrvatske Železnice (HŽ) - zalženy státem v rce Vlastnictví 100% vlastněné státem. Úkly Kmpletní služby suvisející s železniční infrastrukturu včetně přepravy sb i nákladu, zahrnující zejména: Management železniční infrastruktury; Organizace a regulace železniční dpravy; Výstavba, reknstrukce, údržba a mdernizace infrastruktury; Přepravní služby; Skladvé služby; Prnájem vzidel pr výstavbu a mdernizaci železniční infrastruktury. Prcesy plánvání investic Plán výstavby nvé železniční infrastruktury a úpravy stávající je uveden v Nárdním prgramu pr železniční infrastrukturu. Investice navrhuje vláda, schvaluje parlament, investiční plán je na bdbí 5 let a stanvuje nejdůležitější tázky výstavby, mdernizace a údržby žel. infrastruktury, včetně druhů a veliksti finančních zdrjů, které budu pužity. Na jeh základě HŽ stanví svůj rční rzpčet, který musí být sučástí státníh rzpčtu. Rzsah investic Síť vyžaduje rzsáhlu mdernizaci. Dle Investičníh plánu pr železniční infrastrukturu se v buducnsti plánují investice d mdernizace železnic v celkvé výši EUR 2,4 miliardy. 71

76 ZDROJE FINANCOVÁNÍ Přehled zdrjů financvání Dle zákna jsu příjmy HŽ následující: Pplatky za užití infrastruktury (za přepravu, prnájem atd.); Daň z phnných hmt; Dtace ze státníh rzpčtu na mdernizaci a výstavbu železniční infrastruktury; Dtace ze státníh, reginálníh či místníh rzpčtu v případě specielníh veřejnéh zájmu v železniční dpravě; Investice dmácích a zahraničních právnických sb; Kncesní pplatky a jiné zdrje. Další mžnsti financvání EU fndy čerpání z předvstupních prgramů, čerpání ve výši EUR 350 miliónů rčně. Úvěr d EIB financuje mdernizaci železniční sítě v Chrvatsku. Při financvání je využíván úvěrů EBRD a Světvá banky. Privatizace Je uvažván rzsáhlé privatizaci. Dle privatizační strategie budu privatizvány 3 splečnsti zajišťující stravvání, údržbu a chranu budv v suvislsti s prvzem chrvatských železnic. (Željezničk ugstitelstv d.., RVR d..., PZZ Inženjering d..). Dále se uvažuje privatizaci dalších 7 splečnstí z celkvéh pčtu 16. Zdali bude privatizace rganizvána přím HŽ neb půjde přes HFP (Hrvatski fnd za privatizaciju), bude teprve předmětem rzhdnutí chrvatské vlády. Následně se bude privatizvat i sbní a nákladní dprava Chrvatsk shrnutí SUBJEKTY VE VZTAHU K DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE Ministerstv dpravy, infrastruktury a mří Plánvání, výstavba, financvání, prvz, údržba silniční sítě, výběr mýtnéh Kncesináři Státní / plstátní (HAC, AZM, ARZ, Bina Istra) Hrvatske Željeznice Kmpletní služby suvisející s železniční infrastrukturu včetně přepravy sb i nákladu 72

77 HLAVNÍ FINANČNÍ TOKY V RÁMCI MODELU FINANCOVÁNÍ DI EIB, EBRD, Světvá banka Prstředky EU EU Fndy Ministerstv financí Palivvá daň pr HAC Úvěry EIB, EBRD, SB Prstředky EU Dtace ze SR Daň z phnných hmt Úvěry EIB, EBRD, SB Prstředky EU Finanční instituce Kncesináři Hrvatske Željeznice Dluhpisy Úvěry Mýt Uživatelé Pplatky za pužití ŽC Dpravci IDENTIFIKOVANÉ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY, PŘÍLEŽITOSTI A OHROŽENÍ MODELU FINANCOVÁNÍ Silné stránky Funkční systém výstavby, údržby a prvzu dplněn privátní kncesináře zdpvědné za ucelené úseky kmunikací. Využití efektů kncesních smluv, zejména přens rizika dstatečné a kvalitní údržby. Využití dstupných a levných zdrjů d EIB, EBRD a WB. Slabé stránky Rzsáhlá pdinvestvanst železniční sítě vyžadující bnvvací investice. Silný vliv sezónnsti na výběr mýtnéh, špička v letních měsících. Zaměření výhradně na úvěrvé financvání. Příležitsti Využití výhd dluhpisvéh financvání se státními garancemi Chrvatsk dkazy ODKAZY Ministerstv pr dpravu, infrastrukturu a mře Hrvatske Autceste (HAC) Autcesta Rijeka-Zagreb (ARZ) Autcesta Zagreb-Macelj (AZM) Bina Istra Hrvatske željeznice (HŽ) 73

78 4.6 Itálie Klíčvé subjekty Ministerstv infrastruktury a dpravy SILNIČNÍ DOPRAVA Státní regulátr ANAS Dálnice - 25 Kncesinářů, největší Atlantia (61% kmunikací) Nárdní silnice - jediný kncesinář ANAS ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Státní železniční hlding - Ferrvie dell Stat Grup - Prvzvatel sbní dpravy - Trenitalia - Správce infrastruktury - Rete Ferrviaria Italiana (RFI) - Správce vybraných velkých žel. stanic Grandistazini Kncesináři lkálních sítí Itálie silniční infrastruktura SPECIFIKACE SÍTĚ Rzsah a struktura sítě km dálniční sítě km nárdních kmunikací, centrálně prvzvaných ANAS, z th km 4 pruhvých kmunikací km nárdních kmunikací prvzvaných reginy Zbytek sítě je prvzván reginy a místními samsprávami Dálniční síť: 74