Suburbanizace Prahy MARTIN OUEDNÍEK * Pírodovdecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha Abstract: In the 1990s, suburban areas of post-socialist cities were transformed dramatically. Prague could be presented as an example of urban development of East Central European city. This paper focuses on the suburbanisation process in the Prague Urban Region. Main stress is put on description of Prague s suburbanisation as a process, which has the most important impact on socio-spatial structure of suburban localities and on transformation of both social and physical environment of Prague s hinterland during last 12 years. This article focuses on three main topics: theoretical approaches to study of suburbanisation, history of suburbanisation in Prague (with stress on communist era) and the present consequences of suburbanisation in selected suburbs. Úvod Tento píspvek se zabývá hodnocením procesu suburbanizace v Praze. Jeho hlavním cílem je popsat souasnou suburbanizaci hlavního msta jako proces, který nejvýraznji mní okrajové ásti pražské aglomerace, a vysvtlit, jaký vliv má suburbanizace na zmny sociálního a fyzického prostedí Prahy. Nejprve se zabývám vyjasnním teoretického konceptu procesu suburbanizace a poté hodnocením suburbanizace v Praze v prbhu 20. století. Zvláštní pozornost vnuji diskusi o existenci tohoto procesu v období socialistického státu. V další ásti lánku je hodnocen souasný proces suburbanizace - jeho intenzita a sociální složení migraních tok v aglomeraci. Poslední ást práce sleduje dopady suburbanizace na zmny sociálního prostedí pímstských sídel. Definice suburbanizace Proces suburbanizace mžeme vnímat jako souást procesu vývoje mst, tj. procesu urbanizace. U veejnosti dochází nejastji k jeho ztotožnní s výstavbou residenních lokalit v pedmstských oblastech velkých mst. V geografických studiích [Hall, Hay 1980, van den Berg a kol. 1982, Ryšavý, Link, Velíšková 1994, Cheshire 1995] se obvykle v souvislosti se suburbanizací hodnotí vztahy mezi populaním rstem jader a zázemí aglomerací a suburbanizace je považována za jednu z fází ve vývoji mst 1. Podle mého názoru je suburbanizace jedním z druh urbanizaních proces, pi kterém se obyvatelstvo a nkteré jeho aktivity sthují z jádra msta do zázemí. Jií Musil považuje suburbanizaci za proces, který vedl k snižování potu lidí bydlících ve vnitních ástech msta a jejich sthování do nových tvrtí rodinných dom na okrajích a pozdji za okraje mst [Horská, Maur, Musil 2002: 33]. Tento proces zpsobuje významné zmny v sociálním i fyzickém prostedí mst, zvlášt v cílových a zdrojových oblastech suburbanizace. Suburbanizace v sob tedy nese krom kvantitativních charakteristik populaního a prostorového rstu suburbií rovnž znaky kvalitativní pemny prostedí pedmstských oblastí. Na suburbanizaci nelze pohlížet pouze jako na rst potu obyvatelstva zázemí mst, ale i jako na zmnu funkního využití území, promnu architektury a infrastruktury a výraznou zmnu sociální struktury obyvatelstva. Jako píklad mžeme uvést zmnu sociální struktury obyvatelstva v cílových i zdrojových oblastech suburbanizace, zmnu fyzického vzhledu suburbanizovaných lokalit nebo nové prvky ve vzorcích soužití starousedlík a nov píchozích v tchto územích. Pi suburbanizaci však dochází nejen k již zmínným výrazným zmnám v sociálním a fyzickém prostedí cílových i zdrojových území migrace, ale ásten i k ovlivnní ostatních ástí mstské aglomerace. Krom vlivu suburbanizace na lokální podmínky v mikromítku sídel, je možno vnímat i mítkov širší procesy, které mají pevážn negativní dopad na životní prostedí * Adresa pracovišt autora: RNDr. Martin Ouedníek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2, 128 43, e-mail: slamak@natur.cuni.cz, tel 221 951 385, www.natur.cuni.cz/~slamak, 1 Podrobnji jsou pístupy k hodnocení suburbanizace rozebrány v publikaci [Ouedníek 2002b]. 1
mst (nap. petžování dopravní sít, zábor zemdlské pdy, degradace krajiny nebo architektury, tlak na parkovací místa v centru mst atd.). Na suburbanizaci mžeme nahlížet i jako na zmnu zpsobu života "suburbanizujících se obyvatel. Ti ásten pizpsobují svj životní styl životním podmínkám v novém bydlišti a zárove ovlivují i charakter suburbánních lokalit. Stále více venkovských pospolitostí se dostává do kontaktu s mstskými funkcemi, mstským zpsobem života. Nové obyvatelstvo suburbánních lokalit s sebou nese nkteré zvyky, zpsoby chování, trávení volného asu, které mají vliv na pvodní obyvatelstvo pedmstských oblastí. Toto ovlivování stále vtšího území a vtší ásti spolenosti je nkdy oznaováno jako nepímá urbanizace a pedstavuje difúzi nebo prostorové šíení mstských prvk a mstského zpsobu života. Vedle studia suburbanizace na úrovni souboru mstských aglomerací nebo jednotlivých mst je úelné sledovat suburbanizaní proces také na úrovni jednotlivých lokalit, sociálních skupin obyvatelstva nebo jednotlivc. Umožuje lépe hodnotit zmny v kvalit fyzického i sociálního prostedí, identifikovat kladné a záporné dopady suburbanizace v jednotlivých oblastech. V následujícím textu se budu zabývat projevy suburbanizaního procesu v rzných období 20. století na píkladu Prahy. Území pražské aglomerace pedstavuje region, kde se v souasnosti intenzívn rozvíjí pedevším zázemí msta. K tomu pispívá nejen rozvoj bydlení a pesun ásti obyvatelstva do pímstských obcí, ale také decentralizace dalších mstských funkcí. Komerní suburbanizace je reflektována v následujícím textu pouze okrajov a hlavní pozornost je soustedna na suburbanizaci obyvatelstva. Historie pražské suburbanizace Vyjdeme-li z názoru, že suburbanizace je jedním z druh urbanizaních proces, pi kterém se obyvatelstvo sthuje z jádra msta na jeho okraj, má historie pražské suburbanizace velmi staré koeny. Za pedchdce nebo první náznaky tohoto procesu bychom mohli považovat budování letohrádk a villegiatur bohatých šlechtických rod a pozdji i úspšných prmyslník za hradbami Prahy. Život mimo pelidnné a nezdravé mstské centrum, avšak v dosahu ekonomických a kulturních funkcí msta, pedstavoval tehdy, stejn jako dnes, hlavní pednost suburbánního života. Nejvtší rozvoj pedmstí (suburbií) byl úzce spjat s píchodem prmyslové revoluce do Prahy. Rozvoj Karlína, Smíchova, Vinohrad, Žižkova a dalších tehdy samostatných mst byl píkladem smíšeného uplatování koncentraních (urbanizaních) a dekoncentraních (suburbanizaních) proces v pražské aglomeraci. Zatímco nap. Žižkov se rozvíjel pedevším díky pílivu obyvatelstva z venkovského prostedí, Vinohrady zaznamenávaly významný písun obyvatel z centrálních ástí Prahy. Pozdji, po vzniku eskoslovenska, se zaala postupn formovat pražská aglomerace. Jií Musil a Zdenk Ryšavý oznaují toto období jako klasickou fázi suburbanizace našich velkomst [1984: 33]. O vzniku a vývoji pražských pedmstí v 19. století a na poátku 20. století lze naerpat rozsáhlé poznatky v knize Václava Ledvinky a Jiího Peška [2000], klasickou sociologickou studií pomšování okolí Prahy je empiricky založený výzkum Zdeka Ullricha a kol. [1938]. V první polovin 20. století probíhala metropolizace Prahy, rozvíjely se aglomerované obce i sídla od hranic Prahy vzdálenjší. Ani zde nelze jednoznan prohlásit, že hlavním procesem, který se uplatoval v rozvoji obcí v zázemí Prahy, byla suburbanizace. U nkterých sídel pedstavoval píliv zámožnjších obyvatel z msta zejm rozhodující ást jejich populaního rstu (ernošice, Klánovice). Vtší obce a msteka s rozvíjející se prmyslovou výrobou (Modany, Kbely, Uhínves, Úvaly) rostla pedevším koncentrací obyvatelstva z bezprostedního okolí tchto center a suburbanizující se obyvatelstvo z metropole tvoilo v populaním pírstku pouze zanedbatelnou ást. V pímstských obcích se v této dob výrazn mní sociální prostedí - zejména ekonomická struktura obyvatelstva a zpsob jeho 2
života, a také fyzické prostedí nap. charakter zástavby a kvalita infrastruktury [Král 1946: 62]. Suburbanizace Prahy za socialismu Pirozený proces rstu aglomerace perušila druhá svtová válka a poté ízená urbanizace komunistického státu. Od války až do poloviny 50. let Praha bu migran ztrácí nebo roste jen velmi pozvolna. Migraní zisk je 5x až 8x nižší než za první republiky a populaní rst je významnji než migrací ovlivován zvýšeným pirozeným pírstkem obyvatelstva. Silné a expandující msto ticátých let bylo až do poloviny 50. let dušeno pedevším bytovou a zamstnaneckou politikou tehdejšího režimu. Suburbanizaní proces byl v socialistické Praze zcela nahrazen tzv. komplexní bytovou výstavbou. Charakter bydlení na sídlišti a v rodinném dom však odpovídal preferencím navzájem odlišných skupin obyvatelstva a ani sociální struktura nových resident sídliš nebyla charakteristická pro suburbanizaci. Rozvoj suburbánního bydlení byl znemožnn zejména malou nabídkou pozemk, které byly vylenny na výstavbu rodinných dom v zázemí Prahy, ale i nedostatkem kapitálu v rukou jednotlivc a nedostupností stavebního materiálu pro výstavbu rodinného domu. Zázemí Prahy pitom disponovalo jak kvalitním životním prostedím pro residenní suburbanizaci, tak i potenciálem pro rozšíení nabídky pracovních míst pedevším v prmyslové výrob. Tento potenciál zstal kvli ízenému rozvoji msta a koncentraci obyvatelstva do sídlištní zástavby nevyužit. Hampl a Kühnl [1993: 65] oznaili tento nepirozený proces ve vývoji Prahy jako kontrametropolizaci. Namísto populaního rstu Prahy a jejího zázemí byla vyjádena atraktivita Prahy pouze zvyšující se dojížkou za prací. Specifickým prvkem životního stylu Pražan byl víkendový únik z msta do chat a chalup v zázemí Prahy, který ásten vyjadoval vzrstající preference bydlení ve zdravjším prostedí. Dkazem rozdílu mezi preferencemi a možnostmi suburbánního života je výzkum Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA) ze 70. let, který ukazuje potenciální sílu suburbanizaního procesu našich velkých mst. Preference obyvatel jednoznan dokládají atraktivitu suburbánního bydlení i v socialistickém stát [Preference 1976, Illner 1982: 192]. Hodnocení suburbanizaních proces v období socialismu se u jednotlivých autor liší. Musil a Ryšavý [1984] dokumentují zvyšování suburbanizaních trend v letech 1950-80 na píkladu celkových populaních pírstk velkých obcí v zázemí Prahy. Naproti tomu Kára a Kuera [1986] odmítají tyto názory na oživení suburbanizace s ohledem na malou intenzitu rozvoje bydlení v okolí Prahy. Je zejmé, že i když došlo v 70. letech k posílení výstavby rodinných dom nap. zavedením finanní podpory státu pro rodinné bydlení [Sýkora 1993], nelze tento proces považovat ve vývoji Prahy za dominantní. V období socialismu docházelo k rstu vtších obcí nebo menších mst v okolí Prahy. Modany, íany, Úvaly, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a nkterá další msta mla na poátku komunistické vlády dobré ekonomické zázemí a nabídku pracovních míst. Rozdlení obcí na stediskové a nestediskové a omezení investic do druhé skupiny obcí zpsobily koncentraci obyvatelstva a ekonomických aktivit do vtších center. Populaní rst okolních mstys nebo msteek však nebyl prvotn výsledkem suburbanizaních proces, nýbrž spíše urbanizace. Tento názor lze dokumentovat i na grafu 1. Zde mžeme vidt relativn stabilní poet vysthovalých z Prahy do okres Praha-východ a Praha-západ. Z grafu nejsou znatelné žádné vtší odchylky od prmrného potu 2000 vysthovalých za rok. Tento poet je pekonán pouze v poáteních letech období vymezeného poátkem sledování meziokresního sthování a administrativní zmnou hranic Prahy v roce 1968 a tikrát je pekroen také v 70. letech. Migraní saldo Prahy vykazuje až do 90. let pouze tyikrát velmi malou ztrátu vi 3
venkovským okresm. K žádným migraním vlnám smrem z Prahy do zázemí msta tedy nedocházelo. 4000 3000 2000 1000 0-1000 -2000-3000 saldo migrace vysthovalí pisthovalí -4000 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 Obr. 1 Migraní bilance mezi Prahou a zázemím (Praha-východ + Praha-západ) Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech V 80. letech Kára a Kuera [1986] vyhodnotili migraní bilance obcí v zázemí Prahy a zjistili u mnoha obcí aktivní migraní saldo s Prahou. Šlo vtšinou o obce v atraktivních rekreaních oblastech ve vtší vzdálenosti od Prahy nebo o msta Pražské aglomerace (Neratovice, Kladno). Oba tyto pípady vysvtlují autoi fungováním jiných proces než je suburbanizace, nap. sthováním dchodc do rekreaních objekt a hledáním dostupnjšího bydlení ve staré zástavb menších mst v okolí Prahy. Dvody, které ovlivovaly malou intenzitu suburbánních pohyb za socialismu, jsou jednoznan spjaty s komunistickou ideologií a centráln ízenou ekonomikou. Musil považuje za hlavní píiny absence suburbanizace pedevším restriktivní politiku omezující výstavbu rodinných dom na okraji mst a relativn malé rozdíly v nákladech na bydlení ve vnitním mst a v pímstských obcích [2001: 290]. Na rozvoj malých obcí mla negativní vliv preference stediskových obcí, jejímž pímým dsledkem byla nap. velmi špatná dopravní obsluha a úpadek infrastruktury v nestediskových obcích. V socialistickém stát rovnž neexistoval trh s pozemky, hypotení úvry nebo stavební spoení, a byl dsledn chránn zemdlský pdní fond. Pro stední vrstvu obyvatelstva bylo získání pozemku velmi obtížné nebo nemožné, od suburbánního bydlení odrazovalo i dojíždní do práce. Pokud nkdo již Prahu opustil, bylo velmi složité byt v Praze znovu získat. Elitní vrstvy spolenosti z ad nomenklatury nebo preferovaných sociálních skupin jevily zájem o suburbánní bydlení pouze výjimen, takže se nevytvoily vzory, které by mohli píslušníci stední vrstvy obyvatelstva napodobovat. 4
25,00 20,00 15,00 promile 10,00 5,00 0,00-5,00 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Praha 6,80 5,97 3,39 3,63 3,13 2,69 1,74 0,82 0,64 0,51-2,09-1,56-1,48 Zázemí -3,65-2,08-2,34 0,54 3,33 1,94 4,15 5,18 5,54 8,31 14,28 16,54 20,41 PMR 5,51 4,98 2,69 3,25 3,16 2,60 2,03 1,36 1,24 1,47-0,07 0,72 1,32 Obr. 2 Hrubá míra migraního salda v Praze, zázemí a Pražském mstském regionu v letech 1988-2000 Zdroj: Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v jednotlivých letech Nová suburbanizace Prahy V devadesátých letech byly všechny zmínné bariéry suburbanizaního procesu odstranny. Restituce pozemk, vzrstající rozdíly v nákladech a kvalit bydlení, postupné zavádní finanních nástroj smujících k podpoe bydlení a také chybjící strategie a koordinace sídelního rozvoje v aglomeraci utváely podmínky pro optovné posílení suburbanizace. Zásadní zmny v charakteru urbanizaních proces se odrážely v nových vzorcích migraního chování obyvatelstva velkých eských aglomerací. Obrat v migraní bilanci Prahy a jejího zázemí je možno sledovat na obr. 2. Jednotlivé kivky reprezentují aglomeraci Prahy (Pražský mstský region PMR), její jádrové msto (Prahu) a zázemí (tvoené okresy Praha-východ a Praha-západ). Na konci 80. let mžeme pozorovat kladné migraní saldo Prahy a migraní úbytky jak u zázemí Prahy tak v celé aglomeraci. Tato situace se mní na poátku 90. let a až do roku 1997 migran získávají všechny ti zóny. Atraktivita Prahy je dlouhodob patrná zejména v ekonomických dvodech sthování, zatímco saldo migrace u rodinných, zdravotních a stále více i bytových dvod se v prbhu 90. let pozvolna posunuje do záporných hodnot [Ouedníek 2001]. Ve druhé polovin 90. let dochází k výraznému migranímu zisku zázemí Prahy, piemž Praha obyvatelstvo migrací ztrácí. Pi hlubší analýze po okresech a vtších obcích Stedoeského kraje je zejmý selektivní charakter migrace, která výrazn závisí na dopravním a funkním napojení obcí na hlavní msto. Odlehlejší ásti stedních ech jsou málo atraktivní a populan ztrácejí. Rozvoj jednotlivých ástí zázemí Prahy je odlišný a existují výrazné rozdíly mezi rozvíjenými a upadajícími obcemi. Ty pramení z odlišného potenciálu jednotlivých obcí, pedevším dopravní dostupnosti, atraktivity pírodního i sociálního prostedí a nabídky stavebních pozemk. Pokud se podíváme na obce, které migran v prbhu 90. let získávají, zjistíme že jejich poet postupn stále vzrstá od 73 obcí v roce 1991 na 135 v roce 1999. Dochází k prostorové disperzi obyvatelstva a suburbanizace postihuje postupn i mén atraktivní ásti v blízkosti Prahy. Na stran nabídky je zvýšení potu migran ziskových obcí v zázemí Prahy dsledkem vtší aktivity vlastník pozemk a zastupitel obcí. Na stran poptávky je výraznjším impulsem pro posílení suburbanizaního procesu vzrstající podíl lidí, kteí jsou schopni financovat stavbu rodinného domu. Prvotní suburbanizace v zázemí Prahy nebo ješt 5
uvnit administrativních hranic msta byla na poátku 90. let tém výhradn záležitostí nejvyšších píjmových kategorií obyvatelstva. K získání hypotéky na výstavbu rodinného domu potebovala rodina prokázat trojnásobek prmrného píjmu [Sýkora 1999: 87]. Tato skutenost v souasnosti již neplatí a kombinace stavebních spoení a menších hypoték s nízkými úrokovými sazbami a státní podporou zpístupuje výstavbu domu i stedním píjmovým skupinám obyvatelstva. V okolí Prahy mžeme objevit krom luxusních rodinných dom postavených na klí rovnž velké množství objekt bydlení stedního standardu. Zárove dochází k rozvoji lokalit, kde jsou dostupné i stavební pozemky s nižší cenou. Prostorová roztíštnost suburbánní výstavby, nekompaktní rozvoj msta a velký podíl realizací individuálních projekt jsou charakteristickým rysem eské suburbanizace. Pedešlé hodnocení vycházelo zejména ze sledování zmn v sídelní struktue pražské aglomerace. Zmnu sociáln prostorové struktury v zázemí Prahy lze nejlépe porovnat na základ údaj z censu. Akoliv poslední sítání probhlo v beznu roku 2001, detailní výsledky v potebném územním lenní nebyly v dob výzkumu, o který se zde opíráme (viz níže) ješt k dispozici. Mohou tak sloužit jako verifikace hodnocení vypracovaných na základ jiných datových podklad. Pro detailnjší hodnocení suburbanizace jsme využili alternativní datové zdroje a metody sledování. Jednalo se o analýzu sociální struktury migrant z Prahy do zázemí msta provedenou na základ speciálních výstup o vzdlání, vku a dvodech migrace v letech 1997-99. Data za jednotlivé obce v zázemí msta zpracoval na základ hlášení o sthování SÚ. Dále bylo využito dotazníkové šetení v 75ti sídlech lokalizovaných po obou stranách administrativní hranice Prahy. Respondenty dotazníkového šetení byli starostové nebo lenové zastupitelstva vybraných obcí. Posume nejprve strukturu sthování podle nkterých dosažitelných charakteristik. Dležitou vstupní informací mže být podíl migrant sthujících se z Prahy na celkovém potu pisthovalých do zázemí. V letech 1997-9 tvoil tento podíl 61 %, dalších 15 % obyvatel se sthovalo na krátkou vzdálenost uvnit zázemí (tangenciální migrace), 9 % tvoily migrace z ostatních obcí Stedoeského kraje a 15 % nov píchozích se sthovalo ze vzdálenjších ástí eska nebo zahranií. 25,00 20,00 15,00 10,00 zmna prac. uení, studium satek bytové dvody jiné dvody piblížení k prac. zdravot. dvody rozvod násled. rod.písl. 5,00 0,00-5,00-10,00 Hl.m.Praha Stedoeský Praha - východ Praha - západ Obr. 3 Hrubá míra migraního salda podle jednotlivých dvod sthování ve stedoeském regionu v letech 1997-9. Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech 1997-9. 6
Obr. 3 podává pehled o dvodech sthování v Praze, Stedoeském kraji a okresech Praha-východ a Praha-západ. Jednotlivé dvody sthování uvedené v grafu odpovídají statistickým kategoriím eského statistického úadu a migranti je uvádjí v tzv. Hlášení o sthování. Z obrázku 2 je zejmé, že Praha jako celek od roku 1998 migran ztrácí. Pokud sledujeme bilanci sthování u jednotlivých dvod, zstává hlavní msto nadále pitažlivé pedevším z ekonomických dvod, které jsou nejastji uvádnými statisticky sledovanými dvod sthování. Výrazné ztráty zaznamenává pedevším Praha u dvod bytových, zdravotních a v kategorii následování rodinného píslušníka (zahrnuje vtšinou dti nebo závislé leny rodiny, kteí nerozhodují o sthování). Situace v zázemí Prahy (okresech Prahavýchod a Praha-západ) je tém obrácená, což je s ohledem na podíl uskutenných migrací mezi obma regiony zejmé. Vtšina migrant sem smuje práv z Prahy. Dvody sthování lze krátce komentovat takto: Praha získává nadále obyvatelstvo pedevším z dvod ekonomických, z msta do zázemí smují lidé zejména kvli zlepšení vlastních životních podmínek (bydlení, zdraví). Z tohoto zjištní je patrné, že v souasné Praze dochází i nadále k uplatování koncentraních i dekoncentraních tendencí v migraci obyvatelstva. Mírné pevážení dekoncentraních (suburbanizaních) proces je dsledkem rozdílné situace v nabídce kvalitního a dostupného bydlení v Praze a v zázemí msta. 1200 saldo migrace 1000 800 600 400 200 0-200 -400-600 -800-1000 Praha-ženy zázemí-ženy Praha-muži zázemí-muži 0-4 10-14 20-24 30-34 40-44 50-54 60-64 70-74 80-84 vk Obr. 4 Saldo sthování podle vku v Praze a jejím zázemí v letech 1997-9. Zdroj: Pohyb obyvatelstva v R v letech 1997-9. Analýza migrace podle vkových kategorií (obr. 4) podává obraz o odlišné atraktivit hlavního msta a jeho zázemí pro specifické vkové skupiny. Praha ztrácí obyvatelstvo ve všech vkových skupinách mimo mladé lidí mezi 20. a 30. rokem života. Toto zjištní do znané míry koresponduje s pedchozími ekonomickými dvody sthování do Prahy. Souasné trendy ve vývoji rodiny v esku nasvdují skutenosti, že se jedná pedevším o mladé bezdtné jednotlivce nebo páry, kteí preferují život ve mst z ekonomických dvod a kvli odlišným nárokm na bydlení a životní styl. Tuto hypotézu podporuje i migraní bilance u dtské složky populace, která vykazuje zejména v nejmladších kategoriích nejvyšší pevahu vysthovalých nad pisthovalými do msta. Zázemí msta však získává migran ve všech vkových kategoriích. Nejvíce získává píchodem mladých rodin s dtmi a stedních vkových skupin. Naopak nejmenší zisky vykazuje zázemí Prahy u teenager, mladých dosplých a v nejstarších vkových kategoriích. 7
Poslední graf (obr. 5) vypovídá o objemu migrace podle dosažené úrovn vzdlání u migrant do zázemí msta. Toto zázemí získává pedevším obyvatelstvo se stedoškolským a vysokoškolským vzdláním. Saldo migrace je však kladné i u ostatních vzdlanostních kategorií. Ve strunosti lze konstatovat, že dochází k posilování vzdlanostní struktury suburbánních oblastí, piemž obyvatelstvo s vyšší úrovní vzdlání je mezi pisthovalými zastoupeno ve vtší míe než u ostatní populace 2. 7000 6000 5000 pisthovalí vysthovalí saldo obrat 4000 3000 2000 1000 0 dti základní st. bez maturity st. s maturitou vysokoškolské Obr. 5 Sthování do zázemí Prahy v letech 1997-9 podle vzdlání migrant Zdroj: Statistika sthování v okresech Praha-východ a Praha-západ, SÚ. Terénní dotazníkové šetení [Ouedníek 2002a] bylo zameno pedevším na sledování zmn v sociálním prostedí suburbánních sídel. Vedle toho byly doplkov hodnoceny i nkteré promny fyzického prostedí nových suburbií, zejména charakter a rozmístní nové bytové výstavby. Nový rozvoj bydlení je soustedn pedevším do okrajových ástí sídel, na které je nkdy napojen infrastrukturou i stavebn, jindy dochází k výstavb nového sídla fyzicky i sociáln separovaného od pvodní zástavby. Tento proces je asto spontánní a závisí na aktivit vlastník pozemk. Obvyklým postupem je rozparcelování pvodních polí, která byla navrácena v restitucích. Vlastníci nabízejí parcely vtšinou zcela bez inženýrských sítí nebo v lepším pípad s nkterými pípojkami na hranicích pozemk. asto dochází i k prodeji libovoln vymených parcel podle pání kupujícího. Umisování staveb na pozemcích a architektura dom jsou jen velmi málo ovlivovány pvodními požadavky v územních rozhodnutích. Tento rozvoj obcí lze do znané míry považovat za divokou suburbanizaci, která bývá zejména ve Spojených státech oznaována termínem urban sprawl [Sýkora 2001]. Nekoordinovaný rozvoj suburbánních území velkých mst v oblasti výstavby vede asto k následným problémm v obslužném a dopravním zabezpeení suburbií a pináší i cizorodé a nevhodné prvky do architektonického charakteru sídla. Poetní rst obyvatel v zázemí Prahy je krom sthování do nových obytných lokalit vyvoláván i dalšími procesy 3. Jedním z nich je pemna objekt individuální rekreace (OIR) na trvalé bydlení. U obcí, které se nachází v rekrean atraktivních lokalitách kolem Vltavy, Sázavy, Berounky i na mnoha dalších místech, pevládá dlouhodob využití pro víkendovou i 2 U všech zmiovaných hodnocení je nutno poznamenat, že uritá ást migrujících obyvatel není podchycena statistikou SÚ, na které je sledování založeno. Na tento fakt upozornilo mnoho zástupc obcí respondent dotazníkového šetení [Ouedníek 2002a]. 3 Z celkového potu 9168 nových obyvatel šetených obcí smovalo 68 % do nových rodinných domk, 27 % do staré zástavby uvnit obce a necelých 5 % do chat a chalup k trvalému bydlení. 8
prázdninovou rekreaci Pražan. Dobrá dopravní dostupnost a kvalita pírodního prostedí nabízejí možnost využití chat a chalup k trvalému bydlení. Tento proces hodnotí nap. práce Ivana Biíka a Dany Fialové [2001], podle které mají nejvtší zájem o bydlení v objektech OIR lidé ve vkové kategorii 41-50 let patící do nejvyšší píjmové skupiny (tamtéž, str. 79). Výsledky dotazníkového šetení [Ouedníek 2002a] poukazují na odlišnost preferencí a reálného využívání OIR. Zastupitelé v šetených obcích upozorují na skutenost, že využívání chat a chalup ke stálému nebo alespo dlouhodobému pobytu je typické pedevším pro páry dchodového vku a nižší píjmové vrstvy obyvatelstva. Mezi dvody vysthování z msta se objevily krom kvality pírodního prostedí rovnž nižší náklady na bydlení. Zmna sociálního prostedí v suburbánních lokalitách Sthování obyvatelstva vyvolává podstatné zmny v sociálním prostedí pímstských obcích. V pedchozím textu byly sledovány vybrané ukazatele sociální struktury nov píchozích obyvatel. Z výzkumu vyplývá posilování vzdlanostní úrovn a omlazování vkové struktury obyvatelstva suburbánních lokalit. Krom demografických a sociálních znak obyvatelstva byly sledovány i zmny ve spoleném soužití nových a starých obyvatel suburbií [Ouedníek 2002a]. Starostové a zastupitelé obcí (mstských ástí) po obou stranách administrativní hranice Prahy 4 odpovídali na soubor otázek, ze kterých vybíráme nkolik charakteristických píklad promny sociálního prostedí sledovaných obcí. Základní informace o dotazníkovém šetení jsou uvedeny v píloze. vztahy s novými poet odpovdí podíl odpovdí (%) obyvateli jsou: vynikající 1 1 dobré 34 40 snášejí se 19 23 špatné 0 0 žijí nezávisle na sob 21 25 nelze posoudit 4 5 žijí zde píliš krátce 5 6 celkem 84 100 Tab. 1 Sociální vztahy mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. (respondenti mohli uvést i více než jednu odpov) Zdroj: vlastní terénní šetení. intenzita spolupráce poet sídel podíl sídel (%) žádná spolupráce 30 40 píležitostná 9 12 obasná 14 19 astá 15 20 intenzivní 7 9 velmi intenzivní 0 0 celkem 75 100 Tab. 2 Intenzita spolupráce mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šetení. 4 Celkem bylo vyplnno 75 dotazník, z toho 41 sídel náleželo do okresu Praha-západ, 18 do okresu Prahavýchod a 16 sídel k hlavnímu mstu Praze. Z hlediska velikostních kategorií mlo 14 sídel více než 1000 obyvatel, 31 od 500 do 999, 21 sídel 200 až 499 obyvatel a 9 sídel bylo menších než 200 obyvatel. asová dostupnost nejbližší stanice metra inila u 28 sídel mén než 15 minut u ostatních sídel maximáln 30 minut jízdy automobilem. 9
Sociální vztahy nových a pvodních obyvatel suburbánních lokalit jsou ve sledovaném souboru velmi rozmanité. Ve vtšin pípad byly popsány jako dobré (40 %) bez vtších pozitivních nebo negativních zkušeností s dlouhodobjším vzájemným soužitím. Pouze v jednom pípad charakterizovali zástupci obcí jejich vztahy jako vynikající a v žádném pípad je nepovažovali za špatné. Významnou skupinu odpovdí (25 %) pedstavovala možnost žijí nezávisle na sob, asto v kombinaci s odpovdí nelze posoudit nebo žijí zde píliš krátce. Z odpovdí vyplývá prozatím malá intenzita sociálních kontakt mezi obma skupinami obyvatel. intenzita neshod poet sídel podíl sídel (%) žádné neshody 45 60 píležitostné 6 8 obasné 16 21 asté 7 9 intenzivní 1 2 velmi intenzivní 0 0 celkem 75 100 Tab. 3 Intenzita neshod mezi starousedlíky a novými residenty vybraných sídel. Zdroj: vlastní terénní šetení. úast v ízení obce poet sídel podíl sídel (%) neúastní se 45 60 ástená úast 18 24 jsou v zastupitelstvu 12 16 celkem 75 100 Tab. 4 Úast nových resident v ízení a chodu obcí. Zdroj: vlastní terénní šetení. jak se zmnil život obce poet sídel podíl sídel (%) nezmnil 44 59 nepatrn 7 9 ásten 14 19 podstatn 10 13 radikáln 0 0 celkem 75 100 Tab. 5 Zmna sociálního prostedí ve vybraných sídlech. Zdroj: vlastní terénní šetení. Další otázky smovaly ke specifikaci pozitivních a negativních zkušeností ze spolužití obou skupin obyvatelstva. Krom 40 % sídel, kde nebyly identifikovány žádné projevy spolupráce mezi starými a novými residenty, byly v ostatních vybraných sídlech pozorovány asté nebo obasné prvky vzájemné spolupráce. Za nejastjší píklad spolupráce lze považovat výpomoc místních obyvatel nebo zapojení místních firem pi výstavb nových dom. Tato spolupráce je založena na obchodním vztahu a je pouze doasná. Sbližování s místní spolenosti lze pozorovat na odlišných píkladech z každodenního života. Drobné akce jsou organizovány nap. pes spoleenská sdružení (Sokol, sportovní kluby, hasii, myslivci). asté jsou píklady komunikace mladých dosplých. ada sociálních kontakt se odehrává mezi mladými lidmi na zábavách, kulturních a spoleenských akcích, na kterých se úastní pvodní i noví 10
obyvatelé obce. Intenzivní je spolená aktivita obyvatel kolem života mateských a základních škol a obanských spolk, jejichž innost je zamena na dti. Ve vzájemném soužití se pirozen objevují i neshody, i když u podstatné ásti šetených sídel (60 %) je uvádno, že žádné neexistují..vtšina neshod není mezi dvma skupinami obyvatel, ale mezi sousedy nebo rodinami. Ve fázi výstavby rodinných dom pramení mnohé problémy z narušení obvyklého chodu obce, souvisí se stavebním ruchem (nap. terénní úpravy, prjezd tžkých vozidel, zniené cesty, hluk atd.). Nkolik starost obcí upozornilo, že ást novousedlík není v obci doposud trvale hlášena, což mže zpsobit ztráty na daních. Ty jsou ásten perozdlovány obcím podle potu obyvatel a potu podnikatelských subjekt. V mnoha sídlech starostové a zastupitelé neuvedli ani píklady spolupráce ani neshod, protože podle jejich názoru obyvatelé žijí nezávisle na sob a noví residenti se nepodílí na dní v obci. V této souvislosti jsou zajímavé odpovdi na otázku o participaci nových obyvatel v zastupitelstvu obce a v ostatním spoleenském život (viz tabulka 4). V šedesáti procentech sídel se noví obyvatelé žádným zpsobem na chodu obce nepodílí a využívají ji pouze jako bydlišt. V šestnácti procentech sídel jsou noví obyvatelé aktivní v zastupitelstvu obce, v dalších 24 % se podílejí na ostatních aktivitách obce. Podle názor zastupitel žijí noví obyvatelé v mnoha obcích izolovan, nezapojují se do jejich chodu. U suburbií vystavných na poátku 90. let je zejmé, že se jedná o doasnou separaci, která je zpravidla po kratší dob nahrazena aktivitou alespo ástí nov píchozích. Nkteí jsou leny Sokola, rybáského spolku, vela, scházejí se na pálení arodjnic nebo hasiském cviení. Noví obyvatelé ásten ovlivují sociální prostedí pozitivním zpsobem, který vnímají zejména starousedlíci. Zvyšuje se intenzita soukromého podnikání a rozšiuje se sí služeb, vylepšila se infrastruktura nebo se zaaly tídit odpadky. Noví obyvatelé mají obvykle vyšší nároky na vybavení, zvýšila se frekvence linkových autobus, byla zavedena integrovaná doprava a zbudovány nové autobusové zastávky 5. Noví obyvatelé jsou více kritití k obecnímu úadu než místní (požadují nap. okamžité odklízení snhu ze silnice). Závr V prbhu 90. let dochází v zázemí Prahy k pozvolným zmnám do té doby nerozvíjených ástí mstského regionu. Rozvoj pímstské oblasti je ovlivován celou adou spoleenských a ekonomických proces, které se postupn odrážejí i v prostorové struktue msta a mstského regionu. Krom významného rozvoje komerních aktivit je nejvýraznjším procesem residenní suburbanizace, která se uskuteuje z poátku pedevším v nejatraktivnjších lokalitách a postupn se rozšiuje i do dopravn i obslužn mén vybavených sídel. Suburbanizace je doplována i dalšími pohyby obyvatelstva, které pedstavují zhruba 1/3 migraních zisk zázemí Prahy. Zvyšuje se pedevším úloha tangenciálních pohyb (tj. pohyb mezi jednotlivými sídly v rámci zázemí Prahy), které spolen s procesem suburbanizace polarizují sídelní strukturu. Obyvatelstvo s vyšším sociálním statusem, které dosud obývalo venkovská sídla v zázemí msta, se postupn pesouvá do rozvíjených lokalit, ímž se zvýrazují rozdíly mezi obma typy sídel. Sociální struktura rozvíjených obcí doznává po dokonení nové výstavby podstatných zmn bylo by možné hovoit o zvyšování sociálního statusu pvodních sídel. Do zázemí Prahy picházejí lidé se stedním a vysokoškolským vzdláním, vtšinou zámožní, s dobe placenými profesemi. Noví obyvatelé mají asto i vlivné postavení ve spolenosti a jsou schopni ovlivovat život v obci. Pokud však blíže nahlédneme do života jednotlivých obcí, je zejmé, že spíše než o zvýšení sociálního statusu, jde prozatím o polarizaci sociální struktury 5 Nap. v ose staré benešovské silnice mají autobusy pouze 15ti minutové intervaly a vynikající spojení ke stanicím metra. Podobná dostupnost metra trasy B je v jihozápadní ásti pražského zázemí. 11
obyvatelstva. V mnoha pípadech je nové bydlení budováno jako samostatné sídlo, prostorov nebo fyzicky oddlené od pvodní obce. Sociální vztahy mezi pvodními a novými obyvateli lze prozatím vystihnout odpovdí, kterou zmiovali zastupitelé obcí nejastji: nevím, žijí zde píliš krátce nebo lépe žijí nezávisle na sob. Pesto dochází alespo v nkterých sídlech postupn k sbližování obou ástí spolenosti. Toto sbližování je patrné zejména v drobných sousedských výpomocích, sdružování mladých obyvatel, sdružování v zájmových a sportovních spolcích a kolem záležitostí školy. Stejn významná je postupná participace nových resident v ízení obce a úast v zastupitelstvu. Mnohdy se práv úastí schopných a vlivných lidí v chodu obce výrazn posiluje její pozice v regionu. To se projevuje výrazn pedevším v investicích do infrastruktury. V rozvíjených sídlech se asto díky novým stavebníkm zavádí plyn, kanalizace, vodovod a další infrastruktura. Investice do nových ástí obce jsou vtšinou impulsem pro rozšíení sítí do staré zástavby. astý je významný finanní podíl nových resident na investiních akcích. Residenní suburbanizace je v souasnosti nejvýznamnjším procesem mnícím vzorce sociáln prostorové struktury pražské aglomerace. Dochází ve zvýšené míe k diferenciaci jednotlivých ástí mstského regionu podle sociálního postavení bydlícího obyvatelstva, k polarizaci sociální struktury pímstských sídel nebo k sociální separaci nových obyvatel v uzavených lokalitách. Tento stav je podle mého názoru pechodný, o emž svdí zvtšující se intenzita pozitivních sociálních kontakt mezi novými a staršími obyvateli sídel. Vedle podstatných zmn v sociáln prostorové struktue suburbánních oblastí dochází i k postupným zmnám ve zdrojových oblastech suburbanizace. Jako potenciální hrozba je vnímán zejména odliv obyvatelstva s vyšším sociálním statusem ze sídliš. Heterogenní sociální struktura dnešních sídliš tak mže být v píštích letech narušena a sídlištní lokality s chátrajícím bytovým fondem, nevyešenými majetkovými vztahy nebo v neatraktivních oblastech Prahy jsou potenciálními ohnisky koncentrace sociálních problém. Dalším možným problémem promítajícím se zejména do neúmrného zvyšování náklad na dopravu a veejné služby je nekoordinovaný rozvoj roztroušené individuální výstavby urban sprawl. Je zejmé, že v esku se jedná o jeden z hlavních druh suburbánního rozvoje s negativními dopady na pírodní i kulturní krajinu. Pedejít tomuto problému je možné zejména dsledným uplatováním zákonných norem a koordinací rozvoje sídel v rámci mstské aglomerace s využitím nástroj územního a regionálního plánování. Literatura Biík, I., Fialová, D. (2001): Šetení rekreaních objekt v zázemí Prahy v letech 1991-1997. In: Biík, I. A kol.: Druhé bydlení v esku. Pírodovdecká fakulta UK Praha. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Str. 72-89. Cheshire, P. (1995):A New Phase of Urban Development in Western Europe? The Evidence for the 1980s. Urban Studies 32,. 7, str. 1045-1063. Hall, P., Hay., D. (1980): Growth centres in the European urban system. Heinemann Educational. London. Hampl, M. (1999): Long-term trends of settlement development. In: Hampl, M. et al.: Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Pírodovdecká fakulta. Univerzita Karlova. Praha. Str. 27-43. Hampl, M., Kühnl, K. (1993): Migratory Trends in Former Czechoslovakia. Acta Universitatis Carolinae Geographica 28,. 1, str. 53-71. Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002): Zrod velkomsta. Urbanizace eských zemí a Evropa. Paseka. Praha. Litomyšl. 352 stran. 12
Illner, M. (1982): K sociálním stránkám pražské migrace. In: Migrace do velkomst. Acta Demographica V. Výzkumný ústav sociáln ekonomických informací a eskoslovenské demografické spolenosti pi SAV. Praha. Str. 185-200. Kára, J., Kuera, T. (1986): Migraní bilance obcí v zázemí velkých mst na píkladu Prahy, eských Budjovic a Hradce Králové-Pardubic. In: Ryšavý, Z. ed.: Nové tendence ve vývoji osídlení eskoslovenska v posledních patnácti letech a výhled jeho dalšího vývoje. Sborník semináe odborné skupiny pro rozmístní a sthování obyvatelstva eskoslovenské demografické spolenosti pi SAV. Praha 18.-19.9. 1985. Str. 136-143. Král, J. (1946): Zempisný prvodce Velkou Prahou a její kulturní oblastí. Melantrich. Praha. 311 stran. Ledvinka, V., Pešek, J. (2000): Praha. Djiny eských mst. Nakladatelství Lidové noviny. Praha. Musil, J. (1967): Sociologie soudobého msta. Svoboda. Praha. Musil, J. (2001): Vývoj a plánování mst ve stední Evrop v období komunistických režim. Pohled historické sociologie. Sociologický asopis 37,. 3, str. 275-296. Musil, J., Ryšavý, Z. (1984): Dlouhodobé regionální procesy v SR. In: Musil, J., Ryšavý, Z., Velíšková, L.: Dlouhodobý vývoj aglomerací v SR. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Str. 26-36. Ouedníek, M. (2001): Nová sociáln prostorová struktura v zázemí Prahy. In: Létal, A., Szczyrba, Z., Vysoudil, M. eds.: eská geografie v období rozvoje informaních technologií. Sborník píspvk Výroní konference eské geografické spolenosti. Olomouc. Str. 248-257. Ouedníek, M. (2002a): Vývoj sociáln-prostorové struktury v Pražském mstském regionu. Dotazníkové šetení v 75ti sídlech PMR. Závrená zpráva pro GA UK. Praha. 16 stran (rukopis). Ouedníek, M. (2002b): Suburbanizace v kontextu urbanizaního procesu. In: Sýkora, L.: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dsledky. Ústav pro ekopolitiku. Praha. Str. 39-54. Pohyb obyvatelstva v SSR, SFR, R v letech 1964-2000. Federální a eský statistický úad. Preference sídelních typ mezi obyvatelstvem SSR. (1976). Otázky urbanizace. Výzkumný ústav výstavby a architektury. Praha. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L. (1994): Proces suburbanizace v souvislostech procesu promny osídlení v letech 1869-1991: esko, Pražská aglomerace. Územní plánování a urbanismus XXI, str. 189-199. Sýkora, L. (1993): City in Transition: the Role of Rent Gaps in Prague s Revitalization. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie 84,. 4, str. 281-293. Sýkora, L. (1999): Changes in the Internal Spatial Structure of Post-communist Prague. GeoJournal 49,. 1, str. 79-89. Sýkora, L. (2001): Živelná urbanizace pímstské krajiny a její ekonomické, sociální a environmentální dsledky. Environmentální aspekty podnikání 3,. 1/2001, str. 25-27. Statistika sthování v okresech Praha-východ a Praha-západ. Speciální výstupy eského statistického úadu za roky 1997-9. Ullrich, Z. a kol. (1938): Soziologische Studien zur Verstädterung der Prager Umgebung. Nakladatelství revue Sociologie a sociální problémy. Praha. van den Berg, L., Drewett, R., Klaassen, L.H., Rossi, A., Vijverberg, C.H.T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe. Vol. 1. Pergamon Press. Oxford. 162 stran. 13
Píloha Dotazníkové šetení bylo souástí grantového projektu "Vývoj sociáln-prostorové struktury v Pražském mstském regionu" Grantové agentury University Karlovy.179/2000/B GEO/PF. Cílem dotazníkového šetení bylo doplnit informace o sociální struktue obyvatelstva, které nebylo možné získat ze statistických dat, dále o zmnách ve vztazích mezi novými a pvodními residenty vybraných sídel, participaci nových obyvatel na veejném život a celkové zmn sociálního prostedí obce. Jako doplující byly šeteny informace o fyzickém prostedí a plánech pedstavitel obcí do budoucnosti. Šetení probhlo ve dvou etapách ve druhé polovin roku 2000 a na jae 2001. Tazateli byli studenti 3. roníku odborné geografie na Pírodovdecké fakult UK v Praze. Dotazník byl rozdlen do dvou ástí. První stránku, která obsahovala dotazy na popis a fyzický stav lokality, vyplovali tazatelé samostatn, pop. si ješt ovovali informace u pedstavitel obce. Jednalo se o základní informace o lokalit, o dostupnosti automobilem a hromadnou dopravou a vybavenosti obce. Stžejní ást dotazníku tvoily otázky na sociální prostedí a budoucí plány obce. Na tuto ást odpovídali starostové nebo lenové zastupitelstva obce. Dotazování probíhalo formou ízeného rozhovoru a odpovdi respondent zapisovali do dotazník sami tazatelé. Pi pedávání dotazník ke zpracování byly navíc zaznamenány i druhotné informace tazatel, které mly dležitou roli pro poznání prostedí jednotlivých obcí. Respondenty tvoili starostové obcí (44 osob, z toho 11 žen), zástupci starost (9) a lenové zastupitelstva nebo pracovníci obecního úadu, kteí mají na starosti územní rozvoj obce nebo jsou ureni pro záležitosti šetené ásti obce (12). U deseti dotazník pesná identifikace respondenta chybla. Základním souborem pro dotazníkové šetení byla sídla okres Praha-východ, Prahazápad a okrajové lokality v rámci administrativní hranice hlavního msta Prahy. Šetení však nebylo možné z asových a finanních dvod provést u všech sídel vymezeného území. Ped terénní prací bylo telefonicky kontaktováno 100 starost nebo len zastupitelstev obcí. Sídla byla vybírána pedevším z bezprostedního zázemí msta (dostupnost nejbližší stanice metra automobilem do 30 minut) a zárove tak, aby byly pokryty relativn rovnomrn všechny velikostní skupiny sídel. Po telefonických rozhovorech (19 pípad) nebo následn v terénu (6) odmítlo odpovídat 25 respondent. Celkový poet vyplnných dotazník získaný v obou etapách šetení byl 75. 14