< ; 9#!!<# 6 ;<!#D%!; 6! 6 F G O<+3/#+ ## &% % F F 9C;: 9CC6 % # $ $ %!% $&! % &&& % % $ $ & % F! % &&&! S$A$$F$
1 Úvodem 1 i-'"--""$t"t"! T"T$4A9::P>ISS L# $%9C;7 +$ #=- -,0-/.# S# = + -.- #- /0/! = +/. +#$ #- +/ / 8 F+/ M0#!!/ #, +/ / F+K + -.- $#=+8#=#+/# =!!0!- H# ", / # F+/ M0#! + F$./0-/ 3+ 3/!0#$ = ++ # + F! ##+ +/ ## /$# + /!-, H#1 #! -/+ /$ 8 =0..,#-= 3#$ #= /$8/#00#./K.-P+./K/8.=H0=%+/=#=+#$#/#00.=3+# 3+# +./= 0.=, #+/ #= # + F - #0-#= # F+# -., 1$#= -/# = = F M#$ 8 3#=./! = = F /+ - #+ 0## /3/ #/! - /$- = -!- 0#= +#/ -$#= + 8-" /.0-.!0.-$#,+0/$!+/ 3/ #=$ # -=!- 1 +/0#,+8/3!#+.#=++S3#+ 3$#!+-P.%+/1 < 455C
# D-0 # 18= -/ / - -%$#,!,+ 0-0K+ 218 # - ##%,1$13#,0#,# 0 - " /.0 -.! 3+. /$ - #= -#=##=/! 8 < ## = F # 8( +#0,-, -1 #/ = #)%0/#=$##=0#= #=#=%0=$ ##=0 #+/ M,- / 18 /8 #=##3<-#/3++$-#8-!!/$#=1!+F " +-//3+#0-./=#= / # + + F@!-0 # = #$ / #=8! +##=/ #$ #, #+/ # /+.!08+ +#/88# E#8 + F #-# 3+ 3/!0#$! # 3+0===#+/#0 ## # + F! #./ $#, 3# = F # 9CJ7 8#= 3,$ F+03+ 3+ 0- / 0,.8 +# /0/#=+/13+/ 3$ / /- 0. #= #/$#= / H/ +/ / F+/ M0# #=#
2 Teoretická -ást 2.1 Feminismus vs. gender Pojem feminismus je dnes vnímán jako boj za ženská práva, rovnoprávnost mezi pohlavími a redefinici ženství. Feminismus se opírá o r1znorodé myšlenkové proudy, které se zabývají otázkami ženské pod.ízenosti, negativním vlivem muž1 na ženy a možnostmi a zp1soby odstran0ní nespravedlností, které se váží k biologickému pohlaví (Ros1lek 2007: 153). Ve spole3nosti je pak feminismus b0žn0 prezentován jako emancipa3ní hnutí žen (Soká3ová 2004: 185). Ženy pod záštitou emancipa3ního hnutí vždy usilovaly o uznání spole3enské prestiže a docen0ní práv0 ženské role ve spole3nosti. Touha po rovnoprávnosti má sloužit jako cesta, ne cíl. Feminismus se charakterizuje dv0ma podstatnými pojmy rovnoprávnost a osvobození. Tyto pojmy v sob0 nesou pojmy, jako je svoboda projevu, právo na sebeur3ení 3i hospodá.ská nezávislost (Osvaldová 2004: 41). ást feministických autorek proto zd1razkuje, že požaduje rovnost jako formální podmínku svobody. Podle socioložky Aleny Vodákové je pak p1vodní feministické hnutí motivováno bojem za ženskou nezávislost a sob0sta3nost a také za to, aby to pak takto fungovalo i v praxi (Vodáková cit. dle Osvaldová 2004: 42). Zrod feministického myšlení tak m1že být spat.ován v mnoha oblastech, nap.. v oblasti rozpor1 politicko-právních (v moderní spole3nosti), v diferenciaci maskulinního a feminního prvku, v prudkých zm0nách vzešlých z minulého století, ale také nap.. ve zm0n0 charakteru ocekování práce; ocekována byla jen práce ve.ejná a placená, ne práce v domácnosti (Osvaldová 2004: 43). Feminismus je jedine3ný tím, že pohlíží na 3lov0ka z hlediska prvotního a nezískaného sociálního statutu (rasa, v0k) a snaží se rozvrátit pozitivistické teorie (p.irozený po.ádek, bytostná pravda) o úd0lu ženy jako druho.adého pohlaví (Osvaldová 2004: 43). Feminismus nelze považovat za strategicky, programov0 3i filosoficky jednotný, myšlenky p.edstavitelek i jednotlivých proud1 se liší. Tyto odlišnosti souvisí samoz.ejm03áste3n0 s vývojem této ideologie. S feminismem jako teorií se m1žeme setkat v rámci nových sociálních hnutí, kde se profiluje v podobách
politické a spole3enské práce. Moderní obrat v rámci ženského hnutí p.ichází tedy až ve 20. století, kdy se v souvislosti s prvotními politickými úsp0chy feministek za3íná toto hnutí soust.edit na politické myšlení, ovšem toto myšlení p.ijímá každá p.edstavitelka po svém. Na základ0 tohoto modelu bychom mohli pochopit rozdrobenost celého feministického myšlení, ve kterém chybí obecné teze, které by charakterizovaly feminismus jako jednotný celek (Strnadová 2007: 109). V sou3asnosti se feminismus zabývá velmi širokým spektrem témat. Dnes se již vyvrací i tvrzení, že se jedná o hnutí pouze ženské, neboq do aktivit feministických spolk1 byla a je zapojena celá.ada muž1 (Soká3ová 2004: 185). Soudobý feminismus vykazuje také úzkou provázanost s dalšími ideologiemi nap.. multikulturalismus 3i environmentalismus (Strnadová 2007: 110). Teoretici feminismu zkoumají i r1zná uskupení, která bychom mohli nazývat radikálními. Mezi takováto uskupení pat.í i ervená Zora. 2.2 Gender Pojem gender je v sou3asnosti vnímán jako jedna z hlavních analytických kategorií sou3asné feministické teorie. asto bývá myln0 spojován s alternativou k feminismu, s jeho opakem 3i synonymem. Podle Sokolové je gender d1sledkem produktivní problematizace zevnit. feministické teorie. V dob0 vrcholu druhé vlny feminismu (70. a 80. léta 20. století) byla základní analytickou kategorií žena. Žena byla hlavním subjektem feministického výzkumu (Sokolová 2004: 201). Její zájmy se pak staly hlavním politickým projektem feministického hnutí jak ve ve.ejné sfé.e, tak i na akademické p1d0 v rámci ženských studií (Sokolová 2004: 202). Lidé se definují z mnoha r1zných hledisek, p.i3emž tím nejzákladn0jším je biologické pohlaví. Biologické pohlaví však neur3uje jen anatomický popis lidského t0la, ale i p.edstavu ur3itého souboru vlastností a vzorc1 chování (Curran, Renzetti
2003: 20; Kessler, McKenna 1978: 1). Termín gender vyjad.uje, že vlastnosti a chování muže a ženy jsou konstruovány kulturou dané spole3nosti. Pohlaví je naopak univerzální kategorií, která se nem0ní podle 3asu a místa, kdežto gender je na t0chto faktorech závislý 2. Jedná se tedy o jakýsi do3asný obraz sociálních vztah1 mezi muži a ženami (Oakley 2000: 6). Gender je tedy psychologicko-kulturní koncept, který je zam0.en na muže a ženy, ale zejména na procesy konstruování spole3enských kategorií ženství (feminita) a mužství (maskulinita) a zárovek na jejich strukturální a symbolickou podstatu (Curran, Renzetti 2003: 20; DiPalma, Ferguson 2006: 132; Oakley 2000: 121; Sokolová 2004: 202). V souvislosti s genderem se objevuje další pojem genderové stereotypy. Genderové stereotypy ozna3ují zjednodušený a univerzální popis toho, jak správn0 vypadá maskulinní muž a feminní žena. Obecn0 platí, že se o t0chto stereotypech uvažuje bipolárn0, tedy že muž nenese rysy ženskosti a naopak (Curran, Renzetti 2003: 20). Problém nastává ve chvíli, kdy se jednotlivec genderovému stereotypu vymyká. Ve výjime3ných p.ípadech se na to pohlíží p.ízniv0, ovšem ve v0tšin0 p.ípad1 jsou takoví odlišní jedinci ozna3eni za deviantní, abnormální 3i zkažené a podle toho je s nimi ve spole3nosti nakládáno. D1ležité je pak uv0domit si, že genderové stereotypy neovlivkují pouze komunikaci mezi jednotlivci, nýbrž prostupují strukturáln0 celou spole3ností, která je institucionalizovaná a vytvá.í tak pohlavn0- genderový systém. Instituce disponují celou.adou práv, tedy právem odm0kovat, právem trestat, právem ud0lovat výsady 3i naopak omezení, z 3ehož vyplývá, že genderov0-pohlavní systém má hluboké dopady na životy žen i muž1 a jejich genderovou identifikaci, která se vytvá.í již od raného d0tství (Curran, Renzetti 2003: 21; Oakley 2000: 135, 140). V0tšina žen a muž1 žije ve spole3nostech, které jsou 2 V sou3asném feministickém myšlení je možné se setkat s pochybnostmi o nem0nnostech a danostech binárního rozlišení biologického pohlaví. Takovéto myšlenky zastává nap.. Judith Butler.
nazývány patriarchálním pohlavn0-genderovým systémem. Tento systém ozna3uje spole3nost, v níž mají muži nad.azené postavení v13i ženám a v níž jsou vlastnosti muž1 vnímány jako kvalitn0jší než ty ženské. Tento systém však není univerzálním jevem, a to stejn0 jako fakt, že nepohlíží na všechny muže stejn0, nýbrž n0které zvýhodkuje více než jiné, stejn0 jako znevýhodkuje n0které ženy oproti jiným ženám (Curran, Renzetti 2003: 22). 2.3 Feministické teorie Co všechno spadá pod pojem feministické teorie, je nesnadná otázka. Musíme vzít v úvahu, že feminismus vznikl na základ0 konkrétních ženských problém1 v konkrétních zemích a že vzniklý diskurs za3al tyto problémy zasazovat do obecného rámce, který byl posléze p.esažen. Mnoho akademik1 míní feminismem pojem, který obsahuje pluralitu. Jedním z takovýchto akademik1 je socioložka Ji.ina Šiklová, která p.i užití tohoto pojmu myslí na celý soubor feminism1, které jsou r1zn0 stratifikované a které vnímá jako r1zn0 chápané filosofické sm0ry, ideologie a sv0tové názory, které se v sou3asnosti v r1zných 3ástech sv0ta objevují. Jako další by mohl sloužit p.íklad B.etislava Horyny, který o feminismu hovo.í jako o polyvalentním termínu, který se užívá zejména v sociologickém významu a ozna3uje názorové proudy, jejichž cílem je zvýšit podíl ženy na tvorb0 obraz1 skute3nosti, zrovnoprávn0ní s patriarchálním pojetím sv0ta, spole3nosti a individua aj. V rámci feministických teorií jde tedy o to získat sociopolitická lidská práva, obhájit p.ístup k subjektivit0 a mít právo prosadit se ve všech podobách lidské existence v jakémkoliv diskursu. Smyslem feministických teorií je tedy snaha vt0lit specifický sm0r myšlení a odlišný pohled na realitu do již existujících v0deckých teorií (Horyna cit. dle Osvaldová 2004: 41; Šiklová cit. dle Osvaldová 2004: 41).
2.3.1 Klasifikace sou-asných feministických sm'r) Klasifikaci feministických sm0r1 m1žeme pojmout ze dvou možných variant 3len0ní. Tou první variantou je d0lení feministických sm0r1 v rámci jednotlivých vln feminismu, tou druhou je klasifikace z roku 1998 od socioložky Judith Lorber. Lorber roz3lenila sou3asné trendy feministických teorií do t.í základních skupin 3. První dv0 skupiny obsahují proudy, které spadají do první a druhé vlny feminismu, a to jak myšlenkov0, tak i jejich následným rozvojem. Všechny tyto proudy vycházejí ze záv0ru, že patriarchát je takový strukturální systém, který diskriminuje ženy a proti n0muž je t.eba se postavit. Zde roz3lekujeme dva typy feminism1, které se liší politickými programy aktivit, jak 3elit patriarchátu (Lorber cit. dle Curran, Renzetti 2003: 48; Lorber cit. dle Sokolová 2004: 202). T.etí skupinu pak tvo.í proudy, které spadají do t.etí vlny feminismu. Celé toto klasifika3ní schéma p.edstavuje spíše ur3ité ideální typy, neboq by se u každého sm0ru dala vytvo.it celá.ada dalších podtyp1 (Lorber cit. dle Curran, Renzetti 2003: 49). 2.3.1.1 Genderov' reformní feministické teorie Reformní feminismy jsou takové, které usilují o proniknutí do patriarchálního systému, jehož zm0nu prosazují skrze zákony a ekonomické možnosti (Lorber cit. dle Sokolová 2004: 202). Tyto proudy kladou d1raz na podobnosti mezi muži a ženami, než aby hledaly rozdíly mezi nimi. Hlavní oblast, na kterou tyto proudy apelují a skrze kterou se snaží dosáhnout zm0ny, je právo. Tyto proudy jsou tedy zam0.eny na strukturální a institucionální roviny diskriminace, usilují o stejné podmínky a uplatn0ní ve spole3nosti pro muže i ženy. Velký d1raz tyto proudy kladou na svobodnou volbu 3 Genderov0 reformní feministické teorie; Feministické teorie genderov0 motivovaného odporu; Feministické teorie genderov0 motivované vzpoury.
žen, a to jak v rámci jejich životního stylu, tak i v zam0stnání 3i prost.edí, ve kterém se pohybují (Lorber cit. dle Curran, Renzetti 2003: 48; Lorber cit. dle Sokolová 2004: 203). Do této kategorie spadá samoz.ejm0 celá.ada feministických trend1. V tomto 3lánku bude d1ležité zam0.it se na marxistický a socialistický feminismus, jelikož 3lenky ervené Zory svou ideologii podmikovaly zejména kritikou kapitalismu. Tyto proudy jsou charakteristické tím, že usilují o ekonomickou rovnoprávnost žen a muž1. Tento feministický trend dále vychází z marxistické kritiky kapitalistického útlaku, p.i3emž k analýzám jsou využívány marxistické kategorie, tedy t.ídní stratifikace. Nerovná pozice žen je tedy d1sledkem nerovného ekonomického postavení mezi muži a ženami, které vyplývá z ekonomické závislosti žen na mužích, kde je genderovým stereotypem muž vnímán jako živitel a žena jako ochránkyn0 domácího krbu. Aspektem, který tomuto napomáhá, je také materiální podstata kapitalistického vyko.isqování. Východiska spat.ují tyto proudy ve zvyšování ekonomických možností žen, uplatn0ní žen na pracovním trhu, zvyšování mezd a zlepšování pracovních podmínek žen. Jako nedostatek tohoto trendu se jeví opomenutí faktu, že nadvláda muž1 se vyskytuje ve všech ekonomických a sociálních t.ídách, a to jak u bohatých a mocných, tak u chudých a slabých (Lorber cit. dle Curran, Renzetti 2003: 48; Lorber cit. dle Sokolová 2004: 204). 2.3.1.2 Feministické teorie genderov' motivovaného odporu S # /-/ 0 +.!+-/ 8# % 8/ +/ #(V! D#+ 4557 45:) # / #+$ 8 H +#1# 0/%=3/0!+-/8#0/ 0/ 8#= + #,30 8#= %$# #$!Q 3-8 +/ #.$ #+ /+ =#8/8$30+// 1!,-# H# 8 M-0/ # 0 01 -/ $ 8
8+3-/.#+./=/0/$! ##+/0+3(V! $ 455:7J*V!D#+4557457)<!18,-= #+/ /"$ #+/!,+ -= +# +/ 8+ -- +/#.Q+/8( $455:7J*D#+455745:)M #, #, %-/ /$ 8 1K-/ #$ 8 / 8 +-- H# - $ # ##= E# 8#= + 3- #+/ #=.++/ +/ / 1 <+/ #%/ #=,!00!,$#+-$# 8.K-/ 8/-/-, 3#,!-#1$ 8.#++8-#+0!-#=$!Q--%+ -#+/=#+.88--/+ #3/#-#--/., H#$#, ++8 8 8 #(D#+455745:*SD+455;996) #, 3# /+ - +/ -#=#!0 M+/- 0 3#.0 -= +/ =$ -# #=- >+? 81 2K# #= =- #.-0 3./+!%#= /$ # /., /-/8#=<!=#-$8#=+/$ # /- + #= 3#=!$ #8,$ 8 8$ / <. #8=-- # -#0- /# 0 #, 8 <#! 8#,!-, ( )$ #!,/ / = <# 0./ 8#=!-= / #+0 #= #$-.! / +/-# ## #/ %$
#81-3# 1$!8$!!- +#/!!,8('$@4594:) 2.3.1.4 Feministické teorie genderov' motivované vzpoury Feministické teorie genderov0 motivované vzpoury charakterizují sm0ry pat.ící ke t.etí vln0 feminismu. Tyto feministické sm0ry jsou zam0.eny na nerovnosti, které jsou založeny na rase, sexuální orientaci, genderu 3i spole3enské t.íd0 (Lorber cit. dle Curran, Renzetti 2003: 48). Jelikož se jedná o sm0ry postmoderní, v textu s nimi nebude více pracováno. 2.3.2 Vývoj feminismu z pohledu jednotlivých vln feminismu Pro tuto práci je klí3ová tzv. druhá vlna feminismu, proto se autorka zam0.í primárn0 na ni. Feminismus je z hlediska periodizace roz3len0n do n0kolika celosv0tových vln. Tyto vlny se liší jak ideovým obsahem, tak stanovenými cíli. První vlna feminismu p.inesla pozitivní výsledky pro ženské hnutí, došlo ke spln0ní stanovených cíl1, tedy k odstran0ní viditelných legislativních nerovností v rámci pohlaví. Ženské hnutí se ovšem díky mnoha r1zným vliv1m (celosv0tová ekonomická krize, fašismus aj.) na pom0rn0 dlouhou dobu odml3elo (Havelková 2004: 175). Nástup druhé vlny feminismu se datuje do 60. let 20. století a souvisí s tzv. novými sociálními hnutími. V tomto období se objevují feministické proudy, jejichž p.edstavitelky prezentují teze, které souvisí s postavením ženy v rodin0, její prací v domácnosti a touhou se od tohoto osvobodit a mít postavení, které m0li jen muži. (Ros1lek 2007: 154 155). V období mezi koncem první vlny feminismu a p.ed nástupem druhé vlny feminismu dochází k prom0kování reálného postavení ženy ve
spole3nosti. Ve 30. letech 20. století se zvýšil po3et vysokoškolsky vzd0laných žen (právni3ky, léka.ky aj.), které navíc byly b0hem 2. sv. války schopny zastat veškerou mužskou práci, z 3ehož m0li muži samoz.ejm0 strach. Výsledkem tedy bylo, že po 2. sv0tové válce, kdy nastalo období hospodá.ského rozmachu v západních spole3nostech, se muži snažili zatla3it ženy zp0t do domácnosti. Faktor, který tyto tendence posiloval, byl též psychologický, a ten vycházel ze snahy navrátit muž1m sebev0domí. Op0t se navracela idea št0stí, která tkv0la v pé3i o domácnost, d0ti a manžela, ovšem tentokrát byla aplikována i na ženy s vysokoškolským vzd0láním (Havelková 2004: 176). Ženy se za3ínají cítit neužite3né, což je ješt0 více posiln0no v 50. letech 20. století, kdy západní zem0 byly pod vlivem jakési konzervativní vlny. V této dob0 se objevuje pojem syndrom prázdného hnízda. Tento pojem vyjad.uje situaci, kdy žena byla dlouhou dobu odtržena od zam0stnání (3i žádné ani nem0la) a v okamžiku, kdy d0ti vyrostou a zakládají vlastní rodinu, žena-matka ztrácí smysl své existence (Osvaldová 2004: 34). V d1sledku toho všeho se na po3átku 60. let 20. století za3íná formovat druhá vlna feministického hnutí. Po roce 1968 nabírá feministické hnutí na masovosti, a to v souvislosti s hnutím hippies, jehož program byl antiburžoazní, odmítal m0šqanský model uzav.ené rodiny a požadoval samostatné rozhodování žen. Ženské hnutí si ovšem postupem 3asu vytvo.ilo vlastní proud, který se od hnutí hippies odd0lil (Havelková 2004: 177). B0hem druhé vlny feminismu si ženy vydobyly nap.. právo na potrat (u nás v roce 1958) 3i p.ístup ke všem profesím. Oproti první vln0 feminismu ženy již zaujímaly pozice ve v0d0, jelikož m0ly naprostý p.ístup ke vzd0lání, a tak se ženské otázky za3ínají pomalu p.esouvat na akademickou p1du, kde se etablovaly jako v0dní obor, který se zabýval studiem ženského problému. Vznik publikací a výsledky výzkumu významn0 ovlivnily pov0domí spole3nosti (Havelková 2004: 177). Druhá vlna feminismu byla také odlišná tím, že se za3ala zaobírat novými tématy a p.ístupy. Už se ne.eší pouze právní úpravy, ale za3ínají se zkoumat kulturní aspekty (jazyk, instituce, chování aktér1 apod.) a psychologické problémy formování genderové
identity, socializace v d0tství a mechanismy reprodukování genderových vzorc1 v dosp0losti (Havelková 2004: 178). Velmi d1ležitým znakem druhé vlny feminismu bylo tzv. zam0.ení se na ženu neboli woman-centeredness, což nem0lo v historii obdoby. Ženy za3aly artikulovat své vlastní zkušenosti, za3aly o sob0 vypovídat, a to již ne skrze ikonu, kterou jim vytvo.ili muži (Havelková 2004: 180). Zcela nov0 byla tematizována ženská subkultura, která byla moderní dobou ve jménu racionality potla3ena (nap.. lé3itelství). Od 70. let 20. století pak vznikají i studie o mužích, jejich identit0 a rolích. Významným heslem druhé vlny feminismu se stalo personal is political neboli osobní je politické. Cílem tedy je sblížit soukromou a ve.ejnou sféru života, tedy nap.íklad domácí situaci žen vnímat jako spole3enský problém, který je t.eba pojednávat jako politikum. Druhá vlna feminismu nepojednávala jen o rovnostech mezi muži a ženami, ale zárovek se zaobírala i jejich rozdílnostmi. D1ležité bylo nepojímat n0co jiného jako n0co lepšího 3i horšího, jde tedy o jakousi rovnost v rozdílnosti. Feminismus v rámci druhé vlny usiloval o to, aby m0l 3lov0k možnost autonomn0 definovat své ženství 3i mužství, nechat vytvá.et individuální rozdíly v rámci rovného p.ístupu a podmínek (Havelková 2004: 181). Klí3ové bylo zamezit projev1m diskriminace, což samo o sob0 znamená 3init rozdíly a nestejn0 zacházet. V tomto kontextu byla odtabuizována tematika znásiln0ní 4 (Havelková 2004: 182). Sou3asné feministické myšlení 5 je velmi rozmanité a dalo by se.íci, že je jakýmsi volným pokra3ováním druhé vlny feminismu. Kompletní vý3et feministických trend1 není v praxi možný, neboq se feministické myšlení stalo sou3ástí mnoha 4 "D@&></1?3AA>#? 5./-##+%!+/3#$#3!/ J5 ##,#=-$8--,#,3#, $#181=$#=-0.++/ / #(D#+ 4557 45G) M0#./. # #= /./ 3 3= 0 $!+ + $ / 3 -$#,- + ## ### / (2<$S%455G94;*N+4557:7*D+455;995)
proud1 sociální kritiky (Sokolová, 2004: 201). Jak.íká Christa Wichterich (Wichterich, 2000: 177): Žádný film není dost barevný, aby vystihl barvitost a r1znorodost shromážd0ných žen. /" K3. L <#! # #+/ #$ -. #/ 8#, W- 0./ +, 8#, >#%1? - /$ 8 -/ / 8#= #$ #= #%$#!,-/"#8#,#+/#+!, +-,./3$ -30- #= M0#./!/ +0-/$ 8 8- / #=$ /8 = / 0$#+- -+. / 80!/% 0/ +,.!+3E//#1-/!,.+/ 6 +/(S%9CC;944*'9CCC6J) / 8- /+-# 3, #.= # 3#= / " # - 3# 0-/$#8-8 3+/ #= / #$#+ - 3#= /./# #=$#=,#-/ /. 3 8/./(S% 9CC; 94:)";5 45 / 8 3!, #/, / / #/$#+ 0 0, # + #, # 0 # 0 1- # ++ 8#= 1-= / #/$# = 8 + #/ 3 / #= / <./# / #/$ #= 1! 8$! D"" "((S) /81!#+$#=!308#=$./# -+0+FF+$88$--80# 6 3/#!,D$--+0-/#,#;5 3L# ('9CCC6J)
! #+$ 0 3, 1!! 13 =$ #, - #(S%9CC;947)M0#=#+/$8 3#+-/ 8#,#,# /$#8#+!- + 8!! #+ <./# 18!, D B"-1!// @/#=,0 2+ -/ #=##= 0-# 0V#=#$O#3.!O+M$8+#H#8! #+/M0#!0#=FE.!#=/$8-/ /8#+#/-//#+/N0,/ /$8-/%#0+=81P/3+-8 -##<#-##=$88-/=$#+ -+=1$#=-/8<./#18!,8/8#= 3+ < <) <(fppp) 45 M-! =$! 8 3+/ / <= -! 8 / 8$ =00 8-#,8#= 3+PPP F - =$ 8 8 0 8 / + % O. # 8!,+#+/$##=#=/!/, 83%8=8 +#+8#,+!/+ (S%9CC;946*'9CCC6J$6C) M#!/#1 - $ 8 8 -= #,#+!0.-/38-,-,1 #+/ 3 M=0 -/.= #$#=! / 8 <# H$ 8!0 # #3/ =0 #, H#18-,31$!#/!(' 9CCC 64) 18 # 8 +#$ 3 #= /!-- E 0/18!,#$88+-, #,#+ 0- / 8 8+ -,!08,, 3(' 9CCC6:)
@0;5000,8O. $ 8 0 1 =!! 8$ 8 + 18 #,#/2#18!,#$8S#=+ 3+/.8/8.31" 9CJ6.-+S4431$ 89:!8" 9CC9-865_31!8J5_0$#./S $! 08 8" 9CC9 0#= -/, 1!-!$ 8 0! 8#= / F, =,+$ 8 0#,! = 81$ =0 8 +18 +0#('9CCC6:$67) - /.// +#$ 3! 0#= 8 / #/ #,%/88##- 0E /-$8 0#=8! =!0/=E#.-0 0#, 8 # +/# $ 8 #! # 0 8 0 '$ +,#/! # ('9CCC 67)' +/$ 8 0#= # # %3/,#$#,!.!. #/ M0#./../ # $ 8 8 #, 8#, $-#- %3/ $ 3 -#./#+!#,+8 7 $+0/ 8 ",8 #,%/3/#= $8#=H# 83#+W#-#.#./$#.# + # / #!3/ -./1$ #= #+-/ #3.#/ <3/ /./# L%%, & '"& $#- 3# 03 # 9CC9 #= #=. - A #0 =! - 0./ 2+ #= V P$-8!3+ %/ #,#0+%+!-/0##!3/# R/0$#-/=.= V H. H '!# $ 8 8 -= #, 7 "<$#+!3#,#8!+S('9CCC66) 8 "A$#+!0+S('9CCC66)
#+-0-/$-/$0-/!0-/8--8/#%=O,1-0/ +8# = #/ 8 0 /8/ $-#-- 8/#%= P8 # H# / -- $- 1$#=! - (' 9CCC 6G) V + $ 8 8 #-!30-/ 8 8$-#8-//0.,1/<./# = = /!./ D!$ 3# S$#+ =./$+8T#=!#(2@#)E%< V# $8#!--/!8$-!# S#,!0-=/!$8<!83,,$ =0!.!H#E,H+8#18!, #,$-#,! / 0!, H <$ #-!/$ 3= S 8 $ 8! - -!/ -0-/81 M0#!0+M0#./.# +-/$8 8! / #/ 8-- 8/#%=(' 9CCC 6J* 9C9* 455C9C9$9C4) D" *' '! $ # M+ F+/ M0# # -/ =#. / #/$#+! #/ G5 45 /$-.!!+ M0# %#= ##= % D-,+1#,=0=+(D$ 455C:) D#+!# M0#! = 0= + /=0!/ +$ #, 0#= +/ %/ # #=M0#$-=!!+D-,+1" 0## +-// #++! 0 #+#/ +.#+ # 0#= + (D$ 455C :) < -// 3#+ D -, +1 1! M0# ".+3=!!/ 0 +/
3/ 9 M0#=!!!/!= (D$ 455C:) 18$8%#=/31 +-./ / 0#=././, / - #"+# = M0#$#= + ##= +/ $ #.!/# ##.#+, #, ##, 1 30/ 0#=!# (D$ 455C 6) / 0 # - +/./$ -=!08=!3$#./!+0-0/#-//././$ # --/ +8 ##= -(D$ 455CG) M0#, # / 8- / =!0 #$ +/ #, / ##= +/# F+0#,#! ++./# / +#,/+K/+3=0>? " 1# # / ##= 1$ 0 = # # #.Q+/ / ",0# 9C7J 9C6J!-=H-#!!/././D-,+1!.!80 46_ 8/" 9C66! /! 0/#! 1 /4$680/#@+$J/80/# LD3 P0(D$ 455C;)E#.!$8##,!! 0 0/ -//./$ #= 8 0 / 3#, == / 8 8 %$#./. 3!2G508+#!G5_,0# -= / -# 8(D$ 455C J)" F+/ M0# # #./$ #=! #.Q+ 8$ %,/ M0# +K + / / / / / #.-+=# F+/M0#(D$ 455CC) 9 "A $O@ $S-
F+/ M0# ##, +/ + 8, ##(D$ 9G),3=/ M0#$+-8!!/. + ' # " M0#! =!0 - -0-/ -0-/0#,/ 0(D$ 455C9C)M3+# 65 08!- #$#=!-!-/#= 0#= +#=!! =!0-0=(D$ 455C49)" 9C6; #! = H/ +# -=!-/(D$ 455C44) /-NL / + #/ F+/ M0# 0 0## 3, #1 E= / # # / = /$ #. #++/,, ##, # /#!/!-=!-S#=!-! 30 + = 0 # 0 08 3=$ 8 +!-+#!3+/--(A9CC6;J) 3/!K#!,-/ ++ # S#/ = + (S)$ =0- = / #/ # + 0 0##!0#$#=. /-# 95! #=! 8 =0. 8+,## 1!3 #=./$ 8-3/!K# ++ / / #/ 0(./# O#!# +)( A < 9CJJ G;) 3/!K# 0 /0= H/ F+/ M0# += H3=,$#=08#$-#83=8!08,/8 #/-##,,H#!+/-#=##0$!.!,0-/ = 0!0#! +-# ##,!0$#--,!D!+#!=,! 3= /3( A < 9CJJ GJ) 3/!K# 3=#./#%/9#=#$4#/+$
!1+-$:#-//!-+01$8$+8 + #$#=! /. --.+1 E8 / 0;5 +# #$#-=3/!K#0 1!//!0#(A<9CJJG;) " 9C;9! 3/!K# # '! P 3/!K#!+ 9G 9C;: H# O F+/ M0#$! #+ $ 8 +/#!--#=3=< M#;5 3/!K# 3+/ -= /" + -= /!#304555 :555H#1/.,3#/ -, -= 1$ 8 / 0## / /!0# M0#= 0!0#- + #/( K J K +" 10 )$ -= # ( i '&# 11 ) ('$ @45947*e4554C;$CC*D$ 455C7:G* A<9CJJG;*2SFO2-OODA) " 9C;6$ =$! +, +#,#-// 1$ #=#+/#./3/!0#+F(F)$ H# H/ P # = F 8 +!! 8 + 1$ -#8 +!= +/, / 0" 9C;G # 0/ = F$ 0#=3#./#M+0 9C;;+F 0 + 3/!K#+$.$ 8 0#= 3# 1 + 3+/ 3/!0# F 18 #8# #-# / # +/ 0# %('$@ 4594 7* e 4554 C;$ CC* D$ 455C7:G*A<9CJJG;) 10 -+/!K#+0/+/3/!%1$#1/ -#3'A(e4554CC) 11 </!+/,//-,#+(e4554cc)
<'((="J"7 " 9CJ7 0#=8#=3, + >% 5 M/'? 0 3# = F 0 8 000#=+#F -=$83# =0#=%!80#45 65$#=#8!08,8 = #/! %0 M0#=! 0=$ 0#=. M0#= 0 0$ -=!!0= M-0/ --8-##$80$#==800-/$0 +0M-0/-.+/H0+#('$@4594G* k959*2sfo2-ooda) >2 F @?- + +8 P'$ #= / ##!,$! =, + F#.+#$8-.! #%+/ # = F # 9CJ7 -+.$ 8! % 81 = %% 3 - +# M=0 #8#$ # - 8 +!/ #, #-.!$!!=$#./!!- 8,.#! F+K ##-0133/!K#+$#,-/3= #$#+ /+# +/ +$ =0-#- / #,3 = %$#+ K- H# = F$ - = 0./ -#=# H# #.Q+/ 8 0/ (30 / / #.Q+/ 8./ 00$#=. # $ 8 / 8 8--# / /./ 0* #, /-.! )$ #%$, +/ /#+3##=# + F -# /, H#1!/ +/ $ 3 3- -//!-// #/ # 3$ --/8 1#! H# #.Q+/ 8 00 #= /.
./#!/$$+/3(+ 12 )$ #.-//=3+/!/8./0 $#./ 0 -#, 8-# 0 F+/ M0 F, =- + #+0 #+ ('$@ 45947*e4554C;$CJ*2SFO2-OODA) E / ## #/!.+/!1 3-, /.#1$#= / 8/# %0, / +1 E/ -+0-/./#1!##/=/ J5$#= ## # /3 /= /-#!8/ / ## / P# 0. # $ 8 / / /= / - #= / 0.=/ $/!.#,#!-/ #/$!=./ 0$ #!- 0$ #, + F 30 3/!K# #++#+ +/./('$ @45947*e4554C;$CJ) M 3+# ;5 0-8 + F 13 0/ 455 H#1 /., = #. +/ 3 M-H00-/ = H#1- -+ K" A""$#+.- -0/ +0#,,! 01 ##./0 % #.Q+/ 8$#=! 0= ++ D/ V E8/ P +/ -////#+" 9CJ;+ F + # %/ K /!! -K" F+/@/0X#!3/.+0 1 /8 D/P-//# +# + F = +/ = $ 8!-- 8./0$,!8--!#<0H/+#+/ 0./--8#1$3/8 12 "J5/+FO%!=3+8(2S FO2-OODA) 13-0+3/!K#
#+ #!-= #! ##, -+./ # = F('$@ 4594 6* e 4554CJ*2SFO2-OODA) 9J 9CJ;! #30 -/ 0.+ 8$ #= #+0 +#+ -, %#, #3/ % /!+$0#./3!+/./3 M0##!! 3./ 3/ #= % P/3,!=! #$ 8 0##! 0#, +1$ #=! %#,,#$ +#$ +/,#-E!0,!L<$#+!!0 $ 8-3# #= % + F$ #8!!0 8+= 3$ #, = F.. < = 3/!. '!#./!./, /#$ #=./# $ +0 +/ + >#? 3 + #.-, # 45 9CJ;! 8 -, 11 O% D!$./ 8# 3,$#+! +.+ H3 H# H./ #= 3 L$#, #3 4J./- 9CJG H#! #30 1 #/ // L( +=88+-//+#1+#= 9C 9CJG! # =/,#-// 4:.,!$ #=!!0 3/ #, %/$ 3/!K#+#=#./+F" +-//!.-0 # = F / #, #/ + # 0 / / 13%#, #3/ %/$, -= #+/ 3+ 8#= / 14 +K.-,+/!0#/$#,!+ 14 <=!#-/#/A,- 8#=8/$#=0##!/!#$#,8!#!-, %/./ /!#=#+8!#$#+8// 8-/3 0,#2+#=+/#0
>-/ 3? M-. 9CJ6 #3 @ / 8#, #%$-8 / +#! +0 #3/ %#= % 2#-= =#3++#$--8//! #+ $ 8 8+ # %!/+-- -!0-/ -0-/3+ //0M-.9CJ;#+# 0 %/ =! 3, = 8#,,/#1 +!-, # #!%/ %/ -, #3/,# + 3/ #",# = -/+ 9CJ;(2SFO2-OODA*< NA M&SfA9CJJ) D# = F! 0 0 +/ $ 18 $ 8! # 8 %+/ +#0 M+0##K!-!%#,#3/%/#$! +/! 3 ( $,/ 00 3 =3! -) N+# # 1++$ +0!#30##=0# =0## #$ 3 +##= #!,/$#=8#+#3-= 1 00/ E##! = F #!/$ # 1++$ 8 /../#-+ =!= +- H#$#=.-/!% # -= -- +/(< N A M&SfA9CJJ) M 3+# / C5 #. #$#=! -= %3/ # <./# #= #!.! #,#! 0 ## - 1# /.-/ 0 %/ 3/ D 0 ## /.#!+/ +/ 0,#1$ #--,+>,?112+3+##0.#,+/ 1# #,/1--#8H30+/#+/!.+-###+$!0+8(< NA M&SfA9CJJ)
/ /# %3/ F+/@/'!% 21 H#! $ 8!'!% 0 ## 0, # # /#1('$@ 4594 7* e 4554 CJ) +F$-0-#3/!K#$!8+.#= #.!,= # / #, #/!!/+ +#0=/D=/$#=!! 8=-#=#$!!/8,0$#,!!!!, +/ 1! /" = +/$#=!- 3 K 9CJ5$ + F -0 $ 8./,!-,H#8--- ##3// / ##$#=#/8/$!#=++//#$H3 /$ 0++/ / 3 k+/('$@ 4594 6* e 4554CJ) P0 3/!0# = F F+/ M0# / 3/ /$#=! ##= /$ 8!,, / 08 / "0 0 #! 3+/ =+//J5##/3/!0# =F0=+/(e4554CJ) %'!./3 H0, H#1 = F. /a E /./3H01=F./,#/$0/$! $ 8.#+ =$ #,! 3-8!+ / 3+ 3 / = =!!, +$ # = $,!8 -= <./# #= = 18!, = F$#+ #--/ #/# / #= /$#=-8 F+/M0#F+K#+#+/ = 8!.- = -, $ #.Q+/ H# 8 - P/3 3#+
#/$-8 3# 8 #!08, 8$ =0 #, %+/ @0 = %+/ = F! 3-+8$#+!!03/ =#0$=0 # # 1#1! = 0('$@ 4594 G* e4554cc) F,.= % = F - = $ #= -/ #, 1$#=- #= 3+ + / -= #= #= $, #= #+/D+13#=+/3#=F -# -+./ = 0 # K M0#./../ = F.-# 0#= >%?% # = F #9CJ7-+.$8//!,3+/8#=/$# 0#% /. +/$ 8 >!/- #=?$!Q #= +/$ ##= #= +8 K-/ #, 8 / = F #!! H#- 8$,!8./$ 3 8-//##=#==+F+ -013D+8/3#$+/H#$ K- #, $ # 0 8!+ /! $!.! #= =!- -,.# / -- H#1! 0/ 3#= $ # +#./8/" #=./0 # +/ ++ / /$ /##=! /$ /! 8 /# H# -!/#1 F+K / +/- ##$# #/ 8/ ('$@4594;*e4554959$95:*2SF O2-OODA) 3+# #. #+/ # #$ #+ 1! +/+0##=/ M0#=0=+ F#+ + F!. #= # #, #+/$ #= #= #=
8 $ D 455C 2" 6 F?"%"""> L--! H! M($M&c# ' $2$E$$ $ 455:j(!&$<P 2 S F%) 6" "? " 5" J"5J"$('%)O2-OODA 2<$ $ S%$ P$ 455G 6"!/"! D4$ O $ # C' -" Tk $ V D%$ 94; 976 A 9CC6 D" D> J"? " K$@ O2- S%$ P 9CC;%,"- K-D?" "T(_ 5-2"-"$<"C944 9G7 '$$@$E4594%MKL+"(>K"+"--K-% M*/""($V! '#+$' 4557 /" " > ' " (4$ O "+$E$S+#+$V$/.+$PKBAD$@M/$ 9GC 9J4 '$9CCC%+-(K/(-(*%""">FBK %"""KF(7f%$2 V! %
O& f F 4554 O 2# D(!) e!%p<lp$959 95; P$DE$ P$f9CJ6?"$ %L %< N#+$4555/!-"$<<+ N+$@4557=$<V! < N A M& S f A 9CJJ 5"?,-"-> N" M" D K( I$ 9CJJOA<f%$2 $G; GC 1#$ < 455; D4$ O!$ V$ P!+$ ^ #=0<K0#$$96: 96G F O 4554 O 2# D(!) f 5"> K K"5"$!%P<LP$C; 959 D$ E$ $ 455C% 5 K"( D"> K 8"( C"($ $e!p!!<!%2! D#+3+$ V 4557 H# &( " $ O"+$ E$ S+#+$V$/.+$P@ S@M/$9J6 9C; D#+$ " 4557 >D3= #= /? O "+$ E$ S+#+$V$/.+$P@ S@M/$9CC 494 D+$ V 455; >S 0# -? O 1#$ < # <#+-#+/!=<K0#$$95C 94; f$ 4555?' &$<S