Rozpočtový výhled města Litvínova s analýzou financí a ratingem

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Na roky 217 až 221 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) dopady novely rozpočtového určení daní účinné od 1. 1. 217 na finance města stanovení finančního potenciálu města na 5 let (217 až 221) doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení Číslovaná stránka 1 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Saldo rozpočtu... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 SMYSL EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice (síla)... 6 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 7 ANALÝZA... 9 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 26 ROZPOČTOVÝ VÝHLED... 28 DOPORUČENÍ... 28 DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA... 3 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU... 31 PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ MĚSTA... 32 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA... 33 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM... 35 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 4 OBRÁZKY... 4 TABULKY... 4 GRAFY... 4 KONTAKT NA ZPRACOVATELE... 41 PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE... 41 Číslovaná stránka 2 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Úvod Město Litvínov (dále jen město nebo Litvínov) tímto dokumentem naplňuje povinnost mít rozpočtový danou zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděné v 3 citovaného zákona. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost 215, rozpočet na rok 216, původní rozpočtový města, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny (http://monitor.statnipokladna.cz), vyhláška MF ČR č. 213/215 Sb. s účinností ke dni 1. září 215, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní Cityfinance na roky 216 až 219 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být rozpočtový ročně aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 4 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 2 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí lze smysluplně navrhnout finanční strategii (resp. ). Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, www.cityfinance.cz Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 3 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 2 www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 5 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 4 Je stanoven s ohledem na finanční velikost města, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města (obce) v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se obec (město) nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnově majetku 4 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 6 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 7 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby)* Velikost katastru Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy Výnosy z finančních investic *pouze do 31. 12. 216, novela RUD ruší od 1. 1. 217 daňový podíl obcí závisející na bydlišti podnikatelů. Zdroj: www.cityfinance.cz Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a výsledky podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 8 z 41

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Analýza Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 214 celkem 24 783. Co obyvatel, to aktuálně 13,3 tis. Kč daňových příjmů za rok. Za poslední sledované 4 roky klesl počet obyvatel o 2361 a způsobený negativní dopad na daňové příjmy města lze stanovit přibližně na 3 mil. Kč. Vliv úbytku obyvatel dlouhodobě průměrně zhoršoval daňové příjmy města o cca 2 mil. Kč ročně (průměr za 17 let) ale spíše o 4,4 mil. Kč ročně (průměr za poslední 3 roky). Úbytek počtu obyvatel gradoval a má negativní dopad na prognózy výnosů daní a negativně se dotýká schopnosti města ově financovat řadu služeb. Úbytek obyvatel však na druhou stranu klade menší nároky na výdaje a veřejné služby. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Litvínova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 3 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 25 2 15 1 5 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz rok 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Číslovaná stránka 9 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Počet zaměstnanců 8, kteří mají v katastru města místo výkonu práce od roku 21 stagnoval a příznivý vývoj v ČR se do situace v Litvínově v oblasti počtu zaměstnanců neodráží. Na území (katastru) města bylo v roce 214 evidováno pouze 1232 zaměstnanců. Je evidentní, že relativní nedostatek práce a podnikání je jedním z hlavních problémů, ale také příležitostí města. Podle počtu zaměstnanců se stanovuje část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 9. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Litvínova a dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů města 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Počet obyvatel 28 315 28 134 27 995 27 767 27 767 27 136 27 22 27 27 27 56 27 79 27 118 27 52 27 533 27 144 25 776 25 46 25 14 24 783 Počet zaměstnanců 12 44 11 859 12 51 11 64 11 577 11 676 11 678 1 949 9 568 1 971 11 12 1 898 1 463 1 232 Počet žáků 2 737 2 793 2 799 2 798 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 průměr od 211 Počet obyvatel 99,2 99,4 99,5 99,2 1, 97,7 99,6 1, 1,1 1,1 1,1 11,4 1,1 98,6 95, 98,6 99, 98,6 97,8 Počet zaměstnanců 98,9 98,5 15,5 93, 99,5 1,9 1, 93,8 87,4 114,7 1,4 99, 96, 97,8 98,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY za roční 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 poslední průměr 4 roky Změna počtu obyvatel -28-181 -139-228 -631-114 5 29 23 39 384 31-389 -1 368-37 -266-357 -2 361 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -2 124-1 164-9 -1 256-4 562-959 51 323 244 435 4 762 338-4 125-16 32-4 699-3 646-4 99-29 285 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též je užívána zkratka RUD ). Počet žáků 1 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Počet žáků byl stabilní a celkem v roce 214 bylo ve školských zařízeních města evidováno 2798 žáků. tis.kč 8 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 1 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 215 převedeno cca 23 mil. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí, ke kterému došlo již v roce 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok (záleží na mnoha okolnostech), z toho 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů, které se řeší v rámci ČR nejednotně. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s příjmy celkem 1882 mil. Kč a výdaji celkem 1824 mil. Kč (přebytek 58 mil. Kč). Za 1 let dosáhly příjmy města 564 mil. Kč a výdaje 5633 mil. Kč (prakticky vyrovnaný rozpočet). Město z dlouhodobého hlediska hospodařilo vyrovnaně s tím, že rozpočtové hospodaření se od roku 21 výrazně zlepšilo (viz též úbytek červených polí v tabulkách níže a saldo rozpočtu popsané výše). Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Litvínova tis. Kč 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1. Daňové příjmy 187 317 18 988 181 323 152 98 222 265 196 198 227 42 273 593 31 77 286 992 32 696 341 64 3 382 287 816 32 72 322 655 344 576 34 759 33 718 2. Nedaňové příjmy 75 126 91 613 117 211 97 496 12 395 1 5 72 44 72 71 64 337 51 596 48 37 63 454 64 489 6 81 6 294 55 98 36 28 32 86 43 89 3. Kapitálové příjmy 138 329 12 428 179 45 25 499 22 357 17 338 82 298 23 671 99 568 7 968 78 43 28 485 18 87 2 694 8 484 5 414 19 53 7 479 1 96 4. Přijaté dotace 55 638 76 741 118 729 143 687 237 273 275 261 344 979 338 861 229 46 237 482 215 354 231 433 197 8 259 78 221 473 9 157 58 918 97 635 94 564 Příjmy celkem 456 41 451 77 596 668 419 661 584 29 589 296 727 118 78 835 694 28 647 38 644 824 664 436 58 747 628 371 592 324 473 323 459 52 478 679 471 132 5. Běžné výdaje 316 269 297 719 36 456 381 279 511 577 52 979 567 636 615 13 54 237 511 223 5 184 539 476 537 394 515 8 53 786 361 12 336 181 331 9 338 248 6. Kapitálové výdaje 8 827 146 88 97 227 86 39 95 769 154 796 156 129 157 37 17 735 117 884 14 73 94 157 135 575 129 457 56 596 53 537 92 139 137 446 174 331 Výdaje celkem 397 96 443 87 457 682 467 318 67 345 675 775 723 765 772 167 611 972 629 18 64 888 633 633 672 969 644 537 587 381 414 657 428 32 469 346 512 579 Saldo příjmů a výdajů 59 314 7 963 138 985-47 657-23 55-86 479 3 353-63 332 82 55 17 931 3 936 3 82-92 222-16 166 4 943 58 666 3 732 9 333-41 447 tis. Kč 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1. Daňové příjmy 227 42 273 593 31 77 286 992 32 696 341 64 3 382 287 816 32 72 322 655 344 576 34 759 33 718 2. Nedaňové příjmy 72 44 72 71 64 337 51 596 48 37 63 454 64 489 6 81 6 294 55 98 36 28 32 86 43 89 3. Kapitálové příjmy 82 298 23 671 99 568 7 968 78 43 28 485 18 87 2 694 8 484 5 414 19 53 7 479 1 96 4. Přijaté dotace 344 979 338 861 229 46 237 482 215 354 231 433 197 8 259 78 221 473 9 157 58 918 97 635 94 564 Příjmy celkem 727 118 78 835 694 28 647 38 644 824 664 436 58 747 628 371 592 324 473 323 459 52 478 679 471 132 5. Běžné výdaje 567 636 615 13 54 237 511 223 5 184 539 476 537 394 515 8 53 786 361 12 336 181 331 9 338 248 6. Kapitálové výdaje 156 129 157 37 17 735 117 884 14 73 94 157 135 575 129 457 56 596 53 537 92 139 137 446 174 331 Výdaje celkem 723 765 772 167 611 972 629 18 64 888 633 633 672 969 644 537 587 381 414 657 428 32 469 346 512 579 Saldo příjmů a výdajů 3 353-63 332 82 55 17 931 3 936 3 82-92 222-16 166 4 943 58 666 3 732 9 333-41 447 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 11 12 11 95 15 113 88 96 15 17 17 99 97 12,4 2. Nedaňové příjmy 98 1 88 8 94 131 12 93 1 91 65 91 134 95,4 3. Kapitálové příjmy 92 29 421 71 11 36 66 11 41 64 361 38 26 122,3 4. Přijaté dotace 97 98 68 14 91 17 85 132 85 41 65 166 97 92,2 Příjmy celkem 97 97 98 93 1 13 87 18 94 8 97 14 98 94,9 5. Běžné výdaje 97 18 82 11 98 18 1 96 13 68 93 99 12 9,4 6. Kapitálové výdaje 18 11 69 19 119 67 144 95 95 172 149 127 135,7 Výdaje celkem 99 17 79 13 12 99 16 96 91 71 13 11 19 98,2 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 11 z 41

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a přebytky jej vyrovnávají. Město hospodařilo rozpočtově správně. Zřetelná je stabilizace rozpočtového hospodaření v posledních letech. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Litvínova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 2 15 1 5-5 -1-15 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Litvínova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Výdaje celkem Příjmy celkem www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 12 z 41

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Celkové příjmy a výdaje města měly klesající trend. Celkové příjmy a výdaje ovlivnila v delší minulosti vedle dotací následující finanční fakta. Rok 23 byl poznamenán vznikem obcí s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst), v roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje) a v roce 212 se změnil systém agendy vyplácení sociálních dávek přesunem na úřady práce (odliv). Velmi drobné zlepšení přinesla novela tzv. RUD v roce 213, která městu přinesla pozitivní fakt, že zrušené dotace financování školství, které stagnovaly, byly přesunuty do daňových příjmů, které rostly. Dále působily pozitivně lepší výnosy daní a dotační politika, ale negativní vliv úbytku obyvatel převážil. Roční obrat celkových příjmů města přesahuje za běžné situace aktuálně cca 47 mil. Kč. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Litvínova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 8 7 6 5 4 3 2 1 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy www.cityfinance.cz rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok Struktura příjmů Litvínova se od roku 1999 velmi razantně stabilizovala. To je dáno naprosto zásadním růstem podílu daňových příjmů (v grafu nahoře vpravo bíle vyznačený podíl rostl). Zásadním způsobem klesl význam dotací a prakticky vymizel vliv kapitálových příjmů. Zohledníme-li vliv mimořádných dotací, můžeme s jistotou hovořit o stabilní základně příjmů a velice dobře předvídatelných příjmech, i když mírně stagnujících. Nedaňové příjmy města tvořily běžně cca 3 až 5 mil. Kč a pocházely především z vlastní činnosti (pronájmy majetku a vlastní činnost, poskytování služeb) a odvody přebytků organizací s přímým vlivem, příjmy z prodeje a ostatní nedaňové příjmy, a konečně také příjmy ze sankčních plateb a vratek transferů apod. Tato část příjmů je málo citlivá na vývoj ekonomiky a reaguje se zpožděním. Číslovaná stránka 13 z 41

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 rozpočet Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Litvínov po novele RUD účinné od 1. 1. 213 podílí na sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy 9,8%,9% 13,7% Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Počtu žáků 75,7% Započtené výměře katastrálního území Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Litvínova Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz Daňové příjmy Litvínova představují za běžné situace více než 2/3 veškerých příjmů a jejich váha kolísá především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím koláčovým grafem (u každé obce/města je to jinak). Daňové příjmy města měly do roku 28 rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly hlubokou újmu světovou finanční krizí. Na daňové příjmy Litvínova měl vliv stagnace příjmů ze skládky (48 mil. Kč 21 na 23 mil. Kč v roce Číslovaná stránka 14 z 41

28 29 21 211 212 213 214 215 216 rozpočet 28 29 21 211 212 213 214 215 216 rozpočet Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 214). Svou významnou roli hrál a nadále hraje úbytek obyvatel. Vysoká vazba města na daňové příjmy způsobuje to, že finance města více podléhají makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem. Tato situace vývoj financí v Litvínově výrazně stabilizuje, i když trend vývoje, vzhledem k popsaným příčinám, nebude tak dobrý jako vývoj výnosů v ČR. Proto město dělá dobře, když plánuje výraznější stagnaci daňových příjmů (rozpočet 216) a má pesimisticky nastavené daňové příjmy v rozpočtu. Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Litvínova 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: www.cityfinance.cz Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni více než 38 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města a pokrývá to běžné výdaje města (mandatorní výdaje města z rozpočtu na 216 činí necelých 31 mil. Kč, vycházíme z běžných výdajů snížených o opravy zahrnuté do běžných výdajů). Kladný rozdíl je zajištěn, ale vzhledem k riziku postupující stagnace běžných příjmů bude nutné nadále trvat na politice redukce mandatorních výdajů (zajišťovat maximální vytíženost a efektivitu zařízení a služeb města s ohledem na pokles obyvatel. Jinými slovy redukovat v Litvínově majetek a služby podle sociodemografického vývoje). Číslovaná stránka 15 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Litvínova Mimořádné příjmy v tis. Kč 12 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 3. Kapitálové příjmy: 82 298 23 671 99 568 7 968 78 43 28 485 18 87 2 694 8 484 5 414 19 53 7 479 1 96 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 3 565 13 865 9 496 4 18 18 652 14 95 2 41 62 843 14 13 42 937 17 524 53 557 47 215 www.cityfinance.cz Mimořádné příjmy Litvínova za poslední 4 roky dosáhly výše 195 mil. Kč, z toho 161 mil. Kč investiční dotace a 34 mil. Kč kapitálových příjmů. Město však za poslední 4 roky investovalo 457 mil. Kč, tj. město přililo za 4 roky k investicím dalších 262 mil. Kč. Město je dlouhodobě finančně soběstačné i bez dotací, ale dotace i kapitálové příjmy výrazně zlepšují potenciál města, zejména u projektů investic s pozitivním dopadem do podnikatelského prostředí a do redukce provozních výdajů (zejména mandatorních). Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje (investice) Litvínova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz www.cityfinance.cz 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Mimořádné příjmy 112 863 37 536 19 65 74 987 97 55 43 39 21 279 83 536 22 587 48 351 37 54 61 37 49 175 6. Kapitálové výdaje: 156 129 157 37 17 735 117 884 14 73 94 157 135 575 129 457 56 596 53 537 92 139 137 446 174 331 Výdaje města charakterizovala velice vysoká investiční aktivita (co do objemu) z 1/3 krytá dotacemi. Konaly se opravy, investice do infrastruktury a další výdaje zaměřené na obnovu majetku a investice. Číslovaná stránka 16 z 41

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 1. Vývoj struktury výdajů Litvínova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje www.cityfinance.cz rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok Litvínov od roku 211 realizoval správnou finanční politiku zaměřenou na optimalizaci a redukce mandatorních výdajů (běžných) a růst investic. Tato politika byla správná s ohledem na trvající a v posledním období rapidní úbytek obyvatel. Tato finanční politika Litvínova se projevila pozitivně do financí v letech 213 až 215 a docílila udržitelnosti financí města. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Litvínova a saldo Běžné příjmy a běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč www.cityfinance.cz 7 6 5 4 3 2 1 28 29 21 211 212 213 214 215 Běžné výdaje (provozní) 539 476 537 394 515 8 53 786 361 12 336 181 331 9 338 248 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 621 46 559 468 544 834 569 737 424 972 421 998 417 642 421 957 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 81 569 22 74 29 755 38 951 63 853 85 817 85 742 83 79 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz, POZ. rok 212 odliv sociálních transferů, 25 odliv transferů na školství, 29 finanční krize Pro Litvínov existuje spíše než riziko investiční pasti a bujení majetku riziko spočívající ve schopnosti města redukovat provozní výdaje (běžné). Což je nadále nutné s ohledem na pokles obyvatel. Je nutné reagovat redukcí majetku Číslovaná stránka 17 z 41

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 21 211 212 213 214 215 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 města a udržet vytíženost kapacit služeb. Nežádoucí je majetek kladoucí zvýšené nároky na finance bez patřičného pozitivního efektu. Nadále je třeba vyvíjet zvýšenou pozornost mandatorním výdajům a majetku kladoucího nároky na výdaje 11. Zvýšená investiční aktivita musí být vyvážena atraktivitou města míněno potenciálem růstu běžných příjmů, jinak se zhorší finanční kondice a finanční možnosti města se mohou opět zvrhnout. Naštěstí trend od roku 21 byl výborný a doporučujeme v něm pokračovat. Obecně platí, že čím více ekonomicky nevyužívaného majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují často pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a zásadní obnova velkých investičních celků je často chybně v pozadí a velice často se přijímají chybně provizorní řešení nebo některá města trpí naopak megalomanií. Obce a města musí investovat do infrastruktury a zejména menší jsou svým způsobem ve finanční pasti, kdy rozvoj a obnova majetku závisí na dotacích a dluzích. Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Litvínova 25 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 12 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč 2 1 15 1 5 8 6 4 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 rok Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč www.cityfinance.cz rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok 11 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Číslovaná stránka 18 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Riziko růstu běžných výdajů je pro Litvínov zejména na straně růstů výdajů na platy, kdy je třeba věnovat pozornost počtu zaměstnanců pracujících pro město s ohledem na pokles počtu obyvatel města. Aby byly oba údaje v trendu sladěné. Litvínov zažíval nejhorší časy z hlediska financí od roku 29 do roku 211. Město se ale dopracovalo i přes těžkosti roku 29 k stabilnímu stavu financování provozu. Podstata změny spočívala v prosazování lepšího vývoje běžných příjmů před běžnými výdaji. Dobrý vývoj běžných příjmů vedle zajištění střídmého růstu a přísné posuzování ( krocení ) růstu trvalých provozních výdajů (mandatorních) a rozumné využití dotací. Tento přístup zlepšil a razantně stabilizoval situaci finanční kondice města. Výsledkem je, že poslední roky byly pro finance města dobrým obdobím. Číslovaná stránka 19 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít město na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu města a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku města (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Finanční kondice Litvínova zaznamenala zvrat k lepšímu nejviditelněji počínaje rokem 212. Město docílilo starým em nastaveného rámce a dosáhlo opravdu výborného výsledku. V porovnání s ostatními většími městy je finanční kondice Litvínova výborná a s dobrým udržitelným trendem, což je podstatné (viz graf). Po zohlednění oprav, struktury transferů a dynamiky růstu platů daných vládou a s ohledem na rozpočet a záměry města v opravách a investicích bylo provozní saldo od roku 212 stabilní a s dobrým trendem. Graf 13. Porovnání provozního salda Litvínova k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda v porovnání s průměrem v ČR 2% 21% 2% 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% 2% 21% 2% 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz, *změna toku sociálních dávek v r. 212 a RUD v r. 213 Číslovaná stránka 2 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 14. Vývoj Provozního salda Litvínova Provozní saldo v tis. Kč 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 www.cityfinance.cz 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 46 619 56 169 8 726 6 828 47 584 81 569 22 74 29 755 38 951 63 853 85 817 85 742 83 79 Graf 15. Vývoj provozního salda Litvínova po úhradě splátek jistin dluhů 8 www.cityfinance.cz 6 4 2-2 -4 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 4 511 42 988 47 531 44 558 31 231 65 131 11 397-34 85 12 552 9 657 63 752 56 48 39 77 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz, *změna toku sociálních dávek v r. 212 a RUD v r. 213 Od roku 213 byly finance Litvínova zdravě a udržitelně nastavené a město zrychleně splácelo své dluhy, proto pokles za poslední 3 roky v grafu výše. Ozdravení finanční kondice města bylo naprosto zásadní pro jeho budoucnost. Za poslední 3 roky klesly běžné výdaje o 23 mil. Kč a běžné příjmy o 3 mil. Kč. Provozní saldo se zlepšilo o plných 2 mil. Kč za 3 roky! Číslovaná stránka 21 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Tabulka 4. Vývoj provozního salda Litvínova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 614 255 671 299 584 963 572 52 547 769 621 46 559 468 544 834 569 737 424 972 421 998 417 642 421 957 5 Běžné výdaje (provozní) 567 636 615 13 54 237 511 223 5 184 539 476 537 394 515 8 53 786 361 12 336 181 331 9 338 248 Uhrazené splátky půjček 6 18 13 181 33 195 16 27 16 353 16 438 1 677 63 84 26 4 54 196 22 65 29 694 44 2 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 46 619 56 169 8 726 6 828 47 584 81 569 22 74 29 755 38 951 63 853 85 817 85 742 83 79 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 4 511 42 988 47 531 44 558 31 231 65 131 11 397-34 85 12 552 9 657 63 752 56 48 39 77 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% 2% 21% 2% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 56 723 74 14 857 149 649 134 37 146 28 83 716 8 244 86 337 99 636 136 413 163 385 186 58 tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty www.cityfinance.cz 97 235 99 711 48 235 185 415 18 881 199 438 157 677 49 631 92 795 95 994 163 389 192 461 23 91 Jelikož do obnovy majetku směřuje významný objem financí města a město modernizuje majetek, tento vliv způsobuje kolísání provozního salda a jeho srážení opticky níže v přímé vazbě na objem oprav realizovaný prostřednictvím města a jeho organizací. Majetek Litvínova, přesněji jen stavby, představují z rozvahy cca 1,8 mld. Kč. Velmi orientačně město potřebuje na obnovu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 5 mil. Kč ročně 12 (z účetnictví odpisy za 215 byly 51 6 tis. Kč). Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu a stav majetku. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů města (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky organizacím (investičními i neinvestičními). Vzhledem k vícezdrojovému a ve městech obecně poměrně nepřehlednému způsobu financování obnovy majetku lze učinit pouze odborný odhad, zda je majetek města obnovován z finančního hlediska dostatečně. Vzhledem k vysokému objemu investic lze sdělit závěr, že město vynakládalo do obnovy majetku odpovídající, spíše vyšší částku (vyplívá z dalšího grafu). Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) 57 44-86 336-12 911-24 283 73 277-61 578-14 634 24 93-144 765-2 974-4 356 4 314-3 16 Změna běžných výdajů (tis. Kč) 47 494-11 893 6 986-11 39 39 292-2 82-22 314 15 76-169 666-24 939-4 281 6 348-22 872 12 Odpisy - obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 22 z 41

26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 216 rozpočet 26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 216 rozpočet Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 16. Vývoj financování obnovy majetku Litvínova v tis. Kč včetně investic zahrnujících i pořizování nového majetku 16 14 12 1 8 6 4 2 www.cityfinance.cz 212 213 214 Výdaje na opravy a udržování 28 483 24 63 27 825 Investice 53 537 92 139 137 446 Odpisy dlouhodobého majetku* 4 661 4 78 44 794 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Bez ohledu na předchozí graf zdůrazňujeme potřebu uvědomit si, že obnova majetku města je realizována uvedenými způsoby a že je třeba s ohledem na pokles obyvatel objem majetku města redukovat (míněno majetku s požadavky na mandatorní výdaje) nebo zlepšováním vlastností nákladovosti provozu majetku redukovat mandatorní výdaje (provozní výdaje, míněno např,. zateplování, otopné systémy, růst efektivity apod.). Podstatné je, že Litvínov je schopný finančně zajistit postupnou obnovu (údržbu) většiny svého majetku a s využitím dotací rychleji a rozsáhleji. Graf 17. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Litvínova Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Investice Běžné výdaje www.cityfinance.cz *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 23 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 18: Základní finanční aktiva a provozní saldo Litvínova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč 2 15 1 65 131 63 752 56 48 5 4 511 42 988 47 531 44 558 31 231 39 77 11 397 12 552 9 657-34 85 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz -5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 46 619 56 169 8 726 6 828 47 584 81 569 22 74 29 755 38 951 63 853 85 817 85 742 83 79 Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 56 723 74 14 857 149 649 134 37 146 28 83 716 8 244 86 337 99 636 136 413 163 385 186 58 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 4 511 42 988 47 531 44 558 31 231 65 131 11 397-34 85 12 552 9 657 63 752 56 48 39 77 www.cityfinance.cz Město disponuje významnější peněžní finanční rezervou. Na běžném účtu a účtech fondů bylo ke konci roku 215 celkem necelých cca 186 mil. Kč 13, ale město část rezerv zapojuje do krytí deficitu rozpočtu 216 daného velkým objemem investic, což je v pořádku. Litvínov má dluh k 31. 12. 215 se zůstatkem 112 mil. Kč dlouhodobých bankovních úvěrů. Strop bezpečné výše zadlužení města je při zohlednění stabilního výsledku a dobrého trendu let 212 až 215 na úrovni 25 mil. Kč 14, avšak podle návrhu ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti je limit ještě vyšší, celkem 3 mil. Kč. 13 Základní běžný účet (syntetický účet 231), eventuálně krátkodobá likvidní finanční aktiva. 14 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, trendu běžných příjmů, u daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládám, že obec by měla být schopná během pěti let vytvořit finance na většinové, ne-li úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 15 let bezpečně splatit. Dále zohledňujeme limit dle rozpočtové zodpovědnosti plánované státem, což je 6% průměru ročních příjmů za poslední 4 roky. Číslovaná stránka 24 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 19. Vývoj zůstatků dlouhodobých úvěrových závazků a vývoj splátek Litvínova Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých půjček v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 26 27 28 29 21 211 212*213* 214 215 Dlouhodobé pohledávky 15 Litvínova jsou prakticky mizivé a nemají proto význam ve finančním plánování u města. Graf 2. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Litvínova Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 9 63 6 861 5 518 7 268 4 49 211 212* 213* 214 215 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 15 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 25 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Litvínova se naprosto zásadním způsobem zlepšilo a mělo dobrý trend, proto je možné městu poprvé udělit známku A, tedy výborné. Tuto známku opíráme o: A (výbornou) finanční kondici Litvínova, které město docílilo a již 3 roky si ji udržuje. Zakládáme to především na stabilizaci a trendu provozního salda, které bylo od roku 212 v porovnání s městy v ČR výborné. Město také udrželo potřebný trend redukce provozních výdajů. A (výborný) stav financí zakládáme na existenci rezerv, které sice město částečně rozpouští v rozpočtu na rok 216, ale existuje tu také podstatná rezerva na straně příjmů daná jejich podhodnocením. Zohledňujeme tu, vedle rezerv, také fakt dluhu, který je však hluboce pod mírou bezpečné zadluženosti a také dokonce pod mírou rezerv, proto za dluh městu nenáleží žádné záporné hodnocení, naopak, při současné nízké ceně dluhů pro města působí tato politika města pozitivně. Likvidita města byla dosud výborná. Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví města se znázorněním posunu od roku 29 do roku 215 Rizika financí města spočívají ve vnějších vlivech. Městu značně škodí razantní úbytek obyvatel, ale novela RUD (dopadne na město od 1. 1. 217) má pozitivní dopad 5 mil. Kč s em neutrálního dopadu, což je dáno uzmutím lokálního výnosu daně z podnikání fyzických osob. Je třeba též vnímat rizika dotací a rizika financování školství i přeneseného výkonu státní správy státem. Negativem je Číslovaná stránka 26 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 též nestabilita daňové politiky v posledních 1-ti letech a rozpačitý makroekonomický vývoj (vysvětleno dále v poznámce pod čarou). Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Slabé stránky financí Stabilní finanční kondice, zejména výborné provozní saldo. Finanční rezerva. Dostatek finanční kondice na obnovu majetku, ale bez potenciálu k novým investicím. Stabilní běžné příjmy. Příležitosti financí Ohrožení (rizika) financí Uvážlivé využití dotací nového období. Stagnace běžných příjmů města daných úbytkem obyvatel a v důsledku vlivu stagnace světové i naší ekonomiky 16. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Riziko podléhání tlaku na provozní výdaje vyjma oprav. Rizika plynoucí z dotací. 16 Dle názoru zpracovatele: Aktuálně existuje nestabilní vývoj ekonomik zejména EU, Asie a Ruska a neustálé změny daní v ČR s trvale rozpačitým stavem a vývojem české ekonomiky a společnosti, který způsobovalo dlouhodobě zaostávání za vývojem ekonomik např. Polska, Litvy, Lotyšska, Slovenska, ale také Německa a Rakouska atd. Míněno zejména nestabilní prostředí pro podnikání a práci zatížené častými změnami daňových zákonů a růstem administrativní zátěže podnikatelů. Špatný stav a vývoj dopravní infrastruktury ČR (v porovnání s okolními vyspělými státy, zejm. Rakouskem, Německem); Zhoršování podmínek pro živnostníky (např. omezení uplatnění nákladových paušálů, zrušení schválených záměrů na snížení základní sazby DPH a byrokratizací podnikání), snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, finanční znevýhodnění a příliš vysoké zdanění práce, omezení obratů v podnikání a růst byrokracie (např. kontrolní hlášení k DPH od 1. 1. 216), progresivní zdaňování, příliš vysoká jistota daná zaměstnancům ku vysoké nejistotě pro zaměstnavatele, vysoké náklady sociálního pojištění pro střední a mladší generaci v kombinaci s rostoucí nejistotou jejich důchodu, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování přerozdělování státu a nákupů z dotací, které probíhají na dluh a výsledně zatíží provozní výdaje, i když užitek pro podnikání přinesou pouze sporadicky. Trvalá existence strukturálního deficitu státního rozpočtu a růst státního dluhu a převádění povinností na obce a další subjekty, zejména v sociální politice, i když obce nejsou příjemci podílu ze sociálního pojištění a v přenesené daňové povinnosti Číslovaná stránka 27 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Rozpočtový Litvínov dle dosavadních očekávání a při zvážení poskytnutých doporučení dostojí svým dosavadním závazkům. Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 217 17. Doporučení Bohužel tu stále existuje riziko úbytku počtu obyvatel a tím i redukce mandatorních výdajů zůstává pro město stále velkou výzvou a úkolem. Jinak řečeno, nic nedělat by znamenalo postupné zhoršení. Protože je finanční kondice města výborná a pro udržení investic a projekty zvyšující atraktivitu města by bylo dobré pokračovat v nastavené finanční politice. Vzhledem k vývoji a stavu financí máme následující doporučení, řazená dle významu sestupně: 1) Pokud bude trvat úbytek obyvatel, je nutné reagovat tak, aby využití všech služeb a kapacity zařízení města bylo efektivní. Nadále redukovat mandatorní výdaje (majetek a případně i počet zaměstnanců) s ohledem na demografický vývoj. Městu ubývá cca 35 obyvatel ročně (od 21 ubylo 2361 obyvatel) a negativní dopad je cca 4 až 5 mil. Kč ročně do daňových příjmů, což je poměrně dost. 2) Udržet docílený stav a trend financí zaměřit se na hlídání výše mandatorních výdajů s důrazem na realizaci oprav a investic do dosavadního majetku. 3) Přijmout úvěrový rámec 25 mil. Kč s cílem zajistit finanční likviditu města související s rekonstrukcemi a projekty zvyšující atraktivitu města pro podnikání, a to v případě, že by finanční likvidita města zásadně klesla. a) Podmínky na finančním trhu se za poslední roky výrazně změnily a úroky z úvěrů pro města se snížily pod inflaci, což znamená, že případným čerpáním úvěru bude hodnota financí využitých městem úroky dotčena pozitivně. Jinak řečeno reálné zhodnocení aktuální ceny pořízené investice předčí náklady úroků z případného čerpání úvěru. Konkrétně toto doporučení je možné udělit díky posunu (změně) podmínek na finančním trhu. Není výjimkou, že města na 17 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 28 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 tzv. floatingové 18 sazby (odvozené od PRIBOR) docílí úroků i PRIBOR +,1 až +,5 % p.a. 19. b) Přijetím úvěrového rámce se otevírá možnost čerpat finance, nezvyšuje se dluhová služba ani zadluženost dokud zastupitelstvo vždy v konkrétním případě finance nevyužije. Graf 21. Vývoj úrokových sazeb PRIBOR Zdroj: Zdroj: ČNB, *, graf www.cityfinance.cz 18 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 19 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. Číslovaná stránka 29 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Definice finančního potenciálu města Město Litvínov při dodržení rozpočtového u bude schopné následujících 5 let, počínaje rokem 217 do 221, vygenerovat minimálně cca 365 mil. Kč z provozního salda (běžných příjmů po úhradě mandatorních běžných výdajů bez oprav investičního charakteru) s tím, že: cca 12 mil. Kč může město použít na úplný úmor dosavadního dluhu; zbývajících 263 mil. Kč doporučujeme využít zejména na investice do projektů zlepšujících stav dosavadního majetku a zajišťujících redukci běžných výdajů a zvýšení atraktivity města pro podnikání a bydlení. Samospráva bude tedy moci pracovat ve svém rozhodování na definovaných 5 let bez dotací, kapitálových příjmů a finančních rezerv minimálně s celkem 263 mil. Kč (celkem cca 34 mil. Kč s využitím veškerých rezerv) a při maximálním bezpečném zadlužení plus nových cca 15 mil. Kč limit (celkem tedy je k využití až 493 mil. Kč financí zajištěných městem). Číslovaná stránka 3 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Předpoklady pro plnění rozpočtového u Rozpočtový je pojat, vzhledem k úbytku obyvatel města a k aktuální ekonomické situaci ČR, konzervativněji na straně příjmů než jak počítá MF ČR. Rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 217 až 22: Udržení mandatorních výdajů na objemech max. hranice 4 mil. Kč (resp. běžné výdaje pod 416 mil. Kč), praktické zmrazení běžných výdajů vyjma platů a oprav; Růst platů o 4% ročně; Splácení dluhu; Skeptický vývoj sdílených daní oproti predikci MFČR; Novelu RUD účinnou od 1. 1. 217; Udržení provozního salda bez oprav alespoň na 6 mil. Kč. Číslovaná stránka 31 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí města Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy rozpočtu by se měly vyvinout lépe než běžné výdaje a měly by tak být sestavovány také rozpočty. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek (provozní saldo) za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 5 mil. Kč, ideální provozní saldo je 85 mil. Kč (nebo cca 25 % běžných příjmů, 22 % byl průměr v ČR 2 za 214). Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 21, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku, které provozní saldo krátkodobě snižují. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 25 mil. Kč. Dle návrhu zákona o rozpočtové zodpovědnosti je limit prakticky identický. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky a grafy dále. 2 skutečnost 214 21 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 32 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Dopady rozpočtového u do financí města Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 22. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Litvínova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 216 rozpočet 217 218 219 22 221 Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, město, www.cityfinance.cz, POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 podstatnější novela RUD Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Litvínova Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč www.cityfinance.cz 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Zdroj: www.cityfinance.cz, *213 novela RUD 213* 214 215 216 rozpoč et 217 218 219 22 221 Běžné výdaje (provozní) 336 181 331 9 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 421 998 417 642 421 957 379 3 416 3 425 8 433 435 437 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 85 817 85 742 83 79 16 927 6 7 75 8 8 Číslovaná stránka 33 z 41

tis. Kč Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Tabulka 6. Výhled provozního salda Litvínova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 213* 214 215 216 rozpočet 217 218 219 22 221 CELKEM 217 až 221 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 421 998 417 642 421 957 379 3 416 3 425 8 433 435 437 2 147 1 5 Běžné výdaje (provozní) 336 181 331 9 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 1 782 1 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 85 817 85 742 83 79 16 927 6 7 75 8 8 365 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 2% 21% 2% 4% 14% 16% 17% 18% 18% b Uhrazené splátky půjček 22 65 29 694 44 2 1 2 2 2 2 21 94 11 94 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 63 752 56 48 39 77 6 927 4 5 55 6 58 96 263 96 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 136 413 163 385 186 58 148 712 188 712 238 712 243 712 248 712 296 88 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 163 389 192 461 23 91 193 57 188 712 238 712 293 712 33 712 36 88 f Stavby (tis. Kč) 1 437 642 1 868 427 ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -1% -1% 1% -1% 1% 2% 2% % % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -7% -1% 2% 7% -2% % 1% -1% 1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -2 974-4 356 4 314-42 657 37 9 5 7 2 2 2 57 7 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -24 939-4 281 6 348 24 125-6 73-5 2 2-3 2-5 373 Zdroj: MFČR, město, www.cityfinance.cz, POZ. *213 podstatnější novela RUD Graf 24: Výhled provozního salda Litvínova 1 www.cityfinance.cz 9 8 7 6 5 4 3 2 1 213* 214 215 216 rozpočet 217 Zdroj: MFČR, město, www.cityfinance.cz, POZ. *213 podstatnější novela RUD 218 Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 219 22 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 85 817 85 742 83 79 16 927 6 7 75 8 8 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 63 752 56 48 39 77 6 927 4 5 55 6 58 96 221 Číslovaná stránka 34 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 217 22. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Kapitálové výdaje obsahují nulové hodnoty s tím, že je stanoven jejich limit krytý z vlastních příjmů a případně avizovaných prodejů majetku. Čerpání limitu kapitálových výdajů dle projektů a dotací stanoví samospráva v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem krytým dostatečně provozním saldem. 22 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 35 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Tabulka 7. Rozpočtový Litvínova Rozpočtový tis.kč INDEXY průměr průměrná % Druhové třídění dle 216 217 218 219 22 221 ř. rozp. skladby Údaje 215 2 až změna rozpočet 215 221/217 1 1 Daňové příjmy 33 718 35 623 34 3 349 8 357 359 361 16,1 1,2 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 55 12 51 64 67 7 72 74 3,1 3 1112 DPFO OSVČ 1 63 2 3 5 5 5 5 13,3 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 6 383 5 4 6 5 6 8 7 7 7 1,5 5 1121 DPPO 59 235 52 6 63 65 65 65 1,7 6 1122 DPPO za obce 1 28 2 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5, 7 1211 DPH 117 843 113 125 128 13 13 13,8 8 133 až 135 Místní poplatky 31 393 24 57 25 25 25 25 25, 9 1361 Správní poplatky 6 912 6 453 7 7 7 7 7, 1 1511 Daň z nemovitostí 5 996 51 51 51 51 51 51, 11 2 Nedaňové příjmy 43 89 36 162 31 31 31 31 31 96,4 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 3 699 31 349 31 31 31 31 31, 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 6 385 2 465 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 5 271 848 15 24 Přijaté splátky půjček 1 534 1 5 Suma 217 až 221 16 3 Kapitálové příjmy 1 96 1 5 17 4 Přijaté dotace (transfery) 94 564 37 515 45 45 45 45 45 13, 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 47 348 37 515 45 45 45 45 45 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 47 215 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 25 66 25 95 26 26 26 26 26 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 471 132 38 8 416 3 425 8 433 435 437 11,6 1, 22 5 Běžné výdaje 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 1,2, 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 12 32 13 728 18 112 115 121 125 3,1 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 16 483 181 516 16 16 16 16 16, 25 52 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 33 25 3 3 3 3 3 3 3, 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 39 384 39 799 4 4 4 4 4, 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv. 1 776 2 4 5 5 5 5 5, 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 1 548 4 9 17 8 13 3 12 5 3 5 1 5-18,3 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 174 331 46 295 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 512 579 48 668 356 3 355 8 358 355 357 11,6-6,1 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -41 447-27 868 6 7 75 8 8-58,6 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 421 957 379 3 416 3 425 8 433 435 437 16,5,7 33 5 Běžné výdaje (provozní) 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 1,2 Suma 217 až 221 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 83 79 16 927 6 7 75 8 8 365 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 11 547 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 44 2 1 2 2 2 2 21 94 11 94 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 25 98-37 868 4 5 55 6 58 96 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) 41 447 27 868-6 -7-75 -8-8 39 ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) 581 679 38 8 416 3 425 8 433 435 437 4 ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) 581 679 38 8 416 3 425 8 433 435 437 41 ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů 186 58 148 712 188 712 238 712 243 712 248 712 296 88 Suma 217 až 221 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 39 77 6 927 4 5 55 6 58 96 263 96 ř.1+ř.11+pol. 4112 44 Dluhová základna a 4212 4 214 367 69 397 3 46 8 414 416 418 ř.36+leasing pol. 45 5178 +úroky pol. Dluhová služba 44 2 1 2 2 2 2 21 94 5141 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 1,99% 2,72% 5,3% 4,92% 4,83% 4,81% 5,24% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) 111 94 11 94 81 94 61 94 41 94 21 94 48 Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha 4 49 4 49 4 4 4 4 4 návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 217 až 21 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) 5 5 5 5 5 25 51 ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE 4 5 55 6 58 96 263 96 Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., 5 845 3 57 je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 36 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Tabulka 8. Rozpočtový Litvínova s pohledem na finance od roku 211 ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje 211 212* 213* 214 215 216 rozpočet 217 218 219 22 tis.kč 221 1 1 Daňové příjmy 32 72 322 655 344 576 34 759 33 718 35 623 34 3 349 8 357 359 361 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 51 349 5 15 54 399 52 821 55 12 51 64 67 7 72 74 3 1112 DPFO OSVČ 1 48 2 569 3 558 1 785 1 63 2 3 5 5 5 5 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 4 415 4 997 5 368 6 57 6 383 5 4 6 5 6 8 7 7 7 5 1121 DPPO 46 235 49 269 52 553 58 5 59 235 52 6 63 65 65 65 6 1122 DPPO za obce 3 24 813 1 836 1 35 1 28 2 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5 7 1211 DPH 19 661 99 169 112 642 117 92 117 843 113 125 128 13 13 13 8 133 až 135 Místní poplatky 52 319 5 74 47 47 45 235 31 393 24 57 25 25 25 25 25 9 1361 Správní poplatky 6 437 5 755 7 81 7 889 6 912 6 453 7 7 7 7 7 1 1511 Daň z nemovitostí 27 153 59 274 59 67 49 697 5 996 51 51 51 51 51 51 11 2 Nedaňové příjmy 6 294 55 98 36 28 32 86 43 89 36 162 31 31 31 31 31 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 41 264 38 959 22 236 18 14 3 699 31 349 31 31 31 31 31 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 6 385 2 465 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 9 147 5 446 4 189 3 25 5 271 848 15 24 Přijaté splátky půjček 1 534 1 5 16 3 Kapitálové příjmy 8 484 5 414 19 53 7 479 1 96 1 5 17 4 Přijaté dotace (transfery) 221 473 9 157 58 918 97 635 94 564 37 515 45 45 45 45 45 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 27 37 47 22 41 393 44 78 47 348 37 515 45 45 45 45 45 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 14 13 42 937 17 524 53 557 47 215 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 31 245 3 54 26 37 25 794 25 66 25 95 26 26 26 26 26 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 592 324 473 323 459 52 478 679 471 132 38 8 416 3 425 8 433 435 437 22 5 Běžné výdaje 53 786 361 12 336 181 331 9 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 99 952 94 436 95 79 99 31 12 32 13 728 18 112 115 121 125 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 185 251 186 21 165 347 157 513 16 483 181 516 16 16 16 16 16 25 52 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 38 94 38 79 39 228 36 837 33 25 3 3 3 3 3 3 3 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 52 997 4 171 47 141 46 671 39 384 39 799 4 4 4 4 4 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv. 153 898 492 723 528 1 776 2 4 5 5 5 5 5 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje -215 1 11-12 47-8 949 1 548 4 9 17 8 13 3 12 5 3 5 1 5 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 56 596 53 537 92 139 137 446 174 331 46 295 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 587 381 414 657 428 32 469 346 512 579 48 668 356 3 355 8 358 355 357 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 4 943 58 666 3 732 9 333-41 447-27 868 6 7 75 8 8 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 569 737 424 972 421 998 417 642 421 957 379 3 416 3 425 8 433 435 437 33 5 Běžné výdaje (provozní) 53 786 361 12 336 181 331 9 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 38 951 63 853 85 817 85 742 83 79 16 927 6 7 75 8 8 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 3 55 7 488 31 816 47 459 11 547 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 26 4 54 196 22 65 29 694 44 2 1 2 2 2 2 21 94 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 9 93 11 959 4 483 27 98 25 98-37 868 4 5 55 6 58 96 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -4 943-58 666-3 732-9 333 41 447 27 868-6 -7-75 -8-8 39 ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) 622 874 48 811 49 868 526 138 581 679 38 8 416 3 425 8 433 435 437 4 ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) 622 874 48 811 49 868 526 138 581 679 38 8 416 3 425 8 433 435 437 41 ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů 86 337 99 636 136 413 163 385 186 58 148 712 188 712 238 712 243 712 248 712 296 88 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 12 552 9 657 63 752 56 48 39 77 6 927 4 5 55 6 58 96 ř.1+ř.11+pol. 4112 44 Dluhová základna a 4212 393 612 48 256 46 642 399 359 4 214 367 69 397 3 46 8 414 416 418 ř.36+leasing pol. 45 5178 +úroky pol. Dluhová služba 26 4 54 196 22 65 29 694 44 2 1 2 2 2 2 21 94 5141 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 6,71% 13,27% 5,43% 7,44% 1,99% 2,72% 5,3% 4,92% 4,83% 4,81% 5,24% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) 61 865 15 157 27 594 45 359 111 94 11 94 81 94 61 94 41 94 21 94 48 Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 9 63 6 861 5 518 7 268 4 49 4 49 4 4 4 4 4 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) 1 259 328 1 398 378 1 437 642 1 868 427 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) 5 5 5 5 5 51 ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE 4 5 55 6 58 96 Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., 5 845 3 57 je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 37 z 41

Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Tabulka 9. Kumulovaný rozpočtový Litvínova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Kumulovaný rozpočtový Údaje 213 214 215 216 rozpočet 217 218 219 22 tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 344 576 34 759 33 718 35 623 34 3 349 8 357 359 361 16,1 1,2 11 2 Nedaňové příjmy 36 28 32 86 43 89 36 162 31 31 31 31 31 96,4, 16 3 Kapitálové příjmy 19 53 7 479 1 96 1 5 17 4 Přijaté dotace (transfery) 58 918 97 635 94 564 37 515 45 45 45 45 45 13, 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 41 393 44 78 47 348 37 515 45 45 45 45 45 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 17 524 53 557 47 215 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 26 37 25 794 25 66 25 95 26 26 26 26 26 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 459 52 478 679 471 132 38 8 416 3 425 8 433 435 437 11,6 1, 22 5 Běžné výdaje 336 181 331 9 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 1,2, 29 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 92 139 137 446 174 331 46 295 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 428 32 469 346 512 579 48 668 356 3 355 8 358 355 357 96,4-6,1 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 3 732 9 333-41 447-27 868 6 7 75 8 8 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 421 998 417 642 421 957 379 3 416 3 425 8 433 435 437 tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní) 336 181 331 9 338 248 362 373 356 3 355 8 358 355 357 1,2 Suma 217 až 221 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 85 817 85 742 83 79 16 927 6 7 75 8 8 365 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 31 816 47 459 11 547 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 22 65 29 694 44 2 1 2 2 2 2 21 94 11 94 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů 136 413 163 385 186 58 148 712 188 712 238 712 243 712 248 712 296 88 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 63 752 56 48 39 77 6 927 4 5 55 6 58 96 263 96 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 rozvaha účet 451 ÚFIS 1M) 45 359 45 359 111 94 11 94 81 94 61 94 41 94 21 94 48 Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 5 518 7 268 4 49 4 49 4 4 4 4 4 5 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého výsledovka majetku (doporučený údaj) 5 5 5 5 5 25 51 ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE 4 5 55 6 58 96 263 96 Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" 5 845 3 57 je 6% příjmů za 4 roky *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) 221 průměr 2 až 215 průměrná % změna 221/217 Zdroj: www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 38 z 41

tis. Kč Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem 7. 3. 216 Graf 25. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Litvínova 1 25% 8 2% 21% 2% 2% 6 16% 17% 18% 18% 4 14% 13% 15% 14% 15% 2 11% 8% 8% 9% 7% 1% -2 5% 4% 4% 5% -4-6 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212* 213* 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 46 619 56 169 8 726 6 828 47 584 81 569 22 74 29 755 38 951 63 853 85 817 85 742 83 79 16 927 6 7 75 8 8 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 4 511 42 988 47 531 44 558 31 231 65 131 11 397-34 85 12 552 9 657 63 752 56 48 39 77 6 927 4 5 55 6 58 96 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% 2% 21% 2% 4% 14% 16% 17% 18% 18% 216 rozpoč et 217 218 219 22 221 % www.cityfinance.cz Číslovaná stránka 39 z 41