Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná politika II Metodický list číslo 1 Tematický celek Občanská společnost v demokratickém systému Tematický celek je rozdělen do těchto dílčích témat : 1. Občanská společnost vymezení pojmu 2. Občanská společnost v zastupitelské demokracii 1. Občanská společnost vymezení pojmu K prvnímu z dílčích témat si prostudujte: Kunc, J. (ed.): Demokracie a ústavnost. Praha, Karolinum 1996, s. 107 127, 200 207. Rozdílné přístupy k občanské společnosti a k jejímu vymezení. Funkce občanské společnosti. Občanská společnost, legitimita, nepolitická politika, otevřená společnost 2. Občanská společnost v zastupitelské demokracii K druhému z dílčích témat si prostudujte: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia 2002, s. 331 337. Úloha občanské společnosti při vytváření společenských zdrojů politické moci a její legitimizaci. Občanská společnost jako faktor omezující nebezpečí přílišné centralizace a koncentrace politické moci. Společenské zdroje politické moci, legitimizace moci, politická socializace, politická participace Po prostudování uvedené literatury byste měli 1. Dobře porozumět těmto problémům Občanská společnost jako předpoklad a záruka fungování politického systému zastupitelské demokracie. Vztahy mezi demokratickým státem a občanskou společností. 2. Uspokojivě vysvětlit tyto pojmy Občanská společnost, otevřená společnost, legitimita, nepolitická politika, politická participace 3. Zodpovědět tyto otázky : Jaké funkce má občanská společnost v moderním demokratickém státě. Jaký je vztah mezi bojem politických stran a fungováním občanské společnosti? Pokud jste čemukoliv z uvedeného (pojmu,probému či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit otázku či problém, který se Vám zdá nejasný. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti a identifikovat jejich příčiny. Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v:
Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie. Praha, CODEX 1997. Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia 2002, s. 331 337. Green, A. T. (1997): Občanská společnost, ideje a utvářeni politiky. In: Sociologický časopis, ročník 33. Kunc, J. (ed.): Demokracie a ústavnost. Praha, Karolinum 1996. Tocqueville. A. (1992): Demokracie v Americe 1 II. Praha, Lidové noviny. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení těchto problémů: Charakterizujte význam pojmu občanská společnost v moderním politickém myšlení. Zamyslete se nad možnostmi občana ovlivňovat politické dění.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná politika II Metodický list číslo 2 Tematický celek Formování české občanské společnosti Tematický celek je rozdělen do těchto dílčích témat : 1. Zvláštnosti vzniku a české občanské společnosti 2. Česká občanská společnost po roce 1989 1. Zvláštnosti vzniku české občanské společnosti K prvnímu z dílčích témat si prostudujte: Anderle, P.: Útržky z historie občanské společnosti. Máme na čem stavět. http://www1.osu.cz/home/macha/texty/anderle.htm Broklová, E.: Československá demokracie. Praha, SLON 1992. Zvláštnosti vzniku a dalšího formování české občanské společnosti. Filantropie, mecenášství, egoismus, mutualismus, altruismus, měšťanské spolky 2. Česká občanská společnost po roce 1989 K druhému z dílčích témat si prostudujte: Projev prezidenta republiky Václava Havla na sympóziu "Myšlenky Václava Havla a koncept občanské společnosti".macalester College, Minneapolis/St.Paul, USA, 26. dubna 1999. http://www.hrad.cz/president/havel/speeches/index.html www.neziskovky.cz Charakteristické rysy formování české občanské společnosti po roce 1989. Spor o úlohu občanské společnosti v českém politickém aspektru. Občanské iniciativy, občanská sdružení, zájmové skupiny, neziskové organizace Po prostudování uvedené literatury byste měli 1. Dobře porozumět těmto problémům Zvláštnosti vývoje české občanské společnosti a jejich souvislost s charakteristickými problémy české (a československé) demokracie. Spor v otázkách občanské společnosti uvnitř českého politického spektra. 2. Uspokojivě vysvětlit tyto pojmy Filantropie, mecenášství, egoismus, mutualismus, altruismus, měšťanské spolky, občanské iniciativy, občanská sdružení, zájmové skupiny, neziskové organizace 3. Zodpovědět tyto otázky : Proč je problematika občanské společnosti v ČR tak závažná? Proč vzniká v části českého politického spektra odpor vůči konceptu občanské společnosti? Pokud jste čemukoliv z uvedeného (pojmu,probému či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit otázku či problém, který se Vám zdá nejasný. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je
a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti a identifikovat jejich příčiny. Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v: Česká společnost na konci tisíciletí I. a II. (ed. Martin Potůček), Praha, Karolinum 1999. Urban, O.: Česká společnost 1848-1918, Praha, Svoboda 1982. Broklová, E.: Československá demokracie. Praha, SLON 1992. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení těchto problémů: Zamyslete se nad vztahem mezi politikou a nepolitikou (resp. antipolitickou politikou) v demokratických systémech. Ohrožuje antipolitická politika demokratické mechanismy, nebo je naopak upevňuje?
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná politika II Metodický list číslo 3 Tematický celek Veřejná politika a reprezentace zájmů v ČR Tematický celek je rozdělen do těchto dílčích témat : 1. Reprezentace zájmů v politickém systému ČR 2. Zájmové skupiny jako političtí aktéři 1. Reprezentace zájmů v politickém systému ČR K prvnímu z dílčích témat si prostudujte: Brokl, L. a kol.: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha, SLON 1997. Nároky na politický systém z hlediska uspokojování zájmů. Aktéři a struktura intermediárního systému. Potřeby a zájmy, intermediární systém, intermediární aktéři, (neo)korporativismus 2. Zájmové skupiny jako političtí aktéři K druhému z dílčích témat si prostudujte: Brokl, L. a kol.: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha, SLON 1997. Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia 2002, s.219 228. : Rozlišení mezi zájmovými skupinami a politickými stranami. Typy zájmových skupin. Funkce a strategie zájmových skupin. Politické zájmové skupiny, nátlakové skupiny, autonomní zájmové skupiny, kategorické zájmové skupiny, artikulace zájmů, agregace zájmů, selekce zájmů, funkce politické integrace, legitimizační funkce, pluralistický model, korporativní model, policy networks Po prostudování uvedené literatury byste měli 1. Dobře porozumět těmto problémům Úloha zájmových skupin v systému reprezentace zájmů. Vliv zájmových skupin na politickou sféru. 2. Uspokojivě vysvětlit tyto pojmy Potřeby a zájmy, intermediární systém, intermediární aktéři, (neo)korporativismus, zájmové skupiny, nátlakové skupiny, artikulace zájmů, agregace zájmů, selekce zájmů, legitimizační funkce, pluralistický model, korporativní model, policy networks 3. Zodpovědět tyto otázky : S jakými potížemi se potýká demokratický systém v ČR z hlediska zprostředkování zájmů? Jak lze charakterizovat vztahy mezi sférou politiky a sférou zájmových skupin v ČR?
Pokud jste čemukoliv z uvedeného (pojmu,probému či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit otázku či problém, který se Vám zdá nejasný. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti a identifikovat jejich příčiny. Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v: Adamová, K., Křížkovský, L.: Politologie. Praha, CODEX 1997. Brokl, L. a kol.: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha, SLON 1997. Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy. Eurolex Bohemia 2002. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení těchto problémů: Zamyslete se nad tím, jak v ČR zastupují zájmy občanů politické strany a jak občanská sdružení. Preferujete pluralistický nebo korporativní model zprostředkování zájmů?
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná politika II Veřejná politika a neziskový sektor v ČR Metodický list číslo 4 Tento tematický celek je rozdělen do těchto dílčích témat : 1. Obecná charakteristika neziskového sektoru v ČR 2. Neziskový sektor a ovlivňování veřejné politiky v ČR 1. Obecná charakteristika neziskového sektoru v ČR K prvnímu z dílčích témat si prostudujte: Frič, P., Goulli, R.: Neziskový sektor v České republice. Praha 2001. Základní typologie neziskových organizací. Právní základy fungování neziskového sektoru. Aktuální stav a perspektivy vývoje neziskového sektoru v ČR. Veřejný prospěch, organizace vzájemně prospěšné a veřejně prospěšné, oborová klasifikace neziskových organizací 2. Neziskový sektor a ovlivňování veřejné politiky v ČR K druhému z dílčích témat si prostudujte: Frič, P.: Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky v ČR. Praha 2000. Vztahy mezi státem a neziskovým sektorem. Vládní politika vůči neziskovému sektoru. Formy uplatňování vlivu neziskových organizací. Průběžná spolupráce, odložená spolupráce, modely partnerství, centrální (regionální, lokální) sdružovací trendy. Po prostudování uvedené literatury byste měli 1. Dobře porozumět těmto problémům Perspektivy neziskového sektoru v ČR. Možnosti a meze ovlivňování veřejné politiky neziskovými organizacemi. 2. Uspokojivě vysvětlit tyto pojmy Neziskové organizace, partnerství a spolupráce, rozhodovací procedury, spolurozhodování, sdružovací trendy 3. Zodpovědět tyto otázky : Jaké jsou perspektivy rozvoje neziskového sektoru v ČR. Jaké kroky je třeba podniknout v legislativní oblasti ve prospěch neziskového sektoru? Jak mohou neziskové organizace přispět k zlepšení rozhodovacích procedur v oblasti veřejné politiky. Pokud jste čemukoliv z uvedeného (pojmu,problému či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit otázku či problém, který se Vám zdá nejasný. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je
a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti a identifikovat jejich příčiny. Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit v: Frič, P.: Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky v ČR. Praha 2000. Obecné otázky neziskového sektoru. Praha 1999. WWW.neziskovky.cz Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení těchto problémů: Charakterizujte specifika neziskového sektoru v ČR. Jak neziskové organizace ovlivňují veřejnou politiku. Jaké kroky by podle vašeho názoru pomohly posílit občanskou společnost a neziskový sektor v ČR.