Jan CHOCHOLÁČ 1 THE POSSIBILITY OF RELOCATION WAREHOUSES IN CZECH-POLISH BORDER MOŽNOSTI RELOKACE SKLADŮ V ČESKO-POLSKÉM PŘÍHRANIČÍ BIO NOTE Jan CHOCHOLÁČ Asistent na Katedře dopravního managementu, maretingu a logistiy na Dopravní faultě Jana Pernera Univerzity Pardubice, de přednáší mareting a vyučuje logistiu. Zaměřuje se na řízení zásob v potravinářsém průmyslu napříč dodavatelso-odběratelsými vztahy v celém logisticém řetězci. SHRNUTÍ Tento článe se zabývá možností reloace sladů v česo-polsém příhraničí. V první části je řešena problematia strategií umístění sladů a fatorů, teré podniy ovlivňují při hledání nového umístění pro budovaný slad. V další části jsou detailně rozebrány loačněaloační úlohy a je též představen algoritmus pro hledání optimální loace sladu. V závěru je představena oblast česo-polsého příhraničí a prezentována myšlena na využití sladů v budoucnosti. SUMMARY This article deals with the possible of relocation of warehouses in the Czech-Polish border. In the first part, the issues of storage location strategies and factors that affect businesses in finding a new location for building a warehouse. In the next section are discussed in detail locational-allocation tass and also presented the algorithm for finding the optimal warehouse location. In conclusion, is introduced the Czech-Polish border region and presented the idea to use storage in the future. 1 Univerzita Pardubice, Dopravní faulta Jana Pernera, Katedra dopravního managementu, maretingu a logistiy, Studentsá 95, 532 10 Pardubice; tel. +420 466 036 383, e-mail: jan.chocholac@student.upce.cz. 1
KLÍČOVÁ SLOVA slad; loačně-aloační úlohy; optimální loace dep; česo-polsé příhraničí; strategie umístění sladu ÚVOD Problematice optimálního umístění sladů, popřípadě distribučních center věnují podniy značnou pozornost, protože v případě zajištění efetivního rozmístění jsou schopny zásobovat své záazníy a přitom optimalizovat taé přepravní nálady. Při rozhodování o umístění sladu, popřípadě sladů, jsou podniy determinovány řadou fatorů, teré musí při svém rozhodování o poloze sladu brát v potaz a zohlednit je ta. Dle Vaněča (2008) existují při rozhodování o aloaci sladů tři zásadní strategie, jichž se podniy mohou v tomto rozhodovacím procesu držet: strategie orientovaná na trh, strategie orientovaná na výrobu, strategie středového umístění. Strategie orientovaná na trh Slady jsou umístěny co nejblíže záazníům, čímž je dosažena extrémně vysoá úroveň služeb záazníům (viz obráze č. 1). Další výhodou může být úspora při dodávách po celých amionech. Obráze 1. Umístění sladu strategie orientovaná na trh; Zdroj: [autor] 2
Strategie orientovaná na výrobu Slady jsou umístěny co nejblíže dodavatelům, popřípadě do bezprostřední blízosti výrobních zařízení (viz obráze č. 2). V tomto případě slad posytuje menší úroveň služeb záazníům a slouží především jao distribuční centrum. Obráze 2. Umístění sladu strategie orientovaná na výrobu; Zdroj: [autor] Strategie středového umístění Tuto strategii podniy volí ve chvíli, dyž potřebují zajistit vyšší úroveň záaznicého servisu a dyž mají různorodý sortiment, terý je vyráběný v něolia výrobních loalitách. Poud bychom chtěli všechny tři strategie porovnat z hledisa záaznicého servisu (obráze č. 3), ta je zřejmé, že nejvyšší možnou míru záaznicého servisu posytuje strategie orientovaná na trh, protože při jejím použití je slad velmi blízo záazníům. Vyšší úroveň záaznicého servisu splňuje taé strategie středového umístění, dy vycházíme z předpoladu, že prodáváme různorodý sortiment, terý je vyráběný v něolia výrobních střediscích. Nejnižší valitu záaznicého servisu nabízí strategie orientovaná na výrobu, protože tam je slad situován nioliv záazníům, ale do těsné blízosti výrobních zařízení. 3
Míra záaznicého servisu Strategie orientovaná na výrobu Strategie středového umístění Strategie orientovaná na trh Obráze 3. Porovnání strategií umístění sladu z hledisa posytovaného záaznicého servisu; Zdroj: [autor] Při rozhodování o umístění sladu jsou podniy ovlivněny mnoha fatory, mezi teré můžeme napřílad dle Vaněča (2008) zařadit: valita dopravců v daném teritoriu, dostupnost dopravních módů a jejich valita, dostupnost měst a pracovní síly, ceny pozemů pro průmyslovou výstavbu, potenciál pro další rozšíření sladu, stavební záony, charater občansého prostředí, stavební nálady, nálady na dostupnost infrastrutury, daňové úlevy, popřípadě jiná zvýhodnění posytovaná místními orgány státní správy. Samozřejmě vždy taé záleží na tom, jaou důležitost podniy jednotlivým fatorům přisuzují. Je vhodné použít exatní metody multiriteriálního rozhodování. Poud řešíme problém efetivního umístění sladu, ta z hledisa teorie hovoříme o tazvaných loačně-aloačních úlohách, dy v případě loačních úloh řešíme určení optimálního počtu dep, v našem případě sladů, na síti a v případě aloačních úloh se zabýváme problémem s optimálním rozmístěním dep (sladů) v rámci dané sítě. Tato 4
problematia spadá do teorie grafů, terá využívá různé algoritmy vyřešení loačněaloačních úloh. 1. LOKAČNĚ-ALOKAČNÍ ÚLOHY Při řešení loačně-aloačních úloh, jejichž implementace je nutná dosažení efetivní aloace sladů, je nutné definovat záladní pojmy, jao je síť, depo, atrační obvod depa, prvotní atrační obvod depa a dopravní práce. Pojmem síť se rozumí souvislý neorientovaný graf, označený G = (V, X) bez smyče, terý je zároveň i hranově nebo vrcholově ohodnocen, přičemž dané ohodnocení může představovat významnost omuniace, bezpečnost projetí danou omuniací, počet výrobů ve sladu atp. V souvislém neorientovaném grafu platí, že pro aždé dva vrcholy x, y existuje sled z x do y, a zároveň hrany tohoto grafu tvoří dvouprvové množiny a nemají danou orientaci. Můžeme tedy onstatovat, že výrazy (x, y) a (y, x) označují stejnou hranu. Jao depo označujeme taové místo na dané síti, ze terého se provádí obsluha vrcholů a hran dané sítě. Můžeme tedy říct, že se jedná o nějaé střediso obsluhy, v našem onrétním případě to bude slad. V síti je samozřejmě možné umístit libovolný počet dep, přičemž množinu dep označujeme D. Atračním obvodem depa A(v) označujeme množinu vrcholů a hran sítě, teré jsou obsluhovány pouze z jednoho depa v z množiny D, pro teré zároveň platí následující podmíny: vrchol u A(v), poud depo w D, pro teré d(w, u) < d(v, u), hrana h A(v), poud depo w D, pro teré d(w, h) < d(v, h). Prvotním atračním obvodem depa A (v) označujeme množinu vrcholů a hran sítě, teré jsou obsluhovány z depa v z množiny D, pro teré zároveň platí následující podmíny: u A (v), poud depo w D, pro teré d(w, u) d(v, u), h A (v), poud depo w D, pro teré d(w, h) d(v, h). Dopravní práce udává objem přepravy, terou je nutné vyonat při obsluze vrcholu v V, respetive hrany h X obsluhované z depa v D. Při výpočtu dopravní práce se vychází z úvahy, že dané vozidlo se musí přemístit z výchozího bodu (depa) do obsluhovaného místa a po obsluze daného místa se vrací nejratší cestou zpět do depa. Projetá vzdálenost je následně násobena váhou obsluhovaného vrcholu nebo hrany. 5
2. ALGORITMUS PRO URČENÍ OPTIMÁLNÍ LOKACE DEP (SKLADŮ) NA SÍTI Tento algoritmus slouží určení, ať už hranově nebo vrcholově, optimální loace dep (sladů) na dané síti a sládá se z pěti roů. Je možné ho velmi jednoduše implementovat v praxi a využít ho řešení problému, ja efetivně umístit slad, ať už jeden nebo více. V 1. rou je zvolena výchozí množina dep D V, D =. Dále je určena množina neprozoumaných vrcholů N = V \ D (rozdíl množin V a D), a z je položeno rovno nule. Naonec 1. rou je určena f(d) resp. g(d). Ve 2. rou se zjišťuje, zda je množina neprozoumaných vrcholů prázdná a to následujícím způsobem: 2a) je-li N =, poračuje se roem 4, 2b) je-li N, vybereme se libovolný v N a vytvoří se množiny D v roem 2. D j D a určí se { v } { v}, j 1, f ( D j vr ) min f ( D v j 2,..., v j ), dále se vypočte, resp. g( D Ve 3. rou se porovnají hodnoty ritérií následně: 3a) dyž 3b) dyž D roem 2. vr f ( D ) f ( D vr f ( D ) f ( D ), resp. ), resp. vr f v j ( D ) min g( D v j v j ), resp. ). g( v D j vr g( D ) g( D ) položí se N = N {v} a poračuje se vr g( D ) g( D ) { vr} { v}, položí se z = z + 1 a poračuje se roem 2. Ve 4. rou se rozhoduje podle hodnoty z: 4a) je-li z = 0 poračuje se roem 5. ), vytvoří se nová množina dep 4b) je-li z > 0, položí se znovu z = 0, určí se nová množina N = V \ D a poračuje se V posledním 5. rou množina D představuje vrcholově (hranově) optimální rozmístění dep na síti. Hodnota f(d) resp. g(d) je minimální hodnotou riteriální funce, terá může být dosažena tímto algoritmem při zadané počáteční množině dep. 3. MOŽNOSTI RELOKACE SKLADŮ V ČESKO-POLSKÉM PŘÍHRANIČÍ Oblast česo-polsého příhraničí zahrnuje následující oresy: Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Šumper, Jesení, 6
Bruntál, Opava, Karviná a Frýde-Míste. Z polsé strany můžeme definovat následující oresy: zgorzeleci, lubańsi, lwóweci, jeleniogórsi, amiennogórsi, walbrzysi, lodzi, zabowici, nysi, prudnici, glubczyci, raciborsi, wodzislawsi, cieszyńsi. Déla vzájemná státní hranice činí 796 m. Obráze 4. Oresy na česo-polsém příhraničí; Zdroj: [Česý statisticý úřad] V současné době jsou slady uspořádány poměrně hustě po obou stranách česopolsé státní hranice. Zásadním problémem vša je, že jsou mnohdy pouze velmi málo využívány. V ontrastu s tímto jsou budovány i nové slady v této oblasti, teré jsou pro podniy významnou investicí, terá je zatíží na něoli let, nědy i na něoli desíte let. Dalším fatorem, terý je nutné uvést, je fat, že stavba nového sladu má samozřejmě negativní vliv na životní prostředí, protože dojde jedna záboru půdy, dále je narušen místní eosystém a dojde samozřejmě i e zvýšení provozu na pozemních omuniacích. V místech, de je nízá propustnost, dochází ve vyšší míře e vzniu dopravních ongescí, teré potom ovlivňují celou oblast. 7
Na obrázu č. 5 je ilustračně naznačeno současné rozmístění sladů podél česopolsé hranice. Z obrázu je patrné, že sladů je dostatečné množství, v něterých loalitách až nadbytečné množství, teré není ani jednotlivými podniy poptáváno. Obráze 5. Ilustrační obráze současného rozmístění sladů v česo-polsém příhraničí; Zdroj: [autor] Na obrázu č. 6 je naznačeno, jaým způsobem by mohly být slady aloovány. Důležitý, ba doonce synergicý, efet začne vša vzniat až ve chvíli, dy by jednotlivé slady využívaly, ja česé, ta i polsé podniy. 8
Obráze 6. Ilustrační obráze nového rozmístění sladů v česo-polsém příhraničí; Zdroj: [autor] Tím by došlo jedna většímu využití stávajících sladových ploch a taé by se minimalizoval negativní vliv na životní prostředí stavbou nových sladových ploch. Dalším důležitým aspetem by samozřejmě bylo, že by se rozšířila česo-polsá ooperace nejen na tomto poli. ZÁVĚR Problematiu hledání optimální polohy pro slad řeší i v současné době velé množství podniů. Správně umístěný slad, logisticé centrum, popřípadě distribuční centrum se může stát významným prvem v onurenčním boji. Důležité je vša v dnešní době brát v potaz vešeré aspety stavby nového sladu. Speciálně v česo-polsém příhraničí je možné využít slady stávající, terých je dostatečné množství na obou stranách státní hranice. Přispělo by to jedna česo-polsé spolupráci, životnímu prostředí, ale vedlo by to i e snížení investičních náladů zúčastněných podniů. Použitá literatura: 1. Vaněče D., 2008. Logistia, Česé Budějovice: Jihočesá univerzita. 2. Pernica P., 2005. Logistia (supply chain management) pro 21. století, Praha: Radix. 3. Lambert M. D., 2000. Logistia: příladové studie, řízení zásob, přeprava a sladování, balení zboží, Praha: Computer Press. 4. Sixta J., 2009. Logistia: používané metody, Brno: Computer Press. 5. Pernica P., 1994. Logistia: ativní prvy, Praha: Vysoá šola eonomicá. 6. Sixta J., 2005. Logistia: teorie a praxe, Brno: CP Boos. 7. Pernica P., 1994. Logistia: pasivní prvy, Praha: Vysoá šola eonomicá. 8. Hruša R., 2014. Systémy pro vychystávání materiálu: http://logi.upce.cz/proceedings/2014/8hrusa.pdf (dostupné dne 24.07.2015). 9. Melichar V., Švadlena L., Jaroš J., 2014. The use of the econometric model in planning efficient capital structure of the transport enterprise, Kaunas: Kaunas University of Technology. 10. https://www.czso.cz/documents/10180/20536804/mapa01.jpg/ba261ea2-c831-44b9- b049-3bcc2182b04b?version=1.0&t=1418231126355 (dostupné dne 24.07.2015). 11. http://www.od.tul.cz/predmety/rv/sladov%c3%a9%20hospod%c3%a1%c5%99 stv%c3%ad.pdf (dostupné dne 24.07.2015). 12. http://info.lu2.name/soubory/loacni_ulohy_694.pdf (dostupné dne 24.07.2015). 13. https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&u act=8&ved=0cacqjrxqfqotcp2sudlhgmccfclxlaodwvuguq&url=http%3a% 9
2F%2Fmail.gvm.cz%2Fpeople%2Fmucha%2Fvyua%2F3.A%2F&ei=nP- 4Vf3uEMmvsQHBq5mIBQ&bvm=bv.99028883,d.bGg&psig=AFQjCNFr2z_rLFIB0 HGRJ2Eyv4qbsNrqyg&ust=1438273807876017 (dostupné dne 24.07.2015). 10