Knference: Rzvjvý den FRS
Obsah 1 Rzvjvý den FRS... 3 1.1 Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme? Inka Píbilvé, Petr Lebeda, Petr Drbhlav, Karel Plechl... 3 1.2 Kmu se zdpvídáme: suvislsti mezi praxí rzvjvé splupráce, glbálním rzvjvým vzděláváním a vlivňváním plitik Eva Malířvá, Jan Svitálek... 5 1.3 Je mžné zajistit finanční stabilitu a zárveň nezávislst? Pavel Gruber, Evžen Diviš 9 1.4 Splupráce s privátním sektrem Petr Lebeda, Inka Píbilvá... 10 2 Jak naše splečné i rzdílné phledy kmunikvat navenek? Ivna Remundvá... 13 2.1 Dpručení pr FRS... 14
1 Rzvjvý den FRS 1.1 Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme? Inka Píbilvé, Petr Lebeda, Petr Drbhlav, Karel Plechl Úvd Zástupci pracvní skupiny FRS Inka Píbilvá (knzultantka a evaluátrka, pzrvatelka FRS) a Daniel Svbda (členská rganizace FRS Develpment Wrldwide) nejprve představili mžnsti pr zvyšvání efektivnsti rzvjvých NNO jakžt pdklad pr následnu diskusní skupinu Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme?. Inka Píbilvá zmínila jak jeden z nástrjů Kdex efektivnsti FRS a hlavní blasti, které vyšly jak nejsilnější a nejprblematičtější z letšníh sebehdncení členů a pzrvatelů na základě tht kdexu. Mezi silnými stránkami zmínila dmítání steretypů, uvádění pravdivých a nezkreslujících infrmací, dmítání krupčních praktik při fundraisingu a realizaci prjektů, respektvání lidské důstjnsti a lidských práv a nevyužívání zbrazení extrémníh utrpení pr fundraising. Prblematické stránky plynucí ze sebehdncení spadají právě d bu hlavních diskusních skupin: plánvání a analýza ptřeb (nedstatečné zapjení se d činnsti pracvních skupin FRS či nezveřejňvání strategických pririt) a zjišťvání dpadů a udržitelnsti (neuvádění názrů cílvých skupin a partnerů v závěrečných zprávách neb nezahrnvání participativníh hdncení d evaluací a indikátrů dpadů). Inka Píbilvá také zmínila, že krmě tht subjektivníh hdncení dle kdexu FRS lze také využít bjektivnější nástrje pr zvyšvání efektivnsti - z 10% nám mhu pmci wrkshpy neb knference, z 20% učení se d statních např. v rámci pravidelných sdílení Develpment Cffee, pracvních skupiny ve FRS neb peer review a ze 70% praxe. Peer review Peer review byl představen pdrbněji na základě zkušensti z piltníh prjektu členské rganizace FRS SIRIRI v rce 2012. Pkud jde pstup, na začátku je důležité dmluvit se v rámci dané rganizace, prč peer review pdstupujeme, pté zajistit dstatečné kapacity a vlastnictví, vybrat si partnera, kterému věříme (zde může Sekretariát FRS pradit). Jak pdklad je mžné využít Kdex efektivnsti FRS a jak vdítk manuál pr peer review ze zmiňvanéh piltníh prjektu. Zájemci peer review by měli být tevření různým perspektivám a změnám, stanvit si pririty a navázat na celý prces akčním plánem. Vzhledem k různým nejasnstem a mýtům klem peer review, Inka Píblvá také bjasnila, c tent prces znamená (tj. získání perspektivy d praktiků, vzájemné učení se, nízké finanční náklady a časvu flexibilitu) a c není (externí evaluace či audit, expertní pradenství, ztráta knw-hw) a že sam sbě nepřináší změny. Znalst prblematiky
Daniel Svbda se pté zaměřil na výše zmíněné prblematické blasti a zárveň hlavní témata diskusní skupiny. V první z nich, spjené se znalstí prblematiky, zdůraznil význam zveřejňvání strategických pririt jak důvd existence dané rganizace a specializace uvedením reginů a sektrů, sdílení naší expertízy jakžt důkaz dbrnsti a zájmu výsledky, zajištění místníh vlastnictví prstřednictvím zapjení cílvých skupin, dhdu na priritách, rvnprávné zapjení d realizace (nejen účast na placených akcích), splečný mnitring a reprting a věřvání infrmací na základě triangulace. Uvedl také knkrétní příklad z praxe a pskytl něklik praktických návdů jak například nepužívat dříve frmulvané prjekty, nepvažvat vyplnění dtazníků za dstatečnu participaci neb ptát se lidí na jejich vlastní tázky. Dpady a udržitelnst V druhé blasti zjišťvání dpadů a udržitelnsti- pukázal na nezbytnst zakmpnvání indikátrů dpadů d prjektů, které by nám pmhly věřit terii změny (chvání), budvání evaluačních kapacit pr zhdncení dpadů, participace, tj. uvádění názrů cílvých skupin i ve zprávách, braní v ptaz pzitivních i negativních vlivů našich činnstí na živtní prstředí a dpvědnst za dpady (péče výsledky, Realistická a reálná terie změny). SIRIRI Karel Plechl V následné diskusní skupině nejprve Karel Plechl, ředitel členské rganizace FRS SIRIRI, uvedl na knkrétním příkladu, jak v jejich rganizaci prbíhá plánvání a analýza ptřeb. V rámci tht blku zazněl, že je nutné rzlišit, kdy je vhdná úplná důvěra v místní partnery a kdy je třeba vše raději věřvat. Účastníci diskuze zmínili nezbytnst dluhdbé přítmnsti na místě, realizace pčátečních výzkumů (tj. situace před naší činnstí), znát dělbu mci v místě (kd čem rzhduje apd.). Také zazněl jak vhdné předem přemýšlet situaci cílvé skupiny p našem dchdu, dplňvat naši expertizu s jinými a jak dpručení pr FRS uspřádat vlastní průzkum veřejnéh mínění zahrnující naše tázky. Člvěk v tísni Petr Drbhlav Druhý blk zjišťvání dpadů a udržitelnsti- také uvedl příkladem z vlastní praxe Petr Drbhlav, zástupce další členské rganizace Člvěk v tísni, pčínaje kntrverzní tázku, zda musí být každý prjekt udržitelný. Diskuse směřvala k tmu, že je vhdnější zaměřit se na prgramvu a sektrvu udržitelnst, než na jedntlivé prjekty. Byl také zmíněn, že udržitelnst by měla být sučástí celé fáze prjektvéh cyklu. Zazněl názr, že by výstupy měly být předány spíše rdinám a jedntlivcům s jejich finanční spluúčastí, než kmunitám. za žáducí účastníci pvažvali průběžné budvání kapacit, zjišťvání vedlejších negativních dpadů a nalézání alternativních řešení. Účast cílvých skupin v evaluacích a závěrečných zprávách by měla být kvalitní. Také bychm si měli uvědmit, že k určitému knkrétnímu dpadu nepřispíváme jen my. Kmunikace navenek
Ohledně kmunikace úspěchů navenek zazněly názry, že bychm měli sdělvat výstupy a ne infrmaci realizaci prjektu, že je nutné, aby zazněl hlas lidí a daná prblematika vysvětlena na knkrétním lidském příběhu. 1.2 Kmu se zdpvídáme: suvislsti mezi praxí rzvjvé splupráce, glbálním rzvjvým vzděláváním a vlivňváním plitik Eva Malířvá, Jan Svitálek PROPOJENÍ GRV A POLICY Téma skupiny: Jsme knzistentní? Suvislst mezi praxí ZRS, GRV a plicy V zápise uvádíme nejdříve plánvané cíle sezení, přehled bsahu diskuze a nejdůležitější myšlenky. Pdrbný zápis následuje ptm. Cíl: ppsat, jak vzájemné vlivňvání mezi blastmi funguje - Ppsat, jak by t měl vypadat - Navrhnut způsby, jak t v rámci rganizací i v rámci FRS dělat Obsah: Diskutvaná témata 1. překryv cílvých skupin s příjemci benefitu 2. dělení práce našich rganizací d tří skupin a přemýšlení v těcht škatuklách je mezující 3. měl by být GRV glbální? 4. c d sebe blasti ptřebují a c mhu druhým nabídnut a kde se t překrývá Shrnutí: nejdůležitější myšlenky Rzdělení účastníků d skupin plicy GRV rzvjvá praxe 1. Kd jsu cílvé skupiny a kd příjemci (beneficaries) našich aktivit (kd má největší benefit) GRV ARPOK: cílvé skupiny jsu žáci a učitelé cílvá skupina i příjemci Varianty: cílvá skupina pedaggvé, příjemci žáci (sekundárně rdiny, veřejnst) RS: cílvé skupiny a beficaries bývají titíž Finálními příjemci u GRV a plicy není cílvá skupina pracujeme s plitiky, ale příjemci jsu nejen ni, ale i veřejnst a lidé v rzvjvých zemích. Obecně lze říci, že primárně má největší prspěch žák, ptažm pak kdkli, s kým se v živtě setká. Pkud máme zbecnit příjemce GRV prjektů, jsu t všechny marginalizvané skupiny kdekli na světě. Příjemci jsme všichni. Ovšem i prjekty na Jihu mají dpad na Severu. Ve výsledku jsu prjekty bjíh typu zaměřené na glbální změnu. Cílem je empwerment, ať už u kterékli skupiny.
Na druhu stranu implementátr, přestže by měl mít pvědmí suvislstech, by si měl stanvit c nejknkrétnější cílvu skupinu. Nevytvářet pririty sami, aniž bychm se zeptali lidí na Jihu. Zarámvání debaty vzdělávání nemusí být jen úzce zamřené, ale glbální rzvj může být průřezvým témem v různých jiných tématech (finanční gramtnst, bčanská výchva, eklgie ) a na všech úrvních vzdělávacíh systému 2. Je GRV glbální? Jaký je stav GRV na Jihu? Paradxně k chápání suvislstí dchází čast v zemích Jihu ještě víc, než u nás (např. dchází k defrestaci, prtže se pěstují rstliny pr bipaliva na Severu) GRV na Jihu by měl bsahvat dstranění mýtů Severu i Sever má svje prblémy, není t ráj na zemi, v tm můžeme přispět na jihu 3. Dělení činnstí rganizací FRSu d tří blastí (rzvjvé prjekty, GRV, vlivňvání plitik) nás mezuje. 1. Věnujeme se i blastem, které nezapadají d stanvených tří škatulek. Jaké další blasti naší práce tedy jsu: 1. ZRS 2. GRV 3. Plicy (i plitická práce) 4. Výzkum 5. Síťvání (i jak cíl mít spjence pr řešení prblémů) 6. Splupráce se sukrmým sektrem 7. Splupráce s akademickým sektrem 8. práce s médii 9. kampaně 2. diskuze, zda jsu t blasti činnsti, neb cílvé skupiny Návrh: říct si blast práce, nástrje a cílvky a t nakmbinvat. Např. GRV ve firmách. Všechny nástrje splu suvisí navzájem! Každá rganizace si může určit kmbinaci, která jí bude nejvíce vyhvvat. CÍL je stejný v GRV, plicy i v prjektech na Jihu. Je ale škda, že se jedntlivé skupiny nedívají na t, jak t dělají statní, včetně jiných sektrů (akademie, firmy, média ). 2. Organizace se mhu převážně věnvat a hlásit k jedné blasti, ale ve své činnsti dělají i druhé (např. Rzvjví pracvníci dělají plicy v zemích svých prjektů) reflektujme prvky a buďme si vědmi prvků práce blastí a spjujme v rámci FRSu tyt lidi 4. Jak se ptkávají ptřeby a nabídka th, c si blasti (GRV, RS, OP ) mhu pskytnut
(Práce ve skupinách pdle příslušnsti k blasti, srvnání slupců vedle sebe tedy ukazuje, d jaké míry se představy lidí pracujících v různých blastí překrývají). RS nabízí GRV: evidence z praxe rzvjvých prjektů kntakt s partnery v zemích Jjihu kmunikace prblémů/plitik zpětnu vazbu na zbrazvání reality ve vzdělávání Infrmace skutečných ptřebách příjemců OP nabízí GRV Glbální rzvjvé vzdělávání GRV ptřebuje d RS infrmace z terénu (knkrétní příklady, cases) data (analýzy, výsledky) infrmace d dnrů (kam jsu chtni směřvat prstředky? Nezávislst?) Znalst jaké jsu aktuální prblémy (message) GRV ptřebuje d OP tlak na efektivní uktvení GRV ve frmálním vzdělávání tlak na vytvření a uktvení plitik, které pdpří dsažení cílů GRV (zeměděl, bchd, ŽP, Průmysl) pdpra, prsazvání gd gvernance Zajištění prstředí práce pr NNO, watchdg, przumění rzhdvacím prcesům - Otázka, která vzniká: kd je nsitelem tlaku s cílem dsahvání cílů GRV, kd by měl vyvíjet hlavní aktivitu a jaké mají být nástrje RS nabízí plicy evidence z praxe rzvjvých prjektů kntakt/síťvání s partnery v zemích Jihu kmunikace prblémů/plitik zpětná vazba předávat zkušensti z vlastní plicy práce v zemích prjektů GRV nabízí Plicy příklady dbré praxe a výstupy (pdklady pr argumentaci) pmc s reflexí suvislstí, s kntexty (GRV je dál) Ovlivňvání plitiky (OP plicy) OP ptřebuje d RS zapjit implementátry prjektů d skutečné plicy data, infrmace dpadech evidence-based apprach průběžné věřvání přímé zapjení příjemců/dát jim hlas zpětnu vazbu: když změny nastaly, jestli vedly k dpadům, ke kterým směřvaly znvu ddatečně hdntit OP ptřebuje d GRV splečná frmulace argumentů=přetavit slžitá sdělení d srzumitlné řeči znalst názru v ČR d cílvek GRV přímé zapjení cílvých skupin
věřvání dat+pstjů budvání pdpry veřejnsti bčanské vzdělávání (aby lidé věděli, c je plitika a prč je důležitá) - Lidé ve fieldu se dvlávají na nedstatek kapacit, přitm jsu ale naknec plicy nucení dělat měli by částečně být plicy fficery. Není kapacitách, ale nastavení pririt. - Pkud se bude ZRS ubírat směrem, který se teď bjevuje, bude důležité pr NNO na Severu ne hlavně budvat své kapacity pr pliticku práci. Stejně tak plicy fficeři jezdit na Jih, aby místním NNO pmáhali vlivňvat plitiky na místě. - GRV je krk napřed v chápání glbálnsti rzvjvých prblémů suvislsti, kntext měli by víc tyt zkušensti sdílet s statními (plicy i ZRS) GRV nabízí RS přens infrmací k veřejnsti zpětná vzaby d veřejnsti na RS knkrétní metdy jak kmunikvat vytčená (aktuální) témata a jak jim przumět změna brazu rzvjvky ve splečnsti OP nabízí RS Ovlivnění pririt + finance watchdg skutečnéh naplňvání enabling envirnment pr NNO kherence statních plitik z phledu rzvjvých cílů uznání neziskvéh sektru jak aktéra + kredibilita NNO sektru prmítání dat a prblémů z fieldu d kncepční plicy úrvně przumění rzhdvacím prcesům Rzvjvá splupráce RS ptřebuje d GRV Sdílení metd, przumění tématům a cílům Přens infrmací k veřejnsti, kmunikvání kntextu (pkud nebude d veřejnsti) Zviditelnění RS ale má být včetně kritiky a zviditelnění negativních dpadů? RS ptřebuje d OP zviditelnění RS vlivňvání dnrů a širké veřejnsti (Ovšem OP nepracuje s veřejnstí) zpětná vazba sdílení zkušenstí/metd Nvé myšlenky: výměna plicy zkušenstí mezi lidmi z terénu a lidí z plicy dma Pkud se bude ZRS ubírat směrem, který se teď bjevuje, bude důležité pr NNO na Severu ne hlavně budvat své kapacity pr pliticku práci. Stejně tak plicy fficeři jezdit na Jih, aby místním NNO pmáhali vlivňvat plitiky na místě.
GRV je v přemýšlení a reflektvání vývje kntextů a suvislstí dál (než plicy a rzvjvka), může pmci s reflexí praxe GRV může přispět Plicy se znalstí názru a pstjů cílvek mžná splupráce Závěry: - Činnstí je víc, než c by bsahval rzdělení na 3 základní blasti - Je ptřeba překnat stych ze splupráce s statními a mnhem lépe se prpjit navzájem, t umžní být věrnější realitě - Definice ptřeb zazněla - Je nutné přijít na způsby, jak čekávání dsáhnut!!! Ve FRS by se měly nastavit dluhdbé mechanismy na splupráci a kmunikaci napříč blastmi práce nejen pracvní skupiny, ale také správní rada a valná hrmada strategické a praktické průběžné vytváření strategií a pririt. Parkviště: cílvá skupina světy by měl být byznys kdy, jak a jaku rzvjvu splupráci kmunikvat v GRV ( může být včetně kritiky a zviditelnění negativních dpadů?) Paradx: plicy nepracuje s veřejnstí, ale veřejnst pr svu práci ptřebuje 1.3 Je mžné zajistit finanční stabilitu a zárveň nezávislst? Pavel Gruber, Evžen Diviš Zpčátku se debatující zaměřili na tázku, c pr ně znamená nezávislst. V dpvědích nejčastěji zazníval názr, že se rganizace nemůže nazývat zcela nezávislu, pkud je pdprvána granty d státních neb sukrmých dárců. Byl by t mžné puze v případě, že by se spléhala puze na dary individuálních dárců (př. Greenpeace), ale t je pr středně velké rganizace nereálné. Záleží také na blasti, každá blast si najde svéh dárce, v případě rzvjvé prblematiky je tu však vždy vazba na státní a evrpské granty (hrzba také u sukrmých dárců). Někteří diskutující vnímali finanční nezávislst jak ttžnu s myšlenkvu. Zazněl názr, že není dbře se přizpůsbvat penězům za cenu ústupků ze své vize. Nikd by neměl dělat t, s čím se nezttžňuje. Ale většina se shdla na tm, že bez těcht ústupků by nebyla živtaschpná. Prt je důležité, aby dnátři a realizátři sdíleli stejnu vizi. Zazněla tázka, zda z grantů pkrývat puze prjekt. Peníze jsu nezbytné i na chd a činnst rganizací. Je důležité si tut skutečnst uvědmit a přijmut uvnitř rganizace za samzřejmst a pté umět kmunikvat navenek (dnrům a veřejnsti). Je důležité, aby byli zaměstnáváni dbrníci a byli za svu práci příslušně hdnceni. Shda panvala v tm, že je dbré si strategie financvání jasně definvat d začátku fungvání rganizace (př. chci/nechci využívat státní pdpru, přijmu /nepřijmu finanční pdpru d knkrétních sukrmých dárců). Nejvíce finančně hrženy jsu středně velké rganizace. Malé rganizace mají jen drbné výdaje na zaměstnance a vedení kanceláře a využívají d značné míry práce
dbrvlníků. Velké rganizace mhu náhlý nedstatek financí řešit financváním z jiných prjektů (tzv. diverzifikace zdrjů financí). Středně velké rganizace jsu tak nejvíce hrženy zánikem, pkud nepřijmu státní grant Stávají se tak nejvíce závislé na pdpře. Čast chybí peníze na prvz kanceláře. V některých případech je řešení mezit aktivity či navázat partnerství. Zazněl názr, zda neuvažvat jiných právních frmách rganizací. Na příklad p vzru OXFAM implementační agentura. Snižuje se tak závislst na dnrech. V tázce nezávislsti se bjevuje i prblematika sítí síť pdléhá tzv. většinvým zájmům, jedna rganizace v rámci sítě není nikdy zcela nezávislá (př. ADRA). Pkud jde kmunikaci rganizací směrem k veřejnsti, je nutné, aby si rganizace nastavily/změnily vnitřní rganizační kulturu. Tzn. aby se naučily vnímat samy sebe jak plnhdntné dbrníky ve své specializaci (nikli trpící pr blah lidstva, dbrvlníci ). Teprve ptm, je mžné měnit veřejné mínění neziskvých rganizacích. Pdle diskutujících velká část veřejnsti netuší, c je náplní práce zaměstnanců neziskvky, vnímá je spíše jak dbrvlníky. Diskutující vnímají tlak d českých dnrů na snížení platů (až 18 tisíc hrubéh) a pačné tendence ze strany evrpských dnrů. Organizace by si měly neústupně stát za určenu výší platů a neustupvat. Diskutující sumarizvali následné dpručení směrem k rganizacím Transparentní účet (nline všichni můžu sledvat finanční tky) X nebezpečí kntrla dárců, u některých plžek (např. kancelářský prvz) je lepší uvést klnku jiné Nutné zrušit autcenzuru v NNO, sami se zavrhují, mzdvě pdhdncují Dbré diverzifikvat vlastní zdrje, přesvědčit lidi své užitečnsti Důsledná transparentnst, kmunikvat prvnáváním s businessem (ptřeba kvalitních lidských zdrjů dbře placených), rganizace musí přijmut rizik, že někh dbře zaplatí Individuální kmunikace, náklady za účast na přednášce atd., důležité kmunikace (vysvětlení v čem spčívá práce v rganizaci) s přáteli, rdinu atd. Chce t čas u nás stále převládají nadšenci, kteří pracují za mál peněz, v zahraničních neziskvých rganizacích již jsu stanveny dpvídající platy V blasti rzvjvé splupráce se stále častěji bjevuje nebezpečí dumpingu (pdhdncené financvání režijní a mzdvé a sbní náklady), rganizace by se neměly navzájem vnímat jak knkurenční a neměly by tmut trendu prpadat. Zazněla tázka, zda se prezentvat se jak prfesinální neziskvá rganizace, která se přibližuje businessu neb zůstat vylženě nevládní bjvat prti prjektvému jazyku. Otázka d buducna. Diskutující se shdli, že velku překážku firemnímu fundraisingu je byrkracie. Čast víc financvání za směrnice než za samtný prjekt. 1.4 Splupráce s privátním sektrem Petr Lebeda, Inka Píbilvá Úvdní příspěvek: Petr Lebeda (viz ppt prezentace) Facilitace: Inka Píbilvá Prč splupracvat s privátním sektrem?
Prtže je t jeden z nejdůležitějších aktérů eknmiky pkud chceme zlepšvat udržitelný rzvj a eknmiku, tak s privátem musíme splupracvat. V phledu z implementace rzvjvé splupráce ta nevyhnutelnst není tak zřejmá. Vyvstává tázka definice rzvjvé splupráce. Existuje určitá kmplementarita my i ni máme určité schpnsti, silné a slabé stránky, vhdnu kmbinací se může dsáhnut vyšších výsledků než samstatně. Ovlivňvání th, jakým způsbem pdnikají tzn. abychm je vlivňvali. Mají jiný phled na věc znát h. Zasáhnut širku škálu zákazníků, sptřebitelů, mají vypracvané strategie, kmunikaci, marketing, pstupy můžeme tu jejich síť využít neb se naučit ty pstupy. Umět si zmapvat, kd c dělá, jestli mají splečné cíle / zájmy řada může mít blíže než jiné NNO. Nsitelé invací, searchers pr řešení. Mají zdrje různé typy zdrjů: knw-hw, manažerské schpnsti, lidské zdrje, finanční, sciální kapitál kntakty. Prč nesplupracvat s privátním sektrem? Hrzba manipulace s cílvu skupinu (sptřebiteli), nelze přijmut jejich způsb. Ale tázka, c je manipulace je t vlivňvání neb belhávání, aniž by ten manipulvaný věděl, kam t směřuje. Nedělají t i nevládky? Zneužitelnst th, c je pr velku část splečnsti zajímavé a tím zneužijí pr vlastní prsazení (např. využívání značky Bi pr marketing). Suvisí s dravstí určitéh Green washing zneužívání pr NNO a rzvjvky pr jiné cíle. Může t vést k pškzení dbréh jména rganizace, diskreditaci. Hrzba hržení reputace: Zvážit dpady splupráce s určitým byznysem pr naše vnímání naší rganizace ve veřejnsti a vůči dalším partnerům nutné určit si hranice splupráce, d kh brát peníze a ne, uvědmit si vlastní cenu (rizik pr malé NNO pr firmu nemusí být velká částka, ale pr NNO je t hdně a spjení jména může mít pr firmu větší efekt). Není mžné udělat celkvý screening, vždy se najde část lidí, kteří danu firmu neberu musíme si určit, klik jsme schpní ztratit u určité části veřejnsti. Jak určitá firma přistupila k řešení určitých prblémů v minulsti. Nárdní divize vs. celá firma jak MNC. Připravit kmunikaci a krizvý manuál. Důležitá kmunikace, prč s byznysem splupracujeme. Mžnst nadále kritizvat firemní dárce. Jednstranné přebírání knw-hw ze strany firmy d NNO. Udržet míru vzájemnéh užitku. Hledání splečnéh knsensu a cílů (viz. Nepdařená pdpra pr ftvltaiku).jeden příklad může pškdit celý sektr (bipaliva, nemcnice v Zambii). Prblém, když se institucinalizuje určitý pdíl bipaliv neb ftvltaiku musíme přiznat chybu, mrzí nás t, jdeme dál, kultivvat prstředí, řešit chyby. Prblém knkrétních prjektů na míru d firmy ptřeba důkladné analýzy prjektu / needs assessment a rizik a zpětná kntrla stejně jak u jiných prjektů. Hrzba zneužití pr jiné účely / plicy práce nutn definvat, za jakých pdmínek i ujasnit si mtivy. Odlišit typ splupráce, d které jít a d které ne, pečlivě vybrat typ splupráce s danu firmu.
Finanční závislst nutn diverzifikace prtflia financvání, neutralizvat ty dnry, kde je větší rizik ztráty finanční nezávislsti frmu multistakehlders přístupu i při financvání sdílené cíle i v multilaterálních firemních prjektech. Zneužití NNO pr získání grantu/zakázky v ZRS tedy pět jednstrannst. Negativní přístup k určité firmě nás může dříznut zcela d mžnsti ckliv změnit v sektru (např. ČEZ a energetika a klimatické změny nelze je zcela dstřihnut d diskuse změnách). Měří se míra změny a ptenciál změny, pzitivní přístup zlepšvat a kultivvat p dbrém t, c tam je. Diskusí získáme nvé phledy, argumenty. Jsu tu firmy, které jsu zcela mim splupráci? Asi existují (zbrjařské apd.). Ale je t tázka naší filzfie část NNO, které s nimi budu chtít splupracvat, bychm měli respektvat, že mají jinu filzfii změny. Není ale mžné z th dělat kdex a nrmu zakazvat s někým určitý typ splupráce. Zkušenst s Hme Credit ceněný ČvT za pkrk, ale zneužil dal si na letáky, že ČvT dpručuje Hme Credit. Je nutný definvat cíl splupráce a frmu debaty? Financvání? Spjvání jména? Ovlivňvání? Neexistuje bezpdmínečná pmc a dtace d firem. C je cílem splupráce? Chceme peníze neb jinu frmu např. pr vlivňvání, diskuse? Existující typy splupráce: Např. pskytující služby P.R., kmunikace, grafika. Plicy/advcacy práce např. výnsy s emisníh bchdvání vznikla kalice mezi firmami a NNO (zateplvání staveb, stavební firmy) pr využití prti klima změnám. Splečné pzice, debaty s plitiky apd. 1. Realizace prjektů v partnerských zemích velký kredit, PR, velké NNO, filantrpie, neb prjektvá spluráce, časem bhcní zájmy českých firem (SME). Příspěvky na ZRS prjekty má asi jen Člvěk v tísni, velké prjekty. Knsrcium při realizaci prjektů dělení ddávky na hard a sft části, dplňující. Uchpitelné téma je mžné lépe získat prstředky d firem i menší firmy. Využití kmunit pr ddávky velkým firem (viz CARE). Kmerční splupráce. 2. Osvěta a GRV rzšířit vnímání rzvjvky na glbální udržitelnst Zlepšvání praxe firem a jejích dpadů (např. NaZemi a jejich průzkum utdr firem ddavatelských řetězcích). Splupráce přes CSR přes malé prjekty je mžné se dstat k velkým změnám byznys mdelu (změna výrbníh neb distribučníh pstupu). Frma kmplexní splupráce výrbní pstupy a změna prstředí i jak fundraising. Splupráce při definvání CSR strategie vč. připjení se k myšlence a jejich vlastní prpagace vůči veřejnsti, vezmu si téma za své a změna jejich myšlení (viz. Bageterie Bullevard). Vysvětlit firmě, že ač má lkální byznys, tak může své zákazníky slvit s glbální vazbu. GRV může pdpřit CSR prjekty mim ČR. 3. Plicy/advcacy
Splupráce přes ILO. Mezinárdní tematické sítě (pr multistakehlder) pr systémvé změny (např. naše NNO t ještě nereflektují, byl by dbré pdpřit, jak se zapjit d tét splupráce. EDUFON fórum pr představení invativních vzdělávacích prjektů, Praha, Brn, prjekty se představují mezi firmami a NNO a síťuje se. 2 Jak naše splečné i rzdílné phledy kmunikvat navenek? Ivna Remundvá Diskuse: Bude FRS kmunikvat jedntně? Shdneme se na splečných tezích? A jak t budeme kmunikvat? Inzeráty za velké peníze vs. k čemu t vede a jaký t má dpad? Pdbné prblémy v jiných blastech: dpadvá kampaň jak strukturální fndy měly reálný dpad na ČR Ppularizační kampaň na vědu a techniku zapjení studentů, prč se tmu věnvat. Výzvy: nechta schpnst se přizpůsbit té cílvé skupině, na kteru se zaměřujeme. Jak srzumitelně vysvětlit smysl a dpad primárníh výzkumu, dpad na splečnst. Pr nás: phybujeme se ve sféře pjmů a hdnt, ale cílvá skupina (veřejnst, plitici apd.) t nebudu vnímat srzumitelně. Termíny a způsb kmunikace budeme je schpni plpaticky přenést na cílvu skupinu? Trpíme prfesinální sleptu. Zkusme si vysvětlit naší babičce, c děláme a prč. Maximální umění je ppsat kmplexní a slžitu věc jednduše. Výzva: dstat se mentálně na tut úrveň i plitici jsu bčané, jiné nástrje, ale způsb kmunikace bude stejný. Jaký t pr ně bude mít příns, jaké plitické bdy t pr ně bude znamenat. Sft prjekty se těžk prdávají, ale síla je v těch příbězích. Rztříštěnst názrů, nejedntnst. Mst (přestřihnu pásku, data, klik t ušetří) vs. vzdělávání (k dispzici je řada příběhů) Výhda: schpnst kmunikace, běžně hvříme s lidmi, jsme schpní mluvit. Musíme splu pracvat při vlivňvání apd. Vytvřit minimální kmunikační minimum, na kterém se můžeme shdnut hlavně argumentační minimum. Vydefinvat si 10 tázek a dpvědí a na ně být schpní stejně dpvídat. Argumentář a jedntný hlas na všech úrvních. Bude t trvat dluh. Mít jednh ambasadra mim sektr a plitiku dluhdbě by za nás mhla stát a pdprvat a vydupat sektr z prachu. Ušetří nám t peníze. Někd, kh budu schpní vyslechnut i PS Parlamentu. Chce mít FRS splečný argumentář? Chceme mít jednh ambasadra? Máme splupracvat s agenturu, která pmáhala prpagvat nejdražší stezku. Budeme půsbit důvěryhdněji, prces bude vést k tmu, aby FRS fungval lépe, příchzí rganizace, které přijdu k htvému, bude pr ně ušetření kapacit.
Mít pr FRS zlidštěný slvník t by pmhl všem. Prces je mžná důležitější než ta kmunikace. Otázka, jestli navyšvat neb nenavyšvat nebyla zřejmá. Kde ten stejný hlas je. Není t jen hlas FRS, ale sektru, splupráce s MZV a ČRA při tvrbě. C jsu cíle a ataky takvéh nástrje hníme mc zajíců najednu. Musíme si ujasnit, c přesně chceme. Kmunikační minimum je akrát tak ambiciózní. Argumentační materiál pr nejčastější útky z veřejnéh prstru a d plitiků. Bude t mít i přidaná hdnta pr usazvání naší strategie c chceme, na čem jsme schpní se shdnut (ta míra neshdy je vyská). Další přidaná hdnta splupráce s externími dbrníky mim náš sektr, dstat zpětnu vazbu, nutnst převyprávět t, c děláme. Dbré kmunikační minimum becně vnímání neziskvéh sektru blázni, c za mál peněz něc dělají neb vyžírkvé, c žijí z grantů, a nevíme, c dělají. Připravit argumentář ze spřátelených médií a plitiků. Ambasadr prblém, že sami nemáme vždy schpnst bejmut všechny suvislsti. Nejsme schpní se shdnut na jednm i na tm širkém bsahu. Nemůžeme čekávat, že bude mít veškeré znalsti. Spíše upzrňvat na ty glbální výzvy a tím by t sknčil. Ppisvat, že se glbální kntext mění a že je třeba, aby česká splečnst začala vnímat ty prblémy. Spíše nastlvat tázky než se zapjvat d diskuse. 2.1 Dpručení pr FRS Jak zajišťujeme pzitivní dpad a udržitelnst naší práce? K jaké změně přispíváme? Zazněl rvněž názr, že neúspěchy by měly být uváděny např. ve výrčních zprávách. FRSu byl dpručen, aby dšel k dhdě, jak si dávat zpětnu vazbu (i kriticku) mezi jedntlivými rganizacemi ve FRS a zamezit výměnu názrů skrze média a pdkpávat si tak vlastní dpady, či zveřejňvat bsah fóra určenéh jen členům a pzrvatelům FRS. Ohledně pužívaných technických a dbrných termínů, které kmplikují správné chápání našich sdělení, je třeba zlidštit slvník (jedna rganizace se t právě pkuší). Byl též dpručen budvat dbré vtahy se susedy naší kanceláře, aby przuměli tmu, c děláme. Rlí FRS by měl být ujasnění, c je cílem splečné kmunikace snaha zajistit pdpru veřejnsti i plitiků, vybrat splečné pselství/argumenty. Také byl zmíněn, že rle FRS by měla být spíše v rámci becné advcacy a plicy práce, ne v knkrétních tématech. FRS by měl pdprvat různrdst (např. menší rganizací v nepriritních zemích), prvzní věci a vzájemný respekt. Také by měl předávat dbré zprávy (i malá změna je dbrý vklad, pracvat s sbní výpvědí), zhlednit ne/fungvání médií a dplňvat zjedndušené phledy. Sdělení by měla být jednduchá - prč ZRS, prč GRV. Prblémy by měly být jedntně a celistvě kmunikvané. Jak sektr bychm se neměli tvářit nadřazeně (děláme dbr) nad privátním sektrem, spíše stavět msty. Suvislsti mezi praxí rzvjvé splupráce/plic a světu
Ve FRS by se měly nastavit dluhdbé mechanismy nejen pracvní skupiny, ale také správní rada a valná hrmada strategické a praktické průběžné vytváření strategií a pririt. Financvání zvýšit tlak na státní/nestátní dnry, zrušit priritní země, vypisvat grantvá řízení v suladu s iniciativu neziskvých rganizací ne dnrů. Zazněla tázka, jaká je přidaná rle severní neziskvé rganizace. Nejdřív kapacitní struktury v jižních zemích, až pté práce na severu? Jižní neziskvé rganizace zatím nejsu připraveny převzít vše d svých ruku. Budeme si umět přiznat, kdy budu jižní země připraveny? Řeknu si sami. Aktuálním trendem je decentralizace. Pkud jde kmunikaci a světu na veřejnsti. Je tázku, zda veřejnu vůbec zajímá, zda jsu neziskvé rganizace v blasti rzvjvé splupráce nezávislé. Zazněl názr, že jde puze interní tázku. Lidé spíše ceňují viditelnu pmc a průhlednst na příklad knkrétní příběh malé neziskvé rganizace. Nezávislst veřejnst řeší v tu chvíli, kdy se něc stane, důležité u firemních dárců. Zastupitelé rganizací by měli vytvářet vztahy s lidmi, kmunikvat přes přednášky neb světvé akce. Jsu v tázce financvání důležité kmerční aktivity NNO? Mhu t být ptenciální finanční zdrje na prjekt. Pdle zkušenstí diskutujících má např. prdej předmětů určitý příns, ale důležitější je t, c prdej předmětů přináší pr PR. Nicméně zazněl dpručení, že je dbré nastavit účastnické pplatky za každu přádanu akci. Psledním diskutvaným tématem byla etika firemních dárců. Většina diskutujících má v rámci rganizace tzv. black list dnrů a striktně jej ddržuje (v tmt směru kritika vůči FRS). Apriri zamítat všechny firemní peníze není dbré, nicméně je vhdné si nastavit vnitřní kdex etickéh financvání. Něklik rganizací pužívá strategii knsensu, musí se na kdexu shdnut všichni. Rzhdně není vhdné brát peníze d firem, které kritizujeme, ani d jejich knkurentů. Splupráce s privátním sektrem: Návrh na MZV/ČRA vytvřit prgram pr CSR prjekty a multistakehlders přístupu světa a plicy. Vytvřit mechanismus financvání splupráce NNO a sukrméh sektru v blasti je t ddatečný incentiv a pbídka, aby t ty NNO dělaly, není t ale nutně ptřeba k tmu, aby ta splupráce prbíhala. Pkud bude vytvřen tent prstr, tak t bude mít šanci vyčlenit určitu systematičnst. Vyčlenit člvěka, který se té zmapvání splupráci mhl věnvat. Ale není mžné t takt institucinalizvat je třeba, aby si t ta NNO uvědmila a sama chtěla a vyčlenila zdrje a kapacity, jinak t nebude efektivní. Vyvlávání pcitu viny vy jste ti, c vyděláváte, tak musíte dávat peníze na NNO a rzvjvku. Byznys prpaguje úspěch vs. NNO vypráví negativních věcech. NNO jsu úspěšné, ale nejsme schpni sebevědmě prezentvat náš úspěch. Ale my se zase nemůžeme stát těmi marketéry. Ale NNO nesmí být vnímaný ze strany byznysu jak ten, kd stále natahuje ruku. Pzr na steretypy z bu stran!
Pjďme si říct, c je ten mechanismus pr MZV ale taky t, c jsu už ty existující mechanismy, zvát lidi zvenku a diskutvat. Nehledě na mechanismu. Ptřeba ale knkrétníh, specifickéh výkpu, knkrétní téma ale t je na každé NNO. Má FRS vůbec tut splupráci facilitvat? Neb t nechat na bilaterální cestu. Platfrma musí vytvářet rámec, příležitsti pr knkrétní příležitsti, pmáhat rganizacím, jak t dělat. Vytvřit téma pr HUB setkání mezi byznysem Jít dva-tři krky dále a vydefinvat si typy práce, ptřeb NNO a k nim napasvat typy firem, připravit mžné setkání pr určitý typ splupráce (realizace ZRS prjektů, CSR apd.). Přistupvat k tmu trchu ad hc a nebudvat splupráci pr splupráci, ale pr jasný a knkrétní účel (např. k prsazení určitéh cíle/tématu např. emisní pvlenky apd.). V jakých našich tématech máme mezi firmami spjence? Při našich aktivitách přemýšlet, s jakými aktéry splupracujeme. Asi bychm neměli vstupvat d plicy práce vztahu byznysu a rzvje. Vytvřit kncepci na splupráci NNO a firem a zapjvání firem d ZRS? Musíme si připravit argumenty, abychm nebyly příliš v defenzivní rli.