Investiční služby, Investiční nástrje a rizika s nimi suvisející Předmětem tht materiálu je infrmvání zákazníků v suladu s 15d dst. 1 písm. b), c) a d) zákna č. 256/2004 Sb., pdnikání na kapitálvém trhu, ve znění pzdějších předpisů (dále jen ZPKT ) investičních službách, které je J&T BANKA, a. s., (dále jen Banka ) právněna na základě pvlení České nárdní banky (dále jen ČNB ) pskytvat, investičních nástrjích, kterých se může týkat investiční služba, kteru Banka pskytuje zákazníkům, mžných rizicích, která mhu být s tut investiční službu neb investičním nástrjem spjena, a mžných zajištěních prti nim. 1. Investiční služby Banka je na základě pvlení ČNB č.j. 2009/3975/570 ze dne 3. června 2009 a ve smyslu ZPKT právněna pskytvat následující investiční služby: Hlavní investiční služby: (i) přijímání a předávání pkynů týkajících se investičních nástrjů; (ii) prvádění pkynů týkajících se investičních nástrjů na účet zákazníka; (iii) bchdvání s investičními nástrji na vlastní účet; (iv) bhspdařvání majetku zákazníka, je-li jeh sučástí investiční nástrj, na základě vlné úvahy v rámci smluvníh ujednání; (v) investiční pradenství týkající se investičních nástrjů; (vi) umisťvání investičních nástrjů bez závazku jejich upsání. Vedlejší investiční služby: (i) úschva a správa investičních nástrjů včetně suvisejících služeb; (ii) pskytvání úvěru neb půjčky zákazníkvi za účelem umžnění bchdu s investičním nástrjem, na němž se pskytvatel úvěru neb půjčky pdílí; (iii) pradenská činnst týkající se struktury kapitálu, průmyslvé strategie a s tím suvisejících tázek, jakž i pskytvání prad a služeb týkajících se přeměn splečnstí neb převdů pdniků; (iv) pskytvání investičních dpručení a analýz investičních příležitstí neb pdbných becných dpručení týkajících se bchdvání s investičními nástrji; (v) prvádění devizvých perací suvisejících s pskytváním investičních služeb; (vi) služby suvisející s upisváním neb umisťváním investičních nástrjů. 2. Investiční nástrje 2.1. Obecně investičních nástrjích Banka v suladu s ustanvením 3 ZPKT rzlišuje následující druhy investičních nástrjů: a) investiční cenné papíry jsu bchdvatelné na kapitálvém trhu a zejména se jedná i. akcie neb bdbné cenné papíry představující pdíl na splečnsti neb jiné právnické sbě, ii. iii. iv. dluhpisy neb bdbné cenné papíry představující práv na splacení dlužné částky, cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v bdech i. a ii. (např. pukázka na akcie), cenné papíry pravňující k nabytí neb zcizení investičních cenných papírů uvedených v bdech i. a ii. (např. pční listy), v. cenné papíry, ze kterých vyplývá práv na vypřádání v penězích a jejichž hdnta je určena hdntu investičních cenných papírů, měnvých kurzů, úrkvých sazeb, úrkvých výnsů, kmdit neb finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů (např. investiční certifikáty).
b) cenné papíry klektivníh investvání zejména se jedná i. pdílvé listy pdílvéh fndu, ii. iii. akcie investičníh fndu, cenné papíry klektivníh investvání vydané v zahraničí (např. akcie investičních splečnstí s prměnlivým základním kapitálem tzv. SICAV). c) nástrje peněžníh trhu nástrje, se kterými se bvykle bchduje na peněžním trhu, zejména se jedná i. pkladniční pukázky, ii. iii. depzitní certifikáty, kmerční papíry. d) finanční deriváty tzv. pravé finanční deriváty pce, futures, swapy, frwardy a jiné nástrje, jejichž hdnta se vztahuje ke kurzu neb hdntě cenných papírů, měnvým kurzům, úrkvé míře neb úrkvému výnsu, jakž i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá práv na vypřádání v penězích neb práv na ddání majetkvé hdnty, k níž se jejich hdnta vztahuje. e) kmditní deriváty - kmditní deriváty s právem na vypřádání v penězích pce, futures, swapy, frwardy a jiné nástrje, jejichž hdnta se vztahuje ke kmditám a z nichž vyplývá práv na vypřádání v penězích neb práv alespň jedné strany zvlit, zda si přeje vypřádání v penězích, není-li využití tht práva dvislé d platební neschpnsti neb jiné bdbné nemžnsti plnění. Banka za investiční nástrje nepvažuje platební nástrje. Banka tímt upzrňuje zákazníky, že jeden investiční nástrj může pdle svých vlastnstí vykázat znaky více druhů investičních nástrjů, zákazník by měl prt sledvat pvahu knkrétníh investičníh nástrje, jedná se například tyt případy: akcie investičníh fndu může být zařazena d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny cenných papírů klektivníh investvání, směnka může být za určitých klnstí zařazena d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny nástrjů peněžníh trhu, investiční certifikát může být zařazen d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny finančních derivátů. 2.2. Stručná charakteristika becně nejčastěji bchdvaných investičních nástrjů 2.2.1. Akcie Akcie představuje cenný papír, s nímž jsu spjena práva akcináře pdílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku akcivé splečnsti. Akcie mhu být vydávány v listinné neb zaknihvané pdbě. S akciemi jsu spjeny dva mžné druhy výnsu i) kapitálvý výns spčívající v kladném rzdílu mezi prdejní a nákupní cenu akcie (v případě, že je tent rzdíl záprný, jedná se samzřejmě kapitálvu ztrátu) a ii) dividendvý výns suvisející s vyplacenu dividendu majiteli akcie. Akcie mhu být bchdvány na regulvaném trhu i mim něj. 2.2.2. Dluhpisy Dluhpis je dluhvý cenný papír, se kterým je spjen práv na splacení dlužné částky a pvinnst emitenta tt práv uspkjit vůči každému vlastníku tht investičníh nástrje. Knkrétní pdba tht závazku závisí na druhu dluhpisu. Dluhpisy můžeme dělit zejména pdle dby splatnsti (krátkdbé, dluhdbé), pdle druhu emitenta (dluhpisy veřejnéh sektru, bankvní dluhpisy, dluhpisy krprací apd.), pdle způsbu výplaty kupónu (bezkupónvé dluhpisy, dluhpisy s fixním kupónem, dluhpisy s prměnlivým kupónem apd.). Mžný výns z dluhpisu je bezprstředně spjen s typem dluhpisu. Tent vztah světlují následující příklady bezkupónvé dluhpisy investr je nakupuje za nižší cenu, než je jejich jmenvitá hdnta, v dbě splatnsti bdrží jmenvitu hdntu výns z tht typu dluhpisu je ptm dán rzdílem mezi jmenvitu hdntu a přizvací cenu dluhpisu kupónvé dluhpisy investrvi je emitentem každrčně vyplácen kupón a v dbě splatnsti je investrvi vyplacena jmenvitá hdnta dluhpisu - výns je ptm slžen ze dvu částí i) kupónvý 2/13
výns (jeh výše může být určena fixně neb se může měnit během dby splatnsti dluhpisu) a ii) kapitálvý výns - ten může být dán buď kladným rzdílem prdejní a nákupní ceny dluhpisu neb kladným rzdílem vyplacené jmenvité hdnty dluhpisu a nákupní ceny (i v případě dluhpisů může investr utrpět kapitálvu ztrátu, pkud nákupní cena převýší cenu prdejní neb vyplacenu jmenvitu hdntu při splatnsti dluhpisu) strukturvané a další speciální typy dluhpisů u těcht speciálních druhů dluhpisů je mžné participvat na výnsu (ale i ztrátě) dalších investičních nástrjů. 2.2.3. Cenné papíry klektivníh investvání Obecně klektivním investvání Klektivním investváním se pdle zákna č. 189/2004 Sb., klektivním investvání, ve znění pzdějších předpisů (dále jen ZKI ) rzumí pdnikání, jehž předmětem je shrmažďvání peněžních prstředků upisváním akcií investičníh fndu neb vydáváním pdílvých listů pdílvéh fndu, investvání na principu rzlžení rizika a další bhspdařvání tht majetku. Obdbnu definici klektivníh investvání můžeme nalézt i v právních řádech dalších zemí Evrpské unie, které však znají i některé další instituty, které se v českém právu zatím nebjevily, například investiční splečnst s prměnlivým základním kapitálem SICAV (viz níže). Fndem klektivníh investvání může být jednak investiční fnd a jednak pdílvý fnd a lze je dělit z různých hledisek. Pr investra je však klíčvé členění fndů klektivníh investvání na fndy standardní a fndy speciální. Standardní fnd klektivníh investvání splňuje pžadavky práva Evrpské unie a je tudíž indiferentní, ve kterém státě Evrpské unie byl zalžen, vždy pdléhá stejnému režimu (pvlvací prces, investiční limity apd.). Naprti tmu speciální fnd klektivníh investvání nesplňuje pžadavky práva Evrpské unie a každý stát Evrpské unie si tak ve svém právním řádu může upravit režim těcht fndů pdle svéh uvážení. Velmi praktické je pr investra i členění fndů klektivníh investvání pdle zaměření jejich investic, takt rzlišujeme fndy peněžníh trhu, dluhpisvé fndy, akcivé fndy, smíšené fndy, nemvitstní fndy, fndy fndů, atd. Specificku skupinu fndů jsu pak speciální fndy pr kvalifikvané investry. Pdílvé listy Pdílvý list je cenný papír, který představuje pdíl pdílníka na majetku v pdílvém fndu a se kterým jsu spjena další práva plynucí ze ZKI neb statutu pdílvéh fndu. Pdílvý fnd nemá vlastní právní subjektivitu a je bhspdařván investiční splečnstí. Pdílvé listy mhu být dvjíh druhu: pdílvé listy tevřenéh pdílvéh fndu tevřený pdílvý fnd nemá mezený pčet vydávaných pdílvých listů investiční splečnst dkupí pdílvý list na žádst pdílníka za částku, která se rvná aktuální hdntě pdílvéh listu vyhlášené ke dni, ke kterému bdržela investiční splečnst žádst pdílníka dkupení, přičemž tat částka může být snížena srážku uvedenu ve statutu tevřenéh pdílvéh fndu investiční splečnst dkupí pdílvý list pdle předchzí drážky nejpzději d 15 pracvních dní, pkud není pzastaven dkupvání pdílvých listů mhu, ale nemusejí mít jmenvitu hdntu pdílvé listy uzavřenéh pdílvéh fndu uzavřený pdílvý fnd má mezený pčet vydávaných pdílvých listů investiční splečnst nedkupuje pdílvé listy s výjimku pvinnsti dkupit pdílvé listy d pdílníků v případě zrušení uzavřenéh pdílvéh fndu splynutím neb slučením neb v případě, že statut uzavřenéh pdílvéh fndu dává pdílníkvi fakultativní práv na dkupení pdílvéh listu (uzavřený pdílvý fnd, který byl vytvřen na dbu neurčitu neb na dbu určitu delší než 10 let, umžní vždy pdílníkům dkupení pdílvéh listu p 10 letech d vytvření fndu a dále přinejmenším každých 24 měsíců) musí mít jmenvitu hdntu uzavřený pdílvý fnd se vytváří na dbu určitu neb neurčitu, p uplynutí tét dby fnd vstupí d likvidace neb se přemění na tevřený pdílvý fnd; dba, na kteru je uzavřený pdílvý fnd zalžen, musí být uvedena ve statutu uzavřenéh pdílvéh fndu včetně 3/13
Akcie investičníh fndu infrmace, zda uplynutím tét dby vstupí fnd d likvidace neb se přemění na tevřený pdílvý fnd Investiční fnd je právnicku sbu, jejímž předmětem pdnikání je klektivní investvání a která má pvlení ČNB k činnsti investičníh fndu. Na rzdíl d pdílvéh fndu může svůj majetek sám bhspdařvat. Nicméně investiční fnd má též práv svěřit bhspdařvání svéh majetku investiční splečnsti na základě smluvy. Investiční fnd se zakládá na dbu určitu nejdéle na 10 let, nejde-li speciální fnd kvalifikvaných investrů. Akcie investičníh fndu je svjí pdstatu akcie pdle článku 2.2.1, jejíž kupí se však investr pdílí na klektivním investvání investičníh fndu. T znamená, že pr akcie investičníh fndu platí přiměřeně ustanvení článku 2.2.1 a článku 2.2.3. ETF ETF (Exchange Traded Funds) jsu tzv. burzvně bchdvané fndy zakládané jak investiční trusty neb investiční splečnsti, které mají blízk k tevřeným pdílvým fndům, ale na rzdíl d nich vydávají své akcie. S ETF tak lze prstřednictvím Banky bchdvat na ficiálním trhu (burze) jak s klasickými akciemi. Tyt fndy mhu být značvány též jak veřejně bchdvané fndy neb indexvé akcie. Cílem ETF je sledvání vývje indexu pdkladvéh aktiva, přičemž z velké části jsu pdkladvým aktivem akcie (ETF tak může být subrem až něklika set cenných papírů reprezentujících vybraný index), dále t pak mhu být např. kmdity, měny, nástrje peněžníh trhu a dluhpisy. U některých ETF se může jejich kurz vyvíjet zrcadlvě k vývji danéh indexu, tzn. investr tak může získat výns i v případě klesajícíh trhu. Krmě th, že investr platí při nákupu a prdeji ETF pplatek bchdníkvi s cennými papíry, platí též autmaticky pplatek ve výši plviny bid-ask spreadu (který je zahrnut v cenění ETF fndu) a na úrvni fndu pak rční manažerský pplatek, (existují však i fndy, které účtují nulvé pplatky). Zahraniční cenné papíry klektivníh investvání Zahraniční cenné papíry klektivníh investvání mají čast pdbu akcií investičních splečnstí s prměnlivým základním kapitálem (tzv. SICAV), jejichž výlučným předmětem činnsti je investvání jejíh majetku d převditelných cenných papírů s cílem dsáhnut rzlžení investičních rizik a umžnit akcinářům, aby se pdíleli na výnsech dsažených správu majetku SICAVu. V případě SICAVu platí, že výše jejíh základníh kapitálu dpvídá v každém kamžiku výši jejíh čistéh majetku. Na žádst akcináře je SICAV pvinna své akcie dkupit, pkud není dkupvání akcií pzastaven v suladu s právními předpisy. Akcie SICAVů nemají jmenvitu hdntu. Akcie SICAVů mají tak některé splečné rysy s pdílvými listy i akciemi investičních fndů. 2.2.4. Investiční certifikáty Investiční certifikát je investiční nástrj, který lze v závislsti na jeh knkrétní pvaze zařadit d skupiny investičních cenných papírů neb d skupiny derivátů. Kupí investičníh certifikátu pnechává investr peněžní prstředky emitentvi, který s nimi tak může p určitu dbu vlně dispnvat. Dba trvání investičníh certifikátu se phybuje d něklika měsíců až p nemezenu dbu. Investr může investiční certifikát kdykliv prdat, a t na sekundárním trhu neb přím emitentvi. Další mžnstí pr investra je držet investiční certifikát d splatnsti a pté pžadvat d emitenta vyplacení hdnty investičníh certifikátu. Z výše uvedenéh je patrné, že výns (resp. ztráta) z investičníh certifikátu je dán rzdílem prdejní a nákupní ceny. U investičních certifikátů je zásadní skutečnst, že jeh hdnta je přím závislá na hdntě pdkladvéh aktiva (nejčastěji se jedná investiční cenné papíry, měnvé kurzy, úrkvé sazby, úrkvé výnsy, kmdity neb finanční indexy). T znamená, že cena investičníh certifikátu není v zásadě určvána střetem nabídky a pptávky p takvém investičním certifikátu. Investičních certifikátů existuje celá řada, přičemž dělícím kritériem je nejčastěji pdkladvé aktivum, případně knstrukce investičníh certifikátu (vazba hdnty investičníh certifikátu na pdkladvé aktivum). Nejčastější druhy investičních certifikátů jsu: indexvé certifikáty v případě indexvých certifikátů je pdkladvým aktivem určitý index (akcivý, kmditní apd.), hdnta tht certifikátu se ptm dvzuje d hdnty indexu ve stanveném pměru (tzv. dběrní pměr), vývj hdnty certifikátu tak přesně kpíruje vývj hdnty v základě ležícíh indexu, dba trvání je zpravidla nemezená. basket certifikáty u tht typu certifikátů platí, že jejich hdnta je závislá na hdntě uměle vytvřenéh kše investičních nástrjů, jehž slžení rzhduje emitent certifikátu, mhu mít mezenu i nemezenu dbu trvání, nejčastější varianty basket certifikátů jsu: 4/13
strategické certifikáty kš investičních nástrjů tvřící pdkladvé aktivum certifikátu je sestaven na základě předem při emisi certifikátu dané strategie, například value strategie tat strategie spčívá v investvání d akcií, které jsu pdhdncené, jak výběrvé kritérium služí většinu dividendvý výns, grwth strategie tat strategie radí investvat d akcií, u kterých se předpkládá největší růstvý ptenciál, style switching strategie tat strategie je spjením předchzích dvu a spčívá v tm, že na základě určitých mdelů se rzhduje, zda se v knkrétním časvém úseku pužije strategie value neb grwth, mmentum strategie v případě tét strategie se pravidelně nakupují akcie, které již v minulsti (např. v psledních 6 měsících) dsáhly největšíh růstu, timing strategie tat strategie vychází z technické analýzy; tematické certifikáty kš investičních nástrjů tvřících pdkladvé aktivum certifikátu je slžen z investičních nástrjů na základě stanvenéh tematickéh zaměření (např. br, regin, určitá kmdita aj.). garantvané certifikáty tyt certifikáty pskytují investrům chranu prti pklesu pdkladvéh aktiva výměnu za t, že se investr bude jen částečně pdílet na růstu pdkladvéh aktiva (index, kš akcií), jejich princip spčívá v tm, že větší část hdnty certifikátu investuje emitent d bezkupónvéh dluhpisu (viz výše) a jen zbylu část d pdkladvéh aktiva, d bezkupónvéh dluhpisu je investván přesně tlik, aby při splatnsti certifikátu byla získána částka rvnající se emisní hdntě certifikátu, na růstu pdkladvéh aktiva se investr pdílí pdle participačníh pměru, vzhledem ke knstrukci certifikátu půsbí na jeh hdntu během dby jeh trvání řada faktrů, jak např. vlatilita pdkladvéh aktiva, dba d splatnsti, změny v úrkvých sazbách a další, dba trvání se u tht typu certifikátu phybuje zpravidla mezi 5 a 10 lety. airbag certifikáty tent typ certifikátu pracuje s tzv. chrannu hranicí, jeh princip spčívá v tm, že investr plně participuje na růstu pdkladvéh aktiva, ale při pklesu pdkladvéh aktiva utrží ztrátu až v případě, že pdkladvé aktivum pklesne d dby splatnsti pd chrannu hranici (tat ztráta je však díky efektu částečnéh zajištění menší, než při přímé investici d pdkladvéh aktiva), nepklesne-li pdkladvé aktivum d dby splatnsti více, než klik činí chranná hranice, pak investr bdrží emisní hdntu certifikátu, dba trvání je u těcht certifikátů mezená a činí většinu 2 až 6 let. diskntvané certifikáty tent druh certifikátu funguje na principu, že při nákupu zaplatí investr méně, než dpvídá hdntě pdkladvéh aktiva, takt vzniklý tzv. disknt služí ptm jak chrana, která investrvi umžní být v zisku i při pklesu pdkladvéh aktiva, výměnu za tut výhdu je však předem stanven nejvyšší mžný výns, kteréh může investr dsáhnut, ztrátu realizuje investr puze v případě, že pdkladvé aktivum pklesne více, než činí disknt, dba trvání těcht certifikátů je relativně krátká (3 až 18 měsíců). bnus certifikáty specifikum bnus certifikátů je v tm, že hdnta, kteru bdrží investr při splatnsti certifikátu je závislá na vývji pdkladvéh aktiva během celé dby trvání certifikátu, přičemž při splatnsti certifikátu mhu nastat dvě základní situace i) v případě, že se pdkladvé aktivum p celu dbu trvání certifikátu phybval nad hranicí stanvenu při emisi, pak investr bdrží nminální hdntu a k tmu i bnus (pkud nastane u tht případu situace, že zhdncení pdkladvéh aktiva přesáhne výši bnusu, získá investr dknce aktuální hdntu pdkladvéh aktiva), ii) v případě, že se během dby trvání certifikátu hdnta pdkladvéh aktiva dtkne neb pklesne pd stanvenu hranici, investr získá aktuální hdntu pdkladvéh aktiva; dba trvání bnus certifikátů bývá mezi 2 a 6 lety. sprint certifikáty tent další zvláštní typ investičníh certifikátu umžňuje investrvi pdílet se na růstu pdkladvéh aktiva ve dvjnásbné výši (za pmci finanční páky), ale zárveň stanvuje nejvyšší mžný výns pr pdkladvé aktivum, při splatnsti jsu tedy mžné tři situace i) pdkladvé aktivum vzrste nad nejvyšší pr něj stanvený výns, investr pak získává dvjnásbek nejvyššíh mžnéh výnsu, ii) pdkladvé aktivum vzrste méně, než klik činí stanvený maximální výns a investr tak bdrží dvjnásbek dsaženéh výnsu, iii) pdkladvé aktivum pklesne a investr realizuje ztrátu; tyt certifikáty se nejčastěji emitují s dbu trvání v rzmezí 3 a 18 měsíců. 5/13
utperfrmance certifikáty v případě těcht certifikátů je při emisi stanven tzv. participační faktr určující, jakým způsbem se bude investr nadprprcinálně pdílet na růstu pdkladvéh aktiva (využívá se i pákvý efekt), díky takvé knstrukci může investr na růstu pdkladvéh aktiva vydělat více než při přímé investici d bazickéh instrumentu, v případě pklesu pdkladvéh aktiva však ztráta investra dpvídá ztrátě pdkladvéh aktiva, dba trvání se phybuje d 18 měsíců d 5 let. knck-ut certifikáty (nazývané též mini futures neb turb certifikáty ) tyt velmi rizikvé investiční certifikáty plně využívají pákvéh efektu, cž investrům přináší ptenciál velkéh zisku, ale zárveň i rizik ztráty všech investvaných prstředků, a t u vyšších finančních pák i během velmi krátké dby, knck-ut certifikáty jsu vybaveny tzv. knck-ut hranicí, která zabraňuje pvinnsti ddatečnéh finančníh krytí na straně investra, pkud hdnta pdkladvéh aktiva kdykliv během dby trvání certifikátu dsáhne neb prlmí knck-ut hranici, je certifikát emitentem autmaticky uknčen a vypřádán. 2.2.5. Deriváty Pměrně velká různrdst investičních nástrjů, které je mžné zařadit pd pjem deriváty, velmi znesnadňuje becné vymezení derivátů, nicméně za základní charakteristiky derivátů lze pvažvat následující: deriváty jsu instrumenty dvzené d jiných (bazických) instrumentů (nástrjů), jejichž cena vlivňuje cenu derivátu, deriváty mají termínvý charakter, t znamená, že dba d sjednání bchdu d jeh vypřádání v buducnsti má eknmický význam, je tedy delší než vyžaduje technické vypřádání bchdu, se sjednáním derivátů je spjena nižší pčáteční investice, než je bvyklé pr bchdy, u kterých je bdbný ziskv-ztrátvý prfil, t dává derivátům významný pákvý efekt. Deriváty se v praxi využívají k různým účelům, nejčastěji se jedná zajištění (hedging) neb spekulaci, méně čast ptm k arbitráži či jak frma dměny. Nejznámější a nejčastěji bchdvané deriváty jsu pce, futures, warranty a investiční certifikáty (viz výše), pkud se jedná druh, který lze za derivát pvažvat. Opce pdstata pčníh kntraktu spčívá v tm, že djde k dhdě mezi dvěma subjekty kupujícím a prdávajícím pce, na základě které kupující (majitel) pce získává kupí pce za pční prémii (pční cenu) práv kupit (kupní pce) neb prdat (prdejní pce) určité pevně stanvené mnžství (velikst kntraktu) stanvenéh finančníh instrumentu (bazický instrument) za předem pevně dhdnutu cenu (realizační cena) v předem pevně stanvený den (americké pce) neb kdykliv ve lhůtě d tht dne (evrpské pce); pce jsu vypisvány na řadu bazických finančních instrumentů, zejména jde akcie, akcivé indexy, cizí měny, dluhpisy, ale i jiné deriváty, např. futures neb swapy; pce dává kupujícímu (majiteli) práv, nikli však pvinnst ke kupi (resp. prdeji) za předem danu cenu, pzice kupujícíh se značuje jak dluhá (lng) pzice; na druhé straně stjící prdávající pce (vypisvatel pce) má všem pvinnst na pžádání kupujícíh pce prdat (resp. kupit) stanvený instrument za předem danu cenu, prdávající pce se nachází v krátké (shrt) pzici; pkud není pce d stanvenéh dne splatnsti (vypršení) realizvána, pce prpadá bez jakéhkliv plnění a stává se zcela bezcennu. Futures futures kntrakty je mžné charakterizvat jak standardizvané burzvní derivátvé bchdy, které představují pevnu dhdu mezi dvěma subjekty, která jim dává práv a sučasně pvinnst kupit (resp. prdat) k standardizvanému termínu v buducnsti standardizvané mnžství určitéh finančníh instrumentu za předem sjednanu termínvu (futures) cenu; pzice dávající práv a zárveň i pvinnst v buducnu kupit se značuje jak dluhá (lng); pzice dávající napak práv a pvinnst prdat se značuje jak krátká (shrt); výhdnst bu pzic závisí na vztahu mezi sjednanu termínvu cenu a sptvu cenu pdkladvéh aktiva v dbě splatnsti kntraktu; futures kntrakty jsu sjednávány na různé v základě ležící finanční instrumenty a pdle těcht instrumentů můžeme členit futures kntrakty na čtyři základní druhy: úrkvé futures pdkladvým aktivem u tht druhu futures kntraktů jsu krátkdbé úrkvé instrumenty (státní pkladniční pukázky, krátkdbá mezibankvní depzita) neb dluhdbé úrkvé instrumenty (dluhdbé státní dluhpisy, swapvé sazby), měnvé futures zde jsu jak bazické instrumenty pužívány klíčvé vlně směnitelné měny, akcivé futures v základě akcivých futures leží buď jedntlivé akcie neb bvykleji akcivé indexy, kmditní futures jak název napvídá, pdkladvým aktivem u těcht futures jsu vybrané kmdity, např. rpa, zemní plyn, drahé kvy, pšenice, káva. 6/13
Swapy - swap představuje dhdu mezi stranami výměně dvu pdkladvých aktiv a jejich vrácení v buducnu; pdle charakteru pdkladvých aktiv lze značit např. FX swap (výměna dvu měn), EQ swap (výměna akcie za htvst), IR swap (výměna fixní úrkvé sazby za prměnlivu) apd.; swapy jsu čast pužívány jak efektivní zajišťvací nástrje, např. v případech ptřeby cizí měny, kdy investr nechce pdstupvat kurzvé rizik a využije FX swap k půjčce příslušné měny s jejím vrácením v buducnu; swapvé kntrakty jsu zpravidla uzavírány mim regulvané trhy jak tzv. OTC kntrakty. Frwardy frward je derivát, s nímž je spjen nedvlatelný závazek prdat neb kupit; smluvní strany si frwardvu (neb také termínvu) smluvu dhdnu, že si v buducnu vymění určité mnžství aktiv za předem stanvenu cenu, kupující i prdávající tak na sebe přejímají zrcadlvě rizik ztráty neb zisku; frward může zárveň služit jak zajišťvací instrument, např. v případě držby předmětnéh aktiva se lze efektivně zajistit prti případnému pklesu ceny uzavřením frwardu na prdej tht aktiva; frwardvé smluvy jsu zpravidla uzavírány mim regulvaný trh, tj. jak tzv. OTC kntrakty. Warranty warranty (nazývané též pční listy) jsu na regulvaném trhu bchdvatelné investiční nástrje emitvané jak sučást pčních dluhpisů neb i samstatně, které ztělesňují práv (nikli však pvinnst) na kupi eventuálně na prdej určitéh mnžství danéh pčním pměrem (pční pměr určuje, klik pčních listů pravňuje k nabytí klika bazických investičních nástrjů) stanvenéh bazickéh investičníh nástrje (akcie, pdílvé listy, cizí měny, akcivé indexy atd.) za předem pevně stanvenu realizační cenu; z výše uvedenéh je patrné, že warranty jsu velmi pdbné burzvním pcím, nicméně existují mezi běma investičními nástrji určité rzdíly, které světluje následující tabulka: Charakteristický znak Warrant Burzvní pce Pčet emitentů Jeden Více Velikst nabídky Ohraničená, pevně daná Nehraničená, denně prměnlivá Termín splatnsti Jeden (dluhdbý) Více (krátkdbých) Dba existence Emise splatnst Opening clsing Realizační cena Jedna Vždy minimálně tři Typ pčníh práva Kupní (častěji) neb prdejní Vždy kupní i prdejní sučasně Obchdní míst Sptvá burza Termínvá burza Okruh bazických instrumentů Relativně širký Užší Standardizace Není Vyská 2.3. Frex (Freign Exchange) bchdy Pdstatu frexu je prdej určitéh bnsu jedné měny se sučasným nákupem určitéh bnsu v měně jiné a napak. Cena takvéh bchdu je dána aktuálním měnvým kurzem, přičemž ceny měn se dvíjejí například d relativní síly eknmiky, inflace, úrkvých měr atp. Mechanismus bchdvání je pdbný jak např. u akcií, tedy měnvý pár (např. EUR/CZK, USD/CZK) má stanvenu nabídkvu a pptávkvu cenu, při které si investr kupuje neb za kteru prdává danu měnu výměnu za jinu měnu. Cílem frexvé perace může být například zajištění neb spekulace na růst/pkles kurzu dané měny, a tedy genervání zisku. Th lze dsáhnut především správným dhadem vývje měnvých kurzů. 3. Rizika suvisející s investičními nástrji a mžnst zajištění prti nim 3.1. Obecně rizicích 3.1.1. S investičními nástrji a s investičními službami, které Banka pskytuje, je spjena celá řada rizik. V becné rvině se jedná zejména rizika následující: a) tržní rizik jedná se jedn z nejvýznamnějších rizik pr investry, které spčívá ve změně tržních cen investičních nástrjů a sazeb; becné tržní rizik může být způsben změnu trhu jak celku, specifické tržní rizik může být zapříčiněn nepříznivým vývjem knkrétníh investičníh nástrje (tržní rizik měnvé, kmditní, akcivé) neb sazeb (úrkvé rizik); b) úvěrvé (kreditní) rizik jedná se rizik emitenta spčívající v tm, že se emitent dstane d úpadku, následkem čehž budu jím emitvané investiční nástrje významně znehdnceny neb zcela bezcenné; v takvém případě musí investr pčítat s tím, že může ztratit i veškerý kapitál investvaný d těcht investičních nástrjů; negativní vliv na hdntu investičních nástrjů může mít i snížení ratingu emitenta; 7/13
c) likviditní rizik v důsledku tht rizika může djít k tmu, že investr nebude mci prdat určitý investiční nástrj za tržní cenu (resp. za cenu blízku tržní ceně) a t z důvdu maléh bjemu trhu s daným investičním nástrjem; d) měnvé rizik investiční nástrje denminvané v cizích měnách jsu rvněž vystaveny fluktuacím vyplývajícím ze změn devizvých kurzů, které mhu mít jak pzitivní tak i negativní vliv na jejich kurzy, ceny, zhdncení či výnsy z nich plynucí v jiných měnách, ppřípadě jejich jiné parametry; e) úrkvé rizik u investičních nástrjů citlivých na úrkvé sazby (např. dluhpisy) je patrné úrkvé rizik, které spčívá v mžném nepříznivém vývji tržních úrkvých sazeb; f) perační rizik rizik vyplývající z nedstatečných či chybných vnitřních prcesů, ze selhání prvzních systémů či lidskéh faktru, případně z vnějších událstí; g) rizik ztráty majetku svěřenéh d úschvy neb jinéh patrvání tt rizik může být zapříčiněn zejména inslventnstí, nedbalstním neb úmyslným jednáním sby, která má v úschvě neb jiném patrvání investiční nástrje investra; h) rizik 100% ztráty investvaných prstředků investvání d investičních nástrjů je spjené s rizikem ztráty investvaných prstředků, přičemž existuje i mžnst ztráty 100 % investvaných peněžních prstředků. Výše zmíněná becná rizika rzhdně nepředstavují úplný katalg rizik suvisejících s investičními nástrji a investičními službami Banky. Jedná se jen nejčastější a nejznámější rizika. V následujících částech budu charakterizvána specifická rizika týkající se jedntlivých nejčastěji bchdvaných investičních nástrjů, jakž i specifická rizika suvisející s některými službami pskytvanými Banku. Infrmace mžném zajištění prti rizikům jsu uvedeny u infrmace rizicích suvisejících s jedntlivými investičními nástrji a jedntlivými investičními službami, přičemž tyt infrmace nepředstavují investiční dpručení, analýzu investičních příležitstí ani jakékli jiné pdbné becné dpručení týkající se bchdvání s investičními nástrji. 3.2. Rizika suvisející s nejčastěji bchdvanými investičními nástrji a mžnsti jejich zajištění 3.2.1. Akcie rizika a jejich zajištění S investicí d akcií je spjen především rizik tržní. Kurz akcie se velmi čast mění, a t v závislsti na spustě různých faktrů. Hraje zde rli nejenm celkvý vývj eknmiky a hspdářský cyklus, ale i vývj knkrétníh dvětví neb knkrétní splečnsti. Vlatilita některých akcií může být vyšší než jiných (např. u mladých malých splečnstí je vlatilita vyšší než u velkých již zaběhlých). Dále je hdnta akcie vlivněna i vývjem úrkvých sazeb, v případě akcií zahraničních splečnstí i vývjem měnvých kurzů. V případě, že akcie nejsu bchdvané na regulvaném trhu, je významné i rizik likviditní. Nelze všem pmenut ani rizik spčívající ve ztrátě všech investvaných prstředků, která může nastat, pkud akcivá splečnst zbankrtuje. Tržní rizik u akcií lze zmírnit správně zvlenu diverzifikací akcivéh prtflia, která sníží celkvu vlatilitu. Měnvé rizik u akcií je mžn vylučit investváním puze d akcií denminvaných v CZK neb snížit pmcí měnvéh zajištění. Vzhledem k ptřebě likvidity akcií by investři měli nakupvat spíše akcie bchdvané na regulvaných trzích. 3.2.2. Dluhpisy rizika a jejich zajištění V případě dluhpisů je nejmarkantnější rizik kreditní a úrkvé. Kreditní rizik závisí na emitentvi dluhpisu. V případě, že je emitentem členský stát Evrpské unie, jiný vyspělý stát, mezinárdní rganizace apd., je tt rizik zpravidla minimální. Napak v případě, že je emitentem dluhpisu bchdní splečnst, může být tt rizik velmi vyské. Úrkvé rizik u dluhpisů spčívá ve změně tržních úrkvých sazeb, a t v závislsti na splatnsti dluhpisu. Další rizik spjené s dluhpisy je rizik likviditní, které nastává v případě, že dluhpis není bchdván na sekundárním trhu, neb v případě, že je dluhpis emitván v malém bjemu. Pkud je dluhpis emitván v jiné měně než tuzemské, musí investr pčítat i s rizikem měnvým. Tržní rizik u dluhpisů je nižší než u akcií. Kreditní rizik může investr eliminvat tím, že investuje d státních dluhpisů, kde se kreditní rizik blíží nule. U statních dluhpisů je mžn snížit kreditní rizik výběrem emitenta s vyským ratingem (alespň v investičním stupni). Pr případ, že investr nehdlá dluhpis držet d splatnsti, lze investrvi dpručit investici d dluhpisu, který lze prdat na sekundárním trhu, čímž výrazně sníží likviditní rizik. Měnvé rizik u dluhpisů je mžn vylučit investváním puze d dluhpisů denminvaných v CZK neb snížit pmcí měnvéh zajištění. V suvislsti 8/13
s mezením úrkvéh rizika lze investrvi dpručit, aby vlbu mezi dluhpisem, jehž výns je navázán na tržní úrkvu sazbu, a dluhpisem, jehž výns je fixní, prváděl na základě svéh čekávání vývje tržních úrkvých sazeb. Prti úrkvému riziku se dá zajistit i prstřednictvím úrkvéh swapu. 3.2.3. Cenné papíry klektivníh investvání rizika a jejich zajištění Rizika u cenných papírů klektivníh investvání vyplývají z rizik investičních nástrjů, d kterých fnd klektivníh investvání investuje, a v případě ETF též pdkladvéh aktiva, vývj jehž indexu ETF sleduje. Např. u akcivých fndů klektivníh investvání by měl investr zvážit rizika suvisející s akciemi, zejména rizik tržní a měnvé. S investicemi d cenných papírů klektivníh investvání jsu dále spjena i některá specifická rizika, např. rizik zrušení fndu. V důsledku zrušení fndu může djít k tmu, že investice nebude trvat celu dbu dpručenéh investičníh hrizntu, cž může mít negativní dpad na předpkládaný výns z tét investice. V případě ETF je pak eliminván úvěrvé rizik emitenta, jelikž cenné papíry tvřící ETF nejsu zahrnuty d majetku emitenta a investr by tak neměl v případě úpadku emitenta přijít vlžené prstředky. Investrům je nezbytné dpručit, aby si před investicí d cenných papírů klektivníh investvání důkladně prčetli statut (prspekt) fndu, kde naleznu všechny ptřebné infrmace týkající se zejména investiční strategie a limitů investiční plitiky fndu. 3.2.4. Investiční certifikáty rizika a jejich zajištění Rizika u investičních certifikátů jsu závislá na dvu faktrech. Za prvé se jedná pdkladvé aktivum, na jehž hdntě je závislá hdnta certifikátu, a za druhé se jedná charakter certifikátu (zejména charakter závislsti hdnty certifikátu na hdntě pdkladvéh aktiva a případný pákvý efekt). Druh pdkladvéh aktiva tak d jisté míry determinuje i rizik samtnéh investičníh certifikátu, a prt je ptřeba, aby investr při úvaze kupi investičníh certifikátu byl srzuměn s riziky suvisejícími s pdkladvým aktivem tht certifikátu. U investičních certifikátů je dále velmi významné úvěrvé rizik emitenta certifikátu, které spčívá v tm, že emitent nesplní svůj závazek definvaný v emisním prspektu (jednduše řečen emitent při splatnsti nevyplatí investrvi hdntu certifikátu). Specifická rizika u certifikátů však představuje druhý z výše uvedených faktrů, přičemž nejdůležitější je pchpení těcht rizik u derivátvých investičních certifikátů využívajících princip finanční páky. V tét suvislsti je nezbytné investra upzrnit na určité skutečnsti a rizika spjená s knck-ut certifikáty. Zejména se jedná následující skutečnsti: u knck-ut certifikátů může být emitván menší mnžství kusů, z čehž vyplývá zvýšené likviditní rizik; z tht důvdu může u jedntlivých knck-ut certifikátů djít k velkým výkyvům kurzu, a t zejména v blízksti knck-ut hranice; v emisních pdmínkách emitenta příslušnéh certifikátu jsu stanveny situace, za kterých může emitent přestat kótvat tent certifikát; rizik u investic d knck-ut certifikátů spčívá v nepříznivém vývji pdkladvéh aktiva; dsažení knck-ut hranice i při krátkdbém výkyvu kurzu v rstucím trendu vede až k úplné ztrátě investvaných peněžních prstředků; kurz knck-ut certifikátu je vlivňván celu řadu faktrů (zejména hdntu pdkladvéh aktiva a velikstí finanční páky externíh financvání); výše uvedené způsbuje, že i když se cena pdkladvéh aktiva nezmění, může kurz certifikátu klesat; kurz knck-ut certifikátu vždy reaguje na změny kurzu pdkladvéh aktiva; čím větší je u knck-ut certifikátu finanční páka, tím riskantnější je pak investice; finanční páka umžňuje na jedné straně vyšší zisk, sučasně však na straně druhé nese vyšší rizik ztráty (finanční páka tak může půsbit běma směry); spread (rzpětí) mezi tržní nabídku a pptávku stanvuje zpravidla sám emitent, který je většinu jediným tvůrcem trhu; s tím úzce suvisí i fakt, že v některých případech není mezi cenu knck-ut certifikátu a hdntu pdkladvéh aktiva vždy vztah přímé úměry (lineární); u některých druhů knck-ut certifikátů (ale i u jiných druhů certifikátů) může být nákupní cena certifikátu mnhem nižší, než je aktuální hdnta jeh pdkladvéh aktiva; t se stává velmi čast např. u extických certifikátů, kde náklady na jejich držení, resp. nákup či prdej jsu výrazně vyšší; v případě kmplikvané struktury knck-ut certifikátů (ale i u jiných druhů certifikátů) je nutné upzrnit investra na mžnu menší cenvu transparentnst (správnst ktace), a t zejména u v pdkladě ležících indexů knstruvaných samtným emitentem, u tématických certifikátů emitvaných na určitý kš vybraných investičních nástrjů (např. technlgické akcie), neb v případech, kdy může emitent jedntlivé 9/13
tituly v indexu bměňvat; tét situace může využít emitent jak tvůrce trhu ke zvýšení svých ziskvých marží. V případě investičních certifikátů je nezbytné, aby se investr pdrbně seznámil s emisními pdmínkami knkrétníh investičníh certifikátu a aby tyt emisní pdmínky pchpil. Ohledně zajištění becných rizik se uplatní metdy zajištění uvedené u jedntlivých pdkladvých aktiv (akcie, dluhpisy apd.). Kreditní rizik investičních certifikátů lze zmírnit výběrem emitentů s kvalitním ratingem. Vzhledem k velké rizikvsti u některých typů investičních certifikátů a mžnsti ztráty všech investvaných prstředků během krátké dby se investrům dpručuje zadání pkynu stp-lss (zastav ztrátu), ve kterém investr stanví tzv. stp cenu, při jejímž dsažení Banka uzavře pzici a ztráta investra se dále neprhlubuje. 3.2.5. Deriváty rizika a jejich zajištění Deriváty jsu velmi rizikvé investiční nástrje, na které lze uplatnit veškerá ustanvení rizicích suvisejících s investičními nástrji, d kterých jsu dvzeny. Nicméně jedntlivé druhy derivátů mají i svá specifická rizika, která splu s jejich zajištěním jsu ppsána dále. Opce rizik u investic d pcí spčívá v nepříznivém vývji pdkladvéh aktiva. V některých případech může tent vývj vést až k úplné ztrátě investice. Kurz pce je vlivňván celu řadu faktrů, jak např. dbu d splatnsti či vlatilitu pdkladvéh aktiva. Tzn., že i když se pdkladvé aktivum nezmění, může kurz pce klesat. Na základě mezené dby platnsti se u pcí denně mění časvá hdnta. Pákvý efekt u pcí může znamenat na jedné straně vyšší zisk, sučasně však na straně druhé také vyšší rizik ztráty (finanční páka ttiž půsbí běma směry). Velmi vyský pákvý efekt se týká především pcí s velmi krátku dbu d splatnsti. Opce prpadá jak bezcenná, cž znamená úplnu ztrátu investice, pkud se v rámci realizace investr zřekne práva na uplatnění, prmešká uplatnění práv neb v dbě expirace má pce nulvu vnitřní hdntu, tj. nachází se mim peníze. V těcht případech ztrácí investr investvaný kapitál a všechny s ním suvisející transakční pplatky. U pcí dále hraje významnu rli t, zda je pce bchdvaná na regulvaném trhu neb mim něj (OTC trhy). V případě burzvních pcí je kreditní a likviditní rizik nižší než v případě OTC pcí. Jak prstředek zajištění rizika u pcí lze investrům dpručit následující krky: investvat spíše d burzvních pcí než d OTC pcí, sledvat neustále kurz pce a její splatnst, aby při vyské vlatilitě trhu měl investr čas zareagvat a zabránit tak úplné ztrátě investvaných prstředků, zadat pkyn stp-lss a stanvit tak tzv. stp cenu, díky které tak investr zabrání ztrátě celé investice, získat veškeré ptřebné infrmace pci, zejména infrmace tm, zda může být pce realizvána průběžně (americká pce) neb jen v den splatnsti (evrpská pce), zda při uplatnění pce bude ddán pdkladvé aktivum neb se pužívá finanční vypřádání. Futures rizik u futures kntraktů spčívá krmě becných rizik investičních nástrjů zejména v následujících skutečnstech: může djít ke ztrátě značné finanční částky ve velmi krátkém čase; částka, kteru může investr přijít, je ptenciálně nemezená a může značně přesáhnut částku, která byla půvdně d bchdvání vlžena; t je způsben tím, že při bchdvání s futures stačí relativně malá částka k tevření pzice s mnhem větší hdntu; takt tevřená pzice v sbě zahrnuje vyský pákvý efekt; za určitých pdmínek na regulvaných trzích může být těžké neb nemžné uknčit pzici, případně mezit své rizik z tevřené pzice ve futures vstupem d ekvivalentní, ale pačné pzice v příštím měsíci, na jiném trhu neb v jiném pdkladvém aktivu; ceny futures nemusí vždy kpírvat cenu pdkladvéh aktiva; může být pžadván vyrvnání vybraných futures hmtným ddáním pdkladvých aktiv; v důsledku selhání bchdníh systému může investr utrpět rychlu ztrátu; všechny futures zahrnují rizik a neexistuje žádná strategie bchdvání, která by h úplně dstranila; denní strategie (intra-day strategie) bchdvání zahrnující futures představuje speciální rizik; denní bchdvání s futures vyžaduje velké znalsti investičních nástrjů, trhů futures, technik a strategií bchdvání; 10/13
pdání příkazu typu stp-lss neb stp-limit nemusí nutně mezit ztráty na zvlenu výši. Z výše uvedenéh vyplývá, že bchdvání s futures nemusí být vhdné pr všechny investry. Hlavním způsbem mezení rizika u futures je samzřejmě důkladná znalst všech náležitstí futures kntraktů, velmi časté sledvání vývje ceny pdkladvéh aktiva a v nepslední řadě i zadání pkynu stp-lss (viz výše). Warranty v případě warrantů by si investr měl uvědmit následující skutečnsti a rizika: u warrantů je zpravidla emitván menší mnžství kusů, z čehž vyplývá zvýšené likviditní rizik, a prt u jedntlivých warrantů může djít k velkým výkyvům kurzu; výns při investicích d warrantů se nedá předem stanvit; rizik u investic d warrantů spčívá v nepříznivém vývji pdkladvéh aktiva, v některých případech může tent vývj vést až k úplné ztrátě investvaných prstředků; kurz warrantu je vlivňván celu řadu faktrů (např. dbu d splatnsti či vlatilitu pdkladvéh aktiva); t způsbuje, že i když se cena pdkladvéh aktiva nezmění, může kurz warrantu klesat; na základě mezené dby platnsti se u warrantů mění časvá hdnta denně; čím více se blíží knec splatnsti (expirace) warrantu, tím intenzivněji klesá jeh časvá hdnta, až se naknec rvná nule; vyská časvá hdnta může zvýšit kurzvé rizik; z výše uvedených důvdů jsu investice d warrantů s vysku časvu hdntu těsně před vypršením jejich platnsti velmi riskantní; zásadně se investrům nedpručuje nákup warrantů těsně před kncem jejich platnsti; warranty, které mají záprnu časvu hdntu, nejsu žádnu záruku th, že se jejich časvá hdnta změní na pzitivní; nelze tudíž čekávat snadný zisk bez rizika; nákup warrantu s vysku vlatilitu znamená drahu investici, a je prt velmi spekulativní stejně jak nákup warrantu s velku páku; kurz warrantu reaguje zásadně na změny kurzu pdkladvéh aktiva, nikliv však lineárně; pákvý efekt u warrantů může znamenat na jedné straně vyšší zisk, sučasně však na straně druhé také vyšší rizik ztráty (finanční páka může půsbit běma směry); čím je větší finanční páka, tím riskantnější je pak investice; velmi vyský pákvý efekt se týká především warrantů s velmi krátkým zbytkem dby splatnsti; vnitřní páka se může v průběhu držení pzice měnit; jediná šance na zisk při investici d warrantů spčívá v nárůstu kurzu warrantu; emitenty warrantu nejsu vypláceny žádné dividendy ani úrky, nelze tedy kurzvé ztráty kmpenzvat dalšími ddatečnými výnsy; investrem zakupený warrant prpadá jak bezcenný (cž znamená ztrátu všech investvaných prstředků a všech transakčních pplatků suvisejících s investicí), pkud se v rámci realizace investr zřekne práva na uplatnění, investr prmešká uplatnění svých práv, neb v dbě expirace má warrant nulvu vnitřní hdntu, tj. nachází se mim peníze. Hlavní způsby mezení rizika u warrantů jsu: investvání d warrantů spíše bchdvaných na regulvaném trhu než d OTC warrantů; zadávání stp-lss pkynu (viz výše); získání infrmací tm, zdali může být warrant realizván průběžně neb jen v den splatnsti; získání infrmací tm, klik warrantů je zaptřebí k tmu, aby byla zachvána hdnta pdkladvéh aktiva; získání infrmací tm, jestli je při uplatnění warrantu ddáván pdkladvé aktivum, či zda se pužívá finanční vypřádání; získání infrmace datu splatnsti, aby mhl investr dát pkyn Bance k uplatnění práva z warrantu; zhlednění případných vedlejších pplatků v suvislsti s nákupem či prdejem warrantů; v extrémním případě ttiž vedlejší pplatky mhu cenu warrantu přesáhnut; v případě uplatnění warrantu je nutn zaplatit vedlejší pplatky, které tak buď snižují realizvaný zisk, neb prhlubují utrpěnu ztrátu. 11/13
4. Rizika spjená s některými investičními službami a mžné zajištění prti nim 4.1. Obchdvání na úvěr Obchdváním s využitím úvěru neb půjčky peněžních prstředků neb investičních nástrjů se rzumí zejména následující perace: rep bchd dhda pskytnutí úvěru zajištěnéh převdem investičních nástrjů; buy and sell neb sell and buy bchd dhda nákupu a zpětném prdeji stejnéh pčtu investičních nástrjů neb prdeji a zpětném nákupu stejnéh pčtu investičních nástrjů uzavřená s jednu prtistranu v jeden kamžik s rzdílnými dny vypřádání; bchd s dlženým vypřádáním dhda bchdu s vypřádáním delším než standardním na příslušném regulvaném trhu; maržvý bchd - dhda bchdu s využitím úvěru d Banky, přičemž investr hradí z vlastních prstředků puze zálhu na nákup investičních nástrjů, tzv. marži na krytí rizika případné ztráty z bchdu, zbytek je hrazen z pskytnutéh úvěru; půjčka investičních nástrjů dhda pskytnutí půjčky investičních nástrjů zajištěné převdem peněžních prstředků neb jiných aktiv, zpravidla k prvedení krátkéh prdeje investičních nástrjů (shrt sell). Při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky peněžních prstředků neb investičních nástrjů se investrvi dpručuje zvážit specifická rizika, která plynu z tht způsbu bchdvání. Zejména se jedná následující skutečnsti a rizika: je mžné ztratit více vlastních peněžních prstředků, než klik byl na začátku vlžen d bchdvání s pužitím úvěru neb půjčky; pkles kurzů investičních nástrjů nakupených na úvěr neb půjčených investičních nástrjů může znamenat nutnst pskytnut Bance další vlastní peněžní prstředky, pkud bude investr chtít zabránit nucenému prdeji svých investičních nástrjů; pr bchdvání s využitím úvěru se dpručuje investrvi zvážit, zda je dstatečně finančně vybaven pr případ nepříznivéh vývje na kapitálvých trzích a zda je schpen splácet úrk z úvěru neb půjčky; i když využití úvěru k nákupu investičních nástrjů může zvýšit investrův výns, představuje také zvýšené rizik ztráty, tzn. (i) úrk, který investr zaplatí za pskytnutý úvěr neb půjčku, může být vyšší než výns z bchdvání; (ii) výše úvěru může kvůli úrkům narůstat a může pr investra znamenat ztrátu, pkud bude tržní hdnta investičních nástrjů klesat neb stagnvat; z tht důvdu je nutné pravidelně sledvat vývj investic realizvaných s využitím úvěru neb půjčky; p uzavření bchdu s využitím úvěru neb půjčky je nezbytná dsažitelnst investra Banku; v případě, že makléř Banky nebude schpen zastihnut investra v případě pklesu zajištění úvěru neb půjčky pd smluvu stanvenu hranici, může djít k tmu, že Banka uzavře pzici investra i bez jeh pkynu, v suladu s VOP a smluvu; investr nemá práv na prdlužení dby, d kdy musí dplnit zajištění úvěru; za určitých pdmínek může djít k prdlužení dby, d kdy musí investr splnit pžadavky na zajištění úvěru neb půjčky, na takvé prdlužení však nemá investr nárk, pkud není výslvně smluvně sjednán, a vždy závisí na uvážení Banky; bchdvání s využitím úvěru neb půjčky je nutné věnvat sustavnu pzrnst; v případě, že se snižuje hdnta investrvých investičních nástrjů pužitých pr zajištění úvěru neb půjčky, dpručuje Banka investrvi, aby včas prdal vybrané investiční nástrje sám pdle vlastníh výběru neb dplnil Bance dstatečné prstředky, a předešel tak situaci nucenéh prdeje investičních nástrjů a uzavírání pzic Banku; při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky vzniká tzv. pákvý efekt, kdy investr ddá puze část finančních prstředků nutných k uzavření bchdu, plně však přebírá dpvědnst za ztráty, stejně tak však bdrží zisky, z celéh bchdu vyplývající; pužití pákvéh efektu významně zvyšuje rizikvst investrva prtflia; rizikem jsu phyby v hdntě nakupených neb prdaných (shrt) investičních nástrjů; jelikž pužití pákvéh efektu autmaticky zvyšuje velikst těcht phybů, pužití pákvéh efektu zvětšuje rizik; 12/13
při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky je investr pvinen vždy splatit jistinu s úrkem, a t i v tm případě, že se hdnta jím nakupených investičních nástrjů prudce sníží; velikst nákladů (úrku, pplatků apd.) při bchdvání s využitím úvěru neb půjčky je dána dvěma faktry: klik si investr půjčí peněžních prstředků a na jak dluh; pkud hdlá investr bchdvat s využitím úvěru neb půjčky, měl by si vždy pečlivě prvěřit a knzultvat veškerá rizika plynucí z tht způsbu bchdvání; v případě nejasnstí či prblémů by měl investr jakékliv záležitsti týkající se tht způsbu bchdvání knzultvat s Banku; není-li investr zcela srzuměn s principy bchdvání na úvěr, neměl by tent způsb bchdvání využít; Hlavní způsby mezení rizika: zadání pkynu stp-lss (zastav ztrátu), ve kterém investr stanví tzv. stp cenu, při jejímž dsažení Banka uzavře pzici a ztráta investra se dále neprhlubuje; v případě Margin call ze strany Banky (i) kamžitý přístup investra k peněžním prstředkům, aby tyt mhly být pukázány Bance na peněžní účet investra ve velmi krátké dbě, (ii) kamžitý přístup investra k investičním nástrjům, aby tyt mhly být převedeny Bance na majetkvý účet investra ve velmi krátké dbě; dsažitelnst investra Banku prstřednictvím prstředků kmunikace na dálku (telefn, fax, email, přístup d n-line aplikace). 4.2. Intra-day bchdvání Strategie tzv. intra-day bchdvání s sebu nese zvýšená rizika. Intra-day bchdvání je strategií, při níž investr nakupuje a prdává shdné investiční nástrje neb jiná aktiva v průběhu jednh neb nejvýše něklika mál bchdních dní. Investr tedy nakupí v jeden den určité mnžství investičních nástrjů a ještě týž neb následující den je pět prdá. Investr by si měl uvědmit následující skutečnsti a rizika spjená s tut strategií, jak např.: pplatkvé náklady na intra-day bchdvání jsu vždy vyské, a t i tehdy, jsu-li pplatky za jedntlivý bchd nízké; bchdvání v průběhu dne je agresivní bchdní strategií s velkým mnžstvím prvedených bchdů, přičemž investr platí pplatek za každý jedntlivý bchd; celkvé výdaje za pplatky tedy mhu pdstatně prhlubit ztrátu investra neb významně snížit jeh zisk; za určitých klnstí může být btížné neb nemžné investici v investičních nástrjích či cizích měnách převést zpět na htvst v české měně neb tat směna nemusí být mžná rychle či za rzumnu cenu; takvá situace může nastat, například pkud kapitálvé trhy najednu rychle klesají, neb když je bchdvání zastaven příslušnu dzrvu institucí (např. Česku nárdní banku) v důsledku získání zásadních infrmací neb nebvyklé aktivity na trhu; platí zásada, že čím je investiční nástrj vlatilnější (čím častěji a výrazněji se mění jeh cena na trhu), tím větší je pravděpdbnst, že při prvádění transakce mhu nastat kmplikace; investr může utrpět ztrátu v důsledku selhání bchdních systémů neb příslušnéh kmunikačníh prstředku, který využívá pr pdávání intra-day pkynů a sledvání jejich prvedení, sledvání infrmací trhu. 13/13