NEJČASTĚJŠÍ ÚRAZY PŘI TRÉNINKU CHEERLEADERS závěrečná práce trenérská licence C Cach University ČACH Rk zpracvání: 2016 Zuzana Drlíkvá Rýznarvá Cheetahs cheer team
Obsah práce 1. Úvd..3 2. Příčiny vzniku úrazů a prevence jejich předcházení. 4 3. Obecné zásady pskytnutí první pmci..5 4. Základní dpručené vybavení lékárničky na tréninku cheerleaders......6 5. Nejčastější úrazy při tréninku cheerleaders a jejich šetření.......8 6. Závěr 13 7. Přehled publikačních zdrjů 14 strana 2
1. ÚVOD Téma tét práce jsem si vybrala ze dvu důvdů. První důvdem je zdraví. Zdraví je jedna z nejvýznamnějších živtních hdnt. Velmi zjedndušeně lze říci, že zdraví je nepřítmnst nemci či úrazu. Každý by se měl chvat tak, aby si uchval zdraví. Základní atributem pr udržení zdraví je phyb. Phyb je sučástí každéh sprtu. Pjmem sprt je značvána phybvá (fyzická) aktivita prvzvaná pdle určitých pravidel a zvyklstí, jejíž výsledky jsu měřitelné neb prvnatelné s jinými prvzvateli téhž sprtvníh dvětví. Cheerleading je sprtvní aktivita (sprt), která se sestává z něklika činnstí. Patří sem především skky, tanec, akrbacie, stunty, pyramidy a pkřiky. Cheerleading je velice nárčný sprt, při kterém může dcházet k různým úrazům, prt je nutné jakýmikliv preventivními prstředky předcházet vzniku úrazů. Druhým důvdem je, že jsem zdravtník, mám sbní zkušenst s různými úrazy z různých sprtvních či phybvých aktivit. Jsme přesvědčena, že je nutné při všech sprtvních aktivitách úrazech mluvit a především každý trenér by měl mít základní znalsti první pmci. Cílem tét práce je pukázat na nejčastější úrazy, které se mhu stát při tréninku Cheerleaders, tyt úrazy ppsat z hlediska příčin, jejich vzniku a také z hlediska jejich příznaků a dále ppsat jejich šetření. Sučástí tét práce je také vyjmenvat dpručené vybavení lékárničky s hledem na nárčnst cheerleadingu, tak aby trenér byl schpný pskytnut základní první pmc a šetřit vzniklý úraz. strana 3
2. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ A PREVENCE JEJICH PŘEDCHÁZENÍ Je nutné si uvědmit, že úrazu se vždy dá předejít a t cílenu, preventivní činnstí a různými patřeními. Tat patření by měla minimalizvat pškzení zdraví. Nejčastější příčiny vzniku úrazu jsu zaviněny samtnými cheerleaders. Důvdem může být nedstatečné zahřátí svalů, únava, ztráta kncentrace či špatné technické dvednsti. Pdíl na vzniku úrazu může mít také špatná rganizace celéh tréninku. U cheerleaders může djít k úrazu z důvdu přetrénvání, také z přehnaných nárků, ale také prt že nejsu zařazeny vhdné frmy regenerace. Prt je nutné, aby trenér dbal na přípravu tréninkvéh plánu. Dále je také ptřeba, aby trenér zvyšval svjí klasifikaci, tak aby mhl zařadit nvé a správné pstupy pří tréninku, které zajistí další bezpečnst cheerleaders. Mezi další faktry patří také špatná dpmc či špatně prvedená záchrana. A v nepslední řadě t může být nedstatečné vybavení a také špatný technický stav nářadí, které se bvykle pužívá při tréninku. Je nutné zmínit i klimatické pdmínky, tyt pdmínky se týkají jiných, spíše utdrvých sprtů, ale musíme si uvědmit, že i chlad v tělcvičně může mít vliv na případný úraz. Abychm předcházeli úrazům, je nutné dbát na tt: vhdné blečení např. termregulační a buv kvalitní a určená pr cheerleaders žádné šperky či zdby, dluhé vlasy vždy stažené, žádné dluhé nehty, nic nežvýkat, správně dplňvat tekutiny, využití pdpůrných a zpevňujících prstředků pr phybvý aparát např. bandáže, tejpvání, příp. chranných pmůcek, řádné rzcvičení zahřátí rganismu, rzhýbání klubních struktur a dynamické prtažení svalů, pužívání správnéh vybavení, prvádění kntrly technickéh stavu nářadí, jeh vhdné rzmístění v tělcvičně, využívání nářadí ke stanveným činnstem, ddržvání stanvených pravidel a pkynů trenéra, pkud nehržují zdraví účastníků tréninku. strana 4
3. OBECNÉ ZÁSADY POSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI Cílem první pmci je vždy záchrana lidskéh živta. V rámci pskytvání první pmci by nikdy neměl djít k dalším úrazům. Ošetřující trenér by měl zachvat klid. Důležité je vždy správně vyhdntit nastalu situaci (úraz). Při vyšetřvání pstiženéh musíme zhdntit mechanismus úrazu tj. jaká byla jeh příčina, c vidíme a jaké infrmace nám může pskytnut pstižený či další účastníci tréninku. Pté je nutné psudit stav pstiženéh. Nejdůležitějším a prvtním úknem je zajištění přítmnsti základních živtních funkcí tj. vědmí, dýchání a krevníh běhu. V případě, že djde k tmu, že jsu hrženy základní živtní funkce a djde k bezvědmí, masivnímu krvácení neb k rzvji šku, vláme vždy tísňvu linku 155 neb 112. Při tréninku cheerleaders k takvým zraněním bvykle nedchází, lze se tedy na ně těžk připravit, prtže většina trenérů jsu v pskytvání první pmci puze laikvé, všem trenér by měl mít základní znalsti, jak v takvých případech první pmc pskytnut. strana 5
4. ZÁKLADNÍ DOPORUČENÉ VYBAVENÍ LÉKÁRNIČKY NA TRÉNINKU CHEERLEADERS A JEJICH OŠETŘENÍ Lékárnička je základní vybavení pr první pmc. Pčet ani bsah lékárničky není stanven žádným právním předpisem. Je nutné rzlišit, zda trénujeme v prnajaté tělcvičně, neb je t přím naše pracviště. Prtže lékárničku na pracvišti umístí zaměstnavatel, který je také zdpvědný za vybavení. Lékárnička by měla zabraňvat přístupu světla, prachu a dalších negativních vlivů. Musí chránit vnitřní bsah před půsbením mechanických a dalších vlivů. Není vhdné mít léčivé přípravky a zdravtní materiál např. v krabici d bt neb igelitvé tašce. Lékárnička musí být umístěna na dstupném místě, značena bílým křížem na zeleném pdkladu. Lékárnička musí být pravidelně udržvána a dplňvána. Nikdy nesmí žádné z vybavení chybět a v případě využití částí bsahu lékárničky, je nutné kamžitě tt nahradit. Je nutné sledvat expirační dbu jedntlivých léčivých přípravků či zdravtníh materiálu. P uknčení expirační dby je také nutné léčivé přípravky či zdravtní materiál nahradit. Základní standardní bsah lékárničky se dle ustálené praxe phybuje v rzsahu zdravtnickéh materiálu stanvenéh pr autlékárničky dle vyhlášky č. 341/2002 Sb., ve znění vyhl. č. 182/2011 Sb. Pr autlékárničky je stanven ve výše zmíněné vyhlášce následující zdravtnický materiál: bvaz htvý s 1 plštářkem (šíře nejméně 8 cm, savst nejméně 800 g/m2), bvaz htvý s 2 plštářky (šíře nejméně 8 cm, savst nejméně 800 g/m2), šátek trjcípý z (netkanéh) textilu (délka stran nejméně 960 x 1360 x 960 mm), náplast hladká cívka (velikst 2,5 cm x 5 m, min. lepivst 7 N/25 mm), náplast s plštářkem (velikst 8 cm x 4 cm, minimální lepivst 2,5 N/cm), binadl škrtící pryžvé (60 x 1250 mm), ruška plastvá (20 x 20 cm, tlušťka 0,05 mm), rukavice pryžvé (latexvé) chirurgické v balu, Nůžky zahnuté (se sklnem) v antikrzní úpravě se zablenými hrty - délka nejméně 14 cm, istenmická fólie rzměrech nejméně 200 x 140 cm. strana 6
Další dpručené vybavení lékárničky s hledem na cheerleading: cívkvá náplast (2,5 cm x 5 m), mulvé binadl elastické (6 cm x 4 m), mulvé binadl elastické (8 cm x 4 m), zavírací špendlík, savý kmpres (10 cm x 1 cm), tejpvací bvaz (2,5 cm x 10 m), elastická bandáž (8 cm x 4 m), různé typy dlah, dezinfekce perxid vdíku 3% příp. další dezinfekce mastný pyl (10 x 10 cm), chladící sprej, chladící bklad, návd k první pmci. Nedpručuji, aby sučástí lékárničky byly léky např. na blest hlavy, nevlnst atd. Rzhdnutí užití léků patří d kmpetence lékařů neb záknných zástupců dětí, příp. dspělých sb, které se rzhdnu vlně prdejný lék užít z vlastní vůle. V případě tréninku cheerleaders je dstačující jedna lékárnička, pčet kusů jedntlivéh vybavení se dvíjí d pčtu trénujících. Vybavit ji vhdným bsahem může být cenvě nárčné, tat skutečnst však nemůže snižvat bsah vybavení, prtže může mít zásadní vliv na pskytvání první pmci. strana 7
5. NEJČASTĚJŠÍ ÚRAZY PŘI TRÉNINKU CHEERLEADERS Úraz náhlá událst půsbící na rganismus zvenčí a pškzující jej, k úrazu vede úrazvý děj, následkem úrazu je pranění. Úrazy ve sprtu dělíme na: Úrazy hlavy a krční páteře Úrazy hrních knčetin Úrazy dlních knčetin Úrazy trupu Je také rzdíl mezi úrazem dspěléh a dítěte, při šetřvání je nutné tuhle skutečnst akceptvat. V případě sprtu může djít k jakémukliv úrazu. Jsu však úrazy, které jsu více pravděpdbné a jiné méně. V dalších řádcích uvedu ty nejvíce pravděpdbné úrazy, které se mhu stát při tréninku cheerleaders. Otřes mzku Příčiny: pád na hlavu Příznaky: krátká ztráta vědmí, závratě a zvracení, zmatenst, pruchy vidění, ztráta rvnváhy, ptíže se sustředěním, zvýšená dechvá frekvence První pmc: pkud se bjeví jeden z příznaků, je nutné vlat tísňvu linku neb převést c nejrychleji k lékaři, v případě bezvědmí ulžit d stabilizvané plhy, d příjezdu kntrlvat základní živtní funkce, zajistit tepelný kmfrt, zajistit tich, nepdávat tekutiny. strana 8
Krvácení z nsu Příčiny: úder, náraz d nsu, vyský krevní tlak, zlmenina spdiny lebeční, snížená srážlivst krve. Příznaky: krvácení z nsu, pkud je příměs nažlutlé tekutiny, jde nejspíše zlmeninu spdiny lebeční. První pmc: psadit zraněnéh d mírnéh předklnu, stisknut pstiženému nsní křídla palcem, nikdy ns ničím neucpávat, přikládat na čel, zátylek a křen nsu chladné bklady, pstižený musí dýchat ústy, v případě, že nelze krvácení zastavit, je nutné zavlat tísňvu linku. Zlmeniny (fraktury) Příčiny: pády, dpady, dskky, srážka, přetěžvání. Příznaky: nepřirzená plha knčetiny, blest v místě pranění, tk, krvácení v případě tevřené zlmeniny. První pmc: s knčetinu nehýbat a nenapravvat, u zlmenin hrní knčetiny pužijeme šátkvý závěs, u tevřených zlmenin sterilně kryjeme ránu, statní zlmeniny zpevnit dlahu dknalá fixace ksti přes dva kluby, chladit v blasti zlmeniny, zajistit tepelný kmfrt, zajistit tich. strana 9
Pranění klubů pdvrtnutí (distrze) a vyklubení (luxace) Příčiny: nekrdinvaný aktivní phyb dskk, výskk, táčení, brzdění, zrychlení, srážka atd. Příznaky: tk, hematm, defrmace praněné části, blest v místě pranění, mezení phybu v klubu či úplná ztráta funkce. První pmc: Distrze knčetinu nerzcházet a nenapravvat, ulžit knčetinu d zvýšené plhy, chladit, bandáž knčetiny či fixace elastickým binadlem ve vynucené plze, nepdávat tekutiny, zajistit převz k lékaři. Luxace nikdy vyklubený klub nenapravvat, zajistit tich, zajistit tepelný kmfrt, nepdávat tekutiny, zajistit převz k lékaři neb zavlat tísňvu linku. Tržné rány Příčiny: prušení celistvsti kůže, sliznic neb rgánů vlivem mechanickéh násilí. Příznaky: krvácení, příznaky šku. První pmc: vyčistit perxidem vdíku příp. čistu vdu, klí rány dezinfikvat, sterilně krýt, v případě větších ran, je nutné zajisti převz k lékaři, pkud se nachází v ráně cizí tělesa, nikdy je nevytahvat. strana 10
Vyražený dech Příčiny: srážka, pád, úder. Příznaky: pstižený je při vědmí a nemůže se nadechnut. První pmc: uklidnit pstiženéh, respektvat plhu případně umístit d plhy v plsedě, snažit se pstiženéh uklidnit, zajistit tich, zajistit tepelný kmfrt, pkud nedjde k návratu spntánníh dýchání, je nutné vlat tísňvu linku, nepdávat tekutiny, zajistit převz k lékaři příp. zavlat tísňvu linku. Natažení či přetržení svalu Příčiny: unavené, nedstatečně zahřáté a rzcvičené svaly, prudký či nebvyklý phyb Příznaky: bdavá či řezavá blest, která nutí k přerušení phybu, rychlý rzvj křeči, lkální tk, někdy viditelný hematm, při přetržení svalu djde k částečné až úplné ztrátě funkce plněné daným svalem a je hmatatelná štěrbina a zatuhlý sval. První pmc: chladit či ledvat (led nikdy přím na kůži), dávat pzr na pdchlazení, v případě tku stáhnut elastickým binadlem, tak aby byl umžněn nrmální phyb krve v cévách, knčetinu umístíme d zvýšené plhy, v případě trvalé a výrazné blesti zajistit převz k lékaři. strana 11
Svalvá křeč Příčiny: velká ztráta sli a vdy, přehřátí, nedstatek hřčíku, unavené, nedstatečně zahřáté a rzcvičené svaly. Příznaky: silná až krutá blesti pstižené blasti, pcit ztuhlsti neb stažení pstižených svalů. První pmc: ulevit napnutím stažených svalů, masírvat, dplnění chybějících tekutin a minerálů např. minerální vdu, zajistit tepelný kmfrt. Odřeniny Příčiny: tření např. p pádu, sedření pvrchvé vrstvy kůže. Příznaky: drbné krvácení, blest příp. znečištění v ráně. První pmc: dstranit nečistty z rány, pláchnut prudem vdy příp. perxidem vdíku, klí rány desinfikvat, sušit, krýt náplastí a bvazem. strana 12
6. Závěr V tét práci jsem se zaměřila na úrazy, které se při cheerleadingu mhu nejčastěji bjevit. I přest, že máme stanvený pstup, jak jedntlivé úrazy šetřvat, vždy si musíme uvědmit, že každý úraz je jedinečný. Jedinečnst vychází především z individuality jedntlivce. Každý jedinec ttiž na vzniklý úraz reaguje jinak. Zde chci zmínit především práh blesti, který je pravdu pr každéh jiný. C je pr někh nesnesitelné, pr druhéh může snesitelné být. I když příčina úrazu může být shdná, příznaky každéh úrazu se mhu prjevvat jinak. Žádný úraz se nesmí pdceňvat, prtže je zásahem d zdraví jedntlivce. Naší priritu je jistě cheerleading, ale tu nejvyšší priritu by měl být bezpečí našich svěřenců a jejich zdraví. strana 13
7. Přehled publikačních zdrjů KŘIVOLAKÝ, J. Psychlgie zdraví. Praha: Prtál, 2001. 280 s. ISBN 978-80-7367-568-4 RTLOVÁ, F., MUCHA, J. a kl. Přednemcniční nedkladná péče. 2. vyd. Brn: Nárdní centrum šetřvatelství a nelékařských zdravtnických brů v Brně, 2004. 368 s. ISBN 80-7013-379-1. SRNSKÝ, P. První pmc u dětí. 2.vyd. Praha: Grada, 2006. 111 s. ISBN 978-80-247-1824-8 PILNÝ, J. a kl. Prevence úrazů pr sprtvce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 104 s. ISBN 978-80-247-1675-6. PETRŽELA, M. První pmc pr každéh. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 80 s. ISBN 978-80-247-2246-7. NOVOTNÝ, J. Kapitly sprtvní medicíny. Brn: Paid, 2003. ISBN 80-731-5064-6. HORNYCH, J. Zdravtník ztavvacích akcí. 7., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2013. ISBN 978-80-87729-03-8. Metdický materiál k výuce první pmci. [nline]. 23. 2. 2012 [cit. 2016-11-10]. Dstupné z: http://is.muni.cz/d/1499/el/estud/fsps/ps08/first_aid/web/index.html PERIČ, T., DOVALIL, J. Sprtvní trénink. Praha: Grada, 2010. Fitness, síla, kndice. ISBN 978-80-247-2118-7. strana 14