ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola Červený Kostelec, Lhota OBSAH: 1. Identifikační údaje 1.1. Název školního vzdělávacího programu 1.2. Základní údaje o škole 1.3. Zřizovatel školy 1.4. Organizační schéma školy 2. Charakteristika školy 2.1. Úplnost a velikost školy 2.2. Charakteristika pedagogického sboru 2.3. Dlouhodobé projekty 2.4. Spolupráce se zákonnými zástupci 2.5. Vlastní hodnocení školy 3. Charakteristika ŠVP 4. Učební plán 4.1. Učební plán školy 4.2. Klíčové kompetence 5. Učební osnovy 5.1. Vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace 5.1.1. Český jazyk 5.1.2. Anglický jazyk 5.2. Matematika 5.2.1. Matematika a její aplikace 5.3. Informatika a komunikační technologie 5.4. Člověk a jeho svět 5.4.1. Člověk a jeho svět 1. období 5.4.2. Člověk a jeho svět 2. období 5.5. Uměn í a kultura 5.5.1. Hudební výchova 5.5.2. Výtvarná výchova 5.6. Člověk a zdraví

5.6.1. Tělesná výchova 5.7. Člověk a svět práce 5.7.1. Pracovní činnosti 6. Hodnocení školy, klasifikační řád 1. Identifikační údaje 1.1. Název vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro Základní školu Červený Kostelec, Lhota (ŠVP ZV) Základní škola Lhota Člověk se stává člověkem pomocí výchovy a vzdělávání

1.2. Základní údaje o škole: Základní škola, Červený Kostelec, Lhota, Bratří Čapků 138 Základní údaje o škole: Adresa: Základní škola, Červený Kostelec, Lhota, Bratří Čapků 138, 549 41 Ředitel: Mgr. Hana Benešová Telefon: 491 463 141 e-mail: benesova@zsck.cz www: www.skolalhota.cz IČO: 750 161 92 Identifikátor: 650 064 411 IZO: Základní škola: 102 254 486 kapacita: 120 dětí IZO: Školní družina: 117 400 335 kapacita: 25 dětí IZO: Školní jídelna: 108 024 075 kapacita: 70 dětí Od 1.1.2003 je škola samostatným právním subjektem, příspěvkovou organizací. 1.3. Zřizovatel školy Adresa: Město Červený Kostelec, Náměstí T. G. Masaryka 120 549 41 Telefon: 491 467 548 (starosta) e-mail: petr.medilek@mestock.cz www: www.cervenykostelec.cz Platnost dokumentu: od 1. 9. 2007 (školní rok 2007 2008) číslo jednací dokumentu: 222/2007 Aktualizovaný dokument k 1. 9. 2014

1.4. Organizační schéma školy učitelky ZŠ vychovatelka ŠD Ředitelka školy pracovnice provozu ŠJ- provozář školník Uklízečka Samosprávný orgán: Odbory (Českomoravský odborový svaz PŠ) 2. Charakteristika školy 2.1. Úplnost a velikost školy Naše základní škola poskytuje základní vzdělání. Navštěvuje ji cca 85 žáků v pěti jednotlivých třídách prvního stupně. Sestává se z hlavní budovy, přístavby a 200 m vzdálené budovy školní jídelny a družiny. Žáci, kteří dojíždějí z nedalekých obcí, vystupují i nastupují na autobusových zastávkách na hlavní silnici č. 14 nedaleko školní jídelny, škola je ze všech světových stran dobře dostupná. V naší škole najdete 1. 5. ročník, čtyři třídy jsou umístěné v původní školní budově z roku 1903, pátá třída je už po mnoho let v přístavbě školy ze 70. let minulého století. Obě části jsou spolu spojeny průchodem. Kapacita školy je 120 žáků. Všechny třídy jsou již vybaveny moderními židlemi a lavicemi (výškově stavitelnými). Školička leží v malebném zákoutí pod Jestřebími horami, v kraji, kde se kříží cesty významných osobností české literatury - spisovatelů Boženy Němcové, Aloise Jiráska, Karla Čapka a jeho bratra Josefa Čapka. Je umístěna v klidné části města zvané Lhota za Červeným Kostelcem, v blízkosti lesů, luk a strání, kde je blízko k řece Úpě a nedalekému hradu Vizmburku. Původní školní budova a první zmínky o škole pocházejí z roku 1903, kdy zde byl prvním řídícím učitelem ustanoven pan Vilém Netuka, jehož kořeny jsou patrně v Náchodě, nyní jeho pravnuk žije v Kanadě a školu v minulosti obdaroval krásnými publikacemi o životě lidí a zvířat v kanadské divoké přírodě. V počítačové síti PC učebny jsou instalované zajímavé výukové programy (využitelné ve všech ročnících a předmětech) a možnost 24 hodin připojení k Internetu.

Škola vlastní každoročně aktualizovaný Minimální protidrogový preventivní program. Využívá se i tzv. projektové vyučování (doba lovců mamutů, Staré pověsti české, Den pálení čarodějnic, Čertovský den, Voda, Netradiční olympiáda, Den Země, apod.) Škola má utvořeny i vlastní webové stránky (prezentace činnosti ZŠ). Budova školní jídelny (v dnešní době už pouze výdejna obědů) je zároveň budova školní družiny, a nachází se 200 m od budovy školy. Stravuje se zde cca 70 strávníků (žáků, pedagogů i správních zaměstnanců). Škola má školní zahrádku, kterou využívá k pěstování bylin a jiných sezónních rostlin a k využití při pracovních činnostech (okrasné dýně, slaměnky k aranžování, apod.) Za budovu chodí žáci svačit. V přístavbě se nachází také tělocvična, jejíž cvičební sál je v majetku TJ Sokol a přilehlá sociální zařízení pro chlapce a děvčata jsou v majetku města (školy). Tělocvična je dobře vybavena, o nářadí a náčiní se stará společně pedagogický sbor i cvičitelé TJ Sokol, potažmo vedoucí TJ Sokol. 2.2. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor je z větší části kvalifikovaný, s letitou praxí a pěkným vztahem k žákům Na naší škole vyučuje pět pedagogů v jednotlivých ročnících a dva, kteří doplňují další úvazek. Paní učitelky pečují o děti se speciálními potřebami učení a s logopedickými problémy Připravujeme žáky na další studium na víceletých gymnáziích Ve školní družině pracuje s dětmi paní vychovatelka. Chodí s dětmi sportovat, na přírodovědné vycházky, vyrábí s nimi pěkné výrobky, sama chodí čerpat motivaci na semináře - další vzdělávání pedagogických pracovníků, - aby mohla své poznatky předávat dál. Družinu navštěvuje 25 žáků z 1. 5. ročníku a to podle potřeb rodičů. Ranní družina se schází ve škole v 1. třídě v době od 6,30 do 7,30 hodin, žáci se pak rozcházejí do svých tříd na vyučování 2.3. Dlouhodobé projekty Nemáme, ale preferujeme každoročně opakované projekty, které jsou pro děti velmi zajímavé a s chutí plněné. 2.4. Spolupráce se zákonnými zástupci Je vcelku na úrovni, schůzky se konají 3x do roka, první je společná na začátku školního roku. V případě nutnosti se učitelé spojují se zákonnými zástupci ihned, zvou je do školy

a preventivně na ně působí. Je-li třeba, je pozván sociální pracovník a zákonnými zástupcům doporučený vhodný další postup. 2.5. Vlastní hodnocení školy Probíhá průběžně, výsledky vycházejí z různých testování žáků. 3. Charakteristika ŠVP Děti jsou v naší škole vzdělávány podle učebnicové řady Alter a Nová škola. Vyučujeme jeden nepovinný předmět (výuka římsko-katolického náboženství). Nabídka zájmových kroužků je každoročně aktualizována a volitelnost je dána zájmem, nadáním, skladbou a potřebami žáků, případně možnostmi pedagogů. Učitelé při vyučování využívají moderní metody výuky (projektové vyučování, skupinová práce) a také hojně pomůcky z třídních kabinetních sbírek. Od roku 2012 využívají pedagogové interaktivní tabuli a notebooky získané z šablon EU. Zajišťujeme integraci žáků s individuálními vzdělávacími potřebami a tuto práci odborně vede vzdělaný pedagog při pravidelné reedukaci. K žákům v jednotlivých třídách vždy učitel volí individuální přístup, přiměřeně upravuje cvičení, postupuje dle Individuálního vzdělávacího plánu. Zajišťujeme logopedickou nápravu žáků s vadami řeči Zabezpečujeme výuku žáků mimořádně nadaných tím, že pro ně připravujeme složitější úlohy, samostatnou práci, kterou vždy zhodnotíme. Navštěvujeme divadlo, kino, knihovnu, muzea, různé podniky formou exkurzí (vhodně vybrané k tématu vyučování, k rozvíjení kompetencí žáků), a máme i další jiné školní aktivity (sběr lesních plodů na podzim, sběr léčivých bylin na jaře a v létě, sběr druhotných surovin celoročně), vypomáháme s ochranou životního prostředí k příležitosti Dne Země a to všechno v rámci celoškolních projektů Rodiče pořádají ve spolupráci se školou pro děti Drakiádu, mikulášskou nadílku, Rej na ledě, Honbu za pokladem a Kuličkiádu. V rámci školních akcí organizujeme Čertovský den, Čarodějný den, školní karneval, vánoční (velikonoční) dílny, recitační a pěvecké soutěže, přírodovědné soutěže,

Škola akceptuje nabídky Háčka v Červeném Kostelci, Déčka v Náchodě (dětské tábory, kurzy, ruční práce, pro kvalitní využití volného času dětí). Škola aktivně spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou Náchod, v případě nutnosti se Střediskem výchovné péče Kompas Náchod, s dětskými pediatry, apod. Škola také akceptuje a se žáky se účastní společenských a výchovných akcí pořádaných Městským kulturním střediskem (pohádky, hudební a vzdělávací pořady) Pořádáme pro žáky o dopravní den za podpory Policie ČR v případě možnosti, o netradiční olympiádu (sportovní klání), o Ochrana člověka za mimořádných a běžných situací o program Zdravé zuby, o Zdravý životní styl, ochrana zdraví, zdravá výživa a správná životospráva, o Jak předcházet šikaně v teorii i praxi, o Ochrana životního prostředí (environmentální výchova), o Multikulturní výchova (poznáváme cizí národy), o Základy slušného společenského chování ve společnosti, správné stolování Vyrábíme dárky a různá přání pro starší spoluobčany v našem městě a nacvičujeme pro ně kulturní vystoupení Spolupracujeme s rodiči budoucích školáků (informativní schůzky) Spolupracujeme s rodiči žáků ve všech oblastech, hledáme řešení pro správný směr výchovy a vzdělávání a pro zkvalitnění výuky Zapojujeme děti do řešení problémů, necháme je vyjádřit vlastní názor, obhájit vlastní názor, dáváme jim prostor pro diskuzi Dbáme na to, aby žáci, kteří opouštějí naši školu, byli vždy dobře připraveni ke vstupu na 2. stupeň či na víceleté gymnázium. Pro naši práci využíváme: vhodné personální a prostorové podmínky vhodné vybavení školy moderními pomůckami a učebnicemi síťové propojení počítačů (viz ICT plán), kvalitní prezentační technika, dostatečné množství PC pro pedagogy a žáky, připojení k Internetu, vlastní e-mailová adresa pro pedagogy a žáky, dostatečný přístup k výpočetní technice v průběhu vyučování a mimo výuku kopírka pro potřeby pedagogů a žáků v kanceláři školy i PC učebně vybavení žákovské a učitelské knihovny kvalitní literaturou vhodnou pro danou věkovou skupinu žáků (dostatečná aktualizace) plnění plánu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků dle potřeb základní školy

kvalitní plán činnosti školní družiny (aktualizovaný v průběhu školního roku), nově zpracovaný Školní vzdělávací program pro školní družinu vycházející z ŠVP školy. Začleňujeme průřezová témata v jednotlivých ročnících dle potřeby a vhodnosti všemi možnými formami. V základním vzdělávání se usiluje o naplňování těchto cílů: - umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení - podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů - vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých - připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti - vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě - učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný - vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

4. Učební plán všeobecný a závazný dokument RVP Vzdělávací oblast Vzdělávací obory 1. stupeň(1. 5. ročník) Jazyk a jazyková - český jazyk a literatura 35 +7 komunikace - cizí jazyk 9 Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Umění a kultura -prvouka -vlastivěda -přírodověda -hudební výchova 20 +5 1 12 +2 - výtvarná výchova Člověk a zdraví - tělesná výchova 10 Člověk a svět práce - pracovní činnosti 5 Průřezová témata P P P Disponibilní časová dotace 14 14 Celková povinná časová dotace 118 4. 1. UČEBNÍ PLÁN ZŠ LHOTA V SOULADU S RVP ČJ AJ Mat. Inf. Prv. PČ VV HV TV Celkem 1. 9 0 5 0 2 1 1 1 2 21 2. 10 0 5 0 2 1 1 1 2 22 3. 8 3 5 0 3 1 1 1 2 24 4. 8 3 5 0 3 1 2 1 2 25 5. 7 3 5 1 4 1 2 1 2 26 42 9 25 1 14 5 7 5 10 118 Disponibilní hodiny Nejvíce jsme posílili výuku českého jazyka (o 7 disponibilních hodin oproti rámcovému učebnímu plánu). Disponibilní hodiny jsme rozmístili takto: Český jazyk a literatura (v rámci Jazyk a jazyková komunikace) 7 hod. Matematika (v rámci Matematika a její aplikace) 5 hod. Prvouka, přírodověda a vlastivěda (v rámci Člověk a jeho svět) 2 hod. Celkem disponibilních hodin: 14 hod. Pojetí a cíle základního vzdělávání 12

Pojetí základního vzdělávání Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních. Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodnou cestu řešení problémů. Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmů žáků, na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti vzdělávání a života školy se životem mimo školu. To umožňuje využít náročnější metody práce i nové zdroje a způsoby poznávání, zadávat komplexnější a dlouhodobější úkoly či projekty a přenášet na žáky větší odpovědnost ve vzdělávání i v organizaci života školy. Základní vzdělávání vyžaduje na 1. i na 2. stupni podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám optimálně vyvíjelo v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. K tomu se vytvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přátelská a vstřícná atmosféra vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a k plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní. V průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a podle svých možností aktivně podílet na životě společnosti. Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě

učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci 4.2. Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák: vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení 5. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk), Další cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie) Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) Úroveň RVP Úroveň ŠVP Klíčové kompetence Cíle základního vzdělávání Výchovné a vzdělávací strategie školy Cílové zaměření vzdělávacích oblastí Výchovné a vzdělávací strategie vyučovacích předmětů Vzdělávací obsah Očekávané výstupy (Standardy pro základní vzdělávání) Učivo Učební osnovy Rozpracované výstupy Rozpracované učivo

5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk 1. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické výchovy, zařazené v RVP ZV jako doplňující vzdělávací obor. Cizí jazyk a Další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice.

Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka 2. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky) 3. Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, důležitého sjednocujícího činitele národního společenství pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama 5.1.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru 1. stupeň KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy 1. období žák plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh Očekávané výstupy 2. období žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Učivo čtení praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova) naslouchání praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) mluvený projev základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka; zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis; jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování JAZYKOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy 1. období žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování Očekávané výstupy 2. období

žák porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách zvládá základní příklady syntaktického pravopisu Učivo zvuková stránka jazyka sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) slovní zásoba a tvoření slov slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka) tvarosloví slovní druhy, tvary slov skladba věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice pravopis lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých a měkkých) a syntaktického (shoda přísudku s holým podmětem) LITERÁRNÍ VÝCHOVA Očekávané výstupy 1. období žák čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností Očekávané výstupy 2. období žák vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy Učivo poslech literárních textů zážitkové čtení a naslouchání tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod základní literární pojmy literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, režisér; verš, rým, přirovnání

Učební osnovy ZŠ Červený Kostelec, Lhota Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období ročník: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 1. období 1. ročník Cílové zaměření předmětu v 1. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 1. ročníku směřuje k: postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření potřeb, prožitků a názorů zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace ovládnutí základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné podobě osvojování a rozvíjení čtenářských schopností osvojování souvislého, plynulého a srozumitelného vyjadřování rozumět spisovné řeči mluvené, čtené i psané vyjadřovat srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenky, psanou formou se vyjadřovat jen v jednoduchých větách číst správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem znát příklady literárních děl vhodných pro daný věk včetně ilustrací číst s porozuměním jednoduché naučné texty, pokusit se vyjádřit jejich myšlenky vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka při výuce českému jazyku je třeba stále pamatovat na to, že se v tomto období vytváří vztah žáků k literatuře a jejich zájem o četbu, tedy že začíná výchova budoucích čtenářů svou schopnost vyjadřovat se uplatňovat i v prvouce, matematice i dalších vyučovacích předmětech Dílčí výstupy Učivo Živá abeceda, první písmena, slabiky, slova, uvolňovací cviky, první písmena - rozlišuje psací a tiskací písmo Písmena: a e o u i m l s p t j y - přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku - dokáže hlasem a pohybem vyjadřovat základní emoce - rozlišuje první písmena, Slabiky, slova Držení psacích potřeb Uvolňovací cviky Psaní písmen: e i u m t l a o

- má dostatečně uvolněnou ruku Psaní slabik slov - drží správně psací potřeby Slabikář - rozumí přiměřenému sdělení, zapamatuje si jeho smysl - zvládá vyjadřování v běžných situacích - reflektuje s pomocí učitele svůj zážitek ze zhlédnutého dramatického díla - rozlišuje další písmena Písmena: d k v r š h c č Čtení otevřených a zavřených slabik Čtení s porozuměním Psaní písmen: O A M A J y d k r R v y Y ou au h Opis, přepis, diktát s kartou písmen - rozumí čtenému Čtení zbývajících písmen - v mluveném projevu využívá náležitou intonaci - vyjádří své pocity z přečteného - zdokonaluje čtení s porozuměním - píše probraná písmena Vázané čtení - zvládá psaní malých a velkých písmen, psaní slov - čte plynule s porozuměním, nahlas přiměřené texty - zvládá opis a přepis slov, vět a psaní diktátu Písmena: ř b ž g f ch Čtení slov se 2 souhláskami Vázané čtení Psaní: z H I K S U P T L c C č Č D E b B ž Ž Ř Opis, přepis, diktát Slabiky di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě, ď, ť, ň Slabikotvorné l, r Vázané čtení. Slovní a větný přízvuk Zvyšování plynulosti čtení Čtení s porozuměním Psaní: ch Ch g G f F Opis, přepis Diktovaná slova práce s kartou písmen Dramatická a literární výchova - odlišuje literární text od věcného, prózu a verše Čtení a vyprávění pohádek

- přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku - používá elementární literární pojmy - vyjádří své pocity z přečteného textu a volně reprodukuje text Říkanky a pohádky k písmenům, cvikům Rytmus a rým vytleskávání, skandování Dramatizace pohádek Vyprávění pohádky podle obrázků Veršovaná pohádka Příběhy o zvířatech Loutkové divadlo Naučná literatura Sloh v rámci výuky českého jazyka Poezie a próza Žáci se v rámci výuky českého jazyka seznamují již v prvním ročníku s výukou slohu. Ústně popisují jednoduchý obrázek, hračku, kamaráda, pohádkovou bytost, domácího mazlíčka nebo oblíbené zvířátko atp. Vyprávějí zážitky z divadelního představení, z výletu, prázdnin, z Vánoc. Při dramatizaci se učí sdělovat přání, uvítat návštěvy, formulovat pozdravy, prosby a poděkování. Při těchto praktických cvičeních se učí vybírat vhodné výrazové prostředky. Děti poslouchají pohádky, příběhy, které následně převyprávějí. Učí se charakterizovat hlavní hrdiny. V rámci slohové výuky žáci dovyprávějí příběh či pohádku dle vlastní fantazie. Pohádky či příběhy se učí ilustrovat a následně tyto ilustrace ústně popisovat. Vyhledávají slova podobného významu, slova opačného významu, vymýšlí věty s určitými slovy. Pracují se slovy citově zabarvenými, citově neutrálními. Pokouší se vymýšlet rýmy a skládat jednoduché verše. Tyto činnosti, které připravují žáky na slohové práce ve vyšších ročnících, se konají pouze ústní formou. Metody a formy práce vycházejí z verbálních a komunikačních možností a schopností žáků v prvním ročníku.

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ ČERVENÝ KOSTELEC, LHOTA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Období ročník: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Cílové zaměření předmětu ve 2. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu ve 2. ročníku směřuje k: Čtení a literární výchova vnímání a postupnému osvojování si jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace základům pro samostatné získávání informací z různých zdrojů vybudování základů práce s jazykovými texty, k využití získaných informací prozkoumávání a ujasňování si osobních postojů v herních a dramatických situacích porozumění čtenému i slyšenému textu, k orientaci v jeho struktuře srozumitelnému a souvislému projevu odpovídajícímu dané komunikační situaci respektování pravidel společenského styku vnímání slyšeného nebo čteného textu jako zdroje estetických zážitků ovládání správného tvoření dechu, k správné artikulaci a správného držení těla schopnosti vstoupit do role a přirozeně v ní jednat (role přiměřené věku) reflexi zážitku ze zhlédnutého dramatického díla za pomoci učitele vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků rozvíjení trvalého zájmu o četbu a další kulturní prožitky Mluvnice rozlišování zvukové a grafické podoby slova uvědomění si stavby slova hláska, písmeno, a stavby věty rozlišování druhů vět podle jejich obsahu (oznamovací, tázací, rozkazovací, přací) obohacování slovní zásoby správnému dělení slov na konci řádků správnému řazení slov ve větě rozlišování věty jednoduché a souvětí, spojování vět do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy správnému řazení vět v textu správnému psaní velkých písmen na začátku slov a ve vlastních jménech osob, zvířat a věcí rozlišování samohlásek a souhlásek odůvodňování pravopisu při psaní tvrdých a měkkých souhlásek

správnému psaní a správné výslovnosti ě- slabik dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě zvládnutá správného pravopisu u spodoby na konci slov seznámení s podstatnými jmény, slovesy, předložkami a spojkami Psaní zvládnutí správných tvarů malých i velkých písmen abecedy zvládnutí opisu a přepisu jednoduchých textů schopnosti napsat svoji vlastní abecedu zvládnutí správného psaní interpunkčních znamének nad hláskami a za větami Sloh samostatnému ústnímu vyjadřování ve větách spisovnému vyjadřování v ústním projevu umění naslouchat vypravování podle obrázkové osnovy sdělení svého názoru, vyjádření vlastních pocitů Dílčí výstupy - rozpozná jednotlivé hlásky a písmena - skládá všechny druhy slabik - dokáže hlasitě přečíst jednoduché věty se správnou intonací - správně přečte délku samohlásek - rozlišuje psací a tiskací písmena a číslice Učivo Opakování Opakování učiva z prvního ročníku čtení jednoduchých textů v čítance a na pracovních listech Sloh: Vyprávění pohádky podle obrázku Skládání slov z písmen Psaní velkých a malých písmen abecedy Psaní jednoduchých slov a vět bezchybný opis Tvoření vět ze slov Opakování abecedy - zvládne opis a přepis jednoduchých slov a vět Sloh: Vyprávění zážitků z prázdnin Věta, slovo - rozliší druhy vět oznamovací, rozkazovací, tázací, přací, dokáže je přečíst se správnou intonací a napsat za každou odpovídající interpunkční znaménko - ví, z čeho se skládá věta a z čeho slovo, ví, že každé slovo něco znamená - dokáže uspořádat slova do jednoduché věty (přiměřený počet přiměřených slov) - rozliší větu jednoduchou a Mluvíme a píšeme ve větách Rozlišujeme druhy vět oznamovací,,rozkazovací, tázací, přací Správné psaní interpunkčních znamének na konci vět Nácvik správné intonace při čtení vět. Slovo věty se skládají ze slov, každé slovo něco znamená Sloh: Pořádek slov ve větě Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými

souvětí - ví, co je to předložka, jak je čteme a jak píšeme - začíná psát jednoduchý diktát v přiměřeném čase - dokáže podle obrázku popsat situaci, případně vymyslit jednoduchý děj spojkami a jinými spojovacími výrazy Předložka píšeme ji zvlášť, čteme se slovem nácvik psaní a čtení předložek Sloh: Vyprávění podle obrázků, obohacování slovní zásoby - drží správně pero, má správný sklon sešitu, správně sedí, ovládá správnou techniku psaní malých písmen a jejich správný tvar Správné tvary písmen, technika psaní, uvolňovací cviky, správné sezení, držení pera Sloh formy společenského styku Význam slov - umí tvořit slova opačného významu (protikladná) - umí tvořit slova stejného nebo podobného významu (synonyma) - umí tvořit slova významem nadřazená, podřazená a souřadná - umí rozdělit slova na konci řádků, rozdělit slova na slabiky - dokáže napsat jednoduchý diktát, samostatně si ho překontrolovat - dokáže samostatně vyprávět podle obrázkové osnovy - dokáže správně řadit věty do textu Slova mohou mít opačný význam- slova protikladná Synonyma slova stejného nebo podobného významu Slova významem nadřazená, podřazená a souřadná Slova se skládají ze slabik skládání a rozklad slov, dělená slov na konci řádků, počet slabik ve slovech Sloh: Obohacování slovní zásoby, správná intonace hlasu při vypravování Čtení tempo čtení, správné slabikování, síla hlasu, intonace, čtení předložek. Nácvik čtení s porozuměním Psaní číslic, velkých písmen, vlastních jmen, tiskacích písmen - rozlišuje hlásku a písmeno - dokáže rozlišit samohlásky a souhlásky - rozliší samohlásky krátké, dlouhé a dvojhlásky - píše správně ú,ů - samostatně vyjádří vlastní pocty, základní formy společenského styku - napíše slovo podle obrázku, přepsat jednoduchý text, opsat jednoduchou báseň Psaní ů,ú Hláska a písmeno napsaná hláska je písmeno Samohlásky dlouhé, krátké, dvojhlásky Psaní ú,ů Sloh: Vánoce vyprávění podle obrázků, Vánoce u nás doma

Slabiky dě,tě, ně, bě, pě, vě, mě - - správně napíše a přečte skupiny dě, tě, ně - dokáže správně doplnit háčky a čárky do slov - samostatně dokáže vyjádřit své pocity a také spokojenost se svojí vlastní prací Skupiny hlásek dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Doplňování háčků a čárek do textu, opravování chyb Sloh: Obohacování slovní zásoby, jasná formulace vět, správná výslovnost Zrychlování tempa práce za dodržení pečlivosti práce Tvrdé a měkké souhlásky - roztřídí souhlásky na měkké, tvrdé a obojetné - píše správné y,ý po tvrdých souhláskách - popíše předmět - dokáže napsat diktát na procvičování psaní y-ý po tvrdých souhláskách - dokáže doplňovat y,ý po tvrdých souhláskách v textu - správně čte tvrdé souhlásky v textu - dokáže po samostatném přečtení textu odpovědět na jednoduché otázky - opraví chyby v textu a text správně opsat - dokáže psát správně i,í po měkkých souhláskách - doplňuje i,í a y,ý po tvrdých a měkkých souhláskách (namíchané v textu) - napíše jednoduchý diktát na procvičování psaní i,í a y,ý po tvrdých a měkkých souhláskách - popíše jednoduchý děj (děj který zná a vychází z jeho každodenních zkušeností) - dokáže stručně reprodukovat přečtený či slyšený text a odpovědět na jednoduché otázky s ním související Souhlásku tvrdé, měkké a obojetné (obojetné jen vyjmenovat) Psaní y,ý po tvrdých souhláskách Sloh: Popis, předmětu, důležité části, jejich funkce Tvrdé slabiky psaní y,ý, procvičování Doplňování y,ý v textu, diktáty na toto procvičování Správné čtení tvrdých slabik Nácvik tichého čtení s porozuměním Oprava chyb v textu, opis a přepis správného znění opraveného textu Měkké souhlásky, psaní i,í po těchto souhláskách Psaní i,í a y,ý po tvrdých a měkkých souhláskách, odůvodňování Sloh: Samostatně popsat ústně i písemně jednoduchý děj (co se dělo ráno v šatně, o přestávce ve třídě apod.) Četba delších textů, doplňková četba Správná technika psaní, tvary

- seřadí věty v textu a text správně přepíše, dokáže doplnit slova do textu, popsat jednoduchý děj celými větami - doplňuje i,í a y,ý po tvrdých a měkkých souhláskách, v diktátech, doplňovacích cvičeních, pravopis dokáže odůvodnit - ví, kdy psát velká písmena - vlastní jména osob, zvířat a věcí - dokáže psát správně velká písmena v textu písmen, úprava, tempo práce Procvičování a odůvodňování psaní i, í a y,ý po měkkých a tvrdých souhláskách Poznáváme a třídíme další slova - psaní velkých písmen u jmen osob, zvířat a věcí - dramatizovat postavu z pohádky, dokáže sehrát scénku navozující udanou situaci Párové souhlásky - umí odůvodnit spodobu na konci slov - dokáže vyjádřit své názory, své pocity - dokáže samostatně přečíst knihu s odpovídajícím textem (jak délkou, tak obsahem) Recitace a dramatizace Párové souhlásky na konci slov spodoba, procvičování, odůvodňování Zvládnutí čtení bez slabikování, správné čtení předložek, intonace a síla hlasu. Řazení a přepis vět v textu. - dokáže seřadit věty v textu, nahradit slova slovy s podobným významem Slovní druhy - žák poznává podstatná jména v textu. - rozeznává slovesa, předložky a spojky v textu. Opakování - žák zvládá učivo druhého ročníku dané osnovami Podstatná jména názvy osob, zvířat a věcí. Slovesa, spojky, předložky vyhledávání v textu. Opakování učiva Dokončení písanky Četba Dramatizace Během celého školního roku jsou průběžně zařazována témata spojena s projektovým vyučováním, témata týkající se ročních období, významných událostí. Spolupracujeme s dětským oddělením Městské knihovny. Do hodin čtení jsou zařazovány podle potřeby prvky dramatizace.