ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Nárdní zpráva PIRLS 2011

Obsah Úvd.......................................................... 3 1 Celkvé výsledky................................................ 6 2 Výsledky v mezinárdním srvnání pdle definvaných úrvní............ 10 3 Výsledky na dílčích škálách........................................ 16 4 Rzdíly mezi dívkami a chlapci..................................... 22 5 Čtení ve škle.................................................. 24 6 Čtení v rdině.................................................. 29

Nárdní zpráva PIRLS 2011 Česká šklní inspekce Iveta Kramplvá a kl. Praha 2012

Tat publikace byla vydána jak plánvaný výstup prjektu Kmpetence I splufinancvanéh Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky. Česká šklní inspekce, 2012 Mgr. Iveta Kramplvá, 2012 ISBN 978-80-905370-3-3

Úvd Úvd Mezinárdní šetření čtenářské gramtnsti žáků 4. rčníku PIRLS (Prgress in Internatinal Reading Literacy Study) patří k prjektům, které rganizuje Mezinárdní asciace pr hdncení výsledků vzdělávání (The Internatinal Assciatin fr the Evaluatin f Educatinal Achievement) známá pd zkratku IEA. PIRLS/TIMSS Organizace IEA prvádí rvněž další mezinárdní šetření, jak např. TIMSS (Trends in Internatinal Mathematics and Science Study), které se zaměřuje na matematiku a přírdvědu. V rce 2011, kdy se cykly bu šetření sešly, se bjevila jedinečná příležitst zjišťvat znalsti a dvednsti žáků 4. rčníku ze všech tří uvedených blastí (ze čtení, z matematiky a z přírdvědy) na stejném vzrku žáků. Většina zúčastněných zemí tét mžnsti využila. T umžnil dplnit výsledky z blasti čtenářské gramtnsti prjektu PIRLS i výsledky z matematiky a přírdvědy, které byly získány na základě šetření TIMSS. PIRLS 2011/TIMSS 2011 Účastníci Šetření PIRLS se zúčastnili žáci 4. rčníku ze 45 zemí 1, d šetření TIMSS se zapjili žáci 4. rčníku z 52 zemí. Tat publikace bsahuje prezentaci výsledků jen některých zemí. D tht užšíh výběru byly zařazeny země, které se zúčastnily jak šetření PIRLS, tak šetření TIMSS, a dále především ty, které jsu členy Evrpské unie (EU) a/neb Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj (OECD). Řada analýz v blasti šklství se dluhdbě prvádí právě pr země, které jsu členy těcht rganizací. Jedinu zemí, která není členem ani OECD, ani EU, a která byla zařazena d výběru zemí pr prezentaci výsledků, je Rusk. Země vyznačené kurzívu se zúčastnily puze šetření PIRLS. PIRLS TIMSS Ppulace a blast testvání Žáci 4. rčníku Čtenářská gramtnst Žáci 4. rčníku Žáci 8. rčníku Matematika a přírdvědné předměty Cyklus Pětiletý Čtyřletý Účast České republiky v prjektech 2001, 2011 4. rčník 1995, 2007, 2011 8. rčník 1995, 1999, 2007 Anglie, Austrálie, Belgie (Francuzské splečenství), Bulharsk, Česká republika, Dánsk, Finsk, Francie, Irsk, Itálie, Izrael, Litva, Kanada, Maďarsk, Malta, Německ, Nizzemsk, Nrsk, Nvý Zéland, Plsk, Prtugalsk, Rakusk, Rumunsk, Rusk, Severní Irsk, Slvinsk, Slvensk, Španělsk, Švédsk, USA 1 Ne všechny země se šetření účastnily jak státní celky; někdy jde puze vybrané blasti států, například Belgie (Francuzské splečenství). 3

Nárdní zpráva pirls 2011 Sběr dat V České republice se d hlavníh šetření PIRLS a TIMSS na jaře 2011 zapjil 177 škl s více než 4500 žáky 4. rčníku základních škl. V každé z těcht škl byla náhdně vybrána jedna neb dvě třídy 4. rčníku. Testvé nástrje V šetřeních byly pužity dva základní typy testvých nástrjů: písemné testy dtazníky (žákvský, šklní, rdičvský a učitelský) Učitelské dtazníky pskytují velmi cenné infrmace především tm, jakým způsbem se čtení vyučuje a jaké materiály jsu pr výuku čtení využívány (viz kapitla Čtení ve škle). Díky rdičvským a žákvským dtazníkům se dzvídáme rdinném zázemí žáků, vztahu rdiny ke škle a ke čtení (viz kapitla Čtení v rdině). Kncepce šetření PIRLS Základem pr tvrbu testvých nástrjů šetření PIRLS a pr hdncení žáků se staly následující aspekty čtenářské gramtnsti: účely čtení pstupy przumění čtenářské chvání a pstje První dva aspekty (účely čtení a pstupy przumění) jsu v šetření PIRLS zjišťvány prstřednictvím písemnéh testu. Třetí aspekt (čtenářské chvání a pstje) se zjišťuje pmcí žákvskéh dtazníku. Čtení pr získávání literární zkušensti je v šetření PIRLS spjen především se čtením suvislých literárních textů ve frmě vyprávění. Čtení pr získávání a pužívání infrmací je spjen se čtením různých infrmativních textů, které mhu být uspřádány chrnlgicky neb tematicky. Infrmace však nemusí být prezentvány puze frmu suvisléh textu a krmě textu mhu bsahvat i další prvky, jak jsu např. brázky, ftgrafie, mapky. Všechny čtyři pstupy przumění jsu sledvány v rámci bu účelů čtení. Účely čtení Účely čtení představují záměry, s nimiž čtenáři přistupují k četbě. PIRLS se zaměřuje na dva účely čtení: čtení pr získávání literární zkušensti (čtení ze zájmu a pr radst) čtení pr získávání a pužívání infrmací (čtení jak nástrj vzdělávání) Pstupy przumění Tímt termínem jsu v šetření PIRLS značvány činnsti, které čtenáři prvádějí při četbě textu. V šetření byly vymezeny čtyři pstupy przumění: vyhledávání infrmací vyvzvání závěrů interpretace psuzvání textu 4

Úvd Kncepce šetření TIMSS V šetření TIMSS jsu výsledky žáků z matematiky a z přírdvědy hdnceny ze dvu aspektů: bsah perace Obsah je vymezen učivem, jehž zvládnutí se testuje. Operace jsu vymezeny dvednstmi, které mají žáci při práci s učivem prkázat. Matematika čísla gemetrické tvary a měření znázrnění dat Obsah Přírdvěda živá přírda neživá přírda nauka Zemi Operace prkazvání znalstí pužívání znalstí uvažvání Prezentace výsledků PIRLS Výsledky zemí jsu v šetření PIRLS 2011 prezentvány dvěma způsby. Prezentace pmcí skórů (pčtu bdů), které vyjadřují úspěšnst žáků na škálách výsledků. Výsledky jsu prezentvány jednak na celkvé škále čtenářské gramtnsti, jednak na dílčích škálách. Škály jsu vytvřeny tak, aby umžňvaly srvnávat výsledky žáků v průběhu času. Na základě bu aspektů čtenářské gramtnsti účelů čtení a pstupů przumění byly vytvřeny dílčí škály. Pr každý z účelů čtení byla vytvřena jedna dílčí škála, pr čtyři pstupy przumění byly vytvřeny dvě dílčí škály tak, že první dva pstupy (vyhledávání infrmací a vyv- zvání závěrů) a druhé dva pstupy (interpretace a psuzvání textu) byly spjeny vždy d jedné splečné škály. Prezentace pmcí čtyř úrvní dvednstí, které žáci na dané úrvni vládají. Každá tat úrveň je určena minimálním pčtem bdů, kteréh musí žák dsáhnut. Jsu ppsány v br. 5. Výsledky zemí jsu pak vyjádřeny prcentuálním zastupením jejich žáků na jedntlivých úrvních. Zvláštní kapitla je věnvána rzdílům mezi dívkami a chlapci, kde jsu výsledky prezentvány pmcí skórů. Škály pr prezentaci výsledků šetření PIRLS 1) Celkvá škála Dílčí škály pdle účelu čtení: 2) Škála čtení pr získávání literární zkušensti (literární) 3) Škála čtení pr získávání a pužívání infrmací (infrmační) Dílčí škály pdle pstupů przumění: 4) Škála vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů (vyhledávání) 5) Škála interpretace a psuzvání textu (interpretace) 5

Nárdní zpráva pirls 2011 1 Celkvé výsledky Výsledky v rce 2011 Obr. 1 Průměrný výsledek jedntlivých zemí na celkvé škále PIRLS 2 Země Průměr Hngkng 571 Rusk 568 Finsk 568 Singapur 567 Severní Irsk 558 USA 556 Dánsk 554 Chrvatsk 553 Tchaj-wan 553 Irsk 552 Anglie 552 Kanada 548 Nizzemsk 546 ČR 545 Švédsk 542 Itálie 541 Německ 541 Izrael 541 Prtugalsk 541 Maďarsk 539 Slvensk 535 Bulharsk 532 Nvý Zéland 531 Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než průměr škály PIRLS není statisticky významně rzdílný d průměru škály PIRLS je statisticky významně hrší než průměr škály PIRLS je statisticky významně lepší než výsledek ČR není statisticky významně rzdílný d výsledku ČR je statisticky významně hrší než výsledek ČR Země Průměr Slvinsk 530 Rakusk 529 Litva 528 Austrálie 527 Plsk 526 Francie 520 Španělsk 513 Nrsk 507 Belgie (fr.) 506 Rumunsk 502 Průměr škály PIRLS 500 Gruzie 488 Malta 477 Trinidad a Tbag 471 Ázerbájdžán 462 Írán 457 Klumbie 448 Spjené arabské emiráty 439 Saudská Arábie 430 Indnésie 428 Katar 425 Omán 391 Mark 310 2 Puze na br. 1 jsu uvedeny výsledky všech zemí, které se zúčastnily šetření PIRLS 2011. Dále v publikaci pracujeme puze s výběrem zemí, jak byl uveden v úvdní kapitle. 6

1 celkvé výsledky Nejlepších výsledků ve čtenářské gramtns ti dsáhli žáci Hngkngu (571 bdů), Ruska (568 bdů), Finska (568 bdů) a Singapuru (567 bdů). Rzdíl mezi výsledky těcht čtyř zemí však nebyl statisticky významný. Nejslabšíh výsledku dsáhli zejména žáci arabských zemí, z evrpských zemí pak žáci Malty (477 bdů). Všechny evrpské země s výjimku Malty a Ru mun ska i země OECD dsáhly statisticky vý znam ně lepšíh výsledku než je průměr škály PIRLS. Škála PIRLS byla zknstruvána na základě šetření PIRLS 2001 tak, aby mezinárdní průměr měl hdntu 500 bdů a směrdatná dchyl ka činila 100. Zajímavější je prt srvnání, kte ré ukazují značky vedle bdvých hdnt. Ty znázr ňují, jakéh výsledku dsáhly statní země vůči České republice. Vývj výsledků Česká republika patří k zemím, jejichž žáci 4. rčníku se d rku 2001 ve čtenářské gramtnsti statisticky významně zlepšili. Na br. 2 uvádíme prvnání výsledků zemí, které se šetření zúčastnily jak v rce 2001, tak v rce 2011. K největšímu zlepšení dšl v Rusku, ve Slvinsku a na Slvensku, napak k největšímu zhršení dšl v Bulharsku, ve Švédsku a v Litvě. Všechny tyt země s výjimku České republiky se zúčastnily i šetření PIRLS 2006. Zajímavé je, v jakém bdbí k těmt významným změnám dšl, viz br. 3. Obr. 2 Prvnání výsledků 2001 a 2011 na celkvé škále Země Průměrný výsledek 2001 2011 Rzdíl Rusk 528 568 40 Slvinsk 502 530 29 Slvensk 518 535 17 USA 542 556 14 ČR 537 545 9 Nrsk 499 507 8 Nvý Zéland 529 531 2 Německ 539 541 2 Itálie 541 541 1 Anglie 553 552 1 Maďarsk 543 539 4 Francie 525 520 5 Nizzemsk 554 546 8 Rumunsk 512 502 10 Litva 543 528 15 Švédsk 561 542 19 Bulharsk 550 532 19 Země jsu řazeny sestupně pdle rzdílu ve výsledcích let 2001 a 2011 Výsledek v rce 2011 je statisticky významně lepší než v rce 2001 se statisticky významně neliší d rku 2001 je statisticky významně hrší než v rce 2001 7

Nárdní zpráva pirls 2011 Obr. 3 Prvnání výsledků 2001, 2006 a 2011 Rusk Slvinsk Slvensk USA ČR Nrsk Nvý Zéland Německ Itálie Anglie Maďarsk Francie Nizzemsk Rumunsk Litva Švédsk Bulharsk 30 20 10 0 10 20 30 40 Rzdíl 2001 2011 Rzdíl 2001 2006 Země jsu řazeny sestupně pdle rzdílů ve výsledcích let 2001 a 2011 Na br. 3 je srvnání jak za bdbí 2001 2006, tak také za bdbí 2001 2011. Z brázku je patrné, že k výraznému zlepšení dšl u Ruska, Slvinska a Slvenska především d rku 2006. Napak k výraznému zhršení dšl v tmt b d bí u Ru mun ska, Švéd ska, a An glie, ta se však v rce 2011 zlepšila a svým výsledkem se vrá ti la na téměř stejnu úrveň, jaké dsahvala v rce 2001. Rusk, Slvinsk a Slvensk v bdbí 2006 2011 v zapčatém trendu zlepšvání pkračvaly a k nim se připjily USA, Česká republika a Nrsk. Ke zhršení v bdbí 2006 2011 dšl především v Bulharsku, v Itálii a v Maďarsku. Jak již byl uveden v úvdní kapitle, šetření PIRLS i šetření TIMSS se zúčastnili stejní žáci. Prt jsu čtenářské výsledky někdy dplněny výsledky z matematiky a přírdvědy. Na br. 4 jsu prvnány výsledky žáků zemí OECD a evrpských zemí, které se zúčastnily jak šetření PIRLS, tak šetření TIMSS ze všech tří blastí: ze čtenářské gramtnsti, z matematiky a z přírdvědy. Na brázku je barevně vyznačen, zda byl průměrný výsledek lepší neb hrší než průměr příslušné škály PIRLS neb TIMSS. Značky vedle bdvých hdnt znázrňují, jakéh výsledku dsáhly statní země vůči České republice. Pkud srvnáme výsledky ve všech třech blastech, pak si naši žáci vedli nejlépe v přírdvědě, kde lepších výsledků dsáhly puze tři země, nejhůře na tm byli napak v matematice. V šetření TIMSS byl vývj výsledků České repub liky dlišný: v matematice dšl v rce 2011 ve srvnání s rkem 1995 ke zhršení, prti rku 2007 ke zlepšení, stále však ned sahujeme úrvně z rku 1995. V přírdvědě dšl v rce 2007 ve srvnání s rkem 1995 ke zhršení. V rce 2011 jsme se prti rku 2007 zlepšili, ve srvnání s rkem 1995 dsahuje průměrný výsledek přibližně stejné úrvně. 8

1 celkvé výsledky Obr. 4 Průměrné výsledky jedntlivých zemí na celkvých škálách šetření PIRLS a TIMSS PIRLS Čtenářská gramtnst TIMSS Matematika TIMSS Přírdvěda Rusk 568 Severní Irsk 562 Finsk 570 Finsk 568 Finsk 545 Rusk 552 Severní Irsk 558 Anglie 542 USA 544 USA 556 Rusk 542 ČR 536 Dánsk 554 USA 541 Maďarsk 534 Irsk 552 Nizzemsk 540 Švédsk 533 Anglie 552 Dánsk 537 Slvensk 532 Nizzemsk 546 Litva 534 Rakusk 532 ČR 545 Prtugalsk 532 Nizzemsk 531 Švédsk 542 Německ 528 Anglie 529 Itálie 541 Irsk 527 Dánsk 528 Německ 541 Austrálie 516 Německ 528 Prtugalsk 541 Maďarsk 515 Itálie 524 Maďarsk 539 Slvinsk 513 Prtugalsk 522 Slvensk 535 ČR 511 Slvinsk 520 Nvý Zéland 531 Rakusk 508 Severní Irsk 517 Slvinsk 530 Itálie 508 Irsk 516 Rakusk 529 Slvensk 507 Austrálie 516 Litva 528 Švédsk 504 Litva 515 Austrálie 527 Malta 496 Rumunsk 505 Plsk 526 Nrsk 495 Španělsk 505 Španělsk 513 Nvý Zéland 486 Plsk 505 Nrsk 507 Španělsk 482 Nvý Zéland 497 Rumunsk 502 Rumunsk 482 Nrsk 494 Malta 477 Plsk 481 Malta 446 Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než průměr škály není statisticky významně rzdílný d průměru škály je statisticky významně hrší než průměr škály je statisticky významně lepší než výsledek ČR není statisticky významně rzdílný d výsledku ČR je statisticky významně hrší než výsledek ČR Průměr škál PIRLS i TIMSS je 500 9

Nárdní zpráva pirls 2011 2 Výsledky v mezinárdním srvnání pdle definvaných úrvní Na základě br. 1 jsme prvnávali průměrné výsledky jedntlivých zemí a zjistili jsme pstavení České republiky vzhledem k statním zemím. Průměrné výsledky však nevysvětlují, v čem se v rámci jedntlivých zemí čtenářské dvednsti žáků liší. Výsledky šetření PIRLS 2011 jsu prt prezentvány rvněž pmcí čtyř úrvní čtenářských dvednstí. Analýza žákvských dpvědí na testvé tázky umžnila vymezit dvednsti, které žáci na každé z těcht úrvní vládají. Na br. 5 je uveden pdrbný ppis jedntlivých úrvní splečně s bdvými hdntami, které je Obr. 5 Čtyři úrvně čtenářských dvednstí Bdy 625 Velmi vyská úrveň (úrveň 1) 550 Vyská úrveň (úrveň 2) 475 Střední úrveň (úrveň 3) 400 Nízká úrveň (úrveň 4) Při práci s literárními texty žáci umějí integrvat myšlenky a argumenty z textu za účelem pchpení hlavní myšlenky interpretvat událsti příběhu a chvání pstav za účelem vysvětlení příčin, důvdů (phnutek), které je k tmu vedly vyhledat a dlišit pdstatné skutečnsti a detaily v textu vyvzvat závěry a na základě textu vysvětlit událsti, jednání, pcity či chvání pstav interpretvat a prpjit událsti příběhu a jednání pstav z různých částí textu hdntit význam jedntlivých událstí a jednání pstav v celém příběhu rzpznat určité jaz. prstředky (např. metafru) vyhledat explicitně vyjádřené infrmace (událsti, pcity) vyvdit závěry hledně vlastnstí, pcitů a phnutek chvání hlavních pstav interpretvat zřejmé důvdy a příčiny a jednduše je vysvětlit rzpznávat jedntlivé jazykvé styly a jazykvé prstředky vyhledat v textu detailní explicitně vyjádřenu infrmaci Čtenářské dvednsti Při práci s infrmačními texty žáci umějí nalézt a interpretvat slžitu infrmaci z různých částí textu a nalézt vysvětlení v textu prpjit infrmace z textu, vysvětlit je, interpretvat jejich význam neb sestavit jejich sled psudit různé prvky textu (např. suvislý text, tabulka, mapa) a vysvětlit jejich úlhu v textu vyhledat a rzpznat pžadvané infrmace v nárčném textu neb slžité tabulce vysvětlit text na základě pchpení lgické struktury textu interpretvat suvislsti mezi infrmacemi v textu na základě prpjení suvisléh textu s dalšími prvky, jak je např. brázek či mapa prvést zbecnění na základě psuzení bsahu a dalších prvků textu nalézt dvě neb tři infrmace zmíněné v textu pužít nadpisy, text v rámečku a ilustrace k vyhledání určité části textu nalézt dvě neb tři infrmace zmíněné v textu pužít nadpisy, text v rámečku a ilustrace k vyhledání určité části textu 10

2 výsledky pdle úrvní vymezují. Žák, který se nachází na určité úrvni, má dvednsti charakteristické pr danu úrveň a také dvednsti všech nižších úrvní. Jsu všem žáci, kteří nedsahují ani nejnižší úrvně čtenářských dvednstí (úrvně 4). Výsledky v rce 2011 Na celkvé škále dsáhl první nejvyšší úrvně 8 % českých žáků, druhé úrvně 42 %, třetí 37 % a čtvrté 11 %. Necelá 2 % českých žáků nedsáhla ani nejnižší čtvrté úrvně. Česká republika se na Obr. 6 Pdíl žáků s výbrným výsledkem (velmi vyská úrveň) Kanada USA Švédsk Finsk Nrsk Rusk Severní Irsk Dánsk Litva Irsk Anglie Nizzemsk Plsk Německ Belgie ČR Slvensk Rakusk Francie Maďarsk Slvinsk Rumunsk Itálie Prtugalsk Španělsk Bulharsk Malta Pdíl žáků s výbrným výsledkem je statisticky významně vyšší než v ČR není statisticky významně rzdílný d ČR je statisticky významně nižší než v ČR Austrálie Nvý Zéland Izrael 11

Nárdní zpráva pirls 2011 všech úrvních umístila nad mezinárdním mediánem 3, s výjimku nejvyšší úrvně, kteru tvří nejlepší žáci a kde dsáhla puze úrvně mezinárdníh mediánu. T znamená, že Česká republika má ve srvnání s řadu zemí pměrně nízké prcent žáků, kteří vládají dvednsti nejvyšší btížnsti. Nejmenšíh zastupení žáků na nejvyšší úrvni puhá dvě prcenta dsáhl Nrsk a Belgie (fr.). Napak s devatenácti prcenty stjí v čele zemí Rusk a Severní Irsk. Za nimi s smnácti prcenty následuje Finsk a Anglie. Výsledku, který se statisticky významně nelišil d České republiky, dsáhl 12 zemí (viz br. 6). V České republice se zvýšil kumulvaný pdíl žáků puze na druhé a na třetí úrvni. Zajímavá je situace Nrska, kde pklesl pdíl žáků na nejvyšší úrvni a napak stupl kumulvaný pdíl žáků na dvu nejnižších. V zemích, kde dšl k pklesu výsledků na celkvé škále, se snížil kumulvaný pdíl žáků i na všech čtyřech úrvních neb jen na těch vyšších (Francie, Nizzemsk, Bulharsk). Jedinu výjimku tvří Maďarsk, kde se zvětšil pdíl žáků na nejvyšší úrvni, avšak k pklesu dšl na dvu nejnižších úrvních. V Maďarsku vzrstl i pdíl žáků, kteří nedsahují ani nejnižší úrvně. Vývj výsledků Zastupení žáků na definvaných úrvních lze srvnávat v průběhu času (viz br. 7). V zemích, které se významně zlepšily na celkvé škále, se většinu zvýšil i kumulvaný pdíl žáků (všichni žáci z vyšší úrvně dsahují autmaticky i úrvně nižší) na všech čtyřech úrvních, v některých zemích klesl i pdíl žáků, kteří nedsahují ani nejnižší úrvně 4 (Rusk, Slvinsk, USA a Nrsk). V České republice v šetření TIMSS v matematice dšl ve srvnání s rkem 2007 sice ke zlepšení na všech čtyřech úrvních, stále však nedsahujeme stavu z rku 1995, prti kterému jsme se zhršili na všech úrvních, všem nejcitelnější ztráty byly na dvu nejvyšších úrvních. V přírdvědě dšl ke zlepšení prti rku 2007 na všech úrvních, ve srvnání s rkem 1995 jen na dvu nejnižších úrvních. 3 Medián je prstřední hdnta uspřádané řady hdnt. Plvina hdnt je větší neb rvna mediánu, plvina hdnt je menší neb rvna mediánu. Výhdu mediánu je, že není vlivněn extrémními hdntami. 12

2 výsledky pdle úrvní Obr. 7 Rzdíl v zastupení žáků na čtyřech úrvních v rce 2001 a 2011 Země Celkvá škála Definvané úrvně rzdíl mezi rky 2001 2011 statisticky významný rzdíl velmi vyská (1) vyská (2) střední (3) Rusk 40 j Slvinsk 29 j Slvensk 17 j USA 14 j ČR 9 j Nrsk 8 j Nvý Zéland 2 Německ 2 Itálie 1 Anglie 1 Maďarsk 4 Francie 5 Nizzemsk 8 l Rumunsk 10 Litva 15 l Švédsk 19 l Bulharsk 19 l nízká (4) Země jsu řazeny sestupně pdle rzdílu ve výsledcích žáků v rce 2001 a 2011 na celkvé škále Výsledek na celkvé škále v rce 2011 j je statisticky významně lepší než v rce 2001 se statisticky významně neliší d rku 2001 l je statisticky významně hrší než v rce 2001 Pdíl žáků v rce 2011 na definvané úrvni je statisticky významně vyšší než v rce 2001 se statisticky významně neliší d rku 2001 je statisticky významně nižší než v rce 2001 13

Nárdní zpráva pirls 2011 Ukázky úlh z nejnižší a nejvyšší úrvně V první ukázce, viz dle, žáci pracvali s textem úlhy Leť, rle leť. Šl první tázku, která následvala bezprstředně p přečtení textu. Odpvěď na ni mhl žák nalézt na samém pčátku textu, nemusel ji nijak pracně vyhledávat. K tmu, aby správně dpvěděl, musel vyhledat explicitně vyjádřenu infrmaci. Při dpvědi na tázku si vybíral ze čtyř nabízených mžnstí, aby dpvěď byla pvažvána za správnu, musel zvlit mžnst A (tele). Šl velmi jednduchu úlhu, mezinárdní úspěšnst činila 89 % (viz br. 8). Účel čtení: čtení p r získávání literární zkušensti. Pstup przumění: vyhledávání infrmací. Ppis: vyhledat explicitně vyjádřenu infrmaci, která se nachází na začátku textu. 1. C se farmář vydal hledat na začátku příběhu? A B C D tele pastýře skalnaté útesy rlí mládě Obr. 8 Výsledky úlhy z nízké úrvně Země Úspěšnst % Rusk 99 Itálie 96 Finsk 96 Rakusk 96 Severní Irsk 96 ČR 95 Izrael 95 Německ 95 Dánsk 94 Nizzemsk 94 Slvinsk 94 Bulharsk 94 Švédsk 94 Kanada 94 Litva 93 Prtugalsk 93 Irsk 93 Francie 93 Maďarsk 91 Austrálie 91 Anglie 91 Nvý Zéland 91 Slvensk 90 Nrsk 90 Plsk 90 USA 90 Mezinárdní průměr 89 Rumunsk 88 Prcentní pdíl je statisticky významně vyšší než mezinárdní průměr se statisticky významně neliší d mezinárdníh průměru je statisticky významně nižší než mezinárdní průměr Belgie (fr.) 87 Španělsk 86 Malta 84 14

2 výsledky pdle úrvní Obr. 9 Výsledky úlhy z velmi vyské úrvně Země Úspěšnst % Finsk 48 Rusk 47 Anglie 46 Švédsk 44 Severní Irsk 44 Dánsk 44 USA 44 Irsk 44 Prtugalsk 42 Kanada 42 Nizzemsk 42 Maďarsk 41 Nvý Zéland 40 Itálie 40 Austrálie 40 ČR 39 Německ 38 Bulharsk 37 Izrael 36 Slvinsk 33 Litva 32 Mezinárdní průměr 32 Rakusk 31 Francie 31 Slvensk 30 Belgie (fr.) 29 Rumunsk 27 Plsk 26 Španělsk 26 Nrsk 23 Malta 22 Dle uvádíme příklad úlhy, kteru žáci, kteří se nacházejí na nejvyšší úrvni, zdpvěděli správně. Žák dplňval tabulku, d které musel na základě textu prvnat a dplnit názry vědců z dří vějška (Giden Mantell) a ze sučasnsti. Úlha byla pměrně btížná. K textu byl vytvřen celkem 14 tázek, tat tázka byla předpslední z nich. Pr mnhé žáky byl frmát tabulky, d které vpisvali své dpvědi, pněkud nezvyklý. Za každé prvnání mhl žák získat jeden bd. K tmu, aby byla dpvěď vyhdncena jak úplná, musel prvést správně všechna tři prvnání. Mezinárdní úspěšnst správných dpvědí činila 32 % (viz br. 9), v některých zemích správně dpvěděla více než plvina žáků šl asijské země: Hngkng (62 %), Singapur (57 %), Tchaj-wan (53 %). Účel čtení: čtení p r získávání a pužívání infrmací. Pstup przumění: interpretace. Ppis: prvnat tři prtiklady na základě textu a brázků. 13. Pzdější bjevy ukázaly, že se Giden Mantell mýlil v tm, jak iguandn vypadal. Dplň prázdná místa v tabulce. Jak vypadal iguandn pdle Gidena Mantella. Iguandn se phybval p čtyřech. Iguanadn měl rh na nse. Iguandn měřil 30 metrů. Jak vypadal iguandn pdle dnešních vědců. Iguanadn chdil p 2 nhách. Iguandn měl na palci bdec. Iguanadn měřil 9 metrů. Ukázkvá dpvěď představuje typ dpvědi, za kteru žák mhl získat tři bdy 15

Nárdní zpráva pirls 2011 3 Výsledky na dílčích škálách Dílčí škály pdle účelů čtení V šetření byl pužit pět literárních textů a pět infrmačních textů, t znamená, že plvina testvání byla věnvána vždy jednmu účelu čtení. Na br. 10 lze zjistit, jak si čeští žáci vedli vůči žákům statních zemí na každé ze škál pdle účelu čtení. Na škále čtení pr získávání literární zkušensti si sedm zemí vedl lépe než Česká republika, bdbnéh výsledku jak Česká republika dsáhl devět zemí. Na škále čtení pr získávání a pužívání infrmací lepšíh výsledku než Česká republika dsáhly Rusk, Finsk, Severní Irsk, USA a Dánsk, bdbnéh výsledku dsáhl deset zemí. K tmu, aby mhl být nějakým způsbem prveden prvnání výsledků žáků na těcht dvu škálách, byl využit celkvé škály, vůči níž jsu výsledky na těcht dvu dílčích škálách prvnány. Je ttiž třeba mít na paměti, že výsledky na škále čtení pr získávání literární zkušensti a na škále čtení pr získávání a pužívání infrmací není mžné srvnávat přím, prtže ba typy úlh byly vytvřeny za jiným účelem a také úlhy na těcht škálách mají různu úrveň btížnsti. Žáci v úlhách s texty zaměřenými na získávání a pužívání infrmací dsáhli nižší úspěšnsti (mezinárdní úspěšnst činila v průměru 50 %) než v úlhách s texty zaměřenými na získávání literární zkušensti (mezinárdní úspěšnst činila v průměru 59 %). Při prvnání výsledků žáků České republiky na celkvé škále s výsledky na dílčích škálách pdle účelu čtení nebyl rzdíl statisticky významný. Mezi země, které získaly statisticky významně lepší výsledek na škále čtení pr získávání literární zkušensti ve srvnání s výsledky na celkvé škále, patří některé anglicky mluvící země: USA a Irsk (6 bdů), Severní Irsk a Kanada (5 bdů), Švédsk, Slvensk a Plsk (5 bdů), německy mluvící země: Německ a Rakusk (4 bdy), Ma ďar sk a Nvý Zéland (2 bdy). Napak Malta (8 bdů), Itálie (4 bdy) a Prtugalsk (3 bdy) dsáhly statisticky významně lepšíh výsledku na škále čtení pr získávání a pužívání infrmací (viz br. 11). 16

3 výsledky na dílčích škálách Obr. 10 Průměrné výsledky jedntlivých zemí na dílčích škálách pdle účelů čtení Škála čtení pr získávání literární zkušensti Finsk 568 Rusk 567 Severní Irsk 564 USA 563 Irsk 557 Dánsk 555 Kanada 553 Anglie 553 Švédsk 547 ČR 545 Nizzemsk 545 Německ 545 Izrael 542 Maďarsk 542 Slvensk 540 Itálie 539 Prtugalsk 538 Nvý Zéland 533 Rakusk 533 Bulharsk 532 Slvinsk 532 Plsk 531 Litva 529 Austrálie 527 Francie 521 Španělsk 516 Nrsk 508 Belgie (fr.) 508 Rumunsk 504 Malta 470 Škála čtení pr získávání a pužívání infrmací Rusk 570 Finsk 568 Severní Irsk 555 USA 553 Dánsk 553 Irsk 549 Anglie 549 Nizzemsk 547 Kanada 545 ČR 545 Itálie 545 Prtugalsk 544 Izrael 541 Německ 538 Švédsk 537 Maďarsk 536 Bulharsk 533 Slvensk 530 Nvý Zéland 530 Slvinsk 528 Austrálie 528 Litva 527 Rakusk 526 Plsk 519 Francie 519 Španělsk 512 Nrsk 505 Belgie (fr.) 504 Rumunsk 500 Malta 485 Průměrný výsledek země na příslušné škále je statisticky významně lepší než výsledek ČR není statisticky významně rzdílný d výsledku ČR je statisticky významně hrší než výsledek ČR 17

Nárdní zpráva pirls 2011 Obr. 11 Prvnání výsledků na dílčích škálách pdle účelů čtení s výsledky na celkvé škále Kanada USA Švédsk Finsk Nrsk Rusk Severní Irsk Dánsk Litva Irsk Anglie Nizzemsk Belgie Německ ČR Plsk Francie Itálie Slvensk Rakusk Maďarsk Slvinsk Rumunsk Bulharsk Prtugalsk Španělsk Malta Výsledek na dílčí škále čtení pr získávání literární zkušensti byl statisticky významně vyšší než na celkvé škále Výsledek na dílčí škále čtení pr získávání a pužívání infrmací byl statisticky významně vyšší než na celkvé škále Výsledek na žádné z dílčích škál nebyl statisticky významně vyšší než na celkvé škále Austrálie Nvý Zéland Izrael 18

3 výsledky na dílčích škálách Dílčí škály pdle pstupů przumění Pdbně jak u škál pdle účelů čtení, ani u škál pdle pstupů przumění není mžné prvést přímé prvnání. Obě tyt škály představují naprst dlišné dvednsti, které žák musel při práci s textem prkázat, a btížnst jedntlivých úlh, které zkumají tent aspekt čtenářské gramtnsti, byla rzdílná. Mezinárdní úspěšnst žáků v úlhách zaměřených na vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů byla 64 %, zatímc v úlhách zaměřených na interpretaci a psuzvání textu činila puze 45 %. Na br. 12 lze zjistit, jak si čeští žáci vedli vůči žákům statních zemí na bu škálách pr sledvání pstupů przumění. Na škále pr vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů si statisticky významně lépe než Česká republika vedly Finsk a Rusk, bdbných výsledků jak Česká republika dsáhl dvanáct zemí. Na škále interpretace a psuzvání textu si lépe než Česká republika vedly tyt země: Rusk, Finsk, USA, Severní Irsk, Anglie, Kanada, Dánsk a Irsk. Obdbných výsledků jak Česká republika dsáhl sm zemí. Průměrný výsledek země na příslušné škále je statisticky významně lepší než výsledek ČR není statisticky významně rzdílný d výsledku ČR je statisticky významně hrší než výsledek ČR Obr. 12 Průměrné výsledky jedntlivých zemí na dílčích škálách pdle pstupů przumění Škála vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů Finsk 569 Rusk 565 Dánsk 556 Severní Irsk 555 Irsk 552 USA 549 Nizzemsk 549 ČR 548 Německ 548 Anglie 546 Kanada 543 Švédsk 543 Rakusk 539 Prtugalsk 539 Itálie 539 Izrael 538 Maďarsk 537 Slvensk 534 Slvinsk 533 Bulharsk 532 Litva 530 Francie 528 Nvý Zéland 527 Austrálie 527 Plsk 526 Španělsk 516 Belgie (fr.) 512 Nrsk 511 Rumunsk 500 Malta 479 Škála interpretace a psuzvání textu Rusk 571 Finsk 567 USA 563 Severní Irsk 562 Anglie 555 Kanada 554 Dánsk 553 Irsk 553 ČR 544 Itálie 544 Nizzemsk 543 Izrael 543 Prtugalsk 542 Maďarsk 542 Švédsk 540 Německ 536 Slvensk 536 Nvý Zéland 535 Bulharsk 532 Slvinsk 530 Austrálie 529 Litva 527 Plsk 525 Rakusk 521 Francie 512 Španělsk 510 Rumunsk 503 Nrsk 502 Belgie (fr.) 499 Malta 475 19

Nárdní zpráva pirls 2011 K tmu, aby byl mžné prvnat výsledky me zi jedntlivými škálami, byl pět pužit prv nání vůči celkvé škále. Česká republika dsáhla statisticky významně lepšíh výsledku ve srvnání s celkvu škálu (545 bdů) na škále vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů (548 bdů). V prvnání celkvé škály se škálu interpretace a psuzvání textu (544 bdy) nebyl rzdíl statisticky významný. Mezi země, které dsáhly statisticky významně lepšíh výsledku na škále interpretace a psuzvání textu ve srvnání s celkvu škálu, patří především anglicky mluvící země: USA (6 bdů), Kanada (5 bdů), Severní Irsk, Anglie a Nvý Zéland (4 bdy); Itálie a Maďarsk (3 bdy) a Rusk (2 bdy). Napak na škále vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů dsáhly statisticky významně lepšíh výsledku Rakusk (10 bdů), Francie (8 bdů), Německ (7 bdů), Belgie (fr.) (6 bdů), Nrsk (4 bdy) a dále pak s rzdílem dvu až tří bdů t byly Španělsk, Nizzemsk, Česká republika (3 bdy) a Dánsk (viz br. 13). Vývj výsledků na dílčích škálách Všechny země, které se statisticky významně zlepšily na celkvé škále, se také zlepšily na škále čtení pr získávání a pužívání infrmací a na škále interpretace a psuzvání textu. Všechny země, které se statisticky významně zhršily na celkvé škále, se zhršily i na všech čtyřech dílčích škálách (viz br. 14). Obr. 13 Prvnání výsledků na dílčích škálách pdle pstupů przumění s výsledky na celkvé škále USA Kanada Severní Irsk Anglie Nvý Zéland Itálie Maďarsk Rusk Irsk Izrael Austrálie Prtugalsk Slvensk Rumunsk Bulharsk Finsk Dánsk Švédsk Slvinsk Litva Plsk ČR Malta Nizzemsk Španělsk Německ Nrsk Belgie (fr.) Rakusk Francie 10 0 10 výsledek na dílčí škále byl nižší než na celkvé škále Rzdíl výsledek na dílčí škále byl vyšší než na celkvé škále Rzdíl na dílčí škále vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů byl statisticky významný nebyl statisticky významný Rzdíl na dílčí škále interpretace a psuzvání textu byl statisticky významný nebyl statisticky významný 20

3 výsledky na dílčích škálách Obr. 14 Prvnání výsledků 2001 a 2011 na dílčích škálách Země Celkvá škála Rzdíly na dílčích škálách mezi rky 2001 a 2011 Rzdíl mezi rky 2001 2011 Statisticky významný rzdíl Dílčí škály pdle účelu čtení Dílčí škály pdle pstupů przumění Literární* Infrmační* Vyhledávání* Interpretace* Rusk 40 j Slvinsk 29 j Slvensk 17 j USA 14 j ČR 9 j Nrsk 8 j Nvý Zéland 2 Německ 2 Itálie 1 Anglie 1 Maďarsk 4 Francie 5 Nizzemsk 8 l Rumunsk 10 Litva 15 l Švédsk 19 l Bulharsk 19 l Země jsu seřazeny pdle rzdílu na celkvé škále Výsledek na celkvé škále v rce 2011 j je statisticky významně lepší než v rce 2001 se statisticky významně neliší d rku 2001 l je statisticky významně hrší než v rce 2001 Výsledek na dílčí škále v rce 2011 je statisticky významně vyšší než v rce 2001 se statisticky významně neliší d výsledku v rce 2001 je statisticky významně nižší než v rce 2001 * Literární: škála čtení pr získávání literární zkušensti; Infrmační: škála čtení pr získávání a pužívání infrmací; Vyhledávání: škála vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů; Interpretace: škála interpretace a psuzvání textu 21

Nárdní zpráva pirls 2011 4 Rzdíly mezi dívkami a chlapci Celkvá škála Dívky dsáhly lepších výsledků než chlapci ve všech zemích s výjimku Klumbie, avšak zde tent rzdíl nebyl statisticky významný. Na celk vé škále dsáhly dívky v průměru 16 bdů lep šíh výsledku než chlapci (520 bdů versus 504 bdů). Nejmenší rzdíly mezi dívkami a chlapci byly v Itá lii, ve Francii, ve Španělsku, ve všech těcht zemích však rzdíl nebyl statisticky významný. Česká republika je zemí, kde rzdíl mezi dívkami a chlapci patří k nejmenším. K zemím s největšími rzdíly patřily arabské země, dále Anglie (23 bdů), Finsk (21 bdů), N vý Zéland (20 bdů). Škály pr účely čtení Na škále čtení pr získávání literární zkušensti měly dívky statisticky významně vyšší výsledek než chlapci ve všech zemích s výjimku Klumbie a Izraele. Jinak tmu byl na škále čtení pr získávání a pužívání infrmací, kde se v řadě evrpských zemí bjevil jen malý či vůbec žádný rzdíl. Vedle České republiky můžeme jmenvat Belgii (fr.), Fran cii, Itálii, Izrael, Německ, Nizzemsk, Plsk, Rakusk a Španělsk. Větší rzdíl mezi dívkami a chlapci na škále čtení pr získávání literární zkušensti se dráží i v průměrných výsledcích. Na tét škále dsáhly dívky v průměru 20 bdů lepších výsledků než chlapci (522 bdů versus 502 bdů), zatímc na škále čtení pr získávání a pužívání infrmací dsahval rzdíl 12 bdů (519 bdů versus 507). Škály pr pstupy przumění Výsledky na těcht dvu škálách dávají při prvnání s celkvými výsledky pdbný braz jak výsledky prvnání škál pr účely čtení: dívky pět dsahvaly lepších výsledků než chlapci. V průmě ru dívky dsahvaly 16 bdů lepších výsledků než chlapci na škále vyhledávání infrmací a vy v zvání přímých závěrů (521 bdů versus 505 bdů) a 17 bdů lepších výsledků na škále interpretace a psuzvání textu (519 bdů versus 502 bdů). Rzdíly jsu zřejmé z br. 15. Napak v šetření TIMSS patří Česká republika k zemím, kde rzdíl mezi dívkami a chlapci v matematice na celkvé škále ve prspěch chlapců je jedním z nejvyšších. Obdbně je tmu i v přírdvědě, kdy rzdíl ve prspěch chlapců patřil pět k jedněm z nejvyšších. 22

4 rzdíly mezi dívkami a chlapci Obr. 15 Průměrné výsledky dívek a chlapců v ČR a v mezinárdním srvnání Celkvá škála Literární* Infrmační* Vyhledávání* Interpretace* Dívky ČR 549 550 547 552 547 Chlapci ČR 542 539 543 544 541 Dívky mezinárdní průměr 520 522 519 521 519 Chlapci mezinárdní průměr 504 502 507 505 502 Rzdíl mezi dívkami a chlapci v ČR byl statisticky významný v mezinárdním srvnání byl statisticky významný změny VE VÝSLEDCÍCH České dívky i chlapci se d rku 2001 zlepšili na všech dílčích škálách, chlapci se na všech škálách zlepšili něc více než dívky. Nejmenší zlepšení lze pzrvat u dívek na škále vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů, napak největší zlepšení u chlapců na škále interpretace a psuzvání textu (viz br. 16). Obr. 16 Změny ve výsledcích českých dívek a chlapců na celkvé škále a na dílčích škálách d rku 2001 Celkvá škála Literární * Infrmační * Vyhledávání * Interpretace * 0 2 4 6 8 10 12 14 Dívky Chlapci Změna výsledku * Literární: škála čtení pr získávání literární zkušensti; Infrmační: škála čtení pr získávání a pužívání infrmací; Vyhledávání: škála vyhledávání infrmací a vyvzvání přímých závěrů; Interpretace: škála interpretace a psuzvání textu 23

Nárdní zpráva pirls 2011 5 Čtení ve škle Způsb výuky nepchybně vlivňuje dsaženu úrveň čtenářské gramtnsti žáků v jedntlivých zemích. Tat kapitla se prt zaměřuje na činnsti, metdy a pmůcky, které učitelé při výuce pužívají. Pněkud jiný způsb výuky než v České republice ttiž můžeme vysledvat například u anglicky mluvících zemí neb některých zemí severských. Aktivity využívané při výuce čtení Učitelé se měli vyjádřit k tmu, jak čast se při výuce čtení věnují následujícím aktivitám: Čtu žákům nahlas (dále jen učitel čte nahlas) Vyvlávám žáky, aby četli nahlas (žák čte nahlas) Žádám žáky, aby si četli ptichu pr sebe (čtení ptichu) Dám žákům čas na t, aby si četli knihu pdle vlastníh výběru (vlastní výběr) Učím žáky pstupy pr rzpznávání zvuků a slv (dekódvání) Učím neb předvádím techniky zběžnéh čtení a vyhledávání infrmací (techniky čtení) (Pr zjedndušení budeme dále v textu pužívat zkrácená značení těcht aktivit.) Ze šesti uvedených aktivit měla v České republice jak v rce 2001, tak v rce 2011 puze u jedné z nich více než plvina žáků učitele, kteří je využívají denně, v mezinárdním průměru t jsu aktivity tři. Alespň 30 % žáků měl učitele, kteří v České republice využívali denně v rce 2001 tři aktivity, v rce 2011 puze dvě aktivity a v mezinárdním průměru t byl aktivit pět. Jak je patrné z brázků 17 a 18, u českých učitelů se výuka čtení zaměřuje převážně na čtení žáků nahlas a čtení žáků ptichu. Pr srvnání uvádíme průměrnu četnst denníh využívání jedntlivých aktivit v České republice v rce 2001 a v rce 2011 ve srvnání s mezinárdním průměrem z rku 2011. Na br. 18 jsu barevně rzlišeny aktivity, kdy více než plvina žáků a více než 30 % žáků má učitele, kteří je využívají denně. V mezinárdním srvnání jen velmi mál českých učitelů ve srvnání s učiteli z statních zemí využívá při výuce čtení pestřejší škálu aktivit. Například Čtení knih pdle vlastníh výběru stjí v České republice ve srvnání s statními aktivitami na psledním místě. Napak velmi blíbené je především v anglicky mluvících zemích, zejména pak v USA, na Nvém Zélandu, v Kanadě a v Austrálii, kde více než 80 % žáků má učitele, kteří s nimi tut aktivitu využívají denně (viz br. 19). Obr. 17 Pdíl žáků, jejichž učitelé využívají jedntlivé aktivity při výuce čtení denně Učitel čte nahlas Žák čte nahlas Čtení ptichu Vlastní výběr Dekódvání Techniky čtení 0 10 20 30 40 50 60 70 80 % ČR 2001 ČR 2011 Mezinárdní průměr 2011 24

5 čtení ve škle Obr. 18 Pdíl žáků, jejichž učitelé využívají uvedené aktivity denně Mezinárdní průměr 2011 % ČR 2001 % ČR 2011 % Žák čte nahlas 70 Žák čte nahlas 77 Žák čte nahlas 80 Čtení ptichu 65 Čtení ptichu 43 Čtení ptichu 47 Učitel čte nahlas 62 Učitel čte nahlas 34 Techniky čtení 22 Vlastní výběr 32 Techniky čtení 16 Učitel čte nahlas 21 Dekódvání 32 Vlastní výběr 12 Dekódvání 10 Techniky čtení 22 Dekódvání* 3 Vlastní výběr 7 Více než plvina žáků Více než 30 % žáků * Mimřádně nízké zastupení dekódvání v ČR je dílem dán charakterem jazyka. Obr. 19 Pdíl žáků, jejichž učitelé dávají žákům čas na t, aby si denně četli knihy pdle vlastníh výběru USA Nvý Zéland Kanada Austrálie Nizzemsk Švédsk Anglie Severní Irsk Irsk Nrsk Izrael Dánsk Malta Francie Belgie (fr.) Finsk Rakusk Španělsk Rusk Prtugalsk Maďarsk Rumunsk Slvinsk Slvensk Itálie Německ Litva ČR Bulharsk Plsk 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 % 25

Nárdní zpráva pirls 2011 Rzvj čtenářských dvednstí Na br. 20 jsu ppsány činnsti veducí k rzvji čtenářských dvednstí, které učitelé d svých žáků pžadují. Ve všech zemích učitelé jedntně kladu velký důraz na vyhledání infrmací v textu, určení hlavní myšlenky v textu neb vysvětle- ní textu. Velké rzdíly mezi zeměmi však panují u zbývajících dvednstí, které d žáků vyžadují prvnání, zbecnění či psuzení textů. Právě ty však v kncepci výzkumu PIRLS patří k důležitým pstupům przumění. Obr. 20 Pdíl žáků, jejichž učitelé d nich alespň týdně pžadují činnsti, které rzvíjejí dvednsti a pstupy nezbytné pr čtení s przuměním Činnsti veducí k rzvji čtenářských dvednstí Mezinárdní průměr (%) ČR (%) Vyhledat infrmaci v textu 96 99 Určit hlavní myšlenku přečtenéh textu Vysvětlit, jak przuměli přečtenému 95 97 95 99 t V mezinárdním průměru se téměř d všech žáků 4. rčníku (95 96 %) alespň týdně pžaduje, aby: vyhledali infrmaci v textu určili hlavní myšlenku textu vysvětlili, jak przuměli přečtenému Česká republika si ve srvnáním s mezinárdním průměrem vedla ještě lépe. Prvnat přečtený text se svými zkušenstmi Zbecnit přečtený text a vyvdit z něj závěry Odhadnut, c se stane dále v textu, který čtu Prvnat přečtený text s jinými texty, které již četli dříve 81 83 80 67 74 54 70 47 t Od pněkud menšíh pdílu žáků se pžaduje, aby alespň týdně: prvnali přečtený text se svými zkušenstmi (81 %) zbecnili přečtený text a vyvdili z něj závěry (80 %) dhadli, c se stane v textu, který čtu (74 %) prvnali přečtený text s jinými texty, které již četli dříve (70 %) Zde již Česká republika za mezinárdním průměrem zastává, s výjimku činnsti, kdy žáci mají prvnat přečtený text se svými zkušenstmi. Ppsat styl neb uspřádání přečtenéh textu Určit pstj neb záměr autra 66 32 63 30 t Ještě výraznější rzdíl mezi Česku republiku a mezinárdním průměrem lze nalézt u zbývajících dvu činnstí: ppsat styl neb uspřádání textu určit pstj neb záměr autra Tyt činnsti jsu v mezinárdním průměru vyžadvány přibližně d 2/3 žáků, v České republice tent pdíl nedsahuje ani 1/3. 26

5 čtení ve škle Jak již byl uveden, při prcvičvání dvednstí, které vyžadují interpretaci a psuzvání textu, se mezi jedntlivými zeměmi prjevují velké rzdíly. Tyt rzdíly lze někdy vysledvat i v určité skupině zemí. Například prcvičvání činnsti Odhadnut, c se stane dále v textu, který žáci čtu, je ve srvnání s mezinárdním průměrem (74 %) velmi blíbené v anglicky mluvících zemích. Alespň týdně je tat činnst vyžadvána d více než 90 % žáků v USA, v Izraeli, v Anglii, na Nvém Zélandu, v Austrálii a v Irsku. V České republice tent pdíl činí 54 % žáků. Na br. 21 je znázrněn, jak čast byla tat činnst d žáků pžadvána v mezinárdním průměru v rce 2011 a v České republice v rce 2001 a v rce 2011. Jak je vidět, přestže frekvence prcvičvání tét činnsti 1x neb 2x za týden ve srvnání s statními zeměmi vzrstla, stále výrazně zastáváme. Nedstatečný růst je u frekvence denně s denní frekvencí se činnst Odhad nut, c se stane dále v textu, který žáci čtu, vyžaduje puze d 6 % českých žáků; s ještě menším pdílem žáků se za Česku republiku nachází již puze Rakusk a Nrsk. Další činnstí, které ve srvnání s mezinárdním průměrem věnujeme mál času, je Určit pstj neb záměr autra. Tat tázka se v rce 2001 v dtazníku nevyskytvala, prt jsu na br. 22 uvedeny hdnty puze za rk 2011. V něk terých zemích se nachází více než 90 % žáků, d nichž ji učitelé vyžadují alespň týdně (Rusk, Bul harsk, Prtugalsk, Rumunsk). Menší pdíl žáků než v České republice (30 %) byl puze v Belgii (fr.) (29 %), v Rakusku (24 %) a ve skandinávských zemích (Nrsk 19 %, Finsk 15 % a Švédsk 12 %). Obr. 21 Prvnání zastupení žáků ČR v rce 2001 a 2011 s mezinárdním průměrem rku 2011, jejichž učitelé d nich vyžadují činnst Odhadnut, c se stane dále v textu, který žáci čtu 60 50 40 30 20 10 0 % Obr. 22 Prvnání zastupení žáků ČR v rce 2011 s mezinárdním průměrem rku 2011, jejichž učitelé d nich vyžadují činnst Určit pstj neb záměr autra 60 50 40 30 20 10 0 % Každý den neb téměř každý den 1x neb 2x za týden ČR 2001 ČR 2011 Mezinárdní průměr 2011 Každý den neb téměř každý den 1x neb 2x za týden 1x neb 2x za měsíc 1x neb 2x za měsíc Nikdy neb téměř nikdy Nikdy neb téměř nikdy ČR 2011 Mezinárdní průměr 2011 27

Nárdní zpráva pirls 2011 Obr. 23 Pdíl žáků, jejichž učitelé využívají učebnice a dětské knihy jak základní učební pmůcku Anglie Francie Severní Irsk Austrálie Kanada Dánsk Švédsk Nvý Zéland USA Irsk Belgie (fr.) Izrael Prtugalsk Nizzemsk Nrsk Německ Malta Španělsk Rakusk Finsk ČR Slvinsk Itálie Plsk Rumunsk Slvensk Litva Rusk Maďarsk Bulharsk 0 20 40 60 80 Kniha jak základ Čítanka jak základ 100 % Učební pmůcky Učitelé byly dtazváni, které materiály pužívají při výuce jak základní učební pmůcku a které jak dplněk, případně, zda je nepužívají vůbec. Jak nejpužívanější základní pmůcku uváděli učitelé učebnice. Není tmu tak však ve všech zemích. Velmi významnu skupinu tvří anglicky mluvící země, Francie, Dánsk a Švédsk, kde je jak základní učební pmůcka využívána dětská kniha (např. rmány, pvídky, naučná literatura). Napak učebnice jsu nejvíce využívány v bývalých pstkmunistických zemích (viz br. 23). V České republice má 85 % žáků učitele, kteří využívají jak základní učební pmůcku učebnice. Prt jsme se jich zeptali, kteru z nich pužívají nejčastěji. Učitelé v zásadě vlí mezi dvěma čítankami: 44 % žáků má učitele, kteří pužívají čítanku d Z. Janáčkvé a 24 % d H. Rezutkvé (viz br. 24). Obr. 24 Pdíl žáků, jejichž učitelé využívají následující čítanky Kteru čítanku nejčastěji pužíváte? 24 % 7 % 6 % 2 % 2 % 44 % 16 % Země jsu řazeny sestupně pdle pdílu žáků, jejichž učitelé využívají jak základní učební pmůcku dětsku knihu Janáčkvá, Z. a kl. Čítanka pr 4. rčník ZŠ. Brn: Nvá škla Rezutkvá, H. a kl. Čítanka 4. Praha: Alter. Tman, J., Vndrů, M. Já čtenář a můj svět. Praha: Frtuna Čeňkvá, J., Jnákvá, A. Čítanka 4 pr základní škly. Praha: SPN. Baťkvá, B., Mikulenkvá, H. Čítanka 4. Olmuc: PRODOS Šebesta, K., Váňvá, K. Čítanka pr 4. rčník. Plzeň: Fraus Jiná 28

6 čtení v rdině 6 Čtení v rdině Vedle škly představuje rdina se svým scieknmickým zázemím další významný činitel, který vlivňuje výsledek žáka. Prtže se šetření zúčastnili žáci mladšíh šklníh věku, je tat kapitla věnvána zejména tmu, jak rdina žákům pmáhá a jak tat pmc vlivňuje výsledek žáka. Většina údajů v tét části publikace byla získána z dtazníků pr rdiče neb z dtazníků pr žáky. Pmc rdičů žákům Předčítání knih dětem Rdiče se měli vyjádřit k tmu, jak čast svým dětem předčítali v předšklním věku. Předčítání knih patří k blíbeným aktivitám zejména v některých anglicky mluvících zemích (Nvý Zéland, Austrálie, Severní Irsk a Kanada), v Nizzemsku, ve Finsku, v Rusku a v Německu. V těcht zemích má minimálně 70 % dětí rdiče, kteří jim předčítají čast. Předčítání knih před zahájením pvinné šklní dcházky má ve všech sledvaných zemích pzitivní vliv na výsledky žáků. Čím častěji rdiče svým dětem v předšklním věku četli, tím lepších výsledků žáci dsáhli. Prcent žáků, kterým rdiče téměř vůbec nepředčítali, je ve sledvaných zemích velmi nízké. Výjimku tvří Bulharsk s 16 %. V České republice t byla necelá 2 %. Ve všech sledvaných zemích měli žáci, kterým rdiče předčítali čast, ve srvnání s žáky, kterým rdiče předčítali puze někdy, lepší výsledek. Na br. 25 je vidět, klik činil bdvý rzdíl u žáků, kterým rdiče předčítali čast a někdy. V České republice je t 32 bdů. Obr. 25 Rzdíl mezi průměrným výsledkem žáků pdle frekvence předčítání 585 565 558 545 525 505 526 485 465 445 Sev. Irsk Rusk Finsk Izrael Irsk Dánsk Bulharsk Nvý Zéland Kanada Itálie Prtugalsk Německ Nizzemsk Maďarsk ČR Švédsk Austrálie Slvensk Litva Plsk Slvinsk Rakusk Francie Rumunsk Španělsk Belgie (fr.) Nrsk Malta Průměrný výsledek žáka/předčítání čast Průměrný výsledek žáka/předčítání někdy Země jsu řazeny sestupně pdle výsledků žáků, jejichž rdiče jim předčítají čast 29

Nárdní zpráva pirls 2011 Obr. 26 Pdíl žáků, jejichž rdiče jim pmáhají denně neb týdně Severní Irsk Francie Rusk Irsk Španělsk Belgie (fr.) Plsk ČR Prtugalsk Nrsk Itálie Maďarsk Rumunsk Litva Kanada Bulharsk Malta Slvensk Rakusk Slvinsk Švédsk Nvý Zéland Dánsk Izrael Austrálie Německ Finsk Nizzemsk 0 10 20 30 40 50 60 70 80 % Denně Týdně Země jsu řazeny sestupně pdle pdílu žáků, jejichž rdiče jim pmáhají denně Pmc rdičů dětem s přípravu d škly Rdiče byli dtazváni, jak čast pmáhají svému dítěti s přípravu d škly. Mhli si vybírat z následujících mžnstí: každý den neb téměř každý den (dále jen denně) jednu neb dvakrát za týden (týdně) jednu neb dvakrát za měsíc (měsíčně) nikdy neb téměř nikdy (nikdy) (Pr zjedndušení budeme dále v textu pužívat zkrácená značení těcht četnstí.) Jak je vidět z br. 26, existuje pměrně velké prcent žáků, kterým jejich rdiče pmáhají den ně. Když prvnáme průměrný výsledek skupin žáků, jejichž rdiče jim pmáhají denně neb týdně, vidíme ve výsledku těcht dvu skupin pměrně velký rzdíl. Ve všech zemích s výjimku Rumunska dsahvali lepších výsledků žáci druhé skupiny. V České republice je 63 % žáků, kterým jejich rdiče pmáhají denně (viz br. 26), a dsahují výsledku 25 bdů nižšíh než žáci ve skupině, kde jim rdiče pmáhají puze týdně (viz br. 27). Pmc rdičů dětem při prcvičvání čtení Otázka hledně pmci rdičů žákům d škly byla knkretizvána na blast čtení. Rdiče dpvídali na tázku, jak čast někd dma pmáhá dítěti prcvičvat čtení. Jak je patrné z br. 28, téměř 30 % českých žáků ptřebuje velmi intenzivní pmc rdičů při prcvičvání čtení. Ani žáci, kteří ptřebují pmc při prcvičvání čtení puze týdně, nedsahují v průměru výsledku, jehž žáci České republiky dsáhli na celkvé škále (545 bdů). Žáků, kterým rdiče nemusejí téměř vůbec pmáhat, a přest dsahují dbrých výsledků, je puze necelá třetina. 30

6 čtení v rdině Obr. 27 Bdvý rzdíl mezi žáky, kterým jejich rdiče pmáhají denně neb týdně 580 560 561 540 520 500 536 480 460 Severní Irsk Rusk Irsk Kanada Finsk Nvý Zéland Prtugalsk Itálie ČR Bulharsk Dánsk Švédsk Maďarsk Nizzemsk Austrálie Německ Slvensk Izrael Litva Francie Rakusk Plsk Španělsk Rumunsk Slvinsk Belgie (fr.) Nrsk Malta Průměrný výsledek žáka/pmc rdičů týdně Průměrný výsledek žáka/pmc rdičů denně Země jsu řazeny sestupně pdle výsledků žáků, jejichž rdiče jim pmáhají denně Obr. 28 Pmc rdičů v ČR při prcvičvání čtení 100 90 Nikdy 18 % 589 bdů 80 70 Měsíčně 13 % 561 bdů 60 50 40 Týdně 40 % 538 bdů 30 20 10 Denně 29 % 527 bdů 0 % Pdíl žáků v ČR, kterým rdiče pmáhají při prcvičvání čtení s uvedenými frekvencemi a jejich průměrné výsledky 31

Nárdní zpráva pirls 2011 Výběr knih ke čtení Na br. 29 je znázrněn pdle čeh si žáci vybírají knihy, které čtu. Žáci, kteří si vybírají knihy náhdně neb čtu knihu blíbenéh autra, dsahují lepšíh výsledku než ti, kterým knížky vybírají rdiče neb ti, kteří čtu t, c jejich splužáci. Čtenářské aktivity rdičů Rdičům byla plžena tázka, klik hdin týdně si dma pr sebe bvykle čtu knihy, časpisy, nviny neb pracvní materiály (v tištěné neb elektrnické pdbě). S narůstajícím pčtem hdin čtení rdičů rste i výsledek žáků (viz br. 30). Obr. 29 Pdíl žáků v ČR, kteří si vybírají knihy pdle různých kritérií Pdle čeh si vybíráš knihy, které čteš? 26 % 5 % 59 % 9 % knížky si vybírám náhdně (c vidím v knihvně, v bchdě apd.) Čtu knížky blíbenéh autra Pdle th, c čtu splužáci knížky mi vybírají rdiče Obr. 30 Pčet hdin, které rdiče v ČR týdně věnují čtení 100 90 Více než 10 h 17 % 562 bdů 80 70 6 10 h týdně 25 % 555 bdů 60 50 40 30 1 5 h týdně 46 % 544 bdů 20 10 0 % Méně než 1 h týdně 12 % 519 bdů Pdíl žáků, jejichž rdiče čtu uvedenu dbu, a jejich průměrné výsledky 32

Nárdní zpráva PIRLS 2011 Zpracvali Mgr. Iveta Kramplvá Vladislav Tmášek Mgr. Martina Vernervá První vydání Vydala Česká šklní inspekce Fráni Šrámka 37, Praha 5 v rce 2012 v nákladu 1500 výtisků Odbrná a jazykvá redakce Ing. Květa Gullivá Obálka, design a sazba RedGreenBlue, MgA. Jana Štěpánvá Tisk Cmunica, a. s., Pd Ktlářku 3, Praha 5 www.csicr.cz ISBN 978-80-905370-3-3