1. Odborné a vcné zdvodnní cíl a zpsob pée

Transkript

1 P Í L O H Y

2

3 Píloha 1 Doporuená opatení k zachování populací druh pták, které jsou pedmty ochrany Ptaí oblasti Litovelské Pomoraví, v píznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu Ptaí oblast (PO) Litovelské Pomoraví byla vymezena naízením vlády. 23/2005 Sb. ze dne 15. prosince Pedmtem ochrany této PO jsou populace ledáka íního (Alcedo atthis), strakapouda prostedního (Dendrocopos medius) a lejska blokrkého (Ficedula albicollis) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystém významných pro výše jmenované druhy pták v jejich pirozeném areálu rozšíení a zajištní podmínek pro zachování populací tchto druh pták ve stavu píznivém z hlediska jejich ochrany. 1. Odborné a vcné zdvodnní cíl a zpsob pée 1.1. Pedmt ochrany Pedmtem ochrany PO jsou ti ptaí druhy. Následující podkapitoly pinášejí popis biologie a obecných biotopových nárok tchto druh. V kapitole 1.2. jsou v analogickém lenní popsány specifické nároky druh v PO a stav PO z hlediska jejich ochrany ledáek íní (Alcedo atthis) Ledáek je nezamniteln zbarvený pták o nco vtší než vrabec. Je jen ásten tažný a v zim se pesunuje k rychleji tekoucím úsekm ek, které nezamrzají. Najdeme ho v okolí istých pomalu tekoucích potok a ek, ale i u rybník, kde létá rychle a nízko nad hladinou. Hnízdní probíhá od dubna do ervence. Oba rodie vyhrabávají hnízdní noru v kolmém nebo pevislém behu a v komrce na jejím konci pak samice snáší 4 8 vajec. Mláata se líhnou po 3 týdnech inkubace, a po dalších 3 4 týdnech opouští hnízdní dutinu a rodie je pak ješt nkolik dní dokrmují. Samec již v prbhu prvního hnízdní zaíná hloubit další noru a pár vtšinou hnízdí dvakrát, nkdy i tikrát do roka. Velkou produkcí mláat je vyrovnávána vysoká mortalita zejména v zimním období. Na koist, kterou jsou drobné rybky nebo hmyz, vtšinou íhá na vtvi nad hladinou a vrhá se za ní prudce do vody. Nebezpeím pro tento druh je zneištní vodních tok a jejich regulace strakapoud prostední (Dendrocopos medius) V našich podmínkách se jedná o stálý druh, který však v mimohnízdním období mže zalétat pi potulkách i na vtší vzdálenosti. Pouze v nejsevernjších ástech hnízdního areálu je pravideln pelétavý. Strakapoud prostední vyhledává staré listnaté a smíšené lesy v nížinách a pahorkatinách s dostatkem trouchnivých a suchých strom, vzácnji se vyskytuje i v rozsáhlých parcích a zahradách se vzrostlými starými stromy. Dutinu si vytesává vtšinou v natrouchnivlých kmenech, které mají mkí devo. Hnízdí v kvtnu až ervenci. Samice obvykle snáší 5 6 vajec, která 12 dní zahívá. Mláata do 3 týdn od vylíhnutí opouštjí dutinu a i pak se ješt nkolik dn celá rodinka zdržuje pohromad. Dominantní potravou jsou nejrznjší larvy a další stádia hmyzu. Nepohrdne ani smrkovými semeny a olizuje i mízu.

4 lejsek blokrký (Ficedula albicollis) Jde o tažný druh se zimovištm v tropické Africe, kam odlétá v srpnu až záí. Zpt na hnízdišt pilétá na konci dubna a v kvtnu. Lejsek blokrký obývá starší listnaté a smíšené lesy, pevážn doubravy nebo buiny s dostatkem dutin pro hnízdní. Je však možné ho zastihnout i v rozsáhlejších parcích a sadech nebo na hrázích rybník se starými doupnými stromy. Hnízdí od kvtna do ervence. Na 4 7 vejcích sedí po 2 týdny pouze samice. Vylíhlá mláata jsou pak krmena ješt asi 3 týdny. Potravu, kterou je pedevším létající hmyz, loví pro lejsky typickým zpsobem sedí a eká na koist na vyvýšeném míst a pak vylétá kolmo vzhru a ve vzduchu chytá koist do zobáku Stav ptaí oblasti z hlediska pedmtu ochrany Tato kapitola podává pehled stavu PO z hlediska jednotlivých druh a naplnní jejich biologických nárok. Svým lenním kapitola navazuje na pedchozí kapitolu, která podává popis obecných nárok jednotlivých druh ledáek íní (Alcedo atthis) Populace ledáka íního v PO kolísá v rozmezí cca hnízdních pár, i když mže projevovat mezironí výkyvy. Tradiním hnízdištm je pedevším meandrující tok eky Moravy, zejm. v úseku lužního lesa pod Litovlí (vetn území NPR Ramena eky Moravy), ale i v jiných ástech PO (zejm. dále potom Morava u NPR Vrapa a PR Hejtmanka). Druh využívá i boní ramena Moravy (Malá Voda, Bahenka) a nkterá štrkopísková jezera (nap. PR Chomoutovské jezero, PR Moravianské jezero), vtšina populace je však hnízdním vázána na kolmé erodované behy neregulovaných úsek hlavního toku Moravy. V pípad zvýšených prtok v Morav mohou být hnízda ledák vyplavena, ptáci jsou schopni zahnízdit znovu, ale náhradní hnízdní bývá slabší. Druh je v PO pravideln pozorován také v pohnízdním období a v zim. ást populace je však tažná. Krom vodních tok a velkých štrkopískových jezer jsou potravním stanovištm ledáka také rybníky i drobnjší štrkopískovny ležící v okolí eky, pravdpodobn píležitostn i periodické tn v lužním lese i na loukách. Je teba udržet stávající systém tvorby hnízdních biotop erozí kolmých beh eky (udržení stávajícího hydrologického režimu), i když vznik dalších vhodných hnízdních biotop v PO je možný odstranním nkterých v minulosti provedených regulací (nap. Morava u Moravian, u Nových Zámk i pod soutokem s Benkovským potokem). Nezbytnou souástí pée o druh je zajištní odpovídající kvality vody v oblasti (limity pro vypouštní odpadních vod v území PO i nad ním). Z dvod zachování potravní základny je nutné dále dbát na zajiš ování minimálních prtok ve vodních tocích, v pípad zájm na erpání podzemních i povrchových vod jednoznan zohledovat potebu optimálního stavu vodních biotop (týká se oblasti PO i jejího okolí) strakapoud prostední (Dendrocopos medius) Poetnost druhu v PO lze odhadnout mezi 100 a 130 hnízdními páry, vtšina populace se vyskytuje v lužních lesích PO. Populaci druhu na území PO lze považovat za stabilizovanou, vzhledem k tomu, že rozloha les zstává zachována a i jejich druhová i vková struktura se postupn zkvalituje. V souasné dob není populace druhu ohrožena, žádoucí je však i nadále aplikace pírod blízkého zpsobu lesního hospodaení, a zachování stávajícího hydrologického režimu lužního lesa.

5 lejsek blokrký (Ficedula albicollis) Odhady populace lejska blokrkého, typického druhu lesních biotop PO, kolísají mezi cca hnízdních pár. V oblasti obývá lesy lužní i pahorkatinné. Populaci druhu na území PO lze považovat za stabilizovanou, vzhledem k tomu, že zstává zachována rozloha les s píznivou druhovou skladbou a vkovou strukturou devin. V souasné dob není populace druhu ohrožena, žádoucí je však i nadále aplikace postup pírod blízkého lesního hospodaení a zachování stávajícího hydrologického režimu lužního lesa Optimální zpsoby využívání ptaí oblasti Vhodné zpsoby využívání PO ve vztahu ke kvalit biotop Lesní porosty: Uchování druhov pestrých, vkov a prostorov rozrznných lesních porost, tvoených pevážn devinami PDS. Detaily viz kap (Lesní hospodáství) plánu pée o CHKO pro období let íní systém: Chránit a podporovat stávající pirozený hydrologický režim Moravy, který zajiš uje svou erozní inností samoobnovu obnažených hlinitých stn, využívaných ledákem. Dsledn oponovat zámry na výstavbu prplav a vodních dl na horním toku Moravy a na jejich hlavních pítocích, stejn jako zámr výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. V pípad zámr na erpání podzemních i povrchových vod dsledn dbát na zachování minimálních prtok v tocích. Revitalizací nkterých ástí koryt vodních tok v PO (nap. Morava u Nových Zámk i pod Moraviany) zlepšit stav biotop z hlediska hnízdních píležitostí i potravní nabídky. Docílit uspokojivého stavu ek jakožto recipientu odpadních vod snížit zatížení podporou výstavby OV. Omezovat splachy ze zemdlské pdy podpora zatravování i zalesování vodní erozí namáhaných ploch orné pdy. Dále viz kapitola 3.5. (Vodní hospodáství) plánu pée o CHKO pro období let Stojaté vody: Zajištní stávajícího stavu, s kolmými stnami beh i ostrvk umožujícími hnízdní ledáka (Chomoutovské jezero, Moravianské jezero). Zárove udržení odpovídající kvality vody (potravní nabídka) a behového porostu (lovecké pozice) Vhodné zpsoby využívání PO s pímým vlivem na jedince druh, jež jsou pedmtem ochrany PO ledáek íní - zachovat pirozené meandrování tok a pirozený vodní režim z dvodu zachování vhodných hnízdních píležitostí a potravní nabídky, - usilovat o revitalizaci vybraných v minulosti regulovaných úsek tok, - zachovat a postupn zlepšovat kvalitu vody z dvodu zajištní vhodné potravní nabídky, - regulovat vstup veejnosti do jádrových území výskytu druhu (NPR Ramena eky Moravy, vetn regulace výkonu práva rybolovu v NPR) v dob hnízdní strakapoud prostední, lejsek blokrký - zachovat pirozený vodní režim íní nivy, z dvodu udržení píznivého stavu ekosystému lužního lesa - prosazovat i nadále pírod blízké formy lesního hospodaení, vetn zajiš ování dostatku hnízdních píležitostí (pítomnost starých strom i jejich skupin; lesní hospodaení - viz kap plánu pée o CHKO pro období let ), - regulovat turistický ruch a rekreaci (zejména v dob hnízdní druh)

6 1.4. Aktuální stav využívání území ptaí oblasti Aktuální stav využívání PO ve vztahu ke kvalit biotop V lesních porostech PO probíhá lesní hospodaení dle schválených LHP, píp. LHO, které zohledují požadavky ochrany pírody (Správa CHKO Litovelské Pomoraví), jsou dodržována omezení vyplývající z ochranných podmínek PO, CHKO, MZCH a ZCHD. Správa vodních tok a vodní hospodáství obecn probíhá v dohod s orgánem ochrany pírody, je respektován ochranný statut PO, CHKO, MZCH a ZCHD. Turistické a rekreaní aktivity jsou v oblasti PO velmi mírn, a prozatím dostaten, regulovány (smováním návštvnosti do uritých lokalit dochází k odlehení rušivého vlivu v lokalitách ostatních) Aktuální stav využívání PO innosti s pímým vlivem na jedince druh, jež jsou pedmtem ochrany PO Ledáek íní Stav hnízdních biotop je v souasnosti stabilizovaný. Míra rušení pomrn nízká. Sportovní rybolov probíhá tém na všech vodách v PO, pítomností rybá na bezích tok dochází k ástenému rušení hnízdících pták, toto rušení však není možno považovat za významné, jelikož lokality pirozen meandrující eky nejsou rybásky píliš atraktivní (sportovní rybolov v území probíhá pedevším na vodách stojatých i pomaleji tekoucích, v nadjezových úsecích tok). K rušení hnízdících pták dochází také díky pohybu ostatních turist v blízkosti jejich hnízdišt (jedná se zejména o vodáctví). Za pedpokladu respektování zákona (není možné táboení na náplavech eky) nemají ani tyto aktivity v souasnosti na populaci ledáka významný vliv. Z hlediska rybolovu v území probíhá ástená regulace jeho provozování (asové a místní hájení uritých zón toku - NPR Ramena eky Moravy), analogicky regulováno i vodáctví. Strakapoud prostední, lejsek blokrký Lesní porosty PO jsou ve své vtší ásti tvoeny pvodními druhy devin, monokultury nepvodních devin zaujímají pouze omezenou ást PO (do cca 12 % lesních pozemk). Problematická je místy vková a druhová struktura lesních porost, tato je však postupn lesním hospodaením, provádným v rámci hospodaení v CHKO, upravována innosti, aktivity a jevy vyžadující realizaci ochranných opatení Následující tabulka podává pehled a základní charakteristiku inností, aktivit a jev na území PO, které mají i by v dohledné dob mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou pedmtem ochrany PO. innost Ovlivnný druh asová specifikace Intenzifikace strakapoud lesního prostední, lejsek hospodaení, vetn blokrký snižování prostorové diverzity lesa Zvyšující se rekreaní a turistické využívání území (pozemní a vodní turistika) ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký, Prostorová specifikace Významnost trvale lesy celé PO potenciáln kritický faktor v hnízdním období (bezen ervenec) vodní toky, lesy potenciáln významný faktor

7 Sportovní rybolov Zvyšování odbr podzemních vod, v PO i za její hranicí Zvyšování odbr i jiného využívání povrchových vod, v PO i za její hranicí Realizace zámru plavebního kanálu Dunaj- Odra- Labe Rozšíení prmyslových aktivit v PO i v její blízkosti vypouštní odpadních vod Budování pehrad na horním toku Moravy nebo na nkterém z jejích hlavních pítok ledáek íní ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký, ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký, ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký, ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký, v hnízdním období (bezen ervenec) meandrující vodní toky potenciáln významný faktor trvale celá PO velmi významný faktor trvale celá PO velmi významný faktor trvale celá PO potenciáln kritický faktor trvale celá PO potenciáln kritický faktor ledáek íní trvale celá PO potenciáln kritický faktor Intenzifikace lesního hospodaení, vetn snižování prostorové diverzity lesa V souasné dob probíhá lesní hospodaení v dohod se Správou CHKO, dochází k využívání pírod bližších zpsob hospodaení. V tomto trendu je teba i nadále pokraovat, zajištní pírod blízkého lesního hospodaení je pro strakapouda a lejska prioritní Zvyšující se rekreaní a turistické využívání území (pozemní a vodní turistika) Pírodní prostedí PO je bžn využíváno místními obyvateli k vycházkám i výletm na kolech, v území probíhají ale i jiné aktivity (nap. výlety na koních). Pro návštvníky jsou atraktivní pedevším lužní lesy v jarním a pedjarním období, a dále potom oblast Mlade a Nových Zámk (Mladeské jeskyn, romantický areál Nové Zámky). V letním období se návštvnost pomrn dosti sousteuje do dolní ásti PO (okolí Horky nad Moravou, vetn jezera Podbrady). V území funguje sí znaených cest a nkolik nauných stezek, jelikož trasy byly voleny s cílem usmrnní návštvnosti území. Trend návštvnosti je vzrstající, je teba jej tedy stále monitorovat a v usmrování turistiky pokraovat (zejm. pi vymezování znaených tras a cyklotras, a zárove pi poádání hromadných, sportovních i jiných akcí zejména pokud by probíhaly ve hnízdním období) Sportovní rybolov Sportovní rybolov má v oblasti dlouholetou tradici. Úseky pirozen meandrujících vodních tok nejsou však rybásky píliš atraktivní (do vody popadané stromy, vysoké behy a lenité dno pi rybolovu zpsobují znané obtíže), vtšina lovících využívá stojaté (slepá ramena, štrkovišt) nebo pomaleji tekoucí, lovkem ovlivnné lokality s hlubší vodou a nižšími behy (zejm. nadjezové úseky vodních tok).

8 V nejcennjší ásti, NPR Ramena eky Moravy, je rybolov umožnn pouze v ásti NPR a zpsobem zabezpeujícím klid pro ptáky ve hnízdní dob (i ledáek, ale pedevším kulík íní a pisík obecný). Jsou vymezeny úseky s omezením rybolovu ve hnízdní dob Zvyšování odbr podzemních vod, v PO i za její hranicí Oblast PO je využívána jako jímací oblasti pro pitnou vodu (zejména prameništ Moraviany, Litovel-erlinka a Povice-Bezová), jednou z nejzásadnjších je tedy otázka zabezpeení udržitelného erpání podzemních vod tak, aby nedocházelo ke škodám na lesních ani vodních ekosystémech. Pokles hladiny podzemní vody mže zpsobit snížení vitality a následn i usychání strom (z oblasti známé z poátku 90. let minulého století), pedasné vysychání periodických tní i výraznou ztrátu vodnosti tok (známo v pípad tok erlinka a Benkovský potok tato situace nastala ped vyhlášením CHKO v roce 1990). V letech 2006/2007, souvislosti se zámrem výstavby závodu na zpracování brambor v prmyslové zón Nasobrky u Litovle, vyvstala otázka erpání podzemních vod nejen pro pitné, ale i prmyslové úely. Tento, i veškeré podobné zámry, je teba peliv hodnotit s ohledem na zachování a postupné zlepšování pírodního prostedí PO. Je teba zpracovat Bilanní studii podzemních vod na území CHKO" pro prameništ Litovel-erlinka a Povice-Bezové do konce roku 2009, pro ostatní prameništ do konce roku Zahájit výzkumný úkol s cílem ovit minimální požadavky konkrétních ekosystém na úrove hladiny podzemní vody, stanovit na celém území CHKO v hydrogeologických strukturách se spojitým zvodnním minimální hladiny podzemní vody a zpracovat jímací ády podzemních vod. V pípad významných odbr podzemních vod požadovat dodržování minimální hladiny podzemní vody, pípadn provozního ádu jímací oblasti a plnní úelu, pro který byly odbry vyhrazeny pednostn pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou (viz kap /Vodní hospodáství/ plánu pée o CHKO) Zvyšování odbr i jiného využívání povrchových vod, v PO i za její hranicí V oblasti PO je v souasnosti (2008) v provozu 13 malých vodních elektráren (MVE), pi jejich provozu je nezbytné stanovit takové podmínky, které zabezpeí alespo minimální vhodné zvodnní derivovaných úsek vodních tok (v pípad derivaních MVE). Pi realizaci rekonstrukních a údržbových prací na MVE i ostatních vodních dílech je nutno dbát stanovování podmínek pro jejich realizaci s ohledem na zachování bioty toku (termín provádní prací, zajištní minimálního prtoku...). V oblasti probíhá odbr povrchových vod zejména pro úely zavlažování zemdlských plodin (pole i zahrady). Stejn jako u vody podzemní se ve zvýšené míe objevují zámry na využívání povrchové vody pro prmyslové úely (nap. papírna v Zábehu na Morav). Objevily se i zámry erpání povrchové vody pro úely zavlažování polí (pi pípadné zmn skladby plodin pstovaných v oblasti, zejm. ve vztahu k plánovanému závodu na zpracování brambor u Litovle). Pi posuzování tchto všech, drobných i vtších zámr, je teba rozhodovat v souladu s veejným zájmem na zabezpeení zachování pírodních hodnot PO (viz kap /Vodní hospodáství/ plánu pée o CHKO) Realizace zámru plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe Hrubým zásahem do pirozeného hydrologického režimu území nivní ásti PO by zpsobila nevratný a nenahraditelný zánik pirozených biotop íní nivy i samotného vodního toku Rozšíení prmyslových aktivit v PO i v její blízkosti vypouštní odpadních vod Z hlediska zabezpeení odpovídající potravní nabídky pro ledáka je nezbytné zajištní kvality vody. Pi stanovování podmínek pro provoz OV je nutno vycházet ve smsných rovnicích nikoli z prmrného, ale z minimálního prtoku v konkrétním recipientu. Zvýšenou pozornost je nutno vnovat zámrm prmyslového charakteru, které jsou lokalizovány mimo vlastní PO, a jejichž dosah by mohl negativn ovlivnit i vlastní území PO.

9 Budování pehrad na horním toku Moravy nebo na nkterém z jejích hlavních pítok Realizace zámru by zpsobila zmny toku eky Moravy i jejích boních ramen v celé PO, i celého vodního, záplavového a splaveninového i plaveninového režimu nivy. Došlo by k trvalému a hlubokému poškození vodního režimu území. 2. PLÁN OPATENÍ 2.1. Dlouhodobý plán opatení Realizace níže uvedených opatení je nezbytná pro zachování jedinc a populací a obnovu ekosystém významných pro ptaí druhy, které jsou pedmtem ochrany PO. Navrhovaná doporuená opatení slouží jako podkladový materiál pro zajišování pée o PO a výkon státní správy píslušných OOP na území PO Zajištní požadavk druh, které jsou pedmtem ochrany ptaí oblasti Ke každé aktivit z kapitoly 1.5. (innosti, aktivity a jevy na území PO, které mají i by v dohledné dob mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou pedmtem ochrany PO) byla vypracována následující ochranná opatení Intenzifikace lesního hospodaení Rozsah opatení: lesní porosty PO Pro druhy: strakapoud prostední, lejsek blokrký Popis opatení: viz kap (Lesní hospodáství) plánu pée o CHKO pro období let Zvyšující se rekreaní a turistické využívání území Rozsah opatení: celá PO, Pro druhy: ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký Popis opatení: viz kap (Rekreace a turistika) plánu pée o CHKO pro období let Sportovní rybolov Rozsah opatení: vodní toky celé PO, Pro druhy: ledáek íní, Popis opatení: vzhledem ke stávající dlouhodobé situaci v PO není poteba pijímat žádná speciální opatení (viz výše) Zvyšování odbr podzemních vod, v PO i za její hranicí Rozsah opatení: celá PO, vetn okolí PO Pro druhy: ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký Popis opatení: Aktivní vstup orgán ochrany pírody (Správa CHKO, Krajský úad Olomouckého kraje) do vodoprávních ízení, maximální možné odbry podzemních vod musejí respektovat požadavky ochrany pírody za zabezpeení píznivého stavu pírodního prostedí.

10 Zvyšování odbr i jiného využívání povrchových vod, v PO i za její hranicí Rozsah opatení: celá PO, vetn okolí PO Pro druhy: ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký Popis opatení: Aktivní vstup orgán ochrany pírody (Správa CHKO, Krajský úad Olomouckého kraje) do vodoprávních ízení, maximální možné odbry povrchových vod musejí respektovat požadavky ochrany pírody na zabezpeení píznivého stavu pírodního prostedí Realizace zámru plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe Rozsah opatení: celá PO, vetn okolí PO Pro druhy: ledáek íní, strakapoud prostední, lejsek blokrký Popis opatení: dsledná oponentura zámru, využití závr studie Krátký M., Löw J. (eds.) 2005: Krajinn-ekologické, vodohospodáské, ekonomické a legislativní hodnocení zámru výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe (2005) Rozšíení prmyslových aktivit v PO i v její blízkosti vypouštní odpadních vod Rozsah opatení: celá PO, vetn okolí PO Pro druhy: ledáek íní, Popis opatení: Aktivní vstup orgán ochrany pírody (Správa CHKO, Krajský úad Olomouckého kraje) do vodoprávních ízení, maximální možné limity zneištní ve vypouštných odpadních vodách musejí respektovat požadavky ochrany pírody na zabezpeení píznivého stavu pírodního prostedí Budování pehrad na horním toku Moravy nebo na nkterém z jejích hlavních pítok Rozsah opatení: okolí PO vodní toky nad PO, Pro druhy: ledáek íní, Popis opatení: Aktivní vstup orgán ochrany pírody (Správa CHKO, Krajský úad Olomouckého kraje) do píslušných správních ízení, konená rozhodnutí ve vci musejí respektovat požadavky ochrany pírody na zabezpeení píznivého stavu pírodního prostedí Opatení správního charakteru V rámci správní innosti Správy CHKO dsledné uplatování požadavk vyplývajících z ochranného statutu PO, CHKO, MZCHÚ i ZCHD do správních ízení stavebních, vodoprávních i ostatních orgán státní správy Vymezení lokalit s podrobn plánovaným managementem V této kapitole je uveden pehled vymezených lokalit, kde se plánují další konkrétní managementové zásahy ve prospch druh PO. Vzhledem k plošnému rozšíení druh tvoících pedmt ochrany PO na území této PO a dále také vzhledem k úplnému pekryvu PO s CHKO Litovelské Pomoraví, není nutno vylišovat konkrétní lokality a managementové zásahy ve prospch tchto druh. Navrhovaná opatení jsou dostaten popsána v píslušných kapitolách plánu pée o CHKO pro období let (zejména kapitoly 3.1. Lesní hospodáství, 3.5. Vodní hospodáství,

11 3.11. Rekreace a turistika, 3.4. Rybníkáství a sportovní rybáství a 2.8. Významné druhy živoich) ešení konflikt s jinými pedmty ochrany, pop. významnými druhy, v území Konflikt s ochranou jiných pedmt ochrany, vzhledem k biotopickým potebám druh, není pedpokládán. V pípad ledáka je cílem zachování a postupný rozvoj pirozeného charakteru meandrující eky, v pípad strakapouda a lejska pak zachování pirozeného, dostaten prostorov a druhov diverzifikovaného listnatého lesa.

12 Píloha. 2 Modely pedpokládané pirozené skladby devin podle soubor lesních typ v CHKO Litovelské Pomoraví SLT Zastoupení devin (desítky %) 1G OL 6-10, VR 0-3, (DB, BR, JL, JLV, JS, TP, TPC, OS) +-1 1L JS 2-4, (BB, JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, HB +-3, DB +-1, JLV +-1, OL +-1 (BR, HR, JB, JL, JLH, OS, TP, TPC, TR, VR, kee) +-1 1U1 JS 1-4, OL +-3, TPC +-3, VR +-3, DB +-2, JLV +-2, (BB, JL, LP, OS, TP, kee) +-1 1U2 VR 6-8, TPC 2-4, OL 0-2, (DB, JL, JLV, JS, TP) 0-+ 1Z DBZ 4-9, BO +-2, BR +-2, HB +-2, LP +-2, BK 0-1 (BB, BRK, JV, JR) + 2A DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (BB, JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, JLH +-1, JS +-1, (BR, BRK, DB, JD, JL, JLV, OS, TR, TS) +-1 2B DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (JV, KL) +-1, (BB, BR, BRK, DB, JD, JL, JLH, JLV, JS, OS, TR) +-1 2C DBZ 2-4, HB 1-3, (LP-LPV) 1-3, BK +-3, (BB, BO, BR, BRK, JV, KL, JS, OS, TR) +-1 2D DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) 1-3, JS +-1, (BR, BRK, DB, JD, JL, JLH, JLV, OS, TR) +-1 2H (DB, DBZ) 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) +-1, (BR, BRK, JD, JL, JLH, JLV, JS, OS, TR) +-1 2I DBZ 2-4, BK 1-3, HB +-2, (LP, LPV) +-2, BR +-1, (JD, JR, OS) + 2L JS 2-5, (BB, JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, HB +-2, OL +-2, DB +-1, JLV +-1, (BR, HR, JB, JL, JLH, OS, TP, TPC, TR, VR, kee) +-1 2O DB 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, BK +-1, BR +-1, JD +-1, OS +-1 (BB, BRP, DBZ, JL, JLH, JLV, JV, JS, KL, OL, SM) +-1 2S DBZ 1-3, BK 1-3, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) +-1, (BR, BRK, DB, JD, JL, JLH, JLV, JR, JS, OS, TR) +-1 2V (DB, DBZ) 1-3, BK 1-3, HB 1-3, JS 1-3, (LP, LPV) 1-3, (BB, JV, KL) 1-3, (JL, JLH, JLV) +-1, (BR, JD, OL, OS) 0-+ 3A BK 3-6, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, DBZ +-2, JD +-1, (JV, KL) 1-3, JLH +-1, JS +-1, (BB, BR, BRK, DB, JD, OS, TR, TS) 0-+ 3H BK 3-6, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, DBZ +-2, JD +-1, (JV, KL) +-1, (BB, BR, DB, JLH, JS, OS, TR) 0-+ 3J BK 1-3, (JV, KL) 1-3, (LP, LPV) 1-3, HB 1-3, DBZ 0-1, JD +-1, JLH +-1, JS 1-3, (BRK, TR, TS) +-1 3L OL 3-7, JS 3-5, (DB, JD, JL, JLV, JLH, JV, KL, LP, LPV, OLS, OS, SM, TPC, VR, kee) +-1 3S BK 3-6, HB 1-3, (LP, LPV) 1-3, DBZ +-2, JD +-1, (JV, KL) +-1, (BB, BR, DB, JLH, JR, JS, OS, TR) 0-+ 3U JS 1-4, (JV, KL) 1-4, BK 1-2, JD +-2, JLH +-2, (LP, LPV) +-2, OL +-2, (DB, HB, SM) + 3V BK 2-4, HB 1-3, JS 1-3, (LP, LPV) 1-3, (JV, KL) 1-3, (DB, DBZ) +-2, JD +-2, (JL, JLH, JLV) +- 1, (BR, OL, OS) +-1 3W BK 5-8, HB +-2, DBZ +-1, JD +-1, JS +-1, (JV, KL) +-1, (LP, LPV) +-1, (BB, BR, BRK, JLH, TR, TS) + Vysvtlivky: - SLT: soubory lesních typ - zkratky soubor lesních typ podle pílohy. 2 k vyhlášce. 83/1996 sb. - zkratky druh devin podle pílohy. 4 k vyhlášce. 84/1996 Sb. Poznámka: - Modely (Polášek, nepublikováno) byly sestaveny na základ dosavadních zkušeností s dynamikou pirozené obnovy devin pirozené druhové skladby na jednotlivých typech stanoviš v CHKO LP a s pihlédnutím k dosud zpracovaným modelm (Mack 1999, Vacek, Simon, Remeš 2007, Zatloukal, Vokoun 1997). Uvedené modely mají orientaní význam, v konkrétních lokalitách mohou být skutená PDS významn odlišná psobením místních stanovištních podmínek.

13 Píloha 3 Rámcové smrnice pée o les 1. Zpsob tvorby rámcových smrnic V Rámcových smrnicích pée o les pro CHKO Litovelské Pomoraví jsou oproti OPRL pro PLO. 34 a 30 zohlednna specifika hospodaení dle zákona. 114/92 Sb., o ochran pírody a krajiny ve znní pozdjších pedpis. I. zóna CHKO: Území, která jsou v lesích zaazena do I. zóny CHKO, jsou asto souasn chránna formou MZCHÚ (kategorie NPR, NPP, PR a PP). Rámcové smrnice pée o lesy v I. zón platí obecn i pro MZCHÚ v dalších zónách. Pro každé MZCHÚ jsou v plánu pée o toto konkrétní území uvedeny konkrétní rámcové smrnice, nebo pée o lesy v MZCHÚ mže mít rznou formu s ohledem na specifické pedmty a cíle ochrany jednotlivých území. íselné oznaení hospodáských soubor vychází z pílohy. 4 k vyhlášce. 83/1996 Sb. a je v I. zón upraveno pro kategorii lesa zvláštního urení, nebo lesy v I. zón CHKO by mohly být do této kategorie zaazeny jako lesy potebné pro zachování biologické rozmanitosti. II., III. a IV. zóna CHKO: Pro území II., III. a IV. zóny jsou zpracovány Rámcové smrnice pée o les pro plošn nejvíce zastoupené HS. Specifické požadavky vyplývající ze zvláštního zamení v lesích zvláštního urení nejsou v rámcových smrnicích (s výjimkou les potebných pro zachování biologické rozmanitosti) ešeny. 2. Obecné zásady obnovy lesa pro všechny HS (s výjimkou HS pro lesy zvláštního urení v MZCHÚ) 2.1. Ponechávání nedomýcených devin pi obnov lesa V každém dílci, ve kterém to souasná vková skladba a zdravotní stav les umožní, zajišovat stálou pítomnost dosplých porostních skupin, etáží nebo jejich ástí, tvoených skupinami devin nebo samostatn stojícími devinami PDS, o zásob, která odpovídá souinu 5-10 % z plochy konkrétního dílce a hodnoty prmrné zásoby mýtních porost (Z M ve smyslu pílohy. 5 k vyhlášce. 84/1996 Sb.) podle tchto zásad: a) Za dosplé považovat porostní skupiny nebo etáže, jejichž vk podle LHP nebo LHO pesahuje vk poátku obnovy (podle píslušného hospodáského souboru). b) V pasen (holosen, násen, podrostn) obnovovaných porostních skupinách a etážích ponechávat nedomýcené dosplé deviny PDS a jejich skupiny rozmístné tak, aby: - na každém zapoatém 0,5 ha obnovené plochy lesa byla zachována alespo jedna dosplá devina PDS s výetní tlouš kou min. 30+ cm, - na každých cca 2,00 ha souvislé plochy lesa 1. vkové tídy (1 20 let) byla zachována jedna nebo více nedomýcených skupin dosplých devin PDS o ploše cca 0,20 ha s hodnotou zakmenní vyšší než 5, nebude-li mezi vlastníkem (nájemcem, správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. c) Pednostn ponechávat nedomýcené: - veškeré vitální jedince vzácných druh PDS - behové porosty vodních tok (1 2 ady strom od behové hrany) - lesní plášt (1 2 ady strom od lesních okraj). d) Jednotliv ponechávané dosplé deviny ( výstavky ) uvolovat podle provozních možností v pedstihu ped smýcením okolního porostu. e) Ponechané deviny PDS a jejich skupiny lze obnovovat, dosáhnou-li ve stejném dílci stanoveného minimálního vku a zásoby deviny v jiných (postupn dorstajících) porostních skupinách nebo etážích. ást dosplých devin (cílov cca do 10 m 3 /ha) ponechat do fyzického dožití a rozpadu.

14 2.2 Umlá obnova lesa Zakládání smsí: Poet druh devin PDS pi umlé obnov volit podle druhové pestrosti devin PDS v obnovovaném porostu a velikosti obnovních prvk. Na obnovních prvcích o plochách 0,3-0,60 ha pi prvním zalesnní vysazovat krom deviny hlavní vždy další nejmén jeden druh, na prvcích o plochách 0,61 a více hektar nejmén dva druhy devin PDS. Sadbu provádt pednostn ve skupinovitém smíšení, piemž zastoupení hlavní deviny nepekroí 70 %. V pípad opakovaného zalesnní (vylepšování kultur) vždy vysazovat jiné deviny PDS než deviny hlavní. Doporuený pvod reprodukního materiálu: Pednostn používat reprodukní materiál ze stejné PLO a z LVS odpovídajícího místu obnovy s možným vertikálním posunem +/- jeden LVS. 3. Vysvtlivky: Soubory lesních typ (SLT): V jednotlivých rámcových smrnicích jsou uvedeny rozhodující SLT zaazené do pílušného HS. Cílová devinná skladba (CDS): V rámci HS optimalizované zastoupení devin v mýtném vku porostu, které odpovídá pírodním podmínkám souboru. Zkratky eských názv druh devin jsou použity podle pílohy. 4 k vyhlášce. 84/1992 Sb. Cílové druhové skladby jsou u jednotlivých devin udány v desítkách procent. Znaménko + vyjaduje zastoupení nižší než 10 %. Rozptí sice není uvedeno, ale pedpokládá se ±10 % zastoupení; deviny uvedené se zastoupením 1 by však mly být vždy pítomny. Porostní typ: Zaazení do porostního typu se provádí podle pevládající deviny. Pokud u listnatých devin není vylišen HS pro konkrétní devinu, zaadí se do HS smíšený listnatý. Hospodáský zpsob: podrostní pi nmž obnova lesních porost probíhá pod ochranou tženého porostu násený pi nmž obnova lesních porost probíhá na souvisle vytžené ploše, jejíž šíe nepekroí prmrnou výšku tženého porostu, nový porost vzniká jak na holé ploše tak pod ochranou tženého porostu holosený pi nmž obnova lesních porost probíhá na souvisle vytžené ploše, širší než je prmrná výška tženého porostu výbrný pi nmž tžba za úelem obnovy a výchovy lesních porost není asov a prostorov rozlišena a uskuteuje se výbrem jednotlivých strom nebo skupin strom na ploše porostu Obmýtí: Je stanoveno jako plánovaná rámcová produkní doba lesních porost, zaazených do hospodáských soubor, udaná potem let, zaokrouhleným na desítky. Obmýtí je možno od prmrné hodnoty uvedené v rámcových smrnicích snížit v pípad zhoršeného zdravotního stavu porost a naopak zvýšit v lesích zvláštního urení. Obnovní doba: Je plánovaná prmrná doba, která uplyne od zahájení do ukonení úmyslné obnovy lesního porostu, udaná potem let, zaokrouhleným na desítky. Obnovní dobu je možno oproti prmrné hodnot uvedené v rámcových smrnicích zkrátit v pípad obnovy porost se zhoršeným zdravotním stavem. Minimální podíl melioraních a zpevujících devin (MZD) pi obnov porost: Melioraní a zpevující deviny pro píslušné cílové hospodáské soubory podle soubor lesních typ jsou uvedeny píloze. 4 vyhlášky. 83/1996 Sb. Uvedená procenta MZD poítají s tím, že nkteré deviny mohou být souasn melioraní a zpevující devinou i devinou hlavní. Minimální podíl devin pirození druhové skladby (PDS) pi obnov porost: Stanovené minimální podíly devin pirozené druhové skladby zajiš ují dosažení cílové druhové skladby v jednotlivých hospodáských souborech.

15 Rámcové smrnice pée o les (smrnice. 1) íslo smrnice: 191 Kategorie ochrany: CHKO - II. (okrajov III., IV.) zóna Soubory lesních typ: 1L, 2L, 3L, 1U, 3U, (pesah 1G) Kategorie lesa: les hospodáský (píp. les zvl. urení) Porostní typ: smrkový (borový) Obmýtí: let Melioraní a zpevující deviny (MZD) (podle vyhl.. 83/1996 Sb.): Obnovní doba: 20 let BB, DB, HB, JL, JV, LP, OL, OS, VR Poátek obnovy: let (výjimka dle 33/4 z. Min. podíl MZD: 15 %. 289/1995 Sb.) Hospodáský zpsob: holosený, násený Deviny pirozené druhové skladby (PDS): Hospodáský tvar: les vysoký Min. podíl listná PDS: 100 % (požadavek OP) Cílová druhová skladba devin (v desítkách %): DB 5, JS 2, (JV, KL) 1-2, LP 1-2, (HB, JLV, OL) 1, (BB, BR, HR, JB, JL, JLH, LPV, OS, TP, TPC, TR, VR, KR) + Odchylky od modelu cílové druhové skladby (v desítkách %): SLT 1U: DB 3, JS 3, TPC 3, (JLV, OL, VR) 1, (BB, JL, OS, TP, kee) + SLT 3U: JS 2-3, (JV, KL) 2-3, BK 1-2, JD 1, JLH 1, (LP,LPV) 1, OL 1 (DBZ, HB) + SLT 3L: OL 5, JS 5, (DB, JD, JL, JLV, JLH, JV, KL, LP, LPV, OLS, OS, TPC, VR, KR) + SLT 1G: viz HS 297 Obnovní postup: Holá se (pruhová) nebo násek (prostá okrajová se) za úelem pemn na smíšené listnaté porosty devin PDS. Plochy obn. prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Vitální a tvarov pijatelné deviny PDS nebo jejich skupiny ponechávat nedomýcené (tyto deviny v pedstihu ped smýcením porostu uvolovat). Postup piazování obnovních prvk: proti pevládajícímu smru vtru. Holou se nebo násek lze kombinovat (a) s pedsunutými holosenými i násenými prvky (kotlíky) pro umlou obnovu devin PDS, (b) s pedsunutými clonnými prvky pro pirozenou obnovu devin PDS v ástech porostních skupin s dostateným zastoupením devin PDS. Výbr úelový (jednotlivý, skupinovitý) se zamením na: (a) uvolování vzácných druh devin PDS, (b) uvolování budoucích nedomýcených devin ( výstavk ). Poznámka: Pi obnov lesa zajiš ovat stálou pítomnost dosplých (mýtn zralých) porostních skupin, etáží nebo jejich ástí tvoených skupinami devin nebo samostatn stojícími devinami PDS (blíže viz výše Obecné zásady obnovy les pro všechny HS). Zpsob obnovy: Umlá obnova: pevládající zpsob obnovy. Postup: sadba štrbinová nebo jamková. Kultury zakládat smíšené, poet druh devin PDS ve smsích pizpsobovat druhové pestrosti obnovovaných porostních skupin a velikosti obnovních prvk (viz výše Obecné zásady obnovy lesa pro všechny HS). Pirozená obnova: využívat generativní, pípadn i vegetativní nadjnou pirozenou obnovu devin PDS (zmlazení mže vznikat i nasemenním devin PDS z okolních porostních skupin). Mechanizovaná píprava pdy: neprovádt pípravu pdy spojenou s odstraováním paez, s likvidací skupin pirozeného zmlazení devin PDS nebo s plošným hlubokým narušováním pdního povrchu. Geograficky nepvodní druhy devin: umlá obnova geograficky nepvodních devin není pípustná. Pée o nárosty a kultury: Ochrana kultur a nárost proti poškozování zví pednostn oplocenkami, pípadn jinými zpsoby. Ochrana kultur (podle poteby) proti konkurující vegetaci (bueni) ožínáním, pitom šetit pirozen zmlazené deviny PDS. Nepoužívat herbicidy s výjimkou likvidace invazních druh rostlin nebo pasekové vegetace po pemnách smrin s degradovaným bylinným patrem (za pedpokladu povolení výjimky dle 43 zákona. 114/1992 Sb.). Výchova porost: Obecné zásady: Na úrovni porostních skupin: (a) nesnižovat celkové zastoupení devin PDS, (b) pednostn odstraovat invazní geograficky nepvodní druhy devin, (c) šetit a uvolovat vitální

16 jedince vzácných druh devin PDS, (d) šetit pípravné deviny PDS v zastoupení min. 1 %. Porosty SM (10-35 let): Interval zásah: 5-10 let. Postup: pevážn záporný tvarový výbr SM v podúrovni a úrovni. Porosty SM (35+ let): Interval zásah:10 let. Postup: záporný i kladný výbr SM v úrovni. Porosty BO (10-30 let): Interval zásah: 5 let. Postup: pevážn záporný tvarový výbr BO v úrovni a nadúrovni. Porosty BO (30+ let): Interval zásah: 10 let. Postup: záporný i kladný výbr BO v úrovni. Rekonstrukce: V pípad dohody mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP provádt pedasné pemny na smíšené porosty devin PDS. Opatení ochrany lesa, ponechávání devin fyzickému dožití: Ohrožení les: obecn mladé porosty poškozováním zví; SM - hnilobami, žírem krovc, vtrem; BO, MD žírem krovc. Opatení ochrany lesa: SM, BO a MD díví napadené krovci zpracovávat bez omezení. Krovci napadené díví asanovat pednostn odkornním, výjimen chemicky (v pípad povolení výjimky dle 43 zákona. 114/1992 Sb.). Opatení k ponechávání devin fyzickému dožití: ponechávat vybrané listnaté deviny PDS do fyzického dožití (do rozpadu, k zetlení) v objemu cca 10 m 3 /ha (pednostn stojící pahýly zlom o výšce do 4-5 m, stávající i potenciální doupné stromy s d 1,3 nad 30 cm, vybrané vývraty) tak, aby bylo vyloueno nebezpeí pádu ponechaných devin na lesní cesty, inženýrské sít a nelesní pozemky. Doporuené technologie (tžba a souste ování díví): Tžba díví - Tžební metoda: pi výbrech pednostn sortimentní. Neprovádt pálení zbytk listnaté hmoty. Termíny tžby: tžba obnovní IX-III (v porostech s výskytem snženky podsnžníku nebo bledule jarní IX-II), tžba výchovná pednostn VII-III (II). Sousteování díví - Prostedky: Vyvážecí soupravy, UKT, SLKT s nízkotlakými pneumatikami, kon. Sousteování díví provádt za dostatené únosnosti pdy (za sucha nebo za zámrazu), šetrn k vegetaci. Termíny: viz výše termíny tžby.

17 Rámcové smrnice pée o les (smrnice. 2) íslo smrnice: 195 Kategorie ochrany: CHKO - II. (okrajov III., IV.) zóna Soubory lesních typ: 1L, 2L,1U, (pesah 1G) Kategorie lesa: les hospodáský (píp. les zvl. urení) Porostní typ: dubový (+ smsi s pevahou DB) Obmýtí: let Melioraní a zpevující deviny (MZD) (podle vyhl.. 83/1996 Sb.): Obnovní doba: 30 let BB, DB, HB, JL, JV, LP, OL, OS, VR Poátek obnovy: let Min. podíl MZD: 15 % Hosp. zpsob: holosený (podrostní, násený) Deviny pirozené druhové skladby (PDS): Hospodáský tvar: les vysoký, (píp. les stední) Min. podíl listná PDS: 100 % (požadavek OP) Cílová druhová skladba devin (v desítkách %): DB 6, JS 1, LP 1, (JV, KL) 1, (HB, JLV, OL) 1, (BB, BR, HR, JB, JL, JLH, LPV, OS, TP, TPC, TR, VR, KR) + Odchylky od modelu cílové druhové skladby (v desítkách %): SLT 1U: DB 3, JS 3, TPC 3, (JLV, OL, VR) 1, (BB, JL, OS, TP, KR) + SLT 3L: OL 5, JS 5, (DB, JD, JL, JLV, JLH, JV, KL, LP, LPV, OLS, OS, TPC, VR, KR) + SLT 1G: viz HS 297 Obnovní postup: Holá se (pruhová, kulisová) zejména za úelem umlé obnovy DB. Plochy obnovních prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak.. Lze kombinovat s pedsunutými clonnými prvky za úelem pirozené obnovy devin PDS. Clonná se (okrajová, pruhová, skupinová) v porostních skupinách s dostateným zastoupením devin PDS za úelem jejich pirozené obnovy (zejména JS, JV, KL, JLV, LP, HB, BB). Plochy obnovních prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Poet zásah: podle stavu zmlazení devin PDS. Výbr úelový (jednotlivý, skupinovitý) se zamením na: (a) odstraování geograficky a stanovištn nepvodních druh devin, (b) uvolování vzácných druh devin PDS, (c) uvolování budoucích výstavk (nedomýcených devin). Poznámka: Pi obnov lesa zajiš ovat stálou pítomnost dosplých (mýtn zralých) porostních skupin, etáží nebo jejich ástí tvoených skupinami devin nebo samostatn stojícími devinami PDS (blíže viz výše Obecné zásady obnovy les pro všechny HS). Zpsob obnovy: Umlá obnova: pevažující zpsob obnovy (zejména DB). Postup: pevážn sadba štrbinová nebo jamková. Kultury zakládat smíšené, poet druh devin PDS ve smsích pizpsobovat druhové pestrosti obnovovaných porostních skupin a velikosti obnovních prvk (viz výše Obecné zásady obnovy lesa pro všechny HS). Pirozená obnova: generativní, pípadn i vegetativní v porostních skupinách s dostateným zastoupením devin PDS (DB jen výjimen). Mechanizovaná píprava pdy: neprovádt pípravu pdy spojenou s odstraováním paez, s likvidací skupin pirozeného zmlazení devin PDS nebo s plošným hlubokým narušováním pdního povrchu. íní náplavy vzniklé pirozenou inností vodních tok umle neobnovovat (vymezovat jako bezlesí nebo jiné pozemky). Geograficky nepvodní druhy devin: umlá obnova geograficky nepvodních devin není pípustná. Pée o nárosty a kultury: Ochrana nárost a kultur proti poškozování zví pednostn oplocenkami, pípadn jinými zpsoby. Ochrana kultur (podle poteby) proti konkurující vegetaci (bueni) ožínáním, pitom šetit pirozen zmlazené deviny PDS. Nepoužívat herbicidy s výjimkou likvidace invazních druh rostlin (za pedpokladu povolení výjimky dle 43 zákona. 114/1992 Sb.). Výchova porost: Obecné zásady: Na úrovni porostních skupin: (a) nesnižovat celkové zastoupení devin PDS, (b) pednostn odstraovat invazní geograficky nepvodní druhy devin, (c) šetit a uvolovat vitální

18 jedince vzácných druh devin PDS, (d) šetit pípravné deviny PDS v zastoupení min. 1 %. Porosty let: Interval zásah: 5-10 let. Postup: pevážn záporný tvarový výbr DB v úrovni a nadúrovni, ve skupinách JS kladný tvarový výbr v úrovni, podúrove a kee, vas jednotit trsy paezových výmladk. Porosty 30+ let: Interval zásah:10-20 let. Postup: pevážn kladný výbr DB a ostatních devin PDS v úrovni, šetit podúrove a kee. Opatení ochrany lesa, ponechávání devin fyzickému dožití: Ohrožení lesa: obecn - poklesem hladiny podzemních vod, mladé porosty poškozováním zví; JL, JLV, JLH - grafiózou, DB - žírem obalee dubového nebo píalek (sezónní snížení vitality a plodivosti). Opatení ochrany lesa: bez omezení zpracovávat SM, BO a MD díví napadené krovci. Opatení k ponechávání devin fyzickému dožití: ponechávat vybrané listnaté deviny PDS do fyzického dožití (do rozpadu, k zetlení) v objemu cca 10 m 3 /ha (pednostn stojící pahýly zlom o výšce do 4-5 m, stávající i potenciální doupné stromy s d 1,3 nad 30 cm, vybrané vývraty) tak, aby bylo vyloueno nebezpeí pádu ponechaných devin na lesní cesty, inženýrské sít a nelesní pozemky. Doporuené technologie (tžba a souste ování díví): Tžba díví - Tžební metoda: pi výbrech pednostn sortimentní. Neprovádt pálení zbytk listnaté hmoty. Termíny tžby: tžba obnovní IX-III (v porostech s výskytem snženky podsnžníku nebo bledule jarní IX-II), tžba výchovná pednostn VII-III (II). Sousteování díví - Prostedky: Vyvážecí soupravy, UKT, SLKT s nízkotlakými pneumatikami, kon. Sousteování díví provádt za dostatené únosnosti pdy (za sucha nebo za zámrazu), šetrn k vegetaci. Termíny: viz výše termíny tžby.

19 Rámcové smrnice pée o les (smrnice. 3) íslo smrnice: 197 Kategorie ochrany: CHKO - II. (okrajov III., IV.) zóna Soubory lesních typ: 1L, 2L, 3L, 1U, 3U, (pesah 1G) Kategorie lesa: les hospodáský (píp. les zvl. urení) Porostní typ: smíšený listnatý Obmýtí: let (JS, LP, HB, JV, KL) Melioraní a zpevující deviny (MZD) (podle vyhl.. 83/1996 Sb.): Obnovní doba: 30 let BB, DB, HB, JLV, JV, LP, OL, OS, VR Poátek obnovy: let (výjim. 33/4 z.. Min. podíl MZD: 15 % 289/1995 Sb.) Hosp. zpsob: podrostní, holosený, násený Deviny pirozené druhové skladby (PDS): Hospodáský tvar: les vysoký, (píp. les stední) Min. podíl listná PDS: 100 % (požadavek OP) Cílová druhová skladba devin (v desítkách %): DB 3-4, JS 2, (JV, KL) 1-2, LP 1-2, (HB, JLV, OL) 1, (BB, BR, HR, JB, JL, JLH, LPV, OS, TP, TPC, TR, VR, KR) + Odchylky od modelu základních hospodáských doporuení: OL porosty nekvalitní: obmýtí /obnovní doba /poátek obnovy: 60-70/20/51-61 Odchylky od modelu cílové druhové skladby (v desítkách %): SLT 1U: DB 3, JS 3, TPC 3, (JLV, OL, VR) 1, (BB, JL, OS, TP, kee) + SLT 3U: JS 2-3, (JV, KL) 2-3, BK 1-2, JD 1, JLH 1, (LP,LPV) 1, OL 1 (DBZ, HB) + SLT 3L: OL 5, JS 5, (DB, JD, JL, JLV, JLH, JV, KL, LP, LPV, OLS, OS, TPC, VR, KR) + SLT 1G: viz HS 297 Obnovní postup: Clonná se (okrajová, pruhová, skupinová) pednostn v porostních skupinách s dostateným zastoupením devin PDS za úelem jejich pirozené obnovy (zejména JS, JV, KL, JLV, LP, HB, BB). Plochy obnovních prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Poet zásah: podle stavu zmlazení devin PDS. Lze kombinovat s pedsunutými holosenými prvky pro umlou obnovu DB. Násek (prostá nebo vícefázová okrajová se): alternativn za úelem kombinované (pirozené i umlé) obnovy devin PDS. Plochy obnovních prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Poet zásah: podle stavu zmlazení devin PDS na vnitním okraji see. Holá se (pruhová, kulisová) za úelem (a) domýcení porost v pípad neúspchu pirozené obnovy pi clonném postupu, (b) umlé obnovy siln zabuenlých porost, (c) zámrné umlé obnovy DB (v HS 197 jen doplkov). Plochy obnovních prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Holá se s ponecháváním ásti zásoby tženého porostu za úelem obnovy tvaru lesa stedního (sdruženého) v porostních skupinách vybraných po dohod vlastníka (správce) lesa a orgánu OP. Plochy obnovních prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Výbr úelový (jednotlivý, skupinovitý) se zamením na: (a) odstraování geograficky a stanovištn nepvodních druh devin, (b) uvolování vzácných druh devin PDS, (c) uvolování budoucích výstavk. Poznámka: Pi obnov lesa zajiš ovat stálou pítomnost dosplých (mýtn zralých) porostních skupin, etáží nebo jejich ástí tvoených skupinami devin nebo samostatn stojícími devinami PDS (blíže viz výše Obecné zásady obnovy les pro všechny HS). Zpsob obnovy: Pirozená obnova (generativní, píp. i vegetativní) pednostn ve všech porostních skupinách s dostateným zastoupením devin PDS. Umlá obnova: za úelem obnovy DB nebo pi neúspchu obnovy pirozené. Postup: sadba štrbinová nebo jamková. Kultury zakládat smíšené, poet druh devin PDS ve smsích pizpsobovat druhové pestrosti obnovovaných porostních skupin a velikosti obnovních prvk (viz výše Obecné zásady obnovy lesa pro všechny HS).

20 Mechanizovaná píprava pdy: neprovádt pípravu pdy spojenou s odstraováním paez, s likvidací skupin pirozeného zmlazení devin PDS nebo s plošným hlubokým narušováním pdního povrchu. íní náplavy vzniklé pirozenou inností vodních tok umle neobnovovat (vymezovat jako bezlesí nebo jiné pozemky). Geograficky nepvodní druhy devin: umlá obnova geograficky nepvodních devin není pípustná. Pée o nárosty a kultury: Ochrana nárost a kultur proti poškozování zví pednostn oplocenkami, pípadn jinými zpsoby. Ochrana kultur (podle poteby) proti konkurující vegetaci (bueni) ožínáním, pitom šetit pirozen zmlazené deviny PDS. Nepoužívat herbicidy s výjimkou likvidace invazních druh rostlin (za pedpokladu povolení výjimky dle 43 zákona. 114/1992 Sb.). Výchova porost: Obecné zásady: Na úrovni porostních skupin: (a) nesnižovat celkové zastoupení devin PDS, (b) pednostn odstraovat invazní geograficky nepvodní druhy devin, (c) šetit a uvolovat vitální jedince vzácných druh devin PDS, (d) šetit pípravné deviny PDS v zastoupení min. 1 %. Porosty let: Interval zásah: 5-10 let. Postup: pevážn záporný výbr listná PDS v úrovni a nadúrovni, ve skupinách JS kladný výbr v úrovni, podpora DB, šetit podúrove a kee, vas jednotit trsy paezových výmladk. Porosty 30+ let: Interval zásah:10 let. Postup: pevážn kladný výbr devin PDS v úrovni, šetit podúrove a kee. Opatení ochrany lesa, ponechávání devin fyzickému dožití: Ohrožení lesa: obecn - poklesem hladiny podzemních vod, mladé porosty poškozováním zví; JL, JLV, JLH - grafiózou, DB - žírem obalee dubového nebo píalek (sezónní snížení vitality a plodivosti DB). Opatení ochrany lesa: bez omezení zpracovávat SM, BO a MD díví napadené krovci. Opatení k ponechávání devin fyzickému dožití: ponechávat vybrané listnaté deviny PDS do fyzického dožití (do rozpadu, k zetlení) v objemu cca 10 m 3 /ha (pednostn stojící pahýly zlom o výšce do 4-5 m, stávající i potenciální doupné stromy s d 1,3 nad 30 cm, vybrané vývraty) tak, aby bylo vyloueno nebezpeí pádu ponechaných devin na lesní cesty, inženýrské sít a nelesní pozemky. Doporuené technologie (tžba a souste ování díví): Tžba díví - Tžební metoda: pi výbrech pednostn sortimentní. Neprovádt pálení zbytk listnaté hmoty. Termíny tžby: tžba obnovní IX-III (v porostech s výskytem snženky podsnžníku nebo bledule jarní IX-II), tžba výchovná pednostn VII-III (II). Sousteování díví - Prostedky: Vyvážecí soupravy, UKT, SLKT s nízkotlakými pneumatikami, kon. Sousteování díví provádt za dostatené únosnosti pdy (za sucha nebo za zámrazu), šetrn k vegetaci. Termíny: viz výše termíny tžby.

21 Rámcové smrnice pée o les (smrnice. 4) íslo smrnice: 198 Kategorie ochrany: CHKO - II. (okrajov III., IV.) zóna Soubory lesních typ: 1L, 2L, 1U, (pesah 1G) Kategorie lesa: les hospodáský (píp. les zvl. urení) Porostní typ: topolový (TPS topoly šlechtné) Obmýtí: 40 let Melioraní a zpevující deviny (MZD) (podle vyhl.. 83/1996 Sb.): Obnovní doba: 20 let BB, DB, HB, JL, JV, LP, OL, OS, VR Poátek obnovy: 21 let (výjim. 33/4 z.. Min. podíl MZD: 15 % 289/1995 Sb.) Hosp. zpsob: holosený Deviny pirozené druhové skladby (PDS): Hospodáský tvar: les vysoký Min. podíl listná PDS: 100 % (požadavek OP), výjimka viz níže Cílová druhová skladba devin (v desítkách %): DB 5, JS 2, (JV, KL) 1-2, LP 1-2, (HB, JLV) 1, OL 1 (BB, BR, HR, JB, JL, JLH, LPV, OS, TP, TPC, TPS, TR, VR, KR) + Odchylky od modelu cílové druhové skladby (v desítkách %): SLT 1U: DB 3, JS 3, TPC 3, (JLV, OL, VR) 1, (BB, JL, OS, TP, KR) + SLT 3L: OL 5, JS 5, (DB, JD, JL, JLV, JLH, JV, KL, LP, LPV, OLS, OS, TPC, VR, KR) + SLT 1G: viz HS 297 Obnovní postup: Holá se (pruhová, kulisová) za úelem pemn porost geograficky nepvodních TPS na smíšené porosty devin PDS. Vitální a tvarov pijatelné deviny PDS a jejich skupiny ponechávat nedomýcené. Plochy obn. prvk: do 1,00 ha, nebude-li výjimen mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Výbr úelový (jednotlivý, skupinovitý) se zamením: (a) na tžbu mýtn zralých TPS v horních etážích víceetážových porostních skupin, (b) na uvolování vzácných druh devin PDS, (c) na uvolování budoucích nedomýcených devin ( výstavk ). Poznámka: Pi obnov lesa zajiš ovat stálou pítomnost dosplých (mýtn zralých) porostních skupin, etáží nebo jejich ástí tvoených skupinami devin nebo samostatn stojícími devinami PDS (blíže viz výše Obecné zásady obnovy les pro všechny HS). Zpsob obnovy: Umlá obnova: pevažující zpsob obnovy. Postup: pevážn sadba štrbinová nebo jamková. Kultury zakládat smíšené, poet druh devin PDS ve smsích pizpsobovat druhové pestrosti obnovovaných porostních skupin a velikosti obnovních prvk (viz výše Obecné zásady obnovy lesa pro všechny HS). Pirozená obnova: využívat generativní, pípadn i vegetativní nadjné pirozené zmlazení devin PDS (zpravidla hospodásky obtížn využitelné, vysoká bue). Mechanizovaná píprava pdy: neprovádt pípravu pdy spojenou s odstraováním paez, s likvidací skupin pirozeného zmlazení devin PDS nebo s plošným hlubokým narušováním pdního povrchu. íní náplavy vzniklé pirozenou inností vodních tok umle neobnovovat (vymezovat jako bezlesí nebo jiné pozemky). Geograficky nepvodní druhy devin: výjimen TPS (pouze klony, které se nekíží s topoly PDS) na tžko zalesnitelných holinách, vzniklých po tžb TPS, v zastoupení nepevyšujícím dosavadní zastoupení TPS v obnovovaných porostních skupinách (za pedpokladu povolení výjimky podle 43 zákona. 114/1992 Sb.). Pée o nárosty a kultury: Ochrana kultur a nárost proti poškozování zví pednostn oplocenkami, pípadn jinými zpsoby. Ochrana kultur (podle poteby) proti konkurující vegetaci (bueni) ožínáním, pitom šetit pirozen zmlazené deviny PDS. Nepoužívat herbicidy s výjimkou likvidace invazních druh rostlin (za pedpokladu povolení výjimky dle 43 zákona. 114/1992 Sb.). Výchova porost: Obecné zásady: Na úrovni porostních skupin: (a) nesnižovat celkové zastoupení devin PDS, (b)