OKRES MLADÁ BOLESLAV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OKRES MLADÁ BOLESLAV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy"

Transkript

1 OKRES MLADÁ BOLESLAV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy

2 Stfiední âechy OKRES MLADÁ BOLESLAV Na pfiedcházející stranû: Jizera u Podhradské tûnû, na obzoru Krkono e. Údolí fiíãky Bûlé pohled smûrem k Bezdûzu. Okres Mladá Boleslav o v mûfie 057,8 km 2 leïí v dolním a stfiedním Pojizefií na severu aï severov chodû Stfiedoãeského kraje. Jeho území má zhruba eliptick tvar. Na sz. okres sousedí s okresem âeská Lípa, na západû s okr. Mûlník, na jihu s okr. Praha- -v chod, na jv. s okr. Nymburk, na v. s okr. Jiãín, na sv. s okr. Semily a na severu s okr. Liberec. Nejsevernûj í bod okresu se nachází v lese km sz. od obce Kozmice (50 37 s.., v. d.), nejjiïnûj í v údolí Jizery ve Staré baïantnici jv. 2,5 km od Otradovic (50 05 s.., v. d.), nejzápadnûj í na Ïelezniãní trati,5 km jjz. od obce Kojovice ( s.., v. d.) a nejv chodnûj í vúdolí Îehrovky 3,5 km jv. od Îehrova ( s.., v. d.). NejniÏ í bod okresu leïí v nivû Jizery ve v ce 70 m n. m., zatímco nejvy í se nachází na kótû MuÏsk 463,4 m n. m. v âeském ráji. Vût ina území okresu le- Ïí v nadmofisk ch v kách m, zcela na jihu a na dolní Jizefie i níïe. V severní ãásti a na severov chodû stoupají v ky nad 300 m n. m., hranici 400 m n. m. v ak pfiekraãují jen v jimeãnû. Celé území okresu budují zhruba horizontálnû uloïené horniny svrchní kfiídy s v jimkou neãetn ch míst na severu, kde je proráïejí terciérní ãediãe, jejichï v chozy v ak zaujímají jen nepatrné plochy. V údolí Jizery a v krajinû na západ od ní pfievládají vápnité pískovce stfiedního turonu, které pfii severozápadní hranici pfiecházejí zãásti do kvádrov ch pískovcû. V chodní ãást okresu se vyznaãuje pfievahou svrchnoturonsk ch slínû, v jejichï nadloïí spoãívají kvádrové pískovce tvofiící plo inu Chloumeckého hfibetu, Markvartickou plo inu a dále k severu známé pískovcové okrsky âeského ráje, z nichï do okresu zasahuje oblast MuÏského a Îehrovsk ch lesû. âediãové proniky se soustfieìují na Kosmonoské v inû a v prostoru vrchu Baba (362,8 m n. m.), tvofií i vrcholy Káãova (350,5 m n. m.) amuïského (463,4 m n. m.) u Mnichova Hradi tû. Z kvartérních pokryvû 322 MB 2

3 ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY Okres Mladá Boleslav MB 3 323

4 Stfiední âechy KRAJINN POKRYV mají v znam pfiedev ím spra e kryjící na západ od Jizery velké souvislé území, které na severu sahá k ãáfie Bezvel- -Josefodol, na jihu pak k ãáfie mezi Krpy a Jizerou severnû od DraÏic. Vût í pokryvy spra e se vyskytují i na severu, napfi. na plo inû MuÏského. Dal ím druhem pokryvû jsou fiíãní písky a tûrko- 324 MB 4

5 Okres Mladá Boleslav 2 písky tvofiící staré terasy Jizery, která ve starém kvartéru tekla mnohem dále k v chodu, jak dosvûdãuje pás jejích vysok ch teras od PetkovÛ pfies Domousnice do v chodního okolí Jabkenic, kde jizerské tûrky pokr vají rozsáhlou plo inu. Terasové tûrkopísky vystupují i v niï ích polohách blíïe k Jizefie, zejména na jejím nejdolej ím toku, ve slínové oblasti jsou v ak místy zachovány jen v reliktech a jejich tûrky jsou druhotnû rozvleãeny daleko od pûvodních sedimentaãních prostorû. V údolích ãlenících svahy Markvartické plo iny jsou ãetná drobná loïiska pûnovcû. Terén svrchnoturonsk ch slínû se vyznaãuje sesuvy, které jsou dodnes aktivní (Chlum, u Nepfievázky, u Brejlova). Nivní sedimenty tvofií irok pás v nivû Jizery. Horniny kfiídy a jejich úloïné pomûry se promítají do obrazu celé krajiny. Hlavním geomorfologick m celkem západní ãásti okresu je rozlehlá Jizerská tabule. Její severov chodní ãást vyplàuje Stfiedojizerská tabule a jiïní Dolnojizerská tabule. Sv. ãást okresu tvofií Jiãínská pahorkatina, kterou zde zastupuje vy í Turnovská pahorkatina (stfi. nadm. v ka 297 m). V hrub ch rysech jde o stupàovinu strukturních plo- in a fiíãních teras, která je podle hustoty údolních záfiezû v rûzném stupni rozãlenûna, takïe místy nab vá rázu pahorkatiny. Tvar údolních záfiezû je do znaãné míry podmínûn vlastnostmi hornin. Pro oblast vápnit ch pískovcû na západ od Jizery jsou typická pfiímá, ostfie zafiíznutá, ãasto suchá údolí jihov chodního, tj. sudetského smûru, která se táhnou Stfiedojizerskou tabulí od okraje Polomen ch hor k Jizefie. Naproti tomu pro svrchnoturonské slíny Turnovské pahorkatiny na v chod od Jizery je v znaãná pestfie ãlenitá síè iroce rozevfien ch úvalovit ch údolí s vût ími kotlinovit mi úseky, které se stfiídají s mírnû vyv en mi okrsky pahorkatinného charakteru. Jen na okrajích plo in jsou údolní záfiezy uï í a v raznûj í, jako tfieba údolí Kotelská strouha na západním okraji Markvartické plo iny. Plo iny kvádrov ch pískovcû na severu ãlení celá síè úzk ch such ch roklí, jednotlivé plo iny v ak oddûlují iroké ploché úvaly jako údolí Îehrovky s rybníkem Îabakor. Charakteristick tvar má neckovité údolí Jizery se irokou nivou s voln mi meandry, ohraniãenou nevysok mi, ale strm mi svahy, které u Mnichova Hradi tû tvofií strukturnû podmínûné skalní sruby s cel mi fiadami pfievisû. Z drobn ch tvarû na plo inách kvádrov ch pískovcû se místy vyskytují pomûrnû ãetné pseudokrasové závrty, vzniklé na kfií- Ïení puklin v pískovcích (MuÏsk a pfiedev ím Markvartická plo ina nad Vlãím Polem). Vût ina okresu patfií teplé klimatické oblasti s prûmûrnou roãní teplotou vzduchu 8 8,5 C a prûmûrn m roãním úhrnem atmosférick ch sráïek kolem 550 mm. Ve vy ích polohách na Kvádrové pískovce spodního coniaku budují skupinu MuÏského s hluboce erodovan mi záfiezy, v nichï jsou vytesány tzv. Drábské svûtniãky. 2 Vzácn nautiloid Deltocymatoceras rugatus ze stfiedního turonu, PP Lom u Chrástu. MB 5 325

6 Stfiední âechy 2 Vápnité slínovce a pískovce tvofií vypreparovan nárazov bfieh Jizery, jehoï tvary jsou dokladem o postupném zahlubování fieky bûhem pleistocénu. 2 Rozsáhlé tûrky a tûrkopísky star ch teras Jizery jsou tûïeny na více místech, napfi. u Obrubce. severu okresu se od severu prosazuje mírnû teplá klimatická oblast, a to sní- Ïením prûmûrn ch roãních teplot vzduchu na 7,5 8,0 C a zv ením prûmûrn ch roãních sráïkov ch úhrnû na 600 mm i více. V severní a v chodní ãásti okresu jsou ãetné rybníky. K nejvût ím patfií Komárovsk (plocha 54 ha), VraÏda (29 ha) a Îabakor (45 ha). Vût í severní a západní ãást okresu patfií do Chránûné oblasti pfiirozené akumulace vod Severoãeská kfiída, která byla vyhlá ena v roce 98 na ochranu v znamn ch zdrojû podzemní vody v tomto území. Stfiedem okresu protéká od Svijan po Káran Jizera, jejímï nejv znamnûj ím pravostrann m pfiítokem je Mohelka, levostrann m pak Klenice ústící do Jizery v Mladé Boleslavi. Prostor na jih od Chloumeckého hfibetu odvodàuje Vlkava pfiímo do Labe, obdobnû Ko áteck potok oblast v jihozápadním cípu okresu. V voj pûd odpovídá litologii geologického podkladu, coï se jeví i ve znaãném rozdílu mezi zastoupením jednotliv ch typû na západ a na v chod od Jizery. Západní oblast v Stfiedojizerské tabuli je pomûrnû jednotvárná. Na rozsáhl ch pokryvech spra í se vyvinuly ãernozemû typické, které bûïnû pfiechází do ãernozemí hnûdozemních a hnûdozemí. Na jih a v chodnû od pásma spra í se na slínech (slínit ch jílech) a opukách vyskytují typické (kambizemní) aï pelické pararendziny, typické a pelické ãernice, na kysel ch píscích a tûrkopíscích i arenické kambizemû. Pozoruhodná je severní ãást okresu, zvlá tû severnû od fiíãky Bûlé, kde se na odvápnûn ch zvûtralinách jizersk ch pískovcû nachází nejvût í souvislá plocha arenick ch podzolû (s doprovodn mi arenick mi kambizemûmi) v ãesk ch zemích, lokálnû, na zahlinûn ch pokryvech pfieru ená ostrûvky typick ch (arenick ch) luvizemí. V ostr ch údolních záfiezech na západ od Jizery vystupují úzké pruhy typick ch pararendzin a kambizemí, místy i rankerû. Podstatnû pestfiej í obraz vykazuje území Turnovské pahorkatiny na v chod od Jizery, kde se na svazích stfiídají pelické pararendziny a ãernozemû na slínech, luvizemû na hlinit ch píscích, ãernice v periodicky zamokfien ch sní- Ïeninách, na kysel ch terasov ch plo inách kyselá kambizem arenická. Severnû od Chloumeckého hfibetu vznikly na polygenetick ch hlínách (zahlinûn ch píscích) s podloïím slínû i typické pseudogleje, nad Dolním Bousovem kambizem pseudoglejová. Na plochách tvofien ch spra í (celá v chodní jihov chodní ãást okresu) reprezentuje pûdní pokryv hnûdozem typická (luvická), na smí en ch podkladech pak i typické (nasycené) kambizemû. Pro nivu Jizery a nûkter ch jejích pfiítokû (Mohelka, Zábrdka) jsou charakteristické typické (glejové) fluvizemû. 326 MB 6

7 Okres Mladá Boleslav POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE Z hlediska vegetaãního krytu a jeho floristického sloïení je podstatné, Ïe vût ina okresu s v jimkou chladnûj ích okrskû na severu a severov chodû patfií k termofytiku. Z rekonstruovan ch vegetaãních typû mají pfievahu ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), které na severov chodû stfií- MB 7 327

8 Stfiední âechy 2 a 3 K nejvût ím floristick m pozoruhodnostem patfií ojedinûl v skyt reliktního koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) spoleãnû s koniklecem otevfien m (Pulsatilla patens) v údolí fieky Bûlé. 2 Tok fieky Jizery u NPP Radouã, zahlouben do Jizerské tabule. 4 Net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) se v posledních letech masovû ífií podél v ech vodních tokû. 3 4 dají bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) a lokálnû i kyãelnicové buãiny (Dentario-Fagetum), zatímco území podzolû u Bûlé pod Bezdûzem charakterizují borové (brusinkové) doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-quercetum). Na slínech v chodnû od fieky se uplatàují lipové doubravy (Tilio-Betuletum) a ve sní- Ïeninách stfiemchové jaseniny (Pruno- -Fraxinetum), na plo inách u Jabkenic, u Lipníku a jinde bezkolencové doubravy (Molinio-Quercetum). Teplá su í stanovi tû odpovídají mochnov m doubravám (Potentillo-Quercetum), podél Bûlé bazifilním teplomiln m borodoubravám z okruhu (Brachypodio pinnati- -Quercetum). Fytocenologicky zvlá tní postavení mají reliktní kvûtnaté bory (Cytiso ruthenici-pinion sylvestris). V souãasné dobû jsou spra ové a namnoze i slínové terény odlesnûny a zemûdûlsky obhospodafiovány, kyselé doubravy a borové doubravy zmûnûny na borové monokultury, zatímco na chladnûj ích vlhãích stanovi tích na severu se uplatàuje smrk. Na mnoha místech s ãlenitûj ím terénem se v ak zachovaly rûznû velké zbytky pûvodní vegetace. Pfiíkladem je komplex vrchu Baba (349,4 m n. m.) s mozaikou dubohabfiin, teplomiln ch doubrav, buãin i suèov ch lesû. Pozoruhodn je v skyt reliktních druhû, zmínûn ch reliktních borû a mokfiadních (ra elinn ch) ol in, zejména v údolí Bûlé pod Bezdûzem, kde najdeme porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) ojedinûle i s kohátkou kalí katou (Tofieldia calyculata), mokfiady s popelivkou sibifiskou (Ligularia sibirica) i poslední zbytky populací koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) a k. otevfieného (P. patens). JiÏnûji na vápnit ch pískovcích rostou kavyly (Stipa sp. div.), mochna píseãná (Potentilla arenaria), ostfiice 328 MB 8

9 Okres Mladá Boleslav nízká (Carex humilis) a na Radouãi u Mladé Boleslavi na jediném místû v âechách devaterka poléhavá (Fumana procumbens). V Îehrovské obofie na místû zvaném Pod Duby roste na vápnitém mokfiadu kru tík bahenní (Epipactis palustris) s tolijí bahenní (Parnassia palustris), v odtoku Komárovského rybníka je hojn ìáblík bahenní (Calla palustris). V údolních záfiezech Dolnojizerské tabule a na západ od Jizery se zachovalo v jiïnûj í ãásti okresu mnoïství drobn ch v skytû xerotermní kvûteny, na levém bfiehu stojí za zmínku v skyty bílojetele bylinného (Dorycnium herbaceum) na Babû, u Nepfievázky a v b valém vojenském v cvikovém prostoru u Mladé. Pozoruhodné jsou údolní mokfiady na Zábrdce a KnûÏmostce. V znaãn m jevem údolí Bûlé je v skyt kriticky ohroïeného a chránûného druhu âeské republiky popelivky sibifiské (Ligularia sibirica). Tato rostlina z ãeledi hvûzdnicovit ch má hlavní areál na JiÏní Sibifii, resp. od Ruska po âínu aï Japonsko. Západnû ve Stfiední a Západní Evropû jsou izolované arely ãi lokality, které pfiedstavují refugia pûvodního areálu z období rann ch poledov ch dob (preboreálu), kdy byl prvkem tehdy roz ífiené tajgy. V âechách byl poprvé objeven poãátkem 9. století na âeskolipsku, kde dodnes roste v NPP Sluneãn dvûr a okolí. Záhy byly známy i dal í lokality v údolí Bûlé mezi Mal m a Velk m Reãkovem (dnes NPP Klokoãka a lokalita Valcha) a v údolí pfiítoku Rokytky u Velkého Reãkova (dnes NPP Reãkov). Z Bûlé udává popelivku jiï âelakovsk nález Hippelliho z roku 86. Biotopem popelivky jsou nejen prosvûtlené baïinné a ra elinné ol iny, ale i ra elinné aï slatinné louky, kde popelivka bohatû kvete (zatímco v uzavfieném lesním porostu nikoliv). Vût í Ïivoãichové patfií vût inou kbûïn m druhûm ãeské kulturní krajiny. O to zajímavûj í jsou rûzné zoogeografické elementy mezi bezobratl mi, jako atlantiãtí plïi Aegopinella nitidula u Pfiíhraz nebo Arion intermedius u Jabkenic ãi relikt z pozdního glaciálu vrkoã GeyerÛv (Vertigo geyeri) na vápnitém mokfiadu Pod Duby, kde Ïije spoleãnû s jin m reliktním druhem, údolníãkem r hovan m (Vallonia enniensis). Obdobnû reliktní ráz mají izolované v skyty plïû Pupilla triplicata na Radouãi nebo Helicopsis striata na stepní stráni u Paterova. Ve Slepãi Ïijí stfievlíci Carabus arvensis a C. glabratus, rybník Îabakor je v znamnou lokalitou vodního ptactva jak v dobû hnízdûní, tak na tahu. Stránû vápnit ch pískovcû se vyznaãují pfiítomností vfietenatky Laciniaria plicata, která je jinak ve stfiedních âechách vzácná. Na Mladoboleslavsko zasahuje nejv chodnûj í hranice v skytu krysy obecné (Rattus rattus) u nás. OstrÛvkovitû se vyskytuje napfi. plch velk (Glis glis) a vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). Pravûké osídlení se koncentrovalo v povodí Jizery a jejích pfiítokû. Specifikum oblasti je ve vyuïívání pískovcov ch skalních pfievisû âeského ráje v rûzn ch obdobích pravûkého a historického osídlení. Pfiítomnost ãlovûka a bohatství jeho sídelních a pohfiebních projevû dokládá fiada archeologick ch lokalit. Oblast Pojizefií byla vyhledávána jiï v paleolitu (Horky nad Jizerou patrnû stanové pfiístfie í, Mladá Boleslav). Neolitické osídlení je rozloïeno na fiíãních terasách a men ích pfiítocích Jizery, zastoupeny jsou obû kultury lineární a vypíchaná (napfi. Benátky nad Jizerou, Horní Cetno, Horní Bousov, epov, âejetice). V innou polohu pfiedstavuje poloha MuÏsk -Hrada. Skalní pevnost Hrada a její vrcholová plo ina o rozloze zhruba 5 ha poskytovala plochu pro stavbu osady i pro zemûdûlské vyuïití. Eneolitické osídlení je reprezentováno lidem s kulturou nálevkovit ch pohárû (MuÏsk -Hrada), kanelovanou keramikou (depot keramiky z Hru ova u Benátek nad Jizerou) a fiivnáãskou kulturou (MuÏsk - -Hrada, MuÏsk -Klamorna, Chlum, Pûnãín), kulturou se ÀÛrovou keramikou, doloïenou jak ze sídli È, tak pohfiebi È (Chlum, Hrdlofiezy-Pfiedli ka), a také kulturou se zvoncovit mi poháry (Kolomuty, Ledce, Vodûrady, T nec). Doba bronzová je ve star ím období reprezentována kulturou únûtickou, roz ífienou v jiïní ãásti Pojizefií. Sídli tní objekty byly prozkoumány KfiiÏák obecn (Araneus diadematus) je jedin m na ím kfiiïákem, jehoï zadeãek zdobí kresba ve tvaru kfiíïe. 2 Vb valém vojenském prostoru Milovice, se dosud vyskytuje ohroïená majka fialová (Meloe violaceus), na obrázku samiãka se zadeãkem naplnûn m vajíãky. 2 MB 9 329

10 Stfiední âechy D ka s litou rukojetí, nález ulu tûnic, kultura únûtická. v epovû a v Brodcích nad Jizerou, kostrové hroby v kamenn ch hrobkách v Hru ovû a Brodcích nad Jizerou. Pohfiby kryté mohylami byly prozkoumány v âejetiãkách. V závûru star í doby bronzové se i do tohoto území dostává vûtefiovská kultura (nálezy z Pfiedli ky). Patrnû do tohoto období patfií i hroby zkoumané u Jizerního Vtelna. Pfiítomnost mohylové kultury stfiední doby bronzové není v souãasné dobû zfietelnû doloïitelná. K nejãastûji zastoupen m kulturám v okresu patfií kultura luïická okruhu popelnicov ch polí. Jejím v znamn m dokladem jsou rozsáhlá pohfiebi tû v Hru ovû nebo Malé Bûlé. Vedle vesnického osídlení je z tohoto období známo i budování hradi È. Byla zkoumána na lokalitû âejetiãky, Písková Lhota, MuÏsk -Hrada a v historickém jádru Mladé Boleslavi. Nûkterá z hradi È proïívají del í v voj ve slezskoplatûnickém pozdnû bronzovém období, pfiecházejícím do star í doby Ïelezné. Ta je v mlad í fázi na území reprezentována sídli tûm Pfií ovice, MuÏsk -Hrada a pohfiebi ti s místním, tzv. turnovsk m typem, majícím v echny charakteristiky jednotícího pozdnû hal- tatského stylu. Laténské období je známo z fiady pohfiebi È s nespálen mi tûly (Bezno, epov, Benátky nad Jizerou, Brodce nad Jizerou, Kropáãova Vrutice, Katusice, Îerãice) a sídli È (Bezno, BranÏeÏ, Dalovice, Hru ov, Chotûtov, Kosmonosy, Skalsko, ehnice). K laténsk m hradi tím je fiazen Semín. V prûbûhu tohoto období se v prostoru Mladoboleslavska objevuje kobylská skupina, jejíï nálezy jsou spojovány s prvními skupinami GermánÛ. Germánské osídlení je známé z ÚhercÛ, Dolního Bousova, Obrub, NepfieváÏky a Îerãic. Pohfiebi tû s kostrov mi a Ïárov mi hroby jsou doloïena ze Zdetína a Mladé Boleslavi. V znamn m dokladem této doby je depot kovov ch pfiedmûtû z epova. PozÛstatky slovanského osídlení jsou reprezentovány hradi tûm Hrádek u Skalska, Hradec nad Jizerou, MuÏsk -Hrada, MuÏsk -Klamorna, Chlum a Mladá Boleslav. Star í pohfiebi tû jsou Ïárová, nûkdy krytá mohylami (Chlum, MuÏsk ). S nástupem kfiesèanství jde o pohfiby nespálen ch tûl ( epov, BoseÀ, Chotûtov, Solec, Klá ter Hradi tû). Oblast Mladoboleslavska byla zapojena do hradské soustavy. Z jejího centra vzniklo pozdûji mûsto Mladá Boleslav. Nicménû dne ní síè sídel je z vût í ãásti aï stfiedovûkého pûvodu. PrÛmyslov mi centry okresu jsou pfiedev ím Mladá Boleslav a v men í mífie i Benátky nad Jizerou. Jinak jde o krajinu pfiedev ím zemûdûlskou a zãásti i ovocnáfiskou s prûvodním prûmyslem, pfiedev ím cukrovarnick m. V nivû Jizery se jímá voda pro praïsk vodovod v Káraném. Velké prostory u Mladé a v oblasti Ralska, pûvodnû urãené pro vojensk v cvik, byly díky nepfiístupnosti ochránûny pfied nûkter mi ru iv mi vlivy, zejména pfiíli nou chemizací nebo rekreací, a dnes se opût vracejí k bûïnému vyuïití. Vût í koncentrace rekreaãních objektû i vy í náv tûvnost je pfiedev ím v âeském ráji. V okrese se nachází fiada v znamn ch chránûn ch území, jejichï cílem je v fiadû pfiípadû zachování unikátních v skytû urãit ch biocenóz. Jsou to v prvé fiadû mokfiady s popelivkou sibifiskou v NPP Klokoãka a Reãkov, dále izolovan v skyt devaterky poléhavé v NPP Radouã. Z hlediska geomorfologického má jedineãn charakter PP Skalní sruby Jizery u Pt rova, kde byl proveden i krajinnû historick v zkum; z hlediska celého lesního souboru v teplé krajinû na úïivn ch slínech ovlivàovan ch sesuvy a ãediãov mi proniky je v znamná rozsáhlá PR Vrch Baba u Kosmonos. Do území svou jihozápadní ãástí zasahuje i CHKO âesk ráj, která se kromû morfologie pískovcû, na nûï se váïe pískovcov ekofenomén, vyznaãuje i nûkter mi pozoruhodn mi mokfiady zejména na artézsk ch vápnit ch pramenech, jako je mokfiad Pod Duby v Îehrovské obofie. Men í pozornost byla dosud vûnována xerotermním ekosystémûm v jihozápadní ãásti okresu, z nichï nûkteré by rovnûï zasluhovaly ochrany, jako tfieba Zadní Hrádek u Skalska. BIBLIOGRAFIE: 6, 403, 45, 62, 885, 968, 27, 3, 206, 25, 259, 252, 443, 70, 842, MB 0

OKRES KLADNO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES KLADNO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES KLADNO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KLADNO Na pfiedcházející stranû: Viadukt bu tûhradské dráhy u Podle ína patfií k typick m Ïelezniãním stavbám z 9. stol. Smeãno, kdysi

Více

OKRES PRAHA-V CHOD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES PRAHA-V CHOD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES PRAHA-V CHOD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES PRAHA-V CHOD Na pfiedcházející stranû: Probo tská jezera u Brand sa nad Labem vzniklá tûïbou písku. Soutok fiek Jizery a Labe. Okres

Více

OKRES NYMBURK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES NYMBURK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES NYMBURK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES NYMBURK Na pfiedcházející stranû: Niva fieky Labe urãuje celkov charakter Nymburska. Plochou krajinu zpestfiují svûdecká návr í jako je

Více

OKRES KUTNÁ HORA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES KUTNÁ HORA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES KUTNÁ HORA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KUTNÁ HORA Na pfiedcházející stranû: U Ledeãka vytvofiila Sázava jeden z nejhezãích meandrû v âesk ch zemích, na jehoï nárazov ch svazích

Více

OKRES KOLÍN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES KOLÍN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES KOLÍN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KOLÍN Na pfiedcházející stranû: Bfiehové porosty vyznaãují prûbûh star ch ramen v iroké nivû Labe. Na jiïním svahu vrchu Radim u Chotutic

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann

Více

OKRES RAKOVNÍK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES RAKOVNÍK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES RAKOVNÍK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES RAKOVNÍK Na pfiedcházející stranû: Lesnatá hrana opukové tabule nad narudl mi oranicemi na ãerven ch vrstvách permokarbonu je typickou

Více

OKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES MùLNÍK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES MùLNÍK Na pfiedcházející stranû: Mûsto Mûlník leïí na soutoku dvou nejvût ích ãesk ch fiek Vltavy a Labe. Labe je i po regulaci lemováno

Více

8. Pseudokrasové jeskynû

8. Pseudokrasové jeskynû 8. Pseudokrasové jeskynû Úvod Pfiehled jeskyní Moravskoslezské Beskydy - Radho Èská hornatina Host nsko-vsetínská hornatina - Vsetínské vrchy Host nské vrchy Vizovická vrchovina - Komonecká hornatina Javorníky

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO âesk RÁJ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko CHKO âesk RÁJ 2 Zámek Hrubá Skála. 2 Pu tík obecn (Strix aluco) hnízdí ve stromov ch i skalních dutinách. Na pfiedcházející stranû: âesk ráj ze svahu Kozákova,

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

OKRES PRAHA-ZÁPAD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES PRAHA-ZÁPAD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES PRAHA-ZÁPAD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES PRAHA-ZÁPAD Na pfiedcházející stranû: Soutok Sázavy a Vltavy. Zprava pfiitéká Vltava s ostrovem sv. Kiliána, ve stfiedu Sázava zde

Více

OKRES BEROUN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES BEROUN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES BEROUN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES BEROUN Na pfiedcházející stranû: (pohled z Kozla na Damil). Pohled do údolí Berounky ze skal pfii ústí Kaãáku smûrem k Berounu. Vlevo v

Více

9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského

9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 9. Hydrologie Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 51 52 9. Hydrologie Podzemní vody Okres Vsetín je celkové chud na podzemní vody v dûsledku geologické stavby,

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 31. fiíjna 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení

Více

OKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO

OKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO OKRES SEMILY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko OKRES SEMILY Trosky dominanta dal ího v znamného krajinného celku Semilska, âeského ráje. Skalní vûï DÏbán v PR Klokoãské skály. Na pfiedcházející stranû:

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 6 Rozesláno dne 12. prosince 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

Text: Jan Moravec. Co cestou uvidíme? Především velice pestrou ukázku vesměs teplomilných přírodních společenstev. V S O U L A D U S P Ř Í R O D O U

Text: Jan Moravec. Co cestou uvidíme? Především velice pestrou ukázku vesměs teplomilných přírodních společenstev. V S O U L A D U S P Ř Í R O D O U Text: Jan Moravec Chlum je v naší republice poměrně běžné jméno, znamená totiž zalesněné návrší. Tak i naučných stezek s tímto názvem najdeme několik. Ta asi nejznámější vede dějištěm Bitvy u Hradce Králové,

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Strana 437 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 3. Nafiízení Ústeckého kraje

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého

Více

Příloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch

Příloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch Příloha č. 6 Lokalizace studovaných ploch Plocha č. Souřadnice (vztahováno ke středům ploch) N E Lokalizace Popis plochy Černá Opava (transekt lokalizován cca 800 m severně od místní části Vrbno p. Prad.-Mnichov,

Více

KOKO ÍNSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

KOKO ÍNSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy KOKO ÍNSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy CHRÁNùNÁ KRAJINNÁ OBLAST KOKO ÍNSKO Na pfiedcházející stranû: Scenérie v oblasti pramenû P ovky dokládá, Ïe Polomené hory mají místy opravdu horsk

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 61 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 13. fiíjna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

OKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES ROKYCANY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES ROKYCANY Údolí Berounky u PR Tfiímanské skály. Na pfiedcházející stranû: Havlova skála nad Berounkou u Liblína. Území

Více

OKRES OLOMOUC. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO

OKRES OLOMOUC. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO OKRES OLOMOUC CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES OLOMOUC Velk Kosífi (44,9 m n. m.) od severov chodu. Na pfiedcházející stranû: Vrch Tfiesín (344,9 m n. m.) od v chodu, v popfiedí obec Mladeã

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 229 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 16. fiíjna 2006 O B S A H 5. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

Ekologicky citlivá praxe

Ekologicky citlivá praxe Ekologicky citlivá praxe a udržitelná správa životního prostředí, uchování a ochrana krajiny, kvalita ovzduší, vody, půdy používání alternativních materiálů, šetření přírodních zdrojů ZO ČSOP Klenice ENVIRONMENTÁLNÍ

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

_VY_uvod :17 Stránka 521 C M Y K OKRES VY KOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO

_VY_uvod :17 Stránka 521 C M Y K OKRES VY KOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO 52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 52 OKRES VY KOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 522 Brnûnsko OKRES VY KOV Na pfiedcházející stranû: B valé v znamné keltské sídli tû

Více

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách... OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic

8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU 8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic Celková délka trasy: 5,5 km Poèet stromù: 4 Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný nepamátný strom

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní Reliéf R Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vysoina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské kry Z - stará, konsolidovaná kra západoevropské

Více

II. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17

II. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17 II. âást - DùJINY PAVLOVA P Archeologické nálezy Kronika obce Pavlov / 17 O Archeologické nálezy dkaz dávné minulosti kraje pod Pavlovsk mi vrchy dne ku. Jedineãnou ozdobou jihomoravské níïiny jsou vápencové

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

Strucné shrnutí žádosti o 1. zmenu integrovaného povolení AGPI, a.s. - Farma prasnic Smecno

Strucné shrnutí žádosti o 1. zmenu integrovaného povolení AGPI, a.s. - Farma prasnic Smecno Strucné shrnutí žádosti o 1. zmenu integrovaného povolení AGPI, a.s. - Farma prasnic Smecno Identifikace provozovatele AGPI, a.s. (žadatele) Popis zarízení a prehled prípadných hlavních variant provozovatelem

Více

kolská soustava âeské republiky

kolská soustava âeské republiky kolská soustava âeské republiky Základní údaje o zemi Obyvatelstvo: 10,2 milionu Rozloha: 7 4 km 2 Hustota obyvatelstva: 130 obyvatel na km 2 HDP na obyvatele: 13 300 EUR (01) Struktura zamûstnanosti:

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)

Více

21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit

21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit 21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit NíÏe uvádíme pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích pfiírodovûdecky zajímav ch lokalit v okrese Vsetín, sefiazen ch dle jednotliv

Více

Evropsky významná lokalita Ralsko

Evropsky významná lokalita Ralsko Příloha k veřejné vyhlášce č.j. 61642/ENV/12 z 16. 7. 2012 Kód lokality: CZ0510028 Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 143,6954 ha Evropsky významná lokalita Ralsko Typy přírodních stanovišť:

Více

OKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES PLZE -SEVER CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -SEVER Hrad Neãtiny v pfiírodním parku Manûtínská hornatina. Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky v Karlovické

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 225 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 3. fiíjna 2008 O B S A H 1. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

Apolena. Liberecko. 2 CHKO âr 16. Pfiírodní památka. Lokalita se nachází 0,5 km v chodnû od obce Troskovice. Troskovice (okres Semily)

Apolena. Liberecko. 2 CHKO âr 16. Pfiírodní památka. Lokalita se nachází 0,5 km v chodnû od obce Troskovice. Troskovice (okres Semily) GEOLOGIE Málo zpevnûn a zvlá tû za vlhka mechanicky málo odoln pískovec s pfieváïnû kaolinick m tmelem. Píseãné svahy jsou málo odolné proti erozi. Jeskyni Sklepy tvofií puklinovû rozsedlinov systém s

Více

Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice

Pražský divočinový speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu

Více

OKRES. HAVLÍâKÒV BROD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO

OKRES. HAVLÍâKÒV BROD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO OKRES HAVLÍâKÒV BROD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES HAVLÍâKÒV BROD 2 Údolí Sázavy ve Stvofiidlech. 2 Vítod obecn (Polygala vulgaris). Na pfiedcházející stranû: Komplexy vlhk ch a mezofilních

Více

2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou

2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou Strana 2004 Sbírka zákonů č. 205 / 2013 205 VYHLÁŠKA ze dne 4. července 2013 o vyhlášení Národní přírodní památky Stránská skála a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí

Více

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST

ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE 30.1.2009 ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE 30.1.2009 ÍLOHA TEXTOVÉ

Více

OKRES JIHLAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO

OKRES JIHLAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO OKRES JIHLAVA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES JIHLAVA Ráz krajiny v okolí imanova. Na zachoval ch vlhk ch loukách ãasto dominuje pfiástevník chrastavcov (Diacrisia sannio). Na pfiedcházející

Více

OKRES P EROV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO

OKRES P EROV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO OKRES P EROV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES P EROV Niva Beãvy pod Helf t nem. V pozadí zlomov svah Maleníku. Na pfiedcházející stranû: Moravská brána z Maleníku. Okres Pfierov tvofií jihov

Více

_HO_uvod :40 Stránka 457 C M Y K OKRES HODONÍN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO

_HO_uvod :40 Stránka 457 C M Y K OKRES HODONÍN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO 457-472_HO_uvod 28.3.2008 2:40 Stránka 457 OKRES HODONÍN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 457-472_HO_uvod 28.3.2008 2:40 Stránka 458 Brnûnsko OKRES HODONÍN Na pfiedcházející stranû: Filipovské údolí náleïí do

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály. TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické

Více

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina

Více

OKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES TACHOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES TACHOV âást okresu v okolí Boru u Tachova. Na pfiedcházející stranû: Václavsk rybník, v pozadí Pfiimda dominanta okresu

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:5 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

OKRES OPAVA. v mûna. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO

OKRES OPAVA. v mûna. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO OKRES OPAVA v mûna CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO Ostravsko OKRES OPAVA Ploch povrch Vítkovské vrchoviny se zbytky krajinné struktury lesních lánov ch vsí. Uprostfied snímku obec Hofiej í Kunãice. Na pfiedcházející

Více

Metodická pfiíruãka pro praktickou ochranu netop rû. RNDr. Michal Andreas, PhD., Mgr. Eva Cepáková

Metodická pfiíruãka pro praktickou ochranu netop rû. RNDr. Michal Andreas, PhD., Mgr. Eva Cepáková Metodická pfiíruãka pro praktickou ochranu netop rû RNDr. Michal Andreas, PhD., Mgr. Eva Cepáková OBSAH Pfiedmluva 1. ZpÛsob Ïivota netop rû z hlediska jejich ochrany........ 7 (E. Cepáková, M. Andreas)

Více

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 01 POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZPRÁVA - ENVIROS, S. R. O. DUBEN 2014 MINISTERSTVO

Více

Přírodověda Sesuvy v Českém středohoří

Přírodověda Sesuvy v Českém středohoří Sesuvy v Českém středohoří Martinská stěna u obce Čeřeniště Jan Klimeš, Tomáš Marek Exotické kouzlo krajiny Českého středohoří zanechá chladným jen málokterého návštěvníka a prakticky každý ví, že za jeho

Více

OKRES P ÍBRAM. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

OKRES P ÍBRAM. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy OKRES P ÍBRAM CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES P ÍBRAM Na pfiedcházející stranû: Skalnaté údolí Vltavy, zatopené Slapskou údolní nádrïí. Vysoko vzedmuté vody slapské pfiehradní nádrïe

Více

Základní charakteristika území

Základní charakteristika území NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně

Více

Mateřské a základní školy v ORP Mladá Boleslav

Mateřské a základní školy v ORP Mladá Boleslav Red IZO: MAS IČO Název MŠ ZŠ.-.roč ík ZŠ.-.roč ík Místo Adresa IZO: 600048497 107514214 Boleslavsko 709 94 986 Mateřská škola Bakov ad Jizerou 1 0 0 Bakov nad Jizerou Pala kého Vele ského 600048411 Mateřská

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,

Více

OKRES TÁBOR. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr

OKRES TÁBOR. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OKRES TÁBOR CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES TÁBOR Zafiíznuté údolí potoka Îidova strouha vyerodované v uklonûn ch vrstvách bechyàské ortoruly v BechyÀské pahorkatinû. Na pfiedcházející

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

OKRES KLATOVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES KLATOVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES KLATOVY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KLATOVY Listnaté porosty na krystalick ch horninách nad Otavou. Na pfiedcházející stranû: Su icko od Zámy le, v pozadí

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SEMILY ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014 Zpracoval: Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad, oddělení

Více

BROUMOVSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

BROUMOVSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO BROUMOVSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko CHKO BROUMOVSKO Harmonie osídlení a pfiírodního prostfiedí byla jedním z dûvodû vyhlá ení CHKO Broumovsko. Na mikromodelaci pískovcov ch skal

Více

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET UMùLECKÁ LITINA Rámeãek NA FOTOGRAFIE, ZRDCADLO FIRMA S HISTORIÍ 550 LET Poãátky Ïelezáfiství na Komárovsku se datují od roku 1460. Letopoãet 1463 je dosud nejstar ím znám m historicky doloïen m datem

Více

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje A.1a ásti reliéfu krajiny, které považujeme za nejvíce vnímané obyvateli obce [po ty obcí] Výskyt

Více

Pasport zjištěného stavu a záměrů. Zjištěný stav záměrů a kontaktů na místní iniciativy

Pasport zjištěného stavu a záměrů. Zjištěný stav záměrů a kontaktů na místní iniciativy Pasport zjištěného stavu a záměrů Zjištěný stav záměrů a kontaktů na místní iniciativy V rámci přípravy a řešení první etapy generelu byl proveden pasport záměrů a stavu v řešeném území, přičemž řešeným

Více

_NP PO_uvod :30 Stránka 781 C M Y K PODYJÍ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO

_NP PO_uvod :30 Stránka 781 C M Y K PODYJÍ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO 78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 PODYJÍ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 Brnûnsko NÁRODNÍ PARK PODYJÍ Na pfiedcházející stranû: Hluboce zafiíznuté údolí Dyje je

Více

BaÏantnice u Loukova. Okres Mladá Boleslav. Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná svahov mi MB Pfiírodní rezervace

BaÏantnice u Loukova. Okres Mladá Boleslav. Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná svahov mi MB Pfiírodní rezervace GEOLOGIE Na podkladû vápnit ch pískovcû aï písãit ch vápencû stfiedního turonu je niva fieky Jizery. Vyvinuty jsou zde fluvizemû a na nûkolika místech vystupují svahové prameny s pokryvem glejû, okolo

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž Objednavatel: Město Slavonice Horní náměstí 525 278 81 Slavonice Zpracovatel: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí

Více

GEOGRAFIE BRNA G. Petříková, 2009

GEOGRAFIE BRNA G. Petříková, 2009 GEOGRAFIE BRNA G. Petříková, 2009 Zeměpisná poloha 49 12' severní šířky 16 34' východní délky Základní údaje http://www.brno.cz Nadmořská výška 190-425 m n. m. Přibližná plocha 230 km 2 2. největší město

Více