OKRES MLADÁ BOLESLAV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

Transkript

1 OKRES MLADÁ BOLESLAV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy

2 Stfiední âechy OKRES MLADÁ BOLESLAV Na pfiedcházející stranû: Jizera u Podhradské tûnû, na obzoru Krkono e. Údolí fiíãky Bûlé pohled smûrem k Bezdûzu. Okres Mladá Boleslav o v mûfie 057,8 km 2 leïí v dolním a stfiedním Pojizefií na severu aï severov chodû Stfiedoãeského kraje. Jeho území má zhruba eliptick tvar. Na sz. okres sousedí s okresem âeská Lípa, na západû s okr. Mûlník, na jihu s okr. Praha- -v chod, na jv. s okr. Nymburk, na v. s okr. Jiãín, na sv. s okr. Semily a na severu s okr. Liberec. Nejsevernûj í bod okresu se nachází v lese km sz. od obce Kozmice (50 37 s.., v. d.), nejjiïnûj í v údolí Jizery ve Staré baïantnici jv. 2,5 km od Otradovic (50 05 s.., v. d.), nejzápadnûj í na Ïelezniãní trati,5 km jjz. od obce Kojovice ( s.., v. d.) a nejv chodnûj í vúdolí Îehrovky 3,5 km jv. od Îehrova ( s.., v. d.). NejniÏ í bod okresu leïí v nivû Jizery ve v ce 70 m n. m., zatímco nejvy í se nachází na kótû MuÏsk 463,4 m n. m. v âeském ráji. Vût ina území okresu le- Ïí v nadmofisk ch v kách m, zcela na jihu a na dolní Jizefie i níïe. V severní ãásti a na severov chodû stoupají v ky nad 300 m n. m., hranici 400 m n. m. v ak pfiekraãují jen v jimeãnû. Celé území okresu budují zhruba horizontálnû uloïené horniny svrchní kfiídy s v jimkou neãetn ch míst na severu, kde je proráïejí terciérní ãediãe, jejichï v chozy v ak zaujímají jen nepatrné plochy. V údolí Jizery a v krajinû na západ od ní pfievládají vápnité pískovce stfiedního turonu, které pfii severozápadní hranici pfiecházejí zãásti do kvádrov ch pískovcû. V chodní ãást okresu se vyznaãuje pfievahou svrchnoturonsk ch slínû, v jejichï nadloïí spoãívají kvádrové pískovce tvofiící plo inu Chloumeckého hfibetu, Markvartickou plo inu a dále k severu známé pískovcové okrsky âeského ráje, z nichï do okresu zasahuje oblast MuÏského a Îehrovsk ch lesû. âediãové proniky se soustfieìují na Kosmonoské v inû a v prostoru vrchu Baba (362,8 m n. m.), tvofií i vrcholy Káãova (350,5 m n. m.) amuïského (463,4 m n. m.) u Mnichova Hradi tû. Z kvartérních pokryvû 322 MB 2

3 ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY Okres Mladá Boleslav MB 3 323

4 Stfiední âechy KRAJINN POKRYV mají v znam pfiedev ím spra e kryjící na západ od Jizery velké souvislé území, které na severu sahá k ãáfie Bezvel- -Josefodol, na jihu pak k ãáfie mezi Krpy a Jizerou severnû od DraÏic. Vût í pokryvy spra e se vyskytují i na severu, napfi. na plo inû MuÏského. Dal ím druhem pokryvû jsou fiíãní písky a tûrko- 324 MB 4

5 Okres Mladá Boleslav 2 písky tvofiící staré terasy Jizery, která ve starém kvartéru tekla mnohem dále k v chodu, jak dosvûdãuje pás jejích vysok ch teras od PetkovÛ pfies Domousnice do v chodního okolí Jabkenic, kde jizerské tûrky pokr vají rozsáhlou plo inu. Terasové tûrkopísky vystupují i v niï ích polohách blíïe k Jizefie, zejména na jejím nejdolej ím toku, ve slínové oblasti jsou v ak místy zachovány jen v reliktech a jejich tûrky jsou druhotnû rozvleãeny daleko od pûvodních sedimentaãních prostorû. V údolích ãlenících svahy Markvartické plo iny jsou ãetná drobná loïiska pûnovcû. Terén svrchnoturonsk ch slínû se vyznaãuje sesuvy, které jsou dodnes aktivní (Chlum, u Nepfievázky, u Brejlova). Nivní sedimenty tvofií irok pás v nivû Jizery. Horniny kfiídy a jejich úloïné pomûry se promítají do obrazu celé krajiny. Hlavním geomorfologick m celkem západní ãásti okresu je rozlehlá Jizerská tabule. Její severov chodní ãást vyplàuje Stfiedojizerská tabule a jiïní Dolnojizerská tabule. Sv. ãást okresu tvofií Jiãínská pahorkatina, kterou zde zastupuje vy í Turnovská pahorkatina (stfi. nadm. v ka 297 m). V hrub ch rysech jde o stupàovinu strukturních plo- in a fiíãních teras, která je podle hustoty údolních záfiezû v rûzném stupni rozãlenûna, takïe místy nab vá rázu pahorkatiny. Tvar údolních záfiezû je do znaãné míry podmínûn vlastnostmi hornin. Pro oblast vápnit ch pískovcû na západ od Jizery jsou typická pfiímá, ostfie zafiíznutá, ãasto suchá údolí jihov chodního, tj. sudetského smûru, která se táhnou Stfiedojizerskou tabulí od okraje Polomen ch hor k Jizefie. Naproti tomu pro svrchnoturonské slíny Turnovské pahorkatiny na v chod od Jizery je v znaãná pestfie ãlenitá síè iroce rozevfien ch úvalovit ch údolí s vût ími kotlinovit mi úseky, které se stfiídají s mírnû vyv en mi okrsky pahorkatinného charakteru. Jen na okrajích plo in jsou údolní záfiezy uï í a v raznûj í, jako tfieba údolí Kotelská strouha na západním okraji Markvartické plo iny. Plo iny kvádrov ch pískovcû na severu ãlení celá síè úzk ch such ch roklí, jednotlivé plo iny v ak oddûlují iroké ploché úvaly jako údolí Îehrovky s rybníkem Îabakor. Charakteristick tvar má neckovité údolí Jizery se irokou nivou s voln mi meandry, ohraniãenou nevysok mi, ale strm mi svahy, které u Mnichova Hradi tû tvofií strukturnû podmínûné skalní sruby s cel mi fiadami pfievisû. Z drobn ch tvarû na plo inách kvádrov ch pískovcû se místy vyskytují pomûrnû ãetné pseudokrasové závrty, vzniklé na kfií- Ïení puklin v pískovcích (MuÏsk a pfiedev ím Markvartická plo ina nad Vlãím Polem). Vût ina okresu patfií teplé klimatické oblasti s prûmûrnou roãní teplotou vzduchu 8 8,5 C a prûmûrn m roãním úhrnem atmosférick ch sráïek kolem 550 mm. Ve vy ích polohách na Kvádrové pískovce spodního coniaku budují skupinu MuÏského s hluboce erodovan mi záfiezy, v nichï jsou vytesány tzv. Drábské svûtniãky. 2 Vzácn nautiloid Deltocymatoceras rugatus ze stfiedního turonu, PP Lom u Chrástu. MB 5 325

6 Stfiední âechy 2 Vápnité slínovce a pískovce tvofií vypreparovan nárazov bfieh Jizery, jehoï tvary jsou dokladem o postupném zahlubování fieky bûhem pleistocénu. 2 Rozsáhlé tûrky a tûrkopísky star ch teras Jizery jsou tûïeny na více místech, napfi. u Obrubce. severu okresu se od severu prosazuje mírnû teplá klimatická oblast, a to sní- Ïením prûmûrn ch roãních teplot vzduchu na 7,5 8,0 C a zv ením prûmûrn ch roãních sráïkov ch úhrnû na 600 mm i více. V severní a v chodní ãásti okresu jsou ãetné rybníky. K nejvût ím patfií Komárovsk (plocha 54 ha), VraÏda (29 ha) a Îabakor (45 ha). Vût í severní a západní ãást okresu patfií do Chránûné oblasti pfiirozené akumulace vod Severoãeská kfiída, která byla vyhlá ena v roce 98 na ochranu v znamn ch zdrojû podzemní vody v tomto území. Stfiedem okresu protéká od Svijan po Káran Jizera, jejímï nejv znamnûj ím pravostrann m pfiítokem je Mohelka, levostrann m pak Klenice ústící do Jizery v Mladé Boleslavi. Prostor na jih od Chloumeckého hfibetu odvodàuje Vlkava pfiímo do Labe, obdobnû Ko áteck potok oblast v jihozápadním cípu okresu. V voj pûd odpovídá litologii geologického podkladu, coï se jeví i ve znaãném rozdílu mezi zastoupením jednotliv ch typû na západ a na v chod od Jizery. Západní oblast v Stfiedojizerské tabuli je pomûrnû jednotvárná. Na rozsáhl ch pokryvech spra í se vyvinuly ãernozemû typické, které bûïnû pfiechází do ãernozemí hnûdozemních a hnûdozemí. Na jih a v chodnû od pásma spra í se na slínech (slínit ch jílech) a opukách vyskytují typické (kambizemní) aï pelické pararendziny, typické a pelické ãernice, na kysel ch píscích a tûrkopíscích i arenické kambizemû. Pozoruhodná je severní ãást okresu, zvlá tû severnû od fiíãky Bûlé, kde se na odvápnûn ch zvûtralinách jizersk ch pískovcû nachází nejvût í souvislá plocha arenick ch podzolû (s doprovodn mi arenick mi kambizemûmi) v ãesk ch zemích, lokálnû, na zahlinûn ch pokryvech pfieru ená ostrûvky typick ch (arenick ch) luvizemí. V ostr ch údolních záfiezech na západ od Jizery vystupují úzké pruhy typick ch pararendzin a kambizemí, místy i rankerû. Podstatnû pestfiej í obraz vykazuje území Turnovské pahorkatiny na v chod od Jizery, kde se na svazích stfiídají pelické pararendziny a ãernozemû na slínech, luvizemû na hlinit ch píscích, ãernice v periodicky zamokfien ch sní- Ïeninách, na kysel ch terasov ch plo inách kyselá kambizem arenická. Severnû od Chloumeckého hfibetu vznikly na polygenetick ch hlínách (zahlinûn ch píscích) s podloïím slínû i typické pseudogleje, nad Dolním Bousovem kambizem pseudoglejová. Na plochách tvofien ch spra í (celá v chodní jihov chodní ãást okresu) reprezentuje pûdní pokryv hnûdozem typická (luvická), na smí en ch podkladech pak i typické (nasycené) kambizemû. Pro nivu Jizery a nûkter ch jejích pfiítokû (Mohelka, Zábrdka) jsou charakteristické typické (glejové) fluvizemû. 326 MB 6

7 Okres Mladá Boleslav POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE Z hlediska vegetaãního krytu a jeho floristického sloïení je podstatné, Ïe vût ina okresu s v jimkou chladnûj ích okrskû na severu a severov chodû patfií k termofytiku. Z rekonstruovan ch vegetaãních typû mají pfievahu ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), které na severov chodû stfií- MB 7 327

8 Stfiední âechy 2 a 3 K nejvût ím floristick m pozoruhodnostem patfií ojedinûl v skyt reliktního koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) spoleãnû s koniklecem otevfien m (Pulsatilla patens) v údolí fieky Bûlé. 2 Tok fieky Jizery u NPP Radouã, zahlouben do Jizerské tabule. 4 Net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) se v posledních letech masovû ífií podél v ech vodních tokû. 3 4 dají bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) a lokálnû i kyãelnicové buãiny (Dentario-Fagetum), zatímco území podzolû u Bûlé pod Bezdûzem charakterizují borové (brusinkové) doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-quercetum). Na slínech v chodnû od fieky se uplatàují lipové doubravy (Tilio-Betuletum) a ve sní- Ïeninách stfiemchové jaseniny (Pruno- -Fraxinetum), na plo inách u Jabkenic, u Lipníku a jinde bezkolencové doubravy (Molinio-Quercetum). Teplá su í stanovi tû odpovídají mochnov m doubravám (Potentillo-Quercetum), podél Bûlé bazifilním teplomiln m borodoubravám z okruhu (Brachypodio pinnati- -Quercetum). Fytocenologicky zvlá tní postavení mají reliktní kvûtnaté bory (Cytiso ruthenici-pinion sylvestris). V souãasné dobû jsou spra ové a namnoze i slínové terény odlesnûny a zemûdûlsky obhospodafiovány, kyselé doubravy a borové doubravy zmûnûny na borové monokultury, zatímco na chladnûj ích vlhãích stanovi tích na severu se uplatàuje smrk. Na mnoha místech s ãlenitûj ím terénem se v ak zachovaly rûznû velké zbytky pûvodní vegetace. Pfiíkladem je komplex vrchu Baba (349,4 m n. m.) s mozaikou dubohabfiin, teplomiln ch doubrav, buãin i suèov ch lesû. Pozoruhodn je v skyt reliktních druhû, zmínûn ch reliktních borû a mokfiadních (ra elinn ch) ol in, zejména v údolí Bûlé pod Bezdûzem, kde najdeme porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) ojedinûle i s kohátkou kalí katou (Tofieldia calyculata), mokfiady s popelivkou sibifiskou (Ligularia sibirica) i poslední zbytky populací koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) a k. otevfieného (P. patens). JiÏnûji na vápnit ch pískovcích rostou kavyly (Stipa sp. div.), mochna píseãná (Potentilla arenaria), ostfiice 328 MB 8

9 Okres Mladá Boleslav nízká (Carex humilis) a na Radouãi u Mladé Boleslavi na jediném místû v âechách devaterka poléhavá (Fumana procumbens). V Îehrovské obofie na místû zvaném Pod Duby roste na vápnitém mokfiadu kru tík bahenní (Epipactis palustris) s tolijí bahenní (Parnassia palustris), v odtoku Komárovského rybníka je hojn ìáblík bahenní (Calla palustris). V údolních záfiezech Dolnojizerské tabule a na západ od Jizery se zachovalo v jiïnûj í ãásti okresu mnoïství drobn ch v skytû xerotermní kvûteny, na levém bfiehu stojí za zmínku v skyty bílojetele bylinného (Dorycnium herbaceum) na Babû, u Nepfievázky a v b valém vojenském v cvikovém prostoru u Mladé. Pozoruhodné jsou údolní mokfiady na Zábrdce a KnûÏmostce. V znaãn m jevem údolí Bûlé je v skyt kriticky ohroïeného a chránûného druhu âeské republiky popelivky sibifiské (Ligularia sibirica). Tato rostlina z ãeledi hvûzdnicovit ch má hlavní areál na JiÏní Sibifii, resp. od Ruska po âínu aï Japonsko. Západnû ve Stfiední a Západní Evropû jsou izolované arely ãi lokality, které pfiedstavují refugia pûvodního areálu z období rann ch poledov ch dob (preboreálu), kdy byl prvkem tehdy roz ífiené tajgy. V âechách byl poprvé objeven poãátkem 9. století na âeskolipsku, kde dodnes roste v NPP Sluneãn dvûr a okolí. Záhy byly známy i dal í lokality v údolí Bûlé mezi Mal m a Velk m Reãkovem (dnes NPP Klokoãka a lokalita Valcha) a v údolí pfiítoku Rokytky u Velkého Reãkova (dnes NPP Reãkov). Z Bûlé udává popelivku jiï âelakovsk nález Hippelliho z roku 86. Biotopem popelivky jsou nejen prosvûtlené baïinné a ra elinné ol iny, ale i ra elinné aï slatinné louky, kde popelivka bohatû kvete (zatímco v uzavfieném lesním porostu nikoliv). Vût í Ïivoãichové patfií vût inou kbûïn m druhûm ãeské kulturní krajiny. O to zajímavûj í jsou rûzné zoogeografické elementy mezi bezobratl mi, jako atlantiãtí plïi Aegopinella nitidula u Pfiíhraz nebo Arion intermedius u Jabkenic ãi relikt z pozdního glaciálu vrkoã GeyerÛv (Vertigo geyeri) na vápnitém mokfiadu Pod Duby, kde Ïije spoleãnû s jin m reliktním druhem, údolníãkem r hovan m (Vallonia enniensis). Obdobnû reliktní ráz mají izolované v skyty plïû Pupilla triplicata na Radouãi nebo Helicopsis striata na stepní stráni u Paterova. Ve Slepãi Ïijí stfievlíci Carabus arvensis a C. glabratus, rybník Îabakor je v znamnou lokalitou vodního ptactva jak v dobû hnízdûní, tak na tahu. Stránû vápnit ch pískovcû se vyznaãují pfiítomností vfietenatky Laciniaria plicata, která je jinak ve stfiedních âechách vzácná. Na Mladoboleslavsko zasahuje nejv chodnûj í hranice v skytu krysy obecné (Rattus rattus) u nás. OstrÛvkovitû se vyskytuje napfi. plch velk (Glis glis) a vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). Pravûké osídlení se koncentrovalo v povodí Jizery a jejích pfiítokû. Specifikum oblasti je ve vyuïívání pískovcov ch skalních pfievisû âeského ráje v rûzn ch obdobích pravûkého a historického osídlení. Pfiítomnost ãlovûka a bohatství jeho sídelních a pohfiebních projevû dokládá fiada archeologick ch lokalit. Oblast Pojizefií byla vyhledávána jiï v paleolitu (Horky nad Jizerou patrnû stanové pfiístfie í, Mladá Boleslav). Neolitické osídlení je rozloïeno na fiíãních terasách a men ích pfiítocích Jizery, zastoupeny jsou obû kultury lineární a vypíchaná (napfi. Benátky nad Jizerou, Horní Cetno, Horní Bousov, epov, âejetice). V innou polohu pfiedstavuje poloha MuÏsk -Hrada. Skalní pevnost Hrada a její vrcholová plo ina o rozloze zhruba 5 ha poskytovala plochu pro stavbu osady i pro zemûdûlské vyuïití. Eneolitické osídlení je reprezentováno lidem s kulturou nálevkovit ch pohárû (MuÏsk -Hrada), kanelovanou keramikou (depot keramiky z Hru ova u Benátek nad Jizerou) a fiivnáãskou kulturou (MuÏsk - -Hrada, MuÏsk -Klamorna, Chlum, Pûnãín), kulturou se ÀÛrovou keramikou, doloïenou jak ze sídli È, tak pohfiebi È (Chlum, Hrdlofiezy-Pfiedli ka), a také kulturou se zvoncovit mi poháry (Kolomuty, Ledce, Vodûrady, T nec). Doba bronzová je ve star ím období reprezentována kulturou únûtickou, roz ífienou v jiïní ãásti Pojizefií. Sídli tní objekty byly prozkoumány KfiiÏák obecn (Araneus diadematus) je jedin m na ím kfiiïákem, jehoï zadeãek zdobí kresba ve tvaru kfiíïe. 2 Vb valém vojenském prostoru Milovice, se dosud vyskytuje ohroïená majka fialová (Meloe violaceus), na obrázku samiãka se zadeãkem naplnûn m vajíãky. 2 MB 9 329

10 Stfiední âechy D ka s litou rukojetí, nález ulu tûnic, kultura únûtická. v epovû a v Brodcích nad Jizerou, kostrové hroby v kamenn ch hrobkách v Hru ovû a Brodcích nad Jizerou. Pohfiby kryté mohylami byly prozkoumány v âejetiãkách. V závûru star í doby bronzové se i do tohoto území dostává vûtefiovská kultura (nálezy z Pfiedli ky). Patrnû do tohoto období patfií i hroby zkoumané u Jizerního Vtelna. Pfiítomnost mohylové kultury stfiední doby bronzové není v souãasné dobû zfietelnû doloïitelná. K nejãastûji zastoupen m kulturám v okresu patfií kultura luïická okruhu popelnicov ch polí. Jejím v znamn m dokladem jsou rozsáhlá pohfiebi tû v Hru ovû nebo Malé Bûlé. Vedle vesnického osídlení je z tohoto období známo i budování hradi È. Byla zkoumána na lokalitû âejetiãky, Písková Lhota, MuÏsk -Hrada a v historickém jádru Mladé Boleslavi. Nûkterá z hradi È proïívají del í v voj ve slezskoplatûnickém pozdnû bronzovém období, pfiecházejícím do star í doby Ïelezné. Ta je v mlad í fázi na území reprezentována sídli tûm Pfií ovice, MuÏsk -Hrada a pohfiebi ti s místním, tzv. turnovsk m typem, majícím v echny charakteristiky jednotícího pozdnû hal- tatského stylu. Laténské období je známo z fiady pohfiebi È s nespálen mi tûly (Bezno, epov, Benátky nad Jizerou, Brodce nad Jizerou, Kropáãova Vrutice, Katusice, Îerãice) a sídli È (Bezno, BranÏeÏ, Dalovice, Hru ov, Chotûtov, Kosmonosy, Skalsko, ehnice). K laténsk m hradi tím je fiazen Semín. V prûbûhu tohoto období se v prostoru Mladoboleslavska objevuje kobylská skupina, jejíï nálezy jsou spojovány s prvními skupinami GermánÛ. Germánské osídlení je známé z ÚhercÛ, Dolního Bousova, Obrub, NepfieváÏky a Îerãic. Pohfiebi tû s kostrov mi a Ïárov mi hroby jsou doloïena ze Zdetína a Mladé Boleslavi. V znamn m dokladem této doby je depot kovov ch pfiedmûtû z epova. PozÛstatky slovanského osídlení jsou reprezentovány hradi tûm Hrádek u Skalska, Hradec nad Jizerou, MuÏsk -Hrada, MuÏsk -Klamorna, Chlum a Mladá Boleslav. Star í pohfiebi tû jsou Ïárová, nûkdy krytá mohylami (Chlum, MuÏsk ). S nástupem kfiesèanství jde o pohfiby nespálen ch tûl ( epov, BoseÀ, Chotûtov, Solec, Klá ter Hradi tû). Oblast Mladoboleslavska byla zapojena do hradské soustavy. Z jejího centra vzniklo pozdûji mûsto Mladá Boleslav. Nicménû dne ní síè sídel je z vût í ãásti aï stfiedovûkého pûvodu. PrÛmyslov mi centry okresu jsou pfiedev ím Mladá Boleslav a v men í mífie i Benátky nad Jizerou. Jinak jde o krajinu pfiedev ím zemûdûlskou a zãásti i ovocnáfiskou s prûvodním prûmyslem, pfiedev ím cukrovarnick m. V nivû Jizery se jímá voda pro praïsk vodovod v Káraném. Velké prostory u Mladé a v oblasti Ralska, pûvodnû urãené pro vojensk v cvik, byly díky nepfiístupnosti ochránûny pfied nûkter mi ru iv mi vlivy, zejména pfiíli nou chemizací nebo rekreací, a dnes se opût vracejí k bûïnému vyuïití. Vût í koncentrace rekreaãních objektû i vy í náv tûvnost je pfiedev ím v âeském ráji. V okrese se nachází fiada v znamn ch chránûn ch území, jejichï cílem je v fiadû pfiípadû zachování unikátních v skytû urãit ch biocenóz. Jsou to v prvé fiadû mokfiady s popelivkou sibifiskou v NPP Klokoãka a Reãkov, dále izolovan v skyt devaterky poléhavé v NPP Radouã. Z hlediska geomorfologického má jedineãn charakter PP Skalní sruby Jizery u Pt rova, kde byl proveden i krajinnû historick v zkum; z hlediska celého lesního souboru v teplé krajinû na úïivn ch slínech ovlivàovan ch sesuvy a ãediãov mi proniky je v znamná rozsáhlá PR Vrch Baba u Kosmonos. Do území svou jihozápadní ãástí zasahuje i CHKO âesk ráj, která se kromû morfologie pískovcû, na nûï se váïe pískovcov ekofenomén, vyznaãuje i nûkter mi pozoruhodn mi mokfiady zejména na artézsk ch vápnit ch pramenech, jako je mokfiad Pod Duby v Îehrovské obofie. Men í pozornost byla dosud vûnována xerotermním ekosystémûm v jihozápadní ãásti okresu, z nichï nûkteré by rovnûï zasluhovaly ochrany, jako tfieba Zadní Hrádek u Skalska. BIBLIOGRAFIE: 6, 403, 45, 62, 885, 968, 27, 3, 206, 25, 259, 252, 443, 70, 842, MB 0