KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. Omezení hnojení ID_OPATŘENÍ 12 NÁZEV OPATŘENÍ. DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005

Transkript

1 KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 12 NÁZEV OPATŘENÍ Omezení hnjení DATUM ZPRACOVÁNÍ Prsinec POPIS PROBLÉMU Zemědělské hspdaření je pvažván za hlavníh zdrj plšnéh znečištění vd dusičnany. D vd vyplavené dusičnany nemusí pcházet přím z minerálních hnjiv, ale čast vznikají v půdě pstupnu přeměnu dusíkatých rganických látek. Zdrjem tvrby dusičnanů v půdě mhu být zvláště v pdzimním bdbí psklizňvé zbytky a statkvá hnjiva. Rzklad rganické hmty je p hnjení minerálními dusíkatými hnjivy neb např. kejdu urychlen, prt by měl být pdzimní hnjení zcela výjimečné a pužíván jen ve zdůvdněných případech. Důležité je i stanvení dávek hnjiv a statkvých hnjiv s hledem na frmy dusíku v nich bsažené. Z celkvéh dusíku v kejdě je např. 45 až 70 % ve čpavkvé frmě, která může být využita rstlinami neb v krátkém bdbí přeměněna na dusičnany. Pdle zákna hnjivech rzlišujeme pjmy hnjiva a statkvá hnjiva. Hnjiva v tmt smyslu jsu pvažvána za výrbky, pdléhající před uvedením d běhu registraci pdle zákna hnjivech. Hnjiva se dále dělí na minerální hnjiva (dusíkatá, fsfrečná, draselná a víceslžkvá), hnjiva se stpvými živinami, vápenatá a hřečnatá hnjiva, rganická hnjiva a rganminerální hnjiva. Typickým rganickým hnjivem je kmpst pkud není uváděn d běhu a je pužíván ke hnjení půdy v rámci zemědělskéh pdniku, kde byl vyrben; nemusí být registrván. Naprti tmu statkvými hnjivy jsu vedlejší prdukty chvu hspdářských zvířat a také zbytky rstlinnéh půvdu, vznikající zejména v zemědělské prvvýrbě, nejsu-li dále upravvány. Další kategrií dusíkatých hnjivých látek jsu upravené kaly. Hnjiva a statkvá hnjiva mhu být pužívána na zemědělské půdě jen tehdy, když nehrzí přímé vyplavení neb pvrchvý smyv dusíku d vd. Účinnst ddaných živin, jejich využití rstlinami a případné ztráty závisejí na půdně-klimatických pdmínkách, pěstvaných pldinách, typu hnjiv a statkvých hnjiv, jakž i termínu jejich aplikace. Nepříznivé půdní a pvětrnstní pdmínky zvyšují nebezpečí vyplavení a pvrchvéh dtku dusíkatých látek, zejména na rné půdě bez prstu neb s mál vyvinutým prstem jednletých pldin. Minerální dusíkatá hnjiva lze pužívat puze tehdy, když lze čekávat využití dusíku rstlinu. 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD Zákn č. 254/2001 Sb., vdách ( 39) v platném znění Zákn č. 156/1998 Sb., hnjivech ( 9) v platném znění Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., stanvení zranitelných blastí a pužívání a skladvání hnjiv a statkvých hnjiv, střídání pldin a prvádění prtierzních patření v těcht blastech ( 6 a 7) Vyhláška č. 274/1998 Sb., skladvání a způsbu pužívání hnjiv ( 5) Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., prvádění agrenvirnmentálních patření Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na chranu vd před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrjů (MZe ČR, 2003)

2 3. POPIS OPATŘENÍ Základní pžadavek zákna č. 254/2001 Sb., vdách ( 39): Každý, kd zachází se závadnými látkami, je pvinen učinit přiměřená patření, aby nevnikly d pvrchvých neb pdzemních vd a nehrzily jejich prstředí. Základní pžadavek zákna č. 156/1998 Sb., hnjivech ( 9): Hnjiva, statkvá hnjiva, pmcné látky a upravené kaly nesmějí být pužívány na zemědělské půdě a lesních pzemcích, pkud: způsb jejich pužití neumžňuje rvnměrné pkrytí pzemku, jejich pužití může vést ke vzniku škdy na zemědělské půdě, lesním pzemku neb na pzemcích susedících s tímt pzemkem, ppřípadě i v jeh širším klí, půda, na kteru mají být aplikvány, je přesycená vdu, pkrytá vrstvu sněhu vyšší než 5 cm neb prmrzlá d hlubky větší než 8 cm. Základní pžadavky vyhlášky č. 274/1998 Sb., skladvání a způsbu pužívání hnjiv ( 5): pr určvání ptřeby hnjiv (ptřeby hnjení) se vychází: z ptřeby živin prstu pr předpkládaný výns a kvalitu prdukce, z mnžství přístupných živin v půdě a stanvištních pdmínek (zejména vliv klimatu, půdníh druhu a typu), z půdní reakce (ph), pměru důležitých katintů (vápníku, hřčíku a draslíku) a mnžství půdní rganické hmty (humusu), z pěstitelských pdmínek vlivňujících přístupnst živin (předpldina, zpracvání půdy, závlaha). Pžadavky na hspdaření ve zranitelných blastech, pdle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., stanvení zranitelných blastí a pužívání a skladvání hnjiv a statkvých hnjiv, střídání pldin a prvádění prtierzních patření v těcht blastech ( 6 a 7): A Zákaz hnjení Obdbí, ve kterých je ve zranitelných blastech zakázán pužívání dusíkatých hnjivých látek, jsu uvedena v tabulce č. 1. Obdbí zákazu hnjení pdle dstavce 1 neplatí pr hnjení trvalých kultur (vinice, chmelnice, vcné sady), plní zeleniny a pr hnjení zakrytých plch (skleníky, fólivníky). Tab. 1: Obdbí zákazu pužívání dusíkatých hnjivých látek Zemědělský pzemek s pěstvanu pldinu neb připravený pr zalžení prstu pldiny Obdbí zákazu hnjení Pldina Klimatický regin* ) Hnjiva s rychle uvlnitelným dusíkem Jednleté plní pldiny na rné půdě Minerální dusíkatá hnjiva Travní (jetelvintravní) prsty na rné půdě, trvalé travní prsty

3 Aplikace hnjiv s pmalu uvlnitelným dusíkem na rné půdě je zakázána v bdbí Tt ustanvení neplatí v případě následnéh pěstvání zimých pldin a mezipldin. * ) dle bnitvaných půdně-eklgických jedntek (BPEJ), 1. číslice pětimístnéh kódu BPEJ B. Omezení hnjení Hnjiva a statkvá hnjiva mhu být pužívána ve zranitelných blastech jen tehdy, pkud nehrzí jejich vniknutí d pvrchvých neb d pdzemních vd. Dávky hnjiv a statkvých hnjiv se stanvují pdle ptřeb jedntlivých pldin na knkrétních stanvištích a pdle pěstitelských pdmínek. Při určení úrvně hnjení se vychází z ptřeb živin pr reálně dsažitelnu úrveň a kvalitu výnsů za pdmínek stanvených tímt nařízením. Způsb pužívání minerálních dusíkatých hnjiv a hnjiv s rychle uvlnitelným dusíkem u plních pldin, s výjimku zeleniny, závisí na začlenění zemědělské půdy d jednh ze tří aplikačních pásem (stupně I až III), která jsu vymezena v tabulkách č. 2 až 4 přílhy č. 2 k tmut nařízení, s využitím systému bnitvaných půdně-eklgických jedntek stanvených zvláštními právními předpisy. Pkud je v rámci jedné parcely neb parcel zemědělskéh pzemku, na kterých je pěstvána stejná pldina, více bnitvaných půdně-eklgických jedntek patřících d různých aplikačních pásem, začlení se takvý zemědělský pzemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném pměrném zastupení různých aplikačních pásem se pužije vždy patření pr vyšší stupeň aplikačníh pásma. Jde-li hnjení plních pldin na rné půdě, s výjimku zeleniny, minerálními dusíkatými hnjivy a hnjivy s rychle uvlnitelným dusíkem v bdbí d 1. července d začátku bdbí zákazu hnjení uvedenéh v tabulce č. 1 přílhy č. 2 k tmut nařízení, lze tat hnjiva pužívat v dávce d 40 kg dusíku. ha 1 v minerálních dusíkatých hnjivech neb d 80 kg celkvéh dusíku. ha 1 ve hnjivech s rychle uvlnitelným dusíkem, a t: a) v I. a II. aplikačním pásmu puze k zimým pldinám následujícím p bilnině, k mezipldinám, s výjimku čistých prstů jetelvin a luskvin, v jejich kapalné neb tekuté frmě k pdpře rzkladu slámy, s výjimku slámy z luskvin, máku a řepky, b) ve III. aplikačním pásmu puze k mezipldinám, s výjimku čistých prstů jetelvin a luskvin, v tekuté frmě hnjiv s rychle uvlnitelným dusíkem k pdpře rzkladu slámy, s výjimku slámy z luskvin, máku a řepky. Pužít vyrvnávací dávku v minerálních dusíkatých hnjivech nelze; aplikaci je mžné přesunut na jarní vegetační bdbí. Hnjení tekutými statkvými hnjivy na pzemcích bez přítmnsti prstu neb slámy k následným jarním pldinám v bdbí d 15. října d začátku bdbí zákazu hnjení pdle tabulky č. 1 přílhy č. 2 k tmut nařízení je mžné puze v I. a II. aplikačním pásmu, a t v dávce d 80 kg celkvéh dusíku. ha 1. Tekutá statkvá hnjiva se nejpzději d 24 hdin d aplikace zapraví d půdy. Na trvalých travních prstech na zamkřených půdách vymezených hlavními půdními jedntkami v tabulce č. 4 přílhy č. 2 k tmut nařízení nelze pužívat

4 žádné dusíkaté hnjivé látky. Na mělkých půdách a půdách s nevyvinutým půdním prfilem vymezených hlavními půdními jedntkami v tabulce č. 4 přílhy č. 2 k tmut nařízení je při pužívání dusíkatých hnjivých látek mezena jednrázvá dávka na 80 kg celkvéh dusíku. ha 1. Pznámka: minerální dusíkatá hnjiva jsu minerální jednslžkvá dusíkatá hnjiva a minerální víceslžkvá hnjiva s bsahem dusíku hnjiva s rychle uvlnitelným dusíkem jsu takvá statkvá hnjiva, jak je kejda, tekutý hnůj, hnjůvka, mčůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drbných hspdářských zvířat s pdestýlku neb bez pdestýlky, a rganická a rganminerální hnjiva, v nichž je pměr uhlíku k dusíku (C : N) nižší než 10 hnjiva s pmalu uvlnitelným dusíkem jsu takvá statkvá hnjiva, jak je hnůj, a rganická a rganminerální hnjiva, v nichž je pměr C : N vyšší neb rven hdntě 10. Dpručení Zásad správné zemědělské praxe zaměřené na chranu vd před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrjů (čl. 3 a 8) - jejich ddržvání je pvinné (frmu akčníh prgramu, kde jsu upřesněna) ve zranitelných blastech a dpručené mim zranitelné blasti: A) Obdbí nevhdná ke hnjení Hnjiva a statkvá hnjiva mhu být pužívána na zemědělské půdě jen tehdy, když nehrzí přímé vyplavení neb pvrchvý smyv dusíku d vd. Účinnst ddaných živin, jejich využití rstlinami a případné ztráty závisejí na půdně-klimatických pdmínkách, pěstvaných pldinách, typu hnjiv a statkvých hnjiv, jakž i termínu jejich aplikace. Tab. 2: Obdbí nevhdná k pužívání hnjiv a statkvých hnjiv Zemědělský pzemek s pěstvanu pldinu neb připravený pr zalžení prstu hnůj, kmpst OBDOBÍ BEZ HNOJENÍ kejda, mčůvka, hnjůvka (tekutá statkvá hnjiva) minerální dusíkatá hnjiva Jednleté pldiny na rné půdě * ) Travní (jetelvintravní) prsty na rné půdě, luky a pastviny aplikace není časvě mezena * ) hnjení hnjem neb kmpstem na rné půdě je v měsících červnu a červenci mžné jen v případě následnéh pěstvání zimých pldin neb mezipldin B) Zásady pr pužívání hnjiv a statkvých hnjiv Dávky hnjiv a statkvých hnjiv se stanvují vzhledem k ptřebám jedntlivých pldin na knkrétních stanvištích a pdle pěstitelských pdmínek. Při určení úrvně hnjení se vychází z ptřeby živin pr dsažení reálné úrvně a pžadvané kvality výnsů. P krekci na vliv stanviště (režim dusíku v půdě), dpčtu účinnéh dusíku z dříve aplikvaných statkvých hnjiv a zhlednění vlivu předpldiny se stanví ptřeba hnjení. Vlastní rzdělení dávek, termín hnjení a způsb aplikace se ještě může upřesnit pdle aktuálníh

5 stavu prstu, vývje pvětrnsti, zásb rstlinami využitelnéh dusíku v půdě a výživnéh stavu rstlin. Hlavní zásady pužívání hnjiv a statkvých hnjiv a další dpručení: Při aplikaci dbát na rvnměrné dávkvání a rzmetání hnjiv a statkvých hnjiv (pdmínky splňuje i technlgie diferencvanéh hnjení). Minerální dusíkatá hnjiva pužívat puze tehdy, jestliže lze čekávat využití dusíku rstlinu. Hnjení tekutými statkvými hnjivy a minerálními dusíkatými hnjivy d začátku července d začátku bdbí nevhdnéh ke hnjení dle tabulky I je mžné puze v dávce d 40 kg N. ha 1 v minerálních hnjivech neb d 80 kg celkvéh N. ha 1 v tekutých statkvých hnjivech: k zimým pldinám, s výjimku půd s prmyvným vdním režimem a deficitních půd, k mezipldinám (mim čistých prstů jetelvin a luskvin), v jejich kapalné neb tekuté frmě k pdpře rzkladu slámy, s výjimku půd s prmyvným vdním režimem a deficitních půd, kde lze pužít jen tekutá statkvá hnjiva, kdežt aplikace vyrvnávací dávky v minerálních dusíkatých hnjivech se přesuvá na jarní vegetační bdbí, v případě pdzimníh hnjení tekutými statkvými hnjivy bez přítmnsti prstu neb slámy k následným jarním pldinám, s výjimku půd s prmyvným vdním režimem a deficitních půd, v termínu d d začátku bdbí nevhdnéh ke hnjení, s pdmínku, že tekuté statkvé hnjiv bude nejpzději d 24 hdin d aplikace zapraven d půdy. Při hnjení pldin na rné půdě a trvalých travních prstů se dpručuje pužívat dělených dávek hnjiv a statkvých hnjiv. Z hlediska dsažení vyské účinnsti ddanéh dusíku se dpručuje vyrvnaná výživa rstlin statními živinami a udržvání vhdnéh ph půdy. Pžadavek na mezení hnjení pdle jedntlivých agrenvirnmentálních patření pdle nařízení vlády č. 242/2004 Sb. mezení hnjení v rámci patření šetřvání travních prstů (AEO 7 limit minerálníh a rganickéh hnjení v průměru 170 kg N/ ha.p. a 40 kg N/ ha ttp, přičemž na pastvinách se d limitu zapčítává puze aplikace prvedená zemědělcem, tedy bez zapčtení výkalů zvířat) mezení hnjení travnatých pásů (AEO 9 limit minerálníh a rganickéh hnjení v průměru 40 kg N/ ha travnatých pásů) úplný zákaz hnjení (AEO: 7 pr zvláště chráněná území, 8 při zatravňvání rné půdy, 11 pr trvale pdmáčené luky a rašelinné luky, 12 pr ptačí lkality na travních prstech) mezení hnjení v integrvaném systému pěstvání révy vinné (AEO 14a limit minerálníh a rganickéh hnjení v průměru 50 kg N/ ha vinice) 4. PODMÍNKY REALIZACE Navržená patření jsu realizvatelná v zemědělské praxi v rámci běžných agrtechnických patření. Plnění patření lze kntrlvat, nebť hnjení musí být evidván. Pvinnst vedení evidence hnjení předepisuje zákn č. 156/1998 Sb., hnjivech. Evidence hnjení je vyžadvána již d rku Pdnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pzemků hspdařící na těcht pzemcích jsu pvinni sustavně a řádně vést evidenci hnjivech,

6 statkvých hnjivech a pmcných látkách pužitých na zemědělské půdě a lesních pzemcích. Pdnikatelé v zemědělství hspdařící na zemědělské půdě jsu pvinni vést evidenci též upravených kalech pužitých na zemědělské půdě. Evidence se vede mnžství, druhu a dbě pužití hnjiv, statkvých hnjiv, pmcných látek a upravených kalů pdle jedntlivých pzemků, pldin a let a uchvává se nejméně 7 let. Na pžádání rgánu dbrnéh dzru jsu pdnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pzemků hspdařící na těcht pzemcích pvinni evidenci předlžit a umžnit věření v ní uvedených údajů. Způsb vedení evidence hnjení stanví vyhláška č. 274/1998 Sb. Mnžství živin v aplikvaných statkvých hnjivech se stanvuje na základě výsledků analýz debraných vzrků. Pkud nejsu výsledky k dispzici, bsahy živin se zjistí z tabulkvých údajů ve vyhlášce č. 274/1998 Sb. Tzv. nrmativní bsahy živin jsu uvedeny v kilgramech na jednu tunu čerstvé hmty statkvéh hnjiva, při jeh nrmativní sušině. Při dlišné sušině, např. kejdy, je nutn hdnty přepčítat. 5. MOŽNÉ STŘETY V případě mezení aplikace tekutých statkvých hnjiv, zejména kejdy, v bdbí p sklizni pldin lze čekávat zvýšené rizik přeplnění zatím čast nedstatečných skladvacích kapacit v následujícím bdbí zákazu hnjení. 6. EFEKTY A DOPADY OPATŘENÍ 6.1. PRIMÁRNÍ EFEKTY Hlavním pzitivním efektem, který se předpkládá p realizaci patření, je snížení nebezpečí ztrát dusíku vyplavením dusičnanů v zimním a časně jarním bdbí SEKUNDÁRNÍ EFEKTY Dalším pzitivním efektem, spjeným s realizací patření, je vynucená dstavba skladvacích prstr na tekutá statkvá hnjiva na úrveň kapacit pžadvaných vyhlášku č. 274/1998 Sb. Za negativní dpady vyvlané realizací patření lze pvažvat prblémy zemědělců s uskladněním tekutých statkvých hnjiv v situaci před dstavbu ptřebných skladvacích kapacit. 7. SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ DOPAD Sciální a eknmický dpad p realizaci patření nelze exaktně vyjádřit. Vzhledem k úspře živin z důvdů ddržvání uvedených patření lze předpkládat pzitivní dpad na eknmiku zemědělskéh hspdaření. Zvýšené náklady lze napak čekávat v případě dstavby skladvacích kapacit na tekutá statkvá hnjiva. 8. INTERAKCE S OSTATNÍMI OPATŘENÍMI Prblém je řešen v kmbinaci s patřeními hspdaření se statkvými hnjivy, hnjení na svazích a v klí útvarů pvrchvých vd a racinalizace výživy rstlin. 9. STANOVENÍ NÁKLADŮ V případě dstavby skladvacích kapacit na tekutá statkvá hnjiva se cena phybuje v rzmezí Kč za 1 m 3 jímky neb nádrže, v závislsti na typu stavby a jejím technlgickém vybavení.

7 10. ČASOVÉ HLEDISKO Vzhledem k tmu, že se jedná agrtechnická patření při zemědělském hspdaření na půdě, je jak příprava a realizace patření, tak i rychlst efektu hdncena jak krátkdbá až střednědbá. Příprava a realizace krátkdbá 0-3 let x Příprava a realizace střednědbá 4-6 let x Příprava a realizace dluhdbá 7 a více let rychlst efektu krátkdbá 0-3 let x rychlst efektu střednědbá 4-6 let x rychlst efektu dluhdbá 7 a více let 11. DALŠÍ FAKTORY 12. PODKLADY PRÁVNÍ PŘEDPISY [1] Zákn č. 254/2001 Sb., vdách [2] Zákn č. 156/1998 Sb., hnjivech [3] Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., stanvení zranitelných blastí a pužívání a skladvání hnjiv a statkvých hnjiv, střídání pldin a prvádění prtierzních patření v těcht blastech [4] Vyhláška č. 274/1998 Sb., skladvání a způsbu pužívání hnjiv [5] Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., prvádění agrenvirnmentálních patření OSTATNÍ [6] Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na chranu vd před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrjů (MZe ČR, 2003)