Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie) (aktualizace 2018)

Transkript

1 III. Sekce technlgií 4.0 Prsinec 2018 Nárdní výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky (Nárdní RIS3 strategie) (aktualizace 2018) Zpracvána ke dni

2 Obsah 1 Manažerské shrnutí ÚVOD Účel a zaměření Nárdní RIS3 strategie Vztah RIS3 k dalším kncepčním a strategickým dkumentům Vznik Strategie inteligentní specializace v ČR Účast pdnikatelů, výzkumníků a partnerů z triple/quadruple helix na přípravě a realizaci strategie inteligentní specializace (EDP) Výchdiska strategie inteligentní specializace v ČR Výchdiska pr hdncení knkurenceschpnsti Makreknmický rámec Světvé trendy Organizační trendy Glbální sptřební megatrendy Analytická část Pdnikání a invace Úvd Prblémvý kruh 1: Nedstatečně silný endgenní pdnikatelský sektr Prblémvý kruh 2: Vyská závislst hspdářskéh vývje ČR na aktivitách zahraničních firem Prblémvý kruh 3: Nestabilita regulačníh rámce a administrativní nárčnst plnění regulačních pravidel Prblémvý kruh 4: Přetrvávající pdcenění digitální agendy v pdnikání Výzkum a vývj Úvd Prblémvý kruh 1: Nevyrvnaná kvalita veřejnéh výzkumu Prblémvý kruh 2: Rizika digitální agendy ve veřejném výzkumu Prblémvý kruh 3: Nízká relevance a mál rzvinutá splupráce veřejnéh výzkumu s aplikační sféru Prblémvý kruh 4: Nedstatečná mezinárdní tevřenst výzkumnéh prstředí v ČR Prblémvý kruh 5: Nedstatky v řízení a správě (gvernance) v blasti plitiky VaVaI Lidské zdrje

3 4.3.1 Úvd Prblémvý kruh 1: Průměrná kvalita výstupů vzdělávacíh systému Prblémvý kruh 2: Nefunkční systém identifikace talentů a práce s nimi Prblémvý kruh 3: Nedstatek kvalitních lidských zdrjů pr výzkum a vývj Prblémvý kruh 4: Nedstatečná pdpra digitální agendy v lidských zdrjích Sciální invace Úvd Prblémvý kruh 1: Nedstatečné využívání partnerské splupráce a kreativity klíčvých aktérů při řešení kmplexních splečenských výzev SWOT analýza Výzkumná a eknmická specializace ČR Pjetí specializace Specializace ČR Eknmická specializace Výzkumná specializace Megatrendy v blasti vědy, technlgií a invací Nvé klíčvé technlgie pr země EU Identifikace znalstních dmén a aplikačních dvětví inteligentní specializace Návrhvá část Dluhdbá strategická vize Struktura návrhvé části klíčvé blasti změn Kmbinace intervencí v Nárdní RIS Klíčvé blasti změn Pdnikání a invace Výzkum a vývj Lidské zdrje Infrmační a kmunikační technlgie digitální agenda Sciální invace Gesce za realizaci strategických cílů prstřednictvím intervencí v jedntlivých blastech klíčvých změn Výsledky EDP, institucinální řízení a implementace Nárdní RIS3 strategie Oblasti inteligentní specializace v České republice Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl Strjírenství-mechatrnika

4 Energetika Hutnictví Průmyslvá chemie Digital Market Technlgies a Elektrtechnika Elektrnika a elektrtechnika v digitálním věku Digitální eknmika a digitální bsah Dpravní prstředky pr 21. stletí Autmtive Letecký a ksmický průmysl Železniční a klejvá vzidla Péče zdraví, pkrčilá medicína Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Kulturní a kreativní dvětví Tradiční kulturní a kreativní dvětví Nvá kulturní a kreativní dvětví Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Udržitelné zemědělství a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí Splečenské výzvy Práce, sciální služby a důchdvý systém Výzkum ve zdravtnictví Bezpečnstní výzkum Institucinální řízení Nárdní RIS3 strategie Rada pr výzkum, vývj a invace Vztah mezi Nárdní plitiku výzkumu, vývje a invací a Nárdní RIS3 strategií Sekce technlgií 4.0 Ministerstva průmyslu a bchdu Implementační struktury Nárdní RIS3 strategie včetně krajské úrvně Nárdní úrveň RIS3 strategie Řídicí výbr RIS

5 Nárdní RIS3 manažer Analytický tým Nárdní invační platfrmy Aktuální stav EDP Úrveň celnárdních intervencí perační prgramy, nárdní prgramy pdpry a rezrtní prgramy Krajská úrveň Krajské rady pr invace Krajské invační platfrmy krajsky specifický EDP Krajská samspráva Krajský RIS3 manažer Krajský RIS3 krdinátr Krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie Smart Akcelerátr nástrj pr rzvj krajských invačních systémů Mnitring, evaluace a aktualizace Nárdní RIS3 strategie Mnitring Nárdní RIS3 strategie Sučinnst pskytvatelů při mnitringu Nárdní RIS3 strategie Základní údaje databázi Nárdní RIS3 strategie Splupráce s krajsku úrvní při mnitringu Nárdní RIS3 strategie Evaluace Nárdní RIS3 strategie Aktualizace Nárdní RIS3 strategie Financvání Nárdní RIS3 strategie Operační prgramy Nárdní prgramy pdpry VaVaI včetně rezrtních prgramů Suhrn financvání krajských RIS3 strategií Přílhy Trendy vývje výchzích a průběžných hdnt pr měření vize Pririty výzkumu, vývje a invací zjištěné prstřednictvím EDP v rámci Nárdních invačních platfrem Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl - výstupy z NIP I. Strjírenství, energetika, hutnictví a průmyslvá chemie Strjírenství-mechatrnika Energetika

6 Hutnictví Průmyslvá chemie Digital Market Technlgies a Elektrtechnika - výstupy z NIP II. Elektrnika a elektrtechnika a ICT Elektrnika a elektrtechnika v digitálním věku Digitální eknmika a digitální bsah Dpravní prstředky pr 21. stletí, výstupy z NIP III. Výrba dpravních prstředků Autmtive Letecký a ksmický průmysl Železniční a klejvá vzidla Péče zdraví, pkrčilá medicína - výstupy z NIP IV. Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Kulturní a kreativní dvětví - výstupy z NIP V. Kulturní a kreativní dvětví Tradiční kulturní a kreativní dvětví Nvá kulturní a kreativní dvětví Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví - výstupy z NIP VI Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Udržitelné zemědělství a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chran živtníh prstředí Splečenské výzvy výstupy z NIP VII Práce, sciální služby a důchdvý systém Bezpečnstní výzkum Výzkum ve zdravtnictví Pužitá literatura

7 Seznam grafů Graf 1 Přadí ČR v kvalitě pdmínek pr pdnikání (2018 přadí ČR ze 190 zemí, 2013 přadí ze 185 zemí) Graf 2 - Dsažená úrveň ČR v kvalitě pdmínek pr pdnikání (Žáducí úrveň=100) Graf 3 - Nejprblematičtější faktry pr pdnikání v ČR, pdíl dpvědí respndentů Graf 4 - Pdíl vysce znalstních výrbních dvětví a služeb na celkvé zaměstnansti Graf 5 - Výknnst invačních systémů členských zemí EU v r Graf 6 Struktura výdajů na HDP Graf 7 Stav přímých zahraničních investic v ČR (mld. Kč) Graf 8 - Průměrný reálný rční růst HDP a Graf 9 - Pdíl zahraniční přidané hdnty v hrubých exprtech (v %) Graf 10 Struktura exprtu pdle teritrií a kmdit (%) Graf 11 - Reálný efektivní kurz vybraných zemí (deflván jedntkvými náklady práce) Graf 12 - Vývj zahraničníh bchdu ČR v letech Graf 13 Exprtní specializace ČR na úrvni tříd SITC Graf 14 - Exprt ČR dle NACE v rce 2015 (%) Graf 15 - Výdaje na VaV v pdnikatelském sektru pdle dvětví eknmické činnsti CZ NACE (2014, 2016; mld. Kč) Graf 16: Pdíl tržeb pdle CZ NACE 2015 (zpracvatelský průmysl = 100) Graf 17 - Pčet nvě vzniklých firem na byvatel, Graf 18 - PZI jak pdíl HDP v rce Graf 19 BERD jak pdíl HDP, průměr Graf 20 - BERD jak pdíl na HDP v rce 2016 (v %) Seznam tabulek Tabulka 1 Hrizntální cíle Nárdní RIS3 strategie Tabulka 2 Nárdní dmény specializace z hlediska sektrů s vyznačením nvých aplikačních dvětví v aktualizaci Tabulka 3 Nárdní dmény výzkumné specializace Tabulka 4 Financvání Nárdní RIS3 strategie s vyznačenými změnami v aktualizaci 2018 (mld. Kč) Tabulka 5 - Přehled strategických a kncepčních dkumentů ČR, které jsu v přímém vztahu k Nárdní RIS3 strategii Tabulka 6 - Přehled zemí v sumárním kritériu "Ease f ding business" v r Tabulka 7 Třídy SITC 2 s nejvyšším pdílem na exprtu ČR Tabulka 8 - BI dle typů exprtních služeb ČR vs. svět Tabulka 9 - Znalstní intenzita ve vybraných brech srvnání ČR s průměrem v zemích OECD

8 Tabulka 10 - Splečenské výzvy ČR Tabulka 11 - Zastupení aplikačních dvětví (eknmických specializací) v krajích ČR Tabulka 12 - Zastupení znalstních dmén (výzkumných specializací) v krajích ČR Tabulka 13 Aktualizace klíčvých technlgií Tabulka 14 - Ukazatele pr měření vize a jejích dílčích aspektů - výchzí a průběžné hdnty Tabulka 15 Gesce za realizaci strategických cílů v jedntlivých blastech klíčvých změn Tabulka 16- Vertikalizační matice Nárdní RIS3 strategie (Přehled DOMÉN INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE: klíčvá aplikační dvětví vs. generické znalstní dmény) Tabulka 17 - Dmény specializace RIS3 strategie identifikvané na krajské úrvni Tabulka 18 - Indikativní přičlenění finančních prstředků peračních prgramů ke klíčvým blastem změn Nárdní RIS3 strategie Tabulka 19 - Přičlenění peračních prgramů ke klíčvým blastem změn Nárdní RIS3 strategie Tabulka 20 - Nárdní prgramy pdpry maximální bjemy prstředků dle příslušných usnesení vlády pr jedntlivé prgramy Tabulka 21 - Rezrtní prgramy maximální bjemy prstředků dle příslušných usnesení vlády pr jedntlivé prgramy Tabulka 22 - Identifikace indikativníh financvání a finanční spluúčast kraje na intervencích Nárdní RIS3 strategie (v EUR) Tabulka 23 - Pdíl pdnikajících d 39 let, Tabulka 24 - Pdíl nvě vzniklých firem na celkvém pčtu aktivních subjektů, Tabulka 25 - Účty kulturníh a kreativníh průmyslu v rce Tabulka 26 - Vybrané ukazatele v trjsektrvém členění kultury za rk Tabulka 27 - Technlgická platební bilance, služby (mil. Kč), 2012 a Tabulka 28 - Technlgická platební bilance, % vývzu a dvzu služeb na celku, 2012 a Tabulka 29 - Snadnst pdnikání Tabulka 30 - Kapacita udržet a přilákat talenty Tabulka 31 PZI jak pdíl HDP, průměr Seznam brázků Obrázek 1 Čtyřicet klíčvých a vznikajících technlgií pr buducnst Obrázek 2 Schéma vazeb mezi klíčvými dkumenty ČR v blasti VaVaI Obrázek 3 Systém implementace Nárdní RIS3 strategie

9 Seznam zkratek AV ČR Akademie věd ČR BI Balassův index ČSÚ Český statistický úřad EDF Ease f ding business EDP Entrepreneurial discvery prcess EFRR Evrpský fnd pr reginální rzvj EGAP Exprtní garanční a pjišťvací splečnst EK Evrpská kmise ELI Extreme Light Infrastructure (prjekt ESFRI) ERA Eurpean Research Area (Evrpský výzkumný prstr) ERDF Evrpský fnd pr reginální rzvj (Eurpean Reginal Develpment Fund) ESF Evrpský sciální fnd ESFRI Evrpské strategické fórum pr výzkumné infrastruktury (Eurpean Strategy Frum n Research Infrastructures) ESIF Evrpské strukturální a investiční fndy (Eurpean Structural and Investment Funds) v bdbí EU Evrpská unie FTE Ekvivalent zaměstnance na plný pracvní úvazek (Full Time Equivalent) GCI Glbal Cmpetitiveness Reprt GNSS Glbální družicvé navigační systémy HDP Hrubý dmácí prdukt hl. m. Praha Hlavní měst Praha HPH Hrubá přidaná hdnta ICT (IKT) Infrmační a kmunikační technlgie IMF Mezinárdní měnvý fnd (Ingernatinal mnetary fund) IT Internet věcí IROP Integrvaný reginální perační prgram IS VaVaI Infrmační systém výzkumu, vývje a invací KETs Key Enabling Technlgies KIS Knwledge-intensive services KVET Kmbinvaná výrba elektrické energie a tepla LTE technlgie určená pr vyskrychlstní Internet v mbilních sítích M2017+ Metdika hdncení výzkumných rganizací a hdncení prgramů účelvé pdpry výzkumu, vývje a invací MEMS Mikrelektrmechanický systém MK Ministerstv kultury MKVB Meziresrtní kncepce bezpečnstníh výzkumu a vývje ČR d s výhledem d rku 2030 MLG Víceúrvňvé řízení (Multilevel gvernance) MMR Ministerstv pr místní rzvj 8

10 MPO Ministerstv průmyslu a bchdu MPSV Ministerstv práce a sciálních věcí MS2014+ Mnitrvací systém evrpských strukturálních a investičních fndů pr prgramvé bdbí MSP Malé a střední pdniky MŠMT Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy MV Ministerstv vnitra MZ Ministerstv zdravtnictví MZe Ministerstv zemědělství CZ NACE Klasifikace eknmických činnstí Nárdní RIS3 strategie Nárdní výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky NGA Next-generatin access NIP Nárdní invační platfrma NNS Nadnárdní splečnsti NP VaVaI Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací NVF Nárdní vzdělávací fnd OECD Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj (Organisatin fr Ecnmic Cperatin and Develpment) OP PI Operační prgram pdnikání a invace OP PIK Operační prgram Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst OP PPR Operační prgram Praha - pól růstu ČR OP VaVpI Operační prgram Výzkum a vývj pr invace OP VK Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst OP VVV Operační prgram Výzkum, vývj a vzdělávání OP Z Operační prgram Zaměstnanst OZE Obnvitelné zdrje energie p.b. prcentní bd PCT Patent Cperatin Treaty (Mezinárdní patentvý systém WIPO) PIAAC Mezinárdní výzkum dspělých (Prgramme fr Internatinal Assessment f Adult Cmpetencies) PISA Prgramme fr Internatinal Student Assesment (Prgram pr mezinárdní hdncení studentů) PZI Přímé zahraniční investice RIS3 Research and Innvatin Strategy fr Smart Specializatin (Výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci/ zkr. Strategie inteligentní specializace) RVKHR Rada vlády pr knkurenceschpnst a hspdářský růst RVP Rámcvé vzdělávací prgramy RVVI Rada pr výzkum, vývj a invace SF Strukturální fndy EU v bdbí SII Suhrnný invační index (Summary Innvatin Index) SITC Standard Internatinal Trade Classificatin (Mezinárdní klasifikace zahr. bchdu) 9

11 SŠ TA ČR TPZ v.v.i. VaV VaVaI VO VŠ VTP WEF ZŠ Stření škly Technlgická agentura ČR Teritriální pakt zaměstnansti Veřejná výzkumná instituce Výzkum a vývj Výzkum, vývj a invace Výzkumné rganizace Vyské škly Vědecktechnický park Wrld Ecnmic Frum (Světvé eknmické fórum) Základní škly 10

12 1 Manažerské shrnutí Nárdní výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky (z anglickéh Research and Innvatin Strategy fr Smart Specialisatin, dále Nárdní RIS3 strategie ) je kmplexní kncepční dkument zaštiťující rientvaný a aplikvaný výzkum v České republice, a t v úzké vazbě na Nárdní plitiku VaVaI. Účelem Nárdní RIS3 strategie je efektivní zacílení finančních prstředků evrpských, nárdních, krajských a sukrmých d priritních invativních specializací, tak aby byl plně využit znalstní ptenciál ČR. Nárdní RIS3 strategie představuje předběžnu pdmínku pr uskutečňvání intervencí khezní plitiky Evrpské unie v blasti VaVaI (Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1303/2013). V tmtéž platném nařízení je strategie inteligentní specializace becně definvána takt: Strategií pr inteligentní specializaci celstátní neb reginální se rzumí invační strategie, která stanví pririty pr vytvření knkurenční výhdy vybudváním vlastních výzkumných a invačních kapacit, jež budu dpvídat ptřebám pdniků s cílem uceleným způsbem reagvat na nvé příležitsti a vývj na trhu a zárveň zabránit zdvjvání a tříštění úsilí; strategie pr inteligentní specializaci může mít pdbu celstátníh neb reginálníh strategickéh plitickéh rámce pr výzkum a invace neb mhu být d něj zahrnuty. V buducím prgramvém bdbí bude její význam narůstat (návrh becnéh nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady EU pd č. COM(2018)375) přípravné práce na Nárdní RIS3 strategii v suladu s Akčním plánem plnění základní pdmínky S3, který schválil Řídicí výbr RIS3 dne 24. října 2018, prt již začaly. Nárdní RIS3 strategie se pstupně stává krdinačním mechanismem také intervencí financvaných z nárdních zdrjů. Nárdní RIS3 strategie navazuje na reginální RIS3 strategie všech 14 krajů České republiky a ve svých priritách se snaží jejich zaměření v různé míře zhlednit. Nárdní RIS3 strategie napmáhá psílení knkurenceschpnsti eknmiky. Jejím cílem tedy je, aby Česká republika byla prsperující, technlgicky vyspělá, digitálně přívětivá průmyslvá země s tevřeným invačním eksystémem a dbrým jménem v zahraničí. Ve svých výchdiscích si Nárdní RIS3 strategie všímá hdncení knkurenceschpnsti - přadí v kvalitě pdmínek pr pdnikání, nejprblematičtější faktry pr pdnikání, pdíl vysce znalstních dvětví a služeb na celkvé zaměstnansti. Z makreknmickéh rámce jsu pr ni důležité struktura výdajů na HDP a jeh průměrný reálný rční růst, stav přímých zahraničních investic, struktura exprtu. V tázce světvých trendů se sustřeďuje na rganizační trendy (např. glbalizace a rzlžení znalstní sítě) a glbální sptřební megatrendy (zdrjvé napětí planety, technlgie pr 11

13 buducnst, urbanizace světa, nvé stárnutí, ad.). Při aktualizaci 2018 byla napříč dkumentem většina datvých řad dplněna nvější údaje. První základní strukturní rvinu Nárdní RIS3 strategie představují takzvané klíčvé blasti změn (hrizntální cíle), vycházející z pdrbné sciálně-eknmické SWOT analýzy překážek v invacích. Sustava hrizntálních cílů v aktualizaci 2018 zásadně revidvána nebyla kncepčně (např. prstřednictvím trendů pr měření dluhdbé strategické vize) byla zamýšlena na celé prgramvé bdbí a její fundamentální přezkumání je plánván až pr Nárdní RIS3 strategii Aktualizace 2018 si systematicku revizi hrizntálních cílů neklade za úkl také z důvdů velmi slžitéh systému administrace, finančních plánů a prvazeb ve stávajících peračních prgramech (s ex-ante kndicinalitu). Tt bude nvě učiněn až ve vztahu k prgramvému bdbí na základě pdrbné analýzy (včetně relevantních aktualizvaných dkumentů), kteru prvede externí nezávislý subjekt v kmbinaci se zahraniční pnenturu. Obecně lze však předpkládat, že také v buducnsti budu za významné překážky rzvje invací pvažvány např. Nedstatečná invativnst malých a středních pdniků, Nízká efektivita a výknnst veřejnéh výzkumnéh sektru, Nedstatek kvalifikvaných dbrníků apd. V zájmu vyšší přehlednsti byl však prti aktualizaci 2016 celý ddíl analytických výchdisek a prblémvých kruhů upraven a zredukván p stylistické stránce. Tabulka 1 Hrizntální cíle Nárdní RIS3 strategie Klíčvé blasti změn Strategické cíle A: Vyšší invační výknnst firem A. 1: Zvýšit invační pptávku ve firmách (i ve veřejném sektru) A. 2: Zvýšit míru pdnikání ve splečnsti s důrazem na zakládání nvých rychle rstucích firem A. 3: Zvýšit internacinalizaci MSP B: Zvýšení kvality výzkumu B. 1: Zlepšit kvalitu a prblémvu rientaci výzkumu ve znalstních dménách relevantních pr inteligentní specializaci C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu C. 1: Zvýšit relevanci výzkumu pr ptřeby aplikační sféry D: Lepší dstupnst lidských zdrjů v pčtu i kvalitě pr D. 1: Zvýšit kvalitu abslventů škl invační pdnikání, výzkum a vývj D. 2: Identifikvat a využít talenty D. 3: Zvýšit kvalitu pracvníků ve výzkumu a vývji E: Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti (rzvj ICT a digitální agenda) F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev E. 1: Rzvj egvernmentu E. 2: Rzvj ebusinessu a ICT v pdnikání E. 3: Rzvj Infrastruktury v ICT F. 1: Pdpřit tevřenu partnersku splupráci při experimentálním řešení splečenských výzev a systémvě využít úspěšně věřené mdely F. 2: Pdpřit a lépe využít splupráci místních aktérů při řešení ptřeb v blasti zaměstnansti, eknmickéh rzvje a sciální inkluze v krajích ČR 12

14 Aktuálně platné prblémvé kruhy jsu rzděleny d čtyřech základních blastí Pdnikání a invace, Výzkum a vývj, Lidské zdrje a Sciální invace. Knkrétní příklady jsu Nedstatečně silný endgenní pdnikatelský sektr, Nestabilita regulačníh rámce, Mál rzvinutá splupráce veřejnéh výzkumu s aplikační sféru, Nedstatečná mezinárdní tevřenst, Nedstatek kvalitních lidských zdrjů pr výzkum a vývj ad. Dluhdbá strategická vize rzvje České republiky směrem ke znalstní eknmice zní: ČESKO PODNIKAVÉ, KREATIVNÍ A PŘITAŽLIVÉ PRO TALENTY A PENÍZE. Pr měření míry přibližvání k tét vizi jsu nastaveny ukazatele např. pčet nvě vzniklých firem na byvatel, technlgická platební bilance, kapacita země udržet talenty a příliv zahraničních investic. Druhu strukturní rvinu Nárdní RIS3 strategie jsu nárdní dmény specializace (vertikální cíle). Nárdní dmény specializace představují pririty, na které by se měl zaměřvat rientvaný a aplikvaný výzkum České republiky, a které je vhdné pdprvat s hledem na nárdní eknmicku a výzkumnu výknnst v evrpském a glbálním kntextu. Prfilvání blastí specializace a nvých trendů se děje na základě řízené dbrné diskuse v rámci pradních rgánů Řídicíh výbru RIS3 (tzv. Nárdních invačních platfrem) za rvncenné spluúčasti zástupců pdnikatelské, výzkumné i akademické sféry a veřejné správy. Pr tent knzultační prces pužívá Nárdní RIS3 strategie termín entrepreneurial discvery prces prces bjevvání pdnikatelskéh ptenciálu, zkráceně EDP. V suvislsti s aktualizací 2018 prběhl d prsince 2017 d září 2018 celkem 15 jednání Nárdních invačních platfrem. Jejich bdbu na krajské úrvni jsu krajské invační platfrmy, které analgicky identifikvaly dmény specializace krajské některá z těcht dvětví se stala závazná také pr nárdní úrveň. Na základě vyhdncení průběhu tvrby aktualizace 2018 vyvstala ptřeba revize stávajícíh prcesu EDP, a t především c d vyšší míry transparentnsti a krdinace. Tt téma byl zařazen d právě prbíhající Mid-term evaluace Nárdní RIS3 strategie (evaluační kruh IV. - Vyhdncení fungvání systému implementace RIS3). Druhým pdnětem k revizi EDP byl zadání Evrpské kmise pr základní pdmínku S3 khezní plitiky pr bdbí Řídicí výbr RIS3 dne 24. října 2018 schválil pdrbný Rámec revize EDP 2019+, jehž hlavními prvky budu agregace dezintegrvaných systémů dat d jedntnéh webvéh prtálu, tvrba jedntné rganizační struktury Nárdních invačních platfrem, hledání kncepčníh řešení pr kmunikaci krajsky specifických pririt d systému nárdní úrvně ad. Předběžný harmngram je naplánván d knce r s mžnstí využití výzvy OP VVV na pdpru systémvých prjektů strategickéh řízení. Výrazným hlediskem pr identifikaci nárdních dmén tzv. eknmické specializace byly vývj zahraničníh bchdu, exprtní specializace ČR a výdaje na výzkum a vývj v pdnikatelském sektru pdle dvětví eknmické činnsti. 13

15 Tabulka 2 Nárdní dmény specializace z hlediska sektrů s vyznačením nvých aplikačních dvětví v aktualizaci 2018 Nárdní infrmační platfrmy NIP I. Strjírenství, energetika, hutnictví a průmyslvá chemie NIP II. Elektrnika, elektrtechnika a ICT NIP III. Výrba dpravních prstředků NIP IV. Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky, Life Sciences NIP V. Kulturní a kreativní dvětví NIP VI. Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví NIP VII. Splečenské výzvy Krajsky specifická aplikační dvětví Aplikační dvětví Strjírenství mechatrnika Energetika Hutnictví Průmyslvá chemie Elektrnika a elektrtechnika v digitálním věku Digitální eknmika a digitální bsah Autmtive Železniční a klejvá vzidla Letecký a ksmický průmysl Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Tradiční kulturní a kreativní dvětví Nvá kulturní a kreativní dvětví Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Udržitelné zemědělství a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí Bezpečnstní výzkum; Výzkum ve zdravtnictví; Práce, sc. služby a důchdvý systém Sklářství a keramika Textil Balnelgie a lázeňství Nárdní dmény specializace z hlediska širších a průřezvých výzkumných témat (tzv. výzkumná specializace) byly z velké části nastaveny v suladu s definicemi klíčvých technlgií EU (KETs). Pr plánvanu Nárdní RIS3 strategii se pčítá s pdrbnějším rzpracváním nárdních dmén výzkumné specializace, sučasně s mžným buducím psunem akcentu d dvětvvě zaměřených specializací k průřezvým tématům. Nabízejí se zde také mžné bsahvé synergie s prgramem Hrizn Eurpe. Z tht důvdu byly d aktualizace 2018 již nyní zařazeny infrmace nvých megatrendech v blasti vědy, technlgií a invací, včetně návrhů nvých klíčvých technlgií ze strany Evrpské kmise. 1 Jejich systematická integrace však bude vyžadvat delší čas. 1 Jelikž byl v průběhu aktualizace 2018 shledán, že řízeným EDP knzultacím a vyhdncvání schází vyšší míra transparentnsti a krdinace, byl Řídicím výbrem RIS3 dne 24. října 2018 schválen pdrbný plán revize celéh systému buducí identifikace invativních trendů a pririt. Pstupně djde k vytvření integrvanéh webvéh prtálu, na nějž bude zčásti napjena rvněž krajská úrveň RIS3, a Nárdní invační platfrmy budu psíleny p rganizační stránce. 14

16 Tabulka 3 Nárdní dmény výzkumné specializace Technlgické znalstní dmény Pkrčilé materiály Nantechnlgie Mikr a nanelektrnika Pkrčilé výrbní technlgie Ftnika Průmyslvé bitechnlgie Netechnlgické znalstní dmény Znalsti pr digitální eknmiku, kulturní a kreativní dvětvíl Splečenskvědní znalsti pr netechnické invace Další samstatné ddíly jsu věnvány implementační a řídicí struktuře. Aktualizace 2018 zhledňuje (s účinnstí k 1. dubnu 2018) převedení agendy Nárdní RIS3 strategie z Úřadu vlády ČR na Ministerstv průmyslu a bchdu, které tak převzal zdpvědnst za tvrbu a implementaci strategie v ČR a které také zdpvídá za prjednávání a případné schvalvání strategie v Evrpské kmisi. Hlavním řídicím prvkem Nárdní RIS3 je Řídicí výbr RIS3, který splupracuje zejména s ústředními správními úřady a dalšími institucemi v blasti pdpry výzkumu, vývje a invací. Stěžejními partnery pr činnst výbru jsu řídicí rgány peračních prgramů splufinancvaných z Evrpských strukturálních a investičních fndů, pr něž strategie RIS3 představuje předběžnu pdmínku (ex ante kndicinalitu), a pskytvatelé nárdních prgramů pdpry. Předsedu výbru je náměstek pr řízení sekce technlgií 4.0 MPO, členy výbru jsu také zástupce Rady pr výzkum, vývj a invace a zástupce MMR-NOK. Nezbytnu rli v prcesu řízení strategie sehrává Nárdní RIS3 manažer, který je tajemníkem výbru a veducím analytickéh týmu (Oddělení strategie S3 MPO) zajišťujícím přípravu, tvrbu a prces implementace Nárdní RIS3 strategie v ČR. Ve vztahu k reginálním RIS3 strategiím má nárdní úrveň úlhu krdinační. Mnitring Nárdní RIS3 strategie se zaměřuje zejména na čerpání prstředků u realizvaných intervencí v členění pdle hrizntálních a vertikálních cílů strategie a naplňvání indikátrů strategie v členění pdle strategických a specifických cílů strategie. Řídicí rgány peračních prgramů pskytují analytickému týmu infrmace relevantních realizvaných a pdaných prjektech ve stanvené datvé struktuře, na jejímž základě je vytvřena vlastní databáze Nárdní RIS3 strategie. Evaluací strategie se rzumí zpracvání infrmací získaných v rámci pravidelnéh mnitringu i mim něj, interpretace těcht infrmací a frmulace závěrů a dpručení ke zlepšení implementace a celkvéh strategickéh nastavení strategie. Na základě věcné suvislsti strategie s peračními prgramy je 15

17 přihlížen k evrpské legislativě pr prgramy realizvané s pdpru ESIF v průběhu prgramvacíh bdbí a k Metdickému pkynu pr evaluace prgramvacíh bdbí Dále jsu respektvány závěry evaluací všech relevantních pskytvatelů pdpry VaVaI. Každrční pkrk a plán Nárdní RIS3 strategie jsu p schválení Řídicím výbrem RIS3 zveřejňvány především ve Zprávě realizaci a Plánu implementace, Mid-term evaluace bude předlžena vládě d 30. června Celkvý plánvaný bjem prstředků VaVaI v České republice, které se mají d knce rku 2020 řídit hrizntálními a/neb vertikálními cíli Nárdní RIS3 strategie aktualizace 2018 zvyšuje na 247,98 mld. Kč. V tmt bjemu tvří největší slžku perační prgramy. Nárdní prgramy pdpry (včetně rezrtních) a krajské intervence představují řádvě nižší plžky, avšak při pstupném snižvání přílivu evrpské pdpry je třeba speciálně tut blast v buducnu dbře nastavit a prvázat s invativními trendy, v nichž má Česká republika nesprnu knkurenční výhdu. Tabulka 4 Financvání Nárdní RIS3 strategie s vyznačenými změnami v aktualizaci 2018 (mld. Kč) ESIF 2 NPP 3 RP 4 Kraje 5 Celkem Nárdní RIS3 strategie aktualizace ,70 11,33 4,92 1,38 230,33 Nárdní RIS3 strategie aktualizace ,96 19,02 23,14 2,86 247,98 v aktualizaci 2018 nvě: prgramy TAČR: 14,47 Nárdní centra kmpetence 1 2,29 Delta 0,96 Delta 2 1,66 Éta 3,00 Théta 5,71 Zéta 0,85 rezrtní prgramy MV, MZd, MZe: 14,19 Prgram bezpečnstníh výzkumu České republiky v letech ,89 Prgram bezpečnstníh výzkumu pr ptřeby státu ,80 Prgram na pdpru zdravtnickéh aplikvanéh výzkumu a vývje na léta ,83 Prgram aplikvanéh výzkumu Ministerstva zemědělství na bdbí ZEMĚ 3,67 2 Dtace EU, veřejné zdrje ČR, neveřejné zdrje ČR a zahr. 3 Veřejné zdrje ČR, neveřejné zdrje ČR a zahr. 4 Veřejné zdrje ČR, neveřejné zdrje ČR a zahr. 5 Krajské zdrje. 16

18 2 ÚVOD 2.1 Účel a zaměření Nárdní RIS3 strategie Nárdní RIS3 strategie je strategický dkument zajišťující efektivní zacílení evrpských, nárdních, reginálních a sukrmých prstředků na aktivity veducí k psílení výzkumné invační kapacity a d priritně vytyčených perspektivních blastí na nárdní i krajské úrvni, s cílem maximálně využít nárdní znalstní ptenciál. Lgickým efektem Nárdní RIS3 strategie by měl být snižvání nezaměstnansti a psilvání knkurenceschpnsti 6 eknmiky. Účel RIS3 strategií shrnul evrpský kmisař pr reginální plitiku Jhannes Hahn 7 : Abychm pmhli Evrpě vzpamatvat se z eknmické krize, ptřebujeme aktivity a investice, které pmáhají zemím a reginům uvlnit nvý růstvý ptenciál.... Spíše než přístup řízení seshra ( tp-dwn ), který zahrnuje především veřejné rgány a úřady, vyžaduje nvé pjetí investic d invací přístup dspdu ( bttm-up ), utvářený ve splečném prcesu pdnikatelskéh bjevvání ( entrepreneurial discvery ), který zahrnuje sukrmý sektr a akademicku kmunitu, staví na vnitřních silných stránkách každéh reginu, na jeh pdnikavsti a knkurenčních výhdách. Pmcí tht prcesu mhu strategie inteligentní specializace zahájit eknmicku transfrmaci pmcí mdernizace, diverzifikace neb radikální invace ve všech reginech Evrpské unie. Evrpské RIS3 strategie je nutn pjímat v širším kntextu veřejných evrpských plitik. V tmt kntextu představují strategie inteligentní specializace (smart specialisatin strategies, S3 ) předpklad pr naplňvání reginální a khezní plitiky EU a cílů strategie Evrpa Ty byly frmulvány v reakci na eknmicku krizi, která na Evrpu dpadla p letech a usilují tedy bnvení evrpskéh hspdářskéh růstu. Nicméně je nutn zdůraznit, že se jedná hspdářský růst zalžený na nvých základech, tak aby byl v suladu s statními důležitými splečenskými cíli. Strategie inteligentní specializace představují strategii pr růst zalžený na principech inteligentních řešení (smartness), udržitelnsti a inkluzivity. Klíčvé blasti intervencí představují efektivní investice 6 Pkud není specifikván jinak, v Nárdní RIS3 je užíván pjmu knkurenceschpnst ve smyslu eknmické knkurenceschpnsti. 7 Jhannes Hahn, Smart Specialisatin and Eurpe s Grwth Agenda (2014) 17

19 d vzdělávání i výzkumu, vývje a invací, a dále psun k nízkuhlíkvé eknmice, důraz na vytváření pracvních míst a redukci chudby. Existence prpracvané Nárdní RIS3 strategie představuje také předběžnu pdmínku pr uskutečňvání intervencí reginální plitiky Evrpské unie (Evrpských strukturálních a investičních fndů, ESIF) v blasti pdpry výzkumu, vývje a invací v prgramvém bdbí Pdle Obecnéh nařízení (Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1303/2013) je pvinnstí zpracvat a předlžit Evrpské kmisi strategii inteligentní specializace pr ty členské státy neb reginy, které chtějí investvat prstředky ESIF d těcht tematických cílů: 1. Psilvání výzkumu, technlgickéh rzvje a invací 2. Zlepšení přístupu k infrmačním a kmunikačním technlgiím (IKT), využití a kvality IKT Následně se však v duchu téhž nařízení Nárdní RIS3 strategie stává pr danu blast také základním krdinačním mechanismem intervencí všech, bez hledu na t, z jakéh zdrje jsu financvány. Primárním smyslem RIS3 strategií není rzdělvat prstředky ESIF, nýbrž pdpřit hspdářský růst a transfrmaci směrem ke znalstní eknmice, se zhledněním splečenských výzev a pdmínek členských států a jejich reginů. Hlavním cílem a účelem RIS3 strategií je zajistit hspdářský růst a knkurenceschpnst, které budu zalžené na využívání znalstí a na invacích (na rzdíl d knkurenceschpnsti zalžené převážně na efektivitě). Nástrjem pdprujícím hspdářský růst je chytré, inteligentní využívání a rzvíjení specializace, kmbinující hspdářsku specializaci se specializací znalstní. V tmt smyslu jsu evrpské RIS3 strategie dílčími hspdářskými strategiemi. Primární hspdářský rzměr je však v evrpských RIS3 strategiích rzšířen přinejmenším ve dvu směrech: (i) splečenské výzvy a prblémy (např. eklgická udržitelnst, sciální sudržnst, nízkuhlíkvá eknmika a technlgie veducí ke snižvání prdukce skleníkvých plynů) prdukují vedle přímých eknmických důsledků čast také efekty nepřímé a zprstředkvané; (ii) ve splečnsti vlivněné pdnikáním ve výzkumu, vývji a invacích je, jak jakýsi rámec pr účinnu realizaci těcht aktivit, důležitu pdmínku režim samtnéh fungvání veřejných institucí. 2.2 Vztah RIS3 k dalším kncepčním a strategickým dkumentům Nárdní RIS3 strategie má frmvat intervence a návrhy, jejichž cílem je zefektivnění využívání výzkumu a vývje (zejména veřejnéh) v invacích. V tmt smyslu ji lze chápat jak nárdní strategii rientvanéh a aplikvanéh výzkumu. Nejedná se strategický dkument, jehž účelem by byl vlivňvat celu plitiku VaVaI v ČR (blíže kap. 8.2 Institucinální řízení Nárdní RIS3 strategie). V Nárdní RIS3 strategii jsu dále frmulvány některé intervence pr blasti vzdělávání. Je tmu tak prt, že kvalitní vzdělání je pvažván za nejvýznamnější průřezvý faktr pr rzvíjení dmén 18

20 specializace a rzvj invačníh pdnikání 8. V nepslední řadě, hlediska svéh účelu, suvisí Nárdní RIS3 strategie s nárdními hspdářskými strategiemi. Tabulka 5 - Přehled strategických a kncepčních dkumentů ČR, které jsu v přímém vztahu k Nárdní RIS3 strategii 9 Název dkumentu Rk vzniku Zpracvatel Analýza stavu výzkumu, vývje a invací v České republice a jejich 2013, 2017 ÚV ČR srvnání se zahraničím Cestvní mapa ČR velkých infrastruktur pr výzkum, 2011, 2015 MŠMT experimentální vývj a invace Digitální Česk v Cesta k digitální eknmice MPO Exprtní strategie ČR pr bdbí 2012 až MPO (aktualizace 2016) Mezinárdní audit výzkumu, vývje a invací v ČR 2011 MŠMT Nárdní invační strategie České republiky 2011 MPO Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací České republiky 2009 ÚV ČR (aktualizace 2012), 2016 Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh 2012 ÚV ČR vývje a invací Nárdní prgram refrem České republiky 2014, 2018 ÚV ČR Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr 2012 MPO bdbí 2012 až 2020 Strategie vzdělávací plitiky České republiky d rku MŠMT 2.3 Vznik Strategie inteligentní specializace v ČR Příprava Nárdní RIS3 strategie a jejích krajských přílh začala v květnu 2013 analytickými pracemi v krajích. Tyt práce byly prvázeny budváním partnerství v krajích, čast s využitím již existujících struktur, např. reginálních invačních strategií. Výstupy diskusí, které pstupně v krajích prbíhaly, byly jedním ze zdrjů pr návrh nárdníh dkumentu RIS3 strategie. Nárdní RIS3 strategie 8 Intervence d vzdělávání se řídí Strategií vzdělávací plitiky ČR d rku 2020 a Dluhdbým záměrem rzvje VŠ, který je ex-ante kndicinalitu pr blast VŠ vzdělávání. Nárdní RIS3 strategie nepředstavuje předběžnu pdmínku pr blast vzdělávání. 9 Pr Nárdní RIS3 strategii se pčítá s využitím dalších nárdních strategických dkumentů, např. Strategie pdpry malých a středních pdniků 2021+, Strategie reginálníh rzvje ad. 10 Revidvané Digitální Česk byl na pdzim 2018 ve schvalvacím prcesu. 19

21 je však samstatným dkumentem, nejedná se suhrn či excerpci krajských přílh. - Nárdní RIS3 strategie je určujícím nárdním dkumentem a krajské přílhy jeh zaměření jednak specifikují (zvláště v případě navrhvaných specializací), a v některých případech také dplňují (návrhy specifických intervencí reflektujících zvláštní pdmínky jedntlivých krajů). Práce na nárdním dkumentu byly zahájeny v listpadu Vedle výše uvedených dkumentů byl využit také dílčích tuzemských a mezinárdních analytických prací zpracvaných dříve různými subjekty, vč. specifických reginálních strategií. Nárdní RIS3 strategie pršla během rku 2014 víceklvým a vícestupňvým pjednávacím a připmínkvacím prcesem, na jehž základě byla upravvána až d stávající verze. Sučástí Nárdní RIS3 jsu již zmiňvané krajské přílhy. Smyslem krajských přílh je identifikvat zvláštnsti invačních systémů 11 v jedntlivých krajích, vysvětlit jejich suvislsti, a t s hledem a důrazem na vlastní specifické prjevy existující či ptenciální specializace v krajích. Přes hmgenitu hspdářství v České republice jsu reginální invační systémy v jedntlivých českých krajích značně dlišné, a t nejenm pvahu jedntlivých částí, ale také institucinální vyvinutstí a zaktvením. Oba tyt důvdy jsu silným argumentem pr navržení specifických krajských intervencí, které budu reflektvat krajské zvláštnsti a budu dplňvat rzsáhlejší intervence realizvané z nárdní úrvně. Všech 14 krajských přílh byl v červnu září 2014 úspěšně schválen krajskými zastupitelstvy. V letech 2015 až 2017 nedšl k aktualizaci krajských přílh. V rce 2018 dšl k aktualizaci krajských přílh Jihčeskéh kraje, Králvehradeckéh kraje, Libereckéh kraje, Mravskslezskéh kraje, Olmuckéh kraje, Plzeňskéh kraje a Středčeskéh kraje. 2.4 Účast pdnikatelů, výzkumníků a partnerů z triple/quadruple helix na přípravě a realizaci strategie inteligentní specializace (EDP) Významným rysem kncipvání evrpských RIS3 strategií je důraz na tzv. prces pdnikatelskéh bjevvání nvých příležitstí (entrepreneurial discvery prces, dále EDP ). Zjedndušeně řečen jde prfilvání blastí specializace, vydefinvaných za rvncenné spluúčasti zástupců pdnikatelské, výzkumné i akademické sféry, a taktéž veřejné správy a bčanské splečnsti (tzv. triple/quadruple helix). Tent prces se vztahuje nejen na pčáteční nastavení pririt rientvanéh a aplikvanéh výzkumu ČR, ale musí prbíhat p celu dbu naplňvání strategie, jelikž pskytuje zpětnu vazbu a verifikaci pr intervence realizvané, všem také výchdiska pr 11 Kncept invačních systémů dle Cke (2002) neb Etzkwitz a Leydesdrf (2000) zahrnuje subsystém využití znalstí (firemní sektr, veřejnu správu) a subsystém prdukce znalstí (výzkumný subsystém), d kteréh patří například veřejné výzkumné rganizace, vyské škly, sukrmé výzkumné rganizace neb pdniky realizující výzkum apd. Pkud se v Nárdní RIS3 strategii hvří invačním systému, má se za t, že zahrnuje ba výše uvedené subsystémy. 20

22 plán intervencí připravvaných. Pr realizaci, zacílení intervencí a dsažení výsledků RIS3 je EDP zapjující zejména pdnikatele a výzkumníky frmu Nárdních invačních platfrem zcela klíčvý a nenahraditelný. EDP v bdbí přípravy RIS3 Příprava RIS3 začala v krajích v první plvině rku Od září 2013 se rzběhl prces vtahující jedntlivé pdnikatele, výzkumníky a představitele dalších subjektů triple/quadruple helix d přípravy RIS3 strategií v následujících pjetích: pdnikatelské/invační platfrmy, představují skupiny, v nichž převažují pdnikatelé a účastní se jich výzkumníci a další představitelé triple/quadruple helix; krajské rady pr invace, které představují řídící struktury krajských RIS3, ale i v nich jsu mim další členy zpravidla také zástupci pdnikatelů; ad hc jednání a setkání s pdnikateli a výzkumníky, která byla rganizvána krajskými RIS3 manažery ve splupráci s krajskými samsprávami; návštěvy pdniků a výzkumných pracvišť, rzhvry ptřebách a bariérách invačníh prcesu v kraji. Pdrbnější infrmace účasti pdnikatelů, výzkumníků a dalších subjektů v průběhu přípravy krajských přílh Nárdní RIS3 strategie jsu uvedeny vždy v příslušné krajské přílze. Účast pdnikatelů a výzkumníků a dalších představitelů triple/quadruple helix byla v každém kraji rganizvána pněkud jiným způsbem, přiměřeným a dpvídajícím daným pdmínkám. Rvněž tak se v některých krajích nepdařil mbilizvat zástupce neziskvé sféry, prt se hvří triple/quadruple helix, nikliv jen quadruple helix. Knzultace a účast pdnikatelů a výzkumníků (a dalších subjektů) byly v každém kraji rganizvány různým způsbem. V některých krajích byly ustaveny brvé invační platfrmy pr vybrané znalstní či hspdářské dmény specializace, v jiných se v tét fázi jednal platfrmy rganizvané tematicky, tedy např. k prblematice lidských zdrjů, pdnikavsti apd. Celkvě se ve 14 krajích prcesu přípravy RIS3 strategií, určvání pririt a návrhu patření a intervencí, a zejména návrhu dmén specializace účastnily různu frmu stvky subjektů - jak pdnikatelských, tak výzkumných, ale také subjektů z neziskvé sféry, včetně klastrvých rganizací, a představitelů veřejné správy. Pr návrh vybraných dmén (viz kap. 8.1 Oblasti inteligentní specializace v České republice a 10.2 Pririty výzkumu, vývje a invací zjištěné prstřednictvím EDP v rámci Nárdních invačních platfrem), v nichž má ČR silný ptenciál, byly zpracvány vlastní analýzy, které pskytují rámec pr 21

23 přesnější zacílení intervencí. Data a analýzy byly pprvé aktualizvány k datu Nárdní RIS3 využila EDP v krajích k dplnění, resp. specifikaci dmén specializace na nárdní úrvni (viz kap. 5.2 Specializace ČR). Nárdní RIS3 strategie byla prjednána na kulatém stle pdnikatelů a výzkumníků v lednu Tent kulatý stůl byl zárdkem Nárdních invačních platfrem. Dmény specializace na nárdní úrvni jsu výsledkem kmbinace identifikvání ptřeb a specializací na nárdní úrvni a reflexí ptřeb, názrů a dpručení na úrvni krajské (dále viz kap. 8.3 Implementační struktury Nárdní RIS3 strategie včetně krajské úrvně). 22

24 3 Výchdiska strategie inteligentní specializace v ČR 3.1 Výchdiska pr hdncení knkurenceschpnsti Česká eknmika rzvinula svu pzici kvalitní výrbní základy pr splečný evrpský trh v prstru mezi nákladvě dražšími zeměmi západní Evrpy a sučasně nákladvě knkurenceschpnějšími zeměmi ve střední a výchdní Evrpě a v rzvíjejících se eknmikách. V bdbí mezi rky ČR udržvala i přes pkračující restrukturalizaci vysku zaměstnanst v průmyslu, která byla pdprvána především PZI výrbníh typu (pdbně jak Plsk, Slvensk a Maďarsk). Tat průmyslvá specializace v rámci Evrpy byla hlavním zdrjem vyskéh eknmickéh růstu země v tmt bdbí. Prstr mezi levnějšími zeměmi s nižší kvalitu prdukce a nákladvě dražšími státy, který vyplňuje ČR, se ale začíná zužvat s tím, jak rstu ceny vstupů v ČR a zárveň se zlepšuje pměr mezi kvalitu a výrbními náklady v statních zemích výchdní Evrpy a Asie. Zásadním výchdiskem výše ppsanéh vývje české eknmiky je měnící se charakter rganizace světvé eknmiky. Ta je stále více prpjena nejen prstřednictvím mezinárdníh bchdu, ale také prstřednictvím glbálních prdukčních sítí 12. Tyt sítě jsu uspřádány tak, aby pkud mžn s rstucí efektivitu byly schpny bsluhvat stále se měnící celsvětvu sptřební pptávku. V bdbí před eknmicku krizí p rce 2008 se prjevval efekt, kdy zaměstnanst ve velkých průmyslvých pdnicích vládaných zahraničními vlastníky, kteří využívali nejlepší dstupnu pracvní sílu, zúžila prstr pr tvrbu nvých na znalstech zalžených vysce růstvých českých firem. V sučasné dbě, p deznění dpadů eknmické krize se jeví, že sektr malých a středních pdniků je v ČR silný a rstucí (zaměstnává cca 70% pracvní síly). Česká republika v hdncení knkurenceschpnsti (dle The Glbal Cmpetitiveness Reprt ) mírně zlepšila svu pzici a nachází se na 31 pzici ze 137 hdncených zemí a zárveň také dšl ke zlepšení DTF scre. Mezi blasti, ve kterých ČR nemá zásadní prblémy a převyšuje další srvnatelné státy, patří všebecné makreknmické prstředí, vývj na finančním trhu. Srvnatelnu pzici si pak drží v sciální blasti, zdravtnictví, vzdělávání. V blasti invací se ČR nachází za průměrem evrpských i severamerických států. Jak zásadní se však jeví, že stále ČR zastává v některých blastech základních předpkladů pr zvyšvání knkurenceschpnsti, a těmi jsu kvalita institucí a infrastruktura. Vyské břímě vládní regulace a nízká účinnst právníh rámce snižují 12 Kncept glbální prdukční sítě (Glbal Prductin Netwrk) či glbálníh hdntvéh řetězce (Glbal Value Chain) zahrnuje nejen výrbní aktivity, ale i celu škálu z phledu firem servisních aktivit (finanční služby, pradenské služby, lgistika ad.). 23

25 efektivitu vládníh sektru. Dluhdbě špatnu pzici pak má ČR v blasti kvality dpravní infrastruktury. Kvalita pdnikatelskéh prstředí je klíčvým předpkladem pr rzvj knkurenceschpnsti. Česká republika v kategrii keficientu EDF (Ease f ding business) 13 vykazuje rstucí tendenci p prpadu mezi rky v prvnání s statními zeměmi ve střední Evrpě. Graf 1 ukazuje jedntlivá kritéria, která studie Ding Business hdntí, jak je zalžení firmy, získání elektrické přípjky, registrace majetku, dstupnst úvěru, apd., cž v případě České republiky je v zásadě srvnatelné s klními zeměmi (např. Německa, Plska, Maďarska a Itálie). V jedntlivých dílčích parametrech ČR tyt země předstihuje, v jiných je tmu napak. Rvněž ze studie Ding Business jsu patrné nedstatky v blastech infrastruktury a institucí, viz např. výraznější zastávání v kritériu získávání stavebních pvlení. Z Grafu 2 je dále zřejmé, že pr ČR je žáducí zkvalitnit legislativu v blasti chrany menšinvých investrů a lepší vymahatelnsti smluv. Za nejvíce prblematické jsu respndenty vnímány zejména tázky daňvé, vyská míra byrkracie a plitická nestabilita (viz Graf 3). Mezinárdní žebříčky sledující knkurenceschpnst a pdnikatelské prstředí ptvrzují, že ČR v bdbí suvisejícím s eknmicku krizí ztrácela v prvnání se svými hlavními knkurenty ve středevrpském prstru, zatímc nyní se klíčvé ukazatele zlepšují. Graf 1 Přadí ČR v kvalitě pdmínek pr pdnikání (2018 přadí ČR ze 190 zemí, 2013 přadí ze 185 zemí) Celkvé přadí Zahájení pdnikání Vyřizvání stavebních pvlení Získání elektrické přípjky Registrace majetku Dstupnst úvěru Ochrana menšinvých investrů Placení daní Obchdvání přes hranice Vymahatelnst smluv Řešení inslvence Zdrj: Světvá banka, Ding Business, Data 2018, 2013; vlastní zpracvání 13 Ding business

26 Graf 2 - Dsažená úrveň ČR v kvalitě pdmínek pr pdnikání (Žáducí úrveň=100) Změna Celkvé přadí Zahájení pdnikání Vyřizvání stavebních pvlení Získání elektrické přípjky Registrace majetku Dstupnst úvěru Ochrana menšinvých investrů Placení daní Obchdvání přes hranice Vymahatelnst smluv Řešení inslvence 76,27 87,44 62,77 90,33 79, ,33 79, ,21 76,69 0,27 0,0 0,0-0,54 0,0 0,0 0,0 0,01 0,01 0,58 0,03 Zdrj: Světvá banka, Ding Business 2018; vlastní zpracvání Graf 3 - Nejprblematičtější faktry pr pdnikání v ČR, pdíl dpvědí respndentů Daňvá regulace Neúčinná vládní byrkracie Daňvé sazby Plitická nestabilita Krupce Restriktivní regulace práce Neadekvátní vzdělání pracvní síly Nedstatečná schpnst invvat Nedstatečná nabídka infrastruktury Přístup k financvání Vládní nestabilita Špatná pracvní etika pracvní síly Kriminalita a krádeže Regulace cizích měn Inflace Špatné veřejné zdraví 2,8 2,6 1,8 0,8 0,3 0,2 0 4,6 10,9 9,8 9,6 8,3 7,3 6,7 17,6 16,9 Zdrj: Světvé eknmické fórum - The Glbal Cmpetitiveness Reprt (The Executive Opinin Survey); vlastní zpracvání V rce 2018 se tedy ČR nachází v situaci, kdy hlavním tahunem eknmiky je průmyslvá specializace, na kteru je navázána i řada kmerčních služeb. Zatím nižší význam v dmácí eknmice mají znalstně intenzivní služby (tzv. knwledge-intensive services KIS), kde se ve vyspělých eknmikách kncentruje značná část invací. Zaměstnanst české ppulace ve znalstních dvětvích 25

27 služeb rstla v letech rychlejším tempem (1,3 %) ve srvnání s EU-28 (0,9 %), i když ke sbližvání dchází jen velmi pmalu (viz GrafTabulka 84). V EU v průměru tvří znalstní dvětví 40 % celkvé zaměstnansti, v ČR 33 % (rk 2017). Graf 4 - Pdíl vysce znalstních výrbních dvětví a služeb na celkvé zaměstnansti Zdrj: Eurstat Database:Ttal knwledge-intensive services Jedním z pzitivních příkladů v ČR jsu IT a sftwarvé služby, u nichž vzrůstá význam v eknmice i exprtní výknnst. Aktivity s nejvyšší přidanu hdntu se nejčastěji realizují na pčátku (VaV) a na knci (marketing, prdej, kntakt se zákazníkem) prdukčníh řetězce a právě vznik těcht aktivit je ptřeba pdněcvat neb je d ČR přilákat a dále je rzvíjet. Rzvinutst průmyslu a technických kmpetencí pracvní síly může prti tmu být silnu stránku v suvislsti s příležitstí předpkládané částečné re-industrializace Evrpy 14. Sučasný stav v blasti invační výknnsti zveřejnila Evrpská kmise v dkumentu z června Z přehledu plyne, že invační výknnst Evrpské unie se sice průběžně zvyšuje, je však třeba dalšíh úsilí, aby byla Evrpa glbálně knkurenceschpná. Členské státy se na základě svéh průměrnéh skóre výknnsti vypčtenéh pmcí slženéh ukazatele suhrnnéh invačníh indexu řadí d čtyř různých výknnstních skupin (viz Graf 5). 14 Předpkládaný částečný návrat výrbních aktivit d EU je reakcí na rstucí náklady v Číně a v dalších rychle se rzvíjejících především asijských eknmikách, větší autmatizaci výrby, rstucí ptřebu pružnějších reakcí na ptřeby zákazníků v EU a těsnější sepětí výrby s výzkumem a vývjem. 15 Evrpská kmise - Tiskvá zpráva - Evrpský srvnávací přehled invací 2018 (Eurpean Innvatin Screbard), Brusel 22. června

28 Výknnst České republiky je nižší než průměr EU v r (13. míst). Od r se v hdncení řadí d zemí ze skupiny průměrných invátrů. Hdncení invační aktivity za ČR ukazuje na zastávání v invacích v malých a středních pdnicích zejména v blasti rganizace a marketingu, tak i ve stále nedstačujících aktivitách v prduktvých invacích a v prcesních (technlgických) invacích uvnitř pdniku, i když v psledních dvu letech dchází ke zlepšení. Psuzvané vazby jsu nedstatečně rzvinuté v blasti veřejných a sukrmých splečných publikací VO a pdniků a v rzsahu, v jakém sukrmý sektr financuje veřejné výzkumné a vývjvé činnsti. Vztahy splupráce mezi invujícími pdniky v letech hspdářskéh růstu nabývají na intenzitě. Veřejné výdaje na výzkum a vývj vyjádřené jak pdíl HDP mají tendenci prpadat pd cílvu hdntu (1% HDP, vliv příspěvku růstu HDP a limitvané čerpání EU fndů). Slabu stránku je nízká pdpra d investrů ve výdajích na rizikvý kapitál v blasti aplikací výzkumu a vývje. Graf 5 - Výknnst invačních systémů členských zemí EU v r SE DK FI NL UK LU DE BE IE AT FR EU28 SI CZ PT MT ES EE CY IT LT HU EL SK LV PL HR BG RO VYNIKAJÍCÍ SILNÍ MÍRNÍ SLABÍ 2010 INOVÁTOŘI INOVÁTOŘI INOVÁTOŘI INOVÁTOŘI 2016 Zdrj: Evrpská kmise - Tiskvá zpráva: Evrpský srvnávací přehled invací 2018: Evrpa musí zvýšit svůj invační náskk 3.2 Makreknmický rámec Česká eknmika pršla v psledních letech turbulentním vývjem. Jeh pčátkem byla glbální hspdářská krize, která zasáhla dmácí eknmiku prpadem její výknnsti v rce 2009 téměř 5 %. P dvu letech mírnéh živení následval v letech bdbí nvé recese na 27

29 pzadí dluhvé krize eurzóny, na kterém se v dmácích pdmínkách výrazně pdepsala restriktivní fiskální plitika tehdejší české vlády. Značně se prpadla tvrba hrubéh kapitálu vlivem mezení vládních investic a patrnstí firem a dmácnstí při nejistém výhledu dalšíh vývje. Napak hlubšímu pklesu eknmickéh výknu bránil zahraniční bchd, když slabá dmácí pptávka a přijetí kurzvéh závazku ČNB zabraňujícíh dalšímu psilvání kruny vedly k předstihu tempa růstu vývzu před dvzem. K růstvé trajektrii se tuzemská eknmika vrátila pčínaje rkem Phled na vývj jedntlivých výdajvých slžek ukazuje, že rzhdující rli v psledních čtyřech letech sehrála dmácí pptávka. Kladný vliv se však p celé bdbí prjevval puze u sptřeby, kde stabilizačním prvkem byla především sptřeba dmácnstí, zatímc příspěvek vládní sptřeby nebyl tak významný. Tvrba hrubéh kapitálu, která byla v letech hlavním hnacím mtrem, měla na hspdářský růst brzdící účinek v rce 2016, který suvisel s dezněním mimřádnéh vlivu čerpání evrpských dtací v předchzím rce. Prpad investic však byl částečně kmpenzván čistým vývzem. V rce 2017 přispívaly k růstu HDP již všechny hlavní výdajvé slžky. Rzhdující vliv si udržela sptřeba dmácnstí, především díky rekrdní míře eknmické aktivity a silné důvěře dmácnstí v buducí vývj, která byla pdlžena rychlým růstem mezd a velmi nízku nezaměstnanstí. Nicméně k akceleraci eknmiky nejvíce přispěl živení investic, zatím výraznější v sukrmé sféře, kde byl jejich silný růst mtivván snahu zvýšení prduktivity práce při stále akutnějším nedstatku pracvníků. Na růstu se pdílely také čisté exprty, když příznivý vývj vnějšíh prstředí vedl ke zrychlení růstu bchdní výměny. Jinak tmu byl v 1. čtvrtletí 2018, kdy se hspdářský růst píral výhradně vyšší dmácí pptávku. Při stabilním vývji sptřeby psílil příspěvek investic. Investiční aktivita rstla ve všech sektrech a byla pdpřena především investicemi d staveb a budv, včetně bydlí, a d strjníh vybavení. Na druhé straně slabil vliv zahraničníh bchdu, prtže v prstředí náznaků slábnucí zahraniční pptávky byla strana dvzů zatěžvána vysku dvzní nárčnstí českéh vývzu a silnu dmácí pptávku. 28

30 Graf 6 Struktura výdajů na HDP (HDP - změna v %, výdaje - příspěvek ke změně v p. b) Q Sptřeba dmácnstí Sptřeba vlády 2018 Tvrba hrubéh kapitálu Čistý vývz HDP Zdrj: ČSÚ, vlastní zpracvání V průběhu let 1993 až 2017 se pdstatně změnila struktura přílivu kapitálu. V prvních letech transfrmace byla mezera mezi tuzemskými úsprami a investicemi financvána zahraničními zdrji ve frmě dluhvéh kapitálu. Impulsem pr příliv tht kapitálu byl v první plvině 90. let rzšíření vnější směnitelnsti kruny, liberalizace kapitálvých tků, vstup d OECD a zlepšení ratingu. Vyšší úrveň dmácích úrkvých sazeb při režimu fixníh kurzu přitahvala zejména v letech 1995 a 1996 krátkdbý kapitál. P měnvé krizi v rce 1997 a změně kurzvéh režimu přestal hrát krátkdbý kapitál významnu rli, nebť výsledkem byly méně zajímavé úrkvé sazby. Pstupem času se začaly prsazvat PZI ve frmě nedluhvéh dplnění nárdních úspr. Jejich příliv zesílil rkem 1998, přičemž jedním z důvdů byla nižší cena aktiv z phledu zahraničních investrů. Vláda také pdpřila příliv PZI pmcí investičních pbídek a umžnila vstup d strategicky důležitých dvětví. V rce 2002 činil příliv PZI přes 270 mld. Kč a byl pdpřen privatizací velkých státních pdniků a zaváděním investičních pbídek. Příliv PZI kulminval v rce 2005 díky vstupu ČR d EU. Naprti tmu nástup reinvestic zapčal v rce Jeh význam byl marginální, ale pstupem času narůstal. Objem 29

31 reinvestic kulminval v rce 2007, kdy činil 140,5 mld. Kč. V živtním cyklu PZI se d rku 2008 prjevuje výrazná dminance výplaty dividend prti reinvestvanému zisku. Dchází tak ke kmpenzaci pčátečních vyských investic d rzšiřvání a rzvje v tuzemsku držených majetkvých účastí Graf 7 Stav přímých zahraničních investic v ČR (mld. Kč) Základní kapitál Reinvestvaný zisk Ostatní kapitál Celkem Zdrj: ČNB, vlastní zpracvání Světvá eknmika v letech 2008 až 2012 pršla zatěžkávacím bdbím hspdářské krize a pklesu. Země V4 se ztavily s menšími následky pklesu a stagnace, mezi nejúspěšnějšími zeměmi byl Plsk, které hspdářsky rstl i v dbě eknmické krize v Evrpě. Česká republika se zařadila v rce 2015 a 2017 k lídrům hspdářskéh růstu. 16 Rjíček, Marek et al. Makreknmická analýza: terie a praxe. První vydání. Praha: Grada Publishing, stran. Expert. ISBN

32 Průměrný reálný rční růst HDP Graf 8 - Průměrný reálný rční růst HDP a R ,5 EU 28 Hungary Slvenia Spain EU 28 Denmark Luxemburg Czech Republic Sweden United Kingdm Netherlands Germany France Austria Prtugal Belgium Finland Italy Slvakia Pland 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 3,0 Austria 1,7 Belgium 4,4 Czech Republic 2,2 Denmark 2,6 Finland 2,2 France 2,2 Germany 4,0 Hungary 1,5 Italy 2,3 Luxemburg 3,2 Netherlands 4,6 Pland 2,7 Prtugal 3,4 Slvakia Průměrný reálný rční růst HDP ,0 Slvenia 3,1 Spain 2,3 Sweden 1,8 United Kingdm Zdrj: Eurstat Database: Natinal accunts, GDP and main cmpnents Dmácí eknmika pstupně zmenšuje výknnstí mezeru za vyspělu Evrpu. V tmt hledu nyní dsahuje dsud nejlepšíh pstavení, které byl v rce 2017 vyjádřen hrubým dmácím prduktem na 1 byvatele (ve standardu kupní síly) na úrvni cca 89 % průměru EU. Od vstupu d Unie v rce 2004, kdy hrubý dmácí prdukt na byvatele dsahval 79 % průměru EU, Česká republika pstupila na 15. míst evrpské smadvacítky. Přeskčila již čtyři země, nejprve Prtugalsk, a dále pak Řeck, Slvinsk a Kypr. Mezi výrbními a mntážními aktivitami NNS ve zpracvatelském průmyslu na území ČR pstupně rste prdukce relativně slžitějších kmpnent s vyšší přidanu hdntu a finálních prduktů, zatímc významná část jednduchých dílů se dváží. Pstupný přesun aktivit s vyšší přidanu hdntu u pbček NNS je stále mtivván zejména nákladvu efektivitu 17, nikli přístupem k jedinečnému glbálně uplatnitelnému knw-hw a znalstem. Paradxně tak přetrvává mdel jen s pstupným kvalifikačním psunem d využívání mntážních dělníků k inženýrům zaměstnaným na aktivitách knstrukce a vývje. Pchpitelným důsledkem půsbnsti NNS v ČR je jejich snaha udržet klíčvé knw-hw dma a distribuvat subddávky různým pbčkám, neb kntrahvaným subddavatelům, aby nemhla 17 Velmi dbrý pměr mezi technickými kmpetencemi a cenu pracvní síly je jedním z hlavních důvdů pr umisťvání sfistikvanějších a v pdnikvé hierarchii důležitějších funkcí typu vývje, knstrukce a designu. 31

33 vzniknut knkurence. Z úhlu phledu českých firem, resp. pbček NNS je žáducí se z tht pstavení vymanit. Příklady existují, není t všem snadné. Česká republika, jakžt malá a tevřená eknmika, je vysce začleněná v glbálních hdntvých řetězcích. Dle předběžných dhadů OECD činil v rce 2014 zahraniční bsah v exprtvaném zbží z ČR 46,6 %. Tent ukazatel zaznamenal za dvě dekády výrazný růst, když d rku 1995 vzrstl 16,2 prcentních bdů. Rstucí tevřenst české eknmiky naznačuje také t, že 46,4 % dmácí přidané hdnty v rce 2014 byl realizván pr zahraniční pptávku a v rce 1995 t byl 11,8 prcentních bdů méně. Ještě výraznější nárůst nastal ve zpracvatelském průmyslu z 52,9 % na 77,0 %. Graf 9 - Pdíl zahraniční přidané hdnty v hrubých exprtech (v %) Zdrj: OECD, databáze TiVA, vlastní zpracvání Hlavním mtrem vyské exprtní výknnsti ČR byla zahraniční pptávka p prduktech z ČR, která byla naplňvána pbčkami NNS výrbníh typu, z čehž prfitvaly svými subddávkami i dmácí firmy. Méně se na tm pdílela rstucí knkurenceschpnst a exprtní výknnsti endgenních firem. Hlavní vývzní plžku jsu tradičně výrbky zpracvatelskéh průmyslu, především pak strje a dpravní prstředky. 32

34 Graf 10 Struktura exprtu pdle teritrií a kmdit (%) Struktura exprtu v rce 2017 pdle vybraných zemí (v %) Struktura exprtu v rce 2017 pdle SITC (v %) Strje a dpravní prstředky 54,5 Pltvary a materiály 17,6 Ostatní 43% Německ 32% Průmyslvé sptřební zbží Chemikálie a příbuzné výrbky Ptraviny a živá zvířata 11,6 6,6 3,9 Surviny 2,6 Minerální paliva, maziva 2,2 Spjené králvství 5% Francie 5% Slvensk 9% Plsk 6% Nápje a tabák Kmdity nezatříděné Živčišné a rstlinné leje 0,5 0,3 0, Zdrj: ČSÚ, vlastní zpracvání Hlavním cílvým exprtním trhem je tradičně Evrpská unie, kam dluhdbě směřuje více jak 83 % hdnty celkvéh exprtu. Pdíl EU v čase je vcelku knzistentní a závisí především na eknmickém výknu jedntlivých států EU a zárveň na pptávce p prduktech vyráběných v ČR. Vysce aktivní bilance zahraničníh bchdu s většinu zemí EU je mj. důsledkem lkalizace výrbních 33

35 kapacit zahraničních (zejména evrpských) firem d ČR, přičemž schpnst bsazvat tyt nárčné zahraniční trhy tkví v aktivitách lkalizvaných v zahraničí 18, ve většině případů se nejedná aktivity řízené z ČR neb využívající místní schpnsti tyt trhy bsadit. V psledních letech se daří bchdu ČR s statními vyspělými eknmikami, cž naznačuje rstucí schpnst místních pdniků bsazvat nárčné zahraniční trhy i mim EU. I přest však zůstává bjem zahraničníh bchdu s statními vyspělými eknmikami mim EU vzhledem k jejich veliksti nízký. Příznivý vývj bchdní bilance vypvídá přetrvávající cenvé knkurenceschpnsti českých vývzů na zahraničních trzích. I přes dluhdbě psilující kurz kruny a knvergenci mzdvé úrvně nedchází k nekntrlvanému zdražení dmácích exprtů z titulu psílení reálnéh efektivníh kurzu kruny. I když reálný efektivní kurz kruny d rku 2015 pstupně psiluje, stále se drží na slabších úrvních prti REER v Německu. Napak prti statním zemím z reginu střední Evrpy (Maďarsk, Plsk) je kurz kruny mírně silnější. V důsledku knvergence tuzemské eknmiky k vyspělým eknmikách lze i nadále čekávat pstupné psílení rvnvážnéh reálnéh kurzu, který bude tlačit na zvyšvání prduktivity práce u českých firem. V krátkdbém hrizntu by však mhl djít k rychlejší nežli rvnvážné apreciaci kruny, např. kvůli puštění kurzvéh závazku a rychlejšímu zvýšení úrkvých sazeb ČNB. T by splečně s rychlým růstem mzdvých nákladů mhl krátkdbě zhršvat cenvu knkurenceschpnst českých exprtérů Pzn. Existují i další předpklady pr diverzifikaci, především schpnst českých firem přiblížit se kncvým zákazníkům (získat lepší pstavení v hdntvých řetězcích díky využití invačníh ptenciálu). 19 Hladina mezd v ČR však v každém případě stále zastává za susedními vyspělými státy, cž může přispívat k tzv. brain drain (dliv mzků). 34

36 Graf 11 - Reálný efektivní kurz vybraných zemí (deflván jedntkvými náklady práce) Zdrj: Eurstat 37 bchdních partnerů (průmyslvé země), vlastní zpracvání 3.3 Světvé trendy Česku eknmiku a její knkurenceschpnst vlivňuje celá řada celsvětvých trendů, které mají pr ni charakter příležitstí neb hrzeb a v mnha případech půsbí prtichůdně. Trendy lze rzdělit na změny v rganizačním uspřádání světvé eknmiky a na druhé straně na tzv. Megatrendy, které vlivňují zejména světvu splečnst a světvu pptávku. Výčet trendů není vyčerpávající a jejich síla a způsb, jakým vlivňují a budu vlivňvat knkurenceschpnst české eknmiky, je různý a vzájemně se vlivňující Organizační trendy Fenmén glbalizace se v uplynulých 25 letech napln prjevil v ČR. Hlavní hybnu silu v eknmické glbalizaci byla dezintegrace hdntvých řetězců, která díky klesajícím bchdním bariérám umžnila silným NNS řídícím glbální prdukční sítě umisťvat/utsurcvat pdle ptřeby své aktivity v různých částech světa a ptimalizvat způsb rganizace vlastních aktivit. Lze 35

37 předpkládat, že glbalizace světvéh bchdu bude pkračvat i přes sučasnu prtekcinisticku plitiku některých států. T suvisí i s prměnu rganizace VaVaI aktivit NNS, kde jedním ze dvu hlavních trendů je kncentrace vlastníh VaV puze d něklika míst p světě. Cílem je nejen zvýšit nákladvu efektivitu, ale i prces tvrby znalstí a invací. Intenzivní glbální phyb talentů s sebu nese rizik pr ČR, kterým je dliv talentů, který není dstatečně nahrazván jejich příchdem ze zahraničí. Dstupnst talentů je kriticky důležitým předpkladem invačně zalžené eknmiky a změny v rganizaci glbálních prdukčních sítí zvyšují význam sutěže talenty a jejich speciální kmpetence. Open innvatin je druhým sučasným trendem VaVaI aktivit firem, který prbíhá splu s kncentrací jádrvých VaV aktivit NNS 20. Hlavním cílem tevřenéh invačníh prcesu je využívat sítí a nvých zdrjů znalstí k identifikaci nvých příležitstí mim hlavní br půsbení firem. Smyslem je ve světě rzlžených znalstních sítí využívat krmě interních zdrjů i zdrje externí a hledat pdněty pr invace i vně firem. Z tevřené invace mhu čerpat i české firmy a VaV instituce, a t za předpkladu, že budu schpny nabídnut glbálním hráčům atraktivní a jedinečnu znalst a napak pkud bude česká eknmika dispnvat firmami schpnými absrbvat znalsti z vnějšku. V tmt směru půsbí v ČR velmi hetergenní firmy. Firmy, které staví svu knkurenceschpnst na znalstech a jejich tvrbě a přijímání (tzv. endgenus champins 21 ). Na druhé straně je pměrně velká skupina firem čerpající knkurenceschpnst z cenvé výhdy. Největší skupinu tvří firmy, které se phybují mezi vymezenými kategriemi a pr některé z nich může trend pen innvatin znamenat nastartvání pzitivní spirály růstu, která je může psunut mezi tzv. endgenus champins. Rzlžené znalstní sítě. Trend dplňuje kncept tevřené invace a stjí v širkém pjetí na systémvě prpjeném subru znalstí napříč eknmickými a sciálními institucemi vč. jedinců. Využívá tevřensti invačníh prcesu a mezibrvé výměny znalstí, která umžňuje firmám získat knkurenční výhdu v pdbě jedinečné kmbinvané znalsti. Technlgický pkrk v IT může způsbit například rzvjvý impuls v zemědělství, a t tím způsbem, že se pdaří vyvinut SW, který bude zvyšvat například efektivitu sklizně neb kntrlvat její kvalitu. Klíčvu rli ve znalstních sítích mají tzv. KETs 22. KETs jsu velku příležitstí i pr česku eknmiku, nebť invace vytvřené 20 Čast tyt dva trendy prbíhají sučasně i u jedné firmy. Jádrvé VaV aktivity veducí k vyššímu řádu invací firma realizuje sama in-huse (mhu ale prbíhat ve splupráci s VO). Zárveň ale nižší vývjvé aktivity neb aktivity na pmezí své sučasné specializace deleguje na splupracující subjekty a využívá tak distribuvané znalstní sítě. U tht nižšíh řádu invací ale také existuje pptávka p splupráci s VO, byť není tak silná. 21 Firmy vlastněné a řízené českými bčany vykazující rapidní růst tažený světvu pptávku. 22 KET (Key Enabling Technlgies) jsu klíčvé širké technlgické znalstní dmény systémvé pvahy, jejichž pužití v různých eknmických brech umžňuje genervat invace prduktů, výrbních prcesů i služeb. Patří mezi ně nantechnlgie, mikrelektrnika, pkrčilé materiály, ftnika, průmyslvé bitechnlgie a pkrčilé výrbní technlgie. 36

38 na základě těcht znalstních dmén nalézají využití i v brech na první phled mál znalstně nárčných neb brvě vzdálených Glbální sptřební megatrendy Zdrjvé napětí planety. Růst pčtu byvatel a jejich pptávky v celsvětvém měřítku zvyšuje tlak na základní zdrje (vdu, ptraviny, půdu) a tradiční energetické zdrje. Zvyšuje se tlak na přírdu a splečně se změnami klimatu klesá bidiverzita a zvyšuje se četnst extrémních výkyvů pčasí, cž zhršuje dstupnst a kvalitu základních zdrjů. Rstucí pčet lidí bez přístupu k pitné vdě a základním ptravinám je hrzbu pr splečensk-pliticku stabilitu. Dluhdbě udržitelné využívání zdrjů, eliminace chudby a růst kvality živta jsu hlavními výzvami. Glbální růst pptávky p invativních řešeních v těcht blastech pvede k růstu pdnikatelských příležitstí a pracvních míst v blasti dluhdbé udržitelnsti. Růst d nás na výchd. Asie nejen využila knkurenční výhdu zalženu na růstu využití zdrjů a růstu prduktivity, tvří a kncentruje bhatství, ppulačně rste, ale pstupně se stává stále významnějším hráčem na pli výzkumu, technlgií a invací a centrem světvé prdukce i sptřeby (na úkr tradiční tzv. Glbální triády Severní Amerika, EU, Japnsk, která slabuje i gepliticky). Rstucí živtní úrveň zvyšuje masivně i náklady na výrbu v asijských zemích. V kmbinaci s přetrvávající nižší technicku dvednstí tamní pracvní síly budu některé firmy své kapacity přesuvat zpět d Evrpy. Růst Asie tedy velmi pravděpdbně přinese částečnu a selektivní reindustrializaci Evrpy a Česká republika vzhledem ke své průmyslvé tradici a stále dbrému pměru výrbních nákladů a dvednsti pracvní síly vůči západní Evrpě z th může prfitvat. Urbanizace světa. Dluhdbě rste pčet i pdíl byvatel žijících ve městech ve vyspělých a ještě rychleji v méně rzvinutých zemích. V sučasnsti celsvětvý pdíl lidí žijících ve městech přesáhl 50 %. Na mezeném území se bude kncentrvat vyská eknmická aktivita i pčet lidí. Prblémy a rizika způsbená urbanizací v blasti mbility, živtníh prstředí a sciálních prblémů budu představvat klíčvé výzvy, které bude nutné stále častěji řešit. V tmt hleduje je důležitý kncept smart cities, zaměřený na invativní řešení městských prblémů neb na zlepšení fungvání města a na nabídku nvých služeb. Nvé stárnutí. Ve vyspělých zemích rste pčet i pdíl senirů a demgrafické stárnutí pstihuje pstupně i rzvíjející se eknmiky. Hlavní hrzbu pr veřejný sektr je udržitelnst financvání důchdvých systémů, zvyšující se nárky na sciální a zdravtní péči, pnutí ve splečnsti mezi mladými a seniry a prblémy se zaměstnatelnstí mladých lidí bez praxe (na úkr starších zkušených pracvníků). Tt jsu hlavní výzvy prvázející stárnutí byvatelstva, které se týká nejen vyspělých zemí, ale rychle bude akcelervat i v zemích rzvjvých. 37

39 Technlgie pr buducnst. Prhlubvání digitalizace a autmatizace a rzvj nvých technlgií bude i nadále měnit rganizaci a prduktivitu tradičních hdntvých řetězců. T bude také znamenat nižší využívání nespecializvané pracvní síly ve výrbě a distribuci, cž může být hrzbu pr zaměstnanst tét skupiny lidí, která se bude týkat vyspělých zemí ale pstupně stále více i zemí rzvjvých. Nvé technlgie mění způsby sptřeby, způsby práce, pdnikání a výrby, způsby uplatnění na trzích i splečenské vztahy a způsb živta. Klíčvé technlgie 23 fungují jak širké znalstní dmény s mžnstí pužití v rzsáhlém prtfliu brů a prduktů i dalek mim půvdní blast půsbení s vyským ptenciálem pr invace. Jejich kmbinace s dalšími znalstmi představuje jednu z klíčvých schpnstí světvých eknmik, jak umžnit nvé směry aplikace a naplňvání specifických ptřeb vyplývajících z nvých trendů světvé pptávky. Mc jedntlivců. Glbální eknmický růst, přeshraniční bchd a šíření pliticksplečenských změn přispěly k růstu světvé střední třídy, která se časem stane ve většině zemí nejpčetnější skupinu byvatel. Technlgie ruší infrmační asymetrie, jedntlivci jsu vybaveni infrmacemi i nástrji masvéh šíření infrmací. Schpnst jedntlivců vytvřit masvu vlnu pdpry neb dpru se nikli znásbila ale je expnenciálně zesílena. Fragmentvaná pptávka zvýší význam tržních nik a pr firmy bude důležité tyt trendy analyzvat a bslužit je. 23 Zejména KETs neb becněji pjaté GPTs (General-purpse technlgies), které mají pvahu radikálních technlgických invací, které vlivňují celu eknmiku (např. internet, nantechnlgie). 38

40 4 Analytická část 4.1 Pdnikání a invace Úvd Invace se v průběhu psledních dvu dekád staly středbdem firemních strategií. Tím se také dstaly d dbrných diskusí týkajících se pdstaty knkurenční výhdy a tím hspdářskéh růstu států i jedntlivých reginů. Invace představuje kmplexní fenmén vyskytující se v mnha pdbách, cž kmplikuje jeh vnímání, měření a tím také kncipvání pdpry invací ze strany veřejnéh sektru. Pr účely RIS3 v tét části 24 definujeme invaci jak změnu, která přináší hdntu zákazníkům, za kteru jsu chtni zaplatit (např. Tidd a kl., 2005). Z phledu cílů hspdářské plitiky (zejm. cíle zaměstnansti) je klíčvým aspektem invací jejich přijetí na trhu. Puze t rzhduje v knečném důsledku účinnsti invační 25 plitiky. Mnh nedrzumění vzniká tím, že za invace jsu někdy značvána technická řešení (např. prttyp) vzešlá z výzkumných rganizací, aniž by tat řešení byla dstatečně prvěřena z hlediska knkrétních ptřeb na trhu a měla šanci na přijetí zákazníky. Tt vnímání invací jak technických řešení čast vede ke kncentraci pzrnsti na výzkum, vývj a splupráci mezi pdnikvým a akademickým sektrem. Vede však také k pdcenění rle celkvé pdnikvé strategie, netechnických invací (vč. marketingu, rganizačních invací) a dalších vnitrpdnikvých prcesů, které mají významný vliv na schpnst firem růst a invvat. Většina invací tedy vzniká na trzích a jsu realizvány firmami. Zejména v případě vyšších řádů různých typů technických invací jsu významným subjektem invačních prcesů firem také výzkumné rganizace. T platí především v blastech, kde existuje tvůrčí interakce výzkumných rganizací, firem a trhů. Pdpře invací, při nichž je největší prstr pr využití výsledků výzkumu věnuje Nárdní RIS3 specificku pzrnst. Sučasně je zhledněna struktura místní eknmiky s vyským pdílem tradičních průmyslvých dvětví a význam netechnických invací pr získávání / udržení knkurenční výhdy firem. Krmě invací vznikajících ve firmách je pzrnst zaměřena také na invace ve veřejném a neziskvém sektru. Strukturace prblémvých blastí i návrhvé části d značné míry dráží následující výchdiska. Invační výknnst firem a tím i celých eknmik závisí především na (i) pdnikavsti, (ii) nvých znalstech a (iii) příznivém regulačním rámci pr pdnikání. Pdnikavstí se v rámci RIS3 rzumí aktivní síla, která prpjuje zdrje ptřebné pr úspěšnu invaci (Fagerberg, 2005). 24 Invace lze chápat i šířeji, tedy že se jedná změnu, která přináší hdntu uživatelům (např. invace ve veřejné správě neb invace snižující negativní externality). V jiných částech textu jsu invace takt šířeji chápány přiměřeně kntextu ale vždy s pdmínku prjevené/získané hdnty pr uživatele. 25 Investice d výzkumu činěné s cílem pdpřit invace jsu vnímány jak nástrj invační plitiky. Výzkumná plitika má však i další cíle než je pdpra invací a eknmickéh růstu. 39

41 Nsitelem tét síly jsu pdnikatelé a manažeři, kteří v rámci invačníh prcesu usilují prpjení trhů, znalstí a knkrétních technických řešení. Pkud jde nvé znalsti jak specifickéh vstupu d invačníh prcesu, na trhu úspěšné invace vyžadují účelvé prpjení jejich různrdých frem. Obvykle mají nvé znalsti nezbytné pr invace (včetně technických invací) charakter nvé kmbinace již existujících znalstí či infrmací (Jensen et al., 2007). Výzkum a vývj pr ptřeby invací je tedy velmi cílený a je velmi dlišný d výzkumu zaměřenéh na psuvání hranic pznání splečnsti. Regulační rámec pdnikání zahrnuje jak celkvá pravidla pr pdnikání (např. při zakládání či uknčvání pdnikání), tak legislativně nastavené pdmínky vlivňující jeh výnsnst (např. úrveň a frma zdanění). Velmi významná je také specificky brvá regulace (např. pravidla pr nakládání s GMO či brvé standardy jaksti). Na základě prvedených analýz, rešerší a diskusí se stakehldery (klíčvými hráči) byly identifikvány tyt hlavní prblémvé kruhy: Slabá úrveň pdnikavsti a nedstatečně silný endgenní pdnikatelský sektr Vyská závislst hspdářskéh vývje ČR na aktivitách zahraničních firem 26 Nestabilita regulačníh rámce a administrativní nárčnst plnění regulačních pravidel Přetrvávající pdcenění digitální agendy v pdnikání Prblémvý kruh 1: Nedstatečně silný endgenní pdnikatelský sektr Pdnikvý sektr jak celek vstupil d prcesu přechdu na trhem řízenu eknmiku ve stavu silné zastalsti v technlgiích, manažerském řízení, bchdních strategiích atd. Za těcht pdmínek byl tázku času, kdy se velká část pdnikvéh sektru stane prstřednictvím akvizic sučástí nadnárdních firem. Pdniky bez účasti zahraničníh kapitálu se s následky výše uvedených skutečnstí ptýkají ddnes, byť se je pstupně daří eliminvat. Namíst trendů v zavedených tržních eknmikách se zde zpčátku rzvíjela kultura zaměstnanecké splečnsti prjevující se v sučasnsti např. tím, že nejúspěšnější abslventi VŠ masvě usilují nalezení zaměstnání v pbčce renmvané zahraniční firmy či dknce ve veřejném sektru namíst úsilí vytvření vlastní firmy Významnu příčinu slabsti endgenníh segmentu firem je mezená mtivace místních pdnikatelů dále zvětšvat své firmy (Pavlínek, Ženka, 2011). Příčin mezené mtivace k dalšímu růstu je více a je btížné je zbecnit. Vedle absence následvníků, jimž by byl mžné rstucí firmy předat, 26 Mezi pdniky pd zahraniční kntrlu půsbící v ČR existují významné rzdíly, mnhé z nich představují technlgické lídry české eknmiky. 40

42 jsu mtivace suvisející s generačním charakterem českých pdnikatelů, kteří začali p rce 1989 pdnikat a jsu nyní na knci své aktivní živtní fáze. Důsledkem slabéh endgenníh pdnikvéh segmentu je specifická invační pptávka firem. Nevelký pčet endgenních firem schpných psunvat technlgicku hranici ve svém bru v kmbinaci s tím, že přední zahraniční firmy půsbící v ČR mají své výzkumné a strategické funkce z velké části mim ČR, způsbuje slabu invační pptávku v segmentu invací vyšších řádů. U těcht invací je bvykle zaptřebí významných vstupů v pdbě nvých znalstí získaných prstřednictvím výzkumu a vývje. Slabá pptávka v segmentu vyšších řádů invací znamená mezenu ptřebu firem p splupráci s výzkumnými rganizacemi. Tím je z phledu akademické sféry mezen ptenciál pr kmercializaci výstupů jejich výzkumu, nebť většina případů úspěšné kmercializace výsledků veřejnéh výzkumu bývá tažena pptávku aplikační sféry Prblémvý kruh 2: Vyská závislst hspdářskéh vývje ČR na aktivitách zahraničních firem Půvdní příčiny dnešníh stavu eknmiky, resp. pdnikvéh sektru, spčívají ve čtyři dekády ( ) trvajícím přerušení sukrméh pdnikání. Splu s tím také v histricky specifické kmbinaci vnitřních faktrů a vnějších pdmínek na pčátku 90. let minuléh stletí, kdy se eknmika ČR začala pětvně integrvat d světvé eknmiky na základě tržních principů. Vnitřními faktry byly zejména (i) výhdný pměr ceny a kvalifikace pracvní síly, (ii) silná průmyslvá tradice a relativní technická vyspělst, (iii) kvalitní infrastruktura mezi zeměmi střední Evrpy a (iv) slabý dmácí sektr schpný puze velmi mezené knkurence. Vnější pdmínky dále psilvaly význam atraktivity české eknmiky pr rzvj aktivit zahraničních firem a mezi hlavní patřily zejména (v) blízkst rzvinutým evrpským trhům psléze s výhledem na vstup d EU a (vi) změny v rganizaci a tím územní knfiguraci nadnárdních prdukčních systémů 27. Česká eknmika se nyní nachází ve stadiu, kdy pstupně ztrácí výhdu cenvé knkurenceschpnsti, zejména ve zpracvatelském průmyslu, cž je dán dmácím růstem cen práce, energií a služeb a je umcněn růstem atraktivity pdmínek pr umístění určitých typů aktivit d rzvíjejících se zemí. V důsledku uvedenéh a v suvislsti s hspdářsku krizí p r se ptenciální i reálný hspdářský růst České republiky zpmalil, zatímc v psledních letech vykazuje silný růst. Endgenní sektr zatím jen pstupně psiluje, především v důsledku vysce kmpetitivníh pracvníh trhu. Další hspdářský růst ČR závisí jak na její buducí atraktivitě pr aktivity zahraničních 27 Dminující manažerské pstupy veducí ke kncentraci na značku a klíčvé aktivity a tím rzsáhlému utsurcingu a delkalizaci výrby (viz např. Stiglitz, 2002; Dicken, 2011). 41

43 firem, tak na schpnsti českých firem uspět pd tlakem růstu mezd. Jedinu cestu je sustředit se na pstup na vyšší příčky žebříčku přidané hdnty vyšší pdpru výzkumu a vývje. Sučasný vývj v každém případě ukazuje na nutnst psílení endgenníh sektru pdniků, byť nemůže vliv PZI krátkdbě či střednědbě nahradit. Vyská závislst eknmiky na zahraničních firmách má také specifické důsledky pr blast splupráce pdnikvéh a akademickéh sektru. Rzhdující bjem znalstně intenzivních ale také strategických aktivit, jak je bchd, marketing, kmunikace se zákazníky, místních pbček zahraničních firem je realizván mim ČR. V důsledku th mají tyt pbčky, včetně jejich místních ddavatelů, velmi mezený prstr pr invace, cž je, celkem pchpitelně sučástí jejich firemní strategie, únik klíčvéh knw-hw mateřské firmy může mít za následek její vytlačení z trhu nvě vzniklu knkurencí. Na druhu stranu zahraniční firmy, které zde realizují VaV (např. Hneywell, Siemens ad.), představují mimřádnu příležitst pr místní výzkumné rganizace z hlediska splupráce s aplikační sféru, včetně ptenciálníh zajištění významných příjmů ze sukrméh sektru Prblémvý kruh 3: Nestabilita regulačníh rámce a administrativní nárčnst plnění regulačních pravidel Nestabilita daňvéh a regulačníh rámce pdnikání představuje závažný prblém pdnikatelskéh prstředí v ČR. Dle pravidelnéh mezinárdníh šetření Světvéh eknmickéh fóra 28 pvažují místní pdnikatelé a manažeři za hlavní prblémy (i) krupci, (ii) administrativní zátěž, (iii) sazby a výběr daní a (iv) regulace spjené se zaměstnáváním lidí. S výjimku krupce se nejedná nic výjimečnéh, nebť statní tři plžky dminují prblémům pdnikatelskéh prstředí ve většině zemí OECD. Nicméně pravidelné mezinárdní šetření Světvé banky 29 ukazuje, že závažnst těcht prblémů je v ČR vyšší. Vzhledem k předcházejícímu bdbí (2014) dšl v tét blasti k výraznému zlepšení (data 2018) a lze čekávat, že další zlepšení bude následvat (viz kap. 10.1) WEF: Wrld Cmpetitiveness Reprt Wrld Bank Ding Business Studie WEF (viz pznámka č. 45) a WB (č. 46) jsu zčásti v některých tematických blastech zalženy na subjektivním hdncení respndentů, a jejich názry tudíž mhu být vlivněny rzdíly v scikulturním prstředí a rzdílným vnímáním prblémů v určitých blastech. 42

44 Tabulka 6 - Přehled zemí v sumárním kritériu "Ease f ding business" v r Zdrj: Ding Business

45 Příčinu absence či pmaléh zavádění refrem zlepšujících regulatrní rámec pr pdnikání je vyská persnální fluktuace uvnitř ústředních rgánů státní správy a také ve vedení jimi zřizvaných institucí. Plitická nestabilita vede k častým dílčím změnám daňvých záknů a dalších regulačních pravidel. Tyt změny jsu mtivvány spíše krátkdbými cíli, nikliv dluhdbu hspdářsku strategií země. Nestabilní a slžitý regulační rámec pdnikání ve spjení s vysku míru subjektivně vnímané krupce vytváří vzrce chvání, které příliš nepdprují invace, resp. rzvj firem becně a tím celé eknmiky. Nestabilita a btížná předvídatelnst daňvých pdmínek zatěžuje strategické plánvání firem. Aktivity s vyšší přidanu hdntu jsu celkvě více citlivé na kvalitní pdnikatelské prstředí. Další zlepšení pdmínek pr zahajvání a uknčvání pdnikání je dluhdbě jedním z předpkladů vyšší dynamiky a invační výknnsti endgenníh pdnikvéh sektru Prblémvý kruh 4: Přetrvávající pdcenění digitální agendy v pdnikání Nedůvěra, respektive důvěra v bezpečnst využívání elektrnické kmunikace patří mezi klíčvé faktry digitální eknmiky. Bez důvěry uživatelů digitální služeb a technlgií v jejich bezpečnst nelze předpkládat rzvj jak digitalizvaných dběratelsk-ddavatelských vazeb, tak digitální eknmiky samtné. Nedstatečné investice d fyzické infrastruktury vyskrychlstníh připjení vedly k zastarávání infrastruktury zejména z hlediska její kapacity. Situace není ptimální v rzvji ptické infrastruktury, ta jediná je schpna dpravvat gigabitvé tky až ke kncvým dběratelům. Pskytvatelé internetvéh připjení nebyli nijak mtivváni k rzvji infrastruktury, a tak své dispnibilní prstředky využívali k jinému účelu. Investice d fyzické infrastruktury mají zásadní vliv na udržení ČR na glbálních trzích a zárveň mhu pdpřit dmácí eknmicku aktivitu, a t nejen v segmentu nvých technlgií a digitálních služeb, ale také v segmentu stavebnictví zaměřenéh na výstavbu ptřebné infrastruktury. Rstucí pptávka p kncvých zařízeních a digitálních službách vede ke vzniku nvých segmentů trhu a tím i vzniku nvých pdnikatelských subjektů na těcht trzích půsbících. 4.2 Výzkum a vývj Úvd Kvalitní výzkum je zásadním zdrjem nvých znalstí, které rzšiřují dsažitelné technlgické mžnsti využitelné pr invace. 44

46 Kvalita výzkumu a jeh praktická relevance (aplikační využitelnst) nejsu, jak dkládá celá řada analytických studií, ve vzájemném rzpru. Při vhdném řízení výzkumnéh systému a uktvení základníh i aplikvanéh výzkumu a vyskšklskéh vzdělávání v rámci výzkumných agend rientvaných na dluhdbé strategické výzvy, lze dsáhnut vzájemných synergií, které přispívají jak ke kvalitě výzkumu, tak zvyšují jeh přínsy pr splečnst a eknmiku. 31 Z hlediska praktické relevance výzkumu je nutné zdůraznit, že se nejedná výlučně výzkum v technlgických brech, ale také výzkum a rzvj a šíření znalstí v blasti splečenských věd, které představují klíčvu expertízu nezbytnu pr netechnické invace, včetně invací sciálních a invací ve službách (management invací apd.). Hlavní strategické dkumenty ČR vnímají vhdné pdmínky pr kvalitní veřejný výzkum 32 jak jednu ze zásadních pdmínek knkurenceschpnsti a z dluhdbéh hlediska ji pvažují za jednu z klíčvých pdmínek invační výknnsti eknmiky, která vytváří pdněty pr rzvj nvých aplikačních směrů. 33 Výzkum v České republice, jeh kvalita a kvalitativní vyváženst, je závislá na míře financvání (HDP a jeh pdílu investvaném d veřejnéh výzkumu) a nevyhnutelně existují a existvat budu kvalitativní rzdíly. V bdbí před vlnu strukturálních fndů (ve výzkumu OP VaVpI) byl mžné říci, že úrveň výzkumu v ČR 34 zastávala za nejvyspělejšími zeměmi. 35 Investice d výzkumné infrastruktury v rámci OP VaVpI znamenaly pr česku vědu významný kvalitativní psun a přiblížila řadu brů (západ) evrpskému průměru. OP VaVpI byl zaměřen na budvání infrastruktur pr vědu a kladl si za cíl vyvážit existující disprprci kapacit ve prspěch Prahy. Th byl dsažen, přičemž navazující prgram OP VVV, který směřuje k pdpře výzkumu jak takvéh (nikli budvání nvých infrastruktur) již Prahu nevylučuje. Významné zlepšení materiálních pdmínek pr česku vědu vedl i ke zlepšení internacinalizace, i když i zde existují brvé rzdíly. Oblast řízení plitiky výzkumu a vývje má svá specifika v každém státě, v ČR však tat blast dluhdbě vykazuje řadu nedstatků a je předmětem dluhdbé kritiky a plitických debat. Refrma systému VaVaI nastartvaná v rce 2008 přinesla řadu dílčích zlepšení, stále však v tmt směru existuje prstr pr zlepšení. 31 Pr přehled studií zaměřených na pdrbnu dkumentaci závislsti mezi běma viz Arnld, E. a Giarracca, F. (2012): Getting the Balance Right: Basic Research, Missins and Gvernance fr Hrizn EARTO. ( 32 Pjmem veřejný výzkum se myslí výzkum realizvaný ve veřejném sektru, tedy především v sektru vládním a vyskšklském. 33 Viz např. Nárdní invační strategie České republiky, str. 3, neb Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí , str Desetiletí izlace české vědy, malý pčet světvě výjimečných vědeckých sbnstí, neexistence silných partnerů ze sukrméh sektru, nedstatečné přístrjvé vybavení, častý inbreeding, tj. celživtní kariéra vědeck-pedaggických pracvníků v rámci jedné VŠ apd. (Viz výsledky Mezinárdníh auditu výzkumu, vývje a invací v ČR, 35 Analýza stavu výzkumu, vývje a invací v ČR a jejich srvnání se zahraničím v rce

47 Výše ppsané charakteristiky veřejnéh výzkumu v ČR jsu dále rzvedeny a vysvětleny v členění na jedntlivé prblémvé kruhy či témata: Nevyrvnaná kvalita veřejnéh výzkumu Rizika digitální agendy ve veřejném výzkumu Nízká relevance a mál rzvinutá splupráce veřejnéh výzkumu s aplikační sféru Nedstatečná mezinárdní tevřenst výzkumnéh prstředí v ČR Nedstatky v řízení a správě (gvernance) v blasti plitiky VaVaI Prblémvý kruh 1: Nevyrvnaná kvalita veřejnéh výzkumu Příčiny nižší kvality českéh výzkumu ve srvnání se zahraničím spčívají jak v nedstatcích regulačníh rámce, tak v blastech vyžadující intervence na úrvni výzkumných rganizací. a) Regulační rámec Systém hdncení kvality 36 a suvisející systém financvání výzkumu v ČR, půsbil v mnha hledech prti snahám zvýšení kvality výzkumu. Systém hdncení byl nastaven na pčítání výstupů, na kvantitu dsažených výsledků namíst kvality, cž mtivuje k prdukci balastních výsledků. P bdbí rzsáhlé kritiky z akademické bce a nezávislých analýz byla platnst systému zrušena. V rce 2017 byla usnesením vlády ČR (č. 107) schválena nvá Metdika hdncení výzkumných rganizací a hdncení prgramů účelvé pdpry výzkumu, vývje a invací (M2017+), která d značné míry vychází ze systému hdncení AV ČR. Vedlejším efektem velkéh pdílu prstředků na realizaci prjektů je genervání nadměrné administrativy (prjekty vyžadují reprting, pdávání dalších prjektvých přihlášek, cž snižuje úspěšnst a vede k nemalým zmařeným investicím), cž může bránit frmulaci dluhdbých, ambiciózních výzkumných agend a sestavení (a zejména dluhdbému udržení) kvalitních výzkumných pracvníků Běžná praxe v hdncení prjektů na úrvni pskytvatelů vykazuje řadu nedstatků, včetně nízké míry tevřensti zahraničním hdntitelům. Systém pdpruje averzi prti riziku, cž vede k frmalismu a defrmaci vědeckéh prstředí. 36 Jedná se metdiku hdncení výsledků VO, na jejímž základě se mechanickým přepčtem rzděluje institucinální pdpra (blíže viz např. Mezinárdní audit VaVaI v ČR). 46

48 b) Výzkumné rganizace Nedstatky v řízení se negativně prjevují i v mál strategickém přístupu k plánvání výzkumné činnsti (mál ambiciózní výzkumné cíle, nedstatečná analýza knkurence při plánvání výzkumu, nízká mezibrvá a meziinstitucinální splupráce). Negativní důsledky nedstatečnéh perativníh řízení se v každdenní činnsti prjevují nízku kvalitu pdpůrných prcesů, cž se týká blasti řízení lidských zdrjů (mál prpracvané prcesy nábru a kariérníh růstu výzkumných pracvníků), grantvé pdpry (absence neb čast nízká prfesinalita grantvé pdpry), pdpůrných činnstí pr splupráci s aplikační sféru (absence neb nedstatečná zkušenst pracvníků dpvědných za kmercializaci výsledků a navazvání partnerských vztahů s aplikační sféru), i becných administrativních prcesů (finanční a technická pdpra výzkumu). Nedstatky v řízení se negativně prjevují i v mál strategickém přístupu k plánvání výzkumné činnsti (mál ambiciózní výzkumné cíle, nedstatečná analýza knkurence při plánvání výzkumu, nízká mezibrvá a meziinstitucinální splupráce), ale také v malém prsazvání zásluhvsti a mezeném prstru pr kariérní růst talentvaných jedntlivců, cž zásadně pdvazuje kvalitu výzkumné činnsti. Přetrvávají nedstatky v blasti unikátních výzkumných infrastruktur. ČR v tmt směru učinila v psledních letech pdstatný pkrk (např. definvání Cestvní mapy ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace a zajištění dtačníh titulu pdprujícíh jejich prvz 37 ). Ačkliv se důsledky těcht krků dsud plně neprjevily, lze předpkládat, že v průběhu příštích let se začnu pzitivně prjevvat na zvýšené atraktivitě českých výzkumných rganizací. Úspěch tét snahy je však závislý na mnha dílčích faktrech. V materiální blasti přetrvávají i nadále nedstatky v blasti mzdvéh hdncení výzkumných pracvníků, a t především u mladších výzkumníků (kde je výše mezd ve vyskšklském a vládním sektru významně vázána na délku praxe 38 ) a u studentů dktrskéh studia, cž v důsledku v kmbinaci s mál atraktivními kariérními vyhlídkami a nedstatečným uplatněním principu zásluhvsti - demtivuje talentvané studenty d vědecké kariéry, resp. jim brání se plně věnvat výzkumné práci. Nedstatky se však prjevují také ve schpnsti udržet kvalifikvaný technický persnál nezbytný pr bezchybný prvz. 37 Cestvní mapa ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace pr léta 2016 až MŠMT, NVF (2011): Mzdvá atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývji. Pdkladvé studie pr přípravu nárdních pririt VaVaI. ( 47

49 Specifické pstavení hlavníh města Prahy ve vzdělávacím a výzkumném systému ČR Praha byla významně dminujícím vzdělávacím a výzkumným centrem celé ČR s nadreginální důležitstí. Díky rzsáhlým investicím d výzkumu a vyskéh šklství v rámci strukturálních fndů v prgramvých výzvách OP VaVpI a OP VK se pdařil dsáhnut větší reginální vyvážensti. Vyské škly a výzkumné instituce v Brně, Olmuci a také Ostravě v kvalitě výzkumu a výuky Praze velmi úspěšně knkurují. V prgramvých výzvách navazujícíh OP VVV, které již nesměřují d kategrie investic d budvání nvých infrastruktur, ale d vlastníh kvalitníh výzkumu a budvání výzkumných týmů již není pražský regin vylučen. Analýza pražských kapacit ukazuje ptenciál pražských vyských škl a výzkumných týmů dsáhnut výzkumné excelence v nadnárdním měřítku, cž se již děje s pdpru prgramu OP VVV. Pražské výzkumné kapacity, nyní stejně jak ve zbytku ČR, pskytují pdstatnu část své dbrné kapacity ve prspěch aplikační sféry v celstátním měřítku - v mnha případech se přitm jedná výzkumná pracviště unikátní, jejichž expertízu nelze v nárdním měřítku nahradit z jiných zdrjů Prblémvý kruh 2: Rizika digitální agendy ve veřejném výzkumu Zvláštní důležitst z hlediska kvality výzkumu mají ICT infrastruktury. Digitální infrastruktury jsu důležité pr výzkumnu činnst ze dvu hledisek: jednak z hlediska samtnéh zajištění dstatečných kapacit pr přens dat, jejich ukládání, zpracvání; jednak z hlediska digitálníh bsahu a přístupu k infrmacím a dstupným pznatkům a vědeckým výsledků. Přístup k vědeckým infrmacím v digitální frmě v pdbě dbrných databází a elektrnických vědeckých peridik představuje klíčvý předpklad pr kvalitní výzkum. Bez něj není představitelné udržení kntaktu s mezinárdní vědecku špičku. Základní prvek (kmunikační část) e-infrastruktur spravvaných CESNETem 39 je v ČR na špičkvé světvé úrvni, distribuvaná výpčetní a úlžná infrastruktura (grid) je rganizačně na velmi dbré mezinárdní úrvni, avšak s mezenu kapacitu (MŠMT, 2011). Oblast infrmačních technlgií patří k výzkumným blastem, které v rámci ČR dluhdbě generují významnější pčty kmerčně aplikvatelných výsledků, včetně zakládání technlgických firem a následných investic rizikvéh kapitálu. Díky přítmnsti něklika významných českých IT firem 39 CESNET - rganizace zajišťující digitální infrastrukturu pr ptřeby výzkumných rganizací v ČR, která zajišťuje přensvé a datvé služby pr ptřeby výzkumných rganizací a sučasně realizuje vlastní výzkumnu činnst v tét blasti. Existuje d r

50 s mezinárdním dsahem a rstucímu pčtu zahraničních firem, které v ČR dislkují své VaV kapacity, zde existuje významná příležitst pr další psílení specializace a vytváření synergických vazeb mezi kvalitním výzkumným zázemím a pdnikatelskými aktivitami. Nedstatečná priritizace investic d e-infrastruktur pr ptřeby výzkumu, jejich průběžnéh upgradu a také d rzvje specializvaných lidských zdrjů nezbytných pr správu a prvz e- infrastruktur, může vést k zastávání českéh výzkumu a snižvání efektivity veřejných investic Prblémvý kruh 3: Nízká relevance a mál rzvinutá splupráce veřejnéh výzkumu s aplikační sféru Splupráce mezi výzkumnými rganizacemi a aplikační sféru je v ČR na limitvané úrvni, vesměs se jedná krátkdbé splupráce mezenéh rzsahu. Čast zmiňvaným kritériem splupráce výzkumných rganizací je mezisektrální mbilita pracvní síly. Pčty patentů českých firem zastávají za vyspělými evrpskými státy mnhem více, než pčty patentů české veřejné výzkumné sféry. V uplynulých cca 10 letech dšl v ČR k dílčím zlepšením v blasti prpjvání akademickéh výzkumu a aplikační sféry, zejména v důsledku vzniku center transferu znalstí a technlgií na universitách a výzkumných rganizacích a také díky pdpře klabrativníh výzkumu s firemními partnery TA ČR a MPO. Otázce aplikační relevance výsledků VaV se věnuje jeden z mdulů metdiky hdncení M Ve většině výzkumných rganizací byla, zejména díky pdpře ze strukturálních fndů EU 40, vytvřena alespň základní infrastruktura na pdpru splupráce s uživateli výsledků (centra transferu technlgií apd.). Pstupně dchází k zavádění interních pstupů pr mnitring vznikajícíh duševníh vlastnictví a metdik pr splupráci s kmerční sféru. Splupráce mezi veřejným výzkumem a aplikační sféru je jednu z blastí, kde se prjevuje tržní selhání a kde většina vyspělých států uplatňuje přímé či nepřímé nástrje pdpry interakce mezi běma typy aktérů. V ČR existují v tét blasti jak nástrje přímé pdpry (prgramy účelvé veřejné pdpry klabrativníh výzkumu TAČR, aj.) a nepřímé pdpry mžnst daňvéh zvýhdnění nákladů na výzkum. Druhý nástrj je však funkční jen mezeně, díky příliš restriktivnímu přístupu kntrlních rgánů (finanční správy) je využíván převážně jen velkými firmami. Neuspkjivu situaci ztěžuje vyská míra závislsti českéh firemníh VaV na rzhdnutích zahraničních mateřských firem, které málkdy dávají svým dceřiným firmám v ČR dstatečnu autnmii v blasti splupráce s akademicku sféru v ČR, případně puze za pdmínek jednstranně zvýhdňujících nadnárdní firmy. Reálná zkušenst ze splupráce s firmami se zahraničními vlastníky jsu dvjíh typu. Buďt zahraniční vlastníci splupráci aktivně brání, neb napak přinášejí d 40 Z nárdních prgramů je na pdpru transferu technlgií zacílen prgram GAMA pskytvatele TA ČR. 49

51 českéh prstředí pstupy dbré praxe, kdy prvázanst s dmácím výzkumným prstředím je pr firmy pvinnstí. Příčiny nízké relevance českéh výzkumu spčívají jak v rámcvých pdmínkách, včetně struktury invační pptávky v ČR, tak v blastech vyžadující intervence na úrvni výzkumných rganizací. a) Regulační rámec Nyní již překnaná metdika hdncení výzkumu a alkace institucinálních prstředků v pdstatě mhla drazvat výzkumníky ve veřejné sféře d sustavné splupráce s aplikační sféru. S příchdem hdncení pdle metdiky M2017+ lze čekávat zlepšení na celstátní úrvni. Jeden z mdulů M2017+ je zaměřen na scieknmicku relevanci. Slabá a mál sfistikvaná invační pptávka, resp. mál sfistikvané invační ptřeby v pdnikvém sektru v ČR (viz analýza pdnikvéh sektru) jen v mezeném rzsahu generují dbrně mtivující výzvy pr výzkumné rganizace. 41 Jedním z důvdů, prč se ve větší míře nerzvíjela splupráce, mhu být daňvé důvdy, díky hyperrestriktivnímu přístupu rgánů daňvé správy. b) Výzkumné rganizace Na úrvni řízení samtných výzkumných rganizací existují nedstatky, c se týká specifických dvednstí pr řízení vztahů s aplikační sféru. 42 Tyt pstupy se pstupně zavádějí, mtivací jsu jednak řešené prjekty klabrativníh výzkumu s pdpru TAČR, ap., a také již etablvaná centra transferu znalstí a technlgií na pracvištích, jejichž vznik a rzvj byl pdpřen z výzev OP VaVpI a OP VVV. Pstupně rstucí zájem splupráci z firemní sféry v psledních letech, suvisející se sučasnu průmyslvu knjunkturu již má naději na pzitivní reakci a lépe připravené akademické prstředí. Nastavení pdmínek a prcesů v blasti smluvníh výzkumu, zakládání spin-ff firem, hdncení a dměňvání za tent typ výsledků je čast v rámci VO spjen s nemalým rizikem. Pstupné budvání kapacit transferu znalstí a technlgií na pracvištích výzkumných rganizací a zavádění prcesů identifikace duševníh vlastnictví s aplikačním ptenciálem v sučasné dbě prbíhá. Kvalifikvané kapacity pr rzvj dsažených výsledků VaV a vyhledání vhdných partnerů pr kmercializaci, djednání bsahu a pdmínek splečných 41 Viz výsledky šetření realizvané v rámci Mezinárdníh auditu VaVaI (Annex 5 t the Final Reprt: Science-Industry Linkages. 42 Viz zejména Mezinárdní audit VaVaI, Annex 5 Science-Industry Linkages, neb Berman Grup (2010b). 50

52 prjektů aplikvanéh VaV je však nesnadné, dsažení úrvně běžné v rzvinutých zemích ještě ptrvá Pvědmí základech pdnikání a vzdělávání v tét blasti je u studentů vyských škl a výzkumných pracvníků nedstatečné a nesystematické. Mbilita výzkumných pracvníků směrem d firemní sféry je mezená. Mbilita výzkumných pracvníků z firemní sféry d výzkumných rganizací je zcela jedinělým jevem. Skutečná strategická splupráce výzkumných rganizací a firem není něc, c je snadn měřitelné prstřednictvím patentů, neb licencí. V řadě brů hrají patenty jen marginální rli. Skutečná rle výzkumných rganizací ve splupráci s firmami je v dluhdbě budvané důvěře a výzkumu se vzdálenějším dpadem Prblémvý kruh 4: Nedstatečná mezinárdní tevřenst výzkumnéh prstředí v ČR V 90. letech 20 stletí dšl k radikální redukci veřejných prstředků na výzkum, která zapůsbila dchd části výzkumných pracvníků d zahraničí, neb sukrmé sféry. Zdá se, že dědictví tét éry splu s refrmu výzkumu z rku 2008 (a suvisejícím zavedení metdiky hdncení výsledků pdle kvantitativních ukazatelů) mhly pdlmit důvěru části vědecké bce ve vládní reprezentaci a důvěru v pzitivní vnímání rle vědy ve splečnsti v ČR. C se týče internacinalizace české vědy, výzkumný systém zůstává pměrně uzavřený. České vědecké týmy se pvětšinu zapjují d mezinárdní splupráce méně než týmy ze zahraničí, cž je patrné z nízké účasti v rámcvých prgramech EU i z nižšíh pdílu publikací vzniklých v mezinárdní splupráci, než je evrpský průměr 43. Hlavní bariéru je zde fakt, že prjektvá knsrcia (západ)evrpských výzkumných týmů představují uzavřené prstředí, kam je btížné prniknut bez pdpry aktivní vědní plitiky na celnárdní úrvni, zaměřené na evrpské struktury. Další barieru lze spatřvat ve slabé mtivaci výzkumných pracvišť pr mezinárdní splupráci. Prstr ke zlepšení lze vidět v účasti ve velkých prjektvých knsrciích a mbilitě zahraničních vědců směrem d ČR. a) Regulační rámec 43 Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací České republiky na léta schválená usnesením vlády ČR ze dne 17. únru 2016 č

53 Je nutné dsáhnut zastupení českých vědců v přípravných výbrech velkých prgramvých výzev (prgramy typu Hrizn 2020), které se čast již připravují na míru knstituujícím se knsrciím. Bez systémvé pdpry na nejvyšší úrvni th nelze dsáhnut. V blasti regulace na nárdní úrvni brání větší tevřensti a mbilitě velmi frmální pžadavky uznávání akademických hdnstí ze zahraničí, slžité prcedury schvalvání kariérníh pstupu, a také pžadavek na zajištění výuky v češtině. Významnu bariéru představují imigrační bariéry. Zcela chybí nástrje systematicky pdprující cirkulaci mzků, jak jsu mžnsti dčasnéh tvůrčíh vlna ve výzkumné kariéře, sabbatical 44. b) Výzkumné rganizace Na úrvni výzkumných rganizací většinu chybí strategie mezinárdní splupráce, neb má puze frmální charakter. Jen zřídka mají takvé strategie pvahu explicitně definvaných strategických partnerství, tj. definvání knkrétních strategických partnerů a jasný bsah výzkumné splupráce s nimi. Schází dstatek financí na hrazení cest určených k navazvání splupráce a jednání splečných prjektech. Ve většině výzkumných rganizací v ČR chybí kvalifikvané služby usnadňující integraci zahraničních výzkumníků i studentů (tzv. měkké služby), většina pdpůrných a interních prcesů je zajišťvána puze v češtině a dpvědní pracvníci nejsu připraveni na práci v angličtině (typicky např. persnální agenda) V ČR je zpracván Akční plán mezinárdní splupráce ČR ve výzkumu a vývji a internacinalizace prstředí výzkumu a vývje ČR na léta Tent akční plán zahrnuje mezinárdní splupráci a internacinalizaci výzkumných infrastruktur ČR, včetně výknu členství ČR v mezinárdních rganizacích výzkumu a vývje, a integraci týmů výzkumných rganizací a pdniků ČR d mezinárdních aktivit, které jsu rzvíjeny v rámci různrdých finančních nástrjů pdpry multilaterální a bilaterální splupráce ve výzkumu a vývji. Akční plán také pstihuje tázky mezinárdní mbility výzkumných pracvníků. V ČR je také zpracvána Cestvní mapa České republiky velkých infrastruktur p výzkum, experimentální vývj a invace pr léta 2016 až Vyská kvalita výzkumu není představitelná bez cirkulace mzků a systematickéh vytváření pdmínek pr vstřebávání nvých pdnětů z dlišnéh prstředí. Jedním z důsledků nízké tevřensti českých výzkumných rganizací je jejich nízká atraktivita pr výzkumníky s dlišnu zkušenstí (resp. 44 Tvůrčí vln - placené, částečně placené neb neplacené vln pskytvané vyskými šklami vyskšklským učitelům za účelem vědecké práce, sebevzdělávání, práce na publikaci a/neb psychhygieny. 52

54 malá schpnst takvé pracvníky dluhdbě udržet) a s ní se pjící negativní dpady na celkvu úrveň kvality výzkumu. České výzkumné prstředí není z mezinárdníh hlediska příliš atraktivní již svu jazykvu specificitu a v prvnání se státy s nejvyspělejšími výzkumnými systémy je i mál atraktivní mzdvým hdncením. Neschpnst zajistit větší tevřenst a průchdnst kariérníh systému českéh výzkumu má důsledky pr nízku schpnst přilákat a udržet kritický pčet výzkumníků se zkušenstmi z jinéh prstředí. Nízku geneticku diversitu českých výzkumných rganizací pdpruje jejich knzervativní persnální praxe. V důsledku pak může vést jednak k dlivu talentvaných mladých výzkumníků, kteří nezískají pr svůj rzvj vhdné pdmínky, jednak může vést i k pstupné re-emigraci pracvníků ze zahraničí, a t i v případech výzkumníků, kteří již byli d ČR přilákáni v uplynulých letech. Pkud nebudu v českém výzkumném prstředí pstupně dburávány bariéry příchdu výzkumných pracvníků ze zahraničí a pr vědecku mbilitu vůbec, výběr talentů pr výzkumné kariéry zůstane i d buducna mezený na Česku republiku (event. ještě rzšířeně Slvensk). Přetrvávající uzavřenst by pak znamenala fakticku rezignaci na dsahvání špičkvé mezinárdní kvality výzkumu. Mezinárdní tevřenst a mbilita výzkumníků má jednznačně pzitivní dpad na míru zapjení d mezinárdní výzkumné splupráce. V tmt hledu má ČR dluhdbě neuspkjivé výsledky. Pkud nebudu nastaveny dstatečně rbustní mechanismy pr pdpru cirkulace mzků z i d ČR a pr uktvení již přítmných zahraničních vědců, nedjde velmi pravděpdbně ani k zásadnímu zvýšení aktivity českých výzkumných týmů v mezinárdní výzkumné splupráci, včetně buducí účasti českých výzkumných týmů v Hrizntu Malá tevřenst českéh výzkumnéh prstředí a nízký pčet výzkumníků se zkušenstí z dlišnéh výzkumnéh prstředí se prjevuje také v malé tevřensti dbré praxi v tvrbě a implementaci výzkumné plitiky v ČR. Dbrá zahraniční praxe se prsazuje jen pmalu a čast přes dpr etablvaných aktérů. Platí t pr nárdní, systémvu úrveň, i pr úrveň jedntlivých institucí a týmů. Hdncení prjektů mezinárdními panely ze zahraničí, či bsazvání vlných pzic transparentními mezinárdními výběrvými řízeními, jsu v ČR dsud jedinělu praxí. I t je důsledek maléh pčtu zahraničních výzkumníků v ČR, resp. výzkumníků se zahraniční zkušenstí. Z hlediska inteligentní specializace je ptřeba řešit regulatrní bariéry, které brání větší tevřensti a internacinalizaci. Sučasně je nezbytné vytvářet hrizntální intervenční nástrje, které plšně zvýší tevřenst a kvalitu českéh výzkumu. V brech, kde existuje prkazatelná mezinárdní kvalita výzkumu s vazbami na aplikační ptenciál ČR, je pak vhdné realizvat i vertikální patření (např. prgramy pdpry příchdu zahraničních vědců, pdpra strategických partnerství českých výzkumných pracvišť s předními zahraničními partnery, apd.). 53

55 4.2.6 Prblémvý kruh 5: Nedstatky v řízení a správě (gvernance) v blasti plitiky VaVaI Pdle zjištění Mezinárdníh auditu výzkumu a vývje v ČR je mžné za nejzákladnější prblém českéh systému VaVaI pvažvat mžnu nedůvěru vědecké kmunity v systém. Nedůvěra částečně suvisí s pliticku nestabilitu d rku 2006, v jejímž důsledku dšl k pstupné plitizaci prblematiky výzkumu a vývje, přičemž výzkum nebyl nikdy jasně a zřetelně v dluhdbém hrizntu deklarván jak nezpchybnitelná vládní pririta. Bez jasně definvané strategie lgicky chybí i výzkumná rientace v pdbě tematických prgramů výzkumu, bez nichž nevznikají pdmínky pr realizaci prblémvě zaměřenéh, dluhdbéh a ambiciózníh výzkumu, který by mhl dsáhnut skutečnéh průlmu v dané blasti zkumání. Takvét strategie by měly existvat i na úrvni institucí, příkladem může být Strategie Akademie věd AV21. Na celstátní úrvni ale nesmí být strategická rientace na vybrané směry na překážku nezávisléh výzkumu. Příčiny neefektivní správy a řízení českéh výzkumu spčívají jak v rámcvých, regulačních pdmínkách, tak v pdmínkách uvnitř rgánů státní správy dpvědných za blasti plitiky VaV. Pr stávající pracvníky státní správy neexistují nástrje pr systematické zvyšvání kvalifikace, mžnst svjení zahraničních zkušenstí a dbrých praxí (např. v blasti hdncení prjektů, hdncení přínsů prgramů VaVaI, institucinálníh financvání, hdncení patření pr zvýšení splupráce s aplikační sféru apd.) v takvé míře, jež by byla ptřeba. Bez shdy nad výzkumnu strategií pak lgicky v ČR chybí nástrje pr zacílení výzkumnéh úsilí na dluhdbé prblémy splečnsti a eknmiky, které by zkncentrvaly úsilí a zafungvaly jak pákvý efekt pr ddatečné investice ze strany sukrmé sféry. Faktická absence tematicky zaměřených výzkumných prgramů přitm dlišuje ČR d většiny srvnatelných zemí Lidské zdrje Úvd Kvalita lidských zdrjů představuje v sučasné znalstně rientvané eknmice klíčvu determinantu mezinárdní knkurenceschpnsti země (OECD, 2013), která se dvíjí d schpnsti vývje invativních řešení a btížně napdbitelných výrbků a služeb. Ty pak umžňují dsáhnut knkurenceschpnsti typu high rad. V tmt závdu je prt velmi důležité zaměřit se na 3 vzájemně prpjené úrvně záměrné tvrby a rzvje výzkumnéh a invativníh ptenciálu lidí. 45 Viz např. srvnání ČR s dalšími státy v rámci prjektu Erawatch: 54

56 První úrveň lze vnímat jak všebecnu míru vybavensti reálně aplikvatelnými znalstmi a dvednstmi. T je důvdem, prč se v psledních desetiletích věnuje velká pzrnst systémům pčátečníh i dalšíh vzdělávání, nebť právě rzdíly v jejich výknu ve výsledku determinují rzdíly v eknmickém pstavení zemí. Druhá úrveň se zabývá tázku, které sby a jak mají být připravvány na kariéru výzkumných a vývjvých pracvníků, nebť vést k tét kariéře celu ppulaci by nebyl účelné a efektivní. Cestu je využití systému identifikace a rzvje talentů. Pslední úrvní rzvje výzkumnéh, vývjvéh a invativníh ptenciálu spčívá v práci se samtnými výzkumnými pracvníky. Způsb jejich přijímání, jejich hdncení, rzvj apd., jsu velmi důležité pr správné využití jejich ptenciálu a dsažení maximální prduktivity. Základním strategickým dkumentem pr blast vzdělávání je Strategie vzdělávací plitiky České republiky d rku 2020, nikliv RIS3 strategie. V tét suvislsti se však dmníváme, že je ptřeba vytvřit znalstní rámec pr tematické psílení výzkumu ve vzdělávání prstřednictvím intervencí d výzkumu v blasti vzdělávání. Psílení vzdělávání zaměřenéh na blast výzkumu bude předmětem širší diskuze při tvrbě NRIS3 na bdbí p rce Prblémvý kruh 1: Průměrná kvalita výstupů vzdělávacíh systému Mezinárdní srvnání vybraných becných dvednstí PIAAC ukázal, že numerická gramtnst českých byvatel ve věku let je na nadprůměrné úrvni 24 zemí OECD, zatímc čtenářská gramtnst a schpnst řešit prblémy v technlgicky nárčném prstředí jsu na úrvni průměrné (OECD, 2013). Pkud však chce česká eknmika svůj další růst spjit zejména s technlgicky a znalstně nárčnými aktivitami, lze tent stav vnímat puze jak dbru výchzí úrveň pr urychlený růst kvality vzdělání z phledu mezinárdníh srvnání. Výsledky mezinárdníh srvnání PISA, které měří čtenářsku, matematicku a přírdvědnu gramtnst u žáků ve věku 15 let v 65 zemích, však nedkládají zvyšující se kvalitu vzdělávání. Z dalších becných kmpetencí lze uvést znalst cizíh jazyka a ICT, jejichž význam d buducna značně prste. Celkvě lze říci, že se znalstmi a dvednstmi ptřebnými k práci je spkjen 80 % českých zaměstnavatelů, v západních zemích se však tent pdíl phybuje mezi 91 a 99 % (Kpicvá, 2013). Význam měkkých dvednstí jedince (kmunikace, splupráce, flexibilita apd.) pr kvalitní pracvní výkn je zaměstnavateli vnímán přibližně stejně jak význam dbrných dvednstí. Jejich rzvj v rámci systému pčátečníh vzdělávání je napříč Evrpu vnímán jak nedstatečný. Průzkum z knce rku 2013 mezi českými zaměstnavateli dhalil, že zaměstnaní abslventi vyských škl dispnují přibližně % ptřebné úrvně 15 měkkých kmpetencí definvaných Nárdní 55

57 sustavu pvlání (jedná se předběžné výsledky průzkumu pskytnuté autry Balcar a Šimek; Kpicvá, 2013). Ukazuje se, že participace české ppulace na dalším vzdělávání, bez hledu na jeh frmu, dsahuje průměrných hdnt ve srvnání s statními zeměmi. Hlubší analýzy bsahu dalšíh vzdělávání v jedntlivých zemích však ukázaly na skutečnst, že tt vzdělávání není vždy zaměřen na blasti, které pr danéh jedince představují mezení jeh uplatnitelnsti na trhu práce (OECD, 2013; Eurstat database). Na vyské škly pedaggickéh zaměření se hlásí uchazeči, kteří v testech becných studijních předpkladů splečnsti SCIO dsahují výsledků na úrvni nižšíh průměru. Pedaggické studijní prgramy se zaměřují zejména na zvládnutí učiva. Pedaggům na všech úrvních vzdělávání, stejně jak jejich žákům a studentům, chybí kntakt s praxí (NVF, 2011). Kurikulární refrma až dpsud nepřinesla čekávané výsledky, i když zahájila prces nezbytné prměny vzdělávacíh systému. Rámcvé vzdělávací prgramy (RVP) sice definují znalsti a dvednsti, které si má každý žák svjit, avšak bez adekvátníh prfesníh vedení a dalších dprvdných krků a nástrjů pdprujících učitele vedu čast puze k frmální implementaci bez ptřebnéh zkvalitnění výuky (viz např. VZ ČŠI 2009/2010). Česká republika je jednu z mála zemí v Evrpě, kde nefunguje systematické a celnárdní hdncení kvality výuky. Ačkli je rzvj měkkých dvednstí žáků zaktven v rámcvém vzdělávacím prgramu, pedaggvé nemají k dispzici systematicku metdicku pmc k naplnění tht cíle. Závažným prblémem jsu pstje žáků ke škle, které patří mezi nejhrší v rámci srvnávaných zemí (McKinsey & Cmpany, 2010). Sučasná úrveň výstupů systému vzdělávání nevytváří vhdné předpklady pr dsažení nadprůměrných výsledků ve výzkumu, vývji a invacích. Lze čekávat, že na špičkvé úrvni ve vědě, výzkumu a vývji se bude i nadále nacházet puze něklik mál jedinců (relativně nezávislých na systému vzdělávání), kteří budu mít na vývj jejich bru významný dpad, avšak jejich vliv na image české vědy a výzkumu bude zanedbatelný. Existuje zde nebezpečí vytvření situace, v níž se budu jedntlivé příčiny sučasnéh stavu dále psilvat: klesající výsledky vzdělávání nižší prestiž učitelskéh pvlání méně kvalitních zájemců studium pedaggiky klesající kvalita výuky (a na ni navazující zhršující se pstje žáků ke škle) - klesající výsledky vzdělávání Prblémvý kruh 2: Nefunkční systém identifikace talentů a práce s nimi Český vzdělávací systém se zaměřuje na identifikaci sb s dbrými studijními výsledky a jejich další rzvj zejména prstřednictvím vhdné vlby vzdělávací dráhy. Přístup základních škl k rzvji těcht žáků není jedntný. Některé škly zdůrazňují ptřebu urychlenéh rzvje talentvaných dětí, 56

58 jiné pak zdůrazňují zejména integraci a rzvj znevýhdněných dětí. Čast je tak jedna skupina žáků rzvíjena na úkr rzvje těch statních. Rzvj dětí s většími studijními předpklady je čast zajišťván jejich směřváním (ze stran rdičů a zaměstnanců škl) na gymnázia, která je připraví na univerzitní studia. Gymnázia však zatím becně neplní funkci škl pr mimřádně nadané žáky. Tent závěr je zcela v suladu se skutečnstí, že český systém pčátečníh vzdělávání nedefinuje žádný typ škly, který by měl tut funkci zastávat. Dále lze také zmínit, že mezená znalst vlastních preferencí a mžnstí, stejně jak pdstaty jedntlivých studijních brů, čast vede ke špatné vlbě studijníh bru. Tat skutečnst, splu s menší ppularitu technicky a přírdvědně rientvaných brů 46, jež jsu žáky čast vnímány jak nárčnější, vede k výraznému nedstatku sb hledajících uplatnění v technických brech, cž se prjevuje jak v terciárním vzdělávání, tak i na trhu práce. Snižvání kvality studentů lze však nalézt i na vyských šklách (Leisyte et al., 2011; NVF, 2011), které i přes výše uvedené skutečnsti rzšiřvaly, v suladu s blňským prcesem, své kapacity. Z phledu výzkumu a vývje jsu nejzajímavější skupinu studenti dktrských studijních brů, nebť představují nejdůležitější zdrj nvých výzkumných pracvníků. Mnh univerzit má však značné prblémy se získáním dstatečnéh pčtu kvalifikvaných kandidátů, cž řeší zejména rekrutváním % dktrandů z řad vlastních abslventů magisterských studijních prgramů. Míra úspěšnéh dknčení dktrských studií se phybuje na úrvni %, přičemž nejčastější příčinu předčasnéh uknčení studia je nízká úrveň dktrských stipendií a zahájení pracvní kariéry mim univerzitu. Studenti dktrskéh studijníh prgramu se na celkvém pčtu studentů v rce 2011 pdíleli 6,5 %. Tat hdnta staví Česku republiku v rámci zemí EU na přední místa (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Vezmeme-li však v úvahu nízku míru úspěšnsti dknčení tét úrvně vzdělání, pčet abslventů dktrských studií je mírně pd průměrem zemí OECD (OECD, 2013b). Zatímc pdíl studentů technických a přírdních věd dsahuje v případě bakalářských a magisterských studijních prgramů 26 %, studenti dktrských studijních prgramů se těmit vědami zabývají ve 48 % případů. T znamená, že téměř plvina všech studentů dktrských studijních prgramů se věnuje technickým neb přírdním vědám, cž je nejvyšší pdíl technicky rientvaných dktrandů v EU (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013) a velmi vyský pdíl mezi zeměmi OECD (OECD, 2013b) Prblémvý kruh 3: Nedstatek kvalitních lidských zdrjů pr výzkum a vývj Z mezinárdníh srvnání vyplývá, že Česká republika dispnuje průměrným pčtem zaměstnanců ve výzkumu a vývji mezi zeměmi OECD (OECD, 2013b), přičemž tent pčet je 46 Mezi přírdní vědy a nauky, dle klasifikace kmenvých brů vzdělávání, náleží např. matematické, gelgické, gegrafické, chemické, fyzikální a infrmatické bry, které bývají čast vnímány jak bry technické. 57

59 nadprůměrný ve vládním sektru (stejně jak v statních pstkmunistických zemích), pdprůměrný ve vyskšklském sektru a průměrný v průmyslvém sektru (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Výzkumní pracvníci představují 55 % všech zaměstnanců ve výzkumu a vývji, druhu nejpčetnější skupinu jsu pak techničtí pracvníci, kteří se na zaměstnansti v tmt sektru pdílejí 31 %. Cizinci jsu v českém výzkumu a vývji pměrně jedinělým jevem, nebť z 82,3 tisíc fyzických sb zaměstnaných v tmt sektru nemá české bčanství puze 3,5 tisíce, z tht pčtu je pak 1,5 tisíce Slváků (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Česká republika dispnuje přibližně 10 zaměstnanci ve výzkumu a vývji (FTE) na zaměstnaných sb, cž jí staví pd evrpský průměr, který činí cca 11 zaměstnanců. V některých zemích (Finsk, Dánsk) tent pdíl však dsahuje dvjnásbných hdnt. V případě výzkumných pracvníků je situace pdbná. Česká republika dispnuje 6 takvými pracvníky (FTE) na zaměstnaných sb, zatímc evrpský průměr činí 7 pracvníků. V Nrsku, Japnsku, Švédsku, Kreji, Dánsku a Finsku je však tent pměr téměř trjnásbný (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Nejdůležitějším zdrjem nvých zaměstnanců ve vyskšklském výzkumu jsu vlastní abslventi dktrskéh studia. T naznačuje, že tent segment pracvníh trhu je rientván dvnitř a vyskytuje se zde i jisté územní mezení, a t i navzdry skutečnsti, že výběr nvých zaměstnanců je plně v ruku jedntlivých výzkumných pracvišť. Z tht phledu je vhdné zabývat se tázku, zda mzdvé, pracvní, technické a jiné pdmínky akademických pracvišť nepředstavují faktry, které uchazeče zaměstnání z jiných zdrjů drazují. Jak významné faktry znesnadňující mezinárdní mbilitu byly identifikvány bavy ztrátu zaměstnání při jeh dluhdbějším přerušení a zajištění výuky na dmácí univerzitě. Nedstatečný rzvj měkkých a pdnikatelských dvednstí bude neustále brzdit uplatnění abslventů dktrských studií v pdnikvém výzkumu, stejně tak jak splupráci výzkumných rganizací a pdnikvé sféry. Tat situace negativně vlivňuje využití ptenciálu všech uvedených stran. V blasti gendervé diskriminace existuje na nárdní úrvni stále méně prgramů pdpry gendervé rvnsti v blasti výzkumu, než je žáducí 47 a neexistují efektivní nástrje, které by usnadňvaly sladění rdinných a pracvních pvinnstí mladých výzkumníků (žen i mužů) Prblémvý kruh 4: Nedstatečná pdpra digitální agendy v lidských zdrjích Zásadní je rzvj hrizntálních kmpetencí v blasti výpčetní techniky na všech stupních vzdělávacíh systému 48, včetně dalšíh vzdělávání a vzdělání nejstarší části ppulace. Puze digitálně 47 Gendervu nervnst mladých výzkumníků řeší částečně např. prgram Zéta pskytvatele TA ČR. 48 Dne 12. listpadu 2014 byla schválena usnesením vlády ČR Strategie digitálníh vzdělávání d rku

60 gramtná splečnst bude schpná knkurvat v nastupující infrmační a digitální eknmice. Česká republika patří dále mezi země zastávající svbdu internetu, cž v praxi znamená jeh minimální regulaci. T klade na jeh uživatele zvýšené nárky, nebť krmě základní digitální gramtnsti musí dispnvat schpnstmi kritickéh zhdncení bsahu a samregulace v jeh pužívání. V tét suvislsti není klíčvu tázku puze míra pkrytí internetem, ale také míra jeh reálnéh využívání. Z tht phledu se lze zaměřit na jeh využití k nákupům a ke kmunikaci s úřady. Pdíl ppulace, která pužívá internet ke kmunikaci s úřady či dknce využívá internet k vyřizvání frmulářů, patří mezi nejmenší v EU. Uvedený stav je však způsben také tím, že dstupnst služeb pr bčany nline je sedmá nejhrší v celé Evrpské unii. 4.4 Sciální invace Úvd Mezi nejdůležitější faktry mající vliv na ptřebu sciálních invací patří sílící glbální knkurenční sutěž, změna pstavení Evrpy v tét sutěži (včetně vlivu stárnutí její ppulace), vliv klimatických změn apd. Sciální invace mhu pmci jak splečenská labratř, v níž se tvří a testují nvá řešení pr tyt splečenské výzvy. Evrpská unie a její členské státy takvét prstředí velmi ptřebují (Eurpean Cmmissin, 2012; Guide t Scial Innvatin). Sciální invace strategickéh významu jsu pdmíněny rzvinutu kulturu partnerské splupráce. Pr Evrpsku unii je typická kexistence i interakce něklika vládních úrvní nárdní (členské státy), supranacinální (EU) a subnárdní (reginální a lkální autrity), kdy právě tat kexistence a interakce je esencí th, c je nazýván víceúrvňvu správu (multilevel gvernance MLG). Nejde přitm jen prstu transfrmaci cílů přijatých na evrpské neb nárdní úrvni d aktivit na reginální neb místní úrvni, ale rvněž slaďvání cílů na reginální a místní úrvni s evrpskými strategiemi. Zárveň MLG psiluje dpvědnsti subnárdních autrit v nárdním kntextu a pdpruje jejich účast na realizaci plitik Splečenství (Bílá kniha Výbru reginů víceúrvňvé správě věcí veřejných 2009/C 211/01). Ve státní, pdnikatelské i bčanské sféře zemí OECD se zvyšuje kperace a zakládají se partnerství, která mají pdněcvat eknmický rzvj, zaměstnanst a sciální inkluzi. Dbře fungující partnerství jsu efektivním nástrjem pr kmplexní řešení slžitých splečenských úklů a čast pracují s vyským invačním ptenciálem. Tat partnerství státy čast pdprují, někdy též pmáhají zakládat. 59

61 4.4.2 Prblémvý kruh 1: Nedstatečné využívání partnerské splupráce a kreativity klíčvých aktérů při řešení kmplexních splečenských výzev V České republice je nedstatečně rzvinutá kultura mezisektrvé a víceúrvňvé veřejné správy (multi-sectral and multi-level gvernance). Nejasná či nevýrazná je díle pptávka veřejnéh sektru vůči dbrné veřejnsti a bčanské splečnsti p nvých řešeních kmplexních splečenských výzev. Rzdělení hracíh ple splečenských ptřeb mezi jedntlivé klíčvé aktéry na centrální, krajské i místní úrvni sice na jedné straně zvyšuje přehlednst (kd za c dpvídá), na druhé straně však psiluje resrtismus a mezuje partnersku splupráci tam, kde je ptřebná pr integrvaná řešení kmplexních splečenských prblémů. Úrveň pvědmí sciálních invacích a jejich přínsech je nízká, stejně jak míra finančních prstředků, které jsu pskytvány na strategicku pdpru sciálních invací (MPSV ČR, 2014; Operační prgram Zaměstnanst). Převažuje také nízká míra zapjení již úspěšně věřených prttypů řešení splečenských a strategických prblémů d relevantních plitik na nárdní úrvni (up-scaling a mainstreaming). 4.5 SWOT analýza Silné stránky Průmyslvá a technická tradice spjená s technicku kreativitu pdprující technické inkrementální invace Obrvě širký sektr flexibilních (zakázkvě rientvaných) ddavatelů s rzvinutými kmpetencemi v blasti výrby a technickéh vývje Pzice v gegrafickém středu Evrpy z Prahy lze v rámci jedndenní cesty kamiónu bslužit přes 200 mil. zákazníků s vysku kupěschpnstí Pměr ceny a kvality technicky kvalifikvaných dbrníků, zejm. ve strjírenství (vč. autmbilvéh a leteckéh průmyslu), elektrtechnice a IT Rstucí trend veřejných výdajů na VaV (navzdry hspdářské krizi) Významně zkncentrvané investice a zlepšení ve vybavensti přístrji a stavu výzkumných Slabé stránky Pdnikání a invace Výzkum a vývj Slžitý a nestabilní regulační rámec pr pdnikání (slžitst, časté a btížně předvídatelné změny, administrativní nárčnst, chrana investrů ad.) Nízká invační pptávka v blasti vyšších řádů invací. Minimum endgenních firem schpn psunvat technlgicku hranici ve svém bru. Vyská závislst hspdářskéh vývje na aktivitách zahraničních firem (závislst na pdnikatelských strategiích a rzhdvání cizích firem) Nedstatečně rzvinutá pdnikatelská kultura a netechnické kmpetence firem (strategické řízení, marketing, invační management ad.) Nevhdná gvernance systému řízení plitiky VaV (nevyjasněné dpvědnsti a rlí: strategická/pradní vs. exekutivní/implementační) Administrativní zátěž 60

62 Silné stránky infrastruktur díky pdpře ze SF EU (VaV centra z OP VaVpI) Začlenění něklika infrastrukturních prjektů z ČR d prjektů panevrpské sítě ESFRI, včetně ELI Beamlines (jediný prjekt ESFRI se sídlem v ČR) Existence kncepce pdpry velkých infrastruktur a Cestvní mapy ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace Mírně se zvyšující pptávka p výzkumné splupráci na straně pdnikvéh sektru (v důsledku rstucích firemních výdajů na VaV zájem abslventy i prjektvu splupráci) Existence mezinárdně kvalitních výzkumných týmů v něklika brech s bezprstředním aplikačním ptenciálem (přístrje a přístrjvá technika, jaderná fyzika a technlgie, strjírenství a letectví, pčítačvé vědy, matematika, vybrané pdbry chemie, elektr inženýrství a telekmunikací, klinické medicíny a bimedicínských věd). Existence rzsáhlé diaspry, sítě alumni českých výzkumných rganizací Kvalitní akademická ICT infrastruktura v kmbinaci s kvalitním vědeckým zázemím pr její správu a rzvj Slabé stránky Nedstatky ve strategickém řízení a absence výzkumné strategie VO, nedstatky v manažerských a strategických kmpetencích veducích pracvníků VO Nízké zapjení žen d řízení VO Nedstatky ve výknu stání správy v blasti VaVaI, v hdncení kvality a nedstatečná priritizace kvalitníh výzkumu Příliš malý pdíl institucinálníh financvání, přílišná závislst výzkumu na grantech btížné plánvání výzkumu, finanční nejistta a nestabilita VO Nízká atraktivita výzkumné kariéry pr talenty z ČR i zahraničí Uzavřenst prstředí, in-breeding, knzervativní kultura ve VO Zastávání (v kvalitě a mdernizaci) výzkumné infrastruktury v Praze, přestže Praha kncentruje nejvíce kapacit VaV Dvjklejnst financvání VaV (zejména infrastruktury) mezi kraji a Prahu, způsbené převažujícím využíváním ESIF pr tent účel, jehž mžnsti využití nedpvídají rzlžení výzkumných a vývjvých kapacit v ČR. Nízká interakce VO s firemní sféru Obecně nedstatečná připravenst VO na splupráci s praxí na všech úrvních (instituce, specializvaná pdpůrná pracviště/ctt, výzkumné týmy, jedntliví výzkumníci) Nízká pptávka p výsledcích veřejnéh výzkumu ze strany dmácích i zahraničních firem Nízká relevance a rientvanst výzkumu; malé praktické naplňvání výzkumných pririt, absence dluhdbých strategických a prblémvě rientvaných prgramů VaV Nízká publicita a pvědmí kvalitních výsledcích VaV v ČR i zahraničí Nadprůměrná úrveň numerické gramtnsti a průměrná úrveň čtenářské gramtnsti a schpnsti řešit prblémy v technlgicky nárčném prstředí u dspělé ppulace (dbrá výchzí pzice pr další rzvj) Vyský zájem studentů dktrských studií technické a přírdní vědy Vyský zájem abslventů dktrských studií pracvat ve výzkumu a vývji Lidské zdrje Absence definvaných výsledků vzdělávání Chybějící systém celnárdníh hdncení kvality výuky Výrazné rzdíly ve výsledcích vzdělávání mezi jedntlivými kraji a šklami Nezlepšující se úrveň čtenářské, numerické a přírdvědné gramtnsti mezi žáky ve věku 15 let Nedstatečný rzvj měkkých kmpetencí na šklách 61

63 Silné stránky Slabé stránky ICT dvednsti abslventů škl jsu zaměstnavateli vnímány jak dstačující Nedstatečná úrveň cizích jazyků, zejména u abslventů technických a přírdvědných brů Nepříznivý vztah českých žáků a studentů ke škle Nízký zájem nadprůměrných studentů studium na pedaggických fakultách a následně výknu pvlání učitele Malé zaměření pedaggických studijních brů na praxi Neexistence pvinnsti vyučujících na vyských šklách rzvíjet své pedaggické dvednsti Chybějící neb nedstatečný kntakt pedaggů a studentů s praxí Chybějící systém identifikace talentů a práce s nimi Nedstatečná pmc žákům a studentům s identifikací jejich prfesních preferencí a následným výběrem vhdné vzdělávací dráhy Nedstatek kvalitně připravených abslventů technických a některých přírdvědných brů na všech úrvních vzdělávacíh systému Nízká míra úspěšnéh dknčení dktrských studií, která i přes nadprůměrný pčet studentů tét úrvně vzdělávání vede k pdprůměrnému pčtu jeh abslventů Vyský nárůst pčtu studentů vyských škl bez dpvídajícíh nárůstu pčtu jejich zaměstnanců Oprti vyspělým zemím pdprůměrný pčet výzkumných pracvníků i pčet zaměstnanců ve výzkumu a vývji Nízké zastupení žen ve výzkumu a nedstatečná pzrnst věnvaná tmut prblému z úrvně VO i státní správy Řízení lidských zdrjů na jedntlivých výzkumných ústavech a vyských šklách nedpvídá sučasným ptřebám a trendům (častý nábr zaměstnanců ze sektrvě a reginálně mezené skupiny lidí, nedstatečná mezinárdní a reginální mbilita, nízké zapjení výzkumných pracvníků ze zahraničí) Sciální invace Dynamický rzvj sciálních invací mim veřejný sektr Absence zřetelné pptávky veřejnéh sektru p invativních řešeních splečenských prblémů Pmalá reakce veřejnéh sektru na mžnsti řešení splečenských prblémů ze strany aktérů dbrné veřejnsti a bčanské splečnsti Omezený prstr pr partnersku splupráci mezi relevantními aktéry ptřebný pr integrvaná řešení kmplexních splečenských prblémů Nedstatečná míra finančních prstředků na strategicku pdpru sciálních invací 62

64 Silné stránky Klesající cena/náklady na internetvé připjení a kncvé zařízení zvyšuje pptávku uživatelů p využívání digitálních služeb Úsilí pskytvatelů internetvéh připjení rychlý rzvj vyskrychlstních sítí nvé generace (tzv. LTE/4G) Dbrá úrveň výzkumu suvisejícíh s blastí e- infrastruktury a ICT veducí i ke kmerčně úspěšným výsledkům a synergickým vazbám mezi výzkumným zázemím a pdnikatelskými aktivitami. Vyská míra využívání služeb egvernmentu firmami. Zavádění mderních digitálních technlgií d výuky na šklách. Slabé stránky Digitální agenda Dsud nedstatečně rzvinutá fyzická infrastruktura pr šíření vyskrychlstníh internetvéh připjení (zejména mim metrplitní blasti) Nízká míra využívání digitálních technlgií pr kmunikaci mezi bchdními partnery Nedstatečný přístup k vědeckým infrmacím v digitální frmě v pdbě dbrných databází a elektrnických vědeckých peridik Nízká míra využívání internetu byvateli ke kmunikaci s veřejnu správu suvisející i se špatnu dstupnstí těcht služeb pr bčany v elektrnické pdbě a jejich malé uživatelské přívětivsti. Nedstatečná a pmalu pstupující elektrnizace veřejné správy a nízká míra využívání těcht služeb uvnitř jedntlivých úřadů a v interní kmunikaci. Příležitsti Vnější analýza faktry vlivňující ČR a její Nárdní invační systém Přijetí služebníh zákna, pkud pvede ke zvýšení dbrnsti veřejné zprávy Využití nvéh daňvéh zvýhdnění pr firmy při přizvání výsledků VaV d výzkumných rganizací Nvý bčanský zákník Změny pdprující pružnější trh práce, vyšší flexibilitu zaměstnávání, vč. flexibilních úvazků Změny v institucinálním financvání VO upřednstňující kmerčně uplatnitelné výsledky a kvalitu výsledků před kvantitu. Hrzby Plitick-legislativní Nestabilita plitické scény snižující důvěryhdnst ČR pr zahraniční partnery, investry a dmácí firmy Krupce a vliv zájmvých skupin na rzhdvání veřejné správy Změny daňvéh systému zhršující pdmínky pr pdnikvý sektr a pdnikání v ČR Četnst a nepředvídatelnst regulatrních změn pr pdnikatele i pr výzkumné rganizace Slžitst systému administrace strukturálních fndů EU, vyské transakční náklady Četné a nepředvídatelné změny v administraci strukturálních fndů EU - nejisté prstředí pr příjemce Ztráta důvěry bčanů v plitické rzhdvání/demkratické principy vládnutí Neefektivní a špatné vynucvání práva v ČR, rstucí nedůvěra v systém vynucvání práva Zavádění neprmyšlených refrem a změn v klíčvých systémech - vzdělávání a vyské šklství, důchdvý systém, Byrkratický systém výrazně pdvazující efektivitu institucí na všech úrvních vč. pdniků (zahrnuje 63

65 Příležitsti Vstup d Eurzóny - snížení transakčních nákladů pr firmy, vyšší atraktivita ČR pr investry Zájem zahraničních firem investvat d aktivit s vyšší přidanu hdntu v zemích střední Evrpy Open innvatin: pptávka NNS p invacích tvří prstr pr kvalitní firmy s kvalitními aktivitami Reintegrace hdntvéh řetězce: klkace výrbních závdů ddavatelů s vlastními výrbními závdy Kncentrace VaV aktivit NNS: získání dalších aktivit navazujících či bsluhujících výrbu, včetně VaV a strategických bchdních služeb neb jejich částí Re-industrializace - návrat výrbních aktivit d tradičních reginů, vč. Evrpy Psun glbální pptávky, růst pptávky na výchdních trzích, kde má ČR dbrý zvuk Růst pdnikatelských příležitstí na nvých, rychle rstucích trzích v Asii, Jižní Americe a Africe. Rzlžené znalstní sítě využívání kmpetencí českých VaV týmů ve specifických znalstních dménách pr ptřeby glbální invační pptávky Hrzby jak agendu suvisející s jádrvu činnstí, tak aktivity spjené se zakládáním firem, apd.) Eknmick-finanční Rstucí pptávka p survinách a energetických zdrjích růst cen, závislst ČR na dvzu Kncentrace VaV aktivit NNS: - VaV aktivity NNS se budu kncentrvat mim ČR - pkud v ČR zůstanu závdy nenárčné na znalstně zalženu prdukci, bude hrzit jejich dchd d zemí s levnějšími vstupy neb d blízksti VaV aktivit NNS Ztráta kmpetencí v tradičních a specializvaných brech Rstucí knkurence výchdasijských zemí v průmyslvých dvětvích zalžených nejen na levné pracvní síle, ale i na znalstně a technlgicky nárčných aktivitách Slabá invační pptávka veřejnéh sektru stát a veřejná správa nepdprují invativní řešení v blasti své půsbnsti, nezadávají je ptenciálním ddavatelům Silná eknmická vazba na evrpsku měnvu unii, v případě slabení německéh exprtu negativní dpady na ČR Zvyšvání netarifních bariér mezinárdníh bchdu Evrpská regulace: - přebírání v přehnané míře gldplating, dpady na výrbní firmy Hrší schpnst firem předjímat změny a nvé trendy na glbální úrvni Zájem talentvaných lidí z ciziny práci/kariéru v ČR: - ze zemí na výchd d ČR - ze zemí v jižní Evrpě - přesun zájmu i mim Prahu (d větších měst, d menších měst za kariéru, bude-li existvat) Vše pdmíněn rzvjem znalstně nárčnějších aktivit, příležitstí pr mladé Pzitivní dpady stárnutí ppulace nvé bchdní příležitsti (prdukty a služby) Sci-demgrafické Stárnutí ppulace a ztížená udržitelnst důchdvých 49 a zdravtních systémů pr státní rzpčet Velikst a věkvá struktura ppulace - pčet byvatel ve věku 8 18 je plviční vůči pčtu byvatel ve věku 35 45, t způsbuje: - skkvu změnu živtníh stylu a hdnt, jiný vztah ke sptřebě i k práci - úbytek talentů, malé pčty studentů VŠ i méně studentů technických SŠ Nadále klesající kvalita abslventů a rstucí pdíl humanitně rientvaných abslventů splu 49 Udržitelnst důchdvéh systému bude částečně pkryta prdlužváním naděje džití pr bdbí následujících let. 64

66 Příležitsti Hrzby Kvalitativní změna typickéh bčana s dchdem zkušených pracvníků d důchdu v důchdvém věku aktivní jak ve splečenském pvede k nedstatku pracvní síly pptávané tak eknmickém živtě průmyslem (jak brvě, tak hlubku znalstí) Růst pčtu lidí tužících p seberealizaci za hranicí Odliv talentvaných a vysce kvalifikvaných materiálníh zajištění (důsledkem rzvj pracvníku z ČR (tzv. brain drain dliv mzků) 50 pdnikavsti a splečenskéh přínsu Snižvání ptřeby lidské práce v důsledku růstu realizvaných aktivit) prduktivity Sciální nestabilita splečnsti v důsledku zvyšujících se rzdílů (zvýšenéh vnímání rzdílů) mezi skupinami byvatel vnímání scial divide, růst sekundárníh a šedéh pracvníh trhu Špatná image pdnikatelů ve splečnsti Malá atraktivita pdnikatelské kariéry, vyská citlivst na vnímání pdnikatelskéh rizika Zhršující se pdmínky pr znevýhdněné skupiny byvatel (matky p mateřské dvlené) jejich hrší přístup na kvalifikačně nárčné segmenty trhu práce, ztráta ptenciálních dbrníků Technlgické Pkračující digitalizace a autmatizace a rzvj pkrčilých výrbních technlgií a z th vyplývající změna prdukčních řetězců Změny v dpravních prcesech jedntlivých druhů dpravy (např. autnmní dpravní prstředky ve veřejné hrmadné a individuální sbní dpravě) a dpravních systémech (dprava ve velkměstech) změní pptávku p řešeních ve výrbě dpravních prstředků Rstucí tlak na využívání primárních zemědělských zdrjů. Zajištění dluhdbéh dstatku survin pr ptraviny a paliva Decentralizace výrby energie. Rstucí význam OZE a jejich technlgií Nvé IT technlgie umžňující efektivnější rganizaci a fungvání eknmiky a splečnsti - Nvé technlgie na zpracvání, uchvání a přens velkbjemvých dat - IT systémvá řešení pr rzvj tzv. "smart cities" infrastruktury Nvé přístupy ve zdravtnictví a léčbě nemcí: - pr knkrétní ptřeby pacienta upravená léčiva - Včasnější a rychlejší diagnstika ve zdravtnictví (snižující náklady v celém systému) Vyské náklady na chranu duševníh vlastnictví v Evrpě Nvé technlgie těžby zemníh plynu a rpy (břidlicvý plyn a rpa) snížení cen energií, v důsledku přesun výrby d blastí s levnu pracvní silu Růst nákladů na energie v důsledku pdpry OZE dchd (energeticky nárčných) výrb d zemí s nižšími náklady (nejen na energii), ztráta ptenciálu invační pptávky v některých brech. Digitalizace a autmatizace výrby nižší využívání nespecializvané pracvní síly 50 Celkvě záprná bilance talentů. 65

67 5 Výzkumná a eknmická specializace ČR 5.1 Pjetí specializace Inteligentní specializaci je v kntextu ČR nutné chápat jak nástrj pr rientaci veřejných investic a vytváření vhdných rámcvých pdmínek s cílem psílit knkurenční výhdu v glbální eknmice. Smyslem inteligentní specializace je pak vytvření unikátní kmbinace kapacit, znalstí a dvednstí zalžené na existujícím hspdářském, splečenském a znalstním ptenciálu země. Zásadní je psilvání tzv. kritické masy a také diverzifikace v rámci specializace, tj. zapjení existujících aktiv a znalstí v nvých aplikačních blastech. Ačkliv inteligentní specializace zahrnuje jak investice d blasti veřejnéh výzkumu, tak investice d blasti firemních invací, zásadní pr její úspěch je zapjení aktérů se znalstí mžnéh tržníh uplatnění nvých znalstí a invací, schpných identifikvat nvé příležitsti pr invační aktivity v sukrmé i veřejné sféře. Bez splnění tét pdmínky není mžné čekávat realizaci invací ve smyslu prduktů a služeb, které přinesu užitek pr zákazníky, resp. pr splečnst (v případě veřejné sptřeby), a v důsledku ani psílení knkurenceschpnsti. V tmt kntextu je také nutné nahlížet lgiku výběru, pr kteru je rzhdující eknmická specializace, jež dráží stávající (resp. dsavadní) knkurenční výhdu. Knkurenční výhda může být zalžena na nákladvé výhdnsti, gegrafické plze (cž v případě české eknmiky představuje dsud převažující zdrje knkurenční výhdy), neb na expertíze, znalstech a invační schpnsti v určitém segmentu eknmické aktivity. Stávající výzkumnu specializaci, na druhé straně, je třeba nahlížet jak zdrj impulsů pr aplikace, která se mhu stát důležitým zdrjem knkurenční výhdy. T však puze za předpkladu, že zdrje znalstí budu náležitě prpjeny s eknmickými aktivitami v sukrmé, veřejné i neziskvé sféře. Z hlediska definvání blastí inteligentní specializace je důležité rzlišvat dva klíčvé vlivy, které jsu určující pr identifikaci ptenciálních nvých aplikačních příležitstí. Na jedné straně jsu t splečenské výzvy, na straně druhé pak znalstní dmény, představující čast nezamýšlené důsledky dsavadníh hspdářskéh a splečenskéh vývje, s nimiž se jak splečnst musíme vyrvnat. Splečenské výzvy představují z hlediska inteligentní specializace vnější stimuly, které mhu mít pvahu splečenských a eknmických ptřeb a hrzeb, ale sučasně vytvářejí příležitsti pr invativní řešení, včetně technlgických a sciálních invací. Lze je tedy pvažvat za pptávkvé stimuly, pr něž dsud neexistuje uspkjivá nabídka řešení. Pr ptřeby inteligentní specializace v ČR jsu splečenské výzvy definvány, ve vazbě na trendy a cíle identifikvané v rámci Nárdních pririt rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací, takt: Knkurenceschpná eknmika zalžená na znalstech 66

68 Udržitelnst energetiky a materiálvých zdrjů Prstředí pr kvalitní živt Sciální a kulturní výzvy Zdravá ppulace Bezpečná splečnst Znalstní dmény představují subr pznatků a technlgických schpnstí generické, průřezvé pvahy s širkým spektrem mžných aplikací v řadě blastí sukrmé i veřejné sptřeby. Znalstní dmény jsu pr ptřeby inteligentní specializace v pdmínkách ČR definvány v suladu s definicí tzv. Key Enabling Technlgies takt: pkrčilé materiály, nantechnlgie, mikr a nanelektrnika, ftnika, pkrčilé výrbní technlgie, průmyslvé bitechnlgie. V případě znalstních dmén i splečenských výzev hraje veřejný sektr a veřejné investice d výzkumu a invací dvjí nezastupitelnu rli. Plní funkci investra, který má zajistit existenci dpvídající úrvně fundamentálních znalstí a expertíz, které jsu důležité z hlediska dluhdbé knkurenceschpnsti eknmiky a efektivní veřejné správy, a t včetně zajištění dpvídajících mechanismů pr prvázání nabídky znalstí s pptávku uživatelů. Na straně druhé má být veřejný sektr partnerem, který definuje ve splupráci s firemní sféru klíčvé splečenské výzvy, na něž je nutné priritně reagvat a úměrně tmu směrvat veřejné prstředky. Tmu může napmáhat pdpru rzvje nvých aplikací neb snahu přím zajistit nvé aplikace a řešení v brech, kde funguje veřejný sektr v rli významnéh klienta (např. v blasti veřejných a plveřejných statků jak je zdravtní péče, chrana živtníh prstředí, bezpečnst, vzdělávání, ptravinvá sběstačnst ad.). Sukrmý sektr má nezastupitelnu rli v identifikaci aplikačních dvětví (frmu EDP) směřujících k invacím, nvým prduktům a službám s uplatněním v knkrétních tržních nikách. Může se přitm jednat jak využití nvých pznatků jedntlivých znalstních dmén, tak řešení zalžená na již dstupných technlgiích, ale pskytvaná nvým způsbem, neb na řešeních pvahy netechnické invace, která však také mhu mít zásadní přínsy pr knkurenceschpnst eknmiky, zejména v blasti služeb. Inteligentní specializace musí na jedné straně zajistit v dpvídajícím rzsahu investice d znalstních dmén nezbytných pr udržení a psílení existující knkurenční výhdy, sučasně ale také vytvářet pdmínky pr rzvj nvých aplikačních blastí a příležitstí, včetně těch, které budu reagvat na identifikvané splečenské výzvy. Inteligentní specializace má za úkl definvat 67

69 Sald ZO/HDP (%) Mezirční dynamika vývzu (%) v priritních brech eknmické specializace nástrje, které zajistí těsnější prpjení mezi firmami a výzkumnými rganizacemi cby nsiteli expertízy v jedntlivých znalstních dménách. 5.2 Specializace ČR Eknmická specializace ČR je velmi malá tevřená eknmika, která je zalžena na exprtu, cž dkládá vývj salda zahraničníh bchdu (viz Graf 12), kdy d rku 2004 sledujeme kladné sald ZO. Graf 12 - Vývj zahraničníh bchdu ČR v letech Sald ZO/HDP (%) dynamika vývzu zbží a služeb Zdrj: ČSÚ (nárdní účty, HDP výdajvu metdu), vlastní zpracvání V rce 2017 dsáhl exprt mld. Kč, cž dpvídá 83,4 % hdnty HDP 51. Analýza exprtu je prt výchzím krkem pr identifikaci dmén inteligentní specializace. Analýzu exprtu identifikujeme hlavní bry, v nichž je eknmika ČR mezinárdně knkurenceschpná. Uvnitř těcht brů dále identifikujeme hlavní prduktvé skupiny, v nichž je ČR mezinárdně významnu eknmiku. Prvním krkem analýzy exprtu je identifikace prduktvých tříd SITC 2 52 s nejvyšším pdílem na exprtu ČR. Pr eliminaci vlivu dílčích mezirčních výkyvů je pdíl na exprtu pčítán jak průměrný pdíl v letech Pdíl na exprtu je indikátrem významnsti jedntlivých prduktvých tříd pr eknmiku ČR. Druhým krkem je výpčet tzv. zjevné kmparativní výhdy (revealed cmparative advantage) pr prduktvé třídy SITC 2. Také v tmt případě je dsažen eliminace mezirčních výkyvů prstřednictvím průměru za rky Pr měření kmparativní výhdy byl pužit 51 Hdnta vychází ze statistiky Českéh statistickéh úřadu zahraniční bchd a HPH, nárdní účty. 52 SITC 2 Standardní mezinárdní klasifikace bchdvanéh zbží. SITC 2 značuje úrveň pdrbnsti členění na dvě místa. 68

70 Balassův index Balassův index 53 (BI) na jehž základu je mžné určit specializaci vývzu určitéh výrbku dané země. Výsledek prvních dvu krků zbrazuje Graf 13. 3,00 Graf 13 Exprtní specializace ČR na úrvni tříd SITC2 2,50 2,00 1, , , ,00 0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 Průměrný pdíl na exprtu ČR Zdrj: vlastní výpčty na základě dat UNCTAD a ČSÚ (databáze zahraničníh bchdu) Pzn.: Pr přehlednst jsu uvedeny puze vybrané třídy SITC2. Graf 13 dkládá, že hlavními tahuny vývzu ČR jsu (i) autmbilvý průmysl SITC 78, (ii) elektrtechnický a elektrnický průmysl SITC 75, 76 a 77 a (iii) strjírenský průmysl SITC 71, 72 a 74. Významný pdíl na exprtu vykazují také plžky spadající pd kvdělný (SITC 69) a hutnický (SITC 67) průmysl. Rzsah a exprtní síla psledních dvu průmyslvých dvětví ukazuje silné zázemí pr strjírenský, autmbilvý a elektrtechnický 54 průmysl. Terénní průzkumy pdnikvé sféry ukázaly, že zejména autmbilvý průmysl - jakžt sfistikvaný dběratel - zvyšuje 55 mezinárdní knkurenceschpnst těcht tradičních průmyslvých dvětví, která mají vyský pdíl na zaměstnansti. Dminantní autmbilvý, elektrtechnický a strjírenský průmysl tak d značné míry 53 Balassův index (BI), neb též index dhalené kmparativní výhdy (Revealed Cmparative Advantage). BI je pr vývz vyjádřen jak pměr pdílu vývzů dané kmditní skupiny na celkvých vývzech dané země a pdílu vývzů tét kmditní skupiny na celkvých vývzech sledvané referenční skupiny zemí. Pkud je hdnta BI větší než jedna, ptm můžeme říct, že daná země se v rámci zkumané skupiny zemí specializuje na vývz dané kmditní skupiny. 54 Hutnictví a kvdělný průmysl jsu zdrji významných mdulů a kmpnent např. pr prdukty z blasti silnprudé elektrtechniky (např. generátry, elektrmtry apd.), knstrukcí autmbilů, strjů ad. 55 Firmy v autmbilvém průmyslu velmi silně tlačí na snižvání jedntkvých nákladů a tím na výrbní efektivitu a absrpci mderních technlgií u svých ddavatelů (viz Berman Grup, 2010: Analýza věcných pririt a ptřeb jedntlivých blastí v půsbnsti MPO pr zaměření pdpry ze strukturálních fndů EU v příštím prgramvacím bdbí 2014+). Tyt firmy, čast z kvdělnéh, hutnickéh a plastikářskéh průmyslu, pstupně dsáhly vyské výrbní efektivity, cž jim umžnil úspěšně prnikat na jiné trhy mim autmbilvý průmysl. 69

71 představují tahuny vnitřní restrukturalizace dalších tradičních průmyslvých dvětví. Sučasně pdprují exprt z prvázaných brů. Příkladem je SITC 62 Výrbky z pryže j.n., cž je z velké části dán kncentrací výrbců pneumatik (nejen pr autmbily). Specifickým případem je plžka SITC 89 různé výrbky jinde neuvedené. Jedná se však velmi pestru strukturu btížně zařaditelných prduktů 56, které nelze pvažvat za samstatný br. Vyský pdíl tét plžky na exprtu a BI mírně nad hdntu 1 dpvídá značné šíři výrbní základny v ČR rientvané na evrpské trhy 57. Tabulka 7 Třídy SITC 2 s nejvyšším pdílem na exprtu ČR Exprtní plžka - SITC 2 pdíl na exprtu ČR (%) Balassův index (BI) ČR kód Název Silniční vzidla Elektrická zařízení, přístrje a sptřebiče, j.n. 75 Kancelářské strje a zařízení k autmat. zpracvání dat 74 Strje a zařízení všebecně užívané v průmyslu, j.n Různé výrbky, j.n Kvvé výrbky, j.n Zařízení pr telekmunikace a pr záznam a reprdukci zvuku Strje a zařízení k výrbě energie Želez a cel Výrbky z pryže, j.n Surviny nepživatelné s výjimku paliv Nábytek a jeh díly Od zdravtnických prstředků přes pera a tužky až p bižuterii a zdbné předměty pr turisty. Nicméně br zdravtnických prstředků a pmůcek vykazuje bzvlášť zajímavu dynamiku. 57 Berman Grup (2010): Analýza věcných pririt a ptřeb jedntlivých blastí v půsbnsti MPO pr zaměření pdpry ze strukturálních fndů EU v příštím prgramvacím bdbí

72 Exprtní plžka - SITC 2 pdíl na exprtu ČR (%) Balassův index (BI) ČR 62 Strjní zařízení pr určitá dvětví průmyslu x Pdíl 1-5 plžky na exprtu ČR x Pdíl 6 10 plžky na exprtu ČR x Pdíl prvních 10 plžek na exprtu ČR Zdrj: vlastní výpčty na základě dat UNCTAD a ČSÚ (databáze zahraničníh bchdu) Pzn.: Tučně zvýrazněny třídy SITC 2, u nichž ve sledvaném bdbí dšl ke zvýšení BI. Z Tabulka 7 vyplývá, že k růstů BI dšl u tříd silniční vzidla (78), kancelářské strje a zařízení k autmat. zpracvání dat (89), Různé výrbky (69) a zařízení pr telekmunikace a pr záznam reprdukci zvuku (76). 71

73 Graf 14 - Exprt ČR dle NACE v rce 2015 (%) J63 Infrmatin service activities J62 Cmputer prgramming, cnsultancy and related activities J61 Telecmmunicatins J60 Prgramming and bradcasting activities J59 Mtin picture, vide and televisin prgramme J58 Publishing activities I56 Fd and beverage service activities I55 Accmmdatin H53 Pstal and curier activities H52 Warehusing and supprt activities fr transprtatin H51 Air transprt H50 Water transprt H49 Land transprt and transprt via pipelines G47 Retail trade, except f mtr vehicles and mtrcycles G46 Whlesale trade, except f mtr vehicles and G45 Whlesale and retail trade and repair f mtr vehicles F43 Specialised cnstructin activities F42 Civil engineering F41 Cnstructin f buildings E39 Remediatin activities and ther waste management E38 Waste cllectin, treatment and dispsal activities; E37 Sewerage E36 Water cllectin, treatment and supply D Electricity, gas, steam and air cnditining supply C33 Repair and installatin f machinery and equipment C32 Other manufacturing C31 Manufacture f furniture C30 Manufacture f ther transprt equipment C29 Manufacture f mtr vehicles, trailers and semi-trailers C28 Manufacture f machinery and equipment n.e.c. C27 Manufacture f electrical equipment C26 Manufacture f cmputer, electrnic and ptical prducts C25 Manufacture f fabricated metal prducts, except C24 Manufacture f basic metals C23 Manufacture f ther nn-metallic mineral prducts C22 Manufacture f rubber and plastic prducts C21 Manufacture f basic pharmaceutical prducts and C20 Manufacture f chemicals and chemical prducts C19 Manufacture f cke and refined petrleum prducts C18 Printing and reprductin f recrded media C17 Manufacture f paper and paper prducts C16 Manufacture f wd and f prducts f wd and C15 Manufacture f leather and related prducts C14 Manufacture f wearing apparel C13 Manufacture f textiles C12 Manufacture f tbacc prducts C11 Manufacture f beverages C10 Manufacture f fd prducts B09 Mining supprt service activities B08 Other mining and quarrying B07 Mining f metal res B06 Extractin f crude petrleum and natural gas B05 Mining f cal and lignite A03 Fishing and aquaculture A02 Frestry and lgging A01 Crp and animal prductin, hunting and related service 0,001% 0,082% 0,014% 0,000% 0,007% 0,053% 0,028% 0,002% 0,000% 0,160% 0,018% 0,000% 0,106% 1,169% 2,838% 0,097% 0,128% 0,099% 0,000% 0,434% 0,000% 0,002% 1,719% 0,404% 1,413% 0,588% 1,525% 7,476% 6,332% 4,493% 6,677% 3,107% 1,882% 4,605% 0,947% 2,994% 0,002% 0,387% 1,485% 1,177% 0,157% 0,307% 1,283% 0,054% 0,488% 2,196% 0,001% 0,124% 0,000% 0,000% 0,271% 0,007% 0,167% 0,280% 12,240% 28,704% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Zdrj: Eurstat (Internatinal trade in gds), vlastní výpčty 72

74 Pzn.: Z důvdu přehlednsti jsu v grafu uvedeny puze vybrané NACE. Z Graf 14 je patrné, že vývzu dminuje NACE 29 Výrba mtrvých vzidel, přívěsů a návěsů (pdíl na celkvém exprtu ČR v rce 2015 činí 29 %). Dalšími významnými exprtními plžkami jsu NACE 46 Velkbchd, krmě mtrvých vzidel (pdíl 12 %), 28 Výrba strjů a zařízení (pdíl 7 %), 25 Výrba kvvých knstrukcí, krmě strjů a zařízení (pdíl 7 %), 27 Výrba elektrických zařízení (pdíl 6%), 22 Výrba pryžvých a plastvých výrbků (pdíl 5 %), 26 Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení (pdíl 4,5 %). Ptvrzuje se tedy dminantní exprtní význam autmbilvéh (NACE 29), elektrnickéh (NACE 26), strjírenskéh (NACE 28) a elektrtechnickéh (NACE 27) průmyslu. Tabulka 7 zachycuje puze tk zbží a nikliv služeb, a z tht důvdu byly vypčítány hdnty BI pr jedntlivé kategrie služeb (viz Tabulka 8). Tabulka 8 - BI dle typů exprtních služeb ČR vs. svět Průměr Průměr BI Kategrie ČR svět ČR svět průměr průměr Služby celkem Dprava Cestvní ruch Ostatní služby I Telekmunikační služby 2.71 : 1.85 : : : 3.II Stavebnictví III Pjišťvnictví IV Finanční služby V Pčítačvé a infrmační služby VI Práva k dušev. vlastnictví a lic. pplatky VII Ostatní pdnikvé služby

75 Průměr Průměr BI Kategrie ČR svět ČR svět průměr průměr VIII 3.IX Osbní, kulturní a rekreační služby Veřejné služby jinde neklasifikvané Úhrn tržních služeb Zdrj: vlastní výpčet na základě dat UNCTAD. Pzn.: Tučně zvýrazněny kategrie, u nichž ve sledvaném bdbí dšl ke zvýšení BI. ČR má kmparativní výhdu ve službách spjených s dpravu a cestvním ruchem, cž dpvídá gegrafické plze ČR ve středu Evrpy. Důležitu rstucí sučástí tét plžky z phledu RIS3 je lgistika. 58 Jde br, jehž rzvj je z velké části hnaný rzvjem v průmyslvých brech. Na druhu stranu pdmínky pr rzvj lgistiky a suvisejících služeb představují významnu sučást celkvých pdmínek pr rzvj zpracvatelskéh průmyslu a služeb spjených s péčí zákazníky. 59 Dpravu a zvláště lgistiku prt můžeme vnímat jak specificku sučást specializace ČR, která je pstavena zejména na výše uvedených průmyslvých dvětvích. Dprava a cestvní ruch generují skr 43 % celkvéh exprtu služeb. Specificku blast z hlediska RIS3 představuje cestvní ruch, který je částečně bsažen v plžce 2 cestvní ruch (travel). Cestvní ruch bude spíše specializací na reginální než na nárdní úrvni. Pdle změn hdnt BI lze říci, že výrazný nárůst specializace exprtu zaznamenaly tři kategrie: Dprava, Stavebnictví a Pjišťvnictví. Další kategrií, která zaznamenala relativně vyský nárůst BI je kategrie Práva k duševnímu vlastnictví a licenční pplatky. Nárůst BI byl zaznamenán i u služeb v blasti IT. U tét kategrie služeb dšl v psledním desetiletí k růstu pdílu na celkvém exprtu služeb. Za tímt vývjem stjí jak rzvj aktivit glbálních center zákaznických služeb, tak dynamický rzvj pdnikání v blasti vývje SW a suvisejících služeb. S hledem na pvahu IT služeb, které v sbě zahrnují také řadu pdpůrných služeb nezbytných pr 58 Z Prahy lze v rámci jedndenní cesty kamiónu bslužit trh čítající cca. 200 mil. lidí, přičemž jejich kupní síla je v rámci světvéh srvnání velmi vyská. 59 V psledním desetiletí se rzvíjí služby suvisející s trendem rstucí individualizace sptřeby a péče zákazníka. Příkladem může být zajištění peračních setů na míru nemcnicím, kdy perační sety bsahují nástrje a prstředky (vyrbené v různých zemích) připravené na míru lékařům veducích perace v dané nemcnici. Tímt způsbem jsu z ČR bsluhvány i nemcnice v klních zemích (např. v Německu). 74

76 realizaci exprtu průmyslvéh zbží, je mžné dvětví IT služeb a služeb digitální eknmiky (včetně vývje sftwaru) pvažvat za jedn z klíčvých dvětví české eknmiky. Další nárůst exprtu znalstně intenzivních služeb, včetně IT služeb, lze pvažvat za nezbytný předpklad dalšíh zvyšvání hdnty exprtu ČR a zlepšvání pzice českých firem v glbálních hdntvých řetězcích. Vedle IT služeb je pak nutné přiřadit mezi významná dvětví služeb s vysku exprtní rientací také kulturní a kreativní dvětví 60 Vedle exprtní významnsti byla v dalším krku psuzena významnst brů dle pdnikvých výdajů na výzkum a vývj (VaV). Graf 15 - Výdaje na VaV v pdnikatelském sektru pdle dvětví eknmické činnsti CZ NACE (2014, 2016; mld. Kč) 69, 70,73-75 Ostatní prfesní, vědecké a technické činnsti 71 Architektnické a inženýrské činnsti; technické PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ 581, 59-61, 639 Ostatní infrmační a kmunikační činnsti 582, 62, 631 Činnsti v blasti IT VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; STAVEBNICTVÍ VÝROBA A ROZVOD VODY, ELEKTŘINY, PLYNU, Ostatní zpracvatelský průmysl 30 Výrba statních dpravních prstředků a zařízení 29 Autmbilvý průmysl - výrba mtrvých vzidel 28 Strjírenský průmysl 27 Elektrtechnický průmysl - výrba elektrických zařízení 26 Výrba pčítačů, elektrn. a ptických přístr. a zařízení 25 Výrba kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků 24 Metalurgický průmysl - výrba základních kvů, hutní 23 Průmysl skla, keramiky, prcelánu a stavebních hmt 22 Gumárenský a plastvý průmysl 21 Farmaceutický průmysl Petrchemický a chemický průmysl 16-17, 31 Dřevzpracující a papírenský průmysl Textilní, děvní a buvnický průmysl Ptravinářský a nápjvý průmysl TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Zdrj: ČSÚ (výzkum a vývj), vlastní zpracvání Pzn.: Z důvdu přehlednsti jsu uvedeny vybrané CZ NACE Výdaje na VaV v pdnikatelském sektru za rk 2016 (mld. Kč) Výdaje na VaV v pdnikatelském sektru za rk 2014 (mld. Kč) 60 Viz např. Gd Cuntry Index, který identifikuje ČR v glbálním měřítku jak jednu z předních zemí z hlediska relativní intenzity exprtu kulturních statků ve vztahu k veliksti nárdní eknmiky (The Gd Cuntry (2017)

77 Oprti rku 2014 dšl v rce 2016 k růstu celkvých výdajů na VaV v pdnikatelském sektru 2 mld. Kč. K největšímu růstu výdajů na VaV v pdnikatelském sektru dšl u NACE 29 Autmbilvý průmysl výrba mtrvých vzidel, 582, 62, 631 Činnsti v blasti IT, 27 Elektrtechnický průmysl výrba elektrických zařízení a 26 Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení. Z hlediska pdílu na pdnikvých výdajích na VaV tuzemské eknmice dminují činnsti v blasti IT a autmbilvéh průmyslu. U autmbilvéh průmyslu je tat pzice z velké části způsbena firmu Škda Aut a.s., největším českým exprtérem, která se na tét plžce pdílí rzhdující míru. S velkým dstupem pak následuje strjírenství, elektrtechnický a elektrnický průmysl. Srvnání brů dle znalstní intenzity je zatížen velkými dlišnstmi mezi jedntlivými bry z hlediska režimu invací a ptřeby vstupů d invačníh prcesu v pdbě výsledků výzkumu a experimentálníh vývje. Tyt rzdíly se prmítají ve velmi rzdílných úrvních pdnikvých výdajů na VaV ve vztahu k vytvřené HPH dle jedntlivých brů. Pdstatně vyšší výdaje na VaV ku HPH v chemickém či farmaceutickém průmyslu ve srvnání s ptravinářským či kvdělným průmyslem tak nemusí nutně znamenat, že první dva uvedené bry jsu invativnější či ambicióznější z hlediska technlgických invací. Tabulka 9 níže prvnává znalstní intenzitu vybraných brů v ČR s úrvní znalstní intenzity daných brů pr země OECD. Z uvedených hdnt vyplývá, že nadprůměrné znalstní intenzity dsahuje puze br NACE 30 Výrba statních dpravních prstředků. Mírně pd průměrem je autmbilvý průmysl (NACE 29). Farmaceutický průmysl (NACE 21) již zastává výrazněji, stále se však phybuje klem 80 % průměrné intenzity v zemích OECD. 76

78 Tabulka 9 - Znalstní intenzita ve vybraných brech srvnání ČR s průměrem v zemích OECD 61 NACE NACE ppis Pdíl BERD na HPH (průměr za rky ) Zdrj: STI Database OECD. Pzn. 1: BERD = pdnikvé výdaje na výzkum a vývj; HPH = hrubá přidaná hdnta. Pzn.: Agregátní skupina high-tech zpracvatelský průmysl bsahuje pdle definice OECD ISIC Rev. 3 bry: letecký a ksmický průmysl, farmacie, kancelářská a výpčetní technika, rádia, televize a kmunikační technika, medicínské, přesné a ptické přístrje. Od sledvanéh bdbí se zvýšila znalstní intenzita pdnikvéh sektru v ČR, tudíž nelze hdnty uvedené v Tabulka 9 přeceňvat. Nvější data nejsu k dispzici ČR Země OECD 21 Výrba farmaceutických výrbků přípravků 25,34 30,20 83,9 OECD= Výrba statních dpravních prstředků 12,19 8,92 136,7 29 Výrba mtrvých vzidel 7,71 8,54 90,3 26/27 Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů / Výrba elektrických zařízení 4,25 14,52 29,3 28 Výrba strjů a zařízení 3,04 6,24 48,7 20 Výrba chemických látek a přípravků 2,37 8,69 27,3 22 Výrba pryžvých a plastvých výrbků 1,26 3,27 38,4 24 Výrba základních kvů, hutnictví; slévárenství 0,83 2,27 36,4 25 Výrba kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků 0,53 1,15 46,0 13/14/15 Výrba textilií, děvů, usní a suvisejících výrbků 1,11 1,96 56,7 10/11 Výrba ptravinářských výrbků, nápjů 0,33 1,04 31,1 17 Výrba papíru a výrbků z papíru 0,02 1,37 1,4 23 Výrba statních nekvvých minerálních výrbků 0,85 1,51 56,4 HI-TECH zpracvatelský průmysl - suhrnně 12,06 25,02 48,2 V statních brech je znalstní intenzita pdnikvé sféry na území ČR výrazně pd průměrem zemí OECD. Zvláště důležité je t v případě nsných exprtních brů strjírenství (NACE 28), elektrtechnika/elektrnika (NACE ), kvdělný (NACE 25) a hutnický (NACE 24) průmysl. Pdíl pdnikvých výdajů na VaV na vytvřené HPH v těcht brech nedsahuje ani plviční úrvně běžné v eknmikách OECD. Tat skutečnst dkumentuje celkvé pstavení české eknmiky v blasti invací, které se vyznačuje: dminancí invací v pdbě absrpce cizí technlgie nad invacemi, které jsu zalžené na vlastních technlgiích / technických znalstech; 61 Analýza vychází ze srvnání znalstní intenzity ve vybraných brech ČR a zeměmi OECD. OECD však d rku 2010 přestal sledvat na celku pr OECD země pr BERD a HDP. Z tht důvdu není mžné tabulku aktualizvat. 77

79 malým pčtem firem phybujících se na technlgické hranici svéh bru schpných genervat technlgické invace vyšších řádů, které jsu nvé pr trh; závislstí na velkých zahraničních firmách, z nichž většina má rzhdující část VaV kapacit mim ČR. Důsledkem uvedených charakteristik pdnikvéh sektru je nízká invační pptávka v blasti vyšších řádů invací, cž mezuje ptenciál pr výzkumnu splupráci a technlgický transfer mezi firmami a výzkumnými rganizacemi. Vezmeme-li v úvahu, že dpravní prstředky 62 jsu v zásadě strje vybavené mderní elektrniku a využívající mnžství elektrtechnických kmpnent, můžeme dsavadní prezentaci dat za exprt a pdnikvé výdaje na VaV shrnut tak, že hspdářský výkn ČR je zalžen na průmyslvé výrbě s rzhdujícím pstavením brů pírajících se znalsti a technlgie z blasti strjírenství, elektrtechniky a elektrniky. Významnu sučástí těcht aplikačních brů jsu infrmační technlgie a suvisející služby 63, které jsu integrální sučástí mderních technlgií ve strjírenství, elektrtechnice i dpravních systémech. Vedle autmbilvéh průmyslu, který představuje dminantní hnací dvětví pr velku část firem ze strjírenství, elektrtechniky i dalších ddavatelských brů, je důležitým hnacím dvětvím také energetika a investiční celky pr petrchemický, hutnický, těžební a strjírenský průmysl. Velký pdíl celkvé prdukce ve strjírenství a elektrtechnice knčí" v těcht brech. Význam energetiky a investičních celků spčívá mj. i v dbré image made in Czech na rychle se rzvíjejících trzích pst-světských zemí a některých států v Asii. Vedle těcht tradičních brů se z hlediska specializace na nárdní úrvni prfiluje také dvětví výrby léčiv a zdravtnických prstředků, která mají relativně vysku znalstní intenzitu a také rstucí eknmicku dynamiku. Autmbilvý, strjírenský, elektrtechnický a na ně navazující IT průmysl, stejně jak výrba léčiv a zdravtnických prstředků, jsu nsnými bry řady dalších zemí. Důležité je prt uvnitř těcht dvětví identifikvat knkrétní dílčí bry, které představují hlavní knkurenční sílu eknmiky. Právě tyt dílčí bry, resp. firmy v nich, jsu důležité pr identifikaci znalstních dmén, na jejichž rzvj bude cílit inteligentní specializace. Suhrnně je mžné na základě výše uvedené kmbinace dstupných empirických dat na straně jedné (data intenzitě exprtu, intenzitě výdajů na výzkum a vývj, vývji bratu v čase), a na straně druhé na základě zapčatéh prcesu entrepreneurial discvery, který prbíhá d rku 2013 na reginální úrvni, identifikvat blasti eknmické specializace, kde ČR vykazuje nadprůměrný růstvý ptenciál. Jsu t výrba dpravních prstředků a zařízení, strjírenství, elektrnika 62 Ať už jde auta, letadla či autbusy. 63 Pdíl příslušných NACE 62 a NACE 63 na pdnikvých VaV výdajích přesahuje 10 %. 78

80 a elektrtechnika, IT služby a sftware, výrba a distribuce elektrické energie, a léčiva a zdravtnické prstředky 64. Je nutné zdůraznit, že prakticky u všech identifikvaných aplikačních blastí (s výjimku IT služeb a částečně u zdravtních služeb a péče) se jedná bry výrbní. T dráží aktuální eknmicku specializaci ČR a v tmt hledu je žáducí také usměrňvat d buducna specializaci výzkumnu. T však nesmí vést k mylnému závěru, že je vhdné pdprvat výlučně průmyslvu výrbu. Napak u všech identifikvaných výrbních dvětví je s hledem na rstucí glbální kmdifikaci výrbních činnstí žáducí zvyšvat pdíl suvisejících kvalifikvaných služeb (např. knstrukce, testvání, design, zakázkvý vývj, pradenské služby, ale také marketingvé služby) na eknmické výknnsti ČR. V těcht aplikačních blastech existují české pdnikatelské subjekty, které vykazují značnu znalstní intenzitu, pzitivní eknmicku dynamiku a slibný ptenciál d buducna. Tyt blasti představují kncentraci zásadních znalstně intenzivních a invačních aktivit pdniků, které byly identifikvány s využitím entrepreneurial discvery prcess z reginální úrvně a věřeny datvými analýzami na nárdní úrvni. Jedná se aplikační blasti 65, v nichž se uplatňuje vysku míru specifická znalst a technlgické kmpetence a které je vhdné d buducna v rámci Strategie inteligentní specializace rzvíjet a psilvat. Výrba dpravních prstředků a zařízení Osbní autmbily a jejich kmpnenty (světlmety, spalvací mtry, převdy, brzdy atd.), vývj, knstrukce a testvání Letadla, zejména ultralehká, a jejich kmpnenty, vývj, knstrukce a testvání Ksmické technlgie 66, včetně jejich využití mim ksmické aplikace Elektrická vzidla a elektrické phnné jedntky Klejvá vzidla a jejich kmpnenty, vývj, knstrukce a testvání Materiály s nízku energeticku a materiálvu nárčnstí 64 Tent závěr je také v suladu se závěry analytických zjištění MPO (2014) - dkument Pririty MPO pr blast průmyslvéh výzkumu, vývje a invací ze září 2014, který identifikuje tyt pririty: 1. dpravní prstředky a jejich kmpnenty; 2. pkrčilé výrbní a strjírenské technlgie; 3. elektrnika, elektrtechnika, ptika, ftnika, ICT a suvisející IT služby; 4. speciální strje a zařízení a přesné přístrje; 5. pkrčilé materiály, technlgie pr jejich zpracvání; 6. nvé chemické technlgie, pstupy a prdukty, bitechnlgie a léčiva; 7. technlgie pr letecký a ksmický průmysl. Přístup dkumentu MPO, na rzdíl d RIS3, nedlišuje aplikační blasti a znalstní dmény, u nichž je ptenciál uplatnit znalst v generických, umžňujících technlgií napříč větším pčtem aplikačních blastí. 65 Nejedná se všem definitivní výčet, nýbrž přehled dsud identifikvaných aplikačních blastí, které by neměly zůstat pmenuty. Průběžné dplňvání a upřesňvání by měl být setrvalu sučástí prcesu entrepreneurial discvery, který bude z nárdní úrvně krdinván p celu dbu implementace RIS3 z úrvně nárdníh RIS3 manažera. 66 Ksmické technlgie jsu frmálně uvedeny jak sučást výrby dpravních prstředků, ve skutečnsti se však jejich využití prmítá d mnha dalších brů a dvětví a napak, ksmické technlgie využívají výsledků a vstupů z mnha dalších dvětví a znalstních dmén. 79

81 Sdělvací a zabezpečvací technika a elektrnické řídicí a infrmační systémy, vývj, knstrukce, testvání Strjírenství Energetické strjírenství (turbíny, ktle, spalvací a zplyňvací zařízení atd.) Engineering a prjekce pr investiční celky Strjírenská výrbní technika, mechatrnické systémy, bráběcí a tvářecí strje a nástrje Přesná mechanika a měřící technika Čerpací technika Textilní strje Prgresivní materiály a technlgie jejich zpracvání, pvrchvé úpravy Knstrukční činnsti, mdelvání, simulace Optimalizace výrbních prcesů Elektrnika a elektrtechnika Průmyslvá autmatizace, kmunikace, identifikace, kntrlní zařízení Rbtika, umělá inteligence Spínací technika, jističe, spínače, rzvaděče Mikrelektrnika Analytické, měřící a vědecké přístrje Elektrmtry a elektrické rtační strje a zařízení Optika, ptelektrnika, lasery a jejich aplikace IT služby a sftware Síťvé technlgie a bezpečnst sítí Antivirvý SW Databázvé, infrmační a expertní systémy, pdnikvý SW Kreativní IT služby, digitální media (inženýringvé a architektnické služby, pčítačvé hry, audivizuální a reklamní služby) Internetvé služby a mbilní aplikace Pčítačvé mdelvání, virtuální prttypvání Aplikace zalžené na prduktech ksmických systémů Výrba a distribuce elektrické energie Výrba a přeměna energie, zařízení pr výrbu a rzvd energie 80

82 Přens a řízení výrby a přensu elektrické energie, inteligentní energetické sítě Výknvá elektrnika, silnprudá elektrtechnika Jaderná energetika Těžba a využití uhlí Obnvitelné zdrje energie, energetické využití dpadů Energetické materiály Nízkuhlíkvé technlgie a energetické úspry Energetická ptimalizace činnstí pr uskutečnění a zabezpečení dpravy Léčiva a zdravtnické prstředky a metdy Zdravtní technika a pmůcky Implantáty a zdravtní náhrady, bilgicky aktivní materiály Diagnstická zařízení Léčiva, farmakchemie Zdravtní služby a péče (lázeňství a balnelgie, klinické zkušky, bistatistika, apd.) Krmě šesti aplikačních dvětví dvzených d eknmické a invační dynamiky příslušných aplikačních dvětví byl dále dplněn ještě sedmé téma, které reflektuje ptřebu invací v blasti přírdních zdrjů, zemědělství a ptravinářství 67. Jde blast, kde v tut chvíli neexistuje bezprstřední kmparativní výhda ČR v mezinárdním měřítku, existuje zde však důvdný předpklad, že z hlediska udržení dluhdbé knkurenceschpnsti jde kriticku blast nezbytnu pr předcházení rizik (udržitelnst rzvje, bezpečnst a dstatečnst zdrjů), která mhu dluhdbě hržvat prsperitu eknmiky a splečnsti. Také v tmt tématu byly identifikvány užší aplikační blasti, které vykazují výraznu dynamiku z hlediska prdukce nvých pznatků a dsahvaných aplikací. Přírdní zdrje, zemědělství a ptravinářství Separační a sanační technlgie pr živtní prstředí a ptravinářství Technlgie zpracvání, čištění a úpravy vdy, půdy a zpracvání dpadů Ptravinářství a ptravinvá bezpečnst Zemědělské a ptravinářské technlgie (bitechnlgie, mikrbilgické pstupy apd.) Výrba alkhlických nápjů (vč. pivvarnictví) a suvisející ddavatelské řetězce 67 Empiricky se identifikace tht aplikačníh dvětví pírá závěry studie Pracvní návrh hlavních závěrů analytických pdkladů pr stanvení výzkumné specializace ČR (TC AV, 2014), a také priritu č. 3 definvanu v dkumentu Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací. 81

83 Sladkvdní rybářství a zpracvání ryb Vedle tradičně silných hspdářských dvětví tvří významnu skupinu uživatelů výsledků výzkumu také veřejná správa a další rganizace spravující veřejné statky, zejména tam, kde dchází k mnplní či ligplní tržní situaci ( veřejné infrastruktury ). Mezi tat dvětví patří zejména sektr zdravtnictví, dále blast energetiky a energetickéh hspdářství (výrba a rzvd elektrické energie), vdníh a dpadvéh hspdářství, mnitringu živtníh prstředí a patření na snižvání negativních jevů na člvěka a prstředí (včetně vlivu klimatických změn), a bezpečnst (včetně správy kritických infrastruktur a řízení krizvých situací). Jedná se v pdstatě splečenské výzvy, na které musí česká splečnst reagvat a pr které je nezbytné udržvat a dále rzvíjet znalstní zázemí. Splečenské výzvy přitm čast vyžadují invativní řešení zalžená na kmbinaci znalstí a expertízy z jedntlivých výzkumných blastí a sučasně jejich řešení může v řadě případů nejen nabízet řešení splečenských prblémů, ale také tvírat nvé tržní příležitsti pr sukrmé subjekty. Tabulka 10 uvádí přehled splečenských výzev, na něž je nutné reagvat při definvání intervencí v blasti VaVaI při implementaci Strategie inteligentní specializace. Tabulka 10 - Splečenské výzvy ČR 68 Splečenské výzvy Knkurenceschpná eknmika zalžená na znalstech Udržitelnst energetiky a materiálvých zdrjů Prstředí pr kvalitní živt Sciální a kulturní výzvy Zdravá ppulace Bezpečná splečnst Využití nvých pznatků z blasti tzv. General Purpse Technlgies Psílení udržitelnsti výrby a dalších eknmických aktivit Psílení bezpečnsti a splehlivsti Mapvání a analýza knkurenčních výhd. Udržitelná energetika Snižvání energetické nárčnsti hspdářství Materiálvá základna Přírdní zdrje Glbální změny Udržitelný rzvj krajiny Envirnmentální technlgie a ekinvace Envirnmentálně příznivá splečnst Demgrafické a sciální prměny Vládnutí a správa Kultura, hdnty, identita a tradice Rzvj a uplatnění lidskéh ptenciálu Člvěk, věda a nvé technlgie Vznik a rzvj chrb Nvé diagnstické a terapeutické metdy Epidemilgie a prevence nejzávažnějších chrb Bezpečnst bčanů Bezpečnst kritických infrastruktur a zdrjů Krizvé řízení a bezpečnstní plitika Obrana, branyschpnst a nasazení zbrjených sil 68 Definván na základě Nárdních pririt rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací (2012). 82

84 Indikativní rzlžení nárdní eknmické specializace v rámci krajů přibližuje Tabulka 11. Přehled dplňují reginálně specifické specializace, které jdu nad rámec specializace nárdní, ale přest představují v reginálním měřítku významná aplikační dvětví. 83

85 Tabulka 11 - Zastupení aplikačních dvětví (eknmických specializací) v krajích ČR 69 Oblast Nárdní invační platfrma Aplikační dvětví (Eknmická specializace) Kraj JČK JMK KVK KHK LBK MSK OLK PAK PLK PHA STČ ULK VYS ZLK Pkrčilé strje/technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl Digital market technlgies a elektrtechnika Dpravní prstředky pr 21. stletí Péče zdraví, pkrčilá medicína Zdrj: Kraje ČR NIP I. Strjírenství, energetika, hutnictví a průmyslvá chemie NIP II. Elektrnika, elektrtechnika a ICT NIP III. Výrba dpravních prstředků NIP IV. Kulturní a kreativní dvětví NIP V. Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdrav. techniky, Life Sciences Kulturní a kreativní dvětví Strjírenství-mechatrnika Hutnictví Energetika Průmyslvá chemie Elektrnika a elektrtechnika v digitálním věku Digitální eknmika a digitální bsah x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x Autmtive Železniční a klejvá vzidla Letecký a ksmický průmysl x x x x x x x x x x x x x x Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences x x x x x x x x x x Tradiční kulturní a kreativní dvětví Nvá kulturní a kreativní dvětví Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví NIP VI. Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Udržitelné zemědělství a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí Splečenské výzvy NIP VII. Bezpečnstní výzkum Krajsky specifická aplikační dvětví Krajsky specifická aplikační dvětví Výzkum ve zdravtnictví Práce, sc. služby a důchdvý systém x x x x x x x x x x x x x x x Balnelgie a lázeňství x x Sklářství a keramika x x x Textil x x x x 69 Zastupení aplikačních dvětví (eknmických specializací) v krajích ČR vychází z aktuálních krajských RIS3 strategií. 84

86 5.2.2 Výzkumná specializace Na základě eknmických analýz tržních trendů zařazuje EK v rce 2012 mezi klíčvé technlgie EU (KETs) 70 (i) mikr a nanelektrniku, (ii) nantechnlgie, (iii) ftniku, (iv) pkrčilé materiály, (v) průmyslvu bitechnlgii a (vi) pkrčilé výrbní technlgie. Jedntlivé klíčvé technlgie definuje EK jak technlgie nárčné na znalsti a spjené s intenzivním VaV, rychlými invačními cykly, vyskými kapitálvými náklady a vysce kvalifikvanými pracvními místy. KETs umžňují invace výrbních pstupů, zbží a služeb v rámci celéh hspdářství a mají systémvý význam. Jsu multidisciplinární pvahy a zasahují d mnhých blastí technlgií s tendencí ke knvergenci a integraci. Klíčvé technlgie mhu těm, kd jsu v čele dalších dvětví technlgií, pmci těžit z jejich úsilí v blasti výzkumu. V rce 2014 vytváří Technlgické centrum AV ČR základní charakteristiky KETs 71 : (i) Mikr a nanelektrnika Pd pjmem mikr a nanelektrnika jsu chápány jak plvdičvé kmpnenty, tak i vysce miniaturizvané elektrnické subsystémy a jejich integrace d větších systémů a prduktů, jak jsu například čipy, mikrprcesry (resp. kmpnenty pr zpracvání infrmace), pčítačvé paměti, mikr-elektr-mechanické systémy (MEMS) apd. Termín nanelektrnika je širce definván a lze d něh zahrnut všechny blasti elektrniky se strukturu na úrvni nanmetrů. V užším smyslu lze nanelektrniku mezit na technlgie zalžené na křemíku (resp. plvdičích) a na struktury s rzměry menšími než 100 nm. D nanelektrniky lze zařadit i transistrvé sučástky s takvými rzměry, kdy se uplatňují jejich kvantvě-mechanické vlastnsti. Mezi mikrelektrniku a nanelektrniku není pevná hranice. (ii) Nantechnlgie Za nantechnlgie lze pvažvat technlgie pr struktury s rzměry d 100 nanmetrů alespň v jednm rzměru. Jedná se vysce multidisciplinární a průřezvu technlgii využívající nvé techniky zaměřené například na vývj nvých materiálů, struktur se specifickými vlastnstmi, kmpnent a zařízení v tét veliksti, které jsu využitelné v řadě brů, jak je například elektrnika, lékařství, materiálvé vědy, energetika, transprt a další dvětví. Mezi typické příklady nantechnlgií patří například uhlíkvá nanvlákna, grafeny a kvantvé tečky. 70 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ, Evrpská strategie pr klíčvé technlgie cesta k růstu a zaměstnansti, Brusel, COM (2012) 341final. 71 KEY ENABLING TECHNOLOGIES V ČR, 6/2014 Praha, TC AV. 85

87 (iii) Ftnika Ftnika je pvažvána za průřezvu technlgii zahrnující generaci světla, jeh vedení, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilvání světla a jeh využívání v aplikacích. Za světl je chápán nejen viditelné světl, ale i mikrvlnná část spektra, ultrafialvá část spektra a rentgenvé záření (paprsky X). Ftnika je využitelná v řadě aplikačních sektrů, jak jsu například: Průmyslvá výrba / zpracvatelský průmysl světl (lasery) jak přesný a rychlý nástrj ve výrbě (sváření, řezání, vrtání ) apd.; Optická měření a systémy pr vidění (například sensry, spektrmetry, měřící systémy pr různé aplikace apd.); Lékařské technlgie a přírdní vědy (mikrskpie, pčítačvá tmgrafie, využití světla v testvání, mnitrvání a diagnstice, využití světla v terapii, při peracích, v dermatlgii apd.); Optické kmunikace (ptické sítě a prvky); Infrmační technlgie (zpracvání, ukládání, přens a vizualizace dat, tisk apd.); Osvětlení a displeje světlvací systémy, lampy, plvdičvé světelné zdrje (LED, OLED); Energetika (slární články a panely); Obranné systémy (vidění a zbrazvání, zaměřvání, navádění apd.). (iv) Pkrčilé materiály Pkrčilé materiály zahrnují velmi širku blast materiálů s btížně definvatelnými hranicemi. Na becné úrvni lze za pkrčilé materiály pvažvat materiály s pžadvanými vlastnstmi a funkcemi. Například lehké materiály, materiály pr extrémní pdmínky, materiály, které služí jak chranné pvlaky (prti různým vlivům, například prti extrémním pdmínkám), neb materiály, které mají inteligentní funkce (inteligentní materiály). Příkladem mhu být: pkrčilé kvy, pkrčilé syntetické plymery, pkrčilá keramika, nvé kmpzity, pkrčilé biplymery a další materiály. Cílem výzkumu v blasti pkrčilých materiálů je przumět vztahům mezi slžením a mikrstrukturu materiálů a jeh technickými vlastnstmi, tj. jak mikrstruktura vlivňuje chvání 86

88 v různých aplikacích, jak je th mžné dsáhnut a jak mdifikvat chvání materiálů různými výrbními technlgiemi. (v) Průmyslvé bitechnlgie Za průmyslvé bitechnlgie (též bílé bitechnlgie) lze pvažvat aplikace bitechnlgií pr průmyslvé zpracvání a výrbu biprduktů, chemikálií, materiálů a paliv, které využívají mikrrganismy neb enzymy, v sektrech, jak je chemický průmysl, materiálvá výrba, energetika (bipaliva), ptravinářství/výživa, zdravtní péče, textilní průmysl, papírenský průmysl apd. Mezi techniky/technlgie využívané v bitechnlgiích (a tedy i v průmyslvých bitechnlgiích) patří: DNA/RNA; Prteiny a další mlekuly; Buňky, tkáňvé kultury a inženýrství; Prcesní bitechnlgie (například fermentace); Geny a RNA vektry; Biinfrmatika. (vi) Pkrčilé výrbní technlgie Za pkrčilé výrbní technlgie lze pvažvat výrbní systémy a suvisející služby, prcesy, prvzy a zařízení pr statní klíčvé technlgie. Pkrčilé výrbní technlgie zahrnují širké spektrum technlgií, které lze rzdělit d něklika skupin: čisté výrbní technlgie umžňující fyzikální knverzi materiálů d pžadvaných prduktů; pdpůrné technlgie, jak je například pčítačvé mdelvání a simulace výrbních prcesů; sft aktivity, jak jsu invace výrbníh prcesu. Mezi pkrčilé výrbní technlgie lze například zařadit: aditivní výrbu (například 3D tisk), litgrafii, technlgie umžňující zvyšvání rzměrů křemíkvých desek při výrbě čipů, autmatizaci, 87

89 rbtiku, měřící systémy, zpracvání signálu a infrmace, kntrlu výrby a další prcesy. Výzkumné aktivity v ČR pkrývají širké spektrum směrů a v určitém rzsahu pkrývají všechny klíčvé technlgie materiálvý výzkum, nantechnlgie, mikr a nanelektrnika, ftnika, pkrčilé výrbní technlgie a průmyslvé bitechnlgie. Ve většině technlgií dispnuje ČR výzkumnu základnu, která je schpná prdukvat mezinárdně atraktivní výsledky a být kvalitním partnerem aplikační sféře při identifikaci nvých aplikačních směrů a technlgických řešení. Indikativní rzlžení nárdní výzkumné specializace v rámci krajů přibližuje Tabulka 12. Tabulka 12 - Zastupení znalstních dmén (výzkumných specializací) v krajích ČR 72 Znalstní dména (Výzkumná specializace) Key enabling technlgies (KETs) Netechnlgické znalstní dmény Zdrj: Kraje ČR Kraj JČK JMK KVK KHK LBK MSK OLK PAK PLK PHA STČ ULK VYS ZLK Pkrčilé materiály x x x x x x x x x x Nantechnlgie x x x x x x x x x Mikr a nanelektrnika x x x x x x x Pkrčilé výrbní x x x x x x x x x x x technlgie Ftnika x x x x x x x x Průmyslvé bitechnlgie Znalsti pr digitální eknmiku, kulturní a kreativní dvětvíl Splečenskvědní znalsti pr netechnické invace x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 72 Zastupení znalstních dmén (výzkumných specializací) v krajích ČR vychází z aktuálních krajských RIS3 strategií. 88

90 Megatrendy v blasti vědy, technlgií a invací 73 Pr frmvání Nárdní RIS3 strategie bude mít velký význam vazba jejích znalstních dmén na fresight glbálních megatrendů v blasti VaVaI, a t především megatrendů technlgických. Buducnst blasti výzkumu, vývje a invací bude výrazně vlivněna hlubkými změnami v scieknmické, envirnmentální, technlgické a plitické blasti. Mezi nejvýznamnější megatrendy můžeme zařadit: stárnutí ppulace, klimatické změny, výzvy v blasti zdravtnictví či digitalizaci. Nvé prfese, které budu v důsledku těcht změn vznikat, budu vyžadvat nvé dvednsti. Zrychlená přeshraniční výměna v rámci nadnárdních řetězců a rzvj tranzitivních eknmik dále umcní rzptýlení činnstí v blasti vědy, technlgií a invací p celém světě. Dále se zintenzivní bj zdrje a talenty napříč zeměmi. Při zachycení nvých trendů z th mhu nejvíce vytěžit stávající centra excelence. Oblast výzkumu, vývje a invací má ptenciál nabídnut řešení sučasných prblémů světa. Glbalizace ještě více vlivní blasti kmunikací a dpravy. V scieknmické blasti bude růst příjmů a přerzdělvání příjmů stále více závislé na vývji v technlgiích. Čisté zdrje energie mají ptenciál snížit emise CO2, pznatky v medicíně a rzvj zdravtnické techniky prdluží dbu džití. Na druhu stranu sebu další rzvj přináší i rizika v blasti chrany sukrmí, kybernetické bezpečnsti, duševníh vlastnictví, bilgické bezpečnsti a lidské důstjnsti. Hlavní megatrendy vlivňující buducí braz světa Na jedné straně může technlgický pkrk psílit destabilizující účinky mnha níže ppsaných megatrendů. Na druhé straně má ptenciál zlepšit reakci lidstva na mnhé glbální výzvy, kterým čelí. V každém případě technlgický pkrk pvede k vyšší rychlsti těcht změn a čast nečekaným výsledkům. Demgrafie: Světvá ppulace kntinuálně rste a předpkládá se, že d rku 2050 dsáhne světvá ppulace 10 miliard. Afrika bude činit více než plvinu tht nárůstu. V statních zemích se bude prhlubvat prces stárnutí ppulace. Obyvatel džívajících se věku přes 80 let bude v plvině stletí až 10 %. Sníží se tak pdíl eknmicky aktivních, kteří budu btížně dsahvat srvnatelnéh živtníh standardu. Mezinárdní migrace může d určité míry tent prblém pmci překnat. Technlgie zlepšující fyzické a kgnitivní schpnsti senirů rvněž prdluží 73 Celá tat kapitla, krmě explicitně vyznačených častí, čerpá (parafrázuje) údaje z OECD Science, Technlgy and Innvatin Outlk

91 eknmicky aktivní část živta. Další studie 74 dále uvádí, že ppulační růst v rzvjvých zemích dsáhne více než šestinásbek rychlsti růstu v rzvinutých zemích. Přírdní zdrje a energie: Rstucí ppulace bude vytvářet další tlak na přírdní zdrje. Prblémy s vdními zdrji, stejně jak nedstatek ptravin bude pravděpdbně přetrvávat v mnha částech země. Sptřeba energií rvněž silně prste a bude i nadále přispívat ke klimatické změně. Celsvětvá bidiverzita bude i nadále hržvána. Klimatická změna a živtní prstředí: Zvládnutí klimatické změny bude vyžadvat splnění nárčných cílů spjených s redukcí prdukce skleníkvých plynů, zvýšením pdílu recyklvanéh dpadu a přechdu na běhvé hspdářství. Technlgické invace v tét blasti budu muset být aplikvány ve vyspělých i rzvjvých zemích. Glbalizace: Těžiště světvé eknmiky se bude přesuvat na výchd a na jih. Přesun síly nastane jak z geplitickéh phledu, tak i z phledu vlivu nadnárdních krprací či nevládních rganizací. Zavádění digitálních technlgií vlivní tky zbží, služeb, investic, lidí a myšlenek. Plitická nestabilita, zbrjené knflikty a prtekcinismus zůstanu prtisměrně půsbícími silami. Aktuální studie 75 mezi rychle se rzvíjející země zařazuje například Mexik, Indnésii, Tureck, Jižní Kreu neb Nigerii, které mají v důsledku vyskéh růstu HDP velký ptenciál d buducna. Rle vlád: Vlády budu nuceny reagvat na velké výzvy, které vznikají v kntextu rstucích fiskálních tlaků, narušené důvěry veřejnsti ve vlády a pkračujícíh přechdu k multiplárnímu světu s následným ptenciálem pr rstucí nestabilitu. Eknmika, práce a prduktivita: Digitální technlgie budu nadále mít zásadní dpady na eknmiku a splečnst. Dále pstupí digitalizace, cž umžní, aby prdukty, prcesy výrby a ddávky byly vysce integrvané. Náklady na přízení ICT budu klesat, tevřené zdrjvé kódy vytvří příležitsti pdnikům i jedntlivcům uspět na nvých trzích. Sučasně snižující se náklady na výpčetní výkn a pkrky ve strjvém učení a umělé inteligenci dále prmění trhy práce. Splečnst: Prmění se kncepce rdinnéh živta a dmácnstí. Narste pčet bezdětných rdin. Přístup ke vzdělání a získání dvednstí bude jedním z nejdůležitějších klíčů pr zlepšení živtních příležitstí. Růst pčtu žáků na všech úrvních vzdělávání bude pkračvat a bude mít významný dpad na trhy práce a rdinný živt. Celsvětvá ppulace bude stále více městská, přičemž z 90 % k tmut růstu přispěje Asie a Afrika. Urbanizace by mhla rzvjvým zemím přinést něklik výhd, včetně lepšíh přístupu k elektřině, vdě a hygienickým zařízením. Ale rzsáhlé frmvání slumů by mhl vést k negativním důsledkům pr lidské zdraví a živtní prstředí

92 Zdraví, nervnst a úrveň živta: Djde k pkrku v léčbě infekčních nemcnění pstihujících rzvjvý svět. Očekává se, že nepřensná a neurlgická nemcnění se budu vyskytvat častěji v suladu s demgrafickým stárnutím a nezdravým živtním stylem. V mnha rzvinutých zemích narůstá nervnst, stejně jak míra chudby a mnžství sb hržených chudbu. Splečnst glbálních znalstí: Krmě výše uvedených megatrendů identifikvaných OECD jsu důležité tendence v blasti vědmsti a vzdělávacích systémů, které jsu důležitým stavebním kamenem prsperující splečnsti. Nervnsti mezi vývjem vzdělansti v různých reginech a vyšší mbilita způsbuje bj talenty. Rzdíly mezi vzdělanstí a zaměstnanstí mužů a žen prhlubují scieknmicku prblematiku. Snižvání gendervých nervnstí přispěje k dynamice trhu práce. 76 Buducí technlgické trendy Výsledkem prgnstických prcesů realizvaných v něklika zemích OECD a Rusku byl k rku 2016 identifikván přes čtyřicet slibných technlgií, které budu na hrizntu příštích deseti až dvaceti let silně vlivňvat vývj splečnsti. OECD zmapval tyt technlgie a přehledně je prezentuje na Obrázek

93 Obrázek 1 Čtyřicet klíčvých a vznikajících technlgií pr buducnst Zdrj: OECD Science, Technlgy and Innvatin Outlk 2016 Internet věcí: Internet věcí zahrnuje předměty a zařízení, jejichž stav lze měnit prstřednictvím internetu, inicivaný člvěkem neb bez něj. Klíčvu rli v internetu věcí hraje rzšíření prpjených senzrů. Jedná se skutečné prpjení všeh a vzájemné interakce všeh. Klíčvu rli hraje analýza velkých dat a clud-cmputing. Má veliký ptenciál psunut lidstv dále, ale zárveň vyžaduje zavedení chranných a bezpečnstních patření. Zásadní dpady bude mít na blast zdravtní péče, průmysl, energetické systémy, dpravu, města a státní správu. Analýza velkých dat: K przumění enrmnímu mnžství dat genervanéh a nahrmaděnéh pmcí rzšiřujícíh se internetu věcí je třeba vyvíjet a pužívat analytické techniky a nástrje. Tzv. dlvání dat využívá něklik technik na získávání relevantních infrmací, např. prfilvací techniky, nástrje business intelligence, strjvé učení neb techniky vizuální analýzy. Analýza velkých dat bude klíčvým faktrem pr invativnst a knkurenceschpnst pdniků, efektivitu veřejnéh sektru a širku škálu využití nalezneme také v blasti zdravtní péče. Zvýšení dstupnsti vědeckých dat umžní efektivnější a prduktivnější výzkum. Ptřeba analýzy velkých 92

94 dat klade rstucí nárky na vychvání a zašklení pracvníků-specialistů, mdernizaci vzdělávacíh systému, vývj nvých superpčítačů a skladvacích zařízení, zavedení rychléh a dstupnéh internetu a v nepslední řadě záknných ustanvení na mezinárdní úrvni. Velká výzva tét blasti spčívá v nalezení rvnváhy mezi ptřebu tevřensti a hrzbu pr sukrmí, bezpečnst, rvnst a mrální zásadvst vyplývající z digitalizace splečenskéh živta. Umělá inteligence: Účelem umělé inteligence je vybavit strje a zařízení schpnstí uvažvat, cž v buducnu může překnat schpnsti člvěka. I když je knečný dpad těžké zhdntit, inteligentní systémy pravděpdbně přinesu značný psun v prduktivitě. Systémy vybavené umělu inteligencí využívají ke svému prvzu prvky analýzy velkých dat, clud-cmputingu, kmunikaci mezi zařízeními a internet věcí. Systémy jsu schpny sbírat data, vyhdncvat je pmcí statistických metd a spčítat pravděpdbnsti jedntlivých jevů. Na základě vlastních zkušenstí dkáží přizpůsbit své algritmy a pstupy a zkvalitňvat tím výstupy. Dle Mezinárdní telekmunikační unie (ITU, z angl. Internatinal Telecmmunicatin Unin) bude umělá inteligence (AI) hlavním klíčem k dsažení 17 cílů udržitelnéh rzvje, vedených Organizací spjených nárdů 77. AI všem může také rzšířit rzdíly mezi rzvinutými státy a rzvíjejícími se reginy, kde není v sučasnsti vybudvána (širkpásmvá) internetvá infrastruktura. AI se využívá například při zkvalitňvání zdraví, sledvání hygieny a výživy, jaderných testech, v autnmních autmbilech, pr jazykvé překladače, při využití satelitů, v zemědělství neb vzdělávání. AI nachází využití také ve zbrjném průmyslu (autnmní zbraňvé systémy), cž může s rzšířením IT způsbit bezpečnstní hrzbu v případe kybernetických útků. Ty mhu narušit nejen bezpečnst, ale také lidská práva a sukrmí. Vývj AI bude mít také velký vliv na trh práce, kde bude mnh lidí nahrazeních autmatizací. AI naráží v sučasnsti na mnhé překážky, kdy je v některých případech stále nutná asistence člvěka na vyhdncení situace. AI rvněž naráží na etické a sciálně-právní nedstatky sučasnsti. Neurtechnlgie: Neurtechnlgie jsu aplikvané technlgie v blasti diagnózy a terapie pr zdravé stárnutí a becné zlepšvání funkčnsti lidskéh těla. Neurtechnlgie vyšetřují, vstupují a manipulují se strukturu a funkcinalitu nervvéh systému. Zkumání mzku může přinést výrazný pkrk v blasti medicíny. Příklady ve výzkumu a využití těcht technlgií najdeme v blasti ptgenetiky, neurmdulačních technlgií, prpjvání mzku s pčítačem a nanrbtiky. Ovšem některé neurtechnlgie vyvlávají etické, právní, sciální a kulturní prblémy, které vyžadují pzrnst

95 Nan/mikrsatelity: Rste vývj a prdukce satelitů menších rzměrů (d 50 kg), které jsu kvůli nižší velksti materiálně méně nárčné a rychleji sestavitelné. Tyt malé satelity, které se mhu kmbinvat d větších uskupení, mají civilní i branné využití. Výzvu pr buducí vývj je nacházení kmprmisu mezi velkstí a funkcinalitu a prdlužváním dby funkčnsti. S vypuštěním dalších satelitů zárveň rste přeplněnst na běžné dráze a tím i rizik klize satelitů. Nanmateriály: Nanmateriály prjevují jedinečné ptické, magnetické a elektrické vlastnsti, které mhu najít uplatnění v různých blastech, např. ve zdravtní péči, stavebnictví, chemickém a textilním průmyslu či blasti energetických technlgií. V sučasnsti nanmateriály vyvíjejí a vyrábějí převážně nadnárdní pdniky. Nicméně technické mezení a nejistta hledně mžnéh nebezpečí jejich dpadu na lidi a živtní prstředí překáží v jejich širším využití. Aditivní výrba: Aditivní výrba (také 3D tisk) je, na rzdíl d subtraktivní a frmativní výrby, metda, kdy se prdukt vyrábí přidáváním vrstev čast s pmcí pčítačvéh designvéh prgramu. V minulsti se aditivní výrba využívala zejména při sestavvání prttypů a v sučasnsti z velké části na prdukci funkčních sučástek z umělé hmty, kvů, keramiky a skla. Buducí vývj prduktů vyráběných aditivní metdu směruje k uplatnění ve zdravtnictví, medicíně a bitechnlgiích (v blasti zubních a jiných prtéz neb exskeletů), neb ke zpracvání kvů. Aditivní výrba umžňuje prdej návrhu namíst fyzických prduktů, čímž se sníží náklady na přepravu. Zárveň dchází ke snižvání dpadu, který vzniká při běžné výrbě. Překážky ve využití tét technlgie jsu v mezensti pužitelných materiálů, nižší kvalitě a rychlsti zpracvání a neexistenci záknných ustanvení, zejména z hlediska vlastnických práv. Pkrčilé technlgie na uchvání energie: Technlgie uchvávající energie jsu systémy, které jsu schpny absrbvat a uchvat energii a na vyžádání ji pět uvlnit. Je nutné vyvíjet nvé technlgie v tét blasti, které mají větší výknnst a jsu integrvány d systému s bnvitelnými zdrji energie, které ddávají energii čast nepředvídatelně a přerušvaně. Technlgie na uchvání energie velkých rzměrů jsu tedy využívány na vyrvnání výkyvů energie. Malé, přensné uchvatele energie mají kmerční využití, např. v elektrmbilech. Od pkrčilých systémů uchvání energie se čekává snížení emisí skleníkvých plynů. Syntetická bilgie: Syntetická bilgie je nvé dvětví bitechnlgie, které je schpné manipulvat s DNA. Umžnuje vytváření a mdifikaci přírdních bilgických systémů a využitelná je zejména v blasti zdravtnictví, zemědělství, průmyslu i energetice. Tat technlgie všem naráží na technické, právní a etické překážky a bilgická rizika. Blckchain: Blckchain je distribuvaná databáze uchvávající neustále se rzšiřující pčet záznamů, které jsu chráněny prti neprávněnému zásahu. Nejznámější využití technlgie 94

96 blckchain je pr finanční transakce v pdbě kryptměn, ptenciální využití má při vytváření decentralizvanéh internetu, v blasti smluvních vztahů, decentralizvané sciální sítě, šifrvání zpráv, věřvání vlastnictví, uchvávání medicínských záznamů, ntářské praxi, sběru daní a další aplikace. Udržitelnst tét technlgie je kvůli vzniklým technickým nedstatkům tázku buducnsti. Implikace pr hspdářsku plitiku Přestže existuje vyská různrdst mezi nvě vznikajícími technlgiemi, vykazují něklik splečných vlastnstí, které mají přímý dpad na hspdářsku plitiku. Technlgie buducnsti budu mít dpad na širku škálu brů a některé vlivy není mžné předvídat. Ovšem tyt dpady budu frmvány také netechnlgickými faktry, kam lze zařadit výše zmíněné megatrendy. Nepředvídatelnst vlivů by měla přijmut splečnst plitiky k diverzifikaci vývje a využití technlgií, která nejen že snižuje rizika, ale také rzšiřuje mžnsti využitelnsti vzniklých technlgií. Technlgie buducnsti jsu závislé na výzkumu a vývji sučasných technlgií, ze kterých jsu nejvýznamnější infrmační a kmunikační technlgie (ICT). ICT jsu d jisté míry základem vyjmenvaných buducích technlgických trendů, a prt je sbližvání a kmbinace technlgií klíčvu vlastnstí vývje, která by měla být pdpřena vytvřením ptřebnéh zázemí. Výzkum ve veřejném sektru sehrál klíčvu rli při vývji frmujících se technlgií, a prt je důležité jej dstatečně pdprvat i d buducna. Vlády musí aktivně sledvat dění v blasti výzkumu a vývje a přizpůsbit neb vytvářet adekvátní legislativní prstředí. Rychlst vývje nvých technlgií předkládá výzvu pr vládu a zárveň ji pbízí k vytvření předvídavéh rámce pr buducí regulační tázky. Rizika a nejistty hledně dpadů technlgií buducnsti zahrnují také mrální a etické prblémy, které vytváří půdu pr zavedení dpvídajících vládních patření, například ve frmě zdpvědnéh výzkumu a invací (RRI, z angl. respnsible research and innvatin). Výzkum a invace technlgií buducnsti jsu vysce závislé na mezinárdní splupráci, a prt je nezbytné zvýšit také mezinárdní krdinaci. Zárveň platí, že technlgický vývj je vysce knkurenční nejen v blasti technlgických řešení, ale také v blastech bchdních mdelů, platfrem a standardů. Vlády by tedy měly pdprvat pdniky nejen z hlediska výzkumnéh, ale také bchdníh. 95

97 Nvé klíčvé technlgie pr země EU Directrate-General fr Research and Innvatin (EK) připravuje v rce 2018 aktualizaci klíčvých technlgií 78, která navrhuje zatřídit klíčvé technlgie d tří technlgických blastí (viz Tabulka 13): Výrbní technlgie (Prductin Technlgies), Digitální technlgie (Digital technlgies), Kybernetické technlgie (Cyber Technlgies). Návrh EK sučasně dplňuje stávající klíčvé technlgie dvě nvé technlgie (i) Umělá inteligence (Artificial Intelligence) a (ii) Zabezpečení a knektivita (Security and Cnnectivity). Digitální transfrmace splečnsti nabízí bčanům nejenm mžnst prstřednictvím nvých digitálních technlgií efektivněji kmunikvat se státní správu, ale i využit těcht pkrčilých technlgií v sukrmém sektru. V suvislsti s využíváním digitálních technlgií se však bjevuje i mnh prblematických kruhů: Kd je zdpvědný za falešné zprávy v sciálních sítích? Jak zajistit, aby hackeři nemhli manipulvat s demkratickými vlbami? Na jakém základu a v jakém rzsahu mhu být pužity infrmace věku, phlaví a nemci bčanů? Uvedené tázky (a řada dalších) vyvlávají pžadavek na rzsáhlý prces veducí k reflexi a dialgu nad uvedenými prblematickými tématy a k ustavení splečnéh, mezinárdně uznávanéh etickéh a právníh rámce. Sučasně musí být zachvána rvnváha mezi základním právem na sukrmí, na chranu sbních údajů na jedné straně a na práv na bezpečnst, na straně druhé. Krmě regulačníh rámce by měly být účinným předběžným patřením zabraňujícím zneužívání údajů bčanů EU i nvé investice d kybernetické bezpečnsti. Mezi příklady využití (i) Umělé inteligence lze uvést například následující blasti: zabezpečená a věřená kmunikace v pčítačvých sítích, identifikace pachatelů trestných činů, chrana elektrnických dat, interakce člvěk-pčítač, rbtika (interakce člvěk-strj). D příkladů (ii) Zabezpečení a knektivity je mžn zahrnut následující blasti: elektrnická státní a blastní správa, 78 EUROPEAN COMMISSION: Re-finding Industry Defining Innvatin. Publicatin Office in Luxemburg, Dstupný z www: 96

98 elektrnická administrace služeb, elektrnické hlasvání, kybernetické systémy (mechanismy, které jsu řízeny neb mnitrvány pčítačvými algritmy; příklady: autnmní letecké, autmbilvé a železniční systémy, lékařské mnitrvání, autnmní rbtické systémy apd.), esafety a esecurity (bezpečné prstředí a bezpečný přístup k nline technlgiím), vliv vyspělých kmunikačních technlgií na utváření veřejnéh a plitickéh názru na splečenské dění, vědu, techniku apd., Blckchain (speciální druh distribuvané decentralizvané databáze uchvávající neustále se rzšiřující pčet záznamů/dat chráněných prti neprávněnému zásahu). Tabulka 13 Aktualizace klíčvých technlgií 2018 Prductin Technlgies Digital technlgies KETS Advanced Manufacturing Technlgies Advanced Materials and Nantechnlgies Life-Science Technlgies Micr-/Nanelectrnics and Phtnics Artificial Intelligence EXAMPLES Smart, high perfrmance, high precisin and additive manufacturing and prcesses, Rbtics, Prcess Industry, Green Prpulsin Technlgies, Integrated Bi-refineries High perfrmance, smarts sustainable materials, Nanmaterials, Nantechnlgy, Bimaterials, 2D Materials, Light Weight Technlgies, New Chemistry Industrial Bitechnlgy, High thrughput bilgy, Autmatin fr bilgy, Sythetic bilgy, Genmics (Genme Engineering/Synthetic Genmes), Cell &tissue engineering, Bilgisatin f manufacturing, Bisensrs, Bi Activatrs, Bi Actuatrs, Lab n a Chip, New Chemistry, Neurtechnlgies IT, Smart/Intelligent sensrs, Quantum technlgy, Supercmputing (high pwer, high perfrmance, neurcmputing, beynd CMOS), Displays (LCD, Plasma) & Lighting (LED, OLED), Phtnics integrated circuits and Biphtnics Secure and Authenticated Cmmunicatin, Aviding identity thief, Data prtectin and privacy, IT, Data/Cnnectivity Safety and Security, Human-Machine Intersfaces, Human- Cmputer/Rbt Interactin, 5G, Baseband/prcessr platfrms 97

99 KETS EXAMPLES Cyber Technlgies Security and Cnnectivity e-gvernance, e-administratin, e-vting, Cyber-Physical Systems, esafety and esecurity, Technlgy Assessment, Blckchain Zdrj: EUROPEAN COMMISSION: Re-finding Industry Defining Innvatin. Publicatin Office in Luxemburg, Identifikace znalstních dmén a aplikačních dvětví inteligentní specializace Identifikace aplikačních dvětví a znalstních dmén 79 inteligentní specializace ČR byla zpracvána na základě trjíh druhu vstupů: analýzy eknmické specializace, analýzy výzkumné specializace, a již daných a vládu ČR schválených Nárdních pririt rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací d rku 2030, které v sbě zahrnují splečenské změny, na jejichž řešení se má rientvaný výzkum v ČR dluhdbě zaměřvat. Analýza eknmické specializace je prstředkem pr identifikaci aktérů, kteří mhu sehrát významnu rli při identifikaci buducích technlgických ptřeb a nvých znalstí nezbytných pr definvání aplikačních dvětví, která mhu vést k tržně uplatnitelným invacím. Na základě hlavních splečenských výzev definvaných v Nárdních priritách rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací byly k identifikvaným perspektivním eknmickým aplikačním dvětvím 80 dplněny v hrubých rysech i aspekty relevantních splečenských výzev. Tent průmět je zajištěn frmu přívlastků charakterizujících nejvýraznější prjevy splečenských výzev v daném aplikačním dvětví, u nichž je mžné s vysku míru pravděpdbnsti předpkládat, že budu d buducna určující pr vývj trendů v aplikačních blastech. Vedle analýzy eknmické specializace vychází návrh inteligentní specializace i z analýz výzkumné specializace ČR. Ta služí (i) jednak jak prstředek identifikace znalstních dmén 81 ; (ii) jednak jak prstředek identifikace výzkumných směrů, které mají histricky silné pstavení v českém výzkumu a vyžadují preferenční dluhdbu kultivaci kvality. Dsavadní analýzy 82 se pírají statistická data, která naznačují nadprůměrné výsledky ve znalstních dménách ftniky, pkrčilých materiálů a v menší míře také v nantechnlgiích. Výsledky analýz je mžné shrnut d tzv. Vertikalizační matice (viz Tabulka 16, kap Aktuální stav EDP), která schematicky znázrňuje přehled klíčvých dvětví témat pdle dvětví eknmické specializace ČR (tj. blastí tržníh uplatnění znalstí, v nichž české subjekty 79 Nárdní RIS3 strategie sdružuje klíčvé technlgie EU d tzv. znalstních dmén (řádky vertikalizační matice). 80 K identifikaci brů eknmické specializace byla využita data za exprt (dle SITC v pdrbnsti na 4 místa), pdnikvé výdaje na VaV, a jejich dynamika v čase. 81 Viz řádky vertikalizační matice Tabulka 16, kap Aktuální stav EDP). 82 V rce 2019 je plánván uskutečnit studii zaměřenu na znalstní dmény v blasti VaVaI. 98

100 vykazují nadprůměrný růstvý ptenciál), včetně hlediska splečenských výzev, a znalstních dmén, které se mhu stát zdrjem nabídky nvých znalstí pr řešení aplikačních prblémů a/neb vykazují nadprůměrné výzkumné výsledky v mezinárdním srvnání. Vedle témat identifikvaných jak blasti specializace na nárdní úrvni jsu zařazeny i aplikační dvětví identifikvaná z reginální úrvně jak významná pr inteligentní specializaci, všem z phledu celstátníh nedsahují takvéh významu. I těmt blastem je zaptřebí věnvat pzrnst. Vertikalizační matice definuje témata pměrně širce, v tét fázi je nutné ji chápat jak rámec pr identifikaci vertikálních intervencí, patření a prjektů na nárdní úrvni (resp. na reginální úrvni s následnu implementací z nárdní úrvně 83 ). Pdrbnější identifikace bsahu vlastních intervencí je předmětem invačních platfrem pr priritní aplikační dvětví a znalstní dmény na nárdní úrvni, a také průběžné vstupy z reginálních invačních platfrem. Vlastní prces zpřesňvání významu specializace, tj. vyplňvání plí vertikalizační matice je předmětem EDP prcesu, tedy prcesu pdnikatelskéh bjevvání nvých příležitstí, který prbíhá v interakci mezi partnery v jedntlivých invačních platfrmách, v nichž jsu zastupeni jak zástupci firemní sféry, tak výzkumných rganizací, i veřejnéh sektru. Tut cestu bude mžné zpřesnit a priritizvat aplikační dvětví a znalstní dmény inteligentní specializace definvané jak průsečík splečenských výzev, základních znalstních dmén a aplikačních příležitstí. Na tat vertikální témata směřuje v prgramvém bdbí pstupně frmu knkrétních aktivit či prjektů přednstní pdpra (např. tematické výzvy pr prjekty aplikvanéh VaV na stanvená témata, nvá vyskšklská kurikula která zajistí dstatek kvalitních abslventů schpných rzvíjet daný priritní aplikační směr výzkumu apd.). Kncept inteligentní specializace a EDP prces jsu dále, v rámci implementace Nárdní RIS3 strategie, rzvíjeny. V návrhvé části Strategie inteligentní specializace byly sučasně, ve splupráci klíčvých partnerů, identifikvány typvé perace (v textu značeny kurzívu), u nichž je navrhván, aby v implementační fázi byla zhledněna vertikální dimenze intervencí. Knkrétní frma a míra vertikalizace 84 typvých perací bude předmětem prjednání v invačních platfrmách a Řídicím výbru RIS3 na nárdní úrvni 85. Vedle vertikalizace některých navrhvaných intervencí je nezbytné diskutvat na nárdní úrvni krky veducí k zhlednění blastí inteligentní specializace ČR v dluhdbém finančním plánvání tak, aby část prstředků státníh rzpčtu na VaVaI byla pstupně zaměřvána na priritní 83 S implementací vertikálních intervencí z reginální, resp. krajské úrvně, se v rámci RIS3 nepčítá. Nicméně se pčítá s existencí mechanismů, jimiž budu ptřeby definvané z reginální úrvně přenášeny d návrhu intervencí na nárdní úrvni. 84 Vertikalizací se myslí pstupná priritizace, tedy zúžení intervencí na témata definvaná v jedntlivých priritách inteligentní specializace na rzdíl d hrizntálních intervencí, které budu pdprvat danu aktivitu bez tematickéh mezení. 85 U nárdních prgramů je pdmínku také prjednání s pskytvatelem. 99

101 blasti výzkumu a invací. Bez tht krku hrzí rizik, že vertikálně zaměřené intervence RIS3 strategie, které se převážnu měru financují z prstředků ESIF, nebudu dstatečně prvázány s hlavním prudem nárdních prstředků. V rce 2018 byl v rámci prcesu EDP identifikván nvé aplikační dvětví s názvem Průmyslvá chemie. Dvě aplikační dvětví Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí a Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů, jejichž gestrem je MŽP, vznikla rzvinutím a přefrmulváním půvdníh aplikačníh dvětví Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a využívání přírdních zdrjů zapracvány byly mim jiné návrhy z dvětví stavebnictví. Tat aplikační dvětví byla implementvána d aktualizvané Vertikalizační matice Nárdní RIS3 strategie (viz Tabulka 16). S hledem na skutečnst, že implementace dvu nvých klíčvých technlgií pr země EU z rku 2018 (Umělá inteligence / Artificial Intelligence a Zabezpečení a knektivita / Security and Cnnectivity) si vyžádá větší změnu struktury stávající platné Nárdní RIS3 strategie, je plánvána tat implementace až pr připravvanu nvu RIS3 strategii platnu pr bdbí

102 6 Návrhvá část Návrhvá část je strukturvána pdle prblémvých kruhů, které vycházejí z analytické části RIS3 strategie. Začíná pracvním návrhem dluhdbé strategické vize, která bsahvě vychází z vizí existujících dkumentů a následně byla prjednána v partnerských strukturách. Následuje pět tematických kruhů pdnikání a invace, výzkum a vývj, lidské zdrje, infrmační a kmunikační technlgie a digitální agenda, sciální invace, v nichž Česká republika musí dsáhnut změny, aby mhla vážně usilvat dsažení vize v dluhdbém hrizntu a reálné a změřitelné přiblížení tét vizi d r Každý tematický kruh sestává z jedné či více klíčvých blastí změn, pr které se navrhují strategické a specifické cíle. Pr specifické cíle jsu dále navrženy typvé prjekty, prgramy či aktivity typvé perace kterými má být specifických cílů dsažen. Výčet typvých perací není úplný a předpkládá se, že se bude dále rzšiřvat či měnit, mim jiné i pdle th, jak se bude realizvat RIS3 strategie knkrétními prjekty z peračních prgramů. U jedntlivých typvých perací jsu kurzívu dlišeny ty perace, u nichž je navrhván, aby v implementační fázi byla zhledněna tzv. vertikální dimenze intervencí. Znamená t, že u těcht intervencí bude: a) buď stanven pdíl, resp. bjem, finanční alkace dané typvé perace (např. nvéh dtačníh prgramu či výzvy v peračním prgramu), který bude směrvat na pdpru aktivit definvaných jak blast vertikální specializace, b) neb bude pdpra v rámci dané typvé perace mezena výlučně na pdpru perací, které budu přispívat k naplňvání vertikálních pririt RIS3 strategie s pvinnstí prjektů jasně dlžit sulad s vertikálními priritami nárdní, neb reginální úrvně. Knkrétní frma a míra vertikalizace typvých perací bude předmětem prjednání v Nárdních invačních platfrmách, prjednání s pskytvateli a gestry prgramů a následnéh schválení ze strany Řídicíh výbru RIS3 na nárdní úrvni. 6.1 Dluhdbá strategická vize Dluhdbá strategická vize frmuluje základní směr rzvje České republiky s důrazem na sféru znalstní eknmiky a s důrazem na transfrmaci hspdářství tak, aby rstla knkurenceschpnst zalžená na invacích a Česká republika nebyla v takvé míře jak nyní závislá na knkurenceschpnsti pstavené na nízkých nákladech. Dluhdbá strategická vize je zaměřena 101

103 na delší bdbí než d r (resp. 2022). Přestže Nárdní RIS3 strategie se připravuje na uvedené bdbí, dluhdbá strategická vize má delší platnst. Klíčvé blasti změn, které jsu ppsány v samstatné kapitle, jsu nedílnu sučástí návrhvé části a představují intervence, které mají níže uvedené dluhdbé strategické vize pmci dsáhnut. V tmt smyslu jsu klíčvé blasti změn a v nich ppsané intervence peracinalizací vize, ppisují způsby a cesty, jak vizi naplnit. Dluhdbá strategická vize se nenaplní sama sbě. Vize se může naplnit jen splečným úsilím klíčvých aktérů invačníh systému na nárdní i na reginální úrvni. Vize je vlajku sjedncující aktéry s různu míru vlivu na buducnst invačníh systému, kteří si jsu vědmi, že úspěch se nemůže dstavit bez jejich sbníh a splečnéh úsilí. Dluhdbá strategická vize rzvje České republiky směrem ke znalstní eknmice zní: ČESKO PODNIKAVÉ, KREATIVNÍ A PŘITAŽLIVÉ PRO TALENTY A PENÍZE Obsah a dílčí části vize jsu vysvětleny a ppsány níže, a t včetně způsbu, jímž se bude pstup jejíh naplňvání sledvat a měřit. Česk pdnikavé - základem prsperity ve 21. stletí je pdnikavý člvěk, který má aktivní přístup k živtu, má tuhu věřit své nápady v knkurenčním prstředí a je kvůli tmu chtný pdstupit rizik. Pdnikaví lidé uvažují v nadnárdním měřítku, jimi vedené firmy se chtějí prsadit nejen dma, ale i na evrpském či glbálním trhu. Jak věříme naplnění tét části vize? ČR bude zemí s rstucí intenzitu pdnikatelské činnsti na byvatel; ČR bude zemí s rstucím pdílem mladých lidí d 39 let, kteří se živí pdnikáním; ČR bude zemí se zlepšujícím se pměrem firem nvě zakládaných a aktivních. Česk kreativní abychm mhli dělat věci jinak, musíme je jinak i vidět; nejlepší cestu ke skvělým nápadům je mít spustu nápadů; předpkladem riginality je kreativní myšlení v kulturních, eknmických i technlgických suvislstech a základním prvkem kreativity je nebát se chyb t je jen něklik pstjů charakteristických pr kreativitu. Česká splečnst se naučí lépe pdněcvat kreativitu a ceňvat i dměňvat úspěšné invace. Jak věříme naplnění tét části vize? V ČR prste mnžství firem pdnikajících v kulturních, kreativních a pdbných dvětvích (vč. průmyslvéh designu); 102

104 ČR bude mít ze zemí střední a výchdní Evrpy nejvyšší pdíl VaVaI aktivit umístěných zde nadnárdními splečnstmi; ČR bude zemí s rstucím trendem technlgické platební bilance zahraničníh bchdu s vyspělými technlgickými službami; Česk přitažlivé pr talenty talentvaný člvěk je kreativní a pdnikavý a má rád prstředí, kde může své nápady a aktivitu uplatnit. Pdnikavá a kreativní Česká republika mu takvé prstředí nabídne - připraví pdmínky pr jeh rzvj v kreativním eksystému. Jak věříme naplnění tét části vize? Česká republika vytvří a rzvine funkční systémy ke včasné identifikaci přirzenéh nadání lidí a k jejich využití pr kariérvé pradenství s dpadem na lepší vlbu prfese mladých lidí a vyšší efektivitu výdajů na vzdělání; ČR vytvří a rzvine funkční prgramy k rzvji mimřádných talentů a kreativity lidí nadaných a zapálených pr pdnikání, technické bry, vědu a výzkum s dpadem na zvýšení jejich pčtu i zlepšení jejich kmpetencí při vstupu d invačníh systému; ČR vytvří a nabídne příznivé pracvní prstředí, tj. kreativní eksystém pr pdnikání (na všech úrvních); ČR bude mít pzitivní bilanci talentů BRAIN GAIN. Česk přitažlivé pr peníze prstředí, které pdněcuje kreativitu (vymýšlení nvých věcí), ceňuje invace (dělání nvých věcí, dělání věcí nvým způsbem) a pdpruje pdnikavst a pdnikání (přijímání rizik tržní sutěže) je sučasně atraktivní pr investry, a t jak dmácí tak zahraniční. Jak věříme naplnění tét části vize? ČR bude mezi 10 zeměmi EU, které mají nejvyšší příliv přímých zahraničních investic v pměru k HDP; ČR bude mezi 10 zeměmi EU s největším bjemem sukrmých výdajů na vědu a výzkum na HDP; Česká republika bude mezi zeměmi EU s rstucím bjemem alkvanéh privátníh rizikvéh kapitálu ve firmách vzniklých na jeh území. Ověřvání a měření vize. Následující tabulka ukazuje přehledně výchzí a průběžné hdnty indikátrů, které budu pužívány pr měření, zdali se České republice daří naplňvat vizi a pstupvat směrem, jímž vize 103

105 ukazuje. Pr hdncení, zdali se vize daří neb nedaří dsahvat, jsu důležité také trendy vývje, nejen jednrázvě změřené hdnty v daném rce. Pr další srvnání a hdncení vývje jsu v kap (Trendy vývje výchzích a průběžných hdnt pr měření vize) uvedeny časvé řady či pdrbnější (strukturální) údaje pr níže pužité ukazatele. 104

106 Tabulka 14 - Ukazatele pr měření vize a jejích dílčích aspektů - výchzí a průběžné hdnty. Charakteristika věření vize Indikátr pužitý pr věření* Rk hdnta ČR bude zemí s rstucí intenzitu pdnikatelské činnsti na 1000 byvatel Pčet nvě vzniklých firem na byvatel ,45 9,60 ČR bude zemí s rstucím pdílem mladých lidí d 39 let, kteří se živí pdnikáním Pdíl pdnikajících d 39 let ,5 % 12,4 % ČR bude zemí se zlepšujícím se pměrem firem nvě zakládaných a aktivních Nvě vzniklé firmy v % všech aktivních ek. subjektů ,7 % 6,9 % V ČR prste mnžství firem pdnikajících v kulturních, kreativních a pdbných dvětvích (např. vč. průmyslvéh designu) Pčet právnických a fyzických sb ČR bude zemí s rstucím pzitivním trendem technlgické platební bilance zahraničníh bchdu s vyspělými technlgickými službami Technlgická platební bilance, služby (mil. Kč) Technlgická platební bilance, % celkvých příjmů za vývz služeb 1,72 % % ČR vytvří a nabídne příznivé pracvní prstředí, tj. kreativní eksystém pr pdnikání (na všech úrvních) přadí Celkvý index - easy f ding business** přadí ČR 2014 ČR ČR bude mít pzitivní bilanci talentů BRAIN GAIN přadí ČR přadí ČR Kapacita země udržet talenty*** Kapacita země lákat talenty*** ČR bude mezi 10 zeměmi EU, které mají nejvyšší příliv přímých zahraničních investic v pměru k HDP průměr PZI jak pdíl HDP**** průměr míst míst ČR bude mezi 10 zeměmi EU s největším bjemem sukrmých výdajů na vědu a výzkum na HDP průměr BERD jak pdíl HDP**** míst míst * Zdrje dat jsu uvedeny v tabulkách trendů v kap Trendy vývje výchzích a průběžných hdnt pr měření vize. ** Přadí pdle žebříčku Ding Business zveřejňvanéh Wrld Bank *** Přadí dle Glbal Cmpetitiveness Index 105

107 **** Průměry za něklik let jsu uváděny kvůli snížení vlivu náhdných výkyvů (např. jednrázvé velké investice). 6.2 Struktura návrhvé části klíčvé blasti změn Návrhvá část se skládá ze šesti klíčvých blastí, v nichž Česká republika musí dsáhnut významných změn, aby se psílila znalstní nárčnst eknmiky a aby se usnadnil rzvíjení vybraných dmén specializace a jejich pstupné prfilvání. Jedná se následující klíčvé změny: Vyšší invační výknnst firem Zvýšení kvality veřejnéh výzkumu Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu Lepší nabídka lidí v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev Tyt klíčvé blasti změn jsu dále strukturvány d strategických a specifických cílů, jejichž dsažení bude přispívat k dsažení změn na úrvni klíčvých blastí. Pr každý specifický cíl jsu navrženy typvé prjekty či aktivity, které však nejsu knečným seznamem aktivit či typvých prjektů. Typvé prjekty/aktivity zahrnují ty intervence, které jsu v sučasnsti v ČR připravvány či uvažvány. Na úrvni typvých prjektů/aktivit je však mnhé z nich třeba prvěřit v partnerstvích (např. v Nárdních invačních platfrmách). Vzhledem k tmu, že dluhdbý prces splupráce a partnerství s pdnikateli a výzkumníky, jakž i dalšími hráči z quadruple helix je nedílnu a nezbytnu sučástí přípravy a zejména realizace RIS3 strategie (EDP), a vzhledem k prměnlivsti prstředí a slžek invačníh systému ČR, které jsu v průběhu prgramvacíh bdbí nevyhnutelné, nelze s dstatečnu jisttu ppsat a naplánvat jedntlivé dílčí aktivity a typvé prjekty na celu dbu realizace RIS3. Napak, navržení definitivní struktury typvých prjektů a aktivit by byl prti smyslu prcesu hledání příležitstí k rzvíjení specializace za účasti pdnikatelů a výzkumníků, který je RIS3 strategii vlastní. Klíčvé blasti změn nestjí samstatně a izlvaně, nýbrž jejich intervence se navzájem pdprují a dplňují. Míra vázansti jedntlivých typvých prjektů/aktivit se samzřejmě dlišná. 106

108 6.3 Kmbinace intervencí v Nárdní RIS3 Česká republika patří mezi země, které jsu zařazvány d skupiny průměrných invátrů (mderate innvatrs dle IUS) neb v některých případech dknce mezi invačně zalžené eknmiky (pr účely žebříčku GCI). Z analytické části RIS3 i z analýz prváděných pr jiné účely však vyplývá, že z phledu znalstní nárčnsti a knkurenceschpnsti zalžené na invacích nepatří Česká republika mezi nejvyspělejší země, přestže mezi méně vyspělými evrpskými zeměmi náleží mezi nejinvativnější. Z th důvdu je pr ČR důležité realizvat intervence, veducí nejen k psílení a rzvíjení specializace, jak je tmu v nejvyspělejších zemích a reginech Evrpy, ale sustředit se také na intervence, které rzvíjení invační systém jak celek, zlepšují jeh pdmínky a fungvání a dbudvávají jej. Prt je RIS3 zaměřena a bsahuje dva druhy intervencí: intervence nerientvané specificky na vybraná dvětví, zaměřené na dbudvání invačníh systému s cílem zlepšit pdmínky pr efektivní investice d inteligentní specializace, intervence zacílené na vybrané dmény, veducí k psílení inteligentní specializace prstřednictvím hledání a využívání příležitstí pr invace veducí k růstu firem a jejich zvyšující se úspěšnsti na glbálních trzích. První typ intervencí bude v prvních letech v Nárdní RIS3 strategie převažvat, prtže jsu pdmínku pr růst efektivity intervencí veducích k rzvíjení specializace. V průběhu realizace Nárdní RIS3 strategie a za účasti pdnikatelů a výzkumníků (EDP) budu v navržených dménách specializace pstupně identifikvány nvé, rzvíjející se a slibné příležitsti pr zlepšení specializace a tat slžka RIS3 bude psilvána. V průběhu realizace se budu ve splupráci s pdnikateli a výzkumníky pstupně prfilvat navržené dmény specializace (na nárdní i krajské úrvni) a investice se budu zaměřvat na jejich pdpru a rzvíjení. V závěru prgramvacíh bdbí budu intervence rzvíjející dmény specializace důležitější, než intervence směřující na dbudvání a rzvj invačníh systému jak celku. 107

109 7 Klíčvé blasti změn 7.1 Pdnikání a invace Klíčvá blast změn A: Vyšší invační výknnst firem Základním předpkladem bnvení dluhdbějšíh růstu a tím dalšíh sbližvání úrvně prsperity v ČR s rzvinutými zeměmi (Německ, Rakusk apd.) je pdstatné zvýšení rzvjvé dynamiky a invační výknnsti firem. Za tímt účelem je třeba neustále kultivvat pdnikatelské prstředí, a t jak v blasti předvídatelné a štíhlé regulace, tak v blasti pdmínek pr rzvj znalstně intenzivních aktivit. Za tímt účelem je Strategie inteligentní specializace ČR v blasti pdnikání a invací zaměřena na následující tři strategické cíle: 1. Zvýšení invační pptávky v pdnikvém i veřejném sektru. Nedstatek a zejména nízké ambice invační pptávky v aplikační sféře má řadu příčin (viz analytická část tét strategie), které splečně přispívají k fragmentaci nárdníh invačníh systému a nízké invační výknnsti. Zvýšení invační pptávky aplikační sféry bude pdpřen (i) psílením výzkumných a vývjvých kapacit pdniků, (ii) zlepšením netechnických kmpetencí firem tzn. strategickéh řízení, invačníh managementu, marketingu atd. a (iii) psílením všestranné splupráce v suladu s trendem pen-innvatin, který se stále více prsazuje v rámci pdnikvých invačních prcesů. Pzrnst bude věnvána také iniciaci invační pptávky ve veřejném sektru. Sučasně bude pzrnst zaměřena na stimulaci růstvých a invačních aspirací pdnikatelů a řídících manažerů firem, zejm. MSP. Zvláštní důraz přitm bude kladen na invace nvé pr trh, nikliv puze pr firmu. 2. Zvýšení míry pdnikání ve splečnsti, přičemž důraz je kladen na vznik znalstně intenzivních firem v rychle rstucích blastech (nikliv puze IT). Hlavními cestami naplnění tht cíle jsu pdpra kvalitníh pradenství a pdmínek pr začínající technlgické firmy. Pdprván však bude i zahajvání prvníh pdnikání u c největší části ppulace. Úspěšné rychle rstucí firmy ttiž bývají nejčastěji zakládány již zralejšími lidmi s předchzí pdnikatelsku zkušenstí. Celkvé zvýšení míry pdnikání a pdnikavsti je v plné synergii s prvním strategickým cílem, nebť nvé technlgické firmy jsu významným zdrjem růstu invační pptávky. 3. Zvýšení internacinalizace MSP. Dmácí trh je malý a většina růstvých příležitstí je v zahraničí, zvláště na rychle rstucích trzích v rzvíjejících se zemích, kam se pstupně přesuvá těžiště glbální pptávky. Větší internacinalizace MSP je v delším bdbí 108

110 nezbytným předpkladem maximálníh hspdářskéh přínsu naplňvání předchzích dvu strategických cílů. Klíčvá blast změn A: Vyšší invační výknnst firem Strategické cíle v klíčvé blasti změn A: Indikátry strategických cílů/klíčvé blasti změn: A Vyšší invační výknnst firem Patentvé žádsti pdané u Evrpskéh patentvéh úřadu na mil. byvatel Výdaje na VaV v pdnikatelském sektru Suhrnný invační index (SII) Index knkurenceschpnsti A.1: Zvýšit invační pptávku ve firmách (i ve veřejném Pdnikvé výdaje na VaV sektru) v pdnikatelském sektru jak % HDP - reginy (mim Prahu) Pdíl výdajů na VaV v pdnikatelském sektru financvaných z veřejných zdrjů (dmácích i zahraničních) v % (hl. m. Praha) Pdnikvé výdaje na VaV v pdnikatelském sektru jak % HDP - reginy ČR (hl. m. Praha) Tržby z invvané prdukce jak % celkvých tržeb pdniků s prduktvu invací - hl. m. Praha Tržby z invvané prdukce jak % celkvých tržeb pdniků s prduktvu invací Aplikvané invativní nízkuhlíkvé technlgie A.2: Zvýšit míru pdnikání ve splečnsti s důrazem na zakládání nvých rychle rstucích firem Pčet nvých pdniků, které dstávají pdpru Míra přežití vzniklých pdniků A.3: Zvýšit internacinalizaci MSP Pdíl exprtu MSP/celkvým výknům MSP Strategický cíl A.1: Zvýšit invační pptávku ve firmách (i ve veřejném sektru) Invační výknnst pdnikvéh sektru jak celku silně závisí na vnitřní pptávce firem p invacích. ČR v tét blasti čelí něklika prblémům (viz ppis blasti změny výše), které splečně 109

111 invační pptávku mezují a tím i psun celé eknmiky ke knkurenceschpnsti více zalžené na tvrbě a využití nvých znalstí. Zaměření cíle přitm reflektuje strukturu místní eknmiky. Zvýšením pptávky p invacích se rzumí jak (i) zvýšení úsilí firem vyšší řády invací, které jsu bvykle zalženy na intenzivním výzkumu a vývji, tak (ii) psun strategickéh zaměření firem d knkurenční výhdy zalžené na nízkých nákladech k výhdě zalžené na kvalitě a invacích, byť jde invace nižších řádů nevyžadující rzsáhlejší vlastní VaV. Naplnění cíle se na úrvni firem prjeví zvýšením bjemu vstupů (výdajů na invace, vč. výdajů na VaV) d invačníh prcesu. Na úrvni celé eknmiky se růst invační pptávky prjeví ve zvýšení celkvých vlastních výdajů firem na výzkum a vývj 86. Naplňvání tht cíle se prjeví růstem pčtu firem, které realizují vlastní výzkum a vývj, resp. systematicky vynakládají na tut blast určité minimální prstředky. Zvýšení invační pptávky bude dsažen třemi specifickými cíli: 1. Zlepšit výzkumné a vývjvé kapacity pdniků: Účelem tht cíle je zvýšení schpnsti firem realizvat technické invace. Zvláštní důraz bude kladen na invace nvé pr trh půsbení dané firmy, nikliv puze pr firmu. Technické invace bvykle vyžadují významné investice d vlastníh VaV. Kapacitami pr VaV se rzumí jak zdrje 87 pr financvání výzkumu a vývje, tak infrastruktura, která je k tmut zaptřebí. 2. Zlepšit strategické řízení v malých a středních firmách (MSP): Kmerční úspěch invací, byť by byly technicky sebelepší, závisí v prvé řadě na správné identifikaci ptřeb zákazníků a schpnsti rychléh zavedení invace na trh. Strategie firmy a nastavení klíčvých pdnikvých prcesů jsu prt nezbytným předpkladem účinnsti aktivit zaměřených na schpnst realizvat technlgické invace (cíl A.1.1). Účelem tht specifickéh cíle prt je napmci rzvji netechnických kmpetencí 88 MSP, jejichž úrveň v ČR není na úrvni srvnatelné s většinu rzvinutých eknmik (viz ppis blasti změny výše). 3. Psílit splupráci firem v blasti výzkumu, vývje a invací: Glbální trend tevírání invačních prcesů firem (vč. glbálních lídrů) vede k růstu významu externí splupráce v blasti VaV a invací. V ČR není tat splupráce rzvinutá a firmy, které ji ptřebují, čast naráží na nemalé překážky. U MSP je čast externí splupráce jedinu cestu, jak získat zásadní vstupy pr interní invační prces. Účelem tht cíle je snižvat (pkud mžné, tak eliminvat) bariéry pr navazvání a rzvj jak dvustranné, tak vícestranné splupráce a t jak mezi firmami, tak s výzkumnými rganizacemi. Vedle zvýšení knektivity uvnitř invačníh systému ČR je účelem cíle také zvýšení jeh prvázání se zdrji nvých znalstí a pdnikatelské inspirace v zahraničí. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace A.1.1: výzkumné Psílit a vývjvé kapacity pdniků Pčet pdniků pbírajících pdpru Pčet nvých přihlášených výsledků výzkumu aplikvanéh Přímá pdpra realizace pdnikvéh VaV, včetně pdpry realizace splečných prjektů VO a firem a zahrnující i sdílení kapacit firem a VO. 86 Nejvhdnějším měřítkem intenzity vstupů d invačníh prcesu jsu vlastní neinvestiční pdnikvé výdaje na výzkum a vývj (vč. vlastních výdajů na externí splupráci v tét blasti). T platí přest, že význam výzkumu a vývje pr invace se velmi liší dle typu a řádu invace a také dle jedntlivých eknmických brů. 87 Vyšší řády technických invací bvykle vyžadují rzsáhlé a dluhdbé experimentvání a tím velké investice d VaV, které mhu být pr firmu až likvidační, pkud nevyjdu. Vyské rizik prvázející tent typ invací je pvažván za překážku čistě sukrmých investic d tht typu invací. 88 Strategické řízení, marketing, invační management ad. klíčvé prcesy. Kmpetence se zde vztahují k celé firmě, nikliv k jedntlivcům ve firmě. 110

112 Kapacitami se rzumí jak lidé v pdnikvém VaV a suvisejících prcesech (výrba prttypů, prduktvý design, knstrukce apd.), tak infrastruktura pr realizaci pdnikvéh VaV. A.1.2: Zlepšit strategické řízení v MSP U řady MSP bude významným zlepšením již puhé vytažení manažerů z každdenní perativy a zvýšení jejich pzrnsti věnvané strategickým tázkám rzvje řízených firem. Vzhledem k variabilitě prblémů a přístupů Pčet zavedených invací Pčet nvých, rzšířených či výzkumných pdniků mdernizvaných pracvišť Pčet nvých udělených patentů a dalších práv chrany vlastnictví průmyslvéh Pčet realizvaných prduktvých invací Pčet realizvaných prcesních invací Pčet pdniků pbírajících pdpru Přímá pdpra chrany duševníh vlastnictví MSP. Pdpra dstupnsti talentů pr pdnikvý vývj a invace v MSP (např. např. prgram Invační asistent). Pdpra invací prstřednictvím usnadnění absrpce nvých technlgií (např. SW pr digital design) prstr pr využití nástrjů finančníh inženýrství. Public pre-cmmercial prcurement. Pdpra pdnikvé VaV infrastruktury (vedle dtací prstr pr využití nástrjů finančníh inženýrství). Pdpra sdílené infrastruktury budvané v rámci splupráce v klastrvých rganizacích. Síť mezinárdně certifikvaných pskytvatelů pradenských služeb 89 zalžených na dvustupňvé prceduře zaměřené na (i) identifikaci nvých růstvých příležitstí/rzvjvých ptřeb pr MSP, (ii) nalezení cesty (způsbu řešení) pr jejich využití/naplnění a (iii) kučink/mentring implementace identifikvaných řešení ve firmě. Interim management dčasný manažer, jemuž je svěřen re-design prcesu/ů, které ptřebuje firma zlepšit. Asistenční služby pr zvýšení pvědmí firem významu 89 Pskytvateli jsu mezinárdně certifikvané (EBN) subjekty typu rzvjvých agentur. Pskytvatelé sami realizují fázi identifikace nvých růstvých příležitstí či růstvých bariér firmy. Následně asistují pdpřeným firmám při realizaci navazující fáze, v jejímž rámci pskytuje na míru šité specializvané pradenství knzultant s prkazatelnu mezinárdní expertizu. Pskytvatel pdpry pmáhá tht experta firmě najít. Příkladem pr inspiraci může být prgram Manufacturing Extensin Partnership financvaný federální vládu USA (pdbný prgram má řada zemí OECD, v některých zemích také reginy). 111

113 k řízení MSP mít bude zlepšení strategickéh řízení mnh pdb. A.1.3: technlgicku splupráci firem Psílit Zreknstruvané, rzšířené a nvě kapacity vybudvané Pdpřená plcha určená pr prvz invační infrastruktury Splečné prjekty v blasti rzvje a internacinalizace Splečné prjekty VaVaI a způsbech chrany IPR a vlastní zajištění mezinárdní chrany IPR. Zprstředkvání kvalitníh manažerskéh vzdělávání v blasti strategickéh řízení a managementu invací (cílen zejména na zaměstnance s ptenciálem stát se buducími manažery). Sdílené kapacity pr průmyslvý výzkum, vývj, invace a prfesní vzdělávání - VTP, Kmpetenční centra 90, klastry, invační centra, ad. Pdpra prcesníh a prduktvéh upgradingu MSP prstřednictvím výrbní a vývjvé splupráce se zahraničními firmami. Technlgické platfrmy. Aktivity zaměřené na iniciaci vzniku nvých sítí splupráce a peninnvatin platfrem (např. invační vuchery, cílený netwrking ad.). Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: - A A.1.3 je v Nárdní invační strategii i Strategii mezinárdní knkurenceschpnsti ČR ; - A.1.2 tam není, ale implicitně se změna v tmt duchu předpkládá Strategický cíl A.2: Zvýšit míru pdnikání ve splečnsti s důrazem na zakládání nvých rychle rstucích firem Pdnikání, resp. pdnikavst představují klíčvu hybnu sílu invací. V mezinárdním srvnání patří ČR k zemím s průměrnu míru pdnikání (viz výše). S výjimku IT však vzniká mál nvých firem v technlgických brech vyznačujících se intenzivní tvrbu a využíváním nvých znalstí. Zásadním předpkladem invací je také pdnikavst uvnitř zavedených firem. Pdnikatelské ambice majitelů a manažerů mnha zralých firem, zejména endgenníh segmentu, jsu značně mezené, čast zaměřené na udržení pzic namíst hledání nvých zdrjů růstu. Splečným důsledkem je mezený invační a tím růstvý ptenciál místní eknmiky, resp. jeh endgenníh segmentu, bez jehž větší dynamiky zůstane hspdářská výknnst země silně závislá na zahraničních firmách 91. Účelem tht strategickéh cíle je všestranný rzvj pdnikavsti a pdnikatelské kultury v české splečnsti. Výsledkem bude zvýšení míry nvé pdnikatelské aktivity a větší pčet nvých firem v technlgických brech. V delším bdbí se aktivity tht cíle prjeví ve zvýšení 90 tj. dluhdbé splečné prgramy aplikvanéh výzkumu spjené s výchvu PhD, včetně ustavení nvých právnických sb. 91 V důsledku tét závislsti je hspdářský vývj na území ČR d značné míry dvzen z pdnikatelských rzhdnutí mim ČR. T při změně relativních cen a pdmínek mezi ČR, resp. střední Evrpu, a jinými reginy vytváří rizik dluhdbé hspdářské stagnace či útlumu. 112

114 pdnikatelských ambicí majitelů a manažerů malých firem. Tat změna je významným předpkladem buducíh většíh pčtu velkých českých firem, které budu táhnut růst místní eknmiky. Zvýšení míry pdnikání ve splečnsti s důrazem na zakládání nvých rychle rstucích firem bude dsažen třemi cíli: 1. Zvýšit pčet nvých firem usilujících invace, zejména vyšších řádů: Účelem tht cíle je zajistit vhdné pdmínky pr vznik a rzvj nvých technlgických firem v blastech s vyským růstvým ptenciálem. Zahájení pdnikání v těcht blastech je čast investičně nárčnější a rizikvější. Zakladatelé úspěšných pdniků tht typu čast již mají předchzí pdnikatelské zkušensti, nicméně k realizaci pdnikatelskéh záměru ptřebují různrdé specifické služby a pdmínky. Ty se různými způsby snaží vytvřit prakticky všechny rzvinuté země ve světě. 2. Zlepšit dstupnst vnějšíh financvání pr začínající pdnikatele a firmy s krátku histrií: Účelem tht cíle je zajistit ptřebné zdrje pr začínající pdnikatele a dynamické firmy s krátku histrií, které mají prblém se získáním vnějšíh financvání na úvěrvém trhu. Dále je účelem prpjit tyt pdnikatele a firmy s investry, kteří d firmy vedle kapitálu přinesu také pdnikatelsku a bchdní zkušenst, ppř. technlgicku expertizu. 3. Zvýšit zájem pdnikání ve splečnsti: Tent cíl míří na zvýšení celkvé míry pdnikání ve splečnsti. Nvé firmy v technlgických brech či rychle rstucí firmy (tzv. gazely) bvykle zakládají lidé, kteří již mají předchzí pdnikatelské zkušensti. Pdpra celkvé míry pdnikání tak zvyšuje pravděpdbnst zalžení i tht typu firem. Vedle th vlastní pdnikatelské zkušensti významně přispívají k šíření pdnikatelské kultury ve splečnsti. ČR čelí nedbré image pdnikání a pdnikatelů (viz výše) a zvýšení pdílu pdnikajících sb ve splečnsti je cestu, jak tut bariéru invací pstupně eliminvat. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace A.2.1: Zvýšit pčet nvých firem usilujících invace, zejména vyšších řádů A.2.2: Zlepšit dstupnst vnějšíh financvání pr Pčet věřených aktivit/knceptů prf f cncept Pčet úspěšně věřených knceptů PC aktivit/ Pčet nvě vzniklých a mdernizvaných invačních infrastruktur bjem seed a venture investic d firem Síť technlgických inkubátrů sestávající ze 4 8 mezinárdně akreditvaných inkubačních služeb. pskytvatelů Pdpra aktivit typu Prf-fcncept (nárdní i reginální schémata, pkud nebudu ttžná). Splupráce pdnikatelských prvzvatelů inkubátrů, invačních center a akcelerátrů s předními technlgickými firmami a klastrvými rganizacemi na zajištění speciálních služeb pr začínající pdnikatele. Nárdní seed fnd neb mezený pčet reginálních seed fndů 113

115 začínající pdnikatele a firmy s krátku histrií A.2.3: Zvýšit zájem pdnikání ve splečnsti v prgramu technlgických inkubátrů bjem neaktivvaných bankvních záruk a neklasifikvaných úvěrů pr firmy s histrií d 3 let pdíl abslventů VŠ zahajujících pdnikání / pdnikajících z celkvéh pčtu abslventů (bude pčítán k 2. výrčí dknčení studia) pčet pdpřených vucherem, kteří pdnikají a mají alespň jednh zaměstnance k 3. výrčí d získání pdpry Záruky a zvýhdněné úvěry. Vucher pr začínající pdnikatele na překlenutí finančních prblémů při přechdu ze zaměstnání k pdnikání (pr abslventy, případně jiné specifické skupiny). Sdílená infrastruktura pr výrbu a vývj prttypů (např. FabLab, TechShp apd.). Marketing / světa zaměřená na splečensku rli pdnikatelů. Základní síť pdpry zahájení pdnikání pradenská centra). Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: (pdnikatelská - A.2.2 je ve Strategii mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až 2020 i v Nárdní invační strategii České republiky; - A A.2.3 nejsu v žádné strategii explicitně uvedeny, ale implicitně se se změnu v těcht směrech pčítá Strategický cíl A.3: Zvýšit internacinalizaci MSP Hspdářská výknnst ČR je silně závislá na exprtu. Ten je z velké části tažen zahraničními firmami. Ačkliv se schpnst endgenních firem prsadit se na zahraničních trzích neustále zlepšuje, stále je silně mezena na susední země a trhy v Evrpě. Zejména MSP se ptýkají s nedstatečně rzvinutými kmpetencemi a kapacitami pr zahraniční bchd a také čelí řadě bariér internacinalizace vlastních aktivit a t zejména s rstucí gegraficku a kulturní vzdálenstí cílvých trhů d ČR. Účelem tht strategickéh cíle je stimulvat mezinárdní expanzi místních firem a t jak prstřednictvím exprtu, tak přímých zahraničních investic, jež jsu nevyhnutelnu reakcí na nvé růstvé příležitsti v rychle se měnící světvé eknmice. Specifická pzrnst bude věnvána cílvým trhům s vyským růstvým ptenciálem (viz Aktualizvaná exprtní strategie ČR ). Prstřednictvím expanze na zahraničních trzích lze pdstatně zvýšit celkvý příns vysce rzvinutých technických kmpetencí místních firem pr eknmický růst ČR. V tmt smyslu má tent strategický cíl významné synergické vazby s cílem prvním, který je zaměřen právě na rzvj technických kmpetencí pdniků. Další důležitá synergie spčívá v tm, že zahraniční expanze místních firem je silně pdmíněna ambicemi pdnikatelů a výknných manažerů místních firem a suvisí také s aspiracemi (pptávku) v blasti invací. Z hlediska různých vývjvých fází firem je účelem tht cíle jak pdpra (glbální) expanze již zavedených exprtérů, tak pdpra malých firem při prvním vstupu na zahraniční trhy. Zvýšení internacinalizace MSP se prjeví růstem tržeb ze zahraničí při celkvém růstu bratu a bude dsažen těmit cíli: 114

116 1. Zvýšení dstupnsti strategických infrmací cílvých trzích místních MSP: Znalst trendů a preferencí na zahraničních trzích, stejně jak regulačních specifik je klíčvým vstupem pr řízení mezinárdní expanze firem. MSP bvykle mají mezené kapacity tut znalst interně získat. Čast se také ptýkají s absencí zkušenstí s kulturními rzdíly v bchdních zvyklstech. Účelem tht specifickéh cíle je eliminvat tyt bariéry mezinárdní expanze MSP. 2. Zlepšení klíčvých kmpetencí firem v blasti marketingu a zahraničníh bchdu: Účelem aktivit v tmt specifickém cíli je napmci firmám a jejich zaměstnancům svjit si účinné metdy řízení expanze na zahraničních trzích, včetně bchdních zkušenstí ptřebných pr knkrétní cílvé trhy. Aktivity tht cíle budu zaměřeny také na výchvu ptenciálních buducích bchdníků a manažerů zahraničníh bchdu. 3. Snížení nákladů a rizik MSP spjených se vstupem na zahraniční trhy: Účelem tht specifickéh cíle je mezit rizika a náklady spjené s exprtem a investicemi v zahraničí, zvláště na trzích s pdstatně dlišnými regulačními pravidly a bchdními zvyklstmi. U MSP mají tat rizika mnhdy takvu relativní váhu (vůči bratu či finančním rezervám), která brání v realizaci zahraničních bchdních či investičních příležitstí. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace A.3.1: Zvýšení dstupnsti strategických infrmací cílvých trzích místních MSP A.3.2: Zlepšení kapacit a kmpetencí firem v blasti marketingu a zahraničníh bchdu A.3.3: Snížení nákladů a rizik MSP spjených se Pčet pdniků pbírajících pdpru Pčet účastí na výstavách v zahraničí a veletrzích Pčet pdniků, které dstávají pdpru pr účely uvádění nvých výrbků na trh Pčet pdniků, které dstávají pdpru pr účely zavádění výrbků nvých pr pdnik pčet pdpřených firem, které d 3 let zvýšily exprt (při růstu či udržení tržeb) X % neb začaly exprtvat pčet MSP, které d 3 let d pskytnutí pmci rzšířily pčet cílvých zemí (z th zemí mim EU), neb začaly exprtvat Pčet pdniků pbírajících pdpru Specializvané pradenství zaměřené na usnadnění vstupu na knkrétní cílvý trh MSP. Zprstředkvání strategických infrmací pr MSP vývjvých trendech a jejich implikací pr knkrétní trhy. Obchdní mise / dčasná bchdní zastupení. Přímá pdpra servisních center a služeb péče zákazníky na cílvých trzích MSP. Specializvané manažerské vzdělávání (exprtní akademie). Pdpra MSP při získání certifikací a jiných dkladů ptřebných pr vstup na zahraniční trhy. Exprtní aliance a vzájemná výpmc s vykrytím pptávky. 115

117 vstupem na zahraniční trhy Pčet účastí na výstavách v zahraničí a veletrzích Sdílená bchdní zastupení, sdílené distribuční kanály. Exprtní záruky (EGAP). Využití splečnéh stánku na výstavě/veletrhu pd brandingem klastrvé rganizace. Splečné stánky více subjektů na zahraničních a veletrzích. Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: výstavách - Aktualizace Exprtní strategie ČR Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až 2020 Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn: Ke zvýšení pdnikavsti a invační výknnsti pdniků je nezbytné pdstatně zvýšit stabilitu daňvéh a regulačníh prstředí. Časté změny, k nimž dchází v ČR, vytvářejí nejisttu, cž zatěžuje plánvání firem. Nejistta a btížná předvídatelnst změn vždy snižuje pdnikatelsku i invační aktivitu. Pdnikatelské prstředí v ČR se vyznauje vysku administrativní zátěží jak pr začínající, tak zavedené firmy (Ding Business ). Nejhůře je na tm z hlediska zakládání firem a připjení firmy k dběru energií, dále pak v placení daní a chraně investrů. V psledních letech se v tét blasti knkurenční země zlepšují rychleji než ČR (viz např. Plsk, Rumunsk, Estnsk ad.), která díky plitické nestabilitě ptřebné změny dkládá či zavádí pmalu. T negativně vlivňuje vnímání země zahraničními investry, cž je významné rizik pr eknmiku, jejíž růst je tažen zejména zahraničními firmami. Rzvji pdnikatelské kultury a invační atmsféry brání vyská míra vnímané krupce (viz Wrld Cmpetitiveness Reprt, WEF, 2013). Úrveň vnímané krupce vlivňuje velikst té části splečnsti, která namíst sbníh úsilí v transparentní sutěži pvažuje za účinnější způsb eknmické seberealizace budvání a zneužívání sbních knexí a vlivvých skupin. Sučasně vyská úrveň vnímané krupce mtivuje pdnikatele spíše k zaměření na chranu dsud vybudvanéh namíst dalšíh růstu firem, k čemuž v ČR silně přispívá i výše uvedená nestabilita regulačníh rámce. 7.2 Výzkum a vývj Klíčvá blast změn B: Zvýšení kvality 93 veřejnéh výzkumu V pdmínkách ČR je nezbytné usilvat sučasně plšné zvyšvání kvality výzkumu, které je úzce spjen s nastavením vhdných rámcvých pdmínek, a zvyšvání kvality a prblémvé 92 Světvá banka vytváří žebříček snadnsti pdnikání (Ease f ding business) pr 190 zemí světa. 93 Kvalitu výzkumu zásadním způsbem pdmiňuje kvalita lidských zdrjů pr výzkumné kariéry. K tmut tématu blíže viz klíčvá blast změn Lepší nabídka lidí v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj. 116

118 rientace výzkumu ve znalstních dménách 94, kde již ČR dsahuje mezinárdní úrvně. Cílvým stavem je jak plšné zvýšení kvality a prblémvé rientace českéh výzkumu, tak vyprfilvání mezenéh pčtu mezinárdně knkurenceschpných výzkumných rganizací a týmů, která se stanu stěžejními partnery pr další rzvj klíčvých znalstních dmén v rámci inteligentní specializace ČR (viz kap. 5 Výzkumná a eknmická specializace ČR). Plšné zvýšení kvality a prblémvé rientace vyžaduje jak patření v blasti regulatrní týkající se nárdní úrvně, tak i patření na úrvni jedntlivých výzkumných rganizací. Na nárdní úrvni se jedná zejména změny gvernance plitiky VaV; změnu hdncení kvality a institucinálníh financvání s důrazem na prvky peer review a dbru mezinárdní praxi a návazná diferenciace kvality a psilvání kritické masy v blastech kvalitníh výzkumu patření k tét změně jsu již rzpracvána v Metdice M ; zvyšvání kvality výknu veřejné správy ve VaV, zvyšvání kvalifikace dpvědných úředníků a zlepšvání metdické úrvně prgramů pdpry s cílem zlepšit schpnst implementvat dsuhlasené strategie, zlepšit hdncení prjektů i prgramů pdpry a snižvat administrativní zátěž výzkumníků. Na úrvni výzkumných rganizací pak je předpkladem plšnéh zvýšení kvality i plšné zlepšení schpnsti strategickéh řízení výzkumné činnsti, včetně prfesinalizace pdpůrných prcesů pr řízení a realizaci výzkumu. Zvýšení kvality a prblémvé rientace výzkumu v brech, kde ČR dsahuje mezinárdní kvality, předpkládá kncentraci zdrjů d mezenéh pčtu priritních směrů rientvanéh výzkumu ve vazbě na identifikvané klíčvé znalstní dmény a aplikační směry definvané ve splupráci s aplikační sféru. V těch bude nezbytné zajistit priritní, stabilní financvání, které umžní plánvitý rzvj (realizací dluhdbých, prblémvě rientvaných výzkumných agend, včetně eknmickéh výzkumu v blasti netechnických invací, digitálních a kreativních dvětví, dále pdpru partnerství s kvalitními zahraničními partnery, pdpru upgradu výzkumných, zejména velkých infrastruktur, včetně jejich prvzu), a psilváním jejich mezinárdní tevřensti a splupráce, a také zvyšváním jejich atraktivity pr talenty z ČR i zahraničí. 94 Znalstními dménami se myslí tyt blasti výzkumu: materiálvý výzkum, infrmační a kmunikační technlgie, elektrnika a ftnika, pkrčilé výrbní technlgie, bitechnlgie a bimedicína. 95 Metdika hdncení výzkumných rganizací a prgramů účelvé pdpry výzkumu, vývje a invací (Metdika M17+). 117

119 Klíčvá blast změn B: Zvýšení kvality výzkumu Strategické cíle v klíčvé blasti změn B: Indikátry strategických cílů/klíčvé blasti změn: B: Zvýšení kvality výzkumu Pdíl celkvých výdajů na VaV na HDP (GERD) Pdíl státních rzpčtvých výdajů (GBAORD) na VaV na HDP Státní rzpčtvé výdaje na VaV (GBAORD) celkem Pdíl veřejných výdajů na VaV na HDP B.1: Zlepšit kvalitu a prblémvu rientaci výzkumu ve znalstních dménách relevantních pr inteligentní specializaci Míra úspěšnsti účastníků z ČR v mezinárdních výzkumných prgramech Pdíl dbrných publikací (vybrané typy dkumentů) ve spluautrství dmácích a zahraničních výzkumníků Mezinárdní prjekty výzkumu a vývje Mezinárdní patentvé přihlášky (PCT) vytvřené pdpřenými subjekty Strategický cíl B.1: Zlepšit kvalitu a prblémvu rientaci výzkumu ve znalstních dménách relevantních pr inteligentní specializaci Zlepšení kvality výzkumu ve znalstních dménách, které jsu klíčvé pr psílení inteligentní specializace, je nezbytnu pdmínku pr dluhdbu knkurenceschpnst ČR. K tmu je ptřeba krmě samtné identifikace znalstních dmén zajistit příznivé a stabilní pdmínky pr jejich další rzvj v pdbě dluhdbéh financvání excelentních týmů (včetně týmů dislkvaných v Praze) s důrazem na prblémvu rientaci výzkumu, a dále zajistit kvalitní výzkumné infrastruktury. Dále je v zájmu zvyšvání kvality nutné psílit tevřenst výzkumnéh prstředí v ČR (aktivní patření prti in-breedingu) napjením na mezinárdní výzkumnu bec prstřednictvím mezinárdních strategických partnerství, pdpru mezinárdní splupráce ve VaV a pdpru busměrné mezinárdní mbility. Zlepšení pdmínek pr rzvj kvalitních výzkumných pracvišť v brech relevantních pr inteligentní specializaci se prjeví intenzivnějším zapjváním d mezinárdní výzkumné splupráce (v pdbě větší úspěšnsti v získávání mezinárdních grantů, zapjvání d mezinárdních prjektů výzkumných infrastruktur, mezinárdní patentvu aktivitu), a v důsledku i rstucím pčtem a pdílem zahraničních výzkumníků a výzkumníků, kteří graduvali v zahraničí a půsbí v ČR. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace B.1.1: Zajistit stabilní pdmínky pr dluhdbý rzvj kvalitních výzkumných pracvišť Pčet nvých výzkumných pracvníků v pdprvaných subjektech Upgrade strategicky významných výzkumných infrastruktur a infrastruktur vybudvaných ze strukturálních fndů EU (zejm. z OP VaVpI a infrastruktur zahrnutých d Cestvní mapy ČR velkých infrastruktur pr výzkum, 118

120 20500 Pčet výzkumných pracvníků, kteří pracují v mdernizvaných výzkumných infrastrukturách Implementvané nvé prdukty strategickéh řízení VaVaI Pčet nvě vybudvaných, rzšířených či mdernizvaných výzkumných infrastruktur a center excelence Rzšířené, zreknstruvané neb nvě vybudvané kapacity bez zábru zemědělskéh půdníh fndu Pčet nvě vybudvaných, rzšířených či mdernizvaných infrastruktur pr výzkumně zaměřené studijní prgramy Pdíl studentů dktrskéh studia využívajících infrastrukturu na VŠ Pčet studentů, kteří využívají nvě vybudvanu, rzšířenu či mdernizvanu infrastrukturu pr výzkumně zaměřené studijní prgramy experimentální výzkum a invace 96 ), včetně zajištění dluhdbě stabilníh financvání a pdpůrných služeb (technický persnál) pr ptřeby pen access. V případě prjektu ELI Beamlines dstavba infrastruktury (v rámci rzfázvání prjektu). Zkvalitnění infrastrukturních pdmínek VŠ a ústavů AV ČR, které splupracují na výzkumně rientvaných studijních prgramech relevantních pr RIS3. Specificky pdpřit mdernizaci a dbudvání výzkumných infrastruktur VŠ a ústavů AV ČR v Praze ve výzkumných rganizacích klíčvých pr implementaci RIS3. Pdpra přístupu k infrmačním zdrjům VaV, dbrným publikacím a datvým zdrjům (časpisy, e-knihy, bibligrafické a scientmetrické databáze apd.), včetně vlnéh přístupu k výsledkům (úlžiště dat a infrmací). Pdpra získání a udržení klíčvých výzkumných pracvníků v excelentních výzkumných týmech. Využít knw-hw a zkušenstí klastrvých rganizací pr směrvání výzkumných činnstí a výsledků směrem k rychlému uplatnění v průmyslu. Zajištění zařazvání stávajících center klíčvých technlgií mezi Evrpská excelentní centra KET 96 Ve smyslu zákna č. 130/2002 Sb., pdře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů (zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací). 119

121 B.1.2: Zvýšit mezinárdní tevřenst veřejnéh výzkumu v ČR Pčet účastí pdpřených výzkumných týmů realizvaných v prgramech mezinárdní splupráce Pčet služeb pskytvanými nvě příchzími pracvníky ze zahraničí Pčet výzkumných rganizací s nvě příchzími výzkumnými pracvníky ze zahraničí neb sukrméh sektru Pčet rganizací, jejichž pracvníci zvýšili svu kvalifikaci ve VaV Pčet nvých či mdernizvaných výzkumně zaměřených studijních prgramů akreditvaných i pr výuku v cizím jazyce Pčet studentů výzkumně zaměřených studijních prgramů a Ph.D. studentů, kteří se zúčastnili stáže Strategická výzkumná partnerství s předními zahraničními pracvišti v EU i mim (realizace splečné výzkumné agendy, busměrné mbility). Pdpra mezinárdní mbility výzkumných, technických a administrativních pracvníků ve VaV a studentů. Prjekty vzniku či rzvje vybraných výzkumných skupin, včetně skupin navázaných na příchd zahraničních výzkumníků a reintegrujících se českých vědců s pvinnstí tevřené sutěže pr dmácí i zahraniční vědce. Pdpra měkkých služeb pr příchd zahraničních výzkumníků a studentů (Euraxess apd.). Prjekty mezinárdních graduate schls, zejména pr dktrský stupeň. Specifická pdpra strategických mezinárdních prjektů ve VaVaI (Teaming, Twinning, EIT KICs). Aktivity na zlepšení grantvé pdpry, zejména v případě mezinárdních grantů (pdpra činnstí grant ffices ve VO). Realizace pdpůrných aktivit na psílení mezinárdní výzkumné splupráce, včetně zapjení výzkumných rganizací d Jint Technlgy Initiatives a Jint Prgramming, ERA Nets, včetně persnálníh psílení kapacit pr kncepční, infrmační a administrativní pdpru a zlepšení krdinace na nárdní úrvni. Příprava a následná realizace marketingvé strategie ČR pr blast výzkumu a invací s cílem psílit image ČR jak technlgicky vyspělé země (vč. prpagace dsažených výsledků VaV v ČR i zahraničí). Využití etablvaných sítí excelentních klastrů a Evrpských strategických klastrvých partnerství pr rzvj 120

122 invační splupráce v Evrpském výzkumném prstru. Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: - Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací ČR na léta Nárdní invační strategie České republiky - Cestvní mapa ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace pr léta aktualizace září 2015 (MŠMT) - Mezinárdní audit VaVaI v ČR. - Nárdní prgram refrem České republiky Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn 97 : Realizace regulatrních patření zaměřených na zefektivnění řízení výzkumné plitiky, zejména v blasti: změny gvernance plitiky VaV (včetně nezbytné nvelizace zákna č. 130/2002 Sb.) s cílem psílit tvrbu knsenzu nad strategií a dsáhnut skutečné priritizace a následnéh psílení kritické masy v blastech kvalitníh VaV; d rku 2016 zavést nvu metdiku hdncení kvality výzkumu (pdle dbré mezinárdní praxe, s prvkem peer review, kmbinací hdncení retrspektivy a hdncení plánů d buducna, zhledněním mezibrvých rzdílů, psílením prvku aplikační relevance v hdncení a užším prvázáním financvání s půvdcem výsledků) a suvisejícíh institucinálníh financvání s výraznu preferencí (diferenciací) kvality nad průměrnstí psílení slžky institucinálníh financvání nad účelvým s cílem zvýšit finanční stabilitu a předvídatelnst Výše uvedené změny bude nutné prmítnut d dpvídající legislativy, zejm. d zákna č. 130/2001 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací. Systémvá patření na zvyšvání kvality výknu státní správy v blasti VaV, zejména: jasně daná kmpetence pr krdinaci prgramů financvaných a kfinancvaných z nárdních zdrjů) tak, aby byl mžné důsledně prpjit financvání definvaných pririt inteligentní specializace sučasně z prstředků určených na reginální plitiku (ESIF) i z nárdních zdrjů stabilizace státních úředníků v dpvědných institucích a zvyšvání jejich kvalifikace s cílem zlepšit schpnst implementvat dsuhlasené strategie VaVaI zlepšvání metdické úrvně prgramů pdpry s cílem systematicky snižvat administrativní zátěž výzkumníků, sustavná péče snižvání administrativní zátěže a krdinace tét snahy napříč pskytvateli účelvé pdpry zlepšit pstupy hdncení prjektů VaV i prgramů pdpry (ex-ante i ex-pst), včetně vyššíh zapjení zahraničních hdntitelů rzvj strategickéh řízení plitiky VaVaI (fresighting, mapvání trendů) pr ptřeby zacílení prgramů účelvé pdpry VaV budvání institucinální kapacity a strategické inteligence veřejné správy v blasti VaVaI a implementace RIS3 na nárdní i reginální úrvni 97 Zde zařazena i patření aktualizvané Nárdní plitiky VaVaI na léta 2009 až 2015 s výhledem d rku Knkrétně jde patření 1, 2, 5, 14, 15, 16, 17, 18. Ostatní patření pvahy intervencí jsu bsažena mezi navrhvanými typvými aktivitami. 121

123 zvyšvání veřejných výdajů na VaV s cílem dsáhnut d rku 2020 pdílu 1 % HDP zpracvání dluhdbéh finančníh výhledu rzpčtu VaV na 7 let, včetně zafixvání částky na realizaci Nárdních pririt aktualizace Nárdní cestvní mapy velkých infrastruktur d rku 2020, včetně navázání jejích finančních nárků na dluhdbý finanční výhled zavedení nvé metdiky hdncení prgramů účelvé pdpry Klíčvá blast změn C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu Z hlediska interakce veřejnéh výzkumu s partnery z aplikační sféry vykazují české výzkumné rganizace výrazné nedstatky, které jsu ještě patrnější při mezinárdním srvnání. V naprsté většině blastí vykazují české výzkumné rganizace jen minimální míru kmerčníh zhdncvání svých výzkumných výsledků a znalstí, ať už frmu přímé kmercializace výsledků (prdej licencí k duševnímu vlastnictví, zakládání technlgických firem s využitím duševníh vlastnictví výzkumných rganizací), neb spluprací s aplikační sféru (smluvní výzkum, splečné prjekty a splečná publikační činnst). V důsledku se pak rstucí veřejné investice d výzkumu jen mál prjevují v pdbě eknmické a splečenské návratnsti, vyšší přidané hdnty a knkurenceschpnsti ČR. Příčiny neuspkjivéh stavu je nutné řešit sučasně ve třech rvinách: (i) změnami v regulatrních pdmínkách, které musejí být nastaveny tak, aby stimulvaly větší zájem kmerční zhdncení výsledků na straně výzkumných rganizací, zejména z hlediska zhlednění aspektu splupráce s aplikační sféru v hdncení kvality výzkumu a institucinálním financváním; (ii) zlepšváním připravensti výzkumných rganizací na splupráci s aplikační sféru změnami a zkvalitňváním interních pstupů a mechanismů; (iii) realizací pdpůrných nástrjů a intervencí, které zajistí c nejvyšší míru interakce mezi výzkumnými rganizacemi a aplikační sféru, včetně splečné výchvy dktrandů. 98 Změny regulatrních pdmínek a zlepšvání připravensti výzkumných rganizací na splupráci s aplikační sféru mají pvahu hrizntálních patření, která by měla zasáhnut c nejširší kruh výzkumných rganizací, bez hledu na jejich brvé zaměření. Realizace pdpůrných nástrjů by měla mít zejména frmu vertikálních patření, tj. intervencí zaměřených priritně na výzkumné týmy a výzkumná a aplikační témata relevantní pr inteligentní specializaci. Cílvým stavem je zlepšení připravensti výzkumných rganizací na splupráci a sučasně vytvření stimulujících pdmínek pr splupráci mezi veřejným výzkumem a aplikační sféru. Dále je cílvým stavem vytvření mechanismů pr intenzivní dluhdbu interakci mezi výzkumnými rganizacemi a firmami, zejména pdpru jejich splupráce při splečném výzkumu ve směrech 98 Další příčinu neuspkjivéh stavu je nízká sfistikvanst invační pptávky na straně českých pdniků. Tat blast je řešena v klíčvé blasti změn Vyšší invační výknnst firem. 122

124 významných pr psílení knkurenční výhdy firem v ČR (viz kap. 5 Výzkumná a eknmická specializace ČR). Klíčvá blast změn C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu Strategické cíle v klíčvé blasti změn C: C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu C.1: Zvýšit relevanci výzkumu pr ptřeby aplikační sféry Indikátry strategických cílů/klíčvé blasti změn: Pdíl VaV ve vládním sektru financvanéh pdnikatelským sektrem Pdíl VaV ve vládním sektru financvanéh pdnikatelským sektrem z ČR Pdíl VaV ve vládním sektru financvanéh pdnikatelským sektrem ze zahraničí Pdíl VaV ve vyskšklském sektru financvanéh pdnikatelským sektrem Pdíl VaV ve vyskšklském sektru financvanéh pdnikatelským sektrem z ČR Pdíl VaV ve vyskšklském sektru financvanéh pdnikatelským sektrem ze zahraničí Výdaje pdnikatelskéh sektru na prvádění VaV ve vládním a vyskšklském sektru v hl. městě Praze jak % celkvých výdajů na prvádění VaV v těcht sektrech Výdaje pdnikatelskéh sektru na prvádění VaV ve vládním a vyskšklském sektru jak % celkvých výdajů na prvádění VaV v těcht sektrech Pčet výzkumných rganizací splupracujících s firmami Strategický cíl C.1: Zvýšit relevanci výzkumu Relevance výzkumné činnsti je přím závislá na intenzitě interakce a splupráce s uživateli výsledků, s aplikační sféru, která je nezbytným partnerem pr správné definvání výzkumnéh prblému. Pr zvýšení relevance výzkumu financvanéh z veřejných zdrjů je prt nutné všemi prstředky pdprvat splupráci, mbilitu a psilvat partnerské vztahy mezi výzkumnými rganizacemi a aplikační sféru. Pr zvýšení eknmických přínsů výzkumu realizvanéh výzkumnými rganizacemi je pak nezbytné zlepšení pdpůrných prcesů pr kmerční zhdncení výsledků VaV. Zvýšení intenzity interakcí mezi výzkumnými rganizacemi a firmami se prjeví vyšší intenzitu splečně připravvaných a realizvaných prjektů, jakž i bjemem smluvníh výzkumu. Zlepšení prcesů na pdpru kmercializace se prjeví růstem pčtu licencí pskytnutých VO na výsledky své výzkumné činnsti a pčtem technlgických firem, které využijí duševní vlastnictví VO. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace C.1.1: Psílit splupráci a interakci mezi VO a aplikační sféru Pčet pdniků pbírajících pdpru Pčet pdniků splupracujících s výzkumnými institucemi Pdpra přípravy a realizace splečných prjektů VO a aplikačních partnerů ve VaV a vzdělávání s důrazem na mezibrvé přístupy a definici 99 Jen v realizaci aplikačních výzkumných témat rzvíjejících inteligentní specializaci. 123

125 20213 Pdíl dbrných publikací ve spluautrství výzkumných rganizací a pdniků Pčet nvých výzkumných pracvníků v pdprvaných subjektech Pčet pdpřených výzkumných a akademických pracvníků Pčet pdpřených administrativních a technických pracvníků ve VaV Pčet nvých přihlášených výsledků aplikvanéh výzkumu Pčet realizvaných transferů technlgií a znalstí d praxe Invační vuchery Pčet pdpřených spluprací zaměření aktivit ve splupráci s aplikační sféru (prjekty typu kmpetenčních center). Dluhdbé, prblémvě rientvané výzkumné prgramy 100 reagující na střednědbé ptřeby aplikační sféry; důraz na síťvání předních českých pracvišť a subjektů z aplikační sféry (zejm. technlgicky vyspělých firem) v klíčvých eknmických dvětvích a mezibrvá témata s ptenciálem širkéh uplatnění výsledků v praxi. Letní škly realizvané ve splupráci VO s aplikační sféru. Mbility studentů, splečná výchva PhD studentů pd dhledem VŠ a firmy (Knwledge Transfer Partnership). Průmyslvé prfesury (prfesrské pzice pr zkušené dbrníky z praxe). Invační vuchery. Ustavení invačních platfrem pr priritní blasti RIS3 (blasti vertikální specializace) na nárdní úrvni při identifikaci slibných dluhdbých témat VaV reagujících na ptřeby aplikační sféry a na identifikvané splečenské výzvy. Zpřístupnění přístrjvéh vybavení výzkumných rganizací pr ptřeby externích uživatelů - vytvření centrální celstátní databáze přístrjvéh vybavení dstupnéh ve VO, vyjednání pdmínek a nastavení pravidel zpřístupnění přístrjů. Aktivity na psilvání kntaktů a budvání důvěry mezi VO 100 Jedná se analgii prgramu Future and Emerging Technlgies (FET) realizvaných v 7. rámcvém prgramu EU. 124

126 C.1.2: Zvýšit kmerční využití výsledků VaV a znalstí VO Pčet nvých prduktů mdernizujících systémy strategickéh řízení ve výzkumných rganizacích Mezinárdní patentvé přihlášky (PCT) vytvřené pdpřenými subjekty Pčet studijních prgramů celkem Pčet nvě vytvřených akreditvaných studijních prgramů v českém jazyce Pčet studijních prgramů s alespň jedním předmětem nvě vyučvaným v cizím jazyce Pdíl studijních prgramů vyučvaných v cizím jazyce Pčet studijních prgramů zaměřených na praxi Pčet nvých studijních prgramů celkem a pdnikatelsku sféru (vznik infrmačních a kperačních platfrem, netwrkingvé akce, apd.). Aktivity na psílení pdnikavsti studentů vyských škl a výzkumných pracvníků (studentské sutěže, vzdělávání v základech pdnikání ). Implementace interních pbídkvých nástrjů (uvnitř VO) na pdpru splupráce s aplikační sféru. Pdpra vzniku akademických start-upů (tj. firmy zalžené na výsledcích výzkumu), včetně služeb dčasnéh managementu pr řízení vzniku a rzvje firem. Vzdělávání studentů a výzkumníků v blasti duševníh vlastnictví. Zajištění interních i expertních kapacit pr transfer technlgií (licencvání, smluvní výzkum) z výzkumných rganizací d praxe, zefektivnění a prfesinalizace prcesů při kmercializaci, včetně zajištění mechanismu financvání patentvé chrany výsledků VO. Medializace výsledků v blasti kmercializace výzkumu. Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: - Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací ČR na léta , - Nárdní invační strategie České republiky - Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až Mezinárdní audit VaVaI v ČR - Nárdní prgram refrem České republiky 2014 Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn: Realizace regulatrních patření zaměřených na psílení aspektu splupráce s aplikační sféru v celkvém hdncení kvality výzkumu: - vyčlenění části institucinálních prstředků pr VO, které budu rzdělvány frmu ddatečnéh finančníh bnusu na základě hdncení splupráce s aplikační sféru (analgie systému zavedenéh pr anglické univerzity). - revize stávajícíh systému přidělvání institucinálních prstředků tak, aby byla zhledněna i aplikační relevance a kvalita aplikvaných výsledků (nvá metdika hdncení d rku 2016) 125

127 - dstraňvání systémvých bariér splupráce VO a praxe, zejména v blasti smluvníh výzkumu a kmercializace výsledků VaV (závazný výklad pravidel veřejné pdpry, který nebude nadměrně mezvat smluvní výzkum, využívání dtvaných zařízení a duševníh vlastnictví pr kmerční účely, atp.) 7.3 Lidské zdrje Klíčvá blast změn D: Lepší dstupnst lidských zdrjů v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj Lidské zdrje představují klíčvu determinantu knkurenceschpnsti země, zejména pkud se jedná knkurenceschpnst na znalstně nárčných trzích. Z tht phledu jsu velmi důležité tři vzájemně prpjené úrvně tvrby a rzvje výzkumnéh a invativníh ptenciálu lidí. První úrveň lze vnímat jak všebecnu míru vybavensti reálně aplikvatelnými znalstmi a dvednstmi, které se v praxi prjevují zejména ve schpnsti vytvářet kmerčně využitelné invace. Z tht phledu lze jak u dspělé ppulace, tak ppulace žáků ve věku 15 let identifikvat některé dvednsti, které jsu ve srvnání se zeměmi OECD nadprůměrné. Avšak aplikaci sučasných, převážně průměrných dvednstí české ppulace dále mezuje nedstatečná úrveň měkkých dvednstí, kterými jsu např. pdnikavst, splupráce, flexibilita neb rientace na zákazníka, které jsu pr úspěch na znalstně nárčných trzích nezbytné. Také nedstatečné jazykvé schpnsti brzdí ptenciál eknmiky využívat glbalizaci trhu a díky ní např. rychle a kvalifikvaně využívat nvé pstupy neb těžit z invací bjevujících se v zahraničí. Bez suhry dbrnsti, měkkých kmpetencí a jazykvé vybavensti větší části ppulace pskytuje Česká republika jen mezené zázemí pr invativní tuzemské i zahraniční firmy. Rzvj mixu kmpetencí, které pdprují vznik invací a zvyšují ptenciál pr znalstně nárčně aktivity, včetně výzkumu a vývje, představuje puze výchzí pdmínku úspěchu. Stavebním kamenem druhé úrvně je využití právě těch charakteristik jedntlivých lidí, které mhu vytvářet největší hdnty. Jedná se v pdstatě nalezení a rzvj přirzených talentů, přičemž pr diskutvané téma jsu nejdůležitější pdnikatelský talent, technický talent a talent pr výzkumnu a vývjvu práci. Bhužel v českém systému vzdělávání chybí identifikace sbnstních předpkladů pr kariéru, v níž bude jedinec nejprduktivnější, a pdpra jeh rzvje tímt směrem. T pak negativně vlivňuje míru využití ptenciálu lidských zdrjů, snižuje efektivitu investic d vzdělání u velké části ppulace (včetně nedstatku abslventů technických brů) a mezuje inkluzivní funkci vzdělávání. Zavedení uvedenéh systému práce s talenty by umžnil identifikvat ty nejlepší a intenzivně s nimi pracvat 126

128 již d útléh věku. K získávání talentů patří krmě lepšíh využití zdrjů vlastní země také účelné lákání talentů ze zahraničí. Nejvyšší úrveň pak představuje práce s lidmi, jejichž prfesí je výzkum a vývj, nebť ti mají největší předpklady k tvrbě znalstí, jež mhu znamenat velký psun v knkurenceschpnsti země. Ukazuje se, že již v pčáteční fázi výchvy abslventů vyských škl je patrné nedstatečné využití pznatků vývje a výzkumu v praktické přípravě a v následných znalstech studentů, v důsledku čehž dchází k nedstatečnému přensu nvých pznatků d praxe. Sučasně se však také ukazuje, že samtní výzkumní pracvníci nemají vhdné pdmínky ke svému rzvji, zejména pak ve veřejném sektru. Zde panuje nedstatečně tevřené a následně pak slabé (v některých případech dknce nezdravé) knkurenční prstředí, které nepskytuje dstatek prstru, ale ani mtivace, k rzvji velké části zaměstnanců tht sektru. Je prt zaptřebí stanvit správný směr vývje jedntlivých výzkumných rganizací a vyských škl a tmu přizpůsbit také práci s lidskými zdrji. Suběžná realizace patření ve všech třech úrvních zajistí systémvu změnu ve využití lidských zdrjů pr práci ve výzkumu, vývji a invačním pdnikání. Strategie RIS3 stanví pr tut klíčvu blast změn následující strategické cíle, pr blast reginálníh šklství se jedná indikativní návrhy aktivit a indikátrů. Klíčvá blast změn D: Lepší dstupnst lidských zdrjů v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj Strategické cíle v klíčvé blasti změn D: Indikátry strategických cílů/klíčvé blasti změn: D: Lepší dstupnst lidských zdrjů v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj D.1: Zvýšit kvalitu abslventů škl D.2: Identifikvat a využít talenty Celkvý pčet zaměstnaných ve VaV na 1000 zaměstnaných v nárdním hspdářství Celkvý pčet výzkumných pracvníků na 1000 zaměstnaných v nárdním hspdářství Míra účasti zaměstnaných v dalším vzdělávání (25-64let) Pčet abslventů prvních rčníků v nvých či mdernizvaných výzkumně zaměřených studijních prgramech akreditvaných i pr výuku v cizím jazyce Pčet služeb pskytvaných nvě příchzími výzkumnými pracvníky ze zahraničí Pdíl výzkumných pracvníků s cizím státním bčanstvím 127

129 D.3: Zvýšit kvalitu pracvníků ve výzkumu a vývji Pdíl studentů dktrskéh studia využívajících infrastrukturu Pdíl účastníků kurzů dalšíh dbrnéh vzdělávání na celkvém pčtu zaměstnaných sb u malých pdniků Pdíl účastníků kurzů dalšíh dbrnéh vzdělávání na celkvém pčtu zaměstnaných sb u středních pdniků Strategický cíl D.1: Zvýšit kvalitu abslventů škl Kvalita lidských zdrjů představuje v sučasné znalstně rientvané eknmice klíčvu determinantu mezinárdní knkurenceschpnsti. Prt se všechny země sustřeďují na jedntlivé úrvně svých systémů pčátečníh vzdělávání s cílem zvýšit jejich efektivitu. Není náhdné, že země s nejlépe fungujícími šklskými systémy jsu tahuny v blasti výzkumu a invací a dsahují nadprůměrných temp růstu (silný vztah mezi vzdělanstí byvatelstva a eknmickým růstem dkládají např. Münich a Prtivínský 101 ). Z tht phledu je zcela nezbytné, aby také Česká republika zaměřila svu pzrnst na urychlené zvyšvání kvality výstupů jedntlivých úrvní vzdělávacíh systému. V sučasné dbě sice Česká republika dsahuje nadprůměrných výsledků v přírdvědné gramtnsti žáků, numerické gramtnsti dspělé ppulace a ve vyském zájmu studium technických a přírdvědných brů mezi studenty dktrských studií, ale dluhdbý trend snižvání kvality výstupů ve vzdělávání, nedstatečný rzvj měkkých kmpetencí a jazykvých dvednstí, vyský pdíl neúspěšných studentů dktrských studijních prgramů a nevyvážená struktura studijních brů vzhledem k ptřebám trhu práce nejen že neumžňuje uvedené přednsti využít, ale d buducna představuje hrzbu české knkurenceschpnsti. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace D.1.1: Vytvřit funkční vztah mezi šklami a zaměstnavateli Pčet mimšklních aktivit veducích k rzvji kmpetencí Pčet vzdělávacích mdulů s metdiku a vzdělávacím prgramem Celkvý pčet dětí, žáků a studentů v pdpřených rganizacích Pčet prduktů vzdělávání k pdnikavsti52601 Pčet pskytnutých služeb individuální pdpry pedaggům Definice čekávaných výstupů vzdělávání, lze říci kmpetenčních mdelů abslventů, které budu pr jedntlivé úrvně systému pčátečníh vzdělávání uvádět nejen pžadvané kmpetence, ale také jejich bsah a jejich cílvé úrvně; tyt čekávané výstupy budu zpracvány pr jedntlivé skupiny pvlání a budu tak představvat dpručení pr úpravu kurikul jedntlivých škl (cílem tht patření je knkrétní ppis cílů vzdělávání na základě ptřeb zaměstnavatelů). Ke zpracvání kmpetenčních mdelů lze využít 101 Münich a Prtivínský (2013): Dpad vzdělansti na hspdářský růst ve světle nvých výsledků PISA

130 D.1.2: Zvýšit úrveň pdnikavsti a dalších měkkých kmpetencí Pčet prduktů plytechnickéh vzdělávání Pčet pracvníků ve vzdělávaná, kteří v praxi uplatňují nvě získané pznatky a dvednsti Pčet platfrem pr dbrná tematická setkání Pčet nvých studijních prgramů zaměřených na praxi Pčet vytvřených prduktů pr zkvalitnění strategickéh řízení a systému hdncení VŠ Pčet pdpřených sb - pracvníci ve vzdělávání Pčet pdpřených spluprací Celkvý pčet účastníků Pčet mimšklních aktivit veducích k rzvji kmpetencí Pčet vzdělávacích mdulů s metdiku a vzdělávacím prgramem Celkvý pčet dětí, žáků a studentů v pdpřených rganizacích Pčet prduktů vzdělávání k pdnikavsti Pčet prduktů plytechnickéh vzdělávání Pčet pskytnutých služeb individuální pdpry pedaggům Pčet platfrem pr dbrná tematická setkání Pčet nvě vytvřených akreditvaných studijních např. relevantní vstupy z Nárdní sustavy kvalifikací a Nárdní sustavy pvlání. Zavedení systému (nejlépe dluhdbých) stáží pedaggů půsbících v pčátečním vzdělávání u zaměstnavatelů a jeh prpjení s kariérní dráhu učitele. Realizace aktivit veducích k praktické rientaci výuky na VŠ a SŠ např. ve frmě stáží, stínvání neb zadávání témat prací zaměstnavateli. Plšné zavedení věřených nástrjů k diagnstice a rzvji pdnikavsti a měkkých kmpetencí definvaných Nárdní sustavu pvlání na všech úrvních vzdělávacíh systému, včetně pršklení pedaggů pr práci s těmit nástrji. Realizace aktivit veducích k praktické rientaci výuky (viz aktivita v rámci cíle D.1.1). 129

131 D.1.3: Zvýšit aktivní znalst angličtiny a dalšíh cizíh jazyka prgramů v českém jazyce Pčet nvých studijních prgramů zaměřených na praxi Pčet nvých bakalářských studijních brů zaměřených na praxi Pčet abslventů prvních rčníků nvých studijních brů zaměřených na praxi Pčet pdpřených sb - pracvníci ve vzdělávání Pčet nvých prjektvých záměrů připravených za pdpry Smart Akcelerátru Pčet pdpřených spluprací Pčet služeb pskytvanými nvě příchzími pracvníky ze zahraničí Pčet výzkumných rganizací s nvě příchzími výzkumnými pracvníky ze zahraničí neb sukrméh sektru Pčet rganizací, jejichž pracvníci zvýšili svu kvalifikaci ve VaV Pčet pracvníků ve vzdělávání, kteří v praxi uplatňují nvě získané pznatky a dvednsti Pčet vzdělávacích mdulů s metdiku a vzdělávacím prgramem Pčet prduktů plytechnickéh vzdělávání Zavedení pvinné výuky anglickéh jazyka na ZŠ a SŠ uknčené zkušku s pžadavky na dpvídající úrvni dle splečnéh evrpskéh referenčníh rámce (ZŠ - A2, SŠ uknčené jinak než maturitní zkušku - B1, SŠ uknčené maturitní zkušku - B2); statní jazyky by byly vyučvány jak druhý cizí jazyk. Rzvj dbrnéh cizíh jazyka na středních dbrných šklách a vyských šklách. Zapjení rdilých mluvčích d výuky angličtiny v systému pčátečníh vzdělávání. Zapjení zahraničních dbrníků d výuky na VŠ. Zavedení systému zahraničních jazykvých kurzů pr pedaggy a jeh prpjení s kariérní dráhu učitele. Zavedení pvinnsti aktivníh pužití cizíh jazyka během studií na všech VŠ a SŠ, např. ve frmě studia některých předmětů v anglickém 130

132 52510 Pčet pracvníků ve vzdělávaná, kteří v praxi uplatňují nvě získané pznatky a dvednsti Pčet studijních prgramů s alespň jedním předmětem nvě vyučvaným v cizím jazyce Pdíl studijních prgramů vyučvaných v cizím jazyce Pčet pdpřených sb - pracvníci ve vzdělávání Pčet pdpřených pracvníků VŠ Pčet pdpřených spluprací Pčet studentů výzkumně zaměřený studijních prgramů a Ph.D. studentů, kteří se zúčastnili stáže jazyce neb realizace studijníh pbytu v zahraničí (mim Slvenské republiky). Strategický cíl D.2: Identifikvat a využít talenty Identifikace blasti činnstí, v nichž jedinec bude nejprduktivnější (nebť má např. umělecké či sprtvní nadání, řemeslné předpklady, pdnikatelské vlhy aj.) a jeh rzvj tímt směrem je pdstatu práce s talenty. Ta bhužel v českém systému vzdělávání chybí. Každý žák či student má pr něc přirzené nadání (není brána v úvahu puze mimřádná úrveň talentu) a pdle th by měl vlit svu vzdělávací dráhu. Čast se však stává, že člvěk bjevuje své nadání až ke knci své vzdělávací dráhy, p jejím uknčení neb je nebjeví vůbec. V těcht případech dchází k neefektivnímu vynakládání zdrjů na nesprávně zaměřené vzdělání a následnému nevyužití neb puze částečnému využití prduktivníh ptenciálu jedince. Snižuje se také šance jedntlivce uspět v živtě sbně i prfesinálně. Včasná identifikace přirzenéh nadání každéh jedince, jeh správné nasměrvání a jeh cílený rzvj by tak mhly přispět ke značné redukci neefektivit ve vzdělávání, stejně tak jak k dalšímu růstu knkurenceschpnsti. Pdle zacílení těcht nástrjů by Česká republika mhla vědmě pdprvat rzvj pdnikatelských talentů, zmenšit prblém s nedstatkem pracvní síly s technickým vzděláním a pěstvat si špičkvé talenty pr výzkumné týmy již d jejich dětství. Tt patření má také inkluzivní charakter, nebť pmůže s uplatněním sb, které vykazují nízké studijní výsledky, a není jim v sučasném systému vzdělávání věnvána dstatečná pzrnst. Nedstatečný pčet dmácích talentů v jedntlivých blastech může být řešen také pdpru jejich příchdu z jiných zemí. Závazné indikátry cíle D.2: Pdíl ZŠ a SŠ se zavedeným systémem identifikace přirzenéh nadání žáků Pdíl ZŠ a SŠ se zavedeným prgramem pr rzvj přirzenéh nadání Pčet sb zapjených d vysce individualizvaných prgramů na rzvj jedinců s mimřádným talentem 131

133 Pčet zahraničních studentů na VŠ Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace D.2.1: Vytvřit systém identifikace a rzvje přirzenéh nadání D.2.2: Připravit invátry příští generace Pčet mimšklních aktivit veducích k rzvji kmpetencí Pčet vzdělávacích mdulů s metdiku a vzdělávacím prgramem Celkvý pčet dětí, žáků a studentů v pdpřených rganizacích Pčet prduktů vzdělávání k pdnikavsti Pčet prduktů plytechnickéh vzdělávání Pčet pracvníků ve vzdělávaná, kteří v praxi uplatňují nvě získané pznatky a dvednsti Pčet pskytnutých služeb individuální pdpry pedaggům Pčet platfrem pr dbrná tematická setkání Pčet pdpřených sb - pracvníci ve vzdělávání Pčet pdpřených spluprací Pčet mimšklních aktivit veducích k rzvji kmpetencí Pčet vzdělávacích mdulů s metdiku a vzdělávacím prgramem Celkvý pčet dětí, žáků a studentů v pdpřených rganizacích Pčet prduktů vzdělávání k pdnikavsti Tvrba a zavedení nástrjů na identifikaci přirzenéh nadání žáků pr pdnikání, pr technické prfese a pr výzkum a vývj. Tvrba a aplikace rzvjvých prgramů pr uvedené typy přirzenéh nadání, včetně přípravy pradců k práci s nimi. Realizace vysce individualizvaných prgramů na rzvj jedinců s mimřádným pdnikatelským talentem, technickým talentem neb talentem pr výzkumnu a vývjvu práci. 132

134 D.2.3: Vytvřit systém pr získání a adaptaci vysce kvalifikvaných lidí d ČR Pčet prduktů plytechnickéh vzdělávání Pčet pracvníků ve vzdělávaná, kteří v praxi uplatňují nvě získané pznatky a dvednsti Pčet pskytnutých služeb individuální pdpry pedaggům Pčet platfrem pr dbrná tematická setkání Pčet pdpřených sb - pracvníci ve vzdělávání Pčet pdpřených spluprací Pčet služeb pskytvanými nvě příchzími pracvníky ze zahraničí Pčet výzkumných rganizací s nvě příchzími výzkumnými pracvníky ze zahraničí neb sukrméh sektru Pčet rganizací, jejichž pracvníci zvýšili svji kvalifikaci ve VaV, jeh řízení a blastech suvisejících Pčet platfrem pr dbrná tematická setkání Pčet studijních prgramů s alespň jedním předmětem nvě vyučvaným v cizím jazyce Pdíl studijních prgramů vyučvaných v cizím jazyce Pčet pdpřených spluprací Pdpra zahraničních studentů ke studiu na českých VŠ (např. prpagace českých VŠ v zahraničí, zavedení angličtiny jak druhéh úředníh jazyka na VŠ, zavedení pvinných předmětů v angličtině, nákup zahraniční literatury d knihven apd.). Pdpra vysce kvalifikvaných cizinců (zejména v technických prfesích) k práci v ČR. 133

135 54311 Pčet studentů studujících v zahraničí Pčet studentů výzkumně zaměřených studijních prgramů a Ph.D. studentů, kteří se zúčastnili stáže Strategický cíl D.3: Zvýšit kvalitu pracvníků ve výzkumu a vývji Kvalita výzkumu a vývje záleží především na kvalitě dstupných lidských zdrjů a efektivitě jejich využití. Přítmnst knkurenčních tlaků a nutnsti přežití v sukrmém sektru vytváří vhdné prstředí vyvlávající ptřebu se běma výše uvedenými faktry intenzivně zabývat. Prstředí veřejnéh výzkumu se však d značné míry d prstředí sukrméh sektru liší, a t zejména v intenzitě tlaku na výsledky a efektivitu výzkumu a vývje (ty se dále velmi liší mezi jedntlivými výzkumnými rganizacemi). Prt lze prstředí veřejnéh výzkumu v ČR becně vnímat jak méně knkurenční a s nižším tlakem na výkn, než je tmu v sukrmém sektru neb ve výzkumu v rzvinutých zemích. Uvedené se čast dráží v nejasné kncepci rzvje jedntlivých výzkumných rganizací (včetně implementačníh rámce), v nedstatečném fungvání persnálních prcesů a také v nedstatečném půsbení nástrjů či jejich absenci, které by pmhly zmíněné nedstatky sučasnéh systému eliminvat. Před veřejnými výzkumnými rganizacemi tak stjí velmi nárčný úkl změny kultury tht sektru, stanvení směru vývje (včetně identifikace priritních blastí výzkumu), vybudvání pdpůrných struktur a zahájení cílené práce spjené s rzvjem lidských zdrjů a zvýšení efektivity jejich využití. Závazné indikátry cíle D.3: Pčet výzkumných rganizací s mdernizvaným systémem strategickéh řízení Pdíl studentů dktrskéh studia, kteří úspěšně uknčili studium Pdíl studentů dktrskéh studia, kteří studvali alespň jeden semestr v zahraničí Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace D.3.1: Zvýšit úrveň strategickéh i perativníh řízení a vytvřit předpklady pr zvýšení kvality výzkumných rganizací Pčet pdpřený výzkumných a akademických pracvníků Pčet pdpřených administrativních a technických pracvníků ve VaV Pčet rganizací, jejichž pracvníci zvýšili svji kvalifikaci ve VaV, jeh řízení a blastech suvisejících Pčet nvých prduktů mdernizujících systémy strategickéh řízení ve výzkumných rganizacích Pčet vytvřených prduktů pr zkvalitnění Manažerské vzdělávání pr veducí pracvníky výzkumných ústavů, vyských škl a jejich fakult, a t zejména v blasti strategickéh řízení, leadershipu a řízení změn. Aktualizace a implementace strategických plánů rzvje fakult, vyských škl a výzkumných ústavů, jejichž cílem bude dsažení evrpské kvality ve výzkumné i pedaggické blasti (předpkladem uvedenéh je změna kultury těcht rganizací směrem k tzv. challenge culture ). Optimalizace vnitřních prcesů výzkumných rganizací, redukce administrativní zátěže a definice metrik kvality. 134

136 D.3.2: Zavést efektivní systém řízení lidských zdrjů ve výzkumných ústavech, vyských šklách a jejich fakultách strategickéh řízení a systému hdncení VŠ Pčet VŠ se zavedenými transparentními systémy hdncení kvality Pčet výzkumných rganizací s mdernizvaným systémem strategickéh řízení Pčet pdpřených účastníků prgramu Pčet pdpřený výzkumných a akademických pracvníků Pčet pdpřených administrativních a technických pracvníků ve VaV Pčet rganizací, jejichž pracvníci zvýšili svji kvalifikaci ve VaV, jeh řízení a blastech suvisejících Pčet nvých prduktů mdernizujících systémy strategickéh řízení ve výzkumných rganizacích Pčet vytvřených prduktů pr zkvalitnění strategickéh řízení a systému hdncení VŠ Pčet VŠ se zavedenými transparentními systémy hdncení kvality Pčet výzkumných rganizací s mdernizvaným systémem strategickéh řízení Pčet pdpřených účastníků prgramu Zavedení anglickéh jazyka jak druhéh prvzníh jazyka výzkumných rganizací. Změna stávajícíh systému řízení lidských zdrjů dle mderních trendů a specifických ptřeb každé rganizace (analýza, návrh, zavedení, hdncení a zlepšvání). Vzdělávání manažerů a relevantních pracvníků výzkumných rganizací v blasti řízení lidských zdrjů. 135

137 D.3.3: Zvýšit atraktivitu výzkumné kariéry a kvalitu přípravy buducích výzkumných pracvníků Pčet pdpřený výzkumných a akademických pracvníků Pčet pdpřených administrativních a technických pracvníků ve VaV Pčet výzkumných rganizací s mdernizvaným systémem strategickéh řízení Pčet nvých prduktů mdernizujících systémy strategickéh řízení ve výzkumných rganizacích Pčet studentů výzkumně zaměřených studijních prgramů a Ph.D. studentů, kteří se zúčastnili stáže Pčet nvě pskytvaných služeb akademickými pracvníky a dbrníky ze zahraničí ve výzkumně zaměřených studijních prgramech Celkvý pčet účastníků Aktivity na ppularizaci výzkumu s cílem zvýšit zájem mladé generace výzkumnu činnst, včetně zkvalitňvání infrastruktur pr ppularizaci. Prgramy pr talentvané studenty (magisterskéh i dktrskéh stupně) se zvláštní preferencí priritních brů inteligentní specializace. Zvýšení kvality vědecké přípravy pdpru realizace části dktrskéh studia v zahraničí, například frmu dluhdbé stáže v zahraniční rganizaci zabývající se výzkumem a vývjem, neb pvinnstí realizvat stáž neb stínvání dpvídající prfese v praxi. Psílení mezinárdní mbility v evrpském výzkumném prstru (ERA). Zvýšení kvality vědecké přípravy pdpru aktivní účasti studentů dktrskéh studia na uznávaných mezinárdních knferencích. Rzvj relevantních jazykvých kmpetencí studentů dktrských studijních prgramů min. na úrveň C1. Rzvj relevantních měkkých kmpetencí studentů dktrských studijních prgramů na nadprůměrnu úrveň, tj. úrveň 4 a 5 dle klasifikace měkkých kmpetencí Nárdní sustavy pvlání. Specifická patření na psílení zastupení žen ve výzkumu, včetně patření na sladění mateřské a rdičvské dvlené s kariéru ve vědě a výzkumu. Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: Strategie vzdělávací plitiky České republiky d rku 2020 Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až 2020 Strategie rzvje lidských zdrjů pr Česku republiku Strategie hspdářskéh růstu České republiky 136

138 Nárdní invační strategie České republiky Aktualizace Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem d rku 2020 Nárdní prgram refrem České republiky 2014 Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn: Zvýšení úrvně pdnikavsti a dalších měkkých kmpetencí (cíl D.1.2) je nezbytné pdpřit zavedením jedntnéh metdickéh přístupu a pskytnutím vhdných nástrjů v rámci celéh systému pčátečníh vzdělávání. Sučasná praxe, kdy jedntlivé škly přistupvaly ke splnění tht cíle nejedntně na základě vlastních řešení, ukazuje, že tent přístup nezaručuje ptřebné výsledky. Zavedení pvinnsti aktivníh pužití cizíh jazyka v rámci studia na SŠ a VŠ (cíl D.1.3) je pdmíněn realizací statních navržených patření v tmt cíli. Klíčvé je zejména navýšení pčtu zahraničních dbrníků, kteří budu vyučvat na VŠ, a zapjení rdilých mluvčích d výuky na SŠ. Omezený pčet českých pedaggů s dpvídající úrvní cizíh jazyka nemusí být zásadní v tm smyslu, že pr každý rčník škly stačí zavedení 1 předmětu v angličtině, tj. stačí velmi mezený pčet pedaggů, kteří tut výuku zajistí. Pdmínku tht krku je také změna příslušných záknů, které umžní zařazení pvinné výuky v cizím jazyce d českých studijních prgramů. Plšné zavedení systému identifikace a rzvje talentů (cíl D.2.1) na všechny základní a střední škly zajistí, že u všech žáků (vzhledem k pvinné šklní dcházce t znamená u celé ppulace ve věku 6 15 let) budu sledvány jejich předpklady pr pdnikání, technicku kariéru a kariéru ve vědě a výzkumu. S žáky, u kterých bude ptenciál k některé z uvedených blastí identifikván, bude dále pracván ve smyslu rzvje těcht předpkladů. Vzhledem k tmu, že se jedná dluhdbu práci s celu ppulací žáků v blasti jejich rzvje, je zcela lgické, že tut činnst budu zaštiťvat samtné škly. Za tímt účelem je nezbytné vytvřit funkční diagnstické a rzvjvé nástrje, které budu rzšířeny na všechny základní a střední škly. Jedntný systém identifikace a rzvje talentů zaručí stejný přístup k těmt žákům napříč celu Česku republiku. Pdmínku úspěšné realizace cílů v tét klíčvé blasti je zvýšení kvality učitelů na všech úrvních systému pčátečníh vzdělávání (např. realizací strategie vzdělávací plitiky České republiky d rku 2020). Rzvj kvality výuky na základních šklách a technicky rientvaných středních šklách pdpruje dsažení cílů tét klíčvé blasti změn. Je prt zaptřebí zajistit splupráci základních škl s pdnikvu sféru, jež by napmhla lepší rientaci žáků na trhu práce a vedla by tak k dpvědnější vlbě střední škly (tyt aktivity pdprují efektivitu realizace cíle D.2.1), stejně tak jak zlepšvání kvality výstupů vzdělávání (lze rientačně měřit prstřednictvím výsledků šetření PISA). Zárveň je zaptřebí rzvíjet infrmvanst nabídce technických brů (včetně vybraných brů v blasti přírdních věd) a zvýšit jejich atraktivitu zejména rzvjem jejich kvality. Th lze dsáhnut např. změnu způsbu výuky některých předmětů (např. matematiky), zavedením prvků duálníh vzdělávání, vytvřením systému pružné reakce škl na pžadavky trhu práce (viz cíl D.1.1) apd. Identifikace a rzvj přirzenéh nadání pr techniku a vědu (viz cíl D.2.1) vyžaduje také mtivaci žáků a jejich rdin k uplatnění v těcht nárčných brech. V prgramvacím bdbí byla s pmcí prstředků fndů EU a státníh rzpčtu vytvřena základní 137

139 infrastruktura pr ppularizaci vědy v nárdním měřítku, a t v pdbě tzv. science learning center. Je prt vhdné zajistit další rzvj a využití těcht center. 7.4 Infrmační a kmunikační technlgie digitální agenda Klíčvá blast změn E. Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti Elektrnizace kmunikace a distribuce infrmací dkáže velmi výrazně zefektivnit kmunikaci jak na úrvni veřejné správy, tak kmunikaci veřejné správy s bčany, případně pdnikatelskými subjekty. Díky tét skutečnsti představuje pdpra rzvje a využití ICT základní předpklad pr zvýšení knkurenceschpnsti celé eknmiky. V rámci dsavadních aktivit byl v ČR vytvřen základ v pdbě základních registrů, které představují velmi významný vstupní krk pr rzvj služeb egvernmentu. Nicméně využití registrů jedntlivými službami je stále nedstačující, tzn., že tent segment je ptřeba dále a cíleně rzvíjet. Pr větší míru využívání služeb egvernmentu a získání důvěry klientů (bčané i pdniky) je přitm důležitá elektrnizace nabízených služeb, ale též elektrnizace veřejné správy samtné, a t jak uvnitř jedntlivých úřadů, tak v kmunikaci mezi různými resrty. Puze plnhdntně a funkčně vybavená správa může fungvat efektivně a být tak splehlivým a důvěryhdným partnerem pr své klienty. Stejně jak může ICT přispět k vyšší efektivitě veřejné správy, představuje významný ptenciál také pr rzvj pdnikání, a t jak díky vyššímu využití ICT v pdnikání napříč všemi bry, tak vzhledem k nvým mžnstem v nvých brech, které se s výrazným rzvjem ICT bjevují. Využití tét příležitsti vyžaduje cílenu a velmi efektivní pdpru využití ICT v pdnikání, pdpru nvých firem v pdbě start-upů a spin-ffů a pdpru výzkumu a vývje v blasti ICT a k využití ICT, které mhu ke vzniku těcht firem přispět. Nezbytným předpkladem pr rzvj egvernmentu i ebusinessu je existence kapacitní, kvalitní, bezpečné a dstupné infrastruktury, která zajistí rvné základní vstupní pdmínky pr všechny bčany a pdnikatele, kvalitní prpjení všech zapjených institucí, a t na takvé úrvni, která bude dpvídat nejen stávajícím pžadavkům, ale i předpkládanému vývji pptávky a využití ICT v hrizntu minimálně rku 2020, respektive Rzvj ptřebné infrastruktury musí zajistit pdpra budvání nvých a mdernizaci stávajících sítí, ale též zlepšvání dstupnsti kapacitníh připjení v periferních blastech, kde je nedstatečná přensvá kapacita kritickým faktrem mezujícím rzvj jakéhkliv využití ICT Český telekmunikační úřad ( 138

140 Klíčvá blast změn E: Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti (rzvj ICT a digitální agenda) Strategické cíle v klíčvé blasti změn E: E: Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti (rzvj ICT a digitální agenda) E.1: Rzvj egvernmentu E.2: Rzvj ebusinessu a ICT v pdnikání E.3: Rzvj Infrastruktury v ICT Indikátry strategických cílů/klíčvé blasti změn: ICT sektr - přidaná hdnta Pčet zaměstnaných sb v ICT sektru Přidaná hdnta IT služeb jak pdíl na HDP Pčet firem s vyskrychlstním přístupem k internetu Nvá a zmdernizvaná IT centra Strategický cíl E.1: Rzvj egvernmentu Plnhdntně elektrnizvaná a efektivně fungující veřejná správa, dpvídající trendům sučasnéh vývje technlgií a využití ICT, jak základ knkurenceschpné digitální eknmiky. Veřejná správa bude nabízet veškeré běžně využívané služby pr bčany i pr pdnikatele v plnhdntné elektrnické pdbě, která umžní bčanům i pdnikatelům bezprblémvu elektrnicku kmunikaci s rgány veřejné správy na krajské a nárdní úrvni. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace E.1.1: Zefektivnění vnější kmunikace veřejné správy a kmunikace s klienty Nabízené služby budu přizpůsbeny p prcesní, legislativní a technlgické stránce tak, aby jejich využití byl prveditelné ze 100 % s využitím elektrnické kmunikace, bez nutnsti sbníh kntaktu s příslušným úřadem. Jedntlivé služby budu ptimalizvané tak, aby jejich pskytvání byl c nejefektivnější, a t jak ve vztahu ke klientvi, ale i s hledem na náklady veřejné správy na jejich pskytvání (využití základních registrů, vzájemná prvázanst Pčet přízených infrmačních systémů Pčet elektrnických pdaní učiněných prstřednictvím Czech Pint, ISDS, PVS a agendvých prtálů Kmpletní mdernizace/transfrmace nejčastěji využívaných agend veřejné správy jak vůči bčanům, tak vůči pdnikatelům d pdby využitelné pr plnhdntnu elektrnicku kmunikaci. Úprava legislativních pdmínek, transfrmace/tvrba nvých prcesních mdelů využívajících elektrnicku kmunikaci, transfrmace kmpetenčních mdelů s cílem umžnění elektrnické kmunikace s klienty. Vznik neb kapacitní a funkční rzvj a mdernizace infrmačních systémů služících ke kmunikaci veřejná správa klient na 139

141 jedntlivých služeb s mžnstí autmatickéh načítání a věřvání dat z registrů bez nutnsti dkladvat, či specificky vyžadvat další úkny p klientvi / bčanvi). Plnhdntná elektrnizace tak přinese situaci win-win, vytvářející zřetelné benefity a úspry pr bě strany. E.1.2: Zefektivnění interní kmunikace veřejné správy Jedntlivé správní agendy budu p prcesní, legislativní a technlgické stránce nastaveny tak, aby maximálně zefektivnily nejen kmunikaci s klienty, ale též kmunikaci uvnitř úřadů, případně úřadů mezi sebu. Elektrnizace kmunikace uvnitř jedntlivých úřadů přinese časvé a finanční úspry prvzvatelům, které se prjeví vyšší úrvni pskytvaných služeb klientům. Snazší výměna infrmací mezi jedntlivými pracvníky úřadů, případně mezi jedntlivými úřady, tak bude mít pzitivní dpady na efektivitu celéh úřadu. E.1.3: Zajištění bezpečnsti při využívání egvernmentu Jedntlivé systémy budu nastaveny tak, aby jejich využití klienty byl maximálně bezpečné a nehrzil tak rzvj služeb egvernmentu v důsledku dmítavéh pstje klientů. Sučástí všech nvých systémů a služeb bude Pčet přízených infrmačních systémů Pčet elektrnických pdaní učiněných prstřednictvím Czech Pint, ISDS, PVS a agendvých prtálů Nvé neb mdernizvané prvky k zajištění standardů kybernetické bezpečnsti takvu úrveň, která bude umžňvat plnhdntnu elektrnicku kmunikaci. Mdernizace stávajících infrmačních systémů s cílem jejich plnhdntnéh napjení na základní registry s cílem maximalizvat autmatické načítání a věřvání dat s využitím základních registrů. Zavádění standardizvaných SW infrmačních systémů, které budu kmpatibilní pr ptenciální výměnu infrmací mezi jedntlivými úřady bez nutnsti vedení agendy v duplicitní papírvé pdbě. Realizace infrmačních kampaní zaměřených na zvýšení pvědmí bčanů a pdnikatelů výhdách a přínsech využití služeb egvernmentu. Realizace vzdělávacích seminářů/ vytvření nline vzdělávacíh prgramu (webinářů) zaměřenéh na vysvětlení využití jedntlivých 140

142 adekvátní prpagační a vzdělávací kampaň, která zajistí dstatečné vzdělání ptenciálních klientů, a t jak ve vztahu k využití příslušné služby/ systému, tak ve vztahu k základním pravidlům bezpečnsti při využití elektrnické kmunikace. Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: služeb přístupných pr khkliv, kdykliv, bezplatně. Pdpra aktivit směřujících k transfrmaci prcesních pstupů a technlgicku mdernizaci úřadů veřejné správy s cílem zajistit zavedení certifikací ISO na bezpečnst infrmací, případně dalších mezinárdních/ evrpských bezpečnstních standardů. Realizace průběžných věřvacích průzkumů a studií sledujících pstup realizace jedntlivých prjektů a jejich příns pr dsažení stanvených cílů, případně služící jak pdklad pr průběžnu úpravu realizvaných aktivit tak, aby byl dsažen stanvených cílů (např. průběžné sledvání schpnsti uživatelů využívat efektivně nvě zaváděné a nabízené služby). Digitální Česk v 2.0 Cesta k digitální eknmice (MPO) Datvý zdrj: DIGITAL AGENDA FOR EUROPE (EU) Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn: Pr realizaci je ptřeba prvést před spuštěním implementace vstupní průzkumy ke stanvení nejčastěji využívaných služeb jak ze strany bčanů, tak ze strany pdnikatelů, zanalyzvat jejich nárčnst, časvu, persnální atd. jak základ pr následné stanvení hlavních služeb, které by v suladu s cíli měly být transfrmvány d plně elektrnické verze; Infrmační a datvé audity analyzující prvázanst jedntlivých služeb a dat a služící jak pdklad pr identifikaci klíčvých bdů, na které je ptřeba se zaměřit; Průzkumy znalstí klientů ve vztahu k využívání egvernmentu a bezpečnsti jak základ pr realizaci patření zaměřených na zlepšení pčítačvé gramtnsti klientů egvernmentu; Realizace paralelních/ navazujících prjektů zaměřených na cílené vzdělávání a pršklení pracvníků veřejné správy tak, aby byli schpni zaváděné služby egvernmentu bsluhvat, ddržvat bezpečnstní standardy práce s infrmačními systémy a případně pskytnut klientům alespň základní pmc a radu; Klíčvu pdmínku pr efektivní fungvání egvernmentu je interperabilita, která zajistí mžnst vzájemné kmunikace systémů bez jakýchkliv mezení. Pdmínky interperability je prt ptřeba důsledně hlídat při zadávání veřejných zakázek na jakékliv budvané systémy. Strategický cíl E.2: Rzvj ebusinessu a ICT v pdnikání 141

143 ebusiness a ICT v pdnikání jak mtr invací a impuls pr zvýšení efektivity pdnikání a rzvj nvých brů se zaměřením na perspektivní bry využívající ICT ke zvýšení přidané hdnty výsledných prduktů a tím i vyšší knkurenceschpnsti eknmiky jak celku. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace E.2.1: Vyšší využívání ICT v pdnikání ICT bude hrát významnu rli při zvyšvání efektivity a zlepšvání eknmické rentability pdnikání zejména díky rstucímu pdílu využívání ICT i v nepříbuzných brech, kde může autmatizace vybraných agend zvýšit efektivitu pdnikání a tím i knkurenceschpnst danéh dvětví. Pr vznik a úspěšné rzvíjení nvých blastí pdnikání s vyským ptenciálem, d nichž je ICT zapjen, je klíčvá splupráce specialistů a vědeckých pracvníků v ICT s pdnikateli. Právě kmbinace znalstí něklika brů pmáhá dále a intenzivněji rzvíjet nvě vznikající blasti pdnikání, jež mají ptenciál stát se tažnými dvětvími hspdářství Pčet pdniků pbírajících pdpru Zvýšení zaměstnansti v pdprvaných pdnicích Pčet přízených infrmačních systémů Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: Splupráce MSP s výzkumnými rganizacemi s cílem splečnéh vývje nvých ICT služeb pr pdnikání. Zlepšení přístupu MSP k centrům sdílených služeb a nvých sfistikvaných řešení zaměřených na cludcmputing. Zlepšení přístupu MSP k datvým centrům a k jejich službám. Rzvj cludvých služeb pr pdnikatele. Splupráce MSP s velkými pdniky (a pačně) při využívání ICT v pdnikání a zavádění/rzvíjení EBusinessu. Digitální Česk v 2.0 Cesta k digitální eknmice (MPO) Datvý zdrj: DIGITAL AGENDA FOR EUROPE (EU) Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn: Ptřeba definvat bry/ blasti využití ICT, které lze pvažvat za perspektivní bry s vysku přidanu hdntu, navíc s dstatečným zázemím v pdbě VaV, univerzitních či sukrmých kapacit na území ČR Strategický cíl E.3: Rzvj Infrastruktury v ICT Kvalitní, kapacitní a high-end infrastruktura dpvídající nejnvějším pznatkům a technlgiím jak základ pr rzvj využití ICT napříč celu splečnstí. Dstatečná kapacita, technlgické zázemí a bezpečnst veřejných datvých center a sítí pskytujících zázemí jak pr fungvání 142

144 egvernmentu, tak pr rzvj využití ICT ve všech perspektivních brech. Kapacitní, technlgicky adekvátně vybavená výzkumná centra nezbytná pr vývj, testvání a rzvj nvých mžnstí využití ICT ve veřejné správě a eknmice, dispnující dbrnými persnálními kapacitami schpnými napmci při plnění cílů rzvje egvernmentu a ebusinessu. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace E.3.1: Rzvj ICT služící pr výzkum a vývj Kvalitní, kapacitní, technlgicky dpvídající a pravidelně bměňvaná infrastruktura pr VaV v blasti ICT a využití ICT ve všech navazujících perspektivních brech. Nárdní kmunikační síť dpvídající svu kapacitu, splehlivstí, bezpečnstí a využitelnstí nejmdernějším standardům a ptřebám, zajišťující prpjení jak VaV rganizací v blasti ICT, ale též všech statních VaV rganizací mezi sebu, včetně napjení na relevantní zahraniční páteřní sítě. E.3.2: Zvýšení kapacity a kvality veřejné ICT infrastruktury Kvalitní, kapacitní, bezpečná a dstupná veřejná infrastruktura služící jak základ pr nabízené služby egvernmentu. E.3.3: Zvýšení dstupnsti infrastruktury Kvalitní, bezpečný a kapacitní přístup k internetu pr všechny byvatele jak základ pr vyšší využívání egvernmentu a rzvj ebusinessu. - zvýšení kapacity a bezpečnsti sítě prpjující VaV rganizace - kapacita VaV sítě % všech veřejných VaV rganizací napjených na páteřní síť Nvé neb mdernizvané prvky k zajištění standardů kybernetické bezpečnsti Dmácnsti, které mají nvě přístup k širkpásmvým sítím s přensvu rychlstí 30 Mb/s Budvání nvých kapacitnějších a bezpečnějších/ případně mdernizace a rzvj stávajících sítí prpjující VaV rganizace mezi sebu a vybranými institucemi veřejné správy. Investice d průběžné údržby, mdernizace a rzvje sítě tak, aby dpvídala evrpskému standardu bezpečnsti a kapacity. - Rzvj kapacitní a mderní infrastruktury (NGA, LTE). - Obnva HW vybavení tak, aby veřejná správa mhla pskytvat služby ve vyské kvalitě a za ddržení bezpečnstních standardů veřejné správy a dalších standardů např. v nejmdernějším prtklu IPv6. - Investice d mdernizace a zvyšvání kapacity veřejných sítí zajišťujících prpjení úřadů veřejné správy na úrveň dpvídající evrpským standardům a čekávaným ptřebám ve výhledu rku

145 Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: - Investice d rzvje kapacitníh připjení k internetu v periferních blastech a v dalších lkalitách, které nejsu dstatečně atraktivní pr sukrmé investry. Digitální Česk v 2.0 Cesta k digitální eknmice (MPO) Cestvní mapa České republiky velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace - aktualizace květen 2011 (MŠMT) Datvý zdrj: DIGITAL AGENDA FOR EUROPE (EU) Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn: Legislativní úpravy umžňující zavedení služeb egvernmentu v plnhdntné pdbě, tedy v takvé pdbě, kdy bude veškerá kmunikace úřadu s klientem prbíhat s využitím elektrnické kmunikace, bez nutnsti jakéhkliv fyzickéh kntaktu, neb ptřeby ddávat jakékliv dkumenty, dklady či další pdklady v písemné/ tištěné pdbě. Bariéry: V některých blastech dnedávna nejasné vymezení pravmcí (resrtismus) Většina změn vyžaduje nejen investice d infrastruktury, ale též rzsáhlé prcesní změny včetně legislativních změn, tak, aby mhly být zaváděny plnhdntné služby egvernmentu t vyžaduje delší časvý hriznt a prmyšlený, kncepční a systematický pstup realizace; Nerentabilita některých intervencí (NGA ve venkvských blastech) 144

146 7.5 Sciální invace Klíčvá blast změn F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev Sciální invace může být definvána jak vývj a implementace nvých nápadů (prduktů, služeb a mdelů) uspkjujících sciální ptřeby a vytvářejících nvé sciální vztahy a frmy splupráce, které jsu zaměřeny na zvyšvání kvality lidskéh živta. Ve srvnání s běžnými invacemi je specifickým hnacím mtivem pr sciální invace jejich splečenský účel a přidaná hdnta, která je sučasně eknmická ale i splečenská. Sciální invace jsu sučástí širšíh knceptu invací, který se dklání d úzce zaměřenéh pjetí technlgicky zalžených invací. Je třeba pskytnut bezpečný prstr pr tvrbu a testvání jedntlivých sciálních invací, jejichž úspěšnst je v mnha případech závislá na knkrétních pdmínkách a prstředí jejich realizace, a pčítat také s mžnstí neúspěchu a jejich chybnéh směřvání. Úspěšným příkladem sciálních invací pdprvaných již v minulsti Evrpsku kmisí, které se pdařil dstat v některých zemích d hlavníh plitickéh rámce, jsu například Teritriální pakty zaměstnansti (Eurpean Cmmissin, 2013). Splečným předpkladem pr úspěšné řešení kmplexních splečenských výzev je přímé zapjení klíčvých aktérů v různých frmách tevřené partnerské splupráce. K hlavním faktrům prkazujícím účelnst a přidanu hdntu, kteru může přinést splupráce v partnerství, patří (a) zacílení - sběrem názrů a vstupů aktérů z různých vrstev splečnsti je mžn lépe zjistit, jaké ptřeby existují, c je prvřadé, a na základě th efektivně jednat; (b) krdinace - je mžné synchrnizvat plitická patření a zacílení prgramů dle místních pdmínek tak, aby se zvýšil jejich dpad a dstranily duplicity; (c) přístup ke zdrjům - jedntlivé prblémy a překážky je mžné lépe řešit a dstranit díky přístupu k různým technickým, lidským, znalstním, fyzickým a finančním zdrjům; (d) sciální kapitál - kntakty mezi rganizacemi a vzájemné vztahy v partnerství psilují splečenské sítě a vazby, přičemž zárveň pdprují vzájemné učení a hlubší przumění hdntám a významu partnerů a jejich úlze ve splečnsti; (e) invace - sdílením různých perspektiv, myšlenek a zdrjů se pdněcují tvřivější a dynamičtější přístupy ke splečenským prblémům; (f) vybavení pravmcemi - zlepšená kapacita a přímé zapjení klíčvých aktérů umžňuje partnerům, aby v plitické aréně měli díky partnerství silnější hlas v tázkách, jež se jich týkají; (g) legitimita - širší mbilizace těch, kterých se věci týkají, pskytuje demkratičtější mandát k akci a pdpruje dbru správu, přičemž zapjení a pdpra rganizací, které mají důvěru splečnsti, může přispět k přijetí strategických změn veřejnstí; (h) stabilita - zhlednění zájmů bčanské splečnsti v prcesu strategickéh plánvání, splečné zapjení v místních prjektech a větší spkjenst s veřejnu plitiku přispívají k integraci a stmelvání splečnsti a (i) udržitelnst - prsazváním sciálníh 145

147 zapjení, splečnéh vlastnictví a vzájemných výhd a splupráce většíh pčtu subjektů může vést z k pzitivním změnám a lepšímu zvládnutí splečenských úklů, než kdyby se k nim přistupil jen v rámci jednh sektru neb instituce. Klíčvá blast změn F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev Strategické cíle v klíčvé blasti změn: Indikátry strategických cílů/klíčvé blasti změn: F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev F.1: Pdpřit tevřenu partnersku splupráci při experimentálním řešení splečenských výzev a systémvě využít úspěšně věřené mdely F.2: Pdpřit a lépe využít splupráci místních aktérů při řešení ptřeb v blasti zaměstnansti, eknmickéh rzvje a sciální inkluze v krajích ČR Pčet úspěšně věřených a využitých experimentálních řešení Pčet krajů, ve kterých byly zalženy a jsu funkční Teritriální pakty zaměstnansti (splňují hlavní standardy OECD a EU) Pčet krajů, které mají a realizují integrvané prgramy rzvje zaměstnansti vytvřené na platfrmě TPZ Strategický cíl F.1: Pdpřit tevřenu partnersku splupráci při experimentálním řešení splečenských výzev a systémvě využít úspěšně věřené mdely Strategickým cílem je pdpřit experimentální řešení splečenských výzev nvými frmami tevřené partnerské splupráce, nvými technlgiemi a nvými pdnikatelskými mdely. Splečenské výzvy se drážejí v Nárdních priritách rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací d rku 2030, tj.: Knkurenceschpná eknmika zalžená na znalstech Udržitelnst energetiky a materiálvých zdrjů Prstředí pr kvalitní živt Sciální a kulturní výzvy Zdravá ppulace Bezpečná splečnst Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace F.1.1: Pdpřit tevřenu partnersku splupráci při experimentálním řešení splečenských výzev a systémvě využít úspěšně věřené mdely Pčet pdpřených sb zapjených d řízení a implementace plitiky VaVaI Pčet zvalidvaných experimentálních či kvaziexperimentalních věřených nvých nástrjů Vytvření a aplikace systému pr testvání (akcelerátr) a hdncení sciálních invací a navazující šíření a systémvé využití úspěšných řešení. Strategický cíl F.2: Pdpřit a lépe využít splupráci místních aktérů při řešení ptřeb v blasti zaměstnansti, eknmickéh rzvje a sciální inkluze v krajích ČR Strategickým cílem je změnit dsavadní mdely dbré správy v blastech zaměstnansti, eknmickéh rzvje a sciální inkluze. Zejména v tét blasti je důležité psílení prvků 146

148 víceúrvňvé správy s aktivním zapjením partnerství d tvrby a implementace relevantních strategií a plitik. Zapjení sciálních partnerů v tét blasti již existuje na nejvyšší plitické úrvni, kde má pevné míst tripartitní jednání na úrvni státu i krajů. Tit partneři také dkážu aktivizvat ad-hc pracvní týmy a specifická řešení v případě krizvéh vývje eknmiky, jak jsme byli svědky v uplynulých letech. Zaměstnanst, eknmický rzvj a sciální inkluze jsu všem témata s trvalu důležitstí a s ptřebu sustavné aktivity celé řady partnerů v různých sektrech a na všech úrvních vládnutí. Důležitým nástrjem je prt využití dluhdbě fungujících partnerství a paktů zaměstnansti, jejichž využití dpručuje OECD i Evrpská Kmise 103. Nejvhdnějším a nejblíže dstupným příkladem systémvéh využití partnerství je Rakusk a jeh TEPs (Territrial Emplyment Pacts) ve všech splkvých zemích, které jsu metdicky pdprvány Krdinační jedntku. O t více, že tent příklad dbré praxe se začíná pmalu prsazvat i v České republice, kde v rce 2011 vznikl první Pakt zaměstnansti v Mravskslezském kraji, přím inspirvaný rakuským mdelem, který své zkušensti pstupně předává zájemcům ve všech krajích ČR. K dsažení strategickéh cíle pvede přenesení těcht aktivit inicivaných zdla d systému státem pdprvané a využívané partnerské splupráce v blasti zaměstnansti, eknmickéh rzvje a sciální inkluze. Specifické cíle Indikátry specifickéh cíle Typvé aktivity/prjekty/perace F.2.1: Pdpřit a lépe využít splupráci místních aktérů při řešení ptřeb v blasti zaměstnansti, eknmickéh rzvje a sciální inkluze v krajích ČR Kraje Pčet krajů ve kterých jsu funkční a udržitelné Teritriální pakty zaměstnansti Pčet nvých nástrjů pdpry VaVaI na reginální úrvni Vytvření standardu pr činnst TPZ v ČR a hdntícíh systému pr jejich evaluaci. Zakládání a rzvj TPZ v krajích ČR jak bttm-up iniciativ s definvanými parametry pžadvaných služeb (jeden mdel reginálně přizpůsbená řešení). Integrvané prgramy rzvje zaměstnansti v krajích připravené na platfrmě TPZ. Reginální bservatře trhu práce a knkurenceschpnst.i Krdinační jedntka pr metdicku a rganizační pdpru TPZ. Leadership akademie vzdělávací prgram pr klíčvé představitele TPZ a vyských úředníků splupracujících ministerstev a dalších centrálních institucí. Sdílení a mainstreaming příkladů dbré praxe. Strategie a nárdní dkumenty, k nimž se strategické a specifické cíle vztahují: Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až Viz. Vienna Actin Statement n Partnerships (OECD LEED Frum n Parnterships, Vídeň 2007) a identifikace klíčvé rle partnerství při realizaci strategie Evrpa

149 Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací Pdmínky a bariéry realizace intervencí v tét klíčvé blasti změn: Plné pchpení a účinná pdpra sciálních invací v ČR Správné naprgramvání sciálních invací d ESIF v ČR, a t jak s využitím ESF (zejména v OP Z a OP VVV), tak i ERDF (zejména v OP PIK a IROP) Pdpra partnerství jak základní frmy pr sciální invace Zjedndušvání administrativy pr lepší přístup partnerství k financvání Umžnění integrvaných přístupů a nástrjů k řešení kmplexních splečenských výzev Mžnst experimentvání v blasti sciálních invací Vytvření pdmínek pr testvání/věřvání/měření experimentálních řešení Vytvření pdmínek pr systémvé využití věřených a svědčených experimentálních řešení 7.6 Gesce za realizaci strategických cílů prstřednictvím intervencí v jedntlivých blastech klíčvých změn Tabulka 15 Gesce za realizaci strategických cílů v jedntlivých blastech klíčvých změn Název klíčvé blasti změny a strategickéh cíle: A: Vyšší invační výknnst firem Strategický cíl A.1: Zvýšit invační pptávku ve firmách (i ve veřejném sektru) Strategický cíl A.2: Zvýšit míru pdnikání ve splečnsti s důrazem na zakládání nvých rychle rstucích firem Strategický cíl A.3: Zvýšit internacinalizaci MSP B: Zvýšení kvality veřejnéh výzkumu Zdpvědnst za realizaci intervencí v OP MPO MPO MPO Strategický cíl B 1: Zlepšit kvalitu a MŠMT prblémvu rientaci výzkumu ve znalstních dménách relevantních pr inteligentní specializaci C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu Strategický cíl C.1: Zvýšit relevanci výzkumu MŠMT pr ptřeby aplikační sféry D: Lepší dstupnst lidských zdrjů v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj Strategický cíl D.1: Zvýšit kvalitu abslventů MŠMT škl Dpručení realizvat intervence v OP 104 Hl. m. Praha Hl. m. Praha Hl. m. Praha Hl. m. Praha Hl. m. Praha 104 Dpručení k realizaci intervencí ve vazbě na zvlené klíčvé blasti změn Nárdní RIS3 strategie se vztahuje také na Technlgicku agenturu ČR, MZ, MZe a MV, c by pskytvatele prgramů pdpry aplikvanéh výzkumu, u nichž je deklarván becný sulad s Nárdní RIS3 strategií. Pr Nárdní RIS3 strategii je zvažván rzšíření její půsbnsti také na prgramy GA ČR. 148

150 Název klíčvé blasti změny a strategickéh cíle: Strategický cíl D.2: Identifikvat a využít talenty Strategický cíl D.3: Zvýšit kvalitu pracvníků ve výzkumu a vývji Zdpvědnst za realizaci intervencí v OP MŠMT MŠMT Dpručení realizvat intervence v OP 104 Hl. m. Praha Hl. m. Praha E: Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti (rzvj ICT a digitální agenda) Strategický cíl E.1: Rzvj egvernmentu MMR MPSV Strategický cíl E.2: Rzvj ebusinessu a ICT MPO v pdnikání Strategický cíl E.3: Rzvj Infrastruktury v ICT MPO F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev Strategický cíl F.1: Pdpřit tevřenu MPSV partnersku splupráci při experimentálním řešení splečenských výzev a systémvě využít úspěšně věřené mdely Strategický cíl F.2: Pdpřit a lépe využít splupráci místních aktérů při řešení ptřeb v blasti zaměstnansti, eknmickéh rzvje a sciální inkluze v krajích ČR MŠMT MPSV 149

151 8 Výsledky EDP, institucinální řízení a implementace Nárdní RIS3 strategie Hlavní metdu identifikace dmén inteligentní specializace je EDP (entrepreneurial discvery prces), tj. dvzení priritních VaVaI blastí d pdnikatelských příležitstí a ptřeb. D diskuze jsu zapjeni zástupci pdnikatelské sféry, výzkumných rganizací, klastrvých rganizací a technlgických platfrem, vyských škl, představitelé řídících rgánů peračních prgramů, pskytvatelů nárdních prgramů a zástupci krajů. Je tak naplněn přístup triple/quadruple helix, úzce spjený s knceptem inteligentní specializace. Prpjení nárdníh a reginálníh phledu umžňuje efektivně zastřit kncept inteligentní specializace s hledem na ptřeby pdnikvé sféry v daném území. EDP představuje kntinuální strategicku splupráci mezi členy triple/quadruple helix s cílem: 1. aktualizace dmén inteligentní specializace (knkrétních VaVaI témat) s hledem na změny v eknmice, 2. identifikace a nastavení cest k efektivní implementaci knceptu inteligentní specializace prstřednictvím prgramů financvaných z ESIF a nárdních prgramů (participace na zaměření a vertikalizaci výzev), 3. hdncení a nasměrvání evaluací Nárdní RIS3 strategie. EDP je v rámci České republiky funkčně začleněn d kmplexu institucinálníh řízení a implementační struktury celé RIS3 strategie. 8.1 Oblasti inteligentní specializace v České republice Frmu debaty rganizvané v průběhu jednání Nárdních invačních platfrem dchází ke zpřesnění a zastření témat rientvanéh a aplikvanéh výzkumu a témat invačních, která byla navržena v předchzích fázích přípravy knceptu RIS3 strategie (viz kap. 5-7 Nárdní RIS3 strategie). V průběhu diskuze jsu zhledňvána také témata z krajských přílh Nárdní RIS3 strategie. Identifikvány a specifikvány byly následující blasti inteligentní specializace ČR. 150

152 8.1.1 Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl Strjírenství-mechatrnika Výchdiska Strjírenský průmysl je nejnárčnější průmyslvé dvětví. Vyznačuje se mimřádně velku pestrstí výrbků a zahrnuje v sbě desítky brů. Výrba strjů, zařízení a přesných kmpnentů jsu významným ddílem českéh zpracvatelskéh průmyslu. Tent ddíl zahrnuje velmi širku paletu zařízení, která mechanicky neb tepelně půsbí na materiály neb na materiálech prvádějí výrbní prcesy, včetně výrby jejich mechanických kmpnentů, které prdukují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrbené díly na tyt strje a zařízení. Technicky nejnárčnější strjírenské bry, které spjují vyské a/neb extrémní nárky na přesnst výrby, jakst a parametry integrity pvrchů, maximální nárky na výrbní výkn a prduktivitu a dále nárky na splehlivst, jsu bry Machine Tls a Precisin Engineering, jejichž prdukty využívají pkrčilu elektrniku, zpracvání dat, kmunikaci a řízení (jedná se mechatrnické prdukty). Zpravidla se jedná primární výrbu, jejíž prdukty (strje, zařízení, kmpnenty) užívají navazující strjírenská dvětví a/neb nestrjírenské bry zpracvatelskéh průmyslu. Jak uvádí ČSÚ a MPO, jsu strje, zařízení a kmpnenty z brů Machine Tls a Precisin Engineering hlavním indikátrem stavu a dalšíh vývje českéh hspdářství. Tyt bry se v rce 2016 pdílely téměř 2 % na tržbách za vlastní výrbky a služby zpracvatelskéh průmyslu ČR Z dluhdbých statistik patří sledvané bry Machine Tls a Precisin Engineering mezi bry s vysku přidanu hdntu, stabilním většinvým pdílem exprtu a bry s technlgicku nárčnstí spadající d sektru hi-tech a medium hi-tech. Prdukty těcht brů (bez prduktů vázaných na autmtive, dpravní techniku a letectví, které jsu hdnceny zvlášť) tvří dhrmady průměrné rční tržby za prdej vlastních výrbků a služeb přibližně 70 mld. Kč a bry zaměstnávají přibližně 28 tis. zaměstnanců. Prdukce brů vykazuje dluhdbě kladné sald zahraničníh bchdu ve výši přibližně 25 mld. Kč. Prdukty sledvané skupiny jsu v přímé knkurenci celsvětvéh trhu a musí bstát v jakékliv glbální knkurenci. Průměrná přidaná hdnta na zaměstnance pak představuje přibližně 858 tis Kč 105. Teritriem, d kteréh směřuje největší bjem vývzu brů Machine Tls a Precisin Engineering, je již tradičně Německ. Pstupně narůstající bjemy vývzu svědčí trvale se zlepšující kvalitě, technické úrvni a knkurenceschpnsti výrbků. Pkračuje pzitivní vývj exprtní výknnsti, která je ale pdmíněna investicemi d výzkumu a vývje, zvyšváním kvalifikace pracvníků a přizpůsbení se pdniků stále tvrdšímu knkurenčnímu prstředí. 105 ČSÚ 2016, kdy jsu zahrnuty skupina 28.4, 25.4 a 10% pdíl ze skupin 26.5, 28.1, 28.2 a

153 V kmditní struktuře vývzu i dvzu patří mezi nejúspěšnější prdukty energetickéh strjírenství (kmpnenty a zařízení pr energetiku), výrbky z blasti klimatizace a chlazení, bráběcí a tvářecí strje, statní výrbní strje a další strjírenské výrbky s vysku přidanu hdntu jak zbraně, měřicí a zkušební přístrje. V tét části se budeme zabývat strategicky významnými tématy pr bry Machine Tls a Precisin Engineering prdukující strje, nástrje, zařízení, výrbky a kmpnenty, které standardně ptřebují výzkum a vývj pr jejich invace. Nezhledňujeme a nezahrnujeme prdukty, které vznikají bez systematickéh výzkumu a vývje (jedndušší prdukty a služby) neb jejichž VaV prbíhá systematicky mim ČR. Ve sledvané významné mnžině strategicky významných prduktů brů Machine Tls a Precisin Engineering jsu především: bráběcí strje, tvářecí strje, strje pr aditivní výrbu, suvisející autmatizaci a nástrje, přesné strjírenské kmpnenty (lžiska, spjky, mtry, převdvky a další knstrukční prvky pr přens mmentů a sil včetně hydrauliky, které jsu základem stavby většiny průmyslvých a sptřebních prduktů a umžňují stavbu sekundárních výrbních strjů, tedy strjů a zařízení pr další zpracvatelský průmysl). Dále d skupiny patří kmplexní strjní zařízení pr manipulaci, dpravu, prcesní skladvání, čištění, měření, balení, tištění, chlazení, sušení, klimatizaci, stlačvání médií a další perace umžňující vytváření specifických strjů, zařízení, výrbních buněk, výrbních linek a výrbních pdniků. Dále zahrnujeme d tét blasti přesné a prduktivní sekundární výrbní strje, které jsu základem další výrby, stavby výrbních pdniků a jedná se například textilní strje, tiskařské strje, balicí strje, ptravinářské strje atd. D sledvané skupiny přesné strjírenské výrby patří také výrba zbraní, výrba přístrjů a měřicí techniky, výrba frem a výrba nástrjů pr tváření a vstřikvání. Naknec mají své míst ve sledvané skupině také výzkumná témata i z blastí prdukce: stavební strje, zemědělské a lesnické strje, ptravinářské strje, strje pr těžbu a dbývání a technlgické celky d všech typů průmyslu, ale musí se jednat prdukty s vysku technicku nárčnstí, které standardně ptřebují výzkum a vývj pr jejich invace. Charakteristika pžadavků a nárků na sektr Strjírenství Obry, které kladu nejvyšší nárky a určují špičkvé pžadvané parametry strjů, zařízení a kmpnentů z hlediska zákazníků, jsu především energetická technika, výrba autmbilů, letecká výrba, těžká transprtní technika a přístrjvá technika. Hlavními výzvami, které na sektr Strjírenství tyt navazující bry kladu, jsu: zpracvání těžkbrbitelných a btížně tvářitelných materiálů, těžké a velké strje se zvýšenu přesnstí, vyská jakst finálních pvrchů, zvýšená splehlivst a nárky na dispnibilní čas strjů až 97 %, zvýšené nárky na univerzálnst 152

154 a multifunkčnst strjů/zařízení/kmpnentů, nvé technické prstředky pr přesné měření, snižvání výrbních nákladů, maximální stavebnicvst strjů, zařízení a kmpnentů, sdružvání výrbních perací, snižvání energetické nárčnsti strjů, snižvání nárků na bsluhu při sučasném růstu splehlivsti výrby, vyské pžadavky na mnitrvání stavu strje/zařízení/kmpnentu/prcesu, vyské nárky na integrvanu autmatizaci a bezpečnst prvzu strjů pr bsluhu, vysce výknné zpracvání lehkých slitin, titanu a kmpzitních materiálů, zvýšení přesnsti výrby pddajných dílců, autmatizace hledání stabilních a výknných blastí technlgických parametrů, vyské nárky na zvýšení jaksti a integrity pvrchů, zvyšvání přesnsti výrby velmi rzměrných dílců, zvyšvání výknu a hspdárnsti zpracvání knvenčních i neknvenčních materiálů, zvyšvání dluhdbé pracvní přesnsti, vyské pžadavky na maximální tepltní stabilitu, prstředky virtuálníh prttypvání, verifikvané nástrje p simulace a ptimalizace strjů /zařízení/kmpnentů a prcesů. Identifikace ptřeb a jejich řešení Glbální dbrná strategie brů Machine Tls a Precisin Engineering, která umžňuje psilvat knkurenceschpnst, představuje: 1. Zvyšvání přesnsti - především zvyšvání gemetrické a rzměrvé přesnsti v malých i velkých rzměrech dílců, kmpnentů, strjů a metd. 2. Zvyšvání jaksti - především zvyšvání jaksti pvrchů, cílené pzitivní vlivňvání charakteristik integrity pvrchů. 3. Zvyšvání výrbníh výknu - zvyšvání krátkdbéh i dluhdbéh výrbníh výknu strjů a zařízení, ale také výknvých charakteristik dílců a kmpnentů. 4. Zvyšvání splehlivsti - zvyšvání splehlivsti prduktů, funkcí a prcesů. 5. Zvyšvání hspdárnsti - minimalizace jedntkvých nákladů na prdukty, minimalizace nákladů prvzu a nákladů na bsluhu a minimalizace nákladů na samtné přízení prduktů. 6. Snižvání negativních dpadů na živtní prstředí - minimalizace negativních dpadů prduktů na živtní prstředí v rámci celéh živtníh cyklu. Výrbu a vývj high-tech prduktů brů Machine Tls a Precisin Engineering a becně strjírenství dprvází vyské náklady na invace a/neb na výzkum a vývj. Sustředěná pdpra 153

155 státu a EU ve vazbě na strategii RIS3 může vést k částečnému pdílu na těcht výdajích s cílem akcelervat perspektivní témata výzkumu, vývje a invací a jejich uplatnění ve výrbě a prdukci. Následují perspektivní blasti a směry výzkumu, vývje a invací, které je třeba ze strany SR a EU pdprvat rientvanými dtacemi d výzkumu, vývje a invací na úrvni zdknalené institucinální i účelvé pdpry. Perspektivní blasti a témata, jejichž řešení přispívá k naplňvání strategie sektru a hlavních cílů sektru ve VaVaI, jsu tyt: V kntextu ptimalizace prduktů je třeba realizvat výzkum a vývj a připravvat průmyslvě využitelné metdy, techniky, pstupy a zejména sftwarvé nástrje pr ptimalizaci návrhu prduktů strjírenství a pr ptimalizaci jejich užívání. Cílem ptimalizačních nástrjů je zvyšvat hlavní užitné vlastnsti prduktů při minimalizaci nákladů na vývj, výrbu, užití a minimalizaci rizik pr výrbce, uživatele a klí. V rámci nvé kncepce a prvedení prduktů je třeba prvádět výzkum a vývj nvých kncepčních, strukturálních, knstrukčních a realizačních pdb strjírenských prduktů, které dstraňují nedstatky a psuvají hranice v dsahvané přesnsti, jaksti, výknu, splehlivsti a hspdárnsti, včetně biniky a bi- inspirvaných přístupů ve strjírenství. V prblematice nvých a prgresivních technlgií je třeba prvádět výzkum a vývj zdknalených a nvých technlgických pstupů, principů a prcesních parametrů pr všechny základní strjírenské výrbní technlgie: brábění, tváření (včetně vstřikvání), aditivní výrbu a hybridní výrbu (kmbinující subtraktivní a aditivní technlgie), které vedu k výknnějším, přesnějším a jakstnějším výsledkům prcesů. U virtualizace prduktů a technlgií je třeba prvádět výzkum a vývj experimentálně věřených a průmyslvě pužitelných technik a nástrjů pr virtuální návrh výrby, virtuální návrh prduktů, virtuální technlgické zpracvání, virtuální měření a diagnstiku. V rámci kmpnentů, systému a řízení je třeba prvádět výzkum a vývj kmpnent, principů, systémů a algritmů pr měření a řízení prduktů během jejich výrby i užívání a návrh technik pr aktivní zpětnu vazbu vlivňující vlastnsti, chvání, tvar, plhu, tepltu, atd. prduktů. V kntextu SW vlastnstí a digitalizace je třeba prvádět výzkum a vývj hardwarvých, ale především sftwarvých technik a aplikací, které rzšiřují a zvyšují přidanu hdntu strjírenských prduktů pr uživatele. V blasti zdknalvání známých materiálů je třeba prvádět výzkum a vývj detailních vlastnstí a technlgií zpracvání existujících (známých) kvvých a nekvvých (zejména plastvých a kmpzitních) materiálů užívaných ve strjírenství s cílem zvýšit efektivitu a výkn jejich zpracvání (brábění, tváření, vstřikvání, nanášení, 3D tisk). U nvých materiálů je třeba prvádět výzkum a vývj nvých neb invvaných kvvých i nekvvých (zejména plastvých a kmpzitních) materiálů a materiálvých struktur (hybridních 154

156 materiálů) se zvýšenu dlnstí prti ptřebení, s minimalizvaným třením v kmbinaci s běžnými materiály, sníženu hmtnstí, zvýšeným pměrem specifické tuhsti, specifické pevnsti a dalších specifických a měrných veličin s vazbu na nákladvst a cenvu dstupnst pr klíčvé strjírenské aplikace (brábění, tváření, vstřikvání, nanášení, 3D tisk). Dále sem řadíme materiály a technlgie pr aditivní a envirnmentálně šetrnu výrbu, integrace knvenčních (subtraktivní) a aditivních technlgií. V rámci rzšíření užití kmpzitů je třeba prvádět výzkum a vývj levnějších vláknvých i částicvých kmpzitů, které se vlastnstmi blíží špičkvým vláknvým kmpzitům. V blasti materiálů pr aditivní technlgie je třeba prvádět výzkum a vývj materiálů, frem materiálů (prášky, dráty, pelety, atp.) a prcesních technlgických parametrů zpracvání pr aditivní technlgie (tepelné prcesy navařvání i kinetická depzice za nízkých teplt) a hybridní technlgie. Při zdknalvání pvrchů je třeba prvádět výzkum a vývj pkrčilých pvrchvých úprav a mdifikací pvrchů dílců a kmpnent se zaměřením na zvýšení jejich užitných vlastnstí. Genericku blastí se širkým spektrem uplatnění nantechnlgií je chrana pvrchů, kdy lze využít antikrzních, samčistících, těruvzdrných a dalších vlastnstí nanmateriálů ve strjírenství. V kntextu prav a recyklací je třeba prvádět výzkum a vývj metd pr reknstrukci tvaru ptřebených dílců, reknstrukci funkčních pvrchů dílců a materiálvých struktur a metd pr efektivní recyklaci strjírenských prduktů Energetika Výchdiska Energetika je významným segmentem nárdníh hspdářství, na kterém spčívá chd mnha dalších činnstí v eknmice (výrbní dvětví, zemědělství, fungvání služeb, zajištění přepravy sb a materiálu atd.). Rlí energetiky je především zajištění energie v ptřebném mnžství a kvalitě, envirnmentálně přijatelným způsbem za schůdné ceny pr průmysl a byvatelstv. V rámci klasifikace eknmických činnstí je výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu zařazena v ddílu CZ NACE 35. Nejvyšší pdíl tvří skupina 35.1, která se na bratu ddílu v rce 2016 pdílela 73,0 %, kdy u skupiny 35.2 t byl 22,1 % a u skupiny 35.3 jen 5,0 %. Oddíl 35 se pdílel v rce 2016 na přidané hdntě průmyslu 12,5 %, z th dminantních 9,4 % tvřil pdíl skupiny 35.1, když skupina 35.2 činila necelé 4,5 % a skupina 35.3 cca 0,3 %. Vývj tht pdílu ve sledvaném bdbí 2008 až 2016 byl vlivněn jednak recesním prpadem statních dvětví v rce 155

157 2009, kdy se pdíl ddílu 35 dstal až k 19 %, a jednak snížením cen energetických zdrjů d rku 2014, kdy se na hdntu 13,0 % dstal z 15,7 % v rce Energetika je pr účel tht dkumentu vymezena v širším pjetí jak výrba, distribuce a užití energie (v průmyslu, službách, zemědělství a rezidenčním sektru). Energetika prchází vlivem bjektivních pdmínek a plitických cílů d r zásadní transfrmací spčívající v bměně výrbní základny (náhrada zdrjů za výrbny s vyšší účinnstí s významným pdílem decentrálních zdrjů), změně využití primárních energetických zdrjů, vyšším využitím elektřiny v dpravě a významnými úsprami na straně sptřeby. Základní cíle jsu dány především klimatick-energetickými balíčky (závazky vyplývající z dhd na úrvni EU) závazek ČR je k r dsáhnut snížení emisí skleníkvých plynů 21 % v sektrech zahrnutých d EU ETS (cca 360 pdniků) ve srvnání s rkem 2005 a nepřesáhnut navýšení emisí skleníkvých plynů 9% mim sektr EU ETS, navýšit pdíl bnvitelných zdrjů na celkvé hrubé knečné sptřebě na 13% (závazek se skládá z ddávek elektřiny, tepla a kapalných bipaliv) a snížit knečnu sptřebu energie 20 %; k r jsu pak celevrpské závazky navýšení pdílu bnvitelných zdrjů na sptřebě energie nejméně na 32 %, snížení emisí skleníkvých plynů 40 % ve srvnání s rkem 1990 a je stanven indikativní cíl pr energeticku účinnst na úrvni 32,5 %. ČR již aktuálně značně vlivňuje energetická plitiky v susedním Německu Energiewende a je mžné čekávat, že k tmu dcházet i d buducna. Charakteristickým rysem energetiky ČR je mezená dstupnst některých primárních energetických zdrjů, jedná se zejména zemní plyn, rpu, uran. Pdmínky pr využití bnvitelných zdrjů s výjimku bimasy (respektive bienergie) je vzhledem ke gegrafickým, klimatickým a gelgickým charakteristikám ČR pak mžné značit za spíše nepříznivé ve srvnání s jinými státy EU. Česká republika je pak histricky relativně závislá (zejména při výrbě elektřiny a tepla, ale také v knečné sptřebě) na dmácím černém a hnědém uhlí, u kteréh však dchází k pstupnému útlumu těžby. V rce 2016 byl z černéh a hnědéh uhlí vyrben přibližně 50 % celkvé elektřiny a přibližně 57 % celkvé hrubé výrby tepla. Výrba elektřiny v ČR má být, jak předpkládá aktualizvaná Státní energetická kncepce (2015), zalžena na využití jaderné energie, zemníh plynu dplněné eknmicky efektivní bnvitelné zdrje energie, se zajištěním ptřebné infrastruktury. Mnvýrba elektřiny bude nadále dplňvána elektřinu z teplárenství (kmbinvané výrby elektřiny a tepla). V přechdvém bdbí (d rku 2030) však může řízeně klesající prcent instalvanéh výknu uhelných elektráren ještě stále hrát důležitu rli. Základní pdmínku dalšíh prvzu uhelných elektráren je splnění pžadavků na eklgizaci prvzu a případně zvýšení flexibility v rámci energetickéh systému. Trendem bude vzrůstající výrba elektřiny (respektive tepla) 106 ČSÚ

158 z decentrálních zdrjů, ať již zalžených na nebnvitelné (zemní plyn) či bnvitelné energii (především slární energie a bimasa, dplňkvě biplyn a větrná energie). Zajištění bezpečnéh přensu a distribuce elektrické energie je základní pdmínku fungvání elektrenergetickéh systému. Přensvá sustava ČR je, i vzhledem k tranzitní rli ČR, aktuálně v dstatečné míře prpjena na klní sustavy; v pslední dbě je však hržvána tzv. kruhvými přetky elektřiny z Německa. U distribučních sustav, především na hladině nízkéh napětí, je pak důležitá příprava na ptenciálně zásadní změny v důsledku zapjvání decentrálních zdrjů a vzniku vzrců chvání knečných zákazníků (kupříkladu v důsledku instalace inteligentníh měření). Důležitá prt bude tržně mtivvaná kperace strany výrby se stranu sptřeby, při uplatnění systému a technlgií tzv. inteligentních sítí (Smart Grids). Segment ddávek tepla, včetně kgenerační výrby a distribuce tepla, dzná významných změn a v jeh dalším vývji se drazí nastavení pdmínek státem, mžnsti pdnikatelských subjektů, ale i chvání sptřebitelů. V sučasnsti je cca 50 % ddávanéh tepla vyrben centrálně. Očekává se, že pstupně djde k většímu uplatnění tepla z bnvitelných zdrjů energie (zejména bimasy, biplynu, slunečních klektrů pr hřev vdy, tepelných čerpadel), ale i z druhtných energetických survin a perspektivně mžná i vdíku neb syntetických paliv (jak případné náhrady plynu). Teplárenství má vzhledem k předpkládanému změně výrbníh prtflia mim jiné ve prspěch většíh zastupení variabilních bnvitelných zdrjů relativně velku příležitst pr pskytvání ddatečné flexibility, a t jak s využitím systému centrálníh zásbvání teplem, tak i v decentralizvané blasti (malé a mikr kgenerace). Cílem bude stanvení pririt věřvání jedntlivých technlgií tak, aby mhly být nasazvány v c nejkratších termínech, neb tak, aby pmhly vyřešit prblém řízení elektr-energetické sustavy (přensvé a distribuční) s velkým přírůstkem výknu variabilních bnvitelných zdrjů ddávajících elektřinu d elektrizační sustavy. V segmentu energie pr dpravu bude velmi pravděpdbně pkračvat tlak na dekarbnizaci tht sektru a mezení využití fsilních paliv, a t i s hledem na prblematiku mitigace změny klimatu, ale také chrany vzduší. V důsledku tlaku na mezení sptřeby rpných prduktů najdu větší uplatnění, elektřina a vdík. Přechdvé bdbí bude pkryt částečně bipalivy a plynem (CNG), důraz bude kladen na vyšší využití vyčištěnéh biplynu (bimethanu), který bude vtláčen d plynárenské sítě či pr lkální sptřebu. Existuje také pstupný tlak na přechd d ptravinářských bipaliv k bipalivům tzv. vyšší generace. Zvyšvání energetické účinnsti se pak týká celéh řetězce, d získávání primárních zdrjů, přes jejich transfrmaci její distribuci a knečnu sptřebu. 157

159 Ppis ptřeb a jejich řešení V blasti technlgií pr výrbu elektřiny a tepla v jaderných zdrjích bude významným úklem výzkumu a vývje zejména stálé zajišťvání vyské úrvně bezpečnsti, včetně získání znalstí a ptřebných nástrjů a dat ve všech ptřebných blastech k průběžnému zajištění kvalitní legislativy, dzrné činnsti SÚJB (včetně dbrné pdpry regulátra), ptřeb prvzvatelů, a t vše synergicky služící k udržení a zvyšvání kvality ptřebných dbrníků. Sučástí jsu mdely pr zdknalení deterministických a pravděpdbnstních analýz bezpečnsti (včetně rle lidskéh činitele), nvé technlgie a přístupy k prevenci a zvládání těžkých havárií. Významnu blastí výzkumu je prblematika využití prjektvých rezerv, ať výknnstních (včetně ptimalizace palivvých cyklů) či živtnstních (spjen s dvzením chvání a stárnutí materiálů, kmpnent a zařízení). Ptenciál představuje příprava dknalejších metd zpracvání a úpravy radiaktivních dpadů, dekntaminace a demntáže jaderných elektráren p uknčení prvzu (včetně uplatnění rbtů). Důležitým výzkumným tématem jsu i systémy 4. generace, jaderná fúze, zdrje částic a malé mdulární reaktry (SMR). V blasti výrby energie z fsilních paliv musí výzkum a vývj zajistit ptřebné nástrje pr umžnění prvzu s větší flexibilitu, včetně zvýšení regulačníh rzsahu zdrje (s pznáním vlivů na živtnsti materiálů a zařízení a jejich údržbu), technlgie k průběžnému plnění snižujících se limitů na emise z prvzvaných zdrjů (především uhelných) a zvyšvání jejich účinnsti (technická řešení, pkrčilé mdely řízení). Předmětem výzkumu by měl být rvněž využití vedlejších energetických prduktů ze spalvacích prcesů uhelných zdrjů (ppel, ppílky, energsádrvec apd.), především pr prdukci stavebních a knstrukčních materiálů, a t včetně dvzení pdmínek pužití nvých materiálů (hdncení dpadů škdlivých látek, návrhy testvacích metd, ektxiklgie atd.). Mžným směrem vývje je také zhdncení černéh a hnědéh uhlí jiným způsbem než spalváním. V blasti výrby a distribuce tepla (ppř. chladu) je velku výzvu d buducna zefektivnění systémů, a t pdle knkrétních pdmínek na zdrji (výknvé rzsahy ktlů, ptimální řešení pr desox/denx/prach, snížení minimálníh vynucení kndenzační výrby, řešení pr multipalivvé využití, atd.) či v teplárenské síti (technické mžnsti snížení ztrát, mderní systémy řízení sustavy). Zásadními vývjvými tématy jsu rvněž akumulace energie (tepla či přebytků elektřiny v elektrizační sustavě) a hybridizace sustav efektivní částečná decentralizace systémů (synergie centrálních a decentrálních zařízení). Pzrnst musí být věnvána vývji invativních technlgií malé kgenerace a mikrgenerace (zdknalené mtry, palivvé články, ORC cykly atd.), trigeneraci a výrbě a distribuci chladu a jejich věřvání v praxi. Pr nákladvě efektivní využití bnvitelných zdrjů je ptřebné vyvíjet a testvat takvé technlgie, které dpvídají pdmínkám ČR. Systémy využívající bimasu mají značný ptenciál 158

160 buducí řešení jsu především v patřvání tepla v lkálním (reginálním) měřítku. Výzkum a vývj se musí sustředit na udržitelné získávání bimasy (zbytky a dpady z lesnictví a zemědělství), cíleně pěstvaná bimasa a její transfrmace d pdby vhdné pr přepravu a knečné využití. Ktle musí být k dispzici ve všech ptřebných výknvých řadách splňující buducí pžadavky (u malých ktlů se jedná pžadavky vyplývající z legislativy ekdesignu). Předmětem musí být vhdné transfrmační prcesy bimasy ukazující nejefektivnější řešení v buducnu. Tématy u biplynvých stanic jsu rzšiřvání palivvé základny a efektivní využití tepla. Využití vdní energie větších výknů bude svázán se zefektivněním prvzu zařízení (invativní strje a jejich řízení) a snižváním envirnmentálních vlivů při výstavbě a prvzu zařízení. Důležité jsu kmplexní mdely řízení sustav zhledňující energetické, vdhspdářské a jiné funkce. Jistý ptenciál představují malé vdní elektrárny pr malé spády a průtky vyžadující invativní technlgie (málkmpnentní systémy, nvé typy turbín, jednduchá regulace, atd.). Oblastmi vývje ve využití větrné energie jsu řešení pr snížení ztrát (převdvání atd.) a bezprblémvé zapjení d elektrizační sustavy. Využití slární energie by se měl sustředit na rzšíření střešních ftvltaických instalací v kmbinaci s vhdnu akumulací pr maximalizaci dmácí sptřeby (rezidenční sféra, služby); invativní řešení pr slární termické systémy (snížení nákladů, kmbinace s netradičními řešeními akumulace tepla atd.). Vývj musí být rvněž sustředěn na využití tepelných čerpadel zvyšvání SOC, plynvá čerpadla, kmbinace s dalšími technlgiemi na úrvni dmu či lkality. Decentrální zdrje je nutné vnímat nejen jak izlvané technlgie, ale také explrvat jejich synergické fungvání např. spjvání d virtuálních elektráren (respektive tazv. agregátrů) a zdrjů zajištění tepla. Předmětem vývje bude také technlgie pwer-t-gas, tj. přeměna energie na vdík neb metan za účelem akumulace energie. V blasti elektrických sítí bude výzkum a vývj rientván na zabezpečení splehlivéh a bezpečnéh (včetně zabezpečení) prvzu elektrizační sustavy v měnících se pdmínkách zdrjvé a sptřebitelské strany. Pr blast přensu jsu důležitými tématy mdely řízení, nvé technické prvky psilující rbustnst, účinnst a splehlivst systému, rzvíjení vize integrace sítí a řízení rvnváhy elektrizační sustavy v evrpském kntextu. Pr blast distribučních sítí jsu důležitá výzkumněvývjvá a demnstrační témata zajišťující splehlivý a bezpečný prvz nvé prvky autmatizace (dálkvě vládané prvky), pkrčilé přístupy v diagnstice a mnitringu (prediktivní diagnstika, atd.), inteligentní měření sptřeby (smart metering) a integrace bnvitelných zdrjů, distribuvané výrby a elektrmbility. Zásadním tématem je ptimalizace výrby a sptřeby pkrčilý lad management (rzvíjení HDO) a řízení sptřeby na základě cenvých a jiných mtivačních signálů (demand side management / demand respnse). 159

161 Klíčvým prvkem mezi výrbu a sptřebu bude d buducna akumulace energie. Důležité je prt vyvíjet a testvat systémy akumulace energie s různými charakteristikami a s různými nsiči ptenciálně vhdné pr danu funkcinalitu (energie a výkn; zapjení d sítě či řešení pr strvní prvz atd.) se zhledněním ptenciálu pr zlevnění. V blasti energetických úspr je klíčvé vyvíjet a demnstrvat prakticky uplatnitelná řešení v sektrech knečné sptřeby dmácnsti, průmysl, služby i zemědělství. Kmplexní blastí je příprava a demnstrace integrálních řešení pr města a městské aglmerace (smart cities and regins) ve vazbě na evrpské iniciativy, avšak zhledňující specifika ČR. Pdstatu je synergicky integrvat výrbu a přens energie, využití energií v budvách a energeticku nárčnst dpravy, a t vše při aplikaci ICT technlgií. V rezidenční sféře má být rzvíjen kncept inteligentních dmů a bydlení, cž je průsečíkem mezi stavebnictvím, lkální výrbu energie, inteligentními sptřebiči, ale i dalšími prvky pr bezpečný a spkjený živt. Energetické úspry musí být zaměřeny nejen na technická řešení, ale i na bchdní mdely a mdely financvání. Pdstatné je i snížení energetické nárčnsti budv, včetně jejich zateplení. Pasivní dmy vedu ke zvýšení kvality vnitřníh a vnějšíh živtníh prstředí v důsledku nižších hdnt zdraví škdlivých látek uvnitř budvy a nižších emisí lkálníh znečištění d klí. Oblast energie pr dpravu má být zaměřena na přípravu a demnstrace řešení pr širší využití elektrmbility (integrace dbíjecích stanic d sítě, řídicí systémy, integrace s akumulací, hybridní řešení, indukční dbíjení atd.), hybridních vzidel a na vývj knceptů a věřvání klíčvých prvků pr phny a přepravu na bázi palivvých článků. Důležitu blastí je také vývj nvých typů bipaliv či využití vedlejších energetických prduktů k budvání silniční sítě a infrastruktury. V blasti perspektivních energetických technlgií, k jejichž uplatnění djde v delším časvém hrizntu, bude výzkum a vývj zaměřen např. na malé mdulární reaktry pracující v blasti vyských teplt s vysku bezpečnstí, reaktry čtvrté generace, vdíkvé technlgie zejména pr akumulaci energie, jadernu fúzi, pkrčilé technlgie akumulace a transfrmace energie a termdynamické cykly. Pr pdpru rzhdvání v blasti energetiky je nezbytné dispnvat kvalitními analytickými pdklady, které se mhu vztahvat k jedntlivým výše uvedeným blastem či být splečné pr něklik z nich. Knvenčním a větším bnvitelným zdrjům i distribuci energie je splečný vývj mdelů rizikvě rientvanéh rzhdvání (mdely prvzvání, údržba) zalžených na pkrčilých matematických řešeních a nakládání s daty. Dalším tématem je analýza mžnstí a limitů rzvje energetiky v ČR pr různé časvé hriznty či mdely zajištění energetické bezpečnsti a zvýšení energetické a survinvé efektivity hspdářství. 160

162 Zhledněna musí být také průřezvá témata výzkumu a vývje, kterými jsu uplatnění ICT technlgií (digitalizace, big data), nvé materiály a výrbní technlgie (rapid prttyping, custmized manufacturing atd.). V blasti nantechnlgií je zaptřebí rientvat výzkum na mžnsti aplikace grafenu (grafenvý superkndenzátr) a pužití nanmateriálů v knstrukci baterií (3D baterie) Hutnictví Výchdiska Hutnictví železa je br survinvě a energeticky nárčný, s vysku fndvu vybavenstí, a t zejména hmtnéh investičníh majetku. Rzhdující výrbní zařízení mají dluhu dbu živtnsti a dluhý cyklus bnvy. Z tht hlediska (nízká pružnst bru na změnu srtimentu) je třeba přistupvat k buducímu rzvji bru s vysku míru přesnsti. Hutní výrba je materiálvě i energeticky vysce nárčná. Hutnictví v ČR, stejně jak evrpské, prchází strukturálním vývjem, který nastal splečně s vypuknutím celsvětvé krize. Od rku 2013 však nastal brat k růstu, a i když se prdukce celi velmi pravděpdbně nevrátí na předkrizvu úrveň, výrba i sptřeba rste a měla by růst i nadále. Hutnictví tvří základ pr ddávky statním zpracvatelským průmyslům. Oddíl rčně přinese d veřejných rzpčtů cca 15 mld. Kč. Statistické údaje celářství za bdbí d r d letšníh rku prkazatelně dkumentují, že vývj, pznamenaný d r výrazným pklesem pptávky (cž suvisí s tendencí průmyslu jak takvéh), zřetelně sděluje: celářství již nebnví svjí prdukci na úrveň před r. 2007; v dvětví je minimálně 20 % nadbytečných kapacit; predikce celářství míří zcela ve směru k vyšším finalitám a sfistikvaným výrbám 107. V celářství nepůjde bvyklu fázi cyklickéh vývje (tak, jak se pakval v minulsti), ale půjde zásadní strukturální vývj v průmyslu i s riziky pr celářství EU. Ocelářství je nesprně zatěžván vlivy eklgické legislativy a růstem nákladů z vývje cen energií. Knkurence dvzů hutních materiálů (Rusk, Ukrajina, Tureck, Čína, Jižní Krea aj.) je faktrem, který prkazuje, že zpřísněná pravidla v blasti eklgie a energetiky, dávají (splu s btížnstí přístupu k survinám) šanci získat silnu pzici na trhu právě již dříve saturvaným evrpským celářským pdnikům (Německ, Francie). Cestu pr dsažení a udržení knkurenční schpnsti celářství v ČR jsu: 107 Panrama zpracvatelskéh průmyslu ČR 2016 (MPO) 161

163 výzkum, vývj, invace; ptimalizace prtflia kapacit (z phledu trhu, zakázek a kncentrace výrb na nejprgresivnější technlgie); směr vertikální integrace (k survinám, energiím) má dnes vyšší priritu než cesta hrizntální splupráce a kapitálvéh prpjení. Další úspěšný vývj celářství vyžaduje rvněž věnvat zvláštní pzrnst prblematice eklgie. V některých aspektech by mhl jít samu existenci celářskéh průmyslu v ČR. Pr rvncenné pdmínky je nezbytné: zavedení a ddržvání spravedlivých pdmínek pr blast eklgie, energetiky; v tmt smyslu prsazvat takvá řešení, která nebudu pškzvat a existenčně hržvat průmyslvé pdniky; nepřipustit přijetí legislativy, která nepstihuje všechny zdrje znečišťvání (vzduší, dpady, vdy) a je diskriminující k průmyslvým dvětvím 108. Z iniciativy EK byl přijat dne 11. června 2013 dkument Akční plán pr knkurenceschpnst a udržitelné celářství v Evrpě. Zahrnuje kmbinaci patření na pmc celářskému sektru ve výrbě a pr stimulaci místní pptávky, liberalizaci směrnic a financvání vzdělávání a výzkumu. Akční plán je dbrým startvacím bdem, který přináší mim jiné vyčerpávající phled i na zmíněnu energeticku efektivnst dvětví (stěžejní prblém celářství v Evrpě). Plán je mnitrván skupinu celářských dbrníků a sbnstí průmyslu, kteří jsu pvěřeni jeh průběžným hdncením. České slévárenství za psledních dvacet let diametrálně změnil svůj charakter. Operativní flexibilitu kmerčně zaměřených sléváren dšl k výrazné diversifikaci vyráběných materiálů. Slévárenský průmysl se v převážné míře přizpůsbil pdmínkám trhu a v rámci ČR tvří významnu sučást průmyslvých technlgií. Ppis ptřeb a jejich řešení Pr zajištění výrby průmyslvých splečnstí a uplatnění jejich prduktů na trhu je zaptřebí prvádět kntinuálně výzkumnu a vývjvu činnst veducí k nvým sfistikvaným výrbkům v reakci na pžadavky dběratelských dvětví, a t za účelem plnění neustále přísnějších kritérií na kvalitu, reagvání na pptávky nvých výrbků, invativnsti a mžnsti nabídky, například lehčíh materiálu se stejnými mechanickými vlastnstmi jak u materiálu půvdníh. Tent pstup napmůže knkurvat ČR světvým firmám v blasti kvality prduktů. Dalšími dílčími tématy aplikvanéh výzkumu v metalurgii veducímu k vývji nvých výrbků jsu lehké slitiny, buněčné materiály 108 Panrama zpracvatelskéh průmyslu ČR 2016 (MPO) 162

164 a kmpzity, extrémní slitiny a kmpzity, nvé a vylepšené celi, pkrčilé supervdiče, vývj kmbinačních slitin, bikmpatibilní metalurgie, kvvé knstrukce a technlgické celky, hutní pltvary z mědi a slitin, vývj nvých a zvyšvání parametrů existujících pmcných materiálů (chemické látky, leje apd.), nvé typy žáruvzdrných materiálů, vč. jejich pvlaků pr dlévání nvých typů slitin. Dalším tématem je vývj nvých technlgií v hutnictví. Světvým trendem je využívání nvých prstředků, technlgických pstupů a technlgických zařízení umžňujících navýšení výrbnsti, snížení výrbních nákladů či snížení mnžství sptřebvané energie, včetně materiálu při výrbě. Je vhdné se tedy zaměřit na aplikaci nvých technlgií frmu VaV, na nákup a instalaci nvých zařízení, strjů apd. s následným vývjem a ptimalizací pstupů pr plnění výše uvedených cílů. V bru hutnictví a slévárenství je tedy nutné neustálé zlepšvání efektivity prcesů, a t frmu kmbinace vstupních survin, smížení sptřeby energií na výrbu a dále zvýšením úrvně materiálvéh využití dpadních prduktů apd. Tent pstup napmůže knkurvat ČR světvým firmám v blasti ceny za prdukt. Dalšími dílčími tématy ve vývji nvých technlgií jsu termelektrika s vyským ZT keficientem, škálvatelná termelektrika, pvlakvání a pvrchvá chrana, práškvá metalurgie. V blasti řízení výrby budu témata VaV zaměřena na ptimalizaci výrbních nákladů, energetické a materiální nárčnsti, kvalitativní parametry neb navýšení výrbnsti při prdukci výrbků. Patří sem 3D mikrčástice a senzry, autmatizvaná aditivní výrba, prediktivní mdelvání, metrlgie a pkrčilé charakterizvání, recyklvání, zjemňvání a znvuvyužití kritických a vysce hdntných kvů, ptimalizace kvalitativních parametrů hutních výrbků, včetně zlepšvání kntrly a řízení výrbních pstupů (mechatrnika). Dalšími tématy s dpadem na snížení prašnsti a eklgické zátěže jsu: využití dpadníh tepla z výrby a zpracvání železa a celi, zpracvání (recyklace) kvnsných dpadů, druhtných survin a dprašků za účelem jejích pětvných využití ve výrbě, využití prduktů vedlejších survin z hutnictví, celářství a slévárenství (struska, škvára apd.) Průmyslvá chemie Výchdiska Chemický průmysl je druhým největším průmyslvým dvětvím České republiky (viz Graf 16). Jeh výrbky jsu nezastupitelné pr zajištění sptřeby byvatelstva a jak survina pr další průmyslvá dvětví a zemědělství (dvě třetiny ze své prdukce vydá na zásbvání statních sektrů zpracvatelskéh průmyslu), další důležitá prpjení existují se sektrem zemědělství a službami). 163

165 Tt dvětví je nárčné na kvalifikvanu pracvní sílu, na zajištění zdrjů nebnvitelných (fsilních) survin (uhlí, rpa, zemní plyn, minerály a rudy), byť i pstupné uplatňvání bnvitelných zdrjů zde pstupně nachází stále větší uplatnění, dále na dispnibilitu vdy a zajištění tepla a elektrické energie. Chemický průmysl lze rzdělit na: CZ NACE 19.2 Výrba rafinvaných rpných prduktů (zpracvání rpy), CZ NACE 20 Výrba chemických látek a chemických přípravků (základní chemie), CZ NACE Výrba hnjiv a dusíkatých slučenin; bsažen jak hlavní relevantní CZ NACE v aplikačním dvětví Udržitelné zemědělství a lesnictví (NIP VI. - Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví), CZ NACE 20.2 Výrba pesticidů a jiných agrchemických přípravků; bsažen jak hlavní relevantní CZ NACE v aplikačním dvětví Udržitelné zemědělství a lesnictví (NIP VI. - Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví), CZ NACE 21 Výrba základních farmaceutických výrbků a farmaceutických přípravků (farmaceutický průmysl); bsažen jak hlavní relevantní CZ NACE v aplikačním dvětví Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences (NIP IV. Péče zdraví, pkrčilá medicína). CZ NACE 22 Výrba pryžvých a plastvých výrbků (gumárenský a plastikářský průmysl). Největší pdíl na celkvých tržbách má výrba základních chemických látek (64 %). Chemický průmysl se pdílí na zaměstnansti, výsledku hspdaření a dalších významných eknmických charakteristikách v českém zpracvatelském průmyslu ve výši %. Přidaná hdnta na zaměstnance a průměrná měsíční mzda zaměstnance je u chemických pdniků vyšší než průměr zpracvatelskéh průmyslu. Váha chemickéh průmyslu ČR na celkvé průmyslvé výrbě dpvídá významu dvětví v rzvinutých průmyslvých zemích, jak je Německ a Francie, a v prdukci na byvatele je na špičce. Chemický průmysl se ptýká s výzvami, jak jsu zvýšená mezinárdní knkurence, zvyšvání cen jedntlivých frem energie a vstupních survin, je vystaven tlaku na účinnější využívání zdrjů, musí reagvat na nvé předpisy, zákny a ptřebu invací. Jak energeticky nárčné dvětví je chemický průmysl závislý na hspdářské plitice v blasti změn klimatu a energetiky. Navíc je chemický sektr velmi regulvaný z důvdu chrany zdraví svých zaměstnanců, zdraví knzumentů a chrany živtníh prstředí. Na rzdíl d jiných středevrpských zemí si zachval svu váhu v nárdním hspdářství, pdařil se mu díky rzvjvým investicím zajistit knkurence-schpnst vůči evrpským, ale i asijským 164

166 výrbcům, byť bilance zahraničníh bchdu zůstává dluhdbě negativní. Přes vyský bjem dvzů chemických výrbků d ČR však chemická prdukce českéh půvdu významně přispívá i k exprtnímu ptenciálu ČR. Český chemický průmysl zaujímá 1 2 % pdíl tržeb chemickéh průmyslu EU a ve středevrpském reginu zastává významné pstavení. Kapacity českéh chemickéh průmyslu byly zcela privatizvány (státem zůstaly vlastněny puze lgistické splečnsti zajišťující dpravu rpy d ČR a lgistiku phnných hmt, příp. některých rafinérských pltvarů v rámci ČR), d významné části tht dvětví vstupil zahraniční kapitál. Česká chemie, chemické a bichemické inženýrství se v badatelském výzkumu plně integruje d sučasných trendů rzvíjejících se v průmyslvě nejvyspělejších zemích, knkrétně v blastech např. mikrreaktrů a mikrbireaktrů s příslušnu analyticku techniku labratř na čipu, pkrčilých materiálů včetně nvých materiálů pr uchvání energie a nvé typy vysce kapacitních baterií, 3 D chemických syntéz ( tisk ) prduktů jinak btížně ziskatelných vzhledem ke kmplikvaným jejich syntézám a řízením prcesů, ftatalytický rzklad vdy pr generaci vdíku jak alternativní energie a nvé typy ftvltaických panelů, prcesy zhdncení dpadní bimasy pr generaci alternativních zdrjů energie (včetně katalytické pyrlýzy pr generaci bimlekul a syntézních plynů a hydrdexidace pr přímu generaci uhlvdíků jak paliv), bidegradabilnich plastů a aergelů a supersrbentů s pužitím v envirnmentální chemii pr záchyt txických plutantů ale i žádaných slžek jak drahých kvů ale zejména v regenerativní medicíně pr tvrbu pškzených rgánů (svalů, kstí, kůže, tkání), dekntaminace mikrplutantů, zejména hrmnů, farmak a prstředků sbní péče ve vdách pr chranu kvality pitné vdy, cž je v sučasnsti jedním z priritních zdravtních prblémů pr splečnst. Velký ptenciál českéh chemickéh průmyslu vidíme v mžnstech vyvíjet a vyrábět nvé pkrčilé materiály s vysku přidanu hdntu (např. nanmateriály, materiály pr AM a 3D tisk, materiály pr úschvu energie, materiály pr medicínské využití, kmpzitní knstrukční materiály a další chemické speciality) vzhledem k menším kapacitám stávajících hlavních výrbních linek ve srvnání se světem a vzhledem k rzvji zejména autmbilvéh a elektrtechnickéh průmyslu v ČR. Graf 16: Pdíl tržeb pdle CZ NACE 2015 (zpracvatelský průmysl = 100) 165

167 Zdrj: ČSÚ Ppis ptřeb a jejich řešení Ptřeby dalšíh rzvje chemie jsu determinvány technlgickými, eknmickými a sciálními změnami ve světě, včetně dpadů klimatických změn, čtvrté průmyslvé revluce, nedstatku některých survin, snižvání zásb vdy, expnenciálníh růstu ppulace a zvyšvání kntaminace živtníh prstředí. Pchpení a hlavně včasná reakce na tyt změny může zásadně vlivnit udržitelnst a zachvání knkurenceschpnsti české chemie. Specifické, interdisciplinární pstavení brů chemie, chemické technlgie, materiálvéh a prcesníh inženýrství, které se uplatňuje v mnha brech lidské činnsti, vyžaduje včas se připravit na důslednu recyklaci a zajištění bnvitelných survinvých zdrjů pr chemický průmysl, včetně přechdu části chemickéh průmyslu na bichemické technlgie zaměřené na důkladnější využívání bilgickéh dpadu všeh druhu, a t nikliv jen pr jeh zejména energetické využití. Primární snahu přitm bude nenavyšvat pdíl ptravinářských survin pr chemický průmysl a energetiku na úkr zajištění ptravinvé bezpečnsti a maximalizvat chemické využití dpadních survin všeh druhu, s využitím efektivních technlgických prcesů a pstupů a prgresivních technlgických zařízení. Pkrčilé výrbní technlgie Intenzifikace chemických prcesů je becně vnímána z phledu bezpečnéh a eklgickéh prvzu, kvality prdukce a zmenšení výrbníh zařízení, které je knkurence schpné v prvnání se sučasným stavem techniky. Intenzifikace prcesů tak pskytuje efektivní a živtaschpné řešení, 166

168 které jen netransfrmuje neefektivní redukci sptřeby energie. Kncepce intenzifikace prcesů byla nastartvána v 70. letech za účelem snížení investičních a prvzních nákladů. Intenzifikace chemických prcesů se stává důležitu blastí kvůli svému ptenciálu získat invativní a více udržitelné alternativy návrhu výrbní technlgie. Ve fázi vývje intenzifikace prcesu typicky zahrnuje snížení pčtu zařízení (typicky jedntkvých perací), které zlepší reakční kinetiku, zvýší energeticku účinnst, sníží investiční náklady a zlepší bezpečnst prcesu. Významné je také hledisk inherentní bezpečnsti chemických prcesů v suvislsti s jejich udržitelnstí. Je evidentní, že prcesy prváděné v menším měřítku jsu nepchybně bezpečnější. Principy intenzifikace prcesů zahrnují zejména: maximalizaci účinnsti intramlekulárních a mezimlekulárních přeměn a interakcí, ptimalizaci hnacích sil přensvých jevů v každém měřítku reakčníh systému včetně maximalizace specifických mezifázvých pvrchů a přísun, resp. dvd energie z reakčníh systému. Intenzifikace prcesů s využitím mdifikace zařízení může být synergicky realizvána pužitím multifunkčních zařízení, zvýšením reakčních rychlstí s pužitím sfistikvanější knfigurace reaktru a aplikací netradičníh energetickéh zdrje. Vývj nvých prcesních aparátů tak významně vlivní efektivnst celéh výrbníh prcesu. Mezi nvě vyvíjená zařízení patří bireaktry, mikrreaktry, průtčné reaktry, rtační diskvé reaktry, reaktry se statickými mixery a také různá separační zařízení, destilační klny, výměníky tepla a další. V suvislsti s dalším vývjem efektivních a envirnmentálně přijatelných technlgií budu zkumány nvé chemické prcesy a aplikvána zařízení pr výrbu plymerů, kmpzitů a dalších speciálních rganických, anrganických a kvvých materiálů. V důsledku zvyšujících se pžadavků na nepřerušvaný prvz v rafinérsk-petrchemických kmplexech, z důvdu rvnměrnéh zásbení trhu a ptimalizace nákladů na údržbu, se bude dále prdlužvat v sučasnsti běžný čtyřletý cyklus zarážek pr vybraná zařízení. Prstu tedy nárky na splehlivst a dlnst výrbních zařízení. Z hlediska aparátů se pzrnst bude sustřeďvat především na vývj reaktrů. V důsledku pžadavků na čistá paliva se zásadně zvětšil jejich bjem a kntrla tepelných efektů v reaktrech integrací různých chladicích prudů. Z důvdu prdlužvání plánvacíh cyklu zarážek a zvyšující se strsti reakčních pdmínek budu prefervány reaktry s phyblivým katalytickým lžem, jak je tmu nyní u prcesů FCC, CCR u hydr-knverze rpných zbytků a neb FT syntézy. Intenzivním vývjem pršly především reaktry pužívané pr dva psledně jmenvané prcesy. Uplatňvat se bude i katalytická destilace, např. při syntéze etherů a hydrgenační rafinaci benzinu z FCC. V suvislsti s rzvjem hydrgenačních a hydr-krakvacích kapacit se bude dále zvyšvat prvzní tlak v zařízeních, cž si vyžádá zvýšené nárky na knstrukční materiály. 167

169 Pkrčilé materiály Mderní plasty Vývj a užití nvých plastů s vlastnstmi připravvanými na míru (tailr made) je důležitým stimulem rzvje v řadě průmyslvých dvětví. Ptřeba buducích technlgií se prmítá přím d rstucích pžadavků na nvé speciální plasty a materiály s pžadvanými vlastnstmi, metd jejich přípravy, nákladvsti výrby a jejich recyklvatelnsti. Je t také cesta, jak zapjit d řetězce velkých výrbců kmditních plastů firmy zabývající se kmpaundváním. Rstu kvalitativní pžadavky strjírenství, autmbilvéh průmyslu a stavebnictví, rzvíjí se další uplatnění speciálních plastů ve zdravtnictví a elektrtechnice. Dluhdbě btížně řešitelným prblémem jsu náhrady některých dsud pužívaných chemikálií, jejichž pužívání je mezván nařízením REACH. Hledají se řešení na snížení hřlavsti plastů a pr výrbu dburatelných plastů. Další výzkum a vývj je třeba zaměřit na biplasty ve spjení s výběrem vhdných survin, ptimalizací výrbních pstupů, vývjem efektivnějších bikatalyzátrů a také s řešením zpracvání biplastů p sknčení jejich živtnsti. Pkrčilé kvvé materiály Oblast výzkumu, vývje a výrby pkrčilých kvvých materiálů má v České republice dluhu tradici. Odráží se zde silné pstavení autmbilvéh průmyslu, energetiky, strjírenství. V těcht blastech prbíhá intenzivní vývj nvých kvvých materiálů se zvýšenými užitnými vlastnstmi pevnstí, těruvzdrnstí, únavvu živtnstí, krzní dlnstí, dlnstí vyským tepltám. Nvé materiály umžní vyšší prvzní zatížení kmpnent, snížení hmtnsti, cž v důsledku znamená zvýšení energetické účinnsti, živtnsti a v řadě případů snížení ceny. Vyspělá medicína v České republice je brem vyžadujícím invativní pstupy designu, výrby a zpracvání kvů vzhledem ke stále rstucímu průměrnému věku ppulace a rstucím nárkům na živtnst implantátů a na kvalitu zdravtní péče. V České republice se nacházejí bhatá lžiska cenných kvů a prt vývj eknmických a eklgických pstupů jejich separace je dalším významným brem. Materiály pr knverzi a skladvání energií Evrpská rada schválila cíl snížení emisí skleníkvých plynů alespň 40 % d rku 2030 ve srvnání s rkem 1990, stanvila cíl výrby alespň 27 % energie z bnvitelných zdrjů a také rientační cíl úspr energie d rku Výše uvedené cíle d rku 2030 představují pr ČR velku výzvu v blasti snížení energetické nárčnsti a zvýšení dlnsti elektrické rzvdné sítě, efektivní 168

170 transfrmace energie a jejíh využití v průmyslu a v dpravě, přensu energie a jejíh skladvání, zachycvání xidu uhličitéh, jeh skladvání, i knverze na surviny chemickéh průmyslu s cílem redukce emisí skleníkvých plynů z fsilních paliv a bipaliv. Vzhledem ke gegrafickým predispzicím představuje pr ČR primární zdrj bnvitelné energie sluneční záření. Technlgie jeh využití, zejména pak zvyšvání účinnsti slárních panelů, se neustále vyvíjejí. Dpsud však zůstává jeden zásadní prblém efektivní využití těcht zdrjů charakteristických fluktuací výknu v čase. T umžní puze efektivní vyskkapacitní skladvání kamžitých, či sezónních přebytků prdukvané energie a její zpžděné ddání d distribuční sítě v případě převisu sptřeby. Inteligentní sítě pr přens a skladvání jsu klíčvým prvkem v buducí energetické infrastruktuře a budu tvřit páteř buducíh nízkuhlíkvéh energetickéh systému. Obrvsku výhdu fsilních paliv je jejich velká energetická hustta. Knverzí elektrické energie na chemicku energii umžňuje flexibilnější využívání energie v různých aplikacích (dprava, bytné budvy, průmysl atd.). Lidstv stjí před mimřádně vážným prblémem jak zajistit rychle rstucí sptřebu energie a mezit využívání nebnvitelných zdrjů energie. Ftvltaika patří k nejperspektivnějším bnvitelným zdrjům energie a čekává se, že během relativně krátké dby budu ftvltaické panely vyrábět až desetinu celsvětvé sptřeby energie. Vývj zařízení na přeměnu a ukládání energie je v ppředí výzkumu zaměřenéh na udržitelnu buducnst. Existuje však mnh prblémů, které brání rzsáhlému využívání těcht technlgií, včetně nákladů, výknu a trvanlivsti. Tat mezení mhu být přím spjena s pužitými materiály. Knkrétně se čekává, že návrh a výrba nanstrukturvaných hybridních materiálů pskytne průlm pr rzvj těcht technlgií. Technlgie knverze energie jsu z chemickéh phledu spjeny s elektrchemickými ději. Mezi základní elektrchemické knverzní technlgie patří: a) baterie (včetně průtčných), b) vdíkvé prcesy (palivvé články, elektrlýza vdy) c) superkapacitry. Vdíkvé prcesy se vyznačují skutečnstí, že vedle knverze energie umžňují uskutečnit sučasně knverzi xidu uhličitéh na využitelné surviny. Základní slžky těcht technlgií představují elektrdy (katda a anda) a separátr, nejčastěji na bázi plymerní, či keramické membrány. Vývj nvých, zejména (nan)strukturvaných, či kmpzitních materiálů, může být dpvědí na řadu stávajících prblémů uvedených technlgií. Jak příklady perspektivních materiálů lze uvést grafen a jeh deriváty vykazující slibné chemické i fyzikální vlastnsti, funkcinalizvané plymeru, (nan)strukturvanu keramiku, (nan)strukturvané kmpzity keramika-kv, plymeruhlík a další. 169

171 Mderní katalyzátry Splečnst je významně vlivňvána pkrčilými materiály a technlgiemi. Materiály pmhly zvýšit naši živtní úrveň, ale stále se bjevují nvé výzvy a vyžadují se nvé materiály a vlastnsti, které představují klíčvý prvek úspěchu zítřejších průmyslvých výrbků a knkurenceschpnsti českéh chemickéh průmyslu. V tmt hledu je katalýza jednu z nejrzsáhlejších a nejdůležitějších disciplín v chemickém průmyslu. Katalytické materiály mají zásadní význam pr snížení dnešních a buducích zátěží v blasti živtníh prstředí a mhu přispět k eklgičtějšímu a udržitelnějšímu vývji prduktů, ke snížení emisí CO 2 neb k řešení buducích energetických prblémů. Klíčvu charakteristiku katalýzy jak vědní disciplíny je její interdisciplinární charakter. Úspěšná realizace nvých katalytických řešení a technlgií vyžaduje integraci dbrných znalstí z chemie, fyziky, bilgie, matematiky d chemickéh a materiálvéh inženýrství a aplikvané průmyslvé chemie. Integrace teretickéh mdelvání in situ k pchpení reakčních mechanismů, vědy přípravě katalyzátru na úrvni nanmetrů, pkrčilé mikrkinetiky a mdelvání reaktrů jsu příklady sučasných trendů v katalýze. Katalýza je jednu z klíčvých technlgií pr většinu ze sedmi splečenských výzev v prgramu Hriznt Katalýza a katalytické prcesy představují přím neb nepřím asi % světvéh HDP. Výrba katalyzátrů v Evrpě má velký eknmický dpad, který činí zhruba 3 4 miliardy EUR. Technická zlepšení katalyzátrů a výrbních prcesů by mhly d rku 2050 snížit energeticku nárčnst výrbků %. V abslutních číslech by zlepšení mhl ušetřit rčně až 13 EJ (exajuly) a 1 Gt ekvivalentu xidu uhličitéh (CO 2 ekv.). Katalýza je prt zásadní pr snížení tht zatížení živtníh prstředí. Více než 85 % všech sučasných chemických prduktů se vyrábí pmcí katalytických prcesů a katalytické prcesy umžňují mderní rafinvání paliv. Katalýza nevlivňuje jen chemický průmysl a rpné rafinérie, ale má i rzhdující úlhu při umžnění udržitelnéh využívání energie, například v palivvých článcích a bateriích, při výrbě bipaliv, jakž i při chraně živtníh prstředí a klimatu. Sučasný výzkum je zaměřen na hledání nvých teretických přístupů k přípravě katalyzátrů pmcí efektivníh mdelvání. Je třeba získat další znalsti mlekulárních mechanismech hetergenní katalýzy a aktivace / deaktivace katalyzátrů v nan rzměrech. V cirkulární eknmice je CO 2 stále častěji vnímán chemickým průmyslem jak ptenciální uhlíkatá survina, nikliv jak chemický dpad. Pkračuje úsilí reakci CO 2 s lefiny, dieny a alkiny za vzniku karbxylátů, karbnátů a karbamátů. Mnhé z těcht prcesů jsu katalytické. Některé prcesy jsu endergnické a tedy je lze btížnější realizvat. Zpravidla se mnh chemických prcesů spléhá na syntézní plyn (CO + H 2), např. Fischer-Trpschva syntéza, hydrfrmylace a karbnylace. Je třeba zkumat mžnsti rzvje chemie zalžené na CO 2 + H 2 namíst CO + H 2 jak vhdnéh způsbu funkcinalizace uhlvdíků. 170

172 Příprava uhličitanů a plykarbnátů z CO 2 nabízí přímý přístup na rzsáhlé trhy v sektrech chemie a plastů. V blasti katalýzy lze zaznamenat některé významné pkrky, např. katalytická karbxylace nabízí nvé způsby výrby karbxylvých kyselin, neb elektrkatalytická knverze CO 2 představuje další velmi elegantní způsb pužití xidu uhličitéh pr syntézu rganických kyselin. Nantechnlgie Nantechnlgie a nanmateriály jsu jednu z perspektivních technlgií, kterým je pr 21. stletí prgnózvána velká buducnst s hledem na mžnsti řešení hlavních sučasných prblémů lidstva jak jsu energie, živtní prstředí a zdraví byvatel. Realizace záměrů Nárdní Strategie inteligentní specializace ČR a zejména Průmyslu 4.0 není reálná bez širké aplikace nanmateriálů a nantechnlgií. Experti předpkládají, že glbální trh s nanmateriály v příštím desetiletí prste mezirčně přibližně 20 %. Z hlediska dluhdbé perspektivy jsu hlavními kandidáty využiti výsledků výzkumu v blasti nantechnlgií infrmační a kmunikační technlgie, jenž nahradí stávající mikrelektrniku nanelektrniku. Zde sehraji významnu rli uhlíkvé nantrubičky a fullereny. Očekává se, že se budu rzvíjet metdy výrby tenkých nandrátků d nansenzrů (např. pr detekci chemických a bilgicky nebezpečných látek). Nanmateriály s vylepšenými vlastnstmi se budu pužívat při vysce účinné katalýze v chemických prcesech a při přeměně energie ve ftvltaických a palivvých článcích, biknverzi energie či zpracváni dpadů a kntrle vzduší. V medicíně se budu dále vyvíjet nvá diagnstická zařízeni, terapeutika, cílený transprt léků neb bikmpatibilní materiály pr tělní implantáty a prtézy. Velké naděje se vkládají d buducíh využiti tzv. extrémní nantechnlgie, která zahrnuje manipulaci s atmy a mlekulami. Jde samreplikující se a samsestavující se systémy, které mhu mít uplatněni v elektrnice neb lékařství. Výzkum se sustředí na nadějné aplikace grafenu a jeh derivátů např. v envirnmentální blasti, elektrniky, ale také strjírenství. Další žáducí výzkumnu blastí jsu multifunkční nanhybridní materiály, nankmpzity a senzry. Vždy je ptřebná úzká splupráce s kncvým uživatelem nanmateriálů. S rzvjem výrby nanmateriálů jsu spjeny i záměry na rzvj 3D tisku, jak pdskupina aditivní výrby (AM), lehkých multifunkčních materiálů a nankmpzitů, mderních katalyzátrů a materiálů pr knverzi a skladvání energií. Pžadavky na vývj lehkých multifunkčních materiálů a kmpzitů úzce suvisí s Nárdní RIS3 strategií, která stanvuje další záměr psilvat a rzvíjet mim jiné výrbu dpravních prstředků a zařízení, strjírenství, elektrniku a elektrtechniku. T jsu bry, které kladu nejvyšší nárky a určují špičkvé pžadvané parametry na ddávané kmpnenty a materiály. Významná úlha nvých materiálů je spjvána i s nutnstí hledat náhrady za kritické 171

173 surviny. Mikr- a nan-tiskvé techniky nalézají řadu aplikací v blasti elektrniky, bitechnlgie, zdravtnictví a syntézy materiálů. Pvažují se za zárdek další průmyslvé revluce. Neustále rste význam nanmateriálů v katalýze. Nanmateriály na základě vlastnstí závislých na veliksti a pvrchu částic nacházejí stále širší uplatnění v chemickém průmyslu, energetice, autmbilvém a leteckém průmyslu, v bnvě živtníh prstředí atd. T však vyžaduje věnvat mimřádnu pzrnst hdncení jejich bezpečnsti v rámci celéh živtnéh cyklu. Průmyslvé bitechnlgie Průmyslvé bitechnlgie představují prgresivní způsb získávání cenných prduktů z rstlinné a živčišné bimasy. Mhu t být jak primární surviny, které pskytuje sama přírda, tak i případné dpadní druhtné surviny ze zemědělsk-ptravinářskéh kmplexu. Takvé prcesy se zabývají eknmicky výhdným a eklgicky přátelským způsbem získávání cenných prduktů, které jsu becně využitelné v řadě dvětví zemědělskéh, ptravinářskéh a sptřebníh průmyslu, neb v knečné fázi i jak energetické zdrje a bipaliva. Významnu přednstí je mžnst využívání dmácí survinvé základny. Cílem těcht pstupů je dknalé využití bimasy, recyklace bigenních prvků a příprava ceněných netradičních prduktů s vysku přidanu hdntu (chemických, farmaceutických, ksmetických, ptravinářských výrbků) převážně za šetrných pdmínek v separačních aparátech a bireaktrech. Birafinaci lze psuzvat v analgii existujících a širce prvzvaných prcesů rafinace nebnvitelné fsilní rpy. Jedntkvé perace jsu přitm při birafinačním prcesu bvykle rzdílné než u chemických technlgií a jedná se zejména jedntkvé prcesy zaměřené na tuhé fáze, například mletí vláknitých materiálů, extrakce tuhá látka kapalina (bidegradabilními rzpuštědly) atd. Výhda birafinace ve srvnání s rafinací rpy vychází z větší rzmanitsti survin, nevýhdu je mnžství prcesních krků, které je nutn pr získání výrbku birafinací aplikvat, přičemž většina bitechnlgií je ještě v před-kmerčním stadiu. Tím větší výzvu dnes birafinace pr vědu a udržitelný rzvj splečnsti představuje. Birafinačním pstupem tak lze z bnvitelných zdrjů bimasy získat takvé platfrmní chemikálie, které mhu v blízké buducnsti zcela změnit tvář průmyslvé chemie. Na kmerční bázi se již dnes z bimasy prdukují například xid uhličitý, kyselina ctvá, kvasnými prcesy jednduché alifatické alkhly, aldehydy a též acetn, glycerl, rganické kyseliny, třeba ctvá, mléčná, citrnvá. V nepslední řadě je třeba zmínit velký význam a uplatnitelnst bitechnlgických přístupů při prevenci a dstraňvání eklgických zátěží v průmyslu a veřejném prstru, a t ať již jak samstatné technlgie neb jak sučást integrvaných technlgických řešení. 172

174 8.1.2 Digital Market Technlgies a Elektrtechnika Elektrnika a elektrtechnika v digitálním věku Výchdiska Obecně lze elektrtechnický průmysl, jak v části elektrnické, tak i elektrtechnické, pvažvat za dbře etablvaný, histricky vybavený kapacitu jak pr základní, tak i aplikvaný výzkum. Díky invačnímu ptenciálu se i řada malých firem stala knkurenceschpnými a vytvřily si své pstavení v pdmínkách vysce glbalizvanéh dvětví, které je závislé na mnha vlivech, které z ČR nedkážeme vlivnit a mnhdy ani predikvat. Tt platí zejména pr blast ICT technlgií a v nemalé míře i sptřební elektrnice. Přest v sektru elektrniky (CZ NACE 26) a elektrtechniky (CZ NACE 27) je mnh příležitstí pr uplatnění českéh VaVaI a v mnhém se již tent průmysl nejen v evrpském měřítku prsadil a nadále prsazuje. Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení (CZ NACE 26) se řadí mezi nejvýznamnější ddíly zpracvatelskéh průmyslu. Je důležitým ddavatelem pr statní průmyslvá dvětví, zejména autmbilvý průmysl a strjírenství. Výrbky elektrtechnickéh průmyslu jsu pužívány prakticky ve všech sférách lidské činnsti a jejich živtní cyklus se neustále zkracuje. Prdukce se řadí d kategrie vyské a středně nárčné technlgie. Oddíl zahrnuje na jedné straně pracvně nárčné výrby a na druhé straně i vysce prduktivní autmatizvané výrby. Ftnika jak výrba a integrace laserů, laservých sučástí včetně pticky aktivních prstředí a technlgie využívající laser jak aditivní výrba, spadající pd CZ NACE 26.7, tvří významnu část ddílu CZNACE 26. Oddíl je nejvíce zapjen d glbálních hdntvých řetězců nadnárdních firem. V nich dchází k rzdílné segmentaci činnstí, kdy mateřské firmy si zpravidla pnechávají v pravmci pčáteční prdukční aktivity jak je výzkum a vývj, invace, design a pprdukční činnsti (lgistika, marketing, pprdejní uživatelské služby) s vyšší znalstní úrvní zaměstnanců a vyšší přidanu hdntu, zatímc vlastní prdukce (mntáž) je lkalizvána v méně eknmicky vyspělých zemích s nižší úrvní znalstí pracvníků a nižší přidanu hdntu. Prdukce tht ddílu je z větší části určena pr vývz, ale zárveň je nárčná na dvz kmpnentů. Každá kruna vývzu představuje 99 haléřů dvzu a tat dvzní nárčnst vývzu je nejvyšší ze všech ddílů zpracvatelskéh průmyslu. Z tét velké tevřensti a intenzívníh zapjení d světvé eknmiky vyplývá i velká citlivst dvětví na hspdářské cykly glbální eknmiky. V rce 2016 půsbil v ddílu CZ NACE 26 celkem pdniků, které zaměstnávaly sb. Prduktivita práce v tmt CZ NACE zaznamenala rychlý růst (v rce 2016 byla 81,8 % nad úrvní rku 2008) ČSÚ

175 Nejen histricky, ale i v sučasnsti nejvýznamnějším částí elektrtechnickéh průmyslu je CZ NACE 27.1, tedy výrba elektrických mtrů, generátrů, transfrmátrů a elektrických rzvdných a kntrlních zařízení. V pdstatě ve všech metrikách, ať se jedná přidanu hdntu, tržby, výnsy či třeba pčet zaměstnanců, je br naprst dminantní a dsahuje přibližně plviny celéh ddílu CZ NACE 27. Je tedy lgické, že se jedná br pdstatný nejen pr elektrtechniku a zpracvatelský průmysl, ale pr celu výknnst eknmiky. Elektrtčivé strje vzhledem k širkému uplatnění a velké škále rzměrů a pžadvaných výknvých charakteristik je nutné vyvíjet právě s hledem na tyt pžadvané funkce. Kncept Průmysl 4.0 vytváří nvé pžadavky na servmtry, aktuátry a bdbné phny, výrbní technlgie si vyžadují specifické mtry mnhdy jak embedded řešení. Vytváří se pžadavky na nvá řešení trakčních mtrů. Specifické pžadavky na tčivé strje vyžaduje energetika, je třeba vyvinut řadu synchrnních generátrů buzených permanentními magnety s vysku účinnstí v rzsahu 5 až 500 kw, určených pr získávání čisté energie a v tét suvislsti i řadu dpvídajících turbín. Ptřebným úklem je též stanvení materiálů a technlgií pužitých pr aplikaci permanentních magnetů na bázi vzácných zemin v elektrických strjích s hledem na dluhdbu garanci magnetických a mechanických parametrů. KVET vyžaduje zdrje tepelné a elektrické energie umžňující efektivnější získávání energie využitím bimasy neb dpadníh tepla z technlgických prcesů. Jsu realizvány na bázi mikrturbín přím spjených s vysktáčkvým elektrickým generátrem, který je zapjen d měniče frekvence zajišťujícíh výstupní síťvé napětí. Vzhledem k veliksti průmyslu, zkušenstem a dispnibilní řešitelské kapacitě nelze pmíjet phny pr nárčné vnější prstředí. Phny pr prašné prstředí (puště, dly apd.); phny pr chemické aplikace a agresivní pdmínky; phny pr seismicky aktivní blasti; phny pr radiaktivní prstředí; phny pr přímřské blasti s agresivní mlhu z mřské vdy apd. S vývjem trakčních phnů úzce suvisí a zárveň jsu priritu řešení veducí k phnům pr elektrmbily a hybridní vzidela s hledem na kmpaktní zástavbu, vysku účinnst a splehlivst. Splečnsti, které jsu aktivní i v dalších blastech (27.9 a 27.3), jsu zárveň schpné ddávat investiční celky na klíč, cž je schpnst, která v ČR téměř vymizela. Obnvuje se s velkými btížemi, zejména díky brvskému deficitu dbrníků jedntlivých prfesí, kteří navíc nejsu zastřešení jednu ddavatelsku krprací. I přes určité prblémy br stále lineárně rste bez výraznějších zaváhání. Také zahraniční bchd vykazuje kladné sald a jeh vysku hdntu nepznamenaly ani výpadky ruskéh trhu, přestže byly pr některé splečnsti zásadní. T ukazuje, že většina splečnstí již před prpadem ruskéh trhu diverzifikvala své exprtní aktivity. Přest, že jsme bchdně navázáni na Německ, tat země není vždy cílvu destinací našich prduktů a z Německa jsu reexprtvány čast p kmpletaci d vyšších prduktvých celků. V každém případě elektrtechnika je extrémně 174

176 glbální br, firmy z ČR se mhu ucházet zakázky skutečně p celém světě, ale také mají z celéh světa knkurenty. Udržet se v bru na špičce mhu jen ty firmy, které se výraznu měru zaměřují na výzkum a vývj nvých prduktů. Ppis ptřeb a jejich řešení Elektrnika a elektrtechnika jsu bry, které se prlínají či úzce suvisí se všemi průmyslvými bry. Identifikvané příležitsti můžeme rzdělit d tří blastí Nvé materiály a technlgie, Elektrtechnika pr Průmysl 4.0 a Elektrtechnika pr jedntlivé bry. Nvé materiály a technlgie zahrnují širku škálu témat, zejména nvé materiály pr pájení, izlace k náhradě permanentních magnetů ze vzácných zemin a mikr-nan elektrnické technlgie. Vznikat by tak měla elektrická zabezpečvací technika, sndy, čidla, měřicí přístrje, nvé metdy měření fyzikálních veličin, řídicí systémy, instrumentace, mikrskpy, kalibrátry, kamervé systémy pr ptrubí, mnitrvací systémy v blasti gedynamiky, měřící technlgie pr gelgické vědy a meterlgii, elektrické spje, plšné spje, rzvaděče, kabely a řešení pr elektrtechnicku infrastrukturu, elektrinstalační úlžné materiály, kntaktní a knektrvé systémy, ptické vláknvé technlgie, supravdivé materiály, elektrnky, akumulátrvé baterie, mikrvlnné spje pr přens dat, LED svítidla, svítící dlažební kstky, výstražná světelná zařízení. Tat blast zahrnuje také vývj nvých technlgií pr ultra přesné brábění (v řádech nanmetrů) a vývj technlgií a prcesů pr výrbu přesných asferických a free-frm ptických elementů (čček a zrcadel) stejně jak návrh ptických světlvacích a zbrazvacích systémů, které dkáží vhdně využít unikátních vlastnstí přesných asferických a free-frm elementů. Nvé výrbní technlgie vyžadují zvyšvání pdílu senzriky nejen jak zdknalené smysly rbtů, ale všech nvých sfistikvaných výrbků. Klíčvý pžadavek na další výzkum suvisí s ptřebu rzvje nvých technlgií s jistu míru interakce s klím zalženu na pkrčilých snímačích a inteligentních kncvých efektrech, zprstředkvat lidské dvednsti na základě pkrčiléh silvéh řízení či pkrčilých technik pr 2D/3D strjvé vidění, zpracvání řeči a dalších senzrvých vstupů. Dalším pžadavkem je Scalability nezávislst na veliksti a slžitsti prcesu a ptřeba řešení pkrčilých simulačních a ptimalizačních nástrjů. S výše uvedeným již úzce suvisí technlgie pr rzvíjející se kncept Průmyslu 4.0, který v sbě zahrnuje jak blast sensrů (pkrčilé senzry, aktuátry, data agregátry, nvé sučástky a kmpnenty systémů, embedded systémy, ptvláknvé technlgie a senzry a metdy zpracvání senzrvých dat), tak blast autmatizace, rbtiky, mechatrniky, měření, zjedndušvání uplatnění průmyslvé autmatizace a rbtizace pr nvé průmyslvé prcesy zejména pr splupráci člvěk rbt/strj a pr virtuální a rzšířenu realitu (rzvj brýlí). Nedmyslitelnu sučástí Průmyslu 4.0 je 175

177 také autmatizace průmyslvých prcesů, diagnstické systémy, řídicí a infrmační systémy, systémy řízení technlgických prcesů, průmyslvá manipulační ramena či zařízení pr inteligentní dpravní systémy. Digitalizace se nebejde bez nvých metd a simulačních nástrjů pr řízení agregátů, výrb a nadřazených systémů a technické a SW pdpry řízení výrbních technlgií, řešení sběru, přensu, ukládání, zpracvání, archivace dat a vytváření infrmací pr řízení celéh živtníh cyklu, pr zajištění kvality, šetrnsti k živtnímu prstředí, zajištění bezpečnsti sb i věcí, cž úzce suvisí i s rzvjem nástrjů pr pdpru IT (Internet věcí), IS (Internet služeb) a IP (Internet sb), návrh a řešení vestavěných prcesrvých systémů. Pr rbtizaci je nezbytnu pdmínku rzvj nástrjů umělé inteligence a jejich implementace ve zpracvatelském průmyslu, identifikační systémy, včetně suvisejících služeb, řídicí prvky a systémy pr agregáty, strje, výrbní linky, budvy, včetně sftware pdpry. Vznikat budu i speciální rbti pr inspekci distribučních sítí a dalších linivých staveb a nástrje pr integraci Smart Systems. Stále více průmyslvých aplikací ICT, jak jsu autnmní systémy a zařízení a kmplexní simulace, jsu výpčetně velmi nárčné a vyžadují vývj superpčítačů. Elektrtechnika je subddavatelem pr mnh dalších brů hspdářství. Pr vznik invací jsu důležitá především mezibrvá řešení, přičemž priritu jsu řešení pr autmbilvý průmysl, chemický průmysl, dpravu, stavebnictví a zdravtnictví. Pr hspdářství ČR je klíčvá zejména autmbilvá a průmyslvá elektrnika, elektrmtry pr autmbilvý průmysl, výměna baterií u elektrmbilů. Specificky je mžné zdůraznit i blast phnů (phny a jejich řízení, specifické phny, zvyšvání energetické účinnsti phnů, nvé materiály pr stavbu phnů (permanentní magnety, izlace). Z dalších brů, pr které je elektrnika a elektrtechnika a jejich výstupy nezbytnstí, je mžné jmenvat sptřební a medicínsku rbtiku, elektrtechniku pr lékařské aplikace, elektrtechniku pr branný průmysl a speciální aplikace (pasivní a aktivní radilkace, zejména civilní letectví, meterlgii a bezpečnstní aplikace), plvdičvý průmysl, zbrazvací techniku a digitální prjekce (včetně technickéh zabezpečení analgvých a digitálních přensů s hledem na zvýšení přensvých rychlstí, kvality a snížení energetické nárčnsti přensu). Elektrtechnika je také vstupem pr Smart Sciety a inteligentní budvy. V tét suvislsti je nutné zdůraznit i ptřebu zabezpečení a splehlivsti u všech výše uvedených témat. Psledním dvětvím, které je významným subddavatelem d dalších průmyslvých brů v ČR i ve světě je elektrnvá mikrskpie, nantechnlgie pr elektrnické sučástky a blast autmatizvané identifikace (RFID). Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů a zařízení se řadí mezi nejvýznamnější ddíly zpracvatelskéh průmyslu. Je důležitým ddavatelem pr statní průmyslvá dvětví, zejména autmbilvý průmysl a strjírenství. Výrbky elektrtechnickéh průmyslu jsu pužívány prakticky 176

178 ve všech sférách lidské činnsti a jejich živtní cyklus se neustále zkracuje. Prdukce se řadí d kategrie vyské a středně nárčné technlgie. Oddíl zahrnuje na jedné straně pracvně nárčné výrby a na druhé straně i vysce prduktivní autmatizvané výrby. Tent ddíl je nejvíce zapjen d glbálních hdntvých řetězců nadnárdních firem. V nich dchází k rzdílné segmentaci činnstí, kdy si mateřské firmy zpravidla pnechávají v pravmci pčáteční prdukční aktivity (výzkum a vývj, invace, design) a pprdukční činnsti (lgistika, marketing, pprdejní uživatelské služby) s vyšší znalstní úrvní zaměstnanců a vyšší přidanu hdntu, zatímc vlastní prdukce (mntáž) je lkalizvána v méně eknmicky vyspělých zemích s nižší úrvní znalstí pracvníků a nižší přidanu hdntu. Prdukce tht ddílu je z větší části určena pr vývz, ale zárveň je nárčná na dvz kmpnentů. Každá kruna vývzu představuje 99 haléřů dvzu a tat dvzní nárčnst vývzu je nejvyšší ze všech ddílů zpracvatelskéh průmyslu. Z tét velké tevřensti a intenzívníh zapjení d světvé eknmiky vyplývá i velká citlivst dvětví na hspdářské cykly glbální eknmiky Digitální eknmika a digitální bsah Výchdiska Digitální eknmika využívá k prdukci výrbků a k pskytvání služeb digitálních technlgií. Rzvj digitální eknmiky suvisí s rzvjem infrmační splečnsti a je závislý na technlgickém vývji v blasti hardwaru a sftwaru, na dstupnsti funkční ICT infrastruktury a především na lidských zdrjích. Schpnst jedntlivců i rganizací kreativně, smysluplně a efektivně využívat digitálních technlgií je klíčvá pr rzvj nárdníh hspdářství v digitalizvané splečnsti. Nástup digitálních technlgií se bezprecedentní rychlstí a měru prjevuje ve všech sektrech nárdníh hspdářství. Stále více dsavadních činnstí se prstřednictvím digitálních technlgií standardizuje a autmatizuje, cž přispívá k dalšímu rzvji technlgických knceptů jak je clud cmputing 110 a pdpruje kmplexní iniciativy jak je Průmysl 4.0. Sučasně vznikají nvé pstupy a služby, které jsu již zalženy na digitálních technlgiích, a které přináší d stávajících sektrů nezanedbatelné změny. Jedná se třeba mdely zalžené na principech sdílené eknmiky, jak je např. Uber, Znky, Upwrk, Airbnb neb TaskRabbit. Dramaticky se nadále rzvíjí blast ecmmerce, včetně suvisejících lgistických služeb. Digitální technlgie mění i vnitřní fungvání pdniků, cž například umžňuje rzšiřvání mžnsti práce na dálku a z dmva. Mění se zábavní 110 Clud cmputing je na Internetu zalžený mdel vývje a pužívání pčítačvých technlgií. Nabídka aplikací se phybuje d kancelářských aplikací, přes systémy pr distribuvané výpčty, až p perační systémy prvzvané v prhlížečích, jak je například eyeos, Clud či iclud. Služby Sftware jak služba, Platfrma jak služba, Infrastruktura jak služba neb Hardware jak služba umžňují přechd firem ze správy vlastníh infrmačníh systému neb kmplexníh utsurcingu prvzu infrmačních služeb. 177

179 a becně kreativní průmysl, který je jak pskytvatel atraktivníh bsahu jedním z významných tahunů technlgickéh vývje. Jednu z rychle rstucích digitálních blastí je tzv. internet věcí. Jedná se zejména prpjení senzrů, vládacích prvků a věcí a jejich kmunikaci a splupráci prstřednictvím vyskrychlstní kmunikační sítě. Jedná se zejména prpjení senzrů, vládacích prvků a věcí a jejich kmunikaci a splupráci prstřednictvím internetu. Očekávaný rzmach v tmt segmentu bude implikvat také velký nárůst dat, která bude mžné jen btížně běžnými metdami zpracvávat a analyzvat. Prblematiku zpracvání a analýzy velkéh mnžství dat se zabývá technlgický kncept big data. Nárůst dat vyvlává technlgické tlaky nejen na jejich zpracvání a uchvání, ale dramaticky rste ptřeba kvalitních analytiků, kteří umí s velkým bjemem dat pracvat. Při zpracvání dat se uplatňují nvé nástrje zalžené na umělé inteligenci, největší hráči v blasti umělé inteligence pstupně uvlňují své technlgie pr veřejnst pd svbdnu licencí a lze tak v tét blasti čekávat další vývj a masivnější rzšiřvání. Rzvj internetvé celrepublikvé infrastruktury umžňující přens velkéh mnžství dat a mbilita internetu jsu další trendy, které budu mít ve stále větší míře dpad na trh práce. Mžnst připjit se k internetu dkudkliv a z čehkliv u pvlání, kde je třeba k práci internet, ale není nutná fyzická přítmnst ve firemních prstrách, dstraňuje djezdnst jak jednu z bariér trhu práce. Snadnst připjení se k internetu tedy umžňuje větší flexibilitu trhu práce pr lidi, kteří využívají k práci internet. S větší penetrací internetu, mbilních sítí a becně s rzvjem ptřebné infrastruktury mim velká města bude dcházet ke stále častějšímu jevu práce z dmva či v terénu (v ICT i mim ICT sektr). Zvláště s vývjem dalších trendů jak je internet věcí, big data, nástup videa přes internet apd. budu růst nárky na kapacitu a bezpečnst cludů, které budu hrát pravděpdbně stále významnější rli. Z výše ppsaných trendů bude čerpat také rzvj egvernmentu. Pstupným rzšiřváním infrastruktury bude mžné začlenit d tét frmy správy i další blasti, např. blast sciální a zdravtní (ehealth, seniři dma se vzdálenu pdpru), dpravu (mžnsti realizace tras při budvání či reknstrukci částí dpravní infrastruktury a její využití, sběr infrmací), šklství, kulturu (prpjvání příspěvkvých rganizací, zajištění kmunikace, centrální služby, zpřístupňvání kulturníh dědictví) atd. Výše uvedené mžnsti jsu v suladu s knceptem Smart Administratin, jehž cílem je efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. ICT mají navíc vyský invační ptenciál schpný měnit vnitřní i vnější fungvání prcesů ve veřejné správě. Rzvj digitální eknmiky se tedy prjevuje celsplečensky a má dpady i na fungvání státu, rdin, vzdělávání (dynamicky se měnící pžadavky na kvalifikaci znamenají btížnu 178

180 předvídatelnst vzdělávacích ptřeb), sciální systémy (některé vyspělé země zvažují zavádění garantvanéh příjmu) a na trh práce (změny ve struktuře, kvalifikaci, mnžství pžadvaných pracvníků a pžadavků na jejich flexibilitu). Ppis ptřeb a jejich řešení Prvním kruhem, na který by se měl výzkum a vývj zaměřit je technické zajištění a pdpra správy infrastruktury zajišťující přístup k rychlému či superrychlému internetu s bezprblémvým přensem dat a t na celém území ČR, včetně zajištění mbilníh internetu umžňujícíh připjení v exteriérech. Zaměření pdpry na blast rzvje dvětví digitálníh bsahu, zavádění a využívání nvých technlgických knceptů. Zejména jde pdpru sféry IT služeb a rzvj KKP využívajících digitální platfrmu. Jde t pdpřit uplatnění nvých aplikací v prstředí internetu (včetně streamvání), rzvj ecmmerce, pdpru kmunikace se zákazníky v gegraficky vzdálených trzích, uplatnění digitálních technlgií v blasti kultury, sfistikvané služby v blasti exprtu (viz prgram Czech EcSystem) a umžnění přístupu k tevřeným datům veřejné správy. Pdpra výzkumu, vývje a invací by měla pdpřit zavádění a využívání nvých technlgických knceptů typu clud, internet věcí, big data, umělá inteligence a další. Digitální technlgie jsu klíčvým faktrem pr udržení knkurenceschpnsti tradičních, především průmyslvých dvětví a brů, které jsu tahunem českéh hspdářství. Dpsud chybí kherentní přístup k zajištění úvěrů, půjček, případně záruk za úvěry pr tent dynamický sektr. Není rzvinuté financvání frmu rizikvéh kapitálu, tj. prstřednictví seed fund či pre-seed fund nástrjů. Rzvj digitální eknmiky vyžaduje pdpru rzvje technlgických knceptů a jejich uplatňvání v sektrech nárdníh hspdářství. Především v průmyslvých pdnicích je důležitá vertikální integrace infrmačních a znalstních systémů a prcesů, která se dtýká řízení v reálném čase, ERP systémů a systémů strategickéh rzhdvání na úrvni nejvyššíh managementu. Hrizntální integrace infrmačních a znalstních systémů a prcesů se pak týká styku s ddavateli, inženýrské činnsti, vlastní výrby i distribuce. Z hlediska prdukce je třeba rzvíjet pčítačvu, resp. digitální integraci veškerých inženýrských činnstí v pdniku. Od digitalizace v předvýrbní fázi (mdelvání, virtuální prttypvání a 3D tisk, simulace, vizualizace, analýza big data pr výrbu, předpvídání vlastnstí materiálů a systémů, testvání) a ve výrbní fázi využívající rbtiku, kybernetiku, cyber-fyzikální bjekty či adaptivní systémy (autmatizace a řízení technlgických prcesů, integrvaná inteligence 179

181 pr zlepšení prvzní prduktivity, interakce člvěk-strj, rbtická řešení veducí k autmatickým samučícím peracím) až p údržbu dat a celéh živtníh cyklu výrbku či služby. Z hlediska výzkumu, vývje a invací je třeba se v blasti digitální eknmiky dále zabývat rzvjem internetu věcí a kybernetick-fyzikálními systémy, rbtiku, metdami a technikami kybernetiky a umělé inteligence (agentní systémy, architektury rientvané na služby, učící se a samrganizující se systémy, systémy strjvéh vnímání, inteligentní rbtika), vývjem nvých algritmů a analytických nástrjů pr práci s velkými bjemy dat, nástrji pr práci s českým jazykem v ICT, digitalizací rzvdné sustavy. Technlgické kncepty z blasti ICT je ptřeba přizpůsbvat ptřebám sektrů nárdníh hspdářství. Za tímt účelem je ptřeba pdprvat invace, které umžní využívat ptenciál ICT technlgických knceptů ve specifických pdmínkách sektrů nárdníh hspdářství. Jedná se různá řešení zalžená na principech sdílené eknmiky, ecmmerce, technlgickéh prpjvání digitálníh bsahu, internetu věcí, asistivních technlgiích neb specifické úlhy typu digitalizace rzvdné sustavy / přensvé sustavy, distribuční sítě smart grids. Zaptřebí je vyvíjet nvá řešení pr elektrnické kmunikační systémy. Významné užití ICT technlgických knceptů v autmbilvém průmyslu, resp. v dpravě se bjevuje u technlgií sam-řiditelných vzů. Zde je ptřeba pdprvat vývj a aplikaci senzrů a technlgií pr algritmické řízení. Pr průmyslvé využití či pr sptřební a další účely je ptřeba rzvíjet bezpiltní prstředky, včetně jejich autnmníh prvzu. Zvýšení kybernetické bezpečnsti je nezbytným předpkladem pr rzvj digitální eknmiky. Prt je nutné zajištění chrany ICT infrastruktury i dat před útky především datvým a síťvým zabezpečením, zajištěním bezpečnéh ukládání a zálhvání dat, mderní avšak bezpečné digitální kmunikace, zabráněním šíření škdlivéh sftwaru a nejen ptíráním, ale i předcházením kyberzlčinu. Rzvj digitální eknmiky s sebu přináší i rizika negativních jevů ve splečnsti. Mezi nejzásadnější jevy patří bavy z mžnéh zvyšvání nezaměstnansti, které může způsbvat vyská míra autmatizace v digitální eknmice, blkvání invací z bav ze změny či knkurence, digitální vylučení neb sciálně-patlgické jevy jak jsu například závislsti na hrách na internetu atp. Je ptřeba sledvat klíčvé indikátry těcht splečenských jevů, které mhu ve svém důsledku bránit dalšímu rzvji digitální eknmiky a pdílet se na přípravě patření, která budu eliminvat jejich dpady. Je prt zaptřebí zabývat se splečensky udržitelným rzvjem digitální eknmiky, mnitrvat suvisející negativní splečenské jevy a rzvíjet patření k jejich eliminaci (scilgie, psychlgie, práv, mediální studia, plitlgie, arealvá studia, etnlgie, antrplgie apd.), včetně frmvání pžadavků na vzdělávání, výzkum, vývj a invace. 180

182 V kntextu výše uvedenéh se nvými blastmi výzkumu stávají tzv. digital humanities, např. blast extrakce infrmací z textvých zdrjů a kmbinvaných strukturvaných a nestrukturvaných dat ( text and data mining zahrnující i stále více se rzvíjející krpusvu lingvistiku). Nepřehlédnutelnu blastí v tmt směru je pak výzkum autrskéh práva a duševníh vlastnictví ve vazbě na nvé technlgie. Oblastí, v níž se digitální technlgie masivně uplatňují, je mediální tvrba (film, vide, televize, rádi, animace, hry, intermédia, vizuální umění, světelný design, ftgrafie, reklama, publikvání (tištěné a digitální), digitální platfrmy (www, mbilní aplikace). Rzvj segmentu je pdmíněn růstem tvůrčí (umělecké) i technlgické části prcesu tvrby. Výzkumná témata tedy pkrývají blasti, jejichž rzvj tevírá prstr pr nvé frmy kmunikace uvnitř splečnsti neb jedntlivce s technlgiemi. Zárveň tím dchází k využití ptenciálu všech kreativních brů (včetně netechnických) a jejich zapjení d řady invativních prcesů ve smyslu rzvje technických i uměleckých disciplín. V blasti médií se vývj zaměřuje na nvé techniky vytváření mediálníh bsahu, rzvj prezentačních technik, invace v blasti archivace a rzvj aplikací mediálníh bsahu. Vývj blasti architektury a scénickéh umění je zalžen na prpjení s dalšími bry a na schpnsti využívat výsledky z těcht brů. Jde především aplikaci digitálních a kmunikačních technlgií, médií a pkrčilých materiálů při práci s prstrem - virtuální a mixvaná realita. V blasti paměťvých institucí jde uchvávání infrmací, kulturníh dědictví a jejich zpřístupňvání sudbými technlgiemi a frmu srzumitelnu sučasné splečnsti. T klade nárky na technlgické vybavení ptřebné pr přens výsledků činnsti rzmanitých brů d prcesu archivace a prezentace ulženéh bsahu. Klíčvými tématy výzkumu a vývje je hledání nvých způsbů restaurvání a archivace paměťvéh fndu, archivace a vyhledávání mediálníh bsahu a invativní využití paměťvéh fndu mj. i pr ptřeby rzvje kulturních a kreativních průmyslů Dpravní prstředky pr 21. stletí Autmtive Výchdiska Autmbilvý průmysl se významně pdílí na celkvých hspdářských výsledcích České republiky. Odvětví zahrnuje výrbkvu skladbu: sbní, lehké užitkvé a nákladní autmbily, přívěsy 181

183 a návěsy, autbusy a trlejbusy, pásvá sněhvá vzidla, glfvé vzíky, bjživelná vzidla, pžární vzidla a výrbu jejich částí. V psledních letech svůj pdíl na zpracvatelském průmyslu ještě zvyšuje, rstu jeh tržby, pčet zaměstnanců i exprt. Rychlý rzvj ddílu 29 se prjevil v růstu jeh pdílu přidané hdnty na zpracvatelském průmyslu, který se z 14,8 % v rce 2008 zvýšil na 21,2 % v rce Pkud se pdíváme na vývj tržeb v bdbí 2008 až 2016, můžeme knstatvat, že je přím ukázkvý. Tržby neustále rstly s výjimku rku Česká republika těží z rstucíh zájmu nvá vzidla zejména v Evrpské unii 111. Vývz v rce 2016 dsáhl neceléh 1 bilinu Kč. Vývz kmpnentů zaznamenal histrickéh maxima 309 mld. Kč. Česká republika je 8. největším glbálním exprtérem autdílů. Odvětví zaměstnává více než 150 tis. sb. V mezinárdním měřítku je ČR autmbilvu velmcí s dbrým zázemím technických znalstí a dvednstí pracvníků. V rce 2016 se v ČR vyrbil 127 aut na byvatel, cž ČR řadí na přední míst mezi světvými lídry ve výrbě autmbilů na byvatele. V rce 2016 se vyrbil více než 1,35 mil. mtrvých vzidel, cž znamená, že ČR je 5. největším výrbcem mtrvých vzidel v Evrpě a v reginu střední a výchdní Evrpy je největším prducentem sbních vzidel 112. Dminantní a rstucí rli v ddíle 29 hrají velké pdniky, které v rce 2016 tvřily 94,0 % přidané hdnty a bratu a 88,1 % zaměstnansti. Velmi nízký pdíl malých pdniků má spíše klesající tendenci. Z hlediska výzkumu a vývje patří autmbilvý průmysl mezi nejvýznamnější dvětví v ČR. Výdaje na výzkum a vývj představují více než 15 % výdajů celéh pdnikatelskéh sektru na výzkum a vývj. Řada mezinárdně významných firem vybudvala v ČR svá technlgická centra 113. Za psledních 25 let význam autmbilvéh průmyslu neustále rste. Dchází ke kncentraci zaměření výrby především na autdíly, sbní autmbily a autbusy (trlejbusy). Ve výrbě se stále více budu prsazvat rbtizace a autmatizace jak znalstně nárčné technlgie. Pr buducnst dvětví je zásadní blast splupráce pdniků se vzdělávacími a výzkumnými subjekty. Ppis ptřeb a jejich řešení Výzkumné cíle jsu zaměřené na invace knstrukce vzidel (pdvzkvé systémy, celkvá dlehčená stavba, pkrčilá aerdynamika). V rámci invace vzidla jak celku se jedná nvé 111 ČSÚ CZECHINVEST Autmbilvý průmysl ( 113 ČSÚ

184 kncepce s pkrčilými hnacími jedntkami a integrvaným řízením z hlediska dynamiky vzidla, aktivní bezpečnsti i phdlí a hluku, uplatnění inteligentních silvých prvků, lehké stavby karsérií a rámů s důrazem na nvé pkrkvé materiály, vnější a vnitřní aerdynamika vzidel, invace technlgie výrby. Invace hnacích jedntek a paliv pvedu k jejich vyšší kmpaktnsti a efektivitě při sučasném snižvání sptřeby fsilních paliv, bipaliv a emisí CO 2. Jedná se zde spalvací mtry se zvýšenu účinnstí na fsilní paliva, bipaliva 2. generace, bipaliva vyšších generací, materiály a kmpnenty alternativních hnacích jedntek, alternativní paliva a prvzní tekutiny vzidel. Dále sem řadíme agregáty na alternativní paliva, hybridní phny (výknvá elektrnika, elektrmtry, generátry, akumulátry, flexibilní spalvací mtry invativních hnacích jedntek na syntetická paliva apd.) a elektrické phny (výknvá elektrnika, elektrmtry, generátry, akumulátry, flexibilní spalvací mtry invativních hnacích jedntek na syntetická paliva apd.). Pkles emisí CO 2 je z části zajistitelný invacemi hnacích jedntek s klasickými i flexibilními mtry a snižváním hmtnsti vzidel. Klíčvu rli hraje zavedení paliv s recyklvaným uhlíkem a elektrifikace vzidel se sučasným snižváním emisí CO 2 při výrbě elektrické energie. K pklesu sptřeby paliv s fsilním uhlíkem vede i zlepšené řízení vzidel samtných i vzidel v dpravním prudu. Výzkumné cíle se dále rientují na emisní parametry (EURO 6+). Ppsané invace hnacích jedntek a knstrukcí vzidel pvedu celkvě také ke snižvání hlučnsti. Systémy řízení musí být kmpatibilní s rstucími pžadavky na autnmní systémy řízení jízdy. V blasti elektrické a elektrnické výbavy vzidel se jedná vzidlvé sdělvací sítě, adaptivní a prediktivní řízení parametrů hnacích jedntek, integrvané a hierarchické systémy řízení vzidel, včetně autmatizace rutinních prcesů, kmpnenty elektrických systémů s cílem snížení příknu a ceny, zajištění rbustnsti a vyské funkční splehlivsti pr zvyšvání bezpečnsti, snižvání energetických nárků, řešení prblémů EMC a snižvání hluku, diagnstické prstředky pr zabezpečení splehlivsti integrvaných systémů řízení s nvými sptřebiči. V blasti rzhraní strj vs. člvěk v dpravním prvzu se jedná HMI simulátry, vztah člvěk/strj. vnitřní a vnější HMI, mechanický, akustický a tepelný uživatelský kmfrt. Pdstatnu sučástí vztahu člvěka a strje je také Uživatelská akceptace systémů a pravidel autnmní jízdy ( user experience testy). Nelze pminut ani blast eklgie, kdy nedílnu sučástí výzkumných cílů je i eklgická hleduplnst výrby ve smyslu využívání survinvé základny na bázi recyklvaných materiálů či materiálů z bnvitelných zdrjů a výzkum efektivníh survinvéh využití dpravních prstředků p uknčení jejich živtnsti. Dále zde řadíme e-mbilitní technlgie a zelenu mbilitu (kmpnenty a řízení phnů) se zaměřením na elektrmtry, výknvu elektrniku, vyspělé algritmy řízení phnů a alternativní phny. 183

185 Důraz bude kladen i na maximální bezpečnst (Safety&Security) zahrnující invace v blasti aktivní i pasivní bezpečnsti vzidel, ale i pdpůrná patření pr bezpečnst celéh systému dpravy, jakými jsu kperativní systémy pr sdílení infrmací mezi účastníky a dalšími prvky dpravníh systému. V rámci bezpečnsti se dále jedná vzvu datvu/kmunikační bezpečnst a splehlivst systémů. V rámci ITS, mbility a infrastruktury se jedná kperativní systémy pr n-line sdílení infrmací mezi vzidly a statními druhy dpravy, a mezi vzidlem a klím, systémy pr ptimální využití dat silniční síti, dpravním prvzu a cestvání i energetických mžnstech dbíjení elektrických, hybridních vzidel a energetických zásbníků včetně interakce nabíjecích systémů s energeticku sítí, jedná se také garantvané nárdní gegrafické a datvé databáze, datvé kmunikační prtkly a sítě elektrnických kmunikací. Dále sem řadíme výzkum, vývj a implementaci asistenčních systémů řidiče, stejně jak i výzkum, vývj, legalizaci a implementaci systémů autnmní jízdy. Vedle designérských invací se na zvyšvání phdlí vzidel a jejich splehlivsti budu pdílet i integrvané prediktivní a adaptivní řízení. Trendem je zvyšvání pdílu infrmačních technlgií i v levnějších vzech. Část výše ppsaných invací (např. snižvání hmtnsti, zvyšvání bezpečnsti, výrba nvých typů mtrů) bude realizvána za pužití nvých pkrčilých materiálů (plasty, kmpzity, využití nantechnlgií apd.). Pd nvé zpracvání materiálu patří i nantechnlgie (např. při chraně pvrchů, kdy lze využít antikrzních, samčistících, těruvzdrných a dalších vlastnstí nanmateriálů) pr multifunkční materiály, pkrčilé kvvé, plastvé a kmpzitní materiály, aplikace mderních metd brábění, dělení a spjvání materiálu, metdy zvyšvání prduktivity, včetně Design4x, VaV ptimalizace výrbních prcesů a zvyšvání jejich flexibility a likvidačních metd. Základem účinnéh řešení výše ppsaných výzev je simultánní inženýrství (zalžené na integrvaném pužití mdelvání simulacemi a experimenty) spjené se systematickým využitím předešlých zkušenstí zachvaných ve znalstních databázích. Je prt nutné vytvářet VaV nástrje (metdy simulace různé úrvni, včetně virtuální reality neb metdy ukládání znalstí a dat) a tyt nástrje věřvat při krátkdbě rientvaném experimentálním vývji a využívat je pr strategický aplikvaný výzkum invativních knceptů. Splečná báze dat a znalstí pdpruje hladké prpjení mezi dbrníky z blastí mechaniky, termdynamiky, trakční elektrtechniky, řízení, sdělvacích a infrmačních technlgií, mikrelektrniky, mechatrniky a dpravníh inženýrství. Virtuální vývj zahrnuje i výzkum simulačních technik a technik virtuální reality (VR) pr parametricku ptimalizaci výrbků, pr knceptuální ptimalizaci invaci vyšších řádů, VR pr urychlení přípravy výrbní fáze ve výrbním řetězci, využití VR při návrhu výrbní linky, aplikace pr návrhy uplatnitelné při případném zavádění kncepce Průmysl 4.0, ptažm Prduktu 4.0 (lgistických řetězců, řízení a ptimalizací 184

186 energetických tků ve vzidle apd.). Důležitým faktrem jsu také sftwarvé algritmy pr zpracvání, plánvání a vyhdncvání Ve výrbě se tedy bude stále více prsazvat rbtizace a autmatizace, přičemž i tyt kmpnenty výrbníh prcesu budu u nejprgresivnějších prducentů designvány pmcí prstředků virtuálníh vývje, který umžní urychlvání přípravy výrbní fáze ve výrbním řetězci. Flexibilizace všech fází výrby také umžní pružné přizpůsbvání se prměnlivým pžadavkům zákazníků různéh věku a zvyklstí a také psílí knkurenceschpnst českéh autmbilvéh průmyslu a t i na rzvíjejících se trzích. Výrbní prcesy by pak měly prvázat virtuální kybernetický svět se světem fyzické reality a zárveň rzvinut průmyslvu a prvzní inteligenci zalženu na infrmačních a kybernetických technlgiích. V blasti energie je nutné vytvřit infrastrukturu a dpravní systémy pr elektrmbilitu, dále infrastrukturu pr pkrčilu dpravu Smart Grids, vdíkvu infrastrukturu a pwer management vzidla pr řízení elektrbusů a hybridbusů. Výzkum a vývj se týká samzřejmě i návazných kmpnent Letecký a ksmický průmysl Výchdiska Letecký průmysl má v ČR téměř stletu tradici, jejíž nejsilnější stránku je prfesní kntinuita a internacinalizace. ČR je jedním z mála států v Evrpě, který dkáže vlastními silami vyvíjet a vyrábět kmpletní letadla a jejich části. Zárveň se český letecký průmysl stal sučástí ddavatelských řetězců pr velké světvé hráče jak je např. Airbus či Being. Letecký průmysl zaměstnává vysce vzdělané, nezřídka úzce specializvaně zaměřené, dbrníky. Jen mál z leteckých specializací nelze využít i v jiných průmyslvých brech. Český letecký průmysl systematicky navazuje své výzkumné a vývjvé aktivity na aktualizvané strategické cíle leteckéh průmyslu EU a svu činnstí se chce pdílet na plnění cílů stanvených v evrpských strategických dkumentech ACARE a Strategic Research & Innvatin Agenda (SRIA). T se týká zejména zvýšení kvality a dstupnsti letecké dpravy, zvýšení bezpečnsti letu a redukce leteckých nehd, psílení bezpečnsti letecké dpravy a v nepslední řadě také snížení negativních dpadů letecké dpravy na živtní prstředí (snížení sptřeby paliva a emisí CO 2, snížení vnějšíh hluku apd.). Český letecký průmysl každrčně utrží více než 25 miliard Kč. Z hlediska prdukčních charakteristik v ČR představuje druhu nejvýznamnější skupinu ddílu CZ NACE

187 Výrba letadel a jejich mtrů patří mezi dvětví s vysku technlgicku nárčnstí (jedná se hi-tech dvětví). Z phledu výzkumu a vývje je ddíl CZ NACE 30 pr ČR významný svým pdílem na výdajích pdnikatelskéh sektru na výzkum a vývj, který navíc mezirčně rste. V blasti výzkumu a vývje jsu české splečnsti a výzkumné rganizace již řadu let sučástí Evrpskéh výzkumnéh prstru, kde se účastní vývje nvých technlgií a prvků velkých dpravních letadel a vrtulníků p bku splečnstí jak Airbus, Dassault Aviatin, BAE, Finmecanica atd. Z mezinárdníh phledu je ČR knkurenceschpně vnímána především v prdukci malých dpravních (d 19 cestujících) a sprtvních letadel. Česká republika je druhým největším výrbcem a exprtérem v Evrpě v blasti malých sprtvních letunů. Ve výrbě ultralightů Česk pkrývá více než čtvrtinu světvéh trhu. Ppis ptřeb a jejich řešení V blasti aerdynamiky, termmechaniky a mechaniky letu se výzkum a vývj bude zaměřvat na aerdynamické prfily, řízení mezní vrstvy, efektivní vztlakvu mechanizaci, aktivní prvky řízení aerdynamiky letunu, analýzu dynamických stavů letu, letvé vlastnsti a výkny, simulaci vlivu námrazy a její eliminace, predikce vnitřníh prstředí v kabinách, ptimální aerdynamický návrh VTOL/STOL letadel, ptimalizace hydrdynamiky u plvákvých letadel a létajících člunů, termdynamiku subrbitálních letunů, ptimalizaci průtčné cesty turbínvých mtrů, ptimalizaci lpatkvých částí turbínvých mtrů a na ptimalizaci aerdynamickéh návrhu vrtulí. Zkumána bude i aerelasticita (simulace aerelastických jevů s vlivem prstředí) a aerakustika. Oblast mderních knstrukcí a technlgií bude zahrnvat prgresivní knstrukční návrhy s hledem na nvé technlgie a materiály, ptimalizační nástrje pr prgresivní design s hledem na výrbní technlgii, psuzvání leteckých knstrukcí v blasti únsnsti, únavy a živtnsti, mezních stavů a způsbů prušvání leteckých knstrukcí, únavvé prušvání, zpřesnění predikce zbytkvé živtnsti. Bude prváděn také výzkum vlivu knstrukčních, materiálvých či technlgických změn na prušvání letadlvých knstrukcí, zvyšvání živtnsti letadel. V blasti pkrčilé výrbní technlgie je ptřeba zkumat mžnsti efektivníh a bezpečnéh užití, např. různých mdifikací nvých kmpzitních technlgií, spjvání knstrukčních částí neb výrby integrálních knstrukcí. Je ptřeba hledat alternativní metdy sestavvání a mntáží (3D metrlgie, rzšířená/virtuální realita), dlévání částí leteckých knstrukcí z hliníkvých a hřčíkvých slitin vč. pčítačvých simulací, bjemvé a plšné tváření a brábění neknvenčních materiálů, vysk-pevnstních celí a neželezných slitin, ADM (Additive layer manufacturing) a prstředky snižující vnější a vnitřní hluk. 186

188 V blasti materiálů je ptřeba hledat materiály nvých vlastnstí, které by pr letecké a ksmické knstrukce měly vynikat nadstandardně výhdným pměrem vlastnstí k měrné hmtnsti. Ptřebné jsu materiály dlávající krzi (drak), vyským tepltám (sučásti mtrů), nehřlavé materiály (interiér), materiály s kluznými vlastnstmi (phybvé části), materiály s antiicing vlastnstmi, materiály snižující pvrchvé tření, materiály schpné absrbvat vysku energii (přistávací pdvzky), materiály s prgramvatelnými a inteligentními vlastnstmi apd. Jedním ze směrů vývje je i pužívání materiálů s nanvlákny a nanplnivy. Sučasně je ptřeba u pkrčilých materiálů (již existujících) hledat mžnsti jejich letecké aplikace. Vývj v blasti phnných jedntek se bude zaměřvat na alternativní paliva, nvé phnné systémy (phny pr malá letadla, phnné jedntky pr kluzáky, restartvatelný raketvý phn, elektrické a hybridní phnné jedntky, vdíkvé palivvé články), spalvací kmry, diagnstické systémy phnných jedntek, knstrukce a mdelvání leteckých mtrů a jejich kmpnent, ptimalizace návrhu lehkých vrtulí a ventilátrů, dynamické simulace regulačních a řídicích systémů turbínvéh mtru, mdelvání a ptimalizace termdynamických prcesů ve spalvacích kmrách, návrh a ptimalizace vysktáčkvých převdvek. Vývj v blasti letadlvých palubních sustav se bude sustředit na integraci systémvých sustav (hydraulika, paliv, vzduchtechnika), ptimalizaci autmatickéh řízení phybu (funkce autpilta), bezpečnu datvu kmunikaci, integrvaný elektrický zdrjvý rzvdný systém, zvýšení přesnsti nízknákladvých inerciálních leteckých měřicích jedntek s využitím GPS a magnetmetrů, částicvé filtry, identifikaci a řídící algritmy dynamických systémů, Integrvané přijímače družicvé navigace, integrvané systémy družicvé kmunikace (SESAR), autmatizvaný systém řízení a integrvané stabilizvané letadlvé ptické systémy. Vývj bezpiltních prstředků se bude zaměřvat na drny pr bezpečnstní ptřeby (chrana kritické infrastruktury a letišť, straha perimetrů, plašení a detekce ptáků a zvěře), na výzkum mžnéh využití drnů v nejrůznějších blastech (zemědělství a lesnictví pžární chrana, mnitring pškzení lesů, lineární stavby, tvrba rtftmap, skenvání terénu). Je nutné také zkumat mžnst pužití více bezpiltních prstředků v jednm prstru zahrnuje systémy řízení a lety ve frmaci, tactical, planning a cllisin avidance, mžnst plnění různých úklů - tracking, surveillance, mnitring, patrlling, atd. a pužití GT pr vice prstředků. V blasti ksmických aktivit bude předmětem výzkumu a vývje především sensrika a přístrjvá technika (akcelermetr, altimetr, radar, lidar, magnetmetr, přijímač GNSS atd.), vesmírné mechanismy včetně schpnstí jejich testvání, vývj nvých mechanismů s phny na bázi materiálů s tvarvu pamětí (SMA), nvé knstrukce mechanismů s vyskými užitnými mechanickými a termálními vlastnstmi i s využitím nvých materiálů jak např. AlBeMet, pzemní testvací zařízení 187

189 (EGSE, MGSE, OGSE), mikrpčítač pr družicvé systémy, družicvé palubní a SW systémy, autmatické a rbtické systémy, tevřené a bezpečné kmunikační prtkly, MEMS technlgie, materiály vylepšených vlastnstí pr pužití v ksmu, strukturální a termální analýza, simulace aertermelastických jevů, vývj malých družic a technlgií pr raketvé nsiče. Letecký průmysl se ze splečenskéh hlediska zabývá především energeticky a eklgicky udržitelnu dpravu a zajištěním její bezpečnsti a splehlivsti (safety and security). Z hlediska bezpečnsti jde na jedné straně splehlivst a živtnst letunů a jejich kmpnent (prvzní splehlivst leteckých knstrukcí, civilní aplikace bezpiltních prstředků, zvyšvání živstnsti leteckých knstrukcí (vyhdncvání pškzvání letadel, experimentální prstředky pr sledvání, měření a vyhdncvání namáhání a defrmací částí leteckých knstrukcí za prvzu), pkrčilé piltní kabiny, lw-cst knstrukční prvky letadel, efektivní využití interiéru letadla), na straně druhé zajištění bezpečnsti a plynulsti letvéh prvzu (technické systémy pr pskytvání letvých prvzních služeb včetně technlgie pr její vzdálené pskytvání, letecké infrmační a kmunikační technlgie, detekční zařízení pr bezpiltní prstředky v klí velkých letišť včetně detekčních zařízení pr bezpiltní prstředky v klí velkých letišť, detekční systémy pr dhalvání rušení a pdvržení signálu systémů GNSS). Bezpečnst zahrnuje i prtiterristické prvky, letadla s redukvanu psádku, pasivní bezpečnst psádky a cestujících a snížení zátěže pilta, přens a sdílení velkých bjemů knstrukčních dat mezi vzdálenými uživateli, virtuální realita v knstruvání, pkrčilé dmrazvací systémy, chrana prti vlivům blesku, záchranné systémy pr letuny či vystřelvací sedačky Železniční a klejvá vzidla Výchdiska Z hlediska prdukčních charakteristik je v ČR výrba železničních lkmtiv a vzvéh parku nejvýznamnější skupinu ddílu CZ NACE 30. Dminantní skupinu je 30.2 Výrba železničních lkmtiv a vzvéh parku, jejíž prdukční charakteristiky tvří zhruba plvinu ddílu, při nízkém pčtu jedntek. Druhu největší skupinu, jejíž pdíl na prdukčních charakteristikách se phybuje klem jedné třetiny ddílu, je 30.3 Výrba letadel a jejich mtrů, ksmických ldí a suvisejících zařízení, rvněž s nevelkým pčtem jedntek 114. Rzvj železniční dpravy je v suladu s Bílu knihu EU dpravě jak sučást Strategie Dprava 2050 jednu z pririt EU. Výrba železničních a klejvých vzidel je řazena mezi dvětví s vyšší technlgicku nárčnstí (medium hi-tech dvětví). V suladu s evrpsku strategií stavby 114 ČSÚ

190 vyskrychlstních železničních kridrů, psilváním významu klejvé městské a reginální dpravy (zejména v aglmeracích a jejich klí) a v suladu s preferencí železnice v nákladní dpravě na střední a velké vzdálensti lze čekávat nárůst zájmu dpravců mderní, rychlé, splehlivé, bezpečné a energeticky efektivní vlakvé supravy a suvisející zařízení. Čeští výrbci v železničním průmyslu patří svjí kvalitu i cenvu knkurenceschpnstí k žádaným ddavatelům svých výrbků nejen na tuzemském trhu, ale i na trzích statních zemí EU a dalších zemí. Vývz výrbků tét skupiny převažuje v západní Evrpě d Německa a d Francie. Exprt výrbců klejvých vzidel v ČR je velmi významně rientván d zemí střední a výchdní Evrpy i d Asie. Z phledu výzkumu a vývje je ddíl CZ NACE 30 pr ČR významný svým pdílem na výdajích pdnikatelskéh sektru na výzkum a vývj, který navíc mezirčně rste. Výrbcům v železničním průmyslu pmůže mdernizace železniční infrastruktury v suladu s evrpsku strategií stavby vyskrychlstních železničních kridrů, která mim jiné pdnítí zájem dpravců mderní rychlé vlakvé supravy a suvisející zařízení. Firmy ve všech skupinách CZ NACE 30, jakžt výrbci high-tech prduktů, jsu mezeny mnžstvím dstupných technicky kvalifikvaných pracvníků, kterých je v dnešní dbě nedstatek. I v tét blasti je rle státu nezastupitelná. Pdle článku č. 2 závěrečnéh prtklu světvé klimatické knference v Paříži ze dne budu přijata a uskutečněna patření, aby cílvé teplení Země nepřesáhl hdntu 1,5 až 2 C vůči předindustriálnímu bdbí. Dsud byl spalváním fsilních paliv předán d zemskéh balu zhruba miliard t CO 2 a teplení Země vůči předindustriálnímu bdbí dsáhl cca 1,0 C. Z jednduchéh prpčtu vyplývá, že při sučasném tempu antrpgenní prdukce CO 2 (2015: 32 miliard t CO 2/rk) nás dělí d abslutníh zákazu dalšíh spalvání fsilních paliv již jen 23 let (při limitu teplení Země 1,5 C), respektive 47 let (při limitu teplení Země 2 C). T je pr dpravu v ČR velmi zásadní zpráva, nebť 97 % energie pr dpravu zajišťují rpné prdukty a jejich náhražky a jen 3 % elektrická energie. Ve své dsavadní struktuře je dprava v ČR již ve velmi blízké buducnsti neudržitelná 115. Prt je nutn s plnu dpvědnstí respektvat usnesení vlády ČR č. 362/2015, které pr dpravu předepisuje d rku 2030 snížit sptřebu rpných paliv miliard kwh/rk a zvýšit využití elektrické energie miliard kwh/rk. Jak z důvdu násbně nižší energetické nárčnsti klejvé dpravy, tak i z důvdu mnhanásbně vyšší rentability využití investic (průměrný autmbil je v ČR využíván 2 % denníh času, zatímc prstředky veřejné dpravy klem 60 %) je mnhem reálnější uskutečnit usnesením 115 Výbr pr udržitelnu energetiku (přílha zápisu ze 17. jednání Výbru pr udržitelnu energetiku RVUR). 189

191 vlády ČR č. 362/2015 stanvenu energeticku substituci ve veřejné dpravě, zejména železniční než v dpravě individuální. K dsažení tht závazku napmůže pdpra výzkumu a vývje s cílem dsažení maximálně bezemisní veřejné dpravy a snížení sptřeby fsilních paliv (železniční i městské). Ppis ptřeb a jejich řešení Základní směry výzkumu a vývje v blasti klejvých vzidel se týkají harmnizace s živtním prstředím (redukce sptřeby energie, vývj kmpnent a systémů pr snižvání hluku, nvé eklgické systémy phnů). Další kruh se vztahuje ke zvýšení interperability, bezpečnsti a splehlivsti, kde je výzvu zejména vývj nvých klejvých vzidel a kmpnent splňujících pžadavky nejnvější evrpské legislativy, trendy v sbní a nákladní dpravě, včetně využití inteligentních systémů. V blasti pkrčilých materiálů je ptřeba becně vyvíjet materiály nvých vlastnstí s vyšší živtnstí, bezpečnstí v železničním prvzu, ptažm eklgicky příznivější. Jedná se zejména nvé kvvé materiály (celi s vyšší pevnstí, celi s vyšší dlnstí prti krzi) i nekvvé materiály (např. sendvičvé knstrukce, kmpzitní materiály a pužití pryže). Aplikace těcht nvých materiálů najde využití např. při stavbě skříní a pdvzků, interiérech klejvých vzidel. Tyt materiály by měly pskytvat technlgický psun v blasti redukce emisí a šíření hluku a vibrací v železničním prvzu. Vývj v blasti materiálů nvých vlastnstí se dá aplikvat např. u materiálů železničních kl a náprav s vyšší živtnstí a bezpečnstí v prvzu, včetně jejich technlgie tepelnéh zpracvání či v blasti výzkumu a věřvání nvých kvvých i nekvvých materiálů a vývj nvých knstrukcí pryží dpružených kl pr městsku a příměstsku klejvu dpravu. U pkrčilých výrbních technlgií je ptřeba zkumat následující blasti (prdukty; emise/hluk/energie; řídicí systémy/elektrnika; zkušebnictví) uvedené níže. V blasti prduktů je ptřeba se zaměřit na interperabilitu a psílení bezpečnsti, kdy z důvdu nutnsti implementace nvých evrpských legislativních pžadavků kladených na klejvá vzidla, zejména pak zaměřených na interperabilitu, maximální bezpečnst a prvzní efektivnst s důrazem na prkazvání shdy s těmit pžadavky (tj. dsažení jejich pžadvané úrvně), je ve zvýšené míře ptřeba realizvat prttypy prduktů jak sučást výzkumu a vývje. Bez realizace těcht prduktvých prttypů, za účelem věření výsledků zkumání a vývje, nelze splehlivě prkázat dsažení stanvených cílů vývje. Jelikž náklady na realizaci prttypu tvří nemalu slžku nákladů vývje, a dále pak fakt, kdy jen samtné věřvání, zkušení, certifikace a hmlgace dnes tvří až 50% celkvých nákladů prduktu, drazuje tat skutečnst sektr d dpřednéh vývje 190

192 prduktů ve vazbě na pžadavky trhu a legislativy, cž negativně vlivňuje knkurenceschpnst sektru. Dalším kruhem je řešení interiérů drážních vzidel, pr dsažení maximálních energetických úspr při prvzu (vytápění apd.), splečně s minimalizací emisí hluku, zvyšvání funkční a pžární bezpečnsti interiéru klejvých vzidel jak celku. Další z ptřebných blastí výzkumu a vývje je návrh a ptimalizace nvých knstrukcí kl a náprav pr vyské rychlsti nad 300km/h, kdy pstupné zvyšvání rychlstí tht druhu dpravy pvede ke zvýšení její knkurenceschpnsti. V návaznsti na tt je pak ptřeba zvyšvat technické parametry návazných kmpnent a celků (např. valivých lžisek apd.). Jak navazující blast jak interperability, tak rzvje vyskrychlstní klejvé dpravy je blast aerdynamiky. Aerdynamika klejvých vzidel, včetně účinku bčníh větru, vypracvání větrné mapy ČR v územích sítě TEN-T a tras uvažvaných pr výstavbu VRT jsu nezbytné pr knstrukci vzidel a infrastruktury. Z hlediska návazné infrastruktury je ptřeba se zaměřit na vývj v blasti zvyšvání živtnsti infrastruktury, a t včetně infrastruktury vyskrychlstních tratí, a jejich kmpnent, stejně tak na vývj diagnstických metd železniční infrastruktury a klejvých vzidel. V envirnmentální blasti emise/hluk/energie, tj. pdpra bezemisní klejvé dpravy a snížení sptřeby fsilních paliv pr tent druh dpravy, je ptřeba se zaměřit na eklgické phny buducnsti aplikvané v železniční dpravě se zaměřením na psun k maximálně bezemisní a energeticky hspdárné železnici. Tent vývj by se měl zaměřit na technlgii akumulátrvéh napájení, kmbinvané napájení trlej-akumulátr, palivvé články (vdík), sluneční energii a hybridní phny, včetně dpvídající návazné technlgie na železniční infrastruktuře. V návaznsti na výše uvedené by se také měl zaměřit na výzkum a vývj pkrčilých rekuperačních systémů pr klejvu dpravu, sučinnst struktury phnnéh řetězce, pmcných sptřeb a systémů autmatickéh řízení drážních vzidel a dpravy s hledem na ptimalizaci využití energie. S tut blastí je spjen i zlepšvání energetických a trakčních parametrů kmpnent, trakčních výzbrjí železničních vzidel splečně se zvyšváním účinnsti a efektivity využití kmpnent a v nepslední řadě i metdy řízení phnnéh řetězce s cílem snižvaní energetické sptřeby a ptimálníh využití adhezních pdmínek. V blasti řídicích systémů/elektrniky je ptřeba se zaměřit na vývj plné autmatizace řízení dpravy, včetně prvázání na drážní vzidla (SW, HW). Integrace s dalšími technlgickými celky na klejvých vzidlech. Optimalizace autmatickéh řízení drážní dpravy z hlediska efektivníh hspdaření s energetickými zdrji. Rzvj stacinární infrastruktury pr autmatizaci řízení jízdy vzidel, včetně n-line přensu dat. Tyt aktivity by měly spčívat např. v aplikaci satelitní lkalizace v zabezpečvací technice se zaměřením především na ETCS, zvýšení bezpečnsti na reginálních tratích, telematických aplikacích, včetně diagnstiky. 191

193 Pr pdpru v blasti interperability by se jednal rzvj evrpskéh zabezpečvacíh systému (ERTMS ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R) především v adaptaci a ustálení vlastnstí bu systémů se zaměřením na zavedení funkčníh klíčvéh nline managementu, implementaci ETCS na drážní vzidla, včetně integrace sfistikvaných řešení autmatickéh řízení vlaku navázanéh na systémy řízení dpravy včetně využití systémů družicvé navigace (GNSS) a ptenciálně i družicvé telekmunikace, rzvj mbilních částí ETCS dle nvých specifikací a nalezení ptimálníh technickéh a finančníh kmprmisu pr aplikaci na reginálních tratích. Dále pak v rzvji detekčních prstředků pr zjišťvání vlnsti/bsazení klejvých úseků v suladu s rzvjem trakčních phnů lkmtiv, vývj nehraničených klejvých bvdů umžňující rzšíření aplikace bezstykvé kleje a rzvj bezpečných, dnes již v ČR zastaralých, radivých přensvých systémů. V nepslední řadě také rzvj infrmačních systémů pr cestující pskytnutí vizuální i zvukvé infrmace, včetně multimédií jak pr cestující, tak pr persnál vlaku či rzvj centrální správy dat a jejich distribuce na jedntlivá vzidla dpravců či řešení zvýšení bezpečnsti na železničních přejezdech. Oblast zkušebnictví je nedílnu a velmi důležitu sučástí výzkumu a vývje prduktů. Vytváření metdik a realizace ptřebných technických zkušek, analýz, simulací, hdncení, věřvání nezávislými subjekty, certifikace (prkázání shdy s legislativními pžadavky) či alespň přezkumání schpnsti prduktu dsáhnut certifikace ptřebné pr uvedení prduktu na trh a s tím spjené technické pradenství vysce specializvaných subjektů (labratře, VŠ, akreditvané zkušebny, uznané subjekty apd.), jsu nezbytně nutné pr věření výsledků předmětu vývje a jejich aplikvatelnsti, tj. schpnsti prduktu být uveden na trh. Dalším kruhem je nrmalizace a nvtvrba, kde se výzkum a vývj zaměří na rzvj a pdpru nrmtvrné činnsti a dprvdných aktivit ve vazbě na aktuální stav techniky a výsledků výzkumu. V tématu bezpečnst a eklgie se výzkum a vývj zaměří na rzvj a pdpru systému údržby a mdernizace klejvých vzidel s cílem zvýšit bezpečnst a eklgičnst prvzu Péče zdraví, pkrčilá medicína Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Výchdiska Farmaceutický průmysl se řadí k high-tech zpracvatelským ddílům nárčným na výzkumné a vývjvé aktivity. Prt z hlediska tvrby přidané hdnty a jejích relací k dalším ukazatelům patří k dvětvím s největším pdílem v rámci celéh zpracvatelskéh průmyslu. 192

194 Prdukční prtfli farmaceutickéh průmyslu je velmi širké a tvří jej riginální léky (jsu patentvě chráněné) i generické léky (patentvá chrana sknčila). U nás se rzhdující výrbci sustřeďují, hlavně z důvdů vyských nákladů, převážně na generika, kde patříme k abslutní světvé špičce. Farmaceutický sektr je v České republice zastupen převážně splečnstmi se zahraniční účastí pdílejících se na celkvých tržbách zhruba ze čtyř pětin. Investiční aktivita ve farmaceutickém průmyslu i nadále trvá. Byl indikván zájem zahraničních firem buducí prjekty a lze tedy čekávat růst tht dvětví. Obdbně se dynamicky rzvíjí i blast diagnstiky, která patří vůbec k nejrychleji rstucímu segmentu v blasti zdravtnictví. S rzvjem persnalizvané medicíny stupá význam in vitr diagnstiky a s rzšířením přístupu pacientů k mderním zbrazvacím metdám pak také rzvj mlekulárníh zbrazvání. V blasti diagnstiky prt existuje reálná pptávka i nutná výzkumná, vývjvá a industriální základna, která se může rzvinut d prsperujícíh průmyslvéh sektru. Výzkum, vývj a výrba zdravtnických prstředků má v ČR dluhletu tradici. V tmt bru půsbí desítky firem všech velikstí (d velkých pdniků p začínající start-upy), z nichž celá řada patří k celsvětvým hráčům na pli ddávek zdravtnické techniky. Charakteristické rysy tht segmentu jsu mimřádně vyský invační ptenciál, nadprůměrný pčet invací úspěšně aplikvaných na trh, vyská přidaná hdnta prduktů a vyský prexprtní ptenciál. Výrbci zdravtnické techniky dispnují výzkumnými a vývjvými kapacitami na vyské dbrné a znalstní úrvni, které umžňují kntinuální vývj invativních prstředků a akceleraci tempa tht vývje. Výstupem vývjvých činnstí realizvaných v ČR jsu tak čast prdukty s unikátními vlastnstmi, které jsu pvažvány za invativní v celsvětvém měřítku. Krmě pzitivníh vlivu na hspdářský rzvj ČR má segment vývje a výrby zdravtnických prstředků také přímý pzitivní dpad na další sektry, zejména pak na sektr zdravtnických služeb. Výrbci zdravtnických prstředků splupracují s klinickými pracvišti jak na výzkumu/vývji nvých prstředků, tak i psléze v aplikační fázi. Tt prpjení je zásadní pr úrveň pskytvané lékařské a šetřvatelské péče. Bez invací v blasti zdravtnické techniky a zdravtnických materiálů, tkáňvých a rgánvých náhrad by nebyl mžné zvyšvat kvalitu a efektivitu pskytvané péče, cž by se prjevil negativně nejen na kvalitě živta byvatelstva, ale také na růstu nákladvsti péče. Mderní zdravtnické prstředky tak představují pr sudbu medicínu zcela zásadní a nenahraditelný faktr, který je ptřeba neustále dále rzvíjet a invvat. Zdravtnické prstředky jsu na rzdíl d mnha jiných brů brem s mimřádně vysku vytvřenu přidanu hdntu. Technická úrveň a kvalita zdravtnických prstředků vyráběných v ČR umžňuje značnu část prdukce cíleně exprtvat d celéh světa. 193

195 Krmě pdstatnéh přínsu eknmickéh, jsu léčiva, diagnstika a zdravtnické prstředky významným nástrjem prdlužvání a zkvalitňvání živta byvatel a přispívají tak k udržitelnsti lidských zdrjů napříč průmyslvými bry i veřejnu správu. Zásadním předpkladem pr využívání invativních zdravtnických prstředků jak prstředku pr zvyšvání úrvně pskytvané zdravtní péče je vytvářet ptimální zejména legislativní pdmínky pr jejich uvádění na trh. Ppis ptřeb a jejich řešení V blasti invativních léčiv a t jak humánních, tak veterinárních se nezbytně bude vývj zaměřvat na nvé frmulační pstupy ve vývji riginálních, ale i generických preparátů a desinfekční prstředky. Slibnu blastí je vývj nízkmlekulárních léčiv, prduktů pr cílenu terapeutii (drug delivery systémy) využívajících nantechnlgických, bimlekulárních a makrmlekulárních nsičů a dále vývj a terapeutické využití prduktů pkrčilé buněčné léčby (ATMPs). Další významnu ptřebu je vývj terapeutických a preventivních vakcín. Nelze pmenut ani rstucí ptřebu zdravtní péče a navazujícíh výzkumu (např. v blasti civilizačních chrb pstihujících kardivaskulární a gastrintestinální systém), nklgie, nkchirurgie, neurlgie a psychiatrie, pediatrie, hematnklgie a prblematiky stárnutí. Vedle léčiv je ptřeba rzvíjet nvé diagnstické pstupy a techniku (humánní, tak i veterinární), včetně tzv. persnalizvané medicíny. V tét blasti půjde zejména vývj nvých technlgií pr in vitr diagnstiku a vývj diagnstických, prgnstických a prediktivních bimarkerů nemcnění. S diagnstiku úzce suvisí vývj technlgií a pstupů využívajících in viv zbrazvání či screeningvé technlgie pr ppulační diagnstiku významných nemcnění. Rzvj kvalitníh zdravtnictví je závislý i na prdukci a vývji prstředků zdravtnické techniky, včetně výzkumu materiálů (např. biplymery a nvé slitiny mající uplatnění jak tkáňvé a rgánvé náhrady). Dále sem řadíme prdukty přístrjvé techniky pr využití ve zdravtnictví, bitechnlgické výrbě, veterinárním lékařství a také materiálvý výzkum v bitechnlgiích. Typickými prdukty z tét blasti jsu prgresivní rbtické systémy pr medicínské aplikace, prgresivní zbrazvací a jiné systémy pr neinvazivní aplikace v medicíně, inteligentní a zpětnvazebné systémy, přístrje a zařízení pr diagnstiku a terapii, invativní lékařské nástrje a implantáty z nvých materiálů, včetně využití nantechnlgií, prgresivní prstředky pr zkvalitňvání následné lékařské péče a jejich medicínské aplikace, nvé mbilní prstředky pr medicínu katastrf a v nepslední řadě nvé systémy a přístrje pr účinnu fyzikální terapii, prstředky sbní chrany, stejně jak invativní prstředky pr prevenci a včasnu indikaci 194

196 nemcnění a nvé prstředky pr zvyšvání kvality a efektivity pskytvané lékařské péče. Další zdravtnické prstředky, které mhu těžit z aplikací pkrčilých materiálů, léčiv a výrbních technlgií jsu například funkční vstřebatelná krytí ran využívající kmpzitních nantextilií, klidů, hydrgelů apd. s mžnstí pstupnéh uvlňvání antiseptik neb jiných látek pdprujících hjení. Výzkum, vývj a invace je třeba zaměřit také na speciální výživu a ptraviny určené pr zvláštní účely, které hrají v dnešní dbě nezastupitelnu úlhu v mderní lékařské a farmaceutické péči a mhu mít zásadní vliv na prevenci a pdpůrný přístup při terapii řady nemcnění. Pdbně jak i v statních blastech je pr zdravtnictví a veterinární péči ptřeba vyvíjet infrmační a kmunikační systémy, např. pr účely telemedicíny a vzdálenéh mnitrvání pacientů prstřednictvím elektrnických systémů, elektrnizaci zdravtních záznamů a efektivní systémy pr jejich správu a vyhdncvání Kulturní a kreativní dvětví Tradiční kulturní a kreativní dvětví Výchdiska Ptenciál kulturních a kreativních dvětví (KKO) se v ČR pírá histrické zaktvení kultury dané bhatu infrastrukturu, ať už se jedná fyzické zázemí či kulturní tradice, prfesinální aktivity i vysku míru zapjení a účasti bčanů na kulturním dění, čemž mim jiné svědčí i relativně vyská blíbenst dmácí prdukce. Tradiční dvětví, jak jsu umělecká řemesla, design výrbků především z materiálů jak jsu skl, keramika, dřev a kv, zažívají rapidní nárůst zákazníků i samtných aktérů. Zásadní vliv mají činnsti v KKO na vývj v brech zpracvatelskéh průmyslu, jak jsu sklářství, design a výrba širké palety prduktů z prcelánu, kvu a dřeva. Tent sektr, který má na území ČR 300-letu tradici, zahrnuje firmy vzniklé již na knci 19. stletí, jež přetrvávají právě díky technlgickým a kreativním invacím. Zaměstnávají desítky tisíc lidí a uchvávají v sbě nenahraditelné kmpetence v lidských zdrjích předávané z generace na generaci. Unikátní jsu svým prpjením výrby, řemesla, designu, kreativity, kulturníh dědictví, ale také udržváním zaměstnansti v prblematických reginech (např. severní Čechy) a jsu významné i pr rzvj cestvníh ruchu. Ptenciál prpjvání pdnikatelskéh sektru a designu se však zatím v ČR nerzvíjí dstatečně. Firem, které design efektivně uplatňují ve výrbě, je v ČR relativně mál a úspěchy českých designérů a firem dma i ve světě jsu spíše jedinělé. P zrušení Design centra je ČR navíc jedinu zemí EU, kde design není rzvíjen státem pdprvanu zastřešující rganizací, která by vytvářela příznivé pdmínky pr jeh rzvj. Oblast designu je mnhdy rzšiřvána i dvětví tradičních uměleckých řemesel, tedy pstupů využívajících manuální zručnst, dvednst a znalst tradičních materiálů, vnějších úprav a technik pr 195

197 vytvření, pravu, bnvení neb knzervaci předmětů neb knstrukcí. Umělecká řemesla mají v ČR dluhu tradici a stále si v zahraniční knkurenci zachvávají dbru pvěst, jejich ucelená pdpra ze strany státu však de fact přestala fungvat s uknčením činnsti Ústředí uměleckých řemesel a Ústředí lidvé umělecké výrby v rce V mezinárdním kntextu jsu výrbky sučasných uměleckých řemesel prezentvány pd značením design. Patrně nejdůležitějším trendem vývje je splupráce mezi blastmi tradičních a sučasných řemesel. Lidské zdrje mají v tmt sektru jeden splečný jmenvatel: závislst na kvalitě prcesu vzdělání směřujícíh k rzvji specifických kmpetencí a dvednstí v kntaktu s praxí, jejichž výsledkem je prdukce výrbků a služeb s vyšší přidanu hdntu. Pdle výsledků dsavadních šetření chybí systémvé nastavení ptimalizace a rzvje vzdělávání, např. se neakreditují některé pr dvětví specifické bry žádané na trhu práce. Pr buducnst sektru je stěžejní sféra lidských zdrjů, především pak splupráce pdniků s dbrnými šklami, učilišti, středními a vyskými šklami v přípravě nvých tvůrců činných v blasti KKO. V tét suvislsti je třeba mdernizvat systém vzdělávání a ptimalizvat jej pdle ptřeb výrbní sféry a splečenské pptávky. V ČR dpsud chybí ucelená vládní plitika pr blast kulturních a kreativních průmyslů, s výjimku Plitiky architektury a stavební kultury České republiky, která byla vládu schválena v rce K vyřešení tht prblému by měla přispět nvá kncepce Ministerstva kultury Strategie rzvje kulturních a kreativních průmyslů. Ppis ptřeb a jejich řešení Tvrba výrbků ze své pdstaty představuje spjení tradičních řemesel s uměleck-kreativními bry a průmyslvu výrbu. Jejich výstupy zasahují d širké škály lidských činnstí, včetně tradičních průmyslvých dvětví. Ve vazbě na vědu, výzkum a invace pvažuje sektr napříč dvětvími za priritní designvé invace, technlgické invace především zapjení pkrčilých technlgií v prcesu návrhu i výrby, materiálvý výzkum a výzkum tradičních řemeslných technik, vzrů a pstupů, včetně cíle jejich bnvy i jejich uchvání jak nárdníh dědictví. Klíčvým výzkumným tématem napříč dvětvími sektru zůstává výzkum materiálů a technlgií, především využívání vlastnstí nvých materiálů a nvé pstupy práce s těmit materiály, vyhledávání a využití nvých materiálů z blasti základníh i aplikvanéh výzkumu a mdifikace a rzvj technlgií pr jejich zpracvání, invace a mdifikace tradičních pstupů zpracvání a aplikace materiálů, invativní pstupy zpracvání a aplikace tradičních materiálů, včetně výzkumu a aplikace výsledků d vývje nvéh prduktu. I v blasti tradičních KKO se uplatňují efekty 196

198 tzv. emerging industries, a prt je důležitým tématem k řešení invativní využití pkrčilých technlgií v prcesu návrhu i tvrby (včetně ICT). V blasti uchvávání a knzervace kulturníh dědictví je třeba věnvat speciální pzrnst výzkumu živtníh cyklu materiálů a prduktů z nich a materiálům určeným pr pravy památkvě chráněných bjektů. Klíčvu blastí tradičních KKO zůstává výrba skla, keramiky a prcelánu a vývj skla z hlediska bezpečnsti a dpvědnsti vůči živtnímu prstředí, pkrčilé principy přípravy skel a rbtizace jejich výrb s příznivým energetickým, eklgickým a kvalitativním dpadem (regenerace sučasných technlgií a aplikace nvých výrbních struktur) a pvrchvá úprava skla v suladu s pžadavky bchdních trendů i legislativy (chranné a antiadhesivní nátěry). Na tent prces navazuje vývj integrace skla d finálních prduktů (fixační trubice, teleskpické závěsné systémy) a hledání nvých způsbů pužití skel a sklářských výrbků s přesahem d stavebnictví a dalších výrb zpracvatelskéh průmyslu. Významnými tématy jsu i materiálvý výzkum a hledání nvých survin a skla s významnými vlastnstmi pr hrmadné i speciální pužití a jejich riginální bjemvé a pvrchvé zpracvání. V blasti výrby keramiky a prcelánu se zájem sustředí na vývj barevných glazur a jejich vlastnstí a vývj keramickéh granulátu. V blasti textilní výrby jsu za stěžejní témata pvažvána výrba a pužití nanvláken a nanvlákenných struktur v textilu a aplikace nančástic pr speciální efekty. Velku pzrnst je třeba věnvat vývji dalších nvých materiálů s širkým spektrem užití a nvých vlastnstí, jak jsu kmpzitní struktury s bsahem anrganických vláken, textilní výztuže, becně inteligentní textilie. V tét suvislsti je třeba věnvat pzrnst vývji pužití ptických vláken a materiálů s tvarvu pamětí pr technické výrbky, včetně textilních čidel a čidel vhdných pr pužití v textiliích. I v tmt případě je pr rzvj dvětví důležitá mdifikace a rzvj technlgií pr zpracvání nvých materiálů, včetně eklgických aspektů při jejich uplatňvání. V blasti zpracvání dřeva a výrby hudebních nástrjů by měla být rzvíjena a řešena technlgie spjů materiálů na bázi dřeva, matematické simulace tuhsti knstrukcí ze dřeva, vývj nvých materiálů na bázi dřeva s vysku dlnstí vůči bitickým činitelům a hni. Nsným tématem je také prblematika lepenéh lamelvéh dřeva a jeh užití v architektuře dřevstaveb. V dvětví výrby hudebních nástrjů ze dřeva pak akustika a technická fyzika (výzkum zvukvé kvality hudebních nástrjů a jejich vyrvnansti). Pr všechny bry činnsti se dřevem je splečné řešení eklgických aspektů zpracvání dřeva a materiálů na bázi dřeva. Ppis ptřeb a jejich řešení se dvíjí také d blasti nantechnlgií, které pdniky v ČR úspěšně uplatňují a jsu knkurenceschpné na světvé úrvni. V první řadě se jedná využití technlgií nanvlákna. Knw-hw spjené s tradicí textilní výrby dnes nalézá své uplatnění ve slibně se rzvíjející blastí prdukce nanvlákenných membrán a speciálních textilií pr funkční 197

199 blečení. Textilní výrba zaměřená na nanvlákna pskytuje také prdukty pr širku blast průmyslvých aplikací, např. filtrace Nvá kulturní a kreativní dvětví Výchdiska Spjení pkrčilých technlgií s technlgiemi tradičními vytváří pdněty ke vzniku nvých kulturních a kreativní dvětví. Rzvj tzv. emerging industries, technlgických invací a jejich dstupnst širké veřejnsti dal vzniknut nvému typu kultury, v níž splývají tvůrci s uživateli. Navíc pdle nejnvějších studií EU je prkázána přímá krelace mezi aktivní kulturní činnstí a schpnstí invvat. A právě u KKO dchází ke zřetelnému prpjvání tvrby, digitálních technlgií a invací a dchází tak k etablvání nvéh typu eknmiky zalžené na strategickém využívání nemateriálních, kulturních zdrjů a práv duševníh vlastnictví. Dchází k prpjení umění s bchdem a vytváří se tak nvá dynamická dvětví, která mají velký ptenciál přispět ke zvýšení knkurenceschpnsti ČR, k získání hspdářských výhd na nvě vznikajících trzích, k růstu HDP a ke tvrbě prduktů a služeb s vysku přidanu hdntu a nvých pracvních míst. Pr buducnst sektru je stěžejní sféra lidských zdrjů, především pak splupráce pdniků s dbrnými šklami, učilišti, středními a vyskými šklami a dalšími vzdělávacími zařízeními v přípravě nvých tvůrců činných v blasti KKO. V tét suvislsti je třeba mdernizvat systém vzdělávání a ptimalizvat jej pdle ptřeb výrbní sféry a splečenské pptávky s důrazem na větší míru interdisciplinarity. Ze závěrů dsavadních šetření vazeb KKO na vědu, výzkum a invace vyplývá, že dminantní pstavení v sektru v blasti aplikvanéh výzkumu a vývje zaujímají dvětví infrmačních a kmunikačních technlgií, zejména na blast služeb v blasti infrmačních technlgií (především tvrba sftware a specializvaných aplikací, prgramvání a činnstí suvisející s webvými prtály). Dmácí firmy pdnikající v blasti Nvých KKO, které využívají digitální technlgie a jejich prdukty, vstupují d glbální knkurence znevýhdněné velikstí trhu, na němž se phybují, a jehž ptenciální zisky neumžňují investice d základníh i aplikvanéh výzkum v dstatečné míře. Pr ptřeby NIP řadíme mezi KKO: Kreativní média (film, vide, televize, rádi, animace, hry, intermédia, vizuální umění, světelný design, ftgrafie, reklama, publikvání (tištěné a digitální), digitální platfrmy (www, mbilní aplikace) Kreativní řemesla (architektura, design /módní, prduktvý, průmyslvý/ umělecká řemesla, gastrnmie) 198

200 Scénická umění (hudba, divadl, tanec, intermediální perfrmance) Kreativní paměť (Muzea, galerie, knihvny, archivy, digitální archivy) Vzhledem k silné průmyslvé a řemeslné tradici České republiky byly NIP KKO rzděleny na nvé a tradiční. NIP Nvé KKO akcentuje KKO spjené s nvými technlgiemi a digitální eknmiku a řadí se mezi tzv. emerging industries, zatímc NIP Tradiční KKO akcentuje vazbu na řemesl a výrbu, a je tak blíže tradičním průmyslvým sektrům. V řemeslné a průmyslvé tradici České republiky se vždy prlínaly invace spjené s technlgiemi a designem. Pr zachvání tét tradice je třeba pdprvat transfrmaci řemeslných pstupů d sučasnsti. Pr rzvj těcht tradice je, ale třeba pdpřit vznik zcela nvých pstupů, spjených s blastí tzv. emerging industries a digitální eknmie. Obě linie se přirzeně prlínají, byť řemeslná má blíže k blastem tradičníh průmyslu, zatím c statní k nvým frmám eknmiky. Média becně, na nejnižší úrvni, jsu prstředky (elementy) pr přens infrmace a mhu využívat všechny smysly člvěka. Kreativní média představují mnhem vyšší abstraktní úrveň a tím i vyšší přidanu hdntu na splečenské i technlgické úrvni. Aplikací kreativních pstupů a technlgií vznikají prstředky kmunikace s významným vlivem na rzvj kultury splečnsti. Jsu reprezentvaná institucemi neb samstatnými bry. Patří mezi ně televize, divadl, rzhlas, hudba, zvukvý design, světelný design, vizuální umění, audivizuální umění (včetně filmu), intermédia, pčítačvé hry, reklama atd. Kultura becně tvří nezanedbatelnu sučást eknmiky České republiky. Výsledky satelitníh účtu kultury ukazují, že váha či pdíl sektru kultury na eknmice jak celku v něklika významných ukazatelích sciluje v pměrně širkém rzmezí klem 3,7 %. Pdíl kulturních kreativních průmyslů se však dhaduje na 5-7 % HDP, přičemž např. v eknmice hl. města Prahy začíná hrát významnu úlhu. Sektr KKO je v České republice velmi fragmentvaný, z větší části je tvřen dynamicky se rzvíjejícími malými pdniky a mikrpdniky. KKO nejsu pdprvána puze intervencemi Ministerstva kultury, ale z velké části také intervencemi TA ČR. Ppis ptřeb a jejich řešení S hledem na význam služeb v blasti infrmačních technlgií se nvými blastmi výzkumu stávají tzv. digital humanities, například blast extrakce infrmací z textvých zdrjů a kmbinvaných strukturvaných a nestrukturvaných dat ( text and data mining zahrnující i stále více se rzvíjející jazykvé technlgie). Nepřehlédnutelnu blastí v tmt směru je pak výzkum autrskéh práva a duševníh vlastnictví ve vazbě na nvé technlgie. V blasti splečenských věd je předmětem silnéh zájmu dpad digitálních technlgií na člvěka a splečnst (scilgie, psychlgie, práv, 199

201 mediální studia, plitlgie, arealvá studia, etnlgie, antrplgie apd.), včetně frmvání pžadavků na vzdělávání, výzkum, vývj a invace. Oblastí, v níž se digitální technlgie masivně uplatňují, je mediální tvrba (film, vide, televize, rádi, animace, hry, intermédia, vizuální umění, světelný design, ftgrafie, reklama, publikvání (tištěné a digitální), digitální platfrmy (www, mbilní aplikace). Rzvj segmentu je pdmíněn růstem tvůrčí (umělecké) i technlgické části prcesu tvrby. Výzkumná témata tedy pkrývají blasti, jejichž rzvj tevírá prstr pr nvé frmy kmunikace uvnitř splečnsti neb jedntlivce s technlgiemi. Zárveň tím dchází k využití ptenciálu všech kreativních brů (včetně netechnických) a jejich zapjení d řady invativních prcesů ve smyslu rzvje technických i uměleckých disciplín. V blasti médií se vývj zaměřuje na nvé techniky vytváření mediálníh bsahu, rzvj prezentačních technik a dvednstí, invace v blasti archivace a rzvj aplikací mediálníh bsahu. Vývj blasti architektura a scénická umění je zalžen na prpjení s dalšími bry a na schpnsti využívat výsledky z těcht brů. Jde především aplikaci digitálních technlgií, médií a pkrčilých materiálů při práci s prstrem - virtuální a mixvaná realita. V blasti paměťvých institucí jde uchvávání infrmací, kulturníh dědictví a jejich zpřístupňvání sudbými technlgiemi frmu srzumitelné sučasné splečnsti. T klade nárky na technlgické vybavení, ptřebné pr přens výsledků činnsti rzmanitých brů d prcesu archivace a prezentace ulženéh bsahu. Klíčvými tématy výzkumu a vývje je hledání nvých způsbů restaurvání a archivace paměťvéh fndu, archivace a vyhledávání mediálníh bsahu a invativní využití paměťvéh fndu mj. i pr ptřeby rzvje kulturních a kreativních dvětví. 200

202 8.1.6 Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Výchdiska Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji spčívá ve využívání přírdních zdrjů (půda, vda a krajina) prstřednictvím metd a pstupů hspdaření, které zajistí jejich dluhdbu eklgicku a bilgicku integritu a stabilitu. Nedílnu sučástí hspdaření s přírdními zdrji jsu jeh vzájemné vztahy s klimatem, klimatickými změnami a přizpůsbení se dpadům změn klimatu. Cílem je pdpra, zachvání a zlepšení eksystémů závislých na zemědělství a lesnictví a zlepšení eksystémvých služeb. Hlavním psláním a bsahem tét specializace je tedy trvale udržitelné hspdaření se základními přírdními zdrji, které služí pr zajištění kvalitní zemědělské prdukce (prdukční funkce) a sučasně zachvává základní funkce pr chranu a tvrbu krajiny a rzvj venkva (mimprdukční funkce). Neustále vzrůstá význam zemědělské a lesní půdy jak sučást nárdníh bhatství. Prdukční ptenciál českéh zemědělství představuje (pdle LPIS) v sučasnsti výměru zhruba 3,5 mil. ha zemědělské půdy při více než 70 % zrnění. Stupeň zrnění je v prvnání se zeměmi EU s bdbnými půdně klimatickými pdmínkami vyšší. Zhruba 50 % z. p. se nachází v LFA, tj. v blastech s nižší kvalitu půdy a s hršími klimatickými pdmínkami. V blasti bnvitelných zdrjů energie zaujímá bjem energie vyrbené z bimasy stále významnější pstavení v subru energetických zdrjů ČR. Jakst pvrchvých vd se v psledních 25 letech velmi pdstatně zlepšila především v důsledku mezení bdvých zdrjů znečištění vd, zejména uzavřením celé řady výrbních pdniků, reknstrukcí a mdernizací technlgických pstupů v průmyslu a výstavbu, reknstrukcí a mdernizací kanalizací a ČOV. Připjení byvatel na kanalizaci vzrstl v uvedeném bdbí více než 10 % a délka kanalizační sítě se zdvjnásbila. Daří se výrazně kntrlvat mezení bdvých zdrjů znečištění, avšak nesrvnatelně btížnější je snížit zátěž z plšnéh znečištění ze zemědělskéh hspdaření, atmsférické depzice a erzních splachů z terénu. 116 Krmě výše ppsaných nárdních dmén specializace dvzených d významnsti eknmické a invační dynamiky příslušných aplikačních dvětví je RIS3 strategie rzšířena VaVaI témata v něklika dalších kritických blastech (kapitly a 8.1.7), ve kterých je z hlediska udržení dluhdbé knkurenceschpnsti ČR nutné předcházet rizikům a nacházet řešení pr klíčvé výzvy. Tat témata byla primárně dvzena z pririt aplikvanéh výzkumu zdpvědných rezrtů (MZe, MZ, MV, MPSV), a také navazují na patření NP VaVaI. Pr kncept inteligentní specializace jsu témata v těcht dvu kapitlách relevantní puze z části (např. prblematika bezpečnsti je relevantní pr priritní blasti 8.1.2, a další, výzvy týkající se zdravtnictví jsu relevantní pr priritní blast 8.1.4, apd.). Témata s uvedenu relevantní vazbu/průnikem na klíčvá aplikační dvětví české eknmiky, která jsu identifikvána již v předchzích pěti kapitlách, lze značit za plnhdntnu sučást dmén inteligentní specializace ČR. Ve zbývající části se pak jedná témata aplikvanéh výzkumu drážející pririty rezrtů a jejich partnerů, která budu financvána z nárdních zdrjů, tt neplatí, jedná-li se témata definvaná jak priritní pr khezní plitiku V rámci nvé analýzy pr Nárdní RIS3 strategie se každpádně pčítá s revizí způsbu začlenění těcht témat d celkvéh kmplexu specializací. 201

203 Situaci zhršuje zejména erze zemědělské půdy. Pdmínky pr výskyt vdní erze jsu v ČR specifické s hledem na největší velikst půdních blků v rámci států EU. Navíc intenzifikace zemědělské výrby v minulsti vedla k velkému rušení hydrgrafických a krajinných prvků (rzrání mezí, zatravněných údlnic, plních cest, likvidace rzptýlené zeleně, apd.), které by zrychlené erzi účinně bránily. Ztrátu, resp. pmalu bnvu krajinných prvků neplní zemědělská krajina svu úlhu v chraně bidiverzity. Lesní eksystémy mají becně vyšší bidiverzitu, stejnvěké mnkultury hspdářských dřevin však zdaleka nenaplňují ptenciál jedntlivých stanvišť. Je nutné nalézt a pdprvat hspdářské pstupy, které umžní zvýšení diverzity i při dstatečném naplnění dřevprdukční funkce hspdářských lesů. Příznivě půsbí také zvětšující se plchy lesů a trvalý růst výměry půdy s eklgickým zemědělstvím. Ppis ptřeb a jejich řešení Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji představuje pdpru, zachvání a zlepšení eksystémů závislých na zemědělství, lesnictví a rybářství, bnvu, zachvání a zvýšení bilgické rzmanitsti a zemědělství vyské přírdní hdnty dpvídající stavu evrpské krajiny. Bidiverzita a její funkce v agr-eksystému pr udržitelné využívaní přírdních zdrjů tvří základ rzvje krajiny a zemědělské prdukce. Primárně by se měl jednat bnvu funkční, úrdné a estetické krajiny, která bude zárveň schpná plnit základní hspdářské (prdukční) a výživvé ptřeby splečnsti a přispěje ke zlepšení hspdaření s vdu a půdu. Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji zahrnuje systémy hspdaření na půdě (knvenční, eklgické, integrvané systémy zemědělské prdukce), chranu půdníh fndu a jeh funkcí v krajině (hdncení vlivu erzních prcesů a prtierzní chranu půdy, udržvání a zvyšvání rganické hmty v půdě a zvyšvání sekvestrace uhlíku, invazivní pstupy, technlgie a technika zavlažvání půdy, acidifikace a eutrfizace lesních půd). Změna klimatu má významný negativní vliv na vdní hspdářství a kvalitu vdy a půsbí velké výkyvy (such, pvdně). Zmírnění účinků bu extrémů je mžné dsáhnut ptimálním návrhem a realizací adaptačních patření, která sníží negativní účinky extrémních jevů. Tyt jevy predikuje a dpady řeší výzkum využití krajiny a půdy a návrhy managementu veducí k bnvě a zvyšvání retenčních vlastnstí půd i patření pr racinální využívání vdních zdrjů v systému udržitelnéh 202

204 hspdaření v krajině. Stejně tak důležité jsu systémy chrany jaksti vd (pvrchvých i pdzemních) před jejich znečišťváním. Stálým, becně platným cílem je dsažení dbréh eklgickéh a chemickéh stavu pvrchvých vd a dbréh chemickéh a kvantitativníh stavu pdzemních vd, který vytváří stabilní pdmínky pr vdní a na vdu vázané eksystémy a zárveň umžní využití zdrjů vdy pr eknmicky a envirnmentálně udržitelný rzvj splečnsti. V suvislsti s klimatickými změnami je nezbytné sledvat a budvat systémy hspdaření a využívání přírdních zdrjů v pdmínkách měnícíh se klimatu v jedntě se systémy adaptačních patření ke snížení nepříznivých důsledků změny klimatu. Neddělitelnu sučást zemědělské prdukce tvří technika a technlgie v zemědělství pr efektivní využití přírdních zdrjů. Důležitý je vývj pr invativní pstupy a technlgie využití bimasy pr energetické využití (výrba phnných hmt, tepelné aj. energie) a jak surviny pr zpracvatelský průmysl, pěstební technlgie rstlin pr neptravinářské využití). Výzkum a vývj je třeba rvněž zaměřit na blast Zemědělství 4.0 (smart farming), ptravinářství a lesnictví, zahrnující udržitelné hspdaření s přírdními zdrji frmu precizních pstupů, udržitelnu zemědělsku prdukci při snižujících se dpadech na živtní prstředí a klima a prdukci kvalitních a bezpečných ptravin. Důležitý je výzkum a vývj bezpiltních systémů řízení mbilní zemědělské techniky, dálkvéh průzkumu a mnitringu půdy a rstlin. Rzvj bimetriky a bieknmie s využitím přírdních zdrjů v zemědělství a využití mderních bitechnlgií v chraně živtníh prstředí se splu s dalšími zasluží zachvání a přenechání zemědělsky užívaných (případně ptenciálně zemědělsky využitelných) přírdních zdrjů buducím generacím v lepším stavu než dsud, jak zásadní pdmínky k zajištění ptravinvé sběstačnsti a kvality živta v ČR Udržitelné zemědělství a lesnictví Výchdiska Zemědělství je nutn vnímat jak hlavníh hspdáře v krajině, jeh eknmický i splečenský význam spčívá nejen ve vlastní výrbě, ale i v mimprdukčních a krajintvrných funkcích. Zemědělský a lesní půdní fnd, zabírající cca 85 % výměry České republiky, představuje prstr pr živtní prstředí, tvrbu krajiny i rekreační ptenciál. V suhrnu všech svých funkcí patří zemědělství a lesnictví ke strategickým nepminutelným dvětvím nárdníh hspdářství. 203

205 Základním výchdiskem udržitelnéh zemědělství a lesnictví je rzvj, zvýšení efektivnsti, prduktivity a tím knkurenceschpnsti zemědělských a lesnických pdniků. Zajištění udržitelné (envirnmentálně šetrné) intenzivní zemědělské a lesnické prdukce závisí na stabilizaci a zlepšvání kvality základníh výrbníh prstředku půdy a zabezpečení strategické úrvně prdukce hlavních zemědělských kmdit mírnéh pásu, zejména těch, pr které v pdmínkách ČR existuje ptenciál knkurenceschpné prdukce. V blasti rstlinné výrby se prsazují především zájmy splečnsti na trvalu udržitelnst využívání půdy a vdních zdrjů, v blasti živčišné výrby je kladen důraz na phdu, aktivní tvrbu zdraví zvířat a jejich vysku míru adaptability k rstucí prdukci. V bu případech t znamená tlaky na zvyšvání nákladů výrby. V blasti lesníh hspdářství je aktuálním směrem správa a využívání lesů a lesní půdy způsbem a v rzsahu zachvávajícím jejich bidiverzitu, prdukční schpnst a regenerační kapacitu a vitalitu. Předpkládaná změna klimatu zvýší nárky na hspdaření v lesích ve střednědbém hrizntu vzhledem k dhadvaným lkálním výkyvům dstupnsti dřevní surviny, především jehličnaté. Česká myslivst, přičemž její sklnictví je na mezinárdním seznamu UNESCO, se zapjuje d chrany přírdy, chrany zvěře před vyhubením, ale i d regulace nekntrlvanéh nárůstu pčetních stavů zvěře, vzhledem k jeh negativním důsledkům na rstlinnu výrbu, lesní hspdářství apd. Na území ČR se nachází zhruba 52 tis. ha vdní plchy tvřené rybníky a vdními nádržemi, přičemž významnu rli hraje prdukční rybářství. Mimřádně důležité budu krmě prdukční funkce i jeh funkce mimprdukční a celsplečenské, zejména funkce vdhspdářská, krajintvrná, kulturní, prtipvdňvá a chranná funkce retenční. Ppis ptřeb a jejich řešení Nestabilní světvá situace na trhu ptravinářských i neptravinářských rstlinných prduktů vede k ptřebě udržvat značnu míru sběstačnsti u základních pldin a na druhé straně schpnst reagvat adekvátně na tevírající se exprtní mžnsti. Rstlinná výrba musí zabezpečit prdukci dstatečnéh mnžství bezrizikvých prduktů a přitm maximálně respektvat pžadavky splečné zemědělské plitiky. Genetická diverzita, její zkumání je základním nástrjem pr zdknalvání genetickéh ptenciálu pr širší uplatnění ve šlechtění rstlin. Dalším směrem je tvrba drůd se zvýšenu technlgicku kvalitu, dieteticku hdntu a výtěžnstí. 204

206 Rstlinlékařská patření jsu základním vstupem d rstlinné prdukce eliminující negativní vliv škdlivých rganismů, ve spjení s invacemi v blasti integrvané chrany rstlin, včetně chrany skladvaných prduktů za účelem mezení škd. Dstatečná, kvalitní a bezpečná rstlinná prdukce (včetně rstlinných krmiv) jak výsledek růstu efektivnsti a knkurenceschpnsti zemědělské výrby i ptravinářskéh průmyslu na českém, i světvém trhu, i s aspektem cenvé dstupnsti. Rzšíření neptravinářské prdukce v zemědělské výrbě (např. knverze bimasy na bipaliva, energii, bnvitelné, recyklvatelné a dburatelné materiály) nabízí zemědělcům především alternativy využití půdníh fndu i příjmů a diverzifikaci zemědělskéh hspdaření. Rzšíření pěstvání neptravinářských pldin přispěje k udržitelné eknmické, envirnmentální a sciální stabilizaci venkvských blastí. Udržitelná prdukce zdravtně nezávadných a kvalitních ptravin a krmiv rstlinnéh půvdu. Adaptace rstlinné prdukce na dpady změny klimatu a zjedndušené systémy hspdaření, které se významně pdílí na degradaci půdníh fndu. Udržení půdní úrdnsti je priritu pr zajišťvání ptravinvé bezpečnsti i ve vztahu k neptravinářské prdukci, tat dvě dvětví si však knkurují v zájmu prdukční plchy. Uplatnění relevantních adaptačních patření má pdbný příns jak snižvání emisí skleníkvých plynů. Optimalizvané a správně řízené prdukční systémy chvu hspdářských zvířat (HZ), přispívající k bezpečné a zdravé výživě lidí, jsu nedílnu sučástí eksystémvých služeb a napmáhají ke zlepšení kvality jejich živta a k rzvji jak venkvských kmunit, tak celé splečnsti. Genetika a genmika hraje zásadní rli ve šlechtění výknných typů hspdářských zvířat, zaměřuje se v sučasnsti na určení činitelů, které pdmiňují geneticku prměnlivst, a na rzvj šlechtitelských pstupů, které tut prměnlivst ptimálně využívají v plemenitbě s cílem zlepšit eknmiku chvu. V sučasném bdbí se ukazuje nutnst zlepšení reprdukce, reprdukčních technik a reprdukčních bitechnlgií. Řízení reprdukce je nedílnu sučástí eknmicky efektivníh managementu chvu HZ. V blasti chvu HZ se bude nutné zaměřit na technlgie pr živčišnu výrbu, rzšířit výzkum v blasti welfare zvířat a dplnit h scieknmické studie, které bjasní pstje sptřebitelů živčišných ptravin. Díky pznatkům z etlgie a scibilgie zvířat lze zajistit invační prcesy tvrby chvnéh prstředí tak, aby aplikvané chvné systémy byly i při rstucí intenzitě a efektivitě chvu splečensky akceptvatelné. Chvy HZ svými vedlejšími prdukty, tj. rganickými zbytky a zejména plynnými emisemi negativně půsbí na živtní prstředí. Výzkum je nutn zaměřit na vývj a zavádění nízkemisních technlgií chvů HZ a skladvaní a aplikace statkvých hnjiv, 205

207 vhdných reknstrukcí stávajících stájvých prstr s cílem mezení celkvé prdukce emisí amniaku a skleníkvých plynů d živtníh prstředí. Nutný je výzkum v blasti ptimalizace výživy a krmení hspdářských zvířat s hledem na jejich vývj, zdravtní stav a eknmiku chvu, v návaznsti na měnící se gentypy chvaných zvířat a vývj slžení krmných zdrjů a alternativních kmpnent. Rstucí tlak na eknmiku a kvalitu prdukce ptravin živčišnéh půvdu znamená ptřebu zdravých, vůči nemcem dlných zvířat s plně funkční imunitu a vysku míru adaptability k rstucí prdukci, s tím suvisí studium vlivů imunterapie, farmaklgie, chemie a txiklgie. Pevné zdraví zvířat znamená kvalitní prdukci bez užívání léčiv (zejména antibitik) a přispívá tak ke zdraví lidské ppulace. Perspektivně bude ještě umcněn pžadavky sptřebitelů, zejména pkud se týká bezpečnsti ptravin. Úrveň zdravtníh stavu HZ se v sučasnsti stala limitem jejich prdukce a eknmiky chvu. Z tht důvdu je třeba výzkum zaměřit rvněž na blast prdukční a preventivní medicíny, resp. řízení aktivní tvrby zdraví a prdukce, kntrlu antimikrbní rezistence, bisekuritu a další blasti. Lesní eksystémy jsu významně vlivňvány měnícími se přírdními pdmínkami a t jak v blasti prdukční, tak ve funkcích mimprdukčních. Výzkumné aktivity směřují na zachvání stavu, dlnsti a rezilience lesů a na tvrbu a realizaci adaptačních patření, kterými bude trvalst plnění funkcí lesa udržena v suvislsti se změnu klimatu. Důležitu rli mají eksystémvé služby v rámci lesníh hspdářství, jejich základní pdmínku je existence zdravéh a funkčníh lesa. Je ptřeba se na zdravtní stav lesa zaměřit v rámci mnitringu a inventarizace lesních eksystémů, který prbíhá jak metdami pzemníh (přesnějšíh, ale finančně nárčnějšíh) šetření, tak metdami a technlgiemi dálkvéh průzkumu Země, jejichž eknmický ptenciál v blasti lesnictví je také významný. V nepslední řadě je třeba zaměřit pzrnst na blast zvěře, která významně vlivňuje jak lesní prstředí, tak zemědělsku i urbanizvanu krajinu a s ní spjenu blast myslivsti. Nedmyslitelnu sučástí výzkumných ptřeb je rvněž využití mderních bitechnlgických metd v zemědělství (rstlinná i živčišná výrba) a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Výchdiska Zajištění strategické úrvně prdukce v hlavních zemědělských kmditách, zejména těch, pr které v pdmínkách ČR existuje ptenciál knkurenceschpné prdukce, je hlavním cílem. Jde 206

208 především zajištění ptravinvé sběstačnsti ČR v základních ptravinách na dstatečné úrvni bjemvé i nutriční s důrazem na růst efektivnsti a prduktivity, zvyšvání zájmu dmácí trh a růst českéh exprtu. V ČR, bdbně jak v celé Evrpské unii, patří výrba ptravin k nsným dvětvím zpracvatelskéh průmyslu. Význam ptravinářské výrby je dán zabezpečváním výživy byvatelstva, výrbu zdravtně nezávadných, kvalitních a cenvě dstupných ptravin. Některé ptravinářské pdniky mají přímu vazbu na zemědělsku prvvýrbu, jiné se zabývají až vyšší finalizací výsledných prduktů. Význam výrby ptravin a nápjů je umcněn přímu návaznstí na zemědělství, jehž prdukci debírá, dále zpracvává a uvádí na trh. Zajišťvání výživy byvatel činí z výrby ptravin a nápjů strategický sektr, za jehž priritu je nutn pvažvat sběstačnst a zdravtní nezávadnst ptravin. Pžadavky na zajištění vyské úrvně chrany zdraví a psílení důvěry sptřebitelů, získávají stále více na naléhavsti v suvislsti se změnu chápání správné stravy a zdravéh živtníh stylu. Ppis ptřeb a jejich řešení Ptenciál existence a růstu českéh ptravinářství je nezbytně spjen s intenzivním výzkumem a vývjem ptravin s vyským pdílem přidané hdnty. Tat přidaná hdnta je pr sptřebitele spjena s přínsy v blasti zdravtní, s phdlím při knzumaci, s rychlstí přípravy jídla apd. Vzhledem k tmu, že všechny bry ptravinářské výrby se zabývají především zpracváním příslušných zemědělských kmdit, je ptravinářský výzkum neddělitelný d zemědělskéh výzkumu těcht kmdit. Pzrnst je věnvána výzkumu slžení ptravinvých survin, ptravin, včetně jejich slžek (biaktivních i statních technlgicky významných) a jejich vlivu na lidské zdraví. Vliv výživy na zdravtní stav lidské ppulace je již dstatečně prkázán. Měnící se styl živta a civilizační jevy vyžadují a budu vyžadvat i d buducna změny ve stravvacích zvyklstech, zajištění dpvídajících vstupů d ptravinvéh řetězce a s tím suvisející rzvj technlgií pr výrbu ptravin. Skladbu stravy lze půsbit významně rvněž v prevenci tzv. civilizačních chrb, jejichž výskyt má vzrůstající tendenci a lze předpkládat, že tent prblém bude mít důsledkem technickéh rzvje delší časvý hriznt. Je žáducí zabezpečit výzkum v blasti ptravin a výrbních pstupů a speciálních ptravin pr definvané skupiny byvatel, pr zajištění kvalitní výživy skupin ppulace se specifickými nárky, tj. pr nemcnění všeh druhu, různé věkvé kategrie, zejména vzhledem k prdlužujícímu se věku, pr seniry. Je také ptřeba zaměřit se na refrmulace ptravin z phledu snížení bsahu sli, cukrů a tuků a zvýšení bsahu některých významných nutričních slžek, které jsu u ppulace deficitní (např. vláknina, antixidanty). Refrmulace ptravin by měla být stálu sučástí invace ptravin v závislsti na aktuálním dpručení dbrníků ve výživě. Téma správná výživa pr 207

209 kvalitu živta je kmplexním tématem zahrnujícím mnžství aspektů suvisejících s uplatněním nejnvějších pznatků řady výzkumných blastí d medicíny a ptravinářských věd, přes využití mderních bitechnlgií v prdukci ptravin, včetně uplatnění GMO, až p integraci pkrčilých technlgií. A budu-li akceptvány, d tradiční výrby ptravin nanmateriály, rzvj nantechnlgií a výrbků na jejich bázi. Prblematika hygieny a sanitace v ptravinvém řetězci nabývá stále většíh významu pr výživu a zdravtní stav lidské ppulace. Důležitu blastí je rvněž zdravtní nezávadnst ptravin. Z tht důvdu je třeba zaměřvat výzkum rvněž na zdknalení a vytváření nvých metd analýzy slžení ptravinvých survin, ptravinvých slžek a ptravin a jejich vlastnstí z jejich hlediska vzájemných interakcí. Pzrnst je ptřeba věnvat i metdám pr průkaz falšvání a autenticitu ptravinvých slžek a ptravin. Z hlediska vlivu výrby ptravin je nutné zaměřit výzkumné aktivity rvněž na mnitring prdukvaných dpadů, emisí d vzduší a dpadních vd s cílem jejich minimalizace neb využití jak survin pr další zpracvání Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů Výchdiska 1) Zajištění strategickéh rámce udržitelnéh rzvje splečnsti a chrany přírdy a krajiny v kntextu zlepšvání a zkvalitňvání živtníh prstředí a jeh jedntlivých slžek. Jedná se zejména pdpru vytváření a zlepšvání živtních pdmínek ve vazbě infrmační a znalstní splečnst a industriální rzvj a nvé technlgie. 2) Prblematiku výzkumu živtníh prstředí a chrany přírdy a krajiny řeší Kncepce výzkumu a vývje Ministerstva živtníh prstředí na léta 2016 až Mezinárdní kntext pzice ČR v chraně živtníh prstředí je primárně sučástí rámce EU a v suladu s ním se sustřeďují hlavně na řešení přetrvávajících a nvě vzniklých envirnmentálních prblémů v blastech: chrany přírdy, krajiny a bilgické rzmanitsti, udržitelnéh využívání přírdních zdrjů, chrany vd a chrany před pvdněmi a suchem, ptimalizace materiálvých tků a nakládání s dpady, 208

210 snižvání zátěže živtníh prstředí pcházející z lidské činnsti, zlepšvání envirnmentálních standardů pr kvalitu lidskéh živta, chrany klimatickéh systému Země a mezení dálkvéh přensu znečištění vzduší. 3) Výzkum v blasti živtníh prstředí je výrazně interdisciplinární a míru pznání zasahuje a vlivňuje velké mnžství dalších blastí jak je zemědělství, zdravtnictví a další. Aplikvaný výzkumu v blasti živtníh prstředí je nedílnu a strategicku sučástí VaVaI v České republice. Člvěk svu činnstí významně zasahuje d fungvání eksystémů na glbální a místní úrvni, čast s minimální znalstí všech vazeb a mžných dpadů. V České republice jsu t zejména zásahy d krajiny, zábry půdy (zejména výstavba plšně rzsáhlých kmplexů), nevhdné agrtechnické pstupy, uvlňvání a ukládání nvých chemických látek d prstředí a znečištění atmsféry zdravtně rizikvými látkami, jak jsu plycyklické armatické uhlvdíky (PAH) a aerslvé mikrčástice (PM 2.5) apd. Přitm řada přírdních prcesů a vzájemných vazeb není dstatečně przkumána. Významným hržením pr stabilní fungvání přírdních služeb jsu prbíhající změny klimatu a její následky. I když se pdaří pstupně mezit emise skleníkvých plynů d vzduší, nastartvané změny budu prbíhat ještě něklik dalších staletí a bude třeba se na ně adaptvat. V pdmínkách České republiky t znamená připravit se nejen na celkvé změny eksystémů a invaze cizrdých rganismů, spektra škůdců a chrb a krekcí zemědělské prdukce, ale i na vlny veder a sucha, přívalvé deště a záplavy a extrémní výkyvy teplt. Zejména změnám vdníh režimu bude nutn věnvat zvýšenu pzrnst. Sučástí řešení je důsledné naplňvání kncepční chrany živtníh prstředí, jak je např. Kncepce chrany před následky sucha pr území České republiky, která indikuje signifikantní dpady na zemědělsku plitiku, indikuje stavby nádrží, bnvu přirzených vdních prvků v krajině, využívání dpadních vd, ptenciálně nvých pplatků, změnu strategie cílů dtací apd. Další blastí je ptřebná pdpra invací pr dsažení udržitelnéh hspdaření s přírdními zdrji, zejména ve smyslu snižvání energetické a materiálvé nárčnsti výrby a snižvání emisí znečišťujících látek a dpadů. Významnu blastí invací je v kntextu běhvéh hspdářství pdpra účinnějšíh využívání přírdních zdrjů, maximálníh využívání druhtných survin, předcházení vzniku dpadu prstřednictvím lepšíh designu výrbků a technlgických změn a využití dpadů jak zdrje, který je udržván v eknmickém cyklu. 4) Význam kvalitníh a zdravéh živtníh prstředí, přírdy a krajiny má přímu návaznst na všechny typy lidských aktivit, zejména na zemědělství, průmysl, dpravu, vzdělávání a scieknmický a demgrafický vývj splečnsti a glbální změny klimatu. Pžadavky na zajištění vyské úrvně kvalitníh, zdravéh a bezpečnéh živtníh prstředí získávají na významu s rstucí vzdělanstí a pznáváním a znalstmi splečnsti. 209

211 Ochrana živtníh prstředí a pdpra zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí s sebu nese dpady na eknmiku a její subjekty. Zpřísnění pdmínek chrany živtníh prstředí může způsbit zvýšení nákladů pdniků, cž v krátkém bdbí může vést k mezení prdukce a investičních aktivit, a t v nárdním i mezinárdním měřítku. Půsbí také na knkurenceschpnst, pkud statní státy nepřijaly pdbná envirnmentální patření. V dluhdbém phledu však dchází k pdpře rzvje envirnmentálně šetrnějšíh pdnikání, cž vede ke zvyšvání prdukce, investic i k pětvnému zrychlení eknmickéh růstu. Nvé zaměření pdniků na eklgicky šetrnější výrbky, služby a technlgie může vést k bjevení nvých trhů a k získání knkurenceschpnsti i na zahraničních trzích. Omezvání prdukce v zájmu chrany živtníh prstředí s sebu (zejména v krátkém bdbí) nese také změny scieknmické a demgrafické zejména v regulvaných dvětvích a nižší výns veřejných rzpčtů z daní (prvtně zejména daní z příjmu fyzických a právnických sb). Při zavádění eklgických pplatků může být nižší výns z daní kmpenzván příjmem z pplatků. S rzvjem výrby envirnmentálně šetrných prduktů (v dluhém bdbí) pak vznikají nvé pracvní příležitsti. Plitika živtníh prstředí má také významné efekty v sciální blasti - jedntlivé nástrje mají různý dpad na různé skupiny byvatel. Před zavedením nvéh nástrje neb změnu stávajícíh je vždy nutné předem zhdntit vyvlané efekty a zajistit, aby nedšl k neúměrnému zvýšení živtních nákladů či nákladů na existenci firem. Ppis ptřeb a jejich řešení Přírda, krajina, bidiverzita a eklgie přírdních zdrjů Zvýšení dluhdbé efektivity chrany a využívání hrninvéh prstředí, survinvých zdrjů a půdy a snížení jejich zátěže vlivem půsbení antrpgenních činitelů v krajině (např. zábry, kntaminace, ztížení pdmínek pr vyhledávání, inventarizaci, využívání a vyhdncvání gelgických pdmínek, přírdních zdrjů a gefaktrů). Zlepšení chrany, šetrné a efektivní využívání survinvých zdrjů v návaznsti na pznatky ze studia vývje a stavby zemské kůry a využívání druhtných survin. Zvýšení účinnsti chrany půdy a udržitelnst jejíh bhspdařvání a jinéh využití. Zvýšení pdpry pr ptimalizaci vdníh režimu a přírdních prcesů v krajině. Zvýšení dluhdbé efektivity zvláštní územní chrany přírdy a krajiny směřující k pdpře meta ppulací ubývajících hržených druhů a druhů s těžištěm výskytu v bitpech člvěkem vytvřených neb silně vlivněných. 210

212 Vytvření efektivních typů patření k udržení přirzených splečenstev a přirzených bitpů druhů. Zjištění trendů změn bidiverzity v závislsti na změnách přírdníh prstředí včetně vlivu invazních druhů. Hdncení, mapvání a kategrizace eksystémvých služeb včetně vytvření nástrjů hdncení jejich věcné správnsti a praktické využitelnsti. Návrh adaptačních patření v jedntlivých sektrech hspdářství ČR a návrh nástrjů pr snižvání emisí GHG. Vytvření kncepčních nástrjů plánvání krajiny. Dluhdbá perspektiva zajištění survin pr eknmiku ČR. Pkrčilé materiály pr knkurenceschpnst. Přepkládaný charakter pdpry při řešení jedntlivých ptřeb v blasti výzkumu, vývje a invací. Pdpra pdnikvých investic d aplikvanéh výzkumu vlivů bustranných vazeb na živtní prstředí a lidské aktivity, uplatnění infrmačních technlgií a metd DPZ pr stanvení indikátrů živtníh prstředí, jejich sledvání a identifikaci anmálií, jevů, prcesů neb bjektů. Pdpra transferu znalstí a dvednstí mezi sukrmu sféru výzkumnými rganizacemi a státní správu/samsprávu. Implementace výsledků výzkumů d legislativníh prcesu pr pdpru chrany přírdy a krajiny. Splupráce výzkumných center, výzkumných rganizací při vytváření scénářů buducíh vývje, mdelvání a predikci negativních přírdních změny a jejich vlivů na rzvj splečnsti. Stimulace pptávky eksystémvých služeb. Pdpra širké mezinárdní splupráce v blasti výzkumu živtníh prstředí a jeh slžek, analýzy, mdelvání a vývjvé scénáře, syntézy a jejich aplikace Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí Výchdiska Udržitelná výstavba Udržitelná výstavba je sučástí trvale udržitelnéh rzvje v blasti výstavby a prvzvání pzemních a inženýrských staveb. Stavebnictví patří mezi hlavní sptřebitele materiálvých a energetických zdrjů i mezi významné znečišťvatele živtníh prstředí. Udržitelná výstavba 211

213 představuje kvalitativně nvý přístup k navrhvání, realizaci a prvzvání staveb tak, aby splňvaly širké spektrum pžadavků funkčních, eknmických, envirnmentálních, sciálních a kulturních. Principy udržitelné výstavby Stavebnictví hraje v rámci hspdářství Evrpské unie významnu rli. Sektr stavebnictví vytváří přibližně 11 % HDP a zaměstnává cca 7,5 % eknmicky aktivníh byvatelstva. Na výstavbu a využívání staveb připadá zhruba plvina veškeréh bjemu vytěžených survin a sptřeby energie a téměř třetina celkvé sptřeby vdy. Stavebnictví a jeh prdukty jsu zdpvědné za 40 % prdukce emisí skleníkvých plynů (především CO 2) a prdukce pevných dpadů. Udržitelné stavebnictví tak hraje klíčvu rli při dsahvání dluhdbých cílů EU na snížení emisí skleníkvých plynů. Stavebnictví rzhdujícím způsbem vlivňuje sci-eknmický vývj v každé průmyslvě rzvinuté zemi. Z uvedenéh vyplývá, že stavební průmysl v prvnání s jinými sektry průmyslu pdstatně více vlivňuje stav živtníh prstředí a vývj celé splečnsti. Sučasně tak má i větší ptenciál k pzitivnímu vlivnění udržitelnéh rzvje splečnsti při uplatnění ptimalizačních přístupů v technlgii, návrhu a managementu v rámci živtníh cyklu staveb. Efektivní využívání nvých prgresivních materiálů (vyskhdntných i recyklvaných), knstrukčních řešení, technlgií a prcesů veducích ke zkvalitňvání výstavby budv představuje značný ptenciál z hlediska zajišťvání pžadavků udržitelnéh rzvje splečnsti. Pžadvanéh celkvéh pzitivníh efektu lze dsáhnut puze v případě synergie různých ptimalizačních přístupů, týkajících se nejenm dnes zejména uvažvanéh snižvání energetické nárčnsti budv a instalaci bnvitelných zdrjů energie, ale i sptřeby nebnvitelných materiálů a vdy, kvality vnitřníh prstředí a dalších suvisejících eknmických, envirnmentálních a sciálních aspektů. U stavebních a demličních dpadů je nutné se zaměřit na přípravu k jejich pětvnému využití při stavbách a větší míru recyklace, pkud t umžňuje charakter materiálu (tzv. selektivní demlice a pstupy třídění vznikajících dpadů přím na stavbách). Cesta k udržitelné výstavbě spčívá zejména v uplatňvání nvých principů při navrhvání, realizaci a užívání staveb, využívání nvých materiálů a technlgií jejich zpracvání, nvých technlgií výstavby, včetně její rganizace, nvých metd psuzvání a hdncení staveb apd., při sučasném zachvání architektnické a knstrukční pestrsti a variability v navrhvání staveb a uživatelsky příjemnéh prstředí. Takvý přístup však vyžaduje akceptvat určité změny v pjetí architektury návrhu (např. zónvání vnitřní dispzice s hledem na energetické pžadavky, uplatnění nvých technických prvků v architektuře, jak jsu slární klektry, ftvltaické články mikrkgenerační výrba elektřiny a tepla aj.), ale i v pjetí knstrukčníh řešení (např. demntvatelné knstrukce, vysce účinné tepelné izlace, využívání recyklvaných materiálů, využití 212

214 knstrukčních prvků s ptimalizvaným tvarem, řízená ventilace vzduchu s rekuperací tepla, rekuperace vzduchu, vytápění na bázi bnvitelných zdrjů aj.). Udržitelnst lidských sídel Výstavba a prvzvání budv patří mezi hlavní sptřebitele materiálvých a energetických zdrjů a sučasně přispívají ke znečišťvání živtníh prstředí. Udržitelná výstavba budv reaguje na becné pžadavky udržitelnéh rzvje a představuje kvalitativně nvý přístup k navrhvání, realizaci a prvzvání budv tak, aby splňvaly širké spektrum pžadavků funkčních, zdravtních, eknmických, envirnmentálních, sciálních a kulturních. Technická chrana živtníh prstředí Člvěk svu činnstí významně zasahuje d fungvání envirnmentálních prcesů na glbální a místní úrvni, čast bez znalsti všech vazeb a mžných dpadů. V ČR jsu t zejména nevhdné agrtechnické pstupy, uvlňvání nvých chemických látek d prstředí, zdravtně rizikvé emise z dmácích tpenišť na pevná paliva, z dieselvých a benzinvých mtrů dpravy a z th plynucí negativní prcesy. Přitm řada přírdních prcesů a vzájemných vazeb není dstatečně przkumána. Významným hržením pr stabilní fungvání přírdních služeb je prbíhající změna klimatu. I když se pdaří pstupně snižvat emise skleníkvých plynů, nastartvané změny budu prbíhat ještě něklik dalších staletí a bude třeba se na ně realizací vhdných patření adaptvat. S tím suvisí změny vdníh režimu, kterým bude nutn věnvat pzrnst, zásadní výzvu zůstává určení pvdí s nedstatkem vdy. C se týká dpadní vdy, je nutné pdprvat výzkum zaměřený na mnitrvání bsahu reziduí léčiv, hrmnálních disruptrů a přípravků sbní hygieny v dpadních vdách a jejich průniku d kalů z čistíren kmunálních dpadních vd. Rvněž je nezbytné zkumat invativní pstupy pr efektivní nakládání s kaly z čistíren dpadních vd, které zabezpečí zdravtní nezávadnst kalů a snížení jejich mnžství. C se týká hspdaření s dpady, je nutné pdprvat prjekty zaměřené především na prevenci vzniku dpadů na všech úrvních (technlgické invace, změny technlgií, změny designu výrbků, změny výrbních pstupů); zvýšení recyklace dpadů a jejich pětvné pužití; zavádění invativních technlgií v blasti účinnějšíh využívání primárních survin a vyššíh využití druhtných survin jak náhrady primárních zdrjů; pdprvat zavádění ekdesignu výrbků a prjekty zaměřené věření dsud v České republice neprvzvaných technlgií a zařízení k nakládání s dpady. V blasti vzduší je třeba mezení emisí znečisťujíc látek z antrpgenních zdrjů, zpřesnění mdelvání znečištění vzduší a metd stanvení emisí znečišťujících látek. Zlepšení sučasné situace lze dsáhnut implementací mderních metd a systémů budvání inteligentních lidských sídel s minimální energeticku a survinvu nárčnstí a instalací bnvitelných zdrjů energie. 213

215 Ppis ptřeb a jejich řešení Udržitelná výstavba Hlavním cílem udržitelné výstavby je zejména: výzkum a využití pkrčilých stavebních materiálů a výrbků, výzkum a vývj pkrčilých technlgií, výzkum a implementace mderních metd a systémů výstavby inteligentních staveb pzemníh a inženýrskéh stavitelství, minimalizace negativních dpadů na živtní prstředí zejména s hledem na energeticku nárčnst výstavby, prvzu, reknstrukce případně deknstrukce staveb a survinvu nárčnst prcesu výstavby, snižvání energetické nárčnsti výrby a dpravy stavebních materiálů a survin, využívání materiálů z bnvitelných zdrjů a druhtných survin, dsažení kvalitníh vnitřníh prstředí budv včetně jejich bvdvéh pláště a přístupu k nim. Stavby pzemníh a inženýrskéh stavitelství byly dedávna zakládány v blízksti zdrje vdy, survin a energie. Při plánvání staveb by měl být i nadále kladen důraz na snižvání mnžství a vzdálensti imprtvaných survin a energie a na získávání maxima energie z bnvitelných zdrjů či z využívání dpadů. Udržitelnst lidských sídel Hlavním cílem výzkumu realizvanéh v blasti lidských sídel je výzkum a implementace mderních metd a systémů budvání inteligentních lidských sídel s minimální energeticku a survinvu nárčnstí se zapjením energie z bnvitelných zdrjů a výzkumem způsbů dsažení dstatečné envirnmentální bezpečnsti. Snahy udržitelnéh plánvání jsu: především minimalizvat negativní následky na živtní prstředí a sptřebu energie na výstavbu, prvz a reknstrukci/recyklaci staveb, zapjení zelených struktur měst. D energetické nárčnsti výstavby patří i energetické nárky na výrbu a dpravu stavebních materiálů a survin. Důraz klást na pužívání materiálů z bnvitelných zdrjů a rientaci vůči světvým stranám při umisťvání a frmvání staveb. Rvněž je nutné se zaměřit na snižvání prdukce dpadů v rámci lidských sídel. Důraz je kladen na zhlednění dstatečných zdrjů vdy při plánvání výstavby a resilienci staveb k meterlgickým extrémům. Sučástí udržitelnsti sídel je i jejich schpnst dlávat přírdním jevům ptenciálně veducím ke vzniku krizvých situací (katastrf), a t jak 214

216 minimalizací expzice přírdním nebezpečím, tak zvyšváním resilience v sídlech žijících kmunit a zajištěním dlnsti staveb a struktur. Technická chrana živtníh prstředí Stav přírdních zdrjů a změny eksystémů vlivňují veškeré slžky lidskéh živta, prtže člvěk je naprst závislý na eksystémech a službách, jež pskytují, jak je ptrava, dýchatelné vzduší, čistá vda, regulace chrb, regulace klimatu a úrdná půda. Přitm stále dstatečně neznáme přírdní prcesy a jejich nsitele, t znamená přírdní rganizmy v jejich prstředí a jejich vzájemnu prvázanst v rámci eksystémů. Psuzvání vlivů na živtní prstředí a integrvaná prevence, zde je ptřeba zjistit dpad lidskéh půsbení na stav přírdníh prstředí. Řešením je výzkum a zajištění prevence negativních jevů suvisejících se změnami živtníh prstředí a změnami chvání splečnsti ve vztahu k chraně živtníh prstředí a užívání přírdních zdrjů, jak jsu dpady změny klimatu a přírdních katastrf, důsledky úbytku druhů pr eksystémvé služby a mnhé další. Aplikace technlgií a materiálů s minimálním vlivem na živtní prstředí, k zavádění bitechnlgií d výrby a k využívání bitechnlgií při prdukci bnvitelných zdrjů survin a energie. V blasti hspdaření s dpady je nezbytné ve stále větší míře přecházet na principy a prcesy běhvéh hspdářství. V rámci předcházení vzniku dpadů a snižvání měrné prdukce dpadů je nutné pdprvat ekdesign výrbků, využívání výrbků s delší živtnstí, prsazvání pravitelnsti a recyklvatelnsti výrbků, snižvání prdukce nerecyklvatelných výrbků. Prvádět světvé a vzdělávací akce infrmující mžnstech a způsbech předcházení vzniku dpadů. Je nezbytné maximálně využívat dpady a druhtné surviny jak náhrady primárních zdrjů zaváděním invativních a nízk-dpadvých technlgií ve výrbních prcesech, šetřících vstupní primární surviny a snižující dpady antrpgenních vlivů na živtní prstředí. Při nakládání s dpady je nutné důsledně uplatňvat hierarchii nakládání s dpady v přadí: předcházení vzniku, příprava k pětvnému pužití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a bezpečné dstranění. Pstupně mezvat skládkvání všech druhů dpadů a udržvat dpady v eknmickém cyklu. Významným úklem chrany vdy je chrana před kntaminacemi chemickými látkami, pvdněmi a příprava a realizace patření pr zmírnění negativních dpadů sucha a nedstatku vdy. Řešením je péče krajinu, zvýšení rganické slžky v půdě, revitalizace říčních tků, prtierzní patření, mnitring a vyhdncvání hydrmeterlgických, hydrlgických a hydrgelgických prvků, hdncení a predikce sucha (jeh závažnsti, frekvence a územníh výskytu) a pvdní včetně 215

217 efektivity adaptačních patření a suvislsti s předpkládanu změnu klimatu a ptimalizace návrhu integrvané chrany území (např. pmcí pzemkvých úprav) frmu výzkumu stavu, užívání a změn vdních eksystémů a jejich vazeb v krajině. V blasti envirnmentálních rizik a eklgických škd je ptřeba se zaměřit na dstraňvání nebezpečných látek starých škd z živtníh prstředí i na prevenci mžných rizik, na eklgické škdy spjené se znečištěním vzduší, půdy a vd a přensem znečišťujících látek mezi těmit slžkami živtníh prstředí. Velké eklgické zátěže jsu spjeny zejména s chemickým průmyslem, dále s chemickými úpravami, které dprvázejí prakticky každu větší průmyslvu neb energeticku výrbu a se znečištěním rpnými látkami, zejména v místech jejich výrby, recyklace, úpravy či skladvání. Zvýšení snahy znvuvyužití bývalých průmyslvých a zemědělských areálů, a dalších území, jejichž hdnta je snížena envirnmentální zátěží, významně přispívá k minimalizaci zábrů zemědělské a lesní půdy, zabraňuje negativnímu vlivnění vdníh režimu krajiny a snižuje envirnmentální a zdravtní rizika pr byvatele. Řešením je rzvj envirnmentálně příznivé splečnsti, pr niž je pužíván termín zelená eknmika, dále na envirnmentální vzdělávání, výchvu a světu. Pr blast průmyslu a chrany klimatu je ptřeba snížit energeticku a materiálvu nárčnsti eknmiky a t přechdem k nízkuhlíkvému hspdářství dlnému vůči změnám klimatu a účinně využívajícímu zdrje. Je ptřeba minimalizvat užívání primárních zdrjů a eliminvat dpady prvzu na živtní prstředí. Ochrana vzduší v tét blasti je zásadní snižvání emisí plycyklických armatických uhlvdíků, mikrčástic PM 2,5, a xidů dusíku d vzduší jak z dieselvých a benzinvých mtrů, tak z dmácích tpenišť na pevná paliva! Přehled měření emisí zdravtně rizikvých látek a skleníkvých plynů, mnitrvání těcht emisí a sběru údajů těcht emisích je v sučasné dbě v klíčvých dvětvích neúplný. Řešením jsu integrvané přístupy k řešení znečištění vzduší i změny klimatu, aby v dluhdbém měřítku byl nalezen pr EU udržitelná řešení. Z phledu regulace významných zdrjů emisí znečišťujících látek je důležitá rvněž identifikace zdrjů znečištění vzduší, k čemuž přispívá zpřesnění mdelvání znečištění vzduší a tvrba emisních databází. Hlavním přínsem ke zlepšení kvality je snižvání emisí znečišťujících látek ze zdrjů znečišťvání vzduší pmcí mderních technlgií. 216

218 8.1.7 Splečenské výzvy Práce, sciální služby a důchdvý systém Výchdiska 1) Práce a zaměstnanst Se zlepšující se eknmicku situací v ČR a mezirčním růstem HDP kl 4,5 % suvisí becně pzitivní vývj v blasti zaměstnansti. Data snižujícím se celkvém pčtu uchazečů zaměstnání a rstucím pčtu vlných pracvních míst na jednu stranu vypvídají živvání trhu práce, na druhu stranu však také signalizují, že se trh práce ptýká se systémvými prblémy. Sučasný eknmický růst vyvlává zvýšenu pptávku p pracvní síle silný tlak ze strany zaměstnavatelů na nvé zdrje pracvních sil, zejména v technických brech, naráží na vyský nedstatek vhdné kvalifikvané pracvní síly a vytváří dluhdbě nebsazená pracvní místa. V tmt kntextu bude pr pdpru pzitivních trendů třeba zmapvat mžnsti pracvní síly, a t především pkud jde změnu prfese či kvalifikace. Oblast zaměstnansti je dále vlivňvána strukturálními psuny české eknmiky, tj. útlumem či expanzí určitéh dvětví. V důsledku technlgickéh pkrku dchází také ke změnám v rganizaci práce, včetně pracvní dby s čímž suvisí i změny v blasti praktických ptřeb trhu práce a jeh aktérů, jedná se flexibilní a čast pak tzv. prekérní frmy zaměstnávání čast spjené s nepříznivými pracvními pdmínkami a v řadě případů i se zaměstnáváním či prací na hraně zákna. V suvislsti s uvedenými změnami je v blasti pracvníh práva stále vytvářen tlak, kdy je hlavní důraz kladen na jeh liberalizaci a psílení autnmie vůle subjektů pracvněprávních vztahů, přičemž bdbný trend lze již velmi dluh pzrvat i na evrpské úrvni. Stávající předpisy pracvníh práva vycházejí z vyskéh standardu chrany zaměstnance prjevujícíh se taxativními výčty a příkazvými a zákazvými nrmami, jež jsu kgentníh charakteru, cž na straně jedné pskytuje zaměstnanci, cby slabší straně pracvníh pměru, chranu, nicméně v některých případech může mít za následek realizaci pracvníh pměru v intencích nevyhvujících ani jedné ze stran pracvníh pměru. Pracvněprávní legislativa na tent trend dluhdbě reaguje pstupnu liberalizací pracvníh práva a zaváděním patření, jejichž účelem je psílení smluvní autnmie stran pracvníh pměru při zachvání chrany zaměstnance. Úklem pracvněprávní legislativy je nadále na tent trend vhdně reagvat, tedy zhlednit patřičně tzv. princip flexijistty (flexicurity). Uvedené změny pstihují rvněž sciální dialg včetně sciálních partnerů, kteří jsu důležitu vlivvu silu při tvrbě sciální plitiky. Pstupně dchází k úbytku členské základny dbrů 217

219 a sučasně k diverzifikaci zájmů rganizací sciálních partnerů a suvisejícímu slabení a rzmělnění jejich vyjednávací síly. 2) Utváření ceny práce Prcesy utváření mezd a nákladů práce spjují eknmicku a sciální sféru, půsbí na vztahy mezi sciálními partnery a dalšími sciálními skupinami, vlivňují knkurenceschpnst dmácích pdniků a kvalitu pracvní síly a drážejí mechanismy rzdělvacích a přerzdělvacích prcesů. Jejich nminální i reálná úrveň je ve vzájemné interakci s phybem a úrvní HDP, prduktivitu práce a cenvu hladinu, jejich struktura dráží suvislsti plitickéh, eknmickéh a sciálníh phybu. Cena práce a mechanismy jejíh utváření vlivňují sciální strukturu, chvání byvatelstva, plitiku veřejných rzpčtů, chvání pdnikatelských subjektů. Pkračující prces cenvé a mzdvé knvergence bude dprvázet řada nervnváh, zejména na trhu práce a tedy v příjmech jedntlivých skupin byvatelstva. 3) Migrace a integrace cizinců na trhu práce a ve splečnsti V pslední dbě se intenzita migrace neustále zvyšuje. Tent sciální jev výrazně vlivňuje splečenské i kulturní změny byvatel na všech úrvních. Migrace přispívá k řešení nervnváh na trhu práce, sučasně však prhlubuje sciální a kulturní diverzitu splečnsti a přináší dezintegrační rizika i mžné zdrje sciálníh vylučení a sciálních patlgií veducích k celsplečenským bezpečnstním rizikům. D buducna se migrace zdá být jedním z nejvýznamnějších iniciátrů některých významných sciálních změn. 4) Sciální a eknmické dpady stárnutí ppulace na sciální systémy Stárnutí ppulace se dtýká všech blastí živta splečnsti, a prt je nutn věnvat sustavnu pzrnst dpadům, které přináší pr jedntlivé sciální systémy. Např. důchdvý systém čelí změnám ve věkvé struktuře byvatelstva, které přináší rstucí střední délka živta a nižší pldnst pčetně silných rčníků narzených v 70. letech. Prvedením izlvaných úprav systému lze dsáhnut puze limitvaných efektů, a prt je třeba hledat cesty, jak vlivnit buducí příjmy a výdaje důchdvéh systému prstřednictvím patření v blasti rdinné plitiky, vzdělávání, zdravtní a dluhdbé péče a řešením situace na trhu práce. V suvislsti s demgrafickými změnami lze čekávat i růst výdajů v blasti nemcenskéh pjištění. Další blastí jsu sciální služby, a t nejen z hlediska důsledků vyplývajících ze stárnutí ppulace, ale i z hlediska ptřeb harmnizace rdiny a zaměstnání, sciálníh začleňvání atd. Základní pdmínku jejich rzvje je nastavení ptimálních principů systému rganizace, financvání a řízení služeb tak, aby na základě frmvání partnerství 218

220 veřejné správy, neziskvéh a sukrméh sektru byly uspkjeny všechny právněné pžadavky klientů a jejich rdin při naplnění standardů kvality jejich pskytvání. 5) Sciální diferenciace, sciální vylučení a chudba Přes dluhdbě pzitivní trendy splečenskéh a eknmickéh vývje se z řady bjektivních i subjektivních důvdů zvyšuje sciální diferenciace, dchází k marginalizaci vybraných skupin splečnsti a následně je značná skupina sb hržena sciálním vylučením, jehž základním prjevem je chudba a materiální deprivace. Řešení těcht sciálních tázek je kmplexním úklem, v němž sehrává rli více blastí sciální plitiky. Česká republika zatím v tét blasti dpsud především přebírá hdncení EK prváděná na becnější úrvni. 6) Prměny české rdiny v kntextu demgrafickéh a sciálníh vývje Vývj splečnsti ve všech jejích blastech (demgrafické, eknmické, hdntvé apd.) se dráží v každdenním živtě rdin a v prměnách frem rdinnéh sužití. Dluhdbě klesá závaznst manželských/partnerských a mezigeneračních rdinných vztahů. Prměny splečnsti nastlují tázku, naklik mhu rdiny nadále plnit své funkce a naklik a jak mají být delegvány na splečnst a její instituce. Přitm by vždy měl být brán hled zejména na ptřeby a zájmy dětí vyrůstající v rdinách i mim ně. Pzrnst je třeba mim jiné zaměřit na prevenci sciálněpatlgických jevů v rdině a účinnu pdpru při jejich řešení. Rdinná plitika musí zhledňvat ptřeby rdin ve všech fázích rdinnéh cyklu, cž v kntextu ppulačníh stárnutí mj. znamená věnvat více pzrnsti i senirům v rdinách. Rdinná plitika musí být chápána jak kmplexní a průřezvá disciplína s širku blastí půsbení, která vyžaduje, aby d její realizace byl mžné zapjit širké spektrum relevantních aktérů krmě ústředních rgánů také bce a neziskvý sektr, ale i samtné rdiny a širší rdinné sítě. Vnější pdpru eknmick-zabezpečvacích funkcí rdiny je třeba chápat nejen jak nástrj prppulačních patření, ale jak pdpru plnění funkce výchvné a scializační. 7) Rzvj kapacit veřejné správy a vládnutí ve vztahu k sciální plitice Mdernizace sciální plitiky a prsazvání nvých prvázaných řešení na nárdní, reginální a lkální úrvni za účasti více aktérů předpkládá významné transfrmace v systému řízení a správy veřejné plitiky. Např. v psledních letech dšl v řadě evrpských zemí k zásadním změnám v systému veřejné správy a regulace v blasti trhu práce, sciálních služeb, při pskytvání sciální pmci frmu dávek a dalších integračních patření. Jisté krky v tét blasti se začínají prsazvat 219

221 i v České republice, není však zatím dstatek pznatků kapacitě institucí veřejné správy zvládat tyt prcesy ani významu těcht změn pr zefektivňvání sciální plitiky v dtčených blastech. Ppis ptřeb a jejich řešení Pririty MPSV v blasti VaVaI vyplývají z mezinárdních závazků ČR, evrpských strategických dkumentů, vládní plitiky, strategických materiálů MPSV a statních resrtů a v nepslední řadě i aktuálních ptřeb splečnsti. Stanvené pririty a cíle jsu rvněž synergické s Kncepcí ministerstva práce a sciálních věcí pr bdbí , s výhledem d rku Sledvání a hdncení vývjvých trendů na trhu práce, včetně účinnsti přijímaných patření a bezpečnsti a chrany zdraví při práci - činnst bude sustředěna na sledvání základních trendů prbíhajících na trhu práce, na hdncení přijatých patření v plitice zaměstnansti na trhu práce, zejména ve veřejných službách zaměstnansti a na vytváření predikcí vývje trhu práce, na základě kterých bude mžn stanvit čekáváné nejen kvalifikační ptřeby trhu práce. Mnitrvání vývje sciálníh dialgu a pracvních pdmínek výzkum bude zaměřen na psuzení stávajících kapacit a identifikace rzvjvých bariér jak jedntlivých sciálních partnerů, tak sciálníh dialgu jak celku a dále na mapvání jedntlivých aspektů pracvních pdmínek, jak jsu pracvní dba, rganizace práce včetně flexibilních a tzv. prekérních frem zaměstnávání a na jejich případné zdravtní dpady. Bezpečnsti a chrana zdraví při práci - cílem je především zajistit pdklady a metdy hdncení scieknmických aspektů práce a pskytnut vědecké pdklady a metdy hdncení zdravtníh rizika expzice chemickým škdlivinám a nančásticím. Studván bude vliv expzice vybraným faktrům pracvníh prstředí a pracvních pdmínek (fyzikální, fyzilgické a psychlgické faktry) a vliv psychické zátěže a psychsciálníh stresu při práci. Zkumány budu i vybrané nemci z pvlání, jejich diagnstická a psudkvá kritéria. V tmt kntextu je pdstatná také výchva a vzdělávání a management BOZP. Hdncení prcesů utváření ceny práce - pzrnst bude sustředěna na kntinuální studium faktrů a sciálně-eknmických suvislstí prcesu utváření ceny práce, hdncení slžitsti, dpvědnsti a namáhavsti prací, phybu přímých a vedlejších nákladů práce, vývje výdělků a jejich diferenciace, příjmů a výdajů byvatelstva, resp. vybraných sciálních skupin. Migrace a plitiky integrace cizinců - hlavním úklem bude kntinuální mnitrvání prcesů migrace v ČR a rzbr jejich scieknmických suvislstí se specifikací zásadních dpadů na česku splečnst, na mapvání pracvní a sciální integrace cizinců d majritní splečnsti ČR a na sledvání vývje vztahů mezi cizinci a majritní splečnstí ČR. 220

222 Sciální a eknmické důsledky stárnutí ppulace na sciální systémy - pzrnst bude sustředěna na analýzu připravensti české splečnsti na řešení těcht důsledků zejména v blasti důchdvéh a nemcenskéh pjištění a v blasti dluhdbé sciálně zdravtní péče, v tét blasti bude pzrnst rvněž zaměřena na tázky jejich eknmické a sciální efektivnsti. Mnitrvání sciální diferenciace, sciálníh vylučení a chudby - těžiště výzkumné činnsti bude plžen na hdncení vybraných blastí plitik (dávkvé sciální systémy, plitika zaměstnansti, sciální služby, sciální bydlení) s cílem dále rzvíjet subr nárdních indikátrů chudby a sciálníh vylučení. Prměny české rdiny v kntextu demgrafických a sciálních změn - výzkum bude zaměřen na hdncení mžnstí rdinné plitiky v návaznsti na další veřejné plitiky, přitm budu prpjvány různé přístupy ke zkumání rdin, mj. z hlediska slaďvání rdinných a prfesních rlí, z hlediska ptřeb jedntlivých členů rdin v různých fázích rdinnéh a živtníh cyklu a v různých frmách rdin, z hlediska vztahu finančních a nefinančních frem splečenské pdpry. Hdncení trendů v rzvji kapacity veřejné správy a vládnutí ve vztahu k sciální plitice - výzkum bude sustředěn na sledvání prbíhajících institucinálních a regulačních změn v systému veřejné správy, a t ve vztahu k uplatňvání významnějších změn v jedntlivých blastech sciální plitiky, včetně blasti sciální práce Výzkum ve zdravtnictví Výchdiska Rzhdujícím předpkladem eknmicky, sciálně i lidsky úspěšné splečnsti je zdravá ppulace. Základním aspektem zdraví je dynamika změn a prcesů, ta však má bvykle značnu setrvačnst. Tím vznikají mnhé diskrepance, nejvýraznější jsu mezi rzvjem lékařské vědy a eknmickými mžnstmi země. K tmu je nutn připčíst měnící se živtní a pracvní pdmínky živta jedntlivců i splečnsti a změny ve slžení splečnsti (např. stárnutí ppulace). Je ptřebné hledat vyvážený stav mezi mžnstmi, ptřebami a rzvjem v blasti zdraví. Z tht phledu je nutné směřvat výzkum a vývj d tét blasti. Nejde puze medicínský výzkum, zapjena musí být i scilgie, ppulační psychlgie, demgrafie atd. V blasti medicíny je třeba se zaměřit na nejčastější a nejnebezpečnější blasti: chrnická neinfekční nemcnění jak kardi- a cerebrvaskulární nemcnění, nklgie, demence a jiná psychická nemcnění či chrnická nemcnění phybvéh aparátu atd. Nejefektivnější je prevence, je třeba věnvat pzrnst chvání ppulace a jejím chybným nutričním, návykvým, phybvým i jiným negativním vzrcům chvání. Pzrnst je třeba věnvat i zevním vlivům prstředí, které prcházejí výraznými změnami. Zde je nezastupitelná úlha primární 221

223 prevence nemcí suvisejících s determinanty/kvalitu živtníh a pracvníh prstředí reprezentvaná bry hygieny, epidemilgie a pracvníh lékařství. Budu vznikat nejen nvé léčebné technlgie (genetika, nantechnlgie), ale budu se bjevvat i nvá rizika, která lze dhadnut v hrizntu 5-10 let. V delším hrizntu je již nutné, abychm byli připraveni i na dsud neznámá rizika. Sem patří i nvá infekční nemcnění a stále více přítmné rezistence nvých agend. Systém zdravtnictví a suvisejících blastí musí být schpen přizpůsbit se dynamickému vývji tak, aby byl zachván přístup celé ppulace ke kvalitní prevenci, léčbě a pdpře zdraví a zdravéh živtníh stylu. Ppis ptřeb a jejich řešení Pr blast zdravtnickéh výzkumu byla zpracvána Kncepce zdravtnickéh výzkumu d rku Hlavní tematické pririty výzkumu Kncepce vychází z Nárdních pririt rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací, knkrétně z pririty č. 5: Zdravá ppulace. Pririty zdravtnickéh výzkumu se budu sustředit na tři blasti: vznik a rzvj chrb; nvé diagnstické a terapeutické metdy a epidemilgii a prevenci nejzávažnějších chrb. Oblast vznik a rzvj chrb zahrnuje metablické a endkrinní chrby, nemci běhvé sustavy, nádrvá nemcnění, nervvá a psychická nemcnění, nemcnění phybvéh aparátu a zánětlivá a imunlgická nemcnění, infekce a nemcnění dětskéh věku a vzácná nemcnění. Pririta nvé diagnstické a terapeutické metdy bsahuje In vitr diagnstiku, nízkmlekulární léčiva, bilgická léčiva včetně vakcín, drug delivery systémy, genvu a buněčnu terapii a tkáňvé náhrady, vývj nvých lékařských přístrjů a zařízení a invativní chirurgické pstupy, včetně transplantace. Epidemilgie a prevence nejzávažnějších chrb zahrnuje metablické a endkrinní chrby, nemci běhvé sustavy, nádrvá nemcnění, nervvá a psychická nemcnění, nemci phybvéh aparátu a zánětlivá a imunlgická nemcnění, závislsti a infekce Bezpečnstní výzkum Výchdiska V suladu s Bezpečnstní strategií ČR je zajišťvání bezpečnsti primárním úklem státu. Stát je tak hlavním prducentem bezpečnsti jak veřejnéh statku a jejím hlavním garantem. K plnění 222

224 tht úklu je dminantně využíván bezpečnstní systém, tedy sustava rganizačních, legislativních a dalších nástrjů a patření pkrývající rzsáhlé spektrum schpnstí nutných k zajištění zájmů státu i jeh bčanů v rychle se měnícím bezpečnstním prstředí, které charakterizuje prměnlivst bezpečnstních hrzeb a z nich plynucích rizik i značnu dynamiku strategických invací u významné části půvdců těcht hrzeb. Bezpečnstní výzkum lze v tmt smyslu chápat jak sučást širší pdpůrné sítě bezpečnstníh systému. V tmt případě jde subsystém prdukující znalsti a nástrje rzšiřující neb zkvalitňující prtfli uvedených schpnstí bezpečnstníh systému. Krdinvaný přístup k naplňvání tét rle vyžaduje efektivní, rychlé získávání a praktické využívání nvých znalstí, mderní techniky a technlgií. Stále větší nárky jsu kladeny na přípravu, vybavení a schpnsti nejen příslušníků bezpečnstních sbrů, ale i dalších zainteresvaných stran. Na významu stále nabývá schpnst státu reagvat na všechny druhy mimřádných událstí a krizvých situací a t v širkém spektru plněných úklů d prevence, přes kamžité záchranné práce a efektivní šíření infrmací až p následná patření pdpry a bnvy. Prt je žáducí rzvíjet hlistické chápání schpnstí bezpečnstníh systému. Splečenské ptřeby v blasti bezpečnstníh výzkumu ČR reflektuje nvá Meziresrtní kncepce bezpečnstníh výzkumu a vývje ČR s výhledem d rku 2030 (MKBV 2017+). MKBV2017+ má ambici prpjit v systému pdpry něklik základních principů jak je racinální využívání širkéh spektra výzkumných kapacit cestu kmplementárních prgramů veřejné pdpry, rzvj výzkumných rganizací zřízených za účelem výzkumu a vývje v bezpečnstní blasti a využití ptenciálu bilaterální a multilaterální mezinárdní splupráce. MKVB přináší becný rámec pr systematický rzvj systému státní pdpry pr bezpečnstní výzkum, vývj a invace, jakžt jedné sučásti plitiky výzkumu, vývje a invací, avšak realizvané ve prspěch bezpečnstníh systému ČR. MKVB jednznačně akcentuje flexibilitu nárdní účelvé pdpry, která je kmplementární k patřením a nástrjům plitiky výzkumu vývje a invací. Tím je zaručen, že pdpra bezpečnstníh výzkumu dkáže v čase flexibilně reagvat na změny v bezpečnstním prstředí (nemění se vymezení, nýbrž důraz na jedntlivé schpnsti a cíle v jejich rzvji) a zárveň navazuje na dluhdbé strategické pririty v bezpečnstní blasti. Bezpečnstnímu výzkumu se věnují i další dkumenty, např. Kncepce chrany byvatelstva d rku 2020 s výhledem d rku 2030, schválená usnesením vlády ČR č. 805 ze dne , která definuje bezpečnstní výzkum jak jednu z pěti strategických pririt. Nutnst rzvje bezpečnstníh výzkumu ptvrdil i Audit nárdní bezpečnsti, který hvří prhlubvání bezpečnstníh výzkumu jak systematickém využívání výzkumných kapacit k rzvji schpnstí bezpečnstníh systému. Bezpečnstnímu výzkumu se věnují i dkumenty bezpečnstních slžek, zejména se jedná Kncepci 223

225 rzvje Plicie ČR d rku 2020, která definuje řadu schpnstí, které jsu rzvíjeny právě díky bezpečnstnímu výzkumu. Obdbně tmu je i ve Strategii rzvje HZS ČR d rku Zaměření bezpečnstníh výzkumu na nárdní úrvni je určen především Priritami, které byly vytvřeny jak sučást Nárdních pririt rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací. Bezpečnstnímu a brannému výzkumu je věnvána celá jedna kapitla, d které by měl být investván cca 14 % všech prstředků v buducnu alkvaných na aplikvaný výzkum a experimentální vývj. Tat hladina však nebyla nikdy naplněna. Pririty dále rzvíjí MKVB Ppis ptřeb a jejich řešení MKBV2017+ definuje tři zásadní priritní cíle bezpečnstníh výzkumu, a t Efektivní zásah, Adaptabilní bezpečnstní systém a Resilientní kmunity a vymezuje širší Kntexty bezpečnsti. Efektivní zásah - v rámci tht priritníh cíle jsu rzvíjeny zájmvé blasti jak včasná výstraha a situační přehled, efektivní intervence a vyšetřvání incidentů pr pdpru schpnstí bezpečnstních a záchranných sbrů a dalších aktivních sučástí bezpečnstníh systému zvládat bezpečnstní incidenty velkéh rzsahu neb ty s významnými dpady na dtčené kmunity či splečnst, frenzních schpnstí, nástrjů a pstupů a pr vnitřní rzvj sučástí bezpečnstníh systému. Adaptabilní bezpečnstní systém - v rámci tht cíle jsu rzvíjeny tyt zájmvé blasti: bezpečnstní plitika a krizvé řízení, vnitřní schpnsti sučástí bezpečnstníh systému, management bezpečnstních infrmací. Resilientní kmunity - v rámci tht cíle jsu rzvíjeny tyt zájmvé blasti: bezpečný veřejný prstr, bezpečnst infrastruktur a envirnmentální bezpečnst. Kntexty bezpečnsti v sbě spjují eknmické (rzvj schpnstí sukrmých subjektů zajistit stabilitu a kntinuitu vlastníh fungvání v krizích i mim ně, chrana duševníh vlastnictví a knw-hw, rzvj studia právních aspektů technlgických selhání, integrita, stabilita a dstupnst ddavatelských řetězců, bezpečnst práce a chrany a splehlivsti služeb z hlediska kncvých zákazníků), envirnmentální (interakce kmunit a živtníh prstředí, udržitelný rzvj a dstupnst a stabilitu eksystémvých služeb, mnitrvání a vymáhání chranných režimů, chrana bidiverzity, mnitring a analýzy dpadů klimatické změny, dluhdbých rizik z technlgickéh vývje neb chrany prdukčních schpnstí zemědělské půdy) a scietální (rzvj v blastech hdných zvláštníh zřetele z hlediska splečenskéh, zejména etiky, práv a svbd jedntlivce, kulturní identity a kulturníh dědictví, sciálních prcesů, demkracie a veřejné kntrly) rzhraní. 224

226 Srvnatelný význam má bezpečnstní výzkum i v evrpském a světvém kntextu. Bezpečnstní výzkum je již d pčátku jednu z pdprvaných blastí rámcvých prgramů a v Hrizntu 2020 má nadále své důležité míst. EU v sučasné dbě připravuje nvý evrpský prgram pr výzkum a invace FP9, jehž sučástí je také bezpečnstní výzkum. Je zřejmé, že směřvání evrpskéh bezpečnstníh výzkumu reflektuje především celevrpské prblematiky. Nárdní prgramy, které jsu v Evrpě rzvíjeny, přistupují k těmt prblematikám specificky dle nárdních ptřeb a kntextů. Bezpečnstní výzkum ČR je dluhdbě se směřváním th evrpskéh kmplementární. Řada evrpských států (Německ, Francie, Itálie, Finsk, Rakusk a další) realizuje nárdní pdpůrné prgramy. Ve Velké Británii a Spjených státech amerických je ptm pdpra bezpečnstníh výzkumu institucinalizvána cestu různých specializvaných agentur a cílených vládních rzvjvých prgramů. V bu zemích je také rzvinutá tradice vládních výzkumných labratří specializvaných na témata dluhdbéh zájmu v bezpečnstní blasti. 8.2 Institucinální řízení Nárdní RIS3 strategie Rada pr výzkum, vývj a invace RVVI je dbrným pradním rgánem vlády pr blast VaVaI. Její činnst upravuje zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací 118. V 35 dst. 2 je uveden výčet činnstí, které RVVI zabezpečuje. Mezi důležité úkly RVVI patří příprava a kntrla ddržvání Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací (NP VaVaI) Vztah mezi Nárdní plitiku výzkumu, vývje a invací a Nárdní RIS3 strategií NP VaVaI představuje vrchlvý strategický dkument na nárdní úrvni, který udává hlavní strategické směry v blasti výzkumu, vývje a invací a zastřešuje statní suvisející strategické dkumenty České republiky. Základním cílem NP VaVaI je zajistit rzvj všech slžek VaVaI v České republice - základníh výzkumu, aplikvanéh výzkumu a experimentálníh vývje, které mají každá svu nezastupitelnu rli a využít jejich prvázansti a synergií k pdpře eknmickéh, kulturníh a sciálníh rzvje České republiky. Nárdní RIS3 strategie zajišťuje efektivní zacílení finančních prstředků na aktivity veducí k psílení výzkumné a invační kapacity a d priritně vytyčených perspektivních blastí na nárdní 117 Nejsu dtčena žádná z platných ustanvení Kmpetenčníh zákna (č. 2/1969 Sb.) ani zákna č. 130/2002 Sb. 118 Zákn č. 130/2002 Sb. - Zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů (zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací). 225

227 i krajské úrvni s cílem plně využít znalstní ptenciál ČR. Z tht hlediska Nárdní RIS3 strategie naplňuje část úklů NP VaVaI v rvině rientvanéh a aplikvanéh výzkumu a phybuje se uvnitř jejíh rámce. Obrázek 2 Schéma vazeb mezi klíčvými dkumenty ČR v blasti VaVaI Sekce technlgií 4.0 Ministerstva průmyslu a bchdu Usnesením vlády České republiky ze dne 14. března 2018 č. 168 byl s účinnstí k 1. dubnu 2018 schválen převedení agendy Nárdní RIS3 strategie z ÚV ČR na Ministerstv průmyslu a bchdu. Pvinnsti ulžené bývalému místpředsedvi vlády pr vědu, výzkum a invace tímt usnesením přešly na ministra průmyslu a bchdu. Usnesení byl zdůvdněn snahu převést agendy, které dsud zajišťuje ÚV ČR, pd věcně příslušná ministerstva s cílem zlepšit řízení specializvaných agend - MPO byl v tmt případě zvlen pr svji příslušnst k aplikvanému výzkumu, vývji a invacím. MPO je dle zákna č. 2/1969 Sb., zřízení ministerstev a jiných ústředních rgánů státní správy ČR, v platném znění, ústřední rgán státní správy pr průmyslvý výzkum, rzvj techniky a technlgií. Agenda Nárdní RIS3 strategie, tj. plynulý přechd a prvz ddělení strategie S3 i krdinvaný management Řídicíh výbru RIS3, se na MPO stala sučástí nvě zřízené Sekce technlgií 4.0, v jejímž rámci tvří priritní slžku pr tvrbu systému aplikvanéh výzkumu. 226

228 8.3 Implementační struktury Nárdní RIS3 strategie včetně krajské úrvně Obrázek 3 Systém implementace Nárdní RIS3 strategie EK Vláda ČR RVVI úzká splupráce mezi rgány/aktéry MMR NOK Ministerstv průmyslu a bchdu Sekce technlgií 4.0 Nárdní RIS3 manažer Řídicí výbr RIS3 Nárdní invační platfrmy předávání infrmací k přípravě, realizaci, mnitringu a hdncení krdinace činnstí EDP Prgramy pdpry financvané ze SR: Operační prgramy financvané z fndů EU: OP PIK OP VVV OP PPR OP Z IROP TAČR Delta Éta Théta Zéta NCK Rezrtní prgramy Prgram bezpečnstníh výzkumu České republiky Prgram bezpečnstníh výzkumu pr ptřeby státu Prgram na pdpru zdravtnickéh aplikvanéh výzkumu a vývje na léta Prgram aplikvanéh výzkumu Ministerstva zemědělství na bdbí ZEMĚ Prgram aplikvanéh výzkumu a experimentálníh vývje -TRIO Krajská úrveň řízení Krajské přílhy Krajský RIS3 manažer Krajský RIS3 krdinátr Krajská rada pr invace Krajské invační platfrmy Nárdní úrveň RIS3 strategie Řídicí výbr RIS3 Gesci za zřízení a rganizační zajištění Řídicíh výbru RIS3 (ŘV RIS3) má Ministerstv průmyslu a bchdu - Sekce technlgií 4.0. Předsedu ŘV RIS3 je náměstek pr řízení sekce technlgií 4.0 MPO a jeh tajemníkem Nárdní RIS3 manažer (viz dále). 119 Členy ŘV RIS3 jsu: - náměstek pr řízení sekce technlgií 4.0 MPO, 119 Infrmace jednáních ŘV RIS3 jsu bsahem každrčních mnitrvacích zpráv Nárdní RIS3 strategie (viz kap Mnitring Nárdní RIS3 strategie) 227

229 - náměstek pr řízení sekce fndů EU a digitální eknmiky MPO, - náměstek pr řízení sekce EU a ESIF Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy, - náměstek pr řízení sekce vyskéh šklství, vědy a výzkumu Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy, - náměstek pr řízení sekce krdinace evrpských fndů a mezinárdních vztahů Ministerstva pr místní rzvj, - představitel hl. m. Prahy zastupující Operační prgram Praha pól růstu ČR, - předseda Technlgické agentury České republiky - zástupce Rady pr výzkum, vývj a invace. Dále jsu jak stálí hsté přizváni: - zástupce Ministerstva financí pr veřejné rzpčty, - zástupce Ministerstva práce a sciálních věcí, - představitel krajů, - ppř. další významní aktéři. Dle bsahu prjednávaných témat může ŘV RIS3 zvát aktuální hsty dle vlastníh uvážení. Řídicí výbr RIS3: - prjednává Nárdní RIS3 strategii a její aktualizace, včetně suvisejícíh akčníh plánu a jeh aktualizace, - prjednává kncepční a strategické tázky suvisejících s řízením RIS3 strategie, - prjednává a navrhuje patření pr mnitrvání Nárdní RIS3 strategie, - prjednává návrh intervencí VaVaI a vydává k nim dpručení, zejména s hledem na dsažení cílů Nárdní RIS3 strategie, - prjednává a schvaluje každrční mnitrvací zprávy, implementační plány a další zprávy pstupu realizace Nárdní RIS3 strategie, - prjednává blasti inteligentní specializace a návrhy na jejich změny a upřesnění, - krdinuje realizaci Nárdní RIS3 strategie různými resrty, - sleduje a prjednává plnění nárdních pririt zejména s hledem na synergické vazby mezi relevantními peračními prgramy a výdaji ze státníh rzpčtu, - předkládá materiály k realizaci Nárdní RIS3 strategie ministrvi průmyslu a bchdu, který je předkládá RVVI a Vládě ČR. 228

230 ŘV RIS3 také prjednává kncepční a strategické tázky suvisejících s řízením RIS3 strategie. ŘV RIS3 se vyjadřuje k plánu výzev relevantních peračních prgramů a dpručuje věcné zaměření intervencí v suladu s bsahem dtčených peračních prgramů. Obecně řízení peračních prgramů však patří výlučně d kmpetencí jejich Řídicích rgánů. ŘV RIS3 se schází pdle ptřeby, zpravidla 4x rčně. Pdrbněji jsu rle a činnsti ŘV RIS3 ppsány ve Statutu ŘV RIS Nárdní RIS3 manažer Nárdní RIS3 manažer je veducím představitelem výknné slžky pr řízení a krdinaci Nárdní RIS3 strategie. Nárdním RIS3 manažerem je veducí ddělení strategie S3, sekce technlgií 4.0 MPO. Rle Nárdníh RIS3 manažera jsu: - zastává úlhu tajemníka Řídicíh výbru RIS3, - s využitím kapacit Analytickéh týmu připravuje návrhy a zprávy pr Řídicí výbr RIS3, vč. zpráv pstupu realizace Nárdní RIS3 strategie, mnitrvacích zpráv a zpráv naplňvání cílů Nárdní RIS3 strategie, - zpracvává implementační plán Nárdní RIS3 strategie, - p schválení Řídicím výbrem RIS3 dle ptřeby zřizuje Nárdní invační platfrmy, - strukturuje práci a stanvuje harmngram činnsti Nárdních invačních platfrem, - svlává jednání Nárdních invačních platfrem a předsedá jim, - přenáší návrhy a iniciativy, vzešlé z Nárdních invačních platfrem d Řídicíh výbru RIS3 a řídicím rgánům relevantních peračních prgramů a nárdních prgramů pdpry VaVaI, - krdinuje a dhlíží na realizaci Nárdní RIS3 strategie prstřednictvím peračních prgramů a nárdních prgramů pdpry VaVaI a kmunikuje v tét věci s řídicími rgány, - účastní se jednání mnitrvacích výbrů peračních prgramů, jejichž prstřednictvím se Nárdní RIS3 strategie implementuje (d prcesníh řízení peračních prgramů však nezasahuje - je výlučně v gesci řídicích rgánů OP), - krdinuje a dhlíží na realizaci Nárdní RIS3 strategie prstřednictvím nárdních prstředků a krdinuje jejich využívání pr naplnění cílů Nárdní RIS3 strategie v synergii 120 Opatření č. 11/2018 ministryně průmyslu a bchdu ze dne 18. září Statut ŘV RIS3 je zveřejněn na webvé adrese 229

231 s prstředky relevantních peračních prgramů tak, aby byla zajištěna úzká prvázanst v dluhdbém financvání pririt Nárdní RIS3 strategie (intervencí psilujících inteligentní specializaci) Analytický tým Pr pdpru činnsti Nárdníh RIS3 manažera byl zřízen Analytický tým (RIS3) 121. K širšímu kruhu Analytickéh týmu náležejí také Krajští RIS3 manažeři a Krajští RIS3 krdinátři, kteří pskytují nárdní úrvni infrmační výstupy minimálně v rzsahu kap Splupráce s krajsku úrvní při mnitringu Nárdní RIS3 strategie. Rle Analytickéh týmu jsu následující: - získávat infrmace a pklady realizaci intervencí, přispívajících k naplňvání cílů Nárdní RIS3 strategie a připravvat pdklady pr Nárdníh RIS3 manažera a pr Řídicí výbr RIS3, - mnitrvat implementaci Nárdní RIS3 strategie a připravvat mnitrvací zprávy s využitím pdkladů z peračních prgramů a dalších zdrjů, - sbírat, zpracvávat a vyhdncvat infrmace vývji invačníh systému v ČR, připravvat návrhy na aktualizaci Nárdní RIS3 strategie, včetně návrhů na upřesnění, specifikaci a selekci blastí inteligentní specializace. Ze členů Analytickéh týmu mhu být jmenváni tajemníci jedntlivých Nárdních invačních platfrem Nárdní invační platfrmy Nárdní invační platfrmy (NIP) jsu knzultační skupiny, které prstřednictvím Nárdníh RIS3 manažera zřizuje Řídicí výbr RIS3 za účelem identifikace ptřeb, zpřesnění/usměrnění strategických pririt, identifikace pdnikatelských příležitstí a prjednání zacílení navrhvaných patření (tj. zamýšlených intervencí na pdpru blastí inteligentní specializace). NIP jsu zřízeny pr jedntlivé blasti inteligentní specializace a představují fórum, které má iniciační a dpručující charakter. 122 Aktuální nastavení Nárdních invačních platfrem shrnuje následující přehled: I. Strjírenství, energetika, hutnictví a průmyslvá chemie 121 Prakticky se jedná řadvé zaměstnance ddělení S3 strategie MPO. 122 Pdrbné infrmace Nárdních invačních platfrmách a jejich jednáních jsu zveřejňvány na webvé adrese: 230

232 II. Elektrnika, elektrtechnika a ICT III. Výrba dpravních prstředků IV. Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky, life sciences V. Kulturní a kreativní dvětví VI. Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví VII. Splečenské výzvy. V NIP jsu zastupeni: zástupci významných představitelů aplikační sféry/uživatelů výsledků VaVaI (zejména firem a klastrvých rganizací) - jak představitelé velkých firem, tak MSP, v bu případech se jedná pdniky s výzkumnými aktivitami, zástupci předních výzkumných rganizací, jejichž úklem je identifikvat a prpjit znalstní dmény (vč. KETs) s aplikačními blastmi představitelé Akademie věd ČR (relevantních ústavů), zástupci vyských škl, výzkumných rganizací a veřejných výzkumných institucí, zástupci veřejné správy, např. regulátrů trhu v relevantních brech, apd., zástupci za krajsku úrveň. NIP plní následující rle: mhu se vyjadřvat k navrhvaným intervencím, zejména s hledem na jejich přispění k cílům Nárdní RIS3 strategie; k tmu účelu se na vlastní žádst neb na návrh Nárdníh RIS3 manažera mhu vyjadřvat: k návrhům jedntlivých výzev peračních prgramů a jejich priritních s a návrhům nárdních prgramů pdpry VaVaI, kterými se naplňuje Nárdní RIS3 strategie, prjednávají zaměření, cíle a výsledky intervencí, kterými se naplňuje Nárdní RIS3 strategie, a mhu dávat dpručení pr jejich další prfilvání, v rámci EDP prjednávají a dpručují prfilvání, zacílení a upřesnění blastí inteligentní specializace na nárdní úrvni, pskytují Nárdnímu RIS3 manažervi a Řídicímu výbru RIS3 zpětnu vazbu k dluhdbým ptřebám pdnikatelskéh a výzkumnéh sektru s hledem na rční a delší plánvání v blasti VaVaI, 231

233 mhu dávat další relevantní dpručení Nárdnímu RIS3 manažervi a Řídicímu výbru RIS3. Pčet členů NIP je min 15 sb. NIP se scházejí dle ptřeby, zpravidla 2x rčně, a mhu být svlávány z iniciativy Nárdníh RIS3 manažera neb členů Řídicíh výbru RIS3. Jednáním NIP předsedá Nárdní RIS3 manažer. Pr účely vyjadřvání k navrhvaným intervencím a k pskytvání zpětné vazby Nárdnímu RIS3 manažervi a Řídicímu výbru RIS3 připravuje Nárdní RIS3 manažer ve splupráci s Analytickým týmem pdklady a pskytuje infrmace chystaných, prbíhajících a uknčených intervencích Aktuální stav EDP 123 Zkumání a identifikace výzkumných a invačních ptřeb pdnikatelské sféry prbíhá především na jednáních Nárdních invačních platfrem. Výchzí blasti inteligentní specializace (viz kap. 5 Výzkumná a eknmická specializace ČR) se v průběhu prcesu pstupně upřesňují a zastřují s hledem na pžadavky všech zástupců triple/quadruple helix. Na tét bázi jsu při EDP zhledňvány rvněž vybrané blasti specializace krajské (viz kap Krajské invační platfrmy krajsky specifický EDP). V rce 2018 byl v rámci prcesu EDP identifikván nvé aplikační dvětví s názvem Průmyslvá chemie. Dvě aplikační dvětví Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí a Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů, jejichž gestrem je MŽP, vznikla rzvinutím a přefrmulváním půvdníh aplikačníh dvětví Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a využívání přírdních zdrjů zapracvány byly mim jiné návrhy z dvětví stavebnictví. S hledem na skutečnst, že implementace dvu nvých klíčvých technlgií pr země EU z rku 2018 (Umělá inteligence / Artificial Intelligence a Zabezpečení a knektivita / Security and Cnnectivity) si vyžádá větší změnu struktury stávající platné Nárdní RIS3 strategie (viz kap Výzkumná specializace), je plánvána tat implementace až pr připravvanu nvu RIS3 strategii platnu pr bdbí Oblasti inteligentní specializace ČR, ppsané v kap. 8.1 (Oblasti inteligentní specializace v České republice) a v přílze 10.2 (Pririty výzkumu, vývje a invací zjištěné prstřednictvím EDP 123 Na pdpru řízení implementace Nárdní RIS3 strategie na nárdní úrvni, tj. mim jiné na řízení EDP na nárdní úrvni a jeh krdinaci s krajsku úrvní, je zvažván systémvý prjekt v rámci výzvy OP VVV Strategické řízení VaVaI na nárdní úrvni. Klíčvé aktivity systémvéh prjektu a aktivity realizvané v rámci výzvy Smart Akcelerátr (viz kap Smart Akcelerátr nástrj pr rzvj krajských invačních systémů ) by měly být vzájemně prpjené. 232

234 v rámci Nárdních invačních platfrem) představují aktuální kmplexní výstup EDP 124. Ve zjedndušené frmě tent stav dkresluje Tabulka Tut skutečnst je nutn zhlednit především při přípravě nvých (dle Nárdní RIS3 strategie přísněji cílených) intervencích. 233

235 Tabulka 16- Vertikalizační matice Nárdní RIS3 strategie (Přehled DOMÉN INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE 125 : klíčvá aplikační dvětví vs. generické znalstní dmény) KLÍČOVÁ APLIKAČNÍ ODVĚTVÍ 126 (zastřená na základě pkrčilé fáze EDP v aktualizvané Nárdní RIS3 strategii) Krajsky specifická aplikační dvětví Pkrčilé strje/technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl (NIP I. Strjírenství, energetika, hutnictví a průmyslvá chemie) Digital market technlgies a elektrtechnika (NIP II. Elektrnika, elektrtechnika a ICT) Dpravní prstředky pr 21. stletí (NIP III. Výrba dpravních prstředků) Péče zdraví, pkrčilá medicína (NIP IV. Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdrav. techniky, Life Sciences) Kulturní a kreativní dvětví (NIP V. Kulturní a kreativní dvětví) Udržitelné zemědělství a envirnmentální aplikační dvětví (NIP VI.) Splečenské výzvy (NIP VII.) 127 Strjírenství mechatrnika Hutnictví Energetika Průmyslvá chemie Elektrnika a elektrtechnika v digitálním věku Digitální eknmika a digitální bsah Autmtive Železniční a klejvá vzidla Letecký a ksmický průmysl Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Tradiční kulturní a kreativní dvětví 7 Nvá kulturní a kreativní dvětví 128 Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji Udržitelné zemědělství a lesnictví Udržitelná prdukce ptravin Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, bidiverzity a eklgie přírdních zdrjů Udržitelná výstavba, lidská sídla a technická chrana živtníh prstředí Bezpečnstní výzkum; Výzkum ve zdravtnictví; Práce, sc. služby a důchdvý systém Sklářství a keramika kraje: Ústecký, Karlvarský, Liberecký GENERICKÉ ZNALOSTNÍ DOMÉNY 129 Key enabling technlgies (KETs) Textil kraje: Pardubický, Liberecký, Králvéhradecký Balnelgie a lázeňství kraj: Karlvarský Pkrčilé materiály X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Netechnlgické znalstní dmény Nantechnlgie 130 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Mikr a nanelektrnika Pkrčilé výrbní technlgie X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Ftnika X X X X X X X X X X X X X X X Průmyslvé bitechnlgie Znalsti pr digitální eknmiku, kulturní a kreativní dvětvíl Splečenskvědní znalsti pr netechnické invace X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 125 V průběhu entrepreneurial discvery prcesu v rámci jedntlivých NIP byla identifikvána relevance generických znalstních dmén (tj. KETs dplněných dvě netechnlgické znalstní dmény) vůči nárdním priritním aplikačním dvětvím ve smyslu ptenciálu/využitelnsti znalstních dmén v těcht priritizvaných aplikačních dvětvích. Tyt identifikvané relevantní vazby DOMÉNY INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE (tj. průniky generických znalstních dmén a aplikačních dvětví) JSOU V MATICI OZNAČENY KŘÍŽKEM. 126 Jedntlivá aplikační dvětví/témata jsu ppsána v kap. 8.1 a Relevantní průniky generických znalstních dmén s aplikačním dvětvím Splečenské výzvy nebyly v rámci EDP v relevantní NIP zatím identifikvány. V daný mment tudíž průniky nejsu mezeny, tj. relevantním průnikem je využitelnst kterékliv generické znalstní dmény v daném aplikačním dvětvím. 128 Nvá kulturní a kreativní dvětví jsu prvázány s Digitální eknmiku a digitálním bsahem. 129 Generické znalstní dmény jsu blíže ppsány v kapitle Výzkumná specializace. 130 KET Nantechnlgie je v rámci implementace a realizace RIS3 průřezvě sledvána a pdprvána a je jí z titulu její významnsti v rámci výzkumné specializace ČR věnván v prcesu EDP bzvláštní zřetel. Na základě prcesu EDP byla v blasti Nantechnlgií pdrbněji identifikvána/specifikvána tat perspektivní témata: Nanvlákenné materiály pr průmyslvé aplikace (filtrace). Nančástice nulamcnéh železa a jejich aplikace v technlgiích sanace pdzemních i pvrchvých vd. Filtrační materiály (plymerní nanvlákenné membrány) pr technlgie čištění vdy a vzduchu bez chemikálií prstřednictvím technlgie membránvé separace. Ftkatalytické nátěry s nančásticemi TiO 2. Nanstrukturvané plymery, elektraktivní plymery, termsetvé i termplastvé kmpzity, plymerní kmpzity pr medicínu, architektura hmty v nanměřítku, 2D a 3D nanstruktury. 7 Vazba na průmysl skla, keramiky, prcelánu a stavebních hmt. 234

236 8.3.2 Úrveň celnárdních intervencí perační prgramy, nárdní prgramy pdpry a rezrtní prgramy 131 Usnesením vlády ČR č. 867 ze dne 28. listpadu 2012 k přípravě prgramů splufinancvaných z fndů Splečnéh strategickéh rámce pr prgramvé bdbí byly vymezeny tzv. perační prgramy. MŠMT byl tímt usnesením pvěřen řízením OP VVV, řízením OP PIK byl pvěřen MPO, řízením OP PPR byl pvěřen hlavní měst Praha. Pr vybrané priritní sy těcht peračních prgramů je Nárdní RIS3 strategie tzv. ex ante kndicinalitu, sulad s ní je tedy pd přísnější kntrlu. Sulad s Nárdní RIS3 strategií byl následně v různé míře identifikván také v další priritní se OP VVV a v dílčích výzvách OP Z a IROP. Z nárdních prgramů pdpry VaVaI je Nárdní RIS3 strategie pstupně implementvána především ve vybraných prgramech pdpry aplikvanéh výzkumu TA ČR a MPO, a piltně také v dalších rezrtních prgramech. Pr plynulejší krdinaci aktivit mezi jedntlivými řídicími rgány a pskytvateli, jejichž perační prgramy a prgramy pdpry jsu pdřízeny (byť i částečně) RIS3 strategii byla v rce 2016 zřízena tzv. Mezirezrtní analytická pracvní skupina (MAPS) Krajská úrveň Struktura pr řízení a implementaci RIS3 strategie by měla mít ve výsledku v každém kraji bdbnu víceúrvňvu pdbu zajišťující 6 základních funkcí: řídicí (nsitelem je např. krajská rada pr invace/knkurenceschpnst či její bdba), výknnu (nsitelem je implementující subjekt ve většině případů specializvaná agentura typu reginální rzvjvé agentury, invačníh centra apd., ppřípadě relevantní dbr krajskéh úřadu), knzultační ve smyslu EDP (nsitelem jsu krajské invační platfrmy sdružující klíčvé aktéry ze všech sfér triple/quadruple helix, zejména však pdnikatele), krdinační (nsitelem je Krajský RIS3 krdinátr začleněný pd relevantní dbr krajskéh úřadu), 131 Přesný finanční rzklad (ppř. s vazbami na priritní sy peračních prgramů neb jedntlivé rky) viz kap. 9 Financvání Nárdní RIS3 strategie. 132 Infrmace jednáních MAPS jsu bsahem každrčních mnitrvacích zpráv Nárdní RIS3 strategie (viz kap Mnitring Nárdní RIS3 strategie) 235

237 mnitrvací/evaluační, pdpůrnu (zajišťující také pracvně právní a dměňvací rámec k efektivnímu pracvnímu výknu při implementaci RIS3 strategie v kraji). Knkrétní způsb zajištění těcht funkcí a navržení zdpvědných subjektů sdružených na jedntlivých úrvních tét struktury jsu již individuálně řešeny v každém kraji Krajské rady pr invace Na úrvni krajů byly zřízeny řídicí rgány pr RIS3 strategii v daném kraji. Zpravidla se jedná krajské rady pr invace/knkurenceschpnst jsu pjmenvány v závislsti na knkrétní situaci a zvyklstech danéh kraje, nebť v některých krajích, které úspěšně realizují své reginální invační strategie, již implementační struktury existují a rle krdinačníh rgánu bude svěřena jim. V krajské radě pr invace či pr knkurenceschpnst (neb v rgánu, který bude hrát její rli) jsu zastupeni představitelé samsprávy (krajské a městské, zejména metrplitních území), invačních pdniků, klastrvých rganizací a výzkumných rganizací. Rle krajských rad pr invace je bdbná rlím struktur již ppsaným na nárdní úrvni. Rle krajských rad pr invace/knkurenceschpnst se v krajích řídí místními pdmínkami. Obecně se jedná rli krdinační a dpručující, nikliv výknnu, ve vztahu k intervencím realizvaným v gesci či z prstředků krajských samspráv mají rli pradní. Pdbně v záležitstech pdpry pdnikání, půsbnsti zákna pdpře výzkumu, vývje a invací a vyskšklskéh zákna je půsbnst krajských rad pr invace či pr knkurenceschpnst zpravidla mezena na rli knzultačních platfrem, avšak v jedntlivých krajích může být situace dlišná Krajské invační platfrmy krajsky specifický EDP Pdpůrnu rli pr frmvání intervencí/perací v krajích hrají krajské invační platfrmy (KIP). Krajské invační/pdnikatelské platfrmy jsu pradním, knzultačním či pracvním rgánem Krajské rady pr invace jednak v brech, na které bude zaměřena krajská specializace, jednak v hrizntálních tématech/blastech změn, na které jsu zaměřeny krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie. 133 Např. Rada pr výzkum, vývj a invace Králvéhradeckéh kraje (RVVI KHK) plní dluhdbě rli tzv. Odbrnéh pradníh rgánu při hdncení veřejných sutěží ve výzkumu, vývji a invacích vyhlašvaných Králvéhradeckým krajem dle zákna č. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů, ve znění pzdějších předpisů. 236

238 Krajské specializace V rámci krajů jsu identifikvány krajské dmény specializace, které drážejí místní specifické pdmínky rzvje VaVaI a pdnikatelských příležitstí. Významná část VaVaI témat se překrývá s tématy identifikvanými na nárdní úrvni a stala se předmětem EDP realizvanéh prstřednictvím NIP. Zvláštní zřetel na nárdní úrvni je věnván také dalším vybraným krajským dménám specializace (viz např. textilní a sklářské dvětví). 237

239 Tabulka 17 - Dmény specializace RIS3 strategie identifikvané na krajské úrvni Kraj Krajské dmény specializace JHČ Bitechnlgie pr udržitelný rzvj splečnsti Strjírenství a mechatrnika Elektrtechnika Elektrnika a IT Autmtive Textilní a děvní průmysl JHM Pkrčilé výrbní a strjírenské technlgie Přesné přístrje Vývj SW a HW Léčiva, lékařská péče a diagnstika Technlgie pr letecký průmysl KHK Výrba dpravních prstředků a jejich kmpnent Strjírenství a investiční celky Nvé textilní materiály pr nvé multidisciplinární aplikace Elektrnika, ptelektrnika, ptika, elektrtechnika a IT Léčiva, zdravtnické prstředky a lékařská péče a chrana zdraví Pkrčilé zemědělství a lesnictví KVK Strjírenství a zakázkvá kvdělná výrba Elektrtechnika Autmbilvý průmysl Tradiční průmyslvá dvětví skl, keramika, prcelán, další nekvvé minerální výrbky Výrba pryžvých a plastvých výrbků Energetika a využití OZE, zpracvání druhtných survin pkrčilé technlgie recyklace Lázeňství a cestvní ruch Výrba nápjů Chemie LBK Pkrčilé strjírenství Optika dekrativní a užitné skl Pkrčilé sanační, separační a membránvé technlgie Pkrčilé materiály na bázi textilních struktur a technlgie pr nvé multidisciplinární aplikace Prgresivní kvvé kmpzitní a plastvé materiály a technlgie jejich zpracvání Nanmateriály a technlgie jejich výrby Kmpnenty pr dpravní zařízení Elektrnika, elektrtechnika MSK Pkrčilé materiály a materiály s nízku energeticku nárčnstí (vývj, výrba a technlgie zpracvání a vzájemnéh spjvání) Speciální strje, zařízení a technlgické pstupy průmyslvé autmatizace pr výrbu a zkušebnictví Mechatrnické systémy a zařízení Regenerativní medicína, genmika a nvé přístupy při analýze dat Zpracvání a využití nerstných a druhtných survin a dpadů vč. invativních metd využití jejich energetickéh ptenciálu v pdmínkách stravské aglmerace Smart grids a smart cities s využitím specifik MSK v prcesu změn jeh technlgickéh prfilu - getermální energie, metan, kgenerace a akumulace, pdzemní infrastruktura Integrvané bezpečnstní systémy se zahrnutím prvků envirnmentální prevence a chrany Superpčítačvé metdy pr řešení inženýrských úlh, aplikace v přírdních a technických vědách, mdelvání a simulace jevů a situací s dpadem na lidsku činnst 238

240 Kraj Krajské dmény specializace OLK Strjírenství a elektrtechnický průmysl Optika a jemná mechanika, ptelektrnika Průmyslvá chemie Čerpací a vdhspdářská technika Bimedicína, Life Science a péče zdraví Vývj sftware Výzkum a vývj - Pkrčilé zemědělské technlgie pr udržitelný rzvj a Nvé materiály a technlgie PAK Inteligentní chemie pr průmyslvé a bimedicinální aplikace Textil Pkrčilé materiály na bázi textilních struktur Knkurenceschpná dprava Strjírenství Pkrčilé aplikace elektrtechniky a infrmatiky PLK Strjírenství a mechatrnika Průmyslvá autmatizace Materiálvé inženýrství ICT Bimedicína Elektrtechnika Energetika PHA Vybrané bry Life Sciences Vybraná kreativní dvětví Vybrané Emerging Technlgies Služby pr pdniky zalžené na znalstech STČ Výrba dpravních prstředků Elektrnika a elektrtechnika Bitechnlgie/Lifesciences Chemický průmysl (bez farmacie) Strjírenství a zpracvání kvů Ptravinářství Výzkum a vývj (blasti přírdních a technických věd) ULK Prduktvý cyklus těžba a využití uhlí, energetika, ddavatelské bry a rekultivace Organická a anrganická chemie Výrba skla a prcelánu VYS Autmbilvý průmysl Strjírenství a kvzpracující průmysl Elektrtechnický průmysl Energetika ZLK Invativní aplikace plymerů Invace v knstrukčních činnstech Inteligentní a úsprné elektrnické systémy Zdrj: Kraje ČR 239

241 Krajská samspráva Jelikž zdrjem financvání krajských intervencí v blasti VaVaI jsu (krmě relevantních peračních prgramů) také krajské rzpčty, je krajská samspráva jedním z důležitých hráčů. Finanční prstředky či prjekty, jejichž příjemcem je krajská samspráva, nejsu v Nárdní RIS3 strategii neb peračním prgramu dpředu určeny neb dknce zaručeny. V suladu s pravidly na chranu hspdářské sutěže může krajská samspráva realizací příslušných intervencí pvěřit další rganizaci např. rzvjvu agenturu, invační centrum, apd. Prjekty mhu být realizvány také z rzpčtů jiných aktérů v kraji, krajská samspráva se nemusí nutně pdílet na všech intervencích RIS3 realizvaných z krajské úrvně. Specificky v blasti vzdělávání platí mechanismus, navržený v Dhdě partnerství 134, že: V blasti reginálníh šklství bude velká část intervencí zajištěna prstřednictvím sběru a vyhdncení specifických ptřeb na reginální a místní úrvni. Tyt ptřeby budu zahrnuty ve splupráci s partnery v území d krajských a místních akčních plánů rzvje vzdělávání, které budu služit pr krdinaci a zacílení výzev v OP VVV (PO 3), IROP (PO 2) a OP PPR (PO 4) a psílení územní kncentrace investic. Prstřednictvím akčních plánů bude řízena synergie OP VVV, IROP a OP PPR Krajský RIS3 manažer Hlavním úklem krajskéh RIS3 manažera je krdinace příprav krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie, a dále její implementace. Jeh rle spčívá v pdpře krajských struktur, v budvání krajských partnerství a pdpře splupráce na úrvni kraje. Krajský RIS3 manažer plní rli tajemníka krajské rady pr invace/knkurenceschpnst Krajský RIS3 krdinátr Hlavním úklem krajskéh RIS3 krdinátra je kmunikace mezi nárdní a krajsku úrvní RIS3 strategie, tj. primárně s MPO ddělením S3 (zejména s Nárdním RIS3 manažerem), a dále též s dtčenými útvary MPO, MŠMT, TA ČR a Magistrátu hl. města Prahy, které jsu správci relevantních dtačních prgramů. Zajišťuje z úrvně krajskéh úřadu infrmační a analytický servis. Jeh zařazení na krajském úřadu zajistí implementaci reginálníh rzvje kraje prstřednictvím prgresivních frem zalžených na využití výsledků výzkumu a vývje v aplikační sféře v pdbě invací. 134 Dhda partnerství pr prgramvé bdbí (rev. 12/2016) [akt. 2016]; s

242 Krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie K Nárdní RIS3 strategii byly v krajích vypracvány tzv. krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie. Tyt přílhy služí k: dtváření invačníh systému na krajské úrvni (stimulvání partnerství v triple/quadruple helix a pdnícení aktivity krajských hráčů), nastavvání krajsky specifických aplikačních dvětví, identifikaci krajských intervencí/prjektů reagujících na místní pdmínky. Krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie pdléhají schvalvání na krajské úrvni. Krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie jsu pravidelně aktualizvány (viz kap Aktualizace Nárdní RIS3 strategie) a dplňvány krajské akční plány navrhující knkrétní intervence/patření implementující RIS3 strategii pr nadcházející rk Smart Akcelerátr nástrj pr rzvj krajských invačních systémů Cílem výzvy OP VVV Smart Akcelerátr (priritní sa 2, specifický cíl 5) 135, jejímž gestrem je MŠMT a příjemci krajské úřady, je umžnit v jedntlivých krajích České republiky rzvj invačníh prstředí v suladu s Nárdní RIS3 strategií a jejími krajskými přílhami. Výzva Smart Akcelerátr je zaměřena na pdpru budvání a rzvje kapacit, rganizačních struktur a knw-hw na úrvni jedntlivých krajů pr rzvj VaVaI a pr kvalitní řízení EDP. Pvinné aktivity výzvy Smart Akcelerátr jsu: Aktivita č. 1: Řízení prjektu ppis bsahu tét aktivity je uveden v kapitle Pravidel pr žadatele a příjemce becná část. Aktivita č. 2: Základní tým cílem aktivity je zajistit kapacitu a klíčvé kmpetence ke krdinaci a implementaci agendy RIS3 především prstřednictvím výknné jedntky, zajistit stabilizaci a pstupný rzvj tét výknné jedntky dle vývje invačníh prstředí v kraji. Výknná jedntka je buď nedílnu sučástí instituce příjemce, neb případně partnera prjektu. 135 Výzva Smart Akcelerátr je jedním z mžných nástrjů implementace RIS3 strategie na krajské úrvni. Výzva Smart Akcelerátr I. byla vyhlášení k a uknčena k V druhé plvině rku 2018 bude vyhlášena výzva Smart Akcelerátr II. 241

243 Výknná jedntka bude prstřednictvím základníh týmu zajišťvat kmplexní pdpru rzvje invačníh prstředí v kraji s využitím RIS3 strategie, kmunikaci mezi klíčvými stakehldery v kraji, síťvání aktérů invačníh prstředí a pdpru vzniku nvých kntaktů a prjektů splupráce, aktualizaci a prjednání krajské RIS3 strategie a Akčníh plánu krajské RIS3 strategie, fungvání krajských invačních platfrem a Krajské rady pr invace/knkurenceschpnst (či bdbné rady danéh kraje s danu funkcí), přípravu strategických prjektů/intervencí a hledání zdrjů pr jejich realizaci, kmunikační a infrmační servis krajské RIS3 strategie vůči nárdnímu gestrvi Nárdní RIS3 strategie (tj. Nárdnímu RIS3 manažervi) a další relevantní aktivity v kraji. Aktivita č. 3: Vzdělávání a rzvj kmpetencí cílem aktivity je vzdělávat členy realizačníh týmu a dále rzvíjet kmpetence dbrníků z rganizací (včetně veřejné správy), kteří jsu zapjeni d krajskéh partnerství pr řízení Nárdní a krajské RIS3 strategie a pr pdpru rzvje invačníh prstředí v kraji neb kteří jsu zapjeni d přípravy a/neb realizace strategických intervencí/prjektů naplňujících RIS3 strategii v kraji, a dále také pracvníků veřejné správy v kraji, kteří se pdílejí na schvalvání a implementaci krajské RIS3 strategie. V rámci aktivity lze abslvvat studijní cesty na šklení, wrkshpy, knference apd., a t v ČR i v zahraničí v rámci zemí Evrpskéh výzkumnéh prstru (dále jen ERA ) 136. Aktivita č. 4: Mapvání a analýzy cílem aktivity je mapvat, sledvat a vyhdncvat změny a vývj invačníh prstředí v kraji a zjišťvat jeh ptřeby a ptenciál. Vlitelné aktivity výzvy Smart Akcelerátr jsu: Aktivita č. 5: Asistence cílem aktivity je pdpřit přípravu strategických prjektvých záměrů/strategických intervencí v kraji tak, aby byly v suladu s Krajsku přílhu RIS3 strategie případně Nárdní RIS3 strategií a prjektvé žádsti mhly být pdány d relevantní výzvy vhdnéh prgramu pdpry financvanéh z nárdních či jiných prstředků, případně byly připraveny k realizaci z jiných zdrjů mim prjekt Smart Akcelerátr II (např. místní rzpčty, vlastní prstředky nsitele apd.). Aktivita č. 6: Twinning cílem aktivity je umžnit prstřednictvím splupráce s vybraným zahraničním zkušeným subjektem 137 v rámci zemí ERA, detailní seznámení s aktivitami a zkušenstmi danéh zahraničníh subjektu a pmcí splečných aktivit zajistit svjení 136 ERA včetně ascivaných zemí, tj. jedná se členské země EU a ascivané země (viz článek 7 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 k Hrizntu 2020) dle seznamu aktuálníh k datu vyhlášení výzvy: Island, Nrsk, Albánie, Bsna a Hercegvina, Makednie, Černá hra, Srbsk, Tureck, Izrael, Mldávie, Švýcarsk, Faerské strvy, Ukrajina, Tunis, Rumunsk, Arménie. 137 Jedná se zkušený zahraniční subjekt dpvědný za implementaci knkrétníh funkčníh pdpůrnéh nástrje/nástrjů, který je ze strany žadatele identifikván jak dbrá praxe relevantní vzhledem k ptřebám krajskéh invačníh prstředí. 242

244 knkrétníh pdpůrnéh nástrje tak, aby mhl být využit v pdmínkách kraje/krajů ČR. Nebudu pdprvány nástrje, které již uspkjivě fungují na reginální úrvni v ČR, je však mžné pdpřit jejich zásadní vylepšení. Tat aktivita umžní výměnu zkušenstí mezi pracvníky veřejnéh sektru v kraji, kteří jsu zapjeni d řízení a implementace Nárdní a krajské RIS3 strategie, a pracvníky zkušenéh zahraničníh subjektu dpvědnéh za implementaci knkrétníh nástrje/nástrjů frmu strukturvaných studijních cest. Aktivita č. 7: Piltní věření cílem aktivity je věřit, zda intervence/pdpůrný nástrj a suvisející nastavení pdmínek a pravidel bude funkční, včetně věření rlí jedntlivých subjektů zapjených d realizace intervence/pdpůrnéh nástrje a věření zájmu cílvé skupiny intervenci/pdpůrný nástrj. Piltně lze věřit takvé nástrje, které svým zaměřením věcně spadají d specifických cílů OP VVV (a neinterferují se zaměřením výzev jiných peračních prgramů ESIF) a zárveň platí, že v daném kraji dsud nebyly realizvány. Aktivita č. 8: Marketingvá a kmunikační strategie kraje cílem aktivity je psílení kmunikace a marketingu invačníh systému kraje směrem dvnitř i vně danéh reginu včetně zahraničí, a t nastavením místníh mdelu řízení marketingvých a kmunikačních aktivit, vydefinváním sdílené vize a ambicí, přípravu či aktualizací marketingvé strategie a marketingvéh plánu invačníh systému kraje a jeh realizací, včetně realizace marketingvé strategie a kmunikačníh plánu, které byly připraveny v rámci předcházející výzvy č. 02_15_004 Smart Akcelerátr. Bude pdpřena příprava či aktualizace marketingvé strategie a marketingvéh plánu invačníh systému kraje a jeh realizace. 8.4 Mnitring, evaluace a aktualizace Nárdní RIS3 strategie Mnitring Nárdní RIS3 strategie Mnitrvání intervencí, jimiž se naplňuje Nárdní RIS3 strategie, se děje prstřednictvím mnitrvacích zpráv, tj. Zpráv realizaci Nárdní RIS3 strategie, zpracvávaných 1x rčně k datu příslušnéh kalendářníh rku. Její bsah tvří zejména: přehled čerpání prstředků a realizvaných intervencí v členění pdle cílů Nárdní RIS3 strategie, a t na základě: prgramů ESIF na perace, jimiž se realizuje Nárdní RIS3 strategie nárdních prgramů pdpry VaVaI implementvaných d Nárdní RIS3 strategie 243

245 prstředků krajských rzpčtů zaměřených na pdpru Nárdní RIS3 strategie a krajských RIS3 strategií, přehled naplňvání indikátrů Nárdní RIS3 strategie s využitím indikátrů příslušných peračních prgramů a nárdních prgramů pdpry, v členění pdle strategických cílů a specifických cílů, infrmace pstupu realizace Nárdní RIS3 strategie a pstupu naplňvání cílů Nárdní RIS3 strategie a krajských RIS3 strategií, infrmace jednání Nárdních invačních platfrem a jejich návrhy pr zaměření intervencí, přehled krdinačních činnstí a výstupů ve vztahu k plnění krajských RIS3 strategií, další suhrnné infrmace (např. evaluačních aktivitách). S mnitrvací zprávu úzce suvisí implementační plán, tj. Plán implementace Nárdní RIS3 strategie, který je rvněž zpracváván 1x rčně k datu příslušnéh kalendářníh rku. Plán implementace Nárdní RIS3 strategie zahrnuje seznam připravvaných intervencí na dbu nejméně jednh rku, a t v následujícím rzsahu: názvu a stručnéh ppisu intervence a jejích cílů, gestra/rganizace zdpvědné za přípravu a řízení intervence, finančníh dhadu intervence s uvedením zdrje, v případě využití fndů ESIF pak v indikativním členění na nárdní a evrpské prstředky (a t včetně finančníh plánu krajských RIS3 strategií), čekávaných výsledků intervence, způsbu a míry jejich přispění k cílům RIS3 strategie, rientačníh časvéh plánu intervence. Krmě plánvaných intervencí bsahuje Plán implementace Nárdní RIS3 strategie přehled dalších důležitých strategických aktivit. Zprávy realizaci Nárdní RIS3 strategie a Plány implementace Nárdní RIS3 strategie prjednává a schvaluje Řídicí výbr RIS3, následně jsu publikvány

246 Sučinnst pskytvatelů při mnitringu Nárdní RIS3 strategie Řídicí rgány peračních prgramů Řídicí rgány peračních prgramů pskytují Nárdnímu RIS3 manažervi infrmace relevantních realizvaných a pdaných prjektech v následující datvé struktuře: Priritní sa, Specifický cíl peračníh prgramu, Specifický cíl Nárdní RIS3 strategie, Název výzvy, Kód, název, stav a antace prjektu, Hlavní CZ NACE (hlavní br) prjektu, Kraj (míst realizace prjektu), IČO, název žadatele, Velikst pdniku žadatele (je-li relevantní), Výše pdpry EU, Celkvé způsbilé výdaje, Úrveň zacílení/vertikalizace, Hlavní aplikační dvětví prjektu, Hlavní znalstní dména prjektu, Kód, název a hdnta indikátru. Nárdní RIS3 manažer může pr účely mnitringu pracvat s přímými výstupy z mnitrvacíh systému MS Další pskytvatelé zdpvědní za VaVaI Pr účely mnitrvání intervencí, pdprvaných z nárdních prgramů pdpry VaVaI získává Nárdní RIS3 manažer a jeh analytický tým infrmace prgramech a prjektech, které svým věcným zaměřením spadají pd Nárdní RIS3 strategii, z infrmačníh systému výzkumu, vývje a invací (IS VaVaI) spravvanéh ÚV ČR. Dplňkvá data získává přím d pskytvatelů relevantní pdpry VaVaI. 245

247 Základní údaje databázi Nárdní RIS3 strategie Obdbí pr mnitring dat byl pr perační prgramy stanven d vždy d data aktuálníh sběru pžadvaných dat ( a příslušnéh kalendářníh rku). Datum vychází z předpkladu, že shrmážděná data budu dstatečně a reprezentativně zhledňvat náběh implementace Nárdní RIS3 strategie v jedntlivých peračních prgramech. U nárdních prgramů pdpry byl tent náběh pžděn, prt byl jak výchzí datum pr sběr dat stanven Dalším ze základních kritérií pr tvrbu databáze Nárdní RIS3 strategie byl stav prjektů, tedy v jaké realizační fázi se sledvané prjekty (prjektvé žádsti) nacházejí. Pr perační prgramy i pr nárdní prgramy pdpry VaVaI byl stanven, že budu sledvány prjekty (prjektvé žádsti) ve stavu vydaní právníh aktu pskytnutí pdpry a ve stavech následných. C se týká sledvaných výdajů, u prjektů realizvaných v rámci peračních prgramů, se jedná celkvé způsbilé výdaje, tedy finanční prstředky, které jsu stanveny (plánvány) a evidvány v systému MS2014+ na celu dbu trvání prjektu. Oprti tmu u nárdních prgramů pdpry jsu finance v systému IS VaVaI pr jedntlivé prjekty rzděleny p jedntlivých letech a jedná se celkvé prjektvé náklady čerpané neb plánvané v průběhu sledvanéh bdbí. Pstup určení dmén specializace (aplikačních dvětví a znalstních dmén) u jedntlivých prjektů se řídí výzkumnými tématy a vztahy ke klasifikaci CZ NACE pdrbně ppsanými v kap (Pririty výzkumu, vývje a invací zjištěné prstřednictvím EDP v rámci Nárdních invačních platfrem) a dále vazbami pdrbně rzepsanými v dprvdném pdkladvém analytickém materiálu 139. Knkrétní pstupy sběru dat a technické pžadavky na jedntlivé perační prgramy a nárdní prgramy pdpry VaVaI jsu prjednávány se zástupci řídicích rgánů těcht prgramů na pravidelných pracvních jednáních MAPS. Pstup sledvání a zpracvání indikátrů V průběhu rku byla aktualizvána a zrevidvána mnitrvací sestava kntextvých indikátrů a indikátrů strategických a specifických cílů Nárdní RIS3 strategie. Dplněny byly výchzí i cílvé hdnty, pkud jsu k dispzici v ficiální dkumentaci dtčených prgramů. Indikátry peračních prgramů byly dále rzděleny v hierarchii priritní sa investiční pririta specifický cíl výzva, analgicky k mnitringu MS2014+ a indikátry nárdních prgramů pdpry VaVaI detailněji 139 Pdklad k naplňvání NP VaVaI a k zaměření vertikalizace ESIF a NP v kntextu implementace RIS3 strategie, ÚV ČR Viz Zpráva realizaci Nárdní RIS3 strategie za rk 2017 a Plán implementace Nárdní RIS3 strategie na bdbí

248 prpjeny s příslušnými specifickými cíli. Aktuální indikátry jsu přehledvě uvedeny v kap. 7 (Klíčvé blasti změn) v tabulce vždy u příslušných cílů Splupráce s krajsku úrvní při mnitringu Nárdní RIS3 strategie Pr ptřeby Nárdníh RIS3 manažera je v každém kraji zpracvávána s kncem plletí kalendářníh rku Zpráva realizaci RIS3 strategie v kraji (předkládána nejpzději d dvu měsíců d uknčení plletí), a dále je v každém kraji jednu rčně (vždy dle stavu k datu danéh kalendářníh rku) zpracváván Přehled financvání krajské RIS3 strategie (předkládán nejpzději d následujícíh rku). Krajský RIS3 krdinátr a Krajský RIS3 manažer zajišťují tut frmu přens infrmací a případných dpručení mezi krajsku a nárdní úrvní. Infrmace z krajské úrvně Nárdní RIS3 strategie zahrnují především: infrmace relevantních prjektech a intervencích v členění pdle strategických a specifických cílů a zdrjů financvání, infrmace implementaci krajské RIS3 strategie směrem d struktury krajskéh úřadu, krajských invačních rad, krajských invačních platfrem apd., infrmace hledně aktivit, které jsu zaměřené na rzvj invačníh prstředí v kraji, další suvisející strategické aktivity a plány Evaluace Nárdní RIS3 strategie Evaluací se ve vztahu k Nárdní RIS3 strategii rzumí zpracvání infrmací získaných v rámci mnitringu i mim něj, interpretace infrmací a frmulace závěrů a dpručení ke zlepšení implementace a celkvéh strategickéh nastavení. Ddržvána jsu základní pravidla stanvená Etickým kdexem evaluátra a Frmálními standardy prvádění evaluací deklarvaných Česku evaluační splečnsti. Na základě věcné suvislsti je přihlížen k evrpské legislativě pr prgramy realizvané s pdpru ESIF v průběhu prgramvacíh bdbí a Metdickému pkynu pr evaluace prgramvacíh bdbí , zpracvaném a aktualizvaném Ministerstvem pr místní rzvj. Dále jsu respektvány závěry evaluací všech relevantních pskytvatelů pdpry VaVaI. Hdncení Nárdní RIS3 strategie neb jejích dílčích částí, jedntlivých intervencí neb jejich skupin a hdncení různých aspektů realizace Nárdní RIS3 strategie se zpracvává dle ptřeby, nejméně však jednu za dva rky. Hdncení zpracvává Nárdní RIS3 manažer buď dle vlastníh uvážení neb z rzhdnutí Řídicíh výbru RIS3. Hdntící zprávy jsu zpracvány buď analytickým týmem, neb externími hdntiteli, mžná je i kmbinace těcht metd. Hdntící zprávy zpracvané 247

249 v bdbí mezi aktualizacemi RIS3 strategie jsu jedním ze vstupů pr návrh aktualizace Nárdní RIS3 strategie. Evaluační činnsti Nárdní RIS3 strategie předpkládají sučinnst všech článků její implementační a řídicí struktury. Evaluační zprávy Nárdní RIS3 strategie prjednává a schvaluje Řídicí výbr RIS3, následně jsu předlženy RVVI a Vládě ČR, a t k datu příslušnéh kalendářníh rku. Krajští RIS3 manažeři zpracvávají vlastní hdncení krajských přílh Nárdní RIS3 strategie dle vlastníh uvážení neb na žádst Nárdníh RIS3 manažera. Výstupy krajských hdncení (hdntící zprávy) pskytují Krajští RIS3 krdinátři Nárdnímu RIS3 manažervi Aktualizace Nárdní RIS3 strategie Nárdní RIS3 strategie se aktualizuje každé 2 rky vždy ke knci kalendářníh rku (prsinec). Pdklady pr aktualizaci Nárdní RIS3 strategie připravuje Nárdní RIS3 manažer za pdpry analytickéh týmu a předkládá je Řídicímu výbru RIS3. Řídicí výbr RIS3 návrhy aktualizace prjednává a schvaluje, a dále je aktualizace předkládána RVVI a Vládě ČR, která ji schvaluje. Aktualizace Nárdní RIS3 strategie se zpracvává zejména z phledu: změn v průběhu a nastavení intervencí, změn prstředí, tedy ppisu a analýzy prblémů a jejich příčin, identifikvaných v Nárdní RIS3 strategii (změn vztahující se k analytické části Nárdní RIS3 strategie), dpručení NIP specificky zaměřených na rzvíjení vybraných dmén specializace (aplikační dvětví a znalstní dmény) a na identifikaci nvých dmén specializace, analýzy bariér realizace a úspěšnsti návrhů na jejich dstranění. Změna zaměření dmén (aplikační dvětví a znalstní dmény), jejich zastření či případná transfrmace neb vytvření nvé dmény jsu mžné především v kntextu debaty s partnery v rámci EDP; návrhy budu pdlženy analytickými pdklady a studiemi. Případně pdněty vyplývají z reflexe aktuálních trendů. Pr změnu dmény je zásadní stanvisk členů NIP. Prfilvání stávajících dmén specializace tj. jejich zúžení a zacílení se nepvažuje za aktualizaci Nárdní RIS3 strategie a prbíhá průběžně jak sučást EDP. Aktualizace prbíhá v návaznsti na evaluační činnsti Nárdní RIS3 strategie (viz kap. výše). Pkud hdncení nepřinesu pžadavky na změny, pak se zásadní aktualizace neuskuteční. Řídicí výbr RIS3, a také vláda ČR, jsu tét skutečnsti infrmvány. 248

250 Splupráce s Krajskými RIS3 manažery při aktualizaci Nárdní RIS3 strategie Krajské přílhy RIS3 strategie se aktualizují 6 měsíců před aktualizací Nárdní RIS3 strategie. Pstupy a průběh aktualizace krajských přílh RIS3 strategie se řídí pdbnými pstupy, jak vlastní příprava krajských přílh a na základě bdbných infrmací, jak je uveden výše pr aktualizaci Nárdní RIS3 strategie, s mezením na infrmace relevantní pr danu krajsku přílhu 141. Aktualizvané krajské přílhy RIS3 strategie jsu vstupem pr aktualizaci Nárdní RIS3 strategie. Aktualizace Nárdní RIS3 strategie není agregací aktualizací krajských přílh RIS3 strategie, ale využívá jejich infrmací pr úpravu vlastníh dkumentu. Aktualizace krajských přílh RIS3 strategie není nutná v případě: zpřesnění bsahu aplikačníh dvětví, dílčíh dplnění aplikačníh dvětví, změny indikátrů či jejich dplnění, apd. Aktualizace krajských přílh RIS3 strategie je nutná v případě: zásadních změn v zaměření a bsahu krajské RIS3 strategie, velkých změn v zaměření aplikačních dvětví (přidání nvéh aplikačníh dvětví, zrušení stávajícíh aplikačníh dvětví). Rzhdnutí ne/aktualizaci strategie závisí na nastavení pravmcí každé knkrétní Krajské rady pr invace. Pkud d jejích kmpetencí spadá i aktualizace, pak stačí jen její schválení. Jinak je ptřeba, aby ne/aktualizaci schválil rgán, který schvalval půvdní krajsku RIS3, tj. bvykle zastupitelstv kraje. Partnerem pr kmunikaci s Nárdním RIS3 manažerem je Krajský RIS3 krdinátr (viz kap Krajská úrveň). Krajský RIS3 krdinátr tedy zasílá Nárdnímu RIS3 manažervi veškeré dkumenty suvisející s ne/aktualizací krajské RIS Infrmace relevantní pr krajsku přílhu se nemusejí mezvat na infrmace vlastním kraji. 249

251 9 Financvání Nárdní RIS3 strategie 9.1 Operační prgramy Alkace finanční pdpry vyčleněné na pdpru a rzvj Nárdní RIS3 strategie v peračních prgramech jsu vyčíslené v Tabulka 18. Výše přičleněných finančních prstředků byla věřena u příslušných rezrtů a aktualizvána k Financvání Nárdní RIS3 strategie vychází z návrhu alkací peračních prgramů. Pr perační prgram OP PIK je stanven nulvé splufinancvání pdnikatelských subjektů z veřejných zdrjů. U peračníh prgramu OP VVV platí, že na rzdíl d výzev v PO1 a v SC5 IP1 PO2, pr něž je RIS3 strategie ex-ante kndicinalitu, pr výzvy OP VVV v PO3 a SC1-SC4 IP1 a celá IP2 PO2 není RIS3 strategie ex-ante kndicinalitu, jejich příspěvek k cílům RIS3 je puze dílčí a z uváděné celkvé alkace na výzvu je pdíl alkace s relevancí pr RIS3 stanven na základě kvalifikvanéh dhadu. Tabulka 18 - Indikativní přičlenění finančních prstředků 143 peračních prgramů ke klíčvým blastem změn Nárdní RIS3 strategie Klíčvá blast změn OP SC OP Příspěvek ESIF (v EUR) Nárdní splufinancvání (veřejné a neveřejné) (v EUR) Celkem (v EUR) SC A: Vyšší invační výknnst firem OP PIK SC SC SC C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu E: Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti (rzvj ICT a digitální agenda) SC SC SC OP PIK celkem B: Zvýšení kvality výzkumu OP VVV 145 PO1 IP1 SC1 PO1 IP1 SC Úpravy přičlenění finančních prstředků na SC 1.1 a SC 1.2 OP PIK vycházejí ze 4. revize OP PIK, kteru EK schválila dne Hdnty maximálních bjemů prstředků jsu uvedeny v průměrném kurzu 26 CZK / 1 EUR. 144 V tabulce je uvedena celkvá alkace SC 2.1 OP PIK. Pzn. k Nárdní RIS3 strategii se však vztahují puze prgramy finančních nástrjů Rizikvý kapitál, Expanze a dtační prgram pdpry Pradenství. 145 V případě OP VVV platí, že Nárdní RIS3 strategie je ex-ante kndicinalitu pr všechny specifické cíle PO1 (SC1-SC4) a specifický cíl SC5 IP1 PO2. Všechny statní specifické cíle v rámci OP VVV jsu primárně řízeny jinými strategiemi než Nárdní RIS3, některé specifické cíle však reálně k naplňvání Nárdní RIS3 strategie svými intervencemi přispívají. Pr výzvy OP VVV v PO3 a SC1-SC4 IP1 a celá IP2 PO2 není RIS3 strategie ex-ante kndicinalitu, jejich příspěvek k cílům RIS3 je puze dílčí a z uváděné celkvé alkace na výzvu je pdíl alkace s relevancí pr RIS3 stanven na základě kvalifikvanéh dhadu. 250

252 PO1 IP1 SC PO2 IP1 SC5 PO2 IP2 SC C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu D: Lepší nabídka lidí v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev OP VVV 146 PO1 IP1 SC2 PO2 IP1 SC5 PO2 IP1 SC1 SC2 PO2 IP1 SC3 PO2 IP1 SC5 PO2 IP1 SC1 SC2 SC4 PO2 IP2 SC1 PO3 TC 10 IP1 SC2 PO3 TC 10 IP1 SC3 PO3 TC10 IP1 SC5 PO3 TC10 IP1 SC2 SC3 PO3 TC10 IP1 SC2 SC5 PO3 TC10 IP1 SC3 SC5 PO3 TC10 IP1 SC2 SC3 SC5 PO2 IP1 SC V případě OP VVV platí, že Nárdní RIS3 strategie je ex-ante kndicinalitu pr všechny specifické cíle PO1 (SC1-SC4) a specifický cíl SC5 IP1 PO2. Všechny statní specifické cíle v rámci OP VVV jsu primárně řízeny jinými strategiemi než Nárdní RIS3, některé specifické cíle však reálně k naplňvání Nárdní RIS3 strategie svými intervencemi přispívají. Pr výzvy OP VVV v PO3 a SC1-SC4 IP1 a celá IP2 PO2 není RIS3 strategie ex-ante kndicinalitu, jejich příspěvek k cílům RIS3 je puze dílčí a z uváděné celkvé alkace na výzvu je pdíl alkace s relevancí pr RIS3 stanven na základě kvalifikvanéh dhadu. 251

253 OP VVV celkem F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev OP Z SC OP Z celkem E: Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení Knkurenceschpnsti (rzvj ICT a digitální agenda) IROP SC IROP A: Vyšší invační výknnst firem C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu OP PPR PO OP PPR SUMA Zdrj: Řídicí rgány OP Tabulka 19 - Přičlenění peračních prgramů ke klíčvým blastem změn Nárdní RIS3 strategie Klíčvá blast změn A: Vyšší invační výknnst firem Operační prgram OP PIK OP PPR B: Zvýšení kvality výzkumu OP VVV C: Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu OP VVV OP PIK OP PPR D: Lepší nabídka lidí v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj OP VVV E: Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti (rzvj ICT a digitální agenda) F: Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev Zdrj: MPO OP PIK IROP OP VVV OP Z 9.2 Nárdní prgramy pdpry VaVaI včetně rezrtních prgramů Krmě peračních prgramů pdprvaných z ESIF zdrjů jsu na Nárdní RIS3 strategii navázány i některé nárdní prgramy pdpry a rezrtní prgramy. 252

254 Nižší zapjení nárdních zdrjů d financvání Nárdní RIS3 strategie byl v prcesu schvalvání předběžné pdmínky v rce 2016 předmětem kritiky EK. V letech 2017 a 2018 dchází, jak navazující sučást EDP, k pstupné identifikaci invativních prvků dpvídajících Nárdní RIS3 strategii v dalších nárdních a rezrtních nástrjích pdpry. Jedná se následující nárdní prgramy pdpry (řídící rgán TA ČR): GAMA, Delta, Delta 2, EPSILON, Éta, Théta, Zéta, Centra kmpetence, Nárdní centra kmpetence 1. Z rezrtních prgramů se jedná následující prgramy: Prgram aplikvanéh výzkumu a experimentálníh vývje TRIO (řídící rgán MPO) Prgram bezpečnstníh výzkumu České republiky v letech (řídící rgán MV ČR), Prgram bezpečnstníh výzkumu pr ptřeby státu (řídící rgán MV ČR), Prgram na pdpru zdravtnickéh aplikvanéh výzkumu a vývje na léta (řídící rgán MZ ČR), Prgram aplikvanéh výzkumu Ministerstva zemědělství na bdbí ZEMĚ (řídící rgán MZe). Pzn.: Ministerstv průmyslu a bchdu připravuje pr bdbí nvý rezrtní prgram průmyslvéh výzkumu a experimentálníh vývje s pracvním názvem TREND. Tematicky bude prgram zaměřen na technlgické znalstní dmény 147, čímž bude explicitně navázán na Nárdní RIS3 strategii. Na tt zaměření bude navázán hlavní (becný) cíl prgramu, zvýšení mezinárdní knkurenceschpnsti pdniků, především rzšířením jejich trhů v zahraničí, prnikáním na trhy nvé či psunem výše v glbálních hdntvých řetězcích. Dalšími cíli prgramu jsu zvýšení pčtu pdniků 147 Identifikvané technlgické znalstní dmény vycházejí ze SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ, Evrpská strategie pr klíčvé technlgie cesta k růstu a zaměstnansti, Brusel, COM (2012) 341final a z dkumentu EUROPEAN COMMISSION: Re-finding Industry Defining Innvatin. Publicatin Office in Luxemburg, Dstupný z www: 253

255 prvádějících vlastní výzkumné a vývjvé aktivity, jejich zapjení d realizace klabrativníh výzkumu a psílení rientace výzkumných rganizací v ČR na mezinárdně knkurenceschpný aplikvaný výzkum s přínsy pr průmysl a splečnst. V rámci prgramu bude pdprván výzkum a vývj knkrétníh aplikvanéh výsledku s tržním uplatněním (prttyp, věřená technlgie apd.). Pdpřeny budu jen ty prjekty, které krmě věcnéh záměru řešení dlží studii uplatnění výsledku na trhu a které se zaváží p uknčení prjektu výsledek kmerčně uplatnit (předkládat nejméně tři rky infrmace využití výsledků prjektu). Tabulka 20 - Nárdní prgramy pdpry maximální bjemy prstředků 148 dle příslušných Nárdní prgramy pdpry Centra kmpetence Řídící rgán usnesení vlády pr jedntlivé prgramy Rk zahájení Rk uknčení Celkvý bjem přiřazených prstředků (v EUR) RIS3 relevantní hdnta (rzsah pdřízensti) (v %) Objem prgramu přiřazený RIS3, veřejné zdrje 149 (v EUR) Objem prgramu přiřazený RIS3, neveřejné zdrje (v EUR) Obdbí: % EPSILON % GAMA % Nárdní centra % kmpetence 1 TAČR Delta % Delta % Éta % Théta % Zéta % SUMA Zdrj: MPO na základě veřejně dstupné prgramvé dkumentace 148 Hdnty maximálních bjemů prstředků dle příslušných usnesení vlády, jsu uvedeny v průměrném kurzu 26 CZK / 1 EUR. 149 Údaje uvedené v tabulce vycházející z usnesení vlády pr jedntlivé prgramy, které však nezakládají nárk na přidělení dané částky ze státníh rzpčtu, nebť jeh návrh je každrčně připravván dle zákna č. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů, ve znění pzdějších předpisů. 254

256 Tabulka 21 - Rezrtní prgramy maximální bjemy prstředků 150 dle příslušných usnesení vlády Nárdní prgramy pdpry Řídící rgán pr jedntlivé prgramy Rk zahájení Rk uknčení Celkvý bjem přiřazených prstředků (v EUR) RIS3 relevantní hdnta (rzsah pdřízensti) (v %) Objem prgramu přiřazený RIS3, veřejné zdrje 151 (v EUR) Objem prgramu přiřazený RIS3, neveřejné zdrje (v EUR) Obdbí: Prgram aplikvanéh výzkumu a experimentálníh vývje -TRIO MPO % Prgram bezpečnstníh výzkumu České republiky v letech MVČR % Prgram bezpečnstníh výzkumu pr ptřeby státu MVČR % Prgram na pdpru zdravtnickéh aplikvanéh výzkumu a vývje na léta MZČR % Prgram aplikvanéh výzkumu Ministerstva zemědělství na MZe % bdbí ZEMĚ SUMA Zdrj: MPO na základě veřejně dstupné prgramvé dkumentace Při financvání intervencí pdprvaných v jedntlivých strategických a specifických cílech Nárdní RIS3 strategie se krmě prstředků ESIF a nárdních zdrjů plánuje rvněž využití prstředků některých kmunitárních prgramů (cmmunity prgrammes), a t především Hriznt 2020 (ppř. Hrizn Eurpe) a dalších. Knkrétní využití těcht prstředků je všem závislé na úspěšnsti jedntlivých subjektů z ČR v sutěži prstředky pdpry 152. Intervence realizvané v rámci Nárdní RIS3 strategie jsu nastavvány tak, aby v tét rvině umžňvaly využití ptenciálních synergických efektů. 9.3 Suhrn financvání krajských RIS3 strategií Financvání intervencí pdřízených cílům Nárdní RIS3 strategie je identifikván nejen jak příspěvek z ESI fndů, nárdních prgramů pdpry a rezrtních prgramů, ale také jak financvání z krajských (reginálních) zdrjů. 150 Hdnty maximálních bjemů prstředků dle příslušných usnesení vlády, jsu uvedeny v průměrném kurzu 26 CZK / 1 EUR. 151 Údaje uvedené v tabulce vycházející z usnesení vlády pr jedntlivé prgramy, které však nezakládají nárk na přidělení dané částky ze státníh rzpčtu, nebť jeh návrh je každrčně připravván dle zákna č. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů, ve znění pzdějších předpisů. 152 Nárdní RIS3 manažer plánuje při přípravě Nárdní RIS3 strategie výrazně využít zapjení agentury CzechInvest d prcesu pdpry žadatelů z ČR. 255

257 Na krajské úrvni jsu identifikvány různé zdrje pdpry rzvje VaVaI, jež jsu ttžné s cíli Nárdní RIS3 strategie, neb je kmplementárně/synergicky naplňují. Jejich indikativní financvání a finanční spluúčast kraje na daných aktivitách uvádí Tabulka

258 Tabulka 22 - Identifikace indikativníh financvání a finanční spluúčast kraje na intervencích Nárdní RIS3 strategie (v EUR) 153 Kraj ESF NP SmAcc Kraj Hlavní Aktivity ESF Kraj ESF Kraj NP Kraj NP Kraj ESF Kraj ESF Kraj Jihčeský 1 785, ,33 116, SmAcc, VTP - Vědeck - technický park, Výstavba a prvz VaV center - veřejné služby JAIP, Stipendia - Stipendijní mtivační prgram pr studenty středních škl ve vybraných učebních brech, pdpra studentů vyských škl, pdpra splupráce s firmami, Aktivity v Akčním plánu na pdpru technickéh vzdělávání, Invační vuchery, Výstavy a veletrhy - Výstava CERN Invační vuchery; stipendia - Stipendijní mtivační prgram pr žáky středních škl ve vybraných učebních brech, pdpra žáků vyských škl, pdpra splupráce s firmami; vědeck-technický park Jihmravský , , , ,48 370, Karlvarský ,74 282, Králvhradecký 3 255, , ,33 624,07 79, Liberecký 2 325,93 462, ,48 881,48 155, Mravskslezsk ý 140,74 25, , ,87 433, Olmucký 876,67 46,30 133,33 934, , ,56 249, SmAcc, Splufinancvání prjektů z OP PIK, Splufinancvání prjektů z OP VVV, Mbilita výzkumníků, Stálé expzice a zařízení, Výstavy a veletrhy, JIC, Jihmravské centrum pr mezinárdní mbilitu, RRA - reginální rzvjvá agentura, jiné, Ostatní - Prjekty OPPI, ROP, OP VaVpI, OP VK atp., Stipendia - Dktrandi, Stipendia - Ostatní, Invační vuchery, Ppularizace, prpagace a marketing VVI, Splufinancvání prjektů z dalších OP suvisejících s RIS3 strategií SmAcc, Splufinancvání prjektů z OP VVV, Stipendia, Invační vuchery, Výstavy a veletrhy SmAcc, Splufinancvání prjektů z OP VVV, Splufinancvání prjektů z dalších OP (suvisejících s RIS3 strategií), RRA - reginální rzvjvá agentura SmAcc, Výstavba a prvz VaV center, Splufinancvání prjektů z OP VVV, Stipendia, Infrmační servis a invační pradenství SmAcc, Agentura pr reginální rzvj a.s, Náklady na invační infrastrukturu, Věda a výzkum vlastní prgramy, Mbilita výzkumníků, Zvyšvání kvalifikace invační ptenciál, Invační vuchery, Půjčky a mikrpůjčky SmAcc, RRA - reginální rzvjvá agentura, Osbní náklady - management, Splufinancvání prjektů z OP VVV, Stipendia, nadaní žáci - SŠ, STŠ, Lidské zdrje, Invační vuchery JIC; Junir Reseach Grup Leadership; stipendia, mbilita výzkumníků - SMPr3; Brnplis Brn Expat Centre; invační vuchery; služby invačním firmám, start-upům aj. - ESA BIC Brn Reginální rzvjvá agentura; stipendia - Stipendia pr žáky SŠ; přízení strategických dkumentů kraje s dpadem na krajský invační systém; Stipendia pr studenty VŠ; invační vuchery Vědeck-technický park, reginální rzvjvá agentura, stipendia - Stipendia na pdpru vybraných učebních brů středních škl a vyšších dbrných škl zřizvaných Králvéhradeckým krajem, Pdpra digitálníh vzdělávání -Zabezpečení aktuálních licencí prgramvéh vybavení Centra dbrnéh vzdělávání IROP, stipendia, Reginální invační prgram invační vuchery, startvací vuchery, Pdnikatelský inkubátr Lip.ink a jeh prgramy Pdnikatelská ambulance, Pdnikatelská +průpravka, Generátr, Starter, Bster, Platinn, klastrvá rganizace Nanprgress MSIC - Mravskslezské Investice a Develpment; dtační prgram - Pdpra pdnikání a Pdpra VaV v MSK; DP Stáže studentů ve firmách Reginální rzvjvá agentura; klastry - Dtační prgram na pdpru pdnikání Olmuckéh kraje, v jehž rámci je ptenciálně mžná pdpra klastrů; stipendia - Studijní stipendium Olmuckéh kraje na studium v zahraničí, 153 Hdnty indikativních financí intervencí Nárdní RIS3 strategie na krajské úrvni jsu uvedeny v průměrném kurzu 26 CZK / 1 EUR. 154 Infrmace financvání aktivit z prgramvéh bdbí se týkají puze udržitelnsti prjektů výzkumu a vývje. 257

259 Kraj ESF NP SmAcc Kraj Hlavní Aktivity 154 ESF Kraj ESF Kraj NP Kraj NP Kraj ESF Kraj ESF Kraj Pdpra plytechnickéh vzdělávání a řemesel v Olmuckém kraji Pardubický 7 666,67 851, ,22 787,78 503,70 88, Plzeňský 4 857, ,22 3, Praha , , ,96 Středčeský , , ,19 93, Ústecký 1 977, ,26 158, Vysčina 855, ,04 34,81 Zlínský , SmAcc, RRA - reginální rzvjvá agentura, Splufinancvání prjektů z dalších OP (suvisejících s RIS3 strategií), Náklady na přízení analytických a strategických dkumentů, Náklady na invační infrastrukturu, Stipendia SmAcc, Budvání a psílení kapacit pr výzkum a vývj, Náklady na knkrétní měkké prjekty, Invační vuchery, Ppularizace, prpagace a marketing VVI, Ostatní výše nespecifikvané náklady kraje v suvislsti s RIS3 strategií, Budvání a psílení kapacit pr výzkum a vývj, Pdpra invačních pdniků a pdnikání, Ppularizace, prpagace a marketing VVI Náklady na invační infrastrukturu, Náklady na přízení analytických a strategických dkumentů, Osbní náklady - management, Splufinancvání prjektů z dalších OP (suvisejících s RIS3 strategií) = OP PPR, Lidské zdrje, Pdpra invačních pdniků a pdnikání SmAcc, Osbní náklady - management, Věda a výzkum vlastní prgramy, Lidské zdrje, Stipendia, Invační vuchery, Ostatní výše nespecifikvané náklady kraje v suvislsti s RIS3 strategií SmAcc, Náklady na vlastní (příspěvkvé aj.) v.v.i., Invační centrum ÚK, členský příspěvek, Náklady na přízení analytických a strategických dkumentů, Stipendia, Invační vuchery, Rzvj talentů; pdpra plytechnické výchvy a dbrné vzdělávání; knference/wrkshp na pdpru invativních aktivit pdnikatelských subjektůvýstavy a veletrhy SmAcc, Náklady na přízení analytických a strategických dkumentů, Osbní náklady - management, udržitelnst prjektu "Přírdní a technické bry - výzva pr buducnst" (OP VK), pdpra splupráce kraje s ústavy Akademie věd ČR, systémvá pdpra plytechnické výchvy frmu mtivačních stipendií pr žáky učebních brů, p kterých je dluhdbá pptávka ze strany firem; rzvj talentů - Talent Vysčiny, Cena hejtmana, studijní stipendia pr SŠ a VŠ studenty, Invační vuchery, knference či wrkshp na pdpru invativních aktivit pdnikatelských subjektů SmAcc, Splufinancvání prjektů z OP VVV, Ppularizace, prpagace a marketing VVI, Infrmační servis a invační pradenství, Služby invačním firmám, start-upům aj., Pdpra invačních pdniků a pdnikání, Stipendia Business innvatin centre - pdnikatelský inkubátr; stipendia nadaní žáci SŠ Pdpra talentvaných žáků; pdpra Techmania Scince center; Pdpra technickéh vzdělávání v PK (sutěže, lympiády); Mtivace pr technické vzdělávání mládeže Vedeck-technický park - financvání prjektů výzev OP PPR; vlastní výzvy OP PPR typu prff-cncept, výzvy OP PPR typu invační partnerství; Specializvané vuchery Středčeské invační centrum; kreativní vuchery; Aktualizace územní energetické kncepce Výstavba a prvz VaV center; mezinárdní splupráce reginů ve VaVaI; stipendia; invační vuchery Rzvj talentů; pdpra plytechnické výchvy a dbrné vzdělávání; knference/wrkshp na pdpru invativních aktivit pdnikatelských subjektů Mezinárdní splupráce reginů ve VVI; invační vuchery 258

260 10 Přílhy 10.1 Trendy vývje výchzích a průběžných hdnt pr měření vize ČR bude zemí s rstucí intenzitu pdnikatelské činnsti na byvatel 14,00 Graf 17 - Pčet nvě vzniklých firem na byvatel, ,00 11,18 11,46 10,00 8,00 11,16 11,21 9,99 9,45 8,73 9,14 9,26 9,60 6,00 4,00 2,00 0, Zdrj: ČSÚ, Organizační statistika ČR bude zemí s rstucím pdílem mladých lidí d 39 let, kteří se živí pdnikáním Tabulka 23 - Pdíl pdnikajících d 39 let, sebezaměstnaní (v tis.) eknmicky aktivní (v tis.) % sebezaměstnaných d 15 d 24 let 24,2 19,8 362,3 316,4 6,7 6,3 d 25 d 29 let 56,9 53,6 575,6 551,4 9,9 9,7 d 30 d 39 let 224,0 199,1 1495,9 1338, ,9 Celkem let 305,1 272,5 2433,8 2205,9 12,5 12,4 Zdrj: Eurstat, LFS 259

261 ČR bude zemí se zlepšujícím se pměrem firem nvě zakládaných a aktivních Tabulka 24 - Pdíl nvě vzniklých firem na celkvém pčtu aktivních subjektů, nvě vzniklé firmy v % všech aktivních ek. subjektů Zdrj: ČSÚ, Organizační statistika 8,6 8,1 6,9 6,7 6,4 6,7 6,8 6,9 V ČR prste mnžství firem pdnikajících v kulturních, kreativních a pdbných dvětvích (např. vč. průmyslvéh designu) Tabulka 25 - Účty kulturníh a kreativníh průmyslu v rce 2010 Zdrj: ČSÚ 260

262 Tabulka 26 - Vybrané ukazatele v trjsektrvém členění kultury za rk 2016 Zdrj: ČSÚ ČR bude zemí s rstucím trendem technlgické platební bilance zahraničníh bchdu s vyspělými technlgickými službami Tabulka 27 - Technlgická platební bilance, služby (mil. Kč), 2012 a 2017 Vývz Dvz Bilance * * * Celkem pčítačvé služby a sftware technické služby služby výzkumu a vývje licenční pplatky Zdrj: ČSÚ, Technlgická platební bilance Pzn.: *předběžná data 261

263 Tabulka 28 - Technlgická platební bilance, % vývzu a dvzu služeb na celku, 2012 a 2017 Vývz Dvz Bilance Celkem 14,08% 16,25% 16,49% 14,64% 1,72% 22,95% pčítačvé služby a sftware 8,54% 11,08% 6,65% 6,81% 18,22% 28,82% technické služby 3,82% 2,28% 3,87% 1,72% 3,55% 4,57% služby výzkumu a vývje 1,04% 2,46% 3,37% 3,56% -10,84% -2,13% licenční pplatky 0,68% 0,43% 2,61% 2,54% -9,20% -8,31% Zdrj: ČSÚ, Technlgická platební bilance Pzn.: *předběžná data ČR vytvří a nabídne příznivé pracvní prstředí, tj. kreativní eksystém pr pdnikání (na všech úrvních) Tabulka 29 - Snadnst pdnikání Ukazatel přadí 2014 přadí 2018 Řešení inslvence Registrvání firmy Dstupnst úvěru Zahraniční bchd 68 1 Vymahatelnst smluv Získání stavebníh pvlení Ochrana menšinvých akcinářů Placení daní Zalžení firmy Zavedení elektřiny Celkvý index - easy f ding business Zdrj: Wrld Bank - Ding Business ČR bude mít pzitivní bilanci talentů BRAIN GAIN Tabulka 30 - Kapacita udržet a přilákat talenty Glbal Cmpetitiveness index Value Rank Value Rank 7th pillar: Labr market efficiency 7.08 Cuntry capacity t retain talent 3,7 51 3, Cuntry capacity t attract talent 3,3 74 3,1 93 Zdrj: Wrld Ecnmic Frum Glbal Cmpetitiveness Reprt 262

264 Ireland Hungary Cyprus Belgium Estnia Latvia Prtugal Bulgaria Netherlands Czech Republic Slvakia Sweden Spain Lithuania Austria Cratia United Kingdm Denmark Rmania Pland Germany France Italy Finland Greece Slvenia Malta % HDP ČR bude mezi 10 zeměmi EU, které mají nejvyšší příliv přímých zahraničních investic v pměru k HDP Tabulka 31 PZI jak pdíl HDP, průměr Zdrj: Eurstat, Auxiliary indicatrs (tipsax) Pzn.: Z důvdu vyské pdílu není v grafu zbrazen Lucembursk (688 % HDP) Česká republika se nachází na 11. místě. Pčítán s tříletým průměrem z důvdu mezení náhdných výkyvů Graf 18 - PZI jak pdíl HDP v rce 2017 Zdrj: Eurstat, Auxiliary indicatrs (tipsax) Pzn.: Z důvdu vyské pdílu není v grafu zbrazen Lucembursk (7867 % HDP) Česká republika se nachází na 11. místě. 263

265 Finland Sweden Denmark Germany Austria Slvenia Belgium France EU (28) Estnia Ireland United Kingdm Netherlands Luxemburg Czech Republic Hungary Prtugal Spain Italy Malta Cratia Bulgaria Slvakia Pland Lithuania Greece Latvia Rmania Cyprus BERD (% HDP) ČR bude mezi 10 zeměmi EU s největším bjemem sukrmých výdajů na vědu a výzkum na HDP Graf 19 BERD jak pdíl HDP, průměr ,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Zdrj: Eurstat, Statistics n research and develpment Pzn.: Česká republika se nachází na 14. místě. Pčítán s tříletým průměrem z důvdu mezení náhdných výkyvů Graf 20 - BERD jak pdíl na HDP v rce 2016 (v %) Zdrj: Eurstat, Statistics n research and develpment Pzn.: Česká republika se nachází na 11. místě. 264