Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie)

Transkript

1 Úřad vlády České republiky Odbr analýz a krdinace vědy, výzkumu a invací Nárdní výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky (Nárdní RIS3 strategie) ZPRACOVANÁ KE DNI Červen 2016.

2 Obsah 1. Úvd Účel a zaměření Nárdní výzkumné a invační strategie pr inteligentní specializaci ČR (Nárdní RIS3 strategie) Vztah RIS3 k dalším kncepčním a strategickým dkumentům Vznik Strategie inteligentní specializace v ČR Účast pdnikatelů, výzkumníků a partnerů z triple/quadruple helix na přípravě a realizaci strategie inteligentní specializace Výchdiska strategie inteligentní specializace v ČR Výchdiska pr hdncení knkurenceschpnsti Makreknmický rámec Světvé trendy Organizační trendy Glbální sptřební megatrendy Analytická část Pdnikání a invace Úvd Prblémvý kruh 1: Nedstatečně silný endgenní pdnikatelský sektr a pdnikatelství Prblémvý kruh 2: Vyská závislst hspdářskéh vývje ČR na aktivitách zahraničních firem Prblémvý kruh 3: Slžitst, nestabilita a z th pramenící administrativní nárčnst regulatrníh rámce pdnikání, mezená účinnst strategií a nástrjů pdpry pdnikání Digitální agenda a pdnikání Výzkum a vývj Úvd Prblémvý kruh 1: Nevyrvnaná kvalita veřejnéh výzkumu Prblémvý kruh 2: Digitální agenda a veřejný výzkum Prblémvý kruh 3: Nízká relevance a mál rzvinutá splupráce veřejnéh výzkumu s aplikační sféru Prblémvý kruh 4: Nedstatečná mezinárdní tevřenst výzkumnéh prstředí v ČR Prblémvý kruh 5: Nedstatky v řízení a správě (gvernance) v blasti plitiky VaV Lidské zdrje

3 Úvd Prblémvý kruh 1: Průměrná a dále se nelepšící kvalita výstupů vzdělávacíh systému Prblémvý kruh 2: Nefunkční systém identifikace talentů a práce s nimi Prblémvý kruh 3: Nedstatek kvalitních lidských zdrjů pr výzkum a vývj Digitální agenda v lidských zdrjích Sciální invace Úvd Prblémvý kruh 1: Nedstatečné využívání partnerské splupráce a kreativity klíčvých aktérů při řešení kmplexních splečenských výzev SWOT analýza Výzkumná a eknmická specializace ČR Úvd: pjetí specializace Specializace ČR Eknmická specializace Výzkumná specializace Identifikace znalstních dmén a aplikačních témat inteligentní specializace Návrhvá část Dluhdbá strategická vize Struktura návrhvé části klíčvé blasti změn Kmbinace intervencí v Nárdní RIS Klíčvé blasti změn Pdnikání a invace Výzkum a vývj Lidské zdrje Infrmační a kmunikační technlgie digitální agenda Sciální invace Gesce za realizaci strategických cílů v jedntlivých blastech klíčvých změn Institucinální řízení a implementace Nárdní RIS3 strategie RIS3 strategie v České republice Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl Digital Market Technlgies a Elektrtechnika Dpravní prstředky pr 21. stletí Péče zdraví, pkrčilá medicína Kreativní Česk

4 7.1.6 Výzkumná témata reagující na začlenění nárdní RIS3 strategie d Nárdní plitiky VavaI Institucinální řízení výzkumu, vývje a invací Úřadem vlády ČR s vazbu na Nárdní RIS3 strategii Sekce pr vědu, výzkum a invace při Úřadu vlády ČR Rada pr výzkum, vývj a invace Rada vlády pr knkurenceschpnst a hspdářský růst Platfrmy ÚV ČR Implementační struktury Nárdní RIS3 strategie a krajské struktury Nárdní úrveň RIS3 strategie Nárdní úrveň peračních prgramů OP VVV, OP PIK, OP PPR Krajská úrveň Mnitrvání, hdncení a aktualizace Nárdní RIS Financvání Nárdní RIS3 strategie Nárdní prstředky a synergie s kmunitárními prgramy Nárdní a krajské splufinancvání v rámci implementace Nárdní RIS3 strategie Přílhy Přílhy k vizi Trendy vývje výchzích hdnt pr měření vize Pririty výzkumu, vývje a invací zjištěné prstřednictvím EDP v rámci Nárdních invačních platfrem Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl, výstupy z Nárdní invační platfrmy I. Strjírenství, energetika a hutnictví Digital Market Technlgies a Elektrtechnika, výstupy z Nárdní invační platfrmy II. Elektrnika a elektrtechnika a ICT Dpravní prstředky pr 21. stletí, výstupy z Nárdní invační platfrma III. Výrba dpravních prstředků Péče zdraví, pkrčilá medicína - výstupy z Nárdní invační platfrmy IV. Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Kreativní Česká republika - výstupy z Nárdní invační platfrmy V. Kulturní a kreativní dvětví Zemědělství a živtní prstředí Splečenské výzvy Pužitá literatura

5 Seznam zkratek 3D AV ČR AVO BI CERIT CTT ČR ČSÚ EGAP EK ELI ERA ESF ESFRI ESIF EPO EU FTE GCI GEM GNSS GPTs HDP HPH HW ICT (IKT) IT IROP IS VaVaI IT4I KETs LTE MEMS MMR MPO MSP MŠMT MV ČR MZe NACE NATO trjdimenzinální Akademie věd ČR Asciace výzkumných rganizací Balassův index Centrum vzdělávání, výzkumu a invací pr ICT Centrum pr transfer technlgií Česká republika Český statistický úřad Exprtní garanční a pjišťvací splečnst Evrpská kmise Extreme Light Infrastructure (prjekt ESFRI) Eurpean Research Area (Evrpský výzkumný prstr) Evrpský sciální fnd Evrpské strategické fórum pr výzkumné infrastruktury (Eurpean Strategy Frum n Research Infrastructures) Evrpské strukturální a investiční fndy (Eurpean Structural and Investment Funds) v bdbí Eurpean Patent Office Evrpská unie ekvivalent zaměstnance na plný pracvní úvazek (Full Time Equivalent) Glbal Cmpetitiveness Reprt Glbal Entrepreneurship Mnitr Glbální družicvé navigační systémy General-purpse technlgies Hrubý dmácí prdukt Hrubá přidaná hdnta Hardware infrmační a kmunikační technlgie Internet věcí Integrvaný reginální perační prgram Infrmační systém výzkumu, vývje a invací IT4Innvatins (nárdní superpčítačvé centrum - Ostrava) Key Enabling Technlgies technlgie určená pr vyskrychlstní Internet v mbilních sítích Mikrelektrmechanický systém Ministerstv pr místní rzvj Ministerstv průmyslu a bchdu malé a střední pdniky Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy Ministerstv vnitra České republiky Ministerstv zemědělství Klasifikace eknmických činnstí Severatlantická aliance (Nrth Atlantic Treaty Organizatin) 5

6 NGA NIP NIS NNS NPISH NVF OECD OP PI OP PIK OP PPR OP VaVpI OP VK OP VVV OP Z OZE PCT p.b. PIAAC PISA PZI RIV RIS3 RVVI Next-generatin access Nárdní invační platfrma Nárdní invační systém nadnárdní splečnsti Neziskvé instituce Nárdní vzdělávací fnd Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj (Organisatin fr Ecnmic Cperatin and Develpment) Operační prgram pdnikání a invace Operační prgram Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Operační prgram Praha - pól růstu ČR Operační prgram Výzkum a vývj pr invace OP Vzdělávání pr knkurenceschpnst Operační prgram Výzkum, vývj a vzdělávání Operační prgram Zaměstnanst Obnvitelné zdrje energie Patent Cperatin Treaty (Mezinárdní patentvý systém WIPO) prcentní bd Mezinárdní výzkum dspělých (Prgramme fr Internatinal Assessment f Adult Cmpetencies) Prgramme fr Internatinal Student Assesment (Prgram pr mezinárdní hdncení studentů) přímé zahraniční investice rejstřík infrmací výsledcích (datvá blast Infrmačníh systému výzkumu, experimentální vývje a invací, IS VaVaI) Research and Innvatin Strategy fr Smart Specializatin (Výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci/ zkr. Strategie inteligentní specializace) Rada pr výzkum, vývj a invace SF Strukturální fndy EU v bdbí SITC Standard Internatinal Trade Classificatin (Mezinárdní klasifikace zahr. bchdu) SŠ stření škly SW sftware TA ČR Technlgická agentura ČR TPZ Teritriální pakt zaměstnansti USPTO US Patent and Trademark Office (Patentvý úřad USA) v.v.i. veřejná výzkumná instituce VaV výzkum a vývj VaVaI výzkum, vývj a invace WEF Wrld Ecnmic Frum (Světvé eknmické fórum) VO výzkumné rganizace VTP vědecktechnický park VŠ vyské škly ZŠ základní škly 6

7 1. Úvd 1.1 Účel a zaměření Nárdní výzkumné a invační strategie pr inteligentní specializaci ČR (Nárdní RIS3 strategie) Účelem Nárdní výzkumné a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky (dále jen Strategie inteligentní specializace ČR neb Nárdní RIS3 strategie ) je efektivní zacílení finančních prstředků evrpských, nárdních, krajských a sukrmých na aktivity veducí k psílení výzkumné a invační kapacity a d priritně vytyčených perspektivních blastí s cílem plně využít znalstní ptenciál na nárdní i krajské úrvni a v jejich kmbinaci, a tak pdpřit snižvání nezaměstnansti a psílit knkurenceschpnst 1 eknmiky. Jak uvádí evrpský kmisař pr reginální plitiku Jhannes Hahn: Abychm pmhli Evrpě vzpamatvat se z eknmické krize, ptřebujeme aktivity a investice, které pmáhají zemím a reginům uvlnit nvý růstvý ptenciál a zvýšit její rli v invacích, zvýšit prduktivitu a knkurenceschpnst.... Spíše než přístup řízení seshra ( tp-dwn ), který zahrnuje především veřejné rgány a úřady, vyžaduje nvé pjetí investic d invací přístup dspdu ( bttm-up ), utvářený ve splečném prcesu pdnikatelskéh bjevvání ( entrepreneurial discvery ), který zahrnuje sukrmý sektr a akademicku kmunitu, staví na vnitřních silných stránkách každéh reginu, na jeh pdnikavsti a knkurenčních výhdách. Pmcí tht prcesu mhu strategie inteligentní specializace uvlnit eknmicku transfrmaci pmcí mdernizace, diverzifikace neb radikální invace ve všech reginech Evrpské unie. Jhannes Hahn, Smart Specialisatin and Eurpe s Grwth Agenda RIS3 strategii je nutn pjímat v širším kntextu veřejných evrpských plitik. V tmt kntextu představují Strategie inteligentní specializace předpklad p naplňvání Reginální a khezní plitiky EU a cílů strategie Evrpa Ty byly frmulvány v reakci na eknmicku krizi, která na Evrpu dpadla p letech , a usilují bnvení evrpskéh hspdářskéh růstu. Nicméně je nutn zdůraznit, že se jedná hspdářský růst zalžený na nvých základech, tak aby byl v suladu s statními důležitými splečenskými cíli. Strategie inteligentní specializace představují strategii pr růst zalžený na principech inteligentních řešení ( smartness ), udržitelnsti a inkluzivity. Klíčvé blasti intervencí v rámci vytýčené evrpské strategie představují efektivní investice d vzdělávání, výzkumu, vývje a invací; psun k nízkuhlíkvé (lw-carbn) eknmice; a důraz na vytváření pracvních míst a redukci chudby. 1 Pkud není specifikván jinak, v Nárdní RIS3 je užíván pjmu knkurenceschpnst ve smyslu eknmické knkurenceschpnsti. 7

8 Existence prpracvané RIS3 strategie představuje také předběžnu pdmínku pr uskutečňvání intervencí reginální plitiky Evrpské unie (Evrpských strukturálních a investičních fndů, ESIF) v blasti pdpry výzkumu, vývje a invací. Pdle Obecnéh nařízení (Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1303/2013) je pvinnstí zpracvat a předlžit Evrpské kmisi strategii inteligentní specializace pr ty členské státy neb reginy, které chtějí investvat prstředky ESIF d těcht tematických cílů: 1. Psilvání výzkumu, technlgickéh rzvje a invací 2. Zlepšení přístupu k infrmačním a kmunikačním technlgiím (IKT), využití a kvality IKT Strategie inteligentní specializace v tmt smyslu představuje nejen předběžnu pdmínku intervencí financvaných z ESIF v daných tematických cílech a investičních priritách, ale také krdinační mechanismus intervencí, které se v dané blasti mají uskutečnit bez hledu na t, z jakéh zdrje budu financvány. Primárním smyslem RIS3 strategie tedy není rzdělvat prstředky EISF, nýbrž pdpřit hspdářský růst a transfrmaci směrem ke znalstní eknmice, se zhledněním splečenských výzev a pdmínek členských států a jejich reginů. Zvláštním a významným rysem kncipvání a realizace RIS3 strategie je důraz na tzv. tzv. prces pdnikatelskéh bjevvání nvých příležitstí ( entrepreneurial discvery prcess ), který krmě veřejné správy zahrnuje účast pdnikatelů, výzkumníků a dalších splečensk-eknmických skupin, včetně bčanské splečnsti v rli uživatele invací (tzv. quadruple helix). Tent prces se vztahuje nejen na definvání cílů strategie, ale musí prbíhat p celu dbu realizace strategie, aby přinášel jak zpětnu vazbu a verifikaci realizvaných intervencí, tak nvé náměty a dpručení pr zacílení připravvaných intervencí a prfilvání navrhvaných blastí specializace na které budu intervence směrvány. Hlavním cílem a účelem RIS3 je zajistit hspdářský růst a knkurenceschpnst zalžené na využívání znalstí a na invacích (na rzdíl d knkurenceschpnsti zalžené převážně na efektivitě). Nástrjem pdprujícím hspdářský růst je chytré, inteligentní využívání a rzvíjení specializace, kmbinující hspdářsku specializaci se specializací znalstní. V tmt smyslu je RIS3 dílčí hspdářsku strategií. Přest se RIS3 nemůže mezit na úzce hspdářský rzměr, i když představuje její hlavní účel. A t z něklika důvdů: (i) reakce na splečenské výzvy a prblémy (např. eklgická udržitelnst, sciální sudržnst, v užším smyslu např. nízkuhlíkvá eknmika a technlgie veducí ke snižvání prdukce skleníkvých plynů) a hledání způsbů jejich řešení má čast i přímé eknmické efekty, a samzřejmě efekty nepřímé a zprstředkvané, a prt je na ně Strategie inteligentní specializace zaměřena; (ii) prstředí ve splečnsti silně vlivňuje pdnikání, výzkum, vzdělávání a jeh kvalitu, fungvání institucí je důležitu pdmínku pr důvěru firem, a prt se Strategie inteligentní specializace zaměřuje i na tyt pdmínky, které se netýkají bezprstředně pdnikání neb výzkumu a vývje, ale služí jak rámec pr účinnu realizaci aktivit, které jsu jádrem RIS Vztah RIS3 k dalším kncepčním a strategickým dkumentům Strategie inteligentní specializace frmuluje mim jiné intervence a návrhy, jejichž účelem je zlepšit aplikační využití výzkumu a vývje, zejména veřejnéh. V žádném případě se nejedná strategický dkument, jehž účelem by byl vlivňvat celu plitiku výzkumu a vývje v ČR. K tmu jsu určeny jiné strategické a kncepční dkumenty, např. Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací a její aktualizace, a další. 8

9 Ve Strategii inteligentní specializace jsu frmulvány také intervence v blasti vzdělávání. Je tmu tak prt, že kvalitní vzdělání je pvažván za nejvýznamnější průřezvý faktr jak pr rzvíjení dmén specializace a šířeji pr rzvj invačníh pdnikání, tak pr zlepšení kvality a výzkumu a vývje 2. Přehled strategických a kncepčních dkumentů ČR, které jsu v Nárdní RIS3 explicitně uvedeny Název dkumentu Rk vzniku Zpracvatel Analýza stavu výzkumu, vývje a invací v České republice a jejich srvnání 2012 ÚV ČR - RVVI se zahraničím v rce 2012 Aktualizace Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací České republiky na 2012 ÚV ČR léta 2009 až 2015 s výhledem d rku 2020 Cestvní mapa ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a 2011 MŠMT invace Digitální Česk v Cesta k digitální eknmice 2013 MPO Exprtní strategie ČR pr bdbí 2012 až MPO Mezinárdní audit výzkumu, vývje a invací v ČR 2011 MŠMT Nárdní invační strategie České republiky 2011 MPO Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací ČR na léta ÚV ČR Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a 2012 ÚV ČR - RVVI invací Nárdní prgram refrem České republiky ÚV ČR Strategie hspdářskéh růstu České republiky 2005 ÚV ČR - RVVI Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 MPO 2012 až 2020 Strategie rzvje lidských zdrjů pr Česku republiku Strategie vzdělávací plitiky České republiky d rku MŠMT Pracvní návrh hlavních závěrů analytických pdkladů pr stanvení 2014 Facilitátr RIS3 výzkumné specializace ČR Pririty MPO pr blast průmyslvéh výzkumu, vývje a invací pracvní verze 2014 MPO 1.3 Vznik Strategie inteligentní specializace v ČR Příprava Nárdní RIS3 strategie a jejích krajských přílh začala v květnu 2013 analytickými pracemi v krajích. Tyt práce byly prvázeny budváním partnerství v krajích pr účely krajských RIS3, čast s využitím již existujících struktur, např. pr účely reginálních invačních strategií. Výstupy práce a diskusí, které pstupně d května vznikaly v krajích, byly jedním ze zdrjů pr návrh nárdníh dkumentu RIS3, k němuž krajské dkumenty tvří přílhy. Nárdní RIS3 je však samstatným dkumentem, nejedná se suhrn či excerpci krajských přílh. Nárdní RIS3 je určujícím nárdním dkumentem a krajské přílhy jeh zaměření jednak specifikují a upřesňují, zvláště v případě navrhvaných specializací, a v některých případech také dplňují návrhy specifických intervencí, reflektujících zvláštní pdmínky jedntlivých krajů. 2 Intervence d vzdělávání se řídí Strategií vzdělávací plitiky ČR d rku 2020 a Dluhdbým záměrem rzvje VŠ, který je ex-ante kndicinalitu pr blast VŠ vzdělávání.ris3 nepředstavuje předběžnu pdmínku pr blast vzdělávání. 9

10 Krajské přílhy a jejich bsah byly krdinvány s Nárdní RIS3 a v prcesu přípravy dkumentů na bu úrvních prbíhala intenzivní diskuse zpracvatelských týmů. Práce na nárdním dkumentu byly zahájeny v listpadu 2013 pté, c byla zahájena práce Facilitátra RIS3. Nárdní RIS3 byla zpracvána v návaznsti na stávající strategické dkumenty ČR, a t především následující: Nárdní invační strategie České republiky Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až 2020 Aktualizace Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem d rku 2020 Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací Nárdní prgram refrem České republiky 2014 a další Vedle výše uvedených dkumentů byl využit také dílčích analytických prací zpracvaných dříve různými subjekty, vč. specifických reginálních strategií a dále analýz zpracvaných na reginální, nárdní i mezinárdní úrvni a dalších dkumentů. Pr návrh vybraných dmén, v nichž má ČR silný ptenciál pr inteligentní specializaci byly zpracvány vlastní analýzy, které pskytují rámec pr přesnější zacílení intervencí. Data a analýzy byly aktualizvány k datu Následující aktualizace budu prváděny dle ptřeby v průběhu realizace RIS3. Zdrjem návrhu dmén specializace byly rvněž pdklady účelvě zpracvané v průběhu června září 2014: Pracvní návrh hlavních závěrů analytických pdkladů pr stanvení výzkumné specializace ČR, zpracvaný pr skupinu III. MŠMT Technlgickým centrem AV ČR Pririty MPO pr blast průmyslvéh výzkumu, vývje a invací pracvní verze, zpracvané MPO Návrhy vzešlé z bu pdkladů byly zhledněny v návrhu specializace v příslušné kapitle. Oblasti specializace, ppsané analyticky a navržené ve zvláštní kapitle Nárdní RIS3 byly zpřesněny v krajských přílhách v prbíhající diskusi s pdnikateli, výzkumníky a představiteli veřejné správy, které byly zahájeny v krajích v bdbí mezi zářím 2013 a únrem 2014 ( entrepreneurial discvery prcess na úrvni krajů). Tent prces v krajích pkračval d července 2014 a jeh pkračvání je plánván p zahájení implementace RIS3. Nárdní RIS3 využila entrepreneurial discvery prcess v krajích k dplnění, resp. specifikaci dmén specializace na nárdní úrvni, jak vyplývá z kapitly Výzkumná a eknmická specializace České republiky. Nárdní RIS3 strategie pršla během rku 2014 více klvým a vícestupňvým pjednávacím a připmínkvacím prcesem, na jehž základě byla upravvána až d stávající verze: dkument byl třikrát prjednán a pté schválen Nárdní RIS3 krdinační radu (v lednu, červnu a říjnu 2014) a dále též prjednán v rámci entrepreneurial discvery prcess v pdbě kulatéh stlu se zástupci předních pdniků a výzkumných rganizací (v lednu 2014) a navazujících 4 invačních platfrem (v říjnu 2014). 10

11 Sučástí Nárdní RIS3 jsu již zmiňvané krajské přílhy. Smyslem krajských přílh je identifikvat zvláštnsti invačních systémů 3 v jedntlivých krajích, vysvětlit jejich suvislsti, a t s hledem a důrazem na vlastní specifické prjevy existující či ptenciální specializace v krajích. Přes hmgenitu hspdářství v České republice jsu reginální invační systémy v jedntlivých českých krajích značně dlišné, a t nejenm strukturu/pvahu jedntlivých částí invačníh systému, ale také institucinální vyvinutstí a zaktvením. Oba tyt důvdy jsu silným argumentem pr navržení specifických krajských intervencí, které budu reflektvat krajské zvláštnsti a budu dplňvat rzsáhlejší intervence realizvané z nárdní úrvně. Zpracváním krajských RIS3 přílh byli pvěřeni krajští RIS3 manažeři, kteří zahájili své aktivity v květnu Stav rzpracvání krajských přílh Nárdní RIS3 i stav vytváření krajských partnerství pr přípravu a realizaci intervencí pr inteligentní specializaci je v sučasnsti v jedntlivých krajích ČR dlišný. Tat dlišnst dráží zejména institucinální situaci v různých krajích, tedy zejména připravenst jedntlivých hráčů triple/quadruple 4 helix a plitickéh vedení v krajích pr tent typ partnerství. Některé kraje jsu připraveny lépe než jiné z bu hledisek, prtže již připravvaly a realizvaly své invační strategie v minulsti. V některých krajích je rzběhnutí aktivit pr přípravu krajských annexů btížnější, prtže aktivity a intervence na pdpru VaVaI (a inteligentní specializace) dsud nikdy nepřipravvaly, nezabývaly se jimi a nvě předkládaná kncepce RIS3 tak klade nárky na čast značné změny v přístupu těcht krajů k pdpře reginálníh rzvje a knkurenceschpnsti. Nicméně všech 14 krajských přílh byl v červenu září 2014 úspěšně schválen krajskými zastupitelstvy. 3 Kncept invačních systémů dle Cke (2002) neb Etzkwitz a Leydesdrf (2000) zahrnuje subsystém využití znalstí (firemní sektr, veřejnu správu) a subsystém prdukce znalstí (výzkumný subsystém) d kteréh patří například veřejné výzkumné rganizace, vyské škly, sukrmé výzkumné rganizace neb pdniky realizující výzkum, apd. Pkud se v Nárdní RIS3 hvří invačním systému, má se za t, že zahrnuje ba výše uvedené subsystémy. 4 Kncept trjité šrubvice (anglicky triple helix) (Etzkwitz, 1993, Etzkwitz a Leydesdrff, 2000) představuje analytický nástrj vhdný pr analýzu rganizačníh a institucinálníh uspřádání klíčvých aktérů invačníh systému, které pdmiňuje knkurenceschpnst reginů (blíže viz Blažek a Uhlíř, 2011). Pjem quadruple helix byl d dbrné literatury zaveden pměrně nedávn a zejména v suvislsti s knceptem inteligentní specializace. Jedná se rzšíření půvdníh knceptu triple helix tak, aby zahrnval rli neziskvéh sektru, který v některých invačních systémech (nárdních neb reginálních) může hrát také nezanedbatelnu rli. Viz také Etzkwitz, H. a Leydesdrff, L. (2000): The dynamics f innvatin: frm natinal systems and Mde 2 T a triple helix f university-industry-gvernment relatins. Research Plicy, vl. 29, pp ) neb Blažek, J. a Uhlíř, D. (2011): Terie reginálníh rzvje. Karlinum, Praha. 11

12 1.4 Účast pdnikatelů, výzkumníků a partnerů z triple/quadruple helix na přípravě a realizaci strategie inteligentní specializace Entrepreneurial discvery prcess Entrepreneurial discvery prcess v bdbí přípravy RIS3 Příprava RIS3 začala v krajích v první plvině rku Od září 2013 se rzběhl tzv. entrepreneurial discvery prcess, tedy prces vtahující jedntlivé pdnikatele, výzkumníky a představitele dalších subjektů triple/quadruple helix d přípravy RIS3 na krajské úrvni. Účast pdnikatelů a výzkumníků, představitelů veřejných rgánů a také neziskvéh sektru se dehrávala různými způsby a na něklika úrvních: pdnikatelské/invační platfrmy, představují skupiny, v nichž převažují pdnikatelé a účastní se jich výzkumníci a další představitelé triple/quadruple helix; krajské rady pr invace, které představují řídící struktury krajských RIS3, ale i v nich jsu mim další členy zpravidla také zástupci pdnikatelů; ad hc jednání a setkání s pdnikateli a výzkumníky, která byla rganizvána krajskými RIS3 manažery ve splupráci s krajskými samsprávami; návštěvy pdniků a výzkumných pracvišť, rzhvry ptřebách a bariérách invačníh prcesu v kraji; Pdrbnější infrmace prcesu účasti pdnikatelů, výzkumníků a dalších subjektů v krajích v průběhu přípravy krajských přílh a Nárdní RIS3 jsu uvedeny vždy v příslušné krajské přílze. Účast pdnikatelů a výzkumníků a dalších představitelů triple/quadruple helix byla v každém kraji rganizvána pněkud jiným způsbem, přiměřeným a dpvídajícím pdmínkám v daném kraji. Rvněž tak se v některých krajích nepdařil mbilizvat zástupce neziskvé sféry, prt se hvří triple/quadruple helix, nikliv jen quadruple helix. Knzultace a účast pdnikatelů a výzkumníků (a dalších subjektů) byly v každém kraji rganizvány různým způsbem. V některých krajích byly ustaveny brvé invační platfrmy pr vybrané znalstní či hspdářské dmény specializace, v jiných se v tét fázi jednal platfrmy rganizvané tematicky, tedy např. k prblematice lidských zdrjů, pdnikavsti apd. Zástupci pdnikatelů, výzkumníků a dalších subjektů v krajích byli knzultváni a účastnili se přípravy RIS3 v něklika klech průběžně a pakvaně p celu dbu zpracvání krajských přílh až d dby jejich schvalvání v krajských zastupitelstvech. Celkvě se ve 14 krajích prcesu přípravy RIS3, určvání pririt a návrhu patření a intervencí, a zejména návrhu dmén specializace účastnily různu frmu stvky subjektů jak pdnikatelských, tak výzkumných, ale také subjektů z neziskvé sféry a představitelé veřejné správy. V krajích byly knzultvány především krajské přílhy, avšak účastníci měli příležitst vyjadřvat se také k návrhům Nárdní RIS3. Jejich návrhy byly knzultvány prstřednictvím RIS3 manažerů a byly přiměřeně zapracvávány d Nárdní RIS3, a t zejména v případě dpručení a návrhů na specifikaci či bližší určení (neb napak dplnění) dmén specializace, které byly navrhvány na nárdní úrvni. Dmény specializace na nárdní úrvni jsu tedy výsledkem kmbinace identifikvání ptřeb a specializací na nárdní úrvni a reflexí ptřeb, názrů a dpručení na úrvni krajské. 12

13 Nárdní RIS3 byla prjednána na kulatém stle pdnikatelů a výzkumníků v lednu Tent kulatý stůl byl zárdkem invačních platfrem na nárdní úrvni. Nárdní invační platfrmy byly připravvány a ustavvány d května d července Jejich první jednání se dehrál ve dnech 6. a 7. října Nárdní invační platfrmy byly svlány pr následující dmény specializace, kmbinující znalstní a hspdářské specializace identifikvané v RIS3 dále: Strjírenství, výrba a distribuce el. energie, elektrtechnika IT služby a sftware, elektrnika, elektrtechnika Výrba dpravních prstředků Léčiva a medicínské technlgie Invační platfrmy byly zaměřeny na verifikaci, zejména všem na dplnění návrhů Nárdní RIS3 s důrazem na navržení pririt a na dpručení, z nichž budu vyplývat zaměření chystaných intervencí. Další jednání nárdních invačních platfrem je plánván na leden/únr Nárdní invační platfrmy se budu v prvním rce scházet častěji, než je becný návrh v kapitle Implementace, tj. s frekvencí cca 3 4 měsíců. V následujících letech se budu scházet pdle ptřeby, zpravidla 2x rčně. Rle nárdních invačních platfrem a krajských invačních platfrem je pdrbně ppsána v kapitle Implementace. Prvázanst nárdních a krajských invačních platfrem je zajištěna jednak účastí některých členů krajských invačních platfrem v nárdních platfrmách, jednak mžnstí účasti představitelů z nárdní úrvně na jednáních krajských invačních platfrem. Entrepreneurial discvery prcess v průběhu realizace RIS3. Prces účasti pdnikatelů a výzkumníků a dalších zástupců quadruple helix při hledání příležitstí pr psilvání a rzvíjení specializace bude zajišťván především v invačních platfrmách na nárdní i krajské úrvni, a dále pak v krajských radách pr invace. Klíčvu rlí invačních platfrem je specifikace navržených dmén specializace, diskuse a návrhy na jejich prfilaci, identifikace ptřeb ve vybraných dménách, identifikace příležitstí ve vybraných dménách specializace a dpručvání intervencí veducích k psílení dmén specializace a jejich hspdářských přínsů. V tmt smyslu je pr realizaci RIS3, zacílení intervencí a dsažení výsledků RIS3 prces zapjující zejména pdnikatele a výzkumníky frmu invačních platfrem zcela klíčvý a nenahraditelný. 13

14 2. Výchdiska strategie inteligentní specializace v ČR 2.1 Výchdiska pr hdncení knkurenceschpnsti Česká republika v prvním bdbí transfrmace d zhruba plviny devadesátých let d první dekády dvacátéh prvníh stletí čerpala ze zdrjů knkurenční výhdy zalžené na dstupnsti kvalifikvané pracvní síly, která byla (a je) nákladvě efektivnější než u blízkých západních susedů. Masivní příliv zahraničních investic zaměstnal velké mnžství lidí a pstupné zvyšvání efektivity řízení u nás pdnikajících zahraničních firem i pstupný přesun sfistikvanějších aktivit vedl k růstu prduktivity i exprtní výknnsti. Česká republika měla v tét dbě jedinečné pstavení na trhu přímých zahraničních investic, především díky technlgické vyspělsti pracvní síly, kvalitně řízené agentuře CzechInvest, vládním pbídkám, vstupu ČR d NATO a EU a plze ve středu Evrpy v blízksti hlavních evrpských trhů. Tyt pdmínky ve své kmbinaci zajistily ČR pzici premianta mezi zeměmi bývaléh výchdníh blku. Česká eknmika rzvinula svu pzici kvalitní výrbní základy pr splečný evrpský trh v prstru mezi nákladvě dražšími zeměmi západní Evrpy a sučasně nákladvě knkurenceschpnějšími zeměmi ve střední a výchdní Evrpě a v rzvíjejících se eknmikách. V bdbí mezi rky ČR udržvala i přes pkračující restrukturalizaci vysku zaměstnanst v průmyslu 5, která byla pdprvána především PZI výrbníh typu (pdbně jak Plsk, Slvensk a Maďarsk). Tat průmyslvá specializace v rámci Evrpy byla hlavním zdrjem vyskéh eknmickéh růstu země v tmt bdbí. Prstr mezi levnějšími a méně kvalitními zeměmi a nákladvě dražšími státy, který vyplňuje ČR, se ale začíná zužvat s tím, jak rstu ceny vstupů v ČR a zárveň se zlepšuje pměr mezi kvalitu a výrbními náklady v statních zemích výchdní Evrpy a Asie. Zásadním výchdiskem výše ppsanéh vývje české eknmiky je měnící se charakter rganizace světvé eknmiky. Ta je stále více prpjena nejen prstřednictvím mezinárdníh bchdu, ale také prstřednictvím glbálních prdukčních sítí 6. Tyt sítě jsu uspřádány tak, aby pkud mžn s rstucí efektivitu byly schpny bsluhvat stále se měnící celsvětvu sptřební pptávku. Hlavní rganizační silu těcht prdukčních sítí jsu velké nadnárdní firmy, které využívají cenvé, regulační a jiné (např. dstupnst specifické znalsti či kmpetence) rzdíly mezi státy a reginy k ptimalizaci způsbu rganizace vlastních aktivit a jejich lkalizaci. Sučástí ptimalizace je také rzhdvání tm, jaké aktivity vyknávat interně a jaké utsurcvat. Způsb rganizace glbálních prdukčních sítí vlivňuje výsledné gegrafické rzmístění jedntlivých typů aktivit (dílčích částí hdntvéh řetězce). Rstucí míra vertikální dezintegrace hdntvých řetězců zvýšila důležitst ddavatelsk-dběratelských vazeb a umžnila zapjení dmácích firem d glbálních prdukčních sítí. 5 Pdrbně viz tabulka 10 v přílze. 6 Kncept glbální prdukční sítě (Glbal Prductin Netwrk) či glbálníh hdntvéh řetězce (Glbal Value Chain) zahrnuje nejen výrbní aktivity, ale i celu škálu z phledu firem servisních aktivit (finanční služby, pradenské služby, lgistika ad.). 14

15 Z hlediska výše ppsanéh vývje se však paradxně ČR phybvala prti lgickému psunu zdrjů knkurenční výhdy 7. Čast dcházel k dwngradingu restrukturalizace českéh průmyslu a příchd výrbních PZI sice umžnily české eknmice a zde půsbícím pdnikům zapjit se d glbálních prdukčních sítí, ale puze na nízkých pzicích prdukcí jednduchých výrbků s nižší přidanu hdntu využívající méně kvalifikvanu pracvní sílu. V některých případech dcházel až k deskillingu pracvní síly kvůli převažujícímu využívání méně kvalifikvaných pracvníků na rutinní úkly s minimální znalstní nárčnstí. Zaměstnanst ve velkých průmyslvých pdnicích vládaných zahraničními vlastníky, kteří využívají nejlepší dstupnu pracvní sílu, zúžila prstr pr tvrbu nvých na znalstech zalžených vysce růstvých českých firem. Dchází k situaci, kdy třída talentvaných lidí s předpklady pr pdnikatelsku kariéru je zaměstnána na pzicích středníh a vyššíh managementu zahraničních firem a tit lidé se nezapjují d pdnikání. Přidaná hdnta těcht lidí pr česku eknmiku nemá stejný dluhdbý dpad, jak kdyby tvřili rapidně rstucí invační firmy rientvané na glbální trh. Vyská závislst na zahraničních firmách ve výše ppsaném smyslu a předchzí desetiletí přerušení sukrméh pdnikání ( ) vedl k praktickému vymizení pdnikatelskéh řemesla. Ztráta/nerzvinutí zkušenstí s řízením firem v mezinárdním knkurenčním prstředí je z phledu rzvje invačníh ptenciálu eknmiky zásadním výchdiskem. Navíc pdnikatelé mají v české splečnsti špatnu image (zejména ti úspěšní) a pvěst pdnikání je některými z nich pškzvána. T dále demtivuje úspěšné a zkušené jedince v zaměstnaneckých pzicích d vstupu d pdnikání 8. Krmě samtné nízké intenzity zakládání firem 9 a stagnující míry nvé pdnikatelské aktivity 10 zárveň nedchází v dstatečné míře k rzvji pdnikatelských kmpetencí a systému pskytvání rizikvéh kapitálu a prstředí pr rzvj glbálně rientvaných firem s výrbky a službami pr kncvé zákazníky. Nvé rychle rstucí výrbní firmy čast vznikají klem zahraničních pdniků a jsu napjeny přím či zprstředkvaně (svým exprtem kmpnentů neb i slžitějších mdulů zahraničním zpracvatelům knečných výrbků) na zahraniční firmy půsbící v ČR i v cizině. T prspěl eknmice jak celku, i dmácím firmám. Ty získávaly přístup k knw-hw, zkušenstem a zprstředkvaně také přístup na trhy, byť se čast nedstaly přím ke klíčvé znalsti kncvých zákazníků/uživatelů a jejich ptřeb, cž je jednu z hlavních bariér pr kvalitní anticipaci invační pptávky. Významným důsledkem pr sučasnst byl také t, že pr české dmácí pdniky je btížnější rzvíjet se nezávisle, resp. knkurvat (zavedeným zahraničním firmám) na nárčných trzích a vstupvat na nvé trhy, ve smyslu prduktvém i teritriálním. Výše ppsaná situace vedla k prhlubení specializace zpracvatelskéh průmyslu ČR, na jejíž pzici se tlačí země s nižšími náklady, 7 Glbal Cmpetitiveness Reprt (WEF) rzlišuje glbálně tři vývjvé fáze eknmik, kterými země pstupně prcházejí: 1) knkurenční výhda eknmiky zalžená na dstupnsti faktrů; 2) Knkurenční výhda zalžená na růstu efektivity využití zdrjů; 3) knkurenční výhda zalžená na invacích. 8 blíže viz výsledky Glbal Entrepreneurship Mnitr 2011 pr ČR. 9 Pčet nvě vzniklých firem v ČR klesal v bdbí , tedy v dbě hlavníh přílivu PZI (viz tabulka 11 v přílze). 10 Nvá pdnikatelská aktivita zahrnuje pdle Glbal Entrepreneurship Mnitr jedince, kteří prvádějí knkrétní krky k zalžení pdnikání neb vedu firmy mladší než 42 měsíců její míra ve skupině lidí ve věku let pklesla mezi rky 2006 a ,21 %. 15

16 které pstupně zlepšují pměr cena-kvalita v u nás klíčvých průmyslvých brech autmtive 11, elektrnika, elektrtechnika, strjírenství. Zejména v psledních 10 letech se bjevuje stále více tzv. endgenních šampiónů, tedy rychle rstucích firem zakládaných, vlastněných a řízených českými bčany. Ty zakládají svůj růst na v ČR vzniklých znalstech a jejich zhdncení pmcí invací 12, nikliv na přebírání knw-hw a využívání zahraniční pdnikavsti. Pčet i síla těcht firem se sice pstupně zvyšuje, ale v eknmice ČR stále nedsahují významu srvnatelnéh s firmami zahraničními. Právě rbustnější a výknnější sektr endgenních firem by měl být základním pilířem dluhdbě udržitelnéh hspdářskéh růstu ČR. Ve stejné dbě se naši dříve zastávající knkurenti (zejména Plsk) zlepšují v kultivaci i prezentaci vlastníh institucinálníh a pdnikatelskéh prstředí, zatímc kvalita českéh prstředí pr pdnikání v širkém slva smyslu se pdle nezávislých hdncení zhršuje. Celkvá pzice ČR se v prvnání s statními státy pdle Glbal Cmpetitiveness Reprt 13 trvale zhršuje. Česká republika klesla v suhrnném indexu knkurenceschpnsti z 29. místa v rce 2006 na 46. pzici ve vydání žebříčku (z celkvéh pčtu 148 zemí). Mírné zlepšení pzice (na 37. míst) v aktuálním žebříčku WEF ( ) zatím nelze hdntit jak změnu trendu 14. Ačkliv se pčet srvnávaných států zvýšil, suhrnná knkurenceschpnst ČR se zhršila v bdbí i abslutně (Index knkurenceschpnsti klesl ze 4,7 na 4,4). Nejvíce zastáváme za invačně taženými eknmikami v blasti Institucí ( 1,4 b.) a Invací ( 0,8 b.). Nejhůře hdncenými dílčími aspekty institucinálníh prstředí jsu především důvěra veřejnsti v plitiku (146. míst), zátěž vládních regulací (135. míst), účinnst právníh rámce (126. míst), prtekční rzhdvání státní správy (123. míst), využívání veřejných prstředků (115. míst) a etika v chvání firem (109. míst). Přitm právě nekvalita institucinálníh prstředí je pravděpdbně jednu z významných příčin záprné bilance mbility talentů v ČR, kteří jsu klíčvu pdmínku rzvje invačně zalžené knkurenceschpnsti, a zárveň přím mezuje vlastní knkurenceschpnst firem. V blasti invací je jak největší prblém vnímána nízká vládní pptávka p pkrčilých technlgických řešeních (124. míst) a rychle se zhršuje také dstupnst kvalitních výzkumníků a inženýrů (64. míst), cž suvisí i se záprnu bilancí talentů a kvalitu vzdělávacíh systému (zejména jeh výstupy). T snižuje šance v ČR půsbících firem na rzvj glbálně uplatnitelných znalstí a jejich aplikaci pmcí invací i atraktivitu země pr VaV aktivity NNS 15. Jak největší bariéry pr pdnikání uvádí manažeři firem nejčastěji krupci (17,2 % dpvědí) a neefektivní vládní byrkracii (12,6 %). Česká republika zaznamenala mezi rky v prvnání s statními zeměmi ve střední Evrpě největší prpad v suhrnném hdncení pdmínek pr pdnikání (tzv. Easy f Ding Business 11 Jak autmtive je značván br eknmiky spjatý s výrbu mtrvých vzidel a jejich příslušenství. 12 Pkud není uveden jinak, v Nárdní RIS3 je užíván pjmu invace ve smyslu eknmické invace, tj. v užším smyslu měřitelnéh eknmickéh přínsu. 13 Žebříček vydávaný Wrld Ecnmic Frum prvnává knkurenceschpnst jedntlivých států na základě hdncení manažerů nejvýznamnějších firem v jedntlivých státech dplněný primární statistická data. Žebříček je d určité míry subjektivní např. respndenti ze západní Evrpy mhu být při hdncení kvality institucinálníh prstředí více citliví než ti ze zemí na Blízkém výchdě neb v pstsvětských republikách. I přest jsu výsledky žebříčku širce respektvány. Pdrbné hdnty a přadí jsu uvedeny v přílze v tabulce č. 15 a 16 a grafu č Zlepšení je dán především zlepšením něklika indikátrů v pilířích Instituce, Makreknmické prstředí a Finanční trhy, v nichž se nacházejí ukazatele, v nichž se ČR psunula cca 50 míst v žebříčku. Zlepšení patrně suvisí s vládními úsprnými patřeními v minulých letech, lépe je hdncen i právní prstředí. 15 NNS=Nadnárdní splečnsti 16

17 Index 16 ). Ze 41. místa klesl na 75. pzici (ze 189 hdncených států), zatímc klní země a knkurenti České republiky buď vylepšvaly svu pzici (Slvinsk, Plsk, Rumunsk, Rakusk) neb si puze mírně phršily (Maďarsk, Německ, Slvensk). Z dílčích pdmínek pr pdnikání je v kmparaci s statními zeměmi v ČR nejhrší situace při zalžení pdnikání (vyřízení elektrické přípjky d firmy trvá v průměru 279 dní a je nutných 6 různých pvlení; k zalžení a registraci firmy je ptřeba 9 prcedur trvající v průměru 19 dní 17 ). Dalšími blastmi, které nejvíce ztěžují pdnikání v ČR, je administrativní nárčnst při placení daní a prblematická chrana investice. Mezinárdní žebříčky sledující knkurenceschpnst a pdnikatelské prstředí ptvrzují, že ČR v těcht letech ztrácí v prvnání se svými hlavními knkurenty ve středevrpském prstru i vůči statním zemím světa. Ačkliv tat hdncení mají svá metdická úskalí, prpad ČR v některých jejich aspektech je tak zřejmý, že je nutné h brát na zřetel. V tét dbě ještě dznívají některé velké a důležité investiční prjekty, jak například Hyundai a technlgicky vyspělá pracvní síla je rzdělena a zapjena v glbálních hdntvých řetězcích. ČR ale již přestává být atraktivní destinací pr PZI výrbníh typu jak v předchzích 10 letech. Příčinu je výše uvedené zhršvání prstředí pr pdnikání (abslutně i relativně vůči hlavním knkurentům) a také t, že nabídka levných základních výrbních faktrů na světvých trzích neustále rste a ČR je tak vystavena stále větší knkurenci ze strany rzvíjejících se zemí. Zahraničních investic směřujících d ČR za specifickými glbálně uplatnitelnými kmpetencemi a knw-hw je minimum, ale pstupně přibývá firem, které tu umisťují znalstně nárčnější aktivity 18 vyžadující zapjení kvalifikvanějších pracvníků (knstrukce, vývj, design). ESI fndy EU, které představují brvsku příležitst pr urychlení zapčatých strukturálních změn v eknmice a psílení ptenciálu budvat invacemi taženu knkurenční výhdu, rstu na významu splečně s nástupem glbální hspdářské krize, ale jejich velká část je bhužel prstavěna / sptřebvána ve stavebnictví (a t včetně těch, které byly určeny na pdpru invací). Výzkum a následně i vývj patří mezi základní předpklady rzvje knkurenceschpnsti a trvale udržitelnéh rzvje. V ČR byl v prgramvém bdbí vybudván 40 Reginálních VaV center a 8 Evrpských center excelence. Tat centra VaV jsu důležitá pr další rzvj výzkumné základny v ČR a mají značný ptenciál pr psílení mezinárdní knkurenceschpnsti ČR, pkud se výsledky výzkumu bude dařit uplatňvat v praxi. Reginální VaV centra se díky svému brvému zaměření a strategickému umístění mhu stát významnými zdrji rzvje aplikvanéh výzkumu v krajích ČR a rvněž představují ptenciál rzvje splupráce mezi pdniky a výzkumem. Dchází sice k pstupnému psilvání prblémvé rientace výzkumu financvanéh z veřejných zdrjů, nicméně dsud přetrvávají nedstatky v kmunikaci mezi výzkumnými rganizacemi a firemní sféru. Je nutné, aby dšl k prhlubení dialgu mezi běma sférami, který by v důsledku vedl k lepšímu transferu znalstí d praxe, k navázání skutečné splupráce ve výzkumu, s důrazem na strategická bádání, prblémvě rientvanu vlbu témat, interdisciplinaritu a sulad se splečenskými výzvami. Vedle rzvje splupráce a excelence ve výzkumu je rvněž třeba rzvíjet prstředí pr kvalitní řízení výzkumu a přens jeh výsledků d praxe veducí ke zvýšení přínsů 16 Žebříček Ding Business sestavvaný Wrld Bank sleduje kvalitu pdmínek pr pdnikání z phledu regulatrníh rámce a chrany vlastnických práv. Pdrbné hdnty a přadí jsu uvedeny v přílze. 17 Žebříček Ding Business. 18 Ať už nvé neb nahrazující méně znalstně nárčné výrbní aktivity. 17

18 výzkumu pr splečnst i hspdářsku sféru, jakž i pdmínky pr šíření výsledků kvalitníh výzkumu a vývje frmu jejich ppularizace. Na prahu rku 2014 se tedy ČR nachází v situaci, kdy hlavním tahunem eknmiky je průmyslvá specializace, na kteru je navázána i řada kmerčních služeb. Zatím nižší význam 19 v dmácí eknmice mají znalstně intenzivní služby (tzv. knwledge-intensive services KIS), kde se ve vyspělých eknmikách kncentruje značná část invací. Jedním z pzitivních příkladů v ČR jsu IT a sftwarvé služby, u nichž vzrůstá význam v eknmice ČR i exprtní výknnst. Aktivity s nejvyšší přidanu hdntu se nejčastěji realizují na pčátku (VaV) a na knci (marketing, prdej, kntakt se zákazníkem) prdukčníh řetězce a právě vznik těcht aktivit je ptřeba pdněcvat neb je d ČR přilákat a dále je rzvíjet. Rzvinutst průmyslu a technických kmpetencí pracvní síly může prti tmu být silnu stránku v suvislsti s příležitstí předpkládané částečné re-industrializace Evrpy 20. Cílem Strategie inteligentní specializace je vytvřit na nárdní i reginální úrvni takvé prstředí a aktivity, které demknu příležitsti pr vznik českých firem rstucích v důsledku glbální pptávky kncvých zákazníků p místně vytvářených invacích, cž zvýší schpnst ČR vlastními silami vlivňvat svůj hspdářský růst a sníží závislst na dvzu pdnikavsti a strategickém řízení ze zahraničí. Takvý růst a jeh příspěvek k českému HDP je kvalitativně a z hlediska dluhdběji udržitelné knkurenční výhdy významnější než jen psun v přidané hdntě a znalstní nárčnsti aktivit realizvaných v ČR zahraničními firmami, pkud tyt firmy nečerpají místní znalsti. Přest je důležité se sustředit i na pbčky zahraničních firem a jejich upgrading 21 v hdntvých řetězcích a zvyšvání znalstní nárčnsti jejich aktivit, prtže v české eknmice hrají významnu rli. V suvislsti s některými glbálními rganizačními trendy vyvstávají v tét blasti pr ČR nvé příležitsti i hrzby Makreknmický rámec Z makreknmické perspektivy patřil bdbí mezi rky 2002 a 2008 mezi nejúspěšnější v histrii České republiky. Reálný rční růst HDP se phybval mezi 2 a 7 % a patřil k nejvyšším v Evrpě. Hlavním zdrjem knkurenceschpnsti a růstu české eknmiky na straně nabídky byl růst prduktivity práce (na zaměstnanu sbu), která přispívala v tmt bdbí ze 3/4 k růstu reálnéh HDP. Příčinu byl především masivní příliv přímých zahraničních investic 23 a následné využití jejich výrbních kapacit při růstu glbální pptávky p rce Zahraniční firmy zprstředkvaně vlivňvaly svu pptávku i firmy dmácí. Na t, že příliv PZI byl rzhdujícím faktrem růstu suhrnné prduktivity, ukazují různé průběžné studie 24. Ty prezentvaly velký rzdíl v prduktivitě a exprtní výknnsti mezi segmenty zahraničních firem a firem bez účasti zahraničníh kapitálu. 19 v EU v průměru tvří KIS 40 % zaměstnansti, v ČR puze 32 % (rk 2011). Ke sbližvání dchází jen velmi pmalu. 20 Předpkládaný částečný návrat výrbních aktivit d EU je reakcí na rstucí náklady v Číně a v dalších rychle se rzvíjejících především asijských eknmikách, větší autmatizaci výrby, rstucí ptřebu pružnějších reakcí na ptřeby zákazníků v EU a těsnější sepětí výrby s výzkumem a vývjem. 21 Psun výše v hierarchii hdntvých řetězců blíže ke kncvým trhům/zákazníkům. 22 Blíže ppsán v části světvých rganizačních trendech. 23 Příliv PZI byl pdpřen zejména prbíhající transfrmací české eknmiky, vládní plitiku lákání PZI ale i vstupem ČR d EU. 24 Např. ČSÚ (2012) Firmy se zahraniční majetkvu účastí v eknmice ČR: slabily neb dále sílí? 18

19 Průměrný reálný rční růst HDP Graf 1: Průměrný reálný rční růst HDP v bdbí a , vybrané státy EU 7 6 Rumunsk Slvensk Slvinsk Maďarsk ČR EU 27 EU 15 Rakusk Německ Plsk Průměrný reálný rční růst HDP Zdrj: Eurstat (Annual natinal accunts Real GDP grwth rates), vlastní úpravy Přest byl růst prduktivity práce v ČR prti některým statním státům výchdní Evrpy nižší. Zejména je t patrné v bdbí p rce 2008, kdy prduktivita práce v ČR stagnvala (v letech 2009 a 2012 reálně i vůči průměru EU 27 dknce klesala). Napak v Plsku, Rumunsku a krmě rku 2009 také na Slvensku prduktivita práce rstla rychleji, než byl průměr EU Na výdajvé straně eknmiky byl hlavním zdrjem eknmickéh růstu čistý exprt, který se pdílel na růstu HDP v psledních 10 letech z více než 45 %. O nadprůměrném vlivu zahraničníh bchdu na eknmiku ČR svědčí i prvnání s průměrem EU 27, kde se ve stejném bdbí pdílel čistý vývz na růstu HDP puze 21 %. Pzitivní vliv exprtu přetrval i v bdbí p rce 2008, přičemž celkvým trendem je zvyšvání přebytků zahraničníh bchdu (rste bjem vývzu nad dvzem). T nepřím naznačuje, že mezi výrbními a mntážními aktivitami NNS ve zpracvatelském průmyslu na území ČR pstupně rste prdukce relativně slžitějších kmpnent s vyšší přidanu hdntu a finálních prduktů, zatímc významná část jednduchých dílů se dváží. Pstupný přesun aktivit s vyšší přidanu hdntu u pbček NNS je stále mtivván zejména nákladvu efektivitu 26, nikli přístupem k jedinečnému glbálně uplatnitelnému knw-hw a znalstem. Paradxně tak přetrvává mdel práce ve mzdě jen s pstupným kvalifikačním psunem d využívání mntážních dělníků k inženýrům zaměstnaným na aktivitách knstrukce a vývje. Ačkliv existují výjimky (a jejich pčet rste), většina vývjvých aktivit pbček NNS v ČR se nachází na spdním knci hdntvéh řetězce (slžitější knstrukční úkly, přizpůsbvání výrbků místním trhům apd.), nejedná se klíčvé krprátní VaV kapacity. Hlavním mtrem vyské exprtní výknnsti ČR byla zahraniční pptávka p prduktech z ČR, která byla naplňvána pbčkami NNS výrbníh typu, z čehž prfitvaly svými subddávkami i dmácí firmy. Méně se na tm pdílela rstucí knkurenceschpnst a exprtní výknnsti endgenních firem. 25 Vývj prduktivity práce je znázrněn v grafu č. 8 v přílze. 26 Velmi dbrý pměr mezi technickými kmpetencemi a cenu pracvní síly je jedním z hlavních důvdů pr umisťvání sfistikvanějších a v pdnikvé hierarchii důležitějších funkcí typu vývje, knstrukce a designu. 19

20 Bilance ZO Dynamika vývzu Graf 2: Vývj zahraničníh bchdu ČR, Bilance ZO (sald/hdp v %) mezirční dynamika vývzu (%) Zdrj: ČSÚ zahraniční bchd (přeshraniční pjetí), ČSÚ nárdní účty (HDP výrbní metdu) Hlavním cílvým exprtním trhem zůstává EU, kam směřuje více než 80 % hdnty exprtu. Její pdíl v čase mírně slabuje, cž je dán zejména eknmicku stagnací států EU a tamní nižší pptávku p prduktech vyráběných v ČR. Vysce aktivní bilance zahraničníh bchdu s většinu zemí EU je důsledkem lkalizace výrbních kapacit zahraničních (zejména evrpských) firem d ČR, přičemž schpnst bsazvat tyt nárčné zahraniční trhy tkví v aktivitách lkalizvaných v zahraničí, ve většině případů se nejedná aktivity řízené z ČR neb využívající místní schpnsti tyt trhy bsadit. V psledních letech však dchází k pstupnému snižvání dříve silně pasivní bilance ČR s statními vyspělými eknmikami, cž může značit rstucí schpnst místních pdniku bsazvat nárčné zahraniční trhy i mim EU. I přest zůstává bjem zahraničníh bchdu s statními vyspělými eknmikami mim EU vzhledem k jejich veliksti nízký. V glbálním phledu rychle rstucí asijské trhy zatím nejsu ve větší míře úspěšně bsazvány českými firmami. Je pravděpdbné, že některé české výstupy jsu na těcht trzích realizvány prstřednictvím reexprtu, kdy na tyt trhy ddávají výrbky zahraniční firmy, pr které fungují české pdniky jak subddavatelé meziprduktů. Samtné české firmy všem příležitsti na asijských trzích nemají pd kntrlu a neumí jich tedy plně využít. Nákladvá knkurenceschpnst české eknmiky se pstupně vyčerpává. V ČR se reálné jedntkvé náklady práce 27 zvýšily mezi rky ,4 %, cž je 5. nejvyšší hdnta v EU 27 a p Estnsku a Slvinsku třetí nejvyšší hdnta z nvých členských zemí (viz graf 12 v přílze). Práce ve vztahu k hdntě vyrbenéh prduktu v ČR zdražila. Temp růstu jedntkvých nákladů práce je v ČR mnhem vyšší než u Plska, Slvenska, Maďarska neb Rumunska, ale také vyšší než ve většině zemí západní Evrpy. Abslutní cena práce je v ČR stále mnhem nižší než v zemích západní Evrpy, ale vyšší než u přímých knkurentů Plska, Slvenska, Maďarska a Rumunska a rzdíl mezi ČR a těmit státy se zvyšuje. Atraktivita ČR jak cílvé destinace pr PZI výrbníh typu klesá a t se prjevuje i na klesající výši PZI a jejich struktuře (převažuje reinvestvaný zisk před investicemi d základníh kapitálu s budváním nvých prdukčních kapacit). 27 Reálné jedntkvé náklady prvnávají náklady za práci (náhrady na zaměstnance v běžných cenách) a prduktivitu (HDP v běžných cenách na zaměstnanst). 20

21 2.3 Světvé trendy Česku eknmiku a její knkurenceschpnst vlivňuje celá řada celsvětvých trendů, které mají pr nás charakter příležitstí neb hrzeb a v mnha případech půsbí prtichůdně. Trendy lze rzdělit na změny v rganizačním uspřádání světvé eknmiky a na druhé straně na tzv. Megatrendy, které vlivňují zejména světvu splečnst a světvu pptávku. Žádná z těcht dvu skupin nemůže zůstat při tvrbě Strategie inteligentní specializace bez pvšimnutí, nebť tyt trendy mají ptenciál významně zesílit neb slabit šance na úspěch a pzitivní dpady z našeh úsilí a investic. Organizační trendy jsu důležité, nebť jádr českých růstvých hspdářských aktivit je sučástí glbálních hdntvých řetězců. Celsvětvé sptřební megatrendy jsu důležité prt, že k vládání hdntvých řetězců většinu dchází u firem neb jejich uskupení, které mají přímý kntakt s glbální pptávku diktvanu kncvými zákazníky. Výčet trendů není vyčerpávající a jejich síla a způsb, jakým budu vlivňvat knkurenceschpnst české eknmiky, je různý a vzájemně se vlivňující Organizační trendy Fenmén glbalizace se v uplynulých 20 letech napln prjevil v ČR. Hlavní hybnu silu v eknmické glbalizaci byla dezintegrace hdntvých řetězců, která díky klesajícím bchdním bariérám umžnila silným NNS řídícím glbální prdukční sítě umisťvat/utsurcvat pdle ptřeby své aktivity v různých částech světa a ptimalizvat způsb rganizace vlastních aktivit. Nvá frma glbalizace se prjevuje tím, že NNS v sučasnsti nehledají p světě puze levné výrbní faktry, ale stále častěji i zdrje znalstí a unikátníh knw-hw a zejména klíčvé experty a talenty. Zvyšuje se tak glbální fluktuace talentů a klíčvých expertů, která není řízena puze NNS, ale samtnými talenty. T zvyšuje tlak na jedntlivé země (i ČR), aby byly schpny v glbální sutěži udržet/zlepšit své pstavení v tržních nikách, v kterých dkážu být glbálně knkurenceschpné a pskytnut své klíčvé znalstní zdrje (VaV rganizace, VŠ, a klíčvé talenty, experty) a zárveň se stát atraktivními pr příliv zdrjů znalstí zvenčí. T suvisí i s prměnu rganizace VaVaI aktivit NNS, kde jedním ze dvu hlavních trendů je kncentrace vlastníh VaV puze d něklika míst p světě, která dispnují právě výše ppsanu kmbinací znalstních zdrjů. Cílem je nejen zvýšit nákladvu efektivitu ale i prces tvrby znalstí a invací. Ke splupráci a získávání z phledu firmy externích znalstí z dalších důležitých ht spts služí sítě splupracujících výzkumných rganizací případně dalších subjektů. Tent prces může být pr ČR příležitstí u NNS půsbících zde již dluh dbu a v brech, kde má ČR glbálně knkurenceschpné výzkumné kapacity. Napak u NNS, které jsu v ČR mál zakřeněny a půsbí v brech, v kterých tu neexistují klíčvé výzkumné kapacity, může tent trend vést k přetrvávání výrb s nižší znalstní nárčnstí a zastaralými technlgiemi a vysku hrzbu jejich dchdu d zemí s nižšími náklady na vstupy neb d blízksti pdnikvých výzkumných a vývjvých center NNS. 21

22 Intenzivní glbální phyb talentů s sebu nese rizik pr ČR, kterým je dliv talentů 28, který není dstatečně nahrazván jejich příchdem ze zahraničí. Dstupnst talentů je kriticky důležitým předpkladem invačně zalžené eknmiky a změny v rganizaci glbálních prdukčních sítí zvyšují význam sutěže talenty a jejich speciální kmpetence. Pkud nenajdeme způsb, jak v tét sutěži uspět, bude naše hspdářská pzice ve světě nadále slabvat. Open innvatin je druhým sučasným trendem VaVaI aktivit firem, který prbíhá splu s kncentrací jádrvých VaV aktivit NNS 29. Hlavním cílem tevřenéh invačníh prcesu je využívat sítí a nvých zdrjů znalstí k identifikaci nvých příležitstí mim hlavní br půsbení firem. Smyslem je ve světě rzlžených znalstních sítí využívat krmě interních zdrjů i zdrje externí a hledat pdněty pr invace i vně firem. Firmy se se svými prblémy a ptřebami více tevírají a splupracují na jejich řešení a na tvrbě invací s externími partnery (firmami, VO, ddavateli/dběrateli), cž jim umžňuje prniknut k nvým řešením a aplikacím i v nvých blastech půsbení, které samy neumí identifikvat. Zejména velké NNS čast pskytují technlgie i část svéh duševníh vlastnictví externím partnerům a sndují tak nvé blasti aplikací. Kncept zárveň předpkládá i pskytvání znalstí firem/vo, které nejsu neb nemhu být efektivně využity na trhu, externím subjektům pmcí licencí / spin-ffů / jint-ventures. Z tevřené invace mhu čerpat i české firmy a VaV instituce, a t za předpkladu, že budu schpny nabídnut glbálním hráčům atraktivní a jedinečnu znalst a napak pkud bude česká eknmika dispnvat firmami schpnými absrbvat znalsti z vnějšku. V tmt směru půsbí v ČR velmi hetergenní firmy. Firmy, které staví svu knkurenceschpnst na znalstech a jejich tvrbě a přijímání (tzv. endgenus champins ). Na druhé straně je pměrně velká skupina firem čerpající knkurenceschpnst z cenvé výhdy. Největší skupinu tvří firmy, které se phybují mezi vymezenými kategriemi a pr některé z nich může trend pen innvatin znamenat nastartvání pzitivní spirály růstu, která je může psunut mezi tzv. endgenus champins. Rzlžené znalstní sítě. Trend dplňuje kncept tevřené invace a stjí v širkém pjetí na systémvě prpjeném subru znalstí napříč eknmickými a sciálními institucemi vč. jedinců. Využívá tevřensti invačníh prcesu a mezibrvé výměny znalstí, která umžňuje firmám získat knkurenční výhdu v pdbě jedinečné kmbinvané znalsti. Technlgický pkrk v IT může způsbit například rzvjvý impuls v zemědělství, a t tím způsbem, že se pdaří vyvinut SW, který bude zvyšvat například efektivitu sklizně neb kntrlvat její kvalitu. Klíčvu rli ve znalstních sítích mají tzv. KETs 30. Znalsti v těcht technlgických blastech mají vysku variabilitu pužití napříč eknmickými bry a jejich aplikace (nejen samstatná ale zejména kmbinace jedntlivých KETs) umžňuje vznik invací v různých prdukčních řetězcích. KETs jsu 28 Nepřímým důkazem může být Glbal Cmpetitiveness Reprt (WEF), kde se ČR v ukazateli Brain drain umisťuje na pdprůměrných příčkách a její pzice se rychle zhršuje (ze 44. pzice v rce 2009 na 84. pzici v rce 2012). 29 Čast tyt dva trendy prbíhají sučasně i u jedné firmy. Jádrvé VaV aktivity veducí k vyššímu řádu invací firma realizuje sama in-huse (mhu ale prbíhat ve splupráci s VO). Zárveň ale nižší vývjvé aktivity neb aktivity na pmezí své sučasné specializace deleguje na splupracující subjekty a využívá tak distribuvané znalstní sítě. U tht nižšíh řádu invací ale také existuje pptávka p splupráci s VO, byť není tak silná. 30 KET (Key Enabling Technlgies) jsu klíčvé širké technlgické znalstní dmény systémvé pvahy, jejichž pužití v různých eknmických brech umžňuje genervat invace prduktů, výrbních prcesů i služeb. Patří mezi ně nantechnlgie, mikrelektrnika, pkrčilé materiály, ftnika, průmyslvé bitechnlgie a pkrčilé výrbní technlgie. 22

23 velku příležitstí i pr česku eknmiku, nebť invace vytvřené na základě těcht znalstních dmén nalézají využití i v brech na první phled mál znalstně nárčných neb brvě vzdálených. Trend rzlžených znalstních sítí přináší ptenciál pr české VaV týmy s jedinečnými znalstmi v určitých specifických znalstních dménách, které mhu být využívány NNS pr jejich vlastní invační aktivity. Endgenus champins (firmy vlastněné a řízené českými bčany vykazující rapidní růst tažený světvu pptávku) identifikace takvých firem, jejich zapjení d glbální eknmiky a jejich psun na vyšší pzice v glbálních prdukčních sítích. Schpnst eknmiky vytvářet/genervat endgenus champins má velký význam pr dluhdbu knkurenceschpnst, pr schpnst reagvat na vnější šky a přizpůsbvat se jim v pzitivním slva smyslu. Obry, v kterých tit šampini půsbí, lze becně značit za hnací mtry eknmiky, na které se váží firmy z hnaných dvětví, jež těží z prsperity šampiónů. V ČR tvří tut kategrii zatím malé, ale rstucí mnžství firem, které však zatím nemají větší význam v eknmice. Právě jejich rzvj by měl být jedním z hlavních pilířů buducí knkurenceschpnsti ČR. Endgenus champins mají také nezastupitelnu rli ve vytváření pzitivní image pdnikání a rzvje pdnikatelskéh prstředí. Pdpra a výchva takvých firem je však dluhdbý prces, který vyžaduje systémvý přístup, dluhdbu terénní práci nutnu k identifikaci těcht firem a získání jejich důvěry Glbální sptřební megatrendy Níže jsu ppsány nejvýznamnější glbální sptřební trendy, které budu čím dál více vlivňvat celsvětvu pptávku a skrz ni i česku eknmiku. Každý z trendů se bude prjevvat v ČR zprstředkvaně, s dlišnu intenzitu a strukturvaně v různých eknmických brech. Vliv megatrendů na jedntlivé firmy a subjekty v ČR bude individuální a není mžné jeh intenzitu dpředu přesně dhadnut, nebť závisí na mnha klnstech a mikreknmických aspektech jedntlivých firem. Firmy budu nuceny tyt trendy sledvat, předvídat jejich mžné dpady a aktivně se jim přizpůsbvat. Zdrjvé napětí planety. Růst pčtu byvatel a jejich pptávky v celsvětvém měřítku zvyšuje tlak na základní zdrje (vdu, ptraviny, půdu) a tradiční energetické zdrje. Zvyšuje se tlak na přírdu a splečně se změnami klimatu klesá bidiverzita a zvyšuje se četnst extrémních výkyvů pčasí, cž zhršuje dstupnst a kvalitu základních zdrjů. Rstucí pčet lidí bez přístupu k pitné vdě a základním ptravinám je hrzbu pr splečensk-pliticku stabilitu. Dluhdbě udržitelné využívání zdrjů, eliminace chudby a růst kvality živta jsu hlavními výzvami. Glbální růst pptávky p invativních řešeních v těcht blastech pvede k růstu pdnikatelských příležitstí a pracvních míst v blasti dluhdbé udržitelnsti (snižvání energetické a materiálvé nárčnsti průmyslu, eklgická a efektivní dprava, čisté technlgie, bnvitelné zdrje energie, efektivní a prduktivní zemědělství), celsvětvě, tedy i v ČR. Zárveň prste ptřeba genervat aplikvatelné výsledky výzkumu v tét blasti. V ČR existuje expertní a výzkumné zázemí v blasti energetiky, které může služit pr rzvj technlgií invativně využívajících tradiční energetické zdrje neb zdrje alternativní. Obdbné kapacity a expertízu může ČR nabídnut i v blasti zemědělství neb materiálvéh výzkumu. Růst d nás na výchd. Asie nejen využila knkurenční výhdu zalženu na růstu využití zdrjů a růstu prduktivity, tvří a kncentruje bhatství, ppulačně rste, ale pstupně se stává stále významnějším hráčem na pli výzkumu, technlgií a invací a centrem světvé prdukce i sptřeby 23

24 (na úkr tradiční tzv. Glbální triády Severní Amerika, EU, Japnsk, která slabuje i gepliticky). Masivní růst živtní úrvně a tím sptřeby v asijských zemích je příležitstí (nejen) pr kperaci mezi evrpskými a asijskými zeměmi a příležitstí pr uplatnění specializvaných znalstí českých firem a dbytu na tamním trhu. Rstucí živtní úrveň zvyšuje masivně i náklady na výrbu v asijských zemích. V kmbinaci s přetrvávající nižší technicku dvednstí tamní pracvní síly budu některé firmy své kapacity přesuvat zpět d Evrpy, cž má pr ně i další výhdy (flexibilita ddávek, blízkst klíčvým VaV ddělením firem a nejvýznamnějším VO představujícím klíčvé zdrje znalstí a blízkst stále významným a bhatým trhům v EU). Růst Asie tedy velmi pravděpdbně přinese částečnu a selektivní re-industrializaci Evrpy a Česká republika vzhledem ke své průmyslvé tradici a stále dbrému pměru výrbních nákladů a dvednsti pracvní síly vůči západní Evrpě z th může prfitvat. Urbanizace světa. Dluhdbě rste pčet i pdíl byvatel žijících ve městech ve vyspělých a ještě rychleji v méně rzvinutých zemích. V sučasnsti celsvětvý pdíl lidí žijících ve městech přesáhl 50 %. Na mezeném území se bude kncentrvat vyská eknmická aktivita i pčet lidí. Lidé žijící v těcht městech budu pžadvat kvalitnější služby, lepší bydlení, lepší dpravu, lepší správu, lepší prstředí pr živt. Bude sílit pptávka p invativních řešeních, technlgiích a prduktech pr lidi žijící ve městě, zejména v nejrychleji rstucích městech v rzvjvých zemích. Prblémy a rizika způsbená urbanizací v blasti mbility, živtníh prstředí a sciálních prblémů budu představvat klíčvé výzvy, které bude nutné stále častěji řešit. V tmt hleduje je důležitý kncept smart cities, zaměřený na invativní řešení městských prblémů neb na zlepšení fungvání města a na nabídku nvých služeb. Ptřeba klíčvých expertních znalstí a ddávek v blasti dpravních systémů, investičních celků a stavebnictví v rychle rstucích metrplích méně rzvinutých zemí může být příležitstí pr české (neb v ČR půsbící) firmy, která by neměla být prmarněna. Nvé stárnutí. Ve vyspělých zemích rste pčet i pdíl senirů a demgrafické stárnutí pstihuje pstupně i rzvíjející se eknmiky. Hlavními prjevy demgrafických změn je zmenšující se pčet států s mladu ppulací, akcelervaná přeshraniční migrace, růst glbální střední třídy a urbanizace. Celsvětvě se prměňuje také struktura senirů rste jejich bhatství, technlgická znalst, aktivita a angažvanst. T značně prměňuje jejich pžadavky na aktivitní živt v senirském věku, které vytváří nvu, rychle rstucí pptávku p službách, výrbcích a technlgiích šitých na míru jejich ptřebám, cž je i případ České republiky. Hlavní hrzbu pr veřejný sektr je neudržitelnst financvání důchdvých systémů, zvyšující se nárky na sciální a zdravtní péči, pnutí ve splečnsti mezi mladými a seniry a prblémy se zaměstnatelnstí mladých lidí bez praxe (na úkr starších zkušených pracvníků). Tt jsu hlavní výzvy prvázející stárnutí byvatelstva, které se týká nejen vyspělých zemí, ale rychle bude akcelervat i v zemích rzvjvých. Technlgie pr buducnst. Prhlubvání digitalizace a autmatizace a rzvj nvých technlgií bude i nadále měnit rganizaci a prduktivitu tradičních hdntvých řetězců. T bude také znamenat nižší využívání nespecializvané pracvní síly ve výrbě a distribuci, cž může být hrzbu pr zaměstnanst tét skupiny lidí, která se bude týkat vyspělých zemí ale pstupně stále více i zemí rzvjvých. Nvé technlgie mění způsby sptřeby, způsby práce, pdnikání a výrby, způsby uplatnění na trzích i splečenské vztahy a způsb živta. Klíčvé technlgie 31 fungují jak širké 31 Zejména tzv. KETs (vysvětlen výše v textu), neb becněji pjaté GPTs (General-Purpse Technlgies), které mají pvahu radikálních technlgických invací, které vlivňují celu eknmiku (např. internet, nantechnlgie). 24

25 znalstní dmény s mžnstí pužití v rzsáhlém prtfliu brů a prduktů i dalek mim půvdní blast půsbení s vyským ptenciálem pr invace. Jejich kmbinace s dalšími znalstmi představuje jednu z klíčvých schpnstí světvých eknmik, jak umžnit nvé směry aplikace a naplňvání specifických ptřeb vyplývajících z nvých trendů světvé pptávky. Mc jedntlivců. Glbální eknmický růst, přeshraniční bchd a šíření plitick-splečenských změn přispěly k růstu světvé střední třídy, která se časem stane ve většině zemí nejpčetnější skupinu byvatel. Glbální sutěž talenty a rstucí význam lidskéh faktru pr knkurenceschpnst zvýšila význam tzv. glbální třídy expertů, kteří jsu klíčvými nsiteli znalstí a realizátry změn a i ČR je vystavena stále sílícímu tlaku v tét sutěži uspět. Jedním z důsledků je i pstupné rzevírání příjmvých nůžek a zvyšující se kncentrace mci a bhatství u mezenéh pčtu jedinců. Technlgie ruší infrmační asymetrie, jedntlivci jsu vybaveni infrmacemi i nástrji masvéh šíření infrmací. Schpnst jedntlivců vytvřit masvu vlnu pdpry neb dpru se nikli znásbila ale je expnenciálně zesílena. Sučasně rstu mžnsti jedinců a malých skupin vlivnit světvu pptávku a více ji individualizvat. Fragmentvaná pptávka zvýší význam tržních nik a pr firmy bude důležité tyt trendy analyzvat a bslužit je. 25

26 3. Analytická část 3.1 Pdnikání a invace Úvd Invace se v průběhu psledních dvu dekád staly středbdem firemních strategií. Tím se také dstaly d dbrných diskusí týkajících se pdstaty knkurenční výhdy a tím hspdářskéh růstu států i jedntlivých reginů. Invace představuje kmplexní fenmén vyskytující se v mnha pdbách, cž kmplikuje jeh vnímání, měření a tím také kncipvání pdpry invací ze strany veřejnéh sektru. Pr účely RIS3 v tét části 32 definujeme invaci jak změnu, která přináší hdntu zákazníkům, za kteru jsu chtni zaplatit (např. Christensen, 1997; Tidd a kl., 2005). Z phledu cílů hspdářské plitiky (zejm. cíle zaměstnansti) je klíčvým aspektem invací jejich přijetí na trhu. Puze t rzhduje v knečném důsledku účinnsti invační 33 plitiky. Mnh nedrzumění vzniká tím, že za invace jsu někdy značvána technická řešení (např. prttyp) vzešlá z výzkumných rganizací, aniž by tat řešení byla dstatečně prvěřena z hlediska knkrétních ptřeb na trhu a měla šanci na přijetí zákazníky. Tt vnímání invací jak technických řešení čast vede ke kncentraci pzrnsti na výzkum, vývj a splupráci mezi pdnikvým a akademickým sektrem. Vede však také k pdcenění rle celkvé pdnikvé strategie, netechnických invací (vč. marketingu, rganizačních invací) a dalších vnitrpdnikvých prcesů, které mají významný vliv na schpnst firem růst a invvat. Většina invací tedy vzniká na trzích a jsu realizvány firmami. Zejména v případě vyšších řádů různých typů technických invací jsu významným subjektem invačních prcesů firem také výzkumné rganizace. T platí především v blastech, kde existuje tvůrčí interakce výzkumných rganizací, firem a trhů. Pdpře invací, při nichž je největší prstr pr využití výsledků výzkumu věnuje Nárdní RIS3 specificku pzrnst. Sučasně je zhledněna struktura místní eknmiky s vyským pdílem tradičních průmyslvých dvětví a význam netechnických invací pr získávání / udržení knkurenční výhdy firem. Krmě invací vznikajících ve firmách je pzrnst zaměřena také na invace ve veřejném a neziskvém sektru. Strukturace prblémvých blastí i návrhvé části d značné míry dráží následující výchdiska. Invační výknnst firem a tím i celých eknmik závisí především na (i) pdnikavsti, (ii) nvých znalstech a (iii) příznivém regulačním rámci pr pdnikání. Pdnikavstí se v rámci RIS3 rzumí aktivní síla, která prpjuje zdrje ptřebné pr úspěšnu invaci (Fagerberg, 2005). Nsitelem tét síly jsu pdnikatelé a manažeři, kteří v rámci invačníh prcesu usilují prpjení trhů, znalstí a knkrétních technických řešení. Invační prces zahrnuje: (i) identifikaci nvých ptřeb zákazníků; 32 Invace lze chápat i šířeji, tedy že se jedná změnu, která přináší hdntu uživatelům (např. invace ve veřejné správě neb invace snižující negativní externality). V jiných částech textu jsu invace takt šířeji chápány přiměřeně kntextu ale vždy s pdmínku prjevené/získané hdnty pr uživatele. 33 Investice d výzkumu činěné s cílem pdpřit invace jsu vnímány jak nástrj invační plitiky. Výzkumná plitika má však i další cíle než je pdpra invací a eknmickéh růstu. 26

27 (ii) (iii) (iv) nalezení technickéh řešení pr jejich uspkjení; vyhledání, svjení a krdinace řízení ptřebných zdrjů (vč. výsledků výzkumu, jsu-li ptřeba) a kmpetencí; uvedení invace na trh tak, aby byla přijata zákazníky a k uvedení dšl s předstihem před knkurencí. Z uvedenéh vyplývá, jak významným aspektem pdnikavsti (a tím invací) jsu ambice a cíle pdnikatelů a manažerů. Ty jsu d značné míry drazem místní (nejen pdnikatelské) kultury, celkvé atmsféry v dané splečnsti a funkčnsti regulačníh rámce pr pdnikání. Invace jsu v pdstatě velmi nárčnu investicí s velmi nejistým výnsem. S rstucím řádem invace přitm rstu náklady tét investice a sučasně nejistta výnsu a také jeh dklad v čase. Pdnikavst a kulturní prstředí splečnsti významně vlivňují t, jaké příležitsti pdnikatelé a manažeři firem chtějí či nechtějí využít v kntextu nákladů a rizik spjených s jejich využitím. Pkud jde nvé znalsti jak specifickéh vstupu d invačníh prcesu, na trhu úspěšné invace vyžadují účelvé prpjení jejich různrdých frem. Obvykle mají nvé znalsti nezbytné pr invace (včetně technických invací) charakter nvé kmbinace již existujících znalstí či infrmací (Jensen et al., 2007). Nvst spčítá v samtné kmbinaci (cílené aplikaci) dstupných znalstí. Výzkum a vývj pr ptřeby invací je tedy velmi cílený a je velmi dlišný d výzkumu zaměřenéh na psuvání hranic pznání splečnsti. Zásadní význam mají nvé znalsti v pdbě strategických infrmací situaci a vývji na trzích (ptřeby a chvání zákazníků, mžnsti ddavatelů, krky knkurence apd.) i uvnitř samtné firmy. Na úrvni celé eknmiky, zejména v delším hrizntu, jsu pr invace důležité nvé znalsti rzšiřující celkvu úrveň pznání a tím ptenciálně dsažitelné technlgické mžnsti splečnsti (viz kapitla Výzkum a vývj). Znalsti získané prstřednictvím průmyslvéh výzkumu a vývje vedu k technlgickému řešení knkrétních ptřeb a prblémů v průběhu invačníh prcesu. Nvé znalsti získané z trhů prstřednictvím interakce se zákazníky, ddavateli, knkurenty atd., ale také znalsti fungvání vnitrfiremníh prstředí, umžňují identifikvat nvé příležitsti a nacházet efektivní způsby jejich využití pr invace a budvání knkurenční výhdy a pzice firmy na trhu. Knkrétní mix a význam uvedených druhů nvých znalstí pr úspěšné invace se liší případ d případu. Neexistuje přitm jednduchá přímá vazba mezi technicku nárčnstí invace a jejím eknmickým přínsem pr invující subjekt (Hirsch-Kreinsen et al., 2008). Regulační rámec pdnikání zahrnuje jak celkvá pravidla pr pdnikání (např. při zakládání či uknčvání pdnikání), tak legislativně nastavené pdmínky vlivňující jeh výnsnst (např. úrveň a frma zdanění). Velmi významná je také specificky brvá regulace (např. pravidla pr nakládání s GMO či brvé standardy jaksti). Regulační rámec má významný vliv na pdnikatelsku iniciativu individuálních bčanů a na investiční rzhdvání firem. Díky tmu je významnu sučástí invačníh prstředí. Zásadní vliv má především jeh stabilita a předvídatelnst, nebť časté změny narušují čekávání eknmických aktérů a činí prstředí těžk předvídatelným s patřičnými dpady na sbní mtivace a investiční rzhdvání. Na základě prvedených analýz, rešerší a diskusí se stakehldery (klíčvými hráči) byly identifikvány tyt hlavní prblémvé kruhy: Slabá úrveň pdnikavsti a nedstatečně výknný endgenní pdnikatelský sektr 27

28 Vyská závislst hspdářskéh vývje ČR na aktivitách firem pd zahraniční kntrlu 34, které využívají ČR puze jak výrbní základnu Nestabilita regulačníh rámce a administrativní nárčnst plnění regulačních pravidel Prblémvý kruh 1: Nedstatečně silný endgenní pdnikatelský sektr a pdnikatelství Prjevy a dílčí prblémy Segment endgenních 35 firem pršel v psledním desetiletí dynamickým rzvjem. Přest puze malá, byť rstucí, část firem je schpna bchdně a technlgicky držet krk s lídry na světvých trzích (Berman Grup, 2010). Z hlediska reálné eknmické a finanční síly je endgenní pdnikvý sektr tvřen převážně firmami, které jsu v celevrpském či glbálním měřítku malé, byť některé mají přes 250 zaměstnanců. Skutečně velké firmy s mnha tisíci zaměstnanci v endgenním sektru firem téměř chybí. Řada zralých firem se nadále ptýká s dědictvím velkéh vnitřníh zadlužení, které vznikl ještě v bdbí centrálně plánvané eknmiky. Většina z nich pršla velmi slžitu privatizací. Některé teprve před něklika lety získaly vlastníka, jehž ambicí je dluhdbý rzvj firmy a nikliv restrukturace za účelem dalšíh prdeje bnitních aktiv. Jak vnitřní dluh, tak kmplikvané hledání strategickéh vlastníka negativně vlivnily sučasnu invační kapacitu uvnitř tht segmentu firem. Z hlediska běžně dstupných dat je dkladem těcht prblémů např. pdstatný rzdíl v hrubé přidané hdntě na zaměstnance či pdstatné zastávání v pdnikvých výdajích na VaV ve srvnání se segmentem firem pd zahraniční kntrlu. Uvnitř endgenníh pdnikvéh sektru je řada dynamicky rstucích firem. Některé se pstupně staly významnými hráči na svých trzích (bvykle speciálních nikách trhů bsazených velkými nadnárdními firmami). Tent dynamický sub-segment je tvřen zejména MSP s mezenu invační kapacitu v důsledku vlastní veliksti. Dstupná statistická data jsu přitm stále více zkreslena tím, jak rste pčet úspěšných firem místníh půvdu, které přesunuly své ústředí mim ČR (zejména Nizzemsk, Kypr, Lucembursk ad.). Odbyt velké části endgenních pdniků ve zpracvatelském průmyslu 36 silně závisí na pptávce ze strany pbček zahraničních firem umístěných v ČR neb v blízkém klí (s dminancí Německa jak hlavní exprtní destinace). Velká část endgenních firem má mezenu schpnst samstatně bsazvat nárčné a / neb vzdálené trhy 37. U některých z nich je t způsben nezájmem či vnímáním příliš vyských rizik a mezených kmpetencí. U jiných pak jejich velikstí 34 Mezi pdniky pd zahraniční kntrlu půsbící v ČR existují významné rzdíly, mnhé z nich představují technlgické lídry české eknmiky. Sučasně však existuje významná skupina firem značvaných ppulárně jak mntvny, které se výrazně pdílejí na exprtu ČR, ale jsu charakterizvány mál sfistikvanými činnstmi s nízku přidanu hdntu. Uvedený prblémvý kruh se věnuje běma stylizvaným typům pdniků pd zahraniční kntrlu, a t při vědmí, že i pdniky s mál sfistikvanými výrbními a službvými aktivitami mhu pstupem času psílit svu pzici uvnitř mateřské firmy a přivést d ČR aktivity s vysku přidanu hdntu. 35 Endgenní firmu se rzumí takvá firma, jejíž strategie a bchd jsu řízeny z ČR. 36 Na úrvni eknmických dvětví představuje zpracvatelský průmysl hlavní hnací mtr eknmiky na území ČR. 37 Wrld ecnmic frum (WEF) prvedl srvnání 144 zemí dle dpvědí manažerů na tázku T what extent are internatinal distributin and marketing frm yur cuntry wned and cntrlled by dmestic cmpanies?. Česk se umístil až na 112. místě. Průzkumu se za Česk účastnil 159 manažerů. 28

29 a fází rzvje, v níž je přirzené zatím cílit spíše na dmácí neb blízké klní trhy jak relativně snazší způsb expanze. Závislst endgenníh pdnikvéh sektru na pptávce zahraničních firem, skrze něž většinu prnikají jejich prdukty na evrpské / světvé trhy, ukazuje, že hspdářský růst ČR je silně závislý na dvzu pdnikavsti ze zahraničí. Sučasně se v českých malých a středních pdnicích v psledních sedmi letech prjevuje vyská dynamika růstu výdajů na VaV, cž dává předpklad pr rzvj invativní glbálně uplatnitelné prdukce. Díky vyské míře prpjení české eknmiky na zahraničím se tak i české malé a střední pdniky v rstucí míře zapjují d mezinárdních hdntvých řetězců. Invační kapacita endgenních firem je významně vlivněna rvněž relativně mezenými růstvými a invačními ambicemi pdnikatelů či manažerů těcht firem. Širce rzšířenými znaky knkurenčních a tržních strategií endgenních firem jsu (Berman Grup, 2010) (i) budvání knkurenční výhdy na nízkých nákladech a přejímání cizích technlgií namíst pr trh nvých invací, (ii) spléhání se na buducí pptávku již existujících dběratelů namíst hledání nvých trhů, (iii) preference udržení sučasné situace před snahu další růst, (iv) spléhání se puze na vlastní kmpetence a nedůvěra v přínsy ze splupráce mezená schpnst využití knceptu pen - innvatin, (v) prblémy nahlíženy spíše jak překážky než příležitsti. V důsledku těcht skutečnstí mají dmácí firmy mezený ptenciál růstu zalženéh na znalstně rientvaných aktivitách. Příčiny Pdnikvý sektr jak celek vstupil d prcesu přechdu na trhem řízenu eknmiku ve stavu silné zastalsti v technlgiích, manažerském řízení, bchdních strategiích atd. Za těcht pdmínek byl tázku času, kdy se velká část pdnikvéh sektru stane prstřednictvím akvizic sučástí nadnárdních firem. Pdniky bez účasti zahraničníh kapitálu se s následky výše uvedených skutečnstí ptýkají ddnes, byť se je pstupně daří eliminvat. Čtyři dekády centrálníh plánvání, čemuž předcházela světvá válka, prakticky zničily pdnikatelské řemesl a s ním suvisející specifické znalsti a dvednsti. Pdnikatelství a management ve světě se za tt bdbí velmi dynamicky vyvíjely. Česká republika bhužel nebyla sučástí tht vývje. Díky tmu zde chyběly zkušensti se strategickým řízením firem, zejména řízením dynamickéh růstu, přechdu z malé rdinné firmy ve velku mezinárdní firmu či řízením invací. I p více než dvu dekádách d knce centrálně plánvané eknmiky jsu pdnikatelské a manažerské zkušensti relativně mezené. Díky silnému růstu pptávky p kmpnentech ze strany zahraničních firem se místním pdnikatelům dluh vyplatil sustředit se především na rzvj technických kmpetencí v blasti výrby a technickéh vývje 38, cž dále brzdil spntánní rzvj pdnikatelství, resp. schpnsti samstatně nacházet a využívat nvé pdnikatelské příležitsti 39. Namíst trendů v zavedených tržních eknmikách se zde rzvinula specifická kultura zaměstnanecké splečnsti prjevující se v sučasnsti např. tím, že nejúspěšnější abslventi VŠ 38 Mnh majitelů MSP ptvrdil, že v bdbí nebyl zaptřebí vyhledávat nvé zákazníky. Pptávka ze strany pbček zahraničních firem v ČR a klních zemí či jejich přímých ddavatelů byla tak vyská, že pr pdnikatelský úspěch byl rzhdující technické zvládnutí jejich pžadavků. 39 Viz pznámka pd čaru č. 8. Dalším příkladem je až 57. míst ČR mezi 144 zeměmi dle th, jaku váhu firmy přikládají významu péče zákazníky a jejich ptřeby - viz WEF: Glbal Cmpetitiveness Reprt 2012/

30 masvě usilují nalezení zaměstnání v pbčce renmvané zahraniční firmy či dknce ve veřejném sektru namíst úsilí vytvření vlastní firmy. Tímt se místní pdnikatelská kultura významně liší d pdnikatelské kultury v zemích, které se umisťují na předních místech mezinárdních žebříčků knkurenceschpnsti či invační výknnsti. Nedstatečná mtivace lidí k zakládání pdniků se prjevuje zvláště v blasti technlgicky nárčných brů. Pdmínky pr rzvj pdnikání v technlgicky nárčných blastech jsu vnímány jak prblematické (GEM, 2011). Omezená sebedůvěra u velké části byvatel a velmi nízké znalsti a zkušensti ptřebné pr zahájení nvéh pdnikání významně vlivňují prces vzniku nvých firem a t zejména tam, kde technlgická nárčnst pdnikání významně zvyšuje pdnikatelská rizika. Přitm tvrba nvých firem, zejména znalstně intenzivních, je zásadní ingrediencí pr dluhdbé psílení endgenníh sektru firem. Významnu příčinu slabsti endgenníh segmentu firem je mezená mtivace místních pdnikatelů dále zvětšvat své firmy (Pavlínek, Ženka, 2011; Berman Grup, 2010). Příčin mezené mtivace k dalšímu růstu je více a je btížné je zbecnit. Vedle absence následvníků, jimž by byl mžné rstucí firmy předat, jsu tyt mtivace drazem místní kultury. Pdnikání je většinu splečnsti nadále vnímán jak cesta k materiálnímu bhatství (mnhdy ne zcela mrální) a nikliv jak zdrj rzvje splečnsti, technlgií, celkvéh blahbytu. Tat mtivace k pdnikání splečně s vysku averzí byvatel ČR vůči pdstupvání rizika (Bsma et al., 2012) (princip lepší vrabec v hrsti než hlub na střeše ) snižují celkvé úsilí eknmických aktérů další růst spjený s hledáním nvých pdnikatelských příležitstí. Prblémem je také celkvá image úspěšných pdnikatelů. Vnímání jejich úspěchu a splečenské rle je druhé nejhrší ze všech 54 zemí hdncených v dsud psledním kle šetření Glbal Entrepreneurship Mnitr (Bsma et al., 2012). Důsledky Důsledkem slabéh endgenníh pdnikvéh segmentu je specifická invační pptávka firem. Velmi nízký pčet endgenních firem schpných psunvat technlgicku hranici ve svém bru v kmbinaci s tím, že přední zahraniční firmy půsbící v ČR mají své výzkumné a strategické funkce z velké části mim ČR (viz níže), způsbuje slabu invační pptávku v segmentu invací vyšších řádů. U těcht invací je bvykle zaptřebí významných vstupů v pdbě nvých znalstí získaných prstřednictvím výzkumu a vývje. Slabá pptávka v segmentu vyšších řádů invací znamená mezenu ptřebu firem p splupráci s výzkumnými rganizacemi. Tím je z phledu akademické sféry mezen ptenciál pr kmercializaci výstupů jejich výzkumu, nebť většina případů úspěšné kmercializace výsledků veřejnéh výzkumu bývá tažena pptávku aplikační sféry. Dalším důsledkem je výrazný předstih v rzvji technických kmpetencí firem (technický vývj, zajištění výrby ad.) před kmpetencemi netechnickými (strategické řízení, marketing, invační management), které jsu pr úspěšný rzvj firem a invací minimálně stejně důležité. Převažující charakter zapjení endgenníh pdnikvéh sektru d hdntvých řetězců 40 rzdíl v úrvni rzvinutsti technických a netechnických kmpetencí ještě umcnil. Vynikající 40 Převládající pzicí endgenní firmy je ddavatel kmpnent, méně čast slžitějších mdulů, přičemž dběratel velmi knkrétně definuje parametry výrbku (služby). Odběratel velmi čast definuje také technlgii výrby a pužité materiály. Pkud je firma závislá na tmt typu dběratelů, její prstr pr invace je velmi zúžen a t na invace, jejichž účelem je snižvání jedntkvých nákladů. 30

31 technické kmpetence a schpnst řešit i slžité technické prblémy jsu předpkladem pr zapjení d ddavatelských řetězců. Nicméně pr vstup na trhy knečných zákazníků a pr psun v hdntvých řetězcích výše jsu důležité kmpetence bchdní a manažerské. Z th důvdu nedstatečně rzvinuté netechnické kmpetence (resp. mezené zkušensti s jejich praktickým uplatněním) u většiny zástupců dmácíh pdnikvéh sektru výrazně snižují ptenciál pr zhdncení jejich vysce rzvinutých technických kmpetencí na zahraničních trzích. Tent prblém se týká silněji MSP, které bvykle nemhu delegvat jedntlivé funkce na specializvané týmy. Není však mezen puze na ně. Endgenní pdnikatelský sektr zatím není dstatečně silný, aby mhl nahradit pkles přínsu PZI k růstu a zaměstnansti. I tat skutečnst je jedním z důvdů prč je (zejména v delším bdbí) nezbytné pdprvat zejména rzvj endgenních firem, a t zejména schpných rzšiřvat svu půsbnst (exprtem i přímými zahraničními investicemi) na zahraničních trzích. Rzsah a kvalita endgenníh pdnikvéh sektru bude v delším bdbí silně vlivňvat jak růstvý ptenciál eknmiky ČR, tak její náchylnst k cyklickým výkyvům a strukturálním prblémům, jejichž četnst a intenzita se v suvislsti s glbalizací zvyšuje. Slabst endgenníh pdnikvéh sektru je spjena se závislu pzicí v glbálních prdukčních sítích a také s mezenu schpnstí prnikat na nárčné trhy ke knečným zákazníkům. Schpnst psunut se výše v glbálních prdukčních sítích a prniknut na nárčné trhy je spjena s širce pjímanu pdnikavstí dmácích pdniků. Jedná se jak pdnikavst ve smyslu růstvých a invačních ambicí existujících firem, tak pdnikavst ve smyslu tvrby nvých firem s vyským růstvým ptenciálem, jenž je bvykle spjván s tvrbu či aplikací 41 nvých technlgií Prblémvý kruh 2: Vyská závislst hspdářskéh vývje ČR na aktivitách zahraničních firem Prjevy a dílčí prblémy Hlavním hnacím segmentem eknmiky na území ČR jsu zahraniční firmy, a t jak přím svu výknnstí, tak tím, že vytvářejí rzsáhlu pptávku p prdukci firem endgenníh segmentu. Tyt firmy představují hlavní aktéry zapjující ČR d evrpské a skrze ni d světvé eknmiky. Pbčky zahraničních firem jak celek dsahují výrazně rychlejšíh tempa růstu prduktivity a exprtu než endgenní pdnikvý sektr. Zárveň jsu hlavním zdrjem transferu vyspělých technlgií, manažerských metd a dalších věřených praktik (bchd, řízení invací ad.) d ČR, čímž silně přispívají k růstu prduktivity místní eknmiky. Vysku závislst tuzemské eknmiky na aktivitách zahraničních firem dkládá vývj salda a struktury běžnéh účtu platební bilance. Zatímc ještě v rce 1996 dsahval deficit bchdní bilance 9,2 % HDP, během puhých deseti let se bchdní bilance dstala d přebytku, který v sučasnsti dsahuje 5 % HDP. Takt výrazná a rychlá změna v exprtní výknnsti je ve světvé eknmice výjimečná, zvláště pkud jde eknmiky s průmyslvu tradicí, jejichž 41 Významný invační prstr skýtá aplikace nvých technlgií v tradičních brech. Velká část středních a velkých firem endgenníh sektru pdniků půsbí právě v tradičních brech. 31

32 mil. CZK exprt není tažen survinami. Rychlst a rzsah změny bchdní bilance jasně indikují externí příčiny (Pavlínek, Ženka, 2011) 42. Expanze aktivit zahraničních firem vedla k vyské tvrbě pracvních míst, včetně segmentu endgenních firem. Z hlediska Strategie inteligentní specializace jsu s výše uvedeným vývjem eknmiky spjeny dva významné prblémy. Za prvé, strategická rzhdnutí velké části firem jejich dalším směřvání (včetně investic, invací ad.) jsu realizvána mim ČR. Jakkliv se tyt firmy liší z hlediska rzhdvací autnmie, většina je mezena v tázkách strategické reakce na nvé pdnikatelské příležitsti a rizika. Za druhé, většina zahraničních firem v ČR naplňuje puze některé pdnikvé funkce. Nejčastěji jde zajištění výrby, mntáže a lgistiky mezi výrbním závdem a sklady v ČR i zahraničí, cž jsu aktivity s nejnižším pdílem na celkvé přidané hdntě výrbků a služeb na trhu. Přestže při řadě výrbních pdniků jsu pstupně rzvíjeny také vývjvé a další inženýrské činnsti, většina strategických činnstí na začátku hdntvých řetězců a bchdních činnstí na jejich knci je realizvána mim ČR. Právě v těcht činnstech je přitm sustředěna většina celkvé hdnty prduktů a služeb a jsu na ně navázána strategická rzhdnutí týkající se nasměrvání invačníh prcesu dtčených firem. Graf 3: Srvnání dmácích a zahraničních firem dle vývje výdajů na VaV v ČR Dmácí Zahraniční 18,000 16,000 14,000 12,000 10,000 8,000 6,000 8,393 9,302 9,643 7,310 7,380 8,156 10,024 10,041 9,649 8,387 14,551 13,982 12,194 10,111 11,538 8,852 9,311 10,395 16,960 14,887 12,655 12,778 13,693 11,502 4,000 2, Zdrj: Výzkum a vývj, ČSÚ. Pzn. Hdnty v grafu ukazují neinvestiční výdaje na VaV, které lépe vystihují vývj intenzity pdnikvéh VaV v čase. Rzsah těcht prblémů dkumentují následující statistiky. Z 281 sukrmých firem s 1000 a více zaměstnanci byl v rce ,8 % v zahraničním vlastnictví, přičemž s růstem velikstní kategrie firem pdíl zahraničních firem rychle rste. Ještě větší pdíl zahraničních firem je ve zpracvatelském průmyslu, cž je hlavní hnací pilíř tuzemské eknmiky. Z hlediska růstu znalstní intenzity pdnikání lze závislst na zahraničních firmách dlžit na vývji struktury pdnikvých výdajů na VaV (viz Graf 3). Segment zahraničních pdniků neustále zvyšuje pdíl na VaV výdajích celéh pdnikvéh sektru. V rce 2012 tent pdíl činil 55,3 %, zatímc před deseti lety 46,6 %. 42 Mimřádná analýza ČSÚ z rku 2003 přitm ukázala, že prduktivita a exprtní výknnst ve firmách pd zahraniční kntrlu pdstatně převyšuje úrveň bu ukazatelů ve firmách endgenníh segmentu. 32

33 Přes výše uvedené prblémy představuje růst VaV kapacit zahraničních firem významnu příležitst d buducna. Tent trend signalizuje atraktivitu ČR jak destinace pr rzvj činnstí s vyšší přidanu hdntu, které vyžadují kvalitní inženýry a zázemí pr technický vývj. Někteří glbální technlgičtí lídři v České republice rzvíjejí tyt aktivity a pčítají s ČR jak centrem jejich dalšíh rzvje 43. V tmt hledu je příležitstí přítmnst úspěšných výrbních pdniků řady dalších zahraničních firem, u nichž je mžné cílenu pdpru psilvat expanzi nárčnějších aktivit s vyšší přidanu hdntu v ČR. Významným trendem ve vývji glbálních hdntvých řetězců je kncentrace kncernvých VaV aktivit a jejich lkalizace v místech úspěšných výrbních závdů, kde jsu dbré pdmínky pr rzvj těcht činnstí. Rizikem pr nevyužití tét příležitsti je rstucí nestabilita pdnikatelskéh prstředí v kmbinaci s vysku administrativní zátěží firem (viz prblémvý kruh č. 3 níže) a klesající úrvní vzdělávání (viz prblémvá blast vzdělávání). Příčiny Půvdní příčiny dnešníh stavu eknmiky, resp. pdnikvéh sektru, spčívají ve čtyři dekády ( ) trvajícím přerušení sukrméh pdnikání. Splu s tím také v histricky specifické kmbinaci vnitřních faktrů a vnějších pdmínek na pčátku 90. let minuléh stletí, kdy se eknmika ČR začala pětvně integrvat d světvé eknmiky na základě tržních principů. Vnitřními faktry byly zejména (i) výhdný pměr ceny a kvalifikace pracvní síly, (ii) silná průmyslvá tradice a relativní technická vyspělst, (iii) kvalitní infrastruktura mezi zeměmi střední Evrpy a (iv) slabý dmácí sektr schpný puze velmi mezené knkurence. Vnější pdmínky dále psilvaly význam atraktivity české eknmiky pr rzvj aktivit zahraničních firem a mezi hlavní patřily zejména (v) blízkst rzvinutým evrpským trhům psléze s výhledem na vstup d EU a (vi) změny v rganizaci a tím územní knfiguraci nadnárdních prdukčních systémů 44. V bdbí byla ČR hlavním přístavem PZI (v přepčtu na byvatele) v rámci tranzitivních eknmik ve střední a výchdní Evrpě. Investice zahraničních firem měly pdbu jak green-field investic, tak akvizic místních (zejména) velkých pdniků. Silný růst ve světvé eknmice p rce 2003 pak vedl k plnému využití takt vytvřených (a dalších nvých) kapacit zahraničních firem, cž dkládá brat salda bchdní bilance ČR ve velmi krátkém bdbí let Dalším důkazem je rychlý růst pasivníh salda bilance výnsů, kde je zahrnuta repatriace zisku zahraničních firem svým vlastníkům. Externí příčiny 45 dkládá i skutečnst, že k tmut bratu dšl navzdry trendu dluhdbéh psilvání kruny. Vyský příliv přímých zahraničních investic (PZI) d ČR a návazně růst pptávky zahraničních firem p subddavatelích z ČR, z čehž významně těžily endgenní pdniky. Ty jsu nyní čast napjeny přím či zprstředkvaně (svým exprtem kmpnentů, čast i slžitějších, zahraničním zpracvatelům knečných výrbků) na zahraniční firmy půsbící v ČR a klních státech. T prspěl eknmice jak celku, i dmácím firmám, které získávaly přístup k knwhw, zkušenstem apd., a zprstředkvaně také přístup na glbální trhy. Výsledkem byl 43 Např. Siemens, Hneywell, ABB ad. 44 Dminující manažerské pstupy veducí ke kncentraci na značku a klíčvé aktivity a tím rzsáhlému utsurcingu a delkalizaci výrby (viz např. Stiglitz, 2002; Dicken, 2011). 45 Pstupný rzvj funkční specializace ČR v rámci glbálních prdukčních sítí jak výrbní základna pr trhy v Evrpě (viz pznámka pd čaru č. 9). 33

34 mimřádně silný růst české eknmiky v letech Na druhu stranu rzvinutí tét závislsti na zahraničních firmách vytvřil či upevnil některé bariéry rzvje endgenních firem (viz prblémvý kruh č. 1). Důsledky Česká eknmika se nyní nachází ve stadiu, kdy pstupně ztrácí výhdu cenvé knkurenceschpnsti, zejména ve zpracvatelském průmyslu, cž je dán dmácím růstem cen práce, energií a služeb a je umcněn růstem atraktivity pdmínek pr umístění určitých typů aktivit d rzvíjejících se zemí. Tat ztráta knkurenceschpnsti se zatím týká jen některých druhů aktivit neb brů, je ale pravděpdbné, že se bude dále rzšiřvat. Při pkračujícím zhršvání pdmínek pr pdnikání (prhlubení plitické nestability veducí k btížné predikci daňvých a jiných pdmínek, vyská administrativní nárčnst, demgrafické stárnutí spjené se snižující se kvalitu abslventů škl ad.) pravděpdbně djde k tmu, že v sektru zahraničních firem začne dcházet k dlivu investic a k prměně struktury (a bjemu) přicházejících investic. Trendy ve vývji bjemu a struktury PZI ukazují, že ČR pstupně vstupuje d nvé fáze vývje eknmiky. Intenzita přílivu PZI se výrazně snižuje 47. V důsledku uvedenéh se ptenciální i reálný hspdářský růst České republiky pdstatně zpmalil a také d buducna mhu mít uvedené faktry negativní dpad na hspdářský růst. Endgenní sektr je v sučasnsti příliš slabý na t, aby byl schpen v blízké buducnsti kmpenzvat předpkládané zeslabení dsavadníh přínsu zahraničních firem a přílivu PZI k eknmickému růstu a tvrbě pracvních míst. Kapacita, zdrje a ptenciál místních firem zvyšvat prduktivitu pmcí invací a becně větším důrazem na znalstní eknmiku jsu mezené (viz výše). Další hspdářský růst ČR prt závisí na její buducí atraktivitě pr aktivity zahraničních firem. Vzhledem k pstupné ztrátě schpnsti ČR knkurvat cenu místních výrbních vstupů se výrazně zvyšuje význam necenvých faktrů knkurenceschpnsti. V některých z těcht faktrů (vzdělanst a vzdělávací systém, institucinální prstředí, kvalita veřejnéh výzkumu ad.) ČR sice předstihuje dsavadní knkurenty mezi tranzitivními a rzvíjejícími se eknmikami. Nicméně ve srvnání se zavedenými tržními eknmikami významně zastává. T je prblém, nebť má-li ČR dluhdbě růst a vytvářet kvalitní pracvní místa, musí sutěžit s rzvinutými a nikliv tranzitivními a rzvíjejícími se eknmikami. Při předpkládaném snižvání tempa přílivu PZI, ptenciálním růstu des-investic zahraničních firem a nízké úspěšnsti ČR v sutěži PZI kvalitativně vyšší pvahy hrzí dluhdbá stagnace a pdstatné zhršení situace na trhu práce. Zvlášť silné tyt dpady mhu být, pkud djde ke všem třem uvedeným jevům sučasně, cž nelze vylučit. Uvedený vývj ukazuje na nutnst psílení endgenníh sektru pdniků, byť nemůže vliv PZI krátkdbě či střednědbě nahradit. Vyská závislst eknmiky na zahraničních firmách má také specifické důsledky pr blast splupráce pdnikvéh a akademickéh sektru. Rzhdující bjem znalstně intenzivních ale také strategických aktivit, jak je bchd, marketing, kmunikace se zákazníky, místních pbček zahraničních firem je realizván mim ČR. V důsledku th mají tyt pbčky, včetně jejich místních ddavatelů, velmi mezený prstr pr invace. Ten se čast mezuje na dílčí prcesní 46 Viz ČSÚ (2009) Statistická rčenka ČR; CES, NVF (2011) Knkurenční schpnst České republiky Ačkliv pkles přílivu zahraničních investic je z části vlivněn hspdářsku krizí psledních let, pkles je markantní, zejména pkud jde budvání nvých prdukčních kapacit. Nicméně i pměr reinvestvanéh zisku a dividend se mění ve prspěch dividend. 34

35 a technlgické invace ve výrbě a mntáži. Pkud jsu místní pbčky zapjeny d kncernvéh VaV, tak bvykle jak ddavatelé dílčích infrmací z výrbníh prcesu či realizátři kncvých zákaznických řešení, ale nikliv jak sučást hlavních VaV kapacit. Uvedené mezuje rzsah pptávky firem p splupráci s výzkumnými rganizacemi v ČR. Na druhu stranu zahraniční firmy, které zde realizují VaV (např. Hneywell, Siemens ad.), představují mimřádnu příležitst pr místní výzkumné rganizace z hlediska splupráce s aplikační sféru, včetně ptenciálníh zajištění významných příjmů ze sukrméh sektru. 35

36 Prblémvý kruh 3: Slžitst, nestabilita a z th pramenící administrativní nárčnst regulatrníh rámce pdnikání, mezená účinnst strategií a nástrjů pdpry pdnikání Prjevy a dílčí prblémy Nestabilita daňvéh a regulačníh rámce pdnikání představuje závažný prblém pdnikatelskéh prstředí v ČR. Dle pravidelnéh mezinárdníh šetření Světvéh eknmickéh fóra 48 pvažují místní pdnikatelé a manažeři za hlavní prblémy (i) krupci, (ii) administrativní zátěž, (iii) sazby a výběr daní a (iv) regulace spjené se zaměstnáváním lidí. S výjimku krupce se nejedná nic výjimečnéh, nebť statní tři plžky dminují prblémům pdnikatelskéh prstředí ve většině zemí OECD. Nicméně pravidelné mezinárdní šetření Světvé banky 49 ukazuje, že závažnst těcht prblémů je v ČR pdstatně větší než ve většině zemí OECD, přičemž v některých aspektech jsu pdmínky v ČR pdstatně hrší než v řadě rzvíjejících se eknmik. Dle aktuálníh suhrnnéh indexu regulatrních pdmínek pr pdnikání ČR 50 bsadila 75. pzici mezi 189 hdncenými státy. Přitm v rce 2006 bsadila 41. příčku, v rce příčku. Tent prpad signalizuje, že regulatrní pdmínky pr pdnikání v ČR se relativně zhršují. 51 Příčinu je rychlejší zavádění většíh pčtu pzitivních změn v řadě statních zemí. Nejhrší pzici ČR dsahuje v blastech zakládání firem a připjení firem k elektřině (shdně 146. míst), dále pak v blasti sazeb a výběru daní (122.) a chrany investic (98.). Napak relativně lepší situace je v blasti přístupu k úvěrům (55.) 52. V ČR je širké spektrum nástrjů na pdpru pdnikání a invací pkrývající blasti d pdpry exprtu 53, přes přístup k úvěrům pr začínající pdnikatele 54 až p řadu dtačních prgramů v rámci OP PI zaměřených na absrpci nvých technlgií, využití IT, zavádění invací ad. Prblémem všech těcht nástrjů je neadekvátní hdncení jejich skutečných přínsů. Prváděné evaluace jsu čast frmální, přičemž uvnitř implementujících subjektů není zaveden adekvátní plicy learning cyklus, jenž by vedl k trvalému zvyšvání účinnsti pdpůrných nástrjů. Nedstatečný je také celkvý strategický rámec aktivit zaměřených na pdpru pdnikání a invací. Paralelní existence mnha strategií, z nichž se řada nerealizuje či realizuje puze dčasně a v mezeném rzsahu, vytváří nepřehlednu situaci pr kncipvání účinné pdpry a snižuje důvěru cílvých skupin ve schpnst veřejné správy pdpůrné nástrje dbře nastavit a implementvat. 48 WEF (2013): Wrld Cmpetitiveness Reprt Wrld Bank (2013): Ding Business Wrld Bank (2013): Ding Business V tmt hdncení mhu hrát jistu rli i subjektivní faktry (část hdncených indikátrů vychází ze subjektivních hdncení respndentů z firemní sféry) přičemž aktuální plitická situace může zastiňvat i dílčí úspěchy. Např. pstupné zjedndušení legislativy pr pdnikání, neb v elektrnizaci státní správy v ČR. 52 Studie WEF (viz pznámka č. 45) a WB (č. 46) jsu zčásti v některých tematických blastech zalženy na subjektivním hdncení respndentů, a jejich názry tudíž mhu být vlivněny rzdíly v scikulturním prstředí a rzdílným vnímáním prblémů v určitých blastech. Přest však nelze klesající pzici ČR v těcht žebříčcích přehlížet. 53 Služby České exprtní banky, pjišťvny EGAP, pdpra účasti na veletrzích v rámci Operačníh prgramu pdnikání a invace (dále jen OP PI). 54 Prgramy Start, Záruka a Prgres v rámci OP PI. 36

37 Pzitivním příkladem pdpry mhu být nástrje daňvých dpčtů nákladů na výzkum a vývj, které byly d začátku rku 2014 dále rzšířeny i na nákup externích VaV služeb u výzkumných rganizací. Nicméně i zde se prjevují nedstatky praktické implementace tét pdpry v případech, kdy nejasnst výkladu pravidel pr dpčet nákladvých plžek vede k sudním přím mezi firmami a státem. Příčiny Příčinu absence či pmaléh zavádění refrem zlepšujících regulatrní rámec pr pdnikání je vyská persnální fluktuace uvnitř ústředních rgánů státní správy a také ve vedení jimi zřizvaných institucí. Přetrvávání tht stavu splu s nedstatečnu chranu vrchlvých úředníků ve vztahu k plitikům vedu k pstupné ztrátě expertních zkušenstí a tím kapacity pr kvalitní výkn veřejné správy. Plitická nestabilita vede k častým dílčím změnám daňvých záknů a dalších regulačních pravidel. Tyt změny jsu mtivvány krátkdbými cíli, nikliv dluhdbu hspdářsku strategií země. Extrémním příkladem nestability je situace z rku 2012, kdy měsíc před kncem rku nebyla známa sazba DPH na nadcházející rk. Dalšími příklady jsu zavedení a rychlé zrušení tzv. superhrubé mzdy či pakvané změny sazby DPH. Významnu příčinu je absence sdílené dluhdbé vize a strategie hspdářskéh rzvje ČR, na cž pakvaně v médiích upzrňuje řada splečenských autrit 55. Absence sdílené dluhdbé strategie usnadňuje v knfrntačně vyhraněném stylu české plitiky prsazvání dílčích krátkdbých řešení bez hledu na jejich dluhdbý dpad a sulad s krky v statních blastech. Specificku příčinu v případě mezené účinnsti nástrjů pdpry pdnikání a invací je přístup k čerpání prstředků ze strukturálních fndů EU. Důraz na vyčerpání alkvaných prstředků je pchpitelný. Při vyské fluktuaci persnálních kapacit a pstupující ztrátě expertní zkušensti (viz výše) vede důraz na vyčerpání prstředků ze SF k pdpře některých nevhdně zacílených a nastavených nástrjů. Díky bjemu prstředků, které je těmit nástrji ptřebné vyčerpat, pak dchází k jejich pmyslné inflaci a někdy diskreditaci mezi zástupci cílvých skupin 56. Důsledky Nestabilní a slžitý regulační rámec pdnikání ve spjení s vysku míru vnímané krupce vytváří vzrce chvání, které příliš nepdprují invace, resp. rzvj firem becně a tím celé eknmiky. Závažným příkladem je zvýšená mtivace pdnikatelů k chraně dsud vytvřenéh 57, cž přirzeně snižuje mtivaci k dalšímu růstu firem. Závažnst tht důsledku je dána mj. tím, že místní pdnikatelská kultura se vyznačuje vyšší averzí k pdstupvání rizika 58, než v jiných, invačně výknnějších zemí Evrpy. 55 Pslední viz prf. Lubmír Mlčch v rzhvru pr Eknm č. 50/ Příkladem mhu být klastry či pdnikatelské inkubátry. Vedle úspěšných a dbře fungujících klastrů a inkubátrů existují jiné, kterým se půvdně deklarvané přínsy nepdařil naplnit. Úspěšné příklady však ukazují, že myšlenka zřizvání a pdpry klastrů či inkubátrů sama sbě je v české eknmice správná, pkud se nastaví systém veducí k větší sutěživsti subjektů. 57 Přibývá případů registrací ústředí českých firem v zahraničí, v zemích s příznivější regulací a lepší chranu investic, důvdněné jak reakce na zvyšující se nestabilitu místníh prstředí a vnímaná rizika dalšíh vývje ze strany majitelů úspěšných firem. 58 Viz Glbal Entrepreneurship Mnitr

38 Nestabilita a btížná předvídatelnst daňvých pdmínek zatěžuje strategické plánvání firem, nebť zatěžuje kalkulace čekávanéh vývje návratnsti investic a tím činí investice rizikvějšími. Relativní prpad v žebříčku Ding Business signalizuje rigiditu místníh regulatrníh rámce pr pdnikání. Relativní zhršvání pdmínek může mít negativní vliv na rzhdvání zahraničních firem hledně umístění svých aktivit. Silnu stránku ČR přitm je přítmnst úspěšných výrbních závdů nadnárdních firem a nabídka kvalitních inženýrů za příznivu cenu. Příležitst spčívající v rzvji VaV a suvisejících aktivit při místních výrbních závdech je tímt vývjem hržena. Aktivity s vyšší přidanu hdntu jsu ttiž více citlivé na kvalitní pdnikatelské prstředí. Špatné pdmínky pr zahajvání a uknčvání pdnikání (144. dle Ding Business) představují významnu bariéru zvýšení míry pdnikání ve splečnsti. Naplnění tht cíle je však dluhdbě jedním z předpkladů vyšší dynamiky a invační výknnsti endgenníh pdnikvéh sektru (viz prblémvý kruh č. 2). Prblémy Digitální agenda a pdnikání Nedstatečný rzvj fyzické infrastruktury pr šíření vyskrychlstníh a kapacitníh internetvéh připjení, patří v České republice mezi základní bariéry rzvje plnhdntné digitální eknmiky. 59 Velmi slabá investiční aktivita pskytvatelů internetvéh připjení vedla k velmi malému rzšíření sítí nvé generace (NGA, vč. LTE), cž má za následek, že k prklamvanému pravdu vyskrychlstnímu internetu (více než 30 Mbit/s) je připjen puze 20 % byvatel 60. Reálně však dsahuje rychlst připjení nižších rychlstí a k prklamvané rychlsti 30 Mbit/s má přístup puze 3% ppulace 61. Navíc ve zvýšení rychlsti internetvéh připjení může dufat puze pětina byvatel 62. Samtná rychlst a distribuce rychléh internetvéh připjení není explicitní bariéru rzvje pdnikání becně, avšak v nastupující digitální eknmice význam rychlsti a pkrytí vyskrychlstním internetem pr eknmicku činnst rste. Již dnes je právě na rychlsti internetu a jeh pkrytí závislý rzvj specializvaných digitálních služeb a znalstně nárčných aktivit v různých segmentech nárdní eknmiky. Slabé využívání elektrnické kmunikace mezi bchdními partnery, a t jak ve sdílení infrmací v dběratelsk-ddavatelském řetězci, tak i ve výměně bchdních dkumentů řadí Česku republiku mezi nejslabší státy EU v tmt srvnání 63, a t navzdry skutečnsti, že digitalizace řízení hdntvých řetězců a dběratelsk-ddavatelských vztahů může být zdrjem značných úspr, především pak fixních nákladů firem. Využívání digitálních technlgií pr kmunikaci 59 Státní plitika v elektrnických kmunikacích - Digitální Česk v Cesta k digitální eknmice, Ministerstv průmyslu a bchdu, Evrpská kmise, Digital Agenda fr Eurpe 61 IHNED.cz, Mapa české digitální pustiny: Opravdu rychlý internet mají jen 3 prcenta lidí 62 Český telekmunikační úřad, Mapvání infrastruktury pr pskytvání vyskrychlstníh přístupu k internetu v ČR 63 Evrpská kmise, Digital Agenda fr Eurpe 38

39 Příčiny mezi bchdními partnery splu s digitalizací celéh prcesu prdukce může vést a v mnha případech i již vedl k rzvji nvých znalstních dmén eknmiky. Nedstatečné investice d fyzické infrastruktury vyskrychlstníh připjení vedly k zastarávání infrastruktury zejména z hlediska její kapacity. Pskytvatelé internetvéh připjení nebyli nijak mtivváni k rzvji infrastruktury a tak své dispnibilní prstředky využívali k jinému účelu. Dnedávna vyské ceny internetvéh připjení a kncvých zařízení, byly zdrjem slabé pptávky p digitálních službách. Dnes však již tent faktr patří mezi marginální a trend je nyní pačný. Rste výrazně pptávka p kncvých zařízeních využívajících digitálních služeb. S tímt trendem tak dchází k vytváření nvéh prstru pr eknmicku činnst s vysku přidanu hdntu a ptenciálem vyských zisků. Nejasné vymezení pravmcí na centrální úrvni vedl k slabé aktivitě v blasti digitální agendy. Resrtismus a silná vertikální hierarchie jedntlivých ministerstev mezuje efektivní řešení hrizntálních prblematik, vč. digitální agendy. Nedůvěra, respektive důvěra v bezpečnst využívání elektrnické kmunikace patří mezi klíčvé faktry digitální eknmiky. Bez důvěry uživatelů digitální služeb a technlgií v jejich bezpečnst nelze předpkládat rzvj jak digitalizvaných dběratelsk-ddavatelských vazeb, tak digitální eknmiky samtné. Důsledky Udržvání sučasnéh stavu fyzické infrastruktury pr pskytvání internetvéh připjení může vést v knečném důsledku k vyčlenění České republiky a tím i českéh pdnikatelskéh sektru z glbálních trhů zalžených na digitální eknmice. Investice d fyzické infrastruktury, tak mají zásadní vliv na udržení ČR na glbálních trzích a zárveň mhu pdpřit dmácí eknmicku aktivitu, a t nejen v segmentu nvých technlgií a digitálních služeb, ale také v segmentu stavebnictví zaměřenéh na výstavbu ptřebné infrastruktury. Rstucí pptávka p kncvých zařízeních a digitálních službách vede ke vzniku nvých segmentů trhu a tím i vzniku nvých pdnikatelských subjektů na těcht trzích půsbících. Nvé digitální služby jsu velmi čast znalstně nárčné, zejména pak tvrba dbrnéh i zábavníh SW. Jejich rzvj tak v kmbinaci se sučasnu hspdářsku strukturu dává základ pr vznik nvých eknmických dmén. 39

40 3.2 Výzkum a vývj Úvd Kvalitní výzkum je zásadním zdrjem nvých znalstí, které rzšiřují dsažitelné technlgické mžnsti využitelné pr invace. Výzkumné rganizace se rvněž v rámci své činnsti výraznu měru pdílí na dbrné přípravě nvé generace výzkumných pracvníků a jejich dalším vzdělávání. Zde existuje přímá suvislst mezi kvalitu výzkumu a úrvní abslventů terciárníh vzdělávání (viz analýza pr blast lidských zdrjů). Výzkumná činnst, a výchva výzkumníků, zajišťuje schpnst splečnsti a hspdářství svjit si a využívat zvětšující se bjem existujících a již dstupných znalstí vyprdukvaných v glbálním měřítku. Schpnst udržvat vysku znalstní úrveň v eknmice je důležitým zdrjem invací a předpkladem pr schpnst pdnikvé sféry bstát v mezinárdní knkurenci (viz analýza pr blast pdnikání). Kvalita výzkumu a jeh praktická relevance (aplikační využitelnst) nejsu, jak dkládá celá řada analytických studií, ve vzájemném rzpru. Při vhdném řízení výzkumnéh systému a uktvení základníh i aplikvanéh výzkumu a vyskšklskéh vzdělávání v rámci výzkumných agend rientvaných na dluhdbé strategické výzvy, lze dsáhnut vzájemných synergií, které přispívají jak ke kvalitě výzkumu, tak zvyšují jeh přínsy pr splečnst a eknmiku. 64 Z hlediska praktické relevance výzkumu je nutné zdůraznit, že se nejedná výlučně výzkum v technlgických brech, ale také výzkum a rzvj a šíření znalstí v blasti splečenských věd, které představují klíčvu expertízu nezbytnu pr netechnické invace, včetně invací sciálních a invací ve službách (tj. znalsti nutné pr identifikaci měnících se ptřeb pptávky veřejnéh i sukrméh sektru, včetně expertízy marketingvé, managementu invací apd.). Hlavní strategické dkumenty ČR vnímají vhdné pdmínky pr kvalitní veřejný výzkum 65 jak jednu ze zásadních pdmínek knkurenceschpnsti a z dluhdbéh hlediska ji pvažují za jednu z klíčvých pdmínek invační výknnsti eknmiky, která vytváří pdněty pr rzvj nvých aplikačních směrů. 66 I přes existenci některých špičkvých pracvišť a výzkumných týmů celkvá úrveň výzkumu v ČR vlivem řady faktrů 67 ve většině brů zřetelně zastává za nejvyspělejšími zeměmi. 68 Omezený pčet vysce kvalitních výzkumných týmů v ČR má vliv na mezenu atraktivitu českých výzkumných rganizací pr špičkvé zahraniční výzkumné rganizace, firmy i pr kvalitní dmácí i zahraniční výzkumné pracvníky a pr talentvané začínající výzkumníky. Tímt se psiluje uzavřenst českéh výzkumu a bariéry pr zvýšení kvality českéh výzkumu na mezinárdně 64 Pr přehled studií zaměřených na pdrbnu dkumentaci závislsti mezi běma viz Arnld, E. a Giarracca, F. (2012): Getting the Balance Right: Basic Research, Missins and Gvernance fr Hrizn EARTO. ( 65 Pjmem veřejný výzkum se myslí výzkum realizvaný ve veřejném sektru, tedy především v sektru vládním a vyskšklském. 66 Viz např. Nárdní invační strategie České republiky, str. 3, neb Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí , str Desetiletí izlace české vědy, malý pčet světvě výjimečných vědeckých sbnstí, neexistence silných partnerů ze sukrméh sektru, nedstatečné přístrjvé vybavení, častý inbreeding, tj. celživtní kariéra vědeck-pedaggických pracvníků v rámci jedné VŠ apd. (Viz výsledky Mezinárdníh auditu výzkumu, vývje a invací v ČR, 68 Analýza stavu výzkumu, vývje a invací v ČR a jejich srvnání se zahraničím v rce

41 srvnatelnu úrveň tak i nadále přetrvávají. Relativně slabší pzice řady českých výzkumných rganizací je zárveň i důvdem pr nedstatečné zapjvání českých týmů d mezinárdních výzkumných prjektů, které vyžadují špičkvé pracviště splňující mj. i evrpské standardy výzkumné infrastruktury. Ačkliv v tmt směru dchází v psledních letech ke zlepšení v důsledku investic d výzkumných infrastruktur pdpřených ze strukturálních fndů EU (zejména z OP VaVpI), stále v tét blasti přetrvávají nedstatky, a t jednak v řízení těcht infrastruktur, tak zejména v narůstajícím deficitu kvalitních výzkumných infrastruktur v hlavním městě Praze. Oblast řízení plitiky výzkumu a vývje má svá specifika v každém státě, v ČR však tat blast dluhdbě vykazuje řadu nedstatků a je předmětem dluhdbé kritiky a plitických debat. Refrma systému VaVaI nastartvaná v rce 2008 přinesla řadu dílčích zlepšení, stále však v tmt směru existuje prstr pr zlepšení, včetně uvedení d praxe dpručení zpracvaných v rámci prjektu Mezinárdníh auditu systému VaVaI v ČR. 69 Výše ppsané charakteristiky veřejnéh výzkumu v ČR jsu dále rzvedeny a vysvětleny v členění na jedntlivé prblémvé kruhy či témata: Nevyrvnaná kvalita veřejnéh výzkumu Digitální agenda a veřejný výzkum Nízká relevance a mál rzvinutá splupráce veřejnéh výzkumu s aplikační sféru Nízká mezinárdní tevřenst výzkumnéh prstředí v ČR Nedstatky v řízení a správě (gvernance) v blasti plitiky VaV Tt rzdělení je nezbytné, prtže teprve detailní ppis jedntlivých prblémvých kruhů umžní analyzvat příčiny sučasnéh stavu, jeh důsledky a mžná rizika vývje. Sučasně je však nezbytné vnímat silnu vzájemnu pdmíněnst prblémvých kruhů, kdy nastavení systému řízení pdmiňuje kvalitu i relevanci výzkumu a má významný vliv i na tevřenst, resp. uzavřenst výzkumnéh prstředí. Pdbně míra tevřensti výzkumnéh prstředí je d značné míry příčinu i následkem nízké kvality a relevance výzkumu, jakž i prblematickéh nastavení systému řízení plitiky VaV Prblémvý kruh 1: Nevyrvnaná kvalita veřejnéh výzkumu Prjevy a dílčí prblémy Objem výsledků výzkumu v ČR v psledních letech má vzestupnu tendenci a z hlediska intenzity prdukce publikací dsahuje hdnt srvnatelných s vyspělými státy světa, neb dknce vyšších. 70 Jedná se zjevně důsledek dluhdbéh trendu zvyšvání veřejných investic d výzkumu a vývje, který zapčal na začátku 21. stletí a i přes drbné výkyvy v krizvých letech si udržuje růstvu dynamiku a díky němuž se ČR řadí mezi státy EU s nejvyšší dynamiku růstu v psledním desetiletí. 69 Mezinárdní audit výzkumu, vývje a invací v České republice. Závěrečná zpráva. Pr MŠMT zpracval Technplis Grup, Praha 2011 ( Dále v textu na něj dkazujeme jen jak Mezinárdní audit. 70 Pdíl ČR na světvé publikační prdukci vzrstl mezi lety z 0,52 % na 0,74 %. Z hlediska pčtu vědeckých publikací vztažených na FTE pracvníka ve výzkumu a vývji dsahuje ČR dknce hdnt vyšších než SRN, neb USA (viz Analýza stavu výzkumu, vývje a invací v ČR a jejich srvnání se zahraničím v rce 2012). 41

42 Úrveň vědecké prdukce ČR z hlediska průměrné kvality měřené prstřednictvím citvansti publikací 71 se p rce 2000 pstupně zlepšuje, ale stále zastává za průměrem EU. 72 V ČR však již nyní existují silné a kvalitní výzkumné týmy, které se pdílejí na tvrbě vědeckých publikací ve splupráci s nejlepšími výzkumnými týmy v zahraničí, a které dsahují nejvyšší světvé citvansti. 73 Díky tmu si ČR udržuje v mezinárdním srvnání celkvě slidní pzici. Suhrnně je však mžné knstatvat, že úrveň českéh výzkumu je značně rzmanitá, s malým pčtem mezinárdně knkurenceschpných týmů a dminující masu výzkumu, který v mezinárdním srvnání nedsahuje srvnatelné kvality. Celkvě se tak ČR vyznačuje průměrnu úrvní (i přes existenci velmi kvalitních pracvišť), spjenu s nízku atraktivitu pr kvalitní vědce, a t jak české vědce, kteří půsbí v zahraničí, tak pr cizince. Mezi příčiny, bez jejichž změn není mžné čekávat ani zásadní zvýšení kvality českéh výzkumu, patří následující: Český výzkum trpí nedstatkem kritické masy a rztříštěnstí, která pdvazuje řadu dalších aspektů důležitých pr kvalitu výzkumu: mezené mžnsti mezibrvéh výzkumu, mezená kapacita se věnvat dluhdbým strategickým prjektům, mezená mžnst věnvat se sučasně grantvým prjektům i splupráci s praxí vede k preferenci jistějších grantvých prstředků. 74 Absenci kritické masy dále znásbuje absence mtivačních mechanismů k síťvání a splupráci mezi pracvišti (metdika evidence bdů v RIV drazuje d tvrby splečných výsledků VaV). Obecně je mžné knstatvat, že v důsledku rztříštěnsti český výzkum pstrádá frmulaci a následnu realizaci dluhdbých výzkumných agend 75. Chybí týmy, které by se dluhdbě a sustavně věnvaly výzkumu zásadních vědeckých a splečenských výzev a tím pádem se mhly stát nsiteli průlmvých pznatků. Systém financvání dsud nediferencuje v dstatečné míře kvalitu a nekvalitu, čímž nevytváří vhdné pdmínky pr rzvj skutečně excelentních výzkumných týmů. Ty vyžadují především dluhdbě stabilní financvání (viz předchzí bd). 71 Nutn zdůraznit, že měřítk citvansti má dlišný význam pr různé bry a mezibrvé srvnání je btížné. 72 Z hlediska citvansti publikací českých autrů vztažené k FTE pracvníků ve výzkumu a vývji zůstává ČR za hdntami vyspělých států EU i některými pstkmunistickými státy (viz Analýza stavu výzkumu, vývje a invací v ČR a jejich srvnání se zahraničím v rce 2013). 73 Za bdbí leden až říjen 2012 dsahval pdíl publikací českých autrů na 1 % nejcitvanějších prací hdnty 1,32 %, tj. 32 % více než by dpvídal teretické hdntě. Tent ukazatel patří mezi nejvyšší hdnty vůbec. Van Nrden, R. (2012): 2012 in Review. Nature, vl. 492, str Ačkliv biblimetrické metdy nelze pvažvat za jediný směrdatný nástrj identifikace kvality ve výzkumu, za bdbí vykazuje ČR nadprůměrné biblimetrické hdnty a sučasně prdukuje minimální bjem vědecké prdukce v těcht brech, které mají přímu aplikační relevanci: přístrje a přístrjvá technika, jaderná fyzika a technlgie, strjírenství a letectví, pčítačvé vědy, matematika, vybrané pdbry chemie, elektr inženýrství a telekmunikací, živtníh prstředí, klinické medicíny a bimedicínských věd (viz Vaněček, J. (2011): Obrvá a institucinální analýza výsledků výzkumu a vývje ČR Z hlediska účasti v 7. Rámcvém prgramu vykazuje ČR vyšší míru účasti v blastech jadernéh výzkumu, dpravy (včetně letectví), nanvěd, materiálvéh výzkumu a výrbních technlgií, bieknmiky (ptraviny, zemědělství a ryblv, bitechnlgie) a částečně v blasti živtníh prstředí. 74 Výsledky průzkumu realizvanéh v rámci Mezinárdníh auditu VaVaI dkazují, že velikst výzkumné skupiny v Ř pzitivně kreluje s intenzitu splupráce s aplikační sféru (Annex 5 t the Final Reprt: Science- Industry Linkages, str. 107). 75 Mezinárdní audit identifikuje tyt základní faktry pdvazující kvalitu českéh výzkumu: fragmentace, lckins, dpr k mezibrvému a aplikačně zaměřenému výzkumu. 42

43 V případech, kdy české výzkumné týmy dsahují mezinárdních úspěchů, jedná se vesměs případy zalžené na sbní vazbě se silným zahraničním partnerem, čast pstavené na reintegraci českých vědců, kteří půsbili na prestižní instituci v zahraničí. Tyt vazby jsu však čast mál stabilní, jelikž v českých výzkumných rganizacích zřídka vznikají pdmínky neb prgramy, které by umžnily klem sbní vazby se strategickým zahraničním partnerem vybudvat kriticku masu týmu schpnéh výzkumné téma rzvíjet a garantvat pr ně dluhdbé finance. Pzitivním příkladem vedeným snahu kncentraci zdrjů a excelentníh výzkumnéh úsilí, je aktivita na pdpru tzv. velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace (dále jen velké infrastruktury pr VaVaI ). 76 Tat aktivita je zaměřena na pdpru zcela jedinečných výzkumných zařízení vyské finanční a technlgické nárčnsti prvzvaných na principu pen access přístupu. Specifický význam velkých infrastruktur pr VaVaI uvnitř nárdníh výzkumnéh a invačníh systému ČR je umcňván i skutečnstí, že jedntlivé prjekty velkých infrastruktur pr VaVaI jsu v suladu s legislativním rámcem pdpry schvalvány vládu ČR. Velké infrastruktury pr VaVaI mají významnu integrační rli v aktuálně fragmentvaném systému pdpry výzkumu, vývje a invací v ČR a umžňují tak kncentraci kritickéh mnžství kapacit a zdrjů pr prvádění excelentních činnstí výzkumu, vývje a invací mimřádnéh mezinárdníh přesahu. Jelikž je převážná většina velkých infrastruktur pr VaVaI přím napjena na zahraniční výzkumné infrastruktury (např. ESFRI), jejich prstřednictvím dchází k integraci nárdních kapacit ČR d zahraničních výzkumných infrastruktur panevrpskéh, ppř. glbálníh významu, cž má rvněž pzitivní vliv na stimulaci excelence výzkumu v ČR. Aktivita na pdpru velkých infrastruktur VaVaI byla zahájena rku 2010, kdy byl přijat i průběžně aktualizvaný strategický dkument ČR pr danu blast Cestvní mapa ČR velkých infrastruktur pr VaVaI 77. V nadcházejícím bdbí bude i nadále klíčvým úklem zabezpečit dluhdbý rámec financvání velkých infrastruktur zajišťující jejich stabilitu, umžňující jejich další rzvj a v nepslední řadě umžňující jejich napjení na zahraniční výzkumné infrastruktury (např. ESFRI). Dalšími pzitivními příklady, které jsu vedeny snahu kncentraci zdrjů a výzkumnéh úsilí, představují ddatečné infrastrukturní investice realizvané s pdpru strukturálních fndů EU v rámci Operačníh prgramu Výzkum a vývj pr invace (tzv. VaV centra 78, která zahrnují jak centra excelence, tak reginální VaV centra), a také Centra kmpetence v blasti aplikvanéh výzkumu 79 financvaná z nárdních zdrjů. V bu případech se jedná prstředky alkvané na bázi dluhdbéh financvání výzkumu frmu rientvanéh výzkumu, v případě center kmpetence a reginálních VaV center navíc s vazbu na ptřeby aplikační sféry. 76 Velká infrastruktura pr výzkum, experimentální vývj a invace je jedinečné výzkumné zařízení, včetně jeh přízení, suvisejících investic a zajištění jeh činnsti, které je nezbytné pr ucelenu výzkumnu a vývjvu činnst s vysku finanční a technlgicku nárčnstí a které je schvalván vládu a zřizván jednu výzkumnu rganizací pr využití též dalšími výzkumnými rganizacemi. Definice pdle ustanvení 2 dst. 2 písm. f) zákna č. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů (zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací), ve znění pzdějších předpisů. 77 Cestvní mapa ČR velkých infrastruktur pr výzkum, vývj a invace. MŠMT, 2010, a její další aktualizace Viz Jedná se prgram zaměřený na pdpru realizace dluhdbých strategických výzkumných agend v partnerství výzkumných rganizací a firem. 43

44 V případě VaV center se rvněž jedná snahu zavést dluhdbé financvání na bázi výknnstních smluv a sučasně diferencvat VaV centra pdle jejich mise a ambice na: centra, která se mhu stát sučástí mezinárdní sítě dělby práce ve výzkumu a branu d mezinárdní výzkumné kmunity (celkem 8 tzv. center excelence), a centra, která mají pslání zajišťvat prpjení a zprstředkvání pznatků v jejich blasti specializace pr uživatele / aplikační sféru v rámci ČR a psílit prstřednictvím splupráce a smluvníh výzkumu jejich absrpční kapacitu (40 tzv. reginálních VaV center). 80 Kncentrací zdrjů vytvřila VaV centra v českém výzkumném prstředí pdmínky pr dluhdbější strategické směrvání výzkumu. Ve vybraných blastech výzkumu tak vznikla krystalizační jádra vědeckých týmů se slidními materiálními pdmínkami, díky nimž se ČR stává atraktivní pr výzkumníky i ze zahraničí. Zavedení tzv. výknnstních smluv pak přispěl k jednznačnější rientaci a měřitelnsti výzkumnéh úsilí na špičkvé vědecké výsledky, resp. na těsnější prpjení s praxí (případně na kmbinaci bu metrik). Ačkliv přetrvávají bavy finanční udržitelnst pdpřených center, úspěšná VaV centra a výzkumné infrastruktury by se nepchybně měly stát klíčvými stavebními blky Nárdní RIS3. Sučasně bude nezbytné ve větší míře vytvářet vhdné předpklady pr jejich těsnější prvázání s ptřebami aplikační sféry (Hebákvá, Granger, 2013) a zajistit dstatečné prstředky pr dluhdbý rzvj vybudvaných center. Obdbně prjekty zařazené d Cestvní mapy ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace představují klíčvé prvky výzkumnéh systému ČR, které vyžadují specifický přístup v rámci nárdní strategie, zejména s hledem na ptřebu stabilníh dluhdbéh prvzníh financvání, včetně nezbytnéh technlgickéh upgradingu. Výše uvedené investice vedly ke zlepšení vybavení výzkumných pracvišť v ČR, cž vytváří příležitsti pr kncentraci kvalitníh výzkumu a invačních aktivit, a také pr těsnější prpjení českéh výzkumu d evrpskéh výzkumnéh prstru. Za jednznačné pzitivum je mžné pvažvat fakt, že v rámci hdncení alternativní metdiku při Mezinárdním auditu 81 byl knstatván, že i přes celkvě neuspkjivý stav v řadě blastí ppsaných výše, byl vždy nejméně v jednm případě nalezen případ dbré praxe. Ten již v českém institucinálním prstředí existuje a je mžné jej využít jak mdel pr zvyšvání kvality výzkumu napříč celým systémem při dalších refrmních snahách. 82 Nvě navržená metdika hdncení (2013) pak již zhledňuje některé navržené prvky (zhlednění brvých specifik při hdncení a zavedení, alespň v mezené míře, prvku mezinárdníh peer review 83 při hdncení kvality). 80 Jde analgii v rzlišení na general purpse technlgy, které vyžadují vysku kncentraci zdrjů pr psunutí hranice pznání (bjasnění základních principů fungvání), versus snaha využít pznatky získané v blasti general purpse technlgy v širkém kruhu mžných aplikací, které vyžadují mnžství aplikvanéh výzkumu a experimentálníh vývje (viz The Rle f Cmmunity Research Plicy in the Knwledge-based Ecnmy, EC, 2010, kapitla 1.4. a návazná celevrpská diskuse věnvaná tématu Key Enabling Technlgies: 81 Sučástí Mezinárdníh auditu byl i piltní věření alternativní metdiky s využitím mezinárdníh peer review, která byla pužita na vzrku 18 kvalitních výzkumných pracvišť různéh typu a brvéh zaměření (viz Mezinárdní audit, annex 3). 82 Mezinárdní audit, annex 3, str Prces hdncení vědecké práce, výzkumu neb prjektu jinými lidmi, kteří jsu experty ve stejné blasti. 44

45 Specifický prblém českéh výzkumnéh prstředí je rstucí zastávání hlavníh města Prahy z hlediska vybavensti výzkumnu infrastrukturu (v důsledku nemžnsti čerpat prstředky na pdpru výzkumu v rámci klíčvých peračních prgramů v bdbí v rámci Cíle Knvergence), a t i přest, že je zde sustředěna nadplviční většina výzkumných kapacit ve veřejném sektru. Pražské výzkumné kapacity přitm pskytují pdstatnu část své dbrné kapacity ve prspěch aplikační sféry v celstátním měřítku, v některých případech se přitm jedná výzkumná pracviště unikátní, jejichž expertízu nelze v nárdním měřítku nahradit z jiných zdrjů. Příčiny a důkazy Příčiny nízké kvality a atraktivity českéh výzkumu ve srvnání se zahraničím spčívají jak v nedstatcích regulačníh rámce, tak v blastech vyžadující intervence na úrvni výzkumných rganizací. a) Regulační rámec Dsavadní systém hdncení kvality 84 a suvisející systém financvání výzkumu v ČR, půsbil dpsud v mnha hledech prti snahám zvýšení kvality výzkumu. Systém hdncení byl nastaven na pčítání výstupů, na kvantitu dsažených výsledků namíst kvality, cž mtivuje k prdukci balastních výsledků. Tent fakt byl kritizván, krmě jinéh, v Mezinárdním auditu VaVaI v ČR. 85 Od rku 2013 dšl k úpravě metdiky hdncení, d níž byly zahrnuty nvě i prvky peer review a také byl diferencván způsb hdncení mezi výzkumem v různých vědních brech. Knkrétní efekt nvé metdiky a její další vývj bude vyžadvat d buducna zvýšenu pzrnst tak, aby systém hdncení důsledně diferencval mezi (mezinárdní) kvalitu a nekvalitu výzkumu, a vedle excelence rvněž ve zvýšené míře zhledňval aplikační relevanci výzkumu, mezinárdní zapjení, a uplatňvání třetí rle výzkumných rganizací. 86 Převaha účelvých prstředků (v pdbě velkéh pčtu malých grantů) nad institucinálními vede ke krátkdbsti ve výzkumu a k nestabilitě financvání, a také k rzdrbení financí. Jedná se důsledek psunu d převahy institucinálníh financvání k financvání účelvému zaktvené v cílech Refrmy z rku , který byl kritizvaný v zjištěních mezinárdníh auditu VaVaI v ČR (návrh zvýšit pdíl institucinálních prstředků minimálně na 50 %). Vedlejším efektem velkéh pdílu grantvých prstředků je genervání nadměrné administrativy (granty vyžadují reprting, pdávání dalších grantvých přihlášek, cž snižuje úspěšnst a vede k nemalým zmařeným investicím), cž brání frmulaci dluhdbých, ambiciózních výzkumných agend a sestavení (a zejména dluhdbému udržení) kvalitních výzkumných pracvníků. Běžná praxe v hdncení prjektů na úrvni pskytvatelů vykazuje řadu nedstatků, včetně nízké míry tevřensti zahraničním hdntitelům. Systém pdpruje averzi prti riziku (např. nepřipuští mžnst, že výzkum je neúspěšný, za každý grant je nutné administrativně vykázat 84 Jedná se tzv. RIV (rejstřík infrmací výsledcích VaV) a jeh metdiku, na jejímž základě se mechanickým přepčtem rzděluje institucinální pdpra (blíže viz např. Mezinárdní audit VaVaI v ČR). 85 Závěrečná zpráva mezinárdníh auditu výzkumu, vývje a invací v České republice. MŠMT, Praha, V tmt smyslu jsu také navržena patření v rámci aktualizvané Nárdní plitiky VaVaI pr léta 2009 až 2015 s výhledem d rku Viz Refrma systému výzkumu a vývje v České republice ( 45

46 výsledky, v některých případech se hdntí pčet naplánvaných výsledků jak měřítk kvality) a demtivuje d splupráce s dalšími institucemi (nutnst dělit se bdy v RIVu), cž snižuje zájem mezibrvá témata. b) Výzkumné rganizace Nedstatky ve strategickém i perativním řízení jak výzkumných rganizací, tak i výzkumné činnsti samtné, plynu zejména z absence systematickéh vzdělávání v tét blasti a becně z pdceňvání rle řízení ve výzkumu 88. Negativní důsledky nedstatečnéh perativníh řízení se v každdenní činnsti prjevují nízku kvalitu pdpůrných prcesů, cž se týká blasti řízení lidských zdrjů (mál prpracvané prcesy nábru a kariérníh růstu výzkumných pracvníků), grantvé pdpry (absence neb čast nízká prfesinalita grantvé pdpry), pdpůrných činnstí pr splupráci s aplikační sféru (absence neb nedstatečná zkušenst pracvníků dpvědných za kmercializaci výsledků a navazvání partnerských vztahů s aplikační sféru), i becných administrativních prcesů (finanční a technická pdpra výzkumu). Nedstatky v řízení se negativně prjevují i v mál strategickém přístupu k plánvání výzkumné činnsti (mál ambiciózní výzkumné cíle, nedstatečná analýza knkurence při plánvání výzkumu, nízká mezibrvá a meziinstitucinální splupráce), ale také v malém prsazvání zásluhvsti a mezeném prstru pr kariérní růst talentvaných jedntlivců 89, cž zásadně pdvazuje kvalitu výzkumné činnsti. Materiální pdmínky představují další z příčin nízké kvality výzkumu v ČR. Z hlediska dstupnéh přístrjvéh vybavení se situace pstupně zlepšuje, zejména díky významným investicím ze strukturálních fndů EU v psledních letech (s výjimku Prahy, která je s hledem na vysku úrveň HDP vylučena z hlavníh prudu financvání z OP VaVpI krmě jedné výzvy, jejíž realizaci se pdařil vyjednat s Evrpsku kmisí). Přetrvávají nedstatky v blasti unikátních výzkumných infrastruktur, které dsud nejsu plně k dispzici, ale mhu se stát klíčvým mtivačním faktrem pr příchd výzkumníků ze zahraničí za předpkladu, že budu zajištěny stabilní a dluhdbé prstředky pr jejich prvz a následný technlgický upgrade. ČR však v tmt směru učinila v psledních letech pdstatný pkrk (např. definvání Cestvní mapy ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace a zajištění dtačníh titulu pdprujícíh jejich prvz 90 ). Ačkliv se důsledky těcht krků dsud plně neprjevily, lze předpkládat, že v průběhu příštích let se začnu pzitivně prjevvat na zvýšené atraktivitě českých výzkumných rganizací. Úspěch tét snahy bude však závislý d buducna na: vhdném nastavení řízení infrastruktur, včetně zajištění režimu tevřenéh přístupu (pen access) jak pr uživatele z akademické, tak firemní sféry, 91 na zajištění dluhdbéh stabilníh financvání infrastruktur (včetně technlgickéh upgradu) a infrmačních zdrjů, 88 Mezinárdní audit, Annex Mezinárdní audit, Annex Cestvní mapa ČR velkých infrastruktur pr výzkum, vývj a invace. MŠMT, 2010, a její další aktualizace Blíže viz Nárdní invační strategie České republiky. 46

47 kvalitnímu hdncení a dalšímu vzdělávání veducích pracvníků a především pak drůstající generaci buducíh vědeckéh managementu (střední management), jakž i kvalifikvanéh technickéh persnálu nastavení vhdných strategií pr psílení jejich splupráce s aplikační sféru. V materiální blasti přetrvávají i nadále nedstatky v blasti mzdvéh hdncení výzkumných pracvníků 92, a t především u mladších výzkumníků (kde je výše mezd ve vyskšklském a vládním sektru významně vázána na délku praxe 93 ) a u studentů dktrskéh studia, cž v důsledku v kmbinaci s mál atraktivními kariérními vyhlídkami a nedstatečným uplatněním principu zásluhvsti - demtivuje talentvané studenty d vědecké kariéry, resp. jim brání se plně věnvat výzkumné práci. Nedstatky se však prjevují také ve schpnsti udržet kvalifikvaný technický persnál nezbytný pr bezchybný prvz. Specifický prblém představuje v kntextu ČR fakt, že klíčvé kapacity ve veřejném výzkumu ptřebné pr implementaci Strategie inteligentní specializace ve většině blastí specializace jsu lkalizvány v Praze, kde jsu s hledem na její příslušnst k hspdářsky vyspělým reginům mžnsti financvání z ESIF v bdbí značně mezené. Specifické pstavení hlavníh města Prahy ve vzdělávacím a výzkumném systému ČR Praha je vzdělávacím centrem celé ČR s nadreginální důležitstí. Pražské vyské škly služí z majritníh pdílu pr vzdělávání studentů s bydlištěm mim Prahu. Okl 70 % studentů vyských škl se sídlem v Praze má trvalý pbyt mim území hl. m. Prahy. Pčet mimpražských studentů ilustruje atraktivitu pražských vyských škl pr studenty z celé republiky, kteří d Prahy přicházejí za studiem v ČR jedinečných brů, které pražské vyské škly nabízí, ale i za prestiží studia na vyských šklách, které se bjevují v žebříčcích nejúspěšnějších vyských škl světa. Pražské vyské škly a výzkumné instituce též hrají klíčvu rli při rzvji lidských zdrjů pr výzkum a invace v ČR. Pražské veřejné vyské škly prdukují rčně přes 36 % abslventů magisterskéh stupně studia na veřejných vyských šklách v ČR. Pr uplatnění ve výzkumu jsu stěžejní abslventi dktrskéh studia. V tmt hledu pražské vyské škly prdukují rčně % (liší se rk d rku) všech abslventů dktrskéh studia v ČR. Z uvedených údajů je zřejmé, že pražské vyské škly vychvávají vysce kvalifikvané dbrníky pr sféru výzkumu, vývje a invací v celé zemi. Pražské výzkumné rganizace se ptýkají s pdbnými prblémy jak mimpražské subjekty, navíc jsu díky malé dstupnsti prstředků ze strukturálních fndů EU v bdbí prti zbytku České republiky výrazně pdfinancvané. Analýza pražských kapacit však ukazuje ptenciál pražských vyských škl a výzkumných týmů dsáhnut výzkumné excelence v nadnárdním měřítku. T lze mim jiné ilustrvat na kncentraci klíčvých výzkumných rganizací, které zajišťují prpjení ČR s Evrpským výzkumným prstrem. Pražské výzkumné instituce jsu zastupeny v evrpských výzkumných infrastrukturách a jejich (v kntextu ČR) vyský pdíl úspěšnsti v 7. Rámcvém 92 Nárdní vzdělávací fnd (2011): Mtivace abslventů škl k výzkumné práci. Pdklady pr vyhdncení Nárdní plitiky VaVaI: Oblast lidských zdrjů. 93 NVF (2011): Mzdvá atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývji. Pdkladvé studie pr přípravu nárdních pririt VaVaI. ( 47

48 prgramu ukazuje, že pražské výzkumné týmy jsu tahunem kvalitníh výzkumu v ČR. Z analýzy nárdních prgramů pdpry aplikvanéh výzkumu lze dvdit, že většiny prjektů v prgramech aplikvanéh výzkumu se účastní rganizace se sídlem v Praze a pdniky sídlící mim území hlavníh města Prahy. Většina výsledků pdpřených prjektů je následně realizvána mim území hlavníh města Prahy. T je dán strukturu eknmiky, kdy firemní sektr, který je ptenciálním uživatelem výsledků VaV, sídlí převážně mim Prahu. Pražské výzkumné kapacity tak pskytují pdstatnu část své dbrné kapacity ve prspěch aplikační sféry v celstátním měřítku, v mnha případech se přitm jedná výzkumná pracviště unikátní, jejichž expertízu nelze v nárdním měřítku nahradit z jiných zdrjů, jde nicméně bry s jasným přínsem pr knkurenceschpnst. Zapjení pražských výzkumných týmů tak bude též klíčvé z hlediska implementace pririt připravvané Strategie inteligentní specializace. Důsledky Důsledkem výše ppsanéh stavu je přetrvávající neschpnst českéh výzkumu výrazněji se prsadit na mezinárdním pli svu kvalitu, a t i navzdry pstupném zvyšvání veřejných investic d výzkumu a dílčím úspěchům mezenéh pčtu kvalitních týmů. Pkud nebude ve větší míře psílen frmvání kritické masy kvalitníh výzkumu alespň v některých blastech výzkumu, nebude zřetelněji diferencvána mise výzkumných rganizací a stanveny jim dpvídající měřítka a metriky kvality, pak není realistické čekávat výraznější zlepšení kvality výzkumu v ČR. Neřešení strukturálních prblémů pdmiňujících růst kvality a neuspkjivých rámcvých pdmínek českéh výzkumu pvede k nízké splečenské návratnsti buducích investic d výzkumu. Český výzkum by tak byl jen v mezené míře schpen prdukvat dstatek riginálních výsledků, které by jej učinily atraktivním v mezinárdním měřítku. Jen mezeně by byl schpný pskytvat významné impulzy pr aplikační sféru v ČR, ani by se nestal vyhledávaným partnerem pr významné krprátní klienty v zahraničí. Bez systematické snahy zlepšvání rámcvých pdmínek lze čekávat, že i pdstatná část již realizvaných investic (zejména investice ze strukturálních fndů EU) nepřinese čekávané přínsy pr zvýšení kvality výzkumu. Rizik dlivu mzků, které byl díky nedávným investicím zmírněn 94, se může bez jasné perspektivy dalších refrmních krků celéh systému pět stát akutním a vést i k dchdu těch kvalitních výzkumníků, kteří byli s pmcí investic v uplynulých letech přilákáni d ČR. Pražské VO se významnu měru pdílejí na výchvě lidských zdrjů pr výzkum v aplikační sféře v statních reginech ČR a představují přirzené partnery pr pdstatnu část aplikační sféry v ČR. V kntextu Strategie inteligentní specializace představuje nemžnst čerpat prstředky z ESIF v bdbí zásadní prblém, především v priritních brech inteligentní specializace % veducích pracvníků VO dtázaných v průzkumu prvedenéh Mezinárdním auditem VaVaI, se přitm dmnívá, že Česk mezinárdní mbilitu výzkumníků více ptřebných dbrníků ztrácí, než získává (Kstić, Pazur, Pkrný, 2012). 48

49 (viz kapitla věnvaná specializaci). Vylučení pražských VO z pdpry může negativně vlivnit dstupnst vhdných výzkumných partnerů pr firmy a tím mezit jejich invační kapacitu Prblémvý kruh 2: Digitální agenda a veřejný výzkum Prjevy a dílčí prblémy Zvláštní důležitst z hlediska kvality výzkumu mají ICT infrastruktury. Digitální infrastruktury jsu důležité pr výzkumnu činnst ze dvu hledisek: jednak z hlediska samtnéh zajištění dstatečných kapacit pr přens dat, jejich ukládání, zpracvání; jednak z hlediska digitálníh bsahu a přístupu k infrmacím a dstupným pznatkům a vědeckým výsledků. V ČR existuje d rku 1996 CESNET, rganizace zajišťující digitální infrastrukturu pr ptřeby výzkumných rganizací v ČR, která zajišťuje přensvé a datvé služby pr ptřeby výzkumných rganizací a sučasně realizuje vlastní výzkumnu činnst v tét blasti. V psledních letech byly v ČR realizvány významné investice d digitálních infrastruktur (včetně psílení páteřní infrastruktury CESNETu), část těcht investic se uskutečnila díky pdpře ze strukturálních fndů EU: v rámci priritní sy 3 OP VaVpI, částečně také díky výstavbě center excelence v priritní se 1 a reginálních VaV center v priritní se 2 v blasti IT. Také díky těmt investicím si ČR udržuje dluhdbě slidní úrveň v blasti výzkumu suvisejícíh s e-infrastrukturami (nástrje pr vyskrychlstní sítě, datvý přens a mnitring síťvéh prvzu, vysce paralelní výpčty, distribuvané výpčty, kybernetická bezpečnst, apd.), a t i v pdbě kmerčně úspěšných výsledků. Přístup k vědeckým infrmacím v digitální frmě v pdbě dbrných databází a elektrnických vědeckých peridik představuje klíčvý předpklad pr kvalitní výzkum. Bez něj není představitelné udržení kntaktu s mezinárdní vědecku špičku. V blasti digitálníh bsahu představuje zásadní pdmínku pr kvalitní výzkum dstupnst dbrných infrmačních zdrjů (přístup k dbrným databázím a elektrnickým publikacím), kde dsud v ČR existují značné nedstatky, zejména u brvě specifických infrmačních zdrjů. Příčiny a důkazy Základní prvek (kmunikační část) e-infrastruktur spravvaných CESNETem je v ČR na špičkvé světvé úrvni, distribuvaná výpčetní a úlžná infrastruktura (grid) je rganizačně na velmi dbré mezinárdní úrvni, avšak s mezenu kapacitu (MŠMT, 2011). Existující e-infrastruktury dsud nedispnují dstatečnými úlžnými kapacitami a také superpčítačvé zdrje v ČR dsud chybí (ačkliv jejich budvání je ve fázi realizace IT4I v Ostravě a CERIT v Brně). Oblast infrmačních technlgií patří k výzkumným blastem, které v rámci ČR dluhdbě generují významnější pčty kmerčně aplikvatelných výsledků, včetně zakládání technlgických firem a následných investic rizikvéh kapitálu. Díky přítmnsti něklika významných českých IT firem s mezinárdním dsahem (např. Seznam, AVG, a další) a rstucímu pčtu zahraničních firem, které v ČR dislkují své VaV kapacity, zde existuje významná příležitst pr další psílení specializace a vytváření synergických vazeb mezi kvalitním výzkumným zázemím a pdnikatelskými aktivitami. 49

50 Důsledky Nedstatečná priritizace investic d e-infrastruktur pr ptřeby výzkumu, jejich průběžnéh upgradu a také d rzvje specializvaných lidských zdrjů nezbytných pr správu a prvz e- infrastruktur, může vést k zastávání českéh výzkumu a snižvání efektivity veřejných investic. Z hlediska inteligentní specializace má blast digitální agendy pr výzkum důsledky jak pr ptřebu dalšíh psilvání existující specializace v blasti e-infrastruktur a suvisejících blastí výzkumu (včetně tázek kybernetické bezpečnsti a chrany kritických infrastruktur, ukládání a zpracvání velkých bjemů dat, dataminingu), tak pr ptřebu zpřístupňvání digitálníh bsahu a vědeckých infrmací pr ptřeby výzkumných rganizací i firemní sféry Prblémvý kruh 3: Nízká relevance a mál rzvinutá splupráce veřejnéh výzkumu s aplikační sféru Prjevy a dílčí prblémy Splupráce mezi výzkumnými rganizacemi a aplikační sféru je v ČR na nízké úrvni, vesměs se jedná krátkdbé splupráce mezenéh rzsahu, její rzsah i příns pr invace a hspdářský růst je značně mezený. T dkládá zejména extrémně nízký pdíl příjmů vyských škl a veřejných výzkumných institucí z pdnikvých zdrjů. 95 Sučástí tht prblému je i existence pměrně rzsáhlé, ale btížně kvantifikvatelné šedé zóny splupráce, která neprbíhá ficiálními cestami a není tudíž na straně výzkumných rganizací evidvána (ať už z důvdu nevhdně nastavených legislativních pdmínek na nárdní úrvni, neb nevhdných interních pravidel VO, či pr nedstatek kvalitních pdpůrných služeb v rámci VO). Měřitelným prjevem nízké míry splupráce pdnikvé sféry a veřejnéh výzkumu je vedle bjemu finančních prstředků také nízký pdíl výzkumných pracvníků se zkušenstmi z práce v sukrmé sféře. V tmt hledu se řadí ČR k zemím s nejnižšími hdntami v EU 96. Dkladem nedstatků v aplikační relevanci veřejnéh výzkumu v ČR a částečně i nedstatečnéh pvědmí tázkách duševníh vlastnictví ve výzkumných rganizacích je také nízká míra patentvé aktivity výzkumných rganizací z ČR, která zůstává hlubk pd průměrem EU. 97 V uplynulých cca 10 letech dšl v ČR k dílčím zlepšením v blasti prpjvání akademickéh výzkumu a aplikační sféry, zejména v důsledku realizace Refrmy systému VaVaI v ČR z rku V důsledku finančníh cenění aplikvaných výsledků definvaných dle RIV dšl k vzrůstu pzrnsti tázce aplikační relevance a pčtu aplikvaných výsledků VaV. V případě VaV center financvaných z OP VaVpI dchází (díky systému výknnstních smluv a prjektvých indikátrů) 95 Pdíl pdnikvých zdrjů ve výdajích na VaV vyskšklskéh sektru činí puze 1,0%, u vládníh sektru 3,4%. Jedná se hdnty hlubk pd evrpským průměrem (Český statistický úřad, Splupráce mezi sektry v blasti VaV v ČR za rk 2011). Pdle psledních dat zveřejněných v listpadu 2013 ( se ani pměrně výrazný nárůst pdnikvých investic d VaV v psledních letech nijak zásadně neprmítl d finančníh bjemu smluvníh výzkumu a phybuje se klem 150 mil. Kč / rk v případě vyských škl a klem 1,7 mld. Kč /rk u vládníh sektru. 96 Jde hdntu 13 % při průměru EU na úrvni 17 %. Researchers' Reprt EC, DG Research and Innvatin. 97 Viz Mezinárdní audit VaVaI v ČR. Review f the IPR System a Rada pr výzkum, vývj a invace (2012): Analýza stavu výzkumu, vývje a invací v České republice a jejich srvnání se zahraničím v rce Úřad vlády České republiky. 50

51 k většímu důrazu na splupráci s firemní sféru frmu smluvníh výzkumu. Nicméně tyt pzitivní snahy jsu prvázeny řadu negativních vedlejších efektů, jak je genervání účelvě vytvářených aplikvaných výsledků VaV (např. patentů) bez zájmu skutečné využití. V případě smluvníh výzkumu naráží snahy na nevyjasněnu situaci v blasti veřejné pdpry. Nástrjem pr pdpru frmvání dluhdbých strategických partnerství veřejnéh výzkumnéh sektru s pdnikvu sféru jsu rvněž Nárdní prgramy udržitelnsti I a II, jejichž prstřednictvím je pdprván rzvj a udržitelnst prjektů center budvaných v ČR v letech za finanční spluúčasti Evrpskéh fndu reginálníh rzvje (ERDF). Pskytnutí pdpry z bu prgramů je pdmíněn schpnstí dsahvat mezinárdně knkurenceschpných výsledků a prkázáním aktivní splupráce se zahraničními subjekty a pdnikvým sektrem. 98 Implementací těcht prgramů sučasně ČR naplní závazek zajištění udržitelnsti budvaných center d rku 2020 a úhradu (puhých) 50 % prvzních nákladů, resp. nákladů na bnvu zařízení center z veřejných prstředků bude aktivně stimulvat jejich splupráci s pdnikatelským sektrem. Ve většině výzkumných rganizací byla, zejména díky pdpře ze strukturálních fndů EU, vytvřena alespň základní infrastruktura na pdpru splupráce s uživateli výsledků (centra transferu technlgií apd.). Pstupně dchází k zavádění interních pstupů pr mnitring vznikajícíh duševníh vlastnictví a metdik pr splupráci s kmerční sféru, všem čast s mezenými mžnstmi změnit zásadní mtivační faktry uvnitř akademickéh prstředí. V řadě případů tyt subjekty naplňují funkci kmercializace výsledků a prpjvání bu světu spíše frmálně (tj. z hlediska dsažení frmálních cílů dtačních prjektů, zejména financvaných ze strukturálních fndů EU), bez dstatečné znalsti prblematiky a rientace na výsledek. 99 Splupráce mezi veřejným výzkumem a aplikační sféru je jednu z blastí, kde se prjevuje tržní selhání a kde většina vyspělých států uplatňuje přímé či nepřímé nástrje pdpry interakce mezi běma typy aktérů. V ČR existují v tét blasti dsud značné nedstatky. Pdpůrné prgramy, na psílení výzkumné splupráce mezi veřejným výzkumem a firemní sféru jsu v ČR mál rzvinuté. prgram Centra kmpetence (TA ČR - 9 mld. Kč, z th 70% státní rzpčet na léta , 33 pdpřených center), fakticky první prgram pdprující dluhdbá strategická partnerství výzkumných rganizací a firem, která zahrnují všechny fáze výzkumu a vývje a sučasně pdprují mbilitu a splečnu výchvu dktrandů, existuje d rku 2011, 100 a dsavadní pdpra se jeví jak nedstatečná. T dkládá i vyský převis pptávky, kde úspěšnst žadatelů v prgramu se phybuje jen klem 10 %. Existující centra kmpetence je mžné pvažvat vedle VaV center a prjektů velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace - za další klíčvé stavební blky mžné brvé specializace v rámci RIS3. 98 Udržitelnst center budvaných v rámci Operačníh prgramu Výzkum a vývj pr invace s investičními náklady přesahujícími výši 50 mil. EUR a majícími v dminantní míře charakter velké infrastruktury pr výzkum, experimentální vývj a invace bude pdprvána z Nárdníh prgramu udržitelnsti II. Z Nárdníh prgramu udržitelnsti I jsu pté pdprvána centra budvaná za využití prstředků Operačních prgramů Výzkum a vývj pr invace a Praha Knkurenceschpnst s investičními náklady d 50 mil. EUR. 99 Viz Analytické pdklady. Přílha. Aktualizace nárdní plitiky VaVaI, str Ačkliv pdpůrné prgramy existují již d knce 90. let 20. stletí (prgramy MPO a také prgram 1M MŠMT), jejich rzsah byl malý a nedsahval kýženéh efektu v pdbě navázání dluhdbé splupráce a pákvéh efektu sukrmých financí. 51

52 V ČR dsud zcela chybí nástrje pdprující hrizntální mbilitu, cž má negativní dpady na připravenst abslventů dktrskéh studia pr řešení praktických prblémů; Prgramy na pdpru kmercializace výsledků výzkumu z VO byly realizvány v rámci OP VaVpI, jejich výsledky však dsud nebyly vyhdnceny. Sučasně byl v rce 2014 zahájen nvý prgram Gama (TA ČR - 2,77 mld. Kč, z th 64,9% státní rzpčet na léta , zatím 10 vybraných prjektů), který by měl mít pdbné zaměření. Zcela výjimečně jsu k dispzici kvalitní prgramy na pdpru pdnikavsti studentů vyských škl, na realizaci jejich vlastních pdnikatelských záměrů, neb na zakládání technlgických firem vzešlých z výsledků výzkumu. Neuspkjivu situaci ztěžuje vyská míra závislsti českéh firemníh VaV na rzhdnutích zahraničních mateřských firem, které málkdy dávají svým dceřiným firmám v ČR dstatečnu autnmii v blasti splupráce s akademicku sféru v ČR, případně puze za pdmínek jednstranně zvýhdňujících nadnárdní firmy. V psledních letech dchází k jistému zlepšení, které plyne z pměrně dramatickéh nárůstu výdajů na VaV ve firemní sféře v ČR (jak u českých pbček zahraničních firem, tak i u rstucí skupiny firem s českými vlastníky). Nicméně intervenční patření za strany veřejnéh sektru zaměřená na těsnější prpjení vývjvých kapacit zahraničních firem s veřejným výzkumem v ČR jsu nedstatečná (absence prpracvanéh systému následné péče zahraniční investry). Příčiny a důkazy Příčiny nízké relevance českéh výzkumu spčívají jak v rámcvých pdmínkách, včetně struktury invační pptávky v ČR, tak v blastech vyžadující intervence na úrvni výzkumných rganizací. a) Regulační rámec Aktuálně platná metdika hdncení výzkumu a alkace institucinálních prstředků v pdstatě demtivuje výzkumníky ve veřejné sféře d sustavné splupráce s aplikační sféru. Objednávky smluvníh výzkumu d firemní sféry, úspěšný prdej licence k duševnímu vlastnictví, zalžení spin-ff firmy, splupráce s firmami při výuce studentů, se v hdncení prjevují mál neb vůbec. U většiny výzkumných rganizací pak lgicky chybí knsensus hledně rle splupráce s aplikační sféru v jejich pslání a následně i shda na přiměřeném hdncení tét činnsti. Uplatňvání metdiky hdncení navíc čast vede k účelvé prdukci aplikvaných výsledků dle platné metdiky hdncení. 101 Slabá a mál sfistikvaná invační pptávka, resp. mál sfistikvané invační ptřeby v pdnikvém sektru v ČR (viz analýza pdnikvéh sektru) jen v mezeném rzsahu generují dbrně mtivující výzvy pr výzkumné rganizace. V některých blastech výzkumu tak chybí výzkumným rganizacím silní a relevantní firemní partneři schpní frmulvat a splufinancvat dluhdbu výzkumnu splupráci. T dkládá i fakt, že většina akademických týmů vnímá mžnsti splupráce s firemní sféru především jak zdrj ddatečných finančních prstředků a nikliv jak zdrj ddatečných výzkumných stimulů či mžnst splupráce na tématu splečnéh 101 Známé jsu případy účelvéh patentvání, kdy výzkumné rganizace nemají skutečný zájem na dalším rzvji chráněných výsledků, ale patentují puze s cílem zvýšit bjem institucinálních prstředky pr svu instituci za vykázané patenty. 52

53 výzkumnéh zájmu. 102 Nesulad mezi čekáváním firem a výzkumných rganizací tak představuje jednu z klíčvých bariér splupráce. Jedním z důvdů, prč se ve větší míře nerzvíjela splupráce mezi výzkumnými rganizacemi a firemní sféru i přes rstucí výdaje na VaV v sukrmé sféře, mhu být daňvé důvdy. D rku 2013 byly vnitřní výdaje na VaV u ziskvých firem dpčitatelnu daňvu plžku, nákup služeb VaV je mžné dpčítat díky legislativní úpravě až d fiskálníh rku b) Výzkumné rganizace Na úrvni řízení samtných výzkumných rganizací existují značné nedstatky a t se v plné míře týká i specifických dvednstí pr řízení vztahů s aplikační sféru. 104 Chybí mtivační pbídky pr tut činnst, chybí také finanční zdrje pr flexibilní financvání výzkumu dle aktuální pptávky aplikační sféry. Kariérní řády většiny výzkumných rganizací a vyských škl dávají kvalitním aplikvaným výsledkům zanedbatelnu či žádnu váhu, a t i v technických brech. Výsledkem je pak nízká prestiž aplikvanéh výzkumu v řadách výzkumníků a nechta se tét činnsti věnvat. Přest, že v ČR existují čestné výjimky výzkumných týmů, které splupracují s praxí na relevantních a rvněž vědecky nsných tématech, becně lze knstatvat, že výzkumné rganizace v ČR nejsu dbře připraveny na splupráci s aplikační sféru a k takvé splupráci jim chybí mtivace. 105 Pvědmí tázkách duševníh vlastnictví mezi výzkumnými pracvníky je becně na velmi nízké úrvni, cž půsbí nemalé prblémy při splupráci (rizik vyzrazení duševníh vlastnictví firemníh partnera, uzavírání smluv za pdmínek nevýhdných pr výzkumné rganizace, apd.). V extrémních případech může vést až ke zkumání blastí již przkumaných, resp. již chráněných právy duševníh vlastnictví. Nastavení pdmínek a interních prcesů v blasti smluvníh výzkumu, zakládání spin-ff firem, hdncení a dměňvání za tent typ výsledků je čast uvnitř VO nevhdně upraven, cž půsbí demtivačně a v některých případech vede výzkumníky k hledání alternativních cest kmercializace (výsledky jsu kmerčně využívány za pdmínek nevýhdných pr instituci, či přím bez jejíh vědmí). Pdpůrné služby v blasti psuzení a následné chrany duševníh vlastnictví (zejm. psuzení nvsti a aplikačníh ptenciálu dsažených výsledků, pmc s chranu duševníh vlastnictví) se uvnitř výzkumných rganizací v psledních letech pstupně rzvíjejí díky vzniku center transferu technlgií. Nicméně úrveň pskytvaných služeb je velmi rzdílná, mál kdy jsu na uspkjivé prfesinální úrvni, někde dsud neexistuje sustavná pdpra vůbec. Na úrvni výzkumných týmů v naprsté většině případů chybí kvalifikvané kapacity pr rzvj (business develpment) dsažených výsledků VaV, tj. vytipvání slibných výsledků, vyhledání vhdných partnerů pr kmercializaci, djednání bsahu a pdmínek splečných prjektů aplikvanéh VaV. Většina výzkumných pracvníků není na takvý druh činnsti připravena a ani 102 Viz výsledky šetření realizvané v rámci Mezinárdníh auditu VaVaI (Annex 5 t the Final Reprt: Science- Industry Linkages. 103 D buducna bude důležité sledvat a vyhdncvat, jaký dpad bude mít zrvnprávnění daňvéh dpčtu u nákupu VaV služeb na realizvané bjemy těcht služeb u vyských škl a v.v.i. 104 Viz zejména Mezinárdní audit VaVaI, Annex 5 Science-Industry Linkages, neb Berman Grup (2010b). 105 Nejznámější je případ Ústavu rganické chemie a bichemie AV ČR, existují všem i další, jak je Katedra kybernetiky FEL ČVUT, neb VÚTS v Liberci a další, vesměs však již menší pracviště. 53

54 není v tét blasti vzdělávána, jen zřídka jsu institucinalizvány mechanismy, které by takvým aktivitám napmáhaly (např. pravidelná setkání se zástupci firemní sféry). Zcela nedstatečné jsu mechanismy pr věření kmerční uplatnitelnsti výsledků a věření technlgie (prf f cncept). U většiny výzkumných rganizací zůstávají pak lgicky i slibné výsledky výzkumu nevyužity. Pvědmí základech pdnikání a vzdělávání v tét blasti je u studentů vyských škl a výzkumných pracvníků nedstatečné a nesystematické. Jen zcela výjimečně navazují na vzdělávací aktivity i praktické pdpůrné služby pr začínající pdnikatele z řad studentů a akademických pracvníků. Mbilita výzkumných pracvníků směrem d a z firemní sféry je velmi mezená. Mbilita výzkumných pracvníků z firemní sféry d výzkumných rganizací je zcela jedinělým jevem. T vytváří kulturní bariéru pr užší splupráci a prhlubuje dtrženst bu světů. Malá velikst výzkumných týmů a nedstatek dluhdbéh financvání pr výzkumnu činnst je rvněž faktrem, který snižuje schpnst věnvat se systematicky práci s firemními partnery. Malé týmy trpí nedstatkem zdrjů pr paralelní práci na grantvých prjektech i rizikvých zakázkách pr firmy a prt preferují jistější grantvé zdrje. 106 Důsledky Hlavním důsledkem neuspkjivéh stavu splupráce mezi výzkumnými rganizacemi a aplikační sféru je becně nízká aplikační relevance výzkumu v ČR. T dkládá i fakt, že české firmy zcela nedstatečně využívají veřejný výzkum jak zdrj expertízy a mžné invační výhdy. 107 Nízká míra interakce mezi veřejným výzkumem a aplikační sféru následně zapříčiňuje malý efekt přelévání veřejných investic d VaV d eknmiky ČR a způsbuje nízku eknmicku návratnst veřejných investic d VaV. V tét blasti vzniká začarvaný kruh, kdy nízká aplikační relevance veřejnéh výzkumu, malá mtivace ke splupráci a nízká připravenst (na úrvni instituce i jedntlivých výzkumníků) na splupráci drazuje firmy d splupráce s akademicku sféru; mál sfistikvaná invační pptávka firem a nenaplněná čekávání klientskéh přístupu na straně firem zase drazuje výzkumníky d splupráce. Vzájemná čekávání se rzcházejí a málkdy dchází k prlmení pčáteční nedůvěry, bez které není mžný rzvj dluhdbější strategické splupráce. Praktickým důsledkem dtržensti bu sfér jsu nízké pčty výsledků VaV dsažených výzkumnými rganizacemi, které jsu skutečně kmerčně využity (např. pčty licencí dkupených firemními subjekty d vyských škl a výzkumných rganizací, neb bjem smluvníh výzkumu). Vedlejším, ale nezanedbatelným efektem nízké míry splupráce a relevance veřejnéh výzkumu a aplikační sféry je také nespkjenst zaměstnavatelů s úrvní praktických znalstí abslventů vyských škl (NVF, 2011b), včetně dktrskéh studia, které by měl připravvat mladu generací vědců i na řešení výzkumných prblémů praxe. Z hlediska Strategie inteligentní specializace je ptřebné řešit tut prblémvu blast jak dstraňváním vybraných regulatrních překážek, tak zejména frmu řady hrizntálních patření, která celkvě zvýší nedstatečnu míru interakce výzkumné a aplikační sféry. Sučasně 106 Viz např. Mezinárdní audit VaVaI, Annex 5, Science-Industry Linkages. 107 Viz např. Analytické pdklady. Přílha. Aktualizace nárdní plitiky VaVaI, pdle kteréh invační pdniky ve dvu třetinách případů nevyužívají vyských škl jak zdrje pr své invační aktivity (str. 86). 54

55 je vhdné využívat ptenciálu existujících kapacit, zejména kvalitních reginálních VaV center (OP VaVpI) a center kmpetence jak priritních blastí, na něž by se měly zaměřit vertikální intervence (např. specializvané prgramy na pdpru splupráce s technlgicky pkrčilými firmami, včetně pbček nadnárdních firem) Prblémvý kruh 4: Nedstatečná mezinárdní tevřenst výzkumnéh prstředí v ČR Prjevy a dílčí prblémy Prstředí výzkumných rganizací v ČR se vyznačuje vysku míru uzavřensti. Na rzdíl d pdnikatelskéh sektru, kde v důsledku privatizace českých firem a glbalizace eknmiky dšl k výrazné internacinalizaci českéh firemníh sektru (včetně přejímání svědčených manažerských praktik řízení), prstředí výzkumných rganizací nebyl d rku 1989 (s výjimku privatizace některých resrtních výzkumných ústavů) vystaven silnému tlaku na změnu dsavadních praktik a racinalizaci chdu. V 90. letech 20 stletí dšl k radikální redukci veřejných prstředků na výzkum, která zapůsbila jak push factr pr dchd části, čast aktivnějších výzkumných pracvníků. Od pčátku 21. stletí nastává pstupný nárůstu bjemu veřejných prstředků na výzkum, ten však nebyl dprvázen adekvátním důrazem na zvyšvání kvality a ddatečné prstředky pak byly v řadě případů investvány d výzkumných týmů, které přežily krizvá 90. léta na bázi strategie uskrvňvání, bez ambice růst či expandvat. Takvé výzkumné týmy a rganizace čast nejsu manažersky ani psychlgicky připraveny na významnější rzvj pracviště, nejsu připraveny se tevřít a mají nízku mtivaci i schpnst přilákat a udržet zahraničí dbrníky. Týká se t jak uzavřensti vůči zahraničí a příchdu zahraničních výzkumných pracvníků (resp. pracvníků se zahraniční pracvní zkušenstí), tak velmi mezené mbility mezi výzkumnými rganizacemi v rámci ČR, jakž i mbility směrem k aplikační sféře (viz prblémvý kruh 3). Prjevem uzavřensti je především velmi nízký pdíl zahraničních pracvníků ve vědě a technlgiích 108. Mezinárdní mbilita výzkumných pracvníků v ČR patří k nejnižším v EU, 109 cž je nepchybně i jedna z příčin pměrně nízkéh zapjení českých výzkumných pracvišť d mezinárdní výzkumné splupráce. I přes zlepšující se trend, který se prjevuje např. rstucím publikačním zapjením českých vědců v rli spluautrů s dalšími autry ze zahraničí, stále představuje pr značnu část českých výzkumných týmu uzavřenst d sebe prblém. Nedstatek (dluhdbé) mezinárdní mbility a vystavení dlišným vzrcům chvání a práce čast vede ke strnulsti, uzavřensti nvým přístupům, v extrémních případech až ke knzervaci kultury, která nevytváří stimulující prstředí nutné pr kvalitní výzkum (malá tevřenst pdnětům z vně, rigidní hierarchická struktura řízení míst meritkracie, nevyhvující věkvá struktura, nezdravé praktiky v nábru nvých zaměstnanců) Pdíl zahraničních dbrníků v ČR se phybuje klem 2 % prti např. susednímu Rakusku s 11 %. Eurstat Puze 44 % českých výzkumníků strávil alespň tři měsíce na pzici výzkumníka v jiném státě prti 56 % průměru EU. Researchers' Reprt EC, DG Research and Innvatin. str Mezinárdní audit, Annex 3, str (závěry z piltníh věření mezinárdníh peer review.). 55

56 Obecně je mžné v českém výzkumném prstředí až na výjimky vysledvat tendenci k setrvávání na dmvském pracvišti uvnitř téhž výzkumnéh týmu p celu vědecku kariéru, který se bměňuje puze díky generační bměně (tzv. in-breeding). U 85 % výzkumných skupin v ČR se předpkládá, že její vlastní abslventi dktrskéh studia budu v buducnu bsazvat pzice výzkumníků v mateřském týmu. 111 ČR přitm patří k zemím s nejvyšším pdílem nembilních výzkumníků (více než 50% pdíl prti méně než 40 % ve většině vyspělých zemí), 112 cž má jednznačně negativní důsledky pr dsahvání a udržení špičkvé úrvně výzkumu. 113 V ČR existuje (ve srvnání s většinu evrpských zemí) pměrně štědrý mechanismus pdpry zapjvání akademických pracvišť d rámcvéh prgramu EU v pdbě dfinancvání způsbilých výdajů prjektů z nárdních zdrjů, ČR může rvněž těžit z příležitstí, které jí skýtá existence pměrně velké mezinárdní vědecké diaspry. 114 I přes tyt příležitsti zůstávají mžnsti využití mezinárdních grantů, včetně grantů rámcvých prgram EU, mál využity a t nikliv kvůli nízké úspěšnsti žádstí (ta se phybuje klem evrpskéh průměru), ale zejména kvůli nízkému zájmu a malému pčtu pdaných prjektů s česku účastí (RVVI, 2013). Zcela krajvě a nesystematicky jsu využívány příležitsti výzkumné splupráce se susedními státy, a t i přes mžnst využít k tmut účelu prstředky khezní plitiky (prgramy přeshraniční splupráce). V uplynulých letech se tevřenst vůči zahraničním pracvníkům začala mírně zlepšvat díky masivnější pdpře nvých nástrjů, které explicitně pdprují příchd zahraničních výzkumníků, resp. výzkumníků se zahraniční zkušenstí d ČR (zejména z Operačníh prgramu Vzdělávání pr knkurenceschpnst). Ačkliv se efekt tht nástrje prjeví až se zpžděním, již dnes existují náznaky zlepšení kvality výzkumu v důsledku tht patření, které d buducna budu vyžadvat psílení. Uplatnění těcht nástrjů se navíc v čase ptkává s prhlubující se eknmicku krizí v některých částech Evrpy, díky níž se na trhu vědeckých pracvníků v ČR v psledních letech bjevují i zahraniční výzkumníci nejen z Asie a zemí bývaléh Světskéh svazu, ale také ze zemí jižní Evrpy. V případě VaV center pdpřených z OP VaVpI dšl v něklika případech také k mezinárdním výběrvým řízením na vrchlvé manažerské pzice, které pstupně tevírají alespň některé české výzkumné rganizace mezinárdní kmunitě. Nicméně tyt nástrje vesměs znemžňují účast pracvišť z Prahy, cž mezuje jejich dpad na celý český výzkumný systém. Incming vědců ze zahraničí také není navázán na dluhdbé strategie rzvje lidských zdrjů v přijímajících institucích, včetně garance dluhdbéh financvání nvě knstituvaných výzkumných skupin (např. frmu permanentníh kntraktu v případě, že se integrvaný vědec svědčí). Příčiny a důkazy 111 Mezinárdní audit, s Cmparative Benchmarking f Eurpean and US Research Cllabratin and Researcher Mbility. Science Eurpe, 2013 ( 113 Viz např. Science Eurpe Psitin Statement: Hrizn 2020: Excellence Cunts. Science Eurpe, 2012 ( Také biblimetrická data za český výzkum dkládají, že citační hlas českéh autra bez zahraničníh spluautra je zhruba plviční prti českým publikacím se zahraničním spluautrem (viz Mezinárdní audit VaVaI). 114 Velikst české výzkumné diaspry se dhaduje na 4-7 % vědců s českým státním bčanstvím, při zapčtení všech výzkumníků české nárdnsti, tj. i těch s již cizím státním bčanstvím se jedná 10 až 17 % pčtu všech výzkumníků v ČR (Kstelecká Y., Bernard J., Kstelecký T., 2007). 56

57 Příčiny uzavřensti českéh výzkumu spčívají jak v rámcvých, regulačních pdmínkách, tak ve faktrech suvisejících s pvahu vnitřníh řízení a chdu výzkumných rganizací, zejména v blasti řízení lidských zdrj a kariérníh řádu. a) Regulační rámec Na nejvyšší úrvni dsud v ČR chybí ucelená strategie pr internacinalizaci VaVaI, která by zahrnvala činnsti všech resrtů a agentur činných v tét blasti. 115 S tím suvisí i nízká míra zapjení ČR d evrpských aktivit určených na psílení integrace evrpskéh výzkumnéh prstru (ERA) a becně aktivit určených na psílení strukturace ERA (prjekty ERA-NET, ERA_NET Plus a další). V blasti regulace na nárdní úrvni brání větší tevřensti a mbilitě velmi frmální pžadavky uznávání akademických hdnstí ze zahraničí a becně i slžité prcedury schvalvání kariérníh pstupu. V případě vyských škl pak pžadavek na zajištění výuky v češtině brání většímu angažmá zahraničních akademiků. Významnu bariéru představují také imigrační bariéry, zejména u výzkumníků ze zemí mim EU, kde neexistuje centrální kvalifikvaný pdpůrný servis pr zajištění pdpry cizincům přicházejícím d ČR (např. prstřednictvím zastupitelských úřadů ČR v zahraničí). I v případě pracvníků ze zemí EU existuje dsud nemalý pčet překážek, které brání integraci zahraničních výzkumníků d českéh prstředí (např. btíže při převdu důchdvých práv, apd.). Uzavřenst jinjazyčným vědcům dkresluje fakt, že ve většině českých grantvých prgramů je pvinnst pdávat grantvé přihlášky v češtině. Na nárdní úrvni neexistuje strategie pdpry mezinárdní splupráce s jasně definvanými priritami a cíli a definváním brů, v nichž chce ČR splupracvat, s jakými státy a institucemi a prč, pdpřená stabilním financváním 116. Zcela chybí nástrje systematicky pdprující cirkulaci mzků, jak jsu mžnsti dčasnéh tvůrčíh vlna ve výzkumné kariéře, sabbatical 117, velmi mezeně se uplatňují nástrje pdprující ustavení nvých výzkumných skupin tevřené specificky pr výzkumníky přicházející z vně výzkumné rganizace. Obecně je mžné knstatvat, že z nárdní úrvně existuje jen minimum pbídek či bnifikací mezinárdně tevřených výzkumných pracvišť, která se aktivně snaží diversifikvat genvý fnd svých pracvníků. Výjimku v psledních letech představují prgramy OP VK a mezinárdní search cmmittees 118 pr prjekty velkých infrastruktur z OP VaVpI. V blasti aplikvanéh výzkumu by mhl přinést změnu nvý prgram Delta (TA ČR) zahájený v rce b) Výzkumné rganizace 115 Viz aktualizvaná Nárdní plitika výzkumu, vývje a invací v ČR na léta až 2015 s výhledem d rku 2020, patření Na tent prblém míří patření aktualizvané Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací ČR na léta 2009 až 2015 s výhledem d rku 2020, kde je v Opatření 16 explicitně frmulvána ptřeba meziresrtní strategie pr internacinalizaci VaVaI. 117 Tvůrčí vln - placené, částečně placené neb neplacené vln pskytvané vyskými šklami vyskšklským učitelům za účelem vědecké práce, sebevzdělávání, práce na publikaci a/neb psychhygieny. 118 Kmise hdntitelů s mezinárdním bsazením. 57

58 Na úrvni výzkumných rganizací většinu chybí strategie mezinárdní splupráce, 119 neb má puze frmální charakter. Jen zřídka mají takvé strategie pvahu explicitně definvaných strategických partnerství, tj. definvání knkrétních strategických partnerů a jasný bsah výzkumné splupráce s nimi. T suvisí i s absencí dluhdbéh financvání strategické výzkumné splupráce z nárdní úrvně. I přes jisté zlepšení díky využívání celevrpské sítě Euraxess pr inzerci pracvních pzic ve výzkumu 120 dsud v řadě případů vykazují výzkumné rganizace v ČR závažné nedstatky v plitice řízení lidských zdrjů a v pstupech nábru a bsazvání vlných pzic 121. Ty se prjevují nízkým pčtem výzkumníků se zahraničními zkušenstmi (neb i zkušenstmi z jiné výzkumné rganizace v ČR) a následně pdprují in-breeding 122. Ve většině výzkumných rganizací v ČR chybí kvalifikvané služby usnadňující integraci zahraničních výzkumníků i studentů (tzv. měkké služby), většina pdpůrných a interních prcesů je zajišťvána puze v češtině a dpvědní pracvníci nejsu připraveni na práci v angličtině (typicky např. persnální agenda). Mezinárdní výzkumná splupráce v pdbě zapjvání d mezinárdních prjektů, ani dluhdbější mbilita (tj. tři měsíce a více) je v rámci výzkumných rganizací prefervána, ale jen zřídka pdprvána. V případě mbility jde patrně čast i bavu z dlivu mzků. V případě výzkumné splupráce frmu mezinárdních grantů jde čast nevhdně nastavené vnitřní prcedury, s nimiž je spjena vyšší administrativní nárčnst, v některých případech i vyšší míra dvdu d centrálníh rzpčtu, 123 cž výzkumné týmy čast d splupráce drazuje. Spíš výjimečně existuje uvnitř výzkumných rganizací kvalitní, klientsky rientvaná pdpra v pdbě grantvéh managementu. Důsledky Absence nadresrtní strategie pr internacinalizaci VaVaI splu s persnální pddimenzvanstí slžek státní správy dpvědných za tut blast vede k malému zapjení d celevrpské výzkumné splupráce a d buducna může hrzit čerpání prstředků z prgramu Hriznt 2020, jakž i slabit ptenciální synergie mezi prjekty H2020 a prstředky khezní plitiky v bdbí Vyská kvalita výzkumu není představitelná bez cirkulace mzků a systematickéh vytváření pdmínek pr vstřebávání nvých pdnětů z dlišnéh prstředí. Jedním z důsledků nízké tevřensti českých výzkumných rganizací je jejich nízká atraktivita pr výzkumníky s dlišnu zkušenstí (resp. malá schpnst takvé pracvníky dluhdbě udržet) a s ní se pjící negativní dpady na celkvu úrveň kvality výzkumu. České výzkumné prstředí není z mezinárdníh hlediska příliš atraktivní již svu jazykvu specificitu a v prvnání se státy s nejvyspělejšími výzkumnými systémy je i mál atraktivní mzdvým hdncením. Neschpnst zajistit větší 119 Pdbnu strategií dispnuje jen cca 40 % výzkumných rganizací. Bekhlt et al. (2011): Internatinal Cperatin in R&D. Final Reprt - 6. Internatinal Audit f Research, Develpment&Innvatin in the Czech Republic. Manchester Institute f Innvatin Research&Technplis Grup. 120 Viz EC (2012): The Researchers Reprt 2012: Mnitr human resurces plicies and practices in research. Screcards. 121 Viz např. Mezinárdní audit, Annex 5 výsledky piltníh věření nvé metdiky hdncení. 122 praxe, kdy vyská škla dchvá své abslventy, kteří pak zůstávají v dmácím pracvním klektivu, cž pdpruje jeh myšlenkvé ustrnutí. 123 Analytické pdklady. Přílha. Aktualizace nárdní plitiky VaVaI. str

59 tevřenst a průchdnst kariérníh systému českéh výzkumu má důsledky pr nízku schpnst přilákat a udržet kritický pčet výzkumníků se zkušenstmi z jinéh prstředí. Nízku geneticku diversitu českých výzkumných rganizací pdpruje jejich knzervativní persnální praxe. V důsledku pak může vést jednak k dlivu talentvaných mladých výzkumníků, kteří nezískají pr svůj rzvj vhdné pdmínky, jednak může vést i k pstupné re-emigraci pracvníků ze zahraničí, a t i v případech výzkumníků, kteří již byli d ČR přilákáni v uplynulých letech. Pkud nebudu v českém výzkumném prstředí pstupně dburávány bariéry příchdu výzkumných pracvníků ze zahraničí a pr vědecku mbilitu vůbec, výběr talentů pr výzkumné kariéry zůstane i d buducna mezený na Česku republiku (event. ještě rzšířeně Slvensk). Přetrvávající uzavřenst by pak znamenala fakticku rezignaci na dsahvání špičkvé mezinárdní kvality výzkumu. Mezinárdní tevřenst a mbilita výzkumníků má jednznačně pzitivní dpad na míru zapjení d mezinárdní výzkumné splupráce. V tmt hledu má ČR dluhdbě neuspkjivé výsledky. 124 Pkud nebudu nastaveny dstatečně rbustní mechanismy pr pdpru cirkulace mzků z i d ČR a pr uktvení již přítmných zahraničních vědců, nedjde velmi pravděpdbně ani k zásadnímu zvýšení aktivity českých výzkumných týmů v mezinárdní výzkumné splupráci, včetně buducí účasti českých výzkumných týmů v Hrizntu Malá tevřenst českéh výzkumnéh prstředí a nízký pčet výzkumníků se zkušenstí z dlišnéh výzkumnéh prstředí se prjevuje také v malé tevřensti dbré praxi v tvrbě a implementaci výzkumné plitiky v ČR. Dbrá zahraniční praxe se prsazuje jen pmalu a čast přes dpr etablvaných aktérů. Platí t pr nárdní, systémvu úrveň, i pr úrveň jedntlivých institucí a týmů. Hdncení prjektů mezinárdními panely ze zahraničí, či bsazvání vlných pzic transparentními mezinárdními výběrvými řízeními, jsu v ČR dsud jedinělu praxí. I t je důsledek maléh pčtu zahraničních výzkumníků v ČR, resp. výzkumníků se zahraniční zkušenstí. Z hlediska inteligentní specializace je ptřeba řešit regulatrní bariéry, které brání větší tevřensti a internacinalizaci. Sučasně je nezbytné vytvářet hrizntální intervenční nástrje, které plšně zvýší tevřenst a kvalitu českéh výzkumu. V brech, kde existuje prkazatelná mezinárdní kvalita výzkumu s vazbami na aplikační ptenciál ČR, je pak vhdné realizvat i vertikální patření (např. prgramy pdpry příchdu zahraničních vědců, pdpra strategických partnerství českých výzkumných pracvišť s předními zahraničními partnery, apd.) Prblémvý kruh 5: Nedstatky v řízení a správě (gvernance) v blasti plitiky VaV Prjevy a dílčí prblémy Pdle zjištění Mezinárdníh auditu výzkumu a vývje v ČR je mžné za nejzákladnější prblém českéh systému VaV pvažvat nedůvěru v systém. Nedůvěra částečně suvisí s pliticku nestabilitu d rku 2006, v jejímž důsledku dšl k pstupné plitizaci prblematiky výzkumu a 124 Dle výsledků šetření Mezinárdníh auditu vykazuje celých 84 % dtazvaných ředitelů výzkumných rganizací, že jejich pracviště má nulvé příjmy z mezinárdních grantů (Mezinárdní audit, Annex 6A Mezinárdní splupráce ve VaV). Napak pracviště, která získala zahraniční veducí pracvníky výzkumných skupin v rámci OP VK vykazují vesměs vysku aktivitu v blasti mezinárdních grantů. 59

60 vývje, která se stala pstupně předmětem prsazvání partikulárních zájmů jedntlivých skupin aktérů. 125 Jedním z prjevů nedůvěry je také absence knsensu hledně dalšíh strategickéh směrvání plitiky výzkumu a vývje v ČR, včetně knkrétnějšíh zacílení na řešení splečenských a hspdářských výzev české splečnsti. Průvdním jevem je nedstatek dluhdbéh pjetí plitiky VaV, nejistta hledně jejíh dalšíh směrvání, a t včetně nejistty financvání. Absenci becně přijímané strategie prhlubují zásadní nedstatky v naplňvání stanvených strategických cílů. Zásadní nesulad mezi deklarvanými cíli a účinnstí mechanismů jejich naplňvání, resp. nízká efektivita implementačních struktur, pdkpává chtu se strategií zabývat a ta se pak stává puze frmálním dkumentem. Bez jasně definvané strategie lgicky chybí i výzkumná rientace v pdbě tematických prgramů výzkumu, bez nichž nevznikají pdmínky pr realizaci prblémvě zaměřenéh, dluhdbéh a ambiciózníh výzkumu, který by mhl dsáhnut skutečnéh průlmu v dané blasti zkumání. Systém řízení plitiky VaV (gvernance) vykazuje pdstatné nedstatky, především nedstatečné uplatnění principu subsidiarity. Klíčvu rli v celém systému sehrává Rada pr výzkum, vývj a invace (RVVI), která má na jedné straně dpvědnst za dluhdbé kncepční tázky (strategie a strategická inteligence), na druhé straně pak je dpvědná za celu řadu tázek, které mají pvahu mikr-řízení (příprava státníh rzpčtu VaV, metdiky hdncení atd.). RVVI však trpí akutním persnálním pddimenzváním pr tak rzsáhlé úkly, pr frmulvání strategických cílů nejsu stanveny dpvídající mechanismy k zajištění efektivní splupráce a krdinace. 126 Nejasné ddělení slžky kncepční a výknné, slabé kapacity pr rigrózní kncepční práci, chybějící rle tvůrce knsenzu nad strategií a tvůrce zadání pr implementační slžky představují základní nedstatky systému řízení plitiky VaV. 127 V blasti státní správy ve výzkumu panuje vyská míra fluktuace. Průvdním jevem persnální nestability je nízká kvalifikační úrveň, nízká schpnst strategické inteligence a strategickéh řízení a v nepslední řadě již zmíněná nízká schpnst zajistit naplňvání vytčených cílů. Vedlejším efektem nedstatečnéh výknu veřejné správy je také nevhdné metdické nastavení prgramů pdpry výzkumu, které způsbuje zvyšvání administrativní zátěže výzkumných pracvníků. T suvisí s mál vzájemně prvázanými legislativními a metdickými pravidly, která zeslžiťují činnst výzkumníků i pdpůrných pracvníků administrativ. 128 Prjevem je lpění na frmalismu při naplňvání výzkumných cílů namíst důrazu na efektivitu a přínsy výzkumné činnsti 129 na všech úrvních (jedntlivé prjekty, i prgramy pdpry), sklnem k preferenci c nejméně rizikvých prjektů (tj. financvání již vyzkumanéh) s jisttu dsažení naplánvaných výsledku na úkr riginálníh, ale rizikvéh výzkumu. Časté změny pdmínek výzkumných prgramů realizvané bez knzultace s příjemci vedu k nejisttě výzkumných rganizací. 125 Mezinárdní audit VaVaI v ČR. 126 Blíže viz Pazur, M., Kučera, Z. (2012): Návrhy na zefektivnění systému řízení výzkumu, vývje a invací v ČR. Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací. 127 Pdrbněji viz Mezinárdní audit VaV, annex 2. R&D Gvernance in the Czech Republic a dpručení Mezinárdníh auditu. 128 Zejména neprvázanst záknů č. 130/2002 Sb., zákna č. 218/2000 Sb. a zákna č. 341/2005 Sb. 129 Analytické pdklady. Přílha. Aktualizace nárdní plitiky VaVaI, str

61 Prjevem nestability a nízké kvalifikace státní správy v blasti plitiky VaV je také nedstatečně rigrózní tvrba kncepcí, nedstatek kntinuity, nedstatečný důraz na tvrbu plitiky zalžené na důkazech (tzv. evidence-based plicy) a téměř neexistující hdncení splečenských a eknmických přínsů a dpadů prjektů a prgramů na kaskádvém principu. 130 Napak se prjevuje tendence k zjedndušeným řešením, která se v důsledku mhu ukázat jak škdlivá (např. mechanistický mdel evaluace kvality versus dluhdbý plán zlepšvání evaluační kultury, která by pstupně zvyšvala úrveň řízení kvality). 131 Příčiny a důkazy Příčiny neefektivní správy a řízení českéh výzkumu spčívají jak v rámcvých, regulačních pdmínkách, tak v pdmínkách uvnitř rgánů státní správy dpvědných za blasti plitiky VaV. a) Regulační rámec Za hlavní příčinu nedůvěry v systém plitiky VaV je mžné pvažvat absenci respektvanéh arbitra. V ČR chybí subjekt veřejné správy, který by byl vnímaný ze strany klíčvých aktérů (akademické i firemní sféry) jak nestranný, schpný facilitvat dsažení knsenzu nad dluhdbu strategií a dhlížet na její naplňvání. b) Státní správa plitiky VaV Nedůvěra v systém plitiky VaV plyne rvněž z negativní zkušensti s reálným naplňváním existujících strategií, které je zapříčiněn nedstatečnu kapacitu i kvalitu úředníků státní správy dpvědných za realizaci plitiky VaV. Mál atraktivní kariérní vyhlídky pracvníků ve státní správě v kmbinaci s nevyhvujícím platvým hdncením nevytvářejí dstatečně atraktivní předpklady pr získání kvalifikvaných dbrníků. Pr stávající pracvníky státní správy neexistují nástrje pr systematické zvyšvání kvalifikace, mžnst svjení zahraničních zkušenstí a dbrých praxí (např. v blasti hdncení prjektů, hdncení přínsů prgramů VaV, institucinálníh financvání, hdncení patření pr zvýšení splupráce s aplikační sféru, apd.). Bez shdy nad výzkumnu strategií pak lgicky v ČR chybí nástrje pr zacílení výzkumnéh úsilí na dluhdbé prblémy splečnsti a eknmiky, které by zkncentrvaly úsilí a zafungvaly jak pákvý efekt pr ddatečné investice ze strany sukrmé sféry. Ačkliv jsu definvány nárdní pririty výzkumu, 132 jejich naplňvání dsud není uspkjivě realizván cíleným prgramem pdpry výzkumu v priritních tématech. 133 Je přitm zřejmé, že reálné naplňvání Strategie inteligentní specializace je mžné puze tehdy, když budu definvané pririty sučasně pdprvány jak z ddatečných prstředků určených na reginální plitiku, tak z nárdních zdrjů pstupnu, alespň částečnu, rientací nárdních zdrjů na priritní blasti. Faktická absence tematicky zaměřených výzkumných prgramů přitm dlišuje ČR d většiny 130 Viz dpručení Mezinárdníh auditu VaVaI. 131 Viz Mezinárdní audit VaV. 132 Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací V ČR v sučasné dbě neexistuje žádný tematický, rientvaný výzkumný prgram, prgram Epsiln (TA ČR) je v přípravné fázi. Existující prgramy účelvé pdpry jsu pstaveny na bázi bttm-up. Rvněž nejsu stanveny indikativní bjemy prstředků, které by se v jedntlivých generických prgramech měly alkvat na jedntlivé výzkumné bry. 61

62 srvnatelných zemí. 134 Tent fakt snižuje rli výzkumu a výzkumné plitiky jak nástrje řešení prblémů definvaných splečensku pptávku, ale také za zřetelný dklad chybějící meziresrtní krdinace v blasti výzkumu a vývje v tét blasti. 135 Důsledky Chybějící krdinační mechanismy na nárdní úrvni a chybějící knsenzus hledně dalšíh strategickéh směrvání pdvazuje schpnst zkncentrvat a zmbilizvat nezbytné zdrje klem nsných, prblémvě zaměřených dluhdbých výzkumných témat. Důsledkem je rztříštěnst veřejných investic d VaV a jejich nízká efektivita a nízký příns k řešení splečenských a hspdářských prblémů. T představuje prblém t závažnější, že v ČR sučasně dchází ke zvyšvání veřejných investic d VaV. Důsledkem pr Strategii inteligentní specializace je nutnst systémvých změn v řízení plitiky VaV, a t jak z hlediska úprav kmpetencí dpvědných rgánů (tj. jasně daná kmpetence pr krdinaci prgramů financvaných z nárdních zdrjů), tak z hlediska psílení dbrné a administrativní kapacity veřejné správy. T jsu sučasně předpklady pr realizaci v pdbě tematických výzkumných prgramů (vertikálních patření), pr jejichž realizaci je však nutné zajistit ptřebný knsenzus. 134 Viz např. srvnání ČR s dalšími státy v rámci prjektu Erawatch: Viz patření č. 7 v aktualizvané Nárdní plitice výzkumu, vývje a invací ČR na léta 2009 až 2015 s výhledem d rku

63 3.3 Lidské zdrje Úvd Kvalita lidských zdrjů představuje v sučasné znalstně rientvané eknmice klíčvu determinantu mezinárdní knkurenceschpnsti země (OECD, 2013), která se dvíjí d schpnsti vývje invativních řešení a btížně napdbitelných výrbků a služeb. Ty pak umžňují dsáhnut knkurenceschpnsti typu high rad. V tmt závdu je prt velmi důležité zaměřit se na 3 vzájemně prpjené úrvně záměrné tvrby a rzvje výzkumnéh a invativníh ptenciálu lidí. První úrveň lze vnímat jak všebecnu míru vybavensti reálně aplikvatelnými znalstmi a dvednstmi. T je důvdem, prč se v psledních desetiletích věnuje velká pzrnst systémům pčátečníh i dalšíh vzdělávání, nebť právě rzdíly v jejich výknu ve výsledku determinují rzdíly v eknmickém pstavení zemí. Např. studie PIAAC ukázala, že úrveň čtenářské, numerické a ICT gramtnsti japnských středškláků a italských vyskškláků je přibližně na stejné úrvni (OECD, 2013). Tat první úrveň představuje jednak samstatný zdrj invativních nápadů a řešení, jednak lidské zdrje s kvalitním základem pr činnsti v blasti výzkumu a vývje. Druhá úrveň se zabývá tázku, které sby a jak mají být připravvány na kariéru výzkumných a vývjvých pracvníků, nebť vést k tét kariéře celu ppulaci by nebyl účelné a efektivní. Cestu je využití systému identifikace a rzvje talentů. Pdstatu tht systému je rzvj jedince dle jeh předpkladů, cž ve výsledku pvede k psilvání zejména těch schpnstí a dvednstí, v nichž může na trhu práce nejsnadněji a v největší míře uspět, a t bez hledu na t, jaké pvlání si naknec zvlí. Pslední úrvní rzvje výzkumnéh, vývjvéh a invativníh ptenciálu spčívá v práci se samtnými výzkumnými pracvníky. Způsb jejich přijímání, jejich hdncení, rzvj apd., jsu velmi důležité pr správné využití jejich ptenciálu a dsažení maximální prduktivity. Tat kapitla analýzy se zabývá každu z těcht úrvní zvlášť, přináší důkazy sučasném stavu a hledá blasti dalšíh zlepšení. Ukazuje se, že Česká republika má v mnha uvažvaných blastech dbru startvací pzici a je důležité dstranit ty faktry, které celý systém brzdí. Ukazuje se však také t, že tálení s nápravu chyb v těcht blastech může vést ke ztrátě naší sučasné pzice. Základním strategickým dkumentem pr blast vzdělávání je Strategie vzdělávací plitiky České republiky d rku 2020, nikliv RIS3 strategie Prblémvý kruh 1: Průměrná a dále se nelepšící kvalita výstupů vzdělávacíh systému Úklem systému pčátečníh vzdělávání je vybavit děti, žáky a studenty kmpetencemi, které jsu důležité pr jejich živt i prfesní uplatnění. Prfesní uplatnitelnst abslventů je pak výsledkem mnžství, kvality a aktuálnsti znalstí, dbrných, becných a měkkých dvednstí, které si v průběhu vzdělávacíh prcesu svjili. Řešení nedstatků vzniklých v rámci pčátečníh vzdělávání a tázku důsledků mrálníh zastarávání znalstí a dvednstí jedince zabezpečuje další vzdělávání. Mezinárdní srvnání vybraných becných dvednstí PIAAC ukázal, že numerická gramtnst českých byvatel ve věku let je na nadprůměrné úrvni 24 zemí OECD, zatímc čtenářská gramtnst a schpnst řešit prblémy v technlgicky nárčném prstředí jsu na úrvni průměrné (OECD, 2013). Pkud však chce česká eknmika svůj další růst spjit zejména s technlgicky a 63

64 znalstně nárčnými aktivitami, lze tent stav vnímat puze jak dbru výchzí úrveň pr urychlený růst kvality vzdělání z phledu mezinárdníh srvnání. Výsledky mezinárdníh srvnání PISA, které měří čtenářsku, matematicku a přírdvědnu gramtnst u žáků ve věku 15 let v 65 zemích, však nedkládají zvyšující se kvalitu vzdělávání. Napak, v některých blastech se ukazuje, že tat mladší ppulace je hůře vybavená než ppulace ve věku let. Z analýzy výsledků pěti kl šetření PISA, realizvaných mezi léty , vyplývá, že čtenářská gramtnst českých žáků je ve srvnání s statními zeměmi pdprůměrná, matematická gramtnst průměrná a přírdvědná gramtnst nadprůměrná (jedná se převažující výsledky šetření), přičemž dluhdbý trend není ani v jednm případě rstucí. Dluhdbě stagnující či dknce klesající výsledky českých žáků tak naznačují, že si v blasti lidských zdrjů Česká republika nevytváří předpklady pr zvýšení své mezinárdní knkurenceschpnsti, a tím i své relativní živtní úrvně. Za zmínku stjí také fakt, že ve výsledcích žáků mezi jedntlivými šklami existují značné rzdíly, cž ukazuje na vysku selektivnst českých škl (Palečkvá, Tmášek a kl., 2013). České šklství tak z phledu kvality výuky pskytuje velmi neknzistentní službu. Z dalších becných kmpetencí lze uvést znalst cizíh jazyka a ICT, jejichž význam d buducna značně prste (např. Balcar, 2011; Burdvá, Patervá, 2009; Kaluskvá, 2007; Kaluskvá, 2006; Kaluskvá, Šťastnvá, Úlvcvá, Vjtěch, 2004). Úrveň kmunikace v cizím jazyce zaměstnavatelé u abslventů vyských škl, u nichž lze předpkládat nejvyšší ptenciál pr výzkum, vývj a invace, vnímají jak slabu (např. Balcar, Filipvá, Gttvald, Šimek, Šmajstrlvá, 2008), zejména v případě abslventů technických a přírdvědných brů (Kpicvá, 2013). Napak dvednsti v blasti ICT hdntí velmi příznivě. Celkvě lze říci, že se znalstmi a dvednstmi ptřebnými k práci je spkjen 80 % českých zaměstnavatelů, v západních zemích se však tent pdíl phybuje mezi 91 a 99 % (Kpicvá, 2013). Význam měkkých dvednstí jedince (kmunikace, splupráce, flexibilita apd.) pr kvalitní pracvní výkn je zaměstnavateli vnímán přibližně stejně jak význam dbrných dvednstí (Burdvá, Patervá, 2009; Kaluskvá, 2007; Kaluskvá, 2006; Kaluskvá, Šťastnvá, Úlvcvá, Vjtěch, 2004). Jejich rzvj v rámci systému pčátečníh vzdělávání je napříč Evrpu vnímán jak nedstatečný (Balcar, Hmlvá, Karásek et al., 2011). Průzkum z knce rku 2013 mezi českými zaměstnavateli dhalil, že zaměstnaní abslventi vyských škl dispnují přibližně % ptřebné úrvně 15 měkkých kmpetencí definvaných Nárdní sustavu pvlání (jedná se předběžné výsledky průzkumu pskytnuté autry Balcar a Šimek; Kpicvá, 2013 a McKinsey & Cmpany, 2010 uvádí v pdstatě shdné údaje). Další vzdělávání, které navazuje na pčáteční vzdělávání, následně řeší veškeré vzdělávací ptřeby jedince, které mhu být dány nedstatečnu akumulací znalstí a dvednstí v rámci pčátečníh vzdělávání neb jejich mrálním zastaráváním. Ukazuje se, že participace české ppulace na dalším vzdělávání, bez hledu na jeh frmu, dsahuje průměrných hdnt ve srvnání s statními zeměmi. Hlubší analýzy bsahu dalšíh vzdělávání v jedntlivých zemích však ukázaly na skutečnst, že tt vzdělávání není vždy zaměřen na blasti, které pr danéh jedince představují mezení jeh uplatnitelnsti na trhu práce (OECD, 2013; Eurstat database). 64

65 Příčiny prblému Na vyské škly pedaggickéh zaměření se hlásí uchazeči, kteří v testech becných studijních předpkladů splečnsti SCIO dsahují výsledků na úrvni nižšíh průměru. Puze 10 % uchazečů studium na těcht šklách náleží mezi 20 % sb s nejlepšími výsledky. Pr srvnání lze uvést, že mezi těcht 20 % nejlepších patří např. 68 % studentů práv, 23 % studentů eknmie a 15 % studentů brů v blasti zemědělství, lesnictví a veterinářství (McKinsey & Cmpany, 2010). Relativně nižší úrveň studentů pedaggických brů se v delším bdbí prjevuje na kvalitě vyučujících. Pedaggické studijní prgramy se zaměřují zejména na zvládnutí učiva. Na pedaggiku a didaktiku je zaměřen puze % bsahu pedaggických studií, na prakticku výuku pak puhé 4 % (McKinsey & Cmpany, 2010). Abslventi takt zaměřených škl velmi dbře znají učební látku, kteru mají žákům předávat, ale jejich dvednsti v blasti výuky jsu nedstatečné. Vyučující na vyských šklách nemají žádnu pvinnst svjit si dvednsti ptřebné k realizaci kvalitní výuky, tj. dvednsti v blasti didaktiky, andraggiky apd. (Leisyte, L. et al., 2011). T je pnechán puze na jejich rzhdnutí. Výsledkem jsu pak značné rzdíly v kvalitě výuky v závislsti na knkrétních vyučujících. Pedaggům na všech úrvních vzdělávání, stejně jak jejich žákům a studentům, chybí kntakt s praxí (NVF, 2011), cž se v případě pedaggů mnhdy dráží v neznalsti aktuálních trendů a ptřeb trhu, u studentů pak v neschpnsti aplikace naučených pznatků při řešení knkrétních prblémů. Kurikulární refrma až dpsud nepřinesla čekávané výsledky, i když zahájila prces nezbytné prměny vzdělávacíh systému. Rámcvé vzdělávací prgramy (RVP) sice definují znalsti a dvednsti, které si má každý žák svjit, avšak bez adekvátníh prfesníh vedení a dalších dprvdných krků a nástrjů pdprujících učitele vedu čast puze k frmální implementaci bez ptřebnéh zkvalitnění výuky (viz např. VZ ČŠI 2009/2010). RVP jsu neurčité v ppisu čekávané úrvně a kvality výsledků vzdělávání a učitelé tak čast nevědí, k jakým znalstem a dvednstem mají žáky dvést. Bez standardů a na ně navazujících evaluačních a diagnstických nástrjů mají učitelé velmi ztíženu rli v praktické implementaci kutikulární refrmy (NERV, 2011). Česká republika je jednu z mála zemí v Evrpě, kde nefunguje systematické a celnárdní hdncení kvality výuky. Absence tht bjektivníh hdncení neumžňuje identifikvat škly s nadprůměrnými a pdprůměrnými výsledky, které je nutn chápat jak příns škly k rzvji žáků, nikli puze jak měření abslutních výsledků žáků (ty jsu d značné míry vlivněny jejich scieknmickým zázemím). Dalším faktrem je také dmítavý pstj velké části škl k tázce hdncení a sebehdncení (např. Strakvá et al., 2009), stejně jak mezené mžnsti a zájem nadřízených rgánů škl hdncení prvádět (pdrbnsti viz McKinsey & Cmpany, 2010). Ačkli je rzvj měkkých dvednstí žáků zaktven v rámcvém vzdělávacím prgramu, pedaggvé nemají k dispzici systematicku metdicku pmc k naplnění tht cíle. Výsledkem je, že žádná z úrvní českéh šklství, včetně terciárníh šklství, systematicky nepdpruje rzvj měkkých dvednstí, které jsu zaměstnavateli pptávány a vysce ceněny (NVF, 2011; Leisyte et al., 2011). Přitm již byly v ČR vytvřeny a úspěšně testvány invativní prgramy k systémvému rzvji měkkých kmpetencí, jejichž plšnému pužití brání chybějící strategie a zkušensti s využitím příkladů dbré praxe. 65

66 I přes pvinnu výuku cizích jazyků, která začíná již na základní škle, jsu jazykvé kmpetence českých žáků a studentů v angličtině neb jiných cizích jazycích nedstatečné, zejména pak u abslventů technických a některých přírdvědných brů (NVF, 2011). Výuka je čast zaměřvána zejména na zvládnutí gramatiky, přičemž knverzace v cizím jazyce je na nedstatečné úrvni. Žáci a studenti zárveň necítí ptřebu zvládnutí cizíh jazyka na vyské úrvni, nebť ani na vyských šklách není ve většině případů práce s cizjazyčnu literaturu nutná k získání pžadvanéh vzdělání, stejně tak jak neprbíhá pvinná výuka v cizím jazyce (t je dán zejména legislativním mezením výuky v cizím jazyce, dále také nedstatečným pčtem vyučujících schpných tut výuku zajistit a neexistencí pvinné výuky anglickéh jazyka, čímž by dcházel ke zhršvání pzice studentů s preferencí jiných jazyků). Závažným prblémem jsu pstje žáků ke škle, které patří mezi nejhrší v rámci srvnávaných zemí, a jejich nízký zájem vědu, výzkum a vývj (McKinsey & Cmpany, 2010). Tat skutečnst silně pdvazuje ptenciál samtnéh rzvje lidských zdrjů České republiky a následně také výzkumnéh, vývjvéh a invačníh ptenciálu. Důsledky prblému a rizika jeh neřešení Pkud by pkračvala stagnace neb pkud by dknce dšl k pklesu kvality výstupů ze vzdělávání, měl by t významný negativní dpad na mezinárdní knkurenceschpnst České republiky a tím i její živtní úrveň ve srvnání s jinými zeměmi, jejichž vzdělávací systémy se budu zkvalitňvat. Sučasná úrveň výstupů systému vzdělávání nevytváří vhdné předpklady pr dsažení nadprůměrných výsledků ve výzkumu, vývji a invacích. Lze čekávat, že na špičkvé úrvni ve vědě, výzkumu a vývji se bude i nadále nacházet puze něklik mál jedinců (relativně nezávislých na systému vzdělávání), kteří budu mít na vývj jejich bru významný dpad, avšak jejich vliv na image české vědy a výzkumu bude zanedbatelný. Existuje zde nebezpečí vytvření situace, v níž se budu jedntlivé příčiny sučasnéh stavu dále psilvat: klesající výsledky vzdělávání nižší prestiž učitelskéh pvlání méně kvalitních zájemců studium pedaggiky klesající kvalita výuky (a na ni navazující zhršující se pstje žáků ke škle) - klesající výsledky vzdělávání Prblémvý kruh 2: Nefunkční systém identifikace talentů a práce s nimi Identifikace blasti činnstí, v nichž jedinec bude nejprduktivnější, a jeh rzvj tímt směrem je pdstatu práce s talenty, která v systémvé pdbě v českém systému vzdělávání chybí. Důsledkem uvedenéh je pak neefektivní využití ptenciálu lidských zdrjů. Na tmt místě je však nutn upzrnit na skutečnst, že talent může nabývat různých pdb (např. umělecké nadání, vědecké předpklady, pdnikatelské vlhy), zatímc vzdělávací systém čast nadání zaměňuje s dbrými studijními výsledky. Dále je nutn upzrnit také na existenci různé úrvně talentu jedntlivých sb, přičemž následující text se nemezuje puze na identifikaci a rzvj sb s mimřádnu úrvní talentu. Jak již byl řečen, český vzdělávací systém se zaměřuje na identifikaci sb s dbrými studijními výsledky a jejich další rzvj zejména prstřednictvím vhdné vlby vzdělávací dráhy. Přístup základních škl k rzvji těcht žáků není jedntný. Některé škly zdůrazňují ptřebu urychlenéh rzvje talentvaných dětí, jiné pak zdůrazňují zejména integraci a rzvj znevýhdněných dětí. Čast je tak jedna skupina žáků rzvíjena na úkr rzvje těch statních. Individuální práce s žáky 66

67 v závislsti na jejich předpkladech a ptřebách, která by uvedený prblém řešila, není dle názrů 54 % učitelů mžná (McKinsey & Cmpany, 2010). Rzvj dětí s většími studijními předpklady je čast zajišťván jejich směřváním (ze stran rdičů a zaměstnanců škl) na gymnázia, která je připraví na univerzitní studia. Gymnázia navštěvuje přibližně 20 % žáků, 9 % žáků navštěvuje výběrvější šestiletá a smiletá gymnázia (McKinsey & Cmpany, 2010) 136. Mnh nadaných žáků si však tut vzdělávací dráhu nevlí, nebť % žáků dbrných škl má lepší výsledek testu becných studijních předpkladů splečnsti SCIO než méně úspěšná část gymnazistů (McKinsey & Cmpany, 2010). Kmbinace sučasnéh financvání škl na žáka, výraznéh ppulačníh pklesu a puze mírné úpravy kapacit jedntlivých studijních brů na šklách vedla na jedné straně k nedstatku žáků učebních brů, na druhé straně ke snížení průměrné kvality žáků (z phledu průměrných studijních předpkladů) na gymnáziích a výběrvých dbrných šklách. Uvedené skutečnsti ukazují, že gymnázia neplní funkci škl pr mimřádně nadané žáky. Tent závěr je zcela v suladu se skutečnstí, že český systém pčátečníh vzdělávání nedefinuje žádný typ škly, který by měl tut funkci zastávat. Dále lze také zmínit, že mezená znalst vlastních preferencí a mžnstí, stejně jak pdstaty jedntlivých studijních brů, čast vede ke špatné vlbě studijníh bru. Např. zkušensti z prjektu Brána k technické kariéře, jenž byl realizván na středních šklách s technickým zaměřením v Mravskslezském kraji, ukazují, že přibližně plvina žáků těcht škl pvažuje svu vlbu za nevhdnu a neplánuje ve studvaném bru pracvat. Tat skutečnst, splu s menší ppularitu technicky a přírdvědně rientvaných brů 137, jež jsu žáky čast vnímány jak nárčnější, vede k výraznému nedstatku sb hledajících uplatnění v technických brech, cž se prjevuje jak v terciárním vzdělávání, tak i na trhu práce. Ppsaná strukturální disprprce nabídky a pptávky na trhu práce má v mnha případech velmi negativní vliv na mžnsti dalšíh rzvje firem neb dknce i celých dvětví. Včasná identifikace předpkladů pr studium technických brů by vedla k minimalizaci výskytu tht jevu, stejně jak neefektivně vynalžených nákladů na prfesní přípravu žáků a studentů. Snižvání kvality studentů lze však nalézt i na vyských šklách (Leisyte et al., 2011; NVF, 2011), které i přes výše uvedené skutečnsti rzšiřvaly, v suladu s blňským prcesem, své kapacity. T lze ilustrvat na vývji pčtu studentů na vyských šklách, který se během deseti let (v bdbí ) téměř zdvjnásbil a dsáhl úrvně bezmála 400 tisíc studentů (nárůst pčtu zaměstnanců vyských škl byl přibližně čtvrtinvý). Ve věkvé skupině let v rce 2001 studval vysku šklu 12 % sb, v rce 2011 již více než 27 % sb (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Navíc lze uvést, že stejně jak v případě středních škl nedšl ani u vyských škl k jakékli ptimalizaci pměrnéh zastupení jedntlivých studijních brů, takže pdíl studentů technických a některých přírdvědných brů na jejich celkvém pčtu relativně pklesl, zatímc dcházel k navyšvání kapacit splečenskvědních studijních prgramů. T d buducna pvede v technických brech 136 Šetření PISA 2012 ukazuje, že český vzdělávací systém je výrazně selektivní, nebť vykazuje pměrně malé rzdíly ve výsledcích studentů v rámci jedné škly, ale značné rzdíly mezi výsledky jedntlivých škl. Ty jsu pak ve velké míře vlivněny průměrným scieknmickým zázemím žáků (Palečkvá, Tmášek a kl., 2013). 137 Mezi přírdní vědy a nauky, dle klasifikace kmenvých brů vzdělávání, náleží např. matematické, gelgické, gegrafické, chemické, fyzikální a infrmatické bry, které bývají čast vnímány jak bry technické. 67

68 k výrazným prblémům při nahrazvání vyskšklsky vzdělaných pracvníků, kteří budu dcházet d starbníh důchdu (Kpicvá, 2013; NVF, 2011). Z phledu výzkumu a vývje jsu nejzajímavější skupinu studenti dktrských studijních brů, nebť představují nejdůležitější zdrj nvých výzkumných pracvníků. Mnh univerzit má však značné prblémy se získáním dstatečnéh pčtu kvalifikvaných kandidátů, cž řeší zejména rekrutváním % dktrandů z řad vlastních abslventů magisterských studijních prgramů. Míra úspěšnéh dknčení dktrských studií se phybuje na úrvni %, přičemž nejčastější příčinu předčasnéh uknčení studia je nízká úrveň dktrských stipendií a zahájení pracvní kariéry mim univerzitu. Na druhé straně 75 % úspěšných abslventů preferuje setrvání v jejich instituci na pzici výzkumnéh pracvníka (Leisyte, L. et al., 2011). Samtné dktrské studium je pak realizván na individuální bázi, tj. spluprací studenta se šklitelem, který hraje rli mentra při plnění studijních i vědeckvýzkumných úklů studenta. Studenti dktrskéh studijníh prgramu se na celkvém pčtu studentů v rce 2011 pdíleli 6,5 %. Tat hdnta staví Česku republiku v rámci zemí EU na přední místa (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Vezmeme-li však v úvahu nízku míru úspěšnsti dknčení tét úrvně vzdělání, pčet abslventů dktrských studií je mírně pd průměrem zemí OECD (OECD, 2013b). Zatímc pdíl studentů technických a přírdních věd dsahuje v případě bakalářských a magisterských studijních prgramů 26 %, studenti dktrských studijních prgramů se těmit vědami zabývají ve 48 % případů. T znamená, že téměř plvina všech studentů dktrských studijních prgramů se věnuje technickým neb přírdním vědám, cž je nejvyšší pdíl technicky rientvaných dktrandů v EU (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013) a velmi vyský pdíl mezi zeměmi OECD (OECD, 2013b). Na druhé straně pdíl takt rientvaných studentů bakalářských a magisterských studijních brů není dstatečný, cž negativně vlivňuje rzvjvý a invační ptenciál technicky rientvaných firem. Vzhledem k mezenému pčtu vlných pracvních míst v univerzitním či vládním výzkumu je dále nutné se v případě studentů dktrských studií zaměřit také na rzvj měkkých dvednstí pžadvaných v sukrmé sféře, nebť absence těcht dvednstí čast limituje jejich uplatnitelnst mim veřejný sektr (Leisyte et al., 2011). Nízká míra zahraniční a mezisektrvé mbility studentů dktrských studijních brů je dalším faktrem, který významně mezuje jejich uplatnitelnst, a t bez hledu na skutečnst, zda p uknčení studií půsbí ve veřejném či sukrmém sektru. Příčiny prblému Pdpra (metdická, znalstní, finanční apd.) identifikace předpkladů jedntlivých žáků pr úspěch v různých blastech lidskéh knání (pdnikání, věda a výzkum, umění atd.) není dstatečná a nenavazuje na ni v ptřebné míře individuální práce s žákem (např. frmu mentringu, individuálníh plánvání sbníh rzvje atd.) za účelem jeh přípravy k maximálnímu využití jeh přirzených předpkladů. Snaha zpřístupnit nejvyšší mžné vzdělání c největšímu pčtu sb (a t bez dpvídajícíh nárůstu zdrjů na zajištění výuky) vede jednak k pklesu průměrných studijních předpkladů studentů vyských škl (uvedené je však relevantní také pr žáky výběrvých zařízení reginálníh šklství), jednak k unifikaci přístupu k nim. T se ve výsledku prjevuje pklesem průměrné úrvně výstupů ze vzdělávání (NVF, 2011). Uvedené faktry velmi negativně vlivňují mžnsti intenzivníh a individualizvanéh rzvje nadaných jedinců, cž se prjevuje zejména 68

69 v brech, které jsu vnímány jak cesta k prestižnímu pvlání neb napak nejméně nárčná cesta k získání frmálníh vzdělání. Vyšší pčet studentů na šklách, a tím relativně nižší pčet studentů s vyskými studijními předpklady, znesnadňuje identifikaci těch, kteří by byli vhdní k zapjení d vědecké přípravy frmu dktrskéh studia (Leisyte, L. et al., 2011). Jejich úspěšnst dále vlivňuje zejména kvalita práce jejich šklitele, která se mezi jedntlivými škliteli velmi liší, a také chta akceptvat nízký příjem během dby studia. Důsledky prblému a rizika jeh neřešení Pkračvání sučasných trendů, včetně unifikace přístupu učitelů k žákům a studentům, bude nadále mezvat efektivní využívání prduktivníh ptenciálu lidských zdrjů ČR, stejně tak jak nasměrvání žáků k nejvhdnějším vzdělávacím drahám a brům. T by nejen napmhl k dsažení vyské prduktivity jedntlivců, ale lze čekávat také pzitivní dpad na sučasnu nevyváženu brvu strukturu abslventů škl, která se nejvíce prjevuje ve značném nedstatku prakticky uplatnitelných abslventů technicky a přírdvědně rientvaných brů. Také pdpra pdnikatelských talentů by přispěla k vytvření silnéh dmácíh pdnikatelskéh zázemí. Význam uvedenéh pdtrhuje skutečnst, že zvýšení efektivity lidských zdrjů představuje jeden z nejvýznamnějších zdrjů eknmickéh růstu. Uvedené bude mít také negativní dpad na kvalitu lidských zdrjů ve výzkumu a vývji, nebť jedinci s vyskými předpklady pr tut práci nebudu již d útléh mládí rzvíjeni tak, aby psílili tyt své přednsti a uměli je uplatnit v praxi (bez hledu na t, zda je pak skutečně využijí ve výzkumu neb v jiné blasti) Prblémvý kruh 3: Nedstatek kvalitních lidských zdrjů pr výzkum a vývj Na knci rku 2011 pracval v České republice ve výzkumu a vývji sb v přepčtu na plný úvazek (dále FTE), ve fyzickém vyjádření pak sb. Nejvíce těcht zaměstnanců pracval v pdnikatelském sektru (53 %, zejména v sektru zpracvatelskéh průmyslu a služeb), dále ve vyskšklském výzkumu (27 %, dminantní zaměření na technické a přírdní vědy) a vládním výzkumu (20 %, dminantní zaměření na přírdní vědy). Tmu dpvídá také skutečnst, že z celkvéh pčtu pracvišť výzkumu a vývje zaměstnává 48 % z nich méně než 5 zaměstnanců (FTE) a 17 % z nich 5 9,9 zaměstnanců, napak více než 50 zaměstnanců zaměstnává 9 % z nich (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Z mezinárdníh srvnání vyplývá, že Česká republika dispnuje průměrným pčtem zaměstnanců ve výzkumu a vývji mezi zeměmi OECD (OECD, 2013b), přičemž tent pčet je nadprůměrný ve vládním sektru (stejně jak v statních pstkmunistických zemích), pdprůměrný ve vyskšklském sektru a průměrný v průmyslvém sektru (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Výzkumní pracvníci představují 55 % všech zaměstnanců ve výzkumu a vývji, druhu nejpčetnější skupinu jsu pak techničtí pracvníci, kteří se na zaměstnansti v tmt sektru pdílejí 31 %. Výzkumní pracvníci se ve třech čtvrtinách případů věnují výzkumu a vývji v blasti technických a přírdních věd, čemuž dpvídá také brvé zaměření studentů dktrských studijních brů (viz výše). Cizinci jsu v českém výzkumu a vývji pměrně jedinělým jevem, nebť z 82,3 tisíc fyzických sb zaměstnaných v tmt sektru nemá české bčanství puze 3,5 tisíce, z tht pčtu je pak 1,5 tisíce Slváků (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). 69

70 Česká republika dispnuje přibližně 10 zaměstnanci ve výzkumu a vývji (FTE) na zaměstnaných sb, cž jí staví pd evrpský průměr, který činí cca 11 zaměstnanců. V některých zemích (Finsk, Dánsk) tent pdíl však dsahuje dvjnásbných hdnt. V případě výzkumných pracvníků je situace pdbná. Česká republika dispnuje 6 takvými pracvníky (FTE) na zaměstnaných sb, zatímc evrpský průměr činí 7 pracvníků. V Nrsku, Japnsku, Švédsku, Kreji, Dánsku a Finsku je však tent pměr téměř trjnásbný (Rada pr výzkum, vývj a invace, 2013). Vzhledem k autnmii pdnikatelskéh sektru v tázkách získávání, rzvje a využití lidských zdrjů v blasti výzkumu a vývje, je další pzrnst směřvána na vyskšklský a vládní sektr. Nejdůležitějším zdrjem nvých zaměstnanců ve výzkumu jsu vlastní abslventi dktrskéh studia (jejichž význam jak zdrje pracvních sil d buducna dále prste), dále pak statní výzkumné rganizace v daném reginu (Leisyte et al., 2011). T naznačuje, že tent segment pracvníh trhu je rientván dvnitř a vyskytuje se zde i jisté územní mezení, a t i navzdry skutečnsti, že výběr nvých zaměstnanců je plně v ruku jedntlivých výzkumných pracvišť. Tat skutečnst ve svém důsledku silně mezuje vznik nvých pdnětů nejen pr výzkum, ale i další rzvj samtných institucí. Důsledkem uvedenéh může být také nižší kvalita získaných lidských zdrjů: % zaměstnanců vládníh a vyskšklskéh výzkumu pvažuje nedstatek kvalifikvanéh akademickéh persnálu za jednu z překážek pr výzkum a vývj v ČR, cž může být psilván bdbně vnímanu kvalitu systému rzvje a řízení lidských zdrjů jedntlivých institucí (Leisyte et al., 2011). Z tht phledu je vhdné zabývat se tázku, zda mzdvé, pracvní, technické a jiné pdmínky akademických pracvišť nepředstavují faktry, které uchazeče zaměstnání z jiných zdrjů drazují. Ze studie Leisyte et al. (2011), která uvádí rámcvé výsledky hdncení pracvních a mzdvých pdmínek ve veřejných výzkumných rganizacích, vyplývá relativně vyská celkvá spkjenst zaměstnanců výzkumu a vývje, zejména pak v blasti pracvních pdmínek a mžnstí kariérníh růstu. Nejmenší spkjenst byla prjevena s platvými pdmínkami a pracvními pdmínkami při srvnání se zahraničím. Detailnější analýza platů v tét sféře pak ukázala, že u nižších akademických pzic je plat jen mál vyšší než průměrný plat v ČR, zatímc u vyšších akademických pzic je plat srvnatelný s průměrnými mzdami manažerů v pdnikvé sféře. Z mezinárdníh srvnání pak vyplývá, že průměrné platy českých výzkumníků jsu mírně pd průměrem EU 25 (Eurpean Cmmissin, 2007). Při phledu na strukturu zemí v tmt srvnání je však zjevné, že přilákat výzkumné pracvníky z vyspělejších zemí není za běžných platvých pdmínek mžné. T ptvrzují také statistiky nárdnstním slžení výše uvedených 3,5 tisíce zahraničních výzkumníků, kteří v České republice pracují. Jedná se zejména Slváky, Ukrajince a Rusy, krmě nich se pdmínky pr kariéru v českém výzkumu zajímají také Indvé. Napak hlavní destinací migrace českých výzkumníků jsu USA, Německ, Velká Británie, Francie a Švýcarsk. Táhne je tam zejména získání nvých zkušenstí (83 %), zvýšení kvalifikace (57 %), lepší pracvní pdmínky (43 %), specifická blast výzkumu (38 %) a lepší finanční hdncení (33 %). Výše příjmu, kariérní příležitsti a splečenské prstředí pr výzkum v ČR jsu napak následně faktry, které jim brání v návratu (Leisyte et al., 2011). Jazykvé znalsti, kntakty na zahraničních výzkumných rganizacích, ani nedstatečné financvání zahraničních cest nebyly identifikvány jak významné faktry znesnadňující mezinárdní mbilitu. Napak byly jimi bavy ztrátu zaměstnání při jeh dluhdbějším přerušení a zajištění výuky na dmácí univerzitě. Z těcht důvdů jsu více prefervané krátkdbé mbility (kratší než 3 měsíce), které však nejsu z phledu sbníh rzvje srvnatelně efektivní (Leisyte et al., 2011). Také mbilita mezi veřejnými institucemi činnými ve 70

71 výzkumu a pdnikvu sféru je na nízké úrvni. Příčinu uvedenéh lze spatřvat zejména v nedstatečných kmpetencích výzkumných pracvníků z veřejných institucí pr práci v pdnikatelském sektru (např. nedstatky v řešení prblémů neb pdnikavsti) a částečně absenci mžnsti dluhdbějšíh přerušení kariéry (Leisyte et al., 2011). Specifický prblém z hlediska uzavřensti představuje nízká úrveň zapjení žen d výzkumné činnsti 138. V sučasné dbě představují ženy 60 % abslventů vyských škl a 44 % studujících dktrskéh studia, mezi výzkumníky je zastupení žen puze 27,4 % (headcunt), resp. 24,7 % (v přepčtu na plné úvazky) (Tenglervá, 2014). V rce 2012 byl tt zastupení nejnižší d rku 2001, dkdy jsu statistiky dle phlaví zveřejňvány. ČR má také nejnižší zastupení žen v rzhdvacích grémiích v celé Evrpě (Eurpean Cmmissin, 2013b). Český výzkum tak přichází díky nevyhvujícím pdmínkám pdstatnu část ptenciálních talentů. Příčiny prblému Řízení lidských zdrjů na jedntlivých výzkumných ústavech a vyských šklách nedpvídá sučasným ptřebám a trendům. Na některých institucích je tak plánvání a realizace sbníh rzvje, hdncení zaměstnanců, ale i nábr nvých zaměstnanců na nedstatečné úrvni. Nvé lidské zdrje d výzkumu a vývje, včetně nvých studentů dktrských studijních prgramů, se rekrutují v rámci stabilní (a pměrně uzavřené) skupiny lidí, která se definuje svu příslušnstí k danému reginu neb výzkumnému sektru. Dchází tak k recyklaci neustále stejných sb a absenci vtahvání nvé krve d systému (např. zapjení dbrníků z praxe je minimální). Ačkli zvýšení pčtu abslventů dktrskéh studia (při zachvání neb zvýšení jejich kvality) je více než žáducí, jejich uplatnění ve vyskšklském neb vládním sektru je velmi mezené. Nedstatečný rzvj znalstí a dvednstí klíčvých pr pdnikvý sektr ztěžuje jejich uplatnění v sukrmém výzkumu. Mezinárdní i sektrvá mbilita zaměstnanců ve výzkumu a vývji je relativně nízká, zejména z důvdu bav ztrátu svéh zaměstnání při dluhdbější stáži mim svu dmácí rganizaci. Existují však také další bariéry mbility jak je nedstatečná infrmvanst, finanční zdrje, jazykvé znalsti apd. Nedstatečné zapjení výzkumných pracvníků z jiných zemí představuje další příklad chybějícíh přenášení pdnětů z vnějšku. Pr tent případ se využívají zejména krátkdbé stáže pedaggů u nás, nebť akademická prstředí nejsu schpná nabídnut dbrníkům z vyspělých zemí knkurenceschpný plat. Existují však také další překážky jak administrativní nárčnst víz, nedstatečné zázemí pr rdiny zahraničních výzkumníků apd. V blasti gendervé diskriminace neexistuje na nárdní úrvni žádný prgram pdpry gendervé rvnsti v blasti výzkumu, neexistují efektivní nástrje, které by usnadňvaly sladění rdinných a pracvních pvinnstí mladých výzkumníků (žen i mužů). I přes pakvané zmínky tét prblematice ve strategických dkumentech nebyla prblému dsud věnvána sustavnější péče jak na úrvni státních institucí, tak na úrvni většiny výzkumných rganizací. 138 Na tut skutečnst pukazují také závěry Mezinárdníh auditu ( 71

72 Důsledky prblému a rizika jeh neřešení Nedstatečné využití mžnstí mderníh řízení lidských zdrjů v jedntlivých výzkumných rganizacích pvede ke knzervaci sučasnéh stavu přijímání nvých zaměstnanců a rzvje stávajících zaměstnanců. Nebudu tak vytvřeny dstatečné stimuly ke změně sučasné situace. Najímání nvých pracvníků d výzkumných rganizací převážně z řad relativně uzavřené skupiny lidí (nejčastěji abslventi dktrských studií dané vyské škly neb výzkumní pracvníci jiných územně blízkých výzkumných rganizací) čast nepřináší dstatek pdnětů pr další rzvj výzkumu neb výzkumné rganizace. V dluhém bdbí tat situace může vést ke stagnaci rzvje rganizací, u kterých tent typ nábru výzkumníků převažuje, stejně tak jak k pklesu kvality lidských zdrjů v těcht rganizaci v suvislsti s vnímaným pklesem kvality abslventů dktrských studijních prgramů. Absence sb z pdnikvé praxe pak může vést k mezené schpnsti kmercializace výstupů výzkumu a vývje. V případě pkračujícíh přehlížení prblému gendervé nevyvážensti dchází k významným ztrátám lidskéh ptenciálu českých výzkumnic. D buducna je tak nezbytné řešit tent nedstatek knkrétními patřeními usnadňujícími začleňvání žen d výzkumných pzic. Nedstatečný rzvj měkkých a pdnikatelských dvednstí bude neustále brzdit uplatnění abslventů dktrských studií v pdnikvém výzkumu, stejně tak jak splupráci výzkumných rganizací a pdnikvé sféry. Tat situace negativně vlivňuje využití ptenciálu všech uvedených stran Digitální agenda v lidských zdrjích Rzvj v blasti ICT suvisí nejen s rzvjem ICT infrastruktury, ale také s rzvjem digitální gramtnsti byvatel. Pkud nebude digitální gramtnst byvatel ČR dstatečná, přinesu investice d ICT infrastruktury puze marginální výsledky. Zásadní je tak rzvj hrizntálních kmpetencí v blasti výpčetní techniky na všech stupních vzdělávacíh systému 139, včetně dalšíh vzdělávání a vzdělání nejstarší části ppulace. Puze digitálně gramtná splečnst bude schpná knkurvat v nastupující infrmační a digitální eknmice. Česká republika patří mezi země zastávající svbdu internetu, cž v praxi znamená jeh minimální regulaci. T klade na jeh uživatele zvýšené nárky, nebť krmě základní digitální gramtnsti musí dispnvat schpnstmi kritickéh zhdncení bsahu a samregulace v jeh pužívání. ČR se řadí mezi průměrné země EU v pdílu uživatelů internetu se středně až vyskými kmpetencemi v jeh užívání. Digitálně gramtná a kriticky myslící splečnst se snáze ubrání nástrahám, které na neznalé uživatele ve virtuálním světě čekají. Česká republika patří v rámci EU mezi země s mírně pdprůměrným pdílem dmácnstí připjených k internetu (63 % v ČR, 67 % v EU27), přičemž míra pkrytí internetem ve venkvských blastech je na průměrné úrvni. Stejně tak pkrytí firem internetem je na průměru EU. Otázku však není puze míra pkrytí internetem, ale také míra jeh reálnéh využívání. Z tht phledu se lze zaměřit na jeh využití k nákupům a ke kmunikaci s úřady. V České republice nakupuje přes internet přibližně 40 % jeh uživatelů. Tat hdnta je ve srvnání s EU (57 % 139 MŠMT chystá strategický záměr Digitální vzdělávání/ Tuch yur future, jehž cílem je rzšířit d výuky v celé ČR nejmdernější digitální technlgie. 72

73 uživatelů), USA (66 % uživatelů) neb Jižní Kreu (94 % uživatelů) výrazně nižší. Také využívání internetu ke kmunikaci s úřady patří mezi slabiny ČR. Pdíl ppulace, která pužívá internet ke kmunikaci s úřady či dknce využívá internet k vyřizvání frmulářů, patří mezi nejmenší v EU. Pr kmunikaci s úřady využívá internet necelých 20 % české ppulace, k vyřizvání frmulářů pak puze 4 %. Uvedený stav je však způsben také tím, že dstupnst služeb pr bčany nline je sedmá nejhrší v celé Evrpské unii. 3.4 Sciální invace Úvd Sciální invace nejsu nvé téma, lidé se vždy snažili nvá řešení pr palčivé sciální prblémy. V sučasné dbě však sílí půsbení faktrů, které význam sciálních invací ještě zvyšují. Mezi nejdůležitější patří sílící glbální knkurenční sutěž, změna pstavení Evrpy v tét sutěži, včetně vlivu stárnutí její ppulace, tvrdé dpady finanční krize na zaměstnanst, zejména mladých lidí, vliv klimatických změn apd. Z th vyplývá ptřeba nvých řešení v celé řadě splečenských blastí, a t nejen v sciálních a zdravtních systémech, v plitice zaměstnansti, ve vzdělávání, ale také v pdpře pdnikání, v průmyslvé plitice, v rzvji měst a bcí, abychm zajistili udržitelnst kvality živta a pracvní příležitsti pr byvatele. Sciální invace mhu v tmt úsilí pmci jak splečenská labratř, v níž se, v kreativním a pzitivním duchu, tvří a testují nvá řešení pr tyt splečenské výzvy. Evrpská unie a její členské státy takvét prstředí velmi ptřebují (Eurpean Cmmissin, 2012; Guide t Scial Innvatin). Sciální invace strategickéh významu jsu pdmíněny rzvinutu kulturu partnerské splupráce. Pr Evrpsku unii je typická kexistence i interakce něklika vládních úrvní nárdní (členské státy), supranacinální (EU) a subnárdní (reginální a lkální autrity), kdy právě tat kexistence a interakce je esencí th, c je nazýván víceúrvňvu správu (multilevel gvernance MLG). Nejde přitm jen prstu transfrmaci cílů přijatých na evrpské neb nárdní úrvni d aktivit na reginální neb místní úrvni, ale rvněž slaďvání cílů na reginální a místní úrvni s evrpskými strategiemi. Zárveň MLG psiluje dpvědnsti subnárdních autrit v nárdním kntextu a pdpruje jejich účast na realizaci plitik Splečenství (Bílá kniha Výbru reginů víceúrvňvé správě věcí veřejných 2009/C 211/01). Ve státní, pdnikatelské i bčanské sféře zemí OECD se zvyšuje kperace a zakládají se partnerství, která mají pdněcvat eknmický rzvj, zaměstnanst a sciální inkluzi. Dbře fungující partnerství jsu efektivním nástrjem pr kmplexní řešení slžitých splečenských úklů a čast pracují s vyským invačním ptenciálem. Tat partnerství státy čast pdprují, někdy též pmáhají zakládat; vzniklé rganizace pak přispívají k tmu, aby plitická rzhdnutí více přihlížela k místním ptřebám a aby měla větší dpad v reálném živtě. Aktivity partnerství mají širký rzsah: mhu pdprvat splupráci mezi aktéry místníh rzvje, přispívají k větší synergii mezi různými iniciativami a navrhují, jak zlepšit sučasnu praxi. Zabývají se strategickým plánváním, vytyčují splečné cíle k dsažení lepších výsledků a aplikují strategii místníh rzvje v praxi. Aby místní partnerství mhla vyknávat své pslání, je třeba značnéh úsilí k navzení důvěry mezi všemi aktéry a jejich plné angažvansti. 73

74 Prblémvý kruh 1: Nedstatečné využívání partnerské splupráce a kreativity klíčvých aktérů při řešení kmplexních splečenských výzev Prjevy a dílčí prblémy Nedstatečně rzvinutá kultura mezisektrvé a víceúrvňvé veřejné správy (multi-sectral and multi-level gvernance). Nedstatečná míra a intenzita partnerské splupráce relevantních institucí na hrizntální i vertikální úrvni tam, kde je tat splupráce nezbytná. Nejasná či nevýrazná pptávka veřejnéh sektru vůči dbrné veřejnsti a bčanské splečnsti p nvých řešeních kmplexních splečenských výzev. Pmalá reakce veřejnéh sektru na příležitst využití nvých frem splupráce a kreativních řešení splečenských prblémů ze strany aktérů dbrné veřejnsti a bčanské splečnsti. Oprti tmu se dynamicky rzvíjejí sciální invace mim veřejný sektr, čast na základě inspirace ze zahraničí, cž dkládá existenci pptávky a nabídky, na kteru lze navázat. Příčiny a důkazy Rzdělení hracíh ple splečenských ptřeb mezi jedntlivé klíčvé aktéry na centrální, krajské i místní úrvni sice na jedné straně zvyšuje přehlednst (kd za c dpvídá), na druhé straně však psiluje resrtismus a mezuje partnersku splupráci tam, kde je ptřebná pr integrvaná řešení kmplexních splečenských prblémů. V České republice neexistuje infrastruktura pr vývj a šíření sciálních invací, v minulsti nebyl veřejným sektrem jasně deklarvaný zájem tvrbu nvých řešení a jejich další využití (tzv. invační pptávka). Úrveň pvědmí sciálních invacích a jejich přínsech je nízká, stejně jak míra finančních prstředků, které jsu pskytvány na strategicku pdpru sciálních invací (MPSV ČR, 2014; Operační prgram Zaměstnanst). Důsledky Omezená míra splupráce mezi klíčvými aktéry na hrizntální úrvni, především centrální, která je nejvzdálenější d řešení knkrétních prblémů v místě živta byvatel, negativně vlivňuje i systémvý a strategický rámec pr splupráci a nalézání ptimálních řešení na krajské a místní úrvni. Nízká míra zapjení již úspěšně věřených prttypů řešení splečenských a strategických prblémů d hlavníh prudu či relevantních plitik na nárdní úrvni (up-scaling a mainstreaming). Nedstatečné využití kreativníh ptenciálu byvatel k nalézání inteligentních řešení pr kmplexní splečenské prblémy 74

75 3.5 SWOT analýza Silné stránky Pdnikání a invace Průmyslvá a technická tradice spjená s technicku kreativitu pdprující technické inkrementální invace Obrvě širký sektr flexibilních (zakázkvě rientvaných) ddavatelů s rzvinutými kmpetencemi v blasti výrby a technickéh vývje Pzice v gegrafickém středu Evrpy z Prahy lze v rámci jedndenní cesty kamiónu bslužit přes 200 mil. zákazníků s vysku kupěschpnstí Pměr ceny a kvality technicky kvalifikvaných dbrníků, zejm. ve strjírenství (vč. autmbilvéh a leteckéh průmyslu), elektrtechnice a IT Výzkum a vývj Rstucí trend veřejných výdajů na VaV (navzdry hspdářské krizi) Významně zkncentrvané investice a zlepšení ve vybavensti přístrji a stavu výzkumných infrastruktur díky pdpře ze SF EU (VaV centra z OP VaVpI) Začlenění něklika infrastrukturních prjektů z ČR d prjektů panevrpské sítě ESFRI, včetně ELI Beamlines (jediný prjekt ESFRI se sídlem v ČR) Existence kncepce pdpry velkých infrastruktur a Cestvní mapy ČR velkých infrastruktur pr výzkum, experimentální vývj a invace Mírně se zvyšující pptávka p výzkumné splupráci na straně pdnikvéh sektru (v důsledku rstucích firemních výdajů na VaV zájem abslventy i prjektvu splupráci) Existence mezinárdně kvalitních výzkumných týmů v něklika brech s bezprstředním aplikačním ptenciálem (přístrje a přístrjvá technika, jaderná fyzika a technlgie, strjírenství a letectví, pčítačvé vědy, matematika, vybrané pdbry chemie, elektr inženýrství a telekmunikací, klinické medicíny a bimedicínských věd). Slabé stránky Slžitý a nestabilní regulační rámec pr pdnikání (slžitst, časté a btížně předvídatelné změny, administrativní nárčnst, chrana investrů ad.) Nízká invační pptávka v blasti vyšších řádů invací. Minimum endgenních firem schpn psunvat technlgicku hranici ve svém bru. Vyská závislst hspdářskéh vývje na aktivitách zahraničních firem (závislst na pdnikatelských strategiích a rzhdvání cizích firem) Nedstatečně rzvinutá pdnikatelská kultura a netechnické kmpetence firem (strategické řízení, marketing, invační management ad.) Nevhdná gvernance systému řízení plitiky VaV (nevyjasněné dpvědnsti a rlí: strategická/pradní vs. exekutivní/implementační) Administrativní zátěž Nedstatky ve strategickém řízení a absence výzkumné strategie VO, nedstatky v manažerských a strategických kmpetencích veducích pracvníků VO Nízké zapjení žen d řízení VO Nedstatky ve výknu stání správy v blasti VaVaI, v hdncení kvality a nedstatečná priritizace kvalitníh výzkumu Příliš malý pdíl institucinálníh financvání, přílišná závislst výzkumu na grantech btížné plánvání výzkumu, finanční nejistta a nestabilita VO Nízká atraktivita výzkumné kariéry pr talenty z ČR i zahraničí Uzavřenst prstředí, in-breeding, knzervativní kultura ve VO Zastávání (v kvalitě a mdernizaci) výzkumné infrastruktury v Praze, přestže Praha kncentruje nejvíce kapacit VaV Dvjklejnst financvání VaV (zejména infrastruktury) mezi kraji a Prahu, způsbené převažujícím využíváním ESIF pr tent účel, jehž mžnsti využití 75

76 Silné stránky Existence rzsáhlé diaspry, sítě alumni českých výzkumných rganizací Kvalitní akademická ICT infrastruktura v kmbinaci s kvalitním vědeckým zázemím pr její správu a rzvj Lidské zdrje Nadprůměrná úrveň numerické gramtnsti a průměrná úrveň čtenářské gramtnsti a schpnsti řešit prblémy v technlgicky nárčném prstředí u dspělé ppulace (dbrá výchzí pzice pr další rzvj) Vyský zájem studentů dktrských studií technické a přírdní vědy Vyský zájem abslventů dktrských studií pracvat ve výzkumu a vývji ICT dvednsti abslventů škl jsu zaměstnavateli vnímány jak dstačující Slabé stránky nedpvídají rzlžení výzkumných a vývjvých kapacit v ČR. Nízká interakce VO s firemní sféru Obecně nedstatečná připravenst VO na splupráci s praxí na všech úrvních (instituce, specializvaná pdpůrná pracviště/ctt, výzkumné týmy, jedntliví výzkumníci) Nízká pptávka p výsledcích veřejnéh výzkumu ze strany dmácích i zahraničních firem Nízká relevance a rientvanst výzkumu; malé praktické naplňvání výzkumných pririt, absence dluhdbých strategických a prblémvě rientvaných prgramů VaV Nízká publicita a pvědmí kvalitních výsledcích VaV v ČR i zahraničí Absence definvaných výsledků vzdělávání Chybějící systém celnárdníh hdncení kvality výuky Výrazné rzdíly ve výsledcích vzdělávání mezi jedntlivými kraji a šklami Nezlepšující se úrveň čtenářské, numerické a přírdvědné gramtnsti mezi žáky ve věku 15 let Nedstatečný rzvj měkkých kmpetencí na šklách Nedstatečná úrveň cizích jazyků, zejména u abslventů technických a přírdvědných brů Nepříznivý vztah českých žáků a studentů ke škle Nízký zájem nadprůměrných studentů studium na pedaggických fakultách a následně výknu pvlání učitele Malé zaměření pedaggických studijních brů na praxi Neexistence pvinnsti vyučujících na vyských šklách rzvíjet své pedaggické dvednsti Chybějící neb nedstatečný kntakt pedaggů a studentů s praxí Chybějící systém identifikace talentů a práce s nimi Nedstatečná pmc žákům a studentům s identifikací jejich prfesních preferencí a následným výběrem vhdné vzdělávací 76

77 Silné stránky Sciální invace Dynamický rzvj sciálních invací mim veřejný sektr Digitální agenda Klesající cena/náklady na internetvé připjení a kncvé zařízení zvyšuje pptávku uživatelů p využívání digitálních služeb Úsilí pskytvatelů internetvéh připjení rychlý rzvj vyskrychlstních sítí nvé generace (tzv. LTE/4G) Dbrá úrveň výzkumu suvisejícíh Slabé stránky dráhy Nedstatek kvalitně připravených abslventů technických a některých přírdvědných brů na všech úrvních vzdělávacíh systému Nízká míra úspěšnéh dknčení dktrských studií, která i přes nadprůměrný pčet studentů tét úrvně vzdělávání vede k pdprůměrnému pčtu jeh abslventů Vyský nárůst pčtu studentů vyských škl bez dpvídajícíh nárůstu pčtu jejich zaměstnanců Oprti vyspělým zemím pdprůměrný pčet výzkumných pracvníků i pčet zaměstnanců ve výzkumu a vývji Nízké zastupení žen ve výzkumu a nedstatečná pzrnst věnvaná tmut prblému z úrvně VO i státní správy Řízení lidských zdrjů na jedntlivých výzkumných ústavech a vyských šklách nedpvídá sučasným ptřebám a trendům (častý nábr zaměstnanců ze sektrvě a reginálně mezené skupiny lidí, nedstatečná mezinárdní a reginální mbilita, nízké zapjení výzkumných pracvníků ze zahraničí) Absence zřetelné pptávky veřejnéh sektru p invativních řešeních splečenských prblémů Pmalá reakce veřejnéh sektru na mžnsti řešení splečenských prblémů ze strany aktérů dbrné veřejnsti a bčanské splečnsti Omezený prstr pr partnersku splupráci mezi relevantními aktéry ptřebný pr integrvaná řešení kmplexních splečenských prblémů Nedstatečná míra finančních prstředků na strategicku pdpru sciálních invací Dsud nedstatečně rzvinutá fyzická infrastruktura pr šíření vyskrychlstníh internetvéh připjení (zejména mim metrplitní blasti) Nízká míra využívání digitálních technlgií pr kmunikaci mezi bchdními partnery Nedstatečný přístup k vědeckým infrmacím v digitální frmě v pdbě 77

78 Silné stránky s blastí e-infrastruktury a ICT veducí i ke kmerčně úspěšným výsledkům a synergickým vazbám mezi výzkumným zázemím a pdnikatelskými aktivitami. Vyská míra využívání služeb egvernmentu firmami. Zavádění mderních digitálních technlgií d výuky na šklách. Slabé stránky dbrných databází a elektrnických vědeckých peridik Nízká míra využívání internetu byvateli ke kmunikaci s veřejnu správu suvisející i se špatnu dstupnstí těcht služeb pr bčany v elektrnické pdbě a jejich malé uživatelské přívětivsti. Nedstatečná a pmalu pstupující elektrnizace veřejné správy a nízká míra využívání těcht služeb uvnitř jedntlivých úřadů a v interní kmunikaci. Vnější analýza faktry vlivňující ČR a její NIS Příležitsti Plitick-legislativní Přijetí služebníh zákna, pkud pvede ke zvýšení dbrnsti veřejné zprávy Využití nvéh daňvéh zvýhdnění pr firmy při přizvání výsledků VaV d výzkumných rganizací Nvý bčanský zákník Změny pdprující pružnější trh práce, vyšší flexibilitu zaměstnávání, vč. flexibilních úvazků Změny v institucinálním financvání VO upřednstňující kmerčně uplatnitelné výsledky a kvalitu výsledků před kvantitu. Hrzby Nestabilita plitické scény snižující důvěryhdnst ČR pr zahraniční partnery, investry a dmácí firmy Krupce a vliv zájmvých skupin na rzhdvání veřejné správy Změny daňvéh systému zhršující pdmínky pr pdnikvý sektr a pdnikání v ČR Četnst a nepředvídatelnst regulatrních změn pr pdnikatele i pr výzkumné rganizace Slžitst systému administrace strukturálních fndů EU, vyské transakční náklady Četné a nepředvídatelné změny v administraci strukturálních fndů EU - nejisté prstředí pr příjemce Ztráta důvěry bčanů v plitické rzhdvání/demkratické principy vládnutí Neefektivní a špatné vynucvání práva v ČR, rstucí nedůvěra v systém vynucvání práva Zavádění neprmyšlených refrem a změn v klíčvých systémech - vzdělávání a vyské šklství, důchdvý systém, Byrkratický systém výrazně pdvazující efektivitu institucí na všech úrvních vč. pdniků (zahrnuje jak agendu suvisející s jádrvu činnstí, tak aktivity spjené se zakládáním firem, apd.) 78

79 Příležitsti Eknmick-finanční Vstup d Eurzóny - snížení transakčních nákladů pr firmy, vyšší atraktivita ČR pr investry Zájem zahraničních firem investvat d aktivit s vyšší přidanu hdntu v zemích střední Evrpy Open innvatin: pptávka NNS p invacích tvří prstr pr kvalitní firmy s kvalitními aktivitami Reintegrace hdntvéh řetězce: klkace výrbních závdů ddavatelů s vlastními výrbními závdy Kncentrace VaV aktivit NNS: získání dalších aktivit navazujících či bsluhujících výrbu, včetně VaV a strategických bchdních služeb neb jejich částí Re-industrializace - návrat výrbních aktivit d tradičních reginů, vč. Evrpy Psun glbální pptávky, růst pptávky na výchdních trzích, kde má ČR dbrý zvuk Růst pdnikatelských příležitstí na nvých, rychle rstucích trzích v Asii, Jižní Americe a Africe. Rzlžené znalstní sítě využívání kmpetencí českých VaV týmů ve specifických znalstních dménách pr ptřeby glbální invační pptávky Hrzby Vyské temp růstu zadlužení ČR a neřešení strukturálních příčin zadlužení 140 Rstucí pptávka p survinách a energetických zdrjích růst cen, závislst ČR na dvzu Kncentrace VaV aktivit NNS: - VaV aktivity NNS se budu kncentrvat mim ČR - pkud v ČR zůstanu závdy nenárčné na znalstně zalženu prdukci, bude hrzit jejich dchd d zemí s levnějšími vstupy neb d blízksti VaV aktivit NNS Ztráta kmpetencí v tradičních a specializvaných brech Rstucí knkurence výchdasijských zemí v průmyslvých dvětvích zalžených nejen na levné pracvní síle, ale i na znalstně a technlgicky nárčných aktivitách Slabá invační pptávka veřejnéh sektru stát a veřejná správa nepdprují invativní řešení v blasti své půsbnsti, nezadávají je ptenciálním ddavatelům Silná eknmická vazba na evrpsku měnvu unii, v případě slabení německéh exprtu negativní dpady na ČR Zvyšvání netarifních bariér mezinárdníh bchdu Evrpská regulace: - přebírání v přehnané míře gldplating, dpady na výrbní firmy Hrší schpnst firem předjímat změny a nvé trendy na glbální úrvni Sci-demgrafické Zájem talentvaných lidí z ciziny práci/kariéru v ČR: - ze zemí na výchd d ČR - ze zemí v jižní Evrpě - přesun zájmu i mim Prahu (d větších měst, d menších měst za kariéru, bude-li existvat) Stárnutí ppulace a ztížená udržitelnst důchdvých 141 a zdravtních systémů pr státní rzpčet Velikst a věkvá struktura ppulace - pčet byvatel ve věku 8 18 je plviční vůči pčtu byvatel ve věku 35 45, t způsbuje: - skkvu změnu živtníh stylu a hdnt, 140 Dluh vládníh sektru (v % HDP) se dle aktuálních dat v rce 2013 zvýšil 0,2 p.b. Pr rky 2014 a 2015 MF ČR předpkládá jeh pkles na 43,9, resp. 42,2 % HDP. 141 Udržitelnst důchdvéh systému bude částečně pkryta prdlužváním naděje džití pr bdbí následujících let. 79

80 Příležitsti Vše pdmíněn rzvjem znalstně nárčnějších aktivit, příležitstí pr mladé Pzitivní dpady stárnutí ppulace nvé bchdní příležitsti (prdukty a služby) Kvalitativní změna typickéh bčana v důchdvém věku aktivní jak ve splečenském tak eknmickém živtě Růst pčtu lidí tužících p seberealizaci za hranicí materiálníh zajištění (důsledkem rzvj pdnikavsti a splečenskéh přínsu realizvaných aktivit) Technlgické Pkračující digitalizace a autmatizace a rzvj pkrčilých výrbních technlgií a z th vyplývající změna prdukčních řetězců Změny v dpravních prcesech jedntlivých druhů dpravy (např. autnmní dpravní prstředky ve veřejné hrmadné a individuální sbní dpravě) a dpravních systémech (dprava ve velkměstech) změní pptávku p řešeních ve výrbě dpravních prstředků Rstucí tlak na využívání primárních zemědělských zdrjů. Zajištění dluhdbéh dstatku survin pr ptraviny a paliva Decentralizace výrby energie. Rstucí význam OZE a jejich technlgií Nvé IT technlgie umžňující efektivnější rganizaci a fungvání eknmiky a Hrzby jiný vztah ke sptřebě i k práci - úbytek talentů, malé pčty studentů VŠ i méně studentů technických SŠ Nadále klesající kvalita abslventů a rstucí pdíl humanitně rientvaných abslventů splu s dchdem zkušených pracvníků d důchdu pvede k nedstatku pracvní síly pptávané průmyslem (jak brvě, tak hlubku znalstí) Odliv talentvaných a vysce kvalifikvaných pracvníku z ČR (brain drain) 142 Snižvání ptřeby lidské práce v důsledku růstu prduktivity Sciální nestabilita splečnsti v důsledku zvyšujících se rzdílů (zvýšenéh vnímání rzdílů) mezi skupinami byvatel vnímání scial divide, růst sekundárníh a šedéh pracvníh trhu Špatná image pdnikatelů ve splečnsti Malá atraktivita pdnikatelské kariéry, vyská citlivst na vnímání pdnikatelskéh rizika Zhršující se pdmínky pr znevýhdněné skupiny byvatel (matky p mateřské dvlené) jejich hrší přístup na kvalifikačně nárčné segmenty trhu práce, ztráta ptenciálních dbrníků Vyské náklady na chranu duševníh vlastnictví v Evrpě Nvé technlgie těžby zemníh plynu a rpy (břidlicvý plyn a rpa) snížení cen energií, v důsledku přesun výrby d blastí s levnu pracvní silu Růst nákladů na energie v důsledku pdpry OZE dchd (energeticky nárčných) výrb d zemí s nižšími náklady (nejen na energii), ztráta ptenciálu invační pptávky v některých brech. Digitalizace a autmatizace výrby nižší využívání nespecializvané pracvní síly 142 Celkvě záprná bilance talentů. 80

81 Příležitsti splečnsti - Nvé technlgie na zpracvání, uchvání a přens velkbjemvých dat - IT systémvá řešení pr rzvj tzv. "smart cities" infrastruktury Nvé přístupy ve zdravtnictví a léčbě nemcí: - pr knkrétní ptřeby pacienta upravená léčiva - Včasnější a rychlejší diagnstika ve zdravtnictví (snižující náklady v celém systému) Hrzby 81

82 4. Výzkumná a eknmická specializace ČR 4.1 Úvd: pjetí specializace Inteligentní specializaci je v kntextu ČR nutné chápat jak nástrj pr rientaci veřejných investic a vytváření vhdných rámcvých pdmínek v blasti tvrby a využití znalstí a invací, s cílem psílit knkurenční výhdu v glbální eknmice. Cílem inteligentní specializace je pak vytvření unikátní kmbinace kapacit, znalstí a dvednstí zalžené na existujícím hspdářském a splečenském ptenciálu země a znalstní základně, přičemž zásadní je psilvání kritické masy a také diverzifikace v rámci specializace, tj. využití existujících aktiv a znalstí pr využití v nvých aplikačních blastech. Ačkliv inteligentní specializace zahrnuje jak investice d blasti veřejnéh výzkumu, tak investice d blasti firemních invací, zásadní pr její úspěch je zapjení aktérů se znalstí mžnéh tržníh uplatnění nvých znalstí a invací, schpných identifikvat nvé příležitsti pr invační aktivity v sukrmé i veřejné sféře. 143 Bez splnění tét pdmínky není mžné čekávat realizaci invací ve smyslu prduktů a služeb, které přinesu užitek pr zákazníky, resp. pr splečnst (v případě veřejné sptřeby), a v důsledku ani psílení knkurenceschpnsti. V tmt kntextu je také nutné nahlížet lgiku výběru blastí specializace, pr kteru je rzhdující eknmická specializace, jež dráží stávající (resp. dsavadní) knkurenční výhdu. Knkurenční výhda může být zalžena na nákladvé výhdnsti, gegrafické plze (cž v případě české eknmiky představuje dsud převažující zdrje knkurenční výhdy), neb na expertíze, znalstech a invační schpnsti v určitém segmentu eknmické aktivity. Z hlediska inteligentní specializace je rzhdující knkurenční výhda, která vychází právě z expertízy a invační schpnsti. Stávající výzkumnu specializaci ve veřejném sektru je ptřeba nahlížet jak zdrj impulsů pr aplikace, která se mhu stát důležitým zdrjem knkurenční výhdy. T však puze za předpkladu, že zdrje znalstí budu náležitě prpjeny s eknmickými aktivitami v sukrmé, veřejné i neziskvé sféře. Z hlediska definvání blastí inteligentní specializace je důležité rzlišvat dva klíčvé vlivy, které jsu určující pr identifikaci ptenciálních nvých aplikačních příležitstí. Na jedné straně jsu t splečenské výzvy, na straně druhé pak znalstní dmény, představující čast nezamýšlené důsledky dsavadníh hspdářskéh a splečenskéh vývje, s nimiž se jak splečnst musíme vyrvnat. Splečenské výzvy představují z hlediska inteligentní specializace vnější stimuly, které mhu mít pvahu splečenských a eknmických ptřeb a hrzeb, ale sučasně vytvářejí příležitsti pr invativní řešení, včetně technlgických a sciálních invací. Lze je tedy pvažvat za pptávkvé stimuly, pr něž dsud neexistuje uspkjivá nabídka řešení. Pr ptřeby inteligentní specializace v ČR jsu splečenské výzvy definvány, ve vazbě na trendy a cíle identifikvané v rámci Nárdních pririt rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací 144, takt: Knkurenceschpná eknmika zalžená na znalstech 143 Viz definice inteligentní specializace a entrepreneurial prcess f discvery v Guide t Research and Innvatin Strategies fr Smart Specialisatins (RIS3) (s.8), která klade důraz na psílení knkurenční výhdy země/reginu Viz 82

83 Udržitelnst energetiky a materiálvých zdrjů Prstředí pr kvalitní živt Sciální a kulturní výzvy Zdravá ppulace Bezpečná splečnst Znalstní dmény představují subr pznatků a technlgických schpnstí generické, průřezvé pvahy s širkým spektrem mžných aplikací v řadě blastí sukrmé i veřejné sptřeby. Znalstní dmény jsu pr ptřeby inteligentní specializace v pdmínkách ČR definvány v suladu s definicí tzv. Key Enabling Technlgies 145 takt: pkrčilé materiály, nantechnlgie, mikr a nanelektrnika, ftnika, pkrčilé výrbní technlgie, průmyslvé bitechnlgie. 146 Znalsti v těcht blastech samy sbě nepředstavují zdrj knkurenceschpnsti, pkud nejsu kreativně využívány pr knkrétní aplikace definvané jak ze strany sukrméh tak veřejnéh, případně i neziskvéh sektru. Jejich svjení a schpnst je dále rzvíjet však sučasně představuje zásadní předpklad pr realizaci radikálně nvých technlgických řešení a invací vyšších řádů, pr schpnst zlepšvat pstavení firem v glbálních hdntvých řetězcích, a pr dluhdbé udržení efektivníh veřejnéh sektru. Z hlediska knkrétních invací a aplikačních řešení představuje expertíza v jedntlivých znalstních dménách klíčvý vstup pr tvrbu nabídky ptenciálně dstupných řešení. Sučasně však je ptřebné další výzkum zaměřený na využití pznatků v těcht znalstních dménách rientvat na témata definvaná jak ze strany veřejnéh sektru (zejména s hledem na splečenské výzvy), tak ze strany sukrmých pdnikatelských subjektů. Prt byly tyt ryze technlgické znalstní dmény dplněny ještě splečenskvědní znalsti nezbytné pr netechnické invace (tj. znalsti nutné pr identifikaci měnících se ptřeb pptávky veřejnéh i sukrméh sektru, zejména znalstí splečenskvědních, které tvří základní předpklad pr marketingvé, rganizační invace, a becně pr řízení invací). Netechnické invace jsu klíčvu znalstí nutnu pr definvání prblémů, k jejichž řešení může technlgická znalst přispět a svu pvahu tak tvří průřezvu znalstní dménu relevantní pr většinu aplikačních brů (v průmyslu, službách, ve veřejném i sukrmém sektru). Dále byla také dplněna dména znalstí pr digitální eknmiku a kulturní a kreativní průmysly 147. Pr ptřeby strategie inteligentní 145 Evrpská kmise definuje Key Enabling Technlgies (KETs) jak technlgie nárčné na znalsti a spjené s intenzivním VaV a rychlými invačními cykly, vyskými kapitálvými náklady a vysce kvalifikvanými pracvními místy. Viz Sdělení Kmise COM (2012) 341 final. 146 Znalstní dmény v pjetí Key Enabling Technlgies (KETs), se svu pvahu blíží tzv. general purpse technlgies, jak jsu definvány v dkumentu Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací ( Pr ptřeby definvání blastí specializace byl pjetí klíčvých znalstních dmén uveden d suladu s pjetím Evrpské kmise. 147 Tt dvětví byl definván v suladu s Prgramvým prhlášením Vlády z únra 2014, které značuje tt dvětví za svébytnu strategicku priritu plitiky VaV v ČR (viz 83

84 specializace jsu mezi znalsti pr kulturní průmysly zařazeny znalsti a dvednsti v blasti užitéh a průmyslvéh designu, vizuálních (grafický a módní design, malířství, apd.) a múzických umění (hudba, tanec apd.) a znalsti a dvednsti v blasti tradiční i mderní živé kultury s využitím v kulturních průmyslech. Mezi znalsti pr digitální eknmiku pak jsu zařazeny znalsti pr nvá média, nakladatelství a média, zpracvání a práci s digitálním bsahem, a pr audivizuální tvrbu. V případě znalstních dmén i splečenských výzev hraje veřejný sektr a veřejné investice d výzkumu a invací dvjí nezastupitelnu rli. Plní funkci investra, který má zajistit existenci dpvídající úrvně fundamentálních znalstí a expertízy ve znalstních dménách, které jsu důležité z hlediska dluhdbé knkurenceschpnsti eknmiky a efektivní veřejné správy, a t včetně zajištění dpvídajících mechanismů pr prvázání nabídky znalstí s pptávku uživatelů. Na straně druhé má být veřejný sektr partnerem, který definuje ve splupráci s firemní sféru klíčvé splečenské výzvy, na něž je nutné priritně reagvat a úměrně tmu směrvat veřejné prstředky. Tmu může napmáhat pdpru rzvje nvých aplikací a řešení prblémů ve splupráci s firemní sféru, neb snahu přím zajistit nvé aplikace a řešení v brech, kde funguje veřejný sektr v rli významnéh klienta (např. v blasti veřejných a pl-veřejných statků, jak je zdravtní péče, chrana živtníh prstředí, bezpečnst, vzdělávání, ptravinvá dstatečnst). Při řešení splečenských výzev lze přitm předpkládat ptřebu kmbinvat technlgicku expertízu různých znalstních dmén s detailní brvu znalstí, včetně znalstí pr netechnické invace. Sukrmý sektr má prti tmu nezastupitelnu rli v identifikaci aplikačních témat (frmu tzv. entrepreneurial prcess f discvery) směřujících k invacím, nvým prduktům a službám s uplatněním v knkrétních tržních nikách. 148 Může se přitm jednat jak využití nvých pznatků jedntlivých znalstních dmén, tak řešení zalžená na již dstupných technlgiích, ale pskytvaná nvým způsbem, neb na řešeních pvahy netechnické invace, která však také mhu mít zásadní přínsy pr knkurenceschpnst eknmiky, zejména v blasti služeb. Inteligentní specializace musí na jedné straně zajistit v dpvídajícím rzsahu investice d znalstních dmén nezbytných pr udržení a psílení existující knkurenční výhdy, sučasně ale také vytvářet pdmínky pr rzvj nvých aplikačních blastí a příležitstí, včetně těch, které budu reagvat na identifikvané splečenské výzvy. V nepslední řadě má inteligentní specializace za úkl definvat v priritních brech eknmické specializace nástrje, které zajistí těsnější prpjení mezi firmami a výzkumnými rganizacemi cby nsiteli expertízy v jedntlivých znalstních dménách. Následující text se věnuje analýze eknmické specializace ČR, včetně analýzy znalstní intenzity jedntlivých hspdářských dvětví, která pskytuje základní vdítk pr identifikaci silných firem, jejichž buducí technlgické a invační ptřeby jsu směrdatné pr vlbu blastí specializace. Dále text ppisuje existující blasti výzkumné specializace, které pskytují brázek znalstních dménách využitelných jak ptenciální zdrj knkurenční výhdy ČR. centrum/dulezite-dkumenty/prgramve-prhlaseni-vlady-cr /). Kreativní průmysly jsu definvány v suladu s definicí UNESCO, jak sektry rganizvané aktivity, jejichž hlavním cílem je výrba či reprdukce, pdpra, distribuce a/neb kmercializace zbží, služeb a aktivit kulturní, umělecké pvahy, neb suvisejících s kulturním dědictvím (viz Zatímc v případě znalstních dmén se další rzvj znalstí a pznání vesměs phybuje v blastech s nízku míru technlgické zralsti, na úrvni bjasnění základních principů a jejich věření ve smyslu úrvní technlgické zralsti (technlgy readiness level) na úrvních 1 až 4, v případě většiny invačních aktivit firem se jedná výzkum blíže tržnímu uplatnění (úrvně technlgické zralsti 5 až 9). Blíže viz např. EC (2013): Innvatin Hw t Cnvert Research Int Cmmercial Success, 84

85 Mim analýz zpracvaných pr účely tét strategie a mim výše uvedených pdkladů byly pr návrh dmén specializace české eknmiky využity účelvě zpracvané pklady (i) Pracvní návrh hlavních závěrů analytických pdkladů pr stanvení výzkumné specializace ČR, zpracvaný pr skupinu III. MŠMT Technlgickým centrem AV ČR a (ii) Pririty MPO pr blast průmyslvéh výzkumu, vývje a invací pracvní verze, zpracvané MPO v průběhu června až září Specializace ČR Eknmická specializace ČR je malu tevřenu eknmiku. Přes krátkdbé fluktuace suvisející s hspdářským cyklem se dluhdbě zvyšuje pdíl exprtu na HDP. V rce 2013 dsáhl exprt mld. Kč, cž dpvídá 77,7 % hdnty HDP 149. Analýza exprtu je prt výchzím krkem pr identifikaci dmén inteligentní specializace. Analýzu exprtu identifikujeme hlavní bry, v nichž je eknmika ČR mezinárdně knkurenceschpná. Uvnitř těcht brů dále identifikujeme hlavní prduktvé skupiny, v nichž je ČR mezinárdně významnu eknmiku. Prvním krkem analýzy exprtu je identifikace prduktvých tříd SITC s nejvyšším pdílem na exprtu ČR. Pr eliminaci vlivu dílčích mezirčních výkyvů je pdíl na exprtu pčítán jak průměrný pdíl v letech Pdíl na exprtu je indikátrem významnsti jedntlivých prduktvých tříd pr eknmiku ČR. Druhým krkem je výpčet tzv. zjevné kmparativní výhdy (revealed cmparative advantage) pr prduktvé třídy SITC 2. Také v tmt případě je dsažen eliminace mezirčních výkyvů prstřednictvím průměru za rky Pr měření kmparativní výhdy byl pužit Balassův index (dále jen BI), jehž čitatel bsahuje pdíl dané třídy SITC 2 na exprtu ČR, jmenvatel představuje pdíl stejné plžky SITC 2 na celkvém světvém exprtu. Výsledek prvních dvu krků zbrazuje Graf 4 níže. 149 Hdnta vychází ze statistiky zahraničníh bchdu v přeshraničním pjetí. V rce 2012 bjem exprtu dsáhl úrvně 75,9 % HDP, v rce 2000 puze 47,3 % HDP (1 121 mld. Kč). 150 SITC 2 Standardní mezinárdní klasifikace bchdvanéh zbží. SITC 2 značuje úrveň pdrbnsti členění na dvě místa. 85

86 Balassův index Graf 4: Exprtní specializace ČR na úrvni tříd SITC půrměrný pdíl na exprtu ČR [%] Zdrj: vlastní výpčty na základě dat UNCTAD a ČSÚ (databáze zahraničníh bchdu). Pzn. Pr přehlednst jsu kódem třídy SITC 2 značeny puze exprtní plžky, které zřetelně překračují hdnty dsahvané většinu exprtních plžek. Graf 4 dkládá, že hlavními tahuny vývzu ČR jsu (i) autmbilvý průmysl SITC 78, (ii) elektrtechnický a elektrnický průmysl SITC 75, 76 a 77 a (iii) strjírenský průmysl SITC 71, 72 a 74. Významný pdíl na exprtu vykazují také plžky spadající pd kvdělný (SITC 69) a hutnický (SITC 67) průmysl. Rzsah a exprtní síla psledních dvu průmyslvých dvětví ukazuje silné zázemí pr strjírenský, autmbilvý a elektrtechnický 151 průmysl. Terénní průzkumy pdnikvé sféry ukázaly, že zejména autmbilvý průmysl - jakžt sfistikvaný dběratel - zvyšuje 152 mezinárdní knkurenceschpnst těcht tradičních průmyslvých dvětví, která mají vyský pdíl na zaměstnansti. Dminantní autmbilvý, elektrtechnický a strjírenský průmysl tak d značné míry představují tahuny vnitřní restrukturalizace dalších tradičních průmyslvých dvětví. Sučasně pdprují exprt z prvázaných brů. Příkladem je SITC 62 Výrbky z pryže j.n., cž je z velké části dán kncentrací výrbců pneumatik (nejen pr autmbily). Specifickým případem je plžka SITC 89 různé výrbky jinde neuvedené. Jedná se však velmi pestru strukturu btížně zařaditelných prduktů 153, které nelze pvažvat za samstatný br. Vyský pdíl tét plžky na exprtu a BI mírně nad hdntu 1 dpvídá značné šíři výrbní základny v ČR rientvané na evrpské trhy 154. Další specificku plžku je elektrický prud (SITC 35). ČR patří k předním světvým vývzcům elektrickéh prudu, přičemž tut pzici ve sledvaném bdbí výrazně psílil (viz Tabulka 1 níže). 151 Hutnictví a kvdělný průmysl jsu zdrji významných mdulů a kmpnent např. pr prdukty z blasti silnprudé elektrtechniky (např. generátry, elektrmtry apd.), knstrukcí autmbilů, strjů ad. 152 Firmy v autmbilvém průmyslu velmi silně tlačí na snižvání jedntkvých nákladů a tím na výrbní efektivitu a absrpci mderních technlgií u svých ddavatelů (viz Berman Grup, 2010: Analýza věcných pririt a ptřeb jedntlivých blastí v půsbnsti MPO pr zaměření pdpry ze strukturálních fndů EU v příštím prgramvacím bdbí 2014+). Tyt firmy, čast z kvdělnéh, hutnickéh a plastikářskéh průmyslu, pstupně dsáhly vyské výrbní efektivity, cž jim umžnil úspěšně prnikat na jiné trhy mim autmbilvý průmysl. 153 Od zdravtnických prstředků přes pera a tužky až p bižuterii a zdbné předměty pr turisty. Nicméně br zdravtnických prstředků a pmůcek vykazuje bzvlášť zajímavu dynamiku. 154 Berman Grup (2010): Analýza věcných pririt a ptřeb jedntlivých blastí v půsbnsti MPO pr zaměření pdpry ze strukturálních fndů EU v příštím prgramvacím bdbí

87 Tabulka 1: Třídy SITC 2 s nejvyšším pdílem na exprtu z ČR Exprtní plžka - SITC 2 pdíl na exprtu z ČR (%) Balassův index (BI) ČR kód Název Silniční vzidla 15,53 17,75 1,68 2,56 77 Elektrická zařízení, přístrje a sptřebiče, j.n. 10,20 9,31 1,17 1,23 75 Kancelářské strje a zařízení k autmat. zpracvání dat 5,79 7,42 1,15 2,26 74 Strje a zařízení všebecně užívané v průmyslu, j.n. 6,61 6,82 1,78 1,95 76 Zařízení a telekmunikace k záznamu a reprdukci zvuku 3,65 5,52 0,81 1,47 89 Kvvé výrbky, j.n. 5,58 4,85 2,67 2,39 69 Různé výrbky, j.n. 4,20 4,82 1,15 1,47 67 Želez a cel 4,34 3,52 1,67 1,31 71 Strje a zařízení k výrbě energie 3,03 2,92 1,20 1,37 62 Výrbky z pryže, j.n. 3,16 2,46 1,21 1,04 72 Strjní zařízení pr určitá dvětví průmyslu 2,29 2,37 3,15 2,92 82 Nábytek a jeh díly 2,51 1,61 2,51 1,91 35 Elektrický prud 0,66 1,48 3,23 7,22 x Pdíl 1-5 plžky na exprtu ČR 41,77 46, x Pdíl 6 10 plžky na exprtu ČR 20,31 18, x Pdíl prvních 10 plžek na exprtu ČR 62,08 65, Zdrj: vlastní výpčty na základě dat UNCTAD a ČSÚ (databáze zahraničníh bchdu). Pzn.: Tučně zvýrazněny třídy SITC 2, u nichž se ve sledvaném bdbí zvýšil BI. Tabulka 1 ukazuje, že suhrnný pdíl pěti nejvýznamnějších tříd SITC 2 se za pslední desetiletí 5 p.b. zvýšil. Napak splečný pdíl nejvýznamnější plžky mírně pklesl. Splečně s vývjem hdnt BI uvedená data dkumentují zvýšení míry specializace české eknmiky ve sledvaném bdbí. K dynamickému vývji ve světvé eknmice dchází také v blasti exprtu služeb. Nicméně ČR v tét blasti zastává. Zatímc pdíl ČR na světvém vývzu zbží se blíží 1 %, v případě služeb tent pdíl činí puze 0,5 % 155. Tent rzdíl dkumentuje relativní nerzvinutst sektru služeb v ČR prti předním zemím OECD a je v suladu s tvrzením, že hlavním hnacím dvětvím české eknmiky je zpracvatelský průmysl, 156 knkrétně pak výše uvedená průmyslvá dvětví. Objem exprtu služeb je řádvě nižší než v případě exprtu zbží. ČR má kmparativní výhdu ve službách spjených s dpravu a cestvním ruchem (viz Tabulka 2 níže), cž dpvídá gegrafické plze ČR ve středu Evrpy. Důležitu rstucí sučástí tét plžky z phledu RIS3 je lgistika. 157 Jde br, jehž rzvj je z velké části hnaný rzvjem v průmyslvých brech. Na druhu stranu pdmínky pr rzvj lgistiky a suvisejících služeb představují významnu sučást celkvých pdmínek pr rzvj zpracvatelskéh průmyslu a služeb spjených s péčí zákazníky. 158 Dpravu a zvláště lgistiku prt můžeme vnímat jak specificku sučást specializace ČR, která je pstavena zejména na výše uvedených průmyslvých dvětvích. 155 Spčítán na základě dat UNCTAD ( 156 Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až Z Prahy lze v rámci jedndenní cesty kamiónu bslužit trh čítající cca. 200 mil. lidí, přičemž jejich kupní síla je v rámci světvéh srvnání velmi vyská. 158 V psledním desetiletí se rzvíjí služby suvisející s trendem rstucí individualizace sptřeby a péče zákazníka. Příkladem může být zajištění peračních setů na míru nemcnicím, kdy perační sety bsahují nástrje a prstředky (vyrbené v různých zemích) připravené na míru lékařům veducích perace v dané nemcnici. Tímt způsbem jsu z ČR bsluhvány i nemcnice v klních zemích (např. v Německu). 87

88 Tabulka 2: Balassův index typů exprtních služeb ČR vs. Svět; tříleté průměry průměr průměr BI Kategrie průměr průměr CZ Svět CZ Svět Služby celkem Dprava 27,07 21,58 24,03 20,22 1,25 1,19 2 Cestvní ruch 43,80 28,78 34,30 24,55 1,52 1,40 3 Ostatní služby 29,13 49,62 41,67 55,03 0,59 0,76 3.I Telekmunikační služby 2,03 2,34 2,52 2,51 0,87 1,01 3.II Stavebnictví 1,44 2,07 3,66 2,72 0,69 1,35 3.III Pjišťvnictví 0,07 2,66 1,27 2,48 0,03 0,51 3.IV Finanční služby 3,18 6,41 0,35 7,34 0,50 0,05 3.V Pčítačvé a infrmační služby 1,47 3,94 6,89 5,61 0,37 1,23 3.VI Práva k duševnímu vlastnictví a licenční pplatky 0,55 6,11 0,49 6,63 0,09 0,07 3.VII Ostatní pdnikvé služby 17,91 22,82 25,38 25,15 0,78 1,01 3.VIII Osbní, kulturní a rekreační služby 1,95 0,98 0,92 0,81 1,98 1,14 3.IX Veřejné služby jinde neklasifikvané 0,53 2,28 0,18 1,77 0,23 0,10 5 Úhrn tržních služeb 99,47 97,72 99,82 98,23 1,02 1,02 Zdrj: vlastní výpčet na základě dat UNCTAD Dprava a cestvní ruch generují přes 58 % celkvéh exprtu služeb. Jejich pdíl na exprtu služeb ČR klesá, zvláště v případě cestvníh ruchu. V bu případech se ve sledvaném bdbí mírně snížila hdnta BI, stále však zůstává nad hdntu 1. Specificku blast z hlediska RIS3 představuje cestvní ruch, který je částečně bsažen v plžce 2. cestvní ruch (travel). Vzhledem k tmu, že s výjimku Prahy nemá ČR skutečně významné atraktivity mezinárdníh významu, které by sučasně genervaly nárdně významné exprtní příjmy, bude cestvní ruch specializací spíše na reginální než nárdní úrvni. Napak pdstatný růst BI byl zaznamenán u služeb v blasti IT. V IT je navíc nejvyšší dynamika dluhdbéh růstu exprtu služeb. Pdíl tét kategrie služeb na celkvém exprtu služeb se v psledním desetiletí zvýšil z 1,5 % na téměř 7 % (viz Tabulka 2 výše). Za tímt vývjem stjí jak rzvj aktivit glbálních center zákaznických služeb, tak dynamický rzvj pdnikání v blasti vývje SW a suvisejících služeb. S hledem na pvahu IT služeb, které v sbě zahrnují také řadu pdpůrných služeb nezbytných pr realizaci exprtu průmyslvéh zbží, je mžné dvětví IT služeb a služeb digitální eknmiky (včetně vývje sftwaru) pvažvat za jedn z klíčvých dvětví české eknmiky. Další nárůst exprtu znalstně intenzivních služeb, včetně IT služeb, lze pvažvat za nezbytný předpklad dalšíh zvyšvání hdnty exprtu ČR a zlepšvání pzice českých firem v glbálních hdntvých řetězcích. Vedle IT služeb je pak nutné přiřadit mezi významná dvětví služeb s vysku exprtní rientací také kulturní a kreativní průmysl 159. Vedle exprtní významnsti byla v dalším krku psuzena významnst brů dle pdílu na pdnikvých výdajích na výzkum a vývj (dále jen VaV). Za tímt účelem byla data exprtu dle plžek SITC 2 přepčítána na plžky dle dvětvvé klasifikace NACE, v níž jsu strukturvána 159 Viz např. Gd Cuntry Index, který identifikuje ČR v glbálním měřítku jak jednu z předních zemí z hlediska relativní intenzity exprtu kulturních statků ve vztahu k veliksti nárdní eknmiky (pr pdrbnsti viz UNCTAD (2010): Creative Ecnmy:A Feasible Develpment Optin. Reprt 2010, resp. 88

89 Pdíl na pdnikvých výdajích na VaV 2011 brvá data za většinu indikátrů, včetně indikátrů pdnikvých VaV kapacit. Srvnání významu ddílů NACE dle pdílu na exprtu a pdnikvých výdajích na VaV zbrazuje Graf 5 níže. Graf 5: Oddíly NACE dle pdílu na exprtu ČR a pdnikvých výdajích na výzkum a vývj, % % % % % /16 0.0% 11/ % 2.0% 4.0% 6.0% 8.0% 10.0% 12.0% 14.0% 16.0% 18.0% Pdíl na exprtu ČR - průměrný pdíl Zdrj: vlastní výpčty na základě dat ČSÚ (Výzkum a vývj) a UN COMTRADE Pzn.: Názvy ddílů a data jsu uvedeny v přílze. Exprtní data v členění SITC 2-digit byla expertním přiřazením převedena na strukturu eknmických dvětví NACE 2-digit. Pr maximální přesnst byla využita pr některá NACE dvětví i exprtní data v členění SITC 4-digit. Pdnikvé výdaje na VaV: zahrnuty puze neinvestiční výdaje, aby nedšl ke zkreslení v důsledku mimřádných velkých investic. Graf 5 ptvrzuje dminantní exprtní význam autmbilvéh (NACE 29), elektrnickéh (NACE 26), strjírenskéh (NACE 28) a elektrtechnickéh (NACE 27) průmyslu. Z hlediska pdílu na pdnikvých výdajích na VaV tuzemské eknmice dminuje autmbilvý průmysl generující téměř třetinu (30,6 %) VaV výdajů v pdnikvém sektru. Na druhu stranu tat pzice je z velké části způsbena firmu Škda Aut a.s., největším českým exprtérem, která se na tét plžce pdílí rzhdující míru. S velkým dstupem následují strjírenství se 7% pdílem na pdnikvých VaV výdajích a výrba statních dpravních prstředků (5,3 %). Splečný pdíl elektrtechnickéh a elektrnickéh průmyslu na pdnikvých výdajích na VaV činí 6,7 %. Významnější pdíl na pdnikvých výdajích na VaV vykazují dále farmaceutický průmysl (NACE 21), chemický (NACE 20), kvdělný (NACE 25) a výrba pryže (NACE 22). Významným sektrem z phledu znalstní intenzity je také výrba zdravtnických prstředků (NACE 325). Jejich pdíl se phybuje v rzmezí 1,5 2,3 % pdnikvých výdajů na VaV. Tat specializace se dráží i v účasti a úspěšnsti v prjektech 7. Rámcvéh prgramu, kde je ČR histricky úspěšná především v tematických priritách ICT, Nansciences, nantechnlgies, materials and new prductin technlgies (NMP), a Transprt (včetně aerspace 160 ), přičemž v těcht priritách vykazuje ČR také významné zastupení účasti firem. (Hebákvá, Granger, 2013). Srvnání brů dle znalstní intenzity je zatížen velkými dlišnstmi mezi jedntlivými bry z hlediska režimu invací a ptřeby vstupů d invačníh prcesu v pdbě výsledků výzkumu a experimentálníh vývje. Tyt rzdíly se prmítají ve velmi rzdílných úrvních pdnikvých výdajů 160 Označení pr br zabývající se technlgiemi pr letecku dpravu a ksmický průmysl. 89

90 na VaV ve vztahu k vytvřené HPH dle jedntlivých brů. Pdstatně vyšší výdaje na VaV ku HPH v chemickém či farmaceutickém průmyslu ve srvnání s ptravinářským či kvdělným průmyslem tak nemusí nutně znamenat, že první dva uvedené bry jsu invativnější či ambicióznější z hlediska technlgických invací. Tabulka 3 níže prvnává znalstní intenzitu vybraných brů v ČR s úrvní znalstní intenzity daných brů pr země OECD. Z uvedených hdnt vyplývá, že nadprůměrné znalstní intenzity dsahuje puze br NACE 30 Výrba statních dpravních prstředků. Mírně pd průměrem je autmbilvý průmysl (NACE 29). Farmaceutický průmysl (NACE 21) již zastává výrazněji, stále se však phybuje klem 80 % průměrné intenzity v zemích OECD (viz Tabulka 3 níže). Tabulka 3: Znalstní intenzita ve vybraných brech srvnání ČR s průměrem v zemích OECD Pdíl BERD na HPH (průměr za rky ) NACE NACE ppis ČR Země OECD OECD= Výrba farmaceutických výrbků přípravků 25,34 30,20 83,9 30 Výrba statních dpravních prstředků 12,19 8,92 136,7 29 Výrba mtrvých vzidel 7,71 8,54 90,3 26/27 Výrba pčítačů, elektrnických a ptických přístrjů / Výrba elektrických zařízení 4,25 14,52 29,3 28 Výrba strjů a zařízení 3,04 6,24 48,7 20 Výrba chemických látek a přípravků 2,37 8,69 27,3 22 Výrba pryžvých a plastvých výrbků 1,26 3,27 38,4 24 Výrba základních kvů, hutnictví; slévárenství 0,83 2,27 36,4 25 Výrba kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků 0,53 1,15 46,0 13/14/15 Výrba textilií, děvů, usní a suvisejících výrbků 1,11 1,96 56,7 10/11 Výrba ptravinářských výrbků, nápjů 0,33 1,04 31,1 17 Výrba papíru a výrbků z papíru 0,02 1,37 1,4 23 Výrba statních nekvvých minerálních výrbků 0,85 1,51 56,4 HI-TECH zpracvatelský průmysl - suhrnně 12,06 25,02 48,2 Zdrj: STI Database OECD. Pzn. 1: BERD = pdnikvé výdaje na výzkum a vývj; HPH = hrubá přidaná hdnta. Pzn.: Agregátní skupina high-tech zpracvatelský průmysl bsahuje pdle definice OECD ISIC Rev. 3 bry: letecký a ksmický průmysl, farmacie, kancelářská a výpčetní technika, rádia, televize a kmunikační technika, medicínské, přesné a ptické přístrje. Od sledvanéh bdbí se zvýšila znalstní intenzita pdnikvéh sektru v ČR, tudíž nelze hdnty uvedené v tabulce 3 přeceňvat. Pzn.: Od sledvanéh bdbí se zvýšila znalstní intenzita pdnikvéh sektru v ČR, tudíž nelze hdnty uvedené v tabulce 3 přeceňvat. Nvější data nejsu k dispzici. V statních brech je znalstní intenzita pdnikvé sféry na území ČR výrazně pd průměrem zemí OECD. Zvláště důležité je t v případě nsných exprtních brů strjírenství (NACE 28), elektrtechnika/elektrnika (NACE ), kvdělný (NACE 25) a hutnický (NACE 24) průmysl. Pdíl pdnikvých výdajů na VaV na vytvřené HPH v těcht brech nedsahuje ani plviční úrvně běžné v eknmikách OECD. Tat skutečnst dkumentuje celkvé pstavení české eknmiky v blasti invací, které se vyznačuje: dminancí invací v pdbě absrpce cizí technlgie nad invacemi, které jsu zalžené na vlastních technlgiích / technických znalstech; malým pčtem firem phybujících se na technlgické hranici svéh bru schpných genervat technlgické invace vyšších řádů, které jsu nvé pr trh; závislstí na velkých zahraničních firmách, z nichž většina má rzhdující část VaV kapacit mim ČR. 90

91 Důsledkem uvedených charakteristik pdnikvéh sektru je nízká invační pptávka v blasti vyšších řádů invací, cž mezuje ptenciál pr výzkumnu splupráci a technlgický transfer mezi firmami a výzkumnými rganizacemi. Vezmeme-li v úvahu, že dpravní prstředky 161 jsu v zásadě strje vybavené mderní elektrniku a využívající mnžství elektrtechnických kmpnent, můžeme dsavadní prezentaci dat za exprt a pdnikvé výdaje na VaV shrnut tak, že hspdářský výkn ČR je zalžen na průmyslvé výrbě s rzhdujícím pstavením brů pírajících se znalsti a technlgie z blasti strjírenství, elektrtechniky a elektrniky. Významnu sučástí těcht aplikačních brů jsu infrmační technlgie a suvisející služby 162, které jsu integrální sučástí mderních technlgií ve strjírenství, elektrtechnice i dpravních systémech. Vedle autmbilvéh průmyslu, který představuje dminantní hnací dvětví pr velku část firem ze strjírenství, elektrtechniky i dalších ddavatelských brů, je důležitým hnacím dvětvím také energetika a investiční celky pr petrchemický, hutnický, těžební a strjírenský průmysl. Velký pdíl celkvé prdukce ve strjírenství a elektrtechnice knčí" v těcht brech. Význam energetiky a investičních celků spčívá mj. i v dbré image made in Czech na rychle se rzvíjejících trzích pst-světských zemí a některých států v Asii. Vedle těcht tradičních brů se z hlediska specializace na nárdní úrvni prfiluje také dvětví výrby léčiv a zdravtnických prstředků, která mají relativně vysku znalstní intenzitu a také rstucí eknmicku dynamiku. Autmbilvý, strjírenský, elektrtechnický a na ně navazující IT průmysl, stejně jak výrba léčiv a zdravtnických prstředků, jsu nsnými bry řady dalších zemí. Důležité je prt uvnitř těcht dvětví identifikvat knkrétní dílčí bry, které představují hlavní knkurenční sílu eknmiky. Právě tyt dílčí bry, resp. firmy v nich, jsu důležité pr identifikaci znalstních dmén, na jejichž rzvj bude cílit inteligentní specializace. Suhrnně je mžné na základě výše uvedené kmbinace dstupných empirických dat na straně jedné (data intenzitě exprtu, intenzitě výdajů na výzkum a vývj, vývji bratu v čase), a na straně druhé na základě zapčatéh prcesu entrepreneurial discvery, který prbíhá d rku 2013 na reginální úrvni, identifikvat blasti eknmické specializace, kde ČR vykazuje nadprůměrný růstvý ptenciál. Jsu t výrba dpravních prstředků a zařízení, strjírenství, elektrnika a elektrtechnika, IT služby a sftware, výrba a distribuce elektrické energie, a léčiva a zdravtnické prstředky 163. Je nutné zdůraznit, že prakticky u všech identifikvaných aplikačních blastí (s výjimku IT služeb a částečně u zdravtních služeb a péče) se jedná bry výrbní. T dráží aktuální eknmicku specializaci ČR a v tmt hledu je žáducí také usměrňvat d buducna specializaci výzkumnu. T však nesmí vést k mylnému závěru, že je vhdné pdprvat výlučně průmyslvu výrbu. Napak u 161 Ať už jde auta, letadla či autbusy. 162 Pdíl příslušných NACE 62 a NACE 63 na pdnikvých VaV výdajích přesahuje 10 %. 163 Tent závěr je také v suladu se závěry analytických zjištění MPO (2014) - dkument Pririty MPO pr blast průmyslvéh výzkumu, vývje a invací ze září 2014, který identifikuje tyt pririty: 1. dpravní prstředky a jejich kmpnenty; 2. pkrčilé výrbní a strjírenské technlgie; 3. elektrnika, elektrtechnika, ptika, ftnika, ICT a suvisející IT služby; 4. speciální strje a zařízení a přesné přístrje; 5. pkrčilé materiály, technlgie pr jejich zpracvání; 6. nvé chemické technlgie, pstupy a prdukty, bitechnlgie a léčiva; 7. technlgie pr letecký a ksmický průmysl. Přístup dkumentu MPO, na rzdíl d RIS3, nedlišuje aplikační blasti a znalstní dmény, u nichž je ptenciál uplatnit znalst v generických, umžňujících technlgií napříč větším pčtem aplikačních blastí. 91

92 všech identifikvaných výrbních dvětví je s hledem na rstucí glbální kmdifikaci výrbních činnstí žáducí zvyšvat pdíl suvisejících kvalifikvaných služeb (např. knstrukce, testvání, design, zakázkvý vývj, pradenské služby, ale také marketingvé služby) na eknmické výknnsti ČR. V těcht aplikačních blastech existují české pdnikatelské subjekty, které vykazují značnu znalstní intenzitu, pzitivní eknmicku dynamiku a slibný ptenciál d buducna. Tyt blasti představují kncentraci zásadních znalstně intenzivních a invačních aktivit pdniků, které byly identifikvány s využitím entrepreneurial discvery prcess z reginální úrvně a věřeny datvými analýzami na nárdní úrvni. Jedná se aplikační blasti 164, v nichž se uplatňuje vysku míru specifická znalst a technlgické kmpetence a které je vhdné d buducna v rámci Strategie inteligentní specializace rzvíjet a psilvat. Výrba dpravních prstředků a zařízení Osbní autmbily a jejich kmpnenty (světlmety, spalvací mtry, převdy, brzdy, atd.), vývj, knstrukce a testvání Letadla, zejména ultralehká, a jejich kmpnenty, vývj, knstrukce a testvání Ksmické technlgie 165, včetně jejich využití mim ksmické aplikace Elektrická vzidla a elektrické phnné jedntky Klejvá vzidla a jejich kmpnenty, vývj, knstrukce a testvání Materiály s nízku energeticku a materiálvu nárčnstí Sdělvací a zabezpečvací technika a elektrnické řídicí a infrmační systémy, vývj, knstrukce, testvání Strjírenství Energetické strjírenství (turbíny, ktle, spalvací a zplyňvací zařízení atd.) Engineering a prjekce pr investiční celky Strjírenská výrbní technika, mechatrnické systémy, bráběcí a tvářecí strje a nástrje Přesná mechanika a měřící technika Čerpací technika Textilní strje Prgresivní materiály a technlgie jejich zpracvání, pvrchvé úpravy Knstrukční činnsti, mdelvání, simulace Optimalizace výrbních prcesů Elektrnika a elektrtechnika Průmyslvá autmatizace, kmunikace, identifikace, kntrlní zařízení Rbtika, umělá inteligence Spínací technika, jističe, spínače, rzvaděče 164 Nejedná se všem definitivní výčet, nýbrž přehled dsud identifikvaných aplikačních blastí, které by neměly zůstat pmenuty. Průběžné dplňvání a upřesňvání by měl být setrvalu sučástí prcesu entrepreneurial discvery, který bude z nárdní úrvně krdinván p celu dbu implementace RIS3 z úrvně nárdníh RIS3 manažera. 165 Ksmické technlgie jsu frmálně uvedeny jak sučást výrby dpravních prstředků, ve skutečnsti se však jejich využití prmítá d mnha dalších brů a dvětví a napak, ksmické technlgie využívají výsledků a vstupů z mnha dalších dvětví a znalstních dmén. 92

93 Mikrelektrnika Analytické, měřící a vědecké přístrje Elektrmtry a elektrické rtační strje a zařízení Optika, ptelektrnika, lasery a jejich aplikace IT služby a sftware Síťvé technlgie a bezpečnst sítí Antivirvý SW Databázvé, infrmační a expertní systémy, pdnikvý SW Kreativní IT služby, digitální media (inženýringvé a architektnické služby, pčítačvé hry, audivizuální a reklamní služby) Internetvé služby a mbilní aplikace Pčítačvé mdelvání, virtuální prttypvání Aplikace zalžené na prduktech ksmických systémů Výrba a distribuce elektrické energie Výrba a přeměna energie, zařízení pr výrbu a rzvd energie Přens a řízení výrby a přensu elektrické energie, inteligentní energetické sítě Výknvá elektrnika, silnprudá elektrtechnika Jaderná energetika Těžba a využití uhlí Obnvitelné zdrje energie, energetické využití dpadů Energetické materiály Nízkuhlíkvé technlgie a energetické úspry Energetická ptimalizace činnstí pr uskutečnění a zabezpečení dpravy Léčiva a zdravtnické prstředky a metdy Zdravtní technika a pmůcky Implantáty a zdravtní náhrady, bilgicky aktivní materiály Diagnstická zařízení Léčiva, farmakchemie Zdravtní služby a péče (lázeňství a balnelgie, klinické zkušky, bistatistika, apd.) Krmě šesti aplikačních témat dvzených d eknmické a invační dynamiky příslušných aplikačních dvětví byl dále dplněn ještě sedmé téma, které reflektuje ptřebu invací v blasti přírdních zdrjů, zemědělství a ptravinářství 166. Jde blast, kde v tut chvíli neexistuje bezprstřední kmparativní výhda ČR v mezinárdním měřítku, existuje zde však důvdný předpklad, že z hlediska udržení dluhdbé knkurenceschpnsti jde kriticku blast nezbytnu pr předcházení rizik (udržitelnst rzvje, bezpečnst a dstatečnst zdrjů), která mhu dluhdbě hržvat prsperitu eknmiky a splečnsti. Také v tmt tématu byly 166 Empiricky se identifikace tht aplikačníh tématu pírá závěry studie Pracvní návrh hlavních závěrů analytických pdkladů pr stanvení výzkumné specializace ČR (TC AV, 2014), a také priritu č. 3 definvanu v dkumentu Nárdní pririty rientvanéh výzkumu, experimentálníh vývje a invací. 93

94 Oblasti reginálně specifické specializace Oblasti nárdní specializace identifikvány užší aplikační blasti, které vykazují výraznu dynamiku z hlediska prdukce nvých pznatků a dsahvaných aplikací. Přírdní zdrje, zemědělství a ptravinářství Separační a sanační technlgie pr živtní prstředí a ptravinářství Technlgie zpracvání, čištění a úpravy vdy, půdy a zpracvání dpadů Ptravinářství a ptravinvá bezpečnst Zemědělské a ptravinářské technlgie (bitechnlgie, mikrbilgické pstupy, apd.) Výrba alkhlických nápjů (vč. pivvarnictví) a suvisející ddavatelské řetězce Sladkvdní rybářství a zpracvání ryb Vedle knkretizace aplikačních blastí v rámci nárdní eknmické specializace byly dále z reginální úrvně identifikvány blasti reginálně specifické specializace, které by rvněž měly být zhledněny při nastavvání buducích intervencí při realizaci Strategie inteligentní specializace. Tabulka níže pdává suhrnný přehled územníh průmětu blastí nárdní eknmické specializace a také přehled reginálně specifických specializací, které jdu nad rámec specializace nárdní, ale přest představují v reginálním měřítku významné aplikační blasti. Detailnější ppis reginálně specifických blastí eknmické specializace je bsažen v jedntlivých krajských přílhách Nárdní RIS3 strategie. Tabulka 4: Zastupení klíčvých blastí aplikace znalstí (eknmická specializace) v reginech ČR Kraje PHA STČ JČK PLK KVK ULK LBK KHK PAK VYS JMK OLK ZLK MSK Výrba dpravních X X X X X X X X X X X X X prstředků Strjírenství X X X X X X X X X X X X X X Elektrnika a elektrtechnika X X X X X X X X X X X X X IT služby a sftware X X X X X X X Výrba a distribuce elektrické X X X X X X X X X X energie Léčiva a zdravtnické X X X X X X X X prstředky Přírdní zdrje, zemědělství a X X X X X X X ptravinářství Chemie a chemický průmysl X X X X X Sklářství, keramika X X X Gumárenství a plastikářství X X X Média X Textil X X X 94

95 4.2.2 Výzkumná specializace Výzkumné aktivity v ČR pkrývají širké spektrum směrů a v určitém rzsahu pkrývají všechny klíčvé znalstní dmény (resp. KETs) materiálvéh výzkumu, nantechnlgií, mikr a nanelektrniky, ftniky, pkrčilých výrbních technlgií a průmyslvých bitechnlgií. Ve většině znalstních dmén dispnuje ČR dstatečně kvalitní výzkumnu základnu, která je schpná prdukvat mezinárdně atraktivní výsledky a být kvalitním partnerem aplikační sféře při identifikaci nvých aplikačních směrů a technlgických řešení. V mezinárdním srvnání však publikační a patentvé výstupy naznačují tři znalstní dmény s nadprůměrnými parametry. Jsu t ftnika, pkrčilé materiály, a v menší míře nantechnlgie (Kučera a Vndrák, 2014), přičemž první dva bry dsahují vyšších hdnt jak v publikačních tak patentvých parametrech, kdežt v nantechnlgiích jsu patentvé hdnty nízké. Tt zjištění sam však není dstatečné pr psuzení, zda nadprůměrné publikační výstupy mají ptenciál pr využití v invacích. Naznačují však, že v těcht brech existují v ČR výzkumná pracviště, která prdukují nvé pznatky, jež dsahují nadstandardníh mezinárdníh hlasu. A ta by neměla být pmenuta jak klíčví partneři pr identifikaci nvých příležitstí v rámci invačních platfrem a entrepreneurial discvery prcess. Při phledu v pdrbnějším brvém členění vykazuje ČR spíše pdprůměrné hdnty ve srvnání se světvým průměrem. Nadprůměrné úrvně z hlediska měřitelných parametrů (tj. primárně biblimetrických charakteristik) 167 dsahují výzkumné aktivity ČR puze ve dvu vědeckých brech (přístrje a přístrjvá technika / instruments and instrumentatin a energetické vědy a technlgie / energy science and technlgy) a ve zhruba čtyřech desítkách úžeji definvaných pdbrů. 168 Mezi bry, v nichž dsahuje ČR setrvale nadprůměrných hdnt v pdbě citačníh hlasu 169 a sučasně celkvá vědecká prdukce dsahuje minimálních pčtů publikací 170, se přitm vyskytují jak bry, které mají bezprstřední vazby na bry sučasné eknmické specializace ČR, tak bry, kde napak existuje jen slabá vazba na eknmické bry s ptenciálem uplatnit výsledky výzkumu v aplikacích 171 (viz Tabulka č. 5 níže, která znázrňuje bry s nadprůměrným RCIO, tj. více než 1). 167 I při vědmí četných metdlgických mezení (např. dlišná váha spluautrství článků v závislsti na publikační praxi jedntlivých brů, dlišná míra brvéh zastupení českých časpisů mezi peridiky evidvanými WOS) se v případě biblimetrických ukazatelů v exaktních vědách jedná pměrně splehlivý, mezinárdně srvnatelný indikátr kvality výzkumné činnsti. Oprti tmu specializace z hlediska patentvé aktivity nebyla pr tyt ptřeby uvažvána s hledem na minimální pčty mezinárdních patentů uplatňvaných subjekty z ČR (rčně v řádu čtyř až pěti desítek v případě EPO, v případě USPTO ještě méně). 168 Jedná se klasifikaci brů využívaných WOS Thmsn Reuters. Uvedené údaje čerpají z biblimetrické analýzy publikací s českými autry (resp. spluautry) za rky : Vaněček, J. (2011): Mapa výzkumnéh a aplikačníh ptenciálu Česka: Obrvá a institucinální analýza výsledků výzkumu a vývje ČR. ( 169 Analýza se pírá zhdncení na základě relativníh citačníh indexu RCIO, který ukazuje průměrnu citvanst publikací autrů a spluautrů z dané země prti světvému průměru danéh bru. Jedná se výsledky biblimetrických analýz za bdbí 2003 až Obecně je třeba vzít v ptaz, že výzkum v ČR v naprsté většině brů pstrádá kriticku masu, pdíl ČR na světvé publikační prdukci přesahuje 1 % světvé prdukce jen u tří pdbrů (atmvá, mlekulární a chemická fyzika; jaderné vědy a technlgie; eklgie). 171 Viz Žížalvá, P. (2011): Mapa výzkumnéh a aplikačníh ptenciálu Česka: Hdncení aplikačníh ptenciálu. ( 95

96 D první kategrie patří především výzkumné bry přístrjvá technika (přístrje a přístrjvá technika a mikrskpie), fyzika a materiálvé vědy a energetika (zejména jaderná fyzika, jaderné vědy a technlgie), některé pdbry chemie a chemickéh inženýrství (spektrskpie, elektrchemie, textilní materiály, aplikvaná chemie), pčítačvé vědy (pčítačvé vědy a sftwarvé inženýrství), bry elektrickéh inženýrství a telekmunikací (autmatizace a kntrlní systémy, telekmunikace), strjírenské bry (strjírenství a letecké strjírenství, všebecné strjírenství) a bimedicínské bry (medicinální chemie, txiklgie, lékařské labratrní technlgie). V těcht brech existují v ČR jednak silné výzkumné týmy, jednak existují ptenciálně kmplementární firmy v hspdářských dvětvích, která vykazují pzitivní dynamiku v pdbě exprtu a investic d VaV a lze u nich předpkládat zájem využití výsledků výzkumných rganizací. Přímé vazby mezi znalstními dménami uvedených výzkumných brů a pdbrů lze předpkládat v dvětvích výrba dpravních prstředků, strjírenství, elektrtechniky a elektrniky, jakž i ve výrbě léčiv, ale také v některých užších tržních nikách jak je výrba vědeckých a analytických přístrjů, speciálních textilií, chemické inženýrství, apd. 96

97 Tabulka 5: Nadprůměrně citvané pdbry v ČR. Zdrj: Vaněček, J. (2011): Mapa výzkumnéh a aplikačníh ptenciálu Česka: Obrvá a institucinální analýza výsledků výzkumu a vývje ČR 97