PrO PeDagOgY. POruCHY PřÍjmu POTravY. manuál

Transkript

1 POruCHY PřÍjmu POTravY manuál PrO PeDagOgY Mauál pro pedagogy je vydá v rámci projektu PPP (Podpora profesioálí prevece) z gratového programu OP VK 1.3 Jihomoravského kraje. Projekt je spolufiacová Evropským sociálím fodem a státím rozpočtem ČR.

2 PSYCHOSOCIÁLNÍ ČÁST

3 Proč se zabývat poruchami příjmu potravy Poruchy příjmu potravy patří u dospívajících mezi ejčastější a ejebezpečější psychické oemocěí s vážými somatickými (tj. zdravotími) ásledky. V ČR trpí poruchou příjmu potravy podle odhadů odboríků každá dvacátá dívka (tj. 4 až 6 %). To, že poruchy příjmu potravy jsou duševím oemocěím zameá, že od určitého stádia emoci eí člověk schope vlastí vůlí ovládat chováí spojeé s příjmem potravy a je uté ho odborě léčit (tuto skutečost si však emocí eradi přizávají, což léčbu velmi komplikuje a vede k jejímu prohlubováí). Nebezpečí poruch příjmu potravy spočívá v jejich rozsáhlých a mohdy evratých ásledcích oemocěí zasahuje do oblasti: fyzické celkové zhoršeí zdravotího stavu, ohrožeí života toto oemocěí je letálí (!). Smrtí kočí 8 až 20 % případů, ejčastěji ásledkem srdečího selháí ebo sebevraždy, psychické edostatečý příjem potravy má také zhoubý vliv a psychiku objevují se deprese, úzkosti, utkavé myšleky zaměřeé pouze a kotrolu příjmu potravy, hrozí ebezpečí sebevražedého jedáí, často dochází ke zeužíváí alkoholu a ávykových látek, sociálí egativí změy ve výše uvedeých oblastech se dále odrážejí ve schoposti studovat, pracovat či být sociálě aktiví. Až ve 30 % případů se poruchy příjmu potravy stávají chroickou záležitostí, jsou uté opakovaé hospitalizace a emocí tak většiou kočí sociálě izolovaí a s ivalidím důchodem. Přes tyto všechy závažé ásledky bývají problémy s příjmem potravy stále ještě podceňováy ( to ic eí, z toho vyroste ), zjedodušováy ( stačilo by, kdyby se pořádě ajedla a bylo by po problému ) ebo zcela epochopey ( zase si ěco vymýšlí, chce být zajímavá, dám jí pár a zadek a oo ji to hubutí přejde ) a zůstávají tak erozpozáy a o to déle eléčey. Proto by měl mít pedagog, který tráví s dětmi v průběhu celého rizikového období 2 mohdy více času ež jejich rodiče, k dispozici iformace o tom, jak poruchy příjmu potravy rozpozat, jak účiě zasáhout, jak se k emocé chovat, ale také jak prevetivě působit tak, aby se poruchy příjmu potravy objevovaly v co ejmeší míře. Vymezeí poruch příjmu potravy Mezi ezávažější poruchy příjmu potravy patří metálí aorexie a metálí bulimie. Metálí aorexie se projevuje striktím omezováím příjmu potravy, pro metálí Výskyt poruch příjmu potravy u chlapců a mužů je poměrě vzácý, i když v posledí době vzrůstá. Zjištěý počet emocých chlapců/mužů k počtu dívek/že je v poměru 1:10 až 1:20. Proto v dalším textu budeme o emocých hovořit převážě v žeském rodě. 2 Nejčastěji vzikají poruchy příjmu potravy v období od 12 do 25 let, ohrožey jsou však i děti mladší. Strach z tloušťky a dietí tedece vzrůstají v průběhu dospívaí a určují život stále většího možství dětí. 3

4 bulimii jsou přízačé eovladatelé záchvaty přejídáí, tzv. vlčí hlad a ásledé vyvolávaé zvraceí. Tyto základí přízaky aorexie a bulimie vlastě představují krají variaty postojů a chováí ormálí v aší (tz. západí) populaci. Naše společost je zaměřeá a kozum a počet obézích v í je alarmující; zároveň lidé chtějí být štíhlí, proto se saží hubout. Většiou co ejrychleji bez ohledu a to, jaký to má vliv a jejich zdraví. Běžé jsou sahy o dodržováí růzých zaručeých diet, celodeí hladověí, omezováí určitých skupi potravi, vyecháváí ěkterého deího jídla, ale také přejídáí apř. o svátcích, adměrý večerí eergetický příjem, epravidelosti v příjmu stravy, stolováí u televize, ovi, časopisů, užíváí léků a hubutí, projímadel. Skoro každý člověk již ěkdy držel dietu ebo se ějakým způsobem sažil zhubout. Pomalu se rozvíjející přízaky aorexie či bulimie mohou tedy zůstat mezi jídelími zvyklostmi v rodiě (apř. každý čle domácosti jí o samotě, připravuje si své jídlo) a mezi evhodými postoji k jídlu u ostatích dětí ve třídě (apř. vyecháváí oběda, saha držet dietu, pojídáí sladkostí místo svačiy) dlouho epovšimuty. Od evhodých jídelích ávyků se však aorexie a bulimie liší specifickou patologií, která se postupě vlivem hladověí a edostatečého příjmu potravy rozvíjí. Jak pro aorexii, tak pro bulimii je typické: Iteziví úsilí o dosažeí štíhlosti spojeé s omezováím příjmu potravy, každý adbytečý příjem potravy je prožívá jako ztráta kotroly a vyvolává pocit studu, eschoposti, zhuseí a vede ke kompezačímu chováí, tj. zvraceí, cvičeí, užití projímadel, diuretik, dalšímu hladověí. V závislosti a e/úspěšosti hubutí se měí sebehodoceí a álada. Neustálé zabýváí se jídlem (co jíst, co za žádou ceu ejíst, kam jídlo vyhodit, jaké jídlo si akoupit atd.), vlastím vzhledem a hmotostí. Hrůza a paický strach z tloušťky a z přibíráí a hmotosti. Výrazá espokojeost s vlastím tělem, celkově egativí míěí o sobě sama, zkresleé představy dívek o tom, jak vypadají a jak je samoté hodotí druzí lidé. Metálí aorexie Metálí aorexie je charakterizovaá zejméa úmyslým hladověím a sižováím tělesé hmotosti. Nejedá se o echuteství v klasickém slova smyslu, chuť a jídlo a zpočátku i hlad zůstávají, bývají však popíráy a přemáháy 3. Prví zhubutí bývá spojeo s árůstem sebevědomí a zlepšeím álady. Postupě však emocá dívka začíá mít strach z jídla, zvláště z potravi, po kterých se podle í tlouste, Pokud dojde ke ztrátě kotroly ad jídlem a dívka sí více ež chtěla ebo sí pro i tzv. zakázaé jídlo (apř. chipsy, čokoládu, rohlík s máslem), může dojít ke zvraceí (tzv. purgativí metálí aorexie) a k postupému rozvoji metálí bulimie, do které aorexie ve většiě případů časem přechází. 4

5 spektrum těchto tzv. zakázaých potravi se de ze de rozšiřuje a akoec zůstává v jídelíčku třeba je jablko ebo ízkotučý jogurt. V této fázi se jedá o těžké hladověí, ěkdy také s omezováím příjmu tekuti, dochází k výrazému úbytku hmotosti a k podváze (tj. BMI méě ež 17,5). Paradoxě dívky více cvičí, až excesivě a subjektivě se cítí mohdy velmi dobře. Z fyzických přízaků je typická ztráta mestruace, teto přízak však eí v případě užíváí hormoálí atikocepce spolehlivým ukazatelem. Jak je možé, že emocé dívky evidí, jak jsou hubeé a drží stále přísější a přísější dietu? Způsobují to zkresleé představy vlastího těla, teto arušeý způsob vímáí je u aorexie patologickým přízakem a vystihuje závažost tohoto oemocěí. V mysli emocých se vlivem růzých egativích pocitů, prožitků a klíčových okamžiků života 4 vytváří zcela jiá představa vlastího vzhledu, která eí reálým odrazem skutečosti. Dívky s metálí aorexií své tělesé proporce ěkolikaásobě adhodocují (problematické jsou zejméa oblasti břicha, stehe, boků) a jako důvod k odmítáí potravy uvádí svou domělou tloušťku. Teto stav umocňuje kotrola hmotosti, která probíhá ěkdy i ěkolikrát během de. Schopost udržet si ízkou hmotost se pro emocou stává posedlostí, jakýkoli epatrý výkyv hmotosti směrem ahoru je důvodem k esesitelým pocitům tloušťky, což u emocé dívky velmi komplikuje léčbu a motivaci ke spolupráci. takto se vidí emocá dívka takto ve skutečosti vypadá Metálí bulimie Metálí bulimie je porucha charakterizovaá především opakujícími se záchvaty přejídáí, většiou po saze dodržovat dietu. Přejídáí je impulziví, vlastí vůlí eovladatelé. Pocit přejedeí je velmi relativí, ěkdy dochází ke kozumaci velkého možství jídla, ale často emocí sí je o ěco málo, ež původě chtěli. Psychologický obsah se velmi podobá metálímu obsahu aorexie, prožíváí je silě ovlivňováo myšlekami a jídlo, strachem z přibíráí a egativími emocemi úzkostí, Vysoce rizikovým je v tomto směru traumatický zážitek fyzického apadeí, zásilěí ebo sexuálího zeužíváí. Běžě dívky uvádějí jako egativí prožitky kritické kometáře k jejich postavě ze stray rodiy (ejčastěji otec, bratr, strýc), četě také ze stray vrstevíků, zejméa chlapců, ale také je slyší z úst učitelů (!), apř. při hodiách tělesé výchovy. 5

6 apatií, špatou áladou, smutkem, pocity viy, eschopostí, epatřičostí, eávistí vůči sobě a vlastímu tělu. Typický je pocit ztráty kotroly ad jídlem. Dívky uvádějí, že při záchvatu přejídáí se s imi ěco děje, cítí se otupělé, přestávají je trápit jejich problémy. Jídlo jim poskyte úlevu. Necítí se ale ijak zvlášť dobře je jiak, většiou cítí úlevu od úzkosti. Každé přejedeí je bezprostředě provázeo pocity těžkých výčitek a depresí ze selháí, ásleduje tedy kompezačí chováí zvraceí, které dlouhodobě odstraňuje strach z přibíráí a vede k dalšímu přejídáí, čímž se upevňuje bludý kruh oemocěí. Nemocí se většiou chtějí léčit, ale za emoc se stydí a proto přicházejí k odboríkům mohdy až po ěkolika letech. Jié patologické postoje k jídlu, o kterých lze mluvit jako o poruchách příjmu potravy Záchvatovité přejídáí opakovaé epizody přejídáí bez hladovek ebo vyvolávaého zvraceí, cvičeí, užití projímadel; během jedé epizody člověk zkozumuje velké možství potravi (apříklad i jídlo, které mu běžě echutá), přestože emá hlad ai chuť. Jídlem zaháí udu, zklamáí, osamělost ebo ervozitu. Nočí přejídáí kozumace většiy deího jídla po večeři a v oci, charakteristická je espavost, po ráu echuteství. Spouštěčem tohoto oemocěí je držeí diety a celkové arušeí jídelího režimu apř. v období zvýšeého stresu. Ortorexie patologická posedlost zdravou výživou, lidé ejsou schopi síst ic jiého ež to, o čem jsou si jistí, že eobsahuje apř. žádé kozervačí látky, barviva, cukr, sůl, bílou mouku, průmyslově zpracovaé potraviy. Saha dodržovat zdravý životí styl a přemýšleí ad složeím jídla postupě začíají zabírat podstatou část času, potraviy se stávají stále méě bezpečé. Strach, že jídlo eí zdravé může vést k výrazé podváze a zúžeí spektra potravi a miimum (člověk jí pouze určité apř. speciálí biopotraviy), čímž také dochází k sociálí izolaci takové jídlo elze sehat a připravit všude. Drukorexie strach z přibíráí vede k záměré redukci příjmu potravy s cílem sížit příjem eergie, ale za účelem zvýšeého pití alkoholu, který je poměrě kalorický. Bigorexie vyskytuje se spíše u mužů (ejčastěji u kulturistů), jedá se o posedlost vlastím vzhledem a sahu dosáhout velké fyzické zdatosti a svalové hmoty, přičemž emocí si připadají stále edostatečě vyviutí, malí, slabí. Dochází také ke zeužíváí aabolických steroidů a jiých látek, které podporují růst svalové hmoty. Jak rozpozat poruchy příjmu potravy Jelikož ve škole existuje vysoká pravděpodobost zachytit prví zámky poruch příjmu potravy včas, je příosé zát kokrétí projevy aorexie či bulimie. Ty mohou být ásledující: Změy v hmotosti výrazé zhubutí apř. po prázdiách, v případě, že se ejedalo o vážější oemocěí spojeé s úbytkem hmotosti a echutestvím, ebo, v případě problému s bulimií a přejídáím, rychlé zvyšováí hmotosti. Nápadá izolace od ostatích - obzvláště v případě, že dívka byla dříve do kolektivu bez problémů zapojea. 6

7 Ztráta zájmů zejméa typických pro dospívající (večírky, ávštěva diskotéky), itroverze, posmutělost, zamyšleost, vážost. Saha o precizí výkoy obvykle ve všech předmětech, později ale zhoršeí prospěchu, esoustředěost, úava, apatie. Aktiví pohyb adměré cvičeí při tělocviku, eklid při sezeí v lavici, ápadé vybíháí schodů, potřeba se eustále hýbat. Výrazý důraz a vzhled zároveň ejistota, stud před ostatími, apř. při ávštěvě bazéu, v tělocviku. Dívky zpočátku osí přiléhavé oblečeí, aby zdůrazily svou štíhlost, později aopak volí oblečeí spíše volé (mikiy, svetry). Zhoršeí zdravotího stavu častější emocost, zhoršeí kvality vlasů, pleti, v souvislosti s aorexií se může objevit laugo (adměré ochmýřeí), ápadá je zimomřivost. Zhoršeí psychického stavu depresiví álady, podrážděost, přecitlivělost. Změy v chováí při jídle vyecháváí svači (bývají vyhazováy do koše), obědů ve školí jídelě, vyhýbáí se společým aktivitám kvůli jídlu, apř. výletům, školím akcím, kde je společé stravováí, odmítáí jíst před ostatími, růzé výmluvy, proč emocá emůže jíst. Pokud dívka jí s ostatími, vyžaduje meší porce, úzkostlivě srovává své jídlo s jídlem druhých. V případě problémů s přejídáím může dívka síst jídlo velmi rychle, hltavě, v růzých eobvyklých kombiacích. V případě aorexie jí dívka velmi pomalu (mohdy i hodiu a déle), po malých soustech, jídlo důkladě žvýká, vybírá z talíře, co bude jíst a co e, v jídle se imrá. Nápadé je zejméa posuzováí obvyklých porcí potravi jako obrovských, které eí možé síst. Změy ve složeí jídelíčku lze rozpozat apř. a školím výletě, mohou si jich všimout spolužáci. Dívky rozhodě odmítají tučé, sladké, eergeticky vydaté pokrmy, ale i potraviy běžé jako apř. pečivo a maso. Argumetují tím, že jsou to jídla ezdravá, jí pouze pro ě dietí potraviy (light jogurty, zeleiu), ěkdy hodě solí, pijí kávu a sado se jim udělá po ěčem špatě. Někdy hodě pijí, jidy epijí vůbec, až jim hrozí dehydratace. Velmi dobře zají kalorickou hodotu potravi a pečlivě studují etikety a obaly a potraviách. Metálí bulimie je těžko rozpozatelá, a rozdíl od typické aorektické vychrtlosti. Lze říci, že možá právě proto je i zrádější emocé dívky se za přejídáí a zvraceí stydí, svou emoc dokáží dlouhodobě tajit a ikdo si žádých přízaků emusí všimout. Podezřeí a bulimii lze pojmout při častých a dlouhých ávštěvách toalety, ztráceí jídla a při vysledováí výše uvedeých přízaků. Etiologie poruch příjmu potravy Odboríci se shodují v tom, že kromě držeí redukčích diet, které zvyšují riziko vziku metálí aorexie a bulimie asi osmkrát, eexistuje žádý specifický etiologický faktor, který by se vyskytoval u většiy emocých a vysvětloval jejich obtíže. Proto se hovoří o multifaktoriálí podmíěosti poruch příjmu potravy, tj. souhře a spolupůsobeí růzých biologických, psychologických, rodiých a sociokulturích rizikových 7

8 faktorů. Kromě těchto tzv. rizikových faktorů vziku poruch příjmu potravy lze uvažovat o faktorech, které ovlivňují průběh i výsledek oemocěí, jsou to tzv. faktory spouštěcí a udržující. Faktory PPP Rizikové Spouštěcí Udržující Biologické Sociálí a kulturí Rodié Psychologické Vývojové úkoly v období dospíváí Kometáře zaměřeé a postavu Sydrom hladověí Edokrií změy Sekudárí zisk z emoci Ne/účiost terapie Například v rodiě se vyskytuje aorexie u matky, sestry vzrůst tělesé hmotosti v období puberty modelig, gymastika důraz a vzhled a výko v rodiě Například separace od rodiy strach ze sexuality, žeské role výroky typu: Ty ses ám ale zakulatila!, S tím zadkem už a hrazdu emůžeš! hladověí zhoršuje/ vyvolává utkavé myšleky evědomé poutáí pozorosti v rodiě pseudospolupráce s terapeutem Biologické faktory Jedím z biologických faktorů rozvoje poruch příjmu potravy je dědičost, geetický podíl při vziku aorexie se uvádí 50 až 90 % a při vziku bulimie 35 až 83 %. Rodiá dispozice může spočívat v děděí ěkterých povahových rysů, které jsou pro vzik oemocěí rizikové. U aorexie jsou to úzkosté, obsedatí, perfekcioistické a vyhýbavé rysy a u bulimie se jedá zejméa o emočí labilitu a impulzivitu. Dědičost rověž ovlivňuje rozvoj obezity, která představuje výzamý rizikový faktor, zejméa v rozvoji bulimie. Lze tedy předpokládat, že poruchy příjmu potravy se zjevě předávají z geerace a geeraci, elze však jedozačě říci, zda jde o geetickou predispozici ebo ebezpečé vzory chováí, požadavky a hmotost v rodiě, přístup k jídlu a k dietám. Bylo však prokázáo, že u příbuzých žeského pohlaví je větší riziko rozvoje choroby. Žeské pohlaví obecě představuje vyšší riziko oemocěí. Žey a dívky vykazují zvýšeý zájem o svou hmotost a možství tělesého tuku, muži a chlapci se více zaměřují a svalovou hmotu. Žey jsou také velmi sebekritické v závislosti a rozložeí tělesého tuku (zejméa v oblasti hýždí, stehe, břicha). 8

9 Protože poruchy příjmu potravy jsou spojey se strachem z tloušťky, objevují se ejvíce v životích obdobích, která jsou spojea s tělesými změami. K výrazému árůstu hmotosti dochází v období puberty a adolescece, které jsou typicky rizikovými obdobími pro vzik poruchy příjmu potravy. U fyzicky zralejších dívek, které jsou a začátku dospíváí výrazěji espokojeé se svým tělem ebo s elibostí prožívají ástup mestruace a s í spojeý rozvoj sekudárích pohlavích zaků, existuje dvojásobě vyšší riziko vziku poruchy příjmu potravy. S časější fyzickou zralostí je často spoje strach z dalšího přibíráí a váze, pocity méěceosti a ěkteré další depresiví přízaky. Z biologických faktorů se v současosti zkoumají zejméa poruchy souhry euroálích mechaismů, hormoů, eurotrasmiterů a peptidů. Psychologické faktory V souvislosti se vzikem a rozvojem poruch příjmu potravy bývají připomíáy určité osobostí rysy a psychické charakteristiky, které se vyskytují již před oemocěím a mohou být tedy pro jeho rozvoj rizikové. U aorexie se jedá apř. o přílišé zaměřeí se a dosažeí úspěchu (zejméa ve školí oblasti), adměrou přizpůsobivost a poslušost, vyhýbavost, úzkostost, pochybosti, obavy, vysokou sebekotrolu a zodpovědost. S rozvojem emoci ale dívky ve spojitosti s jídlem často podvádí, lžou a sahu druhých osob přiutit je k jídlu vímají velmi kofliktě, reagují vzteky, lítostí a pocity viy. U bulimie se popisují takové rysy jako apř. impulzivita, ezdrželivost, labilita, sebekritičost a zraitelost. U obou poruch je typická vitří ejistota, ízké sebevědomí a egativí sebehodoceí. Některé tyto rysy a charakteristiky se rozvíjí důsledkem hladověí a podvýživy. Kupříkladu úzkost a itroverze ustoupí v případě, že se podaří obovit původí hmotost a zovu získat kotrolu ad příjmem potravy. Ve vztahu k tělesému schématu, jídlu a sebekotrole je rizikový zejméa perfekcioismus, který jako osobostí rys přetrvává i po uzdraveí. Projevuje se apříklad sahou o přísé a dokoalé dodržováí jídelíčku, při selháí dochází k pocitům viy a k dalšímu zpřísěí jídelího režimu. Důraz a sebekotrolu a sebeovládáí je u obou poruch společý, u aorexie extrémě dodržovaý, u bulimie patologicky porušovaý s pocity viy, selháí, prohlubující se bezmocostí. Vliv stresujících životích událostí Poruchy příjmu potravy mohou být reakcí a stresové události objevující se zákoitě během dospíváí (apř. sexuálí zráí) a samozřejmě i a aktuálí osobí problémy (apř. v rodiě). Samy dívky dávají při pátráí v miulosti vzik poruchy do souvislosti s ějakou výzamou životí událostí, ejčastěji to bývají vysoké ároky okolí, sexuálí koflikty, sexuálí zeužití, životí změa (apř. přechod a jiou školu), problémy v rodiě (hádky, rozvod, závislost a alkoholu). Tyto události mohou vést k pocitům méěceosti a eschoposti, zvláště pokud eí možé je kotrolovat a ovládat, výsledkem může být saha tyto pocity překoat kotrolou a zdokoalováím těla. 9

10 Sociálí a kulturí faktory Zatímco biologické a psychologické faktory jsou spíše zodpovědé za závažost průběhu emoci, společeské faktory v podobě mediálě proklamovaého důrazu a vzhled a štíhlost jsou bezprostředě zodpovědé za zvyšující se počet oemocěí. Aorexie a bulimie se objevují i v zemích, které přejaly tzv. západí kulturu a ve kterých se dříve evyskytovaly. Módí průmysl, časopisy, televize a iteret totiž rozšiřují ázor, že i mírá adváha je zdraví škodlivá a že štíhlost je ejdůležitějším aspektem atraktivity a úspěšosti. Přehaý zájem o hmotost se stává společeskou ormou, ideálem však eí optimálí tělesá hmotost, ale vyhublost. Takové společeské a kulturí tredy jsou přitom v rozporu s biologickou variabilitou a přirozeostí lidského těla, předkládají erealistické cíle a evhodé vzory, které oslabují sebedůvěru, protože pro většiu populace jsou edostižé a vedou k espokojeosti s vlastím tělem, poděcují k jeho arušeému vímáí. Jako reakce a tuto espokojeost, která je patrá u většiy dospívajících dívek, se objevuje přáí zhubout, vědomé omezováí se v jídle, strach z tloušťky, uceí do zvraceí. Pokud se dívkám podaří zhubout, díky ízké hmotosti a tělesým proporcím odpovídajícím současému ideálu krásy, získávají pocit vlastí hodoty a kompezují tak edostatek sebevědomí. Mezi sociálí rizikové faktory rozvoje poruchy příjmu potravy patří také profese ebo profesí příprava, která je výrazěji spojea s fyzickým zevějškem, ebo kde je štíhlá postava ezbytým předpokladem kariéry (apř. gymastika, balet, modelig). Rodié faktory Rizikovým faktorem pro vzik poruchy příjmu potravy je jejich výskyt u ejbližších příbuzých žeského pohlaví (matka, babička, teta, sestra). I když zatím eí zám mechaismus geetické podmíěosti poruch příjmu potravy, lze se domívat, že vyšší sklo k dodržováí diet může být tedy dá jedak geeticky, jedak ápodobou ebezpečých vzorů chováí v rodiě. Z výzkumů jídelích zvyklostí v rodiách emocých dívek vyplývá, že ve stejou dobu jako emocá dívka držela dietu i její matka ebo sestra, a že v rodiách ebylo zvykem společé stolováí, jídelí ávyky byly esprávé a chaotické. Rizikové jsou také další faktory vyskytující se v rodiách: kritický kometář týkající se obecě jídla, tělesého vzhledu a hmotosti a přílišý důraz a sebekotrolu a adměré ambice. Je poukazováo a adměrě vysoká očekáváí, kritičost rodičů a oceňováí je mimořádých výkoů. V rodiách emocých se také častěji vyskytují růzé závislosti, alkoholismus ebo depresiví oemocěí. Dospíváí a poruchy příjmu potravy Pubertu a dospíváí lze považovat za období, které může být spojeo s mimořádým stresem a ve kterém dochází ke kumulaci řady rizikových faktorů. 10

11 Poruchy příjmu potravy mají vztah k řadě psychologických jevů, které provázejí dospíváí, apř.: srováváí se s ostatími, problémy s idetitou, hledáí vzorů, rozvoj autoomie v kotrastu se závislostí a rodiě, rozvoj sebeúcty, sebedůvěry, e/schopost zvládout vývojové úkoly adolesceta, strach z dospělosti. Po fyzické stráce se v období dospíváí orgaismus áhle a často radikálě měí. Dívkám se začíá měit postava, zaoblují se boky, rostou prsa, zesilují steha. Teto fakt ěkteré dívky edokáží akceptovat, zvláště, když se tím vzdalují současému ideálu krásy a proporcím oblíbeých modelek, zpěvaček, hereček. Navíc rozviuté sekudárí zaky a sexuálí zralost posuují dívku áhle z období dětství do dospělosti, i když a tuto změu emusí být ještě psychicky připraveá. Zatímco mozí dospívající emají problém vyrovat se s ovými sociálími a sexuálími ároky, pro ěkteré sezitivější typy osobosti mohou být obtížě zvládutelé. Zvýšeá kotrola těla a příjmu potravy může být spojea s vitří ejistotou, zvýšeou sebekritičostí a áchylostí k depresím a se zvýšeou potřebou kotrolovat měící se sociálí kotext. Model rozvoje poruch příjmu potravy u 14leté dívky 11

12 12 14letá Aa prožívá zvláští období všecho v jejím životě se během jedoho roku začalo rychle měit a je úplě jié, ež byla dosud zvyklá. Do svých 14 let byla ve škole premiatkou, měla samé jedičky ve všech předmětech, teto rok ve škole učiva přibylo a hlavě se Aa začala připravovat a přijímací testy a gymázium. Ve zkušebích testech zjistila, že mezi ostatími dětmi z jiých škol již eí ejlepší a že má v učivu mezery. Také v gymastice, které se každý de věovala, se v posledí době zhoršila. Přes prázdiy jí začaly růst prsa a trochu taky zadek a už jí to a kladiě, kde byla ejlepší z celého oddílu, ešlo jako dřív. Dokoce jí treérka řekla, že aby mohla závodit, měla by alespoň kilo zhubout. Aa do té doby žádou dietu edržela, ai se o svou postavu ezajímala, jedla všecho, jídlo měla ráda, zvláště koláče od babičky. Protože jí ale záleželo a tom, aby byla ejlepší a také chtěla udělat radost rodičům s dobrými výsledky v gymastice, protože jí často říkali, že je jejich aděje a taky do í ivestovali hodě času a peěz, rozhodla se, že bude držet dietu. Začala si o přestávkách půjčovat od spolužaček časopisy, ve kterých se psalo o dietách, jaké drží modelky a herečky. I starší sestra držela dietu, takže velmi brzo zjistila, jaké potraviy ejíst, po kterých se přibírá, po kterých hube, kolik má co kalorií. Prví týde diety byl těžký, Aa stále myslela a své oblíbeé koláčky a je s těžkým srdcem je a ávštěvě u babičky odmítla. Byla a sebe ale hrdá, že to vydržela a eodolala. Po týdu se zvážila a zjistila, že ěco málo zhubla, její radost byla obrovská. Cítila se hed lépe a proto se začala ještě více hlídat, dalo jí to přece tolik práce, tak by bylo škoda, kdyby se hed ajedla a zase přibrala. Aa ze svého jídelíčku postupě vyřadila skoro všecha svá oblíbeá jídla, přestala chodit a obědy a jedla pouze bílé jogurty, jablka, celozrý chléb, ic esladila, a její hmotost začala klesat ještě více. Aa se sebou ikdy ebyla spokojeější - spolužačky ve třídě jí záviděly, také treérka ji pochválila, že tak pěkě zhubla, Aa se cítila plá eergie, vrátilo se jí sebevědomí při cvičeí i při učeí. Po čase však Aě začaly padat vlasy, čehož si všimla její matka, která dosud ic etušila, měla v posledí době hodě starostí, rozváděli se s otcem, který si ašel ovou parterku. Ai otec si Ay příliš evšímal vždyť s í ikdy ebyly problémy. Matka vzala Au k lékařce a ta staovila diagózu metálí aorexie. V té době Aa již skoro ic ejedla, i ty bílé jogurty jí připadaly moc tučé a bylo zbytečé je jíst, když se jí dařilo tak dobře. Nechápala, proč by se měla léčit, ale protože své rodiče vždy poslouchala, slíbila, že zače pod dohledem mamiky jíst a že přibere pár kilo. Doma jí matka připravila oblíbeé špagety, Aa je však edokázala síst a když se dívala a talíř plý kalorií, draly se jí slzy do očí, bála se, že pokud špagety sí, přibere hed vše, co tak pracě zhubla a bude zase tlustá. Vymluvila se a bolesti břicha s tím, že se ají později. Když se rodiče hádali, tak špagety vyhodila a byla spokojeá s tím, jak situaci vyřešila. Rodiče mysleli, že je sědla a že tak zlé to tedy s Aou ebude. Aa dál pokračovala v hubutí, jídlo vyhazovala ebo se v ěm před rodiči tak dlouho imrala, že si ikdo evšiml, že ho esědla. Jedou přišla ze školy a zjistila, že její emocý pejsek umřel. Aa byla strašě smutá a velmi uaveá, cítila se slabá, eměla a ic áladu a doma ebyl ikdo, s kým by si o svém trápeí mohla promluvit. V kuchyi ašla babiččiy koláče, chvíli váhala, ale potom si řekla, že jede koláček jí emůže přece ublížit. Ta chuť byla báječá, Aa se eudržela a vzala si ještě jede a další a další, v té chvíli a ic emyslela a sědla je všechy. Po chvíli se probrala a uvědomila si, co udělala. Bylo jí špatě od žaludku, ale hlavě ze sebe samé, že se ekotrolovala a když uviděla své břicho, které jí připadalo obrovské, běžela a záchod a vše vyzvracela. Druhý de ic ejedla, rozhodla se, že se jídlu bude raději vyhýbat úplě. V oci se ale probudila hladová a obvyklé jablko jí estačilo. Pomyslela si, že pokud bude zvracet, tak přece epřibere a vyjedla skoro celou ledici tolik dobrého jídla, které si tak dlouho odpírala!

13 Tak vzikl ávyk a zvraceí. Po ěm však Aa mívala výčitky svědomí a sažila se druhý de ejíst, ta chuť ji ale vždy přemohla. Po čase Aa přibrala, všichi okolo byli spokojeí, že je opět v pořádku, Aa se však trápila, měla pocit, že je obrovská, styděla se před ostatími, přestala chodit a gymastiku a ve škole se jí prospěch rapidě zhoršoval. Aa myslela je a jídlo a v hodiách se edokázala soustředit. Odpolede s dobrým předsevzetím šla domů, když ale ikdo ebyl doma, strávila celý de přejídáím. Aa začala trpět depresemi, áladu měla dobrou je, když se jí dařilo ejíst, měla pocit, že je tlustá a všichi se jí smějí, tak se začala strait kolektivu. Zůstala sama a smutá a a to ejlépe pomáhalo jídlo. Aa si evěděla rady, jak se z tohoto začarovaého kruhu dostat, chtěla to říci rodičům, ale hrozě se styděla a bála se, že ji epochopí. Naštěstí si jede učitel ve škole všiml, že se s Aou ěco děje, že eí jako dřív a abídl jí, že s rodiči promluví a pokud bude chtít doprovodí ji třeba do psychologické porady. Aě se velmi ulevilo, že se může ěkomu svěřit a rozhodla se, že se bude léčit, aby mohla dál studovat a žít jako před tím. Léčba poruch příjmu potravy Vzhledem ke komplexosti a rozsáhlosti faktorů, které ovlivňují vzik a průběh oemocěí je v léčbě optimálí multidiscipliárí spolupráce odboríků (praktický lékař, psychiatr, psycholog, iterista, pediatr, gyekolog, edokriolog, utričí specialista). Co se týče jedotlivých terapeutických metod a techik, elze říci, která je ejúčiější, přístup k emocé by měl vždy být idividuálí a šitý a míru podle aktuálích problémů a potřeb. Léčba by se ikdy eměla zaměřovat pouze a kotrolu váhy a chováí, týkajícího se jídla, i když bezprostředím cílem terapie u metálí aorexie s výrazou podváhou a podvýživou je avozeí ormálího jídelího režimu a odstraěí somatických ásledků emoci. Při léčbě aorexie tedy většiou bývá utá hospitalizace, která je také idikováa při ebezpečí sebevraždy, při současém abúzu (adměrém užíváí) alkoholu a drog, u života ohrožujících somatických komplikací (výše uvedeé hrozí samozřejmě i u metálí bulimie). Při hospitalizaci se uplatňuje především režimová léčba doplěá psychoterapií. U lehčích forem oemocěí je léčba ambulatí ebo probíhá v deích cetrech (přes de terapie, a oc ávrat do domácího prostředí). Do terapeutického pláu je možo zahrout růzé psychoterapeutické přístupy, které mohou probíhat idividuálě ebo ve formě skupiové terapie. Na všech stupích léčby je zdůrazňová výzam psychoedukace, tj. poučeí o povaze emoci, ásledcích hladověí a diet a možostech léčby a motivačí terapie, poěvadž terapeutická práce s emocými poruchou příjmu potravy bývá komplikováa sížeou motivací emocého k léčbě a ambivaletími pocity. Ty se týkají léčby a váhového přírůstku. Z psychoterapeutických metod byla ejvíce zkoumáa účiost klasické kogitivě behaviorálí terapie, která zahruje růzé přístupy, apř. psychoterapii zaměřeou a zlepšeí tělesého sebepojetí, sebedůvěry, tréik asertivity a sociálích dovedostí. 5 Obvykle a psychiatrických odděleích, při utosti lékařské stabilizace a jedotce iteziví péče, hospitalizace trvá cca 2 až 3 měsíce, dle utosti i déle. 13

14 Na kogitivě behaviorálí terapii jsou také založey svépomocé mauály pro emocé i jejich rodiy. Výzam svépomocých skupi pro emocé i jejich rodiče je také ezaedbatelý, tyto skupiy poskytují emocioálí podporu a motivaci emocým i jejich rodiám, přispívají k překoáí sociálí izolace a včasé iiciaci pomoci. Pro velký výzam iterpersoálích faktorů při vziku poruchy příjmu potravy byly vyviuty růzé variaty iterpersoálí psychoterapie, která se a jídlo ezaměřuje. Idetifikuje vztahové problémy, které vedly ke vziku oemocěí, a které je udržují. Psychodyamická a psychoaalytická psychoterapie pomáhá porozumět hlubším příčiám oemocěí, včetě evědomých souvislostí. Cílem je zejméa změa osobosti, zlepšeí zráí v oblasti separace a idividuace. Rodiá terapie zapojuje do léčby celou rodiu, je účiá především u mladších adolescetů a dětí, často je ezbytou podmíkou úspěšé léčby (vzhledem k tomu, že rodié vztahy bývají oemocěím, a většiou již před ím, arušey). Psychofarmakoterapie eí u poruch příjmu potravy metodou prví volby, její užití je stále převážě podpůré, slouží zejméa k mírěí depresivích a úzkostých stavů. Na samotou aorexii a bulimii žádý lék eexistuje! Nejlepší výsledky v terapii mají komplexí programy, zahrující utričí poradeství, programy zaměřeé a změu chováí, idividuálí, skupiovou a rodiou terapii. Léčba by měla vždy sledovat ásledující cíle: Ü léčba dlouhodobé podvýživy a tělesých obtíží (vziklých vlivem opakovaého zvraceí, zeužíváí laxativ, diuretik, dlouhodobého hladověí), Ü psychoterapie k pochopeí příči oemocěí a zejméa k pochopeí role emoci, Ü psychoterapie, zaměřeá a změu evhodých jídelích zvyklostí a samotého životího stylu emocé. Výsledkem léčby by měla být zdravá dívka 6, která akceptuje svou tělesou hmotost a postavu, má přiměřeé pozitiví sebehodoceí, zovu alezla potěšeí z jídla, podařilo se jí obovit rodié a další sociálí vztahy. Prevece poruch příjmu potravy Ačkoli základem prevece poruch příjmu potravy je rodia, především pozitiví komuikace a dobré vztahy mezi rodiči a dětmi, ale i postoje k jídlu a vhodé stravovací zvyklosti, eměla by být tato problematika zaedbáváa ai ve škole. Ve škole děti tráví mohdy více času ež doma a setkávají se v í s předáváím eje školích zalostí, ale také společeských hodot. Pedagogové avíc mohou apravit to, co rodiče v určitých ohledech ezvládli (přílišý důraz a výko, a vzhled, autoritativí výchova podrývající sebevědomí dítěte, chyby ve stravováí dětí apod.). Zakem ávratu zdraví bývá oboveí pravidelého mestruačího cyklu a samozřejmě dosažeí a udržeí optimálí tělesé hmotosti. 14

15 Pedagogové, příp. výchoví poradci, školí psychologové by měli: mít dostatek správých iformací o příčiách i důsledcích poruch příjmu potravy a zprostředkovat je vhodým a komplexím způsobem (ezastrašovat, epřeháět, ezdůrazňovat pouze určité aspekty poruch příjmu potravy 7 ), připravit děti v rizikovém období a tělesé (zejméa přibíráí a hmotosti) i psychické změy, které je v průběhu dospívaí čekají, poučit děti o růzých tělesých typech a rozdílech mezi lidmi, zabráit šířeí předsudků vůči odlišostem (tj. aučit děti mít rády sebe i ostatí takové, jací jsou), varovat děti před evhodými jídelími zvyklostmi a rizikovými způsoby kotroly hmotosti, dbát také a preveci obezity a vést děti ke správým stravovacím ávykům (umožit plohodoté obědy a pauzu a ě, omezit prodej cukroviek ve škole, pestrou stravu a pravidelost v jídle) a zároveň u dětí eposilovat strach z adváhy a ěkterých potravi (vyvarovat se kategorických tvrzeí apř. o kalorických hodotách jídel, škodlivosti určitých potravi), podporovat pozitiví sociálí klima ve třídě tak, aby se tam mohly cítit dobře všechy děti, vytvářet podmíky pro jejich zdravý osobostí růst a sebedůvěru, podporovat sociálí dovedosti dětí, učit je asertivitě, uměí se zdravě prosadit, řešit koflikty, učit děti adekvátě reagovat a stres, eúspěch, kritiku, podporovat sebepozáí a skupiové aktivity. K zamyšleí Následující body mohou sloužit reflexi vlastích pocitů a myšleek ohledě poruch příjmu potravy. Sebereflexe a uvědomováí si vlastích citových pohutek může apomoci účiější pomoci emocým s aorexií a bulimií. Ü Mám dostatek iformací o poruchách příjmu potravy, abych si mohl/a říci, že jim rozumím? Ü Uzávám, že poruchy příjmu potravy jsou vážým psychickým oemocěím? Ü Jak se dívám a emocé poruchou příjmu potravy? Ü Jaké pocity ve mě vyvolává hubeost dívek s metálí aorexií? Ü Jaký pocit ve mě vyvolává představa, že moje studetka po jídle zvrací? Ü Nebojím se podat pomocou ruku, protože evím, co mám dělat? Ü Jsem schope/schopa uést, že moje pomoc bude odmítuta? Ü Neaplňuji svou pomocí druhým své potřeby? (apř. problematický vztah s parterem mě vede k tomu, abych se ve svém volém čase zabýval/a emocou studetkou). Je zámo, že evhodě pojatá prevece mohdy působí jako spouštěč chováí, před kterým má apř. předáška varovat. Může se stát, že ěkteré dívky se teprve prostředictvím předášky dozví o tom, že je možé po jídle zvracet, ěkoho mohou adchout obrázky hubeých modelek, apod. 15

16 Jak se chovat k osobě emocé poruchou příjmu potravy Při komuikaci s emocým poruchou příjmu potravy je důležité ezapomíat a to, že: se jedá o psychické oemocěí, většiou bez áhledu a motivace emocého k léčbě, oemocěí samoté vede ke lhaí, podváděí, výmluvám, dívky s poruchou příjmu potravy bývají velmi citlivé, iteligetí, přemýšlivé, zároveň pochybovačé, edůvěřivé, v souvislosti s poruchou příjmu potravy mívají pocit, že jim blízcí lžou o postavě i jídle a saží se je je vykrmit, elze emocého vyléčit bez toho, aiž by sám aktivě chtěl, potřeby emocých bývají v rozporu s potřebami jejich orgaismu a eí možé emoci ustupovat (ezapomeout a vysoké riziko úmrtí!), dívky echtějí být emocé, ale začít jíst je pro ě kvůli arušeému vímáí vlastího těla a pevě zabudovaým ávykům velmi obtížé, lze abídout pomoc, být oporou, ale epomůže řešit problém za emocého. Kroky při podezřeí a poruchu příjmu potravy: Promluvit si s emocou dívkou/chlapcem o svých pocitech a obavách z oemocěí poruchou příjmu potravy ( V posledí době jsi hodě zhubla, říkám to proto, že mám obavy o tvé zdraví a domívám se, že možá máš problémy s jídlem. ). Nabídout pomoc ( Pokud budeš chtít, tak bych ti rád pomohl, můžeš za mou kdykoli přijít. ). S vědomím dívky/chlapce kotaktovat rodiu ( Mám o tebe vážé starosti a protože mám za tebe zodpovědost, myslím, že je správé, abychom o tom řekli rodičům, emusíš se bát, vysvětlím jim to. ). Společě apláovat další postup tak, aby edocházelo k rozvoji emoci, zejméa co se týče: cvičeí ve škole (cvičeí při podváze je rizikové a mělo by být omezeo, samozřejmě s vysvětleím, proč je takový krok utý, je důležité přestat s vrcholovým sportem a rizikovými zájmy, jako je gymastika, modelig, balet, taec), stravováí ve škole (měla by být dohoduta pravidla kotroly emocého), školí přípravy doma ebo v případě hospitalizace (pohlídat čas, který emocí věují učivu, ěkdy je ho příliš moho, úkoly jsou vypracováváy perfekcioisticky, ěkdy je plěí úkolů odkládáo, elze se soustředit, pocit tlaku vyhovět však může vést k frustraci a přejídáí jako řešeí situace), zkoušeí (většiou je vhodé vypracovat idividuálí plá). Pokud eí komuikace s emocým možá, kotaktovat orgaizace věující se problematice poruch příjmu potravy a poradit se o dalším postupu (bližší iformace a Jak se k emocé osobě chovat? Při zachováí dohodutých pravidel (cvičeí, zkoušeí) přistupovat k emocému stejě jako ke zbytku třídy. 16

17 Důležité je emocého eochraňovat, ale zabráit případé šikaě a jeho stigmatizaci. Je vhodé emocého vtahovat do skupiového děí, zabráit další izolaci a uzavřeosti. Být trpělivý, laskavý, taktí, ale zároveň pevý. Nedělat ic bez vědomí emocého. Budovat vzájemou důvěru a upřímost. 17

18 NUTRIČNÍ ČÁST

19 Jak bylo uvedeo v předchozí části Mauálu, jsou poruchy příjmu potravy psychickým oemocěím. Přesto je problematika jídla a správého příjmu stravy eoddělitelou součástí komplexího řešeí poruch příjmu potravy. Vhodá realimetace, tj. správý postup při zovuzískáváí stravovacích ávyků, má tedy v léčbě poruch příjmu potravy své důležité místo. Výchova ke správým stravovacím ávykům Stravovací ávyky se utvářejí od útlého dětství. V podstatě již krmeí mimika může ovlivit jeho další vztah k jídlu (odmítáí/preferece ěkterých potravi, pravidelost/ epravidelost v příjmu potravy apod.). Vlivem rodiého prostředí se také utváří růzé zlozvyky a jídelí rituály. Klíčové momety, které ovlivňují ávyky v příjmu potravy dítěte: Schází se rodia společě u jídla ebo jí každý kdy chce, kde chce a co chce? Dovolují rodiče dětem si jídlo vybrat? Vaří mamika každému čleu rodiy jié jídlo ebo jí všichi společé rodié jídlo? Jí tatíek u stolu ebo si vezme talíř do obýváku a při čteí ovi ebo sledováí televize bezmyšlekovitě kozumuje jídlo a talíři? Dbá rodia a společá svátečí jídla? Navštěvují rodiče rychlá občerstveí? Schází se rodia o víkedech při společém obědě ebo se jídlo odbude ěčím v ákupím cetru? Jsou rodiče obézí a zdravá strava jim příliš eříká ebo dbají a pravidelou stravu? Nutí rodiče děti do jídla ebo pauje při jídle doma pohoda? Kupují babičky hodě sladkostí, dovolí rodiče dětem sladkosti i přesto, že ejí ormálí jídlo? Pod výlučým vlivem rodiy bývá dítě do věku 3 let. Po vstupu do mateřské školy si dítě rozšiřuje repertoár stravovacích ávyků (přesídávka, oběd, svačia, společé stolováí, základy používáí příboru, možost určit si velikost porce apod.). V dětském kolektivu rověž dochází k apodobováí dalších zvyků. Přítomost ostatích dětí se může projevit egativě, pokud děti odmítají ěkteré potraviy ebo je evhodě kometují. Potom dítě, které až doposud dobře jedlo, zače áhle odmítat třeba zeleiu ebo mléčé výrobky (dítě apř. mluví o špeátu jako o blátě, říká, že zeleé věci se esmí jíst, polévka mu také ajedou echutá apod.). Bohužel mezi dětmi se spíše upevňuje právě toto chováí, málokdy se stae, že dítě, které zeleiu doma ejedlo, ji s ástupem do mateřské školy zače jíst. Ale i takto pozitivě může mateřská škola působit a aučit dítě, které emělo v rodiě žádý řád, atož stravovací řád, správým ávykům. Dítě má příležitost se v mateřské škole aučit jíst jídla a potraviy, které jsou pro jeho vývoj a zdraví důležité, ba ezbyté. 19

20 Školí stravováí Další fází ve vývoji stravovacích ávyků dítěte je jeho vstup do školy. Škola může ovlivit zejméa hlaví jídlo de - oběd. Svačiy, sídaě a večeře opět zůstávají a rodičích. Co se týče sídaě, v období školí docházky se může často objevit esídáí. Děti vstávají a posledí chvíli a estíhají se doma asídat. Pokud emají sídai ebo svačiku achystaou od rodičů a jsou odkázáy již samy a sebe, rády si cestou do školy koupí to, a co mají chuť tatraku, sušeky, boboy, chipsy apod., což eí z utričího hlediska právě vhodá a zdravá svačika. V zájmu dětí také eí, pokud jsou a chodbách školy istalováy automaty a čokoládové tyčiky, colové ápoje a limoády. Děti by měly mít k dispozici čerstvé ovoce, mléčé výrobky, pečivo. V tomto ohledu velice záleží a škole a a persoálu (a bohužel také a fiačí stráce). Školí strava proto mívá růzou kvalitu, edá se jedozačě říci, zda je špatá ebo aopak vyikající. Výhodou vždy je, že děti mají zajiště teplý oběd splňující základí požadavky. A tam, kde dětem vaří opravdu pestrou a chutou stravu, je velká šace aučit je jíst zdravější potraviy. V této roviě by i pedagogové měli jít příkladem a měli by umět děti motivovat ke správým stravovacím ávykům. To je velkým úkolem hlavě a prvím stupi školí docházky. Pokud totiž mají děti vštípey dobré základy výživy a stravováí, mohem méě v období dospíváí podléhají vlivu vrstevíků. Te bývá v oblasti jídla evidetí, stravováí dospívajících se často poddává reklamám, tomu, co je módí ikoli zdravé. Na jedé straě kultura fast food hraolky, chipsy, smažeá jídla, hamburgery a a druhé straě vyecháváí obědů, dodržováí a soutěžeí v růzých dietách (baáová, vajíčková apod.), hladověí 8. K zamyšleí Zde jsou body, které mohou sloužit sebereflexi zamyšleí ad tím, jaké stravovací ávyky máte vy, vaše vlastí rodia a děti. Nezapomíejte, že jako pedagogové byste měli být co ejvíce v souladu s tím, co učíte děti ve škole: Ü Všímáte si, co děti ve škole jedí? Co osí a svačiy, zda svačiu vůbec osí, zda ji sí, zda chodí a obědy, zda ěkteré z ich ápadě ehube apod.? Ü Scházíte se alespoň jedou deě celá rodia u společého jídla? Ü Scházíte se společě u stolu alespoň o víkedech? Ü Máte pocit, že stravováí vaší rodiy je v pořádku? Ü Víte, co jedí vaše děti mimo domov? Ü Navštěvují vaše děti školí jídelu ebo dostávají peíze, ať si samy ěco koupí? Ü Kotrolujete, zda a co jedí vaše děti ke svačiě? Ü Máte přehled o tom, zda se chováí vašich dětí ějak v souvislosti s jídlem ezměilo? Růzé diety jsou téměř v každém žeském a dívčím časopise, a iteretu kolují růzé ávody, jak zhubout. Zejméa tzv. pro-aa stráky jsou velmi ebezpečé, propagují přímo aorektické a bulimické chováí, děvčata se a ich mohou ispirovat, radit a povzbuzovat se v tom, jak více zhubout, jak zvracet apod. 20

21 Z čeho se skládá strava člověka Sacharidy Sacharidy jsou pro lidský orgaismus základím zdrojem eergie. Jejich podíl ve stravě je také ejvětší a tvoří 55 až 60 % celkové eergetické potřeby. Eergetická hodota 1 g sacharidů je 4 kcal = 17 kj. Podle chemického složeí rozlišujeme jedoduché sacharidy (moo- a disacharidy) a složeé (oligo- a polysacharidy). Bílkoviy Jsou základími stavebími kamey lidského orgaismu. Jejich zastoupeí ve stravě by mělo tvořit 15 až 20 % celkového eergetického příjmu. Eergetická hodota 1 g bílkovi je stejá jako 1 g sacharidů. Bílkoviy dodávají ašemu tělu epostradatelé amiokyseliy a musí být ve stravě přijímáy pravidelě, tělo si je edokáže vytvářet samo. Tuky Představují ejvydatější zdroj eergie, 1 g má přibližě 9 kcal = 38 kj. Jejich zastoupeí ve stravě by mělo být do 30 % celkového eergetického příjmu, přičemž u dětí by měl být podíl tuku ve stravě vyšší ež u dospělého člověka. Děti potřebují tuky především pro správý vývoj mozku a mozkových fukcí. Tuky dávají stravě chutost a jemost. Rozpouštějí se v ich ěkteré vitamiy (A, D, E, K). Kromě základích složek potravy potřebuje lidský orgaismus také vitamiy, mierálí látky a tzv. biologicky aktiví látky (ezymy, koezymy a ukleotidy). Tekutiy Důležitou složkou stravy jsou také tekutiy, deě by měl člověk přijmout zhruba 2 až 3 litry tekuti v závislosti a věku, hmotosti, pohybové aktivitě, vekoví teplotě apod. 9 Eergetická potřeba jedice Eergetická potřeba je velmi idividuálí. Existuje vzorec, podle kterého lze tuto spotřebu spočítat, hodota je však pouze teoretická 10. U oemocěí poruchou příjmu potravy eí příliš žádoucí zabývat se čísly a počítáím kalorií, ovšem je vhodé alespoň orietačě vědět, kolik kcal/kj by měl dospívající přijmout. Doporučeý příjem u zdravých dívek je až kcal (8 500 až kj). Pro představu, redukčí dieta má cca kcal (5 000 kj). Pod tuto hodotu by eměl klesout ai eergetický příjem obézího člověka, redukujícího svou hmotost. Dospělý má potřebu tekuti 40 ml/kg tělesé hmotosti a de. U dětí se potřeba tekuti odvíjí podle věku a udává se v ml/kg tělesé hmotosti. Zde je celkový přehled potřeby tekuti: Novorozeci: 90 až 150 ml/1 kg tělesé váhy kojeci 1-12 měsíců: 150 až 120 ml/1 kg tělesé váhy děti do 6 let: ml + 50 ml a každý kilogram ad 10 kg tělesé váhy děti 7 až 15 let: ml + 20 ml a každý kilogram ad 20 kg tělesé váhy dospělí: ml a více 10 tzv. Harris-Beedictova rovice. 21

22 Jak by měla vypadat správá strava školího a dospívajícího dítěte Pro zjedodušeí může posloužit model pyramidy výživy. Základu pyramidy tvoří skupia obilovi jsou to převážě sacharidové potraviy. Deě by dítě mělo síst 5 až 6 porcí, přičemž jeda porce představuje krajíc chleba (60 g), jedu housku ebo jede rohlík, misku ovesých vloček ebo 125 g vařeé rýže či těstovi. Další stupeň (patro) pyramidy tvoří ovoce a zeleia. Deě by dítě mělo zkozumovat 3 až 5 porcí, v reálu to zameá síst ke každému jídlu kousek zeleiy ebo ovoce. Jedu porci představuje apř. jedo jablko, jede kus zeleiy ebo 100 g akrájeé zeleiy (miska). Samozřejmě ejlépe je kozumovat zeleiu v čerstvém stavu, dále pak dušeou ebo vařeou. Sterilovaá zeleia již emá tolik vitamiů a důležitých utričích látek. Další skupiou je mléko a mléčé výrobky. Deě by mělo dítě síst 2 až 3 porce. Představuje to asi 500 ml mléka ebo ějakého ekvivaletu (sýr, jogurt, kysaý mléčý ápoj). U dětí, trpících laktózovou itolerací ebo alergií a bílkoviu kravského mléka je potřeba mléko ahradit sojovými produkty. Pokud jde o vápík, lze ho získat ze sojových produktů, ze semíek ebo ořechů, které jsou také bohatým zdrojem vápíku. Vápík je základím stavebím kameem kostí a zubů. Kromě ěj je potřeba dostatečého možství vitamiu D, který pomáhá vápík vstřebat. 22

23 Skupia masa a vajec představuje zdroj plohodotých bílkovi, které dospívající potřebují především pro správý růst a vývoj. Doporučeé deí možství je 1 až 2 porce, tz. plátek masa k obědu, plátek masa k večeři ebo luštěiy (které obsahují kvalití formu bílkovi, ejlépe však v kombiaci s obiloviami, apř. čočka s rýží) ebo vejce, které obsahuje plohodotou bílkoviu. Vrcholek pyramidy představuje cukr a sůl tyto látky elze azvat živiami, jsou to pochutiy, které by člověk měl kozumovat v miimálím možství. 11 Tuky zázorěé a vrcholku pyramidy člověk epřijímá je volé (máslo, olej), ale velké možství z ich je skryto (v mase, masých výrobcích, mléku a mléčých výrobcích, popř. v sladkostech). Přehled velikosti porcí Skupia potravi 1 porce Obiliy, těstoviy, rýže, pečivo 1 krajíc chleba (60 g) 1 rohlík, 1 houska 1 kopeček vařeé rýže či těstovi (125 g) 1 miska ovesých vloček ebo müsli Zeleia 1 paprika, 1 mrkev či 2 rajčata 1 miska zeleiového salátu půl talíře brambor Ovoce 1 jablko, 1 baá, 1 pomerač (100 g) 1 miska jahod, rybízu, borůvek 1 skleice 100% ovocé šťávy Mléko a mléčé výrobky Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěiy 1 skleice mléka ( ml) kelímek jogurtu ( ml) sýr (55 g) 80 g ryby, drůbeže, masa 1 vejce 1 miska fazolí ebo čočky 1 porce sójového masa 11 Vzhledem k rozvoji obezity a civilizačích oemocěí je obecě vhodé možství přijaté soli, cukrů i tuku kotrolovat, z hlediska poruch příjmu potravy a jejich léčby (i prevece!) je však důležité aučit emocé jíst vše (čokoládu, hraolky, zmrzliu apod.) tak, aby si takové jídlo uměly občas vychutat a síst ho v přiměřeém možství. 23

24 Příklad jídelíčku dospívajícího dítěte: Sídaě: 2 krajíce chleba s máslem, medem (ebo sýrem, šukou), kousek zeleiy ebo jogurt a 2 ks pečiva ebo 2 celozré rohlíky s pomazákou Přesídávka: celozrý rohlík se sýrem ebo šukou, ledovým salátem, jablko (lze i jogurt, rohlík s máslem, ovoce) Oběd: bramborová polévka, zojemská hovězí pečeě, rýže, salát z číského zelí Svačia: pudik/tvaroh/jogurt/smetáek a ovoce, pečivo 1 ks ebo koláč/buchta/ kousek bábovky Večeře: buď teplá, alespoň 3x do týde ebo studeá dva krajíce chleba, pomazáka ebo máslo, sýr, šuka, zeleia (ledový salát, kapie, rajče, strouhaá mrkev apod.) Druhá večeře: jogurt, rohlík se sýrem, ovoce Alterativí způsoby výživy V deší době ejsou alterativí způsoby výživy žádou vzácostí, aopak jedá se o velmi častý jev. Velmi populárí bylo svého času vegetariáství (odmítáí masa), které je ejčastějším alterativím způsobem výživy i adále. Často se lze také setkat s vegastvím, které vylučuje aprosto všechy živočišé potraviy. Stále se rozšiřuje makrobiotika, která z jídelíčku avíc zcela vylučuje mléko a mléčé výrobky. Makrobiotici upředostňují potraviy pocházející z daého podebého pásma, základ jejich stravy tvoří obiloviy, a to hlavě celozré, dále tu má své místo zeleia, podle sezoy buď vařeá ebo syrová, z masa jsou občas povoley ryby a ovoce pouze jako moučík. Cukr, zejméa jedoduchý rafiovaý, se epoužívá, stejě tak kozervovaé potraviy. Je dbáo a co ejpřirozeější původ potravi. Makrobiotika eí je o jídle, jde o celou filozofii. Pokud se děti díky rodiým zvyklostem alterativě stravují odmalička, ebývá edostatek bílkovi a jiých důležitých látek velkým problémem, tyto živiy lze hradit z jiých zdrojů (luštěiy, tofu aj.) 12. Problém může astat, pokud dospívající dívka zače odmítat maso, cukr, bílé pečivo, vařeá jídla apod. a tyto živiy v jídelíčku ičím eahradí. Jí apř. pouze ovoce, zeleiu, jogurty, brambory, tmavé pečivo. V důsledku edokoalé zalosti zvoleého stravovacího směru hrozí vážé poškozeí zdraví - především a základě edostatku kvalitích bílkovi, které jsou potřebé pro růst a vývoj dospívajícího orgaismu, a také edostatku ěkterých důležitých vitamiů a mierálích látek (vitami B12, železo, vápík). Takové zásadí arušeí jídelíčku může vést (a většiou vede) k rozvoji poruchy příjmu potravy. Zpočátku může být odmítáí ěkterých složek motivováo sahou žít zdravě (viz ortorexie), časem však orgaismus zače strádat až do stavu hluboké podvýživy (malutrice). 12 Takový jídelíček by měl být ideálě kozultová s utričím terapeutem příp. lékařem. 24

25 Pokud dospívající dítě ajedou radikálě měí své stravovací ávyky, je třeba zjišťovat, proč se tak děje. Někdy jde o módu, zkoušeí ěčeho odlišého, ež je zvykem doma, sahu jíst zdravěji, často se však jedá o varové zámky rozvíjející se poruchy příjmu potravy. Alarmující je vyhýbáí se společému jídlu, výrazé hubutí, izolace od kamarádů. Zdravotí komplikace u poruch příjmu potravy Zdravotí komplikace, které jsou primárě způsobey ztrátou tělesé hmotosti a/ebo souvisí se zvraceím, adužíváím projímadel a diuretik, mohou zasáhout všechy tělesé systémy. Mezi ejčastější důsledky bulimie patří obtíže kardiovaskulárí, vyplývající z porušeé elektrolytické rovováhy. Velmi častou komplikací v důsledku sížeí tělesé hmotosti bývá osteoporóza. U aorexie je zdravotím rizikem i epřiměřeě rychlá realimetace, při íž hrozí metabolické komplikace. Kardiovaskulárí komplikace Sížeá tepová frekvece Nízký kreví tlak (< 90/60 mmhg) v důsledku chroického sížeí objemu tekuti závratě, áhlé ztráty vědomí Srdečí arytmie (porucha elektrolytické rovováhy v důsledku užíváí projímadel, diuretik) Změy a EKG, hrozí áhlé srdečí selháí! Reálí (ledviové) komplikace Poruchy elektrolytické rovováhy hypokalémie (ízká hladia draslíku), hypoatrémie (ízká hladia sodíku), hypochlorémie (ízká hladia chloridů) Zvýšeí hladiy urey (močoviy) v krvi Riziko vziku močových kameů (důsledek dehydratace, ízkého výdeje moči, užíváí projímadel a diuretik) Otoky (při předávkováí projímadly vziká výrazá hypoproteiémie ízká hladia bílkovi v krvi a ásledě hypovolemický šok, ledviový ifarkt, kardiovaskulárí selháí) Chroické reálí selháí Hypokalemická efropatie Komplikace v trávicím traktu Narušeí skloviy zvýšeá kazivost zubů Zduřeí parotických sliých žláz Záěty jícu, eroze až možá ruptura jícu Dilatace žaludku, žaludečí vředy Sížeá motilita střev Zácpa, střídáí zácpy a průjmu Porucha vstřebáváí 25

26 Kosterí komplikace Zpomaleí vyzráváí Vývoj kostí se může zastavit Sížeá dezita (hustota) kostí až osteoporotické změy (řídutí kostí) Edokrií komplikace Ztráta mestruace (ameorea) při ztrátě více ež 15 % optimálí tělesé hmotosti (záleží a podílu tukové hmoty) Hypogoadismus 13 s ízkými bazálími plazmatickými hladiami LH a FSH 14 Zvýšeá hladia kortizolu v plazmě (u metálí aorexie) Zvýšeá hladia růstového hormou a sížeá reakce a izuliem vyvolaou hypoglykémii Nižší hladiy hormoů štíté žlázy (T3, T4) Hematologické komplikace Změy krevího obrazu a kostí dřeě Chudokrevost Neurologické komplikace Elektrolytická erovováha, která může způsobit toicko-kloické křeče, stavy akutí zmateosti, tetaie, svalovou slabost aj. Metabolické komplikace Zhoršeí regulace tělesé teploty (projevuje se zimomřivostí) Porucha metabolismu glukózy, vápíku Sížeí bazálího metabolismu Zvýšeí hladiy cholesterolu v krvi Dermatologické komplikace V důsledku edostatečé výživy se může objevit suchá šupiatá kůže, laugo (jemé ochlupeí) a karoteodermie (žluté zabarveí pokožky). V důsledku zvraceí modřiy a mozoly a hřbetech rukou. Dále koží vyrážky z užíváí projímadel a diuretik. Hyperkaroteémie se objevuje hlavě u dívek s metálí aorexií a způsobuje jasě ažloutlé zbarveí kůže karoteodermii. Vziká v důsledku adměrého příjmu karoteu a vitamiu A v potravě ebo v důsledku získaého defektu v metabolizaci a využíváí vitamiu A. Obecé důsledky plyoucí z hladověí a omezeí příjmu stravy Nízká váha, zimomřivost, ízký tlak, poruchy srdečího rytmu, osteoporóza, ztráta mestruace, sížeí bazálího metabolismu, ledviové kamey, selháí ledvi. Obecé důsledky plyoucí z přejídáí a zvraceí Poškozeí zubů, oteklé uzliy, podrážděí jícu a trávicí trubice, hrozí až ruptura jícu, mierálový rozvrat (arušeí elektrolytické rovováhy), ruptura žaludku, žaludečí vředy, poruchy metabolismu, srdečí arytmie, poruchy střeví motility. 13 Stav spojeý s poruchou fukce goád (pohlavích žláz, tj. vaječíků u že a varlat u mužů) s ásledou sížeou či chybějící produkcí hormoů. 14 LH luteiizačí hormo, FSH folikulostimulačí hormo. 26

27 Obecé důsledky užíváí projímadel a diuretik Narušeí elektrolytické rovováhy v orgaismu, sížeá motilita střev a z toho plyoucí problémy se zácpou, evet. střídáí zácpy a průjmu, reálí komplikace v důsledku dehydratace. Nutričí podpora emocých poruchou příjmu potravy Nemocí se musí zovu aučit: Ü Ü Ü Ü Ü pravidelě 5 až 6x deě jíst, jak má jídelíček vypadat sídaě, přesídávka, oběd, svačia, večeře, popř. druhá večeře (u jediců, kteří potřebují přibrat), jíst ormálí jídla obvyklá hlaví jídla, bílé pečivo, koláče, jogurty s přiměřeým obsahem tuku atd., jíst i pro ě tzv. zakázaá a problematická jídla (apř. zákusky, chipsy), že při pravidelé ormálí stravě si lze udržet optimálí hmotost. Nemocí by měli mít možost svůj jídelíček zkozultovat s utričím terapeutem. Nutričí terapeut může pomoci v jídelíčku alézt zásadí chyby z hlediska pravidelosti stravováí a dostatečosti v příjmu kalorií a živi a a základě toho poradit, kdy a které potraviy je potřeba do jídelíčku zařadit. Nutričí terapeuti pracují v emocicích (v ěkterých fugují utričí porady ebo ambulace), příp. ve specializovaých cetrech a poradách. Bohužel tato služba eí ještě zcela běžá a eí všude dostupá. Nutričí porady jsou také v rámci komplexích služeb provozováy Aabell v Praze, Brě, Ostravě a Plzi (více a Nemocému poruchou příjmu potravy lze účiě pomoci tehdy, pokud o to sám projeví zájem, pokud si sám svou emoc uvědomuje a je ochote ji aktivě řešit. Realimetace u emocých s poruchou příjmu potravy Metálí aorexie Dívky s aorexií se dostaou často a velmi ízký kalorický příjem, sahající hluboko pod hraici redukčí diety. Neí výjimkou, že za celý de sí jedo jablko ebo jede bílý jogurt ebo dokoce je jedo rajče. Při tak ízkém příjmu elze po dívce požadovat ihed ormálí kalorický příjem odpovídající jejímu věku, ale realimetace musí probíhat postupě 15. Prví týde je potřeba postupovat velmi pomalu a stačí, když emocá dosáhe kalorického příjmu odpovídajícímu právě redukčí dietě (1 200 kcal/5 000 kj). Poté lze eergetický příjem postupě zvyšovat až a až kcal ( až kj), aby bylo dosažeo přírůstku a váze. Je možé využít perorálí utričí doplňky, tzv. sippig. 15 Velmi vyhublé pacietky by měly být pod dohledem lékaře, je uté sledovat hladiy ěkterých látek v krvi! 27

28 Jsou to hyperkalorické přípravky jako Nutridrik, Resource, Fresubi, které jsou určey k popíjeí mezi jídly a měly by avýšit kalorický příjem ad rámec jídla kozumovaého ústy. Doplěk je utričě vyvážeý, obsahuje všechy potřebé živiy, vitamiy a mierálí látky, které tělo potřebuje. Příklad výkrmého jídelíčku: Sídaě: (cca kj) 3 rohlíky s máslem, tučějším sýrem ebo asi 5 větších kousků záviu, k tomu sladký čaj, bílá káva ebo kakao Přesídávka: (cca kj) apř. smetaový jogurt, tatraka, tmavý rohlík s máslem a šukou a sladký ápoj. Vhodé jsou růzé kysaé mléčé výrobky s vyšším obsahem tuku Oběd: (cca kj) polévka zahuštěá, velká porce masa s omáčkou a příloha (rýže, kedlíky, brambory), k tomu salát popř. moučík Svačia: (cca kj) houska s tučější pomazákou, kousek zeleiy ebo smetaový jogurt, ovoce ebo smetáek a pečivo, koláč Večeře: (cca kj) větší porce rizota, bramborových šišek se špeátem, těstoviy s masovou směsí se zeleiou, moučík Druhá večeře: (cca kj) smetaový jogurt, smetáek ebo palačika s ovocem ebo baá ebo chléb s máslem a šukou Naprosto evhodé je v období realimetace používat výrobky se sížeým obsahem tuku, cukru, výrobky s umělými sladidly, aopak je potřeba vybírat potraviy s vyšším obsahem eergie. Kdyby totiž emocá kozumovala ízkotučé a light výrobky, velké možství syrové zeleiy a ovoce, objem potravi by potom musel být mohem větší, aby přijala potřebé možství eergie. Metálí bulimie a záchvatovité přejídáí U dívek, které mají hmotost ormálí ebo i o ěco málo vyšší a trpí bulimií, spočívá realimetace především v pravidelém příjmu stravy, eergetická hodota jídla by měla být odpovídající jejich věku a fyzické aktivitě. Hlaví požadavek je právě pravidelost, pravidelé časové odstupy mezi jídly a aučit se jíst ormálí porce. Tato taktika by měla zabráit záchvatům přejídáí a ormalizovat hmotost pacietky. Hospitalizace Jedou z možostí léčby poruch příjmu potravy je hospitalizace a ěkterém z psychiatrických odděleí. V České republice eí těchto zařízeí moho, proto bývají čekací doby velmi dlouhé. Pokud jde o hospitalizaci dětí, rozhodují o í rodiče. Režim a dětském odděleí bývá mohem přísější a direktivější ež je tomu u hospitalizace dospělých. Dospělí se rozhodují sami, zda chtějí být ebo echtějí být hospitalizovái a podrobei léčebému režimu. Podepisují souhlas s režimem, který bývá a psychiatrickém odděleí astave. Nejsou do ičeho ucei, samotá léčba vyplývá z jejich vůle léčeí podstoupit. 28

29 V každé emocici v ČR stále rámcově platí dietí systém, ze kterého se pacietům dle jejich oemocěí vybírá vhodá dieta. Pacieti s poruchou příjmu potravy bez jiých přidružeých oemocěí mohou jíst ormálí stravu, idikováa je dieta začeá často jako č. 3 racioálí ebo dieta výživá, většiou ozačovaá č. 11 (každá emocice si může ozačeí diet upravit podle svých potřeb). Nemocým je zajiště pravidelý stravovací režim, tz. sídaě, přesídávka, oběd, svačia, večeře, popř. druhá večeře. I když emocičí strava eí ideálí, je utričě vyvážeá. Je důležité, aby teto pravidelý stravovací režim emocý přijal a respektoval jej jako ezbytou součást léčby. Hlavím cílem léčby je u emocých poruchou příjmu potravy obovit ávyk pravidelě jíst. Obsah talíře je také důležitý, ale v prví fázi léčby eí až tak podstatý. Výhodou hospitalizace je, že emocému je předkládáa ormálí vyvážeá strava, jejíž příjem je kotrolová persoálem. Pokud by apř. dívka s aorexií měla možost výběru stravy, emuselo by to vést k jejímu uzdraveí. Nemocý poruchou příjmu potravy mívá vlivem oemocěí velmi zkresleý áhled a to, co je a eí zdravé, co je a eí ormálí porce. Jak již bylo zmíěo, v akutích fázích oemocěí je příjem potravy mohdy ulový. V této fázi léčby je potřeba emocým jídlo aservírovat a aučit je zovu pozat, co je a eí v příjmu potravy obvyklé. Co mohou pro emocé a ohrožeé poruchou příjmu potravy udělat samotí pedagogové? Ü Ü Ü Ü Všímejte si dětí eje při vyučováí, ale i o přestávkách. Pokud vám ějaké dítě připadá ápadě hubeé, zkuste se a ěj zaměřit. Zjistěte, zda osí svačiy, zda chodí a obědy, zda je jeho hubeost přirozeá ebo v posledí době ápadě zhublo, zda se estraí spolužáků, jak se jeví při tělocviku. Za povšimutí stojí i děti, které sice mají ormálí hmotost, ale změily se ve svém chováí, jsou více uzavřeé do sebe. Zkuste zjistit, proč tomu tak je, jestli je k tomu ějaký adekvátí důvod, apř. v rodiě. Hodě se dá vypozorovat a školích výletech, a společých akcích. Zbystřete, pokud se dítě společým akcím vyhýbá, pokud se straí společého jídla, pokud se často vymlouvá a to, že je mu špatě, že emůže zrova jíst apod. Při výuce o zdravé výživě je potřeba dětem zdůrazit, že: Ü Ü Ü jíst se má všecho, ale s mírou, žádá potravia či jídlo eí vyložeě ezdravé ebo zdravé. Záleží a tom, jak často daou potraviu kozumujeme, v jakém možství a za jaké situace, každý má svou optimálí hmotost, která je pro člověka zdravá. Děti by měly vědět, že je obvyklé si občas a výletě dát párek, že je ormálí si smlsout a kousku dortu, ale že eí příliš žádoucí dávat si deě po obědě zákusek ebo místo svačiy jíst boboy či oplatky. Na druhou strau by měly vědět, a to hlavě dospívající dívky, že mít a svačiu do školy pouze ovoce je edostatečé, zvláště pokud je mezi sídaí a obědem delší časový úsek. 29

30 S H R N U T Í Poruchy příjmu potravy (PPP) jsou ebezpečá psychická oemocěí s vážými fyzickými, psychickými a sociálími ásledky. Jejich výskyt mezi dětmi, zvláště u dospívajících dívek je velmi častý. Mezi PPP patří zejméa metálí aorexie (úmyslé hladověí vedoucí k velmi ízké hmotosti) a metálí bulimie (ekotrolovatelé přejídáí a vyvolávaé zvraceí jako metoda kompezace záchvatu přejezeí), patologických postojů k jídlu a ke svému tělu je však celá řada. Riskatí je jakékoli závažější arušeí jídelího režimu a držeí diety, která je přímým spouštěčem PPP. Pro PPP je typická saha o sížeí hmotosti, eustálé zabýváí se jídlem, vzhledem a hmotostí, paický strach z tloušťky, espokojeost se svým tělem a sama se sebou. Jakékoli ápadosti v příjmu potravy dítěte, v chováí kolem jídla i celkově ve třídě, zhoršeí psychického stavu i školího výkou jsou alarmující a mohou poukazovat a problém s poruchou příjmu potravy. PPP jsou emoci, mělo by se k im tedy tak přistupovat a měly by se tak i léčit. Nejvhodější metodou léčby je odborá a komplexí psychoterapie, ěkdy je ezbytá hospitalizace. Důležitou součástí léčby je dostatečá a vhodá psychoedukace a motivace emocého k léčbě. Zde svou velkou roli může hrát právě pedagog, který svou všímavostí a citlivým přístupem k dítěti může léčebý proces velmi urychlit. Pedagog hraje velkou roli také v preveci poruch příjmu potravy, eje ve zprostředkováí iformací dětem, ale zejméa v možosti působit a vytvářeí vhodých jídelích ávyků. Na utvářeí stravovacích ávyků, ať vhodých či růzých zlozvyků, má samozřejmě ejvětší vliv rodia. Ve školím věku rodiče svůj vliv a kotrolu částečě ztrácejí, protože děti tráví většiu času ve škole. Zde velmi záleží a tom, co dítě zá z domu, jak se echá ovlivit svými vrstevíky i tím, jaká je úroveň stravováí ve škole. Velkou roli hrají právě pedagogové, kteří mohou korigovat esprávé jídelí ávyky a podpořit ty zdravé. Děti by měly vědět, že mají sídat, obědvat, svačit i večeřet (případě mít i druhou večeři). Měly by vědět, které potraviy jsou kvalití a plohodoté a měly by mít hlavě příležitost jíst je i ve škole. Děti by se měly aučit kozumovat své oblíbeé pochutiy a sladkosti v přiměřeém možství. Nezbyté je také motivovat děti k pitému režimu. Z hlediska prevece PPP je ezbyté děti poučit o ebezpečí držeí diet. Děti by měly vědět, kam se obrátit v případě problémů s hmotostí a trápeím se svým vzhledem. Nejdůležitější je dětí si všímat, mít pro ě pochopeí a zájem, sažit se rozvíjet jejich sebedůvěru, sebeúctu, komuikačí dovedosti a podporovat je v tom, aby byly šťasté takové, jaké jsou. 30

31 Zdroje a literatura doporučeá k dalšímu studiu: Krch, F. D. a kol. (1999). Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Krch, F. D. (2002). Metálí aorexie, Praha: Portál Krch, F. D. (2003). Bulimie Jak bojovat s přejídáím. 2. doplěé vydáí. Praha: Grada Papežová, H. (2003). Bulimia ervosa. Praha: Psychiatrické cetrum Papežová, H. (2003). Aorexia ervosa. Praha: Psychiatrické cetrum 31

32 Autorky: Mgr. Jarmila Švédová, Mgr. Leka Mičová Odborá spolupráce: PhDr. Ig. Jaa Sladká Ševčíková Grafická úprava: Petr Šváb Občaské sdružeí Aabell Bratislavská 2, Bro tel , LINKA ANABELL: (telefoická krizová pomoc podělí až pátek od 8 do 16 hodi) Občaské sdružeí Aabell, lede 2010