Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb ve městě Lanškroun

Transkript

1 Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb ve městě Lanškroun pro období

2 Obsah 1 Úvodem Popis aktuální sociální situace ve městě Lanškroun sociodemografická analýza Charakteristika správního obvodu Lanškroun Správní obvod a administrativní členění města Stručná charakteristika města Obyvatelstvo Struktura obyvatel podle pohlaví a věku správní obvod obce s rozšířenou působností Rodinný stav obyvatelstva Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství Pohyb obyvatelstva ve městě Lanškroun a na území Lanškrounska v roce Vzdělanost obyvatelstva Ekonomická aktivita obyvatel Dojížďka za prací a do škol Nezaměstnanost Kriminalita a sociálně patologické jevy Trestná činnost dětí a mladistvých Drogová scéna Preventivní aktivity Vybavenost města Lanškroun Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb města Lanškroun v období Pracovní skupiny Členové pracovních skupin Pracovní skupina: Senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby sociálně vyloučené Pracovní skupina: Rodina, děti, riziková mládež a národnostní menšiny Návrh strategické části Společné cíle Cílová skupina: Senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby sociálně vyloučené Cílová skupina: Rodina, děti a riziková mládež Závěr Sociální a související služby... 43

3 6.1.1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Nízkoprahová denní centra Poradny Centrum sociálních služeb Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Pečovatelská a ošetřovatelská služba Osobní asistence Odlehčovací služby Sociální a adiktologické služby Senior doprava ČČK Sociální služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra Mimo zákon o sociálních službách působí v ORP Lanškroun dále poskytovatelé souvisejících služeb... 57

4 1 Úvodem Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Zároveň je to otevřený proces zjišťování potřeb i zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Cílem komunitního plánování sociálních služeb je především posílení sociální soudržnosti komunity, podpora sociálního začleňování a prevence sociálního vyloučení jednotlivců i skupin. Na procesu komunitního plánování sociálních služeb se podílejí tři základní skupiny: Uživatelé ti, kdo službu přijímají, pro něž jsou služby určeny. Jejich zapojení do procesu komunitního plánování je velkým přínosem, je to příležitost jak zjistit potřeby občanů v sociálních službách, získat informace o kvalitě poskytovaných služeb a objevit případné mezery v nabídce sociálních služeb. Poskytovatelé ti, kdo službu provozují, uskutečňují, poskytují. Poskytovatelem může být fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, organizace zřízená krajem, organizace zřízená státem. Zadavatelé ti, kdo službu platí, zřizují, zadávají, tedy především orgány státní správy, samosprávy a volbami pověření zastupitelé. Právě dialog a spolupráce těchto tří základních skupin je zárukovou efektivního a účelného plánování sociálních služeb s ohledem na místní specifika. Přínos komunitního plánování: Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám (lidé se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby). Efektivnější vynakládání finančních prostředků (finance jsou vynakládány na ty služby, které jsou potřebné, vychází z přání a potřeb uživatelů). Pružná reakce na změny potřeb (cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, a tak je možné na změny reagovat). Zapojení veřejnosti a poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb. 4

5 2 Popis aktuální sociální situace ve městě Lanškroun sociodemografická analýza Sociálně demografická analýza (SDA) popisuje stávající sociálně demografickou situaci na území města Lanškroun. Jejím hlavním cílem je shromáždit statistické údaje využitelné při procesu komunitního plánování sociálních služeb. Analýza obsahuje obecné informace o území, jeho obyvatelstvu a vybraných společenských jevech. Informace obsažené v SDA jsou shromážděny a uspořádány tak, aby byly užitečným podkladem při práci všech účastníků procesu komunitního plánování. 2.1 Charakteristika správního obvodu Lanškroun Správní obvod Lanškroun leží na východě Pardubického kraje a svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje. Na jižní straně je obklopen obcemi Moravskotřebovska, na západě obcemi Svitavska, Českotřebovska a Orlickoústecka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Lanškrounsko ležící na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z rozhledny na vrcholu Lázek (714 m.n.m), který je obklopen řadou chráněných přírodních území. Milovníci zimních sportů navštěvují areál v Čenkovicích s mnoha sjezdovkami. Mezi historické památky regionu se řadí rekonstruovaná renesanční radnice, zámek a kostel sv. Václava v Lanškrouně, zajímavý je i roubený hostinec Krčma z poloviny 17. století. V městském muzeu lze zhlédnout stálé expozice věnované historii města a významným osobnostem. I v dalších lokalitách Lanškrounska mohou návštěvníci obdivovat historické památky, například lovecký zámeček v obci Tatenice. 5

6 Mapa: Pardubický kraj 6

7 Mapa: Lanškroun a okolní města a obce Zdroj: Správní obvod a administrativní členění města V roce 2003 bylo město Lanškroun ustanoveno obcí s rozšířenou působností s 21 obcemi ve svém správním obvodu, kterými jsou: Albrechtice, Anenská Studánka, Čenkovice, Cotkytle, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice a Žichlínek. Území města se rozkládá na hektarech, dvou katastrálních územích a člení se na 4 části: Lanškroun - Vnitřní město, Ostrovské předměstí, Žichlínské předměstí a Dolní Třešňovec. 7

8 2.3 Stručná charakteristika města Lanškroun je nejen přirozeným ekonomickým, společenským a kulturním centrem regionu, ale i správním centrem pro dalších 21 obcí město je obec pověřená výkonem státní správy III. stupně, celková rozloha území obce s rozšířenou působností je 275 km 2 a žije v něm přes 23 tisíc obyvatel. Partnerskými městy Lanškrouna, se kterými je navázána dlouhodobá mezinárodní spolupráce jsou polské město Dzierzoniów (vzdálený 120 km), Serock (poblíž Varšavy), slovenský Kežmarok, italské Castiglione In Teverina a nově také maďarské město Hajdúszoboszló. 2.4 Obyvatelstvo Na území správního obvodu města Lanškroun žije k celkem obyvatel. Samotné město má podle dostupných informací z Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) ke stejnému datu celkem obyvatel. Počet obyvatel každým rokem mírně klesá. Je to dáno jak úmrtím obyvatel, tak migrací obyvatelstva. Z hlediska pohlaví žije v Lanškrouně mužů a žen a na území Lanškrounska mužů a žen. Rozložení obyvatelstva je v Lanškrouně i na Lanškrounsku rovnoměrné, s mírnou převahou žen. Průměrný věk se pohybuje kolem 40, Struktura obyvatel podle pohlaví a věku správní obvod obce s rozšířenou působností: Struktura obyvatel podle pohlaví a věku 0 14 let let 65 a více let Počet obyvatel Ženy Muži Zdroj: ČSÚ(2015) 8

9 2.6 Rodinný stav obyvatelstva V níže uvedeném grafu je znázorněn vývoj sňatečnosti za posledních 13 let ( ). Z uvedených počtů uzavřených sňatků lze soudit, že od roku 2007 dochází k významnému poklesu sňatků. Co se týče celorepublikového vývoje sňatečnosti, tak se z dlouhodobého hlediska jeví jako nízká. Příčinou je zejména odkládání sňatků do vyššího věku v důsledku prosazování individuálních zájmů (např. studium, cestování, budování kariéry apod.) Z hlediska rodinného stavu tvoří nejpočetnější skupinu osob vstupujících do manželství svobodní snoubenci. Druhou významnou skupinou, která uzavírá sňatky, jsou již rozvedení snoubenci. Ovdovělé osoby vstupují do manželství pouze ojediněle. Počty sňatků v Lanškrouně Rok Zdroj: Městský úřad Lanškroun, odbor vnitřních věcí (2015) 2.7 Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství Z dostupných zdrojů Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že obyvatelstvo města Lanškrouna je z převážné většiny tvořeno občany národnosti české. Co se týče jiných národností, tak nejvýznamnější skupinu tvoří občané slovenské národnosti. Méně početná, ale také významná je skupina obyvatel ukrajinské národnosti. Dále jsou zde v malé míře zastoupeny následující národnosti: polská, vietnamská a německá. 9

10 Z hlediska státního občanství se zhruba z 97 % jedná o občany České republiky. Vzhledem k zastoupení výše uvedených národností dále jde o státní občanství Slovenské republiky, Ukrajiny a ostatních zemí Evropy a Asie. 2.8 Pohyb obyvatelstva ve městě Lanškroun a na území Lanškrounska v roce 2014 Město Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Lanškroun Lanškrounsko Zdroj: ČSÚ (2015) 2.9 Vzdělanost obyvatelstva Údaje o vzdělanostní struktuře obyvatel města Lanškrouna bylo možné nalézt na stránkách Českého statistického úřadu. Z tabulky, která je umístěna níže, je zřejmé, že území Lanškrounska vykazuje v porovnání s krajskými údaji o trochu nižší podíl obyvatel s úplným středním vzděláním. Co se týká vyššího odborného vzdělání, jsme na tom o něco hůře než celý Pardubický kraj. U vysokoškolského vzdělání však o něco přesahujeme údaj zjištěný v Pardubickém kraji. 10

11 Stupeň dosaženého vzdělání obyvatel ve věku 15 a více let z toho nejvyšší ukončené vzdělání (v %) Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní (vč. neukončeného) střední (bez maturity) úplné střední (s maturitou) vyšší odborné vysokoškolské Pardubický kraj ,9 36,6 31,1 9,9 0,4 Lanškrounsko ,0 37,8 28,0 7,9 0,6 Zdroj: ČSÚ (2015) 2.10 Ekonomická aktivita obyvatel V roce 2014 je Lanškroun městem s rozvinutým průmyslem i službami, s relativně nízkou nezaměstnaností a s potencionálem pro další hospodářský růst. Průmyslové podniky zajišťují vysokou zaměstnanost obyvatel Lanškrouna i jeho okolí. Za rozvojem ekonomiky města stojí celá řada úspěšných místních podnikatelů a manažerů, i významné investice mnoha mezinárodních společností, které v Lanškrouně vyrábějí. V desetitisícovém Lanškrouně působí na 250 společností, evidováno je přes soukromých podnikatelů a živnostníků. Nejvýznamnějšími firmami jsou: LUX (vyvíjí, vyrábí a dodávají RFID čipy pro bezkontaktní identifikaci osob, zvířat, zboží a dalších předmětů), SOMA Engineering (navrhuje a vyrábí velmi kvalitní tiskové a zpracovací stroje pro širokou škálu průmyslových odvětví), SCHOTT (dodavatel hermetických pouzder a průchodek, stejně jako technologií zpracování speciálních skel), AVX (dodavatel širokého sortimentu pasivních elektronických součástek a příbuzných výrobků), FOREZ, INA a SANELA (přední český výrobce kompletního sortimentu sanitární elektroniky). Na Lanškrounsku byla zaznamenána nejvyšší míra ekonomické aktivity mužů z hlediska Pardubického kraje. Je to způsobeno především odvětvovým zaměřením ekonomických subjektů, které má vliv na možnost pracovního uplatnění mužů (v Lanškrouně se jedná především o průmysl). 11

12 2.11 Dojížďka za prací a do škol Do města Lanškroun, jako centra správního obvodu, dojíždí za prací celkově osob a z 60% se jedná o denní formu (frekvence dojížďky). Z hlediska pohlaví se celkový počet dojíždějících skládá z mužů a žen. Možnost pracovního uplatnění v Lanškrouně nachází velká část dojíždějících především díky rozvoji průmyslové výroby (firma AVX Czech Republic s. r. o., Schott Electronic Packaging a další firmy). Z hlediska dojížďky do lanškrounských škol sem přijíždí celkem 1257 osob, z nichž 405 je ve věku 6 14 let. Co se týče frekvence dojížďky, tak 907 osob z výše uvedeného celkového počtu dojíždějících sem jezdí za vzděláním denně Nezaměstnanost Jak je patrné z následujícího grafu, nezaměstnanost ve městě Lanškroun od roku 2009 klesá. Na Lanškrounsku od roku 2009 také mírně klesá, avšak v roce 2012 nezaměstnanost opět stoupla. V roce 2014 byla nezaměstnanost na Lanškrounsku (5,06 %) o něco vyšší než přímo ve městě Lanškroun (4,74 %). 12 Míra nezaměstnanosti v % Lanškroun Lanškrounsko Zdroj: Český statistický úřad (2015) 12

13 2.13 Kriminalita a sociálně patologické jevy Kriminalita je ve městě Lanškroun hodnocena jako průměrná. Spáchané trestné činy nejčastěji spadají do kategorie majetkové trestné činnosti a jedná se zejména o krádeže prosté (především krádeže motorových vozidel, věcí a součástek z aut, jízdních kol, krádeže v bytech apod.) a krádeže vloupáním (např. do obchodů, restaurací, bytů, chat apod.) Kriminalistická statistika Kriminalita Celková kriminalita Hospodářské činy Násilné činy Mravnostní činy Majetkové činy Ostatní kriminální činy Zdroj: Policie ČR, obvodní oddělení Lanškroun (2015) Městská policie spolupracuje s obvodním oddělením Policie ČR Lanškroun. Pokud Městská policie zjistí podezření ze spáchání trestné činnosti, informuje o této skutečnosti Policii ČR. V rámci spolupráce předala Městská policie Lanškroun v období od do Policii ČR 195 podnětů na podezření ze spáchání trestných činů. Přehled evidovaných přestupků za období na obvodním oddělení PČR Lanškroun. Rok Celkem přestupků Řešeno blokovou pokutou Zdroj: Policie ČR, obvodní oddělení Lanškroun (2015) 13

14 Celkem bylo za sledované období evidováno přestupků. Z celkového počtu přestupků bylo případů vyřešeno uložením blokové pokuty. Z těchto případů tvoří 95 % přestupky v dopravě Trestná činnost dětí a mladistvých Závažným problémem byl vzestupný trend trestné činnosti dětí a mladistvých, který odráží statistiky z činnosti kurátorky pro mládež Městského úřadu Lanškroun. Celkově počet klientů kurátorky pro mládež od r. 2003, tedy od doby, kdy agenda byla převedena z okresních úřadů na obecní úřady s rozšířenou působností, stoupal, od roku 2011 má klesající tendenci. Klienty kurátorky pro mládež lze charakterizovat jako osoby ve věku do 18 let, které mají nejčastěji výchovné problémy, dopouštějí se trestné činnosti a přestupků, pochází jak z úplných, tak neúplných rodin, jsou neorganizované a neúčastní se žádných volnočasových aktivit. V posledních letech situace mírně stagnuje, snad je to způsobeno větším důrazem na aktivity spadající do primární prevence (přednášky zaměstnanců Policie ČR, Městské policie a kurátorky pro mládež Městského úřadu Lanškroun na základních a středních školách a odborných učilištích). Počet klientů kurátorky pro mládež, včetně specifikace, zda se jedná o dítě do 15 let nebo mladistvého a důvodu, na základě kterého jsou projednáváni Celkem děti do 15 let mladiství z toho trestná činnost přestupky výchovné problémy Zdroj: Městský úřad Lanškroun, odbor sociálních věcí a zdravotnictví (2015) 14

15 Drogová scéna Dalším velkým problémem je, že se v Lanškrouně vyskytuje celkem početná skupina osob závislých na drogách. Údaje o uživatelích drog v Lanškrouně získáváme díky činnosti Občanského sdružení Laxus v našem městě, které zde již od roku 2007 poskytuje své služby (nahradilo organizaci Klub hurá kamarád, která zde také dříve působila v této problematice). Jedná se o neziskovou organizaci poskytující sociální a zdravotní služby pro uživatele drog, v Lanškrouně jde především o jejich terénní program. Centrum terénních programů Laxus, o.s. poskytuje sociální a adiktologické služby uživatelům drog v jejich přirozeném prostředí na území Pardubického kraje za účelem minimalizace rizik spojených s užíváním drog a ochrany veřejného zdraví. Tyto služby u nás poskytují pravidelně jednou týdně a spočívají ve vyhledávání uživatelů drog pomocí metody oslovování, kterým zajišťují výměnný program, předávají informace o užívání drog se zaměřením na snížení rizik při jejich užívání. Dále poskytují uživatelů drog asistenční služby, poradenství v oblasti zdravotní, sociální, v průběhu trestního řízení, HIV testy apod. Cílovou skupinu tvoří injekční uživatelé drog, jejich blízké osoby a neinjekční uživatelé drog, kteří přichází do kontaktu s injekčními uživateli drog. Hlavním záměrem je zlepšení životní a sociální situace uživatelů drog, prevence jejich onemocnění infekčními chorobami a šíření těchto nemocí, informovanost o problému a možnostech jeho řešení. Cílem služby je rovněž ochrana širší komunity ve smyslu snížení rizikových faktorů (kriminalita, šíření infekčních onemocnění aj.) ve městě. Pracovník oslovuje lékárny a náhodně osoby z možné cílové skupiny a zjišťuje informace o drogové scéně, předává těmto osobám informace o terénním programu, o postupu při nálezu injekční stříkačky a v případě zájmu i o účincích a rizicích užívání drog. Dále terénní pracovník provádí profesní rozhovory (monitoring a propagace služeb v hospodách, barech, lékárnách, kontakty s institucemi apod.), kdy tyto osoby rovněž informuje o způsobech odkazování uživatelů drog na jejich terénní program, a o postupu při nálezu injekčních stříkaček. Za rok 2013 bylo do Lanškrouna uskutečněno 80 výjezdů. Výjezdy byly pravidelné do června jedenkrát týdně, poté došlo k navýšení na frekvenci dvakrát týdně a byly zaměřené na klienty IUD, kteří jsou již do programu zapojeni a v rámci těchto výjezdů jsou 15

16 poskytovány standardní služby. Důvodem zvýšení frekvence výjezdů je navýšení personálních možností o jeden celý úvazek a to od května Díky tomu bylo možné uskutečňovat tzv. monitorovací výjezdy do města Lanškroun. Cílem těchto výjezdů bylo vidět město v jiný den a mít tak větší možnost oslovit odlišný vzorek populace. Terénní práce s uživateli drog je rovněž zaměřena na odkazování a zprostředkování dalších služeb Laxus o. s. Jde především o Ambulantní centrum Laxus o. s. v Pardubicích a Svitavách, které poskytuje služby poradenství pro osoby blízké, ambulantní léčbu a doléčování. K-Centrum v Pardubicích nevyužil za tento rok žádný klient z Lanškrouna. Statistika Laxus, o.s Počet klientů uživatelů drog * 19 (+30) 15 (+7) 19 (+20) Počet uskutečněných kontaktů Počet vyměněných injekčních stříkaček Počet nalezených injekčních stříkaček ** Zdroj: Laxus, o.s. (2015) *číslo v závorce udává počet osob, které jsou v programu snižování rizik zapojeny zprostředkovaně, tj. nejsou v přímém kontaktu s pracovníky, ale přesto využívají jejich služby. **počet injekčních stříkaček, které našli terénní pracovníci. Ve statistice nejsou započítány sběry, které uskutečnila městská policie Preventivní aktivity Město Lanškroun se soustřeďuje na zvýšenou aktivitu v oblasti preventivních opatření. Začátkem roku 2009 byl plně uveden do provozu městský kamerový dohlížecí systém. Účelem tohoto preventivního opatření je zvýšit pocit bezpečnosti občanů ve městě, přispět ke snížení kriminality ve městě a přestupků ve vybraných lokalitách města. Další preventivní aktivitou jsou uskutečňované přednášky zaměstnanců Policie ČR, Městské policie a Městského úřadu Lanškroun, odboru sociálních věcí a zdravotnictví (kurátor pro mládež) na základních a středních školách ve městě. Tyto přednášky jsou zaměřeny na následující témata: šikana, závislosti na návykových látkách, týrání a zneužívání dětí apod. V roce 2009 se také město zapojilo do preventivního programu Právo pro každého, který je stále aktivní. Cílem programu je nejenom prevence kriminality, ale také systematické zvyšování právního vědomí žáků a studentů základních, středních škol a odborných učilišť. 16

17 V Lanškrouně byl projekt zaměřen na žáky 8. tříd místních základních škol. K dosažení cíle budou sloužit besedy zaměstnanců Městského úřadu Lanškroun, Městské policie a Policie ČR s žáky a studenty o jednotlivých právních oblastech (základy práva, občanské, pracovní, trestní, rodinné právo apod.) a následná soutěž, kdy se nejúspěšnější žáci a studenti budou postupně propracovávat ze školního kola, přes městské až do krajského kola, kterým bývá celý projekt završen. O.K. klub V roce 2011 zahájil svou pravidelnou činnost O.K. klub. Jedná se o otevřený klub přístupný mládeži ve věku od 7 do 26 let. Do klubu je volný vstup. Pokud klienti nechtějí, nemusí o sobě nic prozrazovat, nikdo se jich na nic neptá. Mohou využít nabízené aktivity, zapojit se do her s ostatními, mohou si povídat, diskutovat, hrát si nebo mohou číst, odpočívat, poslouchat hudbu. Jediná omezení daná provozním řádem jsou tato: chovat se slušně a ohleduplně k ostatním, nebýt vulgární, nekouřit a nekonzumovat alkoholické nápoje a jiné omamné látky, chovat se šetrně k zařízení v klubu. Na prázdninové dny a některé další volné dny ve školním roce jsou připravovány v klubu organizované aktivity, kterých se účastní velké množství dětí. Ve školním roce 2012/2013 prošlo klubem 1021 návštěv a v roce 2013/2014 to bylo 1174 návštěv. V současné době je již klub dobře zaveden a navštěvují ho téměř stálí klienti. Průměrná návštěvnost klubu je asi 13 dětí, které v klubu pobývají téměř celé tři hodiny každý den, kdy je klub otevřen. Při otevřeném klubu pracuje Organizační sekce O. K. klubu, která napomáhá Domu dětí a mládeže DAMIÁN, který klub provozuje, s organizováním aktivit pro mladé lidi v Lanškrouně. Členové této organizační skupiny (mládež od let) mimo jiné shání finance na různé doprovodné aktivity a v neposlední řadě pomáhají vykonávat pedagogický dohled v otevřeném klubu. Organizační sekce má od svého založení každý školní rok minimálně 5 členů. V současné době realizuje projekt komunitní zahrady Prazahrada u Ókáčka, na kterou tato neformální skupina lidí, získala grant z nadace Via. 17

18 2.14 Vybavenost města Lanškroun Vybavenost města Lanškroun (Zdroj ČSÚ) Školství Oblast Typ zařízení Počet Zdravotnictví Kultura Sport Mateřská škola 5 Základní škola - nižší stupeň ( ročník) 1 Základní škola - vyšší stupeň ( ročník) 4 Střední odborné učiliště 1 Gymnázium 1 Střední odborná škola 2 Škola speciální 2 Základní umělecká škola 1 Sdružená ambulantní zařízení 1 Ordinace praktického lékaře pro dospělé 6 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 3 Ordinace praktického lékaře - stomatologa 8 Ordinace praktického lékaře - gynekologa 1 Ordinace lékaře specialisty 15 Ostatní samostatná zařízení 8 Zařízení lékárenské péče 4 Středisko záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci 1 Domov pro seniory 1 Byty pro sociální bydlení 3 Veřejná knihovna 1 Kino 1 Muzeum 1 Galerie 1 Ostatní kulturní zařízení 4 Středisko pro volný čas dětí a mládeže 2 Sakrální stavba 4 Koupaliště a bazény 2 - z toho kryté bazény 1 Hřiště 5 Tělocvičny 7 Stadiony (otevřené i kryté) 2 Ostatní Hřbitov 1 Smuteční síň 1 18

19 3 Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb města Lanškroun v období Výstupem procesu komunitního plánování sociálních služeb je následující Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb města Lanškroun v období , který vznikl díky spolupráci jednotlivých organizačních složek, tzn. koordinátora komunitního plánování, řídící skupiny a dvou pracovních skupin. Vycházíme v něm z potřeb občanů města Lanškroun zjištěných v rámci činnosti v pracovních skupinách. 3.1 Pracovní skupiny Vytvořené pracovní skupiny se zaměřují na jednotlivé cílové skupiny uživatelů sociálních služeb ve městě Lanškroun. Byly vytvořeny 2 pracovní skupiny: 1) Senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby sociálně vyloučené 2) Rodina, děti, riziková mládež a národnostní menšiny. Úkolem pracovních skupin bylo zjistit potřeby cílových skupin uživatelů, které zastupují a navrhnout prioritní oblasti, na jejichž rozvoj by se město mělo ve stanoveném období zaměřit. V průběhu celého procesu byly uskutečněny 4 schůzky, kterých se zúčastnily obě pracovní skupiny zároveň. Dále proběhly v každé pracovní skupině celkem 4 schůzky, z nichž vznikly návrhy priorit pro Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb ve městě Lanškroun v období

20 3.2 Členové pracovních skupin: Pracovní skupina: Senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby sociálně vyloučené Popis cílové skupiny Senioři, osoby s pohybovým postižením, osoby se smyslovým postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s duševním onemocněním a osoby s chronickým onemocněním a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Senioři Senior může být člověk plně soběstačný a aktivní, ale také to může být osoba plně závislá na svém okolí. Jedinci, u nichž dochází v důsledku stárnutí k takovému úbytku funkčního potenciálu, že jsou při uspokojování svých základních potřeb závislí na pomoci druhé osoby. Osoby se zdravotním postižením Podle zákona 108/2006 Sb. se zdravotním postižením se podle 3 písmena g) tohoto zákona rozumí postižení tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby". Osoby ohrožené sociálním vyloučením Osoby ohrožené sociálním vyloučením představují velmi různorodou skupinu. Do okruhu těchto osob patří: osoby nepřizpůsobivé, osoby propuštěné z výkonu trestu, osoby opouštějící kvůli zletilosti zařízení ústavní výchovy, osoby žijící nedůstojným způsobem života, osoby ohrožené závislostmi a etnické menšiny, osoby s nízkým vzděláním, nezaměstnané, handicapované. Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, definuje sociální vyloučení jako vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnosti se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace, kterou je myšleno oslabení nebo ztráta schopnosti řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění. 20

21 V rámci cílové skupiny je na území města Lanškroun zřízen a provozován Domov pro seniory Lanškroun (domov pro seniory, odlehčovací služby, pečovatelská služba). Jsou zde provozovány poradny: Poradna pro zdravotně postižené Svazu tělesně postižených v ČR, Poradna při Českém klubu nedoslýchavých a Občanská poradna v Centru sociálních služeb Lanškroun, které poskytují služby sociálního poradenství. Rodinné centrum Dětský svět poskytuje také služby pro seniory a pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra, popř. s kombinovaným postižením. Dům dětí a mládeže DAMIÁN, Lanškroun i O. K. klub se taktéž zapojuje a organizuje pro seniory různé kurzy (například počítačové kurzy, Poweryogu, Step aerobic nebo různé jazykové a kreativní kurzy). Osoby, které se podílely na vytváření komunitního plánu: Mgr. Hana Mikulová (vedoucí pracovní skupiny) Ing. Milan Minář (ředitel Sociálních služeb Lanškroun) Zástupci osob s mentálním postižením nebo kombinovanými vadami: Radomír Jansa Michaela Václavíková Dagmar Purkertová Marie Pecháčková Uživatelé služeb v zařízeních organizace Sociální služby Lanškroun: Jiří Tesař Zástupci Domova u Studánky Anenská Studánka (sociální pracovnice): Bc. Štěpánka Majerová později zastoupena - Bc. Dagmar Prchalová, DiS. Další členové: Vladimír Král (zástupce AUDIOHELP. z. s. ) Stanislav Svetlík (předseda Svazu tělesně postižených v ČR Místní organizace Lanškroun) Blanka Svetlíková (členka STP ČR Místní organizace Lanškroun) Jaroslav Skalický (asistent Regionálního centra pomoci a mobility Car club s. r. o.) 21

22 Jaroslava Kubínová (zástupce zdravotně postiženého dítěte) Stanislava Fenyková (zástupce zdravotně postiženého dítěte) Mgr. Eva Vetchá (Rodinné centrum Dětský svět Lanškroun) Pracovní skupina: Rodina, děti, riziková mládež a národnostní menšiny Popis cílové skupiny: Pracovní skupina Rodiny s dětmi a mládež se zabývá jak rodinou v různých krizových situacích, rodinou řešící nějaký problém, tak i rodinou v situacích standardních. Děti a mládež ve věku od 0 do 26 let (ohrožené nežádoucími jevy), rodiny s dětmi. Rodina je z hlediska socializace nejvýznamnější součástí společenské mikrostruktury, která provází člověka nebo se ho aspoň nějak dotýká ve všech fázích jeho života. Rodina Rodinu lze chápat jako malou primární společenskou skupinu, založenou na svazku muže a ženy, na pokrevním vztahu rodičů a dětí či vztahu jej substituujícím (osvojení), na společné domácnosti, jejíž členové plní společensky určené a uznané role vyplývající ze soužití, a na souhrnu funkcí, jež podmiňují existenci tohoto společenství a dávají mu vlastní význam ve vztahu k jedincům i k celé společnosti. Riziková mládež Za rizikovou mládež považujeme mladé lidi se zvýšeným rizikem sociálního selhání, tj. disponovaná k delikventnímu chování, drogové závislosti, alkoholismu, patologickému hráčství, k členství v extrémistických skupinách a náboženských sektách (Matoušek, Kroftová, 1998), přičemž za delikventní je považováno takové jednání, jež porušuje společenské normy chráněné zákony, což znamená všechny trestné činy a přestupky, včetně protispolečenských činů, které spáchali nezletilí, kteří ještě nejsou trestně odpovědní. 22

23 Národnostní menšiny Menšina jako sociologický, politologický a kulturně antropologický pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe. Osoby, které se podílely na vytváření komunitního plánu: Mgr. Hana Mikulová (vedoucí pracovní skupiny) Věra Ptáčková (vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Lanškroun) Bc. Zdenka Drozdová (kurátorka pro mládež, sociální kurátor pro dospělé, romský poradce Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Lanškroun) Mgr. Vladislava Hanyšová (vedoucí Rodinného centra Dětský svět - Lanškroun) Šárka Vinterová (vychovatelka Dětského domova v Horní Čermné) Bc. Marta Zhořová (sociální pracovnice - Amalthea), později zastoupena Mgr. Petr Čada Bc. Iva Skalická (pracovnice Domu dětí a mládeže a vedoucí O.K. klubu) Eva Ježková, DiS., (pracovnice Oblastní charity Šance pro rodinu) V roce 2015 spolupracovala na finální verzi Mgr. Jaromíra Staňková (koordinátorka služeb pro rodiny s poruchami autistického spektra v RC Dětský svět, předsedkyně komise pro sociální, rodinou a komunitní politiku). Díky spolupráci všech těchto osob vznikly následující priority a opatření směřující k jejich naplnění, které se odvíjí od zjištěných potřeb obyvatel a uživatelů sociálních služeb a souvisejících veřejných služeb ve městě Lanškroun. 23

24 4 Návrh strategické části 4.1 Společné cíle Společné cíle zahrnují oblasti, témata a požadavky společné pro všechny cílové/pracovní skupiny. Jejich naplňování je důležité pro zachování a další rozvoj stávající sítě sociálních služeb. Stejně jako v 1. komunitním plánu je za významnou považována dostatečná informovanost a to jak uvnitř nastavené struktury, tak směrem k veřejnosti. Název priority: 1. Informovanost občanů /klientů Popis a zdůvodnění Zajistit občanům města dostatečné množství aktuálních informací týkajících se poskytovaných sociálních a souvisejících služeb a komunitního plánování. Šířit informace o možných postupech v různých životních situacích. Dílčí cíle: 1.1 Informace o sociálních službách v médiích 1.2 Aktualizace Katalogu sociálních a souvisejících služeb 1.3 Vytvoření manuálu životních situací 1.4 Zvýšení informovanosti o komunitním plánování a jeho následná podpora 1.5 Prevence sociálního vyloučení Název dílčího cíle: 1.1 Informace o sociálních službách v médiích Popis a zdůvodnění Pravidelná příprava, tvorba a tisk aktuálních materiálů (letáčky, brožury ad.) k cílenému informování uživatelů i poskytovatelů o možnostech využívání služeb a programů či o změnách v poskytování sociálních služeb. Opatření a předpokládané dopady: Zajištění tištěných materiálů pro skupiny, které nevyužívají elektronické informační zdroje. Letáky pro jednotlivé cílové skupiny, web, tiskoviny, ročenka, vývěsní tabule, panely města. Zvýšení informovanosti také u skupiny starších občanů a občanů nemajících přístup k internetu. 24

25 Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: 1.2 Aktualizace katalogu sociálních a souvisejících služeb V rámci tohoto opatření se bude pravidelně aktualizovat Katalog sociálních a souvisejících služeb v elektronické formě. Katalog sociálních služeb byl vydán také v tištěné podobě. V dalších letech by se měl Katalog aktualizovat. Jeho distribuce pak bude probíhat na veřejně přístupná místa ve městě (organizace, zdravotnická zařízení apod.) Dostupnost ucelených informací o sociálních a souvisejících službách. Posílení spolupráce a zlepšení komunikace mezi městem a poskytovateli sociálních a souvisejících služeb. Zlepšení informovanosti obyvatel. Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění 1.3 Vytvoření manuálu životních situací Manuál by pomáhal řešit různé obtížné životní situace. Mezi konkrétní problémy může patřit např. ztráta zaměstnání, narození dítěte se zdravotním postižením, postižení zapříčiněné úrazem apod. Opatření a předpokládané dopady: Pomoc lidem v obtížné životní situaci. Zvýšení informovanosti o dostupných sociálních, zdravotních a dalších službách. Prevence rizikových životních situací. 25

26 Název dílčího cíle: 1.4 Zvýšení informovanosti o komunitním plánování a jeho následná podpora Popis a zdůvodnění Zachování procesu komunitního plánování. Zvýšení informovanosti o komunitním plánování a jeho následná podpora Radou města. Opatření a předpokládané dopady: Pravidelná setkávání pracovních skupin. Výstupy ze schůzí pracovních skupin materiály do Rady města. Pravidelné získávání aktuálních informací od poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb. Zlepšení podmínek koordinace celého procesu komunitního plánování. Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění 1.5 Prevence sociálního vyloučení Cílem tohoto opatření je předcházení sociálnímu vyloučení. Opatření a předpokládané dopady: Podpora organizací, které se zabývají klienty s rizikem sociálního vyloučení nebo osobami v krizi. Tvorba/vytvoření míst pro volné setkávání osob s rizikem sociálního vyloučení. Název priority: Popis a zdůvodnění 2. Podpora a rozvoj sítě sociálních a navazujících služeb Zajistit nabídku sociálních a souvisejících služeb pro všechny cílové skupiny obyvatel. Udržet a zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb. K tomuto účelu využívat proces komunitního plánování. Vytvářet dobré podmínky pro působení organizací v této oblasti (zázemí, finanční podpora, spolupráce). Dílčí cíle: 2.1 Podpora organizací, které poskytují služby v rámci regionu Lanškrounska. 2.2 Průběžné mapování a zjišťování potřebnosti jednotlivých typů služeb. 26

27 Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: 2.1 Podpora organizací, které poskytují služby v rámci regionu Lanškrounska Odpovídající nabídkou služeb pomáhat občanům v jejich obtížných životních situacích. Podporovat stávající síť sociálních a souvisejících služeb. Vytvářet podmínky pro vznik nových a chybějících služeb v rámci celého regionu Lanškrounska. Podpora činností jednotlivých organizací Veřejná finanční podpora a dotace Podpora vzájemného setkávání skupin poskytnutí prostorů, koordinace Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění 2.2 Průběžné mapování a zjišťování potřebnosti jednotlivých typů služeb Zachování procesu komunitního plánování. Kontinuální mapování jednotlivých typů služeb a jejich potřebnost. Opatření a předpokládané dopady: Možnost plánovat kapacitu jednotlivých typů služeb a zařízení, popř. vznik nových služeb. 27

28 4.2 Cílová skupina: Senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby sociálně vyloučené Název priority: Popis a zdůvodnění Dílčí cíle: 3. Prevence sociálního vyloučení, podpora a rozvoj služeb pro seniory Cílem této priority je předcházení sociálnímu vyloučení a podpora organizací, které poskytují služby pro seniory. Dále pak vytváření nových míst pro setkávání osob a efektivního využívání volného času. 3.1 Tvorba/ vytváření míst pro volné, neorganizované setkávání seniorů 3.2 Nabídka volnočasových aktivit, besedy a přednášky 3.3 Domov pro seniory - zřízení oddělení Domov se zvláštním režimem Název dílčího cíle: 3.1 Tvorba/vytváření míst pro volné, neorganizované setkávání seniorů Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: Participující organizace: Vytvořit ve městě místa, kde by se mohli setkávat senioři. Podpořit též mezigenerační setkávání osob na těchto místech. Vznik multifunkčního hřiště pro seniory. Možnost sdílení společných témat - sociálních, zdravotních ad., jako nástroj prevence sociálního vyloučení. Sociální služby Lanškroun Název dílčího cíle: 3.2 Nabídka volnočasových aktivit, besedy a přednášky Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: Cílem tohoto opatření je vytvořit nabídku služeb, kde by senioři trávili smysluplně volný čas. Dále formou vzdělávacích programů posilovali jejich lidské kompetence ve stáří. Kavárnička dříve narozených Volnočasové aktivity pro seniory Besedy a přednášky Možnost sdílení životních i sociálních témat jako nástroj prevence sociálního vyloučení. Zvýšit informovanost a bezpečnost seniorů. 28

29 Participující organizace: Rodinné centrum Dětský svět Dům dětí a mládeže Lanškroun (O.K. klub) Sociální služby Lanškroun Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: 3.3 Domov pro seniory zřízení oddělení Domov se zvláštním režimem V Domově pro seniory je v současné době průměrný věk klientů kolem 86 let. Velké procento klientů této věkové skupiny je postiženo demencí, což přináší zvýšené nároky na individuální přístup. Je potřeba upravit prostory tak, aby zajišťovaly bezpečnost těchto osob a dobrou orientaci v prostoru. Zřízení nové služby - Domov se zvláštním režimem Navýšení proškoleného personálu v přímé péči Zajistit kvalitnější péči pro tuto cílovou skupinu při zachování jejich důstojnosti a autonomie. Participující organizace: Sociální služby Lanškroun Název priority: Popis a zdůvodnění Dílčí cíle: 4. Prevence sociálního vyloučení, podpora a rozvoj služeb pro osoby se zdravotním postižením Cílem této priority je předcházení sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením, podpora odlehčovacích a volnočasových služeb a podpora aktivit vedoucích k vytváření přirozeného bezbariérového prostředí. Důležitá je též integrace těchto osob do běžného života. 4.1 Podpora vytváření nových pracovních příležitostí pro osoby zdravotně postižené. 4.2 Podpora a rozvoj služeb pro osoby s poruchami autistického spektra. 4.3 Vytváření bezbariérového prostředí. 4.3 Podpora aktivit vedoucích ke zřízení Klubu pro osoby se zdravotním postižením. 29

30 Název dílčího cíle: 4.1 Podpora vytváření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením Popis a zdůvodnění: Je důležité informovat zaměstnavatele o povinnosti zřizování chráněných pracovních míst (popř. dílen) pro osoby se zdravotním postižením, popř. chráněných dílen. Ze zákona musí zaměstnavatel, který má více jak 25 zaměstnanců zaměstnat 1 osobu se zdravotním postižením. Opatření a předpokládané dopady: Více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Možnost dotovaných míst pro zaměstnavatele. Zapojení zdravotně postižených osob na trhu práce. Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: 4.2 Podpora a rozvoj služeb pro osoby s poruchami autistického spektra (PAS) Na území města se nachází početná skupina osob (rodin) se členem (většinou dítětem), který má diagnostikovanou některou z poruch autistického spektra. Důležité je poskytnout těmto rodinám, pečujícím osobám podporu při péči o tohoto člena a předcházet jak sociálnímu vyloučení celé rodiny, tak osob s PAS. Důležitá je také včasná diagnostika a zvyšování povědomí o problematice PAS mezi širokou i odbornou veřejností. Nabídka neregistrovaných služeb (např. volnočasové aktivity pro děti a mládež s PAS, Modré hlídání celodenní hlídání pro děti s PAS, příměstský Modrý tábor bez rodičů pro děti s PAS, výpůjční odborná knihovna, setkávání dětí s Aspergerovým syndromem Chci rozumět lidem, atd.) Podpora registrovaných terénních a ambulantních sociálních služeb pro cílovou skupinu osob s PAS (např. raná péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociální rehabilitace, odlehčovací služby, osobní asistence, denní stacionář, sociálně rehabilitační služby atd.). Vzdělávání a podpora pedagogických pracovníků, kteří vzdělávají děti s PAS. Osvětové a vzdělávací aktivity. Posílení rodičovských kompetencí, možnost sdílení obdobných potíží při výchově a vzdělávání, integrace dětí s PAS do běžného života. 30

31 Participující organizace: Rodinné centrum Dětský svět Rodinné integrační centrum o.s., (Pardubice) Lentilka - Dětské rehabilitační centrum Pardubice Název dílčího cíle: 4.3 Vytváření bezbariérového prostředí Popis a zdůvodnění Podporovat aktivity vedoucí k vytváření přirozeného bezbariérového prostředí. Napomáhat při odstraňování současných bariér a zamezit vzniku nových bariér. Bezbariérovost je podle členů pracovních skupin stále nedostatečná. Parkovací místa pro osoby zdravotně postižené jsou ve většině případů nevhodně orientovaná. Opatření a předpokládané dopady: Nájezdy/sjezdy z chodníků Přístupy do budov Toalety o Knihovna o Poliklinika i s nájezdem na chodník o Parkoviště pro zdravotně postižené stanovit nová parkovací místa pro zdravotně znevýhodněné Banky U MěÚ nevhodné umístění Pošta o Restaurace Koupaliště o Vlakové nádraží o Autobusové nádraží - zajištění 24 hodinového provozu v centru města, nejsou v restauracích Stávající WC pro imobilní o Koupaliště změnit prostorové uspořádání o Pivovarské náměstí funkčnost, Euroklíč o Autobusové nádraží Euroklíč + bezbariérovost o Vlakové nádraží Euroklíč + bezbariérovost 31

32 Lavičky o Poliklinika Euroklíč o Radnice Euroklíč o Euroklíče u případných toalet u nových investic (zahrady, parky) Participující organizace: Svaz tělesně postižených v ČR Místní organizace Lanškroun Název dílčího cíle: 4.4 Podpora aktivit vedoucích ke zřízení Klubu pro osoby se zdravotním postižením Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: Participující organizace: V současné době neexistuje služba, která by navazovala na základní školu speciální. Jednalo by se o denní aktivity (klub, stacionář, dílna ad.), které by umožňovaly osobám, opouštějícím ZŠ speciální i nadále udržovat sociální kontakty, udržovat a rozvíjet jejich získané znalosti i praktické dovednosti. Rozvíjení samostatnosti a pracovních dovedností u osob se zdravotním postižením. Smysluplné trávení volného času osob se zdravotním postižením. Odlehčení pro celodenně pečující osoby. Možnost zapojení pečujících osob do pracovního procesu. Je potřeba, aby se do aktivit vedoucích ke zřízení denního zařízení aktivně zapojily především rodiče osob se zdravotním postižením a nezisková (nebo jiná) organizace, která bude ochotna službu zajistit. Rodinné centrum Dětský svět 32

33 Název priority: Popis a zdůvodnění Dílčí cíle: 5. Prevence sociálního vyloučení, podpora a rozvoj služeb pro osoby závislé na drogách (pro uživatele drog) a pro osoby bez přístřeší Poskytování sociálních služeb uživatelům drog, osobám bez přístřeší a osobám blízkým, které s nimi přicházejí do kontaktu. Velmi důležité je zlepšovat sociální a životní situaci těchto osob. Předcházení sociálnímu vyloučení a podpora při opětovném zařazení do běžného života. Na území města se nachází početná skupina jak osob užívajících drogy, tak osoby bez přístřeší. 5.1 Sociální a adiktologické služby pro uživatele drog 5.2 Nízkoprahové denní centrum pro osoby bez přístřeší Název dílčího cíle: 5.1 Sociální a adiktologické služby pro uživatele drog Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: Participující organizace: Laxus, o. s. Poskytování terénních služeb uživatelům drog a osobám blízkým, které s nimi přicházejí do kontaktu. Zlepšování sociální a životní situace uživatelů drog, prevence šíření infekčních onemocnění. Poskytování ambulantních služeb pro uživatele drog a jejich blízké. Podporovat a rozšiřovat stávající služby pro uživatele drog o.s. Laxus terénní i ambulantní služby (odloučené pracoviště Svitavy). Snižování rizik plynoucích z užívání drog. Monitorování místní drogové scény. 33

34 Název dílčího cíle: 5.2 Nízkoprahové denní centrum pro osoby bez přístřeší Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: Participující organizace: Poskytování ambulantních služeb osobám bez přístřeší, které se pohybují na území města, popř. využívají službu pouze jednorázově, protože projíždějí. Tyto osoby navštěvují zařízení za účelem uspokojení základních potřeb nebo v případě že potřebují poradenství nebo si jenom tak popovídat. Sociální poradenství. Poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Pomoc při zajištění stravy. Pomoc při zajištění oblečení. Zlepšování sociální a životní situace osob bez přístřeší. Oblastní charita Ústí nad Orlicí Nízkoprahové denní centrum Lanškroun 34

35 4.3 Cílová skupina: Rodina, děti a riziková mládež Cílovou skupinu tvoří široká skupina rodin, dětí a mládeže. Pracovní skupina se zaměřuje na potřeby běžné rodiny s dětmi, ale také na děti, mládež a rodinu v nepříznivé životní či sociální situaci. Vedle sociálních služeb pro rodiny s dětmi je prioritou této skupiny nabídka volnočasových aktivit spolu s údržbou dětských hřišť a sportovišť. Ve městě vznikl O. K. klub, otevřené zařízení pro děti a mládež, který v současné době pracuje v pronajatých prostorech firmy Forea a v jarních a letních měsících má v areálu této firmy pronajatou také zahradu. Název priority: Popis a zdůvodnění 6. Podpora prorodinných aktivit a komunitních projektů Cílem této priority je především podporovat komplexní prorodinné aktivity. Podporovat programy, které posilují roli rodiny a rodičovské výchovy ve společnosti. Podporovat a rozvíjet aktivity, které mají komunitní, integrační a mezigenerační charakter. Důležité je také vytvářet místa, která dětem vyplní čas, když rodiče nakupují, nebo na procházkách vyplní volný čas. Chybí veřejné místo, kde by mohly rodiny s dětmi trávit čas a maminky nakojit. Neexistuje také tištěný materiál, který by uceleně informoval o službách a aktivitách pro rodiny s dětmi. Je důležité propagovat a podporovat místa přátelská k rodině. Cílem komunitních projektů je zejména zapojení se do veřejného života ve městě, zlepšování mezilidských vztahů a propojování různých cílových skupin. Jedním z komunitních projektů rodičů je také hledání možného alternativního proudu předškolního a školního vzdělávání. Dílčí cíle: 6.1 FAMILY POINT 6.2 Leták, brožura 6.3 Drobné herní prvky 6.4 Vytvoření komunitní zahrady 6.5 Zasíťování a propojení všech skupin zabývajících se rodinou, dětmi, rizikovou mládeží a seniory 6.6 Podpora rodin s nezaopatřenými dětmi 6.7 Podpora vzniku předškolního zařízení/třídy/školy 6.8 Podpora tříd ZŠ s prvky alternativní výuky 35

36 Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: 6.1 FAMILY POINT Cílem tohoto opatření je vytvořit veřejné místo v centru města, kde by mohly rodiny s dětmi trávit svůj volný čas při čekání např. na otevření obchodu, návštěvu lékaře, čekání na autobus atd. Prostory Součástí přebalovací pult, prostor pro kojení Veřejný internet Participující organizace: Rodinné centrum Dětský svět Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: 6.2 Leták, brožura Cílem je jednotný leták nebo brožura pro rodiny s dětmi, kde by byly veškeré služby pro rodiny s dětmi. Informace o organizacích, o možnostech trávení volného času Kontakty na jednotlivé organizace, základní popis činnosti a provozní doba Participující organizace: Amalthea, o. s. Rodinné centrum Dětský svět Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: 6.3 Drobné herní prvky Cílem je rozmístění drobných herních prvků v okolí centra. Herní prvky nemusí být složité, stačí drobnost, u které by se děti zabavily. Rozmístění: zámecká zahrada, centrum města a poblíž centra, Albert, autobusové nádraží, pivovarské náměstí, u polikliniky, park u kostela (ulice 5. května). Příklady herních prvků: dřevěná deska jako pexeso, dřevěné klády na lezení, atd. 36

37 Název dílčího cíle: Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: Participující organizace: 6.4 Vytvoření komunitní zahrady Cílem je zapojit veřejnost do pěstování zeleniny, stejně jako do pěstování sousedských vztahů. Aktivní využití opuštěných ploch. Rozmístění: některá zahrada ve městě. Příklady využití: pěstování zeleniny, rozvíjení mezilidských vztahů, sousedské soudržnosti, příležitost jak získat vlastní produkty. Dům dětí a mládeže Lanškroun (O.K. klub) Název dílčího cíle: 6.5 Zasíťování a propojení všech skupin zabývajících se rodinou, dětmi, rizikovou mládeží a seniory Popis a zdůvodnění Opatření a předpokládané dopady: Cílem je lepší spojení a kontakty těchto skupin při získávání sociálních a jiných grantů. Zvýšení konkurenceschopnosti těchto skupin v oblasti grantové politiky. Společné schůze s vedením města a mezi těmito skupinami. Propojení skupin na sociální síti a na internetu. Efektivní spolupráce organizací na místní úrovni. Participující organizace: Amalthea, o. s. Rodinné centrum Dětský svět Dům dětí a mládeže Lanškroun (O.K. klub) Oblastní charita Ústí nad orlicí sociálně aktivizační služby Lanškroun Šance pro rodinu, Sociální rehabilitace Lanškroun Rodinné integrační centrum o.s., Pardubice 37