Kardiocentrum, Kardiochirurgická klinika, FN Hradec Králové 2

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kardiocentrum, Kardiochirurgická klinika, FN Hradec Králové 2"

Transkript

1 PŮVODNÍ PRÁCE PRIMÁRNÍ ÚSPĚŠNOST A STŘEDNĚDOBÝ EFEKT PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE U DIABETIKŮ S ANAMNÉZOU CHIRURGICKÉ REVASKULARIZACE MYOKARDU; POROVNÁNÍ S NEDIABETIKY Miroslav Brtko 1, Josef Šťásek 2, Pavel Polanský 1, Josef Bis 2, Dušan Černohorský 3, Jan Vojáček 2, Pavel Červinka 3 1 Kardiocentrum, Kardiochirurgická klinika, FN Hradec Králové 2 I. interní klinika, FN Hradec Králové 3 Gerontometabolická klinika, FN Hradec Králové 4 Interní oddělení Masarykovy nemocnice, Ústí nad Labem MUDr. Miroslav Brtko Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice, Sokolská 581, Hradec Králové Článek přijat redakcí: Článek přijat k publikaci: Východisko: U pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu (CABG), kteří se vracejí s rekurencí anginy pectoris (AP), je reoperace rizikovější, než primooperace. Perkutánní koronární intervence (PCI) je méně riziková metoda léčby těchto pacientů. Málo je zatím známo o primární úspěšnosti a efektivitě PCI u diabetiků po CABG. Cíl práce: Cílem práce bylo porovnat primární úspěšnost a efektivitu PCI u diabetiků a nediabetiků po CABG při střednědobém sledování. Metodika: V prospektivní studii bylo 130 po sobě jdoucích pacientů s rekurencí AP po CABG, u kterých byla provedena PCI, rozděleno do 2 skupin diabetici (54 pacientů) vs. nediabetici (76 pacientů). U nemocných byla zaznamenána základní demografická data, byla sledována kompletnost chirurgické revaskularizace a doba od operace k PCI, primární úspěšnost PCI, kompletnost revaskularizace při PCI, užití stentů a výskyt komplikací PCI. Pacienti byli ambulantně sledováni v šestiměsíčních intervalech po dobu 2 let. Sledovali jsme symptomatologii před a po výkonu, výskyt rekoronarografie a reintervence, výskyt restenózy a klinických příhod ve sledovaném období. Výsledky: Obě skupiny byly srovnatelné v základních demografických charakteristikách. Levá mammární tepna (LIMA) byla použita k revaskularizaci u 70,4 % diabetiků a u 59,2 % nediabetiků (p=0,2). Diabetici přicházeli k rekoronarografii za 3,8 roku po CABG, nediabetici za 4,6 roku (p=0,2). Závažnost AP byla u diabetiků před intervencí v průměru 3,4 stupně dle CCS klasifikace, u nediabetiků 3,3 stupně (p=0,04), po intervenci 2,0 stupně respektive 1,8 stupně (p=0,5; v čase v obou skupinách p < 0,001). Primární úspěšnost PCI byla u diabetiků 94,4 %, u nediabetiků 93,4 % (p=0,8), kompletní revaskularizace bylo dosaženo u 51,9 % diabetiků a 67,1 % nediabetiků (p=0,08), komplikace PCI se vyskytly u 14,8 % diabetiků a 14,5 % nediabetiků (p=0,9). Ve sledovaném období jsme prováděli rekoronarografii u 53,7 % diabetiků a 35,5 % nediabetiků (p=0,04), reintervenci u 51,9 % diabetiků a 26,3 % nediabetiků (p=0,01) a klinickou restenózu jsme pozorovali u 22,2 % diabetiků a 9,2 % nediabetiků (p=0,2). Závěry: U diabetiků po chirurgické revaskularizaci myokardu, u kterých je prováděna PCI pro rekurenci AP, je zřetelný trend k nižší ejekční frakci, k vyššímu věku, k častějšímu výskytu hypertenzní nemoci a k časnějšímu provádění rekoronarografie (PCI) v porovnání s nediabetiky. Diabetici jsou před PCI více symptomatičtí, než nediabetici, v obou skupinách přináší PCI výraznou úlevu od AP. Primární úspěšnost PCI a výskyt periprocedurálních komplikací je srovnatelný mezi diabetiky a nediabetiky, u diabetiků je méně často dosaženo při PCI kompletní revaskularizace. Při dvouletém sledování je u diabetiků častěji prováděna rekoronarografie a reintervence, je u nich zřetelný trend k vyššímu výskytu klinické restenózy. Výskyt klinických příhod je ve sledovaném období srovnatelný mezi skupinami. Klíčová slova: perkutánní koronární intervence, diabetes mellitus, chirurgická revaskularizace myokardu. PRIMARY SUCCESS AND MID-TERM EFFECT OF PERCUTANEOUS CORONARY INTERVENTION IN DIABETICS WITH THE HISTORY OF CORONARY ARTERY BYPASS GRAFTING; COMPARISON WITH NONDIABETICS Background: In patients with the history of coronary artery bypass grafting (CABG) with recurrent angina pectoris (AP) reoperation is more risky than primary operation. Percutaneous coronary intervention (PCI) is a less risky method of treatment of these patients. Sparse data are available on primary success and effectiveness of PCI in diabetics after CABG. Aim of the study: To compare primary success and effectiveness of PCI in diabetics and nondiabetics with the history of CABG in mid-term follow-up. Methods: In a prospective study 130 consecutive patients with the recurrence of AP after CABG were treated by PCI. The patients were divided into two groups diabetics (54 patients) and nondiabetics (76 patients). Basic demographic data of the patients, completeness of surgical and percutaneous revascularization, time from CABG, primary success of PCI, the usage of stents and complications of PCI were studied. The patients were followed in 6-month intervals for two years in 142 Interv Akut Kardiol 2005;4: Brtko M. PCI u diabetiků po CABG

2 an out-patient department. The severity of AP before and after PCI, the frequency of recoronarography and reinterventions, the occurrence of restenosis and clinical events were recorded. Results: The two groups were comparable in basic demographic characteristics. The left internal mammary artery (LIMA) was used for revascularization in 70.4 % of diabetics and 59.2 % of nondiabetics (p=0.2). Recoronarography was performed in diabetics 3.8 years after CABG, in nondiabetics 4.6 years after CABG (p=0.2). The severity of AP before the intervention in diabetics was on average class 3.4 according to CCS clasification, in nondiabetics class 3.3 (p=0.04), after the intervention it was class 2.0 and 1.8 respectively (p=0.5). The change of AP severity was significant in both groups (p < 0.001). Primary success of PCI was achieved in 94.4 % of diabetics and 93.4 % of nondiabetics (p=0.8), complete revascularization was achieved in 51.9 % of diabetics and 67.1 % of nondiabetics (p=0.08). Complications occurred in 14.8 % of diabetics and 14.5 % of nondiabetics (p=0.9). During follow-up, recoronarography was performed in 53.7 % of diabetics and 35.5 % of nondiabetics (p=0.04), reintervention in 51.9 % of diabetics and 26.3 % of nondiabetics (p=0.01) and clinical restenosis was seen in 22.2 % of diabetics and 9.2 % of nondiabetics (p=0.2). Conclusions: In diabetics undergoing PCI because of the recurrence of AP after CABG, there was a trend to lower ejection fraction of the left ventricle, older age of the patients, higher incidence of arterial hypertension and to earlier PCI in comparison to nondiabetics. Before PCI diabetics were more symptomatic than nondiabetics. After PCI the severity of AP was reduced significantly in both groups. Primary success of PCI and the occurrence of complications were comparable between the groups. Complete revascularization was less often achieved in the diabetic group. During a two years follow-up, recoronarography and reinterventions were more frequent in diabetics. A trend to a higher incidence of clinical restenosis was seen in diabetics. The incidence of clinical events during follow-up was comparable between the groups. Key words: percutaneous coronary intervention, diabetes mellitus, coronary artery bypass grafting. PŮVODNÍ PRÁCE Interv Akut Kardiol 2005;4: Úvod Chirurgická revaskularizace myokardu (CABG coronary artery bypass grafting) je uznávanou metodou léčby ischemické nemoci srdeční (ICHS). Její dlouhodobý efekt je limitován degenerací žilních štěpů a progresí arteriosklerotických (AS) změn na nativním koronárním řečišti. S přibývajícím počtem operovaných pacientů a s prodlužující se dobou od operace narůstá počet pacientů, kteří se s odstupem po CABG vracejí s recidivou anginózních potíží. Reoperace je u nich obecně považována za rizikovější, a proto je u těchto pacientů častěji prováděna perkutánní koronární intervence (PCI). Zvláštní skupinou pacientů jsou diabetici, kteří jsou rizikovější jak pro CABG, tak pro PCI; v literatuře je zatím málo údajů o efektivitě PCI u diabetiků, kteří se v minulosti podrobili chirurgické revaskularizaci myokardu. 2. Cíl práce Primárním sledovaným ukazatelem byla angiografická úspěšnost PCI a výskyt komplikací u diabetiků vs. nediabetiků s anamnézou chirurgické revaskularizace myokardu, kteří byli intervenováni pro rekurenci anginy pectoris (AP). Sekundárním sledovaným ukazatelem byl klinický efekt PCI, výskyt klinických příhod při následném sledování (úmrtí, infarkt myokardu (IM), reintervence) a výskyt klinické restenózy. 3.Metodika Studie probíhala na Kardiochirurgické klinice, I. interní klinice a Gerontometabolické klinice ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Studie byla prospektivní a bylo do ní zařazeno celkem 130 po sobě jdoucích pacientů s anamnézou CABG, kteří se pro rekurenci AP podrobili rekoronarografii a u nichž byla indikována PCI. Studie probíhala v letech Pacienti byli rozděleni do 2 skupin diabetici vs. nediabetici. Do diabetické skupiny byli zařazeni pacienti léčení dietou (lačná glykemie 7,0 mmol/l), perorálními antidiabetiky (PAD) nebo inzulinem (1). Do studie byli zařazeni pacienti se stabilní AP; vylučovacím kritériem byl akutní IM a akutní koronární syndrom (ACS). PCI byla prováděna většinou ad hoc po rekoronarografii z femorálního přístupu. Zavaděč z femorální tepny byl odstraněn po úpravě aktivovaného parciálního tromboplastinového času (APTT). Při nekomplikovaném průběhu byli pacienti propuštěni z hospitalizace následující den. Pacientům, kteří neužívali chronicky kyselinu acetylsalicylovou, byl před PCI aplikován Aspegic 1 amp. i. v. V případě implantace intrakoronárního stentu bylo ještě na katetrizačním sále podáno 500 mg ticlopidinu p. o., od roku 2003 pak 300 mg clopidogrelu p. o., a v léčbě těmito látkami bylo pokračováno po dobu 1 měsíce společně s Anopyrinem 100 mg denně, který pak byl podáván trvale. Před PCI byl podán nefrakcionovaný heparin v dávce 100 j/kg tělesné hmotnosti i. v. a v průběhu PCI pak byla dle ACT (activated clotting time) podána event. další dávka. Podání blokátorů GP IIb/IIIa bylo ponecháno na rozhodnutí katetrizujícího lékaře. PCI byla provedena standardním způsobem prostá balonková angioplastika s/bez implantace intrakoronárního stentu; nebyly užity ablační techniky, distální protekce ani drug-eluting stenty (DES). Byla sledována primární úspěšnost výkonu, TIMI průtok po intervenci, kompletnost revaskularizace a výskyt periprocedurálních komplikací. Pacienti byli ambulantně vyšetřeni v 6-ti měsíčních intervalech; dle klinického stavu u nich byla indikována rekoronarografie. U všech pacientů byla zaznamenána základní demografická data, byl sledován výskyt hypertenzní nemoci (HN), závažnost AP dle CCS klasifikace, ejekční frakce (EF) levé komory srdeční při ventrikulografii, doba od operace, užití levé mammární arterie (LIMA) k revaskularizaci myokardu, kompletnost původní chirurgické revaskularizace a počet původně našitých distálních anastomóz (k dispozici byl popis původní koronarografie a operační protokol). 4. Statistické zpracování Parametrická data jsou uvedena jako průměr ± směrodatná odchylka, případně medián s minimem a maximem. Pro zjištění rozdílu mezi skupinami byl použit dvouvýběrový t-test, při nesplnění předpokladu normality Mann-Whitney U test, případně Kolmogorov-Smirnov test při porušení předpokladu shody rozptylu mezi skupinami. Kategorická data byla srovnávána pomocí χ 2 testu nezávislosti v kontingenční tabulce, u malých četností byl použit Fisherův přesný test. Zvolená hladina významnosti byla α=0,05. K statistickému zpracování byl použit program NCSS Výsledky Do studie bylo zařazeno 54 pacientů s diabetes mellitus (DM) a 76 pacientů bez DM. V diabetické skupině bylo větší zastoupení mužů, než u nediabetiků, diabetici byli starší, měli nižší EF, měli častěji HN a méně častěji dyslipidemii (HLP); rozdíly mezi skupinami však Brtko M. PCI u diabetiků po CABG Interv Akut Kardiol 2005;4:

3 PŮVODNÍ PRÁCE nedosáhly statistické významnosti (tabulka 1). V diabetické skupině bylo 19 pacientů (35,2 % z celé skupiny) léčeno dietou, 23 pacientů (42,6 %) dostávalo PAD a 12 pacientů (22,2 %) bylo léčeno inzulinem. Hodnota glykovaného hemoglobinu v době koronární intervence byla u diabetiků 7,6±1,6 % (5,2 11,8) mmol/l. Diabetici přicházeli k rekoronarografii po chirurgické revaskularizaci dříve, při operaci u nich byla častěji použita k revaskularizaci LIMA; rozdíly mezi skupinami však nedosáhly statistické významnosti. Kompletnost chirurgické revaskularizace i počet našitých distálních anastomóz se mezi skupinami nelišily (tabulka 2). Diabetici byli před koronární intervencí statisticky významně více symptomatičtí. Při ambulantní kontrole za 6 měsíců došlo k statisticky významnému zmírnění symptomatologie AP v obou skupinách; významnější symptomatologie přetrvávala u diabetiků i po 6 měsících, rozdíl mezi skupinami však již nebyl statisticky významný (tabulka 3). Primární úspěšnost PCI, dosažený TIMI průtok v intervenované tepně, počet intervenovaných lezí, zastoupení intervencí na nativní cévě, žilním nebo arteriálním štěpu a výskyt komplikací byly srovnatelné mezi skupinami. V diabetické skupině byl méně často při intervenci použit stent, méně často bylo dosaženo při PCI kompletní revaskularizace a častěji byly užity blokátory GP IIb/IIIa; rozdíly mezi skupinami však nedosáhly statistické významnosti (tabulka 4). U 17 pacientů (31,5 %) v diabetické skupině byla intervenována distální anastomóza žilního nebo arteriálního štěpu, ve skupině pacientů bez DM byla distální anastomóza intervenována u 26 pacientů (34,2 %); rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný. Z komplikací jsme zaznamenali spazmy LIMA, vzestup TnT a CK-MB, periprocedurální nonq IM, slow-flow fenomen, rozsáhlou disekci nativní cévy a LIMA, nemožnost zavedení vodiče přes uzávěr nativní cévy i žilního štěpu, nemožnost zavedení vodiče do stenózy LIMA, nemožnost zavedení stentu do stenózy nativní cévy. U jednoho pacienta ve skupině diabetiků jsme při intervenci na poslední zbylé tepně při nízké EF profylakticky použili intraaortální balonkovou kontrapulzaci (IABK). Přesný výčet komplikací v jednotlivých skupinách je uveden v tabulkách 5 a 6. Nikdo z pacientů nezemřel během výkonu ani během hospitalizace, nezaznamenali jsme perforaci intervenované cévy ani Q IM, u žádného z intervenovaných pacientů jsme nemuseli indikovat urgentní reoperaci. Vzestup CK-MB a TnT byl méně častý v dia betické skupině, rozdíl mezi skupinami však nebyl statisticky významný (tabulka 6). Pacienti byli po PCI sledováni ambulantně v šestiměsíčních intervalech (v diabetické skupině průměrně 21,4 měsíce, v nediabetické Tabulka 1. Základní charakteristika skupiny diabetiků a nediabetiků DM (n = 54) non DM (n = 76) statistická významnost muži 46 (85,2 %) 59 (77,6 %) NS* věk (roky) 63,4 ± 7,9 (45 80) 60,6 ± 9,8 (38 78) p = 0,09* EF (%) 51,0 ± 13,4 (19 80) 55,4 ± 13,8 (20 85) p = 0,08* HN (%) 81,5 71,1 NS* HLP (%) 79,6 86,8 NS* Tabulka 2. Kompletnost chirurgické revaskularizace, počet distálních anastomóz, užití LIMA a doba od operace v obou skupinách kompletnost chirurg. revaskularizace (%) 64,8 64,9 NS* dist. anastomózy (n) 2,3 ± 0,9 2,3 ± 0,9 NS** užití LIMA (%) 70,4 59,2 NS* doba od operace (roky) 3,8 ± 3,8 (0,1 15) 4,6 ± 5,2 (0,1 23) NS* doba od operace > 1 rok (roky) 6,7 ± 5,0 7,3 ± 5,3 NS* intervenovaní do 1 roku po operaci (%) 38,9 40,8 NS* ** χ2 test po vyloučení všech pacientů intervenovaných do 1 roku od operace včetně dist. anastomózy počet našitých distálních anastomóz Tabulka 3. Významnost AP v jednotlivých skupinách před a 6 měsíců po intervenci CCS před (stupeň) 3,4 ± 0,6 3,3 ± 0,8 p = 0,04* CCS po 6 měsících (stupeň) 2,0 ± 0,8 1,8 ± 0,8 NS** statist. význ. změny v čase p < 0,001*** p < 0,001*** * Fischerův přesný test ** χ2 test ** Tabulka 4. Základní charakteristiky PCI v jednotlivých skupinách primární úspěš. (%) 94,4 93,4 NS* počet interv. lezí 1,3 ± 0,5 1,4 ± 0,6 NS** interv. na LIMA (%) NS* interv. na AKB (%) NS* interv. na nat. c. (%) NS* TIMI průtok 2,9 ± 0,5 2,9 ± 0,4 NS** užití stentu (%) 61,1 68,4 NS* komplet. revask. (%) 51,9 67,1 p = 0,08** blok. GP IIb/IIIa (%) 3,7 1,3 NS* komplikace (%) 14,8 14,5 NS* ; ** χ2 test; primární úspěš. primární úspěšnost výkonu (angiografická úspěšnost reziduální stenóza < 50 % průměru tepny bez výskytu úmrtí, Q IM nebo urgentní chirurgické revaskularizace během hospitalizace); interv. na LIMA intervence na mammarokoronárním štěpu; interv. na AKB intervence na žilním štěpu; interv. na nat. c. intervence na nativní cévě; komplet. revask. dosažení kompletní revaskularizace; blok. GP IIb/IIIa blokátory GP IIb/IIIa Tabulka 5. Periprocedurální komplikace v jednotlivých skupinách DM (n = 54) non DM (n = 76) disekce nativní cévy (n, %)* 1 (1,8) 1 (1,3) disekce LIMA (n, %) 1 (1,8) 0 spazmy LIMA (n, %) 1 (1,8) 0 slow-flow (n, %)** 1 (1,8) 0 nonq IM (n, %) 1 (1,8) 2 (2,6) neprošel vodič nat. céva (n, %) 2 (3,7) 2 (2,6) neprošel vodič AKB (n, %) 2 (3,7) 0 neprošel vodič LIMA (n, %) 1 (1,8) 0 neprošel stent nat. céva (n, %) 0 1 (1,3) uzávěr bočné větve (n, %) 0 2 (2,6) * horší než C dle NHLBI klasifikace ** vyžadující farmakologickou intervenci (podání blokátorů GP IIb/IIIa, verapamilu a nitrátů) 144 Interv Akut Kardiol 2005;4: Brtko M. PCI u diabetiků po CABG

4 Tabulka 6. Vzestup CK-MB a TnT v jednotlivých skupinách vzestup CK-MB (%) 1,8 2,6 NS* vzestup TnT (%) 7,4 9,2 NS* Tabulka 7. Četnost rekoronarografií a reintervencí ve skupině diabetiků a nediabetiků sledování (měsíce) 21,4 ± 18,2 22,0 ± 25,3 NS* rekoronarografie (%) 53,7 35,5 p = 0,04** reintervence (%) 51,9 26,3 p = 0,01** > 1 reintervence (%) 13 6,6 NS* restenóza (%) - z celého souboru - z rekoronarogr. TVR (%) - z celého souboru - z rekoronarogr. TLR (%) - z celého souboru - z rekoronarogr. 22,2 41,4 25,9 48,3 20,4 37,9 ** χ2 test; z rekoronarogr. z rekoronarografovaných pacientů 9,2 25,9 NS* 11,8 33,3 NS* 6,6 18,5 NS* Tabulka 8. Výskyt sledovaných ukazatelů při ambulantním sledování v jednotlivých skupinách DM (n = 54) non DM (n = 76) úmrtí (n, %)* 1 (1,8) 3 (3,9) akutní IM (n, %)* 3 (5,6) 1 (1,3) recabg (n, %)* 1 (1,8) 1 (1,3) náhr. Mi chl. (n, %)* 0 1 (1,3) renáhr. Ao chl.(n, %)* 0 1 (1,3) PTA a. subcl. (n, %)* 0 1 (1,3) malignita (n, %)* 1 (1,8) 0 NS; akutní IM Q IM, non Q IM; náhr. Mi chl. náhrada mitrální chlopně; renáhr. Ao chl. renáhrada aortální chlopně; PTA a. subcl. perkutánní transluminální angioplastika arteria subclavia skupině průměrně 22 měsíců). Sledovanost v poradně byla 93,9 % v celém souboru; 8 pacientů (6,1 %) se nedostavilo na 1. kontrolu po telefonickém kontaktu bylo zjištěno, že nikdo z nich nezemřel ani neprodělal srdeční příhodu. Ve sledovaném období byla častěji prováděna rekoronarografie a nová PCI ve skupině diabetiků; rozdíly mezi skupinami byly statisticky významné. V diabetické skupině jsme zaznamenali trend k vyššímu výskytu restenózy, trend k častějšímu provádění reintervence na již intervenované tepně (TVR) i na již intervenované lezi (TLR); rozdíly mezi skupinami však nedosáhly statistické významnosti. Diabetici prodělali častěji více než jednu reintervenci ve sledovaném období, rozdíl oproti nediabetikům však nebyl statisticky významný. Ve sledovaném období zemřel 1 pacient v diabetické skupině a 3 pacienti z nediabetické skupiny, všichni na srdeční příhodu, 3 diabetici a 1 nediabetik prodělali akutní IM. V diabetické skupině prodělal 1 pacient recabg, u 1 byl zjištěn karcinom pankreatu. V nediabetické skupině podstoupil 1 pacient recabg, 1 pacient náhradu mitrální chlopně pro ischemickou mitrální insuficienci, 1 pacient renáhradu aortální chlopně pro protézovou endokarditidu a 1 pacient perkutánní transluminální angioplastiku arteria subclavia pro steal syndrom po našití mammarokoronárního štěpu. V tabulce 7 a 8 jsou uvedeny sledované ukazatele v jednotlivých skupinách. 6. Diskuze Incidence DM celosvětově narůstá, v katetrizačních laboratořích se stále častěji vyšetřují a intervenují pacienti, kteří v minulosti prodělali CABG; v současné době je % PCI prováděno právě u této skupiny pacientů. Je tedy zřejmé, že v budoucnu se zvýší i počet intervenovaných diabetiků s anamnézou CABG a že je potřeba této skupině pacientů věnovat náležitou pozornost. Dostupná literární data týkající se této skupiny pacientů jsou zatím nedostatečná. Mathew ve své práci konstatuje, že: optimální léčba pacientů-diabetiků s anamnézou CABG zůstává nejasná (2). 6.1 Velikost souboru a základní charakteristiky podskupin Zařazování pacientů do studie probíhalo ve školním roce a ; do studie byly vzati všichni pacienti, kteří se v uvedenou dobu podrobili PCI a měli v anamnéze CABG. Jelikož jsme chtěli dosáhnout alespoň dvouletého sledování pacientů a v dohledné době zpracovat a publikovat získané výsledky, nebylo možné studii dále prodlužovat a rozšiřovat soubor o další pacienty. Při velmi rychlém rozvoji intervenční kardiologie (DES, distální protekce, atd.) tak byl získán koncizní soubor pacientů, kde v obou podskupinách byli pacienti léčeni srovnatelnými metodami. V naší studii bylo v diabetické skupině větší zastoupení mužů, než u nediabetiků, zaznamenali jsme trend k nižší EF, vyššímu věku a častějšímu výskytu HN u diabetiků; rozdíly mezi skupinami nedosáhly při daném rozsahu souboru statistické významnosti. Thourani a Kip porovnávali soubory diabetiků a nediabetiků při chirurgické a perkutánní intervenci (3, 4). Podobně jako v naší studii i v jejich souborech byli diabetici starší, měli nižší EF a častěji HN, ale v diabetické skupině bylo větší zastoupení žen, což je v souladu s faktem, že s DM se častěji setkáváme u žen. Prací zabývajících se PCI u pacientů po CABG a srovnávajících diabetiky a nediabetiky je v literatuře jen velmi málo. Jednou z rozsáhlejších doposud publikovaných prací je studie Ahmeda (5). Autor porovnával výsledky PCI s implantací stentů do žilních štěpů u 290 diabetiků a 618 nediabetiků. V diabetické skupině bylo menší zastoupení mužů v porovnání s nediabetiky, diabetici měli častěji HN; věk a EF byly srovnatelné mezi skupinami. Jednalo se však o velmi selektovanou populaci pacientů (výkony pouze na žilních štěpech). Mathew porovnával výsledky PCI u 326 diabetiků a 827 nediabetiků; v diabetické skupině bylo menší zastoupení mužů, než u nediabetiků, diabetici měli častěji HN a měli nižší EF (2). O příčině většího zastoupení mužů v diabetické skupině oproti nediabetické skupině v naší studii lze jen spekulovat. Je možné, že muži-diabetici měli rychlejší progresi AS po CABG a přicházeli tudíž k rekoronarografii dříve, než ženy-diabetičky. 6.2 Primární chirurgická revaskularizace, časnost následné PCI Pouze necelé 2/3 pacientů v obou skupinách byly kompletně chirurgicky revaskularizovány s průměrným počtem distálních anastomóz 2,3 (NS). U diabetiků byl zaznamenán trend k častějšímu použití LIMA k revaskularizaci a k časnější perkutánní intervenci i po vyloučení pacientů do jednoho roku po operaci. Asi 40% pacientů bylo intervenováno do jednoho roku po operaci; důvody k časné intervenci byly tři: 1. v případě nekompletní revaskularizace byla intervenována zbylá tepna, pakliže byla zdrojem klinických potíží (AP) PŮVODNÍ PRÁCE Brtko M. PCI u diabetiků po CABG Interv Akut Kardiol 2005;4:

5 PŮVODNÍ PRÁCE 2. v případě okluze štěpu byla intervenovaná nativní tepna zásobující příslušné povodí 3. při stenóze v distální anastomóze štěpu bylo intervenováno toto místo. Zdá se, že obzvláště pro diabetika je kompletní revaskularizace zcela zásadní. Mathew zjistil, že diabetici s úplnou revaskularizací mají srovnatelnou mortalitu s nediabetiky; v jiné studii byla nekompletní revaskularizace u diabetiků nejsilnějším nezávislým prediktorem mortality při následném sledování (2, 6). V práci Bella měla kompletní chirurgická revaskularizace pozitivní efekt na dlouhodobou prognózu pouze u vysoce rizikových pacientů s těžkou AP a výrazně sníženou EF (7). Argumentem proti úplné revaskularizaci může být fakt, že obzvláště žilní štěpy do povodí marginálního řečiště nebo na periferii pravé koronární tepny (ACD arteria coronaria dextra) se velice časně uzavírají (8). Studie BARI prokázala, že diabetici po CABG mají lepší přežití, než po PCI, ale pouze v případě, že je k revaskularizaci použita LIMA (9, 10, 11). To byl zřejmě jeden z důvodů častějšího užití LIMA u diabetiků. Druhým důvodem k častějšímu použití LIMA je zřejmě časový faktor, kdy většina diabetiků byla operována v druhé polovině devadesátých let, kdy již bylo použití LIMA k revaskularizaci zcela standardní. 6.3 Symptomatologie pacientů Diabetici s ICHS přicházejí méně často s AP, než nediabetici; námahová dušnost je u nich často jediným symptomem ICHS (12). Diabetici s námahovou dušností pak mají 3x více klinických příhod při sledování v časovém horizontu 2 let (13). V naší studii byli diabetici více symptomatičtí před PCI (p=0,04) i 6 měsíců po ní (NS). V obou skupinách pak došlo při ambulantní kontrole za 6 měsíců k výraznému zmírnění symptomatologie; rozdíly v čase byly v obou skupinách statisticky významné. Pacienti po CABG jsou více poučeni o vlastní ICHS i o jejích symptomech, a proto si více všímají možných projevů ICHS a ty potom zmiňují při ambulantních kontrolách. Významnější symptomatologie u diabetiků před i po PCI může svědčit o pokročilosti AS změn u této skupiny pacientů, zmírnění symptomatologie v obou skupinách pak svědčí o efektivitě provedené PCI. 6.4 PCI v jednotlivých skupinách Primární úspěšnost PCI byla srovnatelná mezi skupinami a byla o něco nižší, než je udáváno při PCI na nativních cévách. Vysvětlení lze hledat ve spektru intervenovaných lezí. Do studie byli zařazeni i pacienti s okluzí nativní cévy nebo štěpu a je známo, že při rekanalizaci je dosahováno nižší úspěšnosti PCI než při intervenci na průchodné tepně nebo štěpu. Počet intervenovaných lezí, dosažený TIMI průtok, zastoupení intervencí na nativní cévě, žilním nebo arteriálním štěpu byly srovnatelné mezi skupinami. V diabetické skupině byl méně často použit při PCI stent a častěji byly použity blokátory GP IIb/IIIa, rozdíly mezi skupinami však nebyly statisticky významné. Poměrně nízké použití stentů v obou skupinách lze vysvětlit častou intervencí v distální anastomóze štěpu do 1 roku po operaci (cca 30 % intervencí), kdy je možné provést prostou balonkovou plastiku s dobrým aktuálním i dlouhodobým výsledkem (14, 15). Nízkou frekvenci použití blokátorů GP IIb/IIIa lze vysvětlit jednak finanční náročností těchto produktů, jednak faktem, že dlouhodobý efekt těchto léků je u studované populace sporný. Z metaanalýzy studií EPIC, EPILOG a EPISTENT vyplývá, že při podání abciximabu během PCI klesla jednoletá mortalita diabetiků z 4,5 % na 2,5 % (p=0,03); nejvýznamnější pokles mortality byl pak zaznamenán u diabetiků, u nichž byla provedena intervence na více cévách z 7,7 % na 0,9 % (p=0,02) (16). V retrospektivní analýze Mayo kliniky vedlo sice podání abciximabu u diabetiků k poklesu 30-ti denní mortality a re-ptca z 3 % na 0,6 % a z 1,1 % na 0 % (obojí p=0,03), podání abciximabu však nemělo žádný vliv na výskyt klinických příhod při jednoletém sledování (úmrtí, IM, CABG, reptca) (17). Ve studii EPIC bylo intervenováno 101 pacientů pro stenózu žilního štěpu. Bylo pozorováno signifikantní snížení výskytu distální embolizace a trend ke snížení výskytu nonq-infarktu myokardu. Tento příznivý efekt se ale neprojevil ve výskytu sledovaných primárních ukazatelů studie (úmrtí, IM, nutnost následné revaskularizace) ve 30 dnech a 6 měsících následného sledování (18). V diabetické skupině byl zřetelný trend k méně časté kompletní revaskularizaci při PCI. Diabetici mají většinou difuzní postižení koronárních tepen, léze u nich bývají distálněji a referenční průměr tepen bývá menší, než u nediabetiků; řada takovýchto lézí pak není indikována k PCI. 6.5 Periprocedurální komplikace Výskyt komplikací byl srovnatelný v obou skupinách. V naprosté většině se jednalo o malé komplikace. Nikdo z pacientů nezemřel během výkonu ani během hospitalizace, nezaznamenali jsme perforaci intervenované cévy, Q IM ani urgentní CABG. Zvýšení CK- -MB jsme pozorovali u malého procenta pacientů, zvýšení TnT u 7 a 9 % pacientů, avšak bez klinických konsekvencí. Vysvětlením je menší rizikovost sledovaných pacientů (do studie nebyli zařazeni pacienti s akutním IM a s ACS) i poměrně snadná proveditelnost PCI se současně používaným instrumentariem i při výkonech na žilních nebo arteriálních štěpech. Výskyt minimální myokardiální léze a non-q IM by bylo patrně možné snížit použitím některé z pomůcek k prevenci distální embolizace. Efektivita distální protekce byla prokázána při intervencích na žilních štěpech (19, 20), při intervencích na nativním koronárním řečišti je její efekt zatím sporný. 6.6 Rekoronarografie a reintervence Při průměrném sledování pacientů 21 a 22 měsíců byla častěji provedena rekoronarografie a perkutánní reintervence u diabetiků. U diabetiků byl zřetelný trend k vyššímu výskytu klinické restenózy, ale vzhledem k rozsahu souboru nedosáhl statistické významnosti. Vyšší výskyt restenóz u diabetiků je vysvětlován menším průměrem intervenovaných tepen u této skupiny pacientů a zvýšenou neointimální proliferací; stenty snížily výskyt restenózy, ale méně výrazně, než u nediabetiků (21, 22). Zásadní průlom do problematiky restenózy přinesly DES, i když neeliminovaly restenózu úplně, obzvláště u diabetiků léčených inzulinem (23, 24). Doposud je k dispozici jen málo dat o implantaci DES do žilních nebo arteriálních štěpů a nelze se tedy vyslovit o jejich efektu v této lokalizaci. Téměř u poloviny diabetiků následovala po rekoronarografii intervence na již intervenované tepně TVR (u nediabetiků u 1/3), u více jak 1/3 diabetiků následovala po rekoronarografii intervence již intervenované léze TLR (u nediabetiků u necelé 1/5). U diabetiků tedy kromě vyššího výskytu restenóz nacházíme i rychlejší progresi AS změn na intervenované tepně mimo původně intervenované místo, jak bylo prokázáno i v jiných studiích (25, 26). Na větším výskytu rekoronarografií a následných reintrevencí u diabetiků se podílí i menší podíl kompletních revaskularizací při primární PCI u těchto pacientů. 6.7 Ambulantní sledování Studie nebyla koncipována jako mortalitní. Ve sledovaném období téměř 2 roků nebyl rozdíl ve výskytu úmrtí nebo akutního IM mezi skupinami. Reoperace pro ICHS se vyskytla v malém procentu případů, rovněž tak malé procento pacientů prodělalo jinou kardiochirurgickou operaci (náhradu mitrální chlopně, renáhradu aortální chlopně) nebo perkutánní výkon na periferním cévním řečišti. Nízký byl výskyt malignit. Nízký výskyt klinických příhod lze vysvětlit pečlivým sledováním pacientů, kdy v případě zhoršení anginózních potíží byla indikována rekoronarografie a případně reintervence. Pacienti byli také důsledně léčeni 146 Interv Akut Kardiol 2005;4: Brtko M. PCI u diabetiků po CABG

6 betablokátory, ACE inhibitory, antiagregancii a statiny. Do nízkého počtu klinických příhod se mohla promítnout i poměrně vysoká primární úspěšnost PCI v obou skupinách. V neposlední řadě ve výskytu klinických příhod hrála roli doba sledování. Je pravděpodobné, že v delším časovém úseku od PCI bude klinických příhod přibývat. Literatura 1. Gabir MM, Hanson RL, Dabelea D, et al. The 1997 American Diabetes Association and 1999 World Health Organization criteria for hyperglycemia in the diagnosis and prediction of diabetes. Diabetes Care 2000; 23: Mathew V, Wilson SH, Barsness GW, Frye RL, Lennon R, Holmes DR. Comparative outcomes of percutaneous coronary interventions in diabetics vs non-diabetics with prior coronary artery bypass grafting. Eur Heart J 2002; 23: Kip KE, Faxon DP, Detre KM, Yeh W, Kelsey SF, Currier JW, for the Investigators of the NHLBI PTCA Registry. Coronary angioplasty in diabetic patients. The National Heart, Lung, and Blood Institute Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty Registry. Circulation 1996; 94: Thourani VH, Weintraub WS, Stein B, et al. Influence of diabetes mellitus on early and late outcome after coronary artery bypass gtafting. Ann Thorac Surg 1999; 67: Ahmed JM, Hong MK, Mehran R, et al. Influence of diabetes mellitus on early and late clinical outcomes in saphenous vein graft stenting. J Am Coll Cardiol 2000; 36: Nikolsky E, Gruberg L, Patil CV, et al. Percutaneous coronary interventions in diabetic patients: Is complete revascularization important? J Invas Cardiol 2004; 16: Bell MR, Gersh BJ, Schaff HV, et al. Effect of completeness of revascuvalrization on long-term outcome of patients with three-vessel disease undergoing coronary artery bypass surgery. A report from the Coronary Artery Surgary Study (CASS) Registry. Circulation 1992; 86: Widimský P, Straka Z, Stros P, et al. One-year coronary bypass graft patency. A randomized comparison between off-pump and on-pump surgery angiographic results of the PRAGUE-4 trial. Circulation 2004; 110: The BARI Investigators. Comparison of coronary bypass surgery with angioplasty in patients with multivessel disease. N Engl J Med 1996; 335: The BARI Investigators. Influence of diabetes on 5-year mortality and morbidity in a randomized trial comparing CABG and PTCA in patients with multivessel disease: the Bypass Angioplasty Revascularization Investigation (BARI). Circulation 1997; 96: The BARI Investigators. Seven-year outcome in the Bypass Angioplasty Revascularization Investigation (BARI) by treatment and diabetic status. J Am Coll Cardiol 2000; 35: Weiner DA, Ryan TJ, Parsons L, et al. Significance of silent myocardial ischemia during exercise testing in patients with diabetes mellitus: a report from the Coronary Artery Surgery Study (CASS) Registry. Am J Cardiol 1991; 68: Zellweger MJ, Hachamovitch R, Kang X, et al. Prognostic relevance of symptoms versus objective evidence of coronary artery disease in diabetic patients. Eur Heart J 2004; 25: Závěry Diabetici po chirurgické revaskularizaci myokardu, u kterých je prováděna PCI pro rekurenci AP, mají horší vstupní rizikový profil, přicházejí k intervenci v kratším časovém úseku po operaci a jsou více symptomatičtí, než nediabetici. Primární úspěšnost PCI a výskyt periprocedurálních komplikací je srovnatelný mezi diabetiky a nediabetiky, u diabetiků je méně často dosaženo při PCI kompletní revaskularizace. Při dvouletém sledování je u diabetiků častěji prováděna rekoronarografie a reintervence, je u nich zřetelný trend k vyššímu výskytu klinické restenózy. Výskyt klinických příhod je ve sledovaném období srovnatelný mezi skupinami. 14. Brtko M. Percutaneous coronary interventions on venous and arterial bypasses. CARDIO : R Brtko M, Polanský P, Šťásek J, Černohorský D, Červinka P, Bis J. Perkutánní koronární intervence u pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu. Porovnání diabetiků a nediabetiků. CARDIO : A Bhatt DL, Marso SP, Lincoff AM, Wolski KE, Ellis SG, Topol EJ. Abciximab reduces mortality in diabetics following percutaneous coronary intervention. J Am Coll Cardiol 2000; 35: Velianou JL, Mathew V, Wilson SH, Barsness GW, Grill DE, Holmes DR, Jr. Effect of abciximab on late adverse events in patients with diabetes mellitus undergoing stent implantation. Am J Cardiol 2000; 86: Mak KH, Challapalli R, Eisenberg MJ, Anderson KM, Califf RM, Topol EJ. Effect of platelet glycoprotein IIb/IIIa receptor inhibition on distal embolization during percutaneous revaskularization of aortocoronary saphenous vein grafts. Am J Cardiol 1997; 80: Carlino M, De Gregorio J, Di Mario C, et al. Prevention of distal embolization during saphenous vein graft lesion angioplasty. Circulation 1999; 99: Grube E, Gerckens U, Yeung AC, et al. Prevention of distal embolization during coronary angioplasty in saphenous vein grafts and native vessels using porous filter protection. Circulation 2001; 104: Takagi T, Akasaha T, Yamamuro A, et al. Impact of insulin resistance on neointimal proliferation after coronary stent implantation. Intravascular ultrasound studies. J Diabetes and Its Complications 2002; 16: Kamishirado H, Inoue T, Sakuma M, et al. The influence of diabetes mellitus on late clinical outcomes following coronary stent implantation. Intern J Cardiol 2002; 84: Abizaid A, Costa MA, Blanchard D, et al. on behalf of the RAVEL Investigators. Sirolimus-eluting stents inhibit neointimal hyperplasia in diabetic patients. Insights from the RAVEL trial. Eur Heart J 2004; 25: Moussa I, Leon MB, Baim DS, et al. Impact of sirolimus-eluting stents on outcome in diabetic patients. A SIRIUS (SIRolImUS-coated Bx Velocity balloon-expandable stent in the treatment of patients with de novo coronary artery lesions) substudy. Circulation 2004; 109: Rozenman Y, Sapoznikov D, Gotsman MS. Resrenosis and progression of coronary disease after balloon angioplasty in patients with diabetes mellitus. Clin Cardiol 2000; 23: Alderman EL, Corley SD, Fisher LD, et al. Five-year angiographic follow-up of factors associated with progression of coronary artery disease in the Coronary Artery Surgery Study (CASS). J Am Coll Cardiol 1993; 22: PŮVODNÍ PRÁCE Brtko M. PCI u diabetiků po CABG Interv Akut Kardiol 2005;4:

Primární PCI ve věku 70 let a více hospitalizační výsledky

Primární PCI ve věku 70 let a více hospitalizační výsledky Primární PCI ve věku 70 let a více hospitalizační výsledky Petr Kala, Martin Poloczek, Petr Neugebauer, Otakar Boček, Petr Jeřábek, Miroslav Vytiska, Jiří Pařenica, Tomáš Brychta Interní kardiologická

Více

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS D. Krajíčková 1, A. Krajina 2, M. Lojík 2, M. Mulačová 1 1 Neurologická a 2 Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Intrakraniální aterosklerotické

Více

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Symposium ČTS Zařazování na čekací listinu k transplantaci ledviny Praha 26.10.2005 Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Ondřej Viklický Klinika nefrologie,

Více

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie

Více

FN Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Článek přijat redakcí: 12. 11. 2004

FN Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Článek přijat redakcí: 12. 11. 2004 KOMPLIKOVANÉ KORONÁRNÍ INTERVENCE. KDY JEŠTĚ? KDY JIŽ NE? Josef Šťásek, Dušan Černohorský, Josef Bis, Miroslav Brtko, Pavel Polanský, Jan Vojáček Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové,

Více

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno epidemiologie NZO, přednemocniční mortalita doporučené postupy - post-cardiac arrest care diagnostika AKS po KPR v podmínkách přednemocniční

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011. Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2011

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011. Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24. 8. 2012 39 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011 Activity in the field of diabetology, care

Více

Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika)

Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika) Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika) INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA (ZÁKONNÉHO ZÁSTUPCE) S POSKYTNUTÍM

Více

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k 12.5.2015:

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k 12.5.2015: Age related MAcular DEgeneration And MAcular Diabetic Edema USed in Patients treated with anti-vegf treatment in the Czech Republic Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k 12.5.2015: Hodnocení

Více

Fitness for anaesthesia

Fitness for anaesthesia Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity

Více

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Akutní formy ischemické choroby srdeční Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Ischemická choroba srdeční Akutní (nestabilní) formy nestabilní angina pectoris akutní infarkt myokardu s vývojem

Více

Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa

Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa D A V I D Z E M Á N E K K A R D I O L O G I C K Á K L I N I K A 2. L F U K A F N M O T O L P R A H A ICHS ICHS (ischemická choroba srdeční) Klinický

Více

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření základní principy doporučené postupy u vybraných diagnóz Oddělení neinvazivní kardiologie - Klinika kardiologie IKEM Únor 2009 Jednoznačné indikace : nový pacient Kliniky kardiologie ( Kardiocentra ) (akutní

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27. 5. 2010 23 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2012. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2012

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2012. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2012 NRKI Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2012 Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2012 AUTORSKÝ KOLEKTIV: Želízko M., Vojáček J., Kala P., Mates M., Holub

Více

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC Dorňák T. 1, Herzig R. 1, Školoudík D. 1,2, Šaňák D. 1, Kuliha M. 1,2, Roubec M. 2, Köcher M. 3, Procházka V. 4, Král M. 1, Veverka T. 1, Bártková A. 1, Hluštík P. 1, Zapletalová J. 5, Heřman M. 3, Kaňovský

Více

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Organizace péče o nemocné s chronickým srdečním selháním. Praktický lékař Ambulance pro srdeční selhání, domácí péče

Více

Blue toe syndrom. MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN v Olomouci

Blue toe syndrom. MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN v Olomouci Blue toe syndrom MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF UP a FZV UP Reg.

Více

ICHS 29.3.2011 ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

ICHS 29.3.2011 ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu ICHS Nejčastější příčina mortality dospělé populace, více než ½ všech hospitalizovaných na interních odděleních ICHS Ischemie myokardu - klidová, nebo při zvýšených nárocích na dodávku kyslíku, vznikající

Více

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Miroslav Solař Oddělení akutní kardiologie I. interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Chronická arteriální hypertenze Hypertenze u akutních

Více

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Co je to ambulantní katetrizace? Jednodenní vyšetření a ošetření bez hospitalizace

Více

Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby?

Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby? Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby? D. Krajíčková 1, A. Krajina 2, M. Lojík 2 1 Neurologická a 2 Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Historie rekanalizační léčby

Více

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti Urbánek L., Kratochvílová J., Žák J. I. chirurgická klinika Oddělení hygieny a epidemiologie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Klostridiová kolitida

Více

E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové

E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové 1 E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové Management AS stenózy extrakraniální karotidy - ACCH/AHA guidelines 2011 1. Diagnostika 2. Primární prevence icmp

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 7. 2008 31 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Diagnosika a léčba perioperačního IM podle Univerzální definice 2012

Diagnosika a léčba perioperačního IM podle Univerzální definice 2012 Diagnosika a léčba perioperačního IM podle Univerzální definice 2012 Tomáš Janota 3. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1.LF UK, Praha 1 Univerzální definice IM (2007/2012) IM = myokardiální

Více

Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech

Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech J. Hyánková Svobodová, J. Kléma, D. Hačkajlo Klíčová slova kardiochirurgické výkony dlouhodobé sledování follow up dotazník dotazník kvality

Více

Implantace balonem nesené chlopně Edwards Sapien u nemocných s aortální stenózou

Implantace balonem nesené chlopně Edwards Sapien u nemocných s aortální stenózou 100 Implantace balonem nesené chlopně Edwards Sapien u nemocných s aortální stenózou Josef Šťásek 1, Josef Bis 1, Jan Vojáček 1, Jan Vojáček 2, Miroslav Brtko 2, Pavel Polanský 2, Martin Vejběra 3, Jan

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe? Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe? Tomáš Janota Kardio JIP 3. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. LF UK, Praha Akutní koronární syndromy Kardiovaskulární onemocnění

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc. Tranzitorní ischemická ataka pohled neurologické sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Bc. Kamila Carbolová Cévní mozková příhoda 2. - 3. místo v počtu č úmrtí (umírá 12 35% CMP) 1. místo

Více

Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření

Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření Jan VOJÁČEK Předpoklady pro provádění koronarografické angiografie Podmínkou pro získání funkční odbornosti pro invazivní kardio-logii je atestace

Více

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS.

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS. Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS. J.Bednařík 1, 2, M.Škorňa 1, J.Kuchyňka 3, R.Mazanec

Více

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM 18.12.2012 ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM 18.12.2012 ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE Charakteristika onemocnění AIM Akutní infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční.

Více

ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA IZOLOVANÝCH STENÓZ A KRÁTKÝCH UZÁVĚRŮ SUBRENÁLNÍ ABDOMINÁLNÍ AORTY DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY

ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA IZOLOVANÝCH STENÓZ A KRÁTKÝCH UZÁVĚRŮ SUBRENÁLNÍ ABDOMINÁLNÍ AORTY DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA IZOLOVANÝCH STENÓZ A KRÁTKÝCH UZÁVĚRŮ SUBRENÁLNÍ ABDOMINÁLNÍ AORTY DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY ENDOVASCULAR TREATMENT OF ISOLATED STENOSES AND SHORT OCCLUSIONS OF INFRARENAL AORTA LONG TERM

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS EPOSS výsledky interim analýzy Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS K čemu slouží interim analýza Jde o testování primární hypotézy v průběhu projektu Testování souboru stran interní validity

Více

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2011. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2011

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2011. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2011 NRKI Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2011 Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2011 AUTORSKÝ KOLEKTIV: Želízko M., Vojáček J., Kala P., Mates M., Holub

Více

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Epidemiologie srdečního selhání v ČR 250 000 pacientů s CHSS 125 000 pacientů se systolickou

Více

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM MUDr. Hana Skalická, CSc. NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE zásady odhadu perioperačního rizika klinické rizikové faktory závažnost výkonu zohlednění

Více

Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové

Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové Prevalence asymptomatické stenózy Prevalence asymptomatické stenózy (AS) > 70 % v populaci

Více

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Institut pro zdravotní ekonomiku a technology

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 1 3 MUDr. Antonín Mandovec

Více

ZA OBSAHOVOU STRÁNKU ODPOVÍDAJÍ AUTOŘI

ZA OBSAHOVOU STRÁNKU ODPOVÍDAJÍ AUTOŘI XVII. WORKSHOP INTERVENČNÍ KARDIOLOGIE, 6. 7. 4. 007, HRADEC KRÁLOVÉ ZA OBSAHOVOU STRÁNKU ODPOVÍDAJÍ AUTOŘI LEVÝ RADIÁLNÍ PŘÍSTUP U KORONÁRNÍCH INTERVENCÍ VČETNĚ AKUTNÍCH Bernat I., Škvařilová M., Paďour

Více

Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP. Karel Mědílek

Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP. Karel Mědílek Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP Karel Mědílek ? paní M.R., 53 let úřednice, 78 kg, 168 cm, 20 let 10 cigaret/den, chol 6,1 mmol/l, LDL 2,6 mmol/l otec zemřel v 71 letech

Více

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 9 15.7.2004 Diabetologie - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Podkladem pro zpracování dat

Více

Srdeční troponiny - klinické poznámky

Srdeční troponiny - klinické poznámky Srdeční troponiny - klinické poznámky Jiří Kettner Kardiologická klinika, IKEM Praha On-line videokonference pořádána Centrem pro edukaci a výzkum Abbott Klinická praxe symptomy ischemie a EKG změny 1

Více

PERCUTANEOUS INTERVENTION IN VASCULAR COMPLICATIONS AFTER ORTHOTOPIC LIVER TRANSPLANTATION OUR MID-TERM RESULTS

PERCUTANEOUS INTERVENTION IN VASCULAR COMPLICATIONS AFTER ORTHOTOPIC LIVER TRANSPLANTATION OUR MID-TERM RESULTS Perkutánní léčba cévních komplikací po ortotopické transplantaci jater naše střednědobé výsledky PERCUTANEOUS INTERVENTION IN VASCULAR COMPLICATIONS AFTER ORTHOTOPIC LIVER TRANSPLANTATION OUR MID-TERM

Více

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - AKUTNÍ INFRAKT MYOKARDU (AIM)

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - AKUTNÍ INFRAKT MYOKARDU (AIM) Inclusion Definice Akutní infarkt myokardu (AIM) Telemedicína SBĚR DAT STUDIE DUQUE - AKUTNÍ INFRAKT MYOKARDU (AIM) Akutní infarkt myokardu (AIM) lze definovat z několika různých perspektiv dle charakteristik

Více

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast Léčba hypertenze fixními kombinacemi MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast Doporučení pro cílové hodnoty TK ESH/ESC* a JNC 7** doporučuje tyto cílové hodnoty :

Více

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Markery srdeční dysfunkce v sepsi Markery srdeční dysfunkce v sepsi MUDr. Pavel Malina MUDr. Janka Franeková, Ph. D. Oddělení klinické biochemie Interní oddělení Nemocnice Písek, a.s. Pracoviště laboratorních metod IKEM Praha Colours of

Více

Riziko ionizujícího záření na kardiointervenčním pracovišti. M.Erbrt Kardiologie na Bulovce Praha

Riziko ionizujícího záření na kardiointervenčním pracovišti. M.Erbrt Kardiologie na Bulovce Praha Riziko ionizujícího záření na kardiointervenčním pracovišti M.Erbrt Kardiologie na Bulovce Praha Metody používané na kardiointervenčním pracovišti 1. Metody diagnostické: - koronární angiografie (SKG)

Více

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI Inclusion Definice Zlomenina krčku SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI Diagnostická kritéria Pacient ve věku 65 let a více + splňující následující tři diagnostická kritéria:

Více

XXVI. Interaktivní Workshop ČAIK 11. - 13. dubna 2016, Hotel International, Brno

XXVI. Interaktivní Workshop ČAIK 11. - 13. dubna 2016, Hotel International, Brno XXVI. Interaktivní Workshop ČAIK 11. - 13. dubna 2016, Hotel International, Brno Organizovaný ČAIK a FN Brno - Bohunice ve spolupráci s FN u sv. Anny v Brně a Kardiocentrem Nemocnice Podlesí v Třinci.

Více

Bradykardizující léky v léčbě srdečního selhání

Bradykardizující léky v léčbě srdečního selhání GUIDELINES ČKS a ESC CHRONICKÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ Bradykardizující léky v léčbě srdečního selhání Jaromír Hradec Postgraduální kurz Vše, co potřebuji vědět o srdečním selhání a transplantaci srdce před kardiologickou

Více

17. symposium PS Chlopenní a vrozené srdeční vady v dospělosti ČKS. "Pořádáno při příležitosti 70. výročí zahájení výuky medicíny v Hradci Králové".

17. symposium PS Chlopenní a vrozené srdeční vady v dospělosti ČKS. Pořádáno při příležitosti 70. výročí zahájení výuky medicíny v Hradci Králové. 17. symposium PS Chlopenní a vrozené srdeční vady v dospělosti ČKS "Pořádáno při příležitosti 70. výročí zahájení výuky medicíny v Hradci Králové". Program Čtvrtek 26.2. 2015 9.00-9.05 hod. Zahájení K.

Více

Současná léčba akutní mozkové ischémie rekanalizační léčba. D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Současná léčba akutní mozkové ischémie rekanalizační léčba. D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Současná léčba akutní mozkové ischémie rekanalizační léčba D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Akutní mozková ischémie Akutní mozková ischémie je v naprosté většině výsledkem tromboembolické

Více

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov Přínos intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Zdeněk k Papík Jiří Petera, Josef Dvořák Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov lové

Více

Revaskularizace myokardu

Revaskularizace myokardu DOPORUČENÍ PRO Doporučené postupy vycházejí ze soudobých poznatků lékařské vědy a považují se za postupy lege artis. Jde však o doporučení, nikoli předpisy, proto je nutný individuální přístup ke každému

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 12 5.10.2005 Diabetologie - činnost oboru v Karlovarském kraji v roce 2004 Diabetology

Více

I. Bernat Direktní stenting u akutního infarktu myokardu... 5. I. Bernat Krvácivá a trombotická komplikace primární PCI... 5

I. Bernat Direktní stenting u akutního infarktu myokardu... 5. I. Bernat Krvácivá a trombotická komplikace primární PCI... 5 OBSAH F. Bednář, P. Widimský, P. Třeštík, P. Povolný, D. Vencour, M. Patočková, O. Čermák, R. Sís, V. Šmejkalová and physicians participating on PRAGUE-1 study PRAGUE-1 study myocardial infarction registry.........................................................................................

Více

Arteriální hypertenze

Arteriální hypertenze Arteriální hypertenze K. Horký II. interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Praha Přednáška pro studenty medicíny 2010 Definice arteriální hypertenze Setrvalé zvýšení TK nad hraniční hodnoty

Více

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., Mráček M., Levý M. Chirurgická klinika 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze přednosta Doc. MUDr. V. Visokai,

Více

Úloha C-reaktivního proteinu v aterogenezi studie JUPITER z jiného pohledu

Úloha C-reaktivního proteinu v aterogenezi studie JUPITER z jiného pohledu Úloha C-reaktivního proteinu v aterogenezi studie JUPITER z jiného pohledu Jaroslav Racek Ústav klinickébiochemie a hematologie LF UK a FN Plzeň Model molekuly CRP C-reaktivní protein (CRP) Patří mezi

Více

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze Diagnostika chronické ICHS Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze Chronická ICHS Stabilní AP Vazospastická AP Němá ischemie Koronární syndrom X Ischemická dysfunkce LK Arytmická forma ICHS Chronická ICHS

Více

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Perioperační péče o nemocné s diabetem Perioperační péče o nemocné s diabetem Michal Anděl, Antonín Kratochvíl, Elena Šilhová Centrum výzkumu diabetu, metabolismu a výživy a 2. interní klinika 3. lékařská fakulta UK Praha, 16. listopadu 2013

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 29. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Pardubickém kraji v roce

Více

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012. Activity of general practitioners for adults in 2012

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012. Activity of general practitioners for adults in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 7. 2013 22 Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012 Activity of general practitioners for adults in 2012

Více

Standardní katalog NSUZS

Standardní katalog NSUZS Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,

Více

Krtička M,, Petráš M, Ira D, Nekuda V, 1 Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno, LF MU

Krtička M,, Petráš M, Ira D, Nekuda V, 1 Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno, LF MU Krtička M,, Petráš M, Ira D, Nekuda V, 1 Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno, LF MU Porovnání 2 metod léčby úrazového měkotkáňového defektu v rámci otevřené zlomeniny u skupiny pacientů primárně léčených

Více

XVII. WORKSHOP. INTERVENâNÍ KARDIOLOGIE

XVII. WORKSHOP. INTERVENâNÍ KARDIOLOGIE XVII. WORKSHOP INTERVENâNÍ KARDIOLOGIE ve spolupráci s UNIVERZITOU KARLOVOU V PRAZE, LÉKA SKOU FAKULTOU V HRADCI KRÁLOVÉ a FAKULTNÍ NEMOCNICÍ HRADEC KRÁLOVÉ pod zá titou PS INTERVENâNÍ KARDIOLOGIE âks

Více

Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.

Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv. Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.anny Prahové hodnoty TK pro definici hypertenze (mm Hg) TK ve zdrav. zařízení

Více

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu Krčová V., Vlachová I.*, Slavík L., Hluší A., Novák P., Bártková A.*, Hemato-onkologická onkologická klinika FN Olomouc * Neurologická klinika FN Olomouc

Více

Ischemická choroba srdeční u pacientů s průduškovým astmatem

Ischemická choroba srdeční u pacientů s průduškovým astmatem Ischemická choroba srdeční u pacientů s průduškovým astmatem The Patient with Ischemic Heart Disease and Bronchial Asthma Tomáš Sýkora Alergologie-Vnitřní lékařství, Pardubice Souhrn Jsou rozebrány diagnostické

Více

Seznam autorů a spoluautorů

Seznam autorů a spoluautorů Seznam autorů a spoluautorů doc. MUDr. Jiři Ceral, Ph.D. I. interní kardioangiologická klinika FN a LF v Hradci Králové prof. MUDr. Renata Cífková, CSc. Centrum kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 30. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Královéhradeckém kraji

Více

Pacient s cévní mozkovou příhodou Perioperační optimalizace rizikových pacientů

Pacient s cévní mozkovou příhodou Perioperační optimalizace rizikových pacientů Pacient s cévní mozkovou příhodou Perioperační optimalizace rizikových pacientů Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v

Více

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus MUDr. Pavel Frňka Praha, 18.2.2015 Zlepšení péče? Asi se shodneme, že zlepšení péče je zvýšení její kvality Kvalita = splněná očekávání, kladená

Více

FN Olomouc. Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc NEUROLOGICKÁ KLINIKA FN A LF UP OLOMOUC

FN Olomouc. Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc NEUROLOGICKÁ KLINIKA FN A LF UP OLOMOUC Možnosti akutní terapie icmp ve FN Olomouc Michal Král, Daniel Šaňák Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc Cévní mozková příhoda Stále vážný medicínský a socioekonomický problém - celosvětově

Více

CHIRURGICKÁ LÉČBA CHLOPENNÍCH VAD

CHIRURGICKÁ LÉČBA CHLOPENNÍCH VAD Štěpán ČERNÝ Kardiochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce Praha Funkce srdečních chlopní 1923 Cuttler zavřená mitrální komisurotomie 1952 Hufnagel - kuličková protéza do DA 1953 Gibbon - mimotělní oběh

Více

Doporučení pro přípravu kardiaka k nekardiální operaci

Doporučení pro přípravu kardiaka k nekardiální operaci Doporučení pro přípravu kardiaka k nekardiální operaci Jan BRUTHANS, Hana SKALICKÁ Úvod Operační výkony představují výraznou zátěž organismu. Jsou spojeny s rizikem ischemie myokardu a tkání v důsledku

Více

Registr Herceptin Karcinom prsu

Registr Herceptin Karcinom prsu I. Primární diagnostika Registr Herceptin Karcinom prsu Vstupní parametry Rok narození Věk Kód zdravotní pojišťovny (výběr) o 111 o 201 o 205 o 207 o 209 o 211 o 213 o 217 o 222 Datum stanovení diagnózy

Více

TARCEVA klinický registr

TARCEVA klinický registr TARCEVA klinický registr Karcinom pankreatu Stav k datu 10. 4. 2011 Registr Tarceva je podporován výzkumným ý grantem firmy Roche. Česká onkologická společnost Institut biostatistiky a analýz Stav registru

Více

Využití systému Impella 2,5 u vysoce rizikové perkutánní koronární intervence

Využití systému Impella 2,5 u vysoce rizikové perkutánní koronární intervence 122 Využití systému Impella 2,5 u vysoce rizikové perkutánní koronární intervence Jan Pešek 1, Ivo Bernat 1, Jiří Koza 1, Michal Šmíd 1, Jakub Čech 1, Vratislav Pechman 1, Milan Hromádka 1, Jiří Široký

Více

Problema)ka péče o akutní CMP

Problema)ka péče o akutní CMP Problema)ka péče o akutní CMP 17.12. 2012 MUDr. Lukáš Klečka Systém péče o akutní CMP Přednemocniční péče Příjem do cílové nemocnice Akutní ošetření a perakutní péče Lůžková péče Následná péče Přednemocniční

Více

Role dobutaminové echokardiografie v diagnostice ICHS (aneb DSE jak, kdy a proč) Karel Mědílek

Role dobutaminové echokardiografie v diagnostice ICHS (aneb DSE jak, kdy a proč) Karel Mědílek Role dobutaminové echokardiografie v diagnostice ICHS (aneb DSE jak, kdy a proč) Karel Mědílek paní M.R., 53 let úřednice, 78 kg, 168 cm, 20 let 10 cigaret/den, chol 7,1 mmol/l, LDL 4,2 mmol/l otec IM

Více

AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Akutní koronární syndrom Forma ICHS = nestabilizovaná forma Zahrnuje: Nestabilní angina pektoris (AP) IM infarkt myokardu STEMI s elevací

Více

PCT kontrolovaná ATB terapie nosokomiální pneumonie ventilovaných nemocných

PCT kontrolovaná ATB terapie nosokomiální pneumonie ventilovaných nemocných PCT kontrolovaná ATB terapie nosokomiální pneumonie ventilovaných nemocných Pavel Dostál Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci

Více

Lumbální spinální stenóza? OPEROVAT!!! Pavel Barsa Neurochirurgické oddělení Krajská nemocnice Liberec

Lumbální spinální stenóza? OPEROVAT!!! Pavel Barsa Neurochirurgické oddělení Krajská nemocnice Liberec Lumbální spinální stenóza? OPEROVAT!!! Pavel Barsa Neurochirurgické oddělení Krajská nemocnice Liberec SPINÁLNÍ KONGRES Brno, 15.-16. listopadu 2012 Lumbální spinální stenóza 1. Primární stenóza kanálu

Více

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY. MUDr. Stanislav Šimek, CSc. II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, Praha

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY. MUDr. Stanislav Šimek, CSc. II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, Praha ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ PÉČE O PACIENTA PO INFARKTU MYOKARDU MUDr. Stanislav Šimek, CSc. II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, Praha Pacient po infarktu myokardu je ohrožen recidivou

Více

Hodnocení stupně stenosy

Hodnocení stupně stenosy Dagmar Sváčková Hodnocení stupně stenosy 1. Neurosonologický interaktivní seminář Chomutov Vzdělávací síť iktových center Kde? A. carotis communis Karotická bifurkace Odstup a. carotis interna A. vertebralis

Více

9.45 11.00 Akutní ischemická cévní mozková příhoda Předsedající: M. Bar, D. Václavík, D. Školoudík, D. Kučera

9.45 11.00 Akutní ischemická cévní mozková příhoda Předsedající: M. Bar, D. Václavík, D. Školoudík, D. Kučera PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM Úterý 22.10. 8.00 Registrace účastníků 9.30 9.45 Zahájení kongresu a zdravice 9.45 11.00 Akutní ischemická cévní mozková příhoda Předsedající: M. Bar, D. Václavík, D. Školoudík, D. Kučera

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2013. Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2013

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2013. Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 2. 2015 2 Souhrn Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2013 Activity in the field of diabetology,

Více

Očkování pacientů s chronickým renálním selháváním

Očkování pacientů s chronickým renálním selháváním Hradecké vakcinologické dny 2.-4.10.2014 Sympozium všeobecných praktických lékařů Očkování pacientů s chronickým renálním selháváním Sylvie Dusilová Sulková Hemodialyzační středisko Fakultní nemocnice

Více

Akutní koronární syndrom v PNP. MUDr. Kristýna Junková, ZZS Plzeň

Akutní koronární syndrom v PNP. MUDr. Kristýna Junková, ZZS Plzeň Akutní koronární syndrom v PNP MUDr. Kristýna Junková, ZZS Plzeň Rozdělení akutních koronárních syndromů AKS s STE - STEMI AKS bez STE - NSTEMI a NAP nové guidelines ESC Management of Acute Myocardial

Více

Krvácivé komplikace při léčbě warfarinem

Krvácivé komplikace při léčbě warfarinem Krvácivé komplikace při léčbě warfarinem Doporučení pro klinickou praxi Sekce pro trombózu a hemostázu České hematologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně J.Gumulec, P.Kessler*,

Více

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech 2003 2010

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech 2003 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 2. 2012 3 Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech 2003 2010 Cerebrovascular diseases - hospitalized

Více

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza Projevy aterosklerózy podle postižení určitého orgánu ischemická choroba srdeční srdeční angína (angina pectoris), srdeční infarkt (infarkt

Více