Kardiocentrum, Kardiochirurgická klinika, FN Hradec Králové 2

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kardiocentrum, Kardiochirurgická klinika, FN Hradec Králové 2"

Transkript

1 PŮVODNÍ PRÁCE PRIMÁRNÍ ÚSPĚŠNOST A STŘEDNĚDOBÝ EFEKT PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE U DIABETIKŮ S ANAMNÉZOU CHIRURGICKÉ REVASKULARIZACE MYOKARDU; POROVNÁNÍ S NEDIABETIKY Miroslav Brtko 1, Josef Šťásek 2, Pavel Polanský 1, Josef Bis 2, Dušan Černohorský 3, Jan Vojáček 2, Pavel Červinka 3 1 Kardiocentrum, Kardiochirurgická klinika, FN Hradec Králové 2 I. interní klinika, FN Hradec Králové 3 Gerontometabolická klinika, FN Hradec Králové 4 Interní oddělení Masarykovy nemocnice, Ústí nad Labem MUDr. Miroslav Brtko Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice, Sokolská 581, Hradec Králové Článek přijat redakcí: Článek přijat k publikaci: Východisko: U pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu (CABG), kteří se vracejí s rekurencí anginy pectoris (AP), je reoperace rizikovější, než primooperace. Perkutánní koronární intervence (PCI) je méně riziková metoda léčby těchto pacientů. Málo je zatím známo o primární úspěšnosti a efektivitě PCI u diabetiků po CABG. Cíl práce: Cílem práce bylo porovnat primární úspěšnost a efektivitu PCI u diabetiků a nediabetiků po CABG při střednědobém sledování. Metodika: V prospektivní studii bylo 130 po sobě jdoucích pacientů s rekurencí AP po CABG, u kterých byla provedena PCI, rozděleno do 2 skupin diabetici (54 pacientů) vs. nediabetici (76 pacientů). U nemocných byla zaznamenána základní demografická data, byla sledována kompletnost chirurgické revaskularizace a doba od operace k PCI, primární úspěšnost PCI, kompletnost revaskularizace při PCI, užití stentů a výskyt komplikací PCI. Pacienti byli ambulantně sledováni v šestiměsíčních intervalech po dobu 2 let. Sledovali jsme symptomatologii před a po výkonu, výskyt rekoronarografie a reintervence, výskyt restenózy a klinických příhod ve sledovaném období. Výsledky: Obě skupiny byly srovnatelné v základních demografických charakteristikách. Levá mammární tepna (LIMA) byla použita k revaskularizaci u 70,4 % diabetiků a u 59,2 % nediabetiků (p=0,2). Diabetici přicházeli k rekoronarografii za 3,8 roku po CABG, nediabetici za 4,6 roku (p=0,2). Závažnost AP byla u diabetiků před intervencí v průměru 3,4 stupně dle CCS klasifikace, u nediabetiků 3,3 stupně (p=0,04), po intervenci 2,0 stupně respektive 1,8 stupně (p=0,5; v čase v obou skupinách p < 0,001). Primární úspěšnost PCI byla u diabetiků 94,4 %, u nediabetiků 93,4 % (p=0,8), kompletní revaskularizace bylo dosaženo u 51,9 % diabetiků a 67,1 % nediabetiků (p=0,08), komplikace PCI se vyskytly u 14,8 % diabetiků a 14,5 % nediabetiků (p=0,9). Ve sledovaném období jsme prováděli rekoronarografii u 53,7 % diabetiků a 35,5 % nediabetiků (p=0,04), reintervenci u 51,9 % diabetiků a 26,3 % nediabetiků (p=0,01) a klinickou restenózu jsme pozorovali u 22,2 % diabetiků a 9,2 % nediabetiků (p=0,2). Závěry: U diabetiků po chirurgické revaskularizaci myokardu, u kterých je prováděna PCI pro rekurenci AP, je zřetelný trend k nižší ejekční frakci, k vyššímu věku, k častějšímu výskytu hypertenzní nemoci a k časnějšímu provádění rekoronarografie (PCI) v porovnání s nediabetiky. Diabetici jsou před PCI více symptomatičtí, než nediabetici, v obou skupinách přináší PCI výraznou úlevu od AP. Primární úspěšnost PCI a výskyt periprocedurálních komplikací je srovnatelný mezi diabetiky a nediabetiky, u diabetiků je méně často dosaženo při PCI kompletní revaskularizace. Při dvouletém sledování je u diabetiků častěji prováděna rekoronarografie a reintervence, je u nich zřetelný trend k vyššímu výskytu klinické restenózy. Výskyt klinických příhod je ve sledovaném období srovnatelný mezi skupinami. Klíčová slova: perkutánní koronární intervence, diabetes mellitus, chirurgická revaskularizace myokardu. PRIMARY SUCCESS AND MID-TERM EFFECT OF PERCUTANEOUS CORONARY INTERVENTION IN DIABETICS WITH THE HISTORY OF CORONARY ARTERY BYPASS GRAFTING; COMPARISON WITH NONDIABETICS Background: In patients with the history of coronary artery bypass grafting (CABG) with recurrent angina pectoris (AP) reoperation is more risky than primary operation. Percutaneous coronary intervention (PCI) is a less risky method of treatment of these patients. Sparse data are available on primary success and effectiveness of PCI in diabetics after CABG. Aim of the study: To compare primary success and effectiveness of PCI in diabetics and nondiabetics with the history of CABG in mid-term follow-up. Methods: In a prospective study 130 consecutive patients with the recurrence of AP after CABG were treated by PCI. The patients were divided into two groups diabetics (54 patients) and nondiabetics (76 patients). Basic demographic data of the patients, completeness of surgical and percutaneous revascularization, time from CABG, primary success of PCI, the usage of stents and complications of PCI were studied. The patients were followed in 6-month intervals for two years in 142 Interv Akut Kardiol 2005;4: Brtko M. PCI u diabetiků po CABG

2 an out-patient department. The severity of AP before and after PCI, the frequency of recoronarography and reinterventions, the occurrence of restenosis and clinical events were recorded. Results: The two groups were comparable in basic demographic characteristics. The left internal mammary artery (LIMA) was used for revascularization in 70.4 % of diabetics and 59.2 % of nondiabetics (p=0.2). Recoronarography was performed in diabetics 3.8 years after CABG, in nondiabetics 4.6 years after CABG (p=0.2). The severity of AP before the intervention in diabetics was on average class 3.4 according to CCS clasification, in nondiabetics class 3.3 (p=0.04), after the intervention it was class 2.0 and 1.8 respectively (p=0.5). The change of AP severity was significant in both groups (p < 0.001). Primary success of PCI was achieved in 94.4 % of diabetics and 93.4 % of nondiabetics (p=0.8), complete revascularization was achieved in 51.9 % of diabetics and 67.1 % of nondiabetics (p=0.08). Complications occurred in 14.8 % of diabetics and 14.5 % of nondiabetics (p=0.9). During follow-up, recoronarography was performed in 53.7 % of diabetics and 35.5 % of nondiabetics (p=0.04), reintervention in 51.9 % of diabetics and 26.3 % of nondiabetics (p=0.01) and clinical restenosis was seen in 22.2 % of diabetics and 9.2 % of nondiabetics (p=0.2). Conclusions: In diabetics undergoing PCI because of the recurrence of AP after CABG, there was a trend to lower ejection fraction of the left ventricle, older age of the patients, higher incidence of arterial hypertension and to earlier PCI in comparison to nondiabetics. Before PCI diabetics were more symptomatic than nondiabetics. After PCI the severity of AP was reduced significantly in both groups. Primary success of PCI and the occurrence of complications were comparable between the groups. Complete revascularization was less often achieved in the diabetic group. During a two years follow-up, recoronarography and reinterventions were more frequent in diabetics. A trend to a higher incidence of clinical restenosis was seen in diabetics. The incidence of clinical events during follow-up was comparable between the groups. Key words: percutaneous coronary intervention, diabetes mellitus, coronary artery bypass grafting. PŮVODNÍ PRÁCE Interv Akut Kardiol 2005;4: Úvod Chirurgická revaskularizace myokardu (CABG coronary artery bypass grafting) je uznávanou metodou léčby ischemické nemoci srdeční (ICHS). Její dlouhodobý efekt je limitován degenerací žilních štěpů a progresí arteriosklerotických (AS) změn na nativním koronárním řečišti. S přibývajícím počtem operovaných pacientů a s prodlužující se dobou od operace narůstá počet pacientů, kteří se s odstupem po CABG vracejí s recidivou anginózních potíží. Reoperace je u nich obecně považována za rizikovější, a proto je u těchto pacientů častěji prováděna perkutánní koronární intervence (PCI). Zvláštní skupinou pacientů jsou diabetici, kteří jsou rizikovější jak pro CABG, tak pro PCI; v literatuře je zatím málo údajů o efektivitě PCI u diabetiků, kteří se v minulosti podrobili chirurgické revaskularizaci myokardu. 2. Cíl práce Primárním sledovaným ukazatelem byla angiografická úspěšnost PCI a výskyt komplikací u diabetiků vs. nediabetiků s anamnézou chirurgické revaskularizace myokardu, kteří byli intervenováni pro rekurenci anginy pectoris (AP). Sekundárním sledovaným ukazatelem byl klinický efekt PCI, výskyt klinických příhod při následném sledování (úmrtí, infarkt myokardu (IM), reintervence) a výskyt klinické restenózy. 3.Metodika Studie probíhala na Kardiochirurgické klinice, I. interní klinice a Gerontometabolické klinice ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Studie byla prospektivní a bylo do ní zařazeno celkem 130 po sobě jdoucích pacientů s anamnézou CABG, kteří se pro rekurenci AP podrobili rekoronarografii a u nichž byla indikována PCI. Studie probíhala v letech Pacienti byli rozděleni do 2 skupin diabetici vs. nediabetici. Do diabetické skupiny byli zařazeni pacienti léčení dietou (lačná glykemie 7,0 mmol/l), perorálními antidiabetiky (PAD) nebo inzulinem (1). Do studie byli zařazeni pacienti se stabilní AP; vylučovacím kritériem byl akutní IM a akutní koronární syndrom (ACS). PCI byla prováděna většinou ad hoc po rekoronarografii z femorálního přístupu. Zavaděč z femorální tepny byl odstraněn po úpravě aktivovaného parciálního tromboplastinového času (APTT). Při nekomplikovaném průběhu byli pacienti propuštěni z hospitalizace následující den. Pacientům, kteří neužívali chronicky kyselinu acetylsalicylovou, byl před PCI aplikován Aspegic 1 amp. i. v. V případě implantace intrakoronárního stentu bylo ještě na katetrizačním sále podáno 500 mg ticlopidinu p. o., od roku 2003 pak 300 mg clopidogrelu p. o., a v léčbě těmito látkami bylo pokračováno po dobu 1 měsíce společně s Anopyrinem 100 mg denně, který pak byl podáván trvale. Před PCI byl podán nefrakcionovaný heparin v dávce 100 j/kg tělesné hmotnosti i. v. a v průběhu PCI pak byla dle ACT (activated clotting time) podána event. další dávka. Podání blokátorů GP IIb/IIIa bylo ponecháno na rozhodnutí katetrizujícího lékaře. PCI byla provedena standardním způsobem prostá balonková angioplastika s/bez implantace intrakoronárního stentu; nebyly užity ablační techniky, distální protekce ani drug-eluting stenty (DES). Byla sledována primární úspěšnost výkonu, TIMI průtok po intervenci, kompletnost revaskularizace a výskyt periprocedurálních komplikací. Pacienti byli ambulantně vyšetřeni v 6-ti měsíčních intervalech; dle klinického stavu u nich byla indikována rekoronarografie. U všech pacientů byla zaznamenána základní demografická data, byl sledován výskyt hypertenzní nemoci (HN), závažnost AP dle CCS klasifikace, ejekční frakce (EF) levé komory srdeční při ventrikulografii, doba od operace, užití levé mammární arterie (LIMA) k revaskularizaci myokardu, kompletnost původní chirurgické revaskularizace a počet původně našitých distálních anastomóz (k dispozici byl popis původní koronarografie a operační protokol). 4. Statistické zpracování Parametrická data jsou uvedena jako průměr ± směrodatná odchylka, případně medián s minimem a maximem. Pro zjištění rozdílu mezi skupinami byl použit dvouvýběrový t-test, při nesplnění předpokladu normality Mann-Whitney U test, případně Kolmogorov-Smirnov test při porušení předpokladu shody rozptylu mezi skupinami. Kategorická data byla srovnávána pomocí χ 2 testu nezávislosti v kontingenční tabulce, u malých četností byl použit Fisherův přesný test. Zvolená hladina významnosti byla α=0,05. K statistickému zpracování byl použit program NCSS Výsledky Do studie bylo zařazeno 54 pacientů s diabetes mellitus (DM) a 76 pacientů bez DM. V diabetické skupině bylo větší zastoupení mužů, než u nediabetiků, diabetici byli starší, měli nižší EF, měli častěji HN a méně častěji dyslipidemii (HLP); rozdíly mezi skupinami však Brtko M. PCI u diabetiků po CABG Interv Akut Kardiol 2005;4:

3 PŮVODNÍ PRÁCE nedosáhly statistické významnosti (tabulka 1). V diabetické skupině bylo 19 pacientů (35,2 % z celé skupiny) léčeno dietou, 23 pacientů (42,6 %) dostávalo PAD a 12 pacientů (22,2 %) bylo léčeno inzulinem. Hodnota glykovaného hemoglobinu v době koronární intervence byla u diabetiků 7,6±1,6 % (5,2 11,8) mmol/l. Diabetici přicházeli k rekoronarografii po chirurgické revaskularizaci dříve, při operaci u nich byla častěji použita k revaskularizaci LIMA; rozdíly mezi skupinami však nedosáhly statistické významnosti. Kompletnost chirurgické revaskularizace i počet našitých distálních anastomóz se mezi skupinami nelišily (tabulka 2). Diabetici byli před koronární intervencí statisticky významně více symptomatičtí. Při ambulantní kontrole za 6 měsíců došlo k statisticky významnému zmírnění symptomatologie AP v obou skupinách; významnější symptomatologie přetrvávala u diabetiků i po 6 měsících, rozdíl mezi skupinami však již nebyl statisticky významný (tabulka 3). Primární úspěšnost PCI, dosažený TIMI průtok v intervenované tepně, počet intervenovaných lezí, zastoupení intervencí na nativní cévě, žilním nebo arteriálním štěpu a výskyt komplikací byly srovnatelné mezi skupinami. V diabetické skupině byl méně často při intervenci použit stent, méně často bylo dosaženo při PCI kompletní revaskularizace a častěji byly užity blokátory GP IIb/IIIa; rozdíly mezi skupinami však nedosáhly statistické významnosti (tabulka 4). U 17 pacientů (31,5 %) v diabetické skupině byla intervenována distální anastomóza žilního nebo arteriálního štěpu, ve skupině pacientů bez DM byla distální anastomóza intervenována u 26 pacientů (34,2 %); rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný. Z komplikací jsme zaznamenali spazmy LIMA, vzestup TnT a CK-MB, periprocedurální nonq IM, slow-flow fenomen, rozsáhlou disekci nativní cévy a LIMA, nemožnost zavedení vodiče přes uzávěr nativní cévy i žilního štěpu, nemožnost zavedení vodiče do stenózy LIMA, nemožnost zavedení stentu do stenózy nativní cévy. U jednoho pacienta ve skupině diabetiků jsme při intervenci na poslední zbylé tepně při nízké EF profylakticky použili intraaortální balonkovou kontrapulzaci (IABK). Přesný výčet komplikací v jednotlivých skupinách je uveden v tabulkách 5 a 6. Nikdo z pacientů nezemřel během výkonu ani během hospitalizace, nezaznamenali jsme perforaci intervenované cévy ani Q IM, u žádného z intervenovaných pacientů jsme nemuseli indikovat urgentní reoperaci. Vzestup CK-MB a TnT byl méně častý v dia betické skupině, rozdíl mezi skupinami však nebyl statisticky významný (tabulka 6). Pacienti byli po PCI sledováni ambulantně v šestiměsíčních intervalech (v diabetické skupině průměrně 21,4 měsíce, v nediabetické Tabulka 1. Základní charakteristika skupiny diabetiků a nediabetiků DM (n = 54) non DM (n = 76) statistická významnost muži 46 (85,2 %) 59 (77,6 %) NS* věk (roky) 63,4 ± 7,9 (45 80) 60,6 ± 9,8 (38 78) p = 0,09* EF (%) 51,0 ± 13,4 (19 80) 55,4 ± 13,8 (20 85) p = 0,08* HN (%) 81,5 71,1 NS* HLP (%) 79,6 86,8 NS* Tabulka 2. Kompletnost chirurgické revaskularizace, počet distálních anastomóz, užití LIMA a doba od operace v obou skupinách kompletnost chirurg. revaskularizace (%) 64,8 64,9 NS* dist. anastomózy (n) 2,3 ± 0,9 2,3 ± 0,9 NS** užití LIMA (%) 70,4 59,2 NS* doba od operace (roky) 3,8 ± 3,8 (0,1 15) 4,6 ± 5,2 (0,1 23) NS* doba od operace > 1 rok (roky) 6,7 ± 5,0 7,3 ± 5,3 NS* intervenovaní do 1 roku po operaci (%) 38,9 40,8 NS* ** χ2 test po vyloučení všech pacientů intervenovaných do 1 roku od operace včetně dist. anastomózy počet našitých distálních anastomóz Tabulka 3. Významnost AP v jednotlivých skupinách před a 6 měsíců po intervenci CCS před (stupeň) 3,4 ± 0,6 3,3 ± 0,8 p = 0,04* CCS po 6 měsících (stupeň) 2,0 ± 0,8 1,8 ± 0,8 NS** statist. význ. změny v čase p < 0,001*** p < 0,001*** * Fischerův přesný test ** χ2 test ** Tabulka 4. Základní charakteristiky PCI v jednotlivých skupinách primární úspěš. (%) 94,4 93,4 NS* počet interv. lezí 1,3 ± 0,5 1,4 ± 0,6 NS** interv. na LIMA (%) NS* interv. na AKB (%) NS* interv. na nat. c. (%) NS* TIMI průtok 2,9 ± 0,5 2,9 ± 0,4 NS** užití stentu (%) 61,1 68,4 NS* komplet. revask. (%) 51,9 67,1 p = 0,08** blok. GP IIb/IIIa (%) 3,7 1,3 NS* komplikace (%) 14,8 14,5 NS* ; ** χ2 test; primární úspěš. primární úspěšnost výkonu (angiografická úspěšnost reziduální stenóza < 50 % průměru tepny bez výskytu úmrtí, Q IM nebo urgentní chirurgické revaskularizace během hospitalizace); interv. na LIMA intervence na mammarokoronárním štěpu; interv. na AKB intervence na žilním štěpu; interv. na nat. c. intervence na nativní cévě; komplet. revask. dosažení kompletní revaskularizace; blok. GP IIb/IIIa blokátory GP IIb/IIIa Tabulka 5. Periprocedurální komplikace v jednotlivých skupinách DM (n = 54) non DM (n = 76) disekce nativní cévy (n, %)* 1 (1,8) 1 (1,3) disekce LIMA (n, %) 1 (1,8) 0 spazmy LIMA (n, %) 1 (1,8) 0 slow-flow (n, %)** 1 (1,8) 0 nonq IM (n, %) 1 (1,8) 2 (2,6) neprošel vodič nat. céva (n, %) 2 (3,7) 2 (2,6) neprošel vodič AKB (n, %) 2 (3,7) 0 neprošel vodič LIMA (n, %) 1 (1,8) 0 neprošel stent nat. céva (n, %) 0 1 (1,3) uzávěr bočné větve (n, %) 0 2 (2,6) * horší než C dle NHLBI klasifikace ** vyžadující farmakologickou intervenci (podání blokátorů GP IIb/IIIa, verapamilu a nitrátů) 144 Interv Akut Kardiol 2005;4: Brtko M. PCI u diabetiků po CABG

4 Tabulka 6. Vzestup CK-MB a TnT v jednotlivých skupinách vzestup CK-MB (%) 1,8 2,6 NS* vzestup TnT (%) 7,4 9,2 NS* Tabulka 7. Četnost rekoronarografií a reintervencí ve skupině diabetiků a nediabetiků sledování (měsíce) 21,4 ± 18,2 22,0 ± 25,3 NS* rekoronarografie (%) 53,7 35,5 p = 0,04** reintervence (%) 51,9 26,3 p = 0,01** > 1 reintervence (%) 13 6,6 NS* restenóza (%) - z celého souboru - z rekoronarogr. TVR (%) - z celého souboru - z rekoronarogr. TLR (%) - z celého souboru - z rekoronarogr. 22,2 41,4 25,9 48,3 20,4 37,9 ** χ2 test; z rekoronarogr. z rekoronarografovaných pacientů 9,2 25,9 NS* 11,8 33,3 NS* 6,6 18,5 NS* Tabulka 8. Výskyt sledovaných ukazatelů při ambulantním sledování v jednotlivých skupinách DM (n = 54) non DM (n = 76) úmrtí (n, %)* 1 (1,8) 3 (3,9) akutní IM (n, %)* 3 (5,6) 1 (1,3) recabg (n, %)* 1 (1,8) 1 (1,3) náhr. Mi chl. (n, %)* 0 1 (1,3) renáhr. Ao chl.(n, %)* 0 1 (1,3) PTA a. subcl. (n, %)* 0 1 (1,3) malignita (n, %)* 1 (1,8) 0 NS; akutní IM Q IM, non Q IM; náhr. Mi chl. náhrada mitrální chlopně; renáhr. Ao chl. renáhrada aortální chlopně; PTA a. subcl. perkutánní transluminální angioplastika arteria subclavia skupině průměrně 22 měsíců). Sledovanost v poradně byla 93,9 % v celém souboru; 8 pacientů (6,1 %) se nedostavilo na 1. kontrolu po telefonickém kontaktu bylo zjištěno, že nikdo z nich nezemřel ani neprodělal srdeční příhodu. Ve sledovaném období byla častěji prováděna rekoronarografie a nová PCI ve skupině diabetiků; rozdíly mezi skupinami byly statisticky významné. V diabetické skupině jsme zaznamenali trend k vyššímu výskytu restenózy, trend k častějšímu provádění reintervence na již intervenované tepně (TVR) i na již intervenované lezi (TLR); rozdíly mezi skupinami však nedosáhly statistické významnosti. Diabetici prodělali častěji více než jednu reintervenci ve sledovaném období, rozdíl oproti nediabetikům však nebyl statisticky významný. Ve sledovaném období zemřel 1 pacient v diabetické skupině a 3 pacienti z nediabetické skupiny, všichni na srdeční příhodu, 3 diabetici a 1 nediabetik prodělali akutní IM. V diabetické skupině prodělal 1 pacient recabg, u 1 byl zjištěn karcinom pankreatu. V nediabetické skupině podstoupil 1 pacient recabg, 1 pacient náhradu mitrální chlopně pro ischemickou mitrální insuficienci, 1 pacient renáhradu aortální chlopně pro protézovou endokarditidu a 1 pacient perkutánní transluminální angioplastiku arteria subclavia pro steal syndrom po našití mammarokoronárního štěpu. V tabulce 7 a 8 jsou uvedeny sledované ukazatele v jednotlivých skupinách. 6. Diskuze Incidence DM celosvětově narůstá, v katetrizačních laboratořích se stále častěji vyšetřují a intervenují pacienti, kteří v minulosti prodělali CABG; v současné době je % PCI prováděno právě u této skupiny pacientů. Je tedy zřejmé, že v budoucnu se zvýší i počet intervenovaných diabetiků s anamnézou CABG a že je potřeba této skupině pacientů věnovat náležitou pozornost. Dostupná literární data týkající se této skupiny pacientů jsou zatím nedostatečná. Mathew ve své práci konstatuje, že: optimální léčba pacientů-diabetiků s anamnézou CABG zůstává nejasná (2). 6.1 Velikost souboru a základní charakteristiky podskupin Zařazování pacientů do studie probíhalo ve školním roce a ; do studie byly vzati všichni pacienti, kteří se v uvedenou dobu podrobili PCI a měli v anamnéze CABG. Jelikož jsme chtěli dosáhnout alespoň dvouletého sledování pacientů a v dohledné době zpracovat a publikovat získané výsledky, nebylo možné studii dále prodlužovat a rozšiřovat soubor o další pacienty. Při velmi rychlém rozvoji intervenční kardiologie (DES, distální protekce, atd.) tak byl získán koncizní soubor pacientů, kde v obou podskupinách byli pacienti léčeni srovnatelnými metodami. V naší studii bylo v diabetické skupině větší zastoupení mužů, než u nediabetiků, zaznamenali jsme trend k nižší EF, vyššímu věku a častějšímu výskytu HN u diabetiků; rozdíly mezi skupinami nedosáhly při daném rozsahu souboru statistické významnosti. Thourani a Kip porovnávali soubory diabetiků a nediabetiků při chirurgické a perkutánní intervenci (3, 4). Podobně jako v naší studii i v jejich souborech byli diabetici starší, měli nižší EF a častěji HN, ale v diabetické skupině bylo větší zastoupení žen, což je v souladu s faktem, že s DM se častěji setkáváme u žen. Prací zabývajících se PCI u pacientů po CABG a srovnávajících diabetiky a nediabetiky je v literatuře jen velmi málo. Jednou z rozsáhlejších doposud publikovaných prací je studie Ahmeda (5). Autor porovnával výsledky PCI s implantací stentů do žilních štěpů u 290 diabetiků a 618 nediabetiků. V diabetické skupině bylo menší zastoupení mužů v porovnání s nediabetiky, diabetici měli častěji HN; věk a EF byly srovnatelné mezi skupinami. Jednalo se však o velmi selektovanou populaci pacientů (výkony pouze na žilních štěpech). Mathew porovnával výsledky PCI u 326 diabetiků a 827 nediabetiků; v diabetické skupině bylo menší zastoupení mužů, než u nediabetiků, diabetici měli častěji HN a měli nižší EF (2). O příčině většího zastoupení mužů v diabetické skupině oproti nediabetické skupině v naší studii lze jen spekulovat. Je možné, že muži-diabetici měli rychlejší progresi AS po CABG a přicházeli tudíž k rekoronarografii dříve, než ženy-diabetičky. 6.2 Primární chirurgická revaskularizace, časnost následné PCI Pouze necelé 2/3 pacientů v obou skupinách byly kompletně chirurgicky revaskularizovány s průměrným počtem distálních anastomóz 2,3 (NS). U diabetiků byl zaznamenán trend k častějšímu použití LIMA k revaskularizaci a k časnější perkutánní intervenci i po vyloučení pacientů do jednoho roku po operaci. Asi 40% pacientů bylo intervenováno do jednoho roku po operaci; důvody k časné intervenci byly tři: 1. v případě nekompletní revaskularizace byla intervenována zbylá tepna, pakliže byla zdrojem klinických potíží (AP) PŮVODNÍ PRÁCE Brtko M. PCI u diabetiků po CABG Interv Akut Kardiol 2005;4:

5 PŮVODNÍ PRÁCE 2. v případě okluze štěpu byla intervenovaná nativní tepna zásobující příslušné povodí 3. při stenóze v distální anastomóze štěpu bylo intervenováno toto místo. Zdá se, že obzvláště pro diabetika je kompletní revaskularizace zcela zásadní. Mathew zjistil, že diabetici s úplnou revaskularizací mají srovnatelnou mortalitu s nediabetiky; v jiné studii byla nekompletní revaskularizace u diabetiků nejsilnějším nezávislým prediktorem mortality při následném sledování (2, 6). V práci Bella měla kompletní chirurgická revaskularizace pozitivní efekt na dlouhodobou prognózu pouze u vysoce rizikových pacientů s těžkou AP a výrazně sníženou EF (7). Argumentem proti úplné revaskularizaci může být fakt, že obzvláště žilní štěpy do povodí marginálního řečiště nebo na periferii pravé koronární tepny (ACD arteria coronaria dextra) se velice časně uzavírají (8). Studie BARI prokázala, že diabetici po CABG mají lepší přežití, než po PCI, ale pouze v případě, že je k revaskularizaci použita LIMA (9, 10, 11). To byl zřejmě jeden z důvodů častějšího užití LIMA u diabetiků. Druhým důvodem k častějšímu použití LIMA je zřejmě časový faktor, kdy většina diabetiků byla operována v druhé polovině devadesátých let, kdy již bylo použití LIMA k revaskularizaci zcela standardní. 6.3 Symptomatologie pacientů Diabetici s ICHS přicházejí méně často s AP, než nediabetici; námahová dušnost je u nich často jediným symptomem ICHS (12). Diabetici s námahovou dušností pak mají 3x více klinických příhod při sledování v časovém horizontu 2 let (13). V naší studii byli diabetici více symptomatičtí před PCI (p=0,04) i 6 měsíců po ní (NS). V obou skupinách pak došlo při ambulantní kontrole za 6 měsíců k výraznému zmírnění symptomatologie; rozdíly v čase byly v obou skupinách statisticky významné. Pacienti po CABG jsou více poučeni o vlastní ICHS i o jejích symptomech, a proto si více všímají možných projevů ICHS a ty potom zmiňují při ambulantních kontrolách. Významnější symptomatologie u diabetiků před i po PCI může svědčit o pokročilosti AS změn u této skupiny pacientů, zmírnění symptomatologie v obou skupinách pak svědčí o efektivitě provedené PCI. 6.4 PCI v jednotlivých skupinách Primární úspěšnost PCI byla srovnatelná mezi skupinami a byla o něco nižší, než je udáváno při PCI na nativních cévách. Vysvětlení lze hledat ve spektru intervenovaných lezí. Do studie byli zařazeni i pacienti s okluzí nativní cévy nebo štěpu a je známo, že při rekanalizaci je dosahováno nižší úspěšnosti PCI než při intervenci na průchodné tepně nebo štěpu. Počet intervenovaných lezí, dosažený TIMI průtok, zastoupení intervencí na nativní cévě, žilním nebo arteriálním štěpu byly srovnatelné mezi skupinami. V diabetické skupině byl méně často použit při PCI stent a častěji byly použity blokátory GP IIb/IIIa, rozdíly mezi skupinami však nebyly statisticky významné. Poměrně nízké použití stentů v obou skupinách lze vysvětlit častou intervencí v distální anastomóze štěpu do 1 roku po operaci (cca 30 % intervencí), kdy je možné provést prostou balonkovou plastiku s dobrým aktuálním i dlouhodobým výsledkem (14, 15). Nízkou frekvenci použití blokátorů GP IIb/IIIa lze vysvětlit jednak finanční náročností těchto produktů, jednak faktem, že dlouhodobý efekt těchto léků je u studované populace sporný. Z metaanalýzy studií EPIC, EPILOG a EPISTENT vyplývá, že při podání abciximabu během PCI klesla jednoletá mortalita diabetiků z 4,5 % na 2,5 % (p=0,03); nejvýznamnější pokles mortality byl pak zaznamenán u diabetiků, u nichž byla provedena intervence na více cévách z 7,7 % na 0,9 % (p=0,02) (16). V retrospektivní analýze Mayo kliniky vedlo sice podání abciximabu u diabetiků k poklesu 30-ti denní mortality a re-ptca z 3 % na 0,6 % a z 1,1 % na 0 % (obojí p=0,03), podání abciximabu však nemělo žádný vliv na výskyt klinických příhod při jednoletém sledování (úmrtí, IM, CABG, reptca) (17). Ve studii EPIC bylo intervenováno 101 pacientů pro stenózu žilního štěpu. Bylo pozorováno signifikantní snížení výskytu distální embolizace a trend ke snížení výskytu nonq-infarktu myokardu. Tento příznivý efekt se ale neprojevil ve výskytu sledovaných primárních ukazatelů studie (úmrtí, IM, nutnost následné revaskularizace) ve 30 dnech a 6 měsících následného sledování (18). V diabetické skupině byl zřetelný trend k méně časté kompletní revaskularizaci při PCI. Diabetici mají většinou difuzní postižení koronárních tepen, léze u nich bývají distálněji a referenční průměr tepen bývá menší, než u nediabetiků; řada takovýchto lézí pak není indikována k PCI. 6.5 Periprocedurální komplikace Výskyt komplikací byl srovnatelný v obou skupinách. V naprosté většině se jednalo o malé komplikace. Nikdo z pacientů nezemřel během výkonu ani během hospitalizace, nezaznamenali jsme perforaci intervenované cévy, Q IM ani urgentní CABG. Zvýšení CK- -MB jsme pozorovali u malého procenta pacientů, zvýšení TnT u 7 a 9 % pacientů, avšak bez klinických konsekvencí. Vysvětlením je menší rizikovost sledovaných pacientů (do studie nebyli zařazeni pacienti s akutním IM a s ACS) i poměrně snadná proveditelnost PCI se současně používaným instrumentariem i při výkonech na žilních nebo arteriálních štěpech. Výskyt minimální myokardiální léze a non-q IM by bylo patrně možné snížit použitím některé z pomůcek k prevenci distální embolizace. Efektivita distální protekce byla prokázána při intervencích na žilních štěpech (19, 20), při intervencích na nativním koronárním řečišti je její efekt zatím sporný. 6.6 Rekoronarografie a reintervence Při průměrném sledování pacientů 21 a 22 měsíců byla častěji provedena rekoronarografie a perkutánní reintervence u diabetiků. U diabetiků byl zřetelný trend k vyššímu výskytu klinické restenózy, ale vzhledem k rozsahu souboru nedosáhl statistické významnosti. Vyšší výskyt restenóz u diabetiků je vysvětlován menším průměrem intervenovaných tepen u této skupiny pacientů a zvýšenou neointimální proliferací; stenty snížily výskyt restenózy, ale méně výrazně, než u nediabetiků (21, 22). Zásadní průlom do problematiky restenózy přinesly DES, i když neeliminovaly restenózu úplně, obzvláště u diabetiků léčených inzulinem (23, 24). Doposud je k dispozici jen málo dat o implantaci DES do žilních nebo arteriálních štěpů a nelze se tedy vyslovit o jejich efektu v této lokalizaci. Téměř u poloviny diabetiků následovala po rekoronarografii intervence na již intervenované tepně TVR (u nediabetiků u 1/3), u více jak 1/3 diabetiků následovala po rekoronarografii intervence již intervenované léze TLR (u nediabetiků u necelé 1/5). U diabetiků tedy kromě vyššího výskytu restenóz nacházíme i rychlejší progresi AS změn na intervenované tepně mimo původně intervenované místo, jak bylo prokázáno i v jiných studiích (25, 26). Na větším výskytu rekoronarografií a následných reintrevencí u diabetiků se podílí i menší podíl kompletních revaskularizací při primární PCI u těchto pacientů. 6.7 Ambulantní sledování Studie nebyla koncipována jako mortalitní. Ve sledovaném období téměř 2 roků nebyl rozdíl ve výskytu úmrtí nebo akutního IM mezi skupinami. Reoperace pro ICHS se vyskytla v malém procentu případů, rovněž tak malé procento pacientů prodělalo jinou kardiochirurgickou operaci (náhradu mitrální chlopně, renáhradu aortální chlopně) nebo perkutánní výkon na periferním cévním řečišti. Nízký byl výskyt malignit. Nízký výskyt klinických příhod lze vysvětlit pečlivým sledováním pacientů, kdy v případě zhoršení anginózních potíží byla indikována rekoronarografie a případně reintervence. Pacienti byli také důsledně léčeni 146 Interv Akut Kardiol 2005;4: Brtko M. PCI u diabetiků po CABG

6 betablokátory, ACE inhibitory, antiagregancii a statiny. Do nízkého počtu klinických příhod se mohla promítnout i poměrně vysoká primární úspěšnost PCI v obou skupinách. V neposlední řadě ve výskytu klinických příhod hrála roli doba sledování. Je pravděpodobné, že v delším časovém úseku od PCI bude klinických příhod přibývat. Literatura 1. Gabir MM, Hanson RL, Dabelea D, et al. The 1997 American Diabetes Association and 1999 World Health Organization criteria for hyperglycemia in the diagnosis and prediction of diabetes. Diabetes Care 2000; 23: Mathew V, Wilson SH, Barsness GW, Frye RL, Lennon R, Holmes DR. Comparative outcomes of percutaneous coronary interventions in diabetics vs non-diabetics with prior coronary artery bypass grafting. Eur Heart J 2002; 23: Kip KE, Faxon DP, Detre KM, Yeh W, Kelsey SF, Currier JW, for the Investigators of the NHLBI PTCA Registry. Coronary angioplasty in diabetic patients. The National Heart, Lung, and Blood Institute Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty Registry. Circulation 1996; 94: Thourani VH, Weintraub WS, Stein B, et al. Influence of diabetes mellitus on early and late outcome after coronary artery bypass gtafting. Ann Thorac Surg 1999; 67: Ahmed JM, Hong MK, Mehran R, et al. Influence of diabetes mellitus on early and late clinical outcomes in saphenous vein graft stenting. J Am Coll Cardiol 2000; 36: Nikolsky E, Gruberg L, Patil CV, et al. Percutaneous coronary interventions in diabetic patients: Is complete revascularization important? J Invas Cardiol 2004; 16: Bell MR, Gersh BJ, Schaff HV, et al. Effect of completeness of revascuvalrization on long-term outcome of patients with three-vessel disease undergoing coronary artery bypass surgery. A report from the Coronary Artery Surgary Study (CASS) Registry. Circulation 1992; 86: Widimský P, Straka Z, Stros P, et al. One-year coronary bypass graft patency. A randomized comparison between off-pump and on-pump surgery angiographic results of the PRAGUE-4 trial. Circulation 2004; 110: The BARI Investigators. Comparison of coronary bypass surgery with angioplasty in patients with multivessel disease. N Engl J Med 1996; 335: The BARI Investigators. Influence of diabetes on 5-year mortality and morbidity in a randomized trial comparing CABG and PTCA in patients with multivessel disease: the Bypass Angioplasty Revascularization Investigation (BARI). Circulation 1997; 96: The BARI Investigators. Seven-year outcome in the Bypass Angioplasty Revascularization Investigation (BARI) by treatment and diabetic status. J Am Coll Cardiol 2000; 35: Weiner DA, Ryan TJ, Parsons L, et al. Significance of silent myocardial ischemia during exercise testing in patients with diabetes mellitus: a report from the Coronary Artery Surgery Study (CASS) Registry. Am J Cardiol 1991; 68: Zellweger MJ, Hachamovitch R, Kang X, et al. Prognostic relevance of symptoms versus objective evidence of coronary artery disease in diabetic patients. Eur Heart J 2004; 25: Závěry Diabetici po chirurgické revaskularizaci myokardu, u kterých je prováděna PCI pro rekurenci AP, mají horší vstupní rizikový profil, přicházejí k intervenci v kratším časovém úseku po operaci a jsou více symptomatičtí, než nediabetici. Primární úspěšnost PCI a výskyt periprocedurálních komplikací je srovnatelný mezi diabetiky a nediabetiky, u diabetiků je méně často dosaženo při PCI kompletní revaskularizace. Při dvouletém sledování je u diabetiků častěji prováděna rekoronarografie a reintervence, je u nich zřetelný trend k vyššímu výskytu klinické restenózy. Výskyt klinických příhod je ve sledovaném období srovnatelný mezi skupinami. 14. Brtko M. Percutaneous coronary interventions on venous and arterial bypasses. CARDIO : R Brtko M, Polanský P, Šťásek J, Černohorský D, Červinka P, Bis J. Perkutánní koronární intervence u pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu. Porovnání diabetiků a nediabetiků. CARDIO : A Bhatt DL, Marso SP, Lincoff AM, Wolski KE, Ellis SG, Topol EJ. Abciximab reduces mortality in diabetics following percutaneous coronary intervention. J Am Coll Cardiol 2000; 35: Velianou JL, Mathew V, Wilson SH, Barsness GW, Grill DE, Holmes DR, Jr. Effect of abciximab on late adverse events in patients with diabetes mellitus undergoing stent implantation. Am J Cardiol 2000; 86: Mak KH, Challapalli R, Eisenberg MJ, Anderson KM, Califf RM, Topol EJ. Effect of platelet glycoprotein IIb/IIIa receptor inhibition on distal embolization during percutaneous revaskularization of aortocoronary saphenous vein grafts. Am J Cardiol 1997; 80: Carlino M, De Gregorio J, Di Mario C, et al. Prevention of distal embolization during saphenous vein graft lesion angioplasty. Circulation 1999; 99: Grube E, Gerckens U, Yeung AC, et al. Prevention of distal embolization during coronary angioplasty in saphenous vein grafts and native vessels using porous filter protection. Circulation 2001; 104: Takagi T, Akasaha T, Yamamuro A, et al. Impact of insulin resistance on neointimal proliferation after coronary stent implantation. Intravascular ultrasound studies. J Diabetes and Its Complications 2002; 16: Kamishirado H, Inoue T, Sakuma M, et al. The influence of diabetes mellitus on late clinical outcomes following coronary stent implantation. Intern J Cardiol 2002; 84: Abizaid A, Costa MA, Blanchard D, et al. on behalf of the RAVEL Investigators. Sirolimus-eluting stents inhibit neointimal hyperplasia in diabetic patients. Insights from the RAVEL trial. Eur Heart J 2004; 25: Moussa I, Leon MB, Baim DS, et al. Impact of sirolimus-eluting stents on outcome in diabetic patients. A SIRIUS (SIRolImUS-coated Bx Velocity balloon-expandable stent in the treatment of patients with de novo coronary artery lesions) substudy. Circulation 2004; 109: Rozenman Y, Sapoznikov D, Gotsman MS. Resrenosis and progression of coronary disease after balloon angioplasty in patients with diabetes mellitus. Clin Cardiol 2000; 23: Alderman EL, Corley SD, Fisher LD, et al. Five-year angiographic follow-up of factors associated with progression of coronary artery disease in the Coronary Artery Surgery Study (CASS). J Am Coll Cardiol 1993; 22: PŮVODNÍ PRÁCE Brtko M. PCI u diabetiků po CABG Interv Akut Kardiol 2005;4:

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů Akutní koronární syndromy Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené Definice pojmů Akutní koronární syndromy nestabilní angina pectoris (NAP) minimální léze myokardu - mikroinfarkt

Více

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1. Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1. LF UK Praha Fatální koronární trombóza spontánní Koronární trombóza při vysazení

Více

Primární PCI ve věku 70 let a více hospitalizační výsledky

Primární PCI ve věku 70 let a více hospitalizační výsledky Primární PCI ve věku 70 let a více hospitalizační výsledky Petr Kala, Martin Poloczek, Petr Neugebauer, Otakar Boček, Petr Jeřábek, Miroslav Vytiska, Jiří Pařenica, Tomáš Brychta Interní kardiologická

Více

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS

INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS D. Krajíčková 1, A. Krajina 2, M. Lojík 2, M. Mulačová 1 1 Neurologická a 2 Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Intrakraniální aterosklerotické

Více

Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK

Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem. Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem Petr Toušek III.Interní-kardiologická klinika FNKV a 3.LF UK Antiagregační zajištění pacienta s koronárním stentem Typ stentu Důvod revaskularizace

Více

Dvaapadesátiletý muž s restenózou v sirolimem potahovaném stentu

Dvaapadesátiletý muž s restenózou v sirolimem potahovaném stentu Dvaapadesátiletý muž s restenózou v sirolimem potahovaném stentu Jan Matějka 2, Ivo Varvařovský 1, Vladimír Rozsíval 1, Aleš Herman 1 1 Kardio-Troll, s.r.o., pracoviště invazivní kardiologie, Pardubice

Více

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu V. Pořízka, M. Želízko, R. Kočková, Klinika kardiologie IKEM XXIV. výroční sjezd ČKS, Brno 6.5.06

Více

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Symposium ČTS Zařazování na čekací listinu k transplantaci ledviny Praha 26.10.2005 Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Ondřej Viklický Klinika nefrologie,

Více

CT srdce Petr Kuchynka

CT srdce Petr Kuchynka CT srdce Petr Kuchynka II. Interní klinika-klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum 1.lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice Historie / současná situace

Více

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie

Více

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ Souhrn dosavadních údajů z registru ICD od 1.1. do 31.12.2010 Export dat 26.1.2011 Odborná garance: MUDr. Jan Bytešník, CSc. V Brně, 24.6.2011

Více

FN Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Článek přijat redakcí: 12. 11. 2004

FN Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Článek přijat redakcí: 12. 11. 2004 KOMPLIKOVANÉ KORONÁRNÍ INTERVENCE. KDY JEŠTĚ? KDY JIŽ NE? Josef Šťásek, Dušan Černohorský, Josef Bis, Miroslav Brtko, Pavel Polanský, Jan Vojáček Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové,

Více

Revaskularizace myokardu u pacientů se stenózou kmene levé věnčité tepny z pohledu kardiologa dvouletá retrospektivní studie

Revaskularizace myokardu u pacientů se stenózou kmene levé věnčité tepny z pohledu kardiologa dvouletá retrospektivní studie Revaskularizace myokardu u pacientů se stenózou kmene levé věnčité tepny z pohledu kardiologa dvouletá retrospektivní studie František Holm 2, Jean-Claude Lubanda 2, Michal Semrád 1, Jan Roháč 1, Vladimír

Více

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno epidemiologie NZO, přednemocniční mortalita doporučené postupy - post-cardiac arrest care diagnostika AKS po KPR v podmínkách přednemocniční

Více

Kardiologické odd., Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha 2. Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK Praha

Kardiologické odd., Interní klinika 1.LF UK a ÚVN Praha 2. Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK Praha Daněk Josef 1, Hnátek Tomáš 1,, Škvařil Jan 1, Černohous Miroslav 1, Sedloň Pavel 1, Hajšl Martin 1, Malý Martin 1, Zavoral Miroslav 1, Běláček Jaromír 2 1 Kardiologické odd., Interní klinika 1.LF UK a

Více

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do O ČEM BUDU MLUVIT: 1.

Více

Karotický stenting a endarterektomie v sekundární prevenci CMP

Karotický stenting a endarterektomie v sekundární prevenci CMP Karotický stenting a endarterektomie v sekundární prevenci CMP MUDr.D.Václavík, MUDr.M.Kubošová,MUDr.K. Blejchařová, MUDr.D.Kučera, MUDr.M.Válka Iktové centrum Vítkovická nemocnice Ostrava Počet léčených

Více

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha Výuka pomocí kasuistiky: 78-letá žena s 5 let trvajícími netypickými bolestmi na prsou a s akutní

Více

Kardiochirurgický indikační seminář CABG vs. PCI Indikace k operaci aortálních a mitrálních vad

Kardiochirurgický indikační seminář CABG vs. PCI Indikace k operaci aortálních a mitrálních vad Kardiochirurgický indikační seminář CABG vs. PCI Indikace k operaci aortálních a mitrálních vad Doc. MUDr. Tomáš Kovárník, PhD. II. Interníklinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK Kardio team Ø

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011. Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2011

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011. Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24. 8. 2012 39 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011 Activity in the field of diabetology, care

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Kasuistika č. 7, bolest mezi lopatkami a v zádech (vertebrogenní syndrom, infarkt myokardu, aneurysma aorty) J.K,muž, 55 let Popis případu a základní anamnesa 55 letý pacient hypertonik přivezen RZP po

Více

Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika)

Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika) Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika) INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA (ZÁKONNÉHO ZÁSTUPCE) S POSKYTNUTÍM

Více

Atestační otázky z oboru kardiologie

Atestační otázky z oboru kardiologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru kardiologie 1. Aortální stenóza CT a magnetická rezonance v kardiologii Antikoagulační léčba

Více

3x a DOST? historie jedné ischemické mitrální regurgitace. Josef Nečas. Sylva Kovalová. a transplantační chirurgie Brno

3x a DOST? historie jedné ischemické mitrální regurgitace. Josef Nečas. Sylva Kovalová. a transplantační chirurgie Brno 3x a DOST? historie jedné ischemické mitrální regurgitace Josef Nečas Sylva Kovalová C e n t r u m k a r d i o v a s k u l á r n í a transplantační chirurgie Brno Muž J. K., nar. 1946 1990: Q-IM posterolaterálně

Více

Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa

Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa Indikace a klinický přínos SPECT z pohledu kardiologa D A V I D Z E M Á N E K K A R D I O L O G I C K Á K L I N I K A 2. L F U K A F N M O T O L P R A H A ICHS ICHS (ischemická choroba srdeční) Klinický

Více

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové

Více

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU Michal Král, Roman Herzig, Daniel Šaňák, David Školoudík, Andrea Bártková, Tomáš Veverka, Lucie Šefčíková, Jana Zapletalová,

Více

Antitrombotická léčba u rizikových skupin nemocných

Antitrombotická léčba u rizikových skupin nemocných Antitrombotická léčba u rizikových skupin nemocných Marian Branny Kardiocentrum Nemocnice Podlesí Třinec Sjezd ČKS, Brno, 2016 Efekty antitrombotik na klinický výsledek léčby Úmrtí IM Urgentní TVR Ischemické

Více

ICHS 29.3.2011 ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

ICHS 29.3.2011 ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu ICHS Nejčastější příčina mortality dospělé populace, více než ½ všech hospitalizovaných na interních odděleních ICHS Ischemie myokardu - klidová, nebo při zvýšených nárocích na dodávku kyslíku, vznikající

Více

Fitness for anaesthesia

Fitness for anaesthesia Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity

Více

Ischemie myokardu během anestezie. T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha

Ischemie myokardu během anestezie. T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha Ischemie myokardu během anestezie T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha Rizikový pacient V Lancet. 2012 Sep 22;380(9847):1059-65. doi: 10.1016/ S0140-6736(12)61148-9.

Více

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Ischemická choroba dolních končetin MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Definice ICHDK Onemocnění, kdy tkáně DK trpí akutním nebo chron. nedostatkem kyslíku a živin potřebných pro jejích správnou funkci. ACC/AHA

Více

provoz byl zahájen v r.1997

provoz byl zahájen v r.1997 MODERNÍ POSTUPY V INTERVENČNÍ KARDIOLOGII Weislamplová Marcela Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie provoz byl zahájen v r.1997 Diagnostické výkony Terapeutické výkony ROZDĚLENÍ PACIENTŮ ELEKTIVNÍ

Více

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k 12.5.2015:

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k 12.5.2015: Age related MAcular DEgeneration And MAcular Diabetic Edema USed in Patients treated with anti-vegf treatment in the Czech Republic Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k 12.5.2015: Hodnocení

Více

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Akutní formy ischemické choroby srdeční Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Ischemická choroba srdeční Akutní (nestabilní) formy nestabilní angina pectoris akutní infarkt myokardu s vývojem

Více

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření základní principy doporučené postupy u vybraných diagnóz Oddělení neinvazivní kardiologie - Klinika kardiologie IKEM Únor 2009 Jednoznačné indikace : nový pacient Kliniky kardiologie ( Kardiocentra ) (akutní

Více

Intravenózní trombolýza mezi hodinou

Intravenózní trombolýza mezi hodinou Intravenózní trombolýza mezi 3 4.5 hodinou J. Neumann, J. Pouzar, J.Kubík, J. Macko, P. Bodnárová, M. Hošek, M. Zdvořilá, H. Rytířová Neurologické oddělení Nemocnice Chomutov o.z., KZ a.s. Seminář, 26.10.2010,

Více

Blue toe syndrom. MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN v Olomouci

Blue toe syndrom. MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN v Olomouci Blue toe syndrom MUDr. Markéta Kaletová, I. Interní klinika kardiologie LF UP a FN Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF UP a FZV UP Reg.

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 11. 2007 55 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2006 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27. 5. 2010 23 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2009 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Management levé podklíčkové tepny při endovaskulární léčbě onemocnění hrudní aorty

Management levé podklíčkové tepny při endovaskulární léčbě onemocnění hrudní aorty Management levé podklíčkové tepny při endovaskulární léčbě onemocnění hrudní aorty Guňka I. 1, Raupach J. 2, Vojáček J. 3, Leško M. 1, Lojík M. 2, Malý R. 4 1 Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Hradec

Více

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2012. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2012

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2012. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2012 NRKI Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2012 Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2012 AUTORSKÝ KOLEKTIV: Želízko M., Vojáček J., Kala P., Mates M., Holub

Více

Chronické komplikace DM a manifestace aterosklerózy - kazuistika

Chronické komplikace DM a manifestace aterosklerózy - kazuistika Chronické komplikace DM a manifestace aterosklerózy - kazuistika MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D., Ústav patologické fyziologie LF UP Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

INTERVENČNÍ METODY V LÉČBĚ ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ

INTERVENČNÍ METODY V LÉČBĚ ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ INTERVENČNÍ METODY V LÉČBĚ ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ MUDr. Petr Kala, Ph.D. Interní kardiologická klinika FN Brno Přestože se intervenční metody revaskularizace používají ve velké míře teprve od 90. let

Více

Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy

Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Patogeneze aortální stenózy Možnosti medikamentózního ovlivnění progrese aortální stenózy MUDr. Gabriela Štěrbáková Kombinovaný doktorský studijní program,

Více

Duální antiagregace u pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu

Duální antiagregace u pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu 40 Duální antiagregace u pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu Andrej Myjavec, Miroslav Brtko Kardiocentrum, Kardiochirugická klinika, LF UK Hradec Králové Aortokoronární bypass s využitím tepenných

Více

Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs

Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs Ing. Veronika Mezerová 1 z 16 CCTA versus X-ECG Pojmy: CCTA Coronary Computed

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 7. 2008 31 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Miroslav Solař Oddělení akutní kardiologie I. interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Chronická arteriální hypertenze Hypertenze u akutních

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

PREDIKTORY ČÁSTEČNÉ VS. KOMPLETNÍ SYMPTOMATICKÉ ODPOVĚDI U PACIENTŮ S ACHALÁZIÍ JÍCNU PO PERORÁLNÍ ENDOSKOPICKÉ MYOTOMII (POEM)

PREDIKTORY ČÁSTEČNÉ VS. KOMPLETNÍ SYMPTOMATICKÉ ODPOVĚDI U PACIENTŮ S ACHALÁZIÍ JÍCNU PO PERORÁLNÍ ENDOSKOPICKÉ MYOTOMII (POEM) PREDIKTORY ČÁSTEČNÉ VS. KOMPLETNÍ SYMPTOMATICKÉ ODPOVĚDI U PACIENTŮ S ACHALÁZIÍ JÍCNU PO PERORÁLNÍ ENDOSKOPICKÉ MYOTOMII (POEM) Vacková Z, Švecová H, Štirand P, Špičák J, Krajčíová J, Fremundová L, Loudová

Více

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Co je to ambulantní katetrizace? Jednodenní vyšetření a ošetření bez hospitalizace

Více

Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011

Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011 NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011 MUDr. Eva Hurtíková Národní registr CMP

Více

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC Dorňák T. 1, Herzig R. 1, Školoudík D. 1,2, Šaňák D. 1, Kuliha M. 1,2, Roubec M. 2, Köcher M. 3, Procházka V. 4, Král M. 1, Veverka T. 1, Bártková A. 1, Hluštík P. 1, Zapletalová J. 5, Heřman M. 3, Kaňovský

Více

Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby?

Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby? Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby? D. Krajíčková 1, A. Krajina 2, M. Lojík 2 1 Neurologická a 2 Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Historie rekanalizační léčby

Více

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Organizace péče o nemocné s chronickým srdečním selháním. Praktický lékař Ambulance pro srdeční selhání, domácí péče

Více

Diagnosika a léčba perioperačního IM podle Univerzální definice 2012

Diagnosika a léčba perioperačního IM podle Univerzální definice 2012 Diagnosika a léčba perioperačního IM podle Univerzální definice 2012 Tomáš Janota 3. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1.LF UK, Praha 1 Univerzální definice IM (2007/2012) IM = myokardiální

Více

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276 Elektronické srdce a plíce 24. Akutní klidová dušnost u starších nemocných (plicní edém při AIM) Paientk JB, 76 let 1. Popis případu a základní anamnéza: 76-letý pacient přivezen RZS (6/2011) pro plicní

Více

In#momediální šíře a ateroskleróza

In#momediální šíře a ateroskleróza In#momediální šíře a ateroskleróza J. Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení Nemocnice Chomutov o.z., KZ a.s. In#momediální šíře a ateroskleróza Zajímavé a módní ( in ; cool ) Vědecké ( publikace

Více

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti Urbánek L., Kratochvílová J., Žák J. I. chirurgická klinika Oddělení hygieny a epidemiologie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Klostridiová kolitida

Více

E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové

E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové 1 E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové Management AS stenózy extrakraniální karotidy - ACCH/AHA guidelines 2011 1. Diagnostika 2. Primární prevence icmp

Více

Kardiovaskulární rehabilitace

Kardiovaskulární rehabilitace Kardiovaskulární rehabilitace MUDr.Vladimír Tuka, Ph.D. Centrum kardiovaskulární rehabilitace 3. interní klinika VFN a 1.LF UK Změna paradigmatu způsobu uvažování Epizodická péče léčíme akutní choroby

Více

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe? Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe? Tomáš Janota Kardio JIP 3. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. LF UK, Praha Akutní koronární syndromy Kardiovaskulární onemocnění

Více

Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech

Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech Dvouleté sledování pacientů po kardiochirurgických výkonech J. Hyánková Svobodová, J. Kléma, D. Hačkajlo Klíčová slova kardiochirurgické výkony dlouhodobé sledování follow up dotazník dotazník kvality

Více

Implantace balonem nesené chlopně Edwards Sapien u nemocných s aortální stenózou

Implantace balonem nesené chlopně Edwards Sapien u nemocných s aortální stenózou 100 Implantace balonem nesené chlopně Edwards Sapien u nemocných s aortální stenózou Josef Šťásek 1, Josef Bis 1, Jan Vojáček 1, Jan Vojáček 2, Miroslav Brtko 2, Pavel Polanský 2, Martin Vejběra 3, Jan

Více

Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření

Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření Doporučení pro provádění koronarografického vyšetření Jan VOJÁČEK Předpoklady pro provádění koronarografické angiografie Podmínkou pro získání funkční odbornosti pro invazivní kardio-logii je atestace

Více

Lokální cévní komplikace u pacientù s akutním infarktem myokardu øešeným direktní perkutánní koronární intervencí

Lokální cévní komplikace u pacientù s akutním infarktem myokardu øešeným direktní perkutánní koronární intervencí Pùvodní práce Lokální cévní komplikace u pacientù s akutním infarktem myokardu øešeným direktní perkutánní koronární intervencí M. Orban 1, O. Hlinomaz 1, F. Lehár 1, M. Rezek 1, M. Eisenberger 1, Z. Konečný,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Jana Skoupá Česká farmako-ekonomická společnost Praha. 26.2.2016 Vývoj počtu hospitalizací na interních odděleních: všechny hospitalizace vs. srdeční

Více

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc. Tranzitorní ischemická ataka pohled neurologické sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Bc. Kamila Carbolová Cévní mozková příhoda 2. - 3. místo v počtu č úmrtí (umírá 12 35% CMP) 1. místo

Více

Chronické formy ICHS. Stanislav Šimek

Chronické formy ICHS. Stanislav Šimek Chronické formy ICHS Stanislav Šimek 55 letý kuřák RA: otec zemřel na IM v 60 letech LDL cholesterol 4 mmol/l NO: poslední 2 měsíce tlakové bolesti za hrudní kostí při rychlejší chůzi, více v chladném

Více

KOMPLEXNÍ POSTIŽENÍ CHLOPNÍ LEVÉHO A PRAVÉHO SRDCE V TERÉNU REOPERACE Kazuistika

KOMPLEXNÍ POSTIŽENÍ CHLOPNÍ LEVÉHO A PRAVÉHO SRDCE V TERÉNU REOPERACE Kazuistika KOMPLEXNÍ POSTIŽENÍ CHLOPNÍ LEVÉHO A V TERÉNU REOPERACE Kazuistika kdy příliš je opravdu příliš a kdy ještě ne Štěpán ČERNÝ Kardiochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce Praha Před 3 lety disekce hrudní

Více

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS EPOSS výsledky interim analýzy Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS K čemu slouží interim analýza Jde o testování primární hypotézy v průběhu projektu Testování souboru stran interní validity

Více

ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA IZOLOVANÝCH STENÓZ A KRÁTKÝCH UZÁVĚRŮ SUBRENÁLNÍ ABDOMINÁLNÍ AORTY DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY

ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA IZOLOVANÝCH STENÓZ A KRÁTKÝCH UZÁVĚRŮ SUBRENÁLNÍ ABDOMINÁLNÍ AORTY DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA IZOLOVANÝCH STENÓZ A KRÁTKÝCH UZÁVĚRŮ SUBRENÁLNÍ ABDOMINÁLNÍ AORTY DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY ENDOVASCULAR TREATMENT OF ISOLATED STENOSES AND SHORT OCCLUSIONS OF INFRARENAL AORTA LONG TERM

Více

Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové

Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové Asymptomatické stenózy víme už jak postupovat? D. Krajíčková Neurologická klinika LU UK a FN v Hradci Králové Prevalence asymptomatické stenózy Prevalence asymptomatické stenózy (AS) > 70 % v populaci

Více

XXXI. sympozium pracovní skupiny invazivní kardiologie ČKS ( , Průhonice)

XXXI. sympozium pracovní skupiny invazivní kardiologie ČKS ( , Průhonice) XXXI. sympozium pracovní skupiny invazivní kardiologie ČKS (0.. 4. 2003, Průhonice) Téma: Komplexní a komplikované koronární intervence DIREKTNÍ STENTING U AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU S ST ELEVACEMI Bernat

Více

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM MUDr. Hana Skalická, CSc. NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE zásady odhadu perioperačního rizika klinické rizikové faktory závažnost výkonu zohlednění

Více

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS.

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS. Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS. J.Bednařík 1, 2, M.Škorňa 1, J.Kuchyňka 3, R.Mazanec

Více

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce Activity of general practitioners for adults in 2011

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce Activity of general practitioners for adults in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 6. 2012 17 Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2011 Activity of general practitioners for adults in 2011

Více

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z. NÁRODNÍ REGISTR CMP Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.. X.Cerebrovaskulární seminář, 23.9.2011 Kunětická Hora Sympozium firmy ZENTIVA Význam registru Odkud máme informace : ÚZIS

Více

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Epidemiologie srdečního selhání v ČR 250 000 pacientů s CHSS 125 000 pacientů se systolickou

Více

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Institut pro zdravotní ekonomiku a technology

Více

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha Mitrální insuficience Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha Mitrální 43% Operace chlopní v ČR 2010 Σ=4009 Ao + Mi 7% Mi + Tr 13% Ao + Mi + Tr 3% Ostatní 5% Aortální 52%

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2011. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2011

Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2011. Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2011 NRKI Přehled vybraných kardiovaskulárních intervencí v České republice 2011 Uveřejněné údaje jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2011 AUTORSKÝ KOLEKTIV: Želízko M., Vojáček J., Kala P., Mates M., Holub

Více

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Markery srdeční dysfunkce v sepsi Markery srdeční dysfunkce v sepsi MUDr. Pavel Malina MUDr. Janka Franeková, Ph. D. Oddělení klinické biochemie Interní oddělení Nemocnice Písek, a.s. Pracoviště laboratorních metod IKEM Praha Colours of

Více

Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP. Karel Mědílek

Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP. Karel Mědílek Vyšetřování nemocných s bolestí na hrudi suspektní z chronické AP Karel Mědílek ? paní M.R., 53 let úřednice, 78 kg, 168 cm, 20 let 10 cigaret/den, chol 6,1 mmol/l, LDL 2,6 mmol/l otec zemřel v 71 letech

Více

Riziko CMP při aortokoronárním. stenotickým postižením karotid. MUDr. Ondřej Pavlík Vítkovická nemocnice a.s

Riziko CMP při aortokoronárním. stenotickým postižením karotid. MUDr. Ondřej Pavlík Vítkovická nemocnice a.s Riziko CMP při aortokoronárním bypassu u pacientů se stenotickým postižením karotid MUDr. Ondřej Pavlík Vítkovická nemocnice a.s Kardiální operace a cévní mozková příhoda Cévní mozková příhoda (CMP) je

Více

ZA OBSAHOVOU STRÁNKU ODPOVÍDAJÍ AUTOŘI

ZA OBSAHOVOU STRÁNKU ODPOVÍDAJÍ AUTOŘI XVII. WORKSHOP INTERVENČNÍ KARDIOLOGIE, 6. 7. 4. 007, HRADEC KRÁLOVÉ ZA OBSAHOVOU STRÁNKU ODPOVÍDAJÍ AUTOŘI LEVÝ RADIÁLNÍ PŘÍSTUP U KORONÁRNÍCH INTERVENCÍ VČETNĚ AKUTNÍCH Bernat I., Škvařilová M., Paďour

Více

Srdeční troponiny - klinické poznámky

Srdeční troponiny - klinické poznámky Srdeční troponiny - klinické poznámky Jiří Kettner Kardiologická klinika, IKEM Praha On-line videokonference pořádána Centrem pro edukaci a výzkum Abbott Klinická praxe symptomy ischemie a EKG změny 1

Více

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - AKUTNÍ INFRAKT MYOKARDU (AIM)

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - AKUTNÍ INFRAKT MYOKARDU (AIM) Inclusion Definice Akutní infarkt myokardu (AIM) Telemedicína SBĚR DAT STUDIE DUQUE - AKUTNÍ INFRAKT MYOKARDU (AIM) Akutní infarkt myokardu (AIM) lze definovat z několika různých perspektiv dle charakteristik

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP Trombolytická léčba akutních iktů v ČR Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP Rozdělení CMP dle etiologie CMP (iktus, Stroke ) - heterogenní skupina onemocnění,

Více

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM 18.12.2012 ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM 18.12.2012 ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE Charakteristika onemocnění AIM Akutní infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční.

Více

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast Léčba hypertenze fixními kombinacemi MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast Doporučení pro cílové hodnoty TK ESH/ESC* a JNC 7** doporučuje tyto cílové hodnoty :

Více

Riziko ionizujícího záření na kardiointervenčním pracovišti. M.Erbrt Kardiologie na Bulovce Praha

Riziko ionizujícího záření na kardiointervenčním pracovišti. M.Erbrt Kardiologie na Bulovce Praha Riziko ionizujícího záření na kardiointervenčním pracovišti M.Erbrt Kardiologie na Bulovce Praha Metody používané na kardiointervenčním pracovišti 1. Metody diagnostické: - koronární angiografie (SKG)

Více

Hyperglykémie. negativní prediktor. Krajíčková D 1, Kopecká L 1, Krajina A 2, Lojík M 2, Raupach J 2, Chovanec V 2

Hyperglykémie. negativní prediktor. Krajíčková D 1, Kopecká L 1, Krajina A 2, Lojík M 2, Raupach J 2, Chovanec V 2 Hyperglykémie negativní prediktor výsledku akutní mozkové ischémie Krajíčková D 1, Kopecká L 1, Krajina A 2, Lojík M 2, Raupach J 2, Chovanec V 2 1 Neurologická klinika a 2 Radiologická klinika LF UK a

Více

Katetrizační implantace aortální chlopně (TAVI)

Katetrizační implantace aortální chlopně (TAVI) XVII. kongres ČSARIM Katetrizační implantace aortální chlopně (TAVI) Tomáš Vaněk, František Bednář, Viktor Kočka, Petr Widimský Kardiocentrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK, Praha Podpořeno

Více

PERCUTANEOUS INTERVENTION IN VASCULAR COMPLICATIONS AFTER ORTHOTOPIC LIVER TRANSPLANTATION OUR MID-TERM RESULTS

PERCUTANEOUS INTERVENTION IN VASCULAR COMPLICATIONS AFTER ORTHOTOPIC LIVER TRANSPLANTATION OUR MID-TERM RESULTS Perkutánní léčba cévních komplikací po ortotopické transplantaci jater naše střednědobé výsledky PERCUTANEOUS INTERVENTION IN VASCULAR COMPLICATIONS AFTER ORTHOTOPIC LIVER TRANSPLANTATION OUR MID-TERM

Více

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční Nukleární kardiologie Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční Zátěžové testy Fyzická zátěž farmakologická zátěž Dipyridamol Adenosin Regadenoson

Více