Pravidla pro žadatele a příjemce

Transkript

1 Operační prgram PRAHA PÓL RŮSTU ČR Verze: 2.0 Datum vydání: Datum účinnsti: Strana 1 z 238

2 Vydal: Hlavní měst Praha Magistrát hlavníh města Prahy, Odbr evrpských fndů Jungmannva 35/29, Praha 1 tel.: Strana 2 z 238

3 1 Obsah 1. Přehled změn Úvd Definice pužívaných pjmů a zkratek Právní základ a další výchzí dkumentace Právní předpisy EU Evrpské strukturální a investiční fndy Veřejná pdpra Právní předpisy a metdika ČR Zadávání veřejných zakázek Jedntné metdické prstředí pr prgramvé bdbí Kntakty Základní infrmace Obecné pdmínky OP PPR Pdmínky pr jedntlivé priritní sy Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací Specifický cíl 1.1: Vyšší míra mezisektrvé splupráce stimulvaná reginální samsprávu Specifický cíl 1.2: Snazší vznik a rzvj znalstně intenzivních firem Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry Specifický cíl 2.1: Energetické úspry v městských bjektech dsažené také s využitím vhdných bnvitelných zdrjů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení Specifický cíl 2.2: Zvyšvání atraktivity užívání městské veřejné dpravy Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě Specifický cíl 3.1: Psílená sciální infrastruktura pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.2: Psílená infrastruktura pr sciální pdnikání Specifický cíl 3.3: Psílené aktivity pr integraci, kmunitní služby a prevenci Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti Specifický cíl 4.1: Navýšení kapacity a zkvalitnění předšklníh, základníh a středníh vzdělávání a zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let Specifický cíl 4.2: Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti Specifický cíl 4.3: Zvýšení dstupnsti zařízení péče děti Pdání žádsti pdpru Lhůta pr pdání žádstí pdpru Způsb pdání Vytvření nvé žádsti pdpru Editace žádsti pdpru Finalizace a pdpis žádsti pdpru Plná mc Přílhy žádsti pdpru Přílhy předkládané splečně se žádstí pdpru Přílhy předkládané k pdpisu smluvy Přílhy předkládané nejpzději s Infrmací pkrku v realizaci prjektu (ESF i EFRR) Pvinné přílhy předkládané nejpzději s první zprávu realizaci prjektu Dtazy týkající se žádsti pdpru Strana 3 z 238

4 Knzultace prjektvých záměrů Kmunikace mezi ŘO a žadatelem Hdncení a výběr prjektů Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí Věcné hdncení Ex-ante kntrla Výběr prjektů k pdpře Schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy Příprava a uzavření smluvy financvání Řízení prjektu Zahájení prjektu Infrmace pkrku Partnerské smluvy Realizace prjektu Zprávy realizaci prjektu Uknčení realizace prjektu Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany příjemce Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany ŘO Udržitelnst prjektu Zprávy udržitelnsti prjektu Změny prjektu Nepdstatné změny prjektu Pdstatné změny prjektu Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu Rzpčet prjektu Změny rzpčtu Pdmínky pr prvádění změn rzpčtu Ddržvání rzpčtu Bankvní účet prjektu Pkladna Finanční tky Ex-ante režim Ex-pst režim Administrace žádsti platbu Kntrly a audity Kntrly prváděné ŘO Administrativní věření Mnitrvací návštěva Kntrla na místě Audity a kntrly prváděné jinými subjekty Pvinnsti žadatele/příjemce a partnera prjektu Důsledky nenaplnění závazků příjemce pdpry a pstupy pr stanvení dvdů za prušení rzpčtvé kázně Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-pst Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-ante Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace s mžnstí náprav Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace bez mžnsti náprav Finanční pravy Specifické případy Strana 4 z 238

5 14.6. Identifikace pchybení a rle ŘO Prušení rzpčtvé kázně Definice prušení rzpčtvé kázně Závažná a méně závažná pchybení Přehled dvdů za prušení rzpčtvé kázně Další prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace Opravné prstředky, stížnsti a jiná hlášení Žádst přezkum Námitky prti prtklu kntrle Odvlání prti platebnímu výměru Stížnsti Ohlášení pdezření na střet zájmů, krupční jednání neb pdvd Pučení pravných prstředcích dle správníh řádu Pravidla pr publicitu prjektů Pvinné a nepvinné nástrje publicity Pvinné prvky na pvinných a nepvinných nástrjích Jedntný vizuální styl Definice písma Kdifikace barevnsti Pužití lg Prvky pvinné publicity Sankce Pravidla pr uplatňvání sankcí u pvinných nástrjů Pravidla pr uplatňvání sankcí u nepvinných nástrjů / vlitelné publicity Způsbilst výdajů Základní principy Věcná způsbilst výdaje Sulad s právními předpisy Ddržení pravidel prgramu a pravidel pdpry Dlžitelnst věcné způsbilsti Přiměřenst výdaje Časvá způsbilst výdaje Místní způsbilst výdaje Dkladvá způsbilst výdaje Vykázání výdaje Úplné vykazvání výdajů Způsbilé výdaje v rámci OP PPR Osbní náklady (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvné (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Cestvní náhrady pr zahraniční experty Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Odpisvaný hmtný majetek (způsbilé pr EFRR prjekty) Odpisvaný nehmtný majetek (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Nákup pužitéh zařízení (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Služby (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Finanční výdaje, správní a jiné pplatky (způsbilé pr EFRR prjekty) Nájem či leasing zařízení, vybavení a budv (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Nákup pzemku (způsbilé pr EFRR prjekty) Strana 5 z 238

6 Přízení stavby (způsbilé pr EFRR prjekty) Věcné příspěvky (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Odpisy (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Daň z přidané hdnty (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Přímá pdpra cílvých skupin (způsbilé pr ESF prjekty) Nezpůsbilé výdaje Zvláštní úprava způsbilsti výdaje Veřejná pdpra Prjekty vytvářející příjmy Finanční nástrje Křížvé financvání Pravidla způsbilsti výdajů OP PPR v režimu vykazvání nepřímých nákladů Vymezení nepřímých nákladů v OP PPR Hrizntální principy (dle čl. 7 a 8 becnéh nařízení) Pdpra rvnsti žen a mužů a nediskriminace Udržitelný rzvj Mnitrvání a naplňvání hrizntálních principů Zadávání zakázek v rámci OP PPR Vymezení základních pjmů Definice základních pjmů Vymezení zakázek dle předmětu plnění Vymezení typů zadavatelů Základní zásady pr zadávání zakázek Stanvení předmětu zakázky Stanvení předpkládané hdnty zakázky Dělení předmětu zakázky Změny v průběhu realizace zakázky Druh zakázky dle předpkládané hdnty zakázky Zakázky malé hdnty Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a méně než / Kč bez DPH Zakázky vyšší hdnty - s předpkládanu hdntu nejméně / Kč bez DPH Výběrvá řízení - pžadavky a pstupy pr zakázky mim půsbnst ZVZ Druh výběrvéh řízení dle hdnty zakázky Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a méně než / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu nejméně / Kč bez DPH Zadávací pdmínky Pskytvání ddatečných infrmací Otevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek Otevírání bálek Psuzení a hdncení nabídek Smluva s ddavatelem Oznámení výsledku výběrvéh řízení Zrušení výběrvéh řízení Zvláštní pravidla pr zadávání zakázek nespadajících pd půsbnst ZVZ Nedstatečný pčet ddavatelů Strana 6 z 238

7 Zadavateli byla pdána puze jedna úplná nabídka Výjimky stanvené v 18 a 19 a 23 ZVZ Opce Dříve uzavřené smluvy Ddatečné ddávky, služby a stavební práce Elektrnická aukce Zakázka pr OP PPR jak sučást suhrnné zakázky rganizace Zakázky zadávané pdle ZVZ Pskytvání infrmací pskytvateli dtace pr účely kntrly přípravy a realizace zadávacích/výběrvých řízení Před vyhlášením zadávacíh/výběrvéh řízení kntrla zadávacích pdmínek Před zahájením hdncení nabídek Před pdpisem smluvy kntrla průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení Změny v průběhu realizace zakázky ddatky ke smluvám Dkumentace k zadávacím/výběrvým řízením předkládaná se zprávu realizaci prjektu Pvinnsti zadavatele k uchvání dkumentace k výběrvým/zadávacím řízením Důsledky prušení Pravidel OP PPR pr zadávání zakázek a stanvení finančních prav Stanvení finančních prav Veřejná pdpra a pdpra de minimis Definice pjmu veřejná pdpra Obecná dpručení Pdpra de minimis Služby becnéh hspdářskéh zájmu Obecné nařízení blkvých výjimkách Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací Výše a frmy pdpry v rámci OP PPR Indikátry Indikátry prjektu Nastavení indikátrů na výzvě Sankce při nesplnění cílvých hdnt indikátrů Sběr infrmací dsažených hdntách indikátrů Pravidla pr zápis údajů d IS ESF Bagatelní pdpra účastníka prjektu Bagatelnst pdpry Sledvání parametrů týkajících se pdpřených sb a suvisející indikátry Integrvané přístupy Integrvaná strategie Zpracvání integrvané strategie Hdncení a schvalvání integrvané strategie Realizace integrvané strategie Věcné zaměření integrvaných prjektů Prjektvé záměry Příprava a knzultace Prjednání v Řídicím výbru Pdání žádsti pdpru Hdncení a výběr prjektů Změny Změny integrvaných strategií Strana 7 z 238

8 Změny integrvaných prjektů Mnitrvání a evaluace ITI Mnitrvání a evaluace integrvané strategie Mnitrvání integrvaných prjektů Ostatní Finanční nástrje Zjedndušené metdy vykazvání Příjmy v prjektech Příjmy prjektů dle čl. 61 becnéh nařízení Metdy výpčtu pdpry Metda finanční mezery Principy finanční analýzy Příjmy prjektů mim čl. 61 becnéh nařízení Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry Stanvení dpčtu příjmů dle čl. 61 becnéh nařízení pr prjekty priritní sy 1 OP PPR nezakládající veřejnu pdpru v suladu se Sdělením Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) Vymezení režimu pdpry Mechanismus přensu výhdy na knečné příjemce Stanvení výše veřejnéh financvání Přílhy Strana 8 z 238

9 Část A 1. Přehled změn Uvedená tabulka pskytuje seznam veškerých prvedených změn v předmětném dkumentu prti půvdní verzi. Přehled změn prti verzi 1.4 ze dne Kapitla/str ana Ppis změny Zdůvdnění změny Odpvědnst za správnst změny Datum platnsti/ účinnsti změny Celý dkument Oprava pravpisných chyb, stylistických chyb a zjevných chyb a nepřesnstí Zajištění srzumitelnsti pr žadatele a příjemce Sagač, Jindřichvá Celý dkument Dplnění zkratek a dkazů na legislativu a předpisy Srzumitelnst Sagač, Jindřichvá Celý dkument Frmální úpravy Odstranění frmálních nedstatků Sagač Kap. 3 Dplněna definice střetu zájmů Pžadavek AO Sagač Kap. 7, 9.2.3, 9.3.1, 9.3.3, Dplněna pvinnst, aby partner prjektu pdepisval žádst pdpru bdbně jak žadatel, dstraněna pvinnst dkládání přílhy hledně partnerství k žádsti pdpru ŘO vyhdntil uvedený způsb ptvrzení partnerství jak efektivnější a administrativně méně nárčný pr žadatele žadatel nebude muset s partnerem uzavírat smluvu již při pdání žádsti, ale případně až při realizaci prjektu Sagač Kap. 7 Odstraněn, že ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace musí být uvedeny všechny bankvní účty příjemce Sulad s kap Jindřichvá Kap. 7 Dplnění a upřesnění pvinnstí žadatele/příjemce hledně dkrytí jeh vlastnické struktury, vč. pvinnstí pskytnut na vyžádání pdrbnější infrmace a infrmvat významných změnách ve vlastnické struktuře i p pdání žádsti pdpru Pžadavek AO Sagač Strana 9 z 238

10 Kap. 7, Upřesnění pravidel pr dkládání zpráv realizaci prjektu pr prjekty zahájené před pdpisem smluvy. Ptřeba upravit pr prjekty zahájené před pdpisem smluvy Sagač Kap Upraven, že plnu mc k žádsti pdpru lze dlžit jak prstý sken, tj. není nutný převd autrizvanu knverzí Kap Přílha Územní suhlas, územní rzhdnutí a další dkumenty dstraněna pdmínka nabytí právní mci nejpzději v den uknčení příjmu žádstí Kap Přílha Stanvisk k psuzení vlivů na živtní prstředí upravena pravidla pr dkládání tét přílhy Kap Dplněna nvá přílha Vyjádření Řídicíh výbru ITI suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií Zjedndušení administrativní zátěže pr žadatele Ptřeba umžnit dlžení dané přílhy i ddatečně, a t včetně dlžky NPM Přílhu nutné vyžadvat u všech prjektů s výjimku ESF prjektů, které nezahrnují investiční výdaje Přílha se vyžaduje u prjektů v rámci ITI Sagač Sagač Sagač Sagač Kap Dplněna nvá přílha Čestné prhlášení žadatele pdpru suladu žádsti pdpru s prjektvým záměrem Přílha se vyžaduje u prjektů v rámci ITI Sagač Kap. 10, 15.1 Úprava frmulací a pjmů, které suvisí s prcesem schvalvání prjektů Sulad s aktuálním MP ŘVHP Sagač Kap Upřesnění pdmínek pr prdlužení lhůty na pravu chyb v žádsti Srzumitelnst Sagač Kap Upřesněn rzsah mžnéh dplnění v rámci kntrly frmálních náležitstí Kap Dplněn, že arbitr se v případě rzpru mezi hdntiteli zapjuje puze tehdy, pkud žádst splňuje minimální výsledný pčet bdů Sulad s aktuálním MP ŘVHP, pžadavek NOK. Upřesnění pdmínek pr zapjení arbitra Sagač Sagač Kap. 10.1, 10.2, 10.5, 15.1 Lhůta pr pdání žádsti přezkum prdlužena ze 14 dnů na 15 Sulad s aktuálním MP ŘVHP Sagač Kap Odstraněna lhůta 7 měsíců pr prces schvalvání prjektů Sulad s aktuálním MP ŘVHP Sagač Kap. 11.2, 17.4 Upravena pvinnst dknčení realizace prjektu dplněn, že v případě prjektů Záměr mezit prjekty neinvestičníh charakteru zahajvané před pdáním Sagač Strana 10 z 238

11 financvaných z ESF nesmí být prjekt dknčen před pdpisem Smluvy financvání Kap Dplněn, c je bsahem žádsti platbu. Upraven, v jaké pdbě mají být předkládány přílhy ZR prjektu. žádsti puze na ty, které budu dknčeny až p pdpisu smluvy Srzumitelnst. Zjedndušení předkládání přílh pr příjemce Jindřichvá Kap , Dplněn upřesnění pr aktivitu v rámci PO 1 při přesunech mezi prstředky na jedntlivé kncepty. Nutn upřesnit kvůli specifičnsti pdprvané aktivity Jindřichvá Kap Frmálně upraven/zpřesněn pskytvání zálhvých plateb. Nutn upřesnit Jindřichvá Kap Upřesněn, za jakých pdmínek se pzastavuje lhůta pr administraci žádsti platbu. Nutn upřesnit Jindřichvá Kap Odstraněna lhůta 30, resp. 60 dnů na vyřízení žádstí přezkum žádsti přezkum je míst th nutné vyřídit v přiměřené lhůtě. Sulad s aktuálním MP ŘVHP Sagač Kap Upřesnění suvisejících prjektu pvinnstí s publicitu Srzumitelnst Sagač Kap. 16.2, Dplněn dkaz na tzv. Generátr nástrjů pvinné publicity Usnadnění přípravy nástrjů publicity pr příjemce Sagač Kap Dplněna nvá kapitla týkající se jedntnéh vizuálníh stylu. Shrnuje pdstatné infrmace z Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu OP PPR Snaha pskytnut příjemcům pdrbnější infrmace pravidlech vizuálníh stylu v rámci Pravidel pr žadatele a příjemce Sagač Kap Dplněn limit 30 % celkvých přímých nákladů prjektu pr Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek u ESF prjektů. Sulad s kap , přehlednst. Jindřichvá Kap Upraven výčet dkumentů k zadávacím/výběrvým řízením. Kap. 20 Upravena a dplněna v suladu s legislativu EU. Kap Dplněna úprava nvéh Sdělení Kmise k pjmu státní pdpra uvedeném v čl. 107 dst. 1 Smluvy fungvání Zajištění přehlednsti a úplnsti výčtu. Zajištění suladu s legislativu, přehlednst. Zajištění suladu s legislativu Jindřichvá Jindřichvá Jindřichvá Strana 11 z 238

12 Evrpské unie (2016/C 262/01), které upravuje pdmínky pr režim nezakládající veřejnu pdpru Kap Aktualizace rzsahu sledvaných údajů účastnících prjektu Zhlednění aktuálních ptřeb Sagač Kap Odstraněn rzsah sledvaných údajů k pdpřené sbě. Tyt údaje jsu nvě uvedeny v Přílze č. 8 těcht Pravidel. Zajištění přehlednsti Jindřichvá Kap. 22 Dplněn text kapitly k integrvaným přístupům v rámci OP PPR Zveřejnění pravidel pr prjekty ITI v suvislsti s plánvanu výzvu Sagač Přílha č. 6 Aktualizace přehledu indikátrů dplnění relevantních infrmací Pdrbnst, srzumitelnst Sagač Úvd v rámci Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR (dále jen Pravidla ) jsu dkument, který vydává Hlavní měst Praha (Magistrát hlavníh města Prahy - Odbr evrpských fndů), jak řídicí rgán (ŘO) uvedenéh peračníh prgramu. Dkument je určen pr žadatele a příjemce, kteří budu žádat pdpru a čerpat pdpru pskytvanu v rámci Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR (dále jen OP PPR ). Pdrbné pdmínky pr předkládání prjektů v rámci knkrétní výzvy budu stanveny v příslušném textu výzvy, tj. např. typy pdprvaných aktivit, právněných žadatelů, vyhlášenu finanční částku atd., který bude zveřejněn na webvých stránkách Pravidla jsu rzdělena na část A, B a C. Část A - Úvdní kapitly dkumentu, které pskytují uživateli základní infrmace dkumentu. Část B - Kapitly, které ppisují prcesně pstupy d přípravy prjektu pr pdání žádsti pdpru, její schválení, resp. uzavření právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry, dbu realizace prjektu až d jeh uknčení včetně dby udržitelnsti. Část C - Kapitly, které jsu věnvány průřezvým blastem přípravy a realizace prjektů, které nejsu pevně vázány na prjektvý cyklus neb se jím průběžně prlínají. Zárveň jde blasti, které se mhu lišit v návaznsti na jedntlivé vyhlášené výzvy neb v návaznsti na další specifika pr určitý typ prjektů/příjemců apd., lze tudíž předpkládat, že bude u některých ke změnám dcházet častěji než u kapitl v předchzích částech Pravidel pr žadatele a příjemce. Tat Pravidla, texty jedntlivých výzev, znění prgramvéh dkumentu OP PPR, metdiky a další pdrbné infrmace naleznete na webvých stránkách Pravidla budu aktualizvána vždy dle ptřeby (s hledem na aktualizaci právní úpravy ČR, EU a metdické dkumenty Ministerstva pr místní rzvj a Ministerstva financí). Řídicí rgán OP PPR může tent dkument revidvat vydáním nvé verze. První verzi Pravidel schvaluje Rada hl. m. Prahy, následující revidvané verze schvaluje radní dpvědný za prblematiku fndů EU. Účinnst každé verze je vyznačena na titulní straně tht dkumentu. Všechny dstupné verze jsu k dispzici na webvých stránkách zárveň jsu žadatelé a příjemci pdpry na vydání nvé verze upzrňváni prstřednictvím infrmačníh systému MS Strana 12 z 238

13 Závaznst Pravidla se vztahují vždy na všechny žadatele a příjemce pdpry z OP PPR, a t d data účinnsti. Žadatel/příjemce musí při realizaci prjektu pstupvat vždy pdle aktuálně účinné verze Pravidel uvedené na webvých stránkách Činnsti, které byly prkazatelně zahájeny před vydáním tét verze Pravidel, budu dknčeny dle verze, účinné v dbě zahájení těcht činnstí. Činnstí se rzumí dílčí aktivita, kteru lze ještě věcně a prcesně ddělit d předchzí a následující aktivity (např. výběrvé řízení zadávané dle těcht Pravidel, neb zadávací řízení ve smyslu ZVZ). V případě, že je žadatel v rámci kntrly frmálních náležitstí vyzván k pravě žádsti neb dlžení přílhy, pstupuje při nápravě pdle verze Pravidel platné v dbě pdání žádsti, nebť se má za t, že tat náprava je nedílnu sučástí aktivity pdání žádsti. Výjimky Při implementaci OP PPR může djít k situacím, které pravidla stanvená tímt dkumentem a další řídicí dkumentací nepředpkládala. Pkud by řešení takvýcht situací pravidla prgramu (v rzsahu dkumentace uvedené v předchzí větě) neumžňvala, má ŘO mžnst udělit výjimku z pravidel. Tut výjimku může schválit puze ředitel FON MHMP na základě písemné žádsti předlžené zpravidla příjemcem pdpry. Sučástí žádsti musí být důvdnění pr udělení výjimky. Výjimku lze udělit puze za takvých pdmínek, které nepvedu k prušení žádnéh právníh předpisu EU a ČR, ani k prušení pravidel stanvených některým ze závazných metdických dkumentů vydávaných MMR, AO neb PCO či schválených vládu ČR. Rzhdnutí ředitele výjimce jsu evidvána a archivvána pr zajištění auditní stpy, netvří však sučást řídicí dkumentace. Při udělvání výjimek pstupuje ŘO zásadně tak, aby v bdbných případech nevznikaly nedůvdné rzdíly. Pčítání lhůt Pkud jsu lhůty uváděny ve dnech, je zpravidla uveden, zda jde dny pracvní neb kalendářní. Pkud není uveden, že jde pracvní neb kalendářní dny, jde dny kalendářní. Pkud je prvedení určité činnsti neb úknu vázán na lhůtu, tak platí, že: se d běhu lhůty nezapčítává den, kdy dšl ke skutečnsti určující pčátek lhůty; t neplatí, jde-li lhůtu určenu pdle hdin; v pchybnstech se za pčátek lhůty pvažuje den následující p dni, němž je jist, že skutečnst rzhdující pr pčátek běhu lhůty již nastala; lhůty určené pdle týdnů, měsíců neb let knčí uplynutím th dne, který se svým značením shduje se dnem, kdy dšl ke skutečnsti určující pčátek lhůty; není-li v měsíci takvý den, knčí lhůta psledním dnem měsíce. 3. Definice pužívaných pjmů a zkratek Pr účely tht dkumentu jsu definvány následující pjmy a zkratky suvisející s OP PPR. Definice pjmů vychází z příslušných legislativních předpisů Evrpské unie. Pjem 3E Definice Zásada řádnéh finančníh řízení zahrnuje zásady účelnsti, efektivnsti (neb také účinnsti) a hspdárnsti. Pjem 3E vychází z anglických ekvivalentů Effectiveness Efficiency Ecnmy. Hspdárnst, efektivnst a účelnst definuje zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, ve znění pzdějších předpisů. Strana 13 z 238

14 Pjem Absrpční kapacita Administrace platby Alkace Auditní rgán Blkvá výjimka Celkvé způsbilé výdaje čištěné příjmy Centrální registr pdpr de minimis Certifikace Cílvá hdnta indikátru Čisté příjmy Definice Absrpční kapacita vyjadřuje míru schpnsti peračníh prgramu neb subjektů (zejména ptenciálních žadatelů) řádně využít prstředky pskytvané z ESI fndů. Prces schvalvání žádsti platbu, zahrnující prvtní pdání zjedndušené žádsti platbu žadatelem, její kntrlu ze strany ŘO, včetně případnéh vrácení žádsti platbu příjemci k dpracvání, vystavení plné žádsti platbu v pdbě frmuláře F1 manažerem ŘO, včetně genervání suvisejících detailů platby, její schválení a prplacení příjemci. Objem finančních prstředků z ESI fndů a zdrjů vnitrstátníh splufinancvání určený pr členský stát, cíl, prgram či jeh sučást, rk, případně výzvu. Orgán zdpvědný za zajištění prvádění auditů za účelem věření účinnéh fungvání systému řízení a kntrly prgramů a za vyknávání činnstí v suladu s čl. 127 becnéh nařízení. Jedná se nařízení Kmise (EU) č. 651/2014, které je pužitelné na vymezený kruh přípustných typů veřejné pdpry (tzv. kategrií blkvě vyňaté veřejné pdpry), při jejichž ddržení je daná veřejná pdpra pvažvána za slučitelnu s vnitřním trhem EU a není nutné přistupvat k jejímu detailnímu přezkumu ze strany EK. Celkvé způsbilé výdaje připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate (zjištěny jak celkvé způsbilé výdaje p dečtení jiných peněžních příjmů a dečtení celkvých způsbilých výdajů připadající na příjmy dle čl. 61). Centrální registr pdpr maléh rzsahu (de minimis) vznikl k 1. lednu Cílem registru je vytvřit centrální systém pr evidenci pdpr maléh rzsahu (de minimis) pskytnutých na základě přím pužitelných předpisů EU. Správcem a prvzvatelem Centrálníh registru pdpr maléh rzsahu je Ministerstv zemědělství České republiky a splu-gestrem Úřad pr chranu hspdářské sutěže. Centrální registr je dstupný na adrese Certifikací se rzumí ptvrzení správnsti údajů vynalžených výdajích v suladu s předpisy EU a předpisy ČR, předlžených řídicími rgány peračních prgramů Platebnímu a certifikačnímu rgánu. Výsledkem certifikace je zpracvání a zaslání certifikátu vynalžených výdajích splu s výkazem výdajů a s žádstí platbu Platebním a certifikačním rgánem Evrpské kmisi. Na úrvni prjektů je definvána cílvá hdnta jak plán indikátru, k jehž dsažení se žadatel pdpru zavázal vůči pskytvateli pdpry včetně data, kdy má být hdnty dsažen. Rzdíl mezi výnsy zvýšenými případnu zůstatkvu hdntu investice a prvzními náklady prjektu v rámci celéh referenčníh bdbí. Strana 14 z 238

15 Pjem Dílčí indikátr Ddatečná žádst platbu Ddavatel Dhda partnerství Dsažená hdnta indikátru Dtace Elektrnické tržiště Evrpské strukturální a investiční fndy Definice Indikátr, který vzniká v rámci rzpadvéh pravidla z primárníh indikátru. Příjemce se k jeh hdntám v žádsti pdpru nezavazuje, ale pr ptřeby detailníh mnitrvání h musí sledvat v rámci realizace prjektu. Pstup, kdy žádst platbu vystavuje ŘO, zejména z důvdu dlišnéh psuzení pstupu snížení způsbilých výdajů ze strany ÚOHS, OFS; pkud ŘO akceptuje stanvisk jinéh subjektu, dplácí příjemci část způsbilých výdajů, která mu byla v rámci kntrly žádsti platbu snížena. Fyzická neb právnická sba, která ddává zbží, pskytuje služby neb prvádí stavební práce. Dkument vypracvaný členským státem za účasti partnerů v suladu s přístupem zalženým na víceúrvňvé správě, který stanví strategii členskéh státu, pririty a patření pr účinné a efektivní využívání ESI fndů za účelem dsahvání cílů strategie Evrpa Hdnta naplnění indikátru (a t v průběhu či p uknčení realizace prgramu / prjektu). Dsažená hdnta je kumulativní údaj d začátku realizace prjektu neb přírůstkvý údaj dle pvahy indikátru a jeh definice. U hdnty naplnění indikátru se sleduje také datum, k němuž byly naměřené hdnty indikátrů platné. V rámci dsažené hdnty indikátru je zhledněna výchzí hdnta indikátru. Peněžní prstředky státníh rzpčtu, státních finančních aktiv neb Nárdníh fndu pskytnuté právnickým neb fyzickým sbám na stanvený účel a za pdmínek uvedených v rzhdnutí pskytnutí dtace vydané pskytvatelem příjemci dtace ve smyslu zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech, ve znění pzdějších předpisů, a dále též peněžní prstředky z rzpčtu územních samsprávných celků pskytnuté právnickým neb fyzickým sbám na stanvený účel a za pdmínek uvedených ve smluvě pskytnutí dtace vydané pskytvatelem příjemci dtace ve smyslu zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů. Vazba na pjem pdpra (užší vymezení, tzn. pjem pdpra je becnější pjem zahrnující např. i finanční nástrje.). Jedná se nenávratnu frmu pdpry. Webvá aplikace, která umžňuje elektrnické zadávání veřejných zakázek ve stanvených zadávacích řízeních. E-tržiště je plně elektrnický systém, všechny úkny v zadávacím řízení prvádí zadavatel i ddavatel v elektrnické pdbě. Fndy EU určené k realizaci Splečnéh strategickéh rámce: Evrpský fnd pr reginální rzvj (EFRR), Evrpský sciální fnd (ESF), Fnd sudržnsti (FS), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (EZFRV) a Evrpský námřní a rybářský fnd (ENRF). Strana 15 z 238

16 Pjem Finanční plán prjektu Frma veřejné pdpry Hrizntální principy Hspdářský subjekt Indikátrvá sustava Indikátry Definice Finanční plán prjektu je pvinná datvá blast žádsti pdpru. Na žádsti pdpru může být zadán autmaticky (pkud je na výzvě vyplněna šablna finančníh plánu), neb ručně žadatelem. U plateb typu ex-ante je ve finančním plánu registrvána jak pžadvaná předpkládaná výše zálhy, tak předpkládaná částka vyúčtvání. Krmě pžadvaných částek žadatel ve finančním plánu též uvádí předpkládané datum pžadvané zálhy a předkládanéh vyúčtvání. U etapvých prjektů mají jedntlivé záznamy finančníh plánu vazbu na příslušnu etapu. Vyjádření pdpůrnéh patření navenek. Z čl. 107 dst. 1 Smluvy fungvání Evrpské unie vyplývá, že veřejná pdpra může nabývat jakýchkliv frem. Příkladem mhu být dtace, úvěry se zvýhdněnu úrkvu sazbu, daňvé úlevy apd. Hrizntální principy jsu principy vyplývající z ustanvení čl. 7 a 8 Obecnéh nařízení. Hrizntální principy jsu d realizace plitiky hspdářské, sciální a územní sudržnsti zahrnuty, aby byl mžn dsáhnut udržitelnéh a vyváženéh rzvje reginů pdpřených z ESI fndů. Dvěma hlavními hrizntálními principy, jejichž ddržvání, bude sledván i v rámci OP PPR, jsu: 1. udržitelný rzvj (dsahvání rvnváhy mezi eknmicku, sciální a envirnmentální blastí) 2. rvné příležitsti (rvnst mužů a žen, dstraňvání diskriminace na základě phlaví, rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, světvéh názru, zdravtníh pstižení, věku neb sexuální rientace). Žádný z prjektů nesmí být v rzpru s těmit hrizntálními principy. Dle čl. 2 becnéh nařízení je hspdářským subjektem jakákli fyzická či právnická sba a statní subjekty, které se pdílejí na prvádění pmci z fndů ESI, s výjimku členskéh státu při výknu veřejných pravmcí Indikátrvá sustava je ucelený a kherentní systém indikátrů prgramu / Dhdy partnerství, který zahrnuje indikátry z úrvně prjektů až na jedntlivé úrvně prgramu či Dhdy partnerství. Indikátrvé sustavy služí k průběžnému i následnému vyhdncvání naplňvání stanvených cílů na jedntlivých úrvních implementace. Indikátrvé sustavy prgramů jsu navázány na indikátrvu sustavu Dhdy partnerství. Indikátr je nástrj pr měření cíle / plánu, pstupu či dsažených efektů jedntlivých úrvní implementace. Indikátr musí být přesně definván a tvří jej kód, název, jasná definice, měrná jedntka včetně ppisu způsbu měření, zdrj údajů, výchzí, cílvá a dsažená hdnta. Pjem indikátr má stejný význam jak jeh český ekvivalent ukazatel. Strana 16 z 238

17 Pjem Indikátry výstupu Integrvané nástrje Integrvaný prjekt Investiční pririta Křížvé financvání Limit čerpání pr rk N+3 Malé a střední pdniky Metdické dpručení Metdický pkyn Definice Indikátry určené pr sledvání a vyhdncvání prváděných patření a aktivit, které charakterizují knkrétní činnst. Pdávají infrmace kamžitých výstupech realizace jedntlivých perací / akcí / prjektů v rámci prgramu. Jsu zpravidla vyjadřvány ve fyzikálních jedntkách či pčtu kusů (jak např.: délka pstavených železničních tratí v km, pčet pdpřených firem). Nástrje pr realizaci integrvaných strategií rzvje území Integrvaná územní investice (ITI), Integrvaný plán rzvje území (IPRÚ) a Kmunitně vedený místní rzvj (CLLD). Subr navzájem prvázaných a územně zacílených intervencí z různých priritních s/pririt jednh či více prgramů ESI fndů. Typ prjektu, který je realizvaný v rámci integrvanéh nástrje a naplňuje integrvanu strategii rzvje území. Pririty specifikvané ve specifických nařízeních k EFRR, ESF a FS, které naplňují jedntlivé tematické cíle definvané v becném nařízení a které mhu být z danéh fndu pdprvány. Princip křížvéh financvání umžňuje v prjektech splufinancvaných z Evrpskéh sciálníh fndu v rámci limitu 10 % finančních prstředků pskytvaných EU na priritní su peračníh prgramu financvat tu část perace, jejíž náklady jsu způsbilé pr pskytnutí pdpry z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, a napak. Musí být ddržena pravidla způsbilsti uplatňvaná na daný fnd a takt financvané výdaje musí být nezbytné k uspkjivému prvedení perace a přím s ní suviset. Křížvé financvání není platné pr prgramy v rámci cíle Evrpská územní splupráce. Minimální bjem finančních prstředků, které musí být předlženy v žádstech průběžnu platbu EK, aby byl naplněn pravidl N+3 v daném rce implementace. Jinými slvy, jedná se výši rčníh závazku pr rk n, kteru je ptřeba vyčerpat d knce rku N+3, sníženu předběžné platby. Pdniky, které zaměstnávají méně než 250 sb a jejichž rční brat nepřesahuje 50 milinů EUR neb jejichž bilanční suma rční rzvahy nepřesahuje 43 miliny EUR, a které sučasně splňují i další kritéria stanvená přílhu I Nařízení Kmise (EU) č. 651/2014. Malým a středním pdnikem nejsu městské části hl. Prahy, ani příspěvkvé rganizace hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy. Metdický dkument pr některu z blastí implementace ESI fndů, který je pr jedntlivé OP puze pmůcku, nepředstavuje závazná pravidla. Závazný metdický dkument upravující význačné blasti implementace ESI fndů. Strana 17 z 238

18 Pjem Milníky Míra (intenzita) veřejné pdpry Mnitrvací výbr Mnitrvání Náklad Nárdní číselník indikátrů pr prgramvé bdbí Nárdní rgán pr krdinaci Nárdní splufinancvání Definice Milníky jsu průběžné cíle pr priritní sy/pririty Unie, které vyjadřují zamýšlený pkrk naplánvaný k určitému termínu. Milníky jsu pr každý perační prgram/prgram rzvje venkva stanveny v textu tht prgramu. Mezi milníky patří finanční ukazatele stavu implementace a indikátry výstupů ppř. výsledků a klíčvé krky implementace. Prcentuální pdíl způsbilých výdajů, který může být kmpenzván prstřednictvím veřejných prstředků. Výbr, jehž úklem je psuzvat prvádění prgramu. Mnitrvací výbr plní funkce v suladu s čl. 49 becnéh nařízení a dále specificky dle čl. 110 becnéh nařízení, resp. čl. 74 nařízení EZFRV, neb čl. 113 nařízení ENRF. Členy mnitrvacíh výbru jsu zástupci příslušných řídicích a krdinačních subjektů a partnerů (např. dbry ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, bce, nestátní neziskvé rganizace apd.). Mnitrvání je nedílnu sučástí jak prjektvéh a prgramvéh cyklu, ale i realizace Dhdy partnerství. Cílem mnitrvání je průběžné sbírání, třídění, agregvání, ukládání dat a infrmací a zjišťvání stavu a pkrku v realizaci prjektů, peračních prgramů či Prgramu rzvje venkva a Dhdy partnerství a prvnávání získaných infrmací s výchzími hdntami a předpkládaným plánem, i p jeh realizaci (např. indikátry výsledků). Mnitrvání je sustavnu činnstí, která prbíhá během celéh trvání prjektu / prgramu / Dhdy partnerství. V peněžních jedntkách vyjádřená sptřeba eknmickéh zdrje, která je bvykle spjená se sučasným neb buducím výdajem peněz. Ve finanční terminlgii jde snížení hdnty aktiv neb zvýšení pasiv. NČI definuje p metdické a technické stránce subr schválených indikátrů (včetně všech pvinných parametrů (tedy pžadvaných dat) indikátrů). Jedná se nástrj, který v případě nutnsti umžňuje reagvat na ptřeby prgramů a systému mnitrvání a evaluace. Správcem NČI je NOK. Centrální metdický a krdinační rgán pr implementaci prgramů splufinancvaných z ESI fndů v ČR v prgramvém bdbí V uvedené blasti je partnerem pr Evrpsku kmisi za ČR, zabezpečuje řízení Dhdy partnerství na nárdní úrvni, je správcem mnitrvacíh systému MS2014+, je metdickým rgánem v blasti implementace a centrálním rgánem pr blast publicity. Suhrnné značení pr nárdní veřejné zdrje a nárdní sukrmé zdrje, pkud je zapjen d nárdníh splufinancvání. Strana 18 z 238

19 Pjem Nepřímý náklad Nesrvnalst Nestátní neziskvé rganizace (NNO) Nezpůsbilé výdaje Nsitel integrvanéh nástrje Definice Náklad, který vznikl při realizaci prjektu či v jeh důsledku, ale jeh výše je dvzená nepřím výpčtem. Vzhledem k btížnsti přiřazení výdaje ke knkrétní aktivitě a slžitsti dkladvání těcht výdajů bývá v praxi upřednstňván vykazvání nepřímých nákladů paušální sazbu vztaženu k výši celkvých přímých nákladů. Prušení právních předpisů EU neb ČR v důsledku jednání neb pmenutí hspdářskéh subjektu, které vede neb by mhl vést ke ztrátě v suhrnném rzpčtu EU neb ve veřejném rzpčtu ČR, a t zapčtením neprávněnéh výdaje d suhrnnéh rzpčtu EU neb d veřejnéh rzpčtu ČR. V případě vyměření dvdu za prušení rzpčtvé kázně (PRK) dle zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, zásadně platí, že v důsledku PRK dšl neb mhl djít ke ztrátě ve veřejném rzpčtu ČR, a t zapčtením neprávněnéh výdaje. Za nesrvnalst se nepkládá prvedení neprávněnéh výdaje na úrvni příjemce, pkud se jedná dtaci pskytvanu v režimu ex-ante a zárveň za předpkladu, že djde k dhalení tht neprávněnéh výdaje a prvedení dstatečné finanční pravy před schválením žádsti platbu. Tyt případy však představují pdezření na PRK. Trestný čin spáchaný v suvislsti s realizací prgramů neb prjektů splufinancvaných z rzpčtu EU se vždy pvažuje za nesrvnalst. Splky vyvíjející činnst pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů; becně prspěšné splečnsti zřízené pdle zákna č. 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech, ve znění pzdějších předpisů; církevní právnické sby zřízené pdle zákna č. 3/2002 Sb., církvích a nábženských splečnstech, pkud pskytují zdravtní, kulturní, vzdělávací a sciální služby neb sciálně právní chranu dětí, ve znění pzdějších předpisů; nadace a nadační fndy zřízené pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů; ústavy zřízené pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů. Jedná se výdaje, které nemhu být splufinancvány z ESI fndů, nebť nejsu v suladu s příslušnými předpisy EU, nárdními pravidly neb dalšími pravidly stanvenými příslušným pskytvatelem pdpry či pdmínkami právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry. Odpvědný subjekt, zajišťující ve vymezeném území činnsti za účelem přípravy, schválení, realizace a vyhdncvání Integrvané strategie rzvje území. V případě kmunitně vedenéh místníh rzvje (CLLD) se jedná místní akční skupiny (MAS). V případě ITI a IPRÚ je nsitelem IN (1) jádrvé měst aglmerace, (2) dbrvlný svazek bcí, (3) města, která pdepíší smluvu právech a pvinnstech při přípravě a realizaci integrvané strategie, neb (4) města, která uzavřu smluvu dle předchzí varianty při zakmpnvání principu veducíh partnera, jenž bude zmcněn k předem určeným jednáním při realizaci integrvané strategie. Strana 19 z 238

20 Pjem Operace Definice Suhrnné značení pr prjekt, smluvu, patření neb skupinu prjektů, které byly vybrány řídicím rgánem dtyčnéh peračníh prgramu či Prgramu rzvje venkva neb z jeh pvěření v suladu s kritérii pr dtyčný prgram a které přispívají k dsažení cílů pririty neb pririt, k nimž se vztahují. Partneři dle čl. 5 Obecnéh nařízení Subjekty zapjené d přípravy, mnitrvání a evaluace implementace Dhdy partnerství a prgramů v suladu s čl. 5 becnéh nařízení a delegvaným aktem pr kdex chvání. Písemně Platba ex-ante Platba ex-pst Platební a certifikační rgán Pdnik Pdpra Pskytnutí pdpry Písemně, neb-li písemnu frmu se rzumí listinná neb elektrnická frma, včetně vé či bdbné kmunikace, přičemž elektrnický pdpis není pvinnu náležitstí. Pstup, kdy příjemce bdrží platbu předem (zpravidla p uzavření právníh aktu pskytnutí pdpry), než dlží jakýkliv výstup/aktivitu prjektu a dklady prkazující úhradu vynalžených výdajů. Takt pskytnutu zálhvu platbu následně příjemce vyúčtuje. Pstup, kdy příjemce může předlžit zjedndušenu žádst platbu až p realizaci prjektvých aktivit (neb jejich části) se sučasným dlžením příslušných dkladů, prkazujících úhradu vynalžených výdajů. Orgán zdpvědný za celkvé finanční řízení prstředků pskytnutých České republice z rzpčtu EU a certifikaci výdajů v suladu s čl. 126 becnéh nařízení. Vymezení žadatele/příjemce jak pdniku ve smyslu článku 107 dst. 1 Smluvy fungvání EU nezávisí na jeh právním pstavení (zda byl zřízen pdle veřejnéh neb sukrméh práva), na způsbu jeh financvání neb eknmické pvaze (tzn. na tm, zda vytváří či nevytváří zisk). Rzhdující pr t, aby byl příjemce pvažván za pdnik, je skutečnst, zda vyknává eknmicku činnst, cž je činnst spčívající v nabídce zbží a/neb služeb na určitém trhu. Pdnikem tak může být splek, bec, neb akcivá splečnst. Pjem pdnik ve smyslu článku 107 dst. 1 Smluvy fungvání EU nelze zaměňvat s pjmem pdnik pdle českéh práva. Pjem, který vyjadřuje becně příspěvek příjemci z EU (fndů ESI) a nárdních zdrjů, dále se dělí na návratnu pdpru (rizikvý kapitál, půjčky, záruky atd.) a nenávratnu pdpru (viz pjem dtace). Tat pdpra se dále člení dle zdrjů financvání (viz pjem zdrj financvání), zastupení jedntlivých zdrjů financvání pak určují pměry financvání. Pdpra se pvažuje za pskytnutu v kamžiku, kdy pdnik získá pdle právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry na pdpru právní nárk, a t bez hledu na t, kdy byla pdpra danému pdniku vyplacena. Strana 20 z 238

21 Pjem Pskytvatel pdpry Pravidl N+3 Právní akt pskytnutí/převdu pdpry Princip partnerství Priritní sa Pr rata vzrec Prfil zadavatele Prjekt Definice Pskytvatelem pdpry se rzumí hl. m. Praha, které může na základě zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů, pskytnut dtaci neb návratnu finanční pmc z veřejných zdrjů. Kntrlní nástrj k zajištění plynulsti čerpání finančních prstředků z ESI fndů dle čl. 86 a 136 becnéh nařízení. Jedná se alkaci na rk n, která musí být vyčerpána d knce rku N+3. V případě nesplnění tét pdmínky hrzí ztráta nevyčerpaných finančních prstředků, v terminlgii EU tzv. autmatické zrušení závazku, nebli snížení alkace rku n nevyčerpané finanční prstředky a nemžnst jejich následnéh využití v rámci čerpání ESI fndů členským státem, v tmt případě Česku republiku, resp. dtčeným prgramem. Právní akt, ve kterém je stvrzen pskytnutí pdpry subjektem pskytujícím pdpru vůči příjemci. Blíže specifikuje pdmínky pskytnutí pdpry. Dle vztahu a charakteru pskytvatele pdpry a příjemce může mít různu frmu, mezi hl. m. Prahu a příjemci se jedná Smluvu financvání, ppř. Pdmínky realizace (platí pr dbry MHMP). V suladu s becným nařízením zahrnuje úzku splupráci mezi rgány veřejné správy na nárdní, reginální a místní úrvni, hspdářskými a sciálními partnery a dtčenými rganizacemi bčanské splečnsti. Partneři by měli být aktivně zapjeni v celém cyklu prgramu v přípravě, prvádění, mnitrvání a hdncení prgramu. Základní stavební jedntka peračníh prgramu splufinancvanéh z ESI fndů. Dle příslušných ustanvení becnéh i specifických nařízení k jedntlivým fndům priritní sa naplňuje jeden neb více investičních / jeden neb více tematických cílů. Dle příslušných ustanvení becnéh i specifických nařízení k jedntlivým fndům je priritní sa splufinancvaná z jednh neb více fndů. Určuje pměry, ve kterých se finanční data prjektu (pměry financvání, finanční plán, detaily plateb) rzdělují mezi více kategrií reginu. Elektrnický nástrj definvaný dle 17 písm. w) zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů. Ucelený subr aktivit financvaných z peračníh prgramu či Prgramu rzvje venkva, které směřují k dsažení předem stanvených a jasně definvaných, měřitelných cílů. Prjekt je realizván v určeném časvém hrizntu pdle zvlené strategie a s daným rzpčtem. Strana 21 z 238

22 Pjem Předběžné pdmínky Předfinancvání Přehled zdrjů financvání Přeplatek Příjem Příjemce Přímý náklad Příspěvek Unie Refundace Definice Předběžné pdmínky (ex-ante kndicinality) jsu upraveny v čl. 19 becnéh nařízení. Tent článek zavazuje vymezit v prgramu a v Dhdě partnerství, které z předběžných pdmínek (stanvených v nařízení pr daný fnd a z becných předběžných pdmínek stanvených v přílze XI části II becnéh nařízení) jsu pužitelné pr daný prgram, resp. Dhdu partnerství, a zda jsu tyt pužitelné předběžné pdmínky splněny ke dni předlžení prgramu, resp. Dhdy partnerství Evrpské kmisi (dále též EK). U pdmínek, které nejsu plněny, musí prgram, resp. Dhda partnerství bsahvat patření, jež je nutn přijmut, aby pdmínka byla splněna, dále rgány dpvědné za tat patření a harmngram prvádění těcht patření. Předběžné pdmínky musí být splněny nejpzději d 31. prsince Předfinancvání výdajů, které mají být kryty prstředky z rzpčtu EU, prstředky ze SR, resp. státníh fndu. Přehled zdrjů financvání - je t sučást strukturvaných dat prjektu, kde je zachycena knkrétní výše jedntlivých zdrjů financvání během živtníh cyklu prjektu. Dále je tent přehled zdrjů financvání v knkrétní výši pr jedntlivé zdrje v MS2014+ zbrazen i pr perační prgram a jeh části, glbální grant, finanční nástrj, integrvané strategie. Část pdpry vracená příjemcem mim režim vratek, např. z důvdu vyplacení vyšší zálhy z ŘO, než činí finální vyúčtvání příjemce. Je vždy registrván jak záprná částka a suvisející detail platby má příznak "přeplatek". Přírůstek peněžních prstředků neb peněžních ekvivalentů bez hledu na účel jejich pužití. Veřejný neb sukrmý subjekt zdpvědný za zahájení, realizaci či udržení perace splufinancvané z ESI fndů, který na základě právníh aktu pskytnutí a při splnění v něm stanvených pdmínek předkládá ŘO žádst platbu (resp. jedntnu žádst dtaci) a přijímá nárkvané finanční prstředky z veřejných rzpčtů. Náklad zpravidla přím spjený s určitu pdprvanu aktivitu subjektu a lze u něj stanvit přímu vazbu na tut aktivitu. Část pdpry pskytnuté dané peraci/prgramu z fndů ESI. Dělí se dále dle knkrétních fndů ESI na Fnd sudržnsti (FS), Evrpský fnd pr reginální rzvj (EFRR), Evrpský sciální fnd (ESF), Evrpský sciální fnd - pdpra zaměstnansti mladých (YEI), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (ENZRV), Evrpský námřní rzvjvý fnd (ENRF). Prplacení prstředků státníh rzpčtu z fndů ESI, které byly pužity v rámci předfinancvání perací: Realizuje PCO na základě předlžených a schválených suhrnných žádstí platbu. Strana 22 z 238

23 Pjem Rizik Rvné příležitsti Řídicí rgán Řízení rizik Specifické indikátry Specifický cíl Splečné indikátry Správce MS2014+ Stav finančních prstředků Definice Rizik je chápán jak událst, resp. jev, který může svým negativním půsbením vést k nesplnění neb puze k částečnému naplnění hlavníh cíle prgramu a tím vlivnit schpnst ŘO dsáhnut čekávanéh výsledku a tím i naplňvání cílů Dhdy partnerství. Princip rvných příležitstí patří mezi základní hrizntální pririty (témata) EU. Princip rvných příležitstí znamená ptírání diskriminace na základě phlaví, rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, víry, zdravtníh pstižení, věku či sexuální rientace. Téma rvných příležitstí se vztahuje i na další znevýhdněné skupiny, jak jsu migranti, dluhdbě nezaměstnaní, sby s nízku kvalifikací, sby z btížně dpravně dstupných blastí, drgvě závislí, prpuštění vězni, abslventi škl aj., suhrnně skupiny hržené sciálním vylučením. Zvláštní důraz je kladen na naplňvání principu rvných příležitstí žen a mužů. Orgán zdpvědný za účelné, efektivní a hspdárné řízení a prvádění peračníh prgramu v suladu se zásadami řádnéh finančníh řízení. Funkcemi řídicíh rgánu peračníh prgramu splufinancvanéh z EFRR, ESF, FS a ENRF může být pvěřen celstátní, reginální neb místní rgán veřejné správy neb veřejný či sukrmý subjekt. Řídicí rgán vyknává činnsti v suladu s čl. 125 becnéh nařízení. Řízení rizik je prces identifikace a vyhdncvání rizik, jejich sledvání, přijímání patření, která vedu k mezení pdstupvaných rizik. Řízení rizik v sbě zahrnuje i dpvědnst za pdstupená rizika a prces neustáléh zefektivňvání celéh systému řízení rizik. Výstupvé a výsledkvé indikátry nad rámec splečných indikátrů stanvených ze strany Evrpské kmise, které jsu sučástí indikátrvé sustavy Dhdy partnerství neb prgramu. Zamýšlená změna, které má být dsažen prstřednictvím aktivit v rámci investiční pririty. Indikátry výstupu a výsledku (v případě fndu EZFRV i dpadu) stanvené z úrvně Evrpské kmise za účelem agregace infrmací v členské zemi a napříč všemi členskými zeměmi EU. Seznam splečných indikátrů je definván v rámci specifických nařízení. Indikátry z tht seznamu musí být v rámci sustavy využívány u všech intervencí tam, kde je t vhdné. Seznam splečných indikátrů a jejich definic je autmaticky sučástí NČI Subjekt pvěřený nastavením a správu MS2014+ a dpvědný za technické řešení a funkčnst MS Objem finančních prstředků v určitém časvém kamžiku implementace prgramu a jedntlivých úrvní prgramu, resp. realizace jedntlivých perací. Strana 23 z 238

24 Pjem Stav platby Strukturální fndy Definice Stav platby zachycuje časvý vývj administrace platby - je registrván na frmuláři žádsti platbu a je jedním z atributů umžňujících mnitring administrace plateb. Dílčí fndy EU, určené na pdpru plitiky hspdářské, sciální a územní sudržnsti, tj. Evrpský fnd pr reginální rzvj a Evrpský sciální fnd. Za střet zájmů budu v suvislsti s implementací OP PPR vždy pvažvány níže uvedené situace: Střet zájmů takvé chvání hdntitele, které může zvýhdnit neb znevýhdnit subjekt (žadatele, partnera), ve kterém hdntitel půsbí, půsbil aneb v nejbližších třech letech hdlá půsbit, zejména pak t, pkud by hdntitel hdntil žádst pdpru prjektu takvéh subjektu 1 ; pkud by hdntitel prváděl hdncení žádstí pdpru v rámci takvé výzvy, ve které je předlžena žádst pdpru, na jejímž zpracvání se pdílel; vztahy mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem ve výběrvém řízení (resp. členy statutárních rgánů a zaměstnanci zadavatele a uchazeče), které jsu uvedeny v kap. 19.2, písm. i) Subjekty krdinace a hrizntálních aktivit Synergie Tematické cíle Udržitelný rzvj NOK, Auditní rgán, Platební a certifikační rgán, Centrální kntaktní bd sítě AFCOS. Věcná vazba mezi dvěma a více prjekty předlženými d dvu či více prgramů stejným neb více žadateli / příjemci, jejichž sučasné, resp. bezprstředně návazné půsbení má ptenciál přinést vyšší efekt ve srvnání se sučtem efektů každéh z prjektů realizvanéh dděleně. Efektivní krdinace těcht vazeb prstřednictvím funkčních krdinačních mechanismů znásbuje příspěvek k naplňvání cílů jedntlivých prgramů ESIF a strategických cílů Dhdy partnerství. Synergie jsu sledvány z úrvně prjektů a představují základ pr sledvání na úrvni prgramů a také Dhdy partnerství. Tematické cíle vymezené v čl. 9 becnéh nařízení. Udržitelným rzvjem se rzumí způsb rzvje, který uvádí d suladu hspdářský a splečenský pkrk s plnhdntným zachváním živtníh prstředí pr další generace. Pžadavky na udržitelný rzvj vyplývají z čl. 8 becnéh nařízení. 1 Výjimku je hl. m. Praha hdntitel, který je zaměstnancem hl. m. Prahy, může hdntit žádst pdpru, kteru předlžil hl. m. Praha, pkud je na úrvni rganizačních jedntek dstatečně ddělena rle pskytvatele a příjemce dtace. Strana 24 z 238

25 Pjem Uchazeč Veřejná pdpra Veřejný výdaj Vratka Výběrvé řízení Výdaj Výchzí hdnta indikátru Vyjmutí prjektu z financvání Definice Ddavatel, který pdal nabídku ve výběrvém řízení zadávaném pdle těcht Pravidel. Ddavatel ve smyslu 17 písm. j) zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, který pdal nabídku v zadávacím řízení dle tht zákna. Veřejnu pdpru se rzumí každá pdpra pskytnutá v jakékli frmě státem neb z veřejných prstředků, která narušuje neb může narušit hspdářsku sutěž tím, že zvýhdňuje určité pdniky neb určitá dvětví výrby a vlivňuje bchd mezi členskými státy. Pdpra, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se splečným trhem EU a tedy zakázaná. Výjimky z becnéh zákazu pskytvání veřejné pdpry mhu být pvleny ve frmě nařízení (např. blkvé výjimky, pdpra de minimis) či na základě individuálníh rzhdnutí Evrpské kmise (tzv. ntifikace). Výdaj, který pchází ze SR, státních finančních aktiv, státních fndů, územních rzpčtů, rzpčtu EU, z rzpčtu mezinárdních rganizací zalžených mezinárdní veřejnu smluvu, aneb jakýkli pdbný výdaj. Za pdbný výdaj se pvažuje výdaj pcházející z rzpčtu veřejnprávních subjektů neb sdružení jednh neb více reginálních neb místních rgánů neb veřejnprávních subjektů jednajících v suladu se směrnicí Evrpskéh parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a služby. (Pkud jsu sukrmprávním subjektem pskytvány prstředky, které bdržel d veřejnprávníh subjektu splečně s pvinnstí pskytnut tyt prstředky dalšímu subjektu, jedná se veřejný výdaj.) Vratky představují nárk ŘO/PCO na část prstředků pskytnutých příjemci v případě, že byly tyt prstředky pužity v rzpru s pdmínkami řídicí dkumentace danéh peračníh prgramu, v režimu prušení rzpčtvé kázně, v režimu nesrvnalsti. Pstup zadavatele stanvený v těcht Pravidlech pr žadatele a příjemce, jehž účelem je zadání zakázky, až d uzavření smluvy neb d zrušení výběrvéh řízení. Úbytek peněžních prstředků neb peněžních ekvivalentů bez hledu na účel jejich pužití. Hdnta indikátru naměřená před začátkem realizace prjektu/prgramu. Hdnta se během realizace prjektu/prgramu nemění. Výchzí hdnta indikátru je zhledněna v rámci dsažené hdnty. U statistických indikátrů může djít ke změně výchzí hdnty v případě, že se změní metdika jejich výpčtu a zpětně jsu dpčítávány časvé řady. Rzhdnutí PCO, ŘO neb jinéh dpvědnéh subjektu či rgánu, že prjekt neb jeh část nebude nadále splufinancvána z prstředků z rzpčtu EU. Strana 25 z 238

26 Pjem Výns Vyplacení pdpry de minimis Výzva Zadavatel Zadávací řízení Zájemce Zjedndušené vykazvání výdajů Zjedndušený prjekt Způsbilý výdaj Definice V peněžních jedntkách vyjádřený přírůstek eknmickéh zdrje způsbený realizací výknů subjektu, který je bvykle spjen se sučasným neb buducím příjmem peněz. Pr účely tht metdickéh pkynu je pjem výns zttžněn s pjmem příjem a napak. Opakem výnsu je náklad. Převedení výhdy plynucí bvykle ve frmě finančních prstředků na účet příjemce, případně termín dpuštění pvinné platby apd. Aktivita řídicíh rgánu peračních prgramů vyzývající ptenciální žadatele k pdání žádstí pdpru pdle předem stanvených pdmínek. Žádsti pdpru jsu přijímány ve výzvu stanveném bdbí. Každý příjemce, který během realizace prjektu prvádí výběrvé/zadávací řízení. Pstup zadavatele pdle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, jehž účelem je zadání veřejné zakázky, a t až d uzavření smluvy neb d zrušení zadávacíh řízení. Ddavatel, který byl ve výběrvém řízení zadávaném pdle těcht Pravidel vyzván zadavatelem k pdání nabídky. Ddavatel ve smyslu 17 písm. n) zákna č. 137/2006 Sb. veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, který pdal ve stanvené dbě žádst účast v zadávacím řízení dle tht zákna. Způsb vykazvání výdajů prjektu, kdy jsu mezeny pžadavky na finanční reprting (pdklady) a dlžení výdajů ze strany příjemce suvisejícími účetními dklady, příp. jsu tyt pžadavky nahrazeny pdmínku dsažení definvaných milníků a výstupů neb předem stanveným pstupem pr vyčíslení způsbilých výdajů; variantami jsu nepřímé náklady, paušální nebli jedntkvé náklady a jednrázvé částky. Zjedndušeným prjektem je prjekt, který se skládá výhradně ze standardizvaných aktivit definvaných jejich výstupy či výsledky, které jsu stanveny řídicím rgánem a pr které řídicí rgán nastavil v suladu s pravidly pr zjedndušené vykazvání přesnu výši pdpry připadající na jedntlivé aktivity (resp. výstupy či výsledky). Výdaj vynalžený na stanvený účel, v suladu s platným rzpčtem prjektu a v rámci bdbí stanvenéh v právním aktu pskytnutí/převdu pdpry, které jsu v suladu s příslušnými předpisy EU a ČR, příslušným metdickým pkynem NOK a dalšími pravidly stanvenými řídicím rgánem pr daný perační prgram. Strana 26 z 238

27 Pjem Žadatel Definice Žadatelem se rzumí knkrétní subjekt ze skupiny právněných žadatelů, který pdal žádst pdpru. Žadatel přestává být žadatelem v kamžiku, kdy se stane příjemcem, neb když je jeh žádst pdpru vylučena z prcesu schvalvání perací. Zkratka AFCOS AO CLLD CZK ČR DP DPČ DPH DPP ECB EFRR EK ENRF ESF ESI fndy, ESIF EU EÚD EUR EZFRV Celý název Anti-Fraud Crdinatin Service Auditní rgán Místní rzvj se zapjením místních kmunit Kruna česká Česká republika Dhda partnerství Dhda pracvní činnsti Daň z přidané hdnty Dhda prvedení práce Evrpská centrální banka Evrpský fnd pr reginální rzvj Evrpská kmise Evrpský námřní a rybářský fnd Evrpský sciální fnd Evrpské strukturální a investiční fndy Evrpská unie Evrpský účetní dvůr Eur Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva Strana 27 z 238

28 Zkratka FS FTE IA IČO IP IPR Praha IS ISCED IS KP14+ ITI MAS MF MMR MS2014+ NACE Celý název Fnd sudržnsti Full time equivalent - přepčtený úvazek, vztažený k danému bdbí (jeden FTE se rvná jednmu rku práce zaměstnance, který se při plném úvazku na 100 % věnuje dané činnsti) Interní audit Identifikační čísl Investiční pririta Institut plánvání a rzvje Praha, příspěvkvá rganizace hl. m. Prahy Infrmační systém Internatinal Standard Classificatin f Educatin (Mezinárdní standardní klasifikace vzdělávání) Slžka mnitrvacíh systému MS2014+ určená pr přístup externích uživatelů Integrvané teritriální investice / Integrvaná územní investice Místní akční skupina Ministerstv financí Ministerstv pr místní rzvj Mnitrvací systém MS2014+ Číselník kódů NACE služí ke klasifikaci eknmických činnstí NČI Nárdní číselník indikátrů pr prgramvé bdbí NKÚ NOK NSK NUTS Nejvyšší kntrlní úřad Nárdní rgán pr krdinaci. Zajištěním funkce NOK byl pvěřen Ministerstv pr místní rzvj ČR. Nárdní stála knferece Nmenklatura územních statistických jedntek (zkratka z francuzskéh Nmenclature des Unites Territriales Statistiques neb anglickéh Nmenclature f Units fr Territrial Statistics) jsu územní celky vytvřené pr statistické účely Eurstatu (statistický úřad Evrpské unie) pr prvnání a analýzu eknmických ukazatelů, statistické mnitrvání, přípravu, realizaci a hdncení reginální plitiky členských zemí EU. Strana 28 z 238

29 Zkratka ONBV OP OP PPR OSS OSVČ PCO PO PRK PSČ RČ ŘO RSK SOHZ SR SSR ÚOHS ZR prjektu ZU prjektu ZVZ ŽP Celý název Obecné nařízení blkvých výjimkách pzn. anglický ekvivalent české zkratky ONBV je GBER (General Blck Exemptin Regulatin) Operační prgram Operační prgram Praha - pól růstu ČR Organizační slžka státu Osba samstatně výdělečně činná Platební a certifikační rgán Priritní sa Prušení rzpčtvé kázně Pštvní směrvací čísl Rdné čísl Řídicí rgán Reginální stála knference Služby becnéh hspdářskéh zájmu pzn. anglický ekvivalent české zkratky SOHZ je SGEI (Services f general ecnmic interest) Státní rzpčet Splečný strategický rámec Úřad pr chranu hspdářské sutěže Zpráva realizaci prjektu Zpráva udržitelnsti prjektu Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů Žádst platbu 4. Právní základ a další výchzí dkumentace Tat kapitla Pravidel stanvuje základní právní rámec pr realizaci OP PPR. Uvedené právní předpisy a metdické dkumenty je třeba vždy pužívat v platném a účinném znění. Strana 29 z 238

30 4.1. Právní předpisy EU Evrpské strukturální a investiční fndy 2 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013, splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu a becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále také becné nařízení ) Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prsince 2013 Evrpském fndu pr reginální rzvj, zvláštních ustanveních týkajících se cíle Investice pr růst a zaměstnanst a zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (dále také nařízení EFRR ) Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prsince 2013, Evrpském sciálním fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (dále také nařízení ESF ) Nařízení Kmise v přenesené pravmci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014, evrpském kdexu chvání pr partnersku splupráci v rámci evrpských strukturálních a investičních fndů (dále také delegvaný akt ke kdexu chvání ) Zadávání veřejných zakázek Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a služby Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, krdinaci pstupů při zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. únra 2014, udělvání kncesí Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. únra 2014, zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. únra 2014, zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb a zrušení směrnice 2004/17/ES Prváděcí nařízení Kmise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanví standardní frmuláře pr zveřejňvání známení v blasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/ Veřejná pdpra Pr blast veřejné pdpry platí relevantní ustanvení Smluvy fungvání EU (SFEU), čl. 107, 108 a 109. Blkvé výjimky a pdpra de minimis Nařízení Kmise (EU) č 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články 107 a 108 Smluvy prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen becné nařízení blkvých výjimkách ) Nařízení Kmise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prsince 2013, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis Služby becnéh hspdářskéh zájmu 2 Jedná se puze výčet základních předpisů, kmpletní výčet právních předpisů naleznete na Strana 30 z 238

31 Sdělení Kmise Rámec Evrpské unie pr státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby (2011) č. 2012/C 8/03 Nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis udílenu pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu Rzhdnutí Kmise (EU) č. 2012/21/EU ze dne 20. prsince 2011, pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu 4.2. Právní předpisy a metdika ČR Ústavní zákn č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svbd Zákn č. 89/2012 Sb., bčanský zákník Zákn č. 262/2006 Sb., zákník práce Zákn č. 40/2009 Sb., trestní zákník Zákn č. 141/1961 Sb., trestním řízení sudním (trestní řád) Zákn č. 273/2001 Sb., právech příslušníků nárdnstních menšin a změně některých záknů Zákn č. 248/2000 Sb., pdpře reginálníh rzvje Zákn č. 131/2000 Sb., hlavním městě Praze Zákn č. 117/1995 Sb., státní sciální pdpře Zákn č.435/2004 Sb., zaměstnansti Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách Vyhláška č. 518/2004 Sb., kteru se prvádí zákn č. 435/2004 Sb., zaměstnansti Vyhláška č. 519/2004 Sb., rekvalifikaci uchazečů zaměstnání a zájemců zaměstnání a rekvalifikaci zaměstnanců Vyhláška č. 176/2009 Sb., kteru se stanví náležitsti žádsti akreditaci vzdělávacíh prgramu, rganizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsb jeh uknčení Zákn č. 312/2002 Sb., úřednících územních samsprávných celků a změně některých záknů Zákn č. 319/2006 Sb., některých patřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v blasti veřejné pdpry, a změně zákna č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů (zákn rzpčtvých pravidlech) Vyhláška č. 323/2002 Sb., rzpčtvé skladbězákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů Zákn č. 143/2001 Sb., chraně hspdářské sutěže Zákn č. 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím Zákn č. 500/2004 Sb., správní řád Zákn č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisvé službě a změně některých záknů Zákn č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů Zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle) Strana 31 z 238

32 Vyhláška č. 416/2004 Sb., kteru se prvádí zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle) Zákn č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád) Zákn č. 166/1993 Sb., Nejvyšším kntrlním úřadu Zákn č. 456/2011 Sb., finanční správě České republiky Zákn č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty Zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmů Zákn č. 280/2009 Sb., daňvý řád Zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví Vyhláška č. 270/2010 Sb., inventarizaci majetku a závazků Zákn č. 125/2008 Sb., přeměnách bchdních splečnstí a družstev Zákn č. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů (zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací) Veřejná pdpra Zákn č. 215/2004 Sb., úpravě některých vztahů v blasti veřejné pdpry a změně zákna pdpře výzkumu a vývje Vyhláška č. 465/2009 Sb., údajích zaznamenávaných d centrálníh registru pdpr de minimis Zákn č. 319/2006 Sb., některých patřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v blasti veřejné pdpry Zadávání veřejných zakázek Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Vyhláška č. 230/2012 Sb., kteru se stanví pdrbnsti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rzsah supisu stavebních prací, ddávek a služeb s výkazem výměr Vyhláška č. 232/2012 Sb., pdrbnstech rzsahu důvdnění účelnsti veřejné zakázky a důvdnění veřejné zakázky Vyhláška č. 231/2012 Sb., kteru se stanví bchdní pdmínky pr veřejné zakázky na stavební práce Vyhláška č. 133/2012 Sb., uveřejňvání vyhlášení pr účely zákna veřejných zakázkách a náležitstech prfilu zadavatele Vyhláška č. 162/2011 Sb., způsbu stanvení zvláštních technických pdmínek pr účely zákna veřejných zakázkách Vyhláška č. 328/2006 Sb., kteru se stanví paušální částka nákladů řízení přezkumání úknů zadavatele pr účely zákna veřejných zakázkách Jedntné metdické prstředí pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr přípravu prgramvých dkumentů pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr evaluace v prgramvém bdbí Metdický pkyn zásady tvrby a pužívání indikátrů v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr způsbilst výdajů a jejich vykazvání v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr řízení rizik ESI fndů v prgramvém bdbí Strana 32 z 238

33 Metdický pkyn pr řízení výzev, hdncení a výběr prjektů v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr publicitu a kmunikaci Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí Metdický pkyn prcesů řízení a mnitrvání ESI fndů v MS2014+ (1. a 2. část) Metdický pkyn pr blast zadávání zakázek pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr mnitrvání implementace Evrpských strukturálních a investičních fndů v ČR v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr přípravu řídicí dkumentace prgramů v prgramvém bdbí Metdický pkyn k revizi prgramů pr prgramvé bdbí Metdické dpručení pr prjekty vytvářející příjmy v prgramvém bdbí Metdický pkyn pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí Metdické dpručení pr blast veřejné pdpry Metdický pkyn k rzvji lidských zdrjů v prgramvém bdbí a v prgramvém bdbí Strategie pr bj s pdvdy a krupcí v rámci čerpání fndů SSR v bdbí Metdický pkyn finančních tků prgramů splufinancvaných z Evrpských strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu na prgramvé bdbí Metdický pkyn certifikace výdajů pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr výkn kntrl v dpvědnsti řídicích rgánů při implementaci Evrpských strukturálních a investičních fndů pr bdbí Pravidla splufinancvání Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí Pravidla řízení a krdinace Dhdy partnerství v prgramvém bdbí Kntakty Řídicí rgán OP PPR: Hlavní měst Praha Magistrát hlavníh města Prahy Odbr evrpských fndů Jungmannva 35/ Praha 1 Webvé stránky: fn@praha.eu Datvá schránka: 48ia97h Telefn: V textu jedntlivých výzev k předkládání žádstí pdpru jsu uvedeny kntakty na knkrétní zaměstnance řídicíh rgánu OP PPR, kteří jsu za příslušnu výzvu dpvědní. Výzvy jsu uveřejňvány prstřednictvím infrmačníh systému IS KP14+ a na webvých stránkách Ke knkrétnímu předlženému prjektu je pté v rámci řídicíh rgánu OP PPR přidělen kntaktní zaměstnanec OP PPR. Infrmace přiděleném Strana 33 z 238

34 zaměstnanci řídicíh rgánu je žadatelům a příjemcům dstupná v infrmačním systému IS KP14+, prstřednictvím kteréh předlžili svu žádst pdpru. Kntakty na všechny zaměstnance řídicíh rgánu OP PPR, včetně infrmace jejich zařazení v rganizační struktuře, jsu k dispzici na 6. Základní infrmace Prgramvý dkument OP PPR byl schválen vládu ČR dne 9. července 2014 a Evrpsku kmisí dne 11. června OP PPR je kncipván jak multifndvý, tedy s pdpru z fndů EFRR a ESF. Vnitřně se člení d 5 priritních s, ty jsu dále rzděleny d tzv. investičních pririt (tematické blasti definvané EU) a specifických cílů. OP PPR ve své priritní se 1 Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací (SC 1.2) plánuje využití finančních nástrjů. Věcné zacílení OP PPR je uveden níže: Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací (31 % alkace OP, EFRR) aplikvaný výzkum a pdpra invační infrastruktury, splupráce veřejných výzkumných institucí se sukrmým sektrem, pdpra vzniku a rzvje invujících malých a středních pdniků. Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry (30 % alkace OP, EFRR) preferenční patření veřejné dpravy a systémy parkvišť Park&Ride, energetické úspry veřejných budv a technických zařízení v majetku města a rganizací zřízených či zalžených HMP. Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě (14 % alkace OP, EFRR a ESF) pdpra rzvje sciálních služeb a sc. integrace nvé frmy kmunitní služby, pdpra sciálníh pdnikání. Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti (21 % alkace OP, EFRR a ESF) pdpra zvýšení kapacit a kvality výuky předšklníh (také zařízení pr výchvu dětí d 3 let), primárníh a sekundárníh vzdělávání, zrvnprávnění přístupu ke vzdělání, zvýšení dstupnsti zařízení péče děti. Priritní sa 5: Technická pmc (4 % alkace OP, ESF) zajištění kvalitníh řízení prgramu. Část B 7. Obecné pdmínky OP PPR Níže jsu uvedeny becné pdmínky a základní pravidla pr pskytnutí pdpry, které musí splnit žadatel/příjemce a další subjekty zapjené d realizace prjektu. Nejedná se úplný výčet pravidel a pdmínek, které musí žadatel/příjemce splnit ty jsu bsaženy v celém dkumentu Pravidel, textu příslušné výzvy a ppř. ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Žadatel/Příjemce tedy vždy musí plnit pdmínky vyplývající ze všech těcht dkumentů, nikliv puze pdmínky uvedené v tét kapitle. Níže uvedené pdmínky zahrnují pžadavky na prjekt, jeh realizaci a případně udržitelnst. V závislsti na svém charakteru jsu předmětem věřvání ze strany ŘO ve fázi před pskytnutím pdpry (viz zejména kap. 9.3, 10.1, 10.2, 10.3), ve fázi p pskytnutí pdpry (viz kap. 13.1) neb v bu fázích. Strana 34 z 238

35 V případě, že je některá z becných pdmínek pdrbněji rzpracvána v dalším textu Pravidel, je v tét kapitle uveden puze dkaz na příslušnu kapitlu. V případě pdmínek, které nejsu blíže rzpracvány v dalším textu Pravidel, je přím v tét kapitle u pdmínky uveden, jakým způsbem je třeba ji naplnit, ppř. charakteristika th, c přesně je předmětem dané pdmínky. Navazující kapitla 8 pak uvádí další pdmínky specifické pr jedntlivé priritní sy OP PPR. Respektvání strategie OP PPR Prjekt musí plně respektvat stanvenu strategii OP PPR. Předkládané prjekty musí zahrnvat kvantifikvané cíle (stanvené prgramem) v míře, která dpvídá finančnímu pdílu prjektu na realizaci příslušnéh specifickéh cíle OP PPR. Každý prjekt musí ddržvat, tj. drážet vliv na rvné příležitsti a udržitelný rzvj, a t v tm smyslu, že nesmí být v rzpru s těmit tzv. hrizntálními principy. Sulad s legislativu Žadatel/příjemce musí při předkládání, realizaci a mnitrvání (administraci) prjektu pstupvat pdle platné legislativy EU a ČR (veřejné zakázky, hspdářská sutěž, živtní prstředí, dkladvání a účetnictví apd.). Respektvání relevantních nárdních a reginálních strategií Prjekt musí dále plně respektvat platné strategické dkumenty nárdní a reginální úrvně, které jsu pr něj relevantní. Jedná se například Manuál tvrby veřejných prstranství hl. m. Prahy v případě prjektů, jejichž sučástí budu stavební práce zasahující d veřejných prstranství. Finanční a eknmické zdraví žadatele Na majetek žadatele nesmí být vyhlášen knkurs. Prti majetku žadatele pdpru nemůže být veden výkn rzhdnutí, žadatel pdpru nemůže být v úpadku či likvidaci. Suběh dtací Pdpra pskytnutá prjektu realizvaná v rámci OP PPR není slučitelná s pdpru pskytnutu na týž prjekt z jinéh dtačníh prgramu z prstředků EU ani z jiných nárdních veřejných zdrjů, s výjimku stanvenéh pdílu splufinancvání. Pdpisem Smluvy financvání příjemce stvrzuje, že nečerpá žádnu další dtaci, pdpru, finanční příspěvek neb jim bdbné z prstředků EU ani z jiných nárdních veřejných zdrjů, s výjimku stanvenéh pdílu splufinancvání. Příjemce v průběhu realizace prjektu dkládá ddržvání tht svéh závazku frmu čestnéh prhlášení. Sučasné předlžení žádstí pdpru z různých prgramů není vylučen. V případě, že příjemce pžádal na prjekt neb na jeh část pdpru z jiných prgramů, má pvinnst známit tut skutečnst pskytvateli pdpry. V případě přiznání a následnéh přijetí pdpry z jinéh dtačníh prgramu bude příjemci pdpra v rámci OP PPR zrušena. Finanční krytí prjektu Žadatel/příjemce je pvinen v případě pskytvání dtace frmu tzv. ex-pst platby zajistit finanční krytí celéh prjektu neb minimálně krytí etapy s nejvyšším finančním bjemem (u více-etapvých prjektů). Žadatel je pvinen dlžit relevantní dklady k zajištění financvání prjektu (výpis z účtu, příslib úvěru, smluva půjčce či jiný relevantní dklad) v dbě tzv. ex-ante kntrl. Účet (bankvní účty) prjektu Žadatel/příjemce může pr účely prjektu užívat jakýkli vlastní bankvní účet u kterékli kmerční banky, neb si může zřídit pr prjekt zvláštní bankvní účet/pdúčet u kterékli kmerční banky, který bude pužívat výhradně pr příjmy a výdaje spjené s realizací prjektu. Strana 35 z 238

36 Pkud si žadatel/příjemce nezřídí zvláštní/samstatný bankvní účet pr účely prjektu a bude pr příjmy a výdaje spjené s prjektem pužívat vlastní bankvní účet, je pvinen vést k tmut bankvnímu účtu ddělenu účetní evidenci (analytický pdúčet) v suladu s pdmínkami pr vedení účetnictví. Žadatel/příjemce je pvinen pskytvat výpisy z bankvníh účtu prjektu ke kntrle řídicímu rgánu se žádstí platbu. V případě, že je žadatel/příjemce hlavní měst Praha neb městská část, může pr všechny individuální prjekty financvané z prgramu OP PPR zřídit jeden splečný bankvní účet/pdúčet, zachycující veškeré výdaje a příjmy spjené se všemi individuálními žádstmi hlavníh města Prahy neb městské části. Platby týkající se jedntlivých prjektů je nutné na bankvním výpisu rzlišit buď pstupem dhdnutým s banku neb pdle jejich bvyklé praxe. Bezhtvstní výdaje prjektu mhu být hrazeny i z jinéh bankvníh účtu příjemce neb partnera než je uveden ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Při prkazvání pvinně vykazvaných výdajů prjektu musí být každá úhrada prkázána kpií výpisu th bankvníh účtu, ze kteréh byla platba skutečně prvedena. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce/partnera. Za kntrlu uskutečnění plateb z účtu partnera je dpvědný příjemce. Je nutné dlžit dpvídající převd prstředků z účtu příjemce na účet partnera a zárveň je nutné dlžit úhradu z účtu partnera ddavateli, prt dpručujeme partnera k tét pvinnsti zavázat v partnerské smluvě. Žadatel/příjemce nesmí platit ddavatelům neb zhtvitelům v htvsti, ani šekem, s výjimku nevyhnutelných plateb v htvsti (zejména cestvní náhrady, přímá pdpra cílvé skupině, apd.). Dkladem prvedení těcht plateb jsu pkladní dklady. Bankvní pplatky spjené s vedením bankvníh účtu/pdúčtu prjektu jsu způsbilým výdajem u prjektů financvaných z EFRR 3. Vedení účetnictví a daňvé evidence Příjemce je pvinen vést ddělenu účetní evidenci (středisk, zakázka, činnst) pr prjekt v rámci OP PPR a pskytvat z ní pžadvané údaje všem kntrlním rgánům a dále vést účetnictví v suladu se záknem č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. Příjemci, kteří nevedu účetnictví pdle tht zákna, jsu pvinni vést daňvu evidenci pdle zákna č. 586/1992 Sb., dani z příjmu, ve znění pzdějších předpisů, v případě finanční pmci OP PPR rzšířenu ddatečné pžadavky: příslušný dklad musí splňvat předepsané náležitsti účetníh dkladu ve smyslu zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, předmětné dklady musí být správné, úplné, průkazné, srzumitelné a průběžně písemně vedeny způsbem zaručujícím jejich trvalst, při kntrle pskytne žadatel/příjemce kntrlním rgánům na vyžádání daňvu evidenci v plném rzsahu, uskutečněné příjmy a výdaje jsu analyticky vedeny ve vztahu k příslušnému prjektu, ke kterému se váží, tzn. že na dkladech musí být jednznačně uveden, ke kterému prjektu se vztahují. Důležité je správné zaúčtvání investičních a neinvestičních nákladů prjektu. Zaúčtvání musí být v suladu s becně platnými právními předpisy týkajícími se tét prblematiky 4. Příjemci musí být schpni průkazně všechny perace dkladvat dle relevantních nařízení EU při následných kntrlách a auditech. Zajištění majetkprávních vztahů V prjektu musí být vyjasněny suvisející majetkprávní vztahy. Žadatel tut pvinnst dkládá při předlžení žádsti pdpru relevantními přílhami, blíže viz kap , bd U prjektů financvaných z ESF se jedná nepřímý náklad. 4 včetně ddržvání vyhlášky č. 323/2002 Sb., rzpčtvé skladbě v případě subjektů, kterých se t týká Strana 36 z 238

37 Odkrytí vlastnické a vládací struktury právnických sb V suladu s Dhdu partnerství mezi ČR a EU a s hledem na princip transparentnsti a zamezení ptenciálníh střetu zájmů jsu žadatelé pvinni dkrýt jejich vlastnicku strukturu. Prjekty, resp. jejich předkladatelé, u nichž by dšl ke střetu zájmu (viz kap. 3), neb nebudu mci vlastnicku strukturu prkázat, nemůžu získat pdpru. Pr splnění tét pvinnsti dkrýt vlastnicku strukturu musí žadatelé, kteří jsu právnickými sbami: při předlžení žádsti pdpru řádně vyplnit a předlžit přílhu Infrmace vlastnické a vládací struktuře právnické sby k žádsti pdpru (viz kap. 9.3), na pžádání řídicíh rgánu neb jinéh subjektu, který je uveden v kap. 13.2, dlžit skutečnsti uvedené v přílze žádsti pdpru Infrmace vlastnické a vládací struktuře právnické sby, zejména pak uvedených sbách, výši a charakteru jejich pdílu, na pžádání řídicíh rgánu neb jinéh subjektu, který je uveden v kap. 13.2, pskytnut další pdrbnější neb dplňující infrmace vlastnické a vládací struktuře subjektu, infrmvat řídicí rgán významných změnách ve vlastnické a vládací struktuře subjektu v dbě p pdání žádsti pdpru (např. dlžením aktualizvanéh frmuláře přílhy pdpru Infrmace vlastnické a vládací struktuře právnické sby ). Pjištění Žadatel/příjemce pdpry je pvinen pjistit veškerý pjistitelný dluhdbý hmtný majetek 5 přizvaný z finanční pmci OP PPR prti jeh pškzení, zničení a ztrátě pté, kdy se tent majetek stane způsbilým k pjištění. Výše pjistné částky by neměla být nižší než hdnta majetku přizvanéh z finanční pmci OP PPR. Z důvdu zajištění udržitelnsti prjektu musí být pjištění majetku zajištěn p dbu minimálně 5 let (pr malé a střední pdniky 3 rky, není-li ve výzvě uveden jinak) d pslední platby příjemci, resp. kamžiku (data), kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. V případě nepjistitelnéh majetku je žadatel/příjemce pvinen dlžit ptvrzení tm, že tent majetek nelze pjistit. Ddržení pravidel pr případné zapjení partnerů D přípravy neb realizace prjektu mhu být zapjeni tzv. partneři prjektu. Partnerství s dalšími subjekty může výrazně bhatit prjekt a napmci tmu, že prjekt přinese něc zcela nvéh. Samtné zapjení partnerů d prjektů pvinné není, tj. prjekt partnery mít nemusí. Pkud ale partneři prjektu existují, musí být zapjeni v suladu s dále uvedenými pravidly. Partneři se musí pdílet na realizaci věcných aktivit prjektu. Způsb zapjení může být finanční, materiální, frmu dbrnéh knw-hw neb nejlépe kmbinací více způsbů. Frma partnerství není předepsána, ale při zapjení partnera je třeba dlžit dvustranný právní akt (smluva partnerství v prjektu). V případě, že partnerem prjektu má být rganizace zalžená či zřízená žadatelem/příjemcem neb zakládající rganizace žadatele/příjemce, je nutné, aby byly důsledně naplněny becné pdmínky a předpklady partnerství, zejména pak t, že partner musí prjekt bhatit a napmci tmu, že prjekt přinese něc nvéh nelze připustit účelvá partnerství, která by měla jen frmální bsah. Partnerstvím nesmí být bcházena pravidla pr výběr ddavatele služeb či zbží. Partnerství nesmí nahrazvat zabezpečení běžné administrace prjektu (zejména zpracvání zpráv realizaci a udržitelnsti prjektu, finanční řízení prjektu, účetnictví, administrativní agendu apd.), předmětem partnerství nesmí být ani pskytvání běžných služeb (publicity prjektu, výpčetní služby, účetní služby apd.), ani ddání zbží. Partnerství není vztahem, kdy příjemce neb partner zajišťují v prjektu takvé aktivity, které mhu být na trhu pskytnuty jak služby dalšími subjekty (např. realizace jazykvých kurzů, kurzy práce s výpčetní techniku, kmunikační dvednsti či jiné typy kurzů a šklení apd.). Je-li uzavřena dhda partnerství mezi příjemcem a partnerem, musí být ddržen sulad plnění pdle 5 pdrbnější definice hmtnéh majetku viz např. 26, dst. 2 zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pzdějších předpisů Strana 37 z 238

38 takvét dhdy s legislativními pstupy v ČR, a t zejména v blasti zadávání veřejných zakázek a hspdářské sutěže. Musí být prkazatelně zdůvdněn výběr partnera, vysvětlen a ppsán výstup/příns partnera jak v etapách, tak v celém prjektu (tzn., že partner není v prjektu ddavatelem zbží či služeb). Pr rzhdvání zapjení partnera je pdstatné zdůraznit, že dpvědnst za realizaci prjektu má vždy příjemce, aniž by přitm byla narušena dpvědnst partnera za ddržvání becně závazných vnitrstátních předpisů a pravidel spjených s čerpáním finančních zdrjů z ESI fndů. Příjemce vůči hlavnímu městu Praze garantuje, že prjekt je realizván pdle pravidel OP PPR a v suladu s pdepsanu Smluvu financvání/pdmínkami realizace. Pr partnera v přiměřené míře (v závislsti na knkrétních ustanveních dhdy s příjemcem partnerství) platí stejné pdmínky a pravidla jak pr žadatele / příjemce pr pskytnutí pdpry, zejména pkud jde vedení účetnictví a daňvé evidence, způsbilst výdajů a ddržvání pdmínek pr zadávání veřejných zakázek. ŘO kntrluje materiály dkládající deklarvané partnerství, jakž i ddržení těcht pdmínek. V průběhu realizace prjektu není mžné d prjektu zahrnut nvéh partnera, který nebyl uveden ve schválené žádsti pdpru. Rzlišují se dva typy partnerů: Partner s finančním pdílem na rzpčtu Pr tent typ partnerství musí být uzavřena písemná smluva partnerství. Tent typ partnera přijímá prstřednictvím příjemce část finanční pdpry, tj. v suladu se smluvu partnerství je partnervi pskytván finanční plnění za jeh pdíl na realizaci částí věcných aktivit prjektu. Partnerem s finančním pdílem může být puze právnická sba se sídlem v ČR neb pdnikající fyzická sba se sídlem v ČR. Partner bez finančníh pdílu na rzpčtu Tent typ partnera se pdílí na realizaci věcných aktivit prjektu např. frmu knzultací, dbrné garance apd., ale není mu pskytván žádné finanční plnění za účast na realizaci prjektu. Partnerem bez finančníh příspěvku může být právnická sba se sídlem v EU neb pdnikající fyzická sba se sídlem v EU. Pr tent typ partnerství není nutné smluvu/dhdu partnerství v prjektu uzavírat. Uchvání příspěvku z ESI fndů Blíže viz kap Uchvání dkladů suvisejících s realizací prjektu (archivace) Žadatel/příjemce musí uchvávat veškeré dklady suvisející s realizací prjektu a jeh financváním (v riginále neb ve verzích na becně přijímaných nsičích dat, jejichž shda s riginálem je řádně věřena) p dbu minimálně 10 let p bdržení závěrečné platby a sučasně minimálně p dbu tří let d 31. prsince následujícíh p předlžení účetní závěrky, v níž jsu výdaje na prjekt/peraci uvedeny ( začátku běhu tét lhůty má ŘO pvinnst příjemce infrmvat). Dkumentace musí být vedena přehledně a musí být lehce dsažitelná. P celu dbu archivace musí příjemce zajistit, aby v případě žádsti ŘO/Evrpské kmise předlžení dkumentů byla veškerá relevantní dkumentace pskytnuta. Obdbně musí být k archivaci ptřebných dkumentů (pdle kapitly těcht Pravidel a 155 ZVZ) zavázáni ve smluvách s žadatelem/příjemcem ddavatelé relevantních služeb. Při zániku příjemce v bdbí před uplynutím lhůty pr archivaci musí být s územně příslušným státním blastním archivem prjednán zabezpečení archivace. O tmt jednání musí být ŘO infrmván. Jeli právních nástupců více a nedjde-li mezi nimi k dhdě, rzhdne převzetí spisvny neb správníh archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výknu spisvé služby dhlížející na prvádění skartačníh řízení. Pkud dkumenty zanikajícíh subjektu nepřebírá jeh právní nástupce, musí být řídicímu rgánu umžněn výběr důležitých dkumentů. Archivvána musí být především následující dkumentace (seznam je puze indikativní a není vyčerpávající): Text Smluvy financvání/pdmínek realizace, její změny a ddatky, včetně přílh. Texty smluv s partnery (pkud byly uzavírány), jejich změny a ddatky. Strana 38 z 238

39 Čestná prhlášení pskytnuté pdpře de minimis předlžená jinými subjekty, kterým příjemce udělil pdpru maléh rzsahu de minimis; známení pskytnutí pdpry de minimis jiným subjektům příjemcem finanční pdpry. Výběrvá řízení: slvení ddavatelů neb způsb pskytnutí/předání zadávací dkumentace uchazečům; zadávací dkumentace; nabídky d ddavatelů, jejich vyhdncení hdntící kmisí (zápisy); čestná prhlášení nestrannsti a mlčenlivsti sb, které se pdílely na hdncení a výběru; známení výsledku výběrvéh řízení uchazečům, kteří předlžili nabídku; smluvy neb bjednávky a jejich ddatky. Externí výdaje: ddací listy, předávací listy či jiné dkumenty prkazující převzetí předmětu ddávky; faktury a dklady platbách či úhradách faktur. Interní výdaje: mzdvé výdaje (pracvní smluva/dhda prvedení práce/dhda pracvní činnsti; výkaz práce; mzdvé listy, výplatní pásky; dklady vyplacení mzdy a záknných dvdů v členění na hrubu mzdu, zálhy daně a výdaje na sciální a zdravtní pjištění, případně metdika stanvení pměrné (alikvtní) části mzdy dpvídající práci na prjektu); interní dklady; apd. Materiální výstupy prjektu: tisky, audi a videnahrávky, apd. V případě, že jsu výdaje financvány z prjektu puze částečně, na základě zvlené metdy, je nutné archivvat tut metdiku a způsb jejíh schválení dpvědnu sbu. Příjemci a partneři jsu pvinni ukládat a archivvat dkumenty pdle závazných právních předpisů ČR. Ukládání a archivace se řídí zejména těmit právními předpisy: zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení, ve znění pzdějších předpisů zákn 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 589/1992 Sb., pjistném na sciální zabezpečení a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 592/1992 Sb., pjistném na všebecné zdravtní pjištění, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisvé službě, ve znění pzdějších předpisů Na základě legislativy ČR je nutné některé typy dkumentů uchvávat déle než je stanven evrpsku legislativu, např. mzdvé listy až p dbu 30 let. Vzhledem k tmu, že jsu veškeré relevantní dkumenty důležitým průkazním materiálem, musí příjemce pdpry a jeh partneři při jejich ukládání pstupvat velmi bezřetně a musí zajistit, aby při jakékli případné kntrle mhly být dkumenty pužity jak důkazní prstředek. Kntrly a sankce Pužití pskytnuté dtace včetně plnění závazných údajů a indikátrů prjektu pdléhá kntrle dle zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů, a dle zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Blíže viz kap. 13. Způsbilst výdajů Pdmínky způsbilsti výdajů jsu blíže uvedeny v kap. 17. Případné nezpůsbilé výdaje prjektu budu vždy hrazeny ze zdrjů příjemce. Veškeré výdaje, které nejsu v suladu se způsbilými výdaji prjektu neb výdaje vzniklé v průběhu realizace prjektu, které mají charakter způsbilých výdajů, avšak půjdu nad rámec rzpčtvaných výdajů prjektu (vícenáklady), je příjemce pvinen hradit ze svých vlastních zdrjů. Příjmy prjektu Strana 39 z 238

40 U prjektů, které generují příjmy, je stanvena výše dtace tak, aby byl zabráněn pskytnutí nenáležitých výhd příjemci, tj. nadměrnému financvání prjektu. Tímt je zajištěn, aby příjemce pmci bdržel puze takvu výši prstředků, která je nutná k úspěšné realizaci prjektu. Skutečná výše čistých příjmů a výdajů bude pravidelně mnitrvána ŘO. Blíže viz kap. 25. Územní alkace prjektu Prjekt musí být realizván na území hlavníh města Prahy: u investičních prjektů je místem realizace vždy míst fyzické realizace prjektu; u neinvestičních prjektů platí, že by měly být fyzicky realizvány na území hl. m. Prahy, v důvdněných případech je fyzická realizace části prjektu mžná i mim území hl. m. Prahy. Fyzická realizace křížvéh financvání musí prbíhat výhradně na území hl. m. Prahy. Prjekty musí být realizvány výhradně pr cílvu skupinu, která splňuje pdmínky územní způsbilsti pr hl. m. Prahu. Územní způsbilstí cílvé skupiny se rzumí, že sby musí splňvat předepsanu vazbu na hl. m. Prahu blíže viz kap Etapizace prjektů U prjektů financvaných z EFRR je etapizace dle níže uvedených pravidel závazná. Sledvaným bdbím (viz blíže kap ) je u těcht prjektů etapa 6. U prjektů financvaných z fndu ESF etapizace pvinná není. Prjekt je v tmt smyslu pvažván za jedn-etapvý. Sledvaným bdbím (viz blíže kap ) je u těcht prjektů každých 6 měsíců realizace prjektu 7. Žadatel je pvinen v žádsti vyplnit, zda se bude jednat prjekt jedn-etapvý či více-etapvý. Etapa se vymezuje časvě (datum zahájení a uknčení etapy) a věcně, vymezením aktivit a jedntlivých způsbilých výdajů v každé etapě s určením výše jejich hdnty. Etapa musí tvřit lgický kntrlvatelný celek (např. výkpvé zemní práce, plžení pvrchu, atd.) neb ucelené aktivity. Žadatel je pvinen prjekt etapizvat, pkud prjekt splňuje sučasně tyt pdmínky: jedná se prjekty financvané z EFRR, dba realizace je delší než 6 měsíců. Výjimku z pvinnsti etapizace mají prjekty, které budu dknčeny d 6 měsíců d schválení pdpry Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Maximální délka jedné etapy je 6 měsíců. Etapy se nesmí překrývat a musí na sebe přím navazvat (mezi etapami nesmí být časvá mezera). Ddržvání pravidel veřejné pdpry Blíže viz kap. 20. Správná aplikace pravidel veřejné pdpry je věřvána jak před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace (zejména při ex-ante kntrle, viz kap. 10.3), tak i v průběhu realizace prjektu. Dba realizace prjektů Blíže viz kap Za první sledvané bdbí může být pvažván rvněž bdbí d zahájení realizace prjektu d pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace, jestliže se jedná prjekt zahájený před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace a sučasně platí, že mezi zahájením realizace prjektu a pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace uplynul více než 6 měsíců. 7 Za první sledvané bdbí může být pvažván rvněž bdbí d zahájení realizace prjektu d pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace, jestliže se jedná prjekt zahájený před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace a sučasně platí, že mezi zahájením realizace prjektu a pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace uplynul více než 6 měsíců. Strana 40 z 238

41 Audit prjektu Pkud celkvé plánvané výdaje (způsbilé i nezpůsbilé výdaje dle rzpčtu prjektu) na prjekt předkládaný v rámci OP PPR přesahují 90 mil. Kč včetně DPH, má příjemce pvinnst prvést nezávislý závěrečný audit tht prjektu. Smluva s autrizvaným auditrem je pžadvána nejpzději s předlžením první žádsti platbu. Audit musí být prveden certifikvanu auditrsku firmu (členem mezinárdně uznávanéh rgánu auditrů) 8. Audit se prvádí p uknčení realizace prjektu před pdáním závěrečné žádsti platbu, resp. závěrečné zprávy realizaci prjektu. Audit se týká všech výdajů prjektu (způsbilých i nezpůsbilých) s výjimku výdajů na pvinný audit prjektu. Zpráva auditra musí být připjena k závěrečné žádsti platbu. Výdaje spjené s prvedením závěrečnéh auditu u prjektu je mžné zařadit mezi způsbilé výdaje prjektu. Označvání účetních dkladů Příjemce je pvinen zajistit, aby účetní dklady, které uplatňuje v žádsti platbu vůči pskytvateli, byly značeny registračním číslem prjektu: V případě faktur musí příjemce zajistit, aby čísl prjektu uváděl ve faktuře již ddavatel při předlžení k prplacení 9. Ostatní účetní dklady (výdajvé a další např. pkladní dklady) značuje příjemce dpsáním registračníh čísla prjektu na dklad před tím, než dklad předlží řídicímu rgánu v rámci žádsti platbu. Vlná šiřitelnst prduktů V rámci prjektů, pdpřených z ESF, je příjemce pvinen zabezpečit vlné šíření takvých prduktů prjektu, u kterých lze předpkládat, že budu užitečné rganizacím, jež řeší bdbné ptřeby reginu hlavníh města Prahy, resp. ptřeby cílvé skupiny jak řešil příjemce v prjektu pmcí prstředků z OP PPR. Hlavní měst Praha jak prdukty s ptenciálem pdpřit cíle OP PPR vlným šířením vymezil: metdické dkumenty pr přípravu a realizaci vzdělávacích kurzů a pradenství, včetně snv kurzů a bdbných materiálů, metdické dkumenty a pmůcky pr přípravu a realizaci vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ neb VŠ, včetně snv kurzů a bdbných materiálů, metdické a pdpůrné materiály pr přípravu business plánů subjektů sciální eknmiky a subjektů kategrie spin-ff firem, metdické, infrmační, učební a výukvé dkumenty a pmůcky pr práci s cílvu skupinu neb pr cílvu skupinu, výsledky becných a specifických analýz prblémvých blastí, které částečně neb zcela pkrývají regin hlavníh města Prahy, tj. analýzy které nejsu zaměřeny puze na situaci v knkrétní rganizaci, výstupy z knferencí, seminářů a bdbných akcí (např. sbrníky, příklady dbré praxe apd.), které v rámci prjektu přádá příjemce pdpry neb jeh partner; d tét kategrie nepatří prezentace (ve frmátu Pwer Pint a bdbných) určené na tyt akce. 8 Při výběru autrizvanéh auditra resp. auditrské splečnsti je mžné vycházet ze seznamu auditrů vedených Kmru auditrů ČR ( 9 V případě faktur musí být registrační čísl prjektu sučástí vytištěnéh dkladu. Ruční dpsání na již vytištěnu fakturu pvlí pskytvatel jen v důvdněných případech. Strana 41 z 238

42 Příjemce předává hl. m. Praze prdukty v elektrnické frmě splu se Závěrečnu zprávu realizaci prjektu. V případech, kdy není z technických důvdů mžné prdukt předat v elektrnické frmě na běžném nsiči dat, pstačuje pskytnut hl. m. Praze v elektrnické pdbě puze ty slžky výstupu, u kterých je předání na nsiči dat technicky mžné (např. v případech e-learningu nelze předat ty parametry výstupu, které d něj vnáší lektr tím, že reaguje na činnst studenta). Obdbně platí tt ustanvení pr zpřístupnění prduktu na webvých stránkách rganizace příjemce neb stránkách partnera neb webvých stránkách prjektu (viz níže). Vlnu šiřitelnst výše vymezených prduktů prjektu má příjemce pvinnst zajistit dvěma cestami: 1. Příjemce je pvinen pskytnut dbru Evrpských fndů Magistrátu hl. m. Prahy prdukt prjektu v elektrnické frmě za účelem umístění prduktu na webvých stránkách určených hlavním městem Prahu a umžnění jeh stahvání třetími sbami; příjemce se pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace zavazuje, že v případě, kdy by prdukt prjektu pdléhal chraně z autrskéh zákna, vypřádá s autry takvéh díla všechna práva a závazky dle autrskéh zákna; stejný závazek je příjemce pvinen přenést na případné partnery v rámci realizace prjektu. Příjemce sučasně ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace stvrzuje, že pkud některý z prduktů prjektu naplní znaky díla chráněnéh autrským záknem, pskytuje hlavnímu městu Praze právnění s takvým dílem v plném rzsahu nakládat a užívat je, tzn. zejména pskytvat je třetím subjektům. 2. Příjemce je pvinen prdukt prjektu v elektrnické frmě umístit na webvých stránkách své rganizace neb stránkách partnera neb webvých stránkách prjektu pdpřenéh z OP PPR a umžnit jeh stahvání třetími sbami. Závazek k vlné šiřitelnsti výše vymezených prduktů prjektu se nevztahuje na prjekty, kterým jsu prstředky pskytvány v režimu veřejné pdpry neb režimu de minimis. Pskytnutí sučinnsti pr ptřeby evaluací Žadatelé a příjemci v případě, že je t daný subjekt pžádá pskytnu ptřebnu sučinnst zaměstnancům řídicíh rgánu, MMR a Evrpské kmise (a případně též subjektům, které ŘO, MMR neb Evrpská kmise pvěří) prvádějícím evaluace peračníh prgramu, resp. systému implementace ESI fndů becně. Ptřebná sučinnst má frmu například vyplnění dtazníku při dtazníkvém šetření neb aktivní účast při řízených rzhvrech. 8. Pdmínky pr jedntlivé priritní sy Níže jsu uvedeny typy a příklady aktivit, které mají být pdprvány, určení hlavních cílvých skupin a druhů žadatelů/příjemců v suladu s prgramvým dkumentem OP PPR Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací Specifický cíl 1.1: Vyšší míra mezisektrvé splupráce stimulvaná reginální samsprávu Klíčvým cílem je pdpřit mezisektrvu splupráci mezi veřejnu správu, výzkumnými rganizacemi a pdniky na reginální úrvni a zvýšit její četnst, finanční bjem a kvalitu. Cílem je začít v reginu pužívat nvé, dsud nevyužívané neb mál využívané pdpůrné nástrje, které dpručuje Reginální invační strategie hl. m. Prahy. Typy a příklady pdprvaných aktivit Strana 42 z 238

43 Pdpra aktivit veducích ke kmercializaci výsledků výzkumu pmcí věření prveditelnsti a kmerčníh ptenciálu a jejich zavedení d praxe ( prf-f-cncept ) činnsti suvisející s mapváním aplikvatelnsti a průzkumem trhu a zájmu aplikační sféry, činnsti veducí ke vzniku funkčníh vzrku/prttypu, nalezení strategickéh kmerčníh partnera, patentvání a případně vznik nvé spin-ff firmy. Prjekty zadávání veřejných zakázek v předbchdní fázi (PCP) 10 a invační pptávky veřejnéh sektru (PPI) vývj nvých řešení, dpvídajících ptřebám veřejnéh sektru, v knkurenčním prstředí ve střednědbém a dluhdbém hrizntu. Prjekty splupráce výzkumnéh sektru s aplikační sféru nástrje na psílení mezisektrvé splupráce (např. invační vuchery), pkračvací vuchery na rzvj již navázanéh kntaktu, vuchery na zapjení d mezinárdní splupráce. Hlavní cílvé skupiny výzkumné rganizace, pdnikatelské subjekty, městská samspráva. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi, výzkumné rganizace (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací), pdnikatelské subjekty, nestátní neziskvé rganizace, prfesní a zájmvá sdružení, Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z EFRR, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 1.2: Snazší vznik a rzvj znalstně intenzivních firem Cílem intervence je pmci znalstně intenzivním pdnikům v pčátečních fázích jejich rzvje, kdy se rzhduje jejich další existenci. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání kvality a efektivity fungvání vědecktechnických parků, včetně inkubátrů 10 Za ddržení pdmínek stanvených v bdě 2.3 Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací Strana 43 z 238

44 rzšiřvání a zkvalitňvání prstrvých kapacit, specifickéh zařízení a vybavení; rzvj lidských zdrjů VTP při pskytvání specializvaných služeb pr firmy, např. v blasti strategickéh řízení a managementu invací, pradenství v blasti zvyšvání pptávky, chrany a využití práv duševníh vlastnictví, navazvání a rzvíjení výzkumné splupráce, kmercializace výsledků výzkumu, přístupu ke kapitálu apd. Vznik a rzvj kapacit pskytujících prgresivní služby pr pdnikatele (MSP) zkvalitnění nabídky vybraných služeb pr pdniky. Rzvj invačních firem v pčátečních bdbích jejich živtníh cyklu psílení aktivit malých a středních pdniků v blasti výzkumu, vývje a invací. Hlavní cílvé skupiny výzkumné rganizace, pdnikatelské subjekty, městská samspráva. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi, výzkumné rganizace (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací), pdnikatelské subjekty, nestátní neziskvé rganizace, prfesní a zájmvá sdružení. Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, budu využity finanční nástrje např. ve frmě půjček, záruk, kapitálu (seed-kapitál), případně v kmbinaci se subvencemi úrkvých sazeb neb subvencemi pplatků za záruky; splufinancvání z EFRR; u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů; knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry Specifický cíl 2.1: Energetické úspry v městských bjektech dsažené také s využitím vhdných bnvitelných zdrjů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení Obsahem specifickéh cíle je snižvání energetické nárčnsti bjektů a technických zařízení služících pr zajištění prvzu městské veřejné a silniční dpravy a dále realizací piltních prjektů přeměny energeticky nárčných veřejných budv na budvy s téměř nulvu sptřebu energie (příp. na budvy v pasivním energetickém standardu) s integrvanými inteligentními systémy. Typy a příklady pdprvaných aktivit Strana 44 z 238

45 Zvyšvání energetické efektivity v rámci bjektů a technických zařízení pr zajištění prvzu městské veřejné dpravy zefektivnění využití rekupervané elektrické energie z klejvých vzidel (využití superkapacitrů), výměna přívdních klejnic v síti metra za energeticky méně nárčné (např. hliníkvé klejnice), renvace světlvacích sustav, instalace vhdných a energeticky efektivních zařízení využívající bnvitelné zdrje energie, instalace systémů nucenéh větrání s rekuperací dpadníh tepla v rámci bjektů pr zajištění městské veřejné dpravy. Zvyšvání energetické efektivity v rámci bjektů a technických zařízení pr zajištění prvzu městské silniční dpravy snížení energetické nárčnsti technických zařízení (např. prsvětlených dpravních značení, výměna sdíkvých svítidel v rámci světlvací sustavy apd.), úsprné světlení parkvišť P+R, úsprné patření na svislém dpravním značení (velkých dálkvých návěstí) a přechdů pr chdce, snížení energetické nárčnsti světelných signalizačních zařízení. Realizace piltních prjektů přeměny energeticky nárčných městských budv na budvy s téměř nulvu sptřebu energie (příp. na budvy v pasivním energetickém standardu) s integrvanými inteligentními systémy, které umžní centralizaci plnhdntnéh sledvání, vládání a plánvání funkcí zařízení budv. Hlavní cílvé skupiny Vlastníci a uživatelé bjektů, ve kterých budu realizvána energeticky úsprná patření. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu, dpravní pdnik hl. m. Prahy, a.s., technická správa kmunikací hl. m. Prahy, rganizace pr výzkum a šíření znalstí (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací), Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z EFRR, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 2.2: Zvyšvání atraktivity užívání městské veřejné dpravy Typy a příklady pdprvaných aktivit Realizace záchytných parkvišť systému P+R (park & ride) u stanic a zastávek drážní dpravy, případně včetně dplňkvých služeb úschvy jízdních kl B+R (bike & ride) vybavení areálu neb bjektu parkviště, Strana 45 z 238

46 příjezdy z místní uliční sítě k realizvanému parkvišti, bezbariérvé pěší přístupy d realizvanéh parkviště P+R k návazné drážní dpravě, světlení a značení parkviště v dpvídajícím rzsahu, parkvací místa s mžnstí dbíjení elektrmbilů. Opatření pr preferenci pvrchvé městské veřejné dpravy v uličním prvzu realizace nvéh ddělení tramvajvéh pásu d uličníh prvzu, realizace neb vyznačení vyhrazených jízdních pruhů pr autbusy, úpravy světelných signalizačních zařízení pr preferenci tramvají neb pr preferenci autbusů (s využitím systému aktivní detekce), dplňkvě patření k rychlejšímu a bezpečnějšímu nástupu a výstupu na zastávkách tramvají a autbusů (tzv. vídeňské zastávky, zastávkvé mysy, časvé strůvky, zvýšení nástupních hran apd.), úpravy pr zajištění chybějícíh bezbariérvéh přístupu k řešeným zastávkám a také úpravy bezbariérvéh přístupu a řešených zastávek k usnadnění jejich pužívání sbami se specifickým tělesným pstižením, zejména se zrakvým pstižením), úpravy dpravníh značení a úpravy režimu parkvání směřující k plynulejšímu průjezdu tramvají neb autbusů, dplňkvě instalace zařízení pr aktivní detekci v autbusech městské veřejné dpravy nasazvaných d prvzu na řešených úsecích. Hlavní cílvé skupiny byvatelé a návštěvníci města. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, dpravní pdnik hl. m. Prahy, a.s., technická správa kmunikací hl. m. Prahy, správa železniční dpravní cesty, ROPID / právnická sba zalžená kraji a bcemi pr plnění úklů při zřizvání a rganizaci integrvaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dle zák. 194/2010 Sb. veřejných službách v přepravě cestujících). Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z EFRR, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Strana 46 z 238

47 8.3. Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě Specifické cíle 3.1 pr blast sciálníh začleňvání a 3.2 pr blast sciálníh pdnikání jsu financvány z EFRR, specifický cíl 3.3 zaměřený na psílení sudržnsti na úrvni místních kmunit je financván z ESF Specifický cíl 3.1: Psílená sciální infrastruktura pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.1 je naplňván prstřednictvím tří blastí aktivit. První je investiční pdpra prjektů zřizvání či rzšiřvání stávajících sciálních služeb (investice d reknstrukcí, prav, rzšíření, vybavení apd.) pr sby bez dmva i pr sby hržené bezdmvectvím a citající se v krizi. Druhu blast představuje investiční pdpra vzniku a rzšíření prjektů aktivizujících místní kmunity a rzvíjejících invativní přístupy v blasti integrace (zejména kulturně kmunitní centra). Třetí blast zahrnuje pdpru reknstrukcí, prav a úprav bytů na byty sciálníh bydlení (prjekty zacílené na diferencvané frmy sciálníh bydlení) s důrazem na prevenci a řešení prblematiky bezdmvectví. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání kapacit služeb pr bezdmvce a sby hržené bezdmvectvím a nacházející se v krizi zřizvání nvých a rzšiřvání stávajících prstr sciálních služeb pr sby bez dmva i pr sby hržené bezdmvectvím a citající se v krizi (např. bezprahvá a nízkprahvá centra a azylvé dmy, dmy na půl cesty a denní centra v kmbinaci s hygienickými centry - prádelny, umývárny, talety -apd.) za účelem navýšení kapacit jedntlivých služeb; investice d zařízení a vybavení jedntlivých sciálních služeb pr sby bez dmva i pr sby hržené bezdmvectvím a citající se v krizi (např. bezprahvá a nízkprahvá centra a azylvé dmy, dmy na půl cesty a denní centra v kmbinaci s hygienickými centry - prádelny, umývárny, talety - apd.) za účelem zvýšení jejich efektivity a kvality. Zvyšvání kapacit nízkprahvých a kulturně kmunitních center pskytujících zázemí pr sciálně aktivizační aktivity zřizvání nvých a rzšiřvání stávajících center a prstr kmunitníh živta (kulturně kmunitní centra, místní instituce i neinstitucinalizvané prjekty aktivizující živt místních i nadmístních kmunit a zaměřených na lkální prjekty sciální integrace skrze kmunitní aktivity) investice d budv (reknstrukce, přestavba, úprava, rzšíření bjektů), zařízení a vybavení; vznik nvých či rzšiřvání stávajících invativních prjektů kmunitníh živta a integrace (kulturně kmunitní centra a prstry místníh kmunitníh živta a sciální integrace různé veliksti a šíře záběru) - investice d budv (reknstrukce, přestavba, úprava, rzšíření bjektů), zařízení a vybavení pdprující prjekty místních aktérů (kluby, splky apd.) v blasti kmunitníh živta a lkální integrace); pdpra stávajících institucí místníh živta (knihvny, škly, kulturní dmy, dmy dětí a mládeže apd.) při rzšiřvání záběru aktivit na prjekty aktivizace místních kmunit a psilvání místní sciální sudržnsti (včetně splupráce jedntlivých subjektů) investice d budv (reknstrukce, přestavba, úprava, rzšíření bjektů), zařízení a vybavení přím a výhradně pr účely kulturně kmunitních, aktivizačních a integračních aktivit a prjektů (samstatně prvzvaných či ve splupráci s statními lkálními aktéry, rganizacemi apd.). Pdpra reknstrukcí, prav a úprav bytů na byty systému sciálníh bydlení a bje prti bezdmvectví (včetně chráněnéh, tréninkvéh a následnéh bydlení). Hlavní cílvé skupiny Strana 47 z 238

48 seniři, sby se zdravtním pstižením (tělesným, mentálním, smyslvým, duševním, kmbinvaným), rdiny (a děti a mládež) v nepříznivé sciální situaci (vč. např. rdin s jedním rdičem samživitelem/samživitelku), příslušníci menšin, bezdmvci a sby hržené bezdmvectvím. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, nestátní neziskvé rganizace. Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z EFRR, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 3.2: Psílená infrastruktura pr sciální pdnikání Specifický cíl 3.2 směřuje k vytvření udržitelnéh prstředí pr rzvj sciálníh pdnikání a stimulaci sciálních invací v tét blasti, a t prstřednictvím investiční pdpry stávajících či vznikajících sciálních pdniků. Prefervány jsu zejména integrační sciální pdniky, jejichž veřejně prspěšným cílem je zaměstnávání a sciální začleňvání sb znevýhdněných na trhu práce z důvdu jejich sciální či zdravtní situace. Pdprvány jsu také stávající a nvě zakládané chráněné dílny a zařízení chráněnéh zaměstnávání. Typy a příklady pdprvaných aktivit Vznik a rzvj sciálních pdniků a prjektů pskytujících pracvní příležitsti pr znevýhdněné a btížně zaměstnatelné skupiny byvatel v Praze (včetně chráněných dílen) vznik a rzšíření sciálních pdniků a jejich činnsti, a t včetně rzšíření na více cílvých skupin či na větší pčet uživatelů (zakládání nvých, ale i rzšiřvání existujících sciálních pdniků, bnva a přízení vybavení a zařízení, prpjvání sciálníh pdnikání s různými frmami sciálních služeb jak např. chráněné a azylvé bydlení a různými frmami kmunitních intervencí (zejm. v rámci kulturně kmunitních center a prstr kmunitníh živta a sciální integrace); zakládání nvých a rzšiřvání stávajících chráněných dílen a zařízení chráněnéh zaměstnávání (včetně investic d vybavení, zařízení apd.). Hlavní cílvé skupiny sby se zdravtním pstižením (tělesným, mentálním, smyslvým, duševním, kmbinvaným), Strana 48 z 238

49 sby v nepříznivé sciální situaci (vč. např. rdiče samživitelé/samživitelky) a sby v krizi (včetně bětí trestné činnsti), hržené závislstmi, vracející se z institucinální péče apd., příslušníci menšin, bezdmvci a sby hržené bezdmvectvím. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, nestátní neziskvé rganizace, pdnikatelské subjekty (u kterých se předpkládá veřejně prspěšný záměr). Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z EFRR, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 3.3: Psílené aktivity pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.3 pdpruje sciálně intervenční a aktivizační prjekty půsbící na úrvni místních kmunit a invativní prjekty, jež psilují participaci byvatel, včetně sciálně vylučených, vylučením hržených a citajících se v krizi, na živtě místníh splečenství, rzvj místníh splečenství a prpjvání služeb a činnsti za účelem předcházení sciálnímu vylučení určitých skupin byvatel a psilvání místní sciální sudržnsti. Typy a příklady pdprvaných aktivit Pdpra vzniku a činnsti kulturně-kmunitních center a prstr kmunitníh živta a prjektů aktivizace místních kmunit (zejména ale nikli puze sb vylučených, hržených a v krizi) za účelem psilvání místní sciální sudržnsti pdpra činnstí a jedntlivých prjektů a pdpra aktivit v rámci kulturně kmunitních center a center kmunitníh živta a jejich prpjvání, a t včetně: sciálních, kulturních, envirnmentálních a phybvých aktivit sciálně aktivizujících jedntlivé skupiny byvatel, prpjujících je navzájem (a zalžených na principu zdla ) a přispívajících k rzvji místníh splečenství a jeh živta; pdpra nízkprahvých a bezprahvých prstr pr jedntlivé skupiny byvatel i jejich setkávání; pdpra sciálníh pdnikání v rámci prjektů kulturně kmunitních center a prjektů aktivizace místních kmunit; pdpra prjektů prpjujících existující veřejné kulturní, sprtvní, vzdělávací instituce a centra služeb s nvými invativními prjekty a aktivitami místních kmunit (kulturně kmunitních center), které rzšíří prtfli aktivit dané rganizace další cílvé skupiny a kmunitně aktivizační, sciální a kulturní činnsti; pdpra prpjvání sciálních služeb s kulturně kmunitními prjekty a sciálně rientvanými intervencemi přesahujícími rámec sciálních služeb; Strana 49 z 238

50 pdpra prjektů a aktivit psilujících místní bčansku angažvanst, aktivitu a živt místníh splečenství, včetně center setkávání, předávání zkušenstí mezi jedntlivými skupinami byvatel, psilujících sužití v daném susedství, sdílení, iniciujících a praktikujících dbrvlné kmunitně a lkálně rientvané aktivity a činnsti apd. Hlavní cílvé skupiny Cílvé skupiny zahrnují byvatele místních kmunit s důrazem kladeným na sby sciálně vylučené a sciálním vylučením hržené a citající se v krizi. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, nestátní neziskvé rganizace, pdnikatelské subjekty (u kterých se předpkládá veřejně prspěšný záměr). Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z ESF, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti Specifický cíl 4.1 je financván z EFRR, specifické cíle 4.2 a 4.3 jsu financvány z ESF Specifický cíl 4.1: Navýšení kapacity a zkvalitnění předšklníh, základníh a středníh vzdělávání a zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let Specifický cíl je navržen s hlavním důrazem na řešení nedstatečné kapacity zařízení péče děti d 3 let, která suvisí se sníženu schpnstí pražských vzdělávacích zařízení absrbvat pptávku p kapacitách. Nedstatečná kapacita zařízení pr péči děti d 3 let v první řadě suvisí s mžnstí rdičů ke včasnému návratu na trh práce. Typy a příklady pdprvaných aktivit Vytvření nvých míst ve stávajících a budvání nvých zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let v denním režimu, neb v bjektech mateřských škl. Pdpra vzniku nvých frem alternativní nerdičvské předšklní péče (včetně dětí d 3 let). Vytvření nvých tříd ve stávajících bjektech mateřských a základních škl za cílem vytvření nvých kapacit vzdělávání dětí zpravidla d 3 let. Zvýšení kvality vybavení tříd a učeben s důrazem na sbní a inkluzívní výuku v mateřských, základních i středních šklách za účelem rvnměrnéh rzvje vzdělávacích zařízení v Praze Strana 50 z 238

51 přizpůsbení škl ptřebám žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami včetně scikulturně znevýhdněných žáků a dále šklám s prkazatelným nedstatkem ptřebné infrastruktury, jež bude dlžen na základě místních akčních plánů; přízení specifických výukvých a kmpenzačních pmůcek pr práci s dětmi a další ptřebná infrastruktura pr zkvalitnění zázemí škl pr práci s dětmi včetně dplnění vhdnéh vybavení pr práci s dvuletými dětmi a dplňkvých úprav prstr pr zajištění bezpečnsti v mateřských šklách; přízení vybavení pr zajištění rzvje dbrných i přensitelných klíčvých kmpetencí v blastech kmunikace v cizích jazycích a v blasti technických a řemeslných brů, přírdních věd a schpnsti práce s digitálními technlgiemi, za účelem zvýšení kvality vzdělávání ve vazbě na buducí uplatnění na trhu práce a ptřeby sladění nabídky a pptávky na reginálním trhu práce. Pdpra rzvje kinestetické inteligence a phybvých aktivit jak druhu nefrmálníh vzdělávání realizvanéh na šklách infrastruktura v blasti mdernizace a úprav vybavení tělcvičen a dalších vnitřních či venkvních prstr využívaných pr aktivity v blasti tělesné výchvy a sprtu, včetně úpravy hřišť a nákupu sprtvních pmůcek a dalšíh vybavení nezbytných pr uzpůsbení pdmínek a vzdělávací nabídky pr začleňvání žáků speciálními vzdělávacími ptřebami, včetně žáků se scikulturním znevýhdněním. Hlavní cílvé skupiny děti a žáci (včetně předšklní péče) včetně dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami, rdiče, resp. záknní zástupci dětí a žáků, pedaggičtí pracvníci a pracvníci škl a šklských zařízení, dbrní a terénní pracvníci a další pracvníci rganizací půsbících ve vzdělávání. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, vzdělávací zařízení, nestátní neziskvé rganizace, Pdnikatelské subjekty. Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z EFRR, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 4.2: Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti Specifický cíl má kmplementárně pdprvat změny jak vzdělávacích prgramů s hledem na prinkluzivitu vzdělávání, tak prstřednictvím dbrnsti a schpnstí pedaggických pracvníků, pdpru krků pr zhledňvání a rzvje individuálních ptřeb každéh žáka ve vzdělávacím prcesu Strana 51 z 238

52 a zvyšvání mtivace ke studiu a t zejména vytvářením pzitivníh šklníh klimatu s pchpením pr hetergenitu a multikulturalitu. Cílem je nastartvat změnu, která se prmítne d větší kvality a zárveň rvnprávnění v přístupu ke vzdělávání jak základníh předpkladu rzvje sudržné a knkurenceschpné městské splečnsti. Typy a příklady pdprvaných aktivit Rzvj pdmínek pr inkluzivní vzdělávání frmu zavádění principů multikulturní výchvy na šklách rzvj a realizace vzdělávacích prgramů škl zaměřených na zkvalitnění pdmínek pr vzdělávání s důrazem na zhledňvání ptřeb pr začleňvání scikulturně znevýhdněných žáků a v prstředí multikulturní třídy, jak např. rzšiřvání hdin výuky sbnstní a sciální výchvy, vytváření plánů multikulturní výchvy a jejich zavádění d výuky na šklách apd.; rzvje sciálních a bčanských kmpetencí, kmpetencí k udržitelnému rzvji a rzvj kulturníh pvědmí dětí a žáků; zavádění mderních metd výuky s důrazem na blast prjektvéh a kreativníh vzdělávání, mezipředmětvé splupráce, celšklských prjektů s cílem psilvání kritickéh myšlení, tvřivsti, iniciativy, schpnsti řešení prblémů apd. Psílení kmunitní rle škl na základě splupráce vzdělávacích zařízení (předšklních, základních a středních škl) s neziskvým sektrem, kulturními a sprtvními institucemi a městsku správu na vzdělávání a jejich zapjení d vzdělávacíh prcesu pdpra rzvje a realizace vzdělávacích prgramů zaměřených na blast pdpry integrace menšin, multikulturní výchvy dětí a žáků se zapjením relevantních partnerů za účelem psilvání sciální sudržnsti, chápání a respektvání scikulturní rzmanitsti a vztahu k klnímu prstředí; pdpra vlnčasvých aktivit v rámci nefrmálníh vzdělávání např. frmu kulturních a sprtvních aktivit, hudebních, divadelních představení, sprtvních událsti, festivalů, besed, sutěží apd. s akcentem na interkulturní dialg, przumění a tleranci dlišných kultur; pdpra zájmvéh a nefrmálníh vzdělávání jak frmy začleňvání dětí a žáků hržených šklním neúspěchem včetně rmských žáků; rzvíjení partnerství a splupráce vzdělávacích zařízení s relevantními partnery z blasti neziskvých rganizací, místních iniciativ a veřejné správy za účelem realizace a hdncení výše uvedených vzdělávacích prgramů. Zvyšvání kmpetencí pedaggických pracvníků, pracvníků rganizací půsbících ve vzdělávání pr inkluzivní, invativní a kvalitní výuku pdpra rzvje a realizace prgramů dalšíh vzdělávání zaměřených na zvyšvání kmpetencí pedaggických pracvníků v blasti práce s hetergenní třídu, zavádění principů multikulturní výchvy d vzdělávacích prgramů škl, práce se žáky s dlišným mateřským jazykem apd.; rzvíjení kmpetencí pedaggů v blasti mderních metd výuky za účelem využití a věření nvých způsbů výuky multikulturní výchvy na šklách; rzvj kmpetencí pedaggů specificky navázaných na ptřeby vzdělávání v multikulturním prstředí města a zhledňvání integrace sb s dlišným scikulturním kntextem; pdpra prgramů zaměřených na sdílení dbré praxe, pdpra vzájemnéh učení v rámci splupráce škl, zřizvatelů, rdičů a dalších aktérů půsbících v blasti výchvy a vzdělávání. Hlavní cílvé skupiny děti a žáci (včetně předšklní péče) včetně žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami, Strana 52 z 238

53 rdiče, resp. záknní zástupci dětí a žáků, pedaggičtí pracvníci a pracvníci škl a šklských zařízení, dbrní a terénní pracvníci a další pracvníci rganizací půsbících ve vzdělávání. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, vzdělávací zařízení, nestátní neziskvé rganizace. Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z ESF, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách Specifický cíl 4.3: Zvýšení dstupnsti zařízení péče děti V rámci specifickéh cíle bude pdprván zvýšení dstupnsti cenvě přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče děti, a t se zaměřením na děti d tří let. Typy a příklady pdprvaných aktivit Rzvj zařízení péče děti zřizvaných hl. m. Prahu, městskými částmi a rganizacemi zřízenými a zalženými hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy pdpra vybudvání a prvzu, nastavení kvality a následnéh rzvje sítě služeb péče děti typu dětské skupiny, dětských klubů, případně dalších typů, s důrazem na pkrytí stávající absence služeb pr děti d tří let, případně pr starší děti dle aktuální demgrafické situace; vzdělávání sb pracujících v pdpřených zařízeních péče děti a sb pskytujících resp. připravujících se na pskytvání služeb péče děti. Hlavní cílvé skupiny rdiče dětí d 6 let, děti d 6 let, dbrní pracvníci a další pracvníci zařízení péče děti d 6 let. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy. Strana 53 z 238

54 Finanční rámec finanční pdpra bude pskytvána frmu dtace, splufinancvání z ESF, u prjektů, které splňují znaky veřejné pdpry, budu aplikvány předpisy EU stanvující hrní hranici financvání takvéh prjektu z veřejných zdrjů, knkrétní výše splufinancvání je stanvena vždy přím v textu příslušné výzvy, zveřejněné na webvých stránkách 9. Pdání žádsti pdpru Žádsti pdpru mhu být předkládány na základě výzvy k předkládání žádstí. Výzva, resp. text výzvy, je základní dkument bsahující infrmace pdmínkách pr získání pdpry. Výzva musí být v suladu s prgramem. Výzvu vyhlašuje hlavní měst Praha, schválení vyhlášení výzvy frmálně prvádí usnesením Rada hl. m. Prahy, která sučasně schvaluje pdmínky výzvy. Vyhlášení výzvy představuje prces zveřejnění pdmínek pr pskytnutí pdpry pr žadatele v MS2014+ a na internetvých stránkách prgramu. Text výzvy, včetně navazující dkumentace, musí být nejpzději k datu vyhlášení výzvy zveřejněn na internetvých stránkách prgramu. V rámci prgramvéh bdbí je na úrvni každéh specifickéh cíle plánván vyhlášení dvu či více výzev, a t v závislsti na čerpání prstředků alkvaných na danu priritní su a specifický cíl. Vyhlášení výzvy je zveřejněn: v MS2014+, na internetvých stránkách a Rzlišují se tzv. klvé a průběžné výzvy: klvé sutěžní výzvy; pdané žádsti pdpru prjektu sutěží a jsu prvnávány mezi sebu. K pdpře jsu vybírány žádsti, které splní pdmínky výzvy v přadí d nejlepší pdle výsledku věcnéh hdncení až d vyčerpání alkace dané výzvy. Výběr žádstí pdpru prjektu se prvádí až p dknčení věcnéh hdncení všech prjektů; průběžné nesutěžní výzvy; pdané žádsti pdpru prjektu nesutěží mezi sebu, ale jsu hdnceny a případně vybírány k pdpře průběžně. Hdncení může začít hned p pdání žádsti neb v termínu stanveném výzvu. Žádsti musí splnit pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu. Žádsti, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, jsu vybírány k pdpře v tm přadí, v jakém byly pdány, a t až d vyčerpání alkace dané výzvy. Výzva je vyhlášena na delší dbu a knčí bvykle vyčerpáním alkace. Vyhlášené výzvy, resp. dkumentace k výzvě, se mění puze výjimečně v důvdněných případech. Případné změny výzev zadává ŘO p jejich schválení d MS2014+, prstřednictvím kteréh je změna zveřejněna na zastřešujících webvých stránkách a známena žadatelům v dané výzvě. Změna je rvněž uveřejněna na webvých stránkách Lhůta pr pdání žádstí pdpru Lhůta pr pdání žádstí pdpru je vždy uvedena v textu knkrétní výzvy na internetvých stránkách a v MS Obecně všem platí, že datum uknčení příjmu žádstí pdpru může nastat nejdříve 4 týdny p datu vyhlášení výzvy a výzva musí zárveň být zveřejněna minimálně 30 kalendářních dnů před datem zahájení příjmu žádstí pdpru v suladu s ustanvením 10c, dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Strana 54 z 238

55 Žádsti, které nejsu pdány ve stanvené lhůtě, nemhu být zařazeny d prcesu hdncení a výběru prjektů. Pkud je ve výzvě uvedena lhůta v hdinách, např. d 12 hdin, jedná se lhůtu d 12:00:00 přesně Způsb pdání Žádsti pdpru prjektu jsu pdávány jednklvě. Žadatel tedy vždy pdává celu kmpletně vyplněnu žádst včetně všech relevantních přílh najednu. Žádst se vyplňuje a pdává výhradně v elektrnické frmě prstřednictvím aplikace MS2014+, d které vstupuje přes prtál žadatele IS KP14+ na adrese Žadatelé, kteří vstupují d aplikace pprvé, se musí zaregistrvat. Pr úspěšnu registraci je vyžadván vyplnění registračních údajů a věření pmcí kntrlníh kódu, který žadatel bdrží SMS zprávu. Při registraci je žadatel a jím vyplněné rganizace věřvány i vůči základním registrům. ŘO dpručuje prvést registraci s dstatečným předstihem, aby mžné prdlení při registraci nelimitval žadatele ve včasném pdání žádsti. P prvedení registrace se žadatel již může pakvaně přihlašvat d MS2014+ pmcí uživatelskéh jména a hesla. P přihlášení může žadatel neb zástupce žadatele s příslušným právněním v aplikaci MS2014+ v suvislsti s pdáním žádsti pdpru prvádět tyt akce: vytvření nvé žádsti pdpru, kpírvání žádsti pdpru za účelem přensu dat ze stávající d nvě zalžené žádsti pdpru, mazání (dsud nepdané) žádstí pdpru, editace údajů (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, kpírvání údajů z prfilu uživatele d (nepdané) žádsti pdpru, spuštění kntrly vyplněnsti dat na (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, finalizace (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, zrušení finalizace (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení žádsti pdpru, schválení a pdepsání (nepdané neb vrácené ve změnvém řízení) žádsti pdpru, pdání žádsti pdpru na ŘO, náhled na data žádsti pdpru. Následně v průběhu prcesu hdncení a výběru prjektů může dále nahlížet na výsledky hdncení žádsti pdpru, ppř. pdat žádst přezkum rzhdnutí. ŘO zveřejňuje na webvých stránkách uživatelské příručky a manuály, v nichž je pdrbněji ppsán, jak má žadatel v prstředí MS2014+ pracvat Vytvření nvé žádsti pdpru Aplikace MS2014+ zbrazuje za účelem mžnsti vytvření a pdání žádsti pdpru základní parametry všech aktuálně platných výzev tj. vyhlášených a tevřených pr vytváření/pdávání žádstí pdpru. Vedle th je zbrazen i indikativní pčet aktuálně pdaných žádstí pdpru a zůstatek finanční alkace nezarezervvané dsud pdanými žádstmi pdpru. Žadatel/Zástupce žadatele, který chce zalžit nvu žádst pdpru, vybírá příslušnu výzvu a nvu žádst pdpru zakládá ve vazbě k ní, takže každá nvá žádst se přím váže k dané knkrétní výzvě. Elektrnický frmulář, v němž žadatel vytváří nvu žádst pdpru, se může mírně lišit v závislsti na typu prjektu neb pdmínkách dané knkrétní výzvy. V závislsti na typu prjektu neb pdmínkách dané knkrétní výzvy se mhu lišit také pžadavky na předlžení přílh žádsti pdpru. Pkud jsu Strana 55 z 238

56 v rámci dané knkrétní výzvy vyžadvány specifické přílhy k žádsti pdpru, je tt uveden v textu příslušné výzvy. Pžadavky na bsah jedntlivých přílh pkud jsu vyžadvány je blíže uveden v kap Žádst pdpru musí být vyplněna v předepsaném elektrnickém frmuláři přím v MS Editace žádsti pdpru D kamžiku finalizace je žádst pdpru dstupná k editaci žadateli/zástupci žadatele s příslušným právněním. Prces finalizace je mžné zvrátit (zamítnutím prvedeným sbu právněnu k pdpisu), pdání žádsti pdpru na ŘO zvrátit nelze. P pdání je žádst pdpru dstupná d dby pdepsání Smluvy financvání/pdmínek realizace puze ve změnvém řízení zahájeném z pdnětu žadatele neb ŘO (např. úprava kntaktních údajů žadatele, dplnění údajů/dkumentů vyžádaných v průběhu hdncení žádsti). Změnvé řízení vede k vytvření nvé aktuální verze žádsti P pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace již žádst pdpru není přístupná k editaci. Žádsti pdpru, které nebyly pdány na ŘO, je mžné smazat Finalizace a pdpis žádsti pdpru Finalizace žádsti předchází pdpisu a pdání žádsti pdpru. Představuje ptvrzení správnsti a úplnsti dat v žádsti pdpru ze strany žadatele/zástupce žadatele. Z tht nelze p prvedení finalizace žádst pdpru dále editvat. Finalizace prbíhá jak před pdáním žádsti pdpru na ŘO, tak i v rámci případných pzdějších změn prjektu. Finalizvanu žádst musí následně žadatel/zástupce žadatele pdepsat elektrnickým pdpisem. Žádst smí elektrnicky pdepsat puze statutární zástupce žadatele, případně k pdpisu právněná fyzická sba (becně musí být každá žádst pdpru pdepsána všemi sbami dle bchdníh rejstříku či bdbné evidence. V případě, že je žadatelem fyzická sba, je tat sba zárveň sbu právněnu k pdpisu žádsti svým elektrnickým pdpisem). Pkud je d prjektu zapjen partner (blíže viz např. kap. 7 Ddržení pravidel pr zapjení partnerů), musí krmě žadatele/zástupce žadatele finalizvanu žádst elektrnickým pdpisem pdepsat rvněž statutární zástupce partnera, případně k pdpisu právněná fyzická sba. 11 V případě, že žádst pdepisuje více sb, pstupují pdle předem nastavenéh přadí. Pkud žadatel/zástupce žadatele, který má žádst pdepsat, s její pdbu neb vyplněnými dat nesuhlasí, tak žádst nepdepíše a vrátí ji zpět k přepracvání, tj. zruší její finalizaci. Osby, které žádst pdepisují, musí být registrvanými uživateli v MS2014+, tzn. musí mít svůj vlastní uživatelský účet. Pté, c je finalizvaná žádst pdepsaná žadatelem/zástupcem, resp. všemi právněnými sbami, je tm žadatel/zástupce žadatele s příslušným právněním v aplikaci MS2014+ infrmván a může žádst včetně všech přílh pdat elektrnicku cestu na ŘO. Žádst pdpru musí být pdepsána platným elektrnickým pdpisem žadatele neb zástupce žadatele a případně též partnera. Osby, které žádst pdepisují, musí být registrvanými uživateli v MS2014+, tzn. musí mít svůj vlastní uživatelský účet. 11 Pvinnst, aby žádst pdpru pdepsal rvněž zástupce partnera prjektu, se týká žádstí předkládaných v rámci výzev vyhlášených ke dni/p dni vstupu účinnsti verze 2.0 Pravidel. Pr žádsti pdávané v rámci výzev vyhlášených před tím, než vstupila v účinnst verze 2.0 Pravidel, platí jen, pkud je tak uveden ve výzvě. Strana 56 z 238

57 Plná mc Pr jedntlivé úkny na žádsti pdpru a následně i administraci prjektu jsu vyžadvána pdpisvá práva. Pkud žadatel chce delegvat pdpisvá práva na někh jinéh (zástupce žadatele či partnera), musí mu tat práva předat plnu mcí. Předání plné mci musí být zaznamenán v MS2014+, a t buď s využitím předpřipravených šabln přím v aplikaci, neb vlžením skenu věřené plné mci. V případě využití předpřipravených šabln přím v aplikaci je nutné, aby žadatel jak zmcnitel i zástupce žadatele jak zmcněnec měli platný elektrnický pdpis. V případě vlžení skenu plné mci, která byla vytvřena mim aplikaci MS2014+ je nutné, aby byla plná mc úředně věřena. Není nutné převádět dkument autrizvanu knverzí, žadatel/příjemce však musí být v případě ptřeby (např. na základě výzvy ŘO) schpen dlžit riginál plné mci. Plná mc vytvářená mim aplikaci MS2014+ musí být věřená (tj. musí bsahvat úřední věření pdpisů zmcnitele a zmcněnce) a svým bsahem musí pkrývat minimálně všechny údaje, které jsu bsaženy v předpřipravených šablnách v aplikaci MS Přílhy žádsti pdpru Přílhy musí být předlženy přím jak přílhy žádsti pdpru v MS2014+ v elektrnické pdbě. Analgvé dkumenty musí být převedeny tzv. autrizvanu knverzí, pkud není dále uveden, že stačí prstý sken. 12,13 Pr žádsti, předkládané v rámci výzev vyhlášených před datem účinnsti verze 1.2 Pravidel pr žadatele a příjemce OP PPR, nadále platí, že ve výjimečných případech mhu být rzsáhlé přílhy, které není mžné neb efektivní převést d elektrnické frmy (např. Prjektvá dkumentace viz bd 6 níže), pdány sbně v analgvé frmě. Přílhy v analgvé frmě, patřené štítkem s údaji žadateli, názvem prjektu, ppř. rvněž i číslem žádsti pdpru, žadatelé pdávají na pdatelně Magistrátu hl. m. Prahy, a t d knce termínu stanvenéh výzvu pr předkládání žádstí pdpru. O tm, kde je takvá přílha v analgvé frmě ulžena, musí být uveden záznam v žádsti pdpru Přílhy předkládané splečně se žádstí pdpru Přesný výčet přílh z níže uvedených, které je nutné v rámci dané výzvy předlžit, je vždy uveden v textu dané výzvy. Žadatel tedy nepředkládá vždy všechny níže uvedené přílhy, ale předkládá puze ty, které jsu uvedeny ve výzvě. Může přitm djít k situaci, že ačkliv je přílha ve výzvě becně vyžadvána, není pr knkrétní daný prjekt relevantní (např. prhlášení pdpře de minimis). V tm případě je níže uveden, že se přílha předkládá dle charakteru prjektu. V závrce za názvem přílhy je uvedena infrmace, zda se přílha pužívá u žádstí pdpru, které mají být pdpřeny z ESF neb EFRR. 1. Pdklady pr eknmické hdncení prjektu - studie prveditelnsti/cba (EFRR prjekty) U prjektů, které splňují níže uvedené limity, je vyžadván předlžení pdkladů pr finanční a eknmické hdncení prjektu. Pdklady se rzumí studie prveditelnsti a finanční analýza neb eknmická analýza (CBA): 12 Autrizvanu knverzí se rzumí úplné převedení dkumentu v listinné pdbě d elektrnické pdby neb úplné převedení elektrnickéh dkumentu d dkumentu v listinné pdbě a připjení věřvací dlžky. Dkument, který prvedením knverze vznikl, má stejné právní účinky jak věřená kpie.. Autrizvanu knverzi dkumentů prvádějí Kntaktní místa veřejné správy - Czech POINT. 13 Pkud bude žadatel předkládat v rámci jedné výzvy a jedné blasti pdpry 2 a více prjektů, je mžné, aby dklady, které jsu ttžné pr všechny prjekty ve vztahu k subjektu žadatele, byly dlženy 1krát v riginále neb věřené kpii a zařazeny d značenéh prjektu např. č. 1. V dalších prjektech je mžné dlžit puze prstu kpii těcht dkladů. V prjektu, ve kterém bude dlžena prstá kpie, musí být sučasně uveden, kde lze riginál (věřenu kpii) těcht dkladů nalézt. Strana 57 z 238

58 Dkument Kdy se zpracvává C zahrnuje Studie prveditelnsti včetně finanční analýzy a zjedndušené eknmické analýzy zpracvané v mdulu CBA v MS2014+ Studie prveditelnsti včetně finanční analýzy a eknmické analýzy zpracvané v mdulu CBA v MS2014+ U prjektů d 100 mil. Kč celkvých způsbilých výdajů U prjektů d 100 mil. Kč (včetně) celkvých způsbilých výdajů 1) Studii prveditelnsti, zpracvanu dle Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti, která je zveřejněna na webu 2) Finanční analýzu, zpracvanu v mdulu CBA v MS ) Zjedndušenu eknmicku analýzu, zpracvanu v mdulu CBA v MS Průvdce zpracváním finanční analýzy a zjedndušené eknmické analýzy je sučástí Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti OP PPR. 1) Studii prveditelnsti, zpracvanu dle Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti, která je zveřejněna na webu 2) Finanční analýzu, zpracvanu v mdulu CBA v MS ) Eknmicku analýzu v plném rzsahu, zpracvanu v mdulu CBA v MS Průvdce zpracváním finanční analýzy a eknmické analýzy v plném rzsahu je sučástí Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti OP PPR. Metdika zpracvání Studie prveditelnsti je uvedena na webvých stránkách Finanční a eknmicku analýzu žadatel/zástupce žadatele vyplňuje přím d připravenéh frmuláře v MS2014+ v mdulu CBA. Průvdce zpracváním finanční analýzy, zjedndušené eknmické analýzy a eknmické analýzy v plném rzsahu je sučástí Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti OP PPR. Finanční analýzu, zaměřenu primárně na udržitelnst prjektu, jeh živtaschpnst a zjištění, zda není přefinancván, musí žadatel zpracvat pr všechny prjekty vytvářející příjmy pdle článku 61 becnéh nařízení (více viz Metdika zpracvání Studie prveditelnsti). 14 U prjektů d 5 mil. Kč celkvých způsbilých výdajů, které jsu předkládané v rámci výzev vyhlášených před tím, než vstupila v účinnst verze 1.3 Pravidel, nemusí být finanční analýza zpracvaná v mdulu CBA v MS U prjektů d 5 mil. Kč celkvých způsbilých výdajů, které jsu předkládané v rámci výzev vyhlášených před tím, než vstupila v účinnst verze 1.3 Pravidel, nemusí být zjedndušená eknmická analýza zpracvaná v mdulu CBA v MS Strana 58 z 238

59 V případě vybraných aktivit v priritní se 2 je v rámci tét přílhy, tj. studie prveditelnsti, pžadván i dlžení certifikátu kvality budv SBtlCZ (případy, kdy je nutné dkládat tent certifikát a pdrbnsti něm jsu uvedeny v Metdice zpracvání Studie prveditelnsti). Studie prveditelnsti a finanční a eknmická analýza bsahují ptřebné infrmace pr eknmické hdncení prjektu. Pkud nejsu dlženy neb nejsu zpracvány dle Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti, není mžné prjekt psudit a žádst pdpru musí být z prcesu schvalvání vylučena. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U finanční a eknmické analýzy, zpracvané v mdulu CBA v MS2014+, zajistí žadatel její prpjení s příslušnu žádstí pdpru přes MS Dklady právní subjektivitě žadatele (ESF i EFRR prjekty) rganizace zřízená, či zalžená hl. m. Prahu neb městsku částí hl. m. Prahy zřizvací listina, statut (případně jiný ficiální dklad legalizující činnst rganizace, ze kteréh vyplývá charakter činnsti, zřizvatel rganizace); Správa železniční dpravní cesty zřizvací listina; Hspdářské kmry, nestátní neziskvé rganizace a další nepdnikatelské rganizace zakladatelská smluva, stanvy, výpis z bchdníh rejstříku, který nesmí být starší jak 90 kalendářních dní před datem pdání žádsti (případně jiný ficiální dklad legalizující činnst rganizace, ze kteréh vyplývá charakter činnsti, zřizvatel rganizace); pdnikající fyzické sby a právnické sby předlží výpis z bchdníh rejstříku (který nesmí být starší jak 90 kalendářních dní před datem pdání žádsti), ppř. z jinéh rejstříku, ve kterém je daná rganizace zapsána. OSVČ předlží živnstenský list. Pkud žadatel předkládá žádst pdpru d priritní sy 1, předlží prstu kpii výpisu z RES (ROS). Tímt výpisem žadatel dkládá, že má činnst CZ NACE, která je předmětem prjektu, zapsánu (platí pr FO, PO i OSVČ) 16 ; hlavní měst Praha a městské části nedkládají žádný dklad právní subjektivitě; neb jiný dklad, který bude v příslušném textu výzvy k předkládání žádstí pdpru blíže specifikván (např. stanvy rganizace, zřizvací listina apd.). Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 3. Infrmace vlastnické a vládací struktuře žadatele (ESF i EFRR prjekty) Žadatel musí s hledem na princip transparentnsti a zamezení ptenciálníh střetu zájmů dkrýt vlastnicku a vládací strukturu při předlžení žádsti pdpru. Dlžení vlastnické struktury musí bsahvat alespň identifikaci: 1. sb zastupujících právnicku sbu s uvedením právníh důvdu zastupení, 2. sb s pdílem v tét právnické sbě, 3. sb, v nichž má přímý pdíl, a infrmaci výši tht pdílu. Správnst a úplnst údajů stvrzuje statutární zástupce pdpisem. Závazný vzr infrmace vlastnické a vládací struktuře žadatele je uveden v přílze Pravidel. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu (pkud žadatel je právnicku sbu). Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 16 V případě, že žadatel příslušnu CZ-NACE zapisuje d RESu (ROSu) nvě, dlží kpii žádsti zápis a sučasně vyjádření tm, že bude tat činnst zapsána. Strana 59 z 238

60 4. Dklad na prkázání vlastnickéh, neb jinéh (vymezenéh) práva k majetku (EFRR prjekty) Všichni žadatelé předlží: výpis z katastru nemvitstí, ve kterém je nemvitst vkládaná d prjektu zapsaná (a t i v případě, že tat nemvitst není ve vlastnictví žadatele), snímek z katastrální mapy. Výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy nesmí být starší než 90 kalendářních dnů před datem pdání žádsti pdpru; d snímku katastrální mapy žadatel musí přesně vymezit (zakreslit) pzemky/bjekty, kterých se daný prjekt týká). pkud žadatel není vlastníkem dtčených nemvitstí, předlží dklady suhlasu vlastníků s realizací prjektu, a t pdle knkrétníh případu: smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu výpůjčce, smluvu smluvě buducí nájemní na dbu realizace a udržitelnsti prjektu a suhlas vlastníka s realizací prjektu; kupní smluvu, smluvu buducí kupní smluvě (není-li nemvitst przatím zapsána v katastru nemvitstí na žadatele); dklad zřízení věcnéh břemene (věcná břemena zapsaná v katastru nemvitstí musí být dlžena dklady, ze kterých lze věřit, zda pstavení právněnéh umžňuje v ptřebném rzsahu s příslušnu nemvitstí nakládat), smluvu zřízení věcnéh břemene (není-li nemvitst zapsána v katastru nemvitstí) neb smluvu smluvě buducí, ve které se vlastník zaváže ke zřízení věcnéh břemene v případě realizace prjektu; u reknstrukce existujících linivých staveb (u dčasnéh zábru pzemků) smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu smluvě buducí nájemní nejméně na dbu realizace prjektu/stavby; u reknstrukce existujících linivých staveb (s trvalým zábrem stávajících pzemků) suhlas vlastníka s realizací prjektu/stavby a smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu smluvě buducí nájemní nejméně na dbu realizace prjektu/stavby a čestné prhlášení žadatele udržitelnsti prjektu; u existujících linivých staveb (bez stavebních prací, puze dpravní značení) musí být práva k nemvitsti prkázána suhlasem vlastníka s realizací prjektu; pkud prjekt předkládá městská část a vlastníkem příslušnéh majetku je hl. m. Praha, musí mít městská část tent majetek svěřený d své správy neb vypůjčen; v případě, že městská část nemá v dbě pdání žádsti svěřený příslušný majetek d své správy/vypůjčen, dlží kpii žádsti svěření/výpůjčku majetku pdanu na Odbr evidence, správy a využití majetku MHMP (schválenu zastupitelstvem městské části v případě svěření, radu neb případně zastupitelstvem městské části v případě výpůjčky); dba výpůjčky musí být stanvena minimálně na dbu udržitelnsti prjektu; knečné schválení/převedení majetku d správy/výpůjčky majetku městské části předlží žadatel před pdpisem smluvy, v případě svěření majetku dlží kpii žádsti změnu zápisu v katastru nemvitstí; p prvedené změně v katastru nemvitstí předlží žadatel výpis z listu vlastnictví; pkud prjekt předkládá hl. m. Praha, které je vlastníkem příslušnéh majetku, ale tent majetek je svěřen d správy městské části, musí být dlžen dejmutí tht majetku ze svěřené správy městské části neb smluva pravňující hl. m. Prahu příslušný majetek užívat minimálně p dbu realizace a udržitelnsti prjektu; pkud prjekt předkládá rganizace zřízená neb zalžená hl. m. Prahu a vlastníkem příslušnéh majetku je hl. m. Praha, musí být dlžen písemný suhlas zřizvatele/zakladatele s realizací prjektu; Strana 60 z 238

61 v případě, že žadatel vkládá d realizace prjektu majetek (a t i v případě nájemníh vztahu u všech žadatelů, s výjimku městských částí Prahy, u nichž je přípustná i výpůjčka k majetku hl. m. Prahy), ke kterému je zřízen zástavní práv neb je tent majetek jinak právně zatížen (např. na základě uzavřené smluvy pskytnutí úvěru, zřízenéh předkupníh práva, služebnstí, smluvy smluvě buducí kupní, neb v případě, kdy byl vydán předběžné patření vztahující se k majetku, případně žalba pdaná na žadatele s dpadem na majetek vztahující se k prjetu, atd.), musí žadatel existenci takvéht závazku (případě vznik takvéh závazku d buducna p dbu udržitelnsti prjektu) v rámci tét pvinné přílhy uvést a prkázat, že tt zástavní práv či jiný závazek vůči další straně nehrzí realizaci prjektu. Např. žadatel dlží dklad zástavníh věřitele, svědčující, že zástavní dlužník plní řádně a včas svůj dluh vůči věřiteli (a zástavní věřitel není právněn uspkjit se ze zpeněžení zástavy), neb žadatel prkáže, že k uzavření smluvy smluvě buducí djde až v dbě p sknčení udržitelnsti prjektu, případně je žadatel pvinen jiným relevantním způsbem prkázat řídicímu rgánu, že zástavní práv, neb jiný právní titul ppsaný výše (vztahující se k majetku, který je zahrnut d realizace prjektu) nehrzí realizaci prjektu p stanvenu dbu. Pkud žadatel neuvede některu z výše uvedených skutečnstí (vztahujících se k majetku), neb neprkáže (nedlží), že z výše uvedených titulů (zástava, smluva smluvě buducí, služebnsti, atd.) nemůže djít k hržení realizace prjektu, má se za t, že nesplnil pdmínku stanvenu k prkázání vlastnických vztahů; pkud žadatel dkládá pravmcné stavební pvlení již při předlžení žádsti: nemusí předkládat dklady suhlasu vlastníků s realizací prjektu dle knkrétních případů výše uvedených (viz výše třetí drážka), musí předlžit výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy (dle první a druhé drážky výše); musí dlžit čestné prhlášení statutárníh zástupce udržitelnsti prjektu; pkud je prjekt realizván i na jiných pzemcích/budvách (které nejsu zahrnuty d předlženéh pravmcnéh stavebníh pvlení), musí být předlžen výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy (dle první a druhé drážky výše a je nutné prkázat vlastnické vztahy k těmt pzemkům / budvám dle třetí drážky výše) na těcht pzemcích/budvách. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. V případě výpisu z katastru nemvitstí a snímku z katastrální mapy stačí prstý sken dkumentu. 5. Pdklady pr psuzení finančníh zdraví (ESF i EFRR prjekty) hlavní měst Praha v případě výzev vyhlášených před účinnstí verze 1.4 Pravidel pr žadatele a příjemce dkládá suhlas věcně příslušnéh člena Rady hl. m. Prahy s předlžením žádsti pdpru (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách V rámci výzev vyhlášených d účinnsti verze 1.4 Pravidel pr žadatel a příjemce nedkládá žádný pdklad; statní subjekty - Frmulář pr hdncení finančníh zdraví (závazné vzry jsu uvedeny na internetvých stránkách Vzry frmuláře se liší dle typu žadatele. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. Strana 61 z 238

62 6. Prjektvá dkumentace 17 (EFRR prjekty) u staveb vyžadujících hlášení ( 104 dst. 1 písm. a) d) zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů) neb stavební pvlení ( 108 stavebníh zákna) bude dlžena dkumentace v rzsahu pdle přílhy č. 1, příp. přílhy č. 4 vyhl. č. 499/2006 Sb. (průvdní zpráva, suhrnná technická zpráva, situace stavby, dkumentace bjektů); Prjektvá dkumentace pr stavby uvedené výše, musí být zpracvána sbu právněnu k prjektvé činnsti pdle ust. 158 a 159 stavebníh zákna (prjektantem). Prjektant musí být sbu autrizvanu pdle zákna č. 360/1992 Sb., výknu pvlání autrizvaných architektů a výknu pvlání autrizvaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pzdějších předpisů, pr příslušný br prjektvání a prvádění staveb ( 5 dst. 3) zákna 360/1992 Sb.) shdný s charakterem psuzvané stavby. Dkumentace musí být prjektantem značena v suladu s ust. 13 dst. 3) zákna č. 360/1992 Sb. u staveb vyžadujících hlášení ( 104 dst. 2 písm.e) i) a n) bude dlžena dkumentace v rzsahu uvedeném v 105 dst. 2) a 3) stavebníh zákna (situační náčrt pdle katastrální mapy s vyznačením umístění, hranic se susedními pzemky, plhy stavby a jednduché stavební neb mntážní výkresy specifikující navrhvanu stavbu neb terénní úpravy); u staveb, k jejichž prvedení není vyžadván hlášení ani stavební pvlení ( 103 stavebníh zákna), avšak vyžadují územní suhlas, bude dlžena dkumentace v rzsahu uvedeném v 96 dst. 3 stavebníh zákna (jednduchý technický ppis záměru s příslušnými výkresy); u staveb, které lze prvádět bez hlášení, stavebníh pvlení a nevyžadují územní suhlas ( 79 dst. 2) stavebníh zákna), bude dlžena dkumentace v rzsahu náčrtu a jednduchéh technickéh ppisu stavebních prací; tt zjedndušení se nevztahuje na stavby uvedené v 79 dst. 3 stavebníh zákna (kulturní památky, stavby v památkvé rezervaci neb v chranném pásmu nemvité kulturní památky); nutný rzsah dkumentace musí být prjednán s příslušnými rgány státní památkvé péče pdle zákna č. 20/1987 Sb., státní památkvé péči, ve znění pzdějších předpisů. Prjektvá dkumentace uvedená výše může být zpracvána, pkud se nejedná práce na kulturních památkách ( 79 dst. 4) stavebníh zákna), krmě, prjektanta, i sbu, která splňuje kvalifikační pžadavky uvedené v 159 dst. 3 stavebníh zákna. Tat sba musí frmu čestnéh prhlášení uvést splnění svých kvalifikačních pžadavků a uvést, pr které stavby, jakéh charakteru a rzsahu v přecházejících třech letech zpracvala ptřebnu dkumentaci. Tt prhlášení bude sučástí předkládané dkumentace. Prjektvá dkumentace musí dstatečně pdrbně specifikvat mnžství a typ pužitých materiálů, ppř. rzsah prací tak, aby ŘO mhl nezávisle věřit, že uvedené ceny dpvídají cenám v místě a čase bvyklým a prjekt je v suladu s principy hspdárnsti, účelnsti a efektivnsti. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). Pr žádsti předkládané v rámci výzev, vyhlášených před datem účinnsti verze 1.2 Pravidel pr žadatele a příjemce OP PPR, nadále platí, že tut přílhu lze předlžit i v analgvé frmě sbně na pdatelně Magistrátu hl. m. Prahy, a t d knce termínu stanvenéh výzvu pr 17 Pkud žadatel předkládá v rámci aktuální výzvy prjekt, který již neúspěšně předlžil v předchzí výzvě, může se v rámci tét přílhy dkázat na prjektvu dkumentaci, která byla sučástí tht prjektu a je platná. V předkládaném prjektu musí být sučasně uveden dkaz na předchzí prjekt (název, registrační čísl), kde lze riginál (věřenu kpii) těcht dkladů nalézt. Strana 62 z 238

63 předkládání žádstí pdpru. O tm, kde je přílha v analgvé frmě ulžena, musí být v žádsti pdpru v MS2014+ uveden záznam. 7. Rzpčet stavebních výdajů prjektu (EFRR prjekty) Plžkvý rzpčet stavby musí bsahvat minimálně následující plžky: kód plžky, název plžky, název plžky (ppis) 18, měrná jedntka, mnžství, cena/mj, celkem v Kč; stavební rzpčet se předkládá v členění dle cenvé sustavy ÚRS Praha, tak, aby byl mžné psuzení a prvnání jedntlivých kncvých plžek rzpčtu dle struktury např. URS (neb RTS). Rzpčet zahrnuje jak způsbilé, tak nezpůsbilé výdaje a tyt jsu v rámci tht rzpčtu zřetelně dděleny. V dále uvedených případech musí být žadatelem v rámci tét přílhy dlžen i nezávislý znalecký psudek, jehž bsahem bude psuzení, zda výdaje v rzpčtu dpvídají cenám v místě a čase bvyklým. Psudek musí být dlžen pkud celkvé způsbilé výdaje prjektu činí 50 mil. Kč neb více, aneb pkud se jedná žádst pdpru v rámci priritní sy 2 (v rámci tét priritní sy se t týká všech žádstí). Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě ve frmátu xls jak přílha žádsti v MS Územní suhlas, územní rzhdnutí a další dkumenty dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů (EFRR prjekty) územní suhlas dle 78 a 96 neb; územní rzhdnutí (s dlžku nabytí právní mci) dle a 92; pkud žadatel předlží splu s žádstí platné pravmcné stavební pvlení dle 115, nemusí již dkládat územní rzhdnutí neb; veřejnprávní smluvu s vyznačením data účinnsti smluvy stavebním úřadem dle 78a neb; vyjádření stavebníh úřadu, že pvlení stavby rzhdne v rámci splečnéh územníh a stavebníh řízení dle 94a neb; vyjádření stavebníh úřadu, že stavba pdléhá hlášení ( 104 dst. 1 stavebníh zákna) a zárveň nepdléhá územnímu suhlasu, ani územnímu rzhdnutí neb; vyjádření stavebníh úřadu, že suhlas s prvedením hlášenéh stavebníh záměru vydá ve splečném řízení vydání územníh suhlasu a s pvlením hlášenéh stavebníh záměru dle 96a neb; pkud prjekt nevyžaduje dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, v platném znění ani jeden z výše zmiňvaných dkumentů, musí být dlžen jednznačné písemné vyjádření stavebníh úřadu, že záměr nepdléhá výše uvedeným pstupům a práce je mžné prvést bez hlášení; tt vyjádření může být např. sučástí územně plánvací infrmace, kteru žadatel stavební úřad pžádá dle 21; pkud žadatel předlží již při předlžení vlastní žádsti pravmcné stavební pvlení, tut přílhu nedkládá. V případě, že prjekt byl již zahájen, resp. byla zahájena etapa, která bsahuje stavební práce, musí být dlžen pravmcné stavební pvlení neb suhlas stavebníh úřadu s prvedením hlášené stavby atd. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 18 V názvu plžky se uvádí jen becně, jaku plžku jde (dlažba). V názvu plžky (ppis) se pak uvádí pdrbný ppis plžky, tedy pdrbnější parametry dlažby. Strana 63 z 238

64 9. Dklad partnerství (ESF i EFRR prjekty) 19 smluva neb dhda s partnery vymezující jejich úlhu v prjektu, práva a pvinnsti, finanční tky; pkud není smluva s partnerem uzavřena při předlžení žádsti pdpru, předlží žadatel puze např. dhdu neb smluvu smluvě buducí. Samtná smluva partnerství musí být uzavřena nejpzději d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu, blíže viz kap ; tent dklad je vyžadván, jsu-li d prjektu zahrnuti partneři (jeh přípravy, realizace, financvání neb prvzvání) s finančním pdílem na rzpčtu. U partnerů bez finančníh pdílu na rzpčtu je vyžadván puze tehdy, pkud žadatel předkládá žádst pdpru d specifickéh cíle OP PPR, kde je partnerství v prjektu předmětem hdntících kritérií a žadatel chce za partnerství v prjektu získat příslušné bdy; Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 10. Energetický audit / energetický psudek (EFRR prjekty) energetickým auditem se rzumí audit dle ust. 2, dst. 1, písm. n) zákna č. 406/2000 Sb., hspdaření energií, ve znění pzdějších předpisů. Obsah energetickéh auditu je blíže definván ve vyhlášce č. 480/2012 Sb., energetickém auditu a energetickém psudku; energetický audit musí být prveden 6 a méně měsíců před datem pdání žádsti; energetickým psudkem se rzumí psudek dle ust. 2, dst. 1, písm. ) zákna č. 406/2000 Sb., hspdaření energií, ve znění pzdějších předpisů. Obsah energetickéh psudku je blíže definván ve vyhlášce č. 480/2012 Sb., energetickém auditu a energetickém psudku. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 11. Stanvisk k psuzení vlivů na živtní prstředí či vyjádření příslušnéh úřadu vylučující psuzvání (ESF i EFRR prjekty) knzultačním místem je dbr chrany prstředí Magistrátu hl. m. Prahy; EIA - stanvisk k psuzení vlivu na živtní prstředí (EIA) je vydáván pdle zákna č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí, v platném znění; Natura u prjektů v rámci OP PPR, které mají jakýkliv dpad d krajiny, musí žadatelé vždy dlžit stanvisk rgánu chrany přírdy k mžnsti vlivnění lkalit sustavy Natura 2000, a t bez hledu na t, zda d těcht lkalit přím fyzicky zasahují, či zda leží mim ně. V případě, že tent rgán významný vliv předem nevylučí, musí mít ptvrzení prvedení hdncení pdle ustanvení zákna č. 114/1992 Sb., chraně přírdy a krajiny, ve znění pzdějších předpisů; Vyjádření vylučující psuzvání vydá příslušný úřad, tj. MHMP, v případě, že se nejedná záměr, který by měl být psuzván pdle zákna č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí. 19 Dklad je relevantní jen pr žádsti, které jsu předkládané v rámci výzev vyhlášených před tím, než vstupila v účinnst verze 2.0 Pravidel. Pr žádsti předkládané v rámci výzev vyhlášených ke dni účinnsti verze 2.0 Pravidel neb pzději se dklad partnerství předkládá až s Infrmací realizaci prjektu (viz kap ). Pr tyt žádsti nicméně platí, že statutární zástupce partnera musí před předlžením pdepsat přím žádst pdpru, a t bdbně jak zástupce žadatele (viz kap ). Strana 64 z 238

65 Přílha se předkládá dle charakteru prjektu 20. Týká se i prjektů, které nejsu stavebníh charakteru (např. přízení přístrjů a technlgií, ppř. i prjektů neinvestičníh charakteru, které bsahují významné investiční výdaje). Dklady k EIA a Natura 2000 nemusí předkládat ti žadatelé, jejichž prjekt vyžaduje územní rzhdnutí neb stavební pvlení, které byl předlžen již při předlžení vlastní žádsti a v rámci něhž byla prblematika vlivu prjektu na živtní prstředí prvěřena. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 12. Prhlášení suladu s Nárdní strategií RIS3 21 a Reginální invační strategií hl. m. Prahy 22 (EFRR prjekty) Přílha k žádsti pdpru, v níž žadatel uvede, jak prjekt navazuje na klíčvé blasti změny bsažené v jedntlivých strategiích a přispívá k plnění jejich cílů. Prjekt musí být dále realizván v suladu s alespň jednu z následujících kategrií: generické znalstní dmény Nárdní RIS3 strategií, klíčvá dvětví aplikace Nárdní RIS3 strategie, klastry aktivit (dmény specializace) Reginální invační strategie hl. m. Prahy, výzvu definvaná témata věcnéh zaměření (stanvena RO jak pdmnžina předchzích kategrií). Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Vzr tét přílhy je k dispzici na webu Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 13. Příslib splufinancvání z rzpčtu městských částí / Příslib splufinancvání z rzpčtu hl. m. Prahy (EFRR prjekty) v případě splufinancvání z rzpčtu městské části usnesení zastupitelstva městské části pskytnutí příslušnéh pdílu z rzpčtu městské části a suhlas Zastupitelstva městské části s předlžením žádsti pdpru (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách vyjádření zástupce ředitele MHMP pr finanční blast k schpnsti městské části financvat svůj pdíl na prjektu (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách v případě splufinancvání z rzpčtu hl. m. Prahy, dkládají příslušné dbry MHMP dstatečné finanční zdrje ke splufinancvání předlženéh prjektu (k financvání způsbilých i veškerých nezpůsbilých výdajů prjektu) Usnesením RHMP 23 se schváleným prjektvým záměrem včetně předpkládanéh dpadu na rzpčet hl. m. Prahy (připmínkvým místem musí být zástupkyně ředitele Magistrátu hl. m. Prahy pr sekci finanční a správy majetku). V rámci výzev vyhlášených před účinnstí verze 1.4 Pravidel pr žadatele a příjemce, hl. m. Praha tyt dklady nedkládá musí však dlžit Pdklady pr psuzení finančníh zdraví, pkud je t pr danu výzvu relevantní. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 20 Dlžení přílhy může být relevantní i pr prjekty financvané z ESF, jestliže v nich je zastupen křížvé financvání týkající se např. reknstrukcí neb přízení technlgií. 21 k dispzici na 22 k dispzici na 23 Usnesení Rady HMP bude nahrazen Usnesením ZHMP dle pravidel předkládání Tisků (tj. předkládání tisku k prjednání v ZHMP, je-li dpad na rzpčet HMP nad 50 mil. Kč). Strana 65 z 238

66 14. Čestné prhlášení plnění pdmínek Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) (EFRR prjekty) týká se puze žádstí pdpru na prjekty týkající se výzkumu, vývje a invací, které splňují pdmínky Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01), závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 15. Pdnikatelský plán (ESF i EFRR prjekty) Pdnikatelský plán zahrnuje minimálně tyt části a infrmace: ppis a harmngram pdnikatelských aktivit p dbu realizace a udržitelnsti prjektu s důrazem na sciální aspekty pdnikání a zapjení cílvých skupin, akční plán na dbu realizace prjektu, materiální, technické a persnální zajištění, analýzu trhu, analýzu rizik, marketingvý plán, finanční plán p dbu realizace a udržitelnsti prjektu. Metdiky pr zpracvání pdnikatelskéh plánu jsu uvedeny na webvých stránkách Pkud žadatel předkládá studii prveditelnsti neb CBA (viz bd č. 1), která bsahuje některé výše uvedené plžky, uvede v plánu u dané plžky puze dkaz na knkrétní část ve studii prveditelnsti. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Vyjádření k suladu s aktuálním celměstským prjektem preference (EFRR prjekty) Vyjádření žadateli na pžádání vydá Institut plánvání a rzvje hl. m. Prahy, Sekce infrastruktury a krajiny. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 17. Vyjádření k suladu s aktuální celměstsku kncepcí nvých lkalit P+R (EFRR prjekty) Vyjádření žadateli na pžádání vydá Institut plánvání a rzvje hl. m. Prahy, Sekce infrastruktury a krajiny. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 18. Výpis z Rejstříku škl a šklských zařízení (EFRR prjekty) Dlží žadatel, který je v tmt rejstříku zapsán. Výpis z Rejstříku škl a šklských zařízení vydaný rgánem, který rejstřík vede, nesmí být starší než 90 kalendářních dnů před datem pdání žádsti pdpru. Strana 66 z 238

67 Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U analgvých dkumentů stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 19. Vuchervý prgram (EFRR prjekty) Dkument, v němž žadatel uvede ppis vuchervéh prgramu. Jeh nedílnu sučástí je prjektvé schéma splupráce, vymezení pdpry ve smyslu mžnéh využití vucherů, ppis a pžadavky pr žádsti pskytnutí vucheru a způsb zajištění sběru těcht žádstí, předběžné texty výzev a harmngramu jejich vyhlašvání, hdntící kritéria pr výběr příjemců vucherů, vzr smluvy pskytnutí invačníh vucheru, vzr žádsti prplacení vucheru, případně další žadatelem připravené vzrvé dkumenty. Žadatel je v rámci tht dkumentu pvinen specifikvat, jakým způsbem bude dcházet k výběru pskytvatelů znalstí či kvalifikvaných ddavatelů služeb a nastavit způsb věřvání jejich kvality. Knkrétní parametry výzev vuchervéh prgramu nastavuje žadatel, nicméně tyt parametry musí být vždy v suladu s pdmínkami a pžadavky stanvenými relevantní výzvu OP PPR. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U analgvých dkumentů stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 20. Znalecký psudek na cenu nemvitsti (EFRR prjekty) Znalecký psudek, zpracvaný dbrně způsbilu sbu dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku a změně některých záknů (zákn ceňvání majetku), ve znění pzdějších předpisů v případě, že je uplatněna pdpra na nákup pzemku neb jiné nemvitsti. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U analgvých dkumentů stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 21. Vyjádření Řídicíh výbru ITI suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií (EFRR prjekty) Krmě samtnéh vyjádření Řídicíh výbru je sučástí dané přílhy i Prjektvý záměr (ve znění předlženém na Řídicí výbr), Vyhdncení prjektvéh záměru (dle přílhy č. 15 Metdickéh pkynu pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí ) a Přehled suvisejících prjektvých záměrů. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 22. Čestné prhlášení žadatele pdpru suladu žádsti pdpru s prjektvým záměrem předlženým Řídicímu výbru ITI (EFRR prjekty) Prhlášení má za cíl ptvrdit, že žadatel se při předlžení žádsti pdpru nedchýlil d prjektvéh záměru, schválenéh Řídicím výbrem ITI. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí Přílhy předkládané k pdpisu smluvy Žadatel předkládá vždy puze přílhy, které jsu pr knkrétní daný prjekt relevantní, tedy dle charakteru prjektu (např. čestné prhlášení pdpře de minimis se předkládá puze v případě, kdy žadatel žádá pdpru v režimu de minimis). Strana 67 z 238

68 V závrce za názvem přílhy je uvedena infrmace, zda se přílha pužívá u prjektů, které mají být pdpřeny z ESF neb EFRR. 1. Ohlášení stavby neb stavební pvlení neb jiné dkumenty dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů (EFRR prjekty) suhlas stavebníh úřadu s prvedením hlášenéh stavebníh záměru ( 106) neb jak sučást splečnéh územníh suhlasu a suhlasu s prvedením hlášenéh stavebníh záměru ( 96a); neb stavební pvlení s dlžku nabytí právní mci;( 115), a t jak samstatné rzhdnutí neb jak sučást rzhdnutí ve splečném územním a stavebním řízení ( 94a); neb veřejnprávní smluvu s vyznačením data účinnsti stavebním úřadem ( 116); neb známení žadatele prvedení stavby dlžené certifikátem autrizvanéh inspektra s vyznačením vzniku právnění stavebním úřadem na kpii známení ( 117). Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 2. Změna v účelu užívání stavby (EFRR prjekty) pkud je změna pdmíněna dknčením stavby ( 126), pstupuje se pdle charakteru stavby, tj. žadatel dkládá územní suhlas neb územní rzhdnutí, hlášení neb stavební pvlení neb veřejnprávní smluvu neb známení prvedení stavby dlžené certifikátem autrizvanéh inspektra atd. (nvý způsb užívání musí být patrný z těcht dkumentů), pkud změna užívání stavby není pdmíněna změnu dknčené stavby ( 127), žadatel dkládá suhlas stavebníh úřadu se změnu užívání stavby k nvému účelu. 3. Znalecký psudek eknmickém zvýhdnění (EFRR prjekty) v případě, že žadatel není vlastníkem dtčených nemvitstí, dkládá vždy psudek zvýšení hdnty investice (reknstrukcí, technickým zhdncením, apd.) k předpkládané dbě sknčení nájmu (neb nejpzději ke knci referenčníh bdbí investice) s přihlédnutím k délce prjektu, předpkládané délce a způsbu užívání nemvitsti příjemcem a/neb jeh klienty. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 4. Dklad nepřecházení výhdy na vlastníka nemvitsti v případě technickéh zhdncení nemvitsti/reknstrukce (EFRR prjekty) pkud žadatel není vlastníkem dtčených nemvitstí a dle znaleckéh psudku dchází ke zvýšení hdnty investice, předlží žadatel dklady a/neb zdůvdnění, že realizací technickéh zhdncení/reknstrukce nepřechází výhda na vlastníka nemvitsti (například dhda buducí dpvídající slevě z nájmu, neb písemné zdůvdnění, že technické zhdncení nemvitsti nepředstavuje pr vlastníka žádný eknmický příns, případně kmbinaci těcht dkumentů, pkud je eknmický příns pr vlastníka nižší než náklady realizvané investice). V případě, že žadatel k pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace přílhu slevě z nájmu a/neb hdntě eknmickéh zvýhdnění pr vlastníka nepředlží, nebudu výdaje na příslušnu reknstrukci/technické zhdncení v dbě realizace prjektu uznány jak způsbilé, ppř. nebude uzavřena Smluva financvání/pdmínky realizace. Strana 68 z 238

69 Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 5. Kpie smluvy bankvním účtu, na který bude zasílána pdpra (ESF i EFRR prjekty) Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS U analgvých dkumentů stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 6. Čestné prhlášení pdpře de minimis (ESF i EFRR prjekty) u prjektů zakládajících veřejnu pdpru a realizvaných dle pravidla de minimis (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí Přílhy předkládané nejpzději s Infrmací pkrku v realizaci prjektu (ESF i EFRR) 1. Smluva partnerství (ESF i EFRR prjekty) smluva s partnery vymezující jejich úlhu v prjektu, práva a pvinnsti, finanční tky; smluva partnerství musí být uzavřena nejpzději d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu, blíže viz kap ; tent dklad je vyžadván, jsu-li d prjektu zahrnuti partneři (jeh přípravy, realizace, financvání neb prvzvání) s finančním pdílem na rzpčtu. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Analgvé dkumenty musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. V případě, že žadatel nemá pvinnst předkládat Infrmaci pkrku v realizaci prjektu, předlží tut přílhu splečně s první Zprávu realizaci prjektu Pvinné přílhy předkládané nejpzději s první zprávu realizaci prjektu 1. Smluva s autrizvaným auditrem (ESF i EFRR prjekty) u prjektů s celkvými náklady včetně DPH nad 90 mil. Kč audit musí být prveden před pdáním závěrečné Zprávy realizaci prjektu. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Analgvé dkumenty mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí) Dtazy týkající se žádsti pdpru Knzultace prjektvých záměrů V případě sbních knzultací prjektvých záměrů je třeba ddržvat pkyny uvedené v textu příslušné výzvy (dstupné na internetvých stránkách a knzultaci s příslušným zaměstnancem si vždy předem dmluvit Kmunikace mezi ŘO a žadatelem MS2014+ umžňuje kmunikaci mezi žadatelem/zástupcem žadatele a ŘO prstřednictvím mdulu Interních depeší p celu dbu živtníh cyklu žádsti pdpru/prjektu. V mdulu žadatele/zástupce Strana 69 z 238

70 žadatele vytváří, psílá a dstává zprávy, tzv. depeše. Záznam kmunikace je v MS2014+ dstupný pr žadatele i další subjekty, kterým žadatel nastaví přístupvá práva (např. zástupce žadatele). Žadatel musí mít v MS2014+ zadánu minimálně jednu vu adresu, která služí pr zasílání tzv. ntifikací. Ntifikace jsu upzrnění, že žadateli byla v aplikaci MS2014+ dručena depeše. ŘO zasílá žadateli prstřednictvím depeší v MS2014+ i některé velmi důležité infrmace jeh žádsti/prjektu. Na dručení některých depeší je přitm vázán běh lhůt (např. lhůta pr pdání žádsti přezkum). Aby žadatel neprmeškal tyt lhůty, musí dručené depeše sledvat. Právě k tmut mu služí výše zmíněné ntifikace. 10. Hdncení a výběr prjektů Pté, c jsu žádsti pdpru řádně pdány, prchází prcesem schvalvání, který zajišťuje ŘO. Účelem prcesu je vyhdntit prjekty, ppsané v žádstech pdpru, a vybrat z nich ty, kterým se pskytne finanční pdpra. Prces schvalvání se skládá ze dvu částí, tzv. hdncení a výběru prjektů. Ty se dále dělí na tyt fáze (dílčí prcesy): 1. kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí, 2. věcné hdncení, 3. ex-ante kntrla, 4. výběr prjektů k pdpře, 5. schválení pdpry v rgánech HMP, 6. příprava a uzavření smluvy. Prces schvalvání prbíhá jak tzv. jednklvé hdncení. Jednklvým hdncením se rzumí mdel, kdy veškeré údaje nutné pr hdncení jsu žadatelem předlženy v jeden kamžik v rámci jedné žádsti pdpru, ačkliv t nevylučuje dlžení některých údajů nutných pr hdncení (např. prstřednictvím přílh) pzději v průběhu prcesu schvalvání prjektů. Následně prbíhá celý prces schvalvání prjektů Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí P přijetí žádsti pdpru je prváděna jak jeden splečný krk kntrla přijatelnsti a frmálních náležitstí, jejímž cílem je zejména psuzení základních věcných pžadavků kladených na prjekt v příslušné výzvě, hdntitelnsti žádsti pdpru a naplnění nezbytných administrativních pžadavků. Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí prbíhají pdle kntrlníh seznamu, bsahujícíh kritéria schválená Mnitrvacím výbrem OP PPR. Předmětem kntrly přijatelnsti je věření, zda prjekt uvedený v žádsti je v suladu s pdmínkami výzvy a případně rvněž t, zda jsu údaje uvedené v žádsti pravdivé. V případě nesplnění jednh kritéria při kntrle přijatelnsti, ppř. uvedení nepravdivých údajů je žádst pdpru vyřazena z dalšíh prcesu hdncení (tj. nejsu dále kntrlvány frmální náležitsti ani prveden věcné hdncení). Předmětem kntrly frmálních náležitstí je věření, zda žádst pdpru splňuje nezbytné administrativní pžadavky a bsahuje dstatečné infrmace pr hdncení žádsti pdpru ve všech fázích hdncení (např. dlžení všech přílh). V případě nesplnění jednh či více kritérií při kntrle frmálních náležitstí je žadatel jednu vyzván k dplnění žádsti pdpru přes MS2014+ a t ve lhůtě 5 pracvních dnů d data dručení výzvy. Tat lhůta může být řídicím rgánem prdlužena ve výjimečných případech. Za výjimečný případ se pvažuje zejména, pkud žádst a její přílhy bsahují více frmálních chyb. O prdlužení lhůty může rzhdnut ŘO na základě svéh uvážení neb na základě důvdné a žadatelem řádně pdané žádsti prdlužení lhůty. Strana 70 z 238

71 Pkud je žadatel vyzván k dplnění žádsti pdpru kvůli nesplnění některéh z kritérií frmálních náležitstí, může prvést dplnění žádsti puze v rzsahu, který dpvídá jednak dané výzvě k dplnění a jednak příslušné sadě kritérií 24. Nebude-li náprava sjednána neb nebude-li sjednána ve stanvené lhůtě, bude žádst pdpru vyřazena z dalšíh prcesu hdncení. Pkud u žádsti djde k nesplnění jak napravitelných, tak nenapravitelných kritérií, není žadatel vyzýván k nápravě napravitelných, prtže i přes případné napravení by žádst byla následně vyřazena kvůli nenapravitelným kritériím. O výsledku stavu žádsti p tét fázi hdncení je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ ve lhůtě nejpzději d 10-ti pracvních dní d uknčení kntrly přijatelnsti a kntrly frmálních náležitstí všech žádstí v případě klvých výzev a d 10-ti pracvních dní d uknčení kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí příslušné žádsti v případě průběžných výzev. V případě, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, bsahuje infrmace výsledku: výsledek dané fáze hdncení a výběru prjektů, tj. závěr, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, uvedení knkrétních pdmínek kritérií v rámci kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, které žádst nesplnila, detailní výsledky hdncení a výběru prjektu, včetně důvdnění hdncení jedntlivých kritérií, infrmace pravných prstředcích, tj. mžnsti pžádat přezkum za pdmínek stanvených Pravidly pr žadatele a příjemce (viz kap. 15.1). Žadatel, jehž žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, může pdat prstřednictvím MS2014+ žádst přezkum, a t nejpzději d 15-ti kalendářních dní de dne dručení infrmace výsledku (blíže viz kapitla 15.1). V případě, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí a žadatel nevyužije mžnsti pžádat přezkum v suladu s kap. 15.1, neb jeh žádsti přezkum není vyhvěn, dchází k vyřazení žádsti pdpru z prcesu schvalvání. O vyřazení je žadatel infrmván ve lhůtě d 10-ti pracvních dní d marnéh uplynutí lhůty pr pdání žádsti přezkum neb nevyhvění žádsti přezkum. ŘO infrmuje žadatele vyřazení prstřednictvím sdělení, které bsahuje tyt infrmace: výsledek dané fáze hdncení a výběru prjektů, tj. závěr, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, je vyřazena z dalšíh hdncení a nezíská tak pdpru; důvdnění vyřazení žádsti pdpru či nedpručení prjektu k financvání, vč. příslušných pdkladů pr vydání sdělení; výsledky hdncení, které vedly k vyřazení žádsti pdpru; pučení pravných prstředcích v suladu se záknem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Lhůta pr prvedení kntrly přijatelnsti a kntrly frmálních náležitstí všech přijatých žádstí, zpravidla nepřesahuje 4 týdny. V případě řešení žádstí přezkum ze strany žadatelů se lhůta prdlužuje další 4 týdny, u slžitějších případů pak až 8 týdnů. 24 V rámci kritérií frmálních náležitstí lze zpravidla dlžit přílhy žádsti (krmě těch, nichž je výslvně uveden, že je dlžit nelze např. přílha Pdklady pr eknmické hdncení prjektu neb přílha Vyjádření suladu/nesuladu Řídicíh výbru k prjektvému záměru), dplnit nevyplněné pvinné údaje v žádsti neb dplnit pdpis příslušnéh zástupce žadatele či partnera. Strana 71 z 238

72 10.2. Věcné hdncení Cílem věcnéh hdncení pak je vyhdntit kvalitu prjektů a umžnit jejich srvnání právě pdle kvality. Věcné hdncení prbíhá u těch žádstí, které nebyly vyřazeny při kntrle přijatelnsti a kntrle frmálních náležitstí. Věcné hdncení je prváděn pdle kritérií schválených Mnitrvacím výbrem OP PPR. Kritéria mhu být hdntící (za splnění/nesplnění se přidělují bdy) i kmbinvaná (za splnění/nesplnění se přidělují bdy, při nesplnění minimální hranice bdů je žádst pdpru vyřazena z prcesu schvalvání). Kritéria pr věcné hdncení tvří subry, které se bsahvě liší dle priritních s a případně i specifických cílů. Kritéria věcnéh hdncení jsu dále rzdělena pdle pžadavků na dbrnu způsbilst hdntitele na kritéria, která jsu hdncena interními hdntiteli a kritéria, která jsu hdncena externími hdntiteli. V případě externích hdntitelů mhu být kritéria ještě dále rzdělena pdle pžadavků na knkrétní věcné zaměření. Interní a externí hdntitelé přidělují jedntlivými žádstem pdpru bdy v závislsti na míře splnění jedntlivých kritérií věcnéh hdncení a zaznamenávají je d elektrnickéh frmuláře v MS2014+, a t včetně uvedení jasnéh a srzumitelnéh důvdnění svéh psuzení. Všechna kritéria jsu nezávisle hdncena dvěma hdntiteli (tj. buď dvěma interními, neb dvěma externími hdntiteli, kteří nesmí hdncení prvádět splečně ani splečně knzultvat, ani jej vzájemně nevidí v MS2014+) a každé hdncení musí být následně ještě zkntrlván zaměstnancem Oddělení prjektů, který se nepdílel ani na jednm z bu hdncení daných kritérií v příslušné žádsti a vystupuje v rli schvalvatele hdncení (tj. kntrluje kvalitu, úplnsti a metdicku správnst prvedenéh hdncení). Bdy přidělené v celé žádsti se následně sečtu. Výsledný pčet bdů, který žádst získává v rámci věcnéh hdncení, je autmaticky vypčten v MS2014+ jak aritmetický průměr bu nezávislých hdncení žádsti. Pkud při hdncení žádsti vznikne rzpr mezi hdnceními dvu nezávislých hdntitelů, dchází k zapjení dalšíh hdntitele, tzv. arbitra, který zpracuje arbitrážní hdncení. Rzprem se rzumí stav, kdy mezi dvěma: hdnceními téhž kritéria, existuje takvý rzdíl, že jeden z hdntitelů přidělí minimální pčet bdů a druhý hdntitel přidělí maximální pčet bdů pr dané kritérium; hdnceními téhž kmbinvanéh kritéria, existuje takvý rzdíl, že jeden z hdntitelů v daném kmbinvaném kritériu vyřazuje žádst pdpru a druhý hdntitel nikliv; hdnceními žádsti pdpru vznikne rzdíl větší než 25 % z maximálníh pčtu bdů. Pkud jsu kritéria pr věcné hdncení rzdělena pdle pžadavků na knkrétní zaměření hdntitele mezi více hdntitelů (např. hdncení puze finančních aspektů žádsti), vztahuje se limit 25 % puze na tu skupinu kritérií, kteru daný hdntitel hdntí. Arbitr se při rzpru mezi hdnceními zapjuje puze v případě, že prjekt není vylučen v některém z kmbinvaných kritérií a splňuje minimální výsledný pčet bdů. Pkud tehdy existuje alespň jedn stejné kmbinvané kritérium, v rámci něhž se žádst vyřazuje shdně v bu nezávislých hdnceních, neb pkud žádst nezíská minimální výsledný pčet bdů, arbitr se nezapjuje. Arbitrážní hdncení je třetím nezávislým hdncením a prbíhá analgicky jak standardní hdncení. Pkud jsu kritéria pr věcné hdncení rzdělena pdle pžadavků na knkrétní zaměření hdntitele mezi více hdntitelů, hdntí arbitr vždy jen tu skupinu kritérií, která dpvídá zaměření hdntitelů, mezi nimiž rzpr vznikl. Pr stanvení bdvéh výsledku se ze všech zpracvaných hdncení včetně arbitrva pté vylučuje t hdncení, které je d statních nejvzdálenější pčítán z výsledku na úrvni celéh hdncení, nikli z výsledků v rámci jedntlivých kritérií. V případě shdných dchylek mezi všemi třemi se výjimečně při výběru prjektů vychází ze všech tří hdncení, tj. hdncení bu hdntitelů i arbitra. Pr stanvení závěru hledně splnění neb nesplnění kmbinvaných kritérií se vychází ze všech tří hdncení závěr dpvídá hdncení danéh kritéria ve většině psudků. V rámci OP PPR je pužíván puze výše ppsaný způsb zapjení arbitra. Hdntitelé, kteří přidělují bdy za splnění kritérií, jsu experty na danu prblematiku. Hdntitel nesmí mít žádnu vazbu na žadatele neb partnery, která by při hdncení žádsti mhla vést ke zvýhdnění, neb znevýhdnění. Výběr knkrétníh hdntitele ke knkrétní žádsti je pkud t pčet hdntitelů Strana 72 z 238

73 se zaměřením na danu prblematiku dvluje prváděn zcela nestraně, prstřednictvím lsvání v MS ŘO stanvuje pr celkvé hdncení minimální bdvu hranici, kteru musí žádst splnit. Minimální výsledný pčet bdů, který musí žádst v rámci věcnéh hdncení získat, aby mhla být pdpřena za pdmínky, že t bjem finančních prstředků alkvaných na danu výzvu umžní je 60 bdů ze 100. Pkud by maximální mžný pčet bdů byl více než 100, představuje minimální výsledný pčet bdů, nutný pr případnu pdpru, alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů p zakruhlení na celá čísla 25. Pdpřeny mhu být puze ty žádsti, které splní bdvu hranici a sučasně nebyly v rámci věcnéh hdncení v žádném z kmbinvaných kritérií vyřazeny. O výsledku věcnéh hdncení, je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ nejpzději d 10-ti pracvních dní d uknčení věcnéh hdncení všech žádstí v případě klvých výzev a d 10-ti pracvních dní d uknčení věcnéh hdncení příslušné žádsti v případě průběžných výzev. Infrmace výsledku bsahuje: výsledný pčet bdů a závěr, zda žádst splnila minimální pdmínky pr pskytnutí pdpry v rámci věcnéh hdncení (tj. získala minimální výsledný pčet bdů a sučasně nebyla v rámci žádnéh z kmbinvaných kritérií vyřazena), jestliže žádst nesplnila minimální pdmínky, pak i uvedení knkrétních pdmínek, které žádst nesplnila, detailní výsledky hdncení a výběru prjektu, včetně důvdnění hdncení jedntlivých kritérií, pučení mžnsti pžádat přezkum za pdmínek stanvených Pravidly pr žadatele a příjemce (kap. 15.1). Žadatel, který nesuhlasí s vyřazením v rámci některéh z kmbinvaných kritérií neb výsledným pčtem bdů, které jeh žádst získala, může pdat prstřednictvím MS2014+ žádst přezkum, a t nejpzději d 15-ti kalendářních dní de dne dručení infrmace výsledku (blíže viz kapitla 15). V případě, že žádst nesplnila minimální pdmínky pr pskytnutí pdpry v rámci věcnéh hdncení a žadatel nevyužije mžnsti pžádat přezkum v suladu s kap. 15.1, neb jeh žádsti přezkum není vyhvěn, dchází k vyřazení žádsti pdpru z prcesu schvalvání. O vyřazení je žadatel infrmván ve lhůtě d 10-ti pracvních dní d marnéh uplynutí lhůty pr pdání žádsti přezkum neb nevyhvění žádsti přezkum. ŘO infrmuje žadatele vyřazení prstřednictvím sdělení, které bsahuje tyt infrmace: výsledek dané fáze hdncení a výběru prjektů, tj. závěr, že žádst nesplnila minimální pdmínky v rámci věcnéh hdncení, je vyřazena z dalšíh hdncení a nezíská tak pdpru, důvdnění vyřazení žádsti pdpru či nedpručení prjektu k financvání, vč. příslušných pdkladů pr vydání sdělení výsledky hdncení, které vedly k vyřazení žádsti pdpru, pučení pravných prstředcích v suladu se záknem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Lhůta pr prvedení věcnéh hdncení všech relevantních žádstí zpravidla nepřesahuje 6 týdnů. V případě řešení žádstí přezkum ze strany žadatelů se lhůta prdlužuje další 4 týdny, u slžitějších případů pak až 8 týdnů. 25 Pr žádsti pdpru předlžené v rámci výzev vyhlášených před platí minimální limit 50 bdů (resp. 50 % max. pčtu bdů) Strana 73 z 238

74 Pkud je výsledné bdvé hdncení žádsti pdpru nižší než 60 bdů (neb alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů v případě, že ten je více než 100 bdů), daná žádst nemůže být pdpřena Ex-ante kntrla Ex-ante kntrla, prváděná frmu administrativníh věření, prbíhá u všech žádstí, které nebyly vyřazeny v předchzích fázích prcesu schvalvání. Cílem ex-ante kntrly, prváděné frmu administrativníh věření, je věření způsbilých výdajů a výběr těch žádstí, u nichž je vhdné prvést kntrlu na místě. Cílem ex-ante kntrly, prváděné frmu kntrly na místě, je věření způsbilých výdajů, plnění dalších pdmínek a skutečnstí uvedených v žádsti pdpru. Sučástí ex-ante kntrly, prváděné frmu administrativníh věření, je vždy kntrla způsbilsti výdajů uvedených v žádsti pdpru a dalších relevantních skutečnstí prjektu (kntrla veřejné pdpry, harmngramu prjektu, uskutečněných veřejných zakázek, klíčvých aktivit apd.). Při psuzení způsbilsti výdajů jsu zhledněna případná dpručení hdntitelů z věcnéh hdncení (zejména u kritérií, která se týkají aspektu efektivnsti prjektu). V případě pchybnstí způsbilsti výdajů, ppř. pchybnstí hledně délky realizace prjektu neb realizaci klíčvých aktivit, může ŘO stanvit pžadavky na úpravu žádsti pdpru. ŘO si může v rámci tét kntrly vyžádat d žadatele další dplňující dkumenty (např. zakládající listiny splečnsti, pdklady k věření pravidel veřejné pdpry). Žadatel následně musí prvést úpravu žádsti pdpru ve lhůtě a d pdby dle pžadavků ŘO. Pkud žadatel úpravu neprvede, pkračuje bvykle kntrla ex-ante frmu kntrly na místě. Tent pstup se pužije, pkud má ŘO nadále pchybnsti způsbilsti výdajů, ppř. dalších ptenciálních nesrvnalstech, které pvažuje za vhdné věřit před přidělením pdpry. V případě, že pžadvané úpravy nesuvisí s ptenciálními nesrvnalstmi a dle názru ŘO není prvedení kntrly na místě nutné, může být žádst pdpru pstupena v prcesu hdncení a výběru prjektů dále jak tzv. prjekt s výhradu. T znamená, že žádst může prcházet dalšími fázemi prcesu, ale prjekt může bdržet pdpru až p prvedení pžadvaných úprav žádsti. Pkud žadatel nadále dmítá tyt úpravy prvést, nebude s ním uzavřena Smluva financvání a prjekt nezíská finanční pdpru. Ex-ante kntrla, prváděná frmu kntrly na místě, resp. kntrly dle zákna č. 255/2012 Sb., kntrlní řád, v platném znění, prbíhá puze u žádstí vybraných na základě výsledků předchzích fází prcesu schvalvání a dále též na základě výsledků ex-ante kntrly prváděné frmu administrativníh věření. V případě zjištění prušení pdmínek stanvených výzvu či Pravidly pr žadatele a příjemce v rámci ex-ante kntrly prváděné frmu kntrly na místě se příslušná žádst pdpru vyřazuje z prcesu výběru prjektů. Žádst pdpru se z prcesu výběru prjektů vyřazuje rvněž tehdy, pkud žadatel neb partner neumžní prvedení ex-ante kntrly. Prti závěrům ex-ante kntrly prváděné frmu kntrly na místě lze pdat námitky pstupy pr prvádění kntrly a pdání námitek blíže ppisuje kap Lhůta pr prvedení ex-ante kntrly frmu administrativníh věření všech relevantních žádstí zpravidla nepřesahuje 4 týdny. Lhůta pr prvedení ex-ante kntrly frmu kntrly na místě všech přijatých žádstí zpravidla nepřesahuje 8 týdnů d uknčení administrativníh věření, a t v závislsti na vypřádání případných námitek k závěrům kntrly na místě Výběr prjektů k pdpře Výběr prjektů k pdpře prbíhá u těch žádstí, které nebyly vyřazeny z prcesu schvalvání v předchzích krcích, a tedy splnily pdmínky všech částí fáze hdncení prjektů zařazených d prcesu hdncení. Cílem výběru prjektů je vybrat na základě výsledků věcnéh hdncení takvé prjekty, které přispějí k plnění věcných a finančních cílů prgramu. Prces výběru prjektů k pdpře se liší v závislsti na typu výzvy: U průběžných výzev jsu žádsti pdpru prjektu hdnceny a případně vybírány k pdpře průběžně. Žádsti, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve Strana 74 z 238

75 stanveném minimálním rzsahu, jsu vybírány k pdpře v tm přadí, v jakém byly pdány, a t až d vyčerpání alkace dané výzvy. U klvých výzev jsu žádsti pdpru prjektu, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, seřazeny na základě výsledků věcnéh hdncení dle výslednéh pčtu bdů, které žádst získala (d nejvyššíh p nejnižší). K pdpře jsu následně vybrány žádsti s nejvyšším pčtem bdů, a t až d vyčerpání prstředků alkvaných na danu výzvu. V případě, že se v seznamu vyskytují dvě neb více žádstí pdpru prjektu se stejným pčtem bdů, a prstředky alkvané na danu výzvu by umžňvaly pdpřit puze část z nich, navýší ŘO tyt prstředky tak, aby mhly být pdpřeny všechny tyt žádsti se stejným pčtem bdů. V bu případech platí, že žádst pdpru prjektu může být vybrána k pdpře puze tehdy, pkud nebyla vyřazena v žádném z kmbinvaných kritérií a získala alespň 60 bdů (neb alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů v případě, že ten je více než 100 bdů) 26 v rámci věcnéh hdncení. Žádsti pdpru prjektu, které nebyly vyřazeny v žádném z kmbinvaných kritérií a získaly minimálně 60 bdů (neb alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů v případě, že ten je více než 100 bdů), ale nemhu být vybrány k pdpře z důvdu vyčerpání alkace dané výzvy, jsu zařazeny d zásbníku prjektů jak tzv. náhradní prjekty. Náhradním prjektům může být pdpra přidělena ddatečně, pkud např. některý z dříve vybraných prjektů ztratí pdpru zájem. Výše pdpry pr náhradní prjekty může být nižší, než byl půvdně uveden v dané výzvě, a t v závislsti na výši prstředků, jež jsu ddatečně k dispzici. O tm, zda jeh žádst je neb není vybrána k pdpře, příp. že je prjekt zařazen mezi tzv. náhradní prjekty, je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ ve lhůtě nejpzději d 10-ti pracvních dní d uknčení fáze výběru prjektů. V tét fázi již žadatel nemůže pžádat přezkum rzhdnutí ŘO mžnst pžádat přezkum výslednéh pčtu bdů žadatel má ve fázi věcnéh hdncení, blíže viz kap Ve fázi výběru prjektů není již mžné měnit hdncení prjektů stanvené ve fázi hdncení prjektů (výjimku jsu případy, kdy žádst přezkum rzhdnutí byla shledána přezkumnu kmisí jak právněná a na základě tht rzhdnutí dšl ke změně hdncení prjektu). Lhůta pr prvedení výběru prjektů všech relevantních žádstí, zpravidla nepřesahuje 1 týden Schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy Výběr prjektů k pdpře je schvalván v rgánech hl. m. Prahy. Orgány hl. m. Prahy, které výběr prjektů k pdpře prjednávají a schvalují, jsu: Výbr pr evrpské fndy Zastupitelstva hl. m. Prahy, Rada hl. m. Prahy, Zastupitelstv hl. m. Prahy. Na jednání rgánů hl. m. Prahy je předlžena suhrnná infrmace dsavadním průběhu schvalvání žádstí pdpru prjektu v rámci příslušné výzvy. Infrmace shrnuje údaje předlžených žádstech (v případě klvých výzev jde všechny žádsti pdpru v dané výzvě), ppisuje průběh hdncení a výběru prjektů, u neúspěšných žádstí rvněž zdůvdnění th, prč nejsu vybrány k pdpře. Výbr pr evrpské fndy zastupitelstva hl. m. Prahy a Rada hl. m. Prahy beru na vědmí předlžené materiály a vyjadřují suhlas s výběrem prjektů. Knečné schválení výběru prjektů prvádí Zastupitelstv hl. m. Prahy. Prjednávání v Zastupitelstvu hl. m. Prahy je veřejné. Usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy a zápis z jednání jsu dstupné na internetvých stránkách Orgány hl. m. Prahy mhu v případě nvých závažných skutečnstí, které nebyly známy v průběhu předchzích etap hdncení a výběru prjektů (např. závažné pdezření na prušení zákna a další 26 Pr žádsti pdpru předlžené v rámci výzev vyhlášených před platí minimální limit 50 bdů (resp. 50 % max. pčtu bdů) Strana 75 z 238

76 bdbná prušení pdmínek pr pskytnutí pdpry), navrhnut dčasné pzastavení schvalvacíh prcesu té žádsti, které se nvé infrmace týkají. Sučástí návrhu na pzastavení musí vždy být pdrbné zdůvdnění a stanvení lhůty, d kdy se prjednávání pzastavuje. Pzastavení schvaluje Zastupitelstv hl. m. Prahy. O výsledku prjednání a schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy je žadatel infrmván prstřednictvím: usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy a zápisu z jednání, které jsu zveřejněny na internetvých stránkách (viz výše), výzvy k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace (blíže viz kap. 10.6). V případě, že by Zastupitelstv hl. m. Prahy neschválil výběr (tj. nikliv puze nepzastavil prces) žádsti pdpru, která úspěšně pršla všemi předchzím fázemi prcesu schvalvání, může žadatel pdat prstřednictvím MS2014+ žádst přezkum rzhdnutí vyřazení, a t nejpzději d 15-ti kalendářních dní de dne dručení infrmace výsledku prjednání a schválení pdpry (blíže viz kapitla 15). Lhůta pr schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy, zpravidla nepřesahuje 6 týdnů Příprava a uzavření smluvy financvání Žadatelé, jejichž žádsti pdpru prjektu pršly úspěšně celým prcesem hdncení a výběru prjektů, jsu d 2 týdnů d schválení pdpry v Zastupitelstvu hl. m. Prahy vyzváni k uzavření Smluvy financvání, ppř. Pdmínek realizace (týká se žádstí hl. m. Prahy). Smluva financvání 27 /Pdmínky realizace představují základní právní rámec a vymezují práva a pvinnsti příjemce dtace na jedné straně a řídicíh rgánu prgramu na straně druhé. Sučástí výzvy k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace může být výzva k dlžení dkumentů, které jsu pr uzavření nutné. Přesný seznam dkladů je vždy bsažen v zasílané výzvě. Jedná se zpravidla dkumenty uvedené v kap , případně dplňující dkumenty pr pskytnutí veřejné pdpry (např. prhlášení veliksti pdniku pr pdpru vyplácenu v režimu blkvé výjimky apd.). Žadatel je pvinen dručit tyt dkumenty d termínu stanvenéh v zasílané výzvě, bvykle d 15-ti pracvních dnů d dručení. V případě, že žadatel nedručí všechny pžadvané dklady v bezvadném stavu ve stanvené lhůtě, je upzrněn na uplynutí termínu k dručení všech pdkladů. Pkud d 30-ti kalendářních dnů de dne deslání tét výzvy k pskytnutí pdkladů nezbytných pr přípravu smluvy financvání nedručí všechny pžadvané dklady v bezvadném stavu, nedchází k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace a žadatel ztrácí nárk na pdpru. O tét skutečnsti je žadatel písemně infrmván d 10-ti pracvních dnů d uplynutí termínu stanvenéh ve výzvě. Pkud je pskytnutí pdpry dané žádsti pdmíněn určitu úpravu prjektu, vycházející z věcnéh hdncení neb ex-ante kntrly (např. snížením plánvaných výdajů v určité části rzpčtu či úpravu některé z klíčvých aktivit apd.), je splu s výzvu k uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace zaslána také specifikace úprav, které je nutné prvést. Jedná se úpravy, které hdntitelé neb ŘO navrhli tak, aby neměly negativní vliv na pčet bdů, které prjekt získal v rámci věcnéh hdncení. Prvedení pžadvaných úprav prjektu v tét fázi všem nevede ke zvýšení pčtu bdů v rámci věcnéh hdncení platí půvdní hdncení. ŘO OP PPR splu se zasláním infrmace pžadvané úpravě dpručí, jak změnu frmálně prvést (např. přepracváním rzpčtu, zpracváním detailníh přehledu výstupů a výsledků apd.) a stanví termín, d kdy je třeba úpravu prvést bvykle d 15-ti pracvních dnů d dručení. Pkud žadatel pžadvané úpravy neprvede ve stanveném termínu, nebude s ním uzavřena Smluva financvání a prjekt nezíská finanční pdpru. 27 Smluva financvání je veřejnprávní smluvu a vztahují se na ni příslušná ustanvení zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Řešení sprů ze Smluvy financvání má gesci Odbr 12 Ministerstva financí ČR - Financvání územních rzpčtů a prgramvé financvání, resp. pvěřené ddělení dbru, které vyknává půsbnst Ministerstva financí. Strana 76 z 238

77 Na základě údajů uvedených v žádsti pdpru, ppř. žádsti pdpru upravené dle připmínek ŘO vycházejících z věcnéh hdncení neb ex-ante kntrly vypracuje ŘO OP PPR návrh Smluvy financvání/pdmínek realizace a pšle jej elektrnicky žadateli. Smluva financvání/pdmínky realizace jsu vždy připravvány dle vzru pr příslušnu výzvu, schválenéh Radu hl. m. Prahy (schválený vzr je zveřejněn na internetvých stránkách v archivu usnesení Rady HMP). Žadatel je pvinen ptvrdit či vznést připmínky na úpravu neb dplnění se zněním Smluvy financvání/pdmínek realizace d termínu stanvenéh v interní depeši deslané v MS2014+, a t d 5 pracvních dnů de dne zaslání. ŘO následně zpracuje finální verzi Smluvy financvání (Pdmínek realizace) a v MS2014+ dchází k pdpisu běma stranami. ŘO uzavře Smluvu financvání/pdmínky realizace d 3 měsíců de dne, kdy žadatel předlží v řádné pdbě všechny pdklady, které případně byly pr uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace ze strany ŘO pžadvány. Jestliže byl vytvřen zásbník prjektů a djde ke vzniku nevyužitých finančních prstředků, alkvaných na výzvu např. z důvdu úprav rzpčtu prjektu, nezájmu jiných žadatelů uzavření Smluvy financvání, nedručení pdkladů nezbytných pr přípravu Smluvy financvání, rzhdne ŘO využití těcht prstředků na financvání náhradních prjektů, tj. žádstí ze zásbníku prjektů. Uvlněné (nevyužité) prstředky nabízí ŘO žadatelům, jejichž žádsti byly d zásbníku zařazeny, a t v přadí pdle pčtu bdů získaných v rámci věcnéh hdncení. Pkud je výše uvlněných prstředků nižší než částka pdpry nutná pr prjekt v zásbníku, není zpravidla pdpra prjektu, který by měl být pdpřen jak další v přadí, nabízena. Lze přikrčit k nabídnutí pdpry s tím, že zbývající prstředky ptřebné na realizaci prjektu mhu být kryty vlastními zdrji žadatele. Pkud žadatel tut nabídku dmítne, mhu být prstředky nabídnuty dalšímu prjektu v přadí analgicky. Pkud další v přadí přijme nabídku, nemá už v buducnu při navýšení alkace v zásbníku nárk na zvýšení částky. Stejný pstup platí i pr prvníh v přadí, pkud nabídku přijme, tzn. nemá nárk při dalším navýšení alkace pr zásbník k získání vyšší částky. Zásbník prjektů je aktivní d dne vyhlášení nvé výzvy k předkládání žádstí pdpru v rámci příslušnéh specifickéh cíle. 11. Řízení prjektu V rámci řízení prjektu ddržují příjemce i ŘO níže uvedená pravidla, pvinnsti a lhůty, které se vážu k jedntlivým fázím realizace Zahájení prjektu Zahájením realizace prjektu se rzumí datum stanvené jak zahájení prjektu ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Návrh předpkládanéh data zahájení se uvádí d žádsti pdpru prjektu. Je důležité, aby žadatel při plánvání zahájení zhlednil délku prcesu schvalvání žádstí, která činí zpravidla 7 měsíců. Zárveň se dpručuje, aby zahájení realizace byl stanven vždy na začátek kalendářníh měsíce, prtže se tak usnadní prkazvání nákladů na mzdy apd. Platí, že náklady jsu způsbilé, jestliže vznikly v dbě realizace prjektu a byly skutečně uhrazeny mezi dnem předlžení žádsti pdpru a dnem předlžení závěrečnéh vyúčtvání prjektu, nejpzději však 31. prsince 2023 (způsbilsti výdajů se blíže věnuje kapitla 17). Tt pravidl umžňuje, aby byl prjekt zahájen ještě před tím, než je na něj schválena pdpra. Pkud všem žadatel následně neuspěje v prcesu schvalvání žádstí pdpru prjektu, musí zahájený prjekt financvat z vlastních zdrjů. Prjekt musí být zahájen nejpzději ve lhůtě stanvené v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí. Pkud výzva lhůtu pr zahájení prjektů nestanví, musí být prjekt prkazatelně zahájen d 6-ti měsíců d schválení pdpry Zastupitelstvem hl. m. Prahy Infrmace pkrku V případě, že je prjekt zahájen až p pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace, má příjemce pvinnst infrmvat ŘO zahájení realizace prjektu, a t předlžením Infrmace pkrku v realizaci prjektu (IP prjektu). Musí přitm ddržet níže uvedené pdmínky a lhůty. Cílem předkládání IP Strana 77 z 238

78 prjektu je pskytnut ŘO údaje zahájení prjektu, případně stavu realizace prjektu a určení prblémů v bdbí mezi uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace a pdáním IP prjektu. IP prjektu bsahuje ppis činnstí za první dva měsíce realizace. Příjemce má pvinnst předlžit IP prjektu d 15. dne třetíh měsíce realizace prjektu, a t prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS IP prjektu nebsahuje žádst platbu ani vyúčtvání nákladů prjektu. Infrmaci pkrku v realizaci prjektu, která se týká zahájení realizace prjektu, je příjemce pvinen předlžit d 15. dne třetíh měsíce realizace prjektu prstřednictvím MS Infrmace pkrku bsahuje zejména: infrmace místě realizace prjektu (prstr pr administrativní zázemí a prstr, kde budu pskytvány služby pdpřeným sbám) a právním vztahu příjemce k těmt prstrám (majetek příjemce, nájem apd.); infrmace bsazení prjektvéh týmu zaměstnanci, včetně pracvněprávních vztahů; infrmace zahájení realizace klíčvých aktivit, které měly být zahájeny během prvních dvu měsíců realizace prjektu; infrmace uzavření smluv partnerství s prjektvými partnery; ppis prblémů, které se vyskytly v suvislsti se zahájením prjektu, a způsb jejich řešení. Pté, c příjemce pdá infrmaci na ŘO, prvede ŘO kntrlu dané infrmace. Předmětem kntrly jsu frmální náležitsti, věcný bsah infrmace a stav prjektu. Kntrlvány jsu zejména údaje uvedené v infrmaci a v přilžených dkumentech, a dále data v MS2014+, která je příjemce pvinen ŘO předkládat. Kntrla infrmace prbíhá frmu administrativníh věření, blíže viz kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz. kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO danu infrmaci schválit. Kntrlu infrmace prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení infrmace příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje Partnerské smluvy Pkud jsu d prjektu zapjeni partneři a tt partnerství je upraven smluvu partnerství v prjektu (případy, kdy je nutné upravit partnerství tímt způsbem jsu uvedeny v kap. 7, bd Ddržení pravidel pr případné zapjení partnerů), musí být smluva partnerství v prjektu uzavřena d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu. Obsahem smluvy partnerství v prjektu musí být minimálně: rzdělení kmpetencí mezi příjemcem a partnerem v rámci prjektu; pvinnsti partnera vyplývající z prjektu (kpírují becné pvinnsti příjemce stanvené ve Smluvě financvání, např. vedení ddělenéh účetnictví prjektu, ddržvání pravidel publicity, ddržvání pravidel pr výběr ddavatele, strpění kntrly, pvinnst archivvat dkumenty apd.); nastavení finančních pdmínek partnerství (rzpčet nákladů partnera, termíny předlžení vyúčtvání nákladů, termíny pskytnutí pdpry příjemcem partnervi, dpvědnst za škdu apd.). Odpvědnst za realizaci prjektu má na základě Smluvy financvání příjemce. Příjemce vůči hlavnímu městu Praze garantuje, že prjekt je realizván pdle pravidel OP PPR a v suladu se Smluvu financvání. Jeh pvinnstí tedy je věřvat si, zda aktivity realizvané partnery splňují všechna relevantní pravidla. Příjemce se ve vztahu k partnerům d jisté míry chvá jak hlavní měst Praha vůči příjemci; tj. musí mít přehled realizvaných aktivitách, přehled realizvaných a plánvaných nákladech, musí si věřit, že vykázané náklady partnervi skutečně vznikly atd. Strana 78 z 238

79 Pskytvání peněz vždy prbíhá mezi hlavním městem Prahu a příjemcem, a pkud partner pruší pravidla OP PPR, hrzí, že bude adekvátně snížena pdpra pskytvaná na prjekt příjemci. ŘO becně dpručuje, aby nastavení splupráce mezi příjemcem a partnerem měl frmu písemnéh dkumentu vždy, tj. i v případech, kdy uzavření a dlžení smluvy partnerství v prjektu není pvinné. Předejde se tím nedrzuměním a kmplikacím v případě, kdy djde k persnálním změnám v rganizaci příjemce neb partnera Realizace prjektu Realizace prjektu musí být dknčena nejpzději ve lhůtě stanvené v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí pdpru. Pkud výzva lhůtu pr dknčení realizace nestanví, musí být prjekt dknčen nejpzději d 30-ti měsíců d schválení pdpry Zastupitelstvem hl. m. Prahy. V případě prjektů financvaných z EFRR platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před pdáním žádsti pdpru. V případě prjektů financvaných z ESF platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace. Z hlediska dby realizace se rzlišují: zahájení realizace prjektu = den, kdy začne realizace aktivit prjektu; dknčení realizace prjektu = den, kdy sknčí realizace aktivit prjektu neb pskytvání služeb pdle časvéh harmngramu prjektu. Dknčením prjektu se rzumí prkazatelné uzavření všech aktivit prjektu. Tut skutečnst je nutné dlžit krmě vlastních výstupů prjektu též věřitelnými důkazy dsažení cílů prjektu (např. předávacím prtklem, klaudačním suhlasem, certifikací, prezenční listinu, ftdkumentací apd.). finanční dknčení prjektu = den, kdy budu dknčeny všechny platby spjené s realizací prjektu a příslušné prstředky budu převedeny na účet příjemce; závěrečné vyhdncení akce = musí být zahájen d 30 kalendářních dnů p dknčení realizace prjektu (viz výše) předlžením závěrečné zprávy realizaci prjektu a musí být dknčen d data uvedenéh ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace Zprávy realizaci prjektu Příjemce má pvinnst průběžně infrmvat ŘO realizaci prjektu. Příjemce musí ŘO předkládat zprávy realizaci prjektu, a t při ddržení níže uvedených pdmínek a lhůt. Cílem zpráv je pskytnut ŘO aktuální infrmace stavu a pkrku realizace danéh prjektu, případně určení prblémů, které se vyskytují v průběhu jeh realizace ve sledvaném bdbí. Pkud se v průběhu bdbí realizace vyskytnu závažné klnsti, týkající se prjektu, jeh cílů a dknčení (např. s příjemcem je zahájen inslvenční řízení), je příjemce pvinen nich infrmvat ŘO ihned, jakmile nastanu, a nikliv až v nejbližší zprávě realizaci prjektu. Příjemce pdává ŘO tyt zprávy realizaci prjektu: Průběžná zpráva realizaci prjektu (dále Průběžná ZR prjektu) - zpráva předkládaná v průběhu realizace prjektu za dané sledvané bdbí, kterým je buď etapa prjektu (pkud prjekt byl etapizván) neb každých 6 měsíců d zahájení realizace prjektu (pkud prjekt etapizván nebyl) ppř. bdbí d zahájení realizace prjektu d pdpisu tét smluvy, pkud by mezi zahájením realizace prjektu a pdpisem smluvy uplynul více než 6 měsíců. U prjektů s ex-pst financváním se předkládá splečně se žádstí platbu s dlženými pžadvanými dklady. U prjektů s ex-ante financváním se předkládá splečně s vyúčtváním prstředků pskytnutých na předfinancvání a s další žádstí platbu dalších finančních prstředků na předfinancvání. Strana 79 z 238

80 Závěrečná zpráva realizaci prjektu (dále Závěrečná ZR prjektu) zpráva předkládaná na knci realizace prjektu za dané sledvané bdbí, kterým je buď pslední etapa prjektu (pkud prjekt byl etapizván) neb bdbí d pslední schválené Průběžné ZR prjektu d pdání tét zprávy (pkud prjekt etapizván nebyl). U prjektů s ex-pst financváním se předkládá splečně s pslední žádstí platbu s dlženými pžadvanými dklady. U prjektů s ex-ante financváním se předkládá splečně s vyúčtváním prstředků pskytnutých na předfinancvání. Závěrečná zpráva za celé bdbí realizace prjektu (dále Závěrečná ZR prjektu za celé bdbí realizace) zpráva, která se předkládá za celé bdbí realizace prjektu, avšak nenahrazuje výše uvedené zprávy (ty musí příjemce předlžit také). Týká se puze prjektů, které splňují alespň jednu z níže uvedených pdmínek: bjem celkvých způsbilých výdajů prjektu dle Smluvy financvání/pdmínek realizace přesahuje 100 mil. Kč, u prjektu p pslední žádsti platbu, resp. vyúčtvání, pkračuje fyzická neb finanční realizace akce, jejíž sučástí prjekt byl. U těcht prjektů se na knci prjektu předkládá standardní Závěrečná ZR prjektu. Teprve p uknčení fyzické neb finanční realizace akce, jejíž byl prjekt sučástí, příjemce předlží Závěrečnu ZR za celé bdbí realizace prjektu, a t d 30-ti dnů d uknčení akce. Účelem tét zprávy je především pskytnutí dstatečných pdkladů tm, že nedšl ke dvjímu financvání prjektu neb jeh aktivit. Průběžnu i Závěrečnu ZR prjektu je nutné předlžit nejpzději d 30-ti kalendářních dnů d uknčení příslušnéh sledvanéh bdbí. V případě, že je příjemce pvinen předkládat zprávu z nezávisléh auditu prjektu, předkládá závěrečnu ZR prjektu nejpzději d 60 kalendářních dnů d uknčení realizace prjektu. Platí, že pdání v přadí další ZR prjektu je mžné až p schválení předchzí ZR prjektu. ZR předkládá příjemce prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS D frmuláře příjemce vyplní údaje, týkající se těcht blastí (pkud jsu údaje předvyplněné autmaticky, musí je příjemce zkntrlvat): Průběžná a Závěrečná ZR prjektu: 1. základní infrmace prjektu, 2. infrmace zprávě, 3. kntaktní údaje ve věci zprávy, 4. infrmace prcesu schvalvání prjektu, 5. infrmace pkrku v realizaci prjektu ve sledvaném bdbí, 6. infrmace pkrku v realizaci klíčvých aktivit ve sledvaném bdbí, 7. infrmace plnění indikátrů, 8. infrmace plnění aktivit zjedndušenéh prjektu, 9. infrmace firemních prměnných (pzn. bsahem puze Závěrečné ZR prjektu), 10. infrmace plnění harmngramu, 11. infrmace plnění synergie (pzn. bsahem puze Závěrečné ZR prjektu), 12. infrmace plnění hrizntálních principů, 13. infrmace příjmech, 14. infrmace pkrku ve veřejných zakázkách, 15. infrmace kntrlách prvedených u příjemce v bdbí, za které je tat zpráva vykazvána (mim kntrl z úrvně pskytvatele dtace), 16. infrmace zajištění pvinné publicity, 17. infrmace případných prblémech, které se vyskytly v realizaci prjektu v průběhu bdbí, za které je tat zprávy vykazvána, Strana 80 z 238

81 18. čestná prhlášení. Závěrečná ZR prjektu za celé bdbí realizace prjektu: 1. základní infrmace prjektu, 2. infrmace zprávě, 3. kntaktní údaje ve věci zprávy, 4. infrmace prcesu schvalvání prjektu, 5. infrmace průběhu realizace prjektu, 6. infrmace plnění klíčvých aktivit, 7. infrmace plnění harmngramu, 8. infrmace zajištění prvzu / údržby výstupů prjektu p jeh uknčení, 9. infrmace plnění indikátrů, 10. infrmace firemních prměnných, 11. infrmace plnění synergie, 12. infrmace plnění hrizntálních principů, 13. infrmace příjmech, 14. infrmace veřejných zakázkách, 15. vyhdncení celkvých nákladů akce, 16. infrmace kntrlách prvedených u příjemce v průběhu realizace prjektu (mim kntrl z úrvně pskytvatele dtace), 17. infrmace zajištění pvinné publicity, 18. infrmace případných prblémech, které se vyskytly v průběhu realizace prjektu, 19. čestná prhlášení. Žádst platbu bsahuje: 1. identifikační údaje, 2. suhrnná supiska, 3. supiska příjmů, 4. nezpůsbilé výdaje, 5. dkumenty, 6. žádst platbu, 7. čestná prhlášení. Přílhy průběžné a závěrečné ZR prjektu (předkládány elektrnicky prstřednictvím IS KP14+ jak kpie (skeny) není-li výslvně uveden jinak: 1. Dklady suvisející se zadávacím řízením na ddavatele (nepředkládá se, byl-li již předlžen). 2. Uzavřené smluvy s ddavateli (nepředkládá se, byl-li již předlžen). 3. Kpie účetních dkladů 28 nad Kč k supiskám (za sledvané časvé bdbí). 4. Originál 29 čestnéh prhlášení k účetním dkladům pdepsané účetním neb statutárním zástupcem prhlašující shdu riginálu účetníh dkladu s předlženu kpií. 28 ŘO je pvinen prplácet puze faktury, které jsu značeny registračním číslem prjektu 29 Pdepsané elektrnicky ppř. převedené autrizvanu knverzí Strana 81 z 238

82 5. Výpisy z běžnéh účtu příjemce/partnera určenéh pr prjekt (za sledvané časvé bdbí) s vyznačením příslušné platby včetně přadvéh čísla v supisce účetních dkladů; nedkládají se platby týkající se úhrad mezd (dkládají se čestným prhlášením danéh zaměstnance bdržení mzdy). V případě pvinné přenesené daňvé pvinnsti a v dalších případech, kdy je příjemce pvinen dvést DPH přím FÚ (např. nákup ze zahraničí), předlží příjemce daňvé přiznání k DPH vč. přílhy, ve které je dané plnění vyznačen a výpis z účtu úhradě tét daně. 6. Dklady prkazující plnění smluvních vztahů s ddavateli (např. certifikáty k pužitým materiálům a technlgiím, klaudační suhlas, předávací prtkly předání a převzetí díla, pkud je relevantní a vyplývá ze smluvy s ddavatelem; datum pdepsání prtklu předání a převzetí díla nesmí překrčit termín uknčení realizace předmětné akce uvedený ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. 7. Pracvní smluvy nvých zaměstnanců, pracvní náplně nvých zaměstnanců, mzdvé listy za sledvané bdbí nad Kč, pracvní výkazy za sledvané bdbí u členů realizačníh týmu (v rámci ESF prjektů platí jen pracvníky hrazené z přímých nákladů). 8. Originál 30 Zprávy auditra u prjektu s celkvými výdaji nad 90 mil. Kč - předkládá se u závěrečné ZR prjektu. 9. Kpie zápisů z kntrlních dnů v případě staveb (za sledvané časvé bdbí). 10. Výpis z katastru nemvitstí, nabývací smluvy (v případě nákupu nemvitstí). 11. Seznam účetních dkladů v částce d Kč dle závaznéh vzru ve frmátu xls Pzn. V rámci zjedndušení prcesu administrace žádstí platbu umžňujeme příjemcům využití seznamu účetních dkladů namíst předkládání ptvrzených faktur, statních účetních dkladů neb dkladů stejné důkazní hdnty, pkud hdnta účetníh dkladu nepřesahuje Kč. U vykazvání mzdvých výdajů se za jeden účetní dklad, který je mžné zahrnut d seznamu účetních dkladů, pvažuje způsbilá část mzdy/platu/dměny jedntlivéh pracvníka nepřesahující částku Kč za předpkladu, že je d tét částky zahrnuta hrubá mzda včetně sbních příplatků a záknné zdravtní a sciální pjištění. 12. Účetní sestava za sledvané bdbí (předkládá se ke každé ZR prjektu). 13. Ppis vedení ddělenéh účetnictví (puze v 1. ZR prjektu). 14. Výpčet maximální dtace pr prjekty vytvářející příjmy (mim flat rate) - puze u závěrečné ZR prjektu. 15. Suhrnná infrmace realizvaném prjektu (předkládá se u závěrečné ZR prjektu). 16. Pjistná smluva 31 (nejpzději k závěrečné ZR prjektu). 17. Pdklady dkládající skutečnu výši příjmů a prvzních nákladů realizvaných v rámci prjektu/etapy u prjektů vytvářející příjmy. 18. Partnerské smluvy (dkládá se k IP prjektu). Pté, c příjemce pdá zprávu realizaci na ŘO, prvede ŘO kntrlu dané zprávy. Předmětem kntrly jsu frmální náležitsti, věcný bsah zprávy a stav prjektu. Kntrlvány jsu zejména údaje uvedené ve zprávě a v dkumentech, které jsu přílhu zprávy, a dále data v MS2014+, která je příjemce pvinen ŘO předkládat. Kntrla zprávy prbíhá frmu administrativníh věření, blíže viz. kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz. kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO danu zprávu schválit. Kntrlu zprávy a žádsti platbu prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení zprávy příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje. Pkud z kntrly závěrečné zprávy realizaci prjektu vyplyne, že příjemce na uskutečnění způsbilých nákladů prjektu nevyužil veškeré finanční prstředky, které mu v rámci finanční pdpry byly pskytnuty (týká se prjektů, kde jsu pskytvány platby ex-ante), zašle ŘO výzvu k navrácení těcht prstředků a příjemce je pvinen předmětné finanční prstředky ve stanveném termínu vrátit. 30 Pdepsaný elektrnicky ppř. převedené autrizvanu knverzí 31 Dkládá se puze u investičních prjektů (prjektů pdpřených z EFRR) Strana 82 z 238

83 11.3. Uknčení realizace prjektu K datu uknčení realizace prjektu, které je uveden ve Smluvě financvání, musí být uknčena realizace veškerých prjektvých aktivit. P tmt datu ještě může djít k platbě za plnění, která se vážu k dbě realizace prjektu (budu např. vyplaceny mzdy realizačníh týmu za pslední měsíc realizace prjektu), ale aktivity prjektu už být realizvány nemhu. Pr způsbilé náklady platí, že mhu být uhrazeny i v dbě mezi uknčením prjektu a datem předlžení Závěrečné ZR prjektu, ale musí mít přímu suvislst s aktivitami prjektu Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany příjemce Předčasné uknčení realizace prjektu je pdstatná změna prjektu, blíže viz kap V případě, že prjekt i přes dřívější uknčení dsáhne plánvaných výstupů a výsledků, ŘO změnu uknčení termínu realizace psudí a rzhdne, zda je kvůli ní nutné v suladu s kap uzavřít ddatek ke Smluvě financvání/pdmínky realizace. Příjemce je pvinen p dsuhlasení změny termínu uknčení realizace zpracvat a předlžit závěrečnu ZR v termínu uvedeném v kap Předlžení i kntrla tét závěrečné ZR prbíhá standardním způsbem jak tmu je u běžných závěrečných ZR. Předčasné uknčení realizace prjektu v situacích, kdy nebudu splněny plánvané výstupy a výsledky prjektu, je umžněn puze na základě ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace. Tent pstup lze aplikvat puze ve výjimečných případech a puze ze závažných důvdů. Příjemce v tmt případě musí pdat návrh na předčasné uknčení realizace prjektu. Žádst musí být předlžena písemně a musí bsahvat pdrbné zdůvdnění návrhu. Pkud ŘO uzná žádst jakžt důvdněnu, uzavře s příjemcem ddatek ke Smluvě financvání/nvé Pdmínky realizace, na základě kteréh/nichž bude realizace prjektu uknčena. Ddatek bude/nvé Pdmínky realizace budu bsahvat zásady finančníh vypřádání pskytnuté pdpry. Výše prstředků, které bude mít příjemce za pvinnst vrátit, bude stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu s půvdní Smluvu financvání/půvdními Pdmínkami realizace realizvat. V návaznsti na knkrétní specifika danéh prjektu může ddatek/ mhu nvé Pdmínky realizace bsahvat přesnu částku prstředků, kteru musí příjemce pukázat zpět hlavnímu městu Praze, aneb ustanvení, že příjemce za účelem závěrečnéh vyúčtvání předlží závěrečnu ZR; v tm případě bude částka celkvých způsbilých výdajů prjektu stanvena až na základě výsledků kntrly závěrečné ZR Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany ŘO ŘO je právněn uknčit prjekt v případě, že: k danému kamžiku přestal splňvat kritéria přijatelnsti, platná ke dni vyhlášení prgramu/výzvy (tj. např. splnění definice právněných příjemců, apd. neb příjemce pakvaně nepředkládá IP/ZR/ZU prjektu včetně průběžnéh vyúčtvání nákladů prjektu a všech suvisejících dkladů v pžadvaných termínech a frmátu. Splu s infrmací uknčení prjektu je ze strany ŘO příjemci zaslána výzva k vyúčtvání využití prstředků, které byly na prjekt pskytnuty (a t ve frmě závěrečné ZR prjektu). Na základě kntrly tét ZR je příjemce případně následně vyzván k navrácení prstředků. Výše prstředků, které má za pvinnst vrátit, je stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu se Smluvu financvání realizvat. Příjemce je pvinen vrátit tyt prstředky v termínu a způsbem stanveným ŘO (zpravidla d 30 kalendářních dní bezhtvstním bankvním převdem). ŘO je dále právněn pzastavit žádst platbu v případě, že byl u příjemce dtace zahájen inslvenční řízení neb vznikl pdezření na jiný typ nesrvnalsti (prušení pdmínek Pravidel pr Strana 83 z 238

84 žadatele a příjemce aneb jiných právních předpisů ČR a EU ze strany příjemce dtace, které může mít finanční dpad). Pkud již byla příjemci prplacena dtace neb její část, nesmí příjemce dtace v bdbí realizace prjektu či bdbí udržitelnsti prjektu vstupit d likvidace, nesmí se dstat d úpadku ve smyslu 3 zákna č. 182/2006 Sb., inslvenční zákn, ve znění pzdějších předpisů a ani nesmí byt rzhdnut prhlášení knkurzu na jeh majetek. Pkud tyt skutečnsti nastanu, je příjemce dtace pvinen infrmvat nich ŘO Udržitelnst prjektu Udržitelnst prjektu je dba, p kteru musí příjemce udržet výstupy prjektu v suladu s čl. 71 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. Tat pvinnst se však vztahuje puze na některé prjekty pdprvané v rámci OP PPR. Pkud je pdmínka udržitelnsti pr prjekt relevantní, je tt vždy stanven ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Obecně platí, že udržitelnst se týká prjektů zahrnujících investici d infrastruktury neb investici d prdukce, tj. prjektů financvaných z EFRR, ppř. prjektů, u kterých pvinnst udržitelnsti vyplývá z pdmínek pskytnutí veřejné pdpry. Prjektů financvaných z ESF se udržitelnst becně netýká, resp. týká se jich puze v případě, že vyplývá z pdmínek pskytnutí veřejné pdpry. Při nesplnění pvinnsti udržitelnsti stanvené ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace a/neb suvisejících pvinnstí uvedených v Pravidlech pr žadatele a příjemce je příjemci ulžen vrácení finanční pdpry neb její části. Pr splnění pvinnsti udržitelnsti prjektu a jeh výstupů musí příjemce ddržvat níže uvedené pdmínky: Majetek, přízený z pskytnuté dtace, nesmí být p dbu 5 let (pr malé a střední pdniky p dbu 3 let, není-li ve výzvě uveden jinak) de dne pslední platby příjemci, resp. kamžiku (data), kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO 32, převeden příjemcem pdpry na jinéh majitele neb pužit na jiné účely nesuvisející přím s prjektem. Majetek nesmí být zatěžván žádnými věcnými právy třetích sb, včetně zástavníh práva. Pdpra může být zachvána puze tehdy, jestliže v bdbí 5 let (pr malé a střední pdniky v bdbí 3 let, není-li ve výzvě uveden jinak) de dne pslední platby příjemci, resp. kamžiku (data), kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO, nedšl k pdstatné změně prjektu, která vlivňuje jeh pvahu neb pdmínky prvádění neb pskytuje nějaké firmě neb veřejnému subjektu nepatřičnu výhdu a která je výsledkem buď změny v pvaze vlastnictví nějaké sučásti infrastruktury neb uknčení či přemístění nějaké prduktivní činnsti Zprávy udržitelnsti prjektu V suvislsti s udržitelnstí prjektu má příjemce pvinnst průběžně infrmvat ŘO zajištění udržitelnsti prjektu. Příjemce musí ŘO předkládat zprávy udržitelnsti prjektu, a t při ddržení níže uvedených pdmínek a lhůt. Cílem zpráv je pskytnut ŘO aktuální infrmace zajištění udržitelnsti danéh prjektu, případně určení prblémů, které se vyskytují ve sledvaném bdbí. Pkud se v průběhu bdbí udržitelnsti vyskytnu závažné klnsti, týkající se prjektu, jeh cílů a udržitelnsti (např. s příjemcem je zahájen inslvenční řízení), je příjemce pvinen nich infrmvat ŘO ihned, jakmile nastanu, a nikliv až v nejbližší zprávě udržitelnsti. Zprávy udržitelnsti prjektu pdává příjemce p celu dbu udržitelnsti, a t vždy za každých uplynulých 12 měsíců pčítaných d pslední platby příjemci, resp. d data, kdy prjekt nabyl 32 S hledem na t, že spjení d pslední platby příjemci může vést k různým výkladům a různým lhůtám, byla tat definice ze strany MMR-NOK upřesněna tak, že se jedná kamžik, kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Strana 84 z 238

85 v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Příjemce pdává ŘO tyt zprávy udržitelnsti prjektu: Průběžná zpráva udržitelnsti prjektu (dále Průběžná ZU prjektu) příjemce je pvinen předlžit tut zprávu vždy za každých uplynulých 12 měsíců, pčítaných d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Zprávu musí předlžit d 10- ti pracvních dnů d uplynutí výše uvedené lhůty. Závěrečná zpráva udržitelnsti prjektu (dále Závěrečná ZU prjektu) příjemce je pvinen předlžit tut zprávu p uknčení bdbí udržitelnsti, pčítanéh d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Zprávu musí předlžit d 10-ti pracvních dnů d uplynutí bdbí udržitelnsti. V psledním rce udržitelnsti tat zpráva nahrazuje průběžnu zprávu udržitelnsti prjektu. Platí, že pdání v přadí další ZU prjektu je mžné až p schválení předchzí ZU prjektu. ZU předkládá příjemce prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS D frmuláře příjemce vyplní údaje, týkající se těcht blastí (pkud jsu údaje předvyplněné autmaticky, musí je příjemce zkntrlvat): 1. základní infrmace prjektu, 2. infrmace zprávě, 3. kntaktní údaje ve věci zprávy, 4. infrmace plnění udržitelnsti prjektu, 5. infrmace plnění indikátrů, 6. infrmace firemních prměnných, 7. infrmace plnění synergie, 8. infrmace plnění hrizntálních principů, 9. infrmace příjmech, 10. infrmace kntrlách prvedených u příjemce v bdbí, za které je tat zpráva vykazvána (mim kntrl z úrvně pskytvatele dtace), 11. infrmace zajištění pvinné publicity, 12. infrmace případných prblémech, které se vyskytly v dbě udržitelnsti prjektu, 13. čestná prhlášení. Příjemce musí věřit předvyplněné plžky frmuláře zprávy udržitelnsti, vyplnit relevantní plžky, nahrát případné přílhy, prvést finalizaci zprávy, zprávu elektrnicky pdepsat a předat ji prstřednictvím MS2014+ k psuzení na ŘO. Pté, c příjemce pdá zprávu udržitelnsti na ŘO, prvede ŘO kntrlu dané zprávy. Předmětem kntrly jsu frmální náležitsti, věcný bsah zprávy a stav prjektu. Kntrlvány jsu zejména údaje uvedené ve zprávě a v dkumentech, které jsu přílhu zprávy, a dále data v MS2014+, která je příjemce pvinen ŘO předkládat. Kntrla zprávy prbíhá frmu administrativníh věření, blíže viz kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz. kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO danu zprávu schválit. Kntrlu zprávy prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení zprávy příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje Změny prjektu Změny prjektu mhu nastat během celéh prjektvéh cyklu/živtníh cyklu prjektu, tj. d pdání žádsti pdpru prjektu, přes realizaci prjektu až p uknčení prjektu, ppř. uknčení bdbí udržitelnsti prjektu a mhu se tedy týkat jak žadatelů, tak příjemců. V případě změn prjektu před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace platí, že změny prjektu prvádět nelze. Výjimku jsu puze změny kntaktních údajů žadatele neb změny a úpravy, Strana 85 z 238

86 k nimž je žadatel vyzván ze strany ŘO v rámci prcesu schvalvání žádstí pdpru prjektu (např. dlžení přílh při kntrle frmálních náležitstí, úprava rzpčtu při ex-ante kntrle atd.) a dále případné změny kntaktních údajů žadatele. V případě změn prjektu p uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace platí, že prjekt musí být realizván tak, aby byl zcela v suladu s tím, c je uveden právě ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Odchylky v realizaci prjektu d th, c stanvuje Smluva financvání/pdmínky realizace, se pak rzlišují dle závažnsti na tzv. pdstatné a nepdstatné změny: nepdstatné změny nevyžadují schválení ŘO, jsu vzaty puze na vědmí. Nepdstatné změny se dále dělí na ty, které: je příjemce pvinen nahlásit ŘO bez zbytečnéh prdlení (nejpzději d 5-ti pracvních dnů d data, kdy ke změně dšl), pstačuje nahlásit ŘO až splečně se zprávu realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu. pdstatné změny vždy vyžadují schválení ŘO. Pdstatné změny se dále dělí na ty, které: nevyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace, vyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace. Definice a příklady pdstatných a nepdstatných změn jsu blíže uvedeny v následujících kapitlách. Pr všechny změny (tj. pdstatné i nepdstatné) platí, že žadatel/příjemce je vždy musí řádně známit ŘO. O pdstatnu změnu v prjektu musí příjemce pžádat vždy předem. Pkud tak příjemce neučiní a pruší pdmínky stanvené Smluvu financvání/pdmínkách realizace, ŘO t bude psuzvat jak nesrvnalst a může rzhdnut výši dvdu za prušení rzpčtvé kázně. Změny příjemce znamuje ŘO prstřednictvím frmuláře žádsti změnu v MS Žádst změnu zakládá příjemce v mdulu Administrace prjektu Žádst změnu, kde vybere datvé blasti, které hdlá změnit. Z vybraných blastí dat je sestaven frmulář žádsti změnu, d kteréh příjemce zanese změněná data. P vyplnění změn a kntrle je třeba prvést finalizaci (žádst změnu je znepřístupněna k editaci) a pdpis právněnu sbu. Pdání na ŘO může prběhnut autmaticky p pdpisu neb k určenému datu. Pdanu žádst změnu nelze smazat, lze ji všem stáhnut, a t v tm případě, pkud ještě nebyla schválena/ptvrzena ze strany ŘO. V průběhu prcesu schvalvání/ptvrzvání žádsti změnu ze strany ŘO lze pdat další žádst změnu, jestliže je předmětem změny jiná datvá blast neb plžka než u předchzí žádsti Nepdstatné změny prjektu Příjemce pdpry může při realizaci pstupvat dlišně d schválenéh prjektu jenm v případech, kdy změny prvedené prti půvdnímu schválenému prjektu neznamenají změnu v cílech prjektu ani v indikátrech. Takvé změny (viz vymezení níže) může příjemce (či partner) prvést dle svéh uvážení. Z hlediska pvinnsti infrmvat změně se rzlišují dvě skupiny nepdstatných změn. První skupinu nepdstatných změn představují změny, které je příjemce pvinen nahlásit ŘO bez zbytečnéh prdlení (nejpzději d 5-ti pracvních dnů) d data, kdy ke změně dšl. Výčet změn z tét kategrie: Změna kntaktní sby prjektu (vč. změny kntaktních údajů - telefn, ) či adresy pr dručení písemnstí. Změna v sbách vyknávajících funkci statutárníh rgánu příjemce. Změna adresy realizace, pkud není tat adresa definvána přím ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Druhu skupinu nepdstatných změn pstačuje nahlásit ŘO až splečně se zprávu realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu, a t vždy v rámci té zprávy, kteru příjemce předkládá za sledvané bdbí, ve kterém k nepdstatné změně dšl. Knkrétně jsu za nepdstatné změny, které pstačuje hlásit splečně se zprávu realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu, pvažvány: Strana 86 z 238

87 Změna harmngramu realizace prjektu, která nevlivní cíle, indikátry prjektu, rzpčet prjektu a celkvu délku realizace prjektu. Úprava pstupu realizace klíčvé aktivity, která však nevlivní její charakter, cíle, rzpčet a celkvu délku realizace prjektu. Úprava rzpčtu prjektu - přesuny uvnitř kapitl rzpčtu (mezi plžkami) puze v rámci neinvestičních způsbilých výdajů 33, přičemž tyt změny musí respektvat zásady řádnéh finančníh řízení prjektu, princip 3E. Změna slžení realizačníh týmu. Uzavření a změny partnerských smluv. Změna týkající se plátcvství daně z přidané hdnty příjemce či partnera prjektu. V případě snížení rzpčtu resp. způsbilých výdajů 15 % a méně, a t v případě, že výše způsbilých výdajů prjektu je nad 20 mil. Kč (dle Smluvy financvání/pdmínek realizace). Řídicí rgán se k navrhvané změně vyjádří ve lhůtě 10 pracvních dnů a infrmuje příjemce dtace pstupu, který bude následvat. Nepdstatné změny u údajů, které jsu validvatelné (např. lze je věřit vůči Základním registrům ČR), se prpíší d dat žádsti autmaticky bez nutnsti ptvrzvání/schvalvání ze strany ŘO. Ostatní nepdstatné změny jsu ze strany ŘO puze ptvrzvány při splnění frmálních náležitstí žádsti změnu tj. ŘO neprvádí jejich schvalvání. Ihned p prvedení ptvrzení jsu změny prmítnuty v prjektu Pdstatné změny prjektu Pdstatné změny jsu takvé změny, které vždy vyžadují schválení ze strany ŘO. Pdstatné změny se dále dělí pdle th, zda je nutné kvůli nim uzavírat ddatek ke Smluvě financvání/nvé Pdmínky realizace. Změny, které nevyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace: úprava rzpčtu prjektu - přesun v etapách, přesuny uvnitř kapitl rzpčtu (mezi plžkami) puze v rámci investičních způsbilých výdajů, přesuny mezi kapitlami rzpčtu, přesuny mezi prstředky alkvanými na jedntlivé kncepty (platí pr PO 1, aktivitu Prf f cncept), prdlužení neb zkrácení délky prjektu méně než 62 kalendářních dní včetně, další změny, které nezakládají ddatek a nejsu jinde uvedeny. Změny, které vyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace: změna sídla příjemce pdpry, změna názvu a právní frmy příjemce, prdlužení neb zkrácení délky prjektu více jak 62 kalendářních dní, změna bankvníh účtu příjemce, změna prjektvých indikátrů (blíže viz kap. 21.1), v případě snížení rzpčtu resp. způsbilých výdajů více jak 15 %, puze v případě, že výše způsbilých výdajů prjektu je nad 20 mil. Kč (dle Smluvy financvání/pdmínek realizace), změna adresy realizace prjektu, pkud je tat adresa uvedena přím ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace, další změny, které mění údaje ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace a nejsu jinde uvedeny 33 Pr PO1, aktivitu Pdpra aktivit veducích ke kmercializaci výsledků výzkumu pmcí věření prveditelnsti a kmerčníh ptenciálu a jejich zavedení d praxe ( prf-f-cncept ), platí, že přesuny finančních prstředků mezi prstředky alkvanými na jedntlivé kncepty jsu pdstatnu změnu, která nevyžaduje uzavření ddatku ke Smluvě financvání/nvých Pdmínek realizace (viz kap Pdstatné změny prjektu). Strana 87 z 238

88 Pdstatné změny prcházejí prcesem schvalvání. ŘO je může schválit neb zamítnut. Pkud jsu změny schváleny, prmítnu se d dat prjektu až p schválení žádsti změnu ze strany ŘO a případném uzavření ddatku. Řídicí rgán se k navrhvané změně vyjádří ve lhůtě 10 pracvních dnů a infrmuje příjemce dtace pstupu, který bude následvat. Pkud je pdána žádst pdstatnu změnu a datum platnsti změny spadá d sledvanéh bdbí, za které má být pdána zpráva realizaci/zpráva udržitelnsti, musí být nejprve ze strany ŘO schválena žádst změnu. Teprve pté může být vytvřena a pdána zpráva realizaci/zpráva udržitelnsti. Příjemce se v tmt případě nedpustil prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace z titulu nepředlžení, resp. pzdníh předlžení zprávy realizaci/zprávy udržitelnsti. Pkud je při pdání žádsti pdstatnu změnu již rzpracvána zpráva realizaci/zpráva udržitelnsti, je příjemce infrmván tm, že ji nelze pdat, d dby uknčení schvalvacíh prcesu žádsti změnu, a nutnsti prvést pté aktualizaci dat v rzpracvané zprávě. V případě, že nahlášená změna spadá svým datem platnsti d definvanéh sledvanéh bdbí, není mžné v dbě d pdání žádsti změnu na ŘO d jejíh ptvrzení/schválení a případně d uzavření ddatku vytvářet nvé a pdávat již rzpracvané zprávy realizaci/zprávy udržitelnsti. V případě zpětnéh prmítnutí pdstatné změny může být pzastavena výplata prstředků příjemci za účelem psuzení dpadu změny na výplatu prstředků. 12. Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu Příjemci jsu pvinni vést účetnictví neb daňvu evidenci v suladu s platnými právními předpisy ČR. Příjemci, kteří vedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, vedu účetnictví způsbem, který zajistí jednznačné přiřazení účetních plžek ke knkrétnímu prjektu, tj. zejména výnsů a nákladů a zařazení d evidence majetku (u příjemců pstupujících pdle 38a zákna účetnictví se jedná přiřazení zejména příjmů a výdajů a zařazení d evidence majetku). Příjemci, kteří nevedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, jsu pvinni vést daňvu evidenci pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pzdějších předpisů, rzšířenu níže uvedené pžadavky, které budu uvedeny v příslušném právním aktu pskytnutí/převdu pdpry, a t tak, že: 1. pvedu ddělenu evidenci neb dpvídající kód ke všem příjmům a výdajům, majetkům a dluhům s jednznačnu vazbu k příslušnému prjektu; 2. příslušný dklad musí splňvat předepsané náležitsti účetníh dkladu ve smyslu 11 zákna účetnictví (s výjimku bdu f) pr subjekty, které nevedu účetnictví, ale daňvu evidenci) neb předepsané náležitsti daňvéh dkladu ve smyslu zákna dani z přidané hdnty; 3. předmětné dklady musí být správné, úplné, průkazné, srzumitelné a průběžně chrnlgicky vedené způsbem zaručujícím jejich trvalst; 4. při kntrle příjemce pskytne na vyžádání kntrlnímu rgánu daňvu evidenci v plném rzsahu. Příjemci musí být schpni průkazně všechny plžky dkladvat při následných kntrlách a auditech Rzpčet prjektu Rzpčet prjektu příjemce zpracvává d frmuláře žádsti pdpru, který je mu v návaznsti na vyhlášení výzvy dstupný v infrmačním systému IS KP14+. Rzpčet vychází primárně z vyčíslení předpkládaných výdajů prjektu pdle jedntlivých kategrií vyčleněných ve frmuláři. Rzpčet prjektu musí být rzepsán d jedntlivých plžek, příp. pdplžek příslušných kapitl natlik pdrbně, aby z něh byl zřejmé, jaké přímé výdaje jsu Strana 88 z 238

89 v prjektu plánvány. Prjekt, jehž rzpčet přímých výdajů nebude dstatečně pdrbný, riskuje, že nebude z prstředků OP PPR pdpřen. V případě stavebních prjektů předkládá žadatel splečně s prjektvu dkumentací plžkvý stavební rzpčet, který zahrnuje veškeré práce, jejich mnžství, druh a jakst, které jsu nutné k prvedení stavby. Rzpčet bsahuje krycí list rzpčtu, rekapitulaci (sumáře p stavebních dílech), plžkvý rzpčet a plžkvý výkaz výměr. Rzpčet zahrnuje jak způsbilé, tak nezpůsbilé výdaje a tyt jsu v rámci tht rzpčtu zřetelně dděleny. Nepřímé náklady jsu zejména výdaje spjené s administrací prjektu (přesnější definice viz kapitla ). Krmě administrace sem mhu být zařazeny také výdaje, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně jsu vyknávány v rámci běžných činnstí rganizace příjemce či partnera, a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu, prtže puze určitý pdíl patří d prjektu. Nepřímé náklady se neprkazují, jejich výše se dvzuje d přímých výdajů. Tabulka: Základní struktura rzpčtu EFRR prjektu 1. NEINVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 1.1 Osbní náklady 1.2 Cestvné 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek Nedpisvaný hmtný majetek Nedpisvaný nehmtný majetek 1.4 Služby 2. INVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 2.1. Pzemky, stavby a úpravy plch 2.2. Odpisvaný hmtný majetek 2.3 Odpisvaný nehmtný majetek 3. ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 4. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 5. CELKOVÉ VÝDAJE PROJEKTU Tabulka: Základní struktura rzpčtu ESF prjektu 1. NEINVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 1.1 Osbní náklady 1.2 Cestvné 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek Nedpisvaný hmtný majetek Nedpisvaný nehmtný majetek 1.4 Služby 1.5 Přímá pdpra 2. INVESTIČNÍ ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 2.1. Křížvé financvání Stavební úpravy Odpisvaný hmtný majetek 2.2 Odpisvaný nehmtný majetek 3. PŘÍMÉ NÁKLADY VČETNĚ KŘÍŽOVÉHO FINANCOVÁNÍ 4. NEPŘÍMÉ NÁKLADY 5. ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM Strana 89 z 238

90 6. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 7. CELKOVÉ VÝDAJE PROJEKTU Změny rzpčtu Při realizaci prjektu mhu být prváděny změny rzpčtu prjektu. Každá úprava v plžkách rzpčtu prjektu musí být řídicímu rgánu nahlášena jak změna, pkud změna rzpčtu je vyvlána ze strany příjemce. Řídicí rgán tut úpravu musí schválit neb neschválit. Pkud úprava v plžkách rzpčtu je vyvlána ze strany řídicíh rgánu, musí být tat úprava předána příjemci pdpry k vyjádření a následně k dsuhlasení. Výjimku jsu změny vyvlané příjemcem uvnitř kapitl (mezi plžkami) u neinvestičních způsbilých výdajů, kdy se jedná nepdstatnu změnu, kteru příjemce je pvinen nahlásit v následující ZR/ZU prjektu. Změnu rzpčtu se rzumí úprava rzpčtu - přesun v etapách, přesuny uvnitř kapitl rzpčtu (mezi plžkami) a přesuny mezi kapitlami rzpčtu. Veškeré změny rzpčtu nesmí narušit charakter a hlavní záměr prjektu a musí být pr prjekt nezbytné a efektivní. Každá změna rzpčtu, musí být řádně důvdněna. V rámci změn rzpčtu je při ddržení pravidel pr změny rzpčtu mžné vytvřit, upravit neb zrušit (puze pdkapitly mim základní struktury rzpčtu) plžku rzpčtu prjektu. Při vytváření nvých plžek i při navyšvání už existujících plžek rzpčtu je nutné respektvat ceny a mzdy v místě, čase a dvětví bvyklé Pdmínky pr prvádění změn rzpčtu Při prvádění pdstatných i nepdstatných změn rzpčtu musí být ddrženy následující pdmínky: pdíl nepřímých nákladů vzhledem k přímým nákladům prjektu včetně nákladů na křížvé financvání stanvený ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace musí respektvat pravidla OP PPR a nelze jej nikdy změnit 34 ; rzpčet prjektu nemůže být p jeh schválení navýšen; při přesunu mezi plžkami rzpčtu nesmí být překrčen stanvené prcent vybraných způsbilých výdajů (např. nákup pzemků max. d 10 % celkvých způsbilých výdajů prjektu, atd.); rzpčet kapitly Křížvé financvání nesmí překrčit limit celkvéh rzpčtu přímých nákladů prjektu, který je stanven v textu příslušné výzvy; změny musí být nezbytné pr realizaci prjektu a v suladu s jeh cíli. Rzpčet kapitly 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (Zařízení a vybavení) u ESF prjektů nesmí překrčit 30 % celkvých přímých nákladů prjektu Ddržvání rzpčtu Čerpání prstředků v rámci jedntlivých plžek schválenéh rzpčtu nemůže být vyšší než rzpčet plžky. V případě, že by hrzil překrčení rzpčtvané částky u některé plžky, musí být prvedena rzpčtvá změna (přesuny mezi plžkami) tak, aby čerpání plžky nepřevýšil částku, která je na ní v rzpčtu vyhrazena. Celkvé překrčení rzpčtu také není mžné Bankvní účet prjektu Příjemce se rzhdne, zda pr realizaci prjektu zřídí samstatný bankvní účet či pdúčet, neb bude pužívat již existující bankvní účet své rganizace. Příjemce nahlásí tent příslušný bankvní účet, na který ŘO pskytuje příjemci prstředky pdpry nejprve před vydáním právníh aktu, v případě změny 34 Pdíl musí dpvídat schválené sazbě, nicméně abslutní výše nepřímých nákladů se může pdle ptřeby změnit tak, aby byl stanvený pdíl zachván. Strana 90 z 238

91 i následně. Identifikace bankvníh účtu je vždy uvedena ve Smluvě financvání prjektu/pdmínkách realizace. Pr realizaci prjektu je mžné zřídit samstatný bankvní účet či pdúčet neb pužívat již existující bankvní účet. Příjemce je pvinen na účet uvedený ve Smluvě financvání prjektu přijímat platby d řídicíh rgánu OP PPR na realizaci prjektu. Ostatní příjmy prjektu (tj. bezhtvstní příjmy prjektu a dvdy htvstních příjmů z pkladny, pkud nebyly využity na úhradu bezhtvstních plateb prjektu a další přijaté platby suvisející s prjektem vratky, přeplatky atd.) mhu být přijímány na jiný bankvní účet příjemce. Při prkazvání bezhtvstních příjmů prjektu musí být každý příjem prkázán kpií výpisu th bankvníh účtu, na který byla platba skutečně přijata. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce. Bezhtvstní výdaje prjektu mhu být hrazeny i z jinéh bankvníh účtu příjemce neb partnera, než je uveden ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Při prkazvání pvinně vykazvaných výdajů prjektu musí být každá úhrada prkázána kpií výpisu th bankvníh účtu, ze kteréh byla platba skutečně prvedena. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce/partnera. Za kntrlu uskutečnění plateb z účtu partnera je dpvědný příjemce. Je nutné dlžit dpvídající převd prstředků z účtu příjemce na účet partnera a zárveň je nutné dlžit úhradu z účtu partnera ddavateli, prt dpručujeme partnera k tét pvinnsti zavázat v partnerské smluvě. V případně přepčtu částky z cizí měny na CZK platí tat pravidla: a) V případě úhrady z cizměnvéh účtu: kurz ČNB platný ke dni uskutečnění výdaje. b) V případě úhrady výdaje vyčíslenéh dkladem v cizí měně z krunvéh účtu: kurz kmerční banky, která vede účet platný ke dni uskutečnění výdaje. Žadatel/příjemce nesmí platit ddavatelům neb zhtvitelům v htvsti, ani šekem, s výjimku nevyhnutelných plateb v htvsti (zejména cestvní náhrady, přímá pdpra cílvé skupině, apd.). Dkladem prvedení těcht plateb jsu pkladní dklady Pkladna V prjektu je mžné ve výjimečných případech uvedených v kap. 7. Obecné pdmínky OP PPR a kap Bankvní účet prjektu prvádět výdaje a příjmy htvstně, všem vždy v suladu s platnými právními předpisy. 35 Příjemce ani partner nejsu pvinni vést pr prjekt samstatnu pkladnu na htvstní výdaje a příjmy Finanční tky Prjekt může být financván v režimu ex-ante neb ex-pst. V rámci priritní sy 1 OP PPR je využíván režim ex-ante s výjimku aktivit 1.2.1, které jsu financvány ex-pst. Dále je ex-pst režim využíván u prjektů v rámci priritní sy 2 OP PPR. Ex-ante režim je vyhrazen pr prjekty v rámci priritní sy 3 a 4 OP PPR. Pvinnst splufinancvat vymezují Pravidla splufinancvání Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí , které schválila vláda ČR svým usnesením č. 583 ze dne 14. července Limity pr platby v htvsti stanvuje zákn č.254/2004 Sb., mezení plateb v htvsti, v platném znění. V 4 dst. 1 zákn stanvuje, že platby nad Kč je nutné prvádět bezhtvstně. Strana 91 z 238

92 Ex-ante režim Prstředky jsu pskytvány zálhvě, tj. před uskutečněním výdaje z úrvně příjemce, za pdmínky dpvídajícíh průběžnéh prkazvání nákladů prjektu. Příjemce zasílá ŘO vyúčtvání žádstí exante platbu a žádst ex-ante platbu (žádst platbu bsahuje přehled využití prstředků a žádst další finanční prstředky), ve lhůtách, které jsu stanveny ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace (p uknčení etapy prjektu, p uknčení celéh prjektu). Finanční prstředky na náklady prjektu budu příjemci pskytvány na základě zálhvéh principu a vykázaných výdajů až d výše 100 % schválené pdpry z prstředků OP PPR. Harmngram pskytvání prstředků ex-ante je následující: 1) První zálhvá platba Prstředky ve výši plánvaných způsbilých výdajů 1. etapy/bdbí prjektu a zálhy na další etapy/bdbí prjektu jsu u ex-ante financvaných prjektů pskytvány na základě příjemcem akceptvané Smluvy financvání/pdmínek realizace (tj. frmulář F1 v MS2014+ zakládá a schvaluje ŘO bez th, aby příjemce pžádal platbu). Přesnu výši tét zálhy stanví ŘO v právním aktu, v suladu s Metdickým pkynem finančních tků prgramů splufinancvaných z Evrpských strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu na prgramvé bdbí Tat zálhvá platba je pskytnuta p nabytí platnsti Smluvy financvání/pdmínek realizace (p pdpisu běma stranami), případně pkud se jedná prjekt, který bude zahájen pzději než 1 měsíc d pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace nejpzději k datu zahájení prjektu. 2) Další zálhvé platby Každá následující platba bude vypčtena jak rzpčet následující etapy (n+1) sečtena s 50 % rzpčtu etapy připadající na finanční pdpru (n+2) se zhledněním vyúčtvání aktuální etapy n. Přesnu výši tét platby stanví na základě kntrly vzniklých výdajů prjektu ŘO. Platba bude pskytnuta na základě předlžené ZR prjektu. 3) Závěrečná platba Celkvý bjem zálhvých plateb může být pskytnut maximálně d výše 100 % schválené pdpry. 4) Vyúčtvání P předlžení Závěrečné ZR prjektu djde k vyúčtvání pskytnutých zálh. Na základě vyúčtvání Závěrečné ZR prjektu bude příjemci zaslána závěrečná platba neb bude vyzván k navrácení nevyužité dtace na účet HMP. Ačkliv pskytnutí druhé a následných zálh je pdmíněn prkázáním skutečně vzniklých výdajů prjektu, vždy se na platby pskytvané ŘO příjemci nahlíží jak na zálhvé. V situaci, kdy příjemce prjektu financvanéh v režimu ex-ante z důvdu nedstatku zálhvě pskytnutých prstředků na jeh účtu uhradí výdaj prjektu nejprve z jiných zdrjů než dtace, není pvažvána za změnu typu financvání prjektu (vždy se jedná ex-ante typ financvání) Ex-pst režim Prstředky v režimu ex-pst jsu pskytvány teprve pté, c příjemce výdaj uhradil, prkázal a výdaj byl z úrvně ŘO schválen. Příjemce zasílá žádsti platbu ve lhůtách stanvených ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace (p uknčení etapy prjektu, p uknčení celéh prjektu). Žádst platbu musí být dlžena pžadvanými dklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy z účtu). Platba je administrvána pmcí frmuláře F1. ŘO prvádí věcnu a finanční kntrlu žádsti platbu a psuzuje právněnst fakturace. ŘO prvede tyt činnsti ve lhůtě 40 pracvních dnů. Pkud bude žádst platbu bsahvat nedstatky neb pžadvané pdklady budu neúplné, bude žádst platbu vrácena příjemci k dpracvání. V tét chvíli bude přerušena stanvená lhůta 40 pracvních dní. Lhůta pr administraci žádsti platbu se pzastavuje rvněž p dbu běhu lhůty pr pdání námitek v rámci veřejnsprávní kntrly (tj. de dne dručení prtklu kntrle d marnéh uplynutí tét lhůty), a dšl-li v tét lhůtě k pdání námitek ze strany kntrlvané sby, pzastavuje se lhůta pr administraci žádsti platbu až d data vyřízení těcht námitek. Strana 92 z 238

93 UCT MHMP plní ve lhůtě d 10 pracvních dnů d bdržení žádsti platbu finanční závazky vyplývající ze Smluvy financvání/pdmínek realizace, tj. zajišťuje převd prstředků z rzpčtu hl. m. Prahy určených na financvání prjektů splufinancvaných z rzpčtu EU na účet příjemce, dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Všechny platby na realizaci prjektů v režimu ex-pst i v režimu ex-ante s výjimku první zálhy se uskutečňují ve vazbě na vyúčtvání výdajů prjektu předlženéh příjemcem. Přesnu výši těcht plateb stanví na základě kntrly vzniklých výdajů prjektu ŘO. Na kntrlu žádsti, vystavení platebníh/příjmvéh pukazu a jeh předání UCT MHMP má ŘO lhůtu 40 pracvních dnů. UCT MHMP zajišťuje převd prstředků ve prspěch příjemce d 10 pracvních dní schválení příslušnéh frmuláře F1. Z příčin, které nemhu zaměstnanci ŘO bezprstředně vlivnit, mhu být lhůty pr vyplacení ex-ante plateb ze strany ŘO pzastaveny z důvdu selhání mnitrvacíh a účetníh systému, a dále v důsledku absence rzpčtvých patření kvůli nezasedání vlených rgánů HMP Administrace žádsti platbu Žádsti platbu předkládané příjemci jsu zpracvávány, dále schvalvány/zamítnuty ŘO, který zárveň prvádí veškeru administraci žádsti platbu. Následně jsu žádsti platbu prpláceny v CZK. Celkvá dba administrace žádsti platbu d jejíh bdržení ze strany ŘO d předání vystavenéh prhlášení schválení finančnímu útvaru nepřekrčí 40 pracvních dnů. V případě, že předlžená žádst platbu neb pžadvané pdklady bsahují nedstatky neb jsu neúplné, má ŘO pvinnst identifikvat všechny případné nedstatky. Pžadvané dklady dlžené k žádsti platbu: uhrazené faktury včetně výpisů z účtu, resp. ptvrzené kpie jedntlivých účetních dkladů Ptvrzenu kpií dkladu předkladatel deklaruje jeh sulad s riginálem. ŘO je pvinen prplácet puze faktury, které jsu značeny názvem prjektu a číslem prjektu. 13. Kntrly a audity Kntrly prváděné ŘO Pvinnst ŘO prvádět kntrly prjektů a žádstí pdpru prjektů vyplývá z čl. 125 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 v platném znění. ŘO prvádí kntrly za účelem pskytnutí přiměřené záruky účinnsti, účelnsti a hspdárnsti prjektů, splehlivsti výkaznictví, chrany majetku a infrmací, předcházení pdvdům a nesrvnalstem, jejich dhalvání a náprava a následná patření reagující na tyt pdvdy a nesrvnalsti, jakž i náležité řízení rizik suvisejících s legalitu a správnstí uskutečněných perací, s přihlédnutím k víceleté pvaze prgramů a k pvaze dtyčných plateb. Z výše uvedenéh je nutné zdůraznit přiměřenst záruky, kteru kntrla pskytuje. Právě kvůli přiměřensti nelze dvdit, že pkud kntrla prvedená ŘO nezjistila žádné nedstatky, je prjekt ve všech hledech zcela v přádku. Za prjekt nadále dpvídá žadatel/příjemce a jeh prjekt může pzději být pdrben kntrle neb auditu ze strany jiných subjektů (blíže viz kap. 13.2), které mhu dspět k dlišným závěrům než ŘO. Kntrly prváděné ŘO se rzlišují na následující základní typy: administrativní věření, mnitrvací návštěva, kntrla na místě. Strana 93 z 238

94 Administrativní věření Administrativní věření je jeden z mžných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Jedná se zjišťvání, zda je prvedení kntrly na místě nezbytné či nikli, a t na základě dkumentů předlžených žadatelem/příjemcem na ŘO. Ukáže-li se, že nic nenasvědčuje nutnsti prvedení kntrly na místě, je tm puze přízen záznam a kntrla na místě se nezahajuje. V tmt smyslu představuje administrativní věření zjedndušení výknu kntrl tam, kde je t mžné a vhdné. Administrativní věření všem nesluží jak náhrada kntrly na místě! Žadatel/Příjemce v rámci administrativníh věření splupracuje s ŘO na bázi dbrvlnsti. Administrativní věření se pužívá jak ve fázi před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace, tak p jejich uzavření, tj. v dbě realizace a udržitelnsti prjektu, zejména se využívá při kntrle zpráv realizaci a udržitelnsti prjektu. Všechny zprávy realizaci/infrmace pkrku/zprávy udržitelnsti prjektu a všechny jejich přílhy (tj. i žádst platbu), které příjemce předkládá ke schválení na ŘO musí prjít kntrlu prváděnu frmu administrativníh věření. Průběh administrativníh věření Administrativní věření před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace je blíže ppsán v samstatné kap Následující text se týká puze administrativníh věření p pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace. Příjemce v suladu s kap (resp neb ) předlží ŘO zprávu realizaci/infrmaci pkrku v realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu. ŘO věří úplnst a správnst předlžených dkumentů a infrmace stavu realizace/udržitelnsti prjektu, které dkumenty bsahují. Ilustrativní výčet věřvaných údajů pdle typu zprávy je uveden níže. V závislsti na nedstatcích, které jsu při věřvání zjištěny, může administrativní věření prbíhat různě: Pkud ŘO nezjistí při věřvání dkumentů žádný nedstatek, uvede t v záznamu administrativním věření. Pkud ŘO zjistí při věřvání dkumentů nedstatek, který pvažuje za dstranitelný, pšle prstřednictvím MS2014+ žadateli/příjemci výzvu k dstranění zjištěnéh nedstatku a stanví přiměřenu lhůtu pr dstranění. Ve výzvě je krmě ppisu zjištěnéh nedstatku a lhůty pr dstranění uvedena infrmace dpadu na způsbilst výdajů a ptřebná frma nápravy nedstatku. V případě, že žadatel/příjemce nedstatek v dané lhůtě nedstraní, ŘO nedstatek uvede v záznamu administrativním věření. Záznam administrativním věření je využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Pkud všem žadatel/příjemce vyjádří suhlas s neprplacením/krácením výdajů, které s nedstraněným nedstatkem suvisí, nemusí být navazující kntrla na místě prvedena. Pkud ŘO zjistí při věřvání dkumentů nedstatek, který pvažuje za nedstranitelný, nepsílá žadateli/příjemci výzvu a nedstatek uvede v záznamu administrativním věření. Záznam administrativním věření je využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Administrativní věření knčí vytvřením záznamu, který může být využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Pkud nejsu nedstatky zjištěné při administrativním věření dstraněny, dchází zpravidla v návaznsti na uknčení administrativníh věření k zahájení kntrly na místě, která může být zaměřena puze na prvěření nedstatků zjištěných při administrativním věření, neb může být zaměřena i na celkvý skutečný stav realizace prjektu, a t z prvzních i finančních hledisek včetně legality a správnsti jedntlivých uskutečněných činnstí a transakcí. Data zjištěná při administrativním věření zadává ŘO d MS Pkud žadatel/příjemce nesuhlasí s nedstatky zjištěnými při administrativním věření neb se závěry administrativníh věření becně, může svůj nesuhlas vyjádřit až pdáním námitek k navazující kntrle na místě. Strana 94 z 238

95 Administrativní věření infrmací pkrku v realizaci prjektu V rámci administrativníh věření infrmací pkrku v realizaci prjektu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti infrmace a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, infrmace bsahuje všechny údaje prjektu za příslušné mnitrvané bdbí, ppisvané aktivity jsu v suladu se schválenu žádstí pdpru prjektu a uzavřenu Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu plněny indikátry prjektu, jsu ddrženy ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, infrmace bsahuje sdělení případných prblémech při realizaci prjektu a navrhvaná patření, která byla neb budu přijata. Administrativní věření zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu V rámci administrativníh věření zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti zprávy a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, a t včetně dkladů suvisejících se zadávacími a výběrvými řízeními (viz kap a dále též kap. 19), zpráva bsahuje všechny infrmace prjektu za příslušné mnitrvané bdbí, ppisvané aktivity jsu v suladu se schválenu žádstí pdpru prjektu a uzavřenu Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu plněny indikátry prjektu, jsu ddržena ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, která jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, příjemce ddržel pstupy pr zadávání veřejných zakázek (viz kap. 19), zpráva bsahuje infrmace případných prblémech při realizaci prjektu a navrhvaná patření, která byla neb budu přijata, finanční prstředky uvedené v žádsti platbu byly vynalženy k danému účelu dle Smluvy financvání/pdmínek realizace, finanční prstředky uvedené v žádsti platbu byly vynalženy hspdárně a efektivně, výdaje vykázané v žádsti platbu jsu způsbilé dle daných pravidel. Administrativní věření zpráv udržitelnsti prjektu V rámci administrativníh věření zpráv udržitelnsti prjektu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti zprávy a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, zpráva bsahuje všechny infrmace prjektu za příslušné mnitrvané bdbí a navazuje na předchzí zprávu udržitelnsti prjektu, jsu plněny indikátry prjektu, které má příjemce dle Smluvy financvání/pdmínek realizace dsáhnut, jsu ddrženy ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, je majetek přízený v rámci prjektu stále ve vlastnictví příjemce a je ddržván mezení převdu vlastnických práv k majetku přízenému v rámci prjektu/perace, příjemce vhdnu frmu dlžil ddržení udržitelnsti. Strana 95 z 238

96 Mnitrvací návštěva Mnitrvací návštěva je jedním z mžných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Jedná se zjišťvání, zda je prvedení kntrly na místě nezbytné či nikli, a t při fyzické návštěvě zaměstnanců ŘO na místě realizace prjektu, v sídle žadatele/příjemce, ppř. partnera neb na jiném místě suvisejícím s prjektem. Ukáželi se, že nic nenasvědčuje nutnsti prvedení kntrly na místě, je tm puze přízen záznam a kntrla na místě se nezahajuje. V tmt smyslu představuje mnitrvací návštěva zjedndušení výknu kntrl tam, kde je t mžné a vhdné. Mnitrvací návštěva všem nesluží jak náhrada kntrly na místě! Žadatel/Příjemce v rámci mnitrvací návštěvy splupracuje s ŘO na bázi dbrvlnsti. Mnitrvací návštěva se pužívá jak před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace, tak i p uzavření Smluvy financvání/pdmínek realizace, tj. v dbě realizace a udržitelnsti prjektu. ŘO využívá mnitrvací návštěvy puze jak dplňkvý způsb věřvání prjektů, a t dle aktuálních ptřeb. O průběhu mnitrvací návštěvy a zjištěných skutečnstech, ppř. nedstatcích, přídí příslušný zaměstnanec ŘO záznam. Pkud nejsu případné nedstatky zjištěné při mnitrvací návštěvě dstraněny, dchází zpravidla v návaznsti na její uknčení k zahájení kntrly na místě, která může být zaměřena puze na prvěření nedstatků zjištěných při mnitrvací návštěvě, neb může být zaměřena i na celkvý stav realizace prjektu, a t z prvzních i finančních hledisek včetně legality a správnsti jedntlivých uskutečněných činnstí a transakcí. Záznam z mnitrvací návštěvy může v rámci navazující kntrly na místě služit jak pdklad pr kntrlní zjištění. Pkud žadatel/příjemce nesuhlasí s nedstatky zjištěnými při mnitrvací návštěvě neb se závěry mnitrvací návštěvy becně, může svůj nesuhlas vyjádřit až pdáním námitek k navazující kntrle na místě Kntrla na místě Kntrlu na místě vyknává ŘO v suladu s čl. 125 dst. 5 písm. b nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění; 8a zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, ve znění pzdějších předpisů a zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Kntrla na místě je způsb výknu kntrly, který se prvádí pdle pstupu stanvenéh kntrlním řádem. Pstup kntrly a suvisející práva a pvinnsti jsu uvedeny níže. Pjem kntrla na místě vychází z evrpské legislativy, pkud t všem ŘO pvažuje za vhdné a ddrží všechny náležitsti kntrly vyplývající z kntrlníh řádu, nemusí být kntrla prvedena přím v místě realizace prjektu neb v místě sídla žadatele/příjemce. Sučástí kntrly na místě napak bývá i věření dkumentů a dkladů suvisejících s prjektem a věření dat v infrmačních systémech (např. účetní systém příjemce). V prjektech, ve kterých figuruje partner s finančním pdílem na rzpčtu (tj. partner, jehž výdaje jsu hrazeny z pdpry pskytnuté na prjekt), je příjemce pvinen zavázat partnera, aby také n umžnil kntrlu. Kntrly na místě lze rzdělit v závislsti na fázi realizace prjektu na tři základní druhy: ex-ante předběžná kntrla, která prbíhá před uzavřením Smluvy financvání/pdmínek realizace, interim průběžná kntrla, která prbíhá v dbě realizace prjektu, resp. před finančním dknčením prjektu, ex-pst následná kntrla, která prbíhá v dbě udržitelnsti prjektu, resp. p sknčení realizace prjektu. Všechny tři druhy mhu prbíhat buď jak plánvané (kntrly, které ŘO plánuje v rámci Plánu kntrl) neb jak neplánvané kntrly (např. pkud ptřeba prvedení kntrly vyplyne za závěrů administrativníh věření, ppř. jiných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 kntrlníh řádu a dále též na základě pdání známení pdezření na prušení rzpčtvé kázně neb spáchání trestnéh činu). Strana 96 z 238

97 Průběh kntrly na místě Průběh výknu kntrly na místě u žadatele/příjemce vychází z předmětu resp. zaměření knkrétní kntrly. Předmět kntrly dle jejíh druhu je uveden níže (výčet bdů, týkající se předmětu, není taxativní, ale puze ilustrativní). Kntrlu prvádějí bvykle dva neb více zaměstnanců ŘO. Kntrly se v důvdněných případech a při ddržení ustanvení kntrlníh řádu mhu krmě zaměstnanců ŘO účastnit i další sby, tzv. přizvané sby ve smyslu 6 kntrlníh řádu. Pkud není důvd prvést nehlášenu kntrlu, je příjemce (či partner) připravvané kntrle vždy dpředu infrmván je mu dručen Oznámení zahájení kntrly na místě, a t bvykle minimálně 48 hdin před zahájením. Kntrla je zahájena buď předlžením pvěření ke kntrle na místě neb dručením známení zahájení kntrly splečně s pvěřením ke kntrle/seznamem kntrlujících. Pkud je kntrla zahájena bez přítmnsti příjemce (partnera), je zahájení infrmván ddatečně v suladu s ust. 5 dst. 3 kntrlníh řádu. Příjemci (partnervi) je dále dručen neb předán Pučení kntrlvané sby jejích právech a pvinnstech při kntrle a dále i Čestné prhlášení nepdjatsti kntrlujících sb. Kntrla bvykle prbíhá ve dvu blcích: kntrla věcné realizace prjektu, kntrla finanční realizace prjektu. Kntrla věcné realizace se zaměřuje na sledvání plánu realizace jedntlivých aktivit prjektu, zjišťvání stavu jejich plnění, dsahvání plánvaných výstupů a výsledků a sulad průběhu realizace prjektu se Smluvu financvání/pdmínkami realizace. Kntrla finanční realizace prjektu se zaměřuje na kntrlu efektivity využití přidělených prstředků a kntrlu čerpání těcht prstředků. Zejména se sleduje sulad čerpání přidělených prstředků s platným rzpčtem, vedení ddělenéh účetnictví přímých výdajů prjektu a příjmů prjektu, existence účetních dkladů, účelnst, hspdárnst a způsbilst vynalžených výdajů, příp. nákladů. Kntrla prbíhá v suladu s kntrlním řádem a ustanveními právech a pvinnstech kntrlvané sby, s nimiž byl příjemce (partner) jak kntrlvaná sba na začátku kntrly seznámen. Při kntrle na místě jsu zjištěné skutečnsti zaznamenávány d kntrlních listů. Kntrlní listy, vyplněné a pdepsané zaměstnanci ŘO, kteří kntrlu prvedli a kntrlní listy vyplnili, jsu dkladem prvedení šetření a pdkladem pr sepsání prtklu. Výsledným dkumentem průběhu kntrly na místě a zjištěných skutečnstech je prtkl kntrle. Při jeh zpracvání vychází zaměstnanci ŘO z kntrlníh listu a ze všech dalších relevantních dkumentů a zjištění. Prtkl kntrle vyhtví ŘO ve lhůtě 30 dnů, ve zvlášť slžitých případech 60 dnů d prvedení psledníh kntrlníh úknu (viz níže). Prtkl kntrle je pté příjemci (partnervi) dručen, přičemž pr dručvání prtklu platí pravidla daná záknem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů, a t včetně tzv. fikce dručení (jestliže si adresát ulžené písemnsti písemnst ve lhůtě 10 dnů de dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnst se pvažuje za dručenu psledním dnem tét lhůty). Pr nápravu nedstatků zjištěných během kntrly může být v prtklu stanvena lhůta. O přijetí a splnění patření k dstranění jedntlivých nedstatků je příjemce (neb partner) pvinen písemně infrmvat d 5 pracvních dnů d uplynutí lhůty, která byla pr dstranění nedstatků stanvena. ŘO je právněn prvěřit, zda skutečně dšl k dstranění nedstatků. Prti kntrlním zjištěním uvedeným v prtklu kntrle může příjemce (partner) pdat písemné a zdůvdněné námitky, a t ve lhůtě 15 dnů de dne dručení prtklu. O řádně pdaných námitkách rzhduje veducí kntrlní skupiny či ředitel Magistrátu hl. m. Prahy, a t ve lhůtě 30 dnů de dne jejich dručení (ve zvlášť slžitých případech se tat lhůta prdlužuje dalších 30 dnů). Kntrla je uknčena v kamžiku, kdy: marně uplyne lhůta pr pdání námitek, se příjemce (partner) vzdá práva na pdání námitek, Strana 97 z 238

98 je příjemci (partnervi) dručen vyřízení námitek prti prtklu, prti kterému již nejsu nvé námitky přípustné, jsu námitky předány k vyřízení správnímu rgánu pdle kntrlníh řádu. Kntrla na místě ex-ante V rámci ex-ante kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: skutečný stav připravensti žadatele dpvídá stavu deklarvanému v žádsti pdpru, je žadatel schpen splnit všechny závazné pdmínky stanvené příslušnu výzvu k pdání žádstí finanční pdpru, jsu ddrženy právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, plánvaný a připravvaný prjekt je v suladu s plánvaným rzpčtem, plánvaný a připravvaný prjekt je v suladu s uzavřenými smluvami, žadatel zavedl vhdné a přiměřené systémy pr dkladvání výdajů a aktivit týkajících se danéh prjektu. Kntrla na místě interim V rámci interim kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: prjekt, resp. uskutečněné či prbíhající aktivity prjektu jsu realizvány v suladu s relevantní legislativu EU a ČR a s pdmínkami stanvenými Smluvu financvání/pdmínkami realizace, uskutečněné či prbíhající aktivity prjektu jsu v suladu s aktivitami uvedenými v žádsti pdpru, vykázané finanční prstředky prjektu jsu v suladu se schváleným rzpčtem, výdaje jsu skutečně způsbilé a řádně vykazvané, je ddržen případný limit křížvéh financvání, vykázané finanční prstředky byly skutečně vynalženy a průkazně dlženy, a t v suladu se Smluvu financvání/pdmínkami realizace, zbží a služby byly ddány v suladu s předmětem smluvy a parametry, které byly hdnceny při výběru ddavatele, jsu naplňvány indikátry prjektu, je řádně vedena dkumentace suvisející s realizvaným prjektem, příjemce vede průkazně ddělené účetnictví (zejména náklady a výnsy a/neb příjmy a výdaje k danému prjektu, které jsu pr pskytvatele veřejné finanční pdpry rzhdující) neb pužívá účetní kód pr všechny transakce suvisející s prjektem neb vede ddělenu daňvu evidenci, daňvé dklady mají ptřebné náležitsti pdle zákna č. 235/2004, dani z přidané hdnty, ve znění účinném v dbě, kdy byl výdaj uskutečněn, příjemce ddržel pstupy pr zadávání veřejných zakázek (blíže k veřejným zakázkám viz kap. 19), byla a jsu ddržena pravidla publicity prjektu. Kntrla na místě ex-pst Strana 98 z 238

99 V rámci ex-pst kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: výsledek prjektu dpvídá bsahu Smluvy financvání/pdmínek realizace, byly naplněny a ppř. jsu naplňvány a sledvány indikátry prjektu v suladu se Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu ddrženy becné pdmínky pdpry stanvené Smluvu financvání/pdmínkami realizace, jsu řádně uchvávány dklady a dkumentace, které s prjektem suvisí, byla a jsu ddržena pravidla publicity prjektu Audity a kntrly prváděné jinými subjekty Kntrlní systém OP PPR je dvustupňvý. První stupeň zajišťuje ŘO (blíže viz kap. 13.1). U vybraných prjektů však může být prvedena rvněž kntrla druhéh stupně. Druhý stupeň kntrl zajišťují jiné subjekty, které k tmu pravňuje příslušná legislativa. Jedná se : auditní rgán knkrétně dbr Auditní rgán Ministerstva financí ČR, který vyknává funkci auditníh rgánu a prvádí kntrly v suladu s čl. 127 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění. Auditní rgán může některé úkly spjené s kntrlu vzrku prjektů delegvat na jiný subjekt, Nejvyšší kntrlní úřad prvádí kntrly v suladu se záknem č. 166/1993 Sb., Nejvyšším kntrlním úřadu, ve znění pzdějších předpisů, Evrpský účetní dvůr prvádí kntrly v suladu s čl. 287 Smluvy fungvání Evrpské unie, Evrpsku kmisi prvádí kntrly a audity v suladu s čl. 75 čl. 127 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění; Evrpský úřad pr bj prti pdvdům (OLAF) - zřízený rzhdnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratm prvádí správní vyšetřvání za účelem bje prti pdvdům, úplatkářství a jinému prtiprávnímu jednání hržujícímu finanční zájmy Evrpské unie a Evrpskéh splečenství pr atmvu energii na základě nařízení Evrpskéh parlamentu a rady (EU, EURATOM) č. 883/2013, platební a certifikační rgán knkrétně dbr Nárdní fnd Ministerstva financí ČR, který vyknává funkci platebníh a certifikačníh rgánu a prvádí kntrly na základě zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě, a v suladu s ustanveními zákna č. 255/2012 Sb., kntrle, za účelem ujištění, že ŘO, ZS/kntrlr/příp. příjemce a finanční útvary ddržují stanvené písemné pstupy pr svji činnst a dané řídicí a kntrlní systémy zajišťující řádné finanční řízení jsu v praxi funkční. Každý z výše uvedených kntrlních rgánů má vlastní pstupy, jak kntrly prvádí. I pr tyt kntrly však platí, že pkud není důvd prvést nehlášenu kntrlu, je příjemce (či partner) vždy dpředu připravvané kntrle infrmván Pvinnsti žadatele/příjemce a partnera prjektu Žadatel/příjemce a partner prjektu jsu pvinni umžnit v plném rzsahu pskytvateli, resp. jiným kntrlním rgánům, prvedení kntrly účetnictví a realizace prjektu, jak vyplývá ze zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě, ve znění pzdějších předpisů. Příjemce/partner prjektu je dále pvinen zajistit (úpravu tét pvinnsti ve smluvě s ddavatelem neb frmu ddatku ke smluvě), aby jeh ddavatelé pskytli kntrlním rgánům infrmace a dklady týkající se ddavatelských činnstí suvisejících s realizací prjektu (dle ust. 2 e) zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě. Pkud je u příjemce/partnera prváděna kntrla prjektu jiným subjektem, je příjemce/partner pvinen infrmvat tm ŘO. P uknčení kntrly je příjemce/partner pvinen pskytnut ŘO neprdleně kpii Strana 99 z 238

100 kntrlníh prtklu/kntrlní zprávy s uvedením všech zjištění (netýká se kntrl prváděných AO, u nichž AO dává zprávy ŘO na vědmí). Infrmace suvisející s kntrlu je příjemce pvinen zaznamenat d MS Dpručuje se, aby příjemce knzultval s ŘO případná zjištění z auditů a kntrl prváděných jinými subjekty, a t ještě před uplynutím lhůty pr pdání námitek. Z knzultace mhu vyplynut pdněty, které mhu být užitečné při zpracvávání případných námitek. 14. Důsledky nenaplnění závazků příjemce pdpry a pstupy pr stanvení dvdů za prušení rzpčtvé kázně Příjemce je pvinen ddržvat všechna ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace. Pkud je zjištěn, že příjemce pdpry neddržel pravidla, která jsu pr daný prjekt na základě Smluvy financvání/pdmínek realizace závazná, má takvé prušení zpravidla finanční dpad. Pdle fáze prjektu, ve které je nedstatek identifikván, jsu dlišné i prcesy prmítnutí finančníh dpadu d prjektu. Při vypřádání prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace záleží na tm, zda se v suvislsti s prušením Smluvy financvání/pdmínek realizace jedná výdaje dsud neschválené (tedy například vykazvané v právě předlžené ZR prjektu), neb již schválené a prplacené. Finanční dpad se může prjevvat tím, že určitý výdaj není schválen jak způsbilý (neb je ddatečně vyjmut ze způsbilých výdajů, pkud už dříve k jeh schválení v rámci žádsti platbu dšl) neb je aplikvána sankce za nedstatky, které nemají přímu vazbu na knkrétní výdaj (např. za pzdní pdání ZR prjektu) Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-pst V případě, že ŘO identifikuje u ex-pst financvanéh prjektu, že výdaj zařazený d žádsti platbu není způsbilý a nebyl dsud schválen jak způsbilý, vyřadí daný výdaj ze žádsti platbu (tzn. nedjde k prplacení výdaje). Vyřazením nezpůsbiléh výdaje z žádsti platbu je pchybení napraven Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-ante V případě, že ŘO u prjektu financvanéh v režimu ex-ante identifikuje, že výdaj, na který byla pužita tzv. zálhvá platba, není způsbilý, musí pstupvat pdle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, a zajistit navrácení dtčených prstředků d příjemce. ŘO může přistupit k vymžení pskytnutých prstředků následujícími způsby: a) zadržením/neprplacením dpvídající částky z některé z následujících zálhvých plateb; b) vyzváním příjemce, aby dtčenu částku dbrvlně převedl na účet pskytvatele; c) vymáháním prstředků prstřednictvím rzhdnutí prušení rzpčtvé kázně; příjemci je v tmt případě ulžen dvd 36 prstřednictvím rzhdnutí Platební výměr na dvd za prušení rzpčtvé kázně (mim pvinnsti dvdu může být příjemci v relevantních případech vyměřen i penále za každý den prdlení s úhradu dvdu). Pkud financvání prjektu zahrnuje nepřímé náklady, vyčíslují se pchybení způsbená využitím prstředků na nezpůsbilý výdaj částku dpvídající pdílu nepřímých nákladů platnu pr daný prjekt. U pchybení, která nejsu navázána na knkrétní výdaj, ale jedná se sankci např. za pzdní ddání ZR prjektu, k navyšvání sankce částku dpvídající pdílu nepřímých nákladů nedchází. 36 V suladu se zněním a pravidly zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů Strana 100 z 238

101 14.3. Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace s mžnstí náprav Pkud příjemce pruší ustanvení Smluvy financvání/pdmínek realizace a je mžná náprava, vyzve h ŘO k prvedení nápravy a stanví lhůtu k nápravě pdle charakteru prušení. Takvý případ může nastat např. během administrace průběžných ZR prjektu. Příjemce je vyzván k nápravě nedstatků ZR prjektu. Pkud nedstatky nenapraví, nejsu mu pžadvané výdaje uznány jak způsbilé Prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace bez mžnsti náprav Bez hledu na režim financvání prjektu (ex-ante či ex-pst) jakmile je identifikván, že výdaj, který byl v některé z dříve předlžených žádstí platbu schválen jak způsbilý, ve skutečnsti nesplňuje pravidla způsbilsti, musí: a) djít k vrácení dtčených prstředků, b) djít k evidenci pchybení jak nesrvnalsti Finanční pravy V případě, kdy je při kntrle ZR prjektu zjištěn nedstatek, který vlivňuje výši způsbilých výdajů prjektu a nelze jej ze strany příjemce napravit, jsu v přesně vymezených situacích aplikvány tzv. finanční pravy. Princip finanční pravy spčívá v tm, že určitu část dtčenéh výdaje hradí příjemce z vlastních zdrjů (mim rzpčet prjektu) a puze zůstatkvá část dtčenéh výdaje je zařazena d způsbilých výdajů prjektu. Při aplikaci finanční pravy zakruhluje ŘO tak, že částka mim způsbilé výdaje se zakruhluje na 2 desetinná místa nahru. Finanční pravy jsu aplikvány na dsud neschválené a neprplacené výdaje v rámci ŽP. Při aplikaci finanční pravy platí, že výdaj, který je identifikván jak nezpůsbilý (tedy v tmt případě prcentní pdíl celkvéh výdaje) je při celkvém vyúčtvání prjektu chápán zárveň jak výdaj, který byl již prkázán, a tedy nemůže být prkazván pakvaně. Nezpůsbilý výdaj značený jak finanční prava tedy snižuje celkvu pdpru pskytvanu z OP PPR. V rámci zachvání rvnéh přístupu musí být finanční dpad bdbný, jak by se jednal vyměření dvdu v případě prušení rzpčtvé kázně. Finanční pravy aplikvané za nedstatečné naplnění indikátrů při závěrečném vyúčtvání prjektu jsu aplikvány na celkvu částku pdpry dle Smluvy financvání/pdmínek realizace. Jestliže je finanční pravu snížená částka pdpry stále vyšší než skutečně vyčerpané prstředky pdpry (prkázané náklady), nemá finanční prava reálný finanční dpad Specifické případy Trestný čin Nejčastěji se jedná pdvd; v případě pdezření na spáchání trestnéh činu se pstupuje v suladu s ust. 22 dst. 6 zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, a v suladu s ust. 8 zákna č. 141/1961 Sb., trestníh řádu (znamvací pvinnst). Pchybení týkající se pravidel pr zadávání zakázek Rzlišují se řízení, která nespadají pd půsbnst ZVZ a řízení v půsbnsti tht zákna. V případě, že se jedná pdezření na prušení ZVZ, který spčívá v pdezření na spáchání správníh deliktu dle ust. 120 ZVZ, předá ŘO pdnět (písemný návrh stěžvatele dle ust. 113 ZVZ) k přezkumání úknů zadavatele k Úřadu pr chranu hspdářské sutěže. Za spáchání správníh deliktu Úřad pr chranu hspdářské sutěže ulží pkutu. Tt všem nemá dpad na způsbilst výdajů, pkuta za správní delikt neřeší vzniklé nezpůsbilé výdaje, ani způsbilé výdaje prjektu nesnižuje a nezapčítává se d částky dvdu za prušení rzpčtvé kázně. Strana 101 z 238

102 14.6. Identifikace pchybení a rle ŘO Pchybení/nedstatky můžu být identifikvány ŘO, ale sučasně také všemi dalšími rgány právněnými ke kntrle prjektu. Kntrlní zjištění jsu mezi těmit subjekty sdílena a navíc platí pvinnst, aby ŘO respektval a zajistil navrácení prstředků, které jsu dtčeny kntrlními zjištěními identifikvanými Evrpsku kmisí, Evrpským účetním dvrem a Ministerstvem financí (Auditním rgánem neb Platebním a certifikačním rgánem). U kntrlních zjištění identifikvaných Nejvyšším kntrlním úřadem je ŘO právněn djít k jinému závěru, ale puze v případě, že prvede svu vlastní kntrlu na místě, která dlišné závěry ptvrdí Prušení rzpčtvé kázně Definice prušení rzpčtvé kázně V suladu s ustanvením 22 dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn č. 250/2000 Sb. ) je prušením rzpčtvé kázně každé neprávněné pužití neb zadržení peněžních prstředků pskytnutých jak dtace z rzpčtu hl. m. Prahy. V suladu se záknem č. 250/2000 Sb., knkrétně dle ust. 22 dst. 6 je pvinen pskytvatel písemně vyzvat příjemce dtace k prvedení patření k nápravě, je-li pchybení napravitelné. V případech, kdy náprava pchybení není mžná 37, neb příjemce nezjedná nápravu ve stanveném termínu, pskytvatel příjemce vyzve k vrácení dtace neb její části ve stanvené lhůtě. Pkud příjemce neuhradí dtčené prstředky nesrvnalsti na základě výzvy, jedná se prušení rzpčtvé kázně pdle zákna č. 250/2000 Sb. V tmt případě hl. m. Praha ulží příjemci dvd Závažná a méně závažná pchybení Ve smyslu ust. 10a dst. 6 zákna č. 250/2000 Sb., jsu za méně závažná prušení pvažvána pchybení, která jsu vymezena v Přehledu dvdů za prušení rzpčtvé kázně, u nichž je stanvena sazba nižšíh dvdu dle ust. 10a dst. 5 písm. i) zákna č. 250/2000 Sb.). T znamená, že lze ulžit nižší dvd (nižší než 100 %), než dvd, který dpvídá výši neprávněně pužitých neb zadržených peněžních prstředků. U závažných pchybení nelze stanvit nižší dvd a sazba dvdu činí 100 % pskytnuté dtace Přehled dvdů za prušení rzpčtvé kázně V případě, že byl rzhdnut prušení rzpčtvé kázně dle zákna č. 250/2000 Sb. bude dvd a i případné penále za prušení rzpčtvé kázně vyměřen ve výši stanvené tímt záknem a v suladu se stanvením snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy, ve znění účinném ke dni rzhdnutí ulžení dvdu za prušení rzpčtvé kázně. Stanvení snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy bude sučástí Smluvy financvání/pdmínek realizace. Případná aktualizace stanvení snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy bude zveřejněna na internetvých stránkách Příjemce pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace stvrzuje, že byl seznámen s tímt stanvením snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy platným v dbě uzavření smluvy a suhlasí, že pskytvatel je právněn seznam snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy jednstranně na základě usnesení Rady hl. m. Prahy p celu dbu trvání tét smluvy dplňvat nvé typy pchybení s tím, že jejich platné znění bude vždy uveřejněn na výše uvedených internetvých stránkách a příjemce bude jejich změně infrmván písemnu frmu. 37 Náprava není mžná i v případech, kdy z důvdu chyby dšl ke schválení způsbilých výdajů prjektu (na základě předlžené a následně schválené ZR prjektu) v částce vyšší, než dpvídá skutečnsti. Strana 102 z 238

103 V případě prušení rzpčtvé kázně je příjemce pvinen dle ust. 22 dst. 4 zákna 250/2000 Sb. uhradit dvd/penále za prušení rzpčtvé kázně. V případě, že příjemce nedvede prstředky ve stanvené výši a termínu, hl. m. Praze přísluší další krky k vymáhání prstředků prstřednictvím exekučníh, případně inslvenčníh vymáhání phledávky Další prušení pdmínek Smluvy financvání/pdmínek realizace V případě, že ŘO rzhdne, že se jedná prušení pvinnstí stanvených tut smluvu, nicméně nejedná se prušení rzpčtvé kázně dle zákna č. 250/2000 Sb., je příjemce pvinen na základě výzvy pskytvatele vrátit prstředky dtčené tímt prušením pvinnstí, a t ve lhůtě a způsbem stanvenými výzvu. 15. Opravné prstředky, stížnsti a jiná hlášení Žádst přezkum Pkud žadatel pdá žádst pdpru a není spkjen s výsledkem dané fáze prcesu schvalvání žádstí, může vůči němu vznést připmínku a pžádat přezkum. Musí přitm však ddržet níže uvedené pdmínky. Žádst přezkum je elektrnické pdání, jímž žadatelé vyjadřují nespkjenst s výsledkem dané fáze hdncení a výběru prjektů. Pdat žádst přezkum prti výsledku dané fáze prcesu hdncení a výběru prjektů může každý žadatel, jehž žádst nesplní minimální pdmínky ve fázi kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí neb ve fázi věcnéh hdncení neb získá v rámci věcnéh hdncení dle názru žadatele nedpvídající pčet bdů, a t nejpzději d 15-ti kalendářních dní de dne dručení známení výsledku dané části prcesu prstřednictvím MS Pdání žádsti přezkum prbíhá v MS Žadatel zde vyplní jedntný frmulář žádsti přezkum, patření jej elektrnickým pdpisem a dešle jej prstřednictvím MS2014+ na ŘO. Žadatel musí přesně vyplnit, prč žádá přezkum, tj. s hdncením jakých knkrétních kritérií a tázek nesuhlasí, z jakých důvdů nesuhlasí, čím může svůj nesuhlas dlžit a jaký výsledek v rámci přezkumání čekává. D žádsti přezkum je nutné uvádět puze bjektivní nesulad mezi psuzením žádsti pdpru a bsahem žádsti jak takvé, a t vždy knkrétně. Na ddatečné infrmace, které nebyly uvedeny v žádsti pdpru, nebude brán zřetel. Infrmativní vzr jedntnéh frmuláře žádsti přezkum je uveden v přílze. Na žádsti přezkum, které nesplní pdmínky stanvené v tét kapitle (viz infrmační rámeček níže) nebude brán zřetel! Žádst přezkum musí splňvat tyt náležitsti: pdat ji může puze žadatel, jehž žádst nesplní minimální pdmínky ve fázi kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí neb ve fázi věcnéh hdncení neb získá v rámci věcnéh hdncení dle názru žadatele nedpvídající pčet bdů neb jehž žádst pdpru neschválí k pdpře Zastupitelstv hl. m. Prahy, přestže jinak úspěšně pršla všemi předchzím fázemi prcesu schvalvání, musí být pdána nejpzději d 15-ti kalendářních dní de dne dručení známení výsledku dané části prcesu prstřednictvím MS2014+, žadatel ji musí pdat tak, že v MS2014+ vyplní a dešle na ŘO jedntný frmulář žádsti přezkum, žadatel v ní musí přesně vyplnit: prč žádá přezkum, tj. s hdncením jakých knkrétních kritérií a tázek nesuhlasí, Strana 103 z 238

104 z jakých důvdů nesuhlasí, čím může svůj nesuhlas dlžit, jaký výsledek v rámci přezkumání čekává d žádsti přezkum je nutné uvádět puze bjektivní nesulad mezi psuzením žádsti pdpru a bsahem žádsti jak takvé, a t vždy knkrétně. Na ddatečné infrmace, které nebyly uvedeny v žádsti pdpru, nebude brán zřetel. Žádsti přezkum, které splní pdmínky stanvené v tét kapitle, prjednává přezkumná kmise zřízená ŘO. Přezkumná kmise p prjednání žádstí přezkum rzhduje tm, zda jim vyhví neb nevyhví. Přezkumná kmise rzhduje nadplviční většinu všech přítmných členů. Členy přezkumné kmise jsu zástupci ŘO a případně i externí dbrníci. Rzhdvat výsledku přezkumu v přezkumné kmisi nesmí sba, která prváděla hdncení prjektů, které jsu předmětem dané žádsti přezkum. Z jednání přezkumné kmise je přízen záznam, který bsahuje datum a čas začátku jednání, jmenný seznam účastníků, stručný ppis bsahu žádsti přezkum, včetně identifikace žádsti pdpru, sby vylučené z rzhdvání dané žádsti přezkum, rzhdnutí přezkumné kmise (infrmace tm, kd a jak hlasval), včetně zdůvdnění. Žádsti přezkum musí být vyřízeny v přiměřené lhůtě. O rzhdnutí přezkumné kmise, týkající se jeh žádsti přezkum, je žadatel vyrzuměn prstřednictvím MS Sučástí vyrzumění je infrmace způsbu a závěrech pršetření žádsti přezkum, rzhdnutí přezkumné kmise (zda byla žádst přezkum shledána důvdnu, částečně důvdnu či nedůvdnu) a zdůvdnění rzhdnutí. Pkud přezkumná kmise rzhdne právněnsti žádsti přezkum, pstupuje se pdle předmětu žádsti přezkum a knkrétníh výrku přezkumné kmise takt: Rzhdne-li přezkumná kmise, že má být praven půvdní hdncení (prvádí půvdní hdntitel/hdntitelé), neb zpracván zcela nvé hdncení (prvádí nvý hdntitel/hdntitelé), zajistí ŘO prvedení pravy půvdníh hdncení neb zpracvání nvéh hdncení. Pstupuje při tm bdbně jak při zajištění běžnéh hdncení žádsti pdpru. Výše uvedené se může v závislsti na rzhdnutí přezkumné kmise týkat jak celéh hdncení žádsti, tak i jen knkrétních jedntlivých kritérií hdncení. Výsledkem pravy půvdníh hdncení neb nvéh hdncení může být i takvé hdncení, které je pr žadatele ještě méně příznivé než půvdní (např. nižší výsledný pčet bdů, než žádst pdpru půvdně získala). V případě žádsti přezkum rzhdnutí ZHMP zajistí ŘO přípravu nvéh materiálu k prjednání pr vlené rgány hl. m. Prahy, v němž se daná žádst pětvně značí za vybranu k pdpře. Sučástí důvdvé zprávy materiálu je ppis th, prč je žádst vleným rgánům znvu předlžena ke schválení a jaké důvdy vedly přezkumnu kmisi k tmu, že žádsti přezkum vyhvěla. Schválení výběru žádsti je pté znvu prjednán v rgánech hl. m. Prahy. Výsledkem pravy půvdníh hdncení neb nvéh hdncení může být i takvé hdncení, které je pr žadatele ještě méně příznivé než půvdní (např. nižší výsledný pčet bdů, než žádst pdpru půvdně získala) Námitky prti prtklu kntrle Prti prtklu kntrle může žadatel/příjemce pdat námitky, blíže viz kap Strana 104 z 238

105 15.3. Odvlání prti platebnímu výměru Prti platebnímu výměru může příjemce pdat dvlání v suladu s ust. 109 a násl. zákna č. 280/2009, daňvý řád, ve znění pzdějších předpisů (dále daňvý řád ). ŘO při řešení dvlání pstupuje v suladu s ust. 113 daňvéh řádu Stížnsti Pkud chce žadatel/příjemce neb bčan pdat stížnst, která se týká činnsti hlavníh města Prahy a jeh rgánů v suvislsti s peračním prgram Praha pól růstu ČR, může tak učinit prstřednictvím běžných pstupů pr tyt případy, zavedených v rámci hl. m. Prahy. Pdání stížnsti na činnst rgánů hl. m. Prahy se prvádí způsbem ppsaným na webvých stránkách hl. m. Prahy, viz adresa níže. Zde jsu rvněž uvedeny další pdrbné infrmace včetně pravidel pr přijímání a vyřizvání petic a stížnstí pdaných rgánům hlavníh města Prahy. tml Ohlášení pdezření na střet zájmů, krupční jednání neb pdvd Pkud chce žadatel/příjemce neb bčan pdat hlášení pdezření na střet zájmů neb krupční jednání v suvislsti s peračním prgramem Praha pól růstu ČR, může tak učinit prstřednictvím běžných pstupů pr tyt případy, zavedených v rámci hl. m. Prahy: Může vyplnit dtazník s pdnětem k pršetření dmněléh krupčníh jednání a vhdit jej d sběrnéh Prtikrupčníh bxu, který je umístěn v přízemí budvy Magistrátu hl. m. Prahy v Jungmannvě ulici a na Mariánském náměstí. Frmulář dtazníku je vlně k dispzici přím u Prtikrupčníh bxu. Dtazník s pdnětem lze pdat annymně neb i s uvedením sbních údajů v případě, že chce znamvatel zaslat infrmaci výsledku pršetření. Může vyplnit dtazník s pdnětem k pršetření dmněléh krupčníh jednání elektrnicky prstřednictvím Prtikrupčníh prtálu hl. m. Prahy na adrese Dtazník s pdnětem lze pdat annymně neb i s uvedením sbních údajů v případě, že chce znamvatel zaslat infrmaci výsledku pršetření. Závěry z pršetření pdnětů jsu zveřejňvány na výše uvedených webvých stránkách Prtikrupčníh prtálu. Další pstup závisí na výsledku prvěření přijatých pdnětů. V případě, že je daný pdnět shledán právněným, může být pstupen Plicii ČR a rvněž Evrpskému úřadu pr bj prti pdvdům (OLAF). V případě pdezření na pdvd, která není mžné hlásit výše uvedenými způsby, zejména pr důvdné bavy, že by pdezření nebyl bjektivně vyšetřen, lze pdezření známit přím Evrpskému úřadu pr bj prti pdvdům (OLAF). Oznámení se prvádí způsby, které jsu uvedeny na webvých stránkách úřadu, na adrese: Pučení pravných prstředcích dle správníh řádu Pkud je žádst pdpru vyřazena z prcesu schvalvání, sdělí t ŘO žadateli v suladu s 10a, dst. 4 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů. Prti sdělení vyřazení žádsti nepřipuští zákn č. 500/2004 Sb., správní řád, žádný pravný prstředek a je jak úkn pdle správníh řádu vylučen z dzrvéh zásahu Ministerstva vnitra ( 128 dst. 7 zákna č. 128/2000 Sb., bcích). Sdělení vyřazení žádsti nicméně pdléhá sudnímu přezkumu a lze se prti němu (byť bsahvě mezeně) bránit správní žalbu. Strana 105 z 238

106 Část C 16. Pravidla pr publicitu prjektů Základní pravidla pr publicitu a prpagaci ESI fndů vychází z Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1303/2013, která jsu dále upřesněna v Metdickém pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů v prgramvém bdbí a v Manuálu Jedntnéh vizuálníh stylu ESI fndů v prgramvém bdbí (dále jen Manuál jedntnéh vizuálníh stylu ). Příjemce není právněn jakkliv bránit prpagaci zrealizvanéh prjektu, pkud tat prpagace nebude vyžadvat jeh sučinnst. Pkud prpagace prjektu bude vyžadvat sučinnst příjemce, je pvinen ji pskytnut v rzumné míře, a t tak, že nepnese žádné další finanční náklady na tut sučinnst. 1. Během prvádění prjektu je příjemce pvinen infrmvat veřejnst pdpře získané z fndů tím, že: a. zveřejní na své internetvé stránce, pkud takvá stránka existuje, stručný ppis prjektu, včetně jeh cílů a výsledků a zdůrazní, že je na daný prjekt pskytvána finanční pdpra d Unie. ŘO dpručuje uvést ppis prjektu na webvých stránkách již při začátku realizace prjektu a v případě změn infrmace aktualizvat; b. umístí p zahájení realizace prjektu alespň jeden plakát s infrmacemi prjektu (minimální velikst A3) 38, včetně finanční pdpry d Unie, na místě snadn viditelném pr veřejnst, jak jsu např. vstupní prstry budvy. Příjemce není pvinen na plakátu uvádět knkrétní výši pdpry za dstačující se pvažuje uvést větu Prjekt název je splufinancván Evrpsku unií. 39 Pkud příjemce realizuje více prjektů v jednm místě 40 z jednh prgramu, je mžné pr všechny tyt prjekty umístit puze jeden plakát min. veliksti A3. Plakát se umisťuje v případě prjektů: které jsu financvány z ESF; které jsu financvány z EFRR, jejichž celkvá výše pdpry nepřesáhla EUR; které jsu financvány z EFRR, jejichž celkvá výše pdpry přesáhla EUR a prjekt nespčíval v nákupu hmtnéh předmětu neb ve financvání infrastruktury či stavebních prací. c. V případě prjektů pdprvaných z ESF a ve vhdných případech 41 prjektů pdprvaných z EFRR příjemce zajistí, aby subjekty, které se na prjektu pdílí, byly tmt financvání infrmvány. Každý dkument týkající se prvádění prjektu, jenž je pužit pr infrmvání veřejnsti neb pr cílvé skupiny pdpřeném prjektu neb jeh části, včetně jakéhkliv ptvrzení účasti neb jinéh ptvrzení, musí bsahvat prhlášení tm, že prgram byl pdprván z danéh fndu / Evrpských strukturálních a investičních fndů. Tat pvinnst je zcela splněna tím, že příjemce bude pdpřeném prjektu refervat zbrazením znaku EU splu s dkazem na EU, dkazem na fnd/fndy, dkazem na prgram a zbrazením značky hl. m. Prahy. 38 Plakát může být nahrazen nsičem, kde budu infrmace zbrazeny písemně a trvale (např. deska, billbard, apd.) při ddržení minimální veliksti A3. 39 Míst slva název, zvýrazněnéh kurzívu, uvede příjemce název danéh prjektu. 40 V případech, kdy nelze umístit plakát v místě realizace prjektu (např. prjekty zaměřené na sciální práci v terénu, apd.) je mžné plakát umístit v sídle příjemce. 41 Vhdnými případy se rzumí šklení, knference, semináře a wrkshpy. Strana 106 z 238

107 d. Při prvádění prjektu pdprvanéh z EFRR příjemce vystaví na místě dbře viditelném pr veřejnst dčasný billbard (p dbu realizace prjektu) pr každý prjekt, který spčívá ve financvání infrastruktury neb stavebních prací a u něhž celkvá výše pdpry přesahuje EUR. Dčasný billbard musí mít rzměry, které uvádí Manuál jedntnéh vizuálníh stylu. e. V případě prjektů pdprvaných z ESF v rámci Iniciativy na pdpru zaměstnansti mladých lidí příjemce pdpry zajistí, aby subjekty, které se na prjektu pdílí, byly pdpře prstřednictvím ESF a zvláštních přídělů pr Iniciativu na pdpru zaměstnansti mladých lidí výslvně infrmvány. Jakýkli dklad týkající se prvádění prjektu, vydaný pr veřejnst neb pr účastníky, včetně ptvrzení účasti, neb jakékli jiné ptvrzení týkající se takvéh prjektu bsahuje prhlášení tm, že prjekt byl pdprván v rámci Iniciativy na pdpru zaměstnansti mladých lidí. V takvých případech bude takt pvinnst zajištěna tím, že příjemce bude pužívat znak EU, sučástí kteréh bude také dkaz na tut iniciativu. Vztahuje-li se infrmační neb kmunikační patření k jednmu neb něklika prjektům splufinancvaným z více než jednh fndu, neb aktivitám multifndvých prgramů, mezi něž se Operační prgram Praha pól růstu ČR řadí, lze dkaz nahradit dkazem na ESI fndy viz Manuál jedntnéh vizuální stylu, str Nejpzději d tří měsíců p dknčení prjektu vystaví příjemce stálu pamětní desku neb stálý billbard v místě snadn viditelném pr veřejnst pr každý prjekt, který splňuje bě tat kritéria: a) celkvá výše pdpry na prjekt přesahuje EUR, b) prjekt spčívá v nákupu hmtnéh předmětu neb ve financvání infrastruktury či stavebních prací. Na desce neb billbardu musí být uveden název a hlavní cíl prjektu. Deska neb billbard musí mít rzměry, které uvádí Manuál jedntnéh vizuálníh stylu. Prvedení desky, billbardu neb plakátu musí být v suladu s Manuálem jedntnéh vizuálníh stylu. Manuál jedntnéh vizuálníh stylu stanvuje pravidla pužívání grafických prvků a definuje jedntný vizuální styl pr prgramvé bdbí Jeh sučástí jsu minimální pžadavky na zpracvání pvinných nástrjů publicity. Manuál jedntnéh vizuálníh stylu je zveřejněn na webvých stránkách Specifikace grafiky Operačníh prgramu Praha - pól růstu ČR, která se liší d Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu, neb jej dplňuje, je bsažena v kapitle tht dkumentu Pvinné a nepvinné nástrje publicity Pvinné nástrje jsu: Dčasný billbard (p dbu realizace prjektu), Stálá pamětní deska/billbard, Plakát minimální veliksti A3. Všechny statní kmunikační nástrje a aktivity spadají mezi nepvinné nástrje / vlitelnu publicitu. Při využití všech pvinných i nepvinných nástrjů/vlitelné publicity musí být respektvána grafická pravidla pr jejich zpracvání (viz kap. 16.2) Pvinné prvky na pvinných a nepvinných nástrjích Příjemce na všech nástrjích publicity uvede tyt prvky pvinné publicity: Strana 107 z 238

108 Znak EU, Název Evrpská unie, Odkaz na ESI fndy, Odkaz na prgram, Značka hlavníh města Prahy. Obecná pravidla pr pužívání lg: a) Grafické nrmy pr znak Unie a vymezení standardních barev tvří Přílhu č. II Prváděcíh nařízení Kmise (EU) č. 821/2014, která je transpnvána d Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu včetně kmbinace znaku Unie a textvé části. b) Lga se vždy umisťují tak, aby byla zřetelně viditelná. Jejich umístění a velikst musí být úměrné rzměrům pužitéh materiálu neb dkumentu. c) Lga se vždy umísťují tak, aby řazením hrizntálně vedle sebe neb vertikálně pd sebe ddržvala následující pravidl pzici: znak EU je vždy na první pzici zleva v hrizntálním řazení a na nejvyšší pzici ve vertikálním řazení. Značka hl. m. Prahy, je umístěna na druhé pzici. d) Znak EU musí mít vždy nejméně stejnu velikst jak všechna statní pužitá lga. e) Při řazení něklika lg za sebu se musí vždy ddržvat chranné zóny jedntlivých lg. f) Lga musí být zbrazvaná na internetvých stránkách vždy v barevném prvedení a ve všech statních případech je pužit barevné prvedení kdykli je t mžné. Mnchrmaticku verzi lze pužít puze v důvdněných případech. Za důvdněný případ pužití mnchrmatickéh lga lze pvažvat případy, kdy jsu materiály tištěny na běžných kancelářských tiskárnách, a další případy, kdy materiál barvenu variantu neumžňuje, neb by pužití barevné verze lg byl nehspdárné, neeklgické či neestetické. g) Přízení černbílé kpie barevnéh riginálu se nepvažuje za neddržení pravidel publicity. h) U nepvinných nástrjů se pvinnst uvedení dkazu na fnd nevztahuje na malé prpagační předměty, kde zbrazení plné verze není technicky prveditelné. Minimální rzměry znaku EU definuje Manuál jedntnéh vizuálníh stylu. Knkrétní pvinnsti pr pužívání lg u jedntlivých typů nástrjů/případů: 1. Pvinné nástrje (plakát, dčasný billbard, stálá pamětní deska) U pvinných nástrjů se pužijí puze 2 lga: znak EU se slvním dkazem Evrpská unie, dkazem na ESI fndy a názvem Operačníh prgramu Praha - pól růstu ČR (vše bsažen již v grafickém zpracvání znaku EU); značka hl. m. Prahy. Nikde na nástrji není mžné pužít další lga. Příklad: Strana 108 z 238

109 2. Nepvinné nástrje V případě nepvinných nástrjů (vlitelné publicity) bude na nástrjích uveden pvinně znak EU se slvním dkazem Evrpská unie, dkazem na ESI fndy a název peračníh prgramu. Tyt prvky jsu již sučástí grafickéh řešení znaku EU. U nepvinných nástrjů lze v textech u znaku EU pužít i zkrácený název peračníh prgramu. Druhým pvinným lgem je značka hl. m. Prahy. Dále je mžné na nástrjích nepvinné publicity umístění i jiných lg. Je však nutné respektvat chrannu zónu pr umístění prvků pvinné publicity, jak ji definuje Manuál jedntnéh vizuálníh stylu, tzn., že není dvlen umisťvat další lga, vyjma lg financujících subjektů, d lglinku dvu pvinných lg (prvků pvinné publicity). Příjemce tedy umístí případné další lg mim tent lglink. Příklad je uveden v kap Pr zjedndušení práce při ddržvání pvinné publicity ze strany příjemců byl ve splupráci s Ministerstvem pr místní rzvj vytvřen tzv. Generátr nástrjů pvinné publicity, který je dstupný na adrese: Jedntný vizuální styl Definice písma Na předmětech neb dkumentech spjených s prgramvým bdbím je stanven pužívat bezpatkvý fnt Arial (ve všech řezech). Na pvinných nástrjích je mžné pužívat puze fnt Arial. V textech lga je mžné pužívat puze fnt Arial v řezu Regular Kdifikace barevnsti ZÁKLADNÍ BARVY Základní barvy v jedntlivých barevných prstrech PANTONE, CMYK, RGB, HEX nejsu navzájem přím převditelné, tzn. pr aplikaci v jedntlivých barevných prstrech je nutné zvlášť nastavit pžadvané hdnty. Nelze puze přenastavit barevný prstr. Z těcht důvdů je mžné zaznamenat výrazné rzdíly ve vizuálním výrazu dkumentu v závislsti na barevném prstru návrhu. Manuál jedntnéh vizuálníh stylu pnechává maximální vlnst ve výběru barevnéh prstru pr návrh, puze zakazuje kmbinace barev z různých barevných prstrů. Strana 109 z 238

110 Pužití lg ZNAK EU V rzšířené a vertikální verzi se ke znaku EU v jedné z barevných variant se přidává plcha s dplňkvým textem (v černé, bílé neb základní mdré barvě). Dplňkvý text může být v českém neb anglickém jazyce. Anglická jazykvá mutace je pužívána na všech dkumentech v cizím jazyce. Dplňkvý text vždy bsahuje název Evrpská unie, název fndu neb fndů a prgramu neb prgramů, ze kterých je aktivita hrazena. Název prgramu může být i ve zkrácené pdbě, kdy část Operační prgram je zkrácena na OP. Zkrácená varianta bsahuje puze text Evrpská unie a pužívá se tam, kde není z důvdu veliksti mžné umístit rzšířenu neb vertikální verzi znaku EU. Strana 110 z 238

111 ZNAČKA HL. M. PRAHY Značku Prahy je pvlen pužívat puze v předepsaných barevných, pzitivních a negativních variantách. Není dvlen jakkliv měnit barevnst neb značku defrmvat. Strana 111 z 238

112 VZDÁLENOST MEZI LOGY PŘI POUŽITÍ VÍCE LOG MINIMÁLNÍ VELIKOST LOGOLINKU V případě ptřeby pužití lglinku na plše, která má rzměr na výšku menší než 10 mm, je mžné pužít zkrácenu verzi znaku EU. Výška znaku EU přitm nesmí být menší než 4 mm. Strana 112 z 238

113 ŘAZENÍ VÍCE LOG Umisťvání více lg se řídí usnesením v Metdickém pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů v prgramvém bdbí Minimální vzdálenst mezi lgy musí být vždy shdná neb větší než je největší z chranných zón umisťvaných lg. Znak EU musí mít nejméně stejnu velikst, měřen na výšku neb šířku, jak největší z dalších pužitých lg. Prstr, který je zde značen písmenem b služí k umístění dalších případných lg. Vzdálensti mezi dalšími případnými lgy musí být jedntné. Manuál dpručuje pužívat lga v hrizntální pdbě a zarvnané na celu šíři frmátu. Řazení hrizntální: Řazení vertikální: Strana 113 z 238

114 Prvky pvinné publicity Prvky pvinné publicity jsu již graficky zpracvány v Generátru nástrjů pvinné publicity, který je k dispzici na adrese: PAMĚTNÍ DESKA Stálá pamětní deska (stálý billbard) se umístí nejpzději d tří měsíců p dknčení prjektu. Stálá pamětní deska musí být vyrbena z dlnéh a trvaléh materiálu. Její minimální velikst je 300 x 400 mm. Stálá pamětní deska bude bsahvat následující infrmace: název prjektu/perace, hlavní cíl prjektu/perace, text "je splufinancván Evrpsku unií", znak EU nesucí infrmaci fndu a peračním prgramu (manuál vyhrazuje pr znak EU 25 % z plchy billbardu), Strana 114 z 238

115 značku Prahy. DOČASNÝ BILLBOARD Dčasný billbard bude bsahvat následující infrmace: název prjektu/perace, hlavní cíl prjektu/perace, text "je splufinancván Evrpsku unií", znak EU nesucí infrmaci fndu a peračním prgramu (manuál vyhrazuje pr znak EU 25 % z plchy billbardu), značku Prahy. U dčasnéh billbardu jsu definvány dvě varianty veliksti: min x 2200 mm (u prjektů d 1 mil. EUR). Dpručená velikst: eurfrmát 5100 x 2400 mm (u prjektů nad 1 mil. EUR pvinně). PLAKÁT A3 Plakát bude bsahvat následující infrmace: název prjektu/perace, hlavní cíl prjektu/perace, text "je splufinancván Evrpsku unií", znak EU nesucí infrmaci fndu a peračním prgramu, značku Prahy. Manuál vyhrazuje pr znak EU 25 % z plchy plakátu. V případě uvedení více názvů perací na jednm plakátu je mžn plchu úměrně snížit při zachvání čitelnsti. Minimální velikst plakátu je A3, tj. 297 x 420 mm. Na plakát lze umístit více prjektů/perací v jednm místě realizace. V případě ptřeby umístění více perací na jeden plakát jsu jedntlivé perace řazeny vertikálně. Přadí perací není stanven, dpručuje se řadit pdle abecedníh přádku. Text nesmí být menší než 8 bdů. V PŘÍPADĚ VÍCE OPERACÍ V případě ptřeby umístění více perací na jeden plakát jsu jedntlivé perace řazeny vertikálně. Přadí perací není stanven, dpručuje se řadit pdle abecedníh přádku. Text nesmí být menší než 8 bdů Sankce Nastavení sankčníh mechanismu za neddržení pravidel publicity je definván v Metdickém pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů v prgramvém bdbí U všech pchybení v blasti publicity platí následující pravidla: Strana 115 z 238

116 1. Jakékli pchybení pdléhající finanční krekci musí být viditelné / rzpznatelné puhým kem (případné nedstatky, které nejsu puhým kem rzpznatelné, nejsu sankcinvány); 2. K nápravě je vždy stanvena přiměřená lhůta; 3. Maximální výše všech sankcí týkajících se pchybení v blasti publicity na jednu peraci/prjekt je Kč, aby nedcházel k neúměrně vyským sankcím za pchybení, která nemají přímý vliv na cíle prjektu; Vyměření sankcí je vyměřen prcentem, nebť tent způsb ze všech mžných nejlépe zaručuje rvný přístup ke všem příjemcům. Prcent je vyměřen z celkvé částky pdpry, která je na realizaci prjektu přidělena v rámci právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry, a sice v její aktuální výši v dbě udělení sankce; 5. Veškerá dkumentace (výzvy k nápravě, sdělení pchybení apd.) bude kmunikvána prstřednictvím MS Pchybení jsu rzdělena d dvu typů: pchybení v případě pvinných a pchybení v případě nepvinných nástrjů. Pstup v bu těcht případech je ppsán níže Pravidla pr uplatňvání sankcí u pvinných nástrjů Při zjištění, že příjemce prušil knkrétní pravidl v blasti publicity na některém z pvinných nástrjů, bude příjemce písemně vyzván k nápravě ve lhůtě stanvené kntrlním subjektem (lhůta musí být přizpůsbena dbě nezbytně nutné na zajištění nápravy). Pté bude uplatněn následující pstup: 1. Příjemce nápravu ve stanvené lhůtě učiní není mu ulžena žádná sankce. 2. Příjemce nápravu ve stanvené lhůtě neučiní neb ji učiní chybně bude přistupen k sankci za pchybení dle tabulky Sankce u pvinných nástrjů a pté bude znvu vyzván k nápravě. K tét nápravě kntrlní subjekt stanví přiměřenu lhůtu. 3. Pkud příjemce ani pté nápravu neučiní, bude mu ulžena sankce za nerespektvání výzvy pskytvatele ve stejné výši, v jaké byla ulžena při zjištění pchybení dle tabulky Sankce u pvinných nástrjů. Nezajištění nápravy ve stanveném termínu představuje prušení pdmínek pskytnutí pdpry a jak takvé je sankcinván. Platí přitm, že každá výzva k nápravě, která není splněna, představuje jedn prušení pdmínek dtace a příjemce tak může být za dané prušení sankcinván i pakvaně, dkud není náprava zjednána. V případě pvinných nástrjů musí být pchybení dstraněn vždy. Schéma pstupu je ppsán v přílze č. 1 Metdickéh pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů Tabulka - Sankce u pvinných nástrjů Nástrj publicity Pchybení Výše sankce Nástrj chybí zcela 1,2 % 42 Na zastrpvání výše sankce je stanvena zkušební lhůta 1 rk d schválení Metdickéh pkynu (MP) pr publicitu a kmunikaci ESI fndů verze č. 3. Může být upravena v rámci revize tht MP. Strana 116 z 238

117 Pvinné nástrje Na nástrji chybí neb je chybně: - Znak EU včetně všech pvinných dkazů / textů - Název, hlavní cíl. perace a infrmace finanční pdpře d EU - Předepsaný rzměr nástrje 0,8 % Je uveden nadbytečné lg 0,1 % Pravidla pr uplatňvání sankcí u nepvinných nástrjů / vlitelné publicity Při zjištění, že příjemce prušil knkrétní pravidl v blasti publicity na některém z nepvinných nástrjů, bude příjemce písemně vyzván k nápravě ve lhůtě stanvené kntrlním subjektem (lhůta musí být přizpůsbena dbě nezbytně nutné na zajištění nápravy). Pté bude uplatněn následující pstup: 1. Pkud náprava mžná je a příjemce nápravu ve stanvené lhůtě učiní, není mu ulžena žádná sankce. 2. Pkud náprava mžná není (např. není mžná z technických důvdů, neměla by smysl, případně by byla eknmicky nevýhdná 43 ), bude příjemci udělena výtka č. 1 v kategrii A neb B dle tabulky Sankce u nepvinných nástrjů/vlitelné publicity níže a sankce se neuděluje. Pkud se stejný nedstatek na nějakém jiném nástrji / nsiči pakuje při další kntrle, je příjemci udělena výtka č. 2 v kategrii A neb B dle tabulky Sankce u nepvinných nástrjů/vlitelné publicity níže a sankce se neuděluje. Sankce je udělena v případě, že příjemce při třetí kntrle dstane výtku č. 3, za třetí pchybení ve stejné kategrii (A neb B) na jakémkli nepvinném nástrji. 44 Stejná sankce je udělena v případech, kdy se vyskytne čtvrté a další pchybení ve stejné kategrii (A neb B). 3. Pkud náprava mžná je a příjemce nápravu ve stanvené lhůtě neučiní, bude ulžena sankce ve výši dle tabulky Sankce u nepvinných nástrjů/vlitelné publicity. Tabulka - Sankce u nepvinných nástrjů / vlitelné publicity Nástrj publicity Kategrie Pchybení Úrveň pchybení Výše sankce A Znak EU včetně všech pvinných dkazů / textů chybí zcela 0,6 % Nepvinné nástrje / vlitelná publicita B - Znak EU včetně všech pvinných dkazů / textů - je uveden chybně 0,4 % - infrmace na internetvé stránce, pkud takvá existuje 45 - chybí zcela / je uveden chybně 43 Všechny důvdy, pr které náprava není mžná, musí být příjemcem řádně písemně zdůvdněny ve stanvené lhůtě. Obecně platí, že prava je eknmicky nevýhdná, pakliže náklady za dstranění pchybení převyšují výši sankce. Ostatní případy jsu na psuzení kntrlníh subjektu. 44 Jednu výtku lze udělit za více nepvinných nástrjů dhrmady. Nástrjům, které již byly jednu zapčítány, nelze následně udělit žádnu další výtku. 45 Nařízení EP a Rady (EU) č. 1303/2013, Přílha XII, 2.2 Pvinnsti příjemců, dst. 3. Strana 117 z 238

118 17. Způsbilst výdajů Základní principy Příspěvek z OP PPR je mžné pskytnut puze na způsbilý výdaj, který je v suladu s právními předpisy ČR a EU, je v suladu s pravidly prgramu a pdmínkami pdpry, je přiměřený (dpvídá cenám v místě a čase bvyklým) a je vynalžen v suladu s principy hspdárnsti, účelnsti a efektivnsti, vznikl a byl uhrazen příjemcem pdpry v bdbí d 1. ledna 2014 d 31. prsince , splňuje pdmínky územní (místní) způsbilsti, je identifikvatelný, prkazatelný a dlžitelný. Uvedené pdmínky musejí být naplněny zásadně kumulativně, tedy všechny zárveň. Výdaj, který je identifikván jak nezpůsbilý, snižuje výši pskytnuté pdpry z OP PPR (nezpůsbilý výdaj není mžné nahradit jiným způsbilým výdajem). Stanvení pravidel způsbilsti pr OP PPR neb pravidel způsbilsti pr knkrétní výzvu je v kmpetenci ŘO, stejně jak rzhdnutí způsbilsti knkrétníh výdaje. 47 Výdaje lze rzlišit na výdaje, u kterých se v prjektech uplatňuje úplné vykazvání výdajů a výdaje v režimu zjedndušenéh vykazvání (bude upraven až s relevantní výzvu). Metda úplnéh vykazvání výdajů je zalžena na tm, že ke stanvení výše způsbilých výdajů prjektu dchází na základě vykázání skutečně vzniklých a uhrazených výdajů prstřednictvím jejich dlžení účetním, daňvým či jiným dkladem. Tabulka: Přehled hledisek způsbilsti výdaje Hledisk způsbilsti výdaje: Věcná způsbilst výdaje Přiměřenst výdaje Časvá způsbilst výdaje Místní způsbilst výdaje Vykázání výdaje Pdmínky způsbilsti výdaje: Sulad s právními předpisy, pravidly prgramu a pdmínkami pdpry. Jeh výše je výsledkem ptimálníh vztahu mezi její hspdárnstí, účelnstí a efektivnstí. Vznik a úhrada příjemcem d d Tat data mhu být upravena v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí pdpru. Vazba na území hl. m. Prahy. Identifikvatelný, prkazatelný a dlžitelný výdaj Věcná způsbilst výdaje Hledisk věcné způsbilsti výdaje vyžaduje naplnění dvu kumulativních pdmínek. Ty spčívají v tm, že výdaj 46 ŘO je právněn upravit data pr způsbilst výdajů v textu příslušné výzvy k předkládání prjektů, datum zahájení i datum uknčení realizace prjektu jsu specifikvána v právním aktu pskytnutí pdpry. 47 Rzhdnutí ŘO uznání knkrétníh výdaje za způsbilý však může být změněn v návaznsti na zjištění kntrlních rgánů (zejm. Auditníh rgánu, Finančníh úřadu, Evrpské kmise neb Evrpskéh účetníh dvra). Strana 118 z 238

119 1. je realizván v suladu s právními předpisy a zárveň 2. naplňuje pravidla OP PPR a pdmínky pdpry Sulad s právními předpisy Veškeré výdaje, které mhu být pdpřeny příspěvkem z OP PPR, musejí být realizvány v suladu s právními předpisy, resp. platným a účinným právním řádem. D něj řadíme jak právní předpisy Evrpské unie (zejm. nařízení), tak právní předpisy České republiky (zejm. zákny a vyhlášky), ale i mezinárdní smluvy, které jsu sučástí právníh řádu ČR. V tét suvislsti je zaptřebí upzrnit na právní předpisy, které bývají v suvislsti s realizací výdaje nejčastěji prušeny. Těmi jsu zejména: zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů (rzpčtvá pravidla), ve znění pzdějších předpisů, resp. zákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů neb zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů Ddržení pravidel prgramu a pravidel pdpry Za způsbilý může být ve vztahu k předmětné pdmínce uznán puze takvý výdaj, který splňuje pravidla OP PPR a zárveň pdmínky dané právním aktem pskytnutí pdpry uzavřeným mezi ŘO a příjemcem Dlžitelnst věcné způsbilsti V případě, že v prjektu bude realizván nákup zařízení a vybavení (včetně nábytku), které bude využívat realizační tým prjektu, jsu tyt náklady způsbilé puze d výše, která dpvídá celkvé výši úvazku na relevantní pracvní pzici zapjené d realizace prjektu. Pkud se na pracvní pzici pdílí více pracvníků, jejich úvazky se sčítají. Rzhdující je předpkládaný úvazek pracvníka/pracvníků d kamžiku zakupení zařízení a vybavení d knce dby realizace prjektu. Obdbným pměrným způsbem se psuzuje hspdárnst výdaje na zařízení a vybavení, pkud není využíván p celu dbu realizace prjektu 49. Rzhdujícím faktrem pr psuzení způsbilé části výdaje je dba využití zařízení a vybavení v rámci realizace prjektu. Zvýšený důraz na tent přístup k psuzení hspdárnsti je kladen zejména při realizaci nákupů v závěru realizace prjektu. Vždy je nutné vzít v úvahu, zda je hspdárné přizvat zbží či služby v dané fázi realizace prjektu a zda neměly být přízeny již při zahájení realizace. Skutečnst, že výdaj v pkrčilé fázi prjektu byl plánván již v žádsti pdpru, není autmatickým předpkladem pr schválení takvéh výdaje v plné výši, pkud jeh přízení dpruje hledisku hspdárnsti. Příjemce musí být vždy schpen dlžit naplnění znaků věcné způsbilsti dstatečnu auditní stpu. Zejména musí být kdykliv schpen dlžit, že uskutečněný výdaj je hspdárný a efektivní, např. předlžením prvedenéh průzkumu trhu dklady prkazujícími cenu v čase a místě bvyklu Přiměřenst výdaje Přiměřenstí výdaje se rzumí dsažení ptimálníh vztahu mezi jeh hspdárnstí, účelnstí a efektivnstí. Hspdárnstí je takvé pužití veřejných prstředků k zajištění stanvených úklů s c nejnižším vynalžením těcht prstředků, a t při ddržení dpvídající kvality plněných úklů. Efektivnstí takvé pužití veřejných prstředků, kterým se dsáhne nejvýše mžnéh rzsahu, kvality a přínsu plněných úklů ve srvnání s bjemem prstředků vynalžených na jejich plnění. Účelnstí 48 ŘO je právněn stanvit maximální finanční limity způsbilsti v textu výzvy. 49 S výjimku situací, kdy je zařízení a vybavení využíván p pdstatnu část prjektu. Strana 119 z 238

120 takvé pužití veřejných prstředků, které zajistí ptimální míru dsažení cílů při plnění stanvených úklů Časvá způsbilst výdaje Za způsbilé lze pvažvat výdaje vzniklé v průběhu realizace prjektu, přičemž bdbí realizace prjektu (datum zahájení i datum uknčení realizace prjektu) je přesně definván ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Realizaci prjektu je mžné zahájit i před samtným předlžením žádsti pdpru či jejím schválením. Časvá způsbilst výdajů je upravena v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí pdpru. V případě prjektů financvaných z EFRR platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před předlžením žádsti pdpru, a t bez hledu na t, zda příjemce prvedl všechny suvisející platby či nikliv. 50 Tt pravidl se týká rvněž prjektů realizvaných prstřednictvím finančních nástrjů. 51 V případě prjektů financvaných z ESF platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před pdpisem Smluvy financvání/pdmínek realizace. Za způsbilé lze pvažvat také výdaje, které realizaci prjektu předcházejí a jsu pr realizaci prjektu nezbytné (např. u EFRR prjektů výdaje spjené s přípravu prjektvé dkumentace apd.). V případě, že prjekt zakládá veřejnu pdpru a bude aplikván nařízení Kmise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články Smluvy fungvání EU prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné se splečným trhem (becné nařízení blkvých výjimkách), jsu výdaje způsbilé d data pdání žádsti pdpru. Výjimkami (tj. jsu způsbilým výdajem i před realizací prjektu, v případě pvinnéh účetníh auditu prjektu i p realizaci prjektu) z uvedenéh pravidla jsu výdaje na zpracvání žádsti (kmpletní administrace spjená s pskytnutím pdpry zpracvání studie prveditelnsti, CBA, žádsti pdpru, znalecké psudky vč. pvinnéh ratingu apd.), energetický audit a účetní audit (u prjektů s celkvými náklady vč. DPH nad 90 mil. Kč, audit musí být prveden před pdáním závěrečné zprávy realizaci prjektu). Z hlediska způsbilsti výdaje je vždy nutné rzlišit prkázání kamžiku vzniku výdaje (zásadní pr psuzení časvé způsbilsti výdaje) d prkázání skutečnéh zaplacení výdaje příjemcem. Za vznik výdaje se pvažuje kamžik reálnéh vynalžení zdrje příjemcem, s nímž je spjen nárk na dpvídající plnění (mzda, platba ddavateli apd.). Z hlediska časvé způsbilsti je třeba vždy psudit, zda se náklad vztahuje k bdbí realizace prjektu, či zda kamžikem vzniku spadá již d bdbí udržitelnsti výstupů. 52 Výdaje vzniklé v bdbí p uknčení realizace prjektu, nejsu způsbilé pr příspěvek z OP PPR. Tt však neplatí pr případ, kdy takt vzniklé výdaje jsu vázány na náklad, který vznikl v bdbí realizace prjektu (typicky výdaje na platy zaměstnanců vyknávajících činnst v prjektu vyplacené p uknčení realizace prjektu). Výjimku z tht pravidla tvří dále výdaje za následný závěrečný audit prjektu prvedený z pdnětu nsitele prjektu na žádst pskytvatele pdpry. Datum vzniku nepřímých nákladů je navázán na datum vzniku přímých nákladů. U nepřímých nákladů se má za t, že tyt náklady vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých způsbilých nákladech prjektu stanvenéh v právním aktu pskytnutí pdpry (blíže viz kap Pravidla způsbilsti výdajů OP PPR v režimu vykazvání nepřímých nákladů). 50 Viz čl. 65 dst. 6 becnéh nařízení. 51 S výjimku případů definvaných v čl. 42 becnéh nařízení. 52 Skutečný vznik a úhrada nemusí být vždy dkládány účetními, resp. daňvými dklady v případě užití zjedndušených metd vykazvání dchází k věření tét skutečnsti na základě pdmínek daných v právním aktu a pskytnutí pdpry. Strana 120 z 238

121 V případě účetních/daňvých dkladů vystavených sbu, která není plátcem DPH, je kamžikem vzniku datum uskutečnění účetníh případu, které je jednu z náležitstí účetníh dkladu. Ve většině případů je kamžik uskutečnění účetníh případu ttžný s kamžikem vyhtvení účetníh dkladu. U daňvých dkladů vystavených plátcem DPH je kamžikem vzniku datum uskutečnění zdanitelnéh plnění (dále jen DUZP ). I zde platí, že DUZP je nezbytnu náležitstí daňvéh dkladu dle zákna č. 235/2004 Sb., DPH v platném znění. Pr zálhvé faktury platí kumulativně následující mezení: a) Úhrada zálhvé faktury nesmí být uskutečněna v bdbí před pčátečním datem způsbilsti výdajů prjektu (dle harmngramu prjektu uvedeném v žádsti a pravidla pr způsbilst výdajů stanvenéh v příslušné výzvě k předkládání prjektů). Tímt se zálhvá platba neliší d statních plateb uskutečněných v rámci danéh prjektu. b) Zálhvu fakturu vystavenu před datem způsbilsti prjektu lze akceptvat za pdmínek, že nedšl k úhradě zálhvé faktury ani k plnění před pčátečním datem způsbilsti danéh prjektu. Pkud by dšl k úhradě zálhvé faktury (tj. k uskutečnění zálhvé platby) před pčátečním datem způsbilsti, je tat úhrada pvažvána za nezpůsbilý výdaj. c) Předmět plnění musí být ddán v časvém rámci způsbilsti pr daný prjekt. Splnění časvé způsbilsti bude vždy předmětem kntrly Místní způsbilst výdaje Z hlediska umístění prjektů platí becná zásada, že výdaj prjektu je způsbilý, pkud je prjekt realizván na území, na které se vztahuje OP PPR, tj. území hlavníh města Prahy 53. Z hlediska struktury a typu cílvé skupiny lze za způsbilé výdaje pkládat puze výdaje, které byly vynalženy na pdpru sb, jež splňují pdmínky tzv. územní způsbilsti. Územní způsbilstí cílvé skupiny se rzumí, že sby musí splňvat předepsanu vazbu na hl. m. Prahu (vždy tu, která je pr danu skupinu relevantní): zaměstnanci vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; zájemci pdnikání mají trvalé bydliště v hl. m. Praze; zaměstnavatelé mají sídl na území hl. m. Prahy, příp. pbčka má sídl na území hl. m. Prahy; sebezaměstnaní vyknávají eknmicku činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; znevýhdněné sby mají trvalé bydliště v hl. m. Praze aneb se více než plvinu rku zdržují na území hl. m. Prahy; byvatelé místních kmunit mají trvalé bydliště v hl. m. Praze aneb se více než plvinu rku zdržují na území hl. m. Prahy; pracvníci rganizací sciálních služeb vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; děti, žáci mají trvalé bydliště v Praze, neb se účastní prezenčníh či kmbinvanéh (příp. distančníh studia), které se převážně uskutečňuje ve vzdělávacích zařízeních na území hl. m. Prahy; studenti účastní se prezenčníh či kmbinvanéh (příp. distančníh studia), které se převážně uskutečňuje ve vzdělávacích zařízeních na území hl. m. Prahy; pedaggičtí pracvníci vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; sby, které předčasně pustily vzdělávací systém mají trvalé bydliště v hl. m. Praze. 53 V důvdněných případech je u neinvestičních prjektů fyzická realizace části prjektu mžná i mim území hl. m. Prahy Strana 121 z 238

122 Splnění pdmínek územní způsbilsti pr cílvu skupinu je univerzální pravidl platné pr všechny prjekty. Další pžadavky na specifikaci cílvé skupiny se dvíjejí d bsahu Smluvy financvání/pdmínek realizace pdepsanými příjemcem a hl. m. Prahu Dkladvá způsbilst výdaje Způsbilé výdaje musí být: identifikvatelné a prkazatelné a musí být definitivní, tzn. zachyceny dpvídajícím způsbem a v suladu s pžadavky legislativy v účetnictví neb daňvé evidenci příjemce a příp. jeh prjektvých partnerů; dlžitelné příslušnými účetními dklady a jejich úhrada musí být dlžitelná příslušnými dklady úhradě (výjimku jsu věcné příspěvky, dpisy a nepřímé náklady) Vykázání výdaje Příjemce pdpry je pvinen řádně dlžit způsbilé výdaje nárkvané pr daný prjekt příslušným účetním dkladem, ppřípadě další pdpůrnu dkumentací vyžadvanu v rámci OP PPR dle těcht Pravidel pr žadatele a příjemce. Výdaje, byť z věcnéh hlediska způsbilé, které nejsu řádně dlžené, jsu vždy pvažvány za výdaje nezpůsbilé. Výjimku tvří výdaje, které spadají pd režim daný mžnstmi zjedndušenéh vykazvání výdajů, kde není zaptřebí výdaje dkládat účetními dklady. U způsbilých výdajů vykazvaných zjedndušenu frmu se dkládají pdklady, které jsu nezbytné pr věření, že činnsti neb výstupy, které jsu uvedeny ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace, byly řádně uskutečněny. Pužití zjedndušenéh vykazvání výdajů musí být ptvrzen ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Způsb vykazvání bude upřesněn s knkrétní výzvu k předkládání žádstí pdpru. Prstřednictvím účetních, daňvých či jiných dkladů prkazuje příjemce vždy časvu způsbilst pr vznik výdaje, přímu vazbu vynalženéh výdaje na prjekt a jeh nezbytnst pr realizaci prjektu (dále viz kapitla 12 Finanční řízení prjektu). Příjemci jsu pvinni vést účetnictví neb daňvu evidenci v suladu s předpisy ČR. Příjemci, kteří vedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, vedu účetnictví v případě skutečně vzniklých výdajů vykazvaných způsbem dle kap Úplné vykazvání výdajů způsbem, který zajistí jednznačné přiřazení všech účetních plžek ke knkrétnímu prjektu. 55 Příjemci, kteří nevedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, jsu pvinni v případě skutečně vzniklých výdajů vykazvaných způsbem dle kap Úplné vykazvání výdajů vést, daňvu evidenci pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, rzšířenu níže uvedené pžadavky, které budu uvedeny ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace: tit příjemci pvedu ddělenu evidenci neb dpvídající kód k příjmům a výdajům suvisejícím s prjektem; příslušný dklad musí splňvat předepsané náležitsti účetníh dkladu ve smyslu 11 zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví (s výjimku bdu f) pr subjekty, které nevedu účetnictví, ale daňvu evidenci); předmětné dklady musí být správné, úplné, průkazné, srzumitelné a průběžně chrnlgicky vedené způsbem zaručujícím jejich trvalst; při kntrle příjemce pskytne na vyžádání kntrlnímu rgánu daňvu evidenci v plném rzsahu. 54 Výdaje uskutečněné na základě zálhvých faktur, k nimž zatím nebyla vystavena zúčtvací faktura, nelze zahrnvat mezi uskutečněné způsbilé výdaje prjektu 55 Pvinnst vést ddělený účetní systém, neb dpvídající účetní kód pr všechny transakce suvisející s perací se vztahuje puze na skutečně vzniklé výdaje, případně věcné příspěvky a dpisy, nikliv na výdaje vykazvané některu ze zjedndušených frem vykazvání. Strana 122 z 238

123 Vymezení způsbilých výdajů i pravidla pr jejich dkladvání se liší v závislsti na tm, které z metd prkazvání výdajů jsu aplikvány. Suvisí s tím i pravidla pr finanční řízení (např. evidence příjmů vygenervaných prjektem neb vedení pkladny) včetně prcesů pr pskytvání prstředků příjemcům pdpry (tj. finančních tků). V každé výzvě pr předkládání žádstí pdpru bude uveden, která pravidla vykazvání výdajů jsu knkrétně pr danu výzvu relevantní Úplné vykazvání výdajů V rámci úplnéh vykazvání výdaje dchází ke stanvení výše způsbilých výdajů pr příspěvek z OP PPR na základě vykázání skutečně vzniklých a uhrazených výdajů prstřednictvím jejich dlžení účetním, daňvým či jiným dkladem. Náležitsti účetníh dkladu jsu stanveny záknem č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. Daňvé dklady pužívané pr prkazvání způsbilsti (faktury, paragny, apd.) musí splňvat náležitsti daňvých dkladů stanvených záknem č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, v platném znění, a též becné náležitsti účetních dkladů. Přízení majetku je ze strany příjemce dkladván zejména daňvými dklady (přijatými fakturami), kupními smluvami a ddacími listy (ppř. předávacími prtkly), výpisy z katastru nemvitstí (u nákupu pzemků a nemvitstí, které se evidují v katastru nemvitstí v suladu se záknem č. 344/1992 Sb., katastru nemvitstí České republiky, v platném znění), které umžňují psudit přechd vlastnictví z prdávajícíh na kupujícíh. Výše uvedené dklady dále služí k psuzení data vzniku výdaje a jeh časvé způsbilsti pr daný prjekt. Příjemce dále dkládá uhrazení kupní ceny majetku a statních výdajů spjených s přízením bvykle prstřednictvím výpisu z bankvníh účtu ppř. jinými dklady úhradě. Výše uvedený výčet dkladů není taxativní. Úplné vykázání výdaje účetním, daňvým či jiným dkladem musí být využit vždy v případě kdy se perace neb prjekt, který je sučástí perace, prvádí výhradně prstřednictvím zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky neb služby. Pkud je zadání veřejné zakázky v rámci prjektu mezen na určité kategrie výdajů, lze pužít i jiné frmy vykazvání Způsbilé výdaje v rámci OP PPR V rámci OP PPR je becně mžné financvat níže uvedené způsbilé výdaje, statní výdaje níže neuvedené jsu pvažvány za nezpůsbilé s výjimku dalších specifických výdajů, které upřesňují mžnsti financvání pdprvaných aktivit dané priritní sy/specifickéh cíle a budu stanveny v příslušném textu výzvy. V případě, že výzva u EFRR prjektů definuje maximální mžnu prcentní hranici pr administraci prjektů (sbní náklady, služby a správní a jiné pplatky přím suvisející s přípravu a řízením prjektu), pak maximální výše částky pr administraci bude stanvena k pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace. V případě snížení způsbilých výdajů již nebude částka na administraci přepčítána na danu prcentní hranici. Tímt není dtčena pvinnst dkladvání těcht výdajů a jejich kntrla. Způsbilé výdaje pr všechny priritní sy/specifické cíle 57 : sbní náklady, cestvné, drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek, 56 Např. zjedndušené metdy vykazvání v případě, že je relevantní pr danu výzvu. 57 Jsu způsbilé vždy, pkud text příslušné výzvy nestanví jinak (tzn. nemezí způsbilé výdaje). Strana 123 z 238

124 dpisvaný hmtný majetek, dpisvaný nehmtný majetek, nákup pužitéh zařízení, služby, finanční výdaje, správní a jiné pplatky, nájem či leasing zařízení, vybavení a budv, nákup pzemku, přízení stavby, věcné příspěvky, dpisy, daň z přidané hdnty Osbní náklady (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Osbní náklady jsu způsbilé za pdmínek ppsaných níže a za předpkladu, že vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jsu upraveny na základě písemně uzavřenéh pracvněprávníh vztahu v suladu s platnu legislativu. Příslušné smluvy/dhdy musí být se zaměstnancem uzavřeny vždy před vznikem příslušnéh sbníh výdaje. Příjemci prstředků jsu pvinni riginály smluv a ppisů funkčníh místa zaměstnance uchvat v suladu s pžadavky na uchvání dkumentů uvedených v platném právním aktu přidělení prstředků. Základním způsbilým výdajem v blasti sbních nákladů jsu mzdvé náklady hrubá mzda, plat neb dměna z dhd zaměstnanců pracujících na prjektu 58 (ppř. její alikvtní část dpvídající pčtu hdin dpracvaných na prjektu) včetně záknných náhrad, resp. příplatků (např. za práci přesčas, práci ve svátek, pkud zaměstnanec vyknával v tmt časvém bdbí práce přím s prjektem suvisející, dměn a prémií, apd.). Dále jsu způsbilým výdajem záknem stanvené pvinné výdaje zaměstnavatele za zaměstnance pracujícíh na daném prjektu, ppř. jejich alikvtní část dpvídající pracvnímu vytížení zaměstnance na daném prjektu, za předpkladu, že splňují základní principy způsbilsti výdajů, jsu placeny v suladu s platnými právními předpisy a představují pr příjemce skutečný výdaj na daný prjekt. Osbní náklady nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném bru, čase a místě. Výdaje, které nejsu způsbilými výdaji, jsu zejména mzdvé náklady zaměstnanců, kteří se na realizaci prjektu nepdílejí, kteří nejsu přím zapjeni d realizace aktivit prjektů, resp. jsu zapjeni puze frmálně (sby v pzicích statutárních zástupců (např. ministra) neb v pzicích typu náměstka, starsty, atp.), nelze pvažvat za způsbilé, v případě řídicích pracvníků je třeba psuzvat jejich skutečné zapjení d realizace prjektu; u zaměstnanců, kteří se na realizaci prjektu pdílí, část sbních nákladů, která nedpvídá pracvnímu vytížení zaměstnance na daném prjektu; statní výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsu zaměstnavatelé pvinni dle zvláštních právních předpisů (např. příspěvky na penzijní připjištění, dary, apd.) Za prjekt je pvažván i mzdvý prjekt realizvaný z prstředků priritní sy Technická pmc OP PPR. 59 Příspěvky d fndu kulturních a sciálních ptřeb, resp. sciálníh fndu jsu pakliže t vyžaduje právní předpis způsbilé, a t i když služí k prplácení příspěvků na penzijní připjištění, dary, apd. Strana 124 z 238

125 Pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Úvazek sby, u které je dměňvání i jen částečně hrazen z prstředků prjektu OP PPR, může být maximálně 1,0 u všech subjektů (příjemce a partneři) zapjených d danéh prjektu (tj. sučet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele/ů včetně případných DPP a DPČ nesmí překrčit jeden pracvní úvazek), a t p celu dbu zapjení danéh zaměstnance d realizace prjektu OP PPR. 60 Jeden zaměstnanec nemůže být zaměstnán u příjemce a sučasně partnerů prjektu celkvě na více než 1,0 úvazku. Djde-li k překrytí pracvních pměrů dvu zaměstnanců pdílejících se na realizaci prjektu za účelem nahrazení jednh druhým, lze sbní náklady bu těcht zaměstnanců pvažvat za způsbilé maximálně p dbu 2 měsíců. Příjemce je pvinen zajistit, aby všechny transakce, zejména příjmy a výdaje suvisející s prjektem, byly v rámci účetnictví jasně identifikvatelné. Prt je nezbytné, aby příjemce vedl evidenci sbních nákladů způsbem, který mu umžní ddělit výdaje suvisející výlučně s prjektem a tyt výdaje zaúčtvat na základě příslušných dkladů. Z předlžených dkladů (jejich frma a bsah se může lišit u jedntlivých účetních jedntek) dkládajících výši způsbilých sbních nákladů musí vždy jednznačně vyplynut celkvá výše způsbilých sbních nákladů s vazbu výhradně na daný prjekt Cestvné (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Způsbilé jsu výdaje spjené s pracvními cestami zaměstnanců příjemce a zaměstnanců partnerů s finančním pdílem při vnitrstátních a zahraničních cestách, přičemž zaměstnancem se rzumí také sba, která má s příjemcem, ppř. českým partnerem uzavřenu dhdu prvedení práce či pracvní činnsti, pkud je tak v dhdě stanven. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu záknem č. 262/2006 Sb., zákníkem práce, v platném znění, a navazujícími předpisy. Cestvní náhrady zahrnují náhrady za jízdní výdaje, za výdaje za ubytvání, za stravné a za nutné vedlejší výdaje. Při vyúčtvání pracvních cest se pstupuje pdle platné vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Knkrétně pr zahraniční pracvní cesty se dále pstupuje pdle vyhlášky Ministerstva financí základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pkud zaměstnanci nebyla na cestvní náhrady pskytnuta zálha, pužije se pr přepčet měny kurs ČNB platný v den jeh nástupu na zahraniční pracvní cestu. V případě pskytnutí zálhy se pr přepčet pužije kurz ČNB platný v den vyplacení zálhy. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty. Pr ESF prjekty platí zárveň mezení uvedené v kapitle , které týká vnitrstátních pracvních cest, pracvních cest d zahraničí a pskytvaných per diems. 60 Při věřvání ddržení pravidla se vychází z textů všech pracvně právních vztahů platných v dbě realizace prjektu, včetně těch, které byly uzavřeny před zahájením realizace prjektu. Strana 125 z 238

126 Způsbilé druhy cestvních náhrad Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Při pužití sukrméh vzidla způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4 zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, v platném znění. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Při zakupení časvých kupnů (MHD) musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku. Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým (viz také ). Stravné 61 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, v platném znění, a prváděcí vyhlášky Ministerstva financí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. cestvní pjištění, pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční zaměstnance prjektu patří v celé výši mezi přímé náklady. Tyt náhrady, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: _en 61 Zabezpečí-li zaměstnavatel uvedený v 109, dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje (viz 176, dst. 4 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce). Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí v suladu s úpravu uvedenu v 163, dst. 2, resp. 176, dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. Strana 126 z 238

127 Relevantní je sazebník částek platný v dbě, kdy se uskutečnil pbyt experta v ČR. Z principu náhrady per diems vyplývá, že je lze vyplácet puze v situacích, kdy zahraniční expert zůstává v ČR přes nc 62. V případě, kdy zahraniční expert nezůstává v ČR přes nc, mu náleží paušál na úhradu výdajů spjených s pbytem v ČR ve výši 75 EUR. Pbyt experta lze financvat v režimu per diems aneb v režimu paušálu na denní pbyt bez nclehu, platí, že v rámci jednh pbytu experta v ČR se tyt dva paušály nekmbinují. Pkud náklady za ubytvání hradí přím rganizace, jež experta d ČR pzvala, nikli expert z jemu pskytnutéh per diems, pak paušál pskytnutý expertvi musí být maximálně ve výši, aby splu s náklady na ubytvání nepřevýšil limit per diems. Pr přepčet na CZK se pužije kurz platný v den pskytnutí per diems zahraničnímu expertvi. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. Pr tyt výdaje platí bdbně limity uvedené v předchzí kapitle vztahující se k zahraničním pracvním cestám; zejména pravidl: Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku. Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních expertů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a mim per diems hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. Způsbilými jsu i výdaje na cestvní pjištění Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Způsbilé jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, výdaje na nehmtný majetek při respektvání vymezených pdmínek a také nedpisvané technické zhdncení majetku. Majetek musí být pužíván přím v suvislsti se schváleným prjektem. Pkud je přízený majetek využíván i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá je puze pměrná část těcht výdajů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu) a příjemce prstředků ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit. Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek u ESF prjektů nesmí překrčit 30 % celkvých přímých nákladů prjektu. Tent majetek musí být zařazen d účetní evidence a d evidence majetku příjemce prstředků v suladu s účetními principy. Výdaje na pravu a údržbu přízenéh majetku (tj. pravy suvisející s majetkem, který byl zařazen jak způsbilý výdaj prjektu) jsu způsbilé, a t při respektvání hspdárnsti, tj. musí dpvídat cenám v místě a čase bvyklým. Vybavení a zařízení 63 a dluhdbý hmtný majetek zakupený i částečně z prstředků OP PPR musí d uknčení dby pvinné udržitelnsti prjektu (a případně p stanvenu dbu d uknčení prjektu uvedenu v právním aktu přidělení prstředků), zůstat v majetkvé evidenci příjemce prstředků a zárveň nesmí být zatížen právy třetích sb. Majetek musí být využíván v suladu se stanveným 62 Způsbilst pčtu prkazvaných ncí je psuzvána v suvislsti s prkazvanými aktivitami prjektu. 63 Netýká se sptřebníh materiálu, tj. materiálu či drbných předmětů, které nemají charakter zařízení neb vybavení, neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku. Strana 127 z 238

128 účelem prjektu. Pkud není v příslušném právním aktu přidělení prstředků stanven jinak, nesmí příjemce prstředků majetek přízený v rámci prjektu v průběhu jeh realizace ani p dbu stanvenu v právním aktu přidělení prstředků prdat, ani jinak pstupit či zatížit právy třetí sby bez předchzíh písemnéh suhlasu ŘO. Pr nákup zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu platí, že nárkvat a prplácet lze puze takvu výši výdajů na zařízení a vybavení, která dpvídá předpkládané výši úvazku člena realizačníh týmu ve vztahu k jeh zapjení d realizace prjektu (pkud je výše úvazku uvedená v právním aktu, ddržení limitu se kntrluje vůči pslednímu platnému právnímu aktu neb pslednímu ŘO schválenému rzpčtu prjektu, 64 rzuměn v dbě nákupu vybavení/zařízení). Úvazky jedntlivých členů realizačníh týmu je mžné sčítat, tj. např. v případě dvu 0,5 úvazků je mžn zakupit z prstředků prjektu dhrmady jeden kus výpčetní techniky. 65 Vždy platí, že lze kupit jen jeden druh výpčetní techniky (pkud je zakupen např. stlní pčítač není mžné kupit pr danéh člena realizačníh týmu ještě ntebk apd.). Mezi zařízení a vybavení se nezařazují výdaje za nákup infrastruktury. Za infrastrukturu se pvažují budvy, stavby, pzemky a technická zařízení nezbytná pr fungvání budv a staveb, s nemvitstmi pevně spjená (vdvd, kanalizace, energetické, kmunikační vedení apd.). Nákup jedntlivé plžky zařízení neb vybavení v rámci tét kapitly rzpčtu nesmí u plžky hmtnéh majetku přesáhnut hdntu Kč. Nedepisvané technické zhdncení nesmí přesáhnut částku Kč za jedntku majetku a zdaňvací bdbí. Tímt není dtčená záknná mžnst stanvit si nižší hranici pr depisvání ve vnitřních směrnicích. Vnitřní členění kapitly: 1. Nedpisvaný hmtný majetek a dpisy hmtnéh majetku (v rámci nedpisvanéh majetku např. standardní PC sestava). 2. Nedpisvaný nehmtný majetek a dpisy nehmtnéh majetku (v rámci nedpisvanéh majetku např. sftware s přizvací cenu pd Kč). U prjektů financvaných z EFRR je v případě nákupu hmtnéh majetku, jehž cena přesahuje Kč, třeba tent náklad nárkvat d investičních výdajů. U ESF prjektů musí být tyt náklady zařazeny d plžky 2.1 Křížvé financvání, pdkapitla Odpisvaný hmtný majetek. U prjektů financvaných z EFRR a ESF je v případě nákupu nehmtnéh majetku, jehž cena přesahuje Kč, třeba tent náklad nárkvat z plžky Odpisvaný nehmtný majetek Odpisvaný hmtný majetek (způsbilé pr EFRR prjekty) Plžka zahrnuje mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technickeknmickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč 66 a mají prvzně technické funkce delší než 1 rk. D tét kategrie lze zařadit například přízení vybavení, strjů, technlgií, technické zhdncení apd. Pkud není majetek využíván zcela pr účely prjektu, je za způsbilý výdaj mžné pvažvat puze alikvtní část přizvací ceny. Prpčet způsbilé části se může dvíjet např. d pměrnéh využití zařízení zaměstnanci pracujícími na prjektu a zaměstnanci statními. 64 Pkud p vydání právníh aktu/změnvéh právníh aktu dšl k pdstatné změně rzpčtu, a rzpčet úvazky bsahuje. 65 Výpčetní techniku se rzumí stlní pčítač, přensný pčítač (ntebk apd.) neb tablet. 66 Tímt není dtčená záknná mžnst stanvit si nižší hranici pr depisvání ve vnitřních směrnicích. V tmt případě je příjemce pvinen infrmvat ŘO v ZR prjektu a předlžit kpii vnitřníh předpisu. Strana 128 z 238

129 U ESF prjektů musí být tyt náklady zařazeny d kapitly 2.1 Křížvé financvání, pdkapitla Odpisvaný hmtný majetek Odpisvaný nehmtný majetek (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Plžka zahrnuje nehmtný majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk, u kterých cenění převyšuje částku Kč 67 D kategrie dluhdbéh nehmtnéh majetku lze zařadit například přízení knw-hw, patenty, licence apd. Způsbilým výdajem je i technické zhdncení dle limitu pdle platnéh znění zákna dani z příjmu. Pkud není majetek využíván zcela pr účely prjektu, je za způsbilý výdaj mžné pvažvat puze alikvtní část přizvací ceny. Prpčet způsbilé části se může dvíjet např. d pměrnéh využití zařízení zaměstnanci pracujícími na prjektu a zaměstnanci statními Nákup pužitéh zařízení (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Nákup pužitéh zařízení (majetku) 68 může být pvažván za způsbilý výdaj za předpkladu splnění následujících pdmínek: a) přizvací cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 69 a musí být nižší než výdaje na bdbné nvé zařízení, b) zařízení bude ceněn znaleckým psudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před datem pdání prjektu) vyhtveným znalcem dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku ve znění pzdějších předpisů, c) způsbilým výdajem je přizvací cena maximálně však d výše ceny zjištěné znaleckým psudkem, d) sučasný či některý z předcházejících vlastníků zařízení nebdržel v psledních pěti letech před registrací žádsti dtaci z veřejných zdrjů na nákup danéh pužitéh zařízení, cž by v případě splufinancvání nákupu ze strany ESI fndů vedl k duplicitě pdpry. V statních případech 70 je nutn splnit puze bdy (a) a (d) Služby (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Ddání služby musí být nezbytné k realizaci prjektu a musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu. Služby mhu zahrnvat nejrůznější plžky dle typu prjektu, ke kterému se váží. Při uzavírání smluvy s ddavatelem služeb v ní musí být uvedena přesná specifikace a rzsah služeb. V případě ESF prjektů je nutné respektvat výčet nepřímých nákladů uvedený v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP PPR, dále není v rámci ESF prjektů způsbilé zpracvání žádsti pdpru. Předmětem nákupu mhu být zejména služby: zpracvání analýz, průzkumů, studií; 67 Tímt není dtčená záknná mžnst stanvit si nižší hranici pr depisvání ve vnitřních směrnicích. V tmt případě je příjemce pvinen infrmvat ŘO v ZR prjektu a předlžit kpii vnitřníh předpisu. 68 Jedná se samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick-eknmickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč a mají prvzně technické funkce delší než 1 rk. (viz 26, dst. 2., písm. a) zákna dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů). 69 Tržní cena je cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu. 70 Jen drbný nedepisvaný hmtný majetek. Strana 129 z 238

130 lektrské služby; šklení a kurzy přádané jinými splečnstmi; knferenční pplatky a pplatky suvisející s účastí na veletrhu 71 ; vytváření nvých publikací, šklicích materiálů neb manuálů, CD, DVD atd. (pzn.: nejedná se nákup půvdních děl); externí řízení prjektu služby suvisející s řízením a administrací prjektu (např. zpracvání zpráv realizaci prjektu) zajišťvané externími firmami (v suladu s pravidly pr zadávání veřejných zakázek) najatými příjemcem; zpracvání žádsti pdpru včetně studie prveditelnsti a finanční analýzy neb eknmické analýzy (CBA) 72 apd.; vedení účetnictví vztahující se k prjektu; publicita prjektu výdaje suvisející s publicitu a prpagací prjektu a s infrmačními aktivitami (v suladu s plánem publicity) prváděnými jinými pracvníky než zaměstnanci příjemce či partnera; zpracvání znaleckých psudků (např. cenění majetku, pvinný rating d výše 3 tis. Kč bez DPH); externí účetní audit, pkud je řídicím rgánem stanvena pvinnst; právní pradenství; externí řízení veřejných zakázek - služby suvisející s řízením a administrací veřejných zakázek v rámci prjektu zajišťvané externími firmami (v suladu s pravidly pr zadávání veřejných zakázek) najatými příjemci prstředků ubytvání (pr ubytvání v rámci ČR platí limit Kč/sba/nc); stravvání/bčerstvení (puze pr EFRR prjekty) aj. Stravvání/bčerstvení přízené jak ddávka služeb je mžn hradit v cenách místně bvyklých. Takt zajištěné celdenní stravvání během akce v ČR (tj. snídaně, běda a večeře a případně dplňující bčerstvení během dne)může dsáhnut nejvýše 300 Kč na den a sbu. V situacích, kdy akce pkrývá puze běd a dplňující bčerstvení během dne, je limit stanven na 150 Kč. Bez hledu na délku aktivity, které se zaměstnanec prjektu účastní v rámci jednh dne, platí limit 150 Kč vždy, když účastníci akce nejsu v rámci prjektu i ubytváváni, tj. kdy se předpkládá, že se na akci dstavují ze svých dmvů. Způsbilými výdaji nejsu výdaje na nákup lektrských služeb/šklení/kurzů, na které má příjemce či partner platnu akreditaci. U těcht kurzů se má za t, že zapjení externíh ddavatele nenaplňuje pdmínku hspdárnsti. (Nákupem lektrských služeb se rzumí i situace, kdy danu akci rganizačně zajišťuje příjemce či partner, nicméně lektr by lektrsku činnst prváděl na základě bjednávky či smluvy a následně by pskytnutu službu fakturval.) Interní fakturace v rámci jednh subjektu není z phledu OP PPR nákupem služeb, a prt nepdléhá pravidlům pr výběr ddavatele. Interní fakturace není v prjektech zakázána, ale pr dlžení způsbilsti výdajů je nutné interní faktury dprvázet kalkulacemi s dkazy na knkrétní účetní dklady, které dkládají skutečně vzniklé výdaje danéh subjektu zahrnuté d interní faktury. D částky fakturvané frmu interní faktury nesmí být zahrnut žádný zisk. Pdle th, c přesně je předmětem interní fakturace, djde k zařazení výdaje d příslušnéh řádku rzpčtu prjektu, příp. d více řádků Tyt služby musí mít vždy vazbu na aktivity danéh prjektu. 72 Zpracvání žádsti pdpru není způsbilé pr ESF prjekty. 73 Příjemce se rvněž může rzhdnut, že tent výdaj zařadí d kapitly Nákup služeb (ačkli se věcně nákup d externíh ddavatele nejedná). Strana 130 z 238

131 Finanční výdaje, správní a jiné pplatky (způsbilé pr EFRR prjekty) Obecnu pdmínku způsbilsti finančních výdajů a pplatků je jejich nevyhnutelnst a přímá vazba na prjekt, příp. pžadavek pskytvatele pdpry na jejich vynalžení v suvislsti s prjektem. Tat pdmínka se vztahuje i na pjištění majetku a na správní a místní pplatky, jak jsu např. pplatky za zápis d katastru nemvitstí, výpis z bchdníh rejstříku, vydání stavebníh pvlení, výpis z rejstříku trestů, dvdy za vynětí půdy ze zemědělskéh půdníh fndu, ntářské pplatky, atd. Krmě pjištění majetku a správních a místních pplatků s přímu vazbu na prjekt jsu způsbilými výdaji zejm. také: bankvní pplatky za mezinárdní finanční transakce, výdaje za zřízení a vedení účtu neb účtů a za finanční transakce na tmt účtu, pkud je pr realizaci prjektu vyžadván zřízení a vedení zvláštníh účtu neb účtů; výdaje na bankvní záruky neb záruky pskytnuté jinými finančními institucemi v rzsahu stanveném právními předpisy ČR neb právními předpisy EU. Nezpůsbilým výdajem jsu úrky z dlužných částek, pkuty a penále Nájem či leasing zařízení, vybavení a budv (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Leasing je způsb financvání spčívající v prnájmu předmětu nutnéh pr realizaci prjektu na předem stanvenu dbu za dhdnutu dměnu, který je v případě finančníh leasingu spjený s právem či pvinnstí převdu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce. Základní pravidl pr blast finančníh leasingu 74 (prnájem mvité neb nemvité věci) stanví, že finanční leasing je způsbilým výdajem puze v případě, pkud je způsbilý pr splufinancvání z OP PPR také předmět tht leasingu. U leasingvých smluv s dlžku dkupu (neb u smluv stanvujících minimální leasingvé bdbí délce dpvídající živtnsti investice, která je předmětem smluvy) nesmí částka způsbilá ke splufinancvání z OP PPR a nárdních veřejných zdrjů přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu. Daně a finanční činnst prnajímatele suvisející s leasingvu smluvu nejsu způsbilými výdaji. Způsbilým výdajem jsu puze splátky vztahující se k bdbí realizace prjektu. Pkud není předmět leasingu využíván puze pr účely prjektu, je způsbilá puze alikvtní část leasingvých splátek za příslušné bdbí. Operativní leasing 75 je prnájem mvité neb nemvité věci, p jehž sknčení se předmět leasingu zpravidla vrací prnajímateli) je způsbilým výdajem i v případě, že předmět tht leasingu není způsbilý pr splufinancvání z OP PPR. V tmt případě je nutné prkázat, že předmět leasingu je nezbytný pr realizaci prjektu. Způsbilé jsu puze splátky, které se vztahují k bdbí realizace prjektu a sučasně k bdbí, p které byl předmět leasingu pr daný prjekt využíván. Pkud není předmět leasingu využíván puze pr účely prjektu, je způsbilá puze alikvtní část leasingvých splátek za příslušné bdbí. U tht typu leasingvých smluv musí být nájemce schpen prkázat, že smluva byla nejhspdárnější metdu k získání zařízení, tj. využití perativníh leasingu musí být finančně nejvýhdnějším řešením pr prjekt. Z tht důvdu není způsbilým výdajem na leasing ta část výdajů, kteru přesahují výdaje na leasing výši výdajů, které by představval běžný prnájem stejnéh předmětu v daném čase a místě. K prkázání způsbilých výdajů služí například leasingvá/nájemní smluva, splátkvý kalendář, přijaté faktury vystavené na jedntlivé splátky a dále dklad zaplacení příslušných splátek (výpis z bankvníh účtu). Pkud není předmět využíván puze pr daný prjekt neb jeh využití není ttžné s dbu realizace prjektu, je příjemce pvinen dlžit výpčet pměrné části leasingu/nájmu, kteru si nárkuje jak způsbilu. Z tht výpčtu musí být zřejmá dba, p kteru byl předmět leasingu/nájmu 74 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek. 75 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází. Strana 131 z 238

132 využíván pr daný prjekt, skutečná výše splátek leasingu/nájemnéh za rk, metdika výpčtu způsbiléh leasingu/nájemnéh p bdbí realizace prjektu a dále celkvá výše způsbiléh leasingu/nájemnéh. Všechny výše uvedené pdmínky jsu platné též pr finanční leasing. Nájem, splátky perativníh leasingu zařízení, vybavení a budv jsu způsbilým výdajem za těcht pdmínek: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu Nákup pzemku (způsbilé pr EFRR prjekty) Náklady na nákup pzemku jsu způsbilým výdajem v případě, že jsu splněny kumulativně následující pdmínky: i) způsbilým výdajem na nákup pzemku je přizvací cena maximálně však d výše ceny zjištěné znaleckým psudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před přízením pzemku) vyhtveným znalcem dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku, ve znění pzdějších předpisů, který musí dpvídat tržní ceně v dané lkalitě a v daný čas; j) přizvací cena pzemku může být zapčtena maximálně d výše 10 % celkvých způsbilých výdajů na prjekt, V rámci ESF prjektů je mžn splufinancvat přízení pzemků puze prstřednictvím křížvéh financvání. Výdaje, které nejsu způsbilými výdaji, jsu zejména: ta část přizvací ceny pzemku, která je vyšší než 10 % celkvých způsbilých výdajů na prjekt, ta část přizvací ceny, která je vyšší než cena zjištěná znaleckým psudkem. S nákupem pzemků je bvykle spjena následující dkumentace: kupní smluva, ppř. smluva smluvě buducí kupní, návrh na vklad d katastru nemvitstí a vyrzumění příslušnéh katastrálníh úřadu zapsání vlastnickéh práva k pzemku d katastru nemvitstí. Z hlediska psuzení časvé způsbilsti nákupu pzemku je rzhdující datum vkladu práva d katastru nemvitstí (datum, ke kterému má vklad právní účinky). Pkud tedy datum vkladu vlastnickéh práva d katastru splňuje časvý test způsbilsti, není rzhdující, zda byla smluva kupi pzemku sepsána mim rámec časvé způsbilsti. V případě, že vlastnické práv není ještě zanesen d katastru nemvitstí, je mžné dlžit vlastnictví prstřednictvím návrhu na vklad d katastru nemvitstí ptvrzenéh katastrálním úřadem a smluvu nabytí vlastnickéh práva (např. kupní smluva, smluva darvací). Před žádstí závěrečnu platbu musí být však výpis z katastru nemvitstí dlžen Přízení stavby (způsbilé pr EFRR prjekty) Strana 132 z 238

133 Způsbilé jsu výdaje na nákup, reknstrukce, technické zhdncení staveb, jejichž přízení je nezbytně nutné pr realizaci schválenéh prjektu v suladu s cíli blasti pdpry. Nákup stavby je mžný puze v případě, že jsu splněny kumulativně následující pdmínky: a) způsbilým výdajem na nákup stavby je přizvací cena, maximálně však d výše ceny zjištěné znaleckým psudkem (nesmí být starší 6 měsíců před přízením stavby), vyhtvenéh znalcem dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku, ve znění pzdějších předpisů, který musí dpvídat tržní ceně v dané lkalitě a v daný čas; b) stavba musí vyhvvat všem záknným předpisům, především stavebním, hygienickým, bezpečnstním, a zejména ustanvením stavebníh zákna a prváděcích vyhlášek s výjimku případů, kde je sučástí prjektu úprava stavby za účelem jejíh uvedení d suladu s uvedenými předpisy. Pskytvatel pdpry může ve výjimečných a řádně důvdněných případech pvlit nákup staveb, které jsu pr účely prjektu určeny k demlici. V tmt případě se aplikuje pdmínka a). V případě, že se stavba eviduje v katastru nemvitstí dle zákna č. 344/1992 Sb., katastru nemvitstí České republiky, je rzhdným kamžikem pr psuzení časvé způsbilsti přízení stavby datum vkladu práva d katastru nemvitstí (datum, ke kterému má vklad právní účinky) analgicky jak u nákupu pzemků (viz výše). V statních případech, kdy se daná stavba neeviduje v katastru nemvitstí, je rzhdující kamžik pr psuzení časvé způsbilsti přízení stavby datum přechdu neb převdu vlastnických práv. V závislsti na stupni dknčení stavby a účelu pužití předkládá příjemce následující dkumenty: u staveb, u nichž je již vydán klaudační suhlas neb rzhdnutí předčasném užití stavby neb rzhdnutí przatímním užívání ke zkušebnímu prvzu příjemce předkládá tat rzhdnutí, u nedknčených (rzestavěných) staveb příjemce předlží platné stavební pvlení dle zákna č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu, ve znění pzdějších předpisů a ppř. další dkumentaci pžadvanu ŘO (např. prjektvu dkumentaci stavby). Výdaje na nákup nemvitsti jsu dkládány kupní smluvu, bankvním výpisem a platným výpisem z katastru nemvitstí. Příjemce zárveň dlží, že daná nemvitst/daný pzemek není zatížen/a hyptéku, ani jinými závazky. V případě, že se v průběhu realizace prjektu příjemce nestane vlastníkem nemvitsti, na které je reknstrukce neb technické zhdncení prváděn, je pdmínku způsbilsti výdaje, že realizací takvé stavby není přenesena žádná výhda na majitele nemvitsti (například žadatel dlží pskytnutí slevy na nájemném plně pkrývající eknmické zhdncení nemvitsti pr vlastníka nemvitsti neb dlží, že stavbu nedchází k eknmickému zhdncení nemvitsti z phledu jejíh vlastníka). Pzn. nájem v dbě realizace prjektu může být uznán způsbilým puze v případě, že žadatel k pdpisu Smluvy financvání/pdmínek realizace předlží dklad slevě z nájmu neb dlží, že reknstrukcí/technickým zhdncením/stavbu nedchází k eknmickému zhdncení nemvitsti z phledu jejíh vlastníka. Při reknstrukci či technickém zhdncení vznikají zejména tyt druhy způsbilých výdajů: dměny za dbrnu práci při realizaci smluvy (např. výdaje na stavební dzr, technický dzr investra, krdinátra BOZP (bezpečnst a chrana zdraví při práci), autrský dzr, výdaje na sby dpvědné za řízení prjektu a jeh realizaci), zpracvání: prjektvé dkumentace (dle 2 vyhlášky č. 499/2006, dkumentaci staveb, ve znění pzdějších předpisů), zpracvání dkumentace pr prvádění stavby (dle 3 vyhlášky č. 499/2006, ve znění pzdějších předpisů), Strana 133 z 238

134 příprava staveniště (demlice stávajících bjektů), stavební práce pdle prjektvé dkumentace (např. reknstrukce stávajících prstr, ppř. jejich vnitřní úprava, nvě pstavené prstry, napjení na inženýrské sítě, terénní práce a úpravy). Pkud je zhtvitel u prjektů vybírán frmu výběrvéh řízení může být příjemce vyzván k dlžení metdy hdncení předlžených nabídek v rámci výběrvéh řízení. Ve všech případech platí zásada, že cena stavby by měla dpvídat cenám v místě a čase bvyklým. Nedpisvané technické zhdncení se vykazuje v kapitle rzpčtu 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek. Odpisvané technické zhdncení se v případě ESF prjektů vykazuje v kapitle Stavební úpravy a v případě EFRR prjektů v kapitle 2.1 Pzemky, stavby a úpravy plch. Stavba musí splňvat veškeré pr ni relevantní nrmy. V případě neexistence relevantních nrem je třeba zajistit kvalitu definváním standardů, které jsu becně uznávané, ppř. vycházejí z dbrné literatury. Stavba nesmí být prdána, prnajata ani dána d zástavy minimálně 5 let p uknčení prjektu, pkud právní akt přidělení prstředků nestanví jinak Věcné příspěvky (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Za věcný příspěvek je pr účely úpravy způsbilsti pvažván pskytnutí stavebních prací, zbží, služeb, pzemků, staveb a neplacené dbrvlné práce, u kterých nebyla prvedena platba dlžená fakturami neb účetními dklady ekvivalentní důkazní hdnty. Tyt věcné příspěvky mhu být způsbilé d výše splufinancvání příjemce za předpkladu, že jejich způsbilst umžní pravidla OP PPR, a zárveň 1. veřejná pdpra pskytnutá na prjekt, jehž sučástí jsu věcné příspěvky, nesmí p dečtení věcných příspěvků přesáhnut celkvé způsbilé výdaje na knci prjektu; hdnta přisuzvaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny bvyklé na dtyčném trhu; 3. hdntu a pskytnutí věcnéh příspěvku lze nezávisle psudit a věřit; 4. v případě pskytnutí pzemků neb nemvitstí hdntu svědčuje nezávislý kvalifikvaný dbrník neb náležitě právněný úřední rgán, přičemž tat hdnta nesmí překrčit limit 10 % celkvých způsbilých výdajů na prjekt; 5. v případě věcných příspěvků ve frmě neplacené práce se hdnta tét práce určuje na základě věřenéh bjemu vynalžené pracvní dby a sazby pužívané při dměňvání za rvncennu práci. V případě, že prjekt umžňuje vklad příjemce pmci v pdbě věcnéh příspěvku, je zaptřebí pr účely dlžení způsbilých výdajů prkázat jak vlastnictví, tak hdntu tht věcnéh příspěvku. Vlastnický vztah k nemvitsti je dkládán bvykle výpisem z katastru nemvitstí. V případě, že vlastnické práv není ještě zanesen d katastru nemvitstí, je mžné dlžit vlastnictví prstřednictvím návrhu na vklad d katastru nemvitstí ptvrzenéh katastrálním úřadem a smluvu nabytí vlastnickéh práva (např. kupní smluva, smluva darvací). Ocenění nemvitsti je dkládán prstřednictvím znaleckéh psudku. Tent psudek nesmí být starší než 6 měsíců před datem přízení nemvitsti. Vlastnictví jinéh majetku (než nemvitstí, které se evidují v katastru nemvitstí) je z hlediska pžadvaných účetních dkladů řádně dlžen například předlžením inventární/skladní karty majetku. Hdnta vlženéh materiálu by měla být taktéž dlžena a ceněna předlžením znaleckéh psudku, který nesmí být starší než 6 měsíců před datem přízení materiálu. Hdnta neplacené dbrvlné práce (neb výzkumné/dbrné činnsti) se určuje na základě vynalženéh času a bvyklé hdinvé a denní sazby za prvedenu práci v místě realizace prjektu. 76 Tj. financvání z veřejných zdrjů nesmí na knci prjektu převyšvat skutečně vzniklé a uhrazené výdaje, tedy částku bez způsbilých výdajů v pdbě věcných příspěvků. Strana 134 z 238

135 Odpisy (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Odpisy dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku pužívanéh pr účely prjektu jsu způsbilým výdajem za dbu trvání prjektu za předpkladu, že nákup takvéh majetku není sučástí způsbilých výdajů na prjekt. Pr účely psuzvání způsbilsti výdajů se za způsbilý výdaj pvažuje daňvý dpis (vypčtený ze způsbilé vstupní ceny majetku) maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu. Pkud se majetek využívá pr realizaci prjektu puze z části, uvedené dpisy se zahrnu d způsbilých výdajů puze v alikvtní části připadající na realizaci prjektu. Odpisy lze za způsbilé pvažvat za předpkladu splnění kumulativních pdmínek a) jsu-li prplaceny ve frmě dtace, je výše výdajů dlžena účetními dklady, jejichž důkazní hdnta je rvncenná fakturám 77 ; b) náklady se týkají výhradně bdbí, ve kterém je prjekt realizván; c) na přízení depisvanéh majetku nebyly pužity granty z veřejných zdrjů Daň z přidané hdnty (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Daň z přidané hdnty je becně jak všechny daně nezpůsbilá s výjimku případů, kdy je pdle vnitrstátních předpisů nedpčitatelná. DPH je tak způsbilá puze pr příjemce, kteří si nemhu nárkvat dpčet DPH na vstupu. Nárk pr dpčet DPH je vymezen záknem č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, v platném znění. Určení způsbilsti DPH se tak liší pr plátce a neplátce DPH: Plátce DPH způsbilým výdajem je ta část DPH, u které pdle zákna DPH nemá plátce nárk na dpčet daně na vstupu (reprezentace). Pkud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění pužije jak pr uskutečnění své eknmické činnsti, tak pr účely s ní nesuvisející, je způsbilu buď pměrná část DPH, neb část DPH v krácené výši (dpvídající rzsahu pužití nesuvisejícíh s eknmicku činnstí). Dále je způsbilým výdajem DPH v plné výši, pkud plátce nemá mžnst nárkvat si dpčet daně na vstupu, prtže plnění nepužije pr svu eknmicku činnst. Neplátce DPH daň z přidané hdnty je způsbilým výdajem. Způsbilá DPH se v bu případech vztahuje puze k plněním, která musí být sama pvažvána za způsbilá. V případě, že je plnění způsbilé puze z alikvtní části, pak je DPH vztahující se k tmut plnění způsbilá ze stejné alikvtní části Přímá pdpra cílvých skupin (způsbilé pr ESF prjekty) Z rzpčtu prjektu lze hradit výdaje spjené se zapjením cílvé skupiny d prjektu. Tyt náklady jsu spjené zejména se zaměstnáváním a vzděláváním cílvé skupiny prjektu. Mezi tent typ výdajů patří zejména: mzdvé příspěvky cílvé skupině, tj. mzdvé náklady na klienty zaměstnané jak u příjemce dtace, tak u partnera s finančním pdílem neb zaměstnané u třetích subjektů, vyplácení stipendií apd.; jízdné (cestvné), stravné u zahraničních pracvních cest, ubytvání pr cílvu skupinu; případné další příspěvky cílvé skupině spjené se zpřístupněním asistentských, pečvatelských a jiných pdpůrných služeb pr děti předšklníh věku, seniry 77 Příjemce, který uplatňuje dpisy jak způsbilý výdaj, je pvinen dlžit přizvací cenu dpisvanéh majetku například prstřednictvím inventární karty majetku. Inventární karta majetku zpravidla bsahuje infrmace nejen přizvací ceně majetku a jejich jedntlivých slžkách, ale též pčátku dpisvání, dbě dpisvání majetku dle přiřazené dpisvé skupiny a sazbách pr účely výpčtu dpisů apd. Strana 135 z 238

136 a sby vyžadující zvláštní péči tak, aby se sba jinak pečující tht závisléh člena rdiny mhla jakžt klient zapjit d aktivit prjektu. Mzdvé příspěvky Způsbilými výdaji jsu výdaje vzniklé v suvislsti s umístěním sby z cílvé skupiny prjektu na trh práce neb v suvislsti s prgramem udržení takvé sby na trhu práce. Tyt výdaje jsu způsbilé až d výše 100 % mzdvých nákladů 78 na dané pracvní míst, platí všem maximální limit stanvený pr měsíc práce zaměstnance ve výši trjnásbku minimální mzdy za měsíc při 40 hdinvé týdenní pracvní dbě. 79 Při sjednání kratší pracvní dby dle 80 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, se limit pr způsbilé výdaje sníží úměrně rzdílu mezi tut kratší a standardní 40 hdinvu týdenní pracvní dbu, 80 nesnižuje se všem, pkud je stanvená týdenní pracvní dba v suladu s ustanvením dle 79 dst. 2 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, neb byla upravena v suladu 79 dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. Způsbilé jsu také mzdvé náklady za dbu účasti zaměstnance na dalším vzdělávání, a t až d výše 100 % skutečně vzniklých mzdvých nákladů 81 za dbu, kdy se zaměstnanec účastnil vzdělávání, nejvýše však d výše dpvídající trjnásbku základní sazby minimální mzdy za hdinu práce ( 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.) násbenému délku účasti zaměstnance na dalším vzdělávání. 82 V případě zaměstnání cílvé skupiny u třetích subjektů je nutné, aby příjemce či partner s finančním pdílem uzavřel s tímt třetím subjektem písemnu Dhdu pskytnutí mzdvéh příspěvku (či bdbně pjmenvanu smluvu), ve které budu přesně specifikvány pdmínky vyplacení mzdvéh příspěvku pr zaměstnance z cílvé skupiny či jiný způsb zapjení cílvé skupiny d prjektu. Cestvní náhrady / resp. jízdné (cestvné), ubytvání a stravné účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny) Cestvní náhrady v případech, kdy zapjení sby z cílvé skupiny prbíhá v rámci pracvní cesty tét sby v režimu dle zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce. Pravidla způsbilsti cestvních náhrad v rámci přímé pdpry se řídí stejnými pravidly, jaká jsu uvedena v předchzích kapitlách. Jízdní výdaje, stravné a výdaje na ubytvání 83 sb, které jsu z cílvé skupiny, ale jejich zapjení d prjektu neprbíhá v rámci pracvní cesty těcht sb v režimu dle zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce. Jízdní výdaje lze prplácet nejvýše v ceně jízdenky d 2. třídy vlaku neb na autbus pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání vzdělávací akce, místa zaměstnání atd. Cesty sbním autmbilem lze prplácet v sazbách pdle vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy v daném 78 Pr vymezení způsbilých nákladů platí vymezení pr sbní náklady v tét kapitle. 79 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 80 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., minimální mzdě, nejnižších úrvních zaručené mzdy, vymezení ztíženéh pracvníh prstředí a výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracvním prstředí, stanví, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracvní dbu neb který nedpracval v kalendářním měsíci příslušnu pracvní dbu dpvídající stanvené týdenní pracvní dbě, se sazba minimální mzdy a nejnižší úrveň zaručené mzdy snižují úměrně dpracvané dbě. S hledem na tut skutečnst se v případě pracvních míst na částečný úvazek rvněž úměrně snižuje limit přímé pdpry. 81 Tj. hrubé mzdy včetně záknných dvdů zaměstnavatele na zdravtní a sciální pjištění a případných dalších pr zaměstnavatele pvinných - na základě právních předpisů - nákladů. 82 Délka se vyjadřuje v hdinách (jakžt jedntkách času délce 60 minut), d dby vzdělávání lze řadit i přestávky uskutečněné během vzdělávací akce, pkud nepřekračují bvyklu/ptřebnu dbu. D dby vzdělávání nelze řadit přestávku na jídl a ddech ve smyslu 88 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. 83 Ubytvání (v ČR) je mžné pr účastníky rezidenčních aktivit prjektu hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však Kč za nc (bez snídaně). Strana 136 z 238

137 čase a dni, a dále pr přepravu sb, které z důvdu svéh znevýhdnění nemhu cestvat veřejnu dpravu, a sb, které tyt znevýhdněné dprvázejí. Při cestách d zahraničí je při pužití letadla způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku. Stravné - lze hradit zabezpečené stravvání v cenách místně bvyklých. Pr stravné v zahraničí OP PPR platí limity ve výši základních sazeb stravnéh pr danu zahraniční zemi, které jsu stanveny v prváděcí vyhlášce Ministerstva financí k záknu č. 262/2006 Sb., zákník práce. Ubytvání pr účastníky rezidenčních aktivit prjektu je mžné hradit ubytvání v úrvni cen místně bvyklých, pkud se jedná ubytvání v rámci ČR pak nejvýše v částce Kč za nc. Pr ubytvání v zahraničí OP PPR nestanvuje knkrétní částky, platí všem becné pravidl, že se musí jednat výdaje přiměřené (za ceny bvyklé pr standard dpvídající prjektu). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejich aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy Nezpůsbilé výdaje V dst. 3 čl. 69 becnéh nařízení jsu vymezeny výdaje, které jsu vždy nezpůsbilé. Jedná se : úrky z dlužných částek, krmě pdpry udělené v pdbě subvencí úrkvých sazeb neb subvencí pplatků za záruky; nákup nezastavěných a zastavěných pzemků za částku přesahující 10 % celkvých způsbilých výdajů na danu peraci. V případě puštěných plch a plch dříve využívaných k průmyslvým účelům, které zahrnují budvy, se tent strp zvýší na 15 %. Ve výjimečných a řádně důvdněných případech lze pr perace týkající se zachvání živtníh prstředí tent strp zvýšit nad výše uvedené prcentní hdnty; daň z přidané hdnty, krmě případů, kdy je pdle vnitrstátních právních předpisů nedpčitatelná. Pkud prjekt zakládá veřejnu pdpru a prstředky OP PPR na něj byly pskytnuty v režimu některé z blkvých výjimek ze zákazu veřejné pdpry (dle nařízení č. 651/2014), mhu pr něj platit další mezení týkající se způsbilsti výdajů. U výdajů, které nejsu dle výše uvedených dstavců zařazeny na základě nařízení mezi nezpůsbilé výdaje, dchází pkud jsu zařazeny mezi výdaje prjektu k psuzvání, zda splňují pravidla způsbilsti. Pkud nesplní vymezené pdmínky, jedná se také nezpůsbilé výdaje. Strana 137 z 238

138 Nezpůsbilé výdaje jsu výdaje, které: nebyly vynalženy v suladu s účelem prgramu/prjektu; nevznikly v časvém rzmezí pr realizaci prgramu/prjektu; nebyly uhrazeny v dbě způsbilsti výdajů prgramu/prjektu a nejsu dkladvány příslušnými účetními dklady, není-li uveden jinak; nebyly zaznamenány na bankvních účtech příjemce prstředků neb nejsu dlženy výdajvými pkladními dklady; jsu v jiných hledech v rzpru s pravidly uvedenými v těcht Pravidlech pr žadatele a příjemce. Způsbilými výdaji nejsu např.: úrky z úvěrů; debetní úrky; pkuty, penále, finanční tresty; kurzvé ztráty; rezervy na mžné buducí ztráty a dluhy; nedbytné phledávky; daň z přidané hdnty s nárkem na dpčet daně; výdaje na právní spry; daně (silniční daň, daň z nemvitstí, daň darvací, daň dědická, apd.); Zvláštní úprava způsbilsti výdaje Veřejná pdpra Žádný prjekt splufinancvaný z veřejných zdrjů v sbě nesmí zahrnvat zakázanu veřejnu pdpru. Tat pdmínka je abslutní a znamená nejvyšší mžné mezení pr pskytnutí jakékliv pdpry, a t i nepřím prstřednictvím subjektu, jímž je pdpra převáděna na další subjekt. Právní předpisy EU definují něklik výjimek ze zákazu veřejné pdpry, a t např. individuální výjimky, blkvé výjimky a situací, kdy se nemusí jednat veřejnu pdpru např. pdpru maléh rzsahu (de minimis) neb služby becnéh hspdářskéh zájmu. Pkud prjekty pdpřené z OP PPR zakládají zakázanu veřejnu pdpru, musí být v suladu s právními předpisy na základě aplikace výjimky ze zákazu veřejné pdpry vyjmuty (tzv. pvlená veřejná pdpra), a nesmí překrčit hrní meze výše pdpry stanvené u dané výjimky. Výdaj, který z jakéhkliv důvdu zakládá nedvlenu veřejnu pdpru, nemůže být uznán jak způsbilý. Pr stanvení maximální výše pdpry v případě prjektů zakládajících veřejnu pdpru platí zvláštní pravidla vyplývající z předpisů k veřejné pdpře, blíže viz kap Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry. Dále viz kapitla 20 Veřejná pdpra a pdpra de minimis Prjekty vytvářející příjmy Vytvří-li perace v průběhu své implementace čistý příjem, který nebyl zhledněn při výpčtu dtace, musí být dečten d způsbilých výdajů nejpzději při závěrečné žádsti platbu předlžené Strana 138 z 238

139 příjemcem. Pkud pr splufinancvání nejsu způsbilé všechny investiční výdaje, čisté příjmy se alkují na pměrném základě na způsbilu a nezpůsbilu část investičních nákladů. V případě, že příjemce uzavře smluvu se třetí stranu (ddavatelem) a tat třetí strana smluvu pruší, platba z th vzniklá (smluvní pkuta, penále) není pvažvána za příjem. Pkud je např. způsbilých puze 80 % investičních nákladů, připadne na způsbilé výdaje rvněž 80 % čistých příjmů, které se d způsbilých výdajů dečtu. Specificku blastí pdpry z ESI fndů jsu prjekty vytvářející příjmy dle čl. 61 (prjekty vytvářející čisté příjmy p realizaci) a dále prjekty vytvářející příjmy zakládající veřejnu pdpru. Blíže viz kapitla 25 Příjmy v prjektech Finanční nástrje Pdpra může být v případě návratné pmci realizvána prstřednictvím tzv. finančních nástrjů. Z hlediska způsbilsti výdajů nepředstavují finanční nástrje výjimku z aplikace becných pravidel způsbilsti. Puze v případě časvé způsbilsti je nutné rzlišvat mezi tzv. dčasnu a knečnu způsbilstí výdajů. Blíže viz kap. 23 Finanční nástrje Křížvé financvání Z EFRR lze vzájemně dplňkvým způsbem a v rámci limitu 10 % 84 finančních prstředků pskytvaných EU na každu priritní su prgramu financvat tu část ESF prjektu, jejíž náklady jsu způsbilé pr pskytnutí pdpry z EFRR na základě pravidel způsbilsti uplatňvaných pr tent fnd, a t za předpkladu, že jsu nezbytné k uspkjivému prvedení ESF prjektu a přím s ním suvisejí. Ve výzvách k předkládání žádstí pdpru bude stanven limit pr křížvé financvání v prjektech v návaznsti na zaměření výzvy a rzsah využití křížvéh financvání v jiných pdpřených/plánvaných prjektech. Náklady spadající d křížvéh financvání výdaje na nákup zařízení a vybavení hmtné pvahy s dbu pužitelnsti delší než 1 rk a přizvací cenu 85 nad Kč, pkud splňuje následující pdmínky: musí se jednat speciální vybavení neb zařízení, které není mžné přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než Kč; zařízení neb vybavení musí být pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. šklení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.); stavební úpravy, které jsu reknstrukcí 86 neb mdernizací, 87 pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku Kč, a jsu prváděny za účelem usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých neb pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu; V textu výzvy může být mezen, za jakým účelem bude v jedntlivých priritních sách křížvé financvání využit. V textu knkrétní výzvy bude mj. stanven: maximální bjem prstředků v Kč, které mhu být přiděleny na realizaci prjektů; maximální bjem prstředků v Kč, které mhu být přiděleny pr křížvé financvání v Kč; 84 Zdpvědnst za ddržení limitu má ŘO. 85 Pr neplátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně DPH. Pr plátce DPH se přizvací cenu z hlediska OP PPR rzumí cena včetně té části DPH, u níž příjemce, příp. partner nemá nárk na dpčet u finančníh úřadu. 86 Reknstrukcí se rzumí zásahy d majetku, které mají za následek změnu jeh účelu neb technických parametrů. Za změnu technických parametrů se nepvažuje jen samtná záměna pužitéh materiálu. 87 Mdernizací se rzumí rzšíření vybavensti neb pužitelnsti majetku. Strana 139 z 238

140 maximální pdíl způsbilých nákladů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání (v %). Stanvení maximálníh bjemu prstředků v Kč přidělenéh pr křížvé financvání v rámci dané výzvy může mít za následek, že i když bude žádst pdpru dpručena k financvání a plánvané náklady prjektu dpvídají aktivitám a respektují pravidla hspdárnsti, není garantván, že pdpra bude pskytnuta i na jeh část patřící d křížvéh financvání. ŘO při pskytvání pdpry na část křížvéh financvání musí zhlednit celkvý bjem pdpry, který je k dispzici na křížvé financvání v rámci dané výzvy. Prjekt tedy může být pdpřen puze za splnění následujících pdmínek: pdíl křížvéh financvání na rzpčtu způsbilých nákladů prjektu nesmí být vyšší než maximální pdíl stanvený v textu výzvy; prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům, dstačují na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu. V případě, že prstředky vymezené na křížvé financvání v rámci dané výzvy, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům (resp. prjektům s vyšším bdvým hdncením v rámci výzvy), nedstačují ani částečně na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu, může být tent prjekt pdpřen puze v případě, že chybějící prstředky křížvéh financvání nebudu zařazeny d rzpčtu prjektu a žadatel je nahradí vlastními zdrji Pravidla způsbilsti výdajů OP PPR v režimu vykazvání nepřímých nákladů 88 ESF prjekty s nepřímými náklady musí ddržvat pravidla platná pr způsbilst výdajů s výjimku, že mezi skutečně prkazvanými způsbilými výdaji (tj. mezi přímé výdaje) nemhu být zařazeny plžky, které patří dle níže uvedené definice d nepřímých nákladů. Nepřímé náklady se neprkazují, jejich výše se dvzuje d přímých nákladů. Způsbilé nepřímé náklady se v rámci prjektu vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům včetně nákladů na křížvé financvání. Vždy se má za t, že tyt náklady vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v právním aktu pskytnutí pdpry. Nepřímé náklady příjemce prkazuje prcentuálním pměrem vůči skutečně vynalženým způsbilým přímým nákladům (včetně nákladů na křížvé financvání), a t v rámci předlžené zprávy realizaci prjektu s žádstí platbu. Prstředky na nepřímé náklady prjektu jsu pskytvány průběžně, vždy splu s prstředky na přímé náklady prjektu. Každá platba příjemci tak v sbě zahrnuje prstředky na přímé i na nepřímé náklady, a t v pměru stanveném v právním aktu pskytnutí pdpry. Nepřímé náklady mhu dsahvat maximálně 25 % přímých způsbilých nákladů prjektu včetně nákladů na křížvé financvání. Výše pdílu nepřímých nákladů na celkvých způsbilých přímých nákladech je uvedena ŘO také v rámci každé výzvy k předkládání žádstí pdpru. Aplikace stanvenéh pdílu nepřímých nákladů je pvinná pr všechny prjekty pdpřené v rámci dané výzvy. Stanvený pdíl nepřímých nákladů platný pr daný prjekt bude stanven fixně na celu dbu realizace prjektu a bude uveden ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. Způsbilé nepřímé náklady vyjádřené v krunách se vždy pčítají z přímých nákladů prjektu včetně nákladů v kategrii křížvéh financvání. V případě, kdy budu prkázané způsbilé přímé náklady včetně nákladů v rámci křížvéh financvání nižší, než byl plánván v rzpčtu, snižuje se částka nepřímých nákladů, na kteru má příjemce nárk tak, aby byl zachván pr něj platné prcent nepřímých nákladů. Z tht důvdu se prstředky pdpry na nepřímé náklady vypčítají a prplatí vždy jak prcent z dlžených přímých nákladů včetně nákladů spadajících d kategrie křížvéh financvání v každé žádsti platbu. 88 Nepřímé náklady jsu relevantní puze v rámci ESF prjektů. Strana 140 z 238

141 Tabulka: Pdíl nepřímých nákladů využívaný ve všech výzvách pr předkládání prjektů s nepřímými náklady Objem přímých způsbilých nákladů % nepřímých nákladů D 10 mil. Kč včetně 25 % Nad 10 mil. Kč 20 % Pr prjekty, u nichž pdstatná většina nákladů vznikne frmu nákupu služeb d externích ddavatelů, budu způsbilá prcenta nepřímých nákladů uvedená ve výzvě snížena. Tímt patřením se zhledňuje skutečnst, že nákup služeb d externích ddavatelů zpravidla snižuje nárky na technicku pdpru realizace prjektu, jež tvří páteř nepřímých nákladů. Pdíly pr nepřímé náklady stanvené v jedntlivých výzvách budu sníženy pr prjekty s bjemem nákupu služeb v těcht intencích: Tabulka: Dpad výše pdílu nákupu služeb na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu na výši nepřímých nákladů Pdíl nákupu služeb na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu 89 Snížení pdílu nepřímých nákladů vyhlášenéh ve výzvě D 60 % včetně Více než 60 % a méně než 90 % Platí pdíly nepřímých nákladů stanvené výzvu Snížení na 3/5 (60 %) pdílu stanvenéh výzvu, tj. 15 % resp. 12 % 90 % a výše Snížení na 1/5 (20 %) pdílu stanvenéh výzvu, tj. 5 %, resp. 4 % Vymezení nepřímých nákladů v OP PPR Náklady zahrnvané d nepřímých nákladů nemhu být vykazvány v rámci přímých nákladů prjektu. 1) Administrativa, řízení prjektu (včetně finančníh), účetnictví, persnalistika kmunikační a infrmační patření, 90 bčerstvení a stravvání a pdpůrné prcesy pr prvz prjektu Pr zařazení d nepřímých nákladů je rzhdující, že daný zaměstnanec: nepracuje přím s cílvu skupinu prjektu 91 neb nezajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílvu skupinu prjektu. 92 Není relevantní, zda jsu tyt činnsti zajištěny s využitím zaměstnanců příjemce či partnera neb některéh z jejich ddavatelů. 90 Suslví Infrmační a kmunikační patření nahrazuje v OP PPR dříve pužívané spjení publicita prjektu. 91 D práce s cílvu skupinu patří i kmunikace (sbní i jiná) s ptenciálními účastníky prjektu (tj. sbami, které patří d cílvé skupiny, ale dsud se d prjektu nezapjili). 92 S cílvu skupinu přím pracuje např. lektr, mentr apd., výstupem pr přímé využití cílvu skupinu se rzumí např. učebnice apd. Strana 141 z 238

142 Výjimku představují evaluační činnsti prváděné sbami mim realizační tým prjektu, náklady na ně nespadají d nepřímých výdajů, ačkli přímé využití výstupu cílvu skupinu není u evaluací pravděpdbné. Mezi činnsti bez přímé vazby na cílvu skupinu (příp. či evaluace), tj. činnsti zakládající nepřímé náklady, patří zejména: Zajištění řízení chdu prjektu či rganizace 93 (včetně agendy vnitřních směrnic a včetně kntrly partnera či ddavatele); Administrativní činnsti spjené s řízením prjektu či rganizace (např. příprava dkumentů před zaúčtváním, skenvání/kpírvání účetních a jiných dkladů) a s plněním pvinnstí archivace dkumentů k prjektu; Zpracvání zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu (tj. příprava pdkladů pr tyt zprávy a žádsti a také vyplnění předepsaných frmulářů zprávy a žádsti a zajištění jejich pdání ŘO), včetně jejich dplnění a náprav jejich nedstatků; Splupráce s pskytvatelem pdpry i všemi dalšími rgány právněnými ke kntrle / věřvání realizace prjektu ve věci kntrl / věřvání prjektu; 94 Administrativní činnsti spjené s rganizačním zabezpečením aktivit prjektu (např. rezervace prstr pr vzdělávací akci, kmunikace s lektry, registrace účastníků akce prbíhající před danu akcí, zajištění auditní stpy akci, příprava prezenčních listin a pzvánek pr účastníky akce); Administrativní činnsti spjené s výběrem ddavatele pr prjekt, včetně uzavření smluvy s ddavatelem / vyhtvení bjednávky (týká se přímých nákupů bez i realizace zadávacích řízení a také realizace zadávacích řízení); Zajištění finančníh řízení prjektu či rganizace, včetně účetnictví a vedení mezd zaměstnanců, agendy rzpčtvání a agendy bankvních transferů a htvstní pkladny; Persnalistika (včetně případných výběrvých řízení na buducí zaměstnance příjemce či partnera), mim persnalistiky spjené s pracvním uplatněním cílvé skupiny; Zajištění vstupních lékařských prhlídek pr sby mim cílvu skupinu prjektu; Zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR pr sby mim cílvu skupinu prjektu; Zajištění pvinných i nepvinných činnstí / náležitstí v blasti infrmvání a kmunikace prjektu, včetně příp. mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření infrmvání a kmunikace hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí a pstjů cílvé skupiny apd.); Zajištění bčerstvení a stravvání sb zapjených d realizace prjektu během aktivit prjektu (realizačníh týmu i cílvé skupiny), včetně nákladů na tt bčerstvení / stravvání, všem mim stravnéh pskytvanéh jak sučást cestvních náhrad spjených s pracvní cestu d zahraničí a mim pskytvané per diems; Finanční a právní pradenství / knzultace, které nejsu pskytvány cílvé skupině prjektu; Správa pčítačvých sítí a internetvých či bdbných stránek/kmunikačních nástrjů, včetně zajištění jejich aktualizace, zálhvání bsahu, pravy nefunkčnstí apd.; Účast zaměstnance, který pracuje s cílvu skupinu / zajišťuje výstup pr přímé pužití cílvu skupinu (či zajišťuje evaluace) na pradách a bdbných se nepsuzuje jak řízení prjektu či rganizace. Rzhdující je, že dle pracvní náplně daný zaměstnanec pracuje přím s cílvu skupinu prjektu neb zajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílvu skupinu prjektu (či zajišťuje evaluace). 94 Rzuměn veškerých kntrl / věření bez hledu na jejich značení (které vyplývá z terminlgie z aplikvanéh právníh předpisu) jak jsu např. audit, kntrla na místě, mnitrvacích návštěva apd. 95 Z blasti internetvých či bdbných stránek/kmunikačních nástrjů drážka zahrnuje všechny pdpůrné činnsti prváděné za účelem, aby stránky / nástrj mhly být spuštěny, naplněny a pužívány / mhl být spuštěn, naplněn a užíván (tj. např. zajištění Strana 142 z 238

143 Zajištění pravy a údržby zařízení, vybavení 96 a využívaných nemvitstí; Zajištění úklidu a čištění; Zajištění strahy. 2) Cestvní náhrady spjené s pracvními cestami realizačníh týmu Veškeré cestvní náhrady spjené s vnitrstátními pracvními cestami (není rzhdující, jakým dpravním prstředkem se cesta uskutečnila - např. služebním vzidlem, hrmadnu dpravu, taxi aj.); Cestvní náhrady spjené se zahraničními pracvními cestami, jejichž cílem byl zajištění činnstí / náležitstí v blasti infrmvání a kmunikace prjektu. 3) Sptřební materiál, zařízení a vybavení Náklady na nákup papírů (včetně blků), na spjení / vazbu papírů či jiných nsičů dat (včetně laminvání), na nákup psacích ptřeb, nsičů pr záznam dat; Náklady na sptřební a kancelářský materiál/kancelářské pmůcky (jiné než v předchzí drážce) určené pr administraci prjektu (nikli materiál pr cílvu skupinu prjektu); Náklady na čisticí prstředky a nástrje, resp. přístrje (s výjimku případů, kdy je pr své zapjení d prjektu využívá cílvá skupina); Odpisy zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nájem či perativní leasing zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nákup zařízení a vybavení a sptřebníh materiálu, které jsu přizvány za účelem zajištění pvinných i nepvinných činnstí / náležitstí v blasti infrmvání a kmunikace prjektu; Zařízení a vybavení (včetně výpčetní techniky) pr pracvní pzice, jejichž sbní náklady jsu hrazeny z nepřímých nákladů. 4) Prstry pr realizaci prjektu Nájemné za prstry využívané k administraci prjektu, tj. nikli k práci s cílvu skupinu (např. kancelář prjektu); Odpisy budv využívaných pr prjekt (pr administraci prjektu i práci s cílvu skupinu); Energie, vdné, stčné v prstrech kanceláře prjektu a dalších prnajímaných nemvitstech využívaných k realizaci prjektu. 5) Ostatní prvzní výdaje Internetvé a telefnické připjení, pštvné, dpravné, balné; Bankvní pplatky včetně bankvních pplatků za mezinárdní finanční transakce (zahraniční platby, výběry htvsti v zahraničí, knverzní pplatky atd.); Pjistné s vazbu na pjistné smluvy pr případ vzniku nahdilé událsti (týkající se majetku i sb); Ntářské a správní pplatky, které nemají přímu vazbu na práci s cílvu skupinu prjekt 18. Hrizntální principy (dle čl. 7 a 8 becnéh nařízení) Pvinnst zajistit nastavení a implementaci hrizntálních principů v prgramvém bdbí vychází z čl. 7 a 8 Obecnéh nařízení, přičemž dle čl. 15 a 96 dst. 7 Obecnéh nařízení musí být webhstingu, technická pdpra, správa uživatelských účtů, ptimalizace webu - i s hledem na t, aby h řádně zachycvaly prhlížeče/vyhledávače). 96 Výdaje na nákup náhradních dílů (a bdbnéh) pr pravu či údržbu se začleňují d přímých neb nepřímých nákladů určuje dle pravidel uvedených níže pr sptřební materiál, zařízení a vybavení; zajištěním se v tmt kntextu myslí úkn pravy či údržby. Strana 143 z 238

144 způsb ddržvání hrizntálních principů nastaven a mnitrván na úrvni Dhdy partnerství i samtných prgramů. Nastavení a implementace OP PPR musí být v suladu se základními hrizntálními principy: Pdpra rvnsti žen a mužů a nediskriminace Udržitelný rzvj Pdpra rvnsti žen a mužů a nediskriminace Zapjení principu rvnsti žen a mužů a nediskriminace znamená ptírání diskriminace na základě phlaví (gendervé hledisk), rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, víry, zdravtníh pstižení, věku či sexuální rientace. Téma rvných příležitstí se vztahuje i na další znevýhdněné skupiny, jak jsu migranti, dluhdbě nezaměstnaní, sby s nízku kvalifikací, sby z btížně dpravně dstupných blastí, drgvě závislí, prpuštění vězni, abslventi škl; suhrnně skupiny hržené sciálním vylučením. Zákaz diskriminace v suladu s českým i evrpským právem a pdpra rvných příležitstí jsu základními principy realizace OP PPR a budu respektvány a pdprvány ve všech priritních sách a investičních priritách. Při výběru prjektů, řízení, mnitrvání a evaluacích je brán zřetel na příspěvek k rvnému zacházení, aby měly všechny skupiny byvatel, zejména sciálně hržené, ale také ženy a muži, stejný přístup k čerpání prstředků z OP PPR (např. etnické menšiny, sby se zdravtním pstižením apd.). Pdpřené prjekty nesmí prušvat zákaz diskriminace a mají přispívat k naplňvání principu rvných příležitstí všude, kde je t relevantní. Prjekt, u nějž bude v rámci hdncení identifikván prušení zákazu diskriminace neb negativní dpad na rvné příležitsti, nebude mci být pdpřen z prstředků OP PPR. Významné je také zajištění, aby realizátři prjektů v rámci pdpry rvnéh přístupu náležitě zhledňvali specifické ptřeby jedntlivých cílvých skupin a využívali např. dprvdná patření k dstranění mžných bariér účasti v prjektech pr cílvé skupiny. Zajištění rvných příležitstí a nediskriminace je prt zakmpnván d kritérií pr výběr prjektů. Priritní sa 3 Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě je svými aktivitami přím zaměřena na blast sciálníh začleňvání a sciálníh pdnikání, jejichž synergické efekty stimulují a psilují rvné příležitsti a rvné zacházení bez diskriminace na základě phlaví, rasvéh neb etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání neb víry, zdravtníh pstižení, věku neb sexuální rientace, případně dalších důvdů. Přímý vliv na zajištění rvných příležitstí a bj prti diskriminaci mají také aktivity priritní sy 4 Vzdělávání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti, a t jak pdpru multikulturní výchvy, integrujícíh vzdělávání, začleňvání dětí, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími ptřebami, tj. se sciálním a zdravtním znevýhdněním či zdravtním pstižením, žáků a studentů z hrženéh prstředí, tak i pdpru alternativních frem předšklní péče umžňujících rychlý návrat rdičů (včetně matek a tců samživitelů) na trh práce. Rvnst žen a mužů je řešena zejména v blast slaďvání rdinnéh a pracvníh živta, terénní práce s hrženými rdinami a sbami v krizi, vzdělávání pr rvnst a integraci apd. Ostatní priritní sy mají na blast rvnsti žen a mužů a nediskriminace nepřímý vliv. Např. pr zlepšení přístupu a zvýšení atraktivity městské hrmadné dpravy pr všechny, tedy i pr sby se zdravtním pstižením, bude mžné v rámci priritní sy 2 investiční pririty 2 pdprvat také patření k rychlejšímu a bezpečnějšímu nástupu a výstupu na zastávkách tramvají. D kritérií výběru prjektů napříč peračním prgramem budu zahrnuta ta, která hdntí sulad s principem rvnsti phlaví a nediskriminace. Kde je aplikvatelné, jsu pr sledvání naplňvání tht hrizntální principu v rámci realizace prgramu a prjektů nastaveny u dané aktivity indikátry sledující pčet účastníků prjektu dle věku, jiné nárdnsti, státní příslušnsti, příslušnsti k etnickým menšinám, zdravtníh pstižení, stupně vzdělání a dalších indikátrů. Strana 144 z 238

145 18.2. Udržitelný rzvj Udržitelným rzvjem se rzumí způsb rzvje, který uvádí d suladu hspdářský a splečenský pkrk s plnhdntným zachváním živtníh prstředí pr další generace. Pdle čl. 8 Obecnéh nařízení musí být při realizaci OP PPR zajištěna pdpra pžadavků na: chranu živtníh prstředí, účinné využívání zdrjů, patření ke zmírňvání změny klimatu a přizpůsbení se tét změně, dlnst vůči katastrfám a předcházení rizikům. Na pdpru účinnéh využívání zdrjů a patření ke zmírňvání změny klimatu svými aktivitami (energetické úspry v rámci bjektů a technických zařízení služících pr zajištění prvzu městské veřejné a silniční dpravy, zvýšení využívání bnvitelných zdrjů energie, patření pr preferenci veřejné dpravy a jiné) je přím zaměřena priritní sa 2 Udržitelná mbilita a energetické úspry. Opatření tét priritní sy budu pdprvat i chranu živtníh prstředí (především snižváním emisí CO2, znečišťujících látek z dpravy a z výrby i sptřeby tepelné a elektrické energie). Pdprvané aktivity statních priritních s budu mít na výše uvedená témata udržitelnéh rzvje většinu puze nepřímý vliv, s případným přímým pzitivním dpadem na chranu živtníh prstředí, účinné využívání zdrjů a klimatické změny v buducnsti. Uplatňvání principu udržitelnéh rzvje bude sledván průběžným plněním hdnt výsledkvých indikátrů především v rámci priritní sy 2, jejíž patření mají, ať už přím či nepřím, za cíl snížení emisí CO2 a snížení sptřeby energie, cž bude mít pzitivní dpad na živtní prstředí reginu a zdraví byvatel města. Mnitrvání a hdncení vlivů prjektů na živtní prstředí bude prváděn také prstřednictvím těcht envirnmentálních indikátrů: Snížení emisí primárních částic a prekurzrů sekundárních částic Rzšíření zreknstruvané neb nvě vybudvané kapacity bez zábru zemědělskéh půdníh fndu Mnitrvání a naplňvání hrizntálních principů Sučástí žádsti pdpru z OP PPR je ppis příspěvku prjektu k hrizntálním principům, ve kterém žadatel tent příspěvek knkretizuje. D kritérií výběru prjektů jsu pak zahrnuta také ta, která hdntí sulad s hrizntálními principy. Při přidělvání finančních prstředků z peračníh prgramu jsu upřednstňvány prjekty, které budu přínsem pr uplatnění hrizntálních principů neb budu minimalizvat své negativní vlivy. U prjektů, které v žádsti pdpru uvádí aktivní příspěvek k uplatňvání hrizntálních principů, je v rámci zpráv realizaci prjektu vyžadván ppis knkrétních aktivit či patření. Prjekty, které budu mít jednznačně negativní vliv na naplňvání hrizntálních principů, budu vyřazeny při kntrle přijatelnsti. 19. Zadávání zakázek v rámci OP PPR Kapitla vymezuje pravidla, kterými je žadatel/příjemce (dále jen zadavatel ) pvinen se řídit při realizaci zakázek v rámci prjektů finančně pdpřených prstředky OP PPR (dále jen Pravidla OP PPR ). Strana 145 z 238

146 19.1. Vymezení základních pjmů Definice základních pjmů Ddavatel - fyzická neb právnická sba, která ddává zbží, pskytuje služby neb prvádí stavební práce. Strana 146 z 238

147 Elektrnické tržiště webvá aplikace, která umžňuje elektrnické zadávání zakázek, systém elektrnických tržišť upravuje usnesení vlády č. 343 ze dne Pskytvatel dtace pskytvatelem dtace z OP PPR a řídicím rgánem OP PPR je Odbr evrpských fndů Magistrátu hlavníh města Prahy. Pravidla OP PPR jsu pstupy upravené v tét kapitle, které definují základní pvinnsti zadavatelů v blasti zadávání zakázek v rámci OP PPR. Prfil zadavatele Prfil zadavatele je upraven v 17 písm. w) zákna. Jedná se elektrnický nástrj, jehž prstřednictvím zadavatel uveřejňuje infrmace a dkumenty ke svým veřejným zakázkám způsbem, který umžňuje nemezený a přímý dálkvý přístup, a jehž internetvá adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Je t tedy webvá stránka zadavatele, na které může zadavatel uveřejňvat infrmace svých veřejných zakázkách, a která musí splňvat náležitsti dle 8 a 9 vyhlášky č. 133/2012 Sb., uveřejňvání vyhlášení pr účely zákna veřejných zakázkách a náležitstech prfilu zadavatele. Zadavatel má mžnst buď si zřídit a spravvat svůj prfil zadavatele, neb využít kmerčně nabízené služby, musí však zajistit, aby prfil prkazatelně splňval pžadavky stanvené záknem a prváděcími právními předpisy, zejména pak pžadavky 149 zákna. Splnění pžadavků na elektrnické nástrje lze prkázat certifikátem shdy dle vyhlášky č. 9/2011 Sb., elektrnických nástrjích, přičemž vydání certifikátu shdy není pdmínku pr pužívání prfilu zadavatele. Prfil zadavatele musí být registrván ve Věstníku veřejných zakázek před zahájením zadávacíh/výběrvéh řízení. Uchazeč - ddavatel, který pdal nabídku ve výběrvém řízení. Výběrvé řízení - pstup zadavatele stanvený Pravidly OP PPR, jehž účelem je zadání zakázky, a t až d uzavření smluvy neb d zrušení výběrvéh řízení Zadávací řízení pstup zadavatele pdle ZVZ, jehž účelem je zadání veřejné zakázky, a t až d uzavření smluvy neb zrušení zadávacíh řízení Zadavatel - každý příjemce, který během realizace prjektu prvádí výběrvé neb zadávací řízení. Zájemce - ddavatel, který byl ve výběrvém řízení vyzván zadavatelem k pdání nabídky. ZVZ - Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů Vymezení zakázek dle předmětu plnění Zakázky se pdle předmětu dělí na zakázky na ddávky, zakázky na služby neb zakázky na stavební práce. Zakázka na ddávky je zakázka, jejímž předmětem je přízení věci ( zbží ) frmu kupě, kupě zbží na splátky, nájmu neb pachtu zbží neb nájmu neb pachtu zbží s právem následné kupě (leasing). Dále za zakázku na ddávky lze pvažvat pskytnutí služby neb stavebních prací spčívající v umístění, mntáži či uvedení zbží (viz předchzí věta), d prvzu, nejedná-li se zhtvení stavby, pkud tyt činnsti nejsu základním účelem zakázky, avšak jsu nezbytné ke splnění zakázky na ddávky. Zakázka na stavební práce je zakázka, jejímž předmětem je prvedení stavebních prací, které se týkají některé z činnstí uvedených v přílze č. 3 ZVZ, a s nimi suvisející prjektvá neb inženýrská činnst, neb zhtvení stavby, která je výsledkem stavebních neb mntážních prací, případně i suvisející prjektvé či inženýrské činnsti, a která je jak celek schpna plnit samstatnu eknmicku neb technicku funkci. Zakázku na stavební práce je též zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění stavebních prací uvedených výše rvněž pskytnutí ddávek či služeb nezbytných k prvedení předmětu zakázky ddavatelem. Za zakázku na stavební práce se pvažují rvněž stavební práce přizvané s využitím zprstředkvatelských neb pdbných služeb, které zadavateli pskytuje jiná sba. Zakázka na služby - jedná se zakázku, která není zakázku na ddávky neb stavební práce. Zakázku na služby je také zakázka, jejímž předmětem je krmě pskytnutí služeb rvněž Strana 147 z 238

148 pskytnutí ddávky, pkud předpkládaná hdnta pskytvaných služeb je vyšší než předpkládaná hdnta pskytvané ddávky. Zakázku na služby je dále zakázka, jejímž předmětem je krmě pskytnutí služeb rvněž prvedení stavebních prací, pkud tyt stavební práce nejsu základním účelem zakázky, avšak jejich prvedení je nezbytné ke splnění zakázky na služby Vymezení typů zadavatelů a) Veřejným zadavatelem pdle 2 dst. 1 ZVZ je Česká republika, státní příspěvkvá rganizace, územní samsprávný celek neb příspěvkvá rganizace, u níž funkci zřizvatele vyknává územní samsprávný celek. b) Dtvaným zadavatelem je právnická neb fyzická sba, která zadává veřejnu zakázku hrazenu z více než 50 % z peněžních prstředků z veřejných zdrjů neb pkud peněžní prstředky pskytnuté na veřejnu zakázku z těcht zdrjů přesahují ,- Kč, přičemž se může jednat i peněžní prstředky pskytvané prstřednictvím jiné sby (např. partnervi prstřednictvím příjemce). c) Sektrvým zadavatelem je sba vyknávající některu z relevantních činnstí pdle 4 ZVZ (např. v dvětvích teplárenství, plynárenství, elektrenergetiky, vdárenství aj.) za záknem blíže specifikvaných pdmínek. d) Ostatním zadavatelem je fyzická neb právnická sba, která nespadá d žádné z výše uvedených kategrií. Je t tedy sba, která není veřejným ani sektrvým zadavatelem a která zadává veřejnu zakázku hrazenu maximálně 50 % z peněžních prstředků z veřejných zdrjů a zárveň peněžní prstředky pskytnuté na veřejnu zakázku z těcht zdrjů nedsahují částky ,- Kč, přičemž se může jednat i peněžní prstředky pskytvané prstřednictvím jiné sby (např. partnervi prstřednictvím příjemce) Základní zásady pr zadávání zakázek a) Za celé zadávací a výběrvé řízení veřejné zakázky včetně úplnsti zadávací dkumentace a nastavení hdntících kritérií nese plnu zdpvědnst zadavatel (tzn. žadatel/resp. příjemce dtace). b) Zadavatel je pvinen při realizaci prjektu uskutečňvat výběr ddavatele v suladu se zásadami stanvenými Pravidly OP PPR neb Záknem č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění (ZVZ). c) Pkud platné vnitřní předpisy zadavatele stanvují přísnější pstup pr výběr ddavatele než Pravidla OP PPR (stanvují např. pvinnst slvení vyššíh pčtu ptenciálních ddavatelů), musí zadavatel pstupvat v suladu s těmit pstupy. Přísnější pstup pr výběr ddavatele, než je určen pravidly OP PPR, není pvažván za prušení pravidel OP PPR pr výběr ddavatele. Ddržení, resp. neddržení interních pravidel pr zadávání zakázek všem není předmětem kntrly prjektu OP PPR. d) U výběrvých řízení je zadavatel pvinen pstupvat dle Pravidel OP PPR platných v den vyhlášení. Rzhdné datum pr určení data platnsti Pravidel OP PPR u dané zakázky je datum uveřejnění známení zahájení výběrvéh řízení (dále jen známení ) na Prfilu zadavatele. e) Zadavatel nesmí rzdělit veřejnu zakázku, jestliže by tím dšl ke snížení ceny jedntlivých částí zakázky pd finanční limity stanvené Pravidly OP PPR neb ZVZ pr jedntlivé druhy výběrvéh/zadávacíh řízení. Zadavatel je zárveň pvinen zhlednit hspdárné, účelné a efektivní vynalžení veřejných prstředků. f) Zadavatel je pvinen při zadávání zakázky ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh zacházení a zákazu diskriminace ve smyslu 6 dst. 1 ZVZ. Pr naplnění pdmínky nediskriminačníh a transparentníh výběru ddavatele je nutné, aby zadavatel vybral vždy nejvýhdnější nabídku ve vztahu k definvaným parametrům a ceně. i. Zásada transparentnsti - Zadavatel má pvinnst veškeré krky, které vedu k uzavření smluvy činit jasným, průhledným a srzumitelným způsbem, tzn. Strana 148 z 238

149 stanvit jasně lhůty a pstupy pr jedntlivé krky zadávání zakázky, všech významných úknech suvisejících s výběrem ddavatele přizvat a uchvávat písemnu dkumentaci v dstatečném rzsahu, který umžní úkny zadavatele nezávisle přezkumat; jasně vymezit kritéria, dle kterých budu hdnceny nabídky uchazečů vždy v dstatečném předstihu před samtným vypracváním nabídek; patřit všechna rzhdnutí řádným důvdněním atd. ii. Zásada rvnéh zacházení - Zadavatel je v průběhu zadávání zakázky, resp. již d kamžiku přípravy řízení, pvinen přistupvat stejným způsbem ke všem uchazečům, kteří mhu pdat či pdávají nabídky (zadavatel definuje ve výzvě k pdání nabídky přesné pdmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení prbíhat, zejména jakým způsbem bude prbíhat hdncení nabídek atd.). iii. Zásada zákazu diskriminace - Zadavatel je pvinen v průběhu zadávání zakázky pstupvat tak, aby jeh jednáním nedšl k diskriminaci žádnéh z uchazečů. T znamená, že pdmínky pr zadání zakázky musí být zadavatelem stanveny tak, aby zárveň umžňvaly výběr nejvhdnějšíh ddavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému uchazeči d řízení, např. z důvdů, které nesuvisejí s předmětem zakázky. Zadavatel musí zajistit zejména: nediskriminační předmět plnění zakázky (tj. předmět zakázky nesmí bsahvat ppis prduktu příznačný pr jednh či mezený kruh výrbců či ddavatelů); nediskriminační stanvení parametrů předmětu zakázky zejména platí zákaz stanvení pžadavků na výkn výpčetní techniky frmu stanvení taktvací frekvence v jedntce Hz (bvykle GHz) 97 ; nediskriminační kvalifikační kritéria (tj. kvalifikační kritéria musí být přiměřená předmětu plnění zakázky a bvyklým pžadavkům na trhu, např. nesmí být pžadvaná nadměrná délka praxe, brat přesahující výrazně bjem plnění, nepřiměřené nárky na pjištění apd. či pžadavky zcela nesuvisející s předmětem plnění, např. mezení ddavatelů pžadavkem na realizaci zakázek financvaných z Evrpských strukturálních a investičních fndů apd.); nediskriminační hdntící kritéria (tj. hdntící kritéria by měla dpvídat a být přiměřená předmětu plnění zakázky nejen svým bsahem, ale také rzsahem, ppř. váhu); aby účast v zadávacím řízení nebyla pdmíněna uvalením břemene (závazku) týkajícíh se vítěznéh ddavatele ještě na uchazeče před výběrem vítěznéh ddavatele (např. bankvní záruky či pjištění dpvědnsti) 98 ; g) Dále je zadavatel pvinen ddržvat zásadu přiměřensti tat zásada spčívá v zajištění dpvídajícíh stupně zveřejnění zadávacíh řízení, a t s dstatečným předstihem, a dále dpvídajícíh stupně frmalizace zadávacíh řízení, tj. míry nárků kladených na úkny zadavatele, pčet a dbrnst rgánů zadavatele. Dále je zásadu přiměřensti míněna přiměřenst pžadavků zadavatele ve vztahu k předmětu zakázky (např. rzsahu technických kvalifikačních předpkladů atp.). h) Zadavatel je pvinen akceptvat dklady z jiných členských států (zejména členských států EU či EHP) prkazující rvncennu kvalifikaci, jejíž splnění v rámci zadávacíh řízení pžaduje. i) Zaměstnanci zadavatele či členvé statutárníh rgánu zadavatele (resp. statutární rgán zadavatele) neb členvé realizačníh týmu prjektu se v případě zakázek, na které se nevztahují pstupy upravené ZVZ, 97 Z nálezu auditníh týmu EK jednznačně vyplývá, že stanvení minimálníh výknu pčítače pmcí jedntky GHz je diskriminační, bez hledu na knkrétní pžadvanu výši tht parametru. 98 Takvé závazky a pžadavky by měly být předmětem smluvních bchdních pdmínek s vybraným ddavatelem. Strana 149 z 238

150 i. nesmí pdílet na zpracvání nabídky, ii. nesmí pdat nabídku a být tak uchazečem zakázku či uchazečem ve sdružení ani půsbit jak subddavatel, iii. být statutárním rgánem uchazeče, resp. jeh členem. iv. Omezení uvedená v předchzí větě platí i pr sby: a. kterým byl ulžen zákaz plnění veřejných zakázek ve smyslu 120a dst. 2 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, a které jsu vedeny v rejstříku sb se zákazem plnění veřejných zakázek, b. které se ve prspěch zadavatele pdílely na přípravě neb zadávání předmětné zakázky, c. které se pdílely na zpracvání žádsti pdpru na prjekt, v němž je realizvána předmětná zakázka. j) Zadavatel nesmí mezvat účast ve výběrvém řízení těm ddavatelům, kteří mají sídl neb míst pdnikání v jiném členském státě Evrpské unie. k) Zadavatel je pvinen písemně zaznamenávat veškeré úkny spjené se zadávacím/výběrvým řízením. l) Zadavatel je pvinen uchvávat veškeru dkumentaci vzniklu v suvislsti se zadáváním zakázky a záznamy elektrnických úknech suvisející s realizací zakázky p dbu uvedenu v právním aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Dkumentaci je zadavatel pvinen uchvávat frmu stejnpisu, příp. kpie předané dkumentace. Dkumentací zakázce se rzumí suhrn všech dkumentů v listinné či elektrnické pdbě, jejichž přízení v průběhu zadávání, ppř. p jeh uknčení, vyžadují Pravidla OPPR, včetně úplnéh znění riginálů nabídek všech ddavatelů a uzavřených smluv. m) Zadavatel je pvinen neprdleně infrmvat pskytvatele pdpry všech řízeních přezkumání úknů zadavatele zahájených Úřadem pr chranu hspdářské sutěže (dále jen ÚOHS ) a rzhdnutích ÚOHS těcht řízeních, jejichž předmětem je zakázka splufinancvaná ze zdrjů EU Stanvení předmětu zakázky Zadavatel stanví předmět jedné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla: a) všechna plnění, jejichž předměty plnění tvří jeden funkční celek; neb b) všechna bdbná a splu suvisející plnění, přičemž suvisející plnění jsu ta, která splu místně, věcně a časvě suvisí. Při určení předmětu zakázky není přípustné uvádět v zadávacích pdmínkách pžadavky neb dkazy na bchdní firmy, názvy neb jména a příjmení, specifická značení zbží a služeb, které platí pr určitu sbu, ppřípadě její rganizační slžku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzry, průmyslvé vzry, chranné známky neb značení půvdu, pkud by t vedl ke zvýhdnění neb vylučení určitých uchazečů neb určitých výrbků. Takvý dkaz lze výjimečně připustit, pkud: a) by bez jeh pužití, nebyl mžné dstatečně přesně a srzumitelně určit předmět zakázky, zadavatel však zárveň musí v zadávacích pdmínkách výslvně umžnit pr plnění zakázky pužití i jiných, kvalitativně a technicky bdbných řešení; neb b) se jedná zakázky na stavební práce, puze pkud nepvede k nedůvdněnému mezení hspdářské sutěže, zadavatel v takvém případě vždy výslvně umžní pr plnění veřejné zakázky pužití i jiných, kvalitativně a technicky bdbných řešení; neb c) by byl přizvané plnění nekmpatibilní s již pužívanými zařízeními či systémy a jeh přizpůsbení by prvzu zadavatele půsbil mimřádné btíže, může zadavatel v zadávacích pdmínkách uvést pdrbněji specifický ppis plnění. Skutečnsti uvedené v předchzím bdu je zadavatel pvinen pskytvateli pdpry na vyžádání prkázat. Strana 150 z 238

151 Pkud je předmět zakázky určen pr něklik rganizací (např. pr příjemce a partnera), je nezbytné v ppisu předmětu zakázky uvést, jaké služby či zbží jsu určeny pr jedntlivé rganizace. Díky tmut vymezení může ddání a fakturace prbíhat dděleně. Nicméně ptenciální ddavatelé předkládají jednu nabídku pr celý předmět zakázky a nabídky jsu hdnceny jak jeden celek, nikli zvlášť pr části zakázky určené jedntlivým rganizacím Stanvení předpkládané hdnty zakázky Předpkládanu hdntu zakázky se rzumí předpkládaná výše peněžitéh závazku vyplývající pr zadavatele z plnění zakázky. Zadavatel je pvinen předpkládanu hdntu zakázky stanvit pr účely pstupu ve výběrvém/zadávacím řízení před jeh zahájením. Předpkládaná hdnta zakázky je rzhdující pr určení dalšíh pstupu zadavatele při výběru ddavatele (viz dále). Při stanvení předpkládané hdnty zakázky je vždy rzhdná cena bez DPH, a t cena ke dni zahájení výběrvéh/zadávacíh řízení. Při stanvení předpkládané hdnty zakázky zadavatel vychází z údajů a infrmací zakázkách stejnéh neb bdbnéh předmětu plnění, neb údajů a infrmací získaných průzkumem trhu s pžadvaným plněním neb infrmací získaných jiným vhdným způsbem. Zadavatel je pvinen uchvávat veškeru dkumentaci vážící se ke stanvení předpkládané hdnty zakázky a na žádst pskytvatele dtace dlžit, jakým způsbem a na základě jakých infrmací byla předpkládaná hdnta zakázky stanvena. V případě, že zadavatel má v úmyslu uzavřít smluvu na dbu neurčitu neb na dbu, jejíž trvání nelze přesně vymezit, je pvinen stanvit předpkládanu hdntu zakázky na základě předpkládané výše peněžitéh závazku za 48 měsíců Dělení předmětu zakázky Zadavatel nesmí rzdělit předmět zakázky tak, aby tím dšl ke snížení předpkládané hdnty pd finanční limity stanvené v tét kapitle Pravidel OP PPR a k zadání zakázky v jiném (mírnějším) režimu výběrvéh/zadávacíh řízení, než jaký dpvídá celkvé předpkládané hdntě. Při stanvení předpkládané hdnty je zadavatel pvinen sečíst předpkládané hdnty bdbných, splu suvisejících ddávek či služeb, které hdlá přídit v průběhu účetníh bdbí. T neplatí pr ddávky neb služby, jejichž jedntkvá cena je v průběhu účetníh bdbí 99 prměnlivá a zadavatel tyt ddávky neb služby přizuje pakvaně pdle svých aktuálních ptřeb. Zadavatel není pvinen sčítat předpkládané hdnty zakázek, které budu přizvány nahdile dle zcela aktuálních ptřeb zadavatele a které nelze bjektivně dpředu vůbec předvídat (např. zakázky realizvané v krajně naléhavých případech jak důsledek nepředvídatelných pškzení a zničení určitých majetkvých hdnt apd.). V případě pchybnstí, zda zadavatel ddržel výše uvedené pvinnsti stanvené v tmt bdě Pravidel OP PPR, prkazuje zadavatel, že pvinnsti ddržel Změny v průběhu realizace zakázky Zadavatel nesmí umžnit pdstatnu změnu práv a pvinnstí vyplývajících ze smluvy, kteru uzavřel s vybraným ddavatelem. Pdstatnu změnu se rzumí takvá změna, která a) by za pužití v půvdním zadávacím řízení umžnila účast jiných ddavatelů, b) by za pužití v půvdním zadávacím řízení mhla vlivnit výběr nejvhdnější nabídky, neb by měnila eknmicku rvnváhu smluvy ve prspěch vybranéh uchazeče. 99 Účetní bdbí definuje 3 dst. 2 zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. Strana 151 z 238

152 19.3. Druh zakázky dle předpkládané hdnty zakázky Pr účely Pravidel OP PPR se zakázky člení pdle výše předpkládané hdnty na zakázky: a) malé hdnty, b) vyšší hdnty Zakázky malé hdnty Jedná se zakázky: Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH a) s předpkládanu hdntu nižší než Kč bez DPH v případě veřejnéh, sektrvéh a dtvanéh zadavatele (vymezených v 2 ZVZ, resp. v kapitle Pravidel OP PPR); b) s předpkládanu hdntu nižší než Kč bez DPH v případě statních zadavatelů (vymezených v kapitle Pravidel OP PPR). Jedná se: Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a méně než / Kč bez DPH a) v případě veřejnéh, sektrvéh a dtvanéh zadavatele dle 2 ZVZ zakázky s předpkládanu hdntu nejméně Kč bez DPH a nedsahující hdnty Kč bez DPH, pkud se jedná zakázku na ddávky a služby, a nedsahující hdnty Kč bez DPH pr zakázky na stavební práce; b) v případě statních zadavatelů, kteří nemají pvinnst řídit se ZVZ (viz kapitlu Pravidel OP PPR), zakázky s předpkládanu hdntu nejméně Kč bez DPH a nedsahující hdnty Kč bez DPH, pkud se jedná zakázku na ddávky a služby, a nedsahující hdnty Kč bez DPH pr zakázky na stavební práce Zakázky vyšší hdnty - s předpkládanu hdntu nejméně / Kč bez DPH Jedná se zakázky: a) zadávané statními zadavateli (viz kapitla Pravidel OP PPR), jejichž předpkládaná hdnta činí nejméně Kč bez DPH v případě ddávek zbží a služeb, a zakázky na stavební práce, jejichž předpkládaná hdnta činí nejméně Kč bez DPH, pkud míra pžadvané dtace nepřekračuje 200 mil. Kč bez DPH; b) zadávané sektrvým zadavatelem, jejichž předpkládaná hdnta činí nejméně Kč bez DPH v případě ddávek zbží a služeb, resp Kč bez DPH v případě stavebních prací a zárveň nedsahuje hranice stanvené Nařízením vlády č. 393 ze dne 14. prsince 2015 Sb Nařízení č. 393 ze dne 14. prsince 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., stanvení finančních limitů pr účely zákna veřejných zakázkách, vymezení zbží přizvanéh Česku republiku - Ministerstvem brany, pr které platí zvláštní finanční limit, a přepčtech částek stanvených v zákně veřejných zakázkách v eurech na česku měnu, ve znění pzdějších předpisů, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanví finanční limity pr účely kncesníh zákna, ve znění pzdějších předpisů Strana 152 z 238

153 19.4. Výběrvá řízení - pžadavky a pstupy pr zakázky mim půsbnst ZVZ Druh výběrvéh řízení dle hdnty zakázky Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Zadavatel není pr realizaci těcht zakázek vymezených v kapitle Pravidel OP PPR pvinen realizvat zadávací/výběrvé řízení, je právněn využít příméh nákupu neb přímé bjednávky pžadvanéh plnění. Ddávku zbží, nákup služeb neb nákup stavebních prací není nutné dkládat písemnu smluvu, pstačí, aby byl uskutečněný výdaj dlžen účetními dklady, resp. účetními záznamy pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. Z dkladů (účetníh neb s ním suvisející bjednávky) musí být zřejmý zejména předmět zakázky, mnžství ddanéh plnění a cena plnění. I v případě zadávání zakázky v režimu dle tét kapitly je zadavatel pvinen zachvat zásady dle kap Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a méně než / Kč bez DPH Tyt zakázky vymezené v kapitle Pravidel OP PPR je zadavatel právněn realizvat frmu tzv. uzavřené výzvy. Jedná se písemnu výzvu nejméně 3 zájemcům k pdání nabídky. Zadavatel musí být schpen prkázat deslání výzvy alespň třem ptenciálním uchazečům. Lhůtu pr pdání nabídek stanví zadavatel vždy s hledem na předmět zakázky ve výzvě stanvením knce lhůty pr pdání nabídek, nesmí být však kratší než 10 kalendářních dní. Lhůta pčíná dnem, který následuje p událsti, jež je rzhdující pr její pčátek. Rzhdnu událstí je deslání výzvy k pdání nabídky. Náležitsti výzvy a pstupy pr výběrvé řízení jsu ppsány v kapitle Pravidel OP PPR. Zadavatel vyzve puze takvé zájemce, kterých má infrmace, že jsu způsbilí pžadvané plnění pskytnut. Zadavatel nesmí vyzývat pakvaně stejný kruh zájemců, není-li t důvdněn předmětem plnění zakázky či jinými zvláštními klnstmi, případně zrušením předcházejícíh výběrvéh řízení. Pkud je předmět zakázky určen pr něklik rganizací (např. pr příjemce a partnera), je nezbytné v ppisu předmětu zakázky uvést, jaké služby či zbží jsu určeny pr jedntlivé rganizace; díky tmut vymezení může ddání a fakturace prbíhat dděleně. Nicméně ptenciální ddavatelé předkládají jednu nabídku pr celý předmět zakázky a nabídky jsu hdnceny jak jeden celek, nikli zvlášť pr části zakázky určené jedntlivým rganizacím Zakázky s předpkládanu hdntu nejméně / Kč bez DPH Zakázky vyšší hdnty vymezené v kapitle Pravidel OP PPR jsu realizvány frmu tevřené výzvy. Umžňuje-li t předmět zakázky, může zadavatel zadat zakázku na elektrnickém tržišti. Je-li zadavateli usnesením vlády ulžena pvinnst zadávat zakázky prstřednictvím elektrnickéh tržiště, je pvinen pstupvat dle tht usnesení. Zadání zakázky na elektrnickém tržišti zadává zadavatel pdle pravidel elektrnickéh tržiště, v takvém případě ustanvení upravující zadávání zakázek Pravidly OP PPR se nepužijí. Sučasně však musí být ddrženy Obecné zásady Smluvy fungvání EU při zadávání zakázek. V tevřené výzvě znamuje zadavatel známením výběrvéh řízení nemezenému pčtu ddavatelů svůj úmysl zadat zakázku v tmt výběrvém řízení; známení tevřené výzvy je výzvu k pdání nabídek ddavatelů. Oznámení výběrvéh řízení uveřejní zadavatel p celu dbu trvání lhůty pr pdání nabídek: Strana 153 z 238

154 a) na prfilu zadavatele 101, neb b) ve věstníku veřejných zakázek, neb c) webvých stránkách OP PPR Zadavatel může nad rámec uveřejnění známení výběrvéh řízení zárveň přím vyzvat zájemce desláním výzvy. Pkud zadavatel v rámci tevřené výzvy přím vyzývá zájemce, musí být schpen prkázat deslání tét výzvy. Lhůta pr pdání nabídek nesmí být kratší než 15 kalendářních dnů a kratší než 35 kalendářních dnů v případě zakázek, jejichž předpkládaná hdnta dsáhne nejméně hdnty nadlimitní veřejné zakázky pr sektrvé zadavatele pdle nařízení vlády č. 393/2015 Sb Zadávací pdmínky Sučástí známení tevřené výzvy, známení uzavřené výzvy neb infrmací uveřejněných na elektrnickém tržišti (dále jen známení výběrvéh řízení ) musí být základní infrmace zakázce a výběrvém řízení. Oznámení musí bsahvat alespň tyt údaje: a) Identifikační údaje zadavatele jedná se : a. bchdní firmu neb název, sídl, identifikační čísl, byl-li přidělen, pkud jde právnicku sbu, b. bchdní firmu neb jmén a příjmení, míst pdnikání, ppřípadě míst trvaléh pbytu, identifikační čísl, byl-li přidělen, pkud jde fyzicku sbu. b) Název zakázky c) Druh zakázky - ddávky, služby neb stavební práce d) Lhůta pr pdání nabídky - lhůtu pr pdání nabídek stanví zadavatel vždy s hledem na předmět zakázky v známení. Minimální délky lhůt jsu uvedeny v kapitle Pravidel OP PPR. e) Míst pr pdání nabídky f) Předmět zakázky v pdrbnstech nezbytných pr zpracvání nabídky; g) Základní hdntící kritérium, kterým je (i) eknmická výhdnst nabídky, neb (ii) nejnižší nabídkvá cena. Předmětem hdncení je nabídkvá cena bez DPH, pkud zadavatel ve výzvě neb zadávací dkumentaci výslvně neurčí, že bude hdncena nabídkvá cena s DPH. Předmětem hdncení je celkvá nabídkvá cena, pkud zadavatel ve výzvě či v zadávací dkumentaci výslvně neurčí, že bude hdncena jedntkvá cena plnění. V případě, že je základním hdntícím kritériem eknmická výhdnst nabídky, stanví zadavatel vždy dílčí hdntící kritéria tak, aby vyjadřvala vztah užitné hdnty a ceny (jedním z dílčích hdnticích kritérií tedy bude vždy cena). Dílčí hdntící kritéria se musí vztahvat k nabízenému plnění zakázky. Mhu jimi být zejména nabídkvá cena, kvalita, technická úrveň nabízenéh plnění, estetické a funkční vlastnsti, vlastnsti plnění z hlediska vlivu na živtní prstředí, vliv na zaměstnanst sb se zdravtním pstižením, prvzní náklady, návratnst nákladů, záruční a pzáruční servis, zabezpečení ddávek, ddací lhůta neb lhůta pr dknčení. Zadavatel může jak jedn z dílčích hdntících kritérií využít i hdncení rganizace, kvalifikace a zkušenstí pracvníků pdílejících se na plnění veřejné zakázky, jakž i hdncení vlivu na zaměstnanst sb se ztíženým přístupem na trh práce. Dílčím hdntícím kritériem 101 viz kapitla Definice základních pjmů Strana 154 z 238

155 nemhu být smluvní pdmínky, jejichž účelem je zajištění pvinnstí ddavatele, neb platební pdmínky. Při stanvení číselných hdnticích kritérií (krmě ceny) je nutné stanvit maximální úrveň nabídky, která bude v rámci danéh dílčíh kritéria brána v ptaz při hdncení. h) Způsb hdncení hdntících kritérií - pr zajištění transparentnsti výběrvéh řízení je nezbytné stanvit, jaké údaje či parametry z nabídek budu předmětem hdncení a jakým způsbem bude hdncení prveden. U kritérií, jejichž výsledky se dají kvantifikvat, je ptřeba využít následující vzrce: U kritérií, kde nejvýhdnější nabídka má nejnižší hdntu (cena, dba realizace d pdpisu smluvy, náklady na servis, apd.) 100 x (nejvýhdnější nabídka/hdncená nabídka)x váha vyjádřená desetinným číslem Je-li zadavatel neplátcem DPH, pak je při hdncení nabídkvé ceny rzhdná u uchazeče - plátce DPH její výše včetně daně z přidané hdnty a u uchazeče - neplátce DPH celkvá nabídkvá cena. U kritérií, kde nejvýhdnější nabídka má nejvyšší hdntu (výknnst strje aj.) 100 x (hdncená nabídka/nejvýhdnější nabídka) x váha vyjádřená desetinným číslem U kritérií, která se tímt způsbem nedají kvantifikvat, se pužije bdvá stupnice 1 až 100. Nejvhdnější nabídka bdrží 100 bdů, statní bdrží bdvá hdncení dpvídající výsledku jejich prvnání v daném kritériu s nejvhdnější nabídku. Je vždy nutné uvést, pdle jakéh klíče budu přidělvány bdy (např. materiál, způsb zpracvání, apd.) a c je přesně hdncen. Výsledné hdncení musí být v zápisu dstatečně dbrně zdůvdněn. Výsledné bdvé hdncení nabídky v daném kritériu se získá sučinem bdržených bdů dané nabídky v daném kritériu a váhu danéh kritéria. Celkvé bdvé hdncení nabídky je sučtem vážených bdvých hdncení za všechna dílčí kritéria. V případě základníh hdntícíh kritéria nejnižší nabídkvé ceny může zadavatel hdntit celkvu výši nabídkvé ceny, ppřípadě v některých případech i jedntkvu cenu či jedntkvé ceny (zejména tehdy, pkud bude na základě zadávacíh řízení uzavřena rámcvá smluva), avšak puze tehdy, pkud bude jednznačně vymezen rzsah (bjem) plnění tak, aby uchazeč byl schpen bjektivně zpracvat svu nabídku a stanvit výši jedntkvé ceny za plnění. Ve specifických případech může být předmětem hdncení rvněž prvize za pskytnutu službu (prcent z prvedené transakce/pskytnuté služby). i) Pdmínky a pžadavky na zpracvání nabídky: a. jaké údaje týkající se předmětu zakázky a jeh realizace mají uchazeči v nabídkách uvést, aby mhl zadavatel psudit sulad nabídky se zadávacími pdmínkami, u zakázek vyšší hdnty (viz kapitlu ) pvinný pžadavek zadavatele na předlžení návrhu smluvy na realizaci zakázky, pkud není návrh smluvy sučástí zadávacích pdmínek; b. Infrmaci tm, že každý uchazeč může pdat puze jednu nabídku; c. Pžadavek na písemnu frmu nabídky: uchazeči mhu nabídky předkládat buď v listinné frmě v řádně uzavřené bálce značené názvem zakázky a nápisem Netevírat, na níž je uvedena kntaktní adresa uchazeče, neb elektrnicky, přičemž jsu pvinni pužít elektrnický nástrj, který zamezí zpřístupnění bsahu nabídky před termínem tevírání nabídek. Nabídky musí být pdepsány uchazečem či sbu právněnu zastupvat uchazeče. V případě, kdy je nabídka zaslána v elektrnické pdbě, musí být buď patřena elektrnickým pdpisem; d. Pžadavek, v jakém jazyce má být nabídka zpracvána; j) Pžadavek na způsb zpracvání nabídkvé ceny - pžadvaný způsb stanvení celkvé nabídkvé ceny a tam, kde je t relevantní, i dílčích nabídkvých cen; Strana 155 z 238

156 k) Dba a míst plnění zakázky datum předpkládanéh termínu zahájení plnění zakázky/ lhůta ddání/časvý harmngram plnění/dba trvání zakázky, přesná adresa plnění zakázky; l) Pžadavky na varianty nabídek, pkud je zadavatel připuští; m) Pžadavek na uvedení kntaktní sby uchazeče d nabídky, a t včetně kntaktní adresy a vé adresy; n) Pskytvání ddatečných infrmací dle kapitly Pravidel OP PPR; ) Údaje pvinné publicity OP PPR; p) V případě zakázky na stavební práce bchdní pdmínky minimálně dle rzsahu přílhy č. 1 (Obchdní pdmínky zakázek na stavební práce) Metdickéh pkynu pr blast zadávání zakázek pr prgramvé bdbí , který je dstupný na webvých stránkách ESIF v ČR, viz Zadávací pdmínky mhu dále bsahvat zejména: a) Pžadavky na prkázání kvalifikace uchazeče, pkud zadavatel pžadavky na kvalifikaci stanví; b) Obchdní pdmínky, včetně platebních pdmínek neb závazný vzr smluvy na plnění zakázky; c) Pžadavky na specifikaci případných subddavatelů (identifikační údaje) a věcné vymezení plnění ddanéh jejich prstřednictvím; d) Infrmaci tm, že uchazeči budu vyrzumíváni výsledku resp. zrušení zadávacíh řízení a příp. vylučení nabídky prstřednictvím uveřejnění infrmace na prfilu zadavatele Pskytvání ddatečných infrmací Uchazeč je právněn p zadavateli pžadvat písemně ddatečné infrmace k zadávacím pdmínkám. Písemná žádst musí být zadavateli dručena nejpzději 6 pracvních dnů a v případě zakázky malé hdnty nejpzději 4 pracvní dny před uplynutím lhůty pr pdání nabídek. Ddatečné infrmace může zadavatel pskytnut i bez předchzí žádsti. Zadavatel dešle ddatečné infrmace k zadávacím pdmínkám, případně suvisející dkumenty, nejpzději d 4 pracvních dnů a v případě zakázky malé hdnty nejpzději d 2 pracvních dnů p dručení žádsti pdle předchzíh dstavce. Ddatečné infrmace, včetně přesnéh znění pžadavku uchazeče (viz výše), dešle zadavatel sučasně všem zájemcům, které vyzval v rámci výzvy a zárveň uveřejní ddatečné infrmace včetně přesnéh znění žádsti stejným způsbem, jakým uveřejnil známení výzvy, případně tyt připjí k zadávací dkumentaci na elektrnickém tržišti. Prvede-li zadavatel (prstřednictvím ddatečných infrmací) úpravy zadávacích pdmínek, přiměřeně prdluží lhůtu pr pdání nabídek, a t pdle pvahy prvedené úpravy. V případě takvé změny zadávacích pdmínek, která může rzšířit kruh mžných ddavatelů, prdluží zadavatel lhůtu tak, aby d kamžiku změny činila celu půvdní délku lhůty pr pdání nabídek. Pkud zadavatel před změnu výzvy už bdržel nabídku, vyzve danéh uchazeče k případnému dplnění nabídky tak, aby byla v suladu se změněnými pdmínkami (zadavatel ani v tmt případě nesmí tevřít bálky s nabídkami před uplynutím lhůty pr pdání nabídek) Otevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek Otevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek prvádí: a) zadavatel, b) jiná sba, pvěřená zadavatelem (dále jen pvěřená sba ), tímt způsbem je mžné psuzvat a hdntit puze zakázky malé hdnty, neb c) hdnticí kmise má minimálně tři členy a je k úknům písemně pvěřena neb zplnmcněna zadavatelem. Není-li zadavatelem stanven jinak, je kmise usnášeníschpná, je-li přítmna nadplviční většina jmenvaných členů, ppř. náhradníků, a rzhduje na principu většiny přítmných. Strana 156 z 238

157 Vzrvý frmulář pr jmenvání hdntící kmise/pvěření k tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek je přílhu č. 4 těcht Pravidel OP PPR. Každá sba, která se účastní psuzení či hdncení nabídek, musí být vzhledem k ddavatelům, kteří předlžili nabídku, nepdjatá, cž musí ptvrdit písemným čestným prhlášením. Pdmínku nepdjatsti nesplňuje ten, kd se pdílel na zpracvání nabídky ddavatele neb jej s ddavatelem spjuje sbní, pracvní či jiný bdbný pměr neb má z jiných důvdů sbní zájem na zadání zakázky některému z ddavatelů. Dále platí, že sby, které psuzují a hdntí nabídky, musí zachvávat mlčenlivst skutečnstech, které se dzvědí v průběhu psuzení a hdncení nabídek. Převzetí závazku mlčenlivsti musí ptvrdit frmu čestnéh prhlášení před tevíráním bálek a psuzváním a hdncením nabídek Otevírání bálek Zadavatel přistupí k tevírání bálek p uplynutí lhůty pr pdání nabídek. Obálky nesmí být za žádných klnstí tevřeny před uplynutím tét lhůty. Zadavatel přiřadí přadvá čísla každé nabídce pdle th, kdy nabídka přišla na míst určené zadavatelem a následně nabídky v tmt přadí tevře. Otevřením nabídky pdané v elektrnické pdbě se rzumí zpřístupnění jejíh bsahu. Nabídky pdané v elektrnické pdbě nesmí být zpřístupněny před uplynutím lhůty pr pdání nabídek. Zpřístupňují se puze nabídky pdané ve lhůtě pr pdání nabídek, pdepsané zaručeným elektrnickým pdpisem. Nabídka, která bude zadavateli dručena p uplynutí lhůty pr pdávání nabídek, se netevírá a nehdntí. O tm, že nabídka byla pdána p uplynutí lhůty pr pdávání nabídek, vyrzumí zadavatel ddavatele, který nabídku pdal, d 5 pracvních dnů d identifikace tét skutečnsti, neb tut infrmaci uveřejní na prfilu zadavatele, pkud si tut mžnst infrmvání vymezil v zadávacích pdmínkách Psuzení a hdncení nabídek P tevření bálek prvede zadavatel, hdntící kmise neb pvěřená sba psuzení nabídek. Psuzení nabídek spčívá v psuzení, zda jsu nabídky zpracvány v suladu se zadávacími pdmínkami. Sučástí psuzení nabídek je i psuzení kvalifikace, pkud zadavatel v zadávací dkumentaci stanvil kvalifikační pžadavky na uchazeče. Pkud nabídka nesplňuje všechny pžadavky stanvené ve výzvě či v zadávací dkumentaci, jedná se nabídku neúplnu. Úplnst je psuzvána z hlediska frmálníh i věcnéh. Např. neúplnu nabídku je nabídka, která není pdána v pžadvaném jazyce, nebsahuje pžadvané dkumenty prkazující splnění kvalifikace ddavatele neb tyt dkumenty neprkazují pžadvanu kvalifikaci, nabízené plnění nedpvídá plnění pžadvanému atd. Neúplnu nabídku ale na druhu stranu není neddržení čistě frmálních pžadavků zadavatele, které nemají vliv na transparentnst zadávacíh řízení. Takvými pžadavky jsu např. pžadavek na pčet kpií nabídky, pžadavek na přadí jedntlivých částí nabídky, pžadavek na pdpis statutárníh rgánu (pstačuje pdpis sby právněné jednat za ddavatele). Jestliže je nabídka shledána jak nejasná neb neúplná, může být uchazeč vyzván k jejímu dplnění neb bjasnění. Dplněním neb bjasněním nabídek nesmí být změněna nabídkvá cena a/neb údaje a infrmace, které jsu předmětem hdncení. V případě, že uchazeč nabídku v ddatečné lhůtě nedplní neb nebjasní, případně zadavatel neprmine pzdní dplnění neb bjasnění, musí být tat nabídka vyřazena. O vyřazení nabídky vyrzumí zadavatel ddavatele, který nabídku pdal, d 5 pracvních dnů d tét skutečnsti písemně neb známením na prfilu zadavatele, pkud si tut mžnst infrmvání zadavatel vymezil v zadávacích pdmínkách. (Lhůta se pvažuje za splněnu desláním infrmace ke zveřejnění.). Hdncení nabídek prvádí zadavatel, hdntící kmise neb pvěřená sba pdle hdntících kritérií uvedených v zadávacích pdmínkách, kterým jsu přiřazeny váhy vyjádřené v prcentech pdle jejich důležitsti, přičemž sučet vah musí být rven 100 % (pžadavky na hdnticí kritéria viz kapitlu Zadávací pdmínky). Strana 157 z 238

158 O tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek se přizuje prtkl 102 bsahující rzhdné skutečnsti, týkající se psuzení a hdncení nabídek: a) seznam dručených nabídek, včetně identifikačních údajů uchazečů, datum a čas dručení nabídek; b) seznam uchazečů vyzvaných k dplnění/bjasnění nabídky, pkud byli vyzváni; c) seznam vyřazených nabídek a zdůvdnění vyřazení nabídek, pkud byly nějaké nabídky vyřazeny; d) ppis způsbu a důvdnění hdncení nabídek, pkud je hdntícím kritériem eknmická výhdnst nabídky; e) výsledek hdncení. Prtkl tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek je přílhu č. 3 těcht Pravidel OP PPR. Byla-li pdána puze jedna nabídka, nebude Prtkl bsahvat hdncení nabídek. Prtkl pdepisují sby, které se účastnily tevírání bálek a psuzení nabídek neb hdncení nabídek. Pkud je tevíráním bálek, psuzváním a hdncením nabídek zadavatelem pvěřena jiná sba neb hdnticí kmise, je vyhtvený Prtkl předlžen zadavateli ke schválení. Uvedením suhlasu s dpručením hdnticí kmise/pvěřené sby a pdpisem na Prtklu či samstatném dkumentu rzhduje zadavatel výběru ddavatele. Zadavatel rzhdne nvém psuzení a hdncení nabídek, pkud zjistí, že hdntící kmise neb pvěřená sba prušila pstup stanvený Pravidly OP PPR. V takvém případě důvdnění svéh rzhdnutí dplní d zápisu, který vyhtvil zadavatel/hdnticí kmise/pvěřená sba. Pr nvé psuzení a hdncení nabídek může zadavatel ustanvit jinu hdntící kmisi neb tímt pvěřit jinu sbu, případně prvede nvé psuzení a hdncení nabídek sám Smluva s ddavatelem Zadavatel je právněn uzavřít smluvu puze s uchazečem, který pdal vítěznu nabídku (dále jen vybraný uchazeč ). V případě, že vybraný uchazeč dmítne uzavřít smluvu se zadavatelem neb mu nepskytne dstatečnu sučinnst, může uzavřít zadavatel smluvu s uchazečem, který se umístil jak druhý v přadí. Pstup dle předchzí věty může zadavatel pakvat pr uchazeče, který se umístil na třetím místě v přadí. Smluva musí být uzavřena ve shdě s pdmínkami výběrvéh řízení a vybranu nabídku. Za nedstatečnu sučinnst je pvažvána skutečnst, kdy vybraný uchazeč nereaguje žádným způsbem (tzn. listině neb elektrnicky) na výzvy zadavatele. V případě, že uchazeč nepskytl zadavateli dstatečnu sučinnst, dlží zadavatel tut skutečnst písemně frmu čestnéh prhlášení. Zadavatel nesmí uzavřít smluvu s uchazečem, a) pkud se na zpracvání uchazečvy nabídky pdílel zaměstnanec zadavatele či člen statutárníh rgánu zadavatele, statutární rgán zadavatele, člen řídicíh rgánu zadavatele, člen realizačníh týmu prjektu či sba, která se na základě smluvníh vztahu pdílela na zadání předmětnéh výběrvéh řízení, b) resp. s uchazečem ve sdružení, který je zaměstnancem zadavatele či členem realizačníh týmu či sbu, která se na základě smluvníh vztahu pdílela na zadání předmětnéh výběrvéh řízení, neb c) jehž subddavatelem je zaměstnanec zadavatele, člen realizačníh týmu či sba, která se na základě smluvníh vztahu pdílela na zadání předmětnéh výběrvéh řízení. Smluva musí mít písemnu frmu a musí bsahvat alespň tyt náležitsti: a) značení smluvních stran vč. IČO a DIČ, pkud jsu přiděleny; b) předmět plnění (knkretizvaný kvantitativně i kvalitativně); 102 Z každéh zasedání kmise během administrace výběrvéh řízení / zadávacíh řízení bude vyhtven prtkl. Strana 158 z 238

159 c) cena bez DPH, vč. DPH a uvedení samtnéh DPH, příp. uvést, že ddavatel není plátcem DPH, d) platební pdmínky; e) dba a míst plnění; f) další bligatrní náležitsti dle zákna č. 89/2012 Sb., bčanskéh zákníku, v platném znění, pr danu smluvu g) závazek ddavatele předkládat k prplacení puze faktury, které bsahují čísl prjektu. Dále je mžné ve smluvě upravit např. smluvní pkutu, pvinnst pskytnut zadavateli pdklady pr zprávy realizaci prjektu, pvinnst mlčenlivsti atd. Smluvní pdmínky nesmí být v rzpru se zadávacími pdmínkami, ani s nabídku vybranéh ddavatele. Zadavatel nesmí umžnit pdstatnu změnu práv a pvinnstí vyplývajících ze smluvy, kteru uzavřel na plnění zakázky. Za pdstatnu se pvažuje takvá změna, která by: a) rzšířila předmět veřejné zakázky, tím není dtčen ustanvení kapitly níže; b) za pužití v půvdním výběrvém řízení umžnila účast jiných ddavatelů; c) za pužití v půvdním výběrvém řízení mhla vlivnit výběr nejvhdnější nabídky; neb d) měnila eknmicku rvnváhu smluvy ve prspěch vybranéh ddavatele. Zadavatel, který splňuje vymezení veřejnéh zadavatele dle 2 ZVZ, je pvinen pstupvat dle 147a zákna zveřejnit na prfilu zadavatele celé znění smluvy, u níž cena jejíh plnění přesahuje Kč bez DPH, a t d 15 kalendářních dnů d jejíh uzavření Oznámení výsledku výběrvéh řízení O výsledku výběrvéh řízení musejí být bez zbytečnéh dkladu infrmváni všichni uchazeči, kteří pdali nabídky ve lhůtě pr pdání nabídek a jejichž nabídka nebyla vyřazena z výběrvéh řízení. Oznámení výsledku výběrvéh řízení musí bsahvat alespň následující infrmace: a) identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hdncena, b) výsledek hdncení nabídek, z něhž je zřejmé přadí nabídek. Tat infrmace musí být zaslána písemně, a t buď dpisem, neb elektrnicky (deslání musí být schpen zadavatel prkázat ddejka, pdací lístek, předávací prtkl, vu dručenku splu s deslaným em apd.). Pkud si t zadavatel v známení výběrvéh řízení vyhradil, může ve výběrvém řízení uveřejnit známení výsledku výběrvéh řízení a případné známení vyřazení nabídky stejným způsbem, jakým vyhlásil výběrvé řízení. V takvém případě se známení výsledku výběrvéh řízení a případné známení vyřazení nabídky pvažuje za dručené všem dtčeným zájemcům a všem dtčeným uchazečům kamžikem uveřejnění. 103 viz kapitla Definice základních pjmů 104 Pvinnsti dle 147a se nevztahují na dtvané zadavatele. 147 upravuje také zveřejnění rámcvých smluv a jejich přílh. V textu je uvedena hlavní infrmace z 147, pr seznámení se s celým zněním je nutné pužít textaci zákna. Strana 159 z 238

160 Zrušení výběrvéh řízení Zadavatel je právněn výběrvé řízení zrušit, nejpzději však d uzavření smluvy. O zrušení výběrvéh řízení je zadavatel pvinen bezdkladně písemně infrmvat všechny uchazeče, kteří pdali nabídku ve lhůtě pr pdání nabídek. V případě zrušení výběrvéh řízení v dbě běhu lhůty pr pdávání nabídek, uveřejní a známí zadavatel infrmaci zrušení výběrvéh řízení stejným způsbem, jakým tt výběrvé řízení zahájil. Zadavatel zruší výběrvé řízení bez zbytečnéh dkladu, pkud: a) nebyly ve stanvené lhůtě pdány žádné nabídky, neb b) nebyly ve stanvené lhůtě pdány žádné nabídky splňující pžadavky Zadavatele na předmět plnění zakázky, resp. byli z účasti ve výběrvém řízení vylučeni všichni uchazeči, c) byly zjištěny vážné nesrvnalsti neb chyby v zadávacích pdmínkách, neb d) dmítl uzavřít smluvu i uchazeč třetí v přadí, s nímž byl mžné smluvu uzavřít. Zadavatel může výběrvé řízení zrušit bez zbytečnéh dkladu, pkud: a) se v průběhu výběrvéh řízení vyskytly důvdy zvláštníh zřetele 105, pr které nelze na Zadavateli pžadvat, aby ve výběrvém řízení pkračval, neb b) vybraný uchazeč, ppřípadě uchazeč druhý v přadí, dmítl uzavřít smluvu neb nepskytl Zadavateli k jejímu uzavření dstatečnu sučinnst Zvláštní pravidla pr zadávání zakázek nespadajících pd půsbnst ZVZ Nedstatečný pčet ddavatelů V případě, že pptávané plnění může z technických neb uměleckých důvdů, z důvdu chrany výhradních práv, práv duševníh vlastnictví k pptávanému plnění neb z důvdu vyplývajícíh ze zvláštníh právníh předpisu pskytnut puze jeden určitý ddavatel, zadavatel může slvit tht jedinéh ddavatele bez hledu na skutečnst, že předpkládaná hdnta zakázky je rvna neb přesahuje Kč / Kč bez DPH. V takvém případě zadavatel může zakázku zadat tmut ddavateli pstupem pdle kap Pravidel OP PPR. Mžnst využít tent způsb zadání zakázky se týká puze případů, kdy zadavatel písemně důvdní a dlží, že na trhu existuje puze jeden ddavatel pskytující pžadvané plnění (např. výhradní licence, analýza trhu, infrmace d příslušné prfesní kmry atd.) a zárveň důvdní i skutečnst, že pžadvané plnění je pr prjekt jediným mžným způsbem realizace, resp. že jiný způsb realizace prjektu by byl spjen s mimřádnými btížemi Zadavateli byla pdána puze jedna úplná nabídka Pkud nastane situace, že zadavatel sice řádně uveřejní/dešle výzvu, přest úplnu nabídku bdrží puze d jednh ddavatele, může buď zrušit zadávací řízení a zahájit nvé, neb uzavřít smluvu s ddavatelem, který předlžil úplnu nabídku Výjimky stanvené v 18 a 19 a 23 ZVZ Příjemci, kteří jsu veřejnými neb dtvanými zadavateli pdle 2 dst. 2 a 3 ZVZ, nejsu pvinni zadávat zakázky malé hdnty pstupy upravenými Pravidly OP PPR, pkud se jedná zakázky, které splňují pdmínky pr pužití výjimky stanvené v 18 dst. 1 až 4 a 23 ZVZ. Příjemci, kteří jsu sektrvými zadavateli pdle 2 dst. 6 ZVZ, nejsu pvinni zadávat zakázky malé a vyšší hdnty pstupy upravenými Pravidly OP PPR, pkud se jedná zakázky, které splňují pdmínky pr pužití výjimky stanvené v 18 dst. 1 až 4, 19 a 23 ZVZ. 105 Důvdy hdné zvláštníh zřetele musí mít půvd v bjektivní skutečnsti (tzn. nelze pd tímt chápat důvdy půvdu subjektivníh na straně zadavatele, ddavatele, pskytvatele dtace atd.). Strana 160 z 238

161 Příjemci, kteří jsu statními zadavateli (nejsu zadavateli pdle ZVZ), nejsu pvinni zadávat zakázky malé a vyšší hdnty pstupy upravenými Pravidly OP PPR, pkud se jedná zakázky malé a vyšší hdnty, které splňují pdmínky pr pužití výjimky stanvené v 18 dst. 1 až 4, 19 a 23 ZVZ neb zakázky, které zadají v zadávacím řízení pdle části druhé ZVZ pdle pdmínek v tét části ZVZ uvedených. Ostatní zadavatelé jsu však pvinen ddržvat Zásady uvedené v kapitle 19.2 Pravidel OP PPR i v případě těcht zakázek Opce Zadavatel je právněn zadat zakázku s předpkládanu hdntu d Kč bez DPH / Kč bez DPH na základě výzvy jednmu ddavateli za pdmínky, že: a) ve výzvě/zadávací dkumentaci půvdní zakázky měl bsažen pční práv na nvé plnění stejnéh či pdbnéh druhu jak byl plnění v půvdní zakázce, b) předpkládaná hdnta zakázky na nvé plnění byla zahrnuta d předpkládané hdnty půvdní zakázky, c) nvé plnění bude zadán ddavateli, který byl ddavatelem v půvdní zakázce Dříve uzavřené smluvy Příjemce není pvinen pstupy upravenými Pravidly OP PPR zadávat zakázky malé hdnty na služby neb ddávky (hdnta zakázky nedsáhne Kč bez DPH) v případech, kdy tyt zakázky zadal jak dluhdbé, a t nikli pr jedntlivý prjekt, ale pr standardní činnsti zadavatele, pkud cena těcht zakázek dpvídá cenám v místě a čase bvyklým, smluvní pdmínky se kvůli realizaci prjektu nemění a zárveň tyt zakázky byly zadány alespň 6 měsíců před zahájením realizace prjektu, neb pdáním žádsti pdpru, pdle th, který z úknů zadavatel učinil dříve Ddatečné ddávky, služby a stavební práce Ddatečnu ddávku zbží, služeb či stavebních prací může zadavatel nakupit puze d th ddavatele, se kterým má uzavřenu smluvu na základě výsledku výběrvéh řízení realizvanéh dle pravidel OP PPR. Pr ddatečný nákup zbží musí platit, že ddatečně nakupvané zbží je částečnu náhradu půvdní ddávky neb je rzšířením půvdníh rzsahu ddávky, a t za předpkladu, že by změna ddavatele nutila zadavatele přizvat zbží dlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnst s půvdní ddávku neb by znamenaly nepřiměřené technické btíže při prvzu a údržbě půvdní ddávky.. Pr ddatečný nákup služeb neb stavebních prací musí platit: a) Jedná se služby neb stavební práce, které nebyly bsaženy v půvdních zadávacích pdmínkách, jejich ptřeba vznikla v důsledku bjektivně nepředvídaných klnstí a tyt ddatečné služby neb ddatečné stavební práce jsu nezbytné pr realizaci půvdníh předmětu zakázky; b) Ddatečné služby neb ddatečné stavební práce nemhu být technicky neb eknmicky dděleny d půvdní veřejné zakázky, aniž by tt ddělení způsbil závažnu újmu zadavateli, c) Celkvý rzsah ddatečných služeb neb ddatečných stavebních prací nepřekrčí 50 % ceny půvdní veřejné zakázky, tj. ceny bsažené v půvdní smluvě uzavřené s ddavatelem. Na zakázky, které nesplňují výše uvedené pdmínky, se phlíží jak na samstatné zakázky bez vazby na dříve prvedené zadávací/výběrvé řízení. Aby jejich přízením nedšl k prušení pravidla dělení předmětu zakázek, musí se vždy jednat ptřebu, která vznikla v důsledku klnstí, které zadavatel jednající s náležitu péčí nemhl předvídat. Zadávání těcht ddatečných zakázek pdléhá Pravidlům OP PPR. Strana 161 z 238

162 Elektrnická aukce Zadavatel může jak prstředek pr hdncení nabídek využít elektrnicku aukci, pkud si její využití vyhradí ve výzvě. Zadavatel je pvinen určit, které z číselných hdnticích kritérií bude předmětem elektrnické aukce. Zadavatel v případě využití elektrnické aukce pstupuje v suladu s 96 a 97 ZVZ, zárveň je pvinen ddržet Pravidla OP PPR Zakázka pr OP PPR jak sučást suhrnné zakázky rganizace Zakázky spjené s realizací prjektu mhu být také sučástí suhrnných zakázek, které příjemce či partner zadal či zadává před či během realizace prjektu. Tyt suhrnné zakázky mhu krmě ddávky zbží či nákupu služeb pr ptřeby prjektu OP PPR zahrnvat i jiné předměty či služby, které daná rganizace pr své mimprjektvé aktivity ptřebuje. Aby všem byly výdaje s adekvátní částí suhrnné zakázky způsbilé v rámci prjektu OP PPR, je nezbytné, aby zadávací řízení prběhl pdle ZVZ, neb aby výběrvé řízení prběhl pstupem dpvídajícím Pravidlům OP PPR Zakázky zadávané pdle ZVZ Jedná se zakázky zadávané: a) veřejným a dtvaným zadavatelem, jejichž předpkládaná hdnta činí nejméně Kč bez DPH v případě zbží a služeb a Kč bez DPH v případě stavebních prací, b) sektrvým zadavatelem, jejichž předpkládaná hdnta činí nejméně Kč bez DPH v případě zbží a služeb a Kč bez DPH v případě stavebních prací, c) statním zadavatelem, pkud míra pžadvané dtace přesahuje Kč. Při zadávání výše uvedených zakázek je nutné v plném rzsahu respektvat ZVZ, který upravuje pstup zadávání veřejných zakázek pr definvané zadavatele (tj. veřejný, dtvaný a sektrvý zadavatel). Vymezení zadavatele dle tht zákna je bsažen v 2 ZVZ a následujících. Zadavatel, který naplňuje vymezení zadavatele ve smyslu ZVZ, je pvinen pstupvat v suladu se ZVZ, ledaže by zadávaná veřejná zakázka spadala d blasti výjimek upravených v 18 a 19 ZVZ. Ustanvení kap Pravidel OP PPR týkající se dříve uzavřených smluv platí bdbně i pr veřejné zakázky zadávané pstupy pdle zákna, za předpkladu, že byla smluva uzavřena na základě zákna č. 40/2004 Sb., zadávání veřejných zakázek, neb ZVZ. V případě zakázek na stavební práce musí být bchdní pdmínky stanveny minimálně dle rzsahu přílhy č. 1 (Obchdní pdmínky zakázek na stavební práce) Metdickéh pkynu pr blast zadávání zakázek pr prgramvé bdbí , který je dstupný na webvých stránkách ESIF v ČR, viz Kmplexní a přehledné infrmace zadávání veřejných zakázek jsu k dispzici na internetvých stránkách Ministerstva pr místní rzvj Pskytvání infrmací pskytvateli dtace pr účely kntrly přípravy a realizace zadávacích/výběrvých řízení Zadávací a výběrvá řízení, která žadatel/příjemce prvádí pr účely realizace prjektu pdpřenéh z OP PPR, pdléhají kntrlám ze strany pskytvatele dtace v jedntlivých fázích přípravy a realizace zakázek. Žadatel/příjemce je zárveň pvinen pskytnut pskytvateli dtace sučinnst pr prvedení kntrl a infrmvat jej všech zásadních skutečnstech, které během prcesu nastanu. Kmunikace a předání infrmací d zadavatele pskytvateli dtace prběhne prstřednictvím IS KP14+, a t především v kamžicích uvedených v následujících pdkapitlách: Před vyhlášením zadávacíh/výběrvéh řízení kntrla zadávacích pdmínek Pkud je zadávací/výběrvé řízení připravván p vydání právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR, je příjemce pvinen prstřednictvím IS KP14+ předlžit pskytvateli dtace zadávací pdmínky, Strana 162 z 238

163 tj. výzvu a zadávací a kvalifikační dkumentaci 106, pkud tyt nejsu sučástí výzvy, a pdklady ke stanvení předpkládané hdnty zakázky, ke kntrle s dstatečným předstihem před plánvaným vyhlášením zadávacíh/výběrvéh řízení (při plánvání zakázek je nezbytné zhlednit lhůty pskytvatele dtace pr kntrlu dkumentace a čas pr zapracvání případných připmínek a jejich pětvnu kntrlu). Na výběrvá řízení v hdntě d Kč resp Kč bez DPH a na zadávací/výběrvá řízení vyhlášená před vydáním právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR se tat pvinnst nevztahuje. Pskytvatel dtace předlženu dkumentaci zkntrluje ve lhůtě 10 pracvních dnů a případné připmínky příjemci zašle prstřednictvím IS KP14+. Případné připmínky k zaslané dkumentaci představují dpručení k úpravám. Příjemce není pvinen je zhlednit ve finální verzi zadávací dkumentace, v takvém případě se všem vystavuje riziku ulžení sankce za prušení pstupu pr výběr ddavatele. Kntrla prvedená pskytvatelem dtace nemění nic na skutečnsti, že dpvědným subjektem za řádné prvedení zadávacíh řízení je zadavatel. Příjemce může pravenu verzi dkumentace zaslat k nvé kntrle ze strany pskytvatele dtace prstřednictvím IS KP14+. Na kntrlu nvých verzí platí výše uvedená lhůta Před zahájením hdncení nabídek Zadavatel je pvinen u zadávacích řízení d 2 mil. Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby a 6 mil. Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce infrmvat pskytvatele dtace datu hdncení nabídek/zasedání hdnticí kmise prstřednictvím IS KP14+ alespň 7 kalendářních dnů před plánvaným hdncení nabídek/zasedáním hdnticí kmise, prbíhá-li tt jednání p pdpisu právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Zástupce pskytvatele dtace má práv zúčastnit se hdncení nabídek v rli pzrvatele Před pdpisem smluvy kntrla průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení Následující zadávací řízení pdléhají kntrle průběhu realizace zadávacíh řízení před pdpisem smluvy s vítězným uchazečem ze strany pskytvatele dtace: a) všechny nadlimitní veřejné zakázky zadávané pdle ZVZ; b) všechny zakázky vyšší hdnty, jejichž předpkládaná hdnta dsahuje hdnty nejméně Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby, resp Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce. Pkud je zadávací/výběrvé řízení ve výše uvedených hdntách realizván p vydání právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Příjemce je pvinen prstřednictvím IS KP14+ předlžit pskytvateli dtace ke kntrle dkumentaci k průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení. Tat pvinnst se neuplatňuje, pkud k pdpisu smluvy s vybraným ddavatelem djde před datem vydání právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Příjemce prstřednictvím IS KP14+ předlží následující dkumentaci: v případě zakázek vyšší hdnty dle bdu b) výše zadávaných mim půsbnst ZVZ (tedy dle Pravidel OP PPR) a. Uveřejněná výzva k pdání nabídek včetně zadávací dkumentace a kvalifikačních předpkladů (pkud jsu kvalifikační předpklady stanveny zadavatelem), pkud existují jak samstatné dkumenty, a ddatečné infrmace k ní (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy), včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění 106 v případě zakázek mim půsbnst ZVZ zadávaných dle Pravidel OP PPR předkládá zadavatel kvalifikační dkumentaci puze v případě, kdy v zadávacích pdmínkách stanvuje kvalifikační kritéria pr uchazeče. Strana 163 z 238

164 b. Prtkl psuzení a hdncení nabídek, c. Všechny nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh ddavateli, d. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení nepdjatsti zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, e. Návrh smluvy s vybraným ddavatelem; není-li sučástí nabídky. v případě nadlimitních veřejných zakázek dle bdu a) výše zadávaných v režimu ZVZ: a. Uveřejněné známení zahájení zadávacíh řízení či výzva zahájení zadávacíh řízení (pr zjedndušené pdlimitní řízení včetně dkladů slvení 5 zájemců), a t všechny verze, které byly pr danu zakázku zveřejněny, b. Zadávací dkumentace a ddatečné infrmace k ní (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy) a včetně kvalifikačních předpkladů, c. Ddatečné infrmace včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, pkud byly nějaké pžadvány, d. Všechny nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh ddavateli, e. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení nepdjatsti zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, f. Prtkl tevírání bálek, g. Prtkl psuzení kvalifikace, h. Zpráva psuzení a hdncení nabídek, i. Návrh smluvy s vybraným ddavatelem, není-li sučástí nabídky. v případě zakázek realizvaných prstřednictvím e-tržiště: a. Uveřejněná výzva k pdání nabídek a ddatečné infrmace k ní (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy), b. Všechny nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh ddavateli, c. Jmenvání hdnticí kmise včetně prhlášení jejich nepdjatsti (pkud je t relevantní), d. Prtkl psuzení a hdncení nabídek, e. Návrh smluvy s vybraným ddavatelem; není-li sučástí nabídky. V případě, že zadavatel zruší zadávací/výběrvé řízení, předkládá pskytvateli dtace ke kntrle puze dkumenty prkazující, že ke zrušení zadávacíh/výběrvéh řízení dšl v suladu s Pravidly OP PPR neb ZVZ. Kntrla statních parametrů zadávacíh/výběrvéh řízení neprbíhá. Pskytvatel dtace předlženu dkumentaci zkntrluje ve lhůtě 10 pracvních dnů a případné připmínky příjemci zašle prstřednictvím IS KP Případné připmínky k zaslané dkumentaci představují dpručení k úpravám a příjemce není pvinen je zhlednit. V takvém případě se všem vystavuje riziku ulžení sankce za prušení pstupu pr výběr ddavatele. Kntrla prvedená pskytvatelem dtace nemění nic na skutečnsti, že dpvědným subjektem za řádné prvedení zadávacíh řízení je zadavatel. Strana 164 z 238

165 Změny v průběhu realizace zakázky ddatky ke smluvám Pkud si realizace zakázky vyžádá nutnst uzavření ddatku ke smluvě s ddavatelem, je příjemce pvinen předlžit návrh ddatku ke smluvě před jejím pdpisem pskytvateli dtace ke kntrle v případě: a) nadlimitních veřejných zakázek realizvaných pdle ZVZ b) všech zakázek vyšší hdnty, jejichž předpkládaná hdnta dsahuje nejméně hdnty nejméně Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky zbží a služby, resp Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce V případě statních zakázek je příjemce pvinen infrmvat pskytvatele dtace změnách, které nastaly v průběhu realizace zakázky a byly takvéh rzsahu, že byl nutné kvůli nim uzavírat ddatek ke smluvě s ddavatelem, prstřednictvím zprávy realizaci za příslušné bdbí (určující je datum, kdy ddatek nabyl platnsti). Zadavatel nesmí umžnit pdstatnu změnu práv a pvinnstí vyplývajících ze smluvy, kteru uzavřel s vybraným ddavatelem. Pdstatnu změnu se rzumí takvá změna, která by za pužití v půvdním zadávacím řízení umžnila účast jiných ddavatelů, by za pužití v půvdním zadávacím řízení mhla vlivnit výběr nejvhdnější nabídky, neb by měnila eknmicku rvnváhu smluvy ve prspěch vybranéh uchazeče Dkumentace k zadávacím/výběrvým řízením předkládaná se zprávu realizaci prjektu Ke zprávám realizaci prjektu příjemce předkládá kmpletní dkumenty uknčené/zrušené VZ týkající se zadávacích řízení, které dsud pskytvateli dtace nepskytl. U těch zadávacích řízení, kde prběhly všechny kntrly před pdpisem smluvy a před pdpisem ddatku ke smluvě s ddavatelem se jedná puze skeny smluvy, resp. ddatků ke smluvě patřené pdpisy. U statních zadávacích řízení se jedná všechny skeny verzí smluv a všechny dkumenty z následujícíh výčtu, které pskytvateli dtace dsud nebyly pskytnuty. 1. v případě zakázek s předpkládanu hdntu vyšší než / Kč bez DPH a nedsahující hdnty Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby a Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce a. Výzva k pdání nabídek včetně zadávací dkumentace a kvalifikačních předpkladů (zadavatel předkládá kvalifikační dkumentaci puze, pkud stanvil kvalifikační předpklady), pkud existují jak samstatné dkumenty mim výzvu, včetně dkladů slvení alespň 3 vhdných zájemců a ddatečné infrmace k výzvě (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy), včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, b. Prtkl psuzení a hdncení nabídek, c. Všechny nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh uchazeči, d. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení nepdjatsti zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, e. Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, Kpie smluvy uzavřené s vybraným ddavatelem; není-li sučástí nabídky, 2. a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. záznam stanvení předpkládané hdnty, námitky a jiné). V případě zakázek na ddávky a služby s předpkládanu hdntu Kč bez DPH a vyšší a předpkládanu hdntu Kč bez DPH a vyšší zadávaných mim půsbnst ZVZ (tedy dle Pravidel OP PPR) a. Uveřejněná výzva k pdání nabídek včetně zadávací dkumentace a kvalifikačních předpkladů (zadavatel předkládá kvalifikační dkumentaci puze, pkud stanvil kvalifikační předpklady), pkud existují jak samstatné dkumenty mim výzvu, a ddatečné infrmace k ní (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy), včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, Strana 165 z 238

166 b. Prtkl psuzení a hdncení nabídek, c. Všechny nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh ddavateli, d. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení nepdjatsti zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, e. Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, f. Kpie smluvy uzavřené s vybraným ddavatelem; není-li sučástí nabídky, g. a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. záznam stanvení předpkládané hdnty, námitky a jiné). 3. v případě zakázek zadávaných v režimu ZVZ: a. Uveřejněné známení zahájení zadávacíh řízení či výzva zahájení zadávacíh řízení (pr zjedndušené pdlimitní řízení včetně dkladů slvení 5 zájemců), a t všechny verze, které byly pr danu zakázku zveřejněny, b. Zadávací dkumentace a ddatečné infrmace k ní (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy) a včetně kvalifikačních předpkladů, c. Ddatečné infrmace včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, pkud byly nějaké pžadvány, d. Všechny nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh ddavateli, e. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení nepdjatsti zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, f. Prtkl tevírání bálek, g. Prtkl psuzení kvalifikace, h. Zpráva psuzení a hdncení nabídek, i. Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, j. Kpie smluvy uzavřené s vybraným ddavatelem, není-li sučástí nabídky, k. a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. záznam stanvení předpkládané hdnty, námitky a jiné). 4. v případě zakázek realizvaných prstřednictvím e-tržiště: pr pstup příméh zadání: a) Odeslaná výzva k pdání nabídek, b) Návrh smluvy s vybraným ddavatelem, není-li sučástí nabídky. pr statní pstupy (uzavřená, tevřená výzva): a) Uveřejněná výzva k pdání nabídek a ddatečné infrmace k ní (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy), b) Všechny nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh ddavateli, c) Jmenvání hdnticí kmise včetně prhlášení jejich nepdjatsti (pkud je t relevantní), d) Prtkl psuzení a hdncení nabídek, e) Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, f) Kpie smluvy uzavřené s vybraným ddavatelem; není-li sučástí nabídky. Strana 166 z 238

167 g) a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. záznam stanvení předpkládané hdnty, námitky a jiné) Pvinnsti zadavatele k uchvání dkumentace k výběrvým/zadávacím řízením Zadavatel je pvinen uchvávat dkumentaci zakázce a záznamy všech úknech suvisející se zadáním zakázky. Dkumentací zakázce se rzumí suhrn všech dkumentů v listinné či elektrnické pdbě, jejichž přízení v průběhu výběrvéh řízení, ppř. p jeh uknčení vyžadují Pravidla OP PPR neb ZVZ. Pr účely věření správnsti pstupu zadavatele při zadávání zakázky budu při kntrlách dle Zákna č.320/2001 Sb., finanční kntrle, v platném znění, vyžadvány především následující základní dkumenty: a) dklad/dkumentace stanvení předpkládané hdnty zakázky; b) předběžné známení, je-li t relevantní; c) důvdnění veřejné zakázky, je-li t relevantní; d) zadávací pdmínky vymezující předmět zakázky vč. dkladů prkazujících jejich deslání či uveřejnění; e) nabídky pdané uchazeči, včetně případnéh bjasnění či dplnění; f) prtkl tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek pdepsaný příslušnými sbami; g) smluva uzavřená s vybraným ddavatelem, včetně jejích případných ddatků; h) známení výsledku výběrvéh/zadávacíh řízení zaslaná všem uchazečům, kteří pdali nabídku ve lhůtě pr pdání nabídek, jejichž nabídka nebyla vyřazena, včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění; i) známení vyřazení nabídky, včetně dkladu prkazujícíh její deslání/uveřejnění, pkud byla nějaká nabídka vyřazena; j) ddatečné infrmace včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, pkud byly nějaké pžadvány; k) jmenvání pvěřené sby neb hdntící kmise (pkud byly jmenvány) včetně prhlášení jejich nepdjatsti; l) dklad uveřejnění písemné zprávy zadavatele dle 85 ZVZ. V případě zakázky, jejíž předpkládaná hdnta nedsahuje Kč bez DPH, resp Kč bez DPH v případě, že je zakázka zadávána zadavatelem, který není veřejným neb sektrvým zadavatelem pdle 2 dst. 2 a 6 ZVZ a zárveň dtace pskytvaná na takvu zakázku není vyšší než 50 % hdnty zakázky, budu kntrlvány předlžené účetní dklady. Zadavatel může dkladvat realizaci příméh nákupu krmě účetníh dkladu také písemnu bjednávku plnění. V tmt případě je rzhdným dkumentem pr prvedení kntrly účetní dklad. Dba, p kteru musí mít příjemci veškeré riginální dkumenty suvisející s realizací zakázky uchvány, je stanvena v právním aktu pskytnutí pdpry z OP PPR neb závazných právních předpisech upravujících blast zadávání zakázek, nejméně však p dbu 10 let d finančníh uknčení prjektu, zárveň však alespň d Důsledky prušení Pravidel OP PPR pr zadávání zakázek a stanvení finančních prav Prušení Pravidel OP PPR (včetně prušení ustanvení příslušných právních předpisů), může t mít dpad na způsbilst výdajů spjených se, v níž dšl k pchybení Stanvení finančních prav Výše finanční pravy se vypčítá z částky, která byla pskytvatelem dtace pskytnuta v suvislsti s výběrvým řízením, u kteréh se prušení pravidla vyskytl. Strana 167 z 238

168 Při rzhdvání sazbě finanční pravy, jež má být uplatněna, musí být zhledněna závažnst prušení pravidel uvedených v Pravidlech OP PPR. Závažnst prušení Pravidel OP PPR týkající se neddržení pravidel zadávání zakázek a suvisející finanční dpad na rzpčet Unie se psuzuje s hledem na následující faktry: úrveň hspdářské sutěže, transparentnst a rvné zacházení. Má-li dtčené neddržení pravidel drazující účinek na ptenciální uchazeče neb vede-li tt neddržení k zadání zakázky jinému uchazeči, než kterému měla být zadána, je t silný ukazatel, že jde prušení závažné. Je-li prušení pravidel uvedených v Pravidlech OP PPR puze frmální pvahy bez skutečnéh neb ptenciálníh finančníh dpadu, nebude prvedena žádná prava. Vyskytne-li se v jednm výběrvém řízení více prušení pravidel, sazby prav se nesčítají, ale zhlední se při rzhdvání sazbě pravy (5 %, 10 %, 25 % neb 100 %) nejzávažnější prušení. Finanční pravu ve výši 100 % je mžné uplatnit v nejzávažnějších případech, kdy prušení zvýhdňuje určité uchazeče/zájemce neb kdy se prušení týká pdvdu, jak určí příslušný sud. Jedntlivé sazby finančních prav za prušení pravidel pr zadávání zakázek jsu sučástí právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR a zárveň jsu k dispzici na internetvých stránkách Veřejná pdpra a pdpra de minimis Definice pjmu veřejná pdpra Základní legislativu vymezující veřejnu pdpru jsu články Smluvy fungvání Evrpské unie (dále jen SFEU ). V suladu s článkem 107 dst. 1 SFEU jsu (1.) pdpry pskytvané v jakékli frmě státem neb ze státních prstředků, (3.) které narušují neb mhu narušit hspdářsku sutěž tím, že (2.) zvýhdňují určité pdniky neb určitá dvětví výrby, neslučitelné se splečným trhem, (4.) pkud vlivňují bchd mezi členskými státy. Pdpra, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se splečným trhem EU a tedy zakázaná. Výjimky z becnéh zákazu pskytvání veřejné pdpry mhu být pvleny na základě sekundárních předpisů (např. Obecné nařízení blkvých výjimkách (ONBV), nařízení k pdpře de minimis), či na základě rzhdnutí Evrpské kmise. Dále je nutné upzrnit na čl. 106 SFEU, kde je uveden, že na služby becnéh hspdářskéh zájmu (SOHZ) se vztahují pravidla hspdářské sutěže, tj. i pravidla veřejné pdpry. O veřejnu pdpru ve smyslu čl. 107 SFEU se jedná, pkud jsu uvedené 4 definiční znaky veřejné pdpry naplněny kumulativně. V případě, že chybí i jeden z těcht znaků veřejnu pdpru se nejedná. Opatření je přím neb nepřím pskytnut ze státních (veřejných) rzpčtů. ne Nejedná se veřejnu pdpru. an Opatření zvýhdňuje určitý pdnik (entitu vyknávající eknmicku činnst), tj. je selektivní. ne Nejedná se veřejnu pdpru. Strana 168 z 238

169 an Opatření narušuje neb může narušit sutěž na vnitřním trhu EU (např. snižuje pdniku náklady). ne Nejedná se veřejnu pdpru. an Opatření (pravděpdbně) vlivňuje bchd mezi členskými státy EU. ne Nejedná se veřejnu pdpru. an Jedná se veřejnu pdpru. 1. Pskytvání státem neb ze státních rzpčtů (zatížení veřejných rzpčtů) čerpání finančních prstředků z fndů EU je výdajem z veřejných prstředků (zejména v suvislsti s napjením na rzpčet HMP a státní rzpčet), z tht důvdu bude v případě OP PPR tent znak vždy naplněn. 2. Zvýhdnění určitéh pdniku (pdniků) či dvětví výrby (služeb), a t jakukliv frmu - pkud umžní příjemci tét pdpry snížit náklady na realizaci záměru, který by jinak musel být hrazen z prstředků příjemce pdpry. Pr závěr naplnění tht znaku je nutné analyzvat, zda příjemce patření z veřejných rzpčtů je pdnikem, zda patření tmut pdniku pskytuje výhdu a zda je dané patření selektivní. Pdnikem je jakákliv entita bez hledu na právní frmu či způsb financvání, vyknávající tzv. eknmicku činnst (činnst spčívající v nabízení zbží a/neb služeb na trhu). Není rzhdující právní frma pdle nárdníh práva. Pdniky tak mhu být entity řídicí se právem veřejným, tak i entity práva sukrméh. V českém právním prstředí tedy může být za určitých klnstí pdnikem jakákliv fyzická neb právnická sba, jakékliv sdružení neb seskupení sb bez právní subjektivity, jakž i každý veřejný rgán, buď se samstatnu právní subjektivitu, neb spadající pd rgán veřejné mci, který takvu samstatnu právní subjektivitu má. Stejně tak nerzhduje, kmu patří kapitál takvých entit. Dále není rzhdující, zda příslušná entita generuje zisk. Judikatura jasně dkládá, že i neziskvé entity mhu nabízet zbží a služby na trhu. Rzhdující je puze charakter vyknávané činnsti, a t v rvině, zda jde aktivitu eknmicku. Právní frma, právní rámec upravující fungvání dané entity apd. může být puze pdpůrnu indicií, nikliv však rzhdující. Výhda je chápána jak eknmický benefit, který by daný pdnik na trhu nezískal, tj. bez intervence veřejné instituce. V tmt hledu platí, že dané patření je třeba psuzvat pdle jeh účinku, nikliv pdle cíle veřejné intervence. Selektivita nastává, pkud pdpra směřuje puze ve prspěch určitéh pdniku (pdniků) či celých dvětví. T znamená, že selektivně vyděluje puze určité entity či hspdářská dvětví. Veřejnu pdpru zakládají patření, kde je na uvážení veřejnéh subjektu, zda pdpru Strana 169 z 238

170 pskytne či nikli. Příjemce nemá na udělení pdpry nárk. Napak becná patření, na základě kterých je za předpkladu splnění bjektivních pdmínek pdpra dstupná nemezenému pčtu sutěžitelů, nezakládají veřejnu pdpru. V případě OP PPRse zpravidla vychází z naplnění tht znaku, jelikž uvedený prgram je selektivní, tj. je určen puze určitým příjemcům, kteří zpravidla byť krajvě realizují hspdářské aktivity. Znak zvýhdnění přest ve specifických případech definvaných v dkumentech EU naplněn být nemusí, pakliže prjekt nesuvisí s eknmicku činnstí žadatele, příp. financvání prjektu je upraven jak vyrvnávací platba za výkn služby becnéh hspdářskéh zájmu, u níž jsu splněna ddatečná tzv. kritéria Altmark. 107 Dále viz kapitla Mžné narušení hspdářské sutěže na vnitřním trhu EU k narušení sutěže nemusí fakticky djít, pstačuje puhé ptenciální narušení sutěže (hrzba). Pr psuzení tht znaku je nutné zjistit, zda v rámci příslušné eknmické činnsti má pdnik trh a (ptenciální) knkurenty, tj. nemusí jít sučasné knkurenty ale v rámci danéh trhu je mžné, že v buducnu takví knkurenti přijdu. Z phledu pravidel veřejné pdpry je nutné pracvat s pjmem relevantní trh, tj. trh ve smyslu zeměpisném v tmt hledu se jedná trh celé EU, příp. dalších států světa, kde jsu pdmínky hspdářské sutěže dstatečně stejnrdé, a trh výrbků a služeb zde se nejedná puze bdbné či stejné výrbky, které nabízí na trhu pdnik a jeh knkurenti, ale i výrbky a služby, které jsu jejich sptřebiteli pvažvány za zaměnitelné či zastupitelné. Průnik těcht dvu trhů je pak relevantním trhem pr daný pdnik. Narušení hspdářské sutěže nemusí existvat v dbě pdání žádsti, stačí, existuje-li puze (buducí) mžnst narušení hspdářské sutěže. Každý žadatel si musí plžit základní tázku, pr jaké cílvé skupiny je jeh prjekt určen a zda v blasti, ve které prjekt půsbí, existuje eknmická knkurence. Z hlediska OP PPR je důležitá analýza trhu, vypracvaná v suladu s definicí relevantníh trhu. 4. Mžné vlivnění bchdu mezi členskými státy EU k naplnění tht znaku přitm pstačuje puze ptenciální vlivnění bchdu. K vlivnění bchdu djde, pkud eknmická činnst pdniku má tzv. přeshraniční efekt, a t ať už v teritriálním smyslu (tj. činnst přesahuje gegrafické hranice České republiky) aneb ve smyslu sbním (tj. hspdářské sutěže na relevantním trhu se účastní neb mhu účastnit i subjekty se státní příslušnstí jinéh členskéh státu EU neb zákazníci pchází z jiných členských států EU). V případě sbníh aspektu je nutné sledvat, zdali skutečně příslušný účastník hspdářské sutěže neb zákazník je chten se za daným výrbkem či službu vydat d jinéh členskéh státu EU. V tmt hledu je tedy nutné definvat si relevantní trh, vypracvat si analýzu trhu. Naplnění tht znaku nemusí nastat např. v případech, kdy financvané patření má puze lkální tržní dpad a nemá ptenciál vlivnit pptávku či knkurenci z jiných členských států. Zásadní význam pr psuzení, zda knkrétní prjekt zakládá či nezakládá veřejnu pdpru má zejména tázka jejíh dpadu na hspdářsku sutěž a existence přeshraničníh dpadu, tj. třetí a čtvrtá pdmínka. Těm by prt jak pskytvatel pdpry, tak žadatel měli věnvat mimřádnu 107 Těmit kritérii se zjedndušeně rzumí: 1. Pdnik-příjemce je skutečně pvěřen plněním služby becnéh hspdářskéh zájmu a jeh pvinnsti jsu jednznačně vymezeny. 2. Parametry pr náhradu nákladů tét služby jsu stanveny předem bjektivním a transparentním způsbem. 3. Vyrvnávací platba nepřekračuje čisté náklady na pskytvání služby plus přiměřený zisk (tj. Nedchází k nadměrné náhradě). 4. Vyrvnávací platba je stanvena v prcesu zadávání veřejných zakázek, neb pkud se neuskutečnil veřejné nabídkvé řízení, je splečnsti pvěřené službu becnéh hspdářskéh zájmu vyrvnávací platba vyplácena na základě analýzy nákladů průměrnéh, správně řízenéh pdniku. Strana 170 z 238

171 pzrnst. Opět je ale nutné připmenut, že puze naplnění všech čtyř pdmínek vede k identifikaci veřejné pdpry. Na prjekt zahrnující zárveň jak aktivity zakládající veřejnu pdpru, tak aktivity nezakládající veřejnu pdpru, se phlíží jak na prjekt zakládající veřejnu pdpru. Pkud se v průběhu realizace prjektu ukáže, že prjekt zakládá veřejnu pdpru a tent fakt byl při předkládání prjektu zamlčen, je příjemce pvinen tut pdpru včetně úrků vrátit pskytvateli dtace. Orgánem, který má rzhdvací pravmc v blasti veřejné pdpry, je EK. EK rzhduje, zda pskytvaná pdpra naplňuje znaky veřejné pdpry, zda jde prtiprávní veřejnu pdpru, zda jde veřejnu pdpru slučitelnu či neslučitelnu se splečným trhem. Ten, kd se cítí být dtčen rzhdnutím EK, může pžádat Sudní dvůr EU, příp. tribunál jeh sudní přezkumání. V ČR je prblematika veřejné pdpry v kmpetenci Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (vyjma blastí zemědělství a ryblvu, která jsu v půsbnsti Ministerstva zemědělství ČR), který plní rli centrálníh krdinačníh a mnitrvacíh rgánu v tét blasti Obecná dpručení Měnící se pdmínky pr fungvání řady sektrů způsbují, že veřejná pdpra může být přítmna i v sektrech, které byly dříve vylučeny z tržníh prstředí a běžně financvány státem bez jakékliv kntrly. Jedná se sektry jak je šklství, sciální služby, zdravtnická zařízení, výstavba dpravní infrastruktury, pskytvání internetu, apd. Existenci veřejné pdpry je nutné psuzvat u příjemců pdpry nezávisle na jejich právní subjektivitě. Pdstatný je typ aktivity, který má být z fndů EU financván, nikliv právní frma. Psuzvání existence veřejné pdpry musí být zaměřen na zjišťvání, zda příjemce pdpry získává eknmicku výhdu (pdpra snižuje náklady, které by jinak příjemce musel nrmálně vynalžit), zda pdpra je selektivní (zvýhdňuje určité subjekty neb prdukci zbží či služeb) a má schpnst narušit hspdářsku sutěž. Rvněž je nutné zkumat, zda je dtčen bchd mezi členskými státy EU. Rzhdujícím pr psuzení, zda se jedná veřejnu pdpru, není právní frma/typ rganizace příjemce neb jeh partnerů, ale kruh sb neb rganizací, které díky prjektu získají nvé znalsti, mžnsti, neb jiné zvýhdnění (dtaci). V případě pskytnutí veřejné pdpry musí být v suladu s příslušnými pdmínkami aplikvána výjimka ze zákazu veřejné pdpry. K tmu je třeba zejména správně identifikvat způsbilé výdaje, neprušit pravidla kumulace a nepřekrčit přípustnu výši pdpry. V rámci prcesu psuzvání žádstí pdpru (vč. jejich přílh) i v průběhu realizace dchází ke kntrle prjektů z phledu správné aplikace pravidel veřejné pdpry. V případě pchybnstí spjených se správnu aplikací pravidel veřejné pdpry u psuzvanéh prjektu, je ŘO právněn pzastavit řízení ve věci schválení pdpry z OP PPR. Obnvit h může v případě, že se prkáže, že pchybnsti byly nepdstatněné. Alternativně může ŘO dpručit jiný, vhdnější neb méně rizikvý režim veřejné pdpry. V tét suvislsti je nutné upzrnit, že žadatel nese dpvědnst za nesprávné, neúplné či zkreslené údaje, které pvedu k nesprávné klasifikaci prjektu z hlediska veřejné pdpry. Pkud budu tyt skutečnsti zjištěny při psuzvání žádsti, resp. před schválením pdpry, bude prjekt vyřazen z psuzvání neb může ŘO dpručit jiný, vhdnější neb méně rizikvý režim veřejné pdpry. Pkud tyt skutečnsti budu zjištěny až následně p schválení pskytnutí dtace, je příjemce pvinen Strana 171 z 238

172 kamžitě vrátit celu částku dtace, která mu již byla pskytnuta a na dsud nepskytnutu částku ztrácí nárk. V případě následnéh zjištění nedstatků v blasti veřejné pdpry zpravidla již není mžná překvalifikace na jiný vhdnější režim, tj. není mžné např. argumentvat, že prjekt pdpřený v jiném režimu, zárveň naplňuje pdmínky de minimis. Neddržení pravidel týkajících se veřejné pdpry má dpad především na příjemce veřejné pdpry. Veškerá pdpra pskytnutá v rzpru s pravidly EU (bez předběžnéh schválení EK) musí být navrácena, včetně úrků stanvených v suladu s čl. 9 a násl. nařízení Kmise (ES) č. 794/2004. Kmpetence EK týkající se mžnsti navrácení veřejné pdpry pdléhá prmlčení 10 let. Členský stát má pvinnst získat prtiprávní veřejnu pdpru d subjektu zpět Pdpra de minimis Pdpra maléh rzsahu (dále jen de minimis ) je pdpru, která nenaplňuje všechny znaky veřejné pdpry, nemá ttiž ex lege vliv na hspdářsku sutěž na vnitřním trhu EU, ani na bchd mezi členskými státy. Tt pravidl je stanven v nařízení Kmise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prsince 2013 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis (dále jen nařízení č. 1407/2013 ). Pdpra de minimis, tedy pdpru pskytnutu jednmu pdniku za dané časvé bdbí, která nepřekrčí určitý, pevně stanvený limit, nesplňuje všechna kritéria uvedená v čl. 107 dst. 1 SFEU, a nejedná se v pravém slva smyslu veřejnu pdpru, kteru by byl nutné znamvat před pskytnutím Evrpské kmisi. Celkvá výše pdpry de minimis pskytnutá jednmu pdniku pdle nařízení č. 1407/2013, nesmí za libvlná 3 p sbě jducí rční účetní bdbí 108 překrčit částku EUR. Údaje výši pskytnuté pdpry v režimu de minimis jsu zapisvány pskytvatelem pdpry d Centrálníh registru pdpr maléh rzsahu. Dispnibilní částku pr čerpání pdpry de minimis si žadatel může věřit v tmt registru, který je k dispzici na stránkách Ministerstva zemědělství ( Celkvá částka pdpry de minimis udělená každému jedntlivému pdniku činnému v blasti silniční nákladní dpravy nesmí přesáhnut částku EUR v kterémkliv bdbí tří rčních účetních bdbí. V případě, že se jedná pdnik pskytující služby becnéh hspdářskéh zájmu, je limit pdpry de minimis stanven na EUR (dle nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis udílenu pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu). Definice jeden pdnik pdle nařízení č. 1407/2013 zahrnuje veškeré subjekty, které mezi sebu mají alespň jeden z následujících vztahů: a) jeden subjekt vlastní většinu hlasvacích práv, která náležejí akcinářům neb splečníkům, v jiném subjektu; b) jeden subjekt má práv jmenvat neb dvlat většinu členů správníh, řídicíh neb dzrčíh rgánu jinéh subjektu; c) jeden subjekt má práv uplatňvat rzhdující vliv v jiném subjektu pdle smluvy uzavřené s daným subjektem neb dle ustanvení v zakladatelské smluvě neb ve stanvách tht subjektu; d) jeden subjekt, který je akcinářem neb splečníkem jinéh subjektu, vládá sám, v suladu s dhdu uzavřenu s jinými akcináři neb splečníky danéh subjektu, většinu hlasvacích práv, náležejících akcinářům neb splečníkům, v daném subjektu. Pdnikatelské subjekty, které mají jakýkli vztah uvedený v písmenech a) až d) prstřednictvím jednh neb více pdniků, jsu také pvažvány za jeden pdnik. Skupina prpjených pdniků je tak při pskytvání pdpry de minimis pvažvána za jeden pdnik. 108 Jedná se nepřetržitě p sbě jducích 12 měsíců, shduje se s kalendářním rkem neb je hspdářským rkem. Strana 172 z 238

173 Výjimku z uvedenéh pravidla je situace, kdy mají dva pdniky přímu vazbu na stejný rgán veřejné mci (např. bec) a mim t nemají žádný vzájemný vztah, pak se nejedná pdniky vzájemně prpjené, resp. jeden pdnik. Úřad pr chranu hspdářské sutěže zpracval pmůcku k aplikaci pjmu jeden pdnik, která je k dispzici na webvých stránkách tht úřadu. 109 Prpjenst pdniků se sleduje puze u pdniků sídlících na území stejnéh členskéh státu, tj. puze na území ČR. Pdpra de minimis z OP PPR může být pskytnuta jen v takvé míře, aby nedšl k překrčení limitu EUR, resp EUR či EUR uvedenéh výše. V případě, že by rzpčet prjektu dpvídající pdílu OP PPR limit překrčil, je mžné v režimu de minimis pskytnut puze část pdpry z OP PPR d stanvenéh limitu, zbytek rzpčtu prjektu pak musí z vlastních zdrjů krýt příjemce. V OP PPR není umžněn kmbinvat v rámci jednh prjektu pdpru de minimis s dalšími výjimkami ze zákazu veřejné pdpry Služby becnéh hspdářskéh zájmu 110 Služby becně hspdářskéh zájmu (dále jen SOHZ ) jsu specifické jednak v tm, že mají becně prspěšný charakter (např. pskytvání sciálních služeb), jsu nabízené tevřeným a nediskriminačním způsbem širké veřejnsti a dále se uplatňují v těch případech, kde tržní síly samy nezajistí uspkjivé plnění těcht služeb (např. z hlediska kvality, rzsahu a cenvé dstupnsti pr širku veřejnst) tj. bez veřejnéh zásahu by tyt služby nebyly v dané kvalitě, dstupnsti atp. zajišťvány. Existence tht tržníh selhání je pdstatnu pdmínku pr t, aby knkrétní služba mhla být značena jak SOHZ. Vyrvnávací platby za závazek veřejné služby nejsu veřejnu pdpru, splňují-li následující 4 předpklady, stanvené rzsudkem Evrpskéh sudníh dvru v případě Altmark (C 280/00): 1. subjekt, který je příjemcem vyrvnávací platby, musí být výknem SOHZ pvěřen, a t jasně vymezeným způsbem; 2. ukazatele pr kalkulaci výše vyrvnávací platby musí být stanveny předem a bjektivním způsbem; 3. výše vyrvnávací platby nesmí překrčit náklady vynalžené subjektem při plnění závazku veřejné služby p dečtení příslušných příjmů z tht závazku a přičtení přiměřenéh zisku (nástrje prti překmpenzaci); a 4. platí, že buďt: subjekt pvěřený výknem veřejné služby byl vybrán v rámci výběrvéh řízení umžňující vybrat zájemce schpnéh pskytvat tyt služby za nejmenších nákladů; neb kmpenzace byla stanvena na základě analýzy nákladů, jež by na výkn veřejné služby vynalžil průměrný, řádně řízený pdnik, jež dispnuje dpvídajícími technickými prstředky k plnění výknu dané veřejné služby. V případě, že vyrvnávací platby za závazek veřejné služby nesplňují výše uvedené 4 předpklady, je nutné využít režim slučitelné veřejné pdpry na služby becnéh hspdářskéh zájmu dle Rzhdnutí Kmise EU ze dne 20. prsince 2011 pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené 109 viz Pužíván také pjem veřejné služby. Strana 173 z 238

174 určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu (2012/21/EU), Úř. Věst. L 7/5, V režimu pdpry dle Rzhdnutí SOHZ bude pdpra pskytvána na bázi písemnéh pvěření SOHZ a vyrvnávací platby SOHZ. Pdmínku aplikace tht režimu je, že prjekt spadá d blasti půsbnsti Rzhdnutí SOHZ dle článku 2 tht rzhdnutí, tedy becnéh režimu dle dst. 1 písm. a) kde platí pdmínka, že vyrvnávací platba nepřesáhne rční částku 15 mil EUR, neb v jiném specifickém režimu. Za splnění uvedených pdmínek nepředstavuje vyrvnávací platba za závazek veřejné služby veřejnu pdpru, nebť zde chybí především prvek zvýhdnění. Pdpra de minimis SOHZ pskytvaná na základě nařízení č. 360/2012 je určena výhradně pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu. Příjemce (pdnik) musí být písemně pvěřen službu becnéh hspdářskéh zájmu. Pvěření by měl bsahvat alespň: pvahu závazku, rzsah a trvání závazku a ttžnst pdniku. Pdpru je mžné dle uvedenéh nařízení pskytvat puze d knce rku 2018, neprdluží-li EK platnst nařízení. Pr pdpru de minimis SOHZ (čl. 2 dst. 2 nařízení č. 360/2012) platí, že celkvá výše pdpry de minimis pskytnutá jednmu subjektu/příjemci nesmí v rzhdném bdbí 3 p sbě jducích účetních bdbí 111 přesáhnut částku EUR Obecné nařízení blkvých výjimkách Krmě pdpry de minimis lze v rámci prjektů OP PPR aplikvat tzv. blkvé výjimky ze zákazu veřejné pdpry, které jsu upraveny nařízením Kmise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články 107 a 108 Smluvy prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen becné nařízení blkvých výjimkách neb ONBV ). Výhda blkvých výjimek spčívá především v urychlení prcesu pskytvání veřejné pdpry, nebť stanvuje kategrie veřejných pdpr, které mhu pskytvatelé schválit a pskytnut bez předchzíh psuzení ze strany Evrpské kmise. Musí být však ddrženy veškeré pdmínky stanvené zmíněným předpisem. Pravidla pr blkvé výjimky zpravidla vyžadují spluúčast na způsbilých nákladech prjektu ze strany subjektu, kterému je veřejná pdpra pskytvána. Výjimky vždy stanvují, jaký maximální pdíl ze způsbilých nákladů může být pskytnut z veřejných zdrjů jakžt pdpra. Maximální míry pdpry pr jedntlivé typy veřejných pdpr, tj. jaký je maximální bjem pdpry z OP PPR na takvé náklady naleznete níže v kapitle Výše a frmy veřejné pdpry v rámci OP PPR. Je-li v rámci jednh prjektu pskytvána veřejná pdpra více pdnikům, pak je realizátr prjektu pvinen pskytvateli uvést, kterým pdnikům a v jaké výši má být veřejná pdpra pskytnuta. Před pskytnutím veřejné pdpry musí pskytvatel pdpry zjistit a zkntrlvat, zda subjekt, kterému má být pdpra pskytnuta splňuje veškeré náležitsti stanvé pr daný režim blkvé výjimky, resp. prahvu hdntu znamvací pvinnsti a příslušnu intenzitu pdpry platnu pr daný režim (např. se jedná zjišťvání veliksti pdniku v případě pdpry na vzdělávání aj.). Údaje pskytvatel získává d příjemce pdpry z OP PPR. Pdpra z OP PPR se pvažuje za pdpru s mtivačním účinkem, pkud příjemce předlžil žádst pdpru před zahájením prací na prjektu neb činnsti. Pr psuzení mtivačníh účinku, uvede žadatel v žádsti pdpru název a velikst pdniku, ppis prjektu, včetně termínu jeh zahájení a 111 Jedná se nepřetržitě p sbě jducích 12 měsíců, shduje se s kalendářním rkem neb je hspdářským rkem. Strana 174 z 238

175 uknčení, umístění prjektu, seznam nákladů prjektu, druh pdpry a výše ptřebné (pžadvané) pdpry. Puhé prhlášení splečnsti, že pdpra pmůže zvýšit rzsah a velikst prjektu není pr naplnění mtivačníh účinku pdpry pstačující. V případě, že nebude mtivační účinek prkázán, bude žádst pdpru vylučena z prcesu schvalvání prjektů. Pr přepčet hdnty pdpry z EUR na Kč při stanvení výše pskytvané pdpry se pužije měnvý kurz ECB, platný pr den vydání rzhdnutí pskytnutí pdpry, který je dstupný v Úředním věstníku EU (řada C) či přím na webvých stránkách ECB. 112 V právním aktu, kterým se pdpra pskytuje, musí být uveden výslvný dkaz na nařízení blkvých výjimkách včetně infrmace publikaci v Úředním věstníku, na vnitrstátní právní předpisy, které zajišťují, že jsu ddržvána ustanvení tht nařízení Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací V blasti výzkumu, vývje a invací vydala v rce 2014 EK ve frmě sdělení EK Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01). Pdle tht Rámce se mim jiné psuzuje, zda prjekt zakládá neb nezakládá veřejnu pdpru. Prjekty, které splňují pdmínky Rámce (příjemce splňuje definici rganizace pr výzkum a šíření znalstí, resp. výzkumné infrastruktury a v rámci prjektu jsu pdprvány jeh nehspdářské činnsti neb výzkumná rganizace/infrastruktura jak celek ve smyslu čl Rámce), veřejnu pdpru nezakládají. Splnění pdmínek Rámce prhlašuje žadatel pdpru v rámci OP PPR, zárveň platí, že právě žadatel nese dpvědnst za nesprávné, neúplné či zkreslené údaje, které pvedu k nesprávné klasifikaci prjektu z hlediska veřejné pdpry, jakž i t, že ŘO je právněn samstatně psudit, zda daný příjemce je výzkumnu rganizací dle Rámce a z důvdu rizik psuzení případně dpručit jiný režim veřejné pdpry Výše a frmy pdpry v rámci OP PPR V suladu s ustanveními čl Smluvy fungvání EU bude dtace z OP PPR realizvána v režimech: na základě nařízení Kmise (EU) č. 1407/2013, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání EU na pdpru de minimis, pdle kteréh pskytnutá dtace d výše EUR za bdbí 3 let nezakládá veřejnu pdpru; na základě nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis udílenu pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu, pdle kteréh celkvá výše pdpry de minimis pskytnutá jednmu subjektu/příjemci nesmí v rzhdném bdbí 3 p sbě jducích účetních bdbí přesáhnut částku EUR; na základě nařízení Kmise (EU) č. 651/ ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články 107 a 108 Smluvy prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné s vnitřním trhem (becné nařízení blkvých výjimkách) neb na základě nařízení EP a Rady (ES) č. 1370/2007 veřejných službách v přepravě cestujících p železnici a silnici; frmu pdpry služeb becně hspdářskéh zájmu dle kritérií stanvených Rzsudkem Altmark neb dle pdmínek stanvených rzhdnutím Kmise ze dne 20. prsince 2011 pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu; dle sdělení EK - Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01); vyhlášen v Úředním věstníku EU dne Strana 175 z 238

176 jinu frmu pdpry, která nezakládá veřejnu pdpru (zejména pdpra nehspdářských aktivit například pdpra vzdělávání, sciálních služeb apd. pdpra patření lkální pvahy, pdpra veřejné infrastruktury využívané výhradně neb téměř výhradně pr nehspdářské činnsti 114, apd.); jinu frmu pdpry slučitelné s vnitřním trhem na základě naplnění pdmínek předem stanvených stávajícími neb buducími dkumenty vydanými EK interpretačníh neb právně závaznéh charakteru (nařízení, rzhdnutí, pkyny, rámce, sdělení apd.); režimu veřejné pdpry slučitelné s vnitřním trhem na základě rzhdnutí EK v rámci prcedury známení zamýšlené veřejné pdpry. V rámci OP PPR je v suladu s článkem 1 dst. 4 becnéh nařízení blkvých výjimkách výslvně vylučen vyplacení jakékli dtace subjektu, vůči němuž byl v návaznsti na rzhdnutí EK, jímž je pdpra prhlášena za prtiprávní a neslučitelnu s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz. 21. Indikátry Indikátr je nástrj pr měření cíle/plánu, pstupu či dsažených efektů jedntlivých úrvní implementace peračníh prgramu. Indikátry tak pskytují zpětnu vazbu tm, zda pdpra splnila svůj účel, tj. zda prjekty dsáhly cílů, které žadatelé jak cíle pdpry vymezili. V rámci realizace prjektu (a zejména jeh mnitrvání) je nezbytné respektvat jedntné vymezení indikátrů. Indikátry v rámci OP PPR vychází z tzv. Nárdníh číselníku indikátrů pr prgramvé bdbí (NČI 2014+). NČI definuje p metdické a technické stránce subr schválených indikátrů včetně všech pvinných parametrů indikátru (viz MP Indikátry). U indikátrů se becně rzlišují tyt hdnty: Výchzí hdnta indikátru Hdnta indikátru naměřená před začátkem realizace prjektu / prgramu. Hdnta se během realizace prjektu / prgramu nemění. V případě výstupvých indikátrů je výchzí hdnta zpravidla nulvá, v případě výsledkvých indikátrů zpravidla nenulvá. U ESF výsledkvých indikátrů je výchzí hdnta stanvena puze na úrvni prgramu a je chápána jak referenční resp. srvnávací. U statistických indikátrů může djít ke změně výchzí hdnty v případě, že se změní metdika jejich výpčtu a zpětně jsu dpčítávány časvé řady. Cílvá hdnta indikátru Hdnta (plán) indikátru prgramu stanvená ŘO jak stav, kteréh chce pmcí intervencí dsáhnut, bude-li indikátr sučástí prgramvéh dkumentu, bude se jednat cílvý stav, ke kterému se prgram zaváže vůči EK. Na úrvni prjektů je pak definvána cílvá hdnta jak plán indikátru, přičemž pr indikátry pvinné k naplnění platí, že se žadatel vůči pskytvateli zavazuje k dsažení tét hdnty, včetně data, kdy má být hdnty dsažen. V případě indikátrů, které nejsu pvinné k naplnění, je cílvá hdnta indikátru puze indikativní. Cílvá hdnta se může změnit např. v prstřednictvím revize prgramu, na úrvni prjektu pak prstřednictvím pdstatné změny prjektu. 114 Dle Sdělení Kmise pjmu státní pdpra uvedeném v čl. 107 dst. 1 Smluvy fungvání Evrpské unie (2016/C 262/01) pr využívání infrastruktury pdpřené v režimu nezakládajícím veřejnu pdpru jak pdpra nehspdářských činnstí stanví v části dst. 207 následující pdmínky pr mžnst psuzení, že je infrastruktura služí téměř výhradně nehspdářské činnsti : (i) jedná se činnst, která je přím spjena s prvzem infrastruktury a je pr něj nezbytná; neb činnst, která je neddělitelně spjena s hlavním nehspdářským využitím infrastruktury (zejména pkud hspdářské činnsti sptřebvávají stejné vstupy jak primární činnsti nehspdářské pvahy, například materiál, zařízení, pracvní sílu neb fixní kapitál); (ii) rzsah vedlejších hspdářských činnstí z hlediska kapacity infrastruktury musí zůstat mezený. V pznámce pd čaru č. 305 Sdělení se stanví, že se má za t, že hspdářské využívání infrastruktury lze pvažvat za vedlejší pkud kapacita přidělená každrčně na tut činnst nepřesáhne 20 % celkvé rční kapacity dané infrastruktury. Strana 176 z 238

177 Dsažená hdnta indikátru Hdnta naplnění indikátru (a t v průběhu či p uknčení realizace prgramu / prjektu). Dsažená hdnta je kumulativní údaj d začátku realizace prjektu vyjma statistických indikátrů, kde je sledvání hdnt stanven např. rčně a nelze tedy hdnty sčítat. U hdnty naplnění indikátru se sleduje také datum, k němuž byly naměřené hdnty indikátrů platné Indikátry prjektu Indikátry, se kterými se pracuje na úrvni prjektů pdpřených z OP PPR, se dělí na dvě základní skupiny a t: Indikátry výstupu Tyt indikátry jsu určené pr sledvání a vyhdncvání prváděných patření a aktivit, které charakterizují knkrétní činnst. Pdávají infrmace kamžitých výstupech realizace jedntlivých perací / akcí / prjektů v rámci prgramu. Příjemci mají činnsti, které vedu ke vzniku výstupů, plně pd kntrlu. Indikátry výstupů vyjadřují např. pčty sb, které byly v rámci danéh prjektu pdpřeny. Indikátry výsledku Jedná se indikátry s přímu vazbu na stanvené cíle. Služí k prkázání, zda byl cíle prjektu / prgramu dsažen. Indikátry výsledků vyjadřují kamžité efekty pdpry, ke kterým dšl v dbě realizace prjektu. Výsledky vznikají díky činnsti prjektu, příjemci na ně mají výrazný vliv, ale jejich dsahvání je zčásti závislé i na vlivech nekntrlvatelných příjemci (typicky reakce cílvých skupin na aktivity prjektu, např. umístění pdpřené sby na trh práce nerzhduje jen kvalita rekvalifikačníh kurzu, ale i snaha účastníka). V návaznsti na zaměření knkrétní výzvy k předkládání žádstí pdpru ŘO stanví seznam pvinně vlitelných indikátrů. Žadatel vybere ze seznamu indikátry relevantní k předkládanému prjektu a stanvuje k nim cílvé hdnty, a t následvně: Žadatel musí pr každý prjekt vybrat minimálně jeden hlavní indikátr výstupu, který reflektuje aktivity prjektu. U všech prjektů je dále dpručván, aby byl zvlen také minimálně jeden výsledkvý indikátr, který nejlépe vystihne měřitelnu změnu, jež má být prstřednictvím prjektu dsažen. Žadatel v žádsti pdpru stanvuje puze cílvu hdntu indikátrů (výchzí hdnta indikátrů je v rámci OP PPR nastavena paušálně na hdntu 0). V žádsti pdpru musí žadatel zárveň uvést, jakým způsbem byla cílvá hdnta stanvena. Žadatelem zvlené pvinné a pvinně vlitelné indikátry i všechny další relevantní indikátry a jejich cílvé hdnty jsu pr úspěšné žádsti pdpru následně sučástí Smluvy financvání/pdmínek realizace. 115 U prjektů, které nebudu sledvat žádný výsledkvý indikátr, musí být ze strany žadatele v žádsti pdpru pvinně vyplněn textvé ple ppisující knkrétní cíle prjektu včetně ppisu čekávaných výsledků a změny, které má být prstřednictvím prjektu dsažen. 115 Jak pdmínka pskytnutí pdpry na prjektu může být v průběhu prcesu hdncení a výběru prjektů stanven, že d Smluvy financvání/pdmínek realizace musí být cílvá hdnta nějakéh indikátru navýšena neb snížena; tt je relevantní v případě, že kdy žadatelem stanvená cílvá hdnta je neúměrně nízká neb vyská vzhledem k rzpčtu a délce trvání prjektu. Strana 177 z 238

178 Upzrnění: Pdle nastavení indikátrů na výzvě jsu v MS2014+ stanveny indikátry, které jsu pvinné k výběru, tj. žadatel/příjemce si je musí vybrat. Další skupinu jsu indikátry pvinně vlitelné, ze kterých si žadatel/příjemce vybírá právě jeden neb alespň jeden indikátr pdle příslušnéh nastavení pr skupinu ze strany ŘO. Z tét skupiny si lze na základě nastavení vybrat puze indikátry relevantní pr aktivity prjektu. Třetí skupinu jsu indikátry nepvinné, ze kterých si žadatel/příjemce může vybrat relevantní pr daný prjekt. Dále je u indikátrů stanvená jejich pvinnst k naplnění, tj. závaznst cílvé hdnty, kteru žadatel/příjemce na prjektu uvede. V rámci realizace prjektu musí příjemce naplňvání indikátrů průběžně sledvat a vykazvat dsažené hdnty v rámci zpráv realizaci prjektu. Důležité je, aby se vykazvané hdnty píraly průkaznu evidenci vedenu příjemcem (neb partnerem). Evidencí se myslí např. záznamy každém klientvi, prezenční listiny kurzů, apd., tj. vykazvané hdnty musí být prkazatelné a věřitelné případnu kntrlu. Závazné jsu puze cílvé hdnty u indikátrů, které jsu pvinné k naplnění. V případě rizika nenaplnění cílvých hdnt indikátrů uvedených ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace by příjemce měl vyvinut maximální úsilí s cílem vyhnut se tét situaci. Cílvu hdntu indikátru lze změnit puze prstřednictvím pdstatné změny prjektu, avšak děje se tak velmi výjimečně a tat změna je schválena puze v případě, že žadatel / příjemce svji žádst změnu důkladně a relevantně důvdní. Pkud žadateli/příjemci důvdně hrzí, že se nepdaří dsáhnut cílvých hdnt, je dpručván kntaktvat ŘO a prjednat další mžný pstup. Nenaplnění cílvých hdnt indikátrů pvinných k naplnění a uvedených ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace může mít dpad na výši způsbilých výdajů prjektu. Smluva financvání/pdmínky realizace bsahuje prpjení mezi míru čerpání výdajů z rzpčtu prjektu a míru dsažení indikátrů. V průběhu realizace může djít i k překrčení cílvé hdnty indikátru. Takvá situace není důvdem pr změnu Smluvy financvání/pdmínek realizace. Platí všem, že při výpčtu míry naplnění cílvých hdnt je případné přeplnění zapčítán maximálně ve výši 120 % Nastavení indikátrů na výzvě Na základě pravidel pr výběr indikátrů k předkládanému prjektu, která jsu ppsána v kap Indikátry prjektu, pracuje RO se dvěma skupinami indikátrů neprjektvými a prjektvými. U neprjektvých stanvuje puze výchzí a cílvu hdntu dané výzvy. Prjektvé indikátry jsu indikátry, týkající se prjektu, tj. indikátry uváděné v žádsti pdpru. Tyt indikátry mhu být ŘO značeny jak: pvinné ŘO takt zvlené indikátry pvažuje za pvinné k výběru, tedy Ž/P je musí v rámci prjektu pvinně sledvat; nepvinné ŘO je uvádí jak dbrvlné k výběru a jejich zařazení d žádsti pdpru je vlbu Ž/P; pvinně vlitelné ŘO může nadefinvat skupinu indikátrů, ze které si Ž/P musí zvlit právě jeden neb alespň jeden indikátr, který se následně stává indikátrem pvinným (k výběru). pvinně svázané ŘO definuje v rámci vazebníku skupiny indikátrů, které se na prjektu sledují svázaně, tzn. v případě, že si vybere ke sledvání indikátru A musí si vybrat i B a pačně. Obyčejně jsu tímt způsbem svázány indikátry výstupu a výsledku (např. indikátr výstupu Přízené infrmační zdrje a indikátr výsledku Pčet studentů, užívajících přízený sftware). U výše uvedených kategrií se dále rzlišuje ještě t, zda se jedná indikátr pvinný k naplnění neb ne ( pvinný k naplnění může být jak indikátr pvinný k výběru, tak i nepvinný k výběru, tj. dbrvlný!). Pkud je indikátr pvinný k naplnění, znamená t, že u něj žadatel v žádsti pdpru stanvuje cílvu hdntu, která bude závazná a její nenaplnění bude sankcinván. V rámci prjektu je mžné využívat také tzv. indikátry, jejichž cílvé hdnty nejsu hlavním cílem aktivit prjektu, služí puze k ddatečnému mnitrvání výstupů, žadatel si u nich sice stanvuje indikativní cílvu hdntu, ale případné nesplnění tét hdnty není sankcinván. Strana 178 z 238

179 V rámci IS KP14+ je nepřípustné, aby na prjektu nebyl sledván žádný indikátr se závaznu cílvu hdntu či byl sledván puze indikátr pčet prjektů! Sankce při nesplnění cílvých hdnt indikátrů Výše prstředků, které bude mít příjemce za pvinnst vrátit, bude stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu s půvdní Smluvu financvání/půvdními Pdmínkami realizace realizvat. Příjemce je sankcinván zejména tehdy, pkud je rzpčet prjektu využit v míře vyšší, než jaká je míra naplnění cílvých hdnt indikátrů (tj. vyčerpané prstředky, k nimž v adekvátní míře nebyl dsažen cílvých hdnt indikátrů, představují - za zdrje financvání pskytnuté ŘO, příp. jiným pskytvatelem - neprávněně pužité prstředky). Pkud má příjemce na základě Smluvy financvání/pdmínek realizace závaznu cílvu hdntu pr více indikátrů výstupu neb více indikátrů výsledku, míra nenaplnění závazku bude vypčtena jak jejich průměr, dděleně pr indikátry výstupů a indikátry výsledků. Vzhledem k tmu, že naplnění cílvé hdnty výsledků nemůže realizátr prjektu plně vlivnit, jsu sankce za neddržení naplánvaných hdnt výsledků zpravidla nižší než v případě výstupů Sběr infrmací dsažených hdntách indikátrů Příjemce údaje dsažených hdntách indikátrů zajišťuje průběžně. Příjemce je pskytuje řídicímu rgánu pdle stanvených lhůt pr předkládání zpráv realizaci prjektu (dle délky etap, minimálně však každých 6 měsíců), a pkud je t pr prjekt relevantní, tak i zpráv udržitelnsti prjektu (jednu rčně), avšak v případě ptřeby je ŘO právněn vyžádat si údaje i mim tent interval. Dsažené hdnty indikátrů vykazuje příjemce v rámci zprávy realizaci prjektu, a pkud je t pr prjekt relevantní, tak i zpráv udržitelnsti prjektu. Čísla uvádí v suladu se svu evidencí, kteru má pdlženu ptřebnu dkumentací (viz výše uvedený pžadavek na prkazatelnst dsažených hdnt). Ve zprávách realizaci/udržitelnsti prjektu příjemce uvádí (krmě dále uvedených výjimek) přírůstkvu hdntu, tj. hdntu za sledvané bdbí, za které se zpráva předkládá. Systém následně dpčítává hdntu kumulativní tam, kde je t relevantní (s výjimku indikátrů, které se nekumulují pměrvé, % apd.). U indikátrů, které se načítají z IS ESF 2014+, se napak vyplňuje kumulativní hdnta, a systém dpčítává hdntu za sledvané bdbí. Hdnty se vyplňují buď přím v rámci frmuláře zprávy realizaci prjektu, kde se uvádí dsažené hdnty všech indikátrů, krmě indikátrů rzpadvéh pravidla indikátru 60000, které se týkají pdpřených účastníků, aneb se načítají z infrmačníh systému IS ESF Jedná se zejména indikátry, které jsu definvány v přílze I Nařízení ESF a které musí ŘO vykazvat. Systém IS ESF 2014+, prvzvaný Ministerstvem práce a sciálních věcí (MPSV) a využívaný i ŘO OP PPR, umžňuje zejména: mnitring sb pdpřených prjekty OP PPR s maximálním využitím existujících dat evidvaných v agendvých systémech MPSV, které jsu dplňvány sběrem dat d realizátrů jedntlivých prjektů; mnitring akcí prjektů ESF pr ptřeby zájemců účast na prjektech; autmatizvaný výpčet indikátrů týkajících se sb pr jedntlivé prjekty a přens dsažených hdnt indikátrů týkajících se pdpřených sb d IS KP Pravidla pr zápis údajů d IS ESF Každý pdpřený účastník se d systému zapisuje s využitím jména, příjmení, bydliště a data narzení (sby, které nejsu identifikvány d tét míry detailu, nemhu být zapčteny mezi pdpřené sby). V důvdněných případech je mžné v prjektu pskytvat pdpru i sbám, u nichž příjemce či partner neznají ttžnst v ptřebném rzsahu. Jedná se případy, kdy identifikace sby a Strana 179 z 238

180 uchvání těcht údajů je v rzpru s účelem práce s danu cílvu skupinu, např. se týká údajů bětech trestných činů apd. U pdpr pskytvaných neidentifikvaným sbám zajistí příjemce alespň jejich pčet a stručnu charakteristiku slžení tét skupiny a dále zpracuje důvdnění, prč nemhl djít k záznamu v detailu jména, příjmení, bydliště a data narzení. Takt pdpřené sby všem nezapčítává d dsažených (ani plánvaných) hdnt indikátrů týkajících se účastníků prjektu. Evidence charakteristik jedntlivých účastníků prjektu z cílvých skupin bude příjemce pdpry sučasně využívat jak pdklad pr sledvání jedntlivých indikátrů prjektu. Ke každé sbě se zapisuje, jakých pdpr v rámci prjektu využila a v jakém rzsahu (v pčtu hdin, příp. dnů apd., jedntka se liší pdle kategrie využité pdpry). U vzdělávání se dále rzlišuje, zda prběhl elektrnicku frmu neb ne. Infrmaci využité pdpře krmě výběru plžek z předdefinvaných číselníků dplňuje příjemce (příp. partner) textvým ppisem, v němž pdpru specifikuje. Míra pdrbnsti záznamů: Pčet záznamů pdpry k jedné sbě není mezený. Příjemce zadává ke každé sbě záznam pdpře v míře detailu, aby záznam zapadal d systému tvřenéh číselníky Typ pdpry a Specifikace. U vzdělávání se dlišuje elektrnické vzdělávání d statníh vzdělávání, prt je třeba elektrnické vzdělávání zapisvat d samstatných záznamů. Není nutné zadávat každé šklení zvlášť (např. výuku ruskéh jazyka a výuku německéh jazyka lze zapsat jak jednu pdpru), nevadí, že ppis i rzsah se budu vztahvat ke skupině akcí v rámci dané kmbinace hdnt číselníků Typ pdpry a Specifikace. Vyšší míra detailu v záznamech všem nepředstavuje chybu. U pdpr, které sba čerpá pakvaně p delší dbu (např. plletní jazykvý kurz, dcházka dítěte d zařízení péče děti předšklníh věku) pstačuje vyčíslit rzsah pdpry dhadem, tj. není třeba pčítat přesnu přítmnst sby v hdinách dle prezenčních listin (pstačuje např. vypčítat, že kurz trval 12 týdnů a že hdiny v délce 45 minut se knaly 2 za týden, tj. pdpra má rzsah 18 hdin v délce 60 minut). Číselné údaje lze zadat s přesnstí na max. 1 desetinné míst Nezaznamenávají se dprvdná patření v rámci prjektu, tj. zaznamenává se puze t, c je primárně bsahem prjektu. (Dprvdnými patřeními se rzumí např. hlídání dítěte p dbu účasti na vzdělávací akci; primárně je cílem vzdělávání, hlídání dítěte je dprvdnu činnstí.) Kdy příjemce (příp. partner) záznam zapisuje: Je vhdné, aby zápis pskytnuté pdpry byl vytvřený v kamžiku, kdy lze využívání tét knkrétní pdpry (tj. pdpry stanvené knkrétní kmbinací hdnt v číselníku Typ pdpry a Specifikace ) daným člvěkem pvažvat za uknčené. Nicméně není chyba, když příjemce využití pdpry zadá už v průběhu jejíh využívání danu sbu. Pdpra musí být zapsána nejpzději v návaznsti na dknčení realizace prjektu, tj. v dbě zpracvání závěrečné zprávy realizaci prjektu. Zadávají se i pdpry, které příjemce nedčerpal, když jsu nebagatelní: Pkud někd nedknčil kurz/nedčerpal pskytnutu pdpru, nicméně strávil v něm/ní více času, než je limit pr bagatelní pdpru, pdpra se eviduje, i přes nedknčení. Pkud nedknčení vedl k tmu, že sba nemá např. certifikát/jiný dklad, jenž mu měl ptenciál pmci s uplatněním na trhu práce či jinak, pak je dpručen t d stručnéh ppisu uvést. Vdítk pr výběr blasti vzdělávání: Primárně je rzhdující bsah kurzu, který daná sba abslvvala, ale pkud bsah kurzu nelze jednznačně zařadit pd knkrétní věcnu blast, pak se příjemce rzhduje dle bru/blasti, ve kterém pdpřená sba pracuje (např. svářečské zkušky mhu být jak pr stavebnictví, tak i zpracvatelský průmysl aj.). Strana 180 z 238

181 Na základě údajů dstupných v IS ESF k pdpřeným sbám v rámci knkrétníh prjektu dkáže IS ESF vypčítat hdnty celkvých indikátrů týkajících se pdpřených účastníků a ty předat d IS KP14+ d rzpracvané zprávy realizaci prjektu. Příjemce tyt údaje edituje puze v IS ESF nikli v IS KP Bagatelní pdpra účastníka prjektu S hledem na t, že pr mnitrvání účastníků pdpřených prjektů stanvuje přílha I nařízení ESF pravidl: Za účastníky se značují sby, které mají přímý prspěch z intervence ESF, které mhu být identifikvány a pžádány charakteristiku a pr něž jsu vyčleněny knkrétní výdaje. Jiné sby za účastníky pvažvány nejsu., vymezil ŘO následující: Za sbu, která má z pdpřenéh prjektu, financvanéh z ESF, přímý prspěch, je pvažvána puze sba, která se účastní činnstí realizvaných v rámci pdpřenéh prjektu pr cílvé skupiny a u níž rzsah jejíh zapjení d pdpřenéh prjektu překrčí tzv. bagatelní pdpru Bagatelnst pdpry Dle stanvenéh limitu bagatelní pdpry je účastníkem/pdpřenu sbu z hlediska indikátrů puze sba, která: a) získala v daném prjektu pdpru v rzsahu minimálně 20 hdin v případě prjektů v rámci Priritní sy 3 OP PPR neb minimálně 40 hdin v případě prjektů v rámci Priritní sy 4 OP PPR (bez hledu na pčet dílčích pdpr, tj. pčet dílčích zapjení d prjektu) a zárveň b) alespň plvina z tht minimálníh rzsahu (tj. 10 hdin resp. 20 hdin) pdpry, kteru sba v daném prjektu získala, nemá charakter elektrnickéh vzdělávání 116 Příjemce vede evidenci všech sbách, které byly zapjeny d prjektu. U sb, u nichž pdpra zatím nepřeknala/nepřevýšila limit bagatelní pdpry, 117 nejsu tyt záznamy brány v ptaz při stanvení pčtu dsažených indikátrů. Jak pdpru všem nikdy nelze značit aktivity, v nichž nejde zlepšení situace či znalstí/kmpetencí dané sby, ale dchází v nich puze k: nábru účastníků prjektu, šíření pvědmí prjektu (včetně např. zastupení prjektu na veletrzích a akcích bdbnéh charakteru), ke sběru infrmací sbách frmu anket, dtazníků, průzkumů, frmu příspěvků d diskuze na internetvých fórech aj., k šíření publikací, časpisů, bulletinů, newsletterů, bržur, letáků apd., zapjení sby d aktivit prjektu, které není důvdněn cílem zlepšit pstavení tét sby ve splečnsti/na trhu práce, prtže sba se účastní dané aktivity jak reprezentant nějaké rganizace, přináší ptřebnu dbrnst apd. (např. účast na kulatých stlech neb pracvních skupinách v rámci kmunitníh plánvání). 116 Definice elektrnickéh vzdělávání: Elektrnickým vzděláváním se rzumí jakékli distanční vzdělávání pmcí pčítačů a pčítačvých sítí (např. e-learning, webináře aj.). Není rzhdující, zda vzdělávaný má případně k dispzici nějaku pdpru (chat, diskusní fóra, apd.), ani zda může využívat zpětnu vazbu ve frmě testvacích tázek apd. Určující je, že bsah vzdělávání je šířen na dálku a vyučující a vzdělávané sby se v dbě vzdělávání nesetkali na stejném místě. 117 Osby, u nichž příjemce ví, že jejich zapjení d prjektu zůstane v rzsahu bagatelní pdpry, nemusí zapisvat d ESF 2014+, všem jejich zapjení d prjektu musí i tak mít k dispzici průkazné záznamy. Strana 181 z 238

182 21.7. Sledvání parametrů týkajících se pdpřených sb a suvisející indikátry K indikátrům musí prbíhat pravidelné mnitrvání. Příjemce je pvinen krmě indikátrů představujících pr něj závazek (stanvené cílvé hdnty) mnitrvat i další indikátry. Jedná se tedy skupinu indikátrů, u které není žádná cílvá hdnta na úrvni prjektu stanvena, ale prjekt musí dsažené hdnty vykazvat. Základní kruh těcht pvinně vykazvaných indikátrů jsu indikátry pdpřených účastnících, které knkretizují pdpřené účastníky z řady hledisek (např. phlaví, nejvyššíh dsaženéh vzdělání, situace na trhu práce, ale i slžení dmácnsti bývané účastníkem apd.). Ke každému účastníkvi prjektu musí příjemce neb partner dispnvat sledvanými údaji k pdpřeným sbám, které jsu uvedeny v Přílze č. 8 Karta účastníka prjektu (pdpřené sby) Pravidel pr žadatele a příjemce. Tent frmulář je dstupný na internetvých stránkách Příjemce (a partner) musí při shrmažďvání údajů ptřebných pr dkladvání indikátrů pstupvat v suladu s platnými právními předpisy upravujícími chranu sbních údajů. Díky sledvání těcht parametrů bude příjemce schpen vykazvat dsažené hdnty indikátrů týkajících se pdpřených účastníků. Předmětem kntrl (a t z úrvně ŘO i jiných kntrlních rgánů) nebude, zda účastník skutečně vykazuje charakteristiku, kteru uvedl v Kartě účastníka prjektu (či jiném prhlášení / dkumentu), na základě něhž příjemce stanvil dsaženu hdntu nějakéh z indikátrů. 22. Integrvané přístupy Tat kapitla a její pdkapitly jsu relevantní puze pr integrvané nástrje, resp. integrvanu strategii a integrvané prjekty. Integrvaný přístup k rzvji území je v OP PPR uplatněn využíváním tzv. integrvaných nástrjů v rámci priritní sy 2. Jedná se knkrétně tzv. integrvané územní investice (ITI), jiné integrvané nástrje v OP PPR využívány nejsu. ITI zahrnují navzájem prvázané a územně zacílené intervence z více peračních prgramů za účelem integrvanéh rzvje celéh území Pražské metrplitní blasti Integrvaná strategie V rámci ITI mhu být pdpřeny jen takvé prjekty, které jsu v suladu s integrvanu strategií rzvje předmětnéh území (dále též integrvaná strategie ), v případě OP PPR Pražské metrplitní blasti. Integrvaná strategie musí přispívat k naplňvání cílů a závazných ukazatelů prgramů ESI fndů, z nichž je financvána, a musí vycházet ze specifických ptřeb a rzvjvéh ptenciálu území, jehž se týká. Prstřednictvím integrvané strategie dchází ke kncentraci pdpry d řešenéh území, krdinaci aktivit a zajištění jejich synergickéh efektu Zpracvání integrvané strategie Integrvanu strategii zpracvává příslušný subjekt z danéh území, tzv. nsitel integrvanéh nástrje. Platí přitm, že integrvaná strategie musí být zpracvána v suladu s principem partnerství, tj. se zapjením relevantních partnerů. Integrvaná strategie musí být zpracvána ve struktuře a takvé míře pdrbnsti, kteru stanví kap. 7.1 Metdickéh pkynu pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí ( MPIN ). Strana 182 z 238

183 Hdncení a schvalvání integrvané strategie Pr integrvanu strategii se pdbně jak pr jedntlivé prjekty, které ji následně mají naplňvat, zpracvává žádst pdpru. Ta se pět pdbně jak u prjektů předkládá příslušnému rgánu na základě zveřejněné výzvy a musí prjít prcesem hdncení. Specificku výzvu k předkládání integrvaných strategií rzvje území vyhlašuje Ministerstv pr místní rzvj ČR, Odbr reginální plitiky (MMR-ORP) prstřednictvím MS Výzva pr předkládání integrvaných strategií je průběžná. Pr ITI je vyhlašvána samstatná výzva. Nsitel integrvanéh nástrje (dále též nsitel IN neb nsitel ) předkládá žádst pdpru integrvané strategie prstřednictvím prtálu ISKP14+ mnitrvacíh systému MS2014+, a t právě na základě výzvy vyhlášené MMR-ORP. Každý nsitel IN předkládá puze jednu žádst pdpru integrvané strategie. Nvu žádst může nsitel IN předlžit puze v případě, kdy byla předchzí předlžená žádst pdpru integrvané strategie zamítnuta, a prces hdncení byl uknčen. Předlžené žádsti pdpru integrvané strategie jsu psuzvány ve dvu klech hdncení: Kntrla frmálních náležitstí a přijatelnsti zajišťvaná MMR-ORP, Věcné hdncení zajišťvané ŘO. Kntrlu frmálních náležitstí a přijatelnsti zajišťuje MMR-ORP s využitím externích hdntitelů. Kntrlu a hdncení každé integrvané strategie prvádějí paralelně vždy 2 řádní hdntitelé, ba psudky schvaluje schvalvatel hdncení (interní hdntitel MMR-ORP). V případě, že se výsledky hdncení bu hdntitelů liší, rzhduje arbitr (interní hdntitel MMR-ORP). Psudek arbitra rvněž schvaluje schvalvatel. Kntrla frmálních náležitstí a přijatelnsti je prváděna pdle vylučvacích kritérií ( ANO / NE ) bsažených v přílze č. 1 MPIN. Integrvané strategie, které úspěšně prjdu kntrlu frmálních náležitstí a přijatelnsti (výsledek hdncení všech kritérií p finalizaci a schválení psudku je ANO ), pstupují autmaticky d fáze věcnéh hdncení. V případě zjištění nedstatků v průběhu kntrly frmálních náležitstí a přijatelnsti (nejsu-li všechna kritéria hdncena ANO ) vyzve MMR-ORP nsitele IN k dplnění neb nápravě nedstatků. Integrvaná strategie je nsiteli IN vrácena k dplnění prstřednictvím MS Nsitel IN může být vyzván k dplnění či nápravě pakvaně, u každéh kritéria je však mžné vyzvat nejvýše třikrát. Náprava musí být nsitelem IN prvedena vždy max. d 10 pracvních dnů. O splnění pžadavku na dstranění nedstatků rzhdne MMR-ORP max. d 10 pracvních dnů de dne dručení dplnění strategie neb nápravy nedstatků. Pkud nedjde d určenéh termínu k dstranění nedstatků, nesplnila integrvaná strategie pdmínky kntrly frmálních náležitstí a přijatelnsti a prces hdncení je uknčen. Pkud i p pakvaném dstranění nedstatků je výsledek hdncení p finalizaci a schválení psudku NE, nesplnila integrvaná strategie pdmínky kntrly frmálních náležitstí a přijatelnsti a prces hdncení je uknčen. Kntrla přijatelnsti a frmálních náležitstí trvá zpravidla max. 30 pracvních dnů. Věcné hdncení integrvaných strategií prvádí ŘO, aby věřil jejich sulad s cíli, zaměřením a pdmínkami prgramů. V případě, že se daná strategie týká více peračních prgramů, prvedu věcné hdncení ŘO všech předmětných peračních prgramů. Věcné hdncení prbíhá paralelně prstřednictvím hdnticích kmisí jedntlivých ŘO. Hdntící kmise v rámci OP PPR je slžena z interních hdntitelů. Hdntící kritéria pr věcnéh hdncení integrvaných strategií jsu uvedena v přílze výzvy k předkládání integrvaných strategií rzvje území. Kritéria pr věcné hdncení integrvaných strategií jsu vylučvací (t, zda je dané kritérium splněn se hdntí na škále ANO/ANO s výhradu/ne). Výsledkem věcnéh hdncení hdnticí kmise každéh ŘO je dílčí psudek, jehž suhrnný výsledek se rvná nejhršímu zastupenému hdncení jedntlivých kritérií. P finalizaci všech dílčích psudků jsu ŘO infrmvány výsledku hdncení všech ŘO. ŘO může na základě věcnéh hdncení integrvané strategie navrhnut úpravy integrvané strategie tak, aby byl zajištěn sulad integrvané strategie s cíli, zaměřením a pdmínkami prgramu včetně suladu s Strana 183 z 238

184 finančními alkacemi prgramu. V návaznsti na suhrnný výsledek dílčích psudků všech zúčastněných ŘO mhu nastat 3 varianty dalšíh průběhu věcnéh hdncení: 1. Výsledek všech dílčích psudků hdnticích kmisí ŘO je ANO. V případě, že výsledky všech dílčích psudků ŘO jsu ANO, je i celkvý výsledek věcnéh hdncení rven ANO. Jedntlivé řídicí rgány zúčastněné v prcesu hdncení následně ptvrzují schválení (akceptaci) příslušné části integrvané strategie frmu akceptačníh dpisu ve lhůtě 10 pracvních dnů. 2. Právě jeden výsledek ze všech dílčích psudků hdnticích kmisí ŘO je ANO s výhradu, pkud statní psudky mají hdntu ANO a žádný psudek není rven NE. Dtčené ŘO následně rzhdují tm, zda má být svlán splečné jednání zástupců všech zúčastněných ŘO ( jednání velké kmise ). V případě, že alespň jeden ŘO pžádá svlání jednání velké kmise, uskuteční se tt jednání d 10-ti pracvní dní. Výsledkem jednání velké kmise je dpručení nsiteli IN na prvedení úprav integrvané strategie tak, aby byl zajištěn sulad integrvané strategie s cíli, zaměřením a pdmínkami prgramu, včetně suladu s finančními alkacemi prgramu. Závěry ze splečnéh jednání velké kmise představují celkvý výsledek věcnéh hdncení. O učiněných závěrech jednání velké kmise je prveden záznam bsahující dpručení na prvedení úprav, který je nsiteli IN pstupen prstřednictvím MS Lhůta na přepracvání integrvané strategie nsitelem IN a pakvané předlžení žádsti v délce 20 pracvních dní se pčítá d deslání infrmace prstřednictvím MS V případě, že žádný ŘO nepžádá svlání jednání velké kmise, je celkvý výsledek věcnéh hdncení rven ANO s výhradu. Následně jsu výhrady a návrhy na úpravy integrvané strategie frmulvané v rámci dílčíh hdncení jednh ŘO pstupeny nsiteli IN prstřednictvím MS Lhůta na přepracvání integrvané strategie nsitelem IN a pakvané předlžení žádsti v délce 20 pracvních dní se pčítá d deslání infrmace prstřednictvím MS Více než jeden výsledek všech dílčích psudků hdnticích kmisí ŘO je ANO s výhradu, neb alespň jeden psudek je rven NE. V tmt případě se vždy následně kná splečné jednání velké kmise, jehž účelem je zejména splečné prjednání případných úprav strategie a jejich vliv na integrvanu strategii jak celek. Jednání velké kmise se uskuteční d 10-ti pracvních dní. Výsledkem splečnéh jednání ŘO je dpručení nsiteli IN strategie na prvedení úprav integrvané strategie tak, aby byl zajištěn sulad integrvané strategie s cíli, zaměřením a pdmínkami prgramu včetně suladu s finančními alkacemi prgramu. O učiněných závěrech jednání velké kmise je prveden záznam bsahující dpručení na prvedení úprav, který je nsiteli IN pstupen prstřednictvím MS Lhůta na přepracvání integrvané strategie nsitelem IN a pakvané předlžení žádsti v délce 20 pracvních dní se pčítá d deslání infrmace prstřednictvím MS V případě, že jeden neb více ŘO nesuhlasí s realizací integrvané strategie (hdncení NE ), může být strategie znvu předlžena v zúžené pdbě, pkud s tím přítmní zástupci všech relevantních ŘO suhlasí a pvažují ji i v zúžené pdbě za integrvanu a její realizaci za smysluplnu. Zúžená pdba integrvané strategie představuje verzi strategie, která již nebsahuje patření, zacílená d prgramu, jehž ŘO s realizací integrvané strategie nesuhlasil (hdncení NE ). Jestliže je integrvaná strategie vrácena k přepracvání s návrhy na úpravu a nsitel IN ji upraví, pakuje se celý pstup hdncení včetně kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí. V případě, že integrvaná strategie bdrží d jednh ŘO celkem třikrát dílčí psudek s výsledkem hdncení NE a t i p přepracvání strategie v suladu s dpručením ŘO neb velké kmise, je celkvý výsledek věcnéh hdncení rven ne. Následně je prces hdncení autmaticky uknčen. Integrvaná strategie může být nsitelem IN znvu předlžena ve zúžené verzi, tj. bez knkrétní pakvaně neakceptvané části zaměřené d dtčenéh prgramu, pkud s tím zástupci statních ŘO suhlasí a pvažují ji i v tét pdbě za integrvanu a její realizaci za smysluplnu Pkud nsitel IN nesuhlasí s navrženými úpravami strategie neb s jejím zúžením navrženým ze strany ŘO, resp. pkud nedjde d určenéh termínu ke vlžení upravené žádsti pdpru integrvané strategie d MS2014+, je prces hdncení uknčen. Strana 184 z 238

185 O uknčení prcesu hdncení integrvané strategie je nsitel IN infrmván prstřednictvím MS Věcné hdncení bez jednání velké kmise trvá zpravidla max. 30 pracvních dní. Schválené integrvané strategie jsu na závěr prjednány na Nárdní stálé knferenci (NSK) Realizace integrvané strategie Realizace integrvanéh strategie spčívá jednak v přípravě a realizaci prjektů nsitele IN, jednak v iniciaci a krdinaci při přípravě a realizaci prjektů jiných subjektů, které integrvanu strategii naplňují (integrvané prjekty). Nsitel IN dpvídá za t, že se aktivity v rámci integrvané strategie realizují dle finančníh plánu v jedntlivých letech. Výzvy pr předkládání žádstí pdpru integrvaných prjektů vyhlašují příslušné ŘO. Nsitel IN kmunikuje s ŘO hledně harmngramu výzev zejména prstřednictvím RSK, resp. NSK. Pté, c ŘO vyhlásí výzvu k předkládání žádstí pdpru integrvaných prjektů, vyhlašuje nsitel IN výzvu k předkládání prjektvých záměrů. Příprava a prjednání prjektvých záměrů jsu blíže ppsány v kap Teprve p předlžení prjektvéh záměru na základě výzvy nsitele IN a prjednání tht záměru, předlží žadatel d výzvy vyhlášené ŘO i úplnu žádst pdpru viz. kap Předlžené žádsti pdpru jsu následně psuzeny v suladu s kap Věcné zaměření integrvaných prjektů Věcné zaměření integrvaných prjektů musí dpvídat specifickému cíli 2.2 OP PPR, blíže viz kap Na předlžení integrvaných prjektů vyhlašuje ŘO zpravidla zacílenu výzvu Prjektvé záměry Přípravě samtné žádsti pdpru integrvanéh prjektu předchází příprava a prjednání prjektvéh záměru. V rámci ITI je přesně definván, c musí prjektvý záměr zahrnvat: název prjektu, zařazení d strategie až d úrvně patření (příp. pdpatření), ppis prjektu, ppis pzitivníh dpadu na vymezené území, finanční plán v jedntlivých letech, celkvé způsbilé výdaje, předpkládané datum zahájení a uknčení realizace prjektu, identifikace žadatele, rle zapjených subjektů, indikátry, infrmace způsbu zajištění udržitelnsti prjektu (v relevantních případech) Příprava a knzultace Pté, c ŘO vyhlásí výzvu na předkládání žádstí pdpru, vyhlásí nsitel IN, tj. hl. m. Praha prstřednictvím IPR Praha, výzvu na předlžení prjektvých záměrů a zapjení se d pracvních skupin (dále též výzva nsitele IN ). Výzva nsitele IN má infrmativní a iniciační charakter. Jejím účelem je infrmvat ptenciální žadatele v území spadajícím pd danu integrvanu strategii, aby nsiteli IN předlžili prjektvý záměr k psuzení a zapjili se d pracvní skupiny, ve které bude záměr představen a psuzván. Ve výzvě nsitele IN může být blíže definván, které další infrmace Strana 185 z 238

186 a dkumenty má žadatel dlžit za účelem psuzení suladu s integrvanu strategií. Výzvy nsitele IN se zveřejňují na úřední desce hl. m. Prahy a Středčeskéh kraje a na webvých stránkách Ve výzvě nsitele IN je uvedena nejzazší lhůta pr předlžení prjektvých záměrů a zapjení ptenciálních žadatelů d pracvní skupiny. Tat lhůta nesmí být kratší než 10 pracvních dní. Ve výzvě musí být uvedeny kntaktní údaje na knkrétní kntaktní sby na straně nsitele IN (zpravidla manažera ITI či jeh asistenta a příslušnéh tematickéh/územníh krdinátra) a dále veškeré pdrbné infrmace ptřebné pr přípravu prjektvéh záměru. P uplynutí lhůty pr předlžení prjektvých záměrů a zapjení ptenciálních žadatelů d pracvní skupiny svlá nsitel IN jednání pracvní skupiny. Pzvánku na první jednání pracvní skupiny dané výzvy bdrží všichni předkladatelé prjektvých záměrů. Pzvánka je rzeslána em minimálně 10 kalendářních dnů před termínem knání pracvní skupiny. Adresát musí účast ptvrdit d 5 kalendářních dnů. Jednání pracvní skupiny se mhu zúčastnit i další sby, které splupracvaly na přípravě integrvané strategie. Na prvním jednání pracvní skupiny k dané výzvě představí nsitel IN danu tematicku blast, hlavní principy integrvanéh nástrje a záměr vytvření subru prjektů, který naplní parametry výzvy. Každý předkladatel pté musí stručně představit svůj prjektvý záměr. Pkud předkladatel neb jeh pvěřený zástupce prjektvý záměr nepředstaví, nemůže být jeh záměr následně předlžen Řídicímu výbru k prjednání. Pkud nsitel IN p psuzení vyhdntí, že některý prjektvý záměr není v suladu s parametry výzvy (pdprvané aktivity, vymezené území apd.), známí t na jednání pracvní skupiny. Pkud přest předkladatel trvá na dalším rzpracvání prjektvéh záměru a půsbení v pracvní skupině, má mžnst se i nadále jednání pracvní skupiny účastnit. Pkud některý předkladatel sám usudí, že jeh záměr vhdný k realizaci v rámci ITI, z pracvní skupiny dstupí. Krmě prvníh jednání mhu prbíhat i další jednání pracvní skupiny. Pčet jednání k dané výzvě není mezen a vyplývá z průběhu jednání pracvní skupiny. Pkud se pracvní skupina usnese na nutnsti dalšíh jednání, přím na svém jednání zvlí termín a míst příštíh jednání. Tat infrmace musí být uvedena v zápisu z jednání pracvní skupiny. Časvý prstr pr knání pracvních skupin musí být nastaven tak, aby subr prjektů byl předlžen Řídicímu výbru k prjednání nejpzději 60 kalendářních dní před termínem uknčení příslušné výzvy ŘO k předkládání žádstí pdpru. Prjektvé záměry jsu na jednáních pracvních skupin dpracvány d finální pdby. Výstupem z jednání pracvní skupiny je subr/jsu subry prjektů a jak přílha pak i jedntlivé prjektvé záměry. Pkud existuje více subrů prjektů, které si vzájemně knkurují, psudí nsitel IN jejich vztah k parametrům výzvy Prjednání v Řídicím výbru Nsitel IN svlá, pté c jsu mu předány výstupy z pracvní skupiny, jednání Řídicíh výbru 118. Na jednání Řídicíh výbru představí nsitel IN bdržené subry prjektvých záměrů a infrmuje stavu naplnění výzvy prstřednictvím subrů prjektů. Řídicí výbr pté psuzuje sulad subru prjektvých záměrů s integrvanu strategií dle kritérií uvedených v přílze č. 15 MPIN (případně dplněných další kritéria relevantní pr danu strategii). Pkud neexistuje více subrů prjektů, které by si vzájemně knkurvaly, psudí Řídicí výbr sulad subru prjektů jak celku a jedntlivých prjektvých záměrů s integrvanu strategií. Na základě tht psuzení vydá Řídicí výbr ke každému prjektvému záměru Vyjádření suladu prjektu s integrvanu strategií. Pkud existuje více subrů prjektů, které si vzájemně knkurují, psudí Řídicí výbr míru přispění jedntlivých subrů prjektů k integrvané strategii. Řídicí výbr zváží, kterému subru prjektů vydá 118 Řídicí výbr ITI (též Řídicí výbr ) je platfrmu bez právní subjektivity, která psuzuje prjektvé záměry přispívající k plnění cílů integrvané strategie. Vydává vyjádření suladu/nesuladu prjektvéh záměru (ze schválenéh subru) s integrvanu strategií, které má pvahu dpručení k realizaci prjektu pr ŘO. Řídicí výbr musí být ustaven na základě principu partnerství. V Řídicím výbru jsu zastupeni klíčví aktéři, kteří mají vztah k tématům řešeným prstřednictvím integrvané strategie ve vymezené aglmeraci. Strana 186 z 238

187 dpručující vyjádření, příp. zda vůbec některému subru dpručující vyjádření vydá. V případě nevydání dpručujícíh vyjádření musí být rzhdnutí dstatečně důvdněn. Odůvdnění musí být zfrmulván přím na jednání Řídicíh výbru. V případě negativníh výsledku psuzení některéh z prjektvých záměrů může být takvý prjektvý záměr vrácen k přepracvání pracvní skupině neb předkladateli prjektvéh záměru. P psuzení prjektvých záměrů ze subru prjektvých záměrů vydá Řídicí výbr pr každý prjektvý záměr vyjádření suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií. Vyjádření má dpručující (právně nezávazný) charakter a je pvinnu přílhu žádsti pdpru. Přílha služí pr prkázání th, že se žadatel zapjil d pracvní skupiny a že daný prjektvý záměr byl prjednán Řídicím výbrem. Vyjádření Řídicíh výbru je předkladatelům prjektvých záměrů předán nejpzději d 7 kalendářních dnů d příslušnéh zasedání Řídicíh výbru Pdání žádsti pdpru Žadatel p prjednání Řídicím výbrem a získání vyjádření suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií zpracuje a pdá žádst pdpru danéh prjektu - blíže viz kap. 9. Žádst pdpru přitm musí bsahvě dpvídat prjektvému záměru, který byl prjednaný dle výše uvedenéh pstupu. Přílhu žádsti je vyjádření Řídícíh výbru suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií a čestné prhlášení žadatele, že předkládaná žádst pdpru je bsahvě ttžná s prjektvým záměrem prjednaným na úrvni nsitele IN Hdncení a výběr prjektů Prces hdncení a výběru prjektů prbíhá u integrvaných prjektů v suladu s kap. 10. Oprti jiným peračním prgramům zajišťuje prces hdncení a výběru integrvaných prjektů v plném rzsahu řídicí rgán OP PPR, hl. m. Praha. Sady kritérií pr hdncení integrvaných prjektů mhu být dlišné d sad pr individuální prjekty kritéria jsu zveřejňvána vždy sučasně s textem výzvy k předkládání žádstí pdpru. Sučástí hdncení žádsti pdpru je i věření dlžení pvinných přílh žádsti pdpru, a t včetně vyjádření Řídícíh výbru suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií a čestnéh prhlášení žadatele, že předkládaná žádst pdpru je bsahvě ttžná s prjektvým záměrem prjednaným na úrvni nsitele IN. ŘO v rámci hdncení rvněž věřuje, zda je daný prjekt v suladu s integrvanu strategií Změny Změny integrvaných strategií Změnu integrvané strategie iniciuje zpravidla nsitel IN. Změnu může inicivat i ŘO neb MMR-ORP, a t zejména, pkud není ddržen schválený finanční plán realizace neb plnění stanvených indikátrů. Změnu integrvané strategie musí předem schválit Řídicí výbr, žádst změnu pak musí být pdána prstřednictvím MS2014+ nejpzději d 10-ti pracvních dní d schválení změny Řídicí výbrem. Změny integrvané strategie lze rzdělit na pdstatné a nepdstatné. Nepdstatné změny nevyžadují vyhtvení nvéh akceptačníh dpisu zhledňujícíh schválené změny půvdníh akceptačníh dpisu. K prvedení těcht změn stačí, aby je MMR-ORP vzal na vědmí, resp. akceptval prstřednictvím MS Jedná se : změnu kntaktních sb či statutárních zástupců nsitele IN, změnu sídla a dalších becných infrmací nsiteli IN, Strana 187 z 238

188 změnu manažera strategie. Ostatní změny jsu pvažvány za pdstatné, zejména se jedná změnu ve finančním plánu IN, změnu indikátrů, změnu strategických, specifických cílů a patření. V případě, že z žádsti změnu integrvané strategie jednznačně nevyplývá, zda je navrhvaná změna pdstatnu či nepdstatnu, rzhduje jejím zařazení MMR-ORP. Pdstatné změny p jejich pdání psuzuje ŘO. Žádst změnu může ŘO, schválit, zamítnut neb vrátit k přepracvání. V případě ptřeby může rzhdnutí schválení, zamítnutí neb vrácení k přepracvání předcházet prvedení nvéh hdncení integrvané strategie. Návrhy na změnu integrvané strategie prjednává rvněž NSK Změny integrvaných prjektů Psuzvání změn v integrvaných prjektech prbíhá bdbně jak u individuální prjektů, blíže viz kap Odlišnstí je, že v případě pdstatné změny integrvanéh prjektu musí příjemce dlžit suhlasné stanvisk nsitele IN k navrhvaným změnám. Stanvisk nsitele IN dkládá příjemce frmu Oznámení změně v prjektu Mnitrvání a evaluace ITI Mnitrvání a evaluace integrvané strategie Mnitrvání integrvané strategie prvádí nsitel IN. Nsitel IN využívá pr mnitrvání MS2014+, kam jsu načteny údaje finančním plánu integrvané strategie a hdntách indikátrů ze žádsti pdpru integrvané strategie. Plnění údajů finančním plánu a hdntách indikátrů integrvané strategie pak vychází z úrvně jedntlivých integrvaných prjektů. Nsitel IN předkládá prstřednictvím MS2014+ s půlrční frekvencí Zprávu plnění integrvané strategie, a t MMR-ORP. MMR-ORP využívá údaje ze Zprávy plnění integrvané strategie pr infrmvání NSK. Nsitel IN prvádí vlastní průběžná vyhdncvání plnění integrvané strategie. Dále splupracuje s ŘO při průběžném vyhdncvání naplňvání finančníh plánu a dsahvání cílvých hdnt indikátrů integrvané strategie. Nsitel IN má v rámci evaluační činnsti pvinnst prvést mid-term evaluaci prvádění a plnění svéh IN (prcesní a výsledkvá evaluace), a t s údaji platnými k Mnitrvání integrvaných prjektů Mnitrvání integrvaných prjektů prbíhá bdbně jak u individuální prjektů, blíže viz kap Ostatní V případě, že není v kap. 22 a jejích pdkapitlách uveden jinak, pstupuje se u integrvaných nástrjů bdbně jak u individuálních prjektů (viz další kap. Pravidel). 23. Finanční nástrje Kapitla bude dplněna v návaznsti na přípravu výzvy, v rámci které se využití finančních nástrjů předpkládá. Strana 188 z 238

189 24. Zjedndušené metdy vykazvání Na rzdíl d úplnéh vykazvání výdajů dchází v případě užití zjedndušených metd vykazvání výdajů k dklnu d zásady skutečných výdajů k vykazvání (a následné úhradě) paušálních částek, které představují dhad skutečných výdajů vynalžených příjemcem za účelem realizace prjektu. Tent dhad bude stanven výpčtem na základě aprximace průměrných či tržních cen zbží, služeb neb prací na úrvni řídicíh rgánu OP PPR před samtným vyhlášením výzvy. Detailní ppis pr využití zjedndušených metd vykazvání bude nastaven s knkrétní výzvu, pr kteru bude tt vykazvání relevantní. 25. Příjmy v prjektech Pr účely těcht Pravidel rzlišujeme příjmy v prjektech pdle čl. 61 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013, splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu a becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále také becné nařízení ), které se vztahují na prjekty vytvářející čisté příjmy p realizaci a příjmy mim tent článek, které jsu tzv. jinými peněžními příjmy vztahujícími se na čisté jiné peněžní příjmy vytvřené v bdbí realizace prjektu. Příjemce ani partner nejsu právněni zařízení či vybavení nakupené za prstředky OP PPR, a t i v případě, že pdpra byla na nákup pužita jen částečně, během realizace prjektu prdat. Za příjem prjektu se nepvažují platby (v suladu s ustanvením dst. 8, čl. 65 Obecnéh nařízení), které příjemce bdrží ze smluvních pkut v důsledku prušení smluvy mezi příjemcem a třetí sbu či sbami neb které vznikají v důsledku th, že třetí sba vybraná pdle pravidel pr zadávání veřejných zakázek svu nabídku stáhne (peněžní jistta). Z příjmů jsu dále vylučeny veškeré transfery a dtace d státu, reginálních rzpčtů či příspěvky z veřejnéh pjištění Příjmy prjektů dle čl. 61 becnéh nařízení Vztahuje se na prjekty, které vytvářejí čisté příjmy p realizaci. Příjem zde představuje peněžní tk v pdbě pplatků hrazených přím knečným uživatelem výstupu prjektu. Prjektem vytvářejícím příjmy se pr uplatnění čl. 61 rzumí jakýkli prjekt: zahrnující investice d infrastruktury, za jejíž pužívání se účtují pplatky hrazené přím uživateli, zahrnující prdej neb prnájem pzemků či budv, staveb, jiné pskytvání služeb za úplatu. (např. vstupné d muzea účtvané návštěvníkům, pplatky za šklení hrazené šklícími se sbami, jízdenka placena cestujícím, aj.) Čl. 61 se nevztahuje zejména na tyt případy: prjekty nevytvářející příjmy (např. silnice bez výknvéh zpplatnění 119 ); 119 Termínem se rzumí pplatky za dpravní infrastrukturu jak např. mýtné, dálniční známky apd. Strana 189 z 238

190 prjekty nevytvářející čisté příjmy (jejich příjmy nestačí k plnému pkrytí prvzních nákladů); prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry 120, jedná se ; - pdpru de minimis, - slučitelnu veřejnu pdpru malým a středním pdnikům, u které je v suvislsti s veřejnu pdpru mezena intenzita neb výše pdpry, neb - slučitelnu veřejnu pdpru, v jejímž případě byl prveden individuální věření ptřeb financvání v suladu s platnými pravidly pr veřejnu pdpru; prjekty, které jsu splufinancvané z ESF; návratnu pmc, která musí být vrácena v plné výši; pdpru z finančních nástrjů; prjekty technické pmci, prjekty, u kterých je pdpra z veřejných zdrjů pskytvána frmu jednrázvých částek či na základě standardní stupnice jedntkvých nákladů; prjekty realizvané na základě splečnéh akčníh plánu. Čl. 61 se rvněž nevztahuje na prjekty, které nevytváří čisté příjmy v tzv. rzdílvé variantě, tj. pkud již existující infrastruktura je zpplatněna a její čisté příjmy se p realizaci prjektu (kterým byla investice d tét infrastruktury) nezvýší, nejedná se prjekt vytvářející příjem Metdy výpčtu pdpry Pr výpčet pdpry lze u prjektů spadajících pd čl. 61 pužít následující metdy. 1. Paušální sazba (flat rate) 2. Metda finanční mezery (diskntvané čisté příjmy) Žadatel je pvinen pužít metdu paušální sazby (flat rate) v případě, že pdprvaný sektr se nachází v níže uvedeném výčtu paušálních sazeb dle sektrů: Sektr Paušální sazba Silnice 30% Železnice 20% Městská dprava 20% Vda 25% Odpadvé hspdářství 20% Výzkum, vývj a invace 20 % Tabulka paušálních sazeb dle sektrů vychází z Přílhy V Stanvení paušálních sazeb pr prjekty vytvářející čistý příjem becnéh nařízení; Nařízení Kmise v přenesené pravmci (EU) 2015/1516 ze dne 10. června 2015, kterým se pdle nařízení EP a Rady (EU) č. 1303/2013 stanví paušální sazba pr perace financvané z evrpských strukturálních a investičních fndů v sektru výzkumu, vývje a invací. Sektry, pr které paušální sazba stanvena není, musí vždy pužít metdu finanční mezery tj. diskntvání peněžních tků. Obě metdy jsu zapracvány d mdulu CBA MS V případě, že žadatel bude využívat metdu flat rate, pak již nebude vyžadván další snižvání způsbilých výdajů 120 Pstupy pr zhlednění příjmů v prjektech veřejné pdpry jsu sučástí kapitly 25.3 Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry Strana 190 z 238

191 prjektu a není nutné mnitrvat skutečnu výši realizvaných příjmů, ani psuzvat zůstatkvu hdntu prjektu. Pkud jsu vlastníkem a prvzvatelem infrastruktury různé subjekty a pkud náklady či příjmy prvzvatele přesáhnu 5 % celkvéh rzpčtu, musí být prvedena tzv. knslidvaná finanční analýza. PŘÍJMY, KTERÉ LZE OBJEKTIVNĚ PŘEDEM ODHADNOUT Metda finanční mezery Principem metdy finanční mezery je výpčet části investičních nákladů prjektu, jež nemůže být financvána samtným prjektem, a musí být prt financvána frmu dtací. Finanční mezera tedy představuje rzdíl mezi sučasnu hdntu investičních nákladů na prjekt a čistým příjmem za určené referenční bdbí, které je přiměřené pr dané kategrie investice (rzdíl výnsů a prvzních nákladů, tzn. určuje, jaká část investičních nákladů prjektu není pkryta z příjmů prjektu). Při aplikaci metdy finanční mezery žadatel pvinně zpracvává finanční analýzu v mdulu CBA MS V případě pužití metdy finanční mezery musí žadatel dkládat ve zprávách realizaci prjektu jak v bdbí realizace, tak v bdbí udržitelnsti skutečně dsaženu výši příjmů a výdajů prjektu. V případě, že při mnitrvání djde k výrazným rzprům mezi předem dhadnutými čistými příjmy a skutečnými čistými příjmy, může t vést ke snížení maximálních způsbilých výdajů. Za úrveň dchylky signalizující nesprávně stanvenu výši finanční mezery na začátku prjektu je pvažvána dchylka ve finanční mezeře přesahující 10 %. V případě přesáhnutí tét hranice djde k úpravě výše přidělené pdpry a příjemce je pvinen vrátit dpvídající část pdpry tj. v bdbí realizace dečíst ddatečné příjmy d způsbilých výdajů perace nejpzději při závěrečné žádsti platbu předkládané příjemcem, v bdbí udržitelnsti prvést vratku z důvdu příjmů. Vratku lze prvést d knce dby udržitelnsti neb d termínu pr překládání dkladů pr uzavření prgramu, pdle th c nastane dříve Principy finanční analýzy Diskntvané peněžní tky Finanční analýza je prváděna metdu diskntvaných peněžních tků, přičemž platí, že se uvažují puze peněžní tky, tj. skutečná částka peněz, která se v rámci prjektu získá neb vyplatí. Nepeněžní účetní plžky jak dpisy, phtvstní rezervy či rezervy na reprdukční náklady nesmějí být d analýzy diskntvaných peněžních tků zahrnuty. Při agregaci peněžních tků, k nimž dšl v různých letech, je nutné zhlednit časvu hdntu peněz. Buducí peněžní tky se prt diskntují k sučasnému kamžiku pmcí diskntníh faktru, který se s časem snižuje a jehž velikst je určena vlbu diskntní sazby. Pužitá diskntní sazba by měla drážet náklady příležitsti kapitálu pr investra, za které lze pvažvat ušlý výns z nejlepšíh alternativníh prjektu. Evrpsku kmisí je dpručena výše reálné finanční diskntní sazby 4 %, která je rvněž zapracvána v mdulu CBA MS Přírůstkvá metda Analýza nákladů a přínsů se prvádí přírůstkvu metdu tak, že se zváží rzdíl mezi scénářem s prjektem a alternativním scénářem bez prjektu. scénář bez prjektu (nulvá varianta) představuje vývj jedntlivých veličin p celu dbu referenčníh bdbí za předpkladu, že by prjekt nebyl realizván. scénář s prjektem (investiční varianta) zahrnuje jak náklady investice d nvé i d stávající infrastruktury, tak zhledňuje čistý příjem vytvřený celkvu infrastrukturu prjektu. Jedná se čekávaný vývj jedntlivých veličin p dbu referenčníh bdbí v případě, že prjekt bude realizván. Strana 191 z 238

192 rzdílvá varianta představuje rzdíl mezi hdntami jedntlivých veličin ve scénáři s prjektem a bez prjektu. Pr finanční analýzu jsu rzhdující puze příjmy a výdaje, které by v případě nulvé varianty nebyly realizvány, tj. příjmy a výdaje, které byly vyvlány prjektem. Nejsu-li v nulvé variantě realizvány žádné příjmy ani náklady, jsu pr finanční analýzu rzhdující příjmy a náklady investiční varianty (tj. danéh prjektu), které tak zárveň představují veličiny přírůstkvé (jedná se nvý prjekt bez návaznsti na již existující investici). V statních případech je nutné určit přírůstkvé hdnty prstřednictvím rzdílvé varianty. Vliv inflace Při vyjadřvání veličin je nutné předem rzhdnut vlivu inflace. Pr mdul CBA MS2014+ platí kalkulace v reálných (stálých) cenách bez vlivu inflace. Při zachvání následujících pravidel však nemá vlba knkrétníh přístupu vliv na hdntu vypčtených ukazatelů: V analýze musí být jednznačně uveden, zda jsu tky kalkulvány v nminální neb reálné hdntě. Všechny tky musí být kalkulvány jedntně. Ve stejné pdbě jak htvstní tky se musí bjevit při výpčtu ukazatelů i diskntní sazba (nminální neb reálná). Neddržení jakéhkli z výše uvedených pravidel by vedl k jednznačnému zkreslení výsledných hdnt. Referenční bdbí Pr zachycení dluhdbéh dpadu investice využíváme tzv. referenční bdbí, ve kterém je mžn věřit, zda byla investice úspěšná. Referenční bdbí jsu různá dle hspdářskéh dvětví a typu investice. V případě, že pr sektr není referenční bdbí stanven, bude využit bdbí statní sektry. Sektr Referenční bdbí (v letech) Přístavy a letiště 25 Železnice 30 Pzemní kmunikace Odpadvé hspdářství Výzkum a invace Širkpásmvé sítě Pdnikatelská infrastruktura Energie Ddávky vdy/čištění vdy 30 Strana 192 z 238

193 Městská dprava Ostatní sektry Zůstatkvá hdnta Pkud prjektvá aktiva mají delší živtnst než je referenční bdbí prjektu, je důležité zapčítat jejich zůstatkvu hdntu. Ta je vypčítána jak čistá sučasná hdnta čistých příjmů plynucích z investice p zbývající dbu živtnsti a musí být zahrnuta d peněžních tků jak příjem psledníh rku referenčníh bdbí. Odlišný přístup pr stanvení zůstatkvé hdnty je mžný puze v řádně důvdněných případech. Vstupní veličiny Investiční náklady Investiční náklady zahrnují veškeré kapitálvé výdaje (způsbilé i nezpůsbilé), které vzniknu během výstavby/realizace prjektu. Sučástí jsu pevné investice (pzemky, budvy, strje, atd.), náběhvé investice (např. přípravné studie, náklady vzniklé ve fázi zavádění) a změny prvzníh kapitálu během referenčníh bdbí. Celkvé investiční náklady jsu zahrnuty d výpčtu finanční mezery a je tedy třeba sledvat případné změny v jejich výši. V případě snižvání investičních nákladů dchází i ke snížení finanční mezery a tím je nižší i maximální mžná pdpra. Reinvestiční náklady Náklady na pravidelné reinvestice neb mdernizace výchzích aktiv jsu pvažvány za investiční výdaje, které nejsu způsbilé (nicméně jsu zahrnuty v celkvých investičních nákladech). Zajištění dstatečných zdrjů na pkrytí těcht nákladů musí být patrné z analýzy udržitelnsti. Je výhdné plánvat reinvestiční cyklus takvým způsbem, aby byla živtnst aktiv sladěna s daným referenčním bdbím prjektu a nedcházel k rzsáhlým reinvesticím v psledních fázích referenčníh bdbí. Reprdukční náklady Náklady na výměnu krátkdbých aktiv, tedy zařízení krátkdbé živtnsti jak jsu auta, nábytek, pčítačvé vybavení atd. Tyt náklady jsu pvažvány za prvzní náklady a vstupují d výpčtu čistéh příjmu v případě kalkulace finanční mezery. Prvzní náklady Zahrnují veškeré předpkládané výdaje na nákup zbží a služeb, které nejsu investiční pvahy, jelikž se sptřebvávají v každém účetním bdbí: přímé výrbní náklady, administrativní a becné výdaje, výdaje na tržby a distribuci. D prvzních nákladů nezahrnujeme plžky, které nedpvídají metdě diskntvanéh cash flw, tj. dpisy, rezervy na reprdukční náklady a phtvstní rezervy. Napak je třeba zhlednit případnu úspru prvzních nákladů vyvlanu prjektem. Pkud tat úspra není vyvážena dpvídajícím snížením prvzních dtací, musí být zapčtena při výpčtu finanční mezery. Příjmy Mezi příjmy prjektu řadíme pplatky hrazené přím knečným uživatelem za pužívání infrastruktury vybudvané prjektem, příjmy z prdeje neb prnájmu pzemků či budv, staveb, příjmy z prdeje výrbků či vedlejších výrbků vytvřené prjektem či jiné pskytvání služeb za úplatu. Vždy se musí jednat příjmy, které přím suvisí s prjektem. Strana 193 z 238

194 D příjmů nezahrnujeme transfery a dtace, DPH a jiné nepřímé daně ukládané sptřebiteli (ty jsu bvykle placeny zpět finančním úřadům). Za příjem se také nepvažují smluvní pkuty vyplývající z prušení pdmínek smluvy mezi příjemcem pdpry a třetí stranu (ddavatelem). PROJEKTY, JEJICHŽ PŘÍJMY NELZE OBJEKTIVNĚ ODHADNOUT PŘEDEM Situace, kdy není mžné předem dhadnut výši příjmů vytvřenu prjektem, nastává ve chvíli, kdy není mžné definvat jeden z faktrů vlivňujících mžnst tht dhadu, tj. výši pptávky/pčet uživatelů či výši uplatňvané ceny/pplatku. Tent prblém nastává zejména u invačních prjektů, kdy nelze definvat pptávku předem, jelikž se jedná pptávku vytvřenu nabídku. Stejným způsbem se pstupuje v případě, kdy prjekt, u kteréh se půvdně nepředpkládal genervání čistých příjmů dle čl. 61, je začne p realizaci prjektu vytvářet. Rzhdné bdbí pr psuzení, zda prjekt vytvřil čisté příjmy a zda je tedy nutné k dpčtu přistupit, je bdbí p realizaci prjektu. Pkud prjekt krmě bdbí p realizaci vytvřil čisté příjmy i v bdbí realizace stanu se tyt příjmy rvněž sučástí dpčtu. ŘO apeluje na žadatele, aby nepdceňvali finanční analýzu prjektu a její kvalitní zpracvání, aby byl rizik dpčtu eliminván. Příjemce v těcht případech nedhadnutelných příjmů pdává řídicímu rgánu infrmace výši skutečně vytvřených čistých příjmů prstřednictvím každé zprávy udržitelnsti prjektu p dbu tří let d uknčení realizace prjektu. Na základě těcht infrmací dchází k dpčtu čistých příjmů, a t pměrnu částí dpvídající příspěvku Unie, přičemž je pužit kurz platný v měsíci připsání vrácených příjmů (vratky) na univerzální účet PCO Příjmy prjektů mim čl. 61 becnéh nařízení U prjektů, které svu charakteristiku či finančním bjemem nespadají pd aplikaci čl. 61, se také sleduje princip 3E, nepřefinancvání prjektu a výše příjmů v suvislsti s prjektem se zhledňují při výpčtu pdpry, dsáhnu-li pdstatných hdnt. Příjmy v prjektu mim čl. 61, tj. jiné peněžní příjmy, snižují celkvé způsbilé výdaje prjektu, čímž je snížen základ pr výpčet pdpry a tím i samtná výše pdpry. U prjektů je příjemce pvinen sledvat vytvřené jiné peněžní příjmy a dečíst čisté jiné peněžní příjmy vytvřené v bdbí realizace prjektu d způsbilých výdajů prjektu, a t nejpzději při předlžení závěrečné žádsti platbu příjemcem, pkud tyt příjmy nebyly zhledněny už při schválení prjektu a pdpra nebyla snížena již na začátku prjektu. Pkud se předpkládaná výše čistých jiných peněžních příjmů uvedená ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace liší d skutečně dsažených hdnt, pak platí: budu li skutečné čisté jiné peněžní příjmy nižší, příjemce nemá nárk na navýšení pdpry; budu li skutečné čisté jiné peněžní příjmy vyšší, tt navýšení se pníží způsbilé výdaje a tím i pdpra. Čisté jiné peněžní příjmy představují jiné peněžní příjmy vytvřené prjektem p dečtení prvzních výdajů prjektu. Nejsu-li ke splufinancvání způsbilé celé investiční náklady, je třeba rzdělit v pměru způsbilých a nezpůsbilých nákladů i čisté příjmy. Pvinnst se nevztahuje na: prjekty technické pmci; pdpru z finančních nástrjů; návratnu pmc, která musí být vrácena v plné výši; prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry; Strana 194 z 238

195 prjekty, u nichž je pdpra z veřejných zdrjů pskytvána frmu jednrázvých částek či na základě standardní stupnice jedntkvých nákladů za předpkladu, že čisté příjmy byly zhledněny předem (již při schválení prjektu), prjekty realizvané na základě splečnéh akčníh plánu za předpkladu, že čisté příjmy byly zhledněny předem (již při schválení prjektu) Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry Pr stanvení maximální výše pdpry i pr stanvení způsbilých nákladů v případě prjektů zakládajících veřejnu pdpru platí zvláštní pravidla (na prjekty se nevztahuje ustanvení čl. 61, jdeli některu z pdpr uvedených v čl. 61 dst , a 65 becnéh nařízení), která ŘO před schválením prjektu k financvání vyhdntí a adekvátně nastaví míru financvání na základě individuálníh věření ptřeb financvání. Příjemce je pvinen v mdulu CBA v MS2014+ zpracvat individuální věření ptřeb financvání, které předlží jak sučást žádsti pdpru, v níže uvedených případech: následujících kategrií becnéh nařízení blkvých výjimkách ( ONBV ) za účelem mezení výše pdpry v suladu s platnými pravidly, které stanví, že výše pdpry nesmí překrčit rzdíl mezi způsbilými náklady a prvzním ziskem z investice: Investiční pdpra na energeticky účinné dálkvé vytápění a chlazení pdpra na distribuční sítě (čl. 46), Investiční pdpra na energeticku infrastrukturu (čl. 48), Pdpra na sprtvní a multifunkční rekreační infrastrukturu, u nějž byla pdpra mezena příslušnu intenzitu pdpry (čl. 55), a Pdpra na místní infrastrukturu (čl. 56); služeb becnéh hspdářskéh zájmu pr dlžení správné výše vyrvnávací platby (prvzní ztráta + případný přiměřený zisk). Příjemce je v těcht případech pvinen v mdulu CBA v MS2014+ zpracvat individuální věření ptřeb financvání, které předlží jak sučást žádsti pdpru a bude v něm autmaticky vypčtena maximální prvzní či investiční pdpra Stanvení dpčtu příjmů dle čl. 61 becnéh nařízení pr prjekty priritní sy 1 OP PPR nezakládající veřejnu pdpru v suladu se Sdělením Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) Tt stanvení dpčtu příjmů dle čl. 61 se vztahuje na prjekty předlžené v rámci priritní sy 1 OP PPR - Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací, splufinancvané Evrpským fndem pr reginální rzvj. Vztahuje se puze pr prjekty, které jsu vedeny v režimu nezakládajícím veřejnu pdpru v suladu se Sdělením Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) 122 (dále jen Rámec ), bd 22. Tat kapitla definuje stanvení mechanismu předání pdpry a výhd na knečné příjemce pdpry. Tt stanvení dpčtu příjmů vychází z becnéh nařízení s pužitím článku č. 61. Zárveň je zhledněna zásada znečišťvatel platí, plné pkrytí nákladů a dstupnst. Vymezení prjektů vytvářející příjmy dle čl. 61 je uveden v kap těcht Pravidel. 121 Čl. 61 becnéh nařízení se nevztahuje na: pdpru de minimis, slučitelnu veřejnu pdpru malým a středním pdnikům, u které je v suvislsti s veřejnu pdpru mezena intenzita neb výše pdpry, neb slučitelnu veřejnu pdpru, v jejímž případě byl prveden individuální věření ptřeb financvání v suladu s platnými pravidly pr veřejnu pdpru. 122 Úřední věstník EU, C 198, , str. 1-29; Strana 195 z 238

196 Pr zhlednění příjmů v případě prjektů v blasti výzkumu, vývje a invací je nutné pužít metdu paušální sazby (flat rate). Příjemce je pvinen zajistit prvzvatele 123 či prvzvat centrum infrastruktury p dbu 15 let (referenční bdbí) a pskytvat či zajistit služby invační infrastruktury za zvýhdněnu cenu tak, aby celkvé snížení cen ve frmě slevy dsáhl hdnty získané pdpry. Čistý příjem je rven rzdílu příjmů (výnsů) a prvzních nákladů, které zahrnují náklady nezbytně nutné na prvz prjektu tak, aby byla zabezpečena jeh plná funkčnst (tj. náklady, které nemají investiční charakter), a t s pužitím cen v místě a čase bvyklých Vymezení režimu pdpry Tyt prjekty jsu vedeny v režimu nezakládajícím veřejnu pdpru. Pdpra na vymezený účel je pskytvána v suladu se Sdělením Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) 124 (dále jen Rámec ), bd 22 a 23, přičemž dále jak výchdisk metdickéh pkynu a předmětu úpravy tht metdickéh pkynu platí: Tat kategrie patření nenaplňuje jeden ze znaků veřejné pdpry, a t zvýhdnění určitéh pdniku, skupiny pdniků či dvětví výrby neb služeb. Je tmu tak na základě té skutečnsti, že příjemci (způsbilý, vhdný žadatel) není pskytnuta žádná výhda, cž je dán níže uvedeným mechanismem. Příjemci dtace v rámci těcht výzev budu v pstavení Organizace pr výzkum a šíření znalstí v suladu s definicí, ptm knkrétně v pstavení zprstředkvatele v blasti invací resp. agentury pr transfer znalstí, která jedná jak puhý zprstředkvatel a která převádí veškeré veřejné financvání, jakž i výhdu plynucí z tht financvání na knečné příjemce. 125 V takvém případě se uplatní přím aplikvatelná legislativa EU v blasti přímé veřejné dpry na úrvni knečných příjemců 126, nikli na úrvni příjemce pdpry. Pkud platí pdmínka přenesení veškeré pdpry a v plném rzsahu na knečné příjemce, ptm příjemce nedispnuje žádnu výhdu 127 (veřejným financváním). ŘO OP PPR jak sučást jasně stanvenéh mechanismu (viz kap ) dle pžadavku bdu 23 Rámce VaVaI stanvil pvinnst příjemce (v tmt případě vlastník/prvzvatel invační infrastruktury) uplatnit na knečné příjemce v suladu s pravidly veřejné pdpry (např. dle pravidel definvaných NAŘÍZENÍM KOMISE (EU) č. 1407/2013 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis), ve vztahu k přenesení výhdy na knečné příjemce prstřednictvím nižších cen za pskytvaná plnění. Tut pdmínku je splněna pdmínka uplatnění pravidel veřejné pdpry na knečné příjemce. 123 Jsu-li prvzvatel a majitel dva různé subjekty, pak je nutné prvést knslidaci při vykazvání příjmů, tj. sčítat příjmy za ba tyt subjekty. 124 Úřední věstník EU, C 198, , str. 1-29; 125 Kmise nebude výzkumnu rganizaci neb výzkumnu infrastrukturu pvažvat za příjemce veřejné pdpry, pkud tat rganizace či infrastruktura jedná jak puhý zprstředkvatel, který převádí veškeré veřejné financvání, jakž i výhdu plynucí z tht financvání na knečné příjemce. 126 Bd 23 Rámce VaVaI: Jsu-li splněny pdmínky uvedené v bdě 22, uplatní se pravidla státní pdpry na úrvni knečných příjemců. 127 Druhým definičním znakem je zvýhdnění určitéh pdniku/pdniků neb určitéh dvětví pdnikání, čímž dchází k selektivnímu zacházení. Tent definiční znak zvýhdnění tedy předznamenává preferenční zacházení s pdnikem. Pr ptřeby pravidel EU regulujících pskytvání veřejné pdpry je výhda chápána jak eknmická výhda, kteru by daný pdnik na trhu nezískal bez intervence veřejné instituce. V tmt hledu platí, že dané patření je třeba psuzvat pdle jeh účinku, nikliv pdle cíle či důvdu veřejné intervence. Rzhdvací praxe EK rvněž ptvrzuje, že za výhdu pvažuje patření, které pdniku pkrývá náklady, které by za běžnéh fungvání na trhu musel hradit ze svéh rzpčtu. Výhda je přítmna v kamžiku, kdy se zlepší finanční situace pdniku v důsledku státníh/veřejnéh zásahu. V tmt hledu by měla být prvnána finanční situace pdniku p prvedení patření s finanční situací bez patření. Strana 196 z 238

197 Mechanismus přensu výhdy na knečné příjemce Stanvení výše veřejnéh financvání Čisté příjmy prjektu za celé referenční bdbí budu zhledněny ve výpčtu pdpry předem, tj. při prvtním výpčtu pdpry v rámci mdulu CBA v MS Pdstatu metdy je jednrázvé snížení způsbilých výdajů prcentní paušální sazbu definvanu na úrvni EK pr jedntlivé sektry a subsektry. Při pužití metdy paušální sazby platí: Obdbí rzhdné pr psuzení, zda prjekt vytváří čisté příjmy dle čl. 61: R e f e r e n č n í b d b í Realizace prjektu Dba udržitelnsti Obdbí, za které zhledňujeme příjmy dle čl. 61 ve výpčtu: R e f e r e n č n í b d b í Realizace prjektu Dba udržitelnsti Obdbí, ve kterém mnitrujeme skutečně vzniklé příjmy dle čl. 61: R e f e r e n č n í b d b í Realizace prjektu Dba udržitelnsti Pstup výpčtu: 1. krk: stanvení základu pr výpčet pdpry NDA = EC * (1-FR) NDA základ pr výpčet pdpry nediskntvaný EC způsbilé výdaje FR paušální sazba Celkvé způsbilé výdaje prjektu se sníží příjmy vytvřené prjektem, které jsu vyjádřené prcentní sazbu. 2. krk: výše příspěvku Unie EU = NDA * p p maximální míra splufinancvání pr danu priritní su Strana 197 z 238

198 Tabulka: Paušální sazby dle sektrů 128 Sektr Paušální sazba Silnice 30 % Železnice 20 % Městská dprava 20 % Vda 25 % Odpadvé hspdářství 20 % Výzkum, vývj a invace 20 % Při pužití metdy paušální sazby jsu čisté příjmy vzniklé v průběhu realizace i p realizaci pvažvány za zhledněné ve výši pdpry a není vyžadván další snižvání způsbilých výdajů prjektu. Při pužití tét metdy není nutné mnitrvat skutečnu výši realizvaných příjmů ani psuzvat zůstatkvu hdntu prjektu. Paušální sazby jsu stanveny z úrvně EK a jsu pr všechny členské státy stejné. Sektry, pr které paušální sazba stanvena není, musí pužít metdu diskntvaných peněžních tků, tj. finanční mezeru. Paušální sazbu není mžné stanvit na nárdní úrvni. Evrpská kmise může prstřednictvím aktů v přenesené pravmci výši paušálních sazeb změnit neb definvat paušální sazby pr další sektry či subsektry. Tyt nvé paušální sazby pté lze pužít puze u nvých prjektů, nikliv zpětně na již schválené prjekty. Tabulka: Příklad výpčtu pdpry s pužitím flat rate Ukazatel Reálné hdnty Investiční výdaje IC Způsbilé výdaje EC Referenční bdbí 30 Paušální sazba FR 20 % Míra splufinancvání p 50 % Míra nárdníh splufinancvání ns 50 % Způsbilé výdaje připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate (základ pr výpčet pdpry) NDA NDA = (1-FR) * EC Výše příspěvku Unie EU EU = NDA * p Přílha V nařízení EP a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013 splečných ustanveních hledně Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, Evrpskéh sciálníh fndu, Fndu sudržnsti, Evrpskéh zemědělskéh fndu pr rzvj venkva a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu, becných ustanveních hledně Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, Evrpskéh sciálníh fndu a Fndu sudržnsti a zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006; Nařízení Kmise v přenesené pravmci (EU) 2015/1516 ze dne 10. června 2015, kterým se pdle nařízení EP a Rady (EU) č. 1303/2013 stanví paušální sazba pr perace financvané z evrpských strukturálních a investičních fndů v sektru výzkumu, vývje a invací. Strana 198 z 238

199 Výše nárdníh splufinancvání NS NS = NDA * ns Základ pr výpčet pdpry v případě zhlednění sukrmých zdrjů 129 Pkud jsu sučástí zdrjů financvání prjektu i sukrmé zdrje, je důležité je ddělit d veřejných výdajů. Základ pr výpčet pdpry, ze kteréh se následně pčítá výše příspěvku Unie a nárdníh splufinancvání bsahuje puze způsbilé veřejné výdaje bez sukrmých zdrjů (viz následující schéma). Pvinné zapjení sukrmých zdrjů příjemce v určité výši nad rámec příjmů může nařídit řídicí rgán, bvykle prcentem na způsbilých výdajích. Tt prcent se dvzuje d základu pr výpčet pdpry (resp. způsbilých výdajů připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate). PE = NDA * r PE.. sukrmé zdrje EC.. způsbilé výdaje r.. stanvený pdíl sukrmých zdrjů na způsbilých výdajích NDA základ pr výpčet pdpry (způsbilé výdaje připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate) P dečtení výše vypčtených sukrmých zdrjů d základu pr výpčet pdpry získáme tzv. mdifikvaný základ pr výpčet pdpry, ze kteréh se následně prvede výpčet výše příspěvku Unie dle míry splufinancvání a výše nárdníh splufinancvání. NDAPE = NDA PE NDA PE.... mdifikvaný základ pr výpčet pdpry (p dečtení části sukrmých zdrjů) Pr názrnst je způsb výpčtu výše pdpry při zhlednění sukrmých zdrjů uveden v následující tabulce. Pr výpčet je stanven, že příjemce musí uhradit 20 % způsbilých výdajů prjektu. Tabulka: Výpčet výše pdpry v případě sukrmých zdrjů Ukazatel Výpčet Způsbilé výdaje EC Způsbilé výdaje připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate (základ pr výpčet pdpry) NDA = (1-FR) * EC Sukrmé zdrje PE = NDA * r * 0,2 Mdifikvaný základ pr výpčet pdpry NDA PE = NDA - PE Výše příspěvku Unie EU = NDA PE * p , * 0,50 Výše nárdníh splufinancvání NS = NDA PE* ns 129 V případě, že sukrmé zdrje nejsu sučástí nárdníh splufinancvání. Strana 199 z 238

200 * 0, ,50 Z následujícíh schématu, které přehledně rzpadá celkvé výdaje až na definvání části sukrmých zdrjů, vyplývá, že příjemce uhradí nejen výši sukrmých zdrjů, tj. pvinných 20 % ze způsbilých výdajů, ale i část způsbilých výdajů připadajících na flat rate a rvněž nezpůsbilé výdaje prjektu. Schéma Zhlednění sukrmých zdrjů v základu pr výpčet pdpry CELKOVÉ VÝDAJE PROJEKTU =100 % ZPŮSOBILÉ VÝDAJE = 80 % NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE = 20 % ZPŮSOBILÉ VÝDAJE OČIŠTĚNÉ O FLAT RATE= 80 % FLAT RATE= 20 % ZPŮSOBILÉ VEŘEJNÉ VÝDAJE = 80 % SOUKROMÉ ZDROJE = 20 % PŘÍSPĚVEK UNIE = 50% NÁRODNÍ SPOLUFINAN COVÁNÍ= 50 % VÝŠE PODPORY VLASTNÍ ZDROJE PŘÍJEMCE Seznam zkratek: EC - způsbilé výdaje NDA nediskntvaný základ pr výpčet pdpry PE sukrmé zdrje r pdíl sukrmých zdrjů na způsbilých výdajích FR flat rate čistých příjmů (paušální sazba) NDAPE mdifikvaný základ pr výpčet pdpry (p dečtení sukrmých zdrjů) p maximální míra splufinancvání pr danu priritní su ns míra nárdníh splufinancvání NS nárdní splufinancvání EU Evrpská unie 26. Přílhy Strana 200 z 238