O ãíslech a lep ím pfií tím

Transkript

1 âíslo 10 ROâNÍK 14 V â Í S L E : Konference k získávání ãlenû (str. 3) K nerovnomûrnû rozvrïené pracovní dobû (str. 4) Práva a povinnosti odborov ch orgánû v oblasti BOZP (pfiíloha) Rekreace (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS O ãíslech a lep ím pfií tím Vzhledem k tomu, Ïe se mnoïí dotazy ohlednû pfiesãasové práce, práce ve dnech pracovního klidu, fie ení nedostatku práce nafiizováním dovolené nebo neplaceného pracovního volna, pokusíme se tyto problémy ve struãnosti objasnit. Co se rozumí prací pfiesãas? Práci pfiesãas upravuje 96 zákoníku práce a je tfieba zdûraznit, Ïe na e právní úprava platná od odpovídá poïadavkûm Smûrnice ES ã. 93/104/EC, o urãit ch aspektech stanovení t denní pracovní doby, aby t denní pracovní doba nepfiekroãila pro období sedmi dnû 48 hodin. Pro pfiesãasovou práci platí zásada, Ïe zamûstnavatel mûïe zamûstnanci nafiídit maximálnû osm hodin práce pfiesãas, kaïdá hodina nad tento limit je jiï vûcí dohody zamûstnavatele se zamûstnancem. Druh m limitem obsaïen m v ustanovení 96 odst. 1 zákoníku práce je 150 hodin práce pfiesãas v rámci kalendáfiního roku, které mûïe zamûstnavatel zamûstnanci nafiídit. KaÏdou dal í hodinu nad tento limit musí opût se zamûstnancem dohodnout. U práce pfiesãas obecnû platí, Ïe ji lze nafiídit jen v jimeãnû, jde-li o váïné provozní dûvody. V ustanovení 96 odst. 1 zákoníku práce se v slovnû stanoví, Ïe je moïno nafiídit práci pfiesãas i na dobu nepfietrïitého odpoãinku mezi smûnami, popfiípadû i na dny pracovního klidu, 8. PROSINCE 2003 Pfies tfii ãtvrtû století existence na této planetû se zku enostmi dvacátého století v lidské existenci rád, alespoà na chvíli, podléhám novoroãní náladû a snu o lep ím pfií tím. Pocit jakéhosi vracení se do dûtství, do jeho snû je pfiíli siln a je tû spí e krásn, neï by ãlovûka mohl pominout. Nakonec ale zvítûzí racionalita, svût poãítaãû zasáhne svojí matematickou nekompromisností do svûta snû. Nemám rád poãítaãe. Namísto snû ãísla. Pfii jejich pozorném ãtení v ak musíme pfiiznat, Ïe ãasto mûní pohled na ná, ãasto stafieck realismus, ãi spí e pesimismus. Opravují jej do skuteãné reality, ukazují její moïnosti ãi hranice moïného i její nemoïnosti. Leto ní rok je jedineãn m dûkazem této rozpornosti a dûkazem toho, jak málo dáme na ãísla a mnoho na pocity. Masová komunikace, zejména televize, nám k tomu pomáhá, seã jí síly staãí. Jsme zcela naplnûni kritikou vlády, kritikou reformy, posloucháme sïíravé bonmoty, a protoïe je skuteãnû mnoho shnilého ve státû dánském (to je Hamlet, ne diplomatické faux pas), je to ãasto na í jedinou radostí. Proã se zab vat ãísly, vïdyè nadávat je tak krásné! Vûãn pesimista, vûãn kritik, vás musí varovat. V echno je jinak. Prosím vás, zaãnûte ãísla ãíst. V echna, i kdyï je jich moc. Jen na ukázku. DÛchodci dostali pfiidáno necel ch 150 Kã k penzím. Smû né. Co si ta vláda myslí? AlmuÏna. O co zdraïily jen rohlíky! Je to pravda. Ale je to celá pravda? ToÏ sa podívejme: Musela vláda dávat tuto almuïnu a pfiijímat sïíravou kritiku? Ne. âísla inflace jsou jasná, Ïádn zákonn nárok na zv ení penzí nevznikl. Vláda vlastnû poru ila zákon ve prospûch dûchodcû. Jdeme-li je tû dál, díky tomu poprvé od roku 1993, kdy kupní síla dûchodcû, díky tehdej í vládû, klesla na úroveà 73 % roku 1989, dosáhla i pfiekroãila tuto úroveà moïná naposledy. Musíme si poloïit otázku, o co vlastnû vládû lo? Samozfiejmû není to vláda-lidumil, je to vláda, která poãítá. Pfií tí rok bude tûïk. Reforma vefiejn ch financí, neúroda, recese svûtov ch rozmûrû, to v e fiíká, Ïe zv ení inflace v pfií tím roce bude nemalé. Dokonce nás varuje, Ïe nûkteré nutné zmûny - vstup do EU, promûny klimatu, dûsledky války v Iráku, nemûïeme pfiedem pfiesnû vyãíslit. Vláda uãinila rozumné, eliminovala pfiedem 2,5 % inflace v roce 2004, aby napnut rozpoãet roku 2004 odlehãila a zv ení dûchodû v tomto roce zaruãila. Jak smutné, ani zanadávat si nemûïeme. Rád bych, aby to ukázalo cel ná postoj ke kritice vlády a jejích rozhodnutí. My nejsme její nepfiátelé. Nejdeme jí po krku. My chápeme realitu. Jen rozhodnû odmítáme, aby se krytí jejích proher fie ilo jen na ná úãet. âteme ãísla, v echna, a proto víme, Ïe ãísla modré perspektivy nejdou také po krku vládû, ale nám lidem, a to hodnû dûraznû a bez slitování. âteme ãísla rudé perspektivy, a proto víme, Ïe se zakládají na tom, Ïe poruãíme vûtru, de ti a také celé Evropû. âteme ãísla, a proto víme, Ïe se musíme a budeme bránit, budeme kritizovat. Vzít deseti milionûm lidí sto korun je tak jednoduché a ani to tolik nebolí a hned je tu miliarda. Vytvofiit miliardu a lidem nebrat, to je to umûní vládnout, o které nám jde. Bude tu Nov rok. Bude tu plno pfiání pro lep í pfií tí. Bez ãísel to v ak nepûjde. Mám rád poãítaãe a obdivuji je, i kdyï uï je asi nikdy docela nezvládnu. Rozporná tvrzení? Ne, spí- e realita. Hodnû zdraví, lidské pohody a tûstí v novém roce. PhDr. Jan Ka par, CSc. Pracovní doba a pfiekáïky v práci K nûkter m ustanovením zákoníku práce t kajícím se pracovní doby a pfiekáïek v práci na stranû zamûstnavatele ov em opût pouze za dan ch podmínek a na okruh ãinností a prací vyjmenovan ch v 91 odst. 3 a 4 zákoníku práce (viz dále). Co jsou dny pracovního klidu? Dny pracovního klidu jsou dny, na které pfiipadá nepfietrïit odpoãinek zamûstnance v t dnu, a svátky. Co se rozumí nepfietrïit m odpoãinkem v t dnu, stanoví 92 zákoníku práce, kter fiíká, Ïe je to odpoãinek v délce minimálnû 35 hodin v období sedmi po sobû jdoucích kalendáfiních dnû. Státní svátky a svátky jsou upraveny zákonem ã. 245/2000 Sb. Pro v echny dny nepfietrïitého odpoãinku v t dnu platí zásada, Ïe je v nich moïno nafiídit práce jen v jimeãnû, a to po projednání s pfiíslu n m odborov m orgánem. Jedná se o nutné práce, které nemohou b t provedeny v pracovních dnech: naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závûrkové práce, práce konané v nepfietrïitém provozu za zamûstnance, kter se nemohl dostavit na smûnu, práce k odvrácení hrozícího nebezpeãí pro Ïivot nebo zdraví nebo pfii Ïivelních událostech a v jin ch obdobn ch mimofiádn ch pfiípadech, práce nutné se zfietelem na uspokojování Ïivotních, zdravotních a kulturních potfieb obyvatelstva, práce lodních posádek, krmení a o etfiování hospodáfisk ch zvífiat. (Pokraãování na str. 3) ProÏijme leto ní Vánoce v klidu, pohodû domova bez zbyteãn ch starostí. Zastavme se v kaïdodenním spûchu, zapomeàme na to, co jsme nestihli udûlat, a dopfiejme sv m dûtem, aè i ony mohou v dal ích letech vzpomínat na láskyplnou atmosféru domova. Je to víc neï kupadrah ch dárkû pod stromeãkem azbyteãnû pfiezdoben byt. VÏdyÈ z tûchto chvil budou cel Ïivot ãerpat sílu v dobách ménû radostn ch. Nashledanou v pfií tím roce. redakce

2 ASO chce veto Asociace samostatn ch odborû písemnû poïádala prezidenta Václava Klause, aby vetoval nûkteré zákony t kající se reformy vefiejn ch financí. Îádost pfievzal fieditel Klausova sekretariátu Ladislav Jakl s uji tûním, Ïe se jí bude prezident váïnû zab vat. Îádost podpofiili podpisy lidí nespokojen ch s reformou. Klaus je tû pfied odletem do Spojen ch státû podepsal ãtyfii reformní zákony. Zb vajícími sedmi se bude zab vat po návratu z náv tûvy USA, kterou dnes ukonãí. ( ) Dal í dûvod k protestu Zástupci vysok ch kol mají nyní je tû více dûvodû pro demonstraci pfied parlamentem bûhem jednání o státním rozpoãtu. Rozpoãtov v bor snûmovny totiï vysok m kolám ubral 150 milionû korun. Ministerstvo kolství poïadovalo pro pfií tí rok nav ení rozpoãtu pro vysoké koly o 5,4 miliardy korun, aby mohly zaãít s reformou. Vláda kolám kvûli úsporám pfiidala jen 1,7 miliardy, s ãímï akademická obec ani odbory nebyly spokojeny. Vysoké koly tak nebudou mít peníze na rekonstrukce budov, laboratofií a na dal í vybavení. ( ) Rakouská stávka trvá Rakouská vláda a odbory zatím nedospûly ke kompromisu o podobû reformy státem ovládan ch drah (ÖBB). Îelezniãáfii proto nadále zûstávají ve stávce, do které po schválení materiálu o transformaci ÖBB ve vládû vstoupili o pûlnoci z úter na stfiedu. Vlaky tak stojí jiï tfietí den a Ïelezniãní doprava v zemi je nadále paralyzována. OdborÛm se na plánované reformû Ïeleznic nelíbí hlavnû chystané rozãlenûní ÖBB na nûkolik spoleãností, jeï budou fungovat v rámci holdingu. Souãasnû kritizují omezování zamûstnaneck ch v hod. ( ) Stávková pohotovost v energetice Zhruba zamûstnancû spoleãnosti âez a Severoãesk ch dolû (SD) je ve stávkové pohotovosti, kterou si odbory chtûjí vymoci zastavení chystané privatizace Severoãesk ch dolû. Stávková pohotovost, o níï odbory rozhodly ve ãtvrtek, potrvá nejménû do 25. listopadu, kdy krizov táb rozhodne o dal ím postupu. Pokud do té doby nebudou ze strany státu Ïádné vstfiícné reakce, jsou odboráfii pfiipraveni vyhlásit stávku, nebo jiné protestní akce. ( ) Dozorãí rada vydûlá âtyfii zástupci odborû a zamûstnancû v dozorãí radû âez, ktefií kritizovali odvolání generálního fieditele firmy Jaroslava Míla, jsou díky nûmu milionáfii. Staãí, aby prodali akcie, které na základû opãní smlouvy získali od pfiedstavenstva âez v dobû, kdy byl Míl jeho pfiedsedou. Podle opãní smlouvy nemuseli odboráfii za upsané akcie nic platit, ale v okamïiku, kdy opci uplatní, mohou je od âez koupit za cenu platnou ve chvíli podpisu smlouvy. Poté je mohou prodat za trïní cenu. Podle Práva by dnes pfiedstavoval rozdíl asi 5,5 milionu korun v jejich prospûch. ( ) RÛst mezd o est procent? Odbory poïadují v pfií tím roce rûst mezd o est procent. Podle odhadû odborû dosáhne v pfií tím roce inflace pfiibliïnû tfii aï 3,5 procenta. Hrub domácí produkt by se mohl zv it také asi o tfii procenta. Reálné mzdy by tak podle pfiedstav odborû rostly stejn m tempem jako ekonomika. âe i dosahují pfiibliïnû 20 procent nûmeck ch nebo rakousk ch platû. (4. 11.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Konference odborov ch svazû energetiky a plynárenství V rámci dohody odborov ch svazû zemí stfiední Evropy a pod patronací Public Services International (PSI) probûhla velmi opoïdûnû a v omezeném poãtu úãastníkû konference plynárenství a elektroenergetiky. Stejnû jako loni na Vr ovû, kde první setkání zástupcû odborov ch svazû plynárenství organizoval Odborov svaz UNIOS, ani do Slovinska nepfiijeli zástupci z Polska. Vût ina jednání probíhala spoleãnû se zástupci z elektroenergetiky a nosn m tématem byla privatizace a liberalizace tohoto odvûtví. Oz valy se protesty k postupûm jednotliv ch vlád, pfiedev ím na energetickou bezpeãnost. Vzhledem k tomu, Ïe v poslední dobû dochází k v padkûm elektrické energie, pfii kter ch se hazarduje s lidsk mi Ïivoty, byla pfiijata rezoluce PSI a EPSU proti zbavování se vlivu státu na zásobování obyvatel energií. Privátní vlastníci se zajímají jen o své zisky a návratnost sv ch investic a zapomínají na bezpeãnost energetick ch distribuãních a pfienosov ch sítí. Dále se konference zajímala o postup vlád v zemích b valé Jugoslávie. Bylo pfiijato prohlá ení k vládû Bosny a Hercegoviny o zahájení sociálního dialogu s odbory. V ãásti, kdy zasedalo plynárenství samostatnû, do lo k v mûnû zku eností z posledního v voje v zemích stfiední Evropy pfied jejich vstupem do EU. V souãasné dobû zastupuje OS UNIOS nejvût í poãet zamûstnancû v oboru plynárenství z tûchto zemí. Mimo jiné probûhla informace o zmûnách v plynárenské sekci odborového svazu energetiky Slovinska a nov zástupce informoval o v voji v jejich zemi. Plynárenské spoleãnosti jsou v rukách státu, nedafií se uzavfiít odvûtvovou kolektivní smlouvu, v plynárenství je zamûstnáno okolo 1000 zamûstnancû, odborová organizovanost je okolo 90 %, existuje zde jedna pfiepravní spoleãnost a 17 distribuãních, jedna distribuãní spoleãnost zamûstnává okolo 30 zamûstnancû, prûmûrná mzda je 1140 euro, nezamûstnanost pod 10 % a inflace do 8 %. V rámci dal í v mûny zku eností bylo dohodnuto, Ïe zasedání v záfií 2004 se uskuteãní na Slovensku. Ze zasedání pfiedsednictva Pfiedposlední zasedání pfiedsednictva v tomto roce se vûnovalo podrobnû obsahové pfiípravû III. sjezdu OS UNIOS, a to Programu OS UNIOS na období po sjezdu a zprávû o ãinnosti od minulého sjezdu. Ve sv ch pravideln ch bodech projednalo hospodafiení svazu a svazov ch nemovitostí za uplynulé období, finanãní investice a sociální podpory. Jako kaïd m rokem vyhodnotilo svazovou rekreaci a stanovilo ceny pro následující rok. Dále schválilo odmûny neuvolnûn m funkcionáfiûm za odpovûdn a iniciativní pfiístup k v konu funkce. V aktuálních informacích se hovofiilo o Konferenci k získávání ãlenû, jejích dopadech a stanovisku âmkos k této problematice. Závûrem ãlenové pfiedsednictva schválili dal í spolupráci se Slovensk m odborov m svazem pracovníkû sluïeb v podobû Konkretizace dohody o vzájemné spolupráci na rok Vr ovská derniéra Posledním sportovním podnikem leto ního roku byl jako obvykle turnaj v hodu ipkami. K jiï tak vynikajícím podmínkám, které jsme na li na Vysoãinû ve kolicím a rekreaãním stfiedisku OS UNIOS, pfiispûlo i to, Ïe se letos poprvé hrálo na ãtyfii úplnû stejné terãe. Nûktefií úãastníci pfiijeli uï v pátek, ostatní v prûbûhu sobotního dopoledne. Rozlosování turnaje se zúãastnilo celkem 18 druïstev, coï je 72 soutûïících. Stejnû jako v loàském roce se házelo tfii krát sedm hodû a v echna druïstva se vystfiídala na v ech ãtyfiech terãích. Hrálo se o nejvy í poãet dosaïen ch bodû, tzv. High score. PfiestoÏe pfiijeli i obhájci loàského vítûzství, rekord turnaje nepadl. Pofiadí na prvních místech v jednotlivcích se zmûnilo a odpovídalo celkovému umístûní druïstev. Mezi muïi zvítûzil Zdenûk Moravec s 1617 body z MO Praha 4 A, druh byl Petr Kodl s 1518 body také z MO Praha 4 A a tfietí skonãil obhájce vítûzství Martin Koreãek z SBD DruÏba Pardubice s 1517 body. V kategorii Ïen zvítûzila Lenka Simonová z druïstva Nemocnice ve Svitavách B s 1367 body, tûsnû za ní skonãila Petra Pechová z MO Praha 4 B s 1309 body a tfietí byla Milu e Pechová z MO Praha 4 C s 1224 body. Obrovskou snahu v ak lo vyãíst z oãí v ech soutûïících, i tûch, kter m ipky konãily mimo terã. Abychom nezûstali nic dluïni, uvádíme tfii nejlep í druïstva. Jsou to tatáï jako loni, jen si vymûnila svá místa: 1. MO Praha 4 A 5765 bodû, 2. Romotop Suchdol 5436 bodû, 3. SBD DruÏba Pardubice 5338 bodû. Tímto turnajem definitivnû skonãily leto ní sportovní hry. Jak uï jste si mohli pfieãíst v minulém ãísle ãasopisu Servis, pfiipravuje pro vás sportovní komise na pfií tí rok dal í turnaje. Budou to opût tradiãní kuïelky, nohejbal, ipky, turistika a leto - ní nováãek stolní tenis. Dále by sportovní komise chtûla roz ífiit turistiku o trasu pro cyklisty, coï v ak záleïí jen na va em zájmu. Pfiejeme krásn zbytek tohoto roku a tû íme se v novém roce opût na vidûnou u sportu a dobré zábavy! Sportovní komise

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Úãetnictví odborov ch organizací v roce 2004 BlíÏí se konec roku a stále nemûïeme s jistotou prohlásit co v echno pro odborové organizace pfiinese pfiipravovaná zmûna zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví. V jakém stadiu jsou souãasné práce na novele? Koncem listopadu parlament projednal novelu zákona, která byla vrácena senátem. Pro odborové organizace se proti jiï schválenému stavu ze záfií tohoto roku nic nemûní. Znamená to tedy, Ïe s úãinností novely, pfiedpokládáme od , pfiestane v zákonu o úãetnictví existovat jednoduché úãetnictví. Urãitá podoba jednoduchého úãetnictví bude nadále pouïívána, ale v zákonû ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû. V návrhu novely zákona o daních z pfiíjmû se poãítá s nov m ustanovením, a to s 7b da- Àová evidence, podle nûjï se bude postupovat Devátého fiíjna jsem se úãastnila konference v Praze v Domû odborov ch svazû. Úãelem a posláním konference bylo fie it otázky spojené s ãlenskou základnou (tj. udrïení souãasn ch a získávání nov ch ãlenû). Zaznûly zde názory jak pozitivní, tak negativní. Ve vût inû pfiípadû se ãlenské základny v poãtu ãlenû zuïují. Otázkou je: proã se tak dûje? Mladí lidé a zamûstnanci s vy ím platov m ohodnocením se ohlíïejí spí e na finanãní stránku. Nemají zájem platit ãlenské pfiíspûvky. Odbory jednají za v echny zamûstnance, tak pfiece není dûvod stát se ãlenem. Zmínila bych se o v sledcích ankety z materiálu, kter obdrïeli v ichni úãastníci konference. Problematika udrïení a obnovení ãlenské základny odborû byla pojata z nûkolika hledisek. V sledky potvrdily návrhy opatfiení k roz ífiení ãlenské základny, které byly v materiálu Námûty âmkos a odborov ch svazû sdruïen ch v âmkos na udrïení stávajících a podporu nov ch ãlenû. Patfií sem posílení vlivu kolektivního vyjednávání (názor, Ïe uzavírání kolektivní smlouvy za v echny zamûstnance má vliv na neochotu organizovat se v odborech), vypracovat systém propagace práce odborû atd. Jako nejvût í problém realizovat se v odborech zaznûl strach o své zamûstnání, zvlá tû tam, kde odborová organizace není ustanovena. Z etfiení odborov ch svazû o dûvodech ztráty ãlenû vyplynulo, Ïe je nutné povaïovat to za pfiirozen proces. Alarmující v ak je souvislost upozornit na narûstající podíl dûchodcû Kontaktní místo OS UNIOS Brno v pfiípadû vykazování pfiíjmû a v dajû pro zji tûní základu danû z pfiíjmû. Uveden postup bude umoïnûn podnikatelûm fyzick m osobám, jejichï obrat podle zákona o daních z pfiidané hodnoty nepfiesáhl za pfiedcházející kalendáfiní rok ãástku est milionû Kã. ProtoÏe vût ina odborov ch organizací vede v souãasné dobû jednoduché úãetnictví, odbory usilovaly, aby tato moïnost byla v novele zákona nadále umoïnûna a odbory tedy mohly vést daàovou evidenci. BohuÏel tvûrci zákona byli jiného názoru. Nejznámûj ím zaklínadlem a dûvodem, proã tak nelze, je vstup âr do evropské unie a nutnost sladûní legislativy a úãetní pfiedpisy nevyjímaje. Znamená to tedy, Ïe pro odborové organizace vznikne povinnost vedení podvojného Konference k získávání ãlenû - ãlenû odborû. DÛvodem je napfiíklad, Ïe ãlenství v odborech nepfiiná í ãlenûm v znamné v hody ve srovnání s neãleny, obava z reakce nov ch zamûstnavatelû na ãlenství v odborech, nezájem o ãlenství v odborech zejména u mlad ch lidí, neochota podílet se na odborové ãinnosti atd. Kvalita kolektivní smlouvy nemá ve vût inû pfiípadû vliv na organizovanost. Zamûstnanci jsou sice rádi, Ïe mají v hodnou kolektivní smlouvu, ale pfiesto nemají zájem vstupovat do odborû. V e pfiíspûvkû má jednoznaãnû negativní vliv. Závûrem konference zaznûla vûta, Ïe nejdûleïitûj í je mít silnou síè dobfie vy kolen ch odborov ch pfiedákû pro získávání nov ch ãlenû. Vychází to i ze zahraniãních zku eností. Reklamní a propagaãní kampanû mohou zmûnit image odborû. Situace ve spoleãnosti, na trhu práce i na pracovi tích se zmûnila a dál se mûní, a proto by bylo dobré zjistit, co opravdu na i ãlenové (stávající i budoucí) potfiebují. Znám nûkteré ZO, které mají velmi málo moïností vyjednávat lep í podmínky pro zamûstnance bez velk ch potíïí a stále o svá práva bojují. Potfiebují stále více síly a podpory od tûch, za které vyjednávají. A protoïe spousta lidí neví, proã odborové organizace existují, jak fungují a jak se o své ãleny starají, mûli bychom s lidmi mluvit. Vysvûtlit funkci odborû a co v e lze ãlenstvím získat. Dobr v klad je urãitû dûleïit. Katefiina Jezberová, SBD Hradec Králové Kontaktní místo v Brnû sídlí na námûstí Malinovského 4 v Brnû a do jeho pûsobnosti patfií základní a místní organizace v Jihomoravském kraji a kraji Vysoãina. Celkem je zde 55 organizací s celkov m poãtem 2909 ãlenû. Územnû toto kontaktní místo zahrnuje: Kraj Vysoãina 23 organizací ve mûstech a obcích Jihlava, Telã, Tfiebíã, Velké Mezifiíãí, Îìár nad Sázavou, Bystfiice nad Per tejnem, Nové Mûsto na Moravû Kraj Jihomoravsk 32 organizací ve mûstech a obcích Blansko, Boskovice, Letovice, Kun tát na Moravû, Brno, Ti nov, Ivanãice, Rosice, Kufiim, Vy kov âinnost pracovi tû v Brnû zabezpeãuje jeden pracovník, a to regionální manaïer Karel Foral. Pracovi tû zabezpeãuje pro organizace Odborového svazu UNIOS ve kerou metodickou pomoc pro funkcionáfie a ãleny odborov ch organizací. Pfiedev ím v oblastech vedení pfiedepsané dokumentace, odmûàování, v kolektivním vyjednávání pfies pomoc v oblasti pracovního práva, bezpeãnosti práce, daàov ch otázek dot kajících se ãinnosti odborov ch organizací, rozborû ekonomiky jako podkladû pro kolektivní vyjednávání, FKSP a dal í ãinnosti potfiebné pro práci odborov ch organizací. Pracovi tû v Brnû dále zaji Èuje vícedenní porady a kolení pro funkcionáfie odborov ch organizací. V minul ch letech vypracovalo a dodalo odborov m organizacím ve své pûsobnosti pfiíruãky Hospodafiení ZO/MO OS UNIOS a Rejstfiík k zákoníku práce po novele. Pracovi tû organizovalo v minulém období profesní porady funkcionáfiû, kde setkávání funkcionáfiû domovû dûchodcû a sociálních sluïeb má jiï ãtyfiletou tradici. Adresa: Odborov svaz UNIOS Nám. Malinovského Brno tel./fax: mobil: up_brno@volny.cz úãetnictví. Nebude se jednat o podvojné úãetnictví v plném rozsahu, protoïe v novele zákona o úãetnictví se zavádí nov pojem, a to vedení úãetnictví ve zjednodu eném rozsahu. ZpÛsob vedení úãetnictví, zda ruãní ãi s pomocí programového vybavení si odborové organizace mohou samy zvolit. Pozitivní je skuteãnost, Ïe parlament pfiistoupil na pozmûàovací návrh odborû a odloïil úãinnost v pfiípadû pfiechodu z jednoduchého úãetnictví na úãetnictví podvojné o jeden rok. Znamená to tedy, Ïe odborov m organizacím, které nyní úãtují v soustavû jednoduchého úãetnictví, bude je tû v roce 2004 tato moïnost ponechána. Budeme tak mít spoleãnû k dispozici dostatek ãasu nauãit se nov zpûsob zpracování úãetnictví z metodik, které se v souãasné dobû pfiipravují. Pfiipravují se rovnûï postupy a pfievodové mûstky a budou zpracovány i nové penûïní deníky a programové vybavení. Novelu zákona o úãetnictví ãeká je tû podpis prezidenta âr a zvefiejnûní ve sbírce zákonû. Poté vám budeme moci poskytnout podrobnûj í, jiï skuteãnû platné, údaje. Ing. Anna Kodlová Pracovní doba apfiekáïky v práci (Dokonãení ze str. 1) Ve svátek lze zamûstnanci nafiídit práce, které lze nafiídit, jak bylo uvedeno v pfiede- lém, v nepfietrïitém odpoãinku v t dnu, a kromû nich práce v nepfietrïitém provozu a práce potfiebné pfii stfieïení objektû zamûstnavatele. I v tomto pfiípadû platí, Ïe k jejich v jimeãnému nafiízení je nutné projednání s pfiíslu n m odborov m orgánem. K problematice, která nás v poslední dobû trápí nejvíce, a to, Ïe zamûstnavatelé fie í problémy s nedostatkem zakázek práce nebo naopak odbytové problémy tím, Ïe zamûstnancûm nafiizují dovolenou, a pokud ji jiï mají vyãerpánu, fieknou, Ïe se jedná o neplacené pracovní volno, které si moïná budou moci zamûstnanci nûkdy nadpracovat. Hned v úvodu je tfieba fiíct, Ïe tento postup zamûstnavatele je nezákonn a zasluhoval by postih od úfiadu práce. Dovolenou sice nafiizuje zamûstnavatel, ale podle pfiedem stanoveného plánu dovolen ch s pfiedchozím souhlasem pfiíslu ného odborového orgánu a za podmínek stanoven ch 102 a násl. zákoníku práce. Dovolená má slouïit na zotavenou zamûstnance, nikoli k fie ení problémû na stranû zamûstnavatele. Neplacené pracovní volno nelze zamûstnanci nafiídit. Zamûstnavatel mûïe k Ïádosti zamûstnance poskytnout neplacené pracovní volno. Pracovní volno je pfiekáïkou v práci na stranû zamûstnance, nikoli zamûstnavatele, jak se mylnû zamûstnavatelé domnívají. Jedin m fie ením v této situaci je v písemné dohodû o jiné pfiekáïce na stranû zamûstnavatele mezi odbory a zamûstnavatelem vymezit, v souladu s 130 odst. 2 zákoníku práce, konkrétní váïné provozní dûvody, pro které nemûïe zamûstnavatel zamûstnanci pfiidûlovat práci, stanovit v této dohodû konkrétní v i náhrady mzdy (zákoník práce zde dává rozpûtí 60 % aï 80 %) a dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá. Pokud by tato dohoda nebyla uzavfiena, náleïí za dobu pfiekáïek v práci na stranû zamûstnavatele zamûstnancûm náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. Jsme si vûdomi, Ïe tato problematika by zasluhovala podrobnûj í vysvûtlení, proto se v pfiípadû nejasností na nás se sv mi dotazy obraète. JUDr. Jitka Kocianová 3

4 Poslední velká novelizace zákoníku práce v roce 2000 se dotkla i právní úpravy nerovnomûrnû rozvrïené pracovní doby. Pfiedev ím odpadla podmínka existence rezortního pracovnûprávního pfiedpisu i vy í kolektivní smlouvy. Nadále se také jiï nerozli uje mezi pracovními ãinnostmi, v nichï se v prûbûhu kalendáfiního roku projevuje rozdílná potfieba práce, a ostatními ãinnostmi a stanoví se pouze jedno maximální období, ve kterém je nezbytné srovnat stanovenou t denní pracovní dobu. V tom smyslu také do lo ke znaãnému uvolnûní moïnosti rozvrhnout pracovní dobu nerovnomûrnû. Takto rozvrhnout pracovní dobu není v ak moïné u jakéhokoliv zamûstnavatele. I nyní je totiï nezbytn m pfiedpokladem nerovnomûrného rozvrïení pracovní doby skuteãnost, Ïe rovnomûrnému rozvrïení brání povaha práce nebo podmínky provozu. O nerovnomûrném rozvrïení pracovní doby, stejnû jako u rovnomûrného rozvrïení, rozhoduje zamûstnavatel. I v tomto pfiípadû zákon vyïaduje pfiedchozí projednání s pfiíslu n m odborov m orgánem, pûsobí-li u zamûstnavatele, za pfiedpokladu, Ïe toto rozvrïení nebylo sjednáno v kolektivní smlouvû. CO VÁS ZAJÍMÁ Nûkteré souvislosti ustanovení 20 a 21 zákoníku práce s úpravou pracovní doby v kolektivní smlouvû Pracovní dobu je moïné rozvrhnout dle ust. 85 zákoníku práce nerovnomûrnû pouze na pfiedem stanovené období. Pfiitom zákon stanoví maximální délku tohoto období na dvanáct kalendáfiních mûsícû po sobû jdoucích, pfiiãemï minimální délka tohoto období stanovena není. Krat í délku je v ak moïno dohodnout v kolektivní smlouvû, a to jak v podnikové, tak i kolektivní smlouvû vy ího stupnû. Pokud u zamûstnavatele nepûsobí odborová organizace, mûïe zamûstnavatel krat í období neï dvanáctimûsíãní stanovit sám. I v tomto pfiípadû musí jít o mûsíce po sobû jdoucí. Nerovnomûrné rozvrïení pracovní doby lze rovnûï dohodnout se zamûstnancem individuálnû. Stanovení uvedeného vyrovnávacího období je nutné proto, Ïe t denní pracovní doba nesmí v prûmûru pfiekroãit v tomto období stanovenou t denní pracovní dobu. Pro rozli ení rovnomûrného a nerovnomûrného rozvrïení pracovní doby platí, Ïe pfii nerovnomûrném rozvrïení jsou pfiekroãeny oba limity stanovené pro rovnomûrnû rozvrïenou pracovní dobu, tj. jak maximální rozdíl délky pracovní doby pfiipadající na jednotlivé t dny, tak maximální délka jedné smûny. I pfii nerovnomûrnû rozvrïené pracovní dobû platí zvlá tní limit pro jednu pracovní smûnu, která nesmí pfiekroãit dvanáct hodin. Z ustanovení 85 odst. 3 zákoníku práce vypl vá, Ïe zamûstnavatel je povinen vypracovat písemn rozvrh stanovené t denní pracovní doby a seznámit s ním zamûstnance nejpozdûji dva t dny pfied zaãátkem období, na nûï je pracovní doba nerovnomûrnû rozvrïena. To znamená, Ïe zamûstnavatel zpracuje harmonogram smûn pro kaïdého zamûstnance nebo skupinu zamûstnancû na kaïd den na celé období, na nûï je pracovní doba nerovnomûrnû rozvrïena, s tím, Ïe prûmûrná délka t denní pracovní doby z harmonogramu smûn nesmí v prûmûru pfiekroãit stanovenou t denní pracovní dobu. Dojde-li v praxi k situaci, Ïe je sjednáno dvanáctimûsíãní vyrovnávací období pro nerovnomûrnû rozvrïenou pracovní dobu a rozvrh pracovní doby je pfiedáván zamûstnancûm na krátké ãasové úseky a opoïdûnû, je to v pfiímém rozporu se stávající právní úpravou 85 zákoníku práce. Takov m zpûsobem nelze zajistit, aby prûmûrná t denní pracovní doba z rozvrhu smûn odpovídala stanovené t denní pracovní dobû (zákoník práce 85 odst. 1 vûta druhá). Tento ná názor je shodn i s názorem vysloven m Ministerstvem práce a sociálních vûcí dne t. r. pod ãj. 2003/ ve stanovisku zaslaném âeskomoravské konfederaci odborov ch svazû. Jde o problematiku, které je potfiebné v praxi na ich základních odborov ch organizací a jejich závodních v borû vûnovat trvale pozornost, neboè pochybení v tûchto otázkách nejsou v ãinnosti zamûstnavatelû ojedinûlá! JUDr. Karel Horn 4 ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Prosím o podrobn a pfiedev ím srozumiteln v klad tzv. roãního limitu práce pfiesãas. Pfiedev ím, zda se musí sniïovat o rûzné pfiekáïky v práci, napfiíklad pracovní neschopnost. âetl jsem na to rûzné názory. J. Z., Hradec Králové ODPOVùë: Od lze práci pfiesãas, jako dosud, nafiídit do osmi hodin t dnû a 150 hodin roãnû. Nad tento roãní limit lze práci pfiesãas dohodnout, ov em pouze do maximálního limitu 416 hodin roãnû. V poãet je jednoduch : poãet kalendáfiních t dnû v roce, tj. 52 x 8 (t denní limit práce pfiesãas) = 416. Nafiízená práce pfiesãas ãiní 150 hodin roãnû a dohodnutá práce pfiesãas maximálnû 266 hodin práce pfiesãas ( = 266). Tyto zmûny si vyïádala potfieba harmonizovat na e pracovní právo s právem Evropské unie. Zde bych chtûl dodat, Ïe podle mého názoru by se zfiejmû správnû mûlo jednat o 417 hodin roãnû, protoïe prûmûrn poãet t dnû v roce ãiní 52,1785, z ãehoï tedy vypl vá: 52,1785 x 8 = 417,428 hodin, tj. 417 hodin. Dále byl zru en dosavadní mechanismus povolování v jimek práce nad tyto limity (povolovaly úfiady práce) a byly zru eny v echny v jimky z v e uveden ch limitû, kromû jedné. Do roãního limitu nejv e pfiípustné práce pfiesãas se nezapoãítává pouze práce pfiesãas, za kterou bylo zamûstnanci poskytnuto náhradní volno. Souhlas s v konem práce pfiesãas mû- Ïe b t písemn i ústní. Pfiitom za souhlas lze povaïovat i nástup na pfiesãasovou práci a její skuteãn v kon. Nyní k vlastnímu dotazu. Podle mého názoru je správn ten v klad, podle kterého se v e uveden roãní limit práce pfiesãas ve v - i 416 hodin o doby, kdy zamûstnanec z rûzn ch dûvodû nepracoval, napfiíklad byl práce neschopen, nesniïuje. V e uveden limit, tj. 416 (417) hodin práce pfiesãas, není v zákoníku práce uveden, a je to logické, protoïe je pouze tzv. metodickou pomûckou pro zamûstnavatele ohlednû maximálního poãtu hodin práce pfiesãas v kalendáfiním roce u kaïdého zamûstnance. Zákoník práce omezuje práci pfiesãas t denním limitem. Pfii stanovení roãního limitu práce pfiesãas je nutné pouïít ustanovení druhé vûty 96 odst. 2 zákoníku práce pfied stfiedníkem, která zní: Celkov rozsah práce pfiesãas nesmí ãinit v prûmûru více neï osm hodin t dnû. Z tohoto ustanovení vypl vá jednoznaãn závûr, Ïe roãní limit práce pfiesãas u kaïdého zamûstnance ãiní maximálnû 416 hodin. V poãet: 52 (poãet kalendáfiních t dnû v roce) x 8 (t denní limit práce pfiesãas) = 416. Jedná se o jednoduch matematick v poãet. Je logické, Ïe jakákoliv, pfiedev ím déle trvající nepfiítomnost zamûstnance v práci omezuje moïnost vyuïít tohoto maxima. Nelze v ak tvrdit, Ïe u kaïdého zamûstnance tento limit bude jin podle zame kané pracovní doby, napfiíklad z dûvodu pracovní neschopnosti, Ïe je nutné tento limit sniïovat o neodpracovanou dobu. To prostû není pravda a ani to ze zákoníku práce nevypl vá. Mimo jiné by to vedlo k tûmto absurdním situacím (uvedu na pfiíkladu): V kolektivní smlouvû je uvedeno, Ïe období, ve kterém práce pfiesãas v prûmûru nepfiekroãí osm hodin t dnû, se sjednává od 1.1.do Zamûstnanec do odpracuje 416 hodin práce pfiesãas.od do bude práce neschopen.v tomto pfiípadû by zamûstnavatel poru il zákoník práce, protoïe roãní limit tohoto zamûstnance není 416 hodin, ale (8 x 8) = 352 hodin (pro zjednodu ení jsem odeãetl za dva mûsíce 8 t dnû).zamûstnavatel v ak nevûdûl a ani vûdût nemohl, Ïe zamûstnanec bude práce neschopen.v závûru bude vhodné zdûraznit, Ïe pokud by zamûstnanec byl práce schopen, nemohl by jiï v listopadu ani v prosinci odpracovat ani jednu hodinu práce pfiesãas.nebo mohl, ale musel by si za ni vzít náhradní volno. DOTAZ: Zamûstnavatel mi dal v povûì z dûvodu organizaãních zmûn. V povûdní doba mi konãí Ve v povûdní dobû jsem zjistila, Ïe jsem tûhotná. Neprodlenû jsem to oznámila zamûstnavateli. Ten v ak na v povûdi trvá. Prosím o sdûlení, zda je v povûì platná. Pokud není, jak se mám bránit? J. V., Praha ODPOVùë: V povûì podle na eho názoru není platná, a to z toho dûvodu, Ïe vám byla doruãena v dobû, kdy jste byla tûhotná. Není zde rozhodující, Ïe o této skuteãnosti zamûstnavatel nevûdûl. V tomto smyslu rozhodují i soudy. Zamûstnavatel by mûl v povûì odvolat. Pokud se tak nestane, je tfieba mu v mûsíci záfií písemnû oznámit, Ïe trváte na pfiidûlování práce i po , a nejpozdûji do je tfieba podat u soudu Ïalobu, kde se budete domáhat urãení, Ïe tato v povûì je neplatná. Doporuãujeme vám poïádat o pomoc odborovou organizaci, která vám zajistí pomoc od právníka OS UNIOS. DOTAZ: Prosím o informaci o nárocích zamûstnancû pfii úãasti na svatbû. A. K., Praha ODPOVùë: Pfii vlastní svatbû má zamûstnanec podle pfiílohy k nafiízení vlády ã. 108/1994 Sb. nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu dvou dnû, z toho jeden den na svatební obfiad. Pokud by se svatební obfiad konal v sobotu, kdy zamûstnanec nemûl pracovní smûnu, vznikl by mu nárok pouze na jeden den. Pfii svatbû dítûte vzniká nárok na jeden den placeného volna k úãasti na svatebním obfiadu. JestliÏe se svatební obfiad konal v sobotu, kdy zamûstnanec nemûl pracovní smûnu, nárok na placené volno mu nevzniká. K úãasti na svatbû rodiãe náleïí pracovní volno, ov em bez náhrady mzdy. (Zr)

5 25c odst. 6 ZP âlenové pfiíslu ného odborového orgánu jsou povinni zachovávat mlãenlivost o skuteãnostech, o nichï se dovûdí pfii v konu své funkce, pokud by poru ením mlãenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovan ch skuteãností nebo poru ení oprávnûn ch zájmû zamûstnavatele nebo zamûstnancû. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skonãení v konu jejich funkce, pokud zvlá tní právní pfiedpis nestanoví jinak. 136 odst. 2 ZP O opatfieních (závazn pokyn, zákaz práce, zákaz práce pfiesãas a práce v noci) podle 136 odst. 1 písm. c) nebo d) ZP jsou odborové orgány povinny neprodlenû vyrozumût pfiíslu n orgán státního odborného dozoru. PoÏádá-li o to zamûstnavatel pfiíslu n orgán státního odborného dozoru, je tento orgán povinen pfiezkoumat opatfiení odborového orgánu; aï do jeho rozhodnutí platí opatfiení odborového orgánu. 136a odst. 3 ZP Pfiíslu n odborov orgán anebo zamûstnanci jsou povinni spolupracovat se zamûstnavatelem a s odbornû zpûsobil mi zamûstnanci k prevenci rizik tak, aby zamûstnavatel mohl zajistit bezpeãné, nezávadné a zdraví neohroïující pracovní podmínky a plnit ve keré povinnosti stanovené zvlá tními právními pfiedpisy a opatfieními orgánû, kter m pfiíslu í v kon odborného dozoru nad BOZP podle zvlá tních právních pfiedpisû. 28 odst. 1 nafiízení vlády ã. 108/94 Sb. FunkcionáfiÛm odborové organizace odpovídá za kodu vzniklou pfii v konu funkce nebo v pfiímé souvislosti s ní ten, pro koho byli ãinni. POZOR! V pfiípadech, kdy základní ãi místní odborová organizace zamûstnává nûkteré zamûstnance, resp. vlastní nebo provozuje rekreaãní a jiná úãelová zafiízení, platí pro ni stejné povinnosti jako pro zamûstnavatele nebo provozovatele technick ch zafiízení ve smyslu pfiíslu n ch ustanovení zákoníku práce a jin ch právních a ostatních pfiedpisû k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. C. Podmínky pro v kon funkce 1 odst. 4 ZP V pracovnûprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zamûstnancû z dûvodu mj. ãlenství nebo ãinnosti v odborov ch organizacích. 25c odst. 1 ZP âlenové pfiíslu ného odborového orgánu nesmûjí b t pro v kon své ãinnosti diskriminováni nebo znev hodnûni ve sv ch nárocích; nesmûjí b t pro v kon své ãinnosti ani zv hodnûni. 25c odst. 4 ZP Zamûstnavatel je povinen umoïnit zamûstnancûm konání voleb pfiíslu ného odborového orgánu a vytvofiit pfiíslu nému odborovému orgánu na svûj náklad podmínky pro fiádn v kon jejich ãinnosti, zejména jim poskytovat podle sv ch provozních moïností v pfiimûfieném rozsahu místnosti s nezbytn m vybavením, hradit nezbytné náklady na údrïbu a technick provoz a náklady na potfiebné podklady. 25c odst. 5 ZP Zamûstnavatel je povinen poskytnout ãlenûm pfiíslu ného odborového orgánu k v konu jejich ãinnosti pracovní volno v nezbytnû nutném rozsahu s náhradou mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. V kon funkce ãlena pfiíslu ného odborového orgánu je jin m úkonem v obecném zájmu. 136a odst. 5 ZP Zamûstnavatel je povinen pfiíslu n m odborov m orgánûm zajistit kolení umoïàující jim fiádn v kon jejich funkce a zpfiístupnit jim právní a ostatní pfiedpisy k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a doklady o: vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatfieních k odstranûní rizik a k omezení jejich pûsobení na zamûstnance a k vhodné organizaci bezpeãnosti a ochrany zdraví zamûstnancû pfii práci, evidenci a hlá ení pracovních úrazû a uznan ch nemocí z povolání, v konu kontroly a opatfieních orgánû, kter m pfiíslu í v kon odborného dozoru nad bezpeãností a ochranou zdraví pfii práci podle zvlá tních právních pfiedpisû. Pfiíslu n odborov orgán je ve smyslu ãl. 44 odst. 2 Stanov OS UNIOS závodní a místní v bor a ãl. 45 odst. 2 závodní dûvûrník a dûvûrník místní organizace. Pfiíslu n m odborov m orgánem pro v kon kontroly nad stavem BOZP je podle ãl. 55 Stanov OS UNIOS závodní a místní v bor, v bor sdruïení ZO/MO, závodní a místní inspektor bezpeãnosti práce a svazov inspektor bezpeãnosti práce. Robert Kfiepinsk, SIBP SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Práva a povinnosti odborov ch orgánû základních a místních odborov ch organizací v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (stav k ) Práva a povinnosti odborov ch orgánû vycházejí vût inou ze základního pracovnûprávního pfiedpisu - ze zákoníku práce. Pro zjednodu ení této problematiky uvádím pfiehled tûchto práv a povinností s uvedením pfiíslu ného ustanovení pfiedpisu. Znûní ustanovení je v nûkter ch pfiípadech upraveno na podmínky oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. A. Právaodborov ch orgánû a) právo úãasti 18b odst. 1 ZP Odborové orgány mají právo úãastnit se pracovnûprávních vztahû vãetnû kolektivního vyjednávání za podmínek stanoven ch zákonem. 133c odst. 1 ZP Zamûstnavatel je povinen vy etfiit pfiíãiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za úãasti zamûstnance, pokud to zdravotní stav zamûstnance dovoluje, a za úãasti pfiíslu ného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP a bez váïn ch dûvodû nemûnit stav na místû úrazu. 136 odst. 1 písm. b) ZP Odborové orgány mají právo úãastnit se zji Èování pfiíãin pracovních úrazû a nemocí z povolání, popfi. je samy vy etfiovat. 136 odst. 1 písm. e) ZP Odborové orgány mají právo zúãastàovat se jednání o otázkách BOZP. 136a odst. 1 ZP Zamûstnanci se úãastní na fie ení otázek souvisejících s BOZP prostfiednictvím pfiíslu n ch odborov ch orgánû nebo zástupcû pro oblast BOZP. 136a odst. 2 ZP Zamûstnavatel je povinen umoïnit pfiíslu n m odborov m orgánûm nebo zástupcûm pro oblast BOZP úãast pfii jednáních t kajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání. 136a odst. 6 ZP Zamûstnavatel je povinen umoïnit pfiíslu n m odborov m orgánûm a zástupcûm pro oblast BOZP pfii kontrolách orgánû, kter m pfiíslu í v kon odborného dozoru nad BOZP podle zvlá tních pfiedpisû, pfiednést své pfiipomínky. b) právo naprojednání Projednáním se rozumí podle 18 odst. 1 ZP jednání mezi zamûstnavatelem a pfiíslu n m odborov m orgánem za úãelem dosaïení shody. 18 odst. 3 ZP Zamûstnavatel je povinen s pfiíslu n m odborov m orgánem projednat otázky v oblasti BOZP v rozsahu stanoveném v ãásti druhé hlavû páté - napfiíklad jde o tato opatfiení: opatfiení k prevenci rizik - 132a odst. 1 ZP, opatfiení pro pfiípad zdolávání mimofiádn ch událostí, jako jsou havárie, poïáry a povodnû, jiné váïné nebezpeãí a evakuace zamûstnancû - 132a odst. 6 ZP, opatfiení na ochranu pfied pûsobením rizik odst. 1 f) ZP, opatfiení t kající se tûhotn ch a kojících Ïen a matek do konce devátého mûsíce po porodu, vãetnû opatfiení, která se t kají sníïení rizika du evní a tûlesné únavy a jin ch druhû tûlesné a du evní zátûïe odst. 1 f) ZP, opatfiení pro zamûstnávání zamûstnancû se zmûnûnou pracovní schopností - úprava pracovních podmínek, úprava pracovi È, zfiízení chránûn ch dílen, za kolení nebo zauãení zamûstnancû odst. 3 ZP, opatfiení proti opakování podobn ch úrazû - 133c odst. 5 ZP, opatfiení k dodrïení nejvy ích pfiípustn ch hodnot rizikov ch faktorû - faktory chemické, fyzikální, biologické a nepfiíznivé mikroklimatické podmínky - 134c odst. 1 ZP,

6 opatfiení k omezení pûsobení biologick ch ãinitelû a rizikov ch faktorû pfiekraãujících nejvy í pfiípustné hodnoty - úprava pracovních podmínek, doba v konu práce, zfiízení kontrolovan ch pásem, pouïívání vhodn ch OOPP, poskytování ochrann ch nápojû - 134c odst. 1 ZP. 18b odst. 3 ZP Zamûstnavatel projedná s pfiíslu n m odborov m orgánem zejména systém kolení a vzdûlávání zamûstnancû, opatfiení k vytváfiení podmínek pro zamûstnávání fyzick ch osob, osob peãujících o dítû mlad í neï 15 let a osob se zmûnûnou pracovní schopností, vãetnû podstatn ch záleïitostí péãe o zamûstnance, opatfiení ke zlep ení hygieny práce a pracovního prostfiedí, dal í opatfiení, která se t kají vût ího poãtu zamûstnancû. 18b odst. 5 ZP Pfiíslu né státní orgány projednávají s odborov mi orgány otázky t kající se pracovních a Ïivotních podmínek zamûstnancû a poskytují odborov m orgánûm potfiebné informace. 25c odst. 7 ZP Zamûstnavatel je povinen projednat se zamûstnancem nebo na jeho Ïádost s pfiíslu n m odborov m orgánem stíïnost zamûstnance na v kon práv a povinností vypl vajících z pracovnûprávních vztahû. 98ZP Celkov rozsah pfiesãasové práce pro zamûstnavatele, jednotlivé organizaãní útvary nebo pracovi tû a jeho pfiípadné pfiekroãení stanoví zamûstnavatel po projednání s pfiíslu n m odborov m orgánem. 99 odst. 5 ZP Zamûstnavatel je povinen pravidelnû projednávat s pfiíslu n m odborov m orgánem otázky BOZP a organizace práce v noci. 193 odst. 2 ZP ZpÛsob a rozsah náhrady kody je zamûstnavatel povinen projednat bez zbyteãného odkladu s pfiíslu - n m odborov m orgánem a se zamûstnancem. c) právo nainformace 18 odst. 2 ZP, 18b odst. 2 ZP Zamûstnavatel je povinen informovat pfiíslu n odborov orgán o dûsledcích jeho ãinnosti na Ïivotní prostfiedí a jeho ekologick ch opatfieních, základních otázkách pracovních podmínek a jejich zmûnách, bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci v rozsahu stanoveném v ãásti druhé hlavû páté - napfiíklad jde o informace o tom: - do jaké kategorie je práce zafiazena odst. 1 b) ZP, - které zdravotnické zafiízení poskytuje zamûstnancûm závodní preventivní péãi a jak m druhûm oãkování a jak m lékafisk m prohlídkám souvisejícím s v konem práce jsou povinni se podrobit odst. 1 d) ZP, - jaká rizika se vyskytují na pracovi tích, vãetnû jejich moïn ch úãinkû na tûhotenství nebo kojení, a jaké jsou v sledky jejich vyhodnocení odst. 1 f) ZP, - zdali byl zji tûn v skyt biologick ch ãinitelû nebo zdali bylo mûfiením zji tûno pfiekroãení nejvy ích pfiípustn ch hodnot rizikov ch faktorû - 134c odst. 2 ZP. 22 odst. 2 písm. b), f) ZP Pfiíslu né odborové orgány mají pro v kon kontroly nad dodrïováním pfiedpisû o BOZP právo vyïadovat od vedoucích zamûstnancû potfiebné informace a podklady, vyïadovat od zamûstnavatelû, popfi. orgánû jim nadfiízen ch zprávy o tom, jaká opatfiení byla uãinûna k odstranûní závad zji tûn ch pfii v konu kontroly nebo k provedení návrhû, které podaly odborové orgány vykonávající tuto kontrolu. 25c odst. 2 ZP Pfiíslu n odborov orgán má právo poïadovat na zamûstnavateli doplnûní informací a odpovûdi na dotazy. 136a odst. 2 ZP Zamûstnavatel je povinen pfiíslu nému odborovému orgánu poskytnout informace o jednáních t kajících se BOZP. Je povinen je zejména informovat o vyhodnocení rizik a pfiijetí a provádûní opatfiení ke sníïení jejich pûsobení, organizaci kolení, instruktáïích a pokynech k BOZP, urãení zamûstnancû k organizování poskytnutí první pomoci, k zaji tûní pfiivolání lékafiské pomoci, hasiãû a policie a k organizování evakuace zamûstnancû, v bûru a zaji Èování závodní preventivní péãe, v bûru a zaji Èování odbornû zpûsobil ch zamûstnancû k prevenci rizik, kaïdé dal í záleïitosti, která mûïe podstatnû ovlivnit BOZP. Zamûstnavatel je povinen vyslechnout jejich informace, pfiipomínky a návrhy na opatfiení. 3 odst. 1 nafiízení vlády ã. 494/2001 Sb. Zamûstnavatel ohlásí bez zbyteãného odkladu pracovní úraz pfiíslu nému odborovému orgánu. 3 odst. 2 nafiízení vlády ã. 494/2001 Sb. Zamûstnavatel ohlásí smrteln pracovní úraz bez zbyteãného odkladu pfiíslu nému odborovému orgánu. d) právo kontroly 22 odst. 2 písm. a), c), d), e) ZP Pfiíslu né odborové orgány mají právo vykonávat u zamûstnavatelû kontrolu nad dodrïováním právních pfiedpisû o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci, vnitfiních pfiedpisû a závazkû vypl vajících z kolektivních smluv. Pfiitom jsou oprávnûny zejména: vstupovat na pracovi tû zamûstnavatelû, podávat návrhy ke zlep ování pracovních podmínek, vyïadovat od zamûstnavatelû a od orgánû jim nadfiízen ch, aby daly pokyn k odstranûní zji tûn ch závad, navrhovat zamûstnavatelûm, orgánûm jim nadfiízen m a jin m orgánûm povûfien m kontrolou dodrïování zákonnosti v pracovnûprávních vztazích, aby podle pfiíslu n ch pfiedpisû pouïily vhodn ch opatfiení vûãi vedoucím zamûstnancûm, ktefií poru ují pfiedpisy o BOZP nebo povinnosti vypl vající pro nû z kolektivních smluv. 136 odst. 1 písm. a), b), c), d) ZP Odborové orgány mají právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP u jednotliv ch zamûstnavatelû; pfiitom mají zejména právo: kontrolovat, jak zamûstnavatelé plní své povinnosti v péãi o BOZP a zda soustavnû vytváfiejí podmínky bezpeãné a zdravotnû nezávadné práce, pravidelnû provûfiovat pracovi tû a zafiízení zamûstnavatelû pro zamûstnance a kontrolovat hospodafiení zamûstnavatelû s osobními ochrann mi pracovními prostfiedky, kontrolovat, zda zamûstnavatelé fiádnû vy etfiují pracovní úrazy, popfi. je vy etfiovat samy, poïadovat od zamûstnavatele závazn m pokynem odstranûní závad v provozu na strojích a zafiízeních, pfii pracovních postupech a v pfiípadû bezprostfiedního ohroïení Ïivota nebo zdraví zamûstnancû zakázat dal- í práci, zakázat práci pfiesãas a práci v noci, která by ohroïovala bezpeãnost a ochranu zdraví zamûstnancû. 10 odst. 1 zákona ã. 20/66 Sb. Pfiíslu né odborové orgány se podílejí na kontrole péãe o zdraví. e) právo spolurozhodování 18b odst. 4 ZP Pokud zamûstnavatel s pfiíslu n m odborov m orgánem dosáhnou shody v otázkách uveden ch v odst. 3 písm. c), d), e), f) nebo g), lze je upravit dohodou. 136a odst. 4 ZP Zamûstnavatel je povinen organizovat nejménû jednou v roce provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na v ech pracovi tích a zafiízeních zamûstnavatele v dohodû s pfiíslu n m odborov m orgánem nebo zástupcem zamûstnancû pro oblast BOZP a zji tûné nedostatky odstraàovat. 200 odst. 1 ZP Pfiíslu n odborov orgán mûïe v kolektivní smlouvû sjednat vy í ãástky za jednorázové od kodnûní pozûstal ch, jestliïe zamûstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemfiel. 17 odst. 9 zákona ã. 1/92 Sb. Pro zji Èování prûmûrného v dûlku pro úãely zji Èování náhrady kody pfii pracovních úrazech a nemocech z povolání lze v kolektivní smlouvû sjednat, Ïe rozhodn m obdobím je pfiedchozí kalendáfiní rok, budeli takto urãené rozhodné období pro zamûstnance v hodnûj í. B. Povinnosti odborov ch orgánû 22 odst. 1 ZP Odborové orgány dbají o dodrïování ustanovení zákoníku práce a právních pfiedpisû o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci. 25c odst. 3 ZP Pfiíslu n odborov orgán je povinen vhodn m zpûsobem informovat zamûstnance na v ech pracovi tích o své ãinnosti a o obsahu a závûrech informací a projednání se zamûstnavatelem. 2 3

7 S VAZOVÁ REKREACE OS UNIOS NA ROK 2004 Svazová rekreace rekreaãní stfiedisko Vr ov adresa RZ: ARZ, s. r. o. Vr ov Horní Bradlo vedoucí: Iveta Pospí ilová telefon: web: Ceny pro ãleny svazu a rodinné pfiíslu níky: I. kategorie - pokoje se sprchou + WC, ubytování vãetnû snídanû 365 Kã dospûlí 275 Kã dítû do 12 let 245 Kã dítû do 6 let II. kategorie - pokoje se sprchou, WC spoleãné na patfie, ubytování vãetnû snídanû 305 Kã dospûlí 235 Kã dítû do 12 let 205 Kã dítû do 6 let Délku pobytu lze dohodnout u vedoucí stfiediska. Strava se poskytuje dle jídelníãku - obûd v rozsahu 60 aï 100 Kã, veãefie v rozsahu 40 aï 80 Kã. Rekreaãní pobyt lze objednat písemnû nebo telefonicky na adrese RZ. Letní dûtsk tábor Studnice Pro rok 2004 zatím není uzavfiena smlouva s majitelem tábora. OS UNIOS plánuje ve spolupráci se ZO OS UNIOS Mûstská policie Brno uspofiádat dva aï tfii turnusy letního dûtského tábora. LDT Studnice I. bûh (pofiadatel MP Brno) II. bûh (pofiadatel OS UNIOS) termín 31. ãervence aï 14. srpna 2004 III. bûh termín 14. aï 28. srpna 2004 PfiedbûÏná pfiihlá ka na LDT Studnice Kontaktní osoba (rodiã): adresa: PSâ: tel.: Termíny (oznaãte ãíslicemi 1, 2 podle preference): II. bûh (pofi. OS UNIOS) aï III. bûh 14. aï (Tfietí bûh se bude konat pouze v pfiípadû obsazení II. bûhu a dostateãného poãtu dûtí na III. bûh.) Jméno dítûte Cena poukazu pro dûti ãlenû svazu je stanovena na 3300 Kã. Poãet bûhû a cena budou upfiesnûny podle pfiedbûïn ch pfiihlá ek, které zasílejte do konce bfiezna 2004 na adresu: OS UNIOS, Jana S korová, nám. W. Churchilla 2, Praha 3 nebo na unios@cmkos.cz. Sociální rekreaãní ceny OS UNIOS poskytuje jako kaïd rok dle zásad pfiíspûvek pro pfiíjmovû slab í ãleny svazu. RZ Vr ov Sociální poukaz A II. kategorie - ubytování vãetnû snídanû 120 Kã dospûlí 90 Kã dítû do 12 let 80 Kã dítû do 6 let rodné ãíslo rodné ãíslo rodné ãíslo rodné ãíslo razítko ZO/MO podpis rodiãe (pouze u ãlenû svazu) (zákonného zástupce) Sociální poukaz B II. kategorie - ubytování vãetnû snídanû 220 Kã dospûlí 170 Kã dítû do 12 let 150 Kã dítû do 6 let Dûtsk tábor Sociální poukaz A 1320 Kã Sociální poukaz B 2310 Kã Nabídka rekreace MSDU OS OS UNIOS dále upozoràuje na nabídku Majetkové, správní a delimitaãní unie odborov ch svazû. Celou nabídku mûïete shlédnout na internetov ch adresách: nebo Nabídka SOZ-S a POZ Slovensk odborov svaz sluïeb prodal RZ túrovo a ostatní RZ pronajal; v pfiípadû zájmu o rekreaci na Slovensku lze kontaktovat pfiímo nájemce tûchto zafiízení. RZ Poniklec - Ing. Juraj SrogoÀ tel fax RZ Priedhorie - Ivan Krupa tel fax Pro zájemce o túrovo jsme dostali nabídku Plynárenského odborového svazu ze Slovenska - 4 maringotky v areálu koupali tû Vada, po 4 lûïkách, základní kuchyàské vybavení, vafiiã, chladniãka, vstup na koupali tû. Cena za maringotku na t den je 6800 SKK, mimo sezonu sleva 600 SKK. Zafiizuje SPP RoÏÀava, Vojtûch Farka, tel Dal í nabídka je od RZ Kormo ( dvoulûïkové pokoje, ubytování bez stravy od 300 SKK za osobu a den, v RZ spoleãná kuchyàka nebo ubytování v buàkách od 200 SKK za osobu a den. Adresa RZ: Komenského túrovo tel kormos@kormos.sk. 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Evropa a my Nizozemí nebo také Holandsko Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, Praha 1, telefon: Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Kdo si vyhlédl cíl, najde k nûmu i cestu, byè by vedla oklikou. Babler Oficiální název zní Nizozemské království, státní zfiízení - konstituãní monarchie. Hlavním mûstem je Amsterdam. Na rozloze km 2 Ïije 15,4 milionû obyvatel. Vláda sídlí v Haagu, kde také najdeme mezinárodní soudní tribunál. Nizozemí je nejrovinatûj í zemí svûta, proto i nejvy í hora, Vaalserberg, mûfií jen 321 metrû. Podnebí je zde oceánské s mírn mi zimami a vlah mi léty. Zemû vûtrn ch ml nû. Zemûdûlství je známé pûstováním kvûtin, zeleniny, brambor a obilí. Pfievládá mlékárenská v roba. K hlavním produktûm patfií proslulé s ry, jako gouda nebo eidam. Tradiãnû velkou roli hraje rybolov - matjesy a mu le (slávky jedlé). Holandsko dalo svûtu také v znamné umûlce, jako napfiíklad Erasmus Rotterdamsk, malífii Rembrandt, Pieter Paul Rubens, Hieronymus Bosch a pfiedev ím Vincent van Gogh. V roce 1944, je tû bûhem nacistické okupace, se lond nské exilové vlády Belgie, Nizozemí a Lucemburska dohodly na vytvofiení celní unie sv ch zemí po osvobození. V roce 1948 se tento zámûr uskuteãnil a vzniklo spoleãenství Benelux. Nizozemí se po válce rovnûï vzdalo své neutrality a stalo se zakladatelskou zemí Organizace spojen ch národû (OSN, 1945), Západoevropské unie (WEU, 1948), Severoatlantické aliance (NATO, 1949), Evropského spoleãenství uhlí a oceli (ESUO, 1952) a poté pfiirozenû i Evropského hospodáfiského spoleãenství (EHS, 1957). Nizozemské hospodáfiství bylo sice posti- Ïeno nûmeckou okupací bûhem druhé svûtové války, ale s velkorysou pomocí v rámci Marshallova plánu se po roce 1948 dafiilo postupnû zvy ovat Ïivotní úroveà. Od konce padesát ch let rostla poptávka po pracovní síle a nizozemská vláda otevfiela zemi pro pracovní síly z jiïní Evropy. Bûhem edesát ch a sedmdesát ch let se v Nizozemí prosadila my lenka silného sociálního a peãovatelského státu, poskytujícího sv m obyvatelûm rozsáhlé sociální jistoty v oblasti bydlení, zamûstnání a sociální a zdravotní péãe. Pod vlivem nového blahobytu a rebelie mlad ch lidí proti svazujícím tradiãním nizozemsk m hodnotám, jako peãlivosti, zdrïenlivosti, docházky do kostela, práci, patriarchátu a heterosexualitû, byla v sedmdesát ch letech otevfiena cesta pro velk spoleãensk experiment - dûsledné liberalizace spoleãnosti a zrovnoprávnûní postavení muïû a Ïen. Nizozemí se stalo první zemí, která legalizovala homosexuál- Pfiíjemné rozpt lení pfiedstavuje vánoãní ro- Láska nebeská ní partnerství a liberalizovala konzumaci mantická komedie s fiadou hrdinû, v níï je zadûláno hned na nûkolik svateb, ale nevyhneme se lehk ch drog. Navenek symbolizovala pfierod spoleãnosti i zmûna hlavy monarchie. V roce 1980 navotu. ReÏisérem je totiï scenárista, kter je pode- ani pohfibu, a to nejen proto, Ïe v echno patfií k Ïistoupila na nizozemsk trûn Beatrix a nahradila svou matku královnu Juliánu. Po volbách Notting Hill a Deník Bridget Jones. Richard Curtis psán i pod filmy âtyfii svatby a jeden pohfieb, v roce 1994 nastoupil na post premiéra sociální demokrat Wim Kok. Wim Kok vedl zemi do souãasného pfiedvánoãního Lond na, kde se nás tak ve filmu, kter si napsal i natoãil, zavede aï do voleb v roce 2002, kdy opût zvítûzila odehraje pfiíbûh skládající se z mnoha nádher- milostn ch historek - nûkdy romantick ch, pravice. Novû vytvofiená volební platforma n ch List Pim Fortuyn (LPF), kritizující nárûst pfiistûhovalcû a kriminality, vytvofiila 3. ãervence nepostrádá svûj osobit humor. âas pfied Váno- nûkdy smutn ch, nûkdy po etil ch. Îádná ov em 2002 spoleãnû s kfiesèansk mi demokraty cemi - ru ná, ale romantická atmosféra, v ichni, (CDA) a s lidovou stranou VVD novou vládu. kdo jsou singles, ov em nechtûjí b t u stromeãku sami. A tak v ude, kam se podíváte, zpûsobu- Premiérem se stal kfiesèansk demokrat Jan Peter Balkenende. Také Nizozemí pfiijalo je láska chaos. Od novû jmenovaného ministerského pfiedsedy (Hugh Grant), kter se zamiluje jako svou mûnu euro. 30 vtefiin poté, co vejde do svého úfiadu, aï po smolafiského prodavaãe sendviãû, kter nemá s dívkami ve Velké Británii prostû tûstí, a radûji proto odjíïdí do Wisconsinu. A pak je tu je tû chlapec, kter se zakoukal do nejkrásnûj í dívky ve kole, ãi jeho nevlastní otec (Liam Neeson), kter se zakoukal do Claudie Schiffer. Prostû láska tropí hlouposti, a tak se tyto lond nské Ïivoty a lásky setkají, smísí a nakonec v e pro v echny zúãastnûné vyvrcholí na tûdr veãer... Hvûzdné obsazení dále doplàuje Rowan Atkinson. Správné odpovûdi: 1. oficiální název státu Velká Británie, komedie, 129 minut - Nizozemské království ReÏie a scénáfi: Richard Curtis 2. hlavní mûsto - Amsterdam 3. nadmofiská v ka nejniï ího bodu zemû - 6,7 metrû pod mofiem Nejlépe odpovûdûli: Franti ek Bumba, Lecotex Tábor Ludmila Haldovská, SBD Chomutov Jana Hamtilová, TS Lomnice n. P. Anna Kratochvílová, MO Brno Kvûta Krejãíková, AMBA Malín Vlastimil koràa, TS Vizovice Eva Táborská, MP Brno âernobílé hvûzdiãky Postup pfiípravy: Ze 130 g hladké mouky, 70 g cukru, 70 g mlet ch loupan ch mandlí, 30 g kakaa a 125 g másla vypracujeme kfiehké tûsto a necháme je pûl hodiny v chladu. Potom tûsto rozválíme, vykrájíme hvûzdiãky? Stát, na jehoï název se dnes ptáme, je konstituãní monarchie, leïící v západní Evropû.Patfií mezi nejmen í státy nejen Evropské unie.na rozloze pouh ch potfieme roz lehan m bílkem a na stfied kaï- a upeãeme je na suchém plechu. Je tû horké 2586 km 2 Ïije obyvatel.ve stfiedovûku se tato zemû podílela velkou mûrou na v - hvûzdiãku vykrojenou z marcipánu. dé upeãené hvûzdiãky pfiitiskneme men í voji Evropy.Své sídlo tu má Evropsk soudní Vánoãní dort dvûr a také Evropsk mûnov fond.myslímeli na dne ní zemi, vybaví se nám vinice, ocel, Pfiísady: 250 ml bílkû, 150 g cukru, 100 g banky nebo daàová oáza pro prominentní mlet ch ofiechû, 60 g hrubé mouky, 50 g podnikatele, nejniï í nezamûstnanost v celé strouhan ch pi kotû, 1 lïíce kakaa, mletá skofiice, rybízová zavafienina, ãokoládová poleva, Evropské unii.zakládající ãlen OSN, Spoleãenství národû a NATO. marcipán, lehaãka na ozdobu Otázky: 1. oficiální název státu, 2. uveìte v echny tfii úfiední jazyky, 3. hlavní mûsto tuh sníh a vmícháme do nûj ofiechy promícha- Postup pfiípravy: Z bílkû a cukru u leháme né s hrubou moukou, strouhan mi pi koty, lïící kakaa a mletou skofiicí. Tûsto rozetfieme do máslem vymazané a moukou vysypané formy a velmi zvolna upeãeme. Vychladl dort rozkrojíme, slepíme rybízovou zavafieninou, polije- Kupon 10/ Jméno a pfiíjmení: Adresa: ZO/MO: Slosovány budou odpovûdi do lé do 31. prosince Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Tip do kina Recept pro vás me ãokoládovou polevou a ozdobíme marcipánem. Podáváme se lehaãkou. ( el)