Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 1 ROâNÍK 19 VáÏení kolegové, v záplavû událostí v edního kaïdodenního praktického Ïivota se vût inou v roãí historick ch událostí ponûkud ztrácejí. Letos bude tento zvyk pravdûpodobnû naru en, neboè osmiãková v roãí jsou nepfiehlédnutelná. V roce 1918 vznikla samostatná âeskoslovenská republika, zrodila se svobodná a demokratická spoleãnost, která si zaãala hledat své místo v Evropû. PF 2008 Dvacet let poté, v roce 1938, se zemû, o nûï âe i a Slováci opfieli svou bezpeãnostní politiku, zachovaly podle hesla o ko ili a kabátu a podpisem Mnichovské dohody byla âeskoslovenská republika vydána na pospas nacistickému Nûmecku. V roce 1948 jsme se vrhli do v chodního chomoutu, aè uï to byla reakce na prvorepublikové sociální nerovnosti, zradu evropsk ch spojencû v roce osmatfiicátém a následující válku nebo z Moskvy fiízen komunistick puã. Pokus zreformovat socialismus v roce 1968 mûl za následek tzv. normalizaci a okupaci zemû sovûtsk mi vojsky. V â Í S L E : Jednoduché úãetnictví (str. 3) Odmûny za v kon funkce od roku 2008 (str. 4) kolení BOZP a ZP (str. 7) 4. ÚNORA 2008 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Co pfiinese magická 8 A co nám pfiinese rok 2008? Z pohledu velk ch historick ch událostí osmiãkov ch rokû minulého století asi nic. Poslední velká zásadní zmûna se stala v roce konãícím devítkou. To jsme získali svobodu, o níï se pfiedchozím generacím jen snilo. Svobodu a demokracii. V leto ním novoroãním projevu fiekl pan prezident, Ïe Ïijeme asi v nejlep ím období na í zemû. âím se v jimeãnost souãasného období projevuje? Snad v tom, Ïe v raznû stoupl poãet osobních automobilû, poãet poãítaãû na poãet domácností, poãet luxusních zahraniãních rekreací a hypoték. JenÏe to v echno je z velké ãásti na dluh a z velké ãásti jen hrubá statistika, a ta nevnímá takové drobnosti, Ïe v jedné domácnosti jsou automobily ãtyfii, poãítaãû pût a na zahraniãní rekreaci se jezdí pûtkrát do roka, zatímco v jiné jsou to samé nuly + jedna hypotéka. Snad v tom, Ïe neodcházíme masovû pracovat do ciziny a cizinci pfiicházejí pracovat k nám, jenïe i tady by se z podrobnûj ích statistick ch dat dalo vyãíst, Ïe to není jen o sam ch pozitivech a sociálních jistotách. Vyzní to ponûkud pesimisticky, ale myslím, Ïe pfiestoïe Ïijeme asi v nejlep ím období na í zemû, nejsme spoleãností spokojenou. Ne Ïe by tu a tam nebyl k potkání spokojen ãlovûk, ale spokojené davy postrádám. Potvrzení odborové organizace za rok 2007 âlen odborové organizace, kter má pfiíjmy ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû podle ustanovení 6 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, v platném znûní (ZDP), si mûïe odeãíst od základu danû v souladu s ustanovením 15 odst. 7 ZDP zaplacené ãlenské pfiíspûvky, které zaplatil ve zdaàovacím období odborové organizaci. Takto mûïe odeãíst ãástku do v e 1,5 % zdaniteln ch pfiíjmû podle 6 ZDP, s v jimkou pfiíjmû zdanûn ch sráïkou podle zvlá tní sazby danû, maximálnû v ak do v e 3000 Kã za zdaàovací období. Zaplacené ãlenské pfiíspûvky prokáïe potvrzením, které mu na poïádání vydá odborová organizace. ZpÛsob prokázání fie í ustanovení 38l odst. 1 písm. j) ZDP. Odborová organizace mûïe ãlenûm odborové organizace vystavit hromadné nebo samostatné potvrzení. Hromadné potvrzení vystaví pro v echny ãleny - zamûstnance na jednom dokladu. Doklad obsahuje jmenn seznam ãlenû (zamûstnancû) a v í jimi zaplacen ch ãlensk ch pfiíspûvkû. Celková hodnota pfiíspûvku se vypoãte jako suma A co nám tedy pfiinese rok 2008? V první fiadû, vzhledem k realizované reformû vefiejn ch v dajû, to bude zdraïení potravin, elektrické energie, plynu, uhlí, dopravy, cigaret, bûïn ch lékû, poplatky u lékafie, v lékárnách a nemocnicích, zv ení úrokov ch sazeb, zlevnûní spotfiebního zboïí, sníïení sociálních dávek a nemocenské, zv - ení regulovaného a pokles trïního nájemného a o nûco více ve v platním sáãku..., pfiiãemï musím konstatovat, Ïe v tomto neúplném v ãtu nepotû ující zprávy pfievládají nad potû ujícími. V fiadû druhé volba prezidenta, pfiiãemï za potû ující povaïuji existenci dvou kandidátû zjevnû vykazujících pfiedpoklady tuto funkci vykonávat. V fiadách dal ích pak stojí zru ení kontrol na leti tích v âr a v dal ích osmi nov ch ãlensk ch zemích EU pro cestující z a do schengenského prostoru, zru ení padesátníkû a skonãení platnosti obãansk ch prûkazû bez strojovû ãiteln ch údajû vydan ch do konce roku 2003 a mnoho dal ího dnes tûïko pfiedvídatelného. Závûrem vám pfieji pfiedev ím zdraví a odvahu se s tím v ím, co vám tento rok pfiinese, zdravû poprat. Karel Sladkovsk pfiedseda svazu ãlensk ch pfiíspûvkû zaplacen ch ãlenem (zamûstnancem) v pfiíslu ném kalendáfiním roce (leden aï prosinec). Takto lze postupovat u v ech zamûstnancû - ãlenû odborû, ktefií písemnû poïádali zamûstnavatele v termínu do 15. února o provedení roãního zúãtování záloh na daà podle ustanovení 38ch ZDP. Ostatním ãlenûm, ktefií si podávají daàové pfiiznání sami, vydá odborová organizace samostatné potvrzení o v i ãlensk ch pfiíspûvkû zaplacen ch v pfiíslu ném kalendáfiním roce. Potvrzení musí b t opatfieno razítkem a podpisem dvou oprávnûn ch zástupcû odborové organizace. Vzor potvrzení obdrïí odborová organizace od pfiíslu ného kontaktního místa svazu. Dal í povinnosti odborové organizace: Vyúãtování daní z pfiíjmû vybíran ch sráïkou JestliÏe odborová organizace vyplácela v prûbûhu roku odmûnu za v kon funkce nebo za práci hospodáfiky, byla odmûna u pfiíjemce do 5000 Kã v kalendáfiním mûsíci zdanûna sráïkovou daní ve v i 15 % ( 6 odst. 4 a 36 odst. 2 písm. p) ZDP). Odborová organizace má povinnost srazit daà pfii v platû a sraïenou daà odvést místnû pfiíslu nému správci danû do konce následujícího kalendáfiního mûsíce po dnu, kdy byla povinna provést sráïku. Po uplynutí kalendáfiního roku je odborová organizace povinna vyplnit tiskopis Vyúãtování daní z pfiíjmû vybíran ch sráïkou, kde uvede daà sraïenou v jednotliv ch mûsících. Vyúãtování odevzdá správci danû do 30 dnû od lhûty, v níï byla povinna odvést poslední daàovou povinnost ( 69 odst. 2 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû, v platném znûní). Za rok 2007 je termín podání 3. bfiezna. Vyúãtování danû z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû Pfii v platû odmûny za v kon funkce, která byla vy í neï 5000 Kã (funkcionáfi nepodepsal prohlá ení k dani), srazila v roce 2007 odborová organizace zálohu na daà ve v i nejménû 20 %. Zálohu na daà srazila pfii v platû odmûny a daà odvedla správci danû nejpozdûji do 20. dne kalendáfiního mûsíce, v nûmï povinnost srazit zálohy na daà vznikla. Po uplynutí kalendáfiního roku vyplní odborová organizace tiskopis Vyúãtování danû z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû, v nûmï uvede v i a datum odveden ch záloh v jednotliv ch mûsících. Tiskopis pfiedá správci danû nejpozdûji do 20. února t. r. Vydání Potvrzení o zdaniteln ch pfiíjmech ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû, sraïen ch zálohách na daà a daàovém zv hodnûní. Pfiíjemci odmûny za v kon funkce, kter si sám podá daàové pfiiznání, vydá na základû jeho poïádání uvedené potvrzení o pfiíjmech. Ing. Anna Kodlová

2 Stávka nebude Stávka zdravotníkû, která se mûla konat 5. bfiezna kvûli problémûm s pfiesãasy ve zdravotnictví, nebude. Odbory ji odvolaly poté, kdyï se domluvily s ministrem zdravotnictví Tomá em Julínkem (ODS). SvÛj návrh na fie ení pfiesãasû ve zdravotnictví nahradím odboráfisk m, a to 7. února na jednání senátního v boru, fiekl ministr Julínek. Pro mû je nejdûleïitûj í, Ïe se uklidnila situace a nejsou zdravotníci zbyteãnû znervoz- Àováni, dodal. Spokojen byl i éf Odborového svazu zdravotnictví a sociální péãe Jifií Schlanger. Ministr pfiijal odboráfisk návrh k fie ení pfiesãasû. Jsme spokojeni a tím padá dûvod jak v straïné stávky, tak stávkové pohotovosti. Nic nestojí v cestû tomu, aby stávka nebyla, fiekl Schlanger. Odbory spolu se zamûstnavateli navrhly, aby se limit pfiesãasû zv il z 8 na 16 hodin t dnû pro lékafie v nemocnicích a na 20 hodin pro záchranné sluïby. Za tyto hodiny by pak mûli lékafii dostat pfiíplatek 25 procent. Právû tímto návrhem Julínek nahradí svûj pûvodní návrh. (25. 1.) Vyjednávání jihomoravsk ch odborû Jihomorav tí zamûstnanci si mohou ãasto polep it ménû, neï ãekali. Podniky sice zvy ují mzdy, do jejich základu se ale snaïí z nûkolikaprocentního nav ení dostat co nejménû. Vût í ãást pak poãítají do nenárokov ch pohybliv ch sloïek mzdy, rûzn ch prémií a bonusû. ada jihomoravsk ch podnikû s odboráfii stále vyjednává. NárÛst mezd o est procent podle kolektivní smlouvy nemusí znamenat skuteãn nárûst mûsíãní mzdy o est procent. âást tohoto nav ení totiï zamûstnavatelé vloïí do rûzn ch prémií, tfieba za nulovou absenci. Pokud zamûstnanec onemocní, o peníze pfiijde. Odboráfii se pfii vyjednáváních snaïí vybojovat co nejvy í tarifní nav ení, vedení firem má opaãné snahy. Obû strany se ale vût inou dohodnou na kompromisu. (21. 1.) Dohoda se kolsk mi odbory Ministerstvo kolství uzavfielo se kolsk mi odbory dohodu o spolupráci. Odbory chtûly vyjednat více penûz na platy pracovníkû kol a pomûcky. Jejich poïadavek naplnili poslanci jen ãásteãnû, kdyï regionálnímu kolství pfiidali témûfi jednu miliardu korun místo poïadovan ch tfií. RÛst platû proto letos nepfiekroãí ãtyfii procenta, inflace by se v ak mûla pohybovat mezi pûti aï esti procenty, myslí si pfiedseda odboráfiû Franti ek Dob- ík. V pfií tích t dnech by spolu obû strany mûly zahájit jednání o financování regionálního kolství, uvedl odborov pfiedák. První pololetí by podle nûj mûlo ukázat, zda jdou nûjaké moïnosti, jak uãitelûm pfiilep it alespoà v druhé polovinû roku. V pfiípadû pomûcek se pr ministerstvo spoléhá na zdroje z evropsk ch fondû. (17. 1.) RÛst mezd v âsa Vedení âesk ch aerolinií se dohodlo s vlivn m odborov m sdruïením pilotû CZ ALPA na rûstu mezd do roku Mzdy by se mûly pilotûm, stejnû jako dal ím profesím v âsa, zvy ovat o jedno aï dvû procenta nad inflaci. Kolektivní smlouvy má nyní uzavfieno osm z devíti odborov ch organizací národního dopravce. S odborov mi organizacemi vedení âesk ch aerolinií vyjednávalo od dubna Základním principem, na kterém vedení spoleãnosti pfii vyjednávání trvalo, bylo srovnatelné zv ení mezd v em profesím, coï se u dosud uzavfien ch kolektivních smluv podafiilo. Proti minulosti tak nebudou mezi jednotliv mi profesními skupinami v raznûj í rozdíly v nárûstech platû. (16. 1.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY PrÛmûrná míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen v roce 2007 proti prûmûru roku 2006 byla 2,8 %, coï je hodnota o 0,3 procentních bodû vy í neï v roce Vy í cenov rûst v roce 2007 ovlivnil zejména v voj cen potravin, nealkoholick ch a alkoholick ch nápojû a tabáku. Ceny potravin a nealkoholick ch nápojû vzrostly v roce 2007 o 4,7 %. Alkoholické nápoje a tabák vzrostly o 10,2 % (v roce 2006 o 1,2 %). Ceny bydlení, vody, energie, paliva vzrostly pouze o 3,4 %, zatímco v roce 2006 o 6,3 %. Meziroãnû vzrostly spotfiebitelské ceny v prosinci 2007 o 5,4 %, tj. o 0,4 procentního bodu více neï v listopadu Jedná se o nejvy í meziroãní rûst od srpna Na zrychlení cenového rûstu se podílely ceny potravin, nealkoholick ch a alkoholick ch nápojû a tabáku, dopravy, stravování a ubytování. Z potravin vzrostly ceny pekárensk ch v robkû a obilovin o 20,5 % (z 18,0 % v listopadu), z toho ceny chleba o 34,6 %, bûïného peãiva o 25,3 %, p eniãné mouky o 49,6 %. Ceny vajec byly vy í Inflace roku 2007 o 31,3 %, mléka o 30,8 %, s rû o 25,5 %, ãerstvého másla o 41,5 %, jedl ch olejû o 22,2 %. Ceny tabákov ch v robkû vzrostly o 29,0 % (z 28,5 % v listopadu) a ceny piva o 6,6 % (z 5,5 % v listopadu). V dopravû bylo zrychlení cenového rûstu dûsledkem v voje cen pohonn ch hmot, které byly v prosinci vy í o 12,0 % (z 9,7 % v listopadu). Ve vefiejném stravování se zv ily ceny jídel v restauracích o 3,7 % (ze 3,2 % v listopadu) a ceny piva o 8,1 % (ze 6,5 % v listopadu). V bydlení vzrostlo ãisté nájemné o 9,6 %, v tom v bytech s regulovan m nájemn m o 17,1 %, kdeïto v bytech s trïním nájemn m kleslo o 0,3 %. Vodné bylo vy í o 6,7 %, stoãné o 5,5 %, ceny elektfiiny o 7,9 % a ceny plynu o 3,6 %. NiÏ í neï loni byly ceny pfiístrojû a spotfiebiãû pro domácnost o 2,1 %, dopravních prostfiedkû o 0,9 %, audiovizuálních a fotografick ch zafiízení a zafiízení pro zpracování dat o 12,5 %. Z potravin byly meziroãnû niï í hlavnû ceny brambor, a to o 37,6 %, vepfiového masa o 2,9 %. Zdroj âsú Zasedání komise pro rovnost pfiíleïitostí Komise pro rovnost pfiíleïitostí byla poslední, která sv m zasedáním listopadu ukonãila pracovní rok profesních sekcí a komisí. Zasedání bylo slavnostní, zúãastnily se ho dvû v znamné osoby z politické scény DÏamila Stehlíková, ministrynû vlády âeské republiky, a SoÀa Marková, pfiedsedkynû snûmovní Stálé komise pro rovné pfiíleïitosti. Jana S korová Kolektivní smlouva pro RWE DS Po zaloïení SdruÏení ZO OS UNIOS RWE v Brnû se rozbûhlo kolektivní vyjednávání mezi v borem SdruÏení a vedením nové spoleãnosti RWE Distribuãní sluïby, s. r. o. Bûhem mûsíce a pûl se podafiilo dohodnout text kolektivní smlouvy, kter je kompromisním fie ením mezi esti kolektivními smlouvami spoleãností, jejichï ãást se prodává této nové spoleãnosti. Jde o divize distribuce. Sjednocuje se délka pracovní doby na 37,5 hodiny, sjednocují se tarify na v i druh ch nejvy ích tarifû v rámci tûchto spoleãností, Ve dnech probûhl sjezd SOZ-S v Pie Èanech. SOZ-S ukonãil svoji ãinnost a následnû se slouãil s OZ KOVO. Stal se tak historicky prvním svazem na Slovensku, kter se integroval. pro rok 2008 dochází ke zv ení základní mzdy o 4 %, pfiiãemï prûmûrná mzda se zv í minimálnû o inflaci roku Bylo pfiijato nové pravidlo pro moïnost sníïení nebo odejmutí tarifní pfiiráïky. Zde musí b t naplnûno písemné upozornûní na moïnost v povûdi dle 52 písm. f) nebo g), v ostatních pfiípadech je moïné krátit pouze v konovou odmûnu. Dále bylo dohodnuto osobní volno s náhradou mzdy ve v i prûmûrného v dûlku v rozsahu tfií pracovních dnû, a to zejména pro pfiípad krátkodobé nemoci. Zamûstnanci budou mít moïnost uzavfiít poji tûní dle penzijnû pojistného programu s pfiíspûvkem zamûstnavatele 800 Kã za mûsíc. Text kolektivní smlouvy by mûl b t od ledna 2008 v em zamûstnancûm k dispozici. Kolektivní smlouva byla podepsána 7. ledna 2008 zástupci v boru SdruÏení a jednateli spoleãnosti. V návaznosti na tuto smlouvu byla dohodnuta a dne 10. ledna 2008 podepsána kolektivní smlouva pro RWE DSO (Nety), která sjednocuje podmínky zamûstnancû ve v ech esti spoleãnostech - STP Net, SâP Net, ZâP Net, VâP Net, JMP Net a SMP Net. Zaãátkem roku byla také ve spolupráci s OS Transgas podepsána kolektivní smlouva RWE Interní sluïby, a. s., a v jednání je kolektivní smlouva s RWE Zákaznické sluïby. Tím by mûla b t celá skupina vyãlenûn ch zamûstnancû z distribuãních a. s. pokryta kolektivními smlouvami. Petr Pech

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Jednoduché úãetnictví Ke konci loàského roku bylo zákonem ã. 348/2007 Sb. novelizováno ustanovení 38a zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, které umoï- Àovalo vedení jednoduchého úãetnictví. Novû uvedené ustanovení vãetnû poznámek pod ãarou zní: 38a Obãanská sdruïení, jejich organizaãní jednotky 8), které mají právní subjektivitu, církve a náboïenské spoleãnosti 8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou 9), a honební spoleãenstva 10) mohou vést úãetnictví podle zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, ve znûní zákona ã. 117/1994 Sb., zákona ã. 227/1997 Sb., zákona ã. 492/2000 Sb., zákona ã. 353/2001 Sb. a zákona ã. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové pfiíjmy za poslední uzavfiené úãetní období nepfiesáhnou Kã; pfiitom se na nû vztahují ustanovení zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, a jeho provádûcích právních pfiedpisû, která upravují úãtování v soustavû jednoduchého úãetnictví, ve znûní úãinném k 31. prosinci ) 6 odst. 2 písm. e) zákona ã. 83/1990 Sb., o sdruïování obãanû, ve znûní zákona ã. 342/2006 Sb. 8a) 6 odst. 1 zákona ã. 3/2002 Sb., o svobodû náboïenského vyznání a postavení církví a náboïensk ch spoleãností a o zmûnû nûkter ch zákonû (zákon o církvích a nábo- Ïensk ch spoleãnostech). Odborové organizace mohou nadále pro vedení úãetnictví pouïívat jednoduché úãetnictví. UpozorÀujeme, Ïe úãetnictví musí b t vedeno v souladu s uveden m zákonem a vydan mi pokyny fiádnû a prokazatelnû tak, aby se odborová organizace nevystavovala pfiípadn m sankcím. Informace a podklady lze získat na koleních pofiádan ch odborov m svazem a kontaktními místy svazu. Ing. Anna Kodlová Pro revize a kontroly elektrick ch spotfiebiãû bûhem jejich pouïívání platí âsn vydaná v bfieznu Tato norma se ãásteãnû vztahuje i na elektrické ruãní náfiadí. Norma rozdûluje spotfiebiãe podle zpûsobu uïívání do pûti skupin: Skupina A - spotfiebiãe poskytované formou pronájmu dal ímu provozovateli nebo uïivateli Skupina B - spotfiebiãe pouïívané ve venkovním prostoru (na stavbách, v zemûdûlství atd.) Skupina C - spotfiebiãe pouïívané pfii prûmyslové a fiemeslné ãinnosti ve vnitfiních prostorách Skupina D - spotfiebiãe pouïívané ve vefiejnû pfiístupn ch prostorách ( koly, kluby, hotely atp.) Skupina E - spotfiebiãe pouïívané pfii administrativní ãinnosti Z hlediska ochrany pfied nebezpeãn m dotykov m napûtím jsou elektrické spotfiebiãe a náfiadí rozdûleny do tfií tfiíd: Tfiída I - spotfiebiãe s ochrann m vodiãem (pfieváïnû jsou kovové). Tfiída II - spotfiebiãe s dvojitou izolací (kryty jsou z plastu - napfi. vrtaãky, ruãní brusky). Tfiída III - spotfiebiãe na bezpeãné napûtí (pfieváïnû do 24 voltû). Kontroly elektrick ch spotfiebiãû se mají provádût vïdy pfied pouïitím a provádí je pracovník pouãen ( 4 vyhl. 50/1978 Sb.). LhÛty pravideln ch revizí elektrick ch spotfiebiãû drïen ch v ruce: skupina tfiída ochrany revizní lhûty A revize se provádí pfied vydáním a dále dle skupiny uïívání B I 1 x za 3 mûsíce B II a III 1 x za 6 mûsícû C I 1 x za 6 mûsícû C II a III 1 x za 12 mûsícû D I, II a III 1 x za 12 mûsícû E I, II a III 1 x za 12 mûsícû LhÛty pravideln ch revizí elektrick ch pfienosn ch spotfiebiãû: skupina tfiída ochrany revizní lhûty A revize se provádí pfied vydáním a dále dle skupiny uïívání B I, II a III 1 x za 6 mûsícû C I, II a III 1 x za 24 mûsícû D I, II a III 1 x za 24 mûsícû E I, II a III 1 x za 36 mûsícû Pro revize a kontroly elektrického ruãního náfiadí platí âsn V této normû je náfiadí rozdûleno podle pouïívání do tfií skupin: Skupina A - s náfiadím se pracuje jen obãas (do 100 provozních hodin za rok). Skupina B - s náfiadím se pracuje ãasto krátkodobû (od 100 do 250 provozních hodin za rok). Skupina C - s náfiadím se pracuje ãasto del í dobu (více neï 250 provozních hodin za rok). Novela FKSP Z dûvodû novely stavebního zákona dochází vyhlá kou ã. 355/2007 Sb. s úãinností od 1. ledna 2008 ke zmûnû vyhlá ky ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, v platném znûní. V ustanovení 6 odst. 1 písm. a) se slova a na které se vydává stavební povolení nebo které podléhá ohlá- ení a poznámka pod ãarou ã. 7 vãetnû odkazu na ni, zru ují. Novû ãást ustanovení o poskytování pûjãek na pofiízení bytu zní takto: ZamûstnancÛm lze na základû písemné smlouvy poskytnout z prostfiedkû fondu pûjãku na: a) pofiízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na sloïení ãlenského podílu na druïstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení zmûny stavby domu nebo bytu, kter zamûstnanec uïívá pro vlastní bydlení. Ing. Anna Kodlová Vy í kolektivní smlouva pro plynárenství Kolektivní smlouva s âeskou plynárenskou unií - zamûstnavatelsk m svazem byla uzavfiena 10. prosince 2007 a platí na rok 2008 a Po realizaci projektu SluÏby 2007 ve skupinû RWE a po splynutí Jihoãeské plynárenské a E.ONu se tato smlouva t ká v rámci OS UNIOS jen PraÏské plynárenské, a. s., vãetnû jejích dcefiin ch spoleãností, Jihomoravské plynárenské, a. s., zbytkov ch krajsk ch a. s. skupiny RWE a RWE DSO ( NetÛ ). Nebude se tedy t kat Plynoprojektu, RWE Distribuãní sluïby, RWE Zákaznické sluïby a RWE Interní sluïby, u kter ch bude uplatnûno znûní standardizované kolektivní smlouvy skupiny RWE. Text kolektivní smlouvy je k dispozici na v ech kontaktních místech OS UNIOS. (pp) LhÛty pravideln ch revizí elektrick ch spotfiebiãû LhÛty pravideln ch revizí náfiadí: skupina tfiída ochrany revizní lhûty A I 6 mûsícû A II a III 12 mûsícû B I 3 mûsíce B II a III 6 mûsícû C I 2 mûsíce C II a III 3 mûsíce âsn dále stanoví, Ïe v pfiípadû pou- Ïívání elektrick ch spotfiebiãû jako ruãního elektrického náfiadí jsou lhûty odvozeny podle âsn Pfii urãování lhût podle âsn nebo âsn se pouïijí ty lhûty, které jsou krat í. Kontroly a revize se vztahují i na prodlu- Ïovací nebo odpojitelné pfiívody, pro stanovení lhûty revize jsou tyto pfiívody povaïovány za spotfiebiãe tfiídy II. Pevnû pfiipojené pohyblivé pfiívody se revidují ve lhûtách stanoven ch pro pfiíslu n spotfiebiã, ostatní pohyblivé pfiívody jsou povaïovány za spotfiebiãe drïené v ruce. Podle 4 odst. 6 vyhlá ky âúbp ã. 20/1979 Sb., kterou se urãují vyhrazená elektrická zafiízení a stanoví nûkteré podmínky k zaji tûní jejich bezpeãnosti, mûïe revize elektrick ch zafiízení provádût jen revizní technik. V pfiípadû provádûní revizí dodavatelsk m zpûsobem musí mít dodavatelská firma také oprávnûní vydané organizací státního odborného dozoru. Kategorie osvûdãení pro revizní techniky je E4 pfiístroje a spotfiebiãe, pfiípadnû E1 a E2. Václav âikl 3

4 CO VÁS ZAJÍMÁ Odmûny za v kon funkce od roku Zdravotní poji tûní Odmûny poskytované za v kon funkce jsou od poãátku leto ního roku zatíïené pojistn m na zdravotní poji tûní. Povinnost hradit zdravotní poji tûní z uveden ch odmûn vypl vá z novely zákona ã. 592/1992 Sb., o pojistném na v eobecné zdravotní poji tûní. Pfii posuzování vzniku a zániku zamûstnání s povinností hrazení pojistného se novû nevychází z vazby na nemocenské poji tûní, ale rozhodující je, zda z urãité ãinnosti plynou pfiíjmy zdaàované podle 6 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, v platném znûní (ZDP), tj. pfiíjmy ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû. Zákon stanovuje nûkolik v jimek, kdy zamûstnancem není osoba, jíï plynou nebo by mûly plynout pfiíjmy podle 6 zákona o daních z pfiíjmû. Kromû pfiípadû, kdy plynou pouze pfiíjmy, které nejsou pfiedmûtem danû nebo jsou od danû osvobozeny, zákon uvádí v jimky, kdy nevznikne úãast na vefiejném zdravotním poji tûní. Jedná se o: Ïáky nebo studenty, ktefií mají pouze pfiíjmy ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû za práci z praktického v cviku, osoby ãinné na základû dohody o provedení práce. Vedle tûchto skupin jsou dále mezi v jimkami pfiípady, kdy zûstala do urãité míry zachována vazba na nemocenské poji tûní. U tûchto pfiípadû je podmínkou pro uznání v jimky dosa- Ïení pouze takového mûsíãního pfiíjmu, kter je niï í neï tzv. zapoãitateln pfiíjem. Zapoãitateln m pfiíjmem v roce 2008 je ãástka 400 Kã. Mezi zmiàované v jimky dále patfií: osoby, které v pracovním pomûru vykonávají sjednané práce jen obãas a nepravidelnû podle potfieb zamûstnavatele (tzv. zamûstnanec na nepravidelnou v pomoc) a v kalendáfiním mûsíci nedosáhnou zapoãitatelného pfiíjmu, ãlenové druïstev, ktefií nemají pracovnûprávní vztah k druïstvu, ale vykonávají pro druïstvo práci, za kterou jsou jím odmûàováni, a nedosáhli v kalendáfiním mûsíci zapoãitatelného pfiíjmu, osoby ãinné na základû dohody o pracovní ãinnosti, které v kalendáfiním mûsíci nedosáhly zapoãitatelného pfiíjmu, dobrovolní pracovnícipeãovatelské sluïby, ktefií v kalendáfiním mûsíci nedosáhlizapoãitatelného pfiíjmu. V echny ostatní osoby, které mají pfiíjem podle 6 ZDP, patfií do okruhu zamûstnancû bez ohledu na to, zda jsou ãi nejsou úãastny nemocenského poji tûní. Dochází tím k roz ífiení okruhu zamûstnancû, napfiíklad o: ãleny statutárních orgánû a dal ích orgánû právnick ch osob (ãlenové pfiedstavenstva, ãlenové správních a dozorãích rad atd.), volené ãi jmenované funkcionáfie právnick ch osob, sdruïení, spolkû atd., osoby ãinné na základû mandátní nebo pfiíkazní smlouvy, neuvolnûné zastupitele, ãleny spoleãenství vlastníkû bytov ch jednotek. Z v e uveden ch zmûn zákona o zdravotním poji tûní pro odborové organizace, které budou v roce 2008 vyplácet odmûnu za v kon funkce odborového funkcionáfie (pfiedseda, místopfiedseda, ãlen závodního v boru, hospodáfi, revizor), vypl vá nutnost plnûní povinností zamûstnavatele dan ch zákonem. Jedná se pfiedev ím o plnûní oznamovací povinnosti a hrazení pojistného na zdravotní poji tûní. 4 Vznik povinností odborové organizace (zamûstnavatele) Od 1. ledna 2008 je rovnûï novelizováno znûní 8 odst. 2 zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji tûní, v platném znûní, kde je novû stanoveno, kter m dnem vzniká zamûstnavateli povinnost plnit za svého zamûstnance zákonem dané povinnosti. Podle tohoto ustanovení vzniká ve vût inû pfiípadû zamûstnavateli povinnost dnem nástupu zamûstnance do zamûstnání, tzn. dnem, kdy zaãal zamûstnanec vykonávat práci, na jejímï základû mu plynou pfiíjmy ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû. Za den ukonãení zamûstnání se povaïuje den ukonãení v konu práce. Pro jednotlivé konkrétní pfiípady je pod jednotliv mi ustanoveními zákona pfiesnû vymezeno období zamûstnání, napfi. pfii jmenování do funkce, pfii ãlenství v druïstvu apod. U odborov ch funkcionáfiû, ktefií byli jmenováni nebo zvoleni do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo sluïební pomûr, vzniká v e uvedená povinnost dnem nástupu do funkce a za den ukonãení zamûstnání se povaïuje den skonãení v konu funkce. Odborová organizace (zamûstnavatel) je povinna nejpozdûji do osmi dnû od vzniku skuteãnosti, která se oznamuje, provést u pfiíslu né zdravotní poji Èovny (podle zdravotní poji Èovny, u které je funkcionáfi poji tûn) oznámení (název, sídlo organizace, Iâ, ãíslo bankovního spojení, jména a potfiebné údaje pfiihlá en ch funkcionáfiû - zamûstnancû). K dal ím povinnostem zamûstnavatele patfií rovnûï kontrola dodrïení minimálního vymûfiovacího základu. Odmûny za v kon funkce poskytované odborov m funkcionáfiûm ve vût inû pfiípadû nedosahují minimálního vymûfiovacího základu (tj. v e 8000 Kã). Pokud bude mít odborová organizace doloïeno od funkcionáfie, Ïe se jedná o poïivatele dûchodu (plátcem pojistného je stát) nebo má zamûstnání, ze kterého se odvádí pojistné alespoà z minimálního vymûfiovacího základu, anebo je OSVâ, která hradí zálohy pojistného, kontrolu nemusí dále provádût. Pokud by nebylo za funkcionáfie hrazeno v daném mûsíci pojistné na zdravotní poji tûní v minimální v i proto, Ïe se napfi. jedná o osobu bez pfiíjmû (plátcem rovnûï není stát) a nebyla mu poskytnuta odmûna za v kon funkce (v daném mûsíci mu nenáleïí) nebo vymûfiovací základ - odmûna byla niï í neï minimální vymûfiovací základ, má odborová organizace povinnost odvést pojistné alespoà ve v i 1080 Kã. V e pojistného na zdravotní poji tûní - 13,5 %: odborová organizace hradí 2/3 (jako zamûstnavatel) odborov funkcionáfi hradí 1/3 (jako zamûstnanec) Vymûfiovací základ Zákonem o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû do lo také ke zmûnû definice pojmu vymûfiovací základ. Od je vymûfiovacím základem zamûstnance úhrn pfiíjmû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû, které jsou pfiedmûtem danû z pfiíjmû fyzick ch osob podle ZDP a nejsou od danû osvobozeny, a které mu zamûstnavatel zúãtoval v souvislosti se zamûstnáním. Znamená to, Ïe z toho, co se zamûstnanci zdaàuje podle 6 zákona o daních z pfiíjmû, se odvádí pojistné, kromû zákonem dan ch v jimek ( 3 odst. 2 písm. a) aï f) zákona ã. 592/1992 Sb.). 2. DaÀ z pfiíjmû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû Odmûna za v kon funkce Jedná se o pfiíjmy podle ustanovení podle 6 odst. 10 písm. b) ZDP, tj. odmûny za v kon funkce a funkãní poïitky. U tûchto pfiíjmû lze pouïít zvlá tní sazbu danû podle 36 odst. 2 písm. p) ZDP vybírané sráïkou ve v i 15 %. DaÀ vybíraná sráïkou se pouïije u pfiíjmu, kter nepfiesáhne u téhoï zamûstnavatele ãástku 5000 Kã (hrubá mzda) mûsíãnû. Posuzuje se ãástka pfied zv ením o pojistné, které je povinen hradit zamûstnavatel, tzn. ãástka pfied zv - ením na superhrubou mzdu. Podmínkou je, Ïe se jedná o funkcionáfie, kter nepodepí e u odborové organizace Prohlá ení k dani. Sra- Ïením a odvedením sráïkové danû je daàová povinnost splnûna a tento pfiíjem se nezahrnuje do roãního zúãtování danû z pfiíjmû. Pfiíklad ã. 1 - daà vybíraná sráïkou: Poskytnutá odmûna ve v i 2500 Kã Pojistné na zdravotní poji tûní - 13,5 % 338 Kã (2500 x 0,135) (zaokrouhlené na celé Kã nahoru odvede odborová organizace) 2/3 náklad odborové organizace, tj. 225 Kã 1/3 uhradí funkcionáfi, tj. 113 Kã Základ danû (odmûna + zdravotní pojistné hrazené odborovou organizací) tzv. superhrubá mzda zaokrouhlená na celé Kã dolû 2725 Kã ( ) DaÀ zvlá tní sazbou 15 % zaokrouhlená na celé Kã dolû, odvede odborová organizace 408 Kã (2725 x 0,15) K v platû ( ) 1979 Kã Z odmûny vy í neï 5000 Kã je nutno srazit zálohovou daà, od ve v i 15 %. Po uplynutí zdaàovacího období odborová organizace vystaví funkcionáfii na základû jeho Ïádosti Potvrzení o zdaniteln ch pfiíjmech ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû, sraïen ch zálohách na daà a daàové zv hodnûní. Funkcionáfi pfiíjem na základû potvrzení zahrne do daàového pfiiznání, které si sám podá. Pfiíklad ã. 2 - záloha na daà: Poskytnutá odmûna ve v i 5100 Kã Pojistné na zdravotní poji tûní 13,5 % 689 Kã (5100 x 0,135) (zaokrouhlené na celé Kã nahoru odvede odborová organizace) 2/3 náklad odborové organizace, tj. 459 Kã 1/3 uhradí funkcionáfi, tj. 230 Kã Základ danû (odmûna + zdravotní pojistné hrazené odborovou organizací) tzv. superhrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru 5600 Kã ( ) V poãet zálohy na daà 840 Kã (5600 x 0,15) K v platû ( ) 4030 Kã Dohoda o provedení práce Odborová organizace mûïe pro zaji tûní sv ch ãinností uzavírat v souladu s ustanovením 75 zákoníku práce dohody o provedení práce. Rozsah práce, na kter se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí b t vût í neï 150 hodin v kalendáfiním roce. Do rozsahu práce se zapoãítává také doba práce konaná zamûstnancem pro zamûstnavatele v témïe kalendáfiním roce na základû jiné dohody o provedení práce. Dohodnutá v e odmûny by nemûla b t niï í neï zaruãená mzda dle zákoníku práce. Z odmûny z dohody o provedení práce se neodvádí pojistné na zdravotní ani sociální poji tûní. Pfiíklad ã. 3 - daà vybíraná sráïkou: Poskytnutá odmûna z dohody ve v i 2500 Kã Základ danû zaokrouhlen na celé Kã dolû 2500 Kã DaÀ zvlá tní sazbou 15 % (zaokrouhlená na celé Kã dolû) 375 Kã (2500 x 0,15) K v platû ( ) 2125 Kã Pfiíklad ã. 4 - záloha na daà: Poskytnutá odmûna ve v i 5100 Kã Základ danû (odmûna zaokrouhlená na stokoruny nahoru) 5100 Kã V poãet zálohy na daà 765 Kã (5100 x 0,15) K v platû ( ) 4335 Kã Ing. Anna Kodlová

5 rozvrhu pracovních smûn. U zamûstnancû s krat í pracovní dobou je prací pfiesãas práce pfiesahující stanovenou t denní pracovní dobu; tûmto zamûstnancûm nelze práci pfiesãas nafiídit. Prací pfiesãas není, napracovává-li zamûstnanec prací konanou nad stanovenou t denní pracovní dobu pracovní volno, které mu zamûstnavatel poskytl na jeho Ïádost. Podle 93 zákoníku práce práci pfiesãas mûïe zamûstnavatel nafiídit jen v jimeãnû, jde-li o váïné provozní dûvody, a to i na dobu nepfietrïitého odpoãinku mezi dvûma smûnami, popfiípadû za podmínek uveden ch v 91 odst. 2 aï4 i na dny pracovního klidu. Nafiízená práce pfiesãas nesmí u zamûstnance ãinit více neïosm hodin v jednotliv ch t dnech a 150 hodin v kalendáfiním roce. V souãasné dobû pfievaïuje v klad, Ïe prací pfiesãas je i práce konaná s vûdomím zamûstnavatele. V tomto smyslu rozhodují i soudy. Napfiíklad Vrchní soud v odûvodnûní svého rozsudku ze dne , sp. zn. 5 A 130/97 mimo jiné uvedl: Îalobce v odvolání proti rozhodnutí úfiadu práce tvrdí, Ïe práci pfiesãas zamûstnancûm H. a. nenafiídil; proto také fieditel stavební divize z tohoto dûvodu opravil evidenci docházky zpracovanou stavbyvedoucím a pfiesãasovou práci neuznal, a tudíïani nehonoroval. Je tfieba zdûraznit, Ïe z definice pfiesãasové práce (ustanovení 96 odst. 1 zákoníku práce) vypl vá, Ïe prací pfiesãas se rozumí jak práce konaná pro zamûstnavatele na pfiíkaz zamûstnavatele, tak práce konaná s jeho souhlasem. V obou pfiípadech je prací pfiesãas práce konaná nad stanovenou t denní pracovní dobu. Z uvedeného vypl vá, Ïe pokud zamûstnanci konali práci pfiesãas s vûdomím zamûstnavatele, coïje nepochybnû prokázaná vûdomost stavbyvedoucího, nelze na takovou práci pohlíïet jinak neï na pfiesãasovou, která nebyla zamûstnanci zamûstnavatelem v slovnû nafiízena, ale kterou konal s jeho vûdomím. Pokud si zamûstnavatel nepfieje, aby zamûstnanec pracoval pfiesãas v pfiípadech, kdy mu pfiesãasová práce nebyla nafiízena, musí - pokud zamûstnanec chce nebo i zaãne pracovat pfiesãas - zamûstnanci v slovnû zakázat konání takové práce, eventuálnû jinak jejímu konání zamezit. Souhlas s v konem práce totiï nemusí b t uãinûn pouze písemnû nebo ústnû, ale i mlãky, má-li zamûstnavatel vûdomost o tom, Ïe zamûstnanec prácipfiesãas vykonává, a pfiitom pfiíkaz k zastavení práce pfiesãas nedá a v kon této práce vezme na vûdomí. Vá vedoucí tedy nepostupuje podle platn ch právních pfiedpisû. JestliÏe nechce, aby se jednalo o práci pfiesãas, mûl by vám v kon práce po pracovní dobû v slovnû zakázat. DOTAZ: MÛÏe zamûstnavatel stanovit nepfietrïit odpoãinek na jiné dny, neï je sobota a nedûle? Dosud máme nepfietrïit odpoãinek v sobotu a v nedûli a pracujeme od pondûlí do pátku v osmihodinov ch smûnách. Zamûstnavatel by ho v ak chtûl stanovit na pondûlí a úter. P. D., Mûlník ODPOVùë: Podle 92 odst. 2 zákoníku práce, pokud to umoïàuje provoz zamûstnavatele, se nepfietrïit odpoãinek v t dnu v em zamûstnancûm stanoví na stejn den a tak, aby do nûho spadala nedûle. Podle na eho názoru ve va em pfiípadû zamûstnavatel nemûïe nepfietrïit odpoãinek v t dnu stanovit na pondûlí a úter, protoïe by to bylo v rozporu s v e uveden m ustanovením zákoníku práce. Na jin den, neï je nedûle, mûïe zamûstnavatel stanovit nepfietrïit odpoãinek v t dnu, pokud pro to je nûjak vûcn dûvod, napfiíklad jestliïe se jedná o nepfietrïit provoz - u vrátn ch, zdravotních sester atd. DOTAZ: Zajímalo by mû, kdy byla provedena valorizace náhrad ztrát na v dûlku pfii nemocech z povolání a pracovních úrazech v roce Osobnû se to t ká hned nûkolika lidí v mém okolí. R. B., PlzeÀ ODPOVùë: Tzv. valorizace náhrad za ztrátu na v dûlku po skonãení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání je pro rok 2007 obsaïena v nafiízení vlády ã. 557/2006 Sb. Na základû tohoto nafiízení se náhrada za ztrátu na v dûlku po skonãení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen náhrada za ztrátu na v dûlku ) a náhrada nákladû na v Ïivu pozûstal ch pfiíslu ející zamûstnancûm nebo pozûstal m podle zákoníku práce, popfiípadû podle dfiívûj ích právních pfiedpisû, upravuje tak, Ïe prûmûrn v dûlek rozhodn pro v poãet náhrady za ztrátu na v dûlku, popfiípadû zv en podle pracovnûprávních pfiedpisû, a pro v poãet náhrady nákladû na v Ïivu pozûstal ch, popfiípadû zv en podle pracovnûprávních pfiedpisû, se zvy uje o 6 %. Tato tzv. valorizace se provede bez Ïádosti zamûstnance nebo pozûstal ch. Náhrada za ztrátu na v dûlku a náhrada nákladû na v Ïivu pozûstal ch upravená podle tohoto nafiízení pfiíslu í od 1. ledna Tímto právním pfiedpisem se o 6 % zvy uje rovnûï prûmûrn v dûlek rozhodn pro v poãet náhrady za ztrátu na v dûlku podle obãanskoprávních pfiedpisû. SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Na va e dotazy odpovídá JUDr. Jaromír Zrutsk DOTAZ: Zajímá mû, odkdy mohu uzavfiít pracovní pomûr nebo dohodu o provedení práce. Letos jsem ukonãil základní kolu a chtûl bych jít na brigádu. Nûkde jsem ãetl, Ïe mohu aï po prázdninách. Je to pravda? L. B., Mnichovo Hradi tû ODPOVùë: Není to pravda. V 36 kolského zákona (zákon ã. 561/2004 Sb.) je uvedeno: kolní docházka je povinná po dobu devíti kolních rokû, nejv e v ak do konce kolního roku, v nûmïïák dosáhne sedmnáctého roku vûku (dále jen povinná kolní docházka ). Povinná kolní docházka zaãíná poãátkem kolního roku, kter následuje po dni, kdy dítû dosáhne estého roku vûku, pokud mu není povolen odklad; dítû, které dosáhne estého roku vûku v dobû od poãátku kolního roku do konce roku kalendáfiního, mûïe b t pfiijato k plnûní povinné kolní docházky jiï v tomto kolním roce, je-li tûlesnû i du evnû pfiimûfienû vyspûlé a poïádá-li o to jeho zákonn zástupce. V 24 kolského zákona je uvedeno: kolní rok zaãíná 1. záfií a konãí 31. srpna následujícího kalendáfiního roku. kolní rok se ãlení na období kolního vyuãování a období kolních prázdnin. Období kolního vyuãování se ãlení na pololetí. Ve kolách se vyuãuje v pûtidenním vyuãovacím t dnu. V 43 kolského zákona je uvedeno: Îák splní povinnou kolní docházku uplynutím období kolního vyuãování ve kolním roce, v nûmïdokonãí poslední rok povinné kolní docházky. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe o tzv. prázdninách (o prázdniny se zde jiï nejedná) pracovnûprávní vztah (pracovní pomûr nebo dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní ãinnosti) jiï uzavfiít mûïete. DOTAZ: V jednom odborném ãasopise jsem se doãetla, Ïe podle nového zákoníku práce, kde pûsobí odbory, nelze mzdu stanovit jednostrannû. Je to pravda? P. M., Pfiíbram ODPOVùë: Také jsem to ãetl. Samozfiejmû, Ïe to pravda není. V 113 odst. 1 nového zákoníku práce (zákon ã. 262/0006 Sb.) je uvedeno: Mzda se sjednává v kolektivní smlouvû, pracovní smlouvû nebo jiné smlouvû, popfiípadû ji zamûstnavatel stanoví vnitfiním pfiedpisem nebo mzdov m v mûrem. V 305 odst. 1 nového zákoníku práce je uvedeno: U zamûstnavatele, u kterého nepûsobí odborová organizace, mûïe vnitfiní pfiedpis stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovnûprávních vztazích, z nichïje oprávnûn zamûstnanec. Vnitfiní pfiedpis mûïe stanovit práva podle vûty první také tehdy, jestliïe to na nûj bylo kolektivní smlouvou pfieneseno. Vnitfiní pfiedpis nesmí ukládat povinnosti jednotliv m zamûstnancûm. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe u zamûstnavatele, kde pûsobí odborová organizace, mûïe b t mzda stanovena mzdov m v mûrem, kter vydává zamûstnavatel bez souhlasu odborové organizace. Dále mûïe b t stanovena vnitfiním pfiedpisem. Kde pûsobí odborová organizace, v ak mzdov pfiedpis mûïe stanovit mzdu pouze v tom pfiípadû, pokud to na nûj bude pfieneseno kolektivní smlouvou. Pozn. autora: Vzhledem k tomu, Ïe v souvislosti s pfiijetím nového zákoníku byla vyslovena celá fiada nepravdiv ch tvrzení, je nyní nutné tyto informace uvést na pravou míru a vefiejnost pravdivû informovat o zásadních zmûnách v novém zákoníku práce. DOTAZ: V souvislosti s nov m zákoníkem práce jsem se pfii rûzn ch koleních a v kladech setkal s právním názorem, Ïe ve zku ební dobû nelze zru it pracovní pomûr bûhem pfiekáïek v práci na stranû zamûstnance. Prosím o vá názor na tuto velice dûle- Ïitou právní problematiku. D. K., Jihlava ODPOVùë: Tento právní názor nemá oporu v zákonû. Máte ale pravdu, rovnûï jsem se s tímto právním názorem setkal. Je odûvodàován zejména tím, Ïe doba pfiekáïek v práci se do zku ební doby nezapoãítává. Nejprve je nutné uvést, Ïe nov zákoník práce (zákon ã. 262/2006 Sb.) institut zku ební doby pfievzal z pfiedchozího zákoníku. Novû pouze stanovil, Ïe ji lze sjednat i v tûch pfiípadech, kdy pracovní pomûr bude zaloïen jmenováním. Jedná se o pfiípady uvedené v 33 odst. 3 zákoníku práce. Novû je dále stanoveno, Ïe doba pfiekáïek v práci, pro které zamûstnanec nekoná práci v prûbûhu zku ební doby, se do zku ební doby nezapoãítává. Novû se tedy do zku ební doby nezapoãítává Ïádn (ani jeden) den pfiekáïek v práci. V pfiedchozí právní úpravû ( 31 zákon ã. 65/1965 Sb.) se pfiekáïky v práci do zku ební doby zapoãítávaly v rozsahu nejv e deseti pracovních dnû.

6 I podle nové právní úpravy ( 66 zákoníku práce) lze ve zku ební dobû zru it pracovní pomûr kdykoliv, s k mkoliv, a to i bez uvedení dûvodu. Neplatí zde zákaz v povûdi nûkter m zamûstnancûm. NevyÏaduje se pfiedchozí souhlas pfiíslu ného odborového orgánu k rozvázání pracovní pomûru s nûkter mi zamûstnanci. Ve zku ební dobû lze zru it pracovní pomûr i v dobû pfieká- Ïek v práci, napfi. v pracovní neschopnosti zamûstnance atd. Zru ení pracovního pomûru ve zku ební dobû je tedy nepochybnû velice jednoduch zpûsob skonãení pracovního pomûru. Je to celkem logické. Úãelem zku ební doby je umoïnit zamûstnanci i zamûstnavateli, aby si v jejím prûbûhu ovûfiili, zda jim bude pracovní pomûr vyhovovat, a pro pfiípad, Ïe by nûkterému z nich nevyhovoval, co nejvíce mu usnadnit jeho rozvázání. Zamûstnanec má pfiedev ím zájem bûhem zku ební doby se pfiesvûdãit, zda druh práce a ostatní pracovní podmínky odpovídají jeho pfiedstavám a moïnostem. Zamûstnavatel má zájem se pfiesvûdãit, zda schopnosti, pracovní v kon a plnûní dal ích pracovních povinností zamûstnancem odpovídají jeho poïadavkûm. Zku- ební dobu lze sjednat v pracovním pomûru uzavfieném na dobu neurãitou i urãitou. Nov zákoník práce v ak zde obsahuje jednu zásadní zmûnu. Tato zmûna spoãívá v tom, Ïe zamûstnavatel nemûïe ve zku ební dobû zru it pracovní pomûr v dobû prvních 14 kalendáfiních dnû trvání doãasné pracovní neschopnosti (karantény) zamûstnance. Jde o dobu, kdy náhradu mzdy bude zamûstnanci poskytovat zamûstnavatel (viz 192 aï 194 zákoníku práce). ProtoÏe zákonem ã. 585/2006 Sb. byla odloïena úãinnost nového zákona o nemocenském poji tûní na , byla na odloïena i úãinnost v e uvedené vûty (Ïe zamûstnavatel nemûïe ve zku ební dobû zru it pracovní pomûr v dobû prvních 14 kalendáfiních dnû trvání doãasné pracovní neschopnosti - karantény zamûstnance). V leto ním roce tedy platí stejná právní úprava, která platila pfied úãinností nového zákoníku práce. To, Ïe ve zku ební dobû lze zru it pracovní pomûr i v dobû pfiekáïek v práci, napfi. v pracovní neschopnosti zamûstnance atd., vypl vá i ze soudní judikatury. Napfiíklad Nejvy í soud âr v odûvodnûní svého rozsudku ze dne ã. j. 21 Cdo 1807/2003 mimo jiné uvedl: Za této situace mûïe b t pracovní pomûr platnû zru en podle ustanovení 58 odst. 1 zákoníku práce i v dobû po uplynutí pûvodní zku ební doby, kdy trvá pfiekáïka v práci na stranû zamûstnance, jestliïe o ni do lo k prodlouïení zku ební doby podle ustanovení 31 odst. 2 zákoníku práce. Kromû toho právní názor, Ïe ve zku ební dobû nelze zru it pracovní pomûr v dobû pfiekáïek v práci na stranû zamûstnance, by byl v rozporu s hlavním smyslem - úãelem zku ební doby (je podrobnû uveden v e). Dal ím zásadním argumentem proti tomuto právnímu názoru je i to, Ïe by zde vlastnû rozsah zákazû zru it pracovní pomûr byl je tû ir í a bez jak chkoliv v jimek, neï tomu je u v povûdi. Ve srovnání s v povûdí by tak zde byla zamûstnanci poskytnuta vy í ochrana neï v pfiípadû v povûdi, coï je samozfiejmû v rozporu s v e uveden m úãelem zku- ební doby. Tento zákaz by se vztahoval i na pfiípad, kdy by chtûl pracovní pomûr ve zku ební dobû zru it zamûstnanec. Z v e uvedeného vypl vá jednoznaãn závûr, Ïe ve zku ební dobû lze zru it pracovní pomûr i v dobû pfiekáïek v práci na stranû zamûstnance. DOTAZ: Prosím o v klad správného postupu podle 4 odst. 10 nafiízení vlády ã. 564/2006 Sb. Zamûstnanec dosáhne 15 let zapoãitatelné praxe Platov tarif ve vy ím platovém stupni mu bude náleïet jiï od , nebo aï od ? H. â., Rokycany ODPOVùë: Vy í platov tarif mu bude náleïet od Vypl vá to z 4 odst. 10 nafiízení vlády ã. 564/2006 Sb. Stejná právní úprava platila i pfied DOTAZ: Jak je to s pfiíplatky za vedení? Jsem zamûstnán u jedné obchodní spoleãnosti. Zde pracuji jako mistr v roby a mám podfiízeno kolem 100 pracovníkû, které fiídím s pomocí sv ch tfií pfiím ch podfiízen ch pfiedákû. Mám podle zákoníku práce nárok na pfiíplatky za vedení, nebo jsou pfiíplatky obsaïeny v tarifní tfiídû? P.., Chrudim ODPOVùë: Pfiíplatek za vedení není u zamûstnavatelû, ktefií zamûstnancûm poskytují mzdu (jedná se i o va eho zamûstnavatele), tzv. povinn m pfiíplatkem. Nárok by vám vnikl pouze tehdy, pokud by byl sjednán v pracovní, kolektivní smlouvû nebo jiné smlouvû nebo stanoven ve vnitfiním mzdovém pfiedpisu. DOTAZ: Jsem zamûstnána v jedné obchodní spoleãnosti. Moje pracovní doba je rozvrïena od pondûlí do pátku po osmi hodinách. Nedávno jsem se musela zúãastnit kolení, které se konalo v sobotu. kolení trvalo sedm hodin. Prosím o sdûlení, zda má b t toto kolení proplaceno, a pokud ano, v jaké v i. Zamûstnavatel nám bezplatnû zajistil jídlo, ubytování a dopravu. O. L., Mladá Boleslav ODPOVùë: V ustanovení 230 odst. 3 zákoníku práce je uvedeno, Ïe úãast na kolení za úãelem prohloubení kvalifikace se povaïuje za v kon práce, za kter zamûstnanci náleïí mzda (plat). ProtoÏe jste zamûstnána u zamûstnavatele, kter zamûstnancûm poskytuje mzdu, za dobu vlastního kolení vám náleïí mzda. Dále vám podle 118 zákoníku práce náleïí pfiíplatek za práci v sobotu a v nedûli ve v i nejménû 10 % prûmûrného v dûlku. ProtoÏe se jedná i o práci pfiesãas, náleïí vám pfiíplatek ve v i nejménû 25 % prûmûrného v dûlku nebo po dohodû vám mûïe místo pfiíplatku b t poskytnuto náhradní volno. Podle 152 písm. c) a 156 odst. 2 zákoníku práce se dále jedná o pracovní cestu a náleïí vám za ni cestovní náhrady jako pfii kaïdé jiné pracovní cestû. JelikoÏ vám bylo bezplatnû zaji tûno ubytování, doprava a stravování, náleïí vám je tû stravné. Podle 163 odst. 2 a 3 mûïe zamûstnavatel stravné krátit. Míru krácení stravného mûïe zamûstnavatel sjednat nebo stanovit pouze pfied vysláním na pracovní vestu. Z ustanovení 163 odst. 2 zákoníku práce vypl vá, Ïe zamûstnavatel nemûïe zkrátit stravné o 100 %. Podle mého názoru tato nová právní úprava, která platí od , má logiku. Ve vût inû pfiípadû nejsou v jednotliv ch jídlech zahrnuty napfiíklad nápoje, a proto se domnívám, Ïe je logické, aby zamûstnavatel musel zamûstnanci vïdy vyplatit nûjakou ãást stravného, kterou zamûstnanec pouïije napfiíklad na nápoje a dal í obãerstvení. DOTAZ: Pracuji v pfiíspûvkové organizaci (zfiizovatelem je kraj), která nemá vlastní stravovací zázemí pro zamûstnance. Zfiizovatel proto zamûstnancûm poskytuje stravenky gastroturky. Zajímalo by mû, na základû jakého pfiedpisu se stanoví v e hodnoty této poukázky, kolik z této hodnoty a na základû jakého pfiedpisu hradí zamûstnavatel ze svého rozpoãtu, kolik a na základû jakého pfiedpisu je hrazeno z prostfiedkû FKSP a samozfiejmû jakou ãástku doplácí zamûstnance. Také by mû zajímalo, zda mûïe mít zamûstnanec na tuto poukázku nárok i mimo pfiímo odpracované dny (náhradní volno za pfiesãasovou práci, dovolená, nemoc, sluïební cesta). Na pracovi ti není odborová organizace. K. G., Hradec Králové ODPOVùë: Vzhledem k tomu, Ïe zfiizovatelem va eho zamûstnavatele je kraj, postupuje se podle vyhl. ã. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradû v pfiíspûvkov ch organizacích zfiízen ch územními samosprávn mi celky, která platí od ProtoÏe je u vás stravování zabezpeãováno prostfiednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby, postupuje se podle 4 a 5 této vyhlá ky. Cena poukázky je sjednána ve smlouvû s právnickou nebo fyzickou osobou, která bude zabezpeãovat stravování. Z této ceny zamûstnavatel hradí 55 %, a to z nákladû na svou hlavní ãinnost, nejv e v ak 70 % horní hranice stravného pfii trvání pracovní cesty pût aï 12 hodin. V souãasné dobû to je 48,30 Kã (70 % z 69 Kã). Podle vyhl. ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, vám zamûstnavatel mûïe na stravování poskytnout pfiíspûvek z fondu kulturních a sociálních potfieb. Jeho v e není stanovena. Zb vající ãást sjednané ceny hradí strávník. V dobû pracovní neschopnosti, dovolené, náhradního volna, pracovní cesty, která trvala pût hodin a více, nelze za sníïenou cenu tzv. stravenku poskytnout. Podmínkou pro poskytnutí stravenky za sníïenou cenu je odpracování smûny. Pfiitom i zde platí, Ïe za sníïenou cenu lze tzv. stravenku poskytnout, pokud pfiítomnost zamûstnance v práci bûhem této smûny trvá alespoà tfii hodiny. Uvedu na pfiíkladu: Zamûstnanec ze své smûny odpracuje ãtyfii hodiny a poïádá o neplacené volno, zamûstnavatel mu poskytne jednu stravenku za sníïenou cenu. Pokud by v ak neodpracoval minimálnû tfii hodiny, napfiíklad protoïe by ãerpal dovolenou nebo by byl v pracovní neschopnosti, nárok na stravenku za sníïenou cenu by mu nevznikl. DOTAZ: Obracím se na vás s následující prosbou o stanovisko v pfiípadû nafiizování práce pfiesãas. MÛj vedoucí mi tvrdí, Ïe práce pfiesãas je pouze ta práce, kterou mi nafiídí. Zásadnû mi odmítá proplatit jako práci pfiesãas práci, kterou vykonávám s jeho vûdomím - vidí mû, Ïe pracuji pfiesãas. T. E., Prachatice ODPOVùë: Podle 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce prací pfiesãas je práce konaná zamûstnancem na pfiíkaz zamûstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou t denní pracovní dobu vypl vající z pfiedem stanoveného rozvrïení pracovní doby a konaná mimo rámec 2 3

7 Dnem 1. ledna nab vá úãinnosti nové nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb. ze dne 12. prosince 2007, kter m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci. Toto nafiízení vlády ru í nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. Nové nafiízení je provádûcím pfiedpisem k zákonu ã. 309/2006 Sb., kter m se upravují dal í poïadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v pracovnûprávních vztazích a o zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii ãinnosti nebo poskytování sluïeb mimo pracovnûprávní vztahy (zákon o zaji tûní dal ích podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci), a zákoníku práce. Nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb. zapracovává pfiíslu né pfiedpisy Evropsk ch spoleãenství a upravuje následující oblasti: a) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich ãlenûní, hygienické limity, metody a zpûsob jejich zji Èování, b) zpûsob hodnocení rizikov ch faktorû z hlediska ochrany zdraví zamûstnance, Zaãal nov rok a my opût pfiipravujeme sérii semináfiû pro funkcionáfie ZO/MO. V prvním pololetí se uskuteãní celkem pût semináfiû ve tfiech rûzn ch termínech. 1. Kolektivní vyjednávání Semináfi probûhne ve kolicím a rekreaãním stfiedisku OS UNIOS v Horním Bradle od 17. do 19. bfiezna Na programu bude zákoník práce, mzdové a daàové pfiedpisy, taktika vyjednávání. 2. Odbory a BOZP, Kolektivní vyjednávání Druh cyklus semináfiû se uskuteãní v hotelu Adamantino v Luhaãovicích-Pozlovicích od 16. do 18. dubna PRO KAÎDÉHO NùCO Nové nafiízení vlády o podmínkách ochrany zdraví pfii práci Pfiihlá ka na semináfi OS UNIOS c) minimální rozsah opatfiení k ochranû zdraví zamûstnance, d) podmínky poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû a jejich údrïby pfii práci s olovem, karcinogeny, mutageny a látkami toxick mi pro reprodukci, s azbestem, biologick mi ãiniteli a v zátûïi chladem nebo teplem, e) podmínky poskytování ochrann ch nápojû, f) hygienické poïadavky na pracovi tû a pracovní prostfiedí, g) poïadavky na zpûsob organizace práce a pracovních postupû pfii zátûïi teplem nebo chladem, pfii práci s chemick mi látkami, prachem, olovem, azbestem, biologick mi ãiniteli a pfii fyzické zátûïi, h) poïadavky na práci se zobrazovacími jednotkami, i) nûkterá opatfiení pro pfiípad zdolávání mimofiádné události, pfii které dochází ke kolení BOZP a ZP První ze semináfiû je pfiipraven na téma Odbory a BOZP. Na programu bude právní úprava BOZP v âr, poskytování OOPP, MâDP a ochrann ch nápojû, práva a povinnosti pfiíslu - ného odborového orgánu v oblasti BOZP, úãast zamûstnancû na fie ení otázek BOZP, kolektivní vyjednávání, závodní preventivní péãe a kategorizace prací, prevence rizik a kontrolní ãinnost, zákoník práce, povinnosti zamûstnavatele a zamûstnancû v oblasti BOZP a pracovní úrazy a nemoci z povolání - vy etfiování a od kodàování. Druh semináfi je na téma Kolektivní vyjednávání. Na programu bude zákoník práce, mzdové a daàové pfiedpisy, taktika vyjednávání. ZO/MO: Adresa: Kontaktní osoba: , telefon: , Kolektivní vyjednávání, bfiezna 2008, ARS OS UNIOS, Horní Bradlo - (47/MPS/08) 2. Odbory a BOZP, dubna 2008, hotel Adamantino, Luhaãovice - (48/MPS/08) 3. Kolektivní vyjednávání, dubna 2008, hotel Adamantino, Luhaãovice - (46/MPS/08) 4. Odbory a BOZP, dubna 2008, hotel Bezdûz, Staré Splavy - (49/MPS/08) 5. Organizátorská práce, dubna 2008, hotel Bezdûz, Staré Splavy - (50/MPS/08) Úãastnick poplatek budeme hradit (nehodící se krtnûte): hotovû pfii pfiíjezdu fakturou Adresa pro fakturu (pokud je jiná neï adresa ZO/MO): Iâ: , DIâ: Datum: razítko a podpis zv ení expozice na úroveà, která mûïe vést k bezprostfiednímu ohroïení zdraví nebo Ïivota zamûstnance vystaveného chemické látce nebo prachu, j) rozsah informací k ochranû zdraví pfii práci s olovem, pfii nadmûrné expozici chemick m karcinogenûm, mutagenûm nebo látkám toxick m pro reprodukci, s biologick mi ãiniteli a pfii fyzické zátûïi, k) minimální poïadavky na obsah kolení zamûstnance pfii práci, která je nebo mûïe b t zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe se jedná o velmi dûleïit pfiedpis, kter se dot ká pracovních podmínek zamûstnancû. Doporuãuji v em, ktefií se podmínkami na pracovi tích zab vají, aby si jej obstarali napfiíklad na internetové adrese: Václav âikl 3. Odbory a BOZP, Organizátorská práce Tfietí cyklus kolení probûhne v hotelu Bezdûz ve Star ch Splavech od 21. do 23. dubna První ze semináfiû je opût pfiipraven na téma Odbory a BOZP. Na programu bude právní úprava BOZP v âr, poskytování OOPP, MâDP a ochrann ch nápojû, práva a povinnosti pfiíslu - ného odborového orgánu v oblasti BOZP, úãast zamûstnancû na fie ení otázek BOZP, kolektivní vyjednávání, závodní preventivní péãe a kategorizace prací, prevence rizik a kontrolní ãinnost, zákoník práce, povinnosti zamûstnavatele a zamûstnancû v oblasti BOZP a pracovní úrazy a nemoci z povolání - vy etfiování a od kodàování. Druh semináfi je na téma Organizátorská práce. Na programu bude administrativa ZO/MO, evidence ãlenû, pfiíprava a prûbûh ãlenské schûze, volby ZV, revizní komise. Lektorsk sbor budou tvofiit JUDr. Jaromír Zrutsk, Ing. Anna Kodlová, Robert Kfiepinsk, Václav âikl, Zdena Lamaãová a Vladislav Krsiãka. Úãastnick poplatek je stejn pro v echny semináfie, a to 150 Kã za kaïdého úãastníka (cena zahrnuje ubytování, stravu a náklady na kolení). Tato cena se v ak vztahuje maximálnû na dva úãastníky z jedné ZO nebo MO, dal í pfiípadní úãastníci jiï hradí nákladovou cenu 1500 Kã za kaïdého úãastníka). Pokud se chcete semináfiû zúãastnit, vyplàte pfiiloïenou pfiihlá ku a ode lete ji nejpozdûji do 29. února 2008 na adresu Michal Votava, OS UNIOS, nám. W. Churchilla 2, Praha 3, pfiípadnû na votava.michal@cmkos.cz. Po obdrïení pfiihlá ky vám za leme pozvánku s bliï ími informacemi o semináfii. Dal í informace vám poskytne Michal Votava na tel.: , pfiípadnû (mv) Upozornûní - SSH 2008 Termín turnaje v nohejbalu trojic, volejbalu Ïen a stolním tenise, kter probûhne ve ARS OS UNIOS v Horním Bradle, se posouvá o jeden t den, a to na ãervna Aktuální stav pfiedbûïn ch pfiihlá ek na SSH 2008 mûïete sledovat na internetov ch stránkách OS UNIOS. Seznam je prûbûïnû aktualizován. 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Putování za vínem Ve svûtû má âeská republika prvenství ve spotfiebû piva. Ale v posledních letech stále stoupá obliba vína, a to i tím, Ïe jeho pûstitelé a v robci se snaïí produkovat takové odrûdy, které se mohou vyrovnat vínûm ze zemí, jako je napfiíklad Francie a Itálie. Platí to pfiedev ím pro oblast jiïní Moravy. Tradiãní pûstování hroznû a v roba vína je pro oblasti jiïní Moravy vûcí cti, úcty, nad ení, ale i p chy z vykonané práce. Pokraãování zku eností a tradice, jeï se dûdí z pokolení na pokolení, zaãalo jiï v dobách raného stfiedovûku. Jedním ze stfiedisek vinafiství je oblast kolem obce âejkovice, a zejména tamní TEMPLÁ SKÉ SKLEPY. âejkovice se nacházejí jihov chodnû od Brna. Chcete-li cestovat autem, vyuïijte dálnici D2, odboãka je na EXITU 41 po silnici ã Historie Templáfisk ch sklepû je spojena s pfiíchodem fiádu templáfisk ch rytífiû v první polovinû 13. století. Spoleãnû se stavbou templáfiské tvrze zaãala i v stavba rozsáhl ch vinn ch sklepû, které tehdy nemûly na na em území obdoby. ZároveÀ zaãala i nová epocha pûstování vinné révy v okolních obcích. Bûhem staletí sklepy vlastnilo nûkolik v znamn ch rodû a fiádû, vãetnû HabsburkÛ. Ve tfiicát ch letech minulého století bylo zaloïeno první vinafiské druïstvo, jehoï pokraãovatelem jsou od roku 1992 Templáfiské sklepy âejkovice. Spoleãnost pûsobí stále v historick ch sklepích. Z celkového komplexu chodeb, které údajnû vedly aï do jedné obce 20 km vzdálené, je zpfiístupnûno 650 metrû sklepení. Rozsáhlost sklepû a jejich velikost (mûïe v nich projet ozbrojenec na koni nebo povoz naloïen zboïím) zapûsobí na náv tûvníka pfii pomy lení, jaká technika a nástroje v dobû budování lidé pouïívali. Nyní je tu uloïeno více neï Hledáme rozdíly litrû vína v sudech a rozsáhl archiv zral ch vín v lahvích. Provozovatel sklepû pofiádá jejich prohlídky, které jsou spojeny s pfiedná kou o historii templáfiského fiádu a pûstování vinné révy na jiïní Moravû. A samozfiejmû s prohlídkou je spojena i degustace. Po prohlídce sklepení si náv tûvníci mohou podle v sledku ochutnávky zakoupit víno v láhvích s originální adjustáïí nebo v kameninov ch karafách, které mohou slouïit i jako vhodné dárky z cesty pfiátelûm. Náv tûvníci mohou vyuïít ubytovacích kapacit v pfiilehlém zámku nebo posezení ve vinárnû s cimbálovou muzikou. V âejkovicích mají i muzeum, které pfiibli- Ïuje dûtství prezidenta T. G. Masaryka, jeï trávil právû v této obci, kterou pozdûji ãasto nav tûvoval. Pokud se rozhodnete Templáfiské sklepy âejkovice nav tívit a budete prûvodce o vínû ve sklepení poslouchat, nûkter m v razûm nebudete rozumût. Proto uvefiejàujeme i základní informace o druzích tohoto lahodného moku a jeho správné volby pfii rûzn ch pfiíleïitostech. Stolní víno: z jakékoliv zemû i z neregistrovan ch odrûd Zemské víno: stolní, ale z tuzemsk ch odrûd, oznaãené názvem oblasti, roãníkem a odrûdou Jakostní víno: hrozny z jedné vinafiské oblasti. Dûlí se na odrûdové a známkové. Jakostní víno s pfiívlastkem: hrozny musí pocházet z jedné vinafiské oblasti, odrûda, pûvod, cukernatost musí b t ovûfiena Státní zemûdûlskou a potravináfiskou inspekcí. Nesmí se u nûj zvy ovat cukernatost mo tu. Vína s pfiívlastkem se dûlí na: kabinetní - b vají lehãí, suchá, pozdní sbûr - b vají kvalitní, suchá ãi polosuchá, v bûr z hroznû - mívají vy í obsah alkoholu a cukru, v bûr z bobulí z hroznû dlouho zrajících - jsou sladká a polosladká, v bûr z cibéb - sladké víno z hroznû, které se zmûnily v rozinky, ledové víno - ze zmrzl ch hroznû, slámové víno - z hroznû su en ch na slámû. (hrk) e ení: 1. písmeno D ve slovû DÛm, 2. vûtev na pravé stranû obrázku, 3. anténa na budovû, 4. auto pfied budovou, 5. zhasnuté okno v pfiedposledním patfie uprostfied Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Tip do kina Tûsnû vedle AÏ na svatební cestû Eddie zjistil, Ïe na el tu pravou. Dotyãná dáma ale bohuïel nebyla jeho novomanïelka. Eddiemu (Ben Stiller) je ãtyfiicet a uï pûkn ch pár let odolává atakûm vlastního otce a nejlep- ího kámo e, ktefií ho usilovnû tlaãí do Ïenûní. Ne Ïe by nemûl dostatek pfiíleïitostí, jenïe kaïdá z jeho dosavadních známostí mûla nûjakou zásadní chybu. Ale i on zaãíná pocièovat, Ïe mu ujíïdí vlak, zapomene na ostraïitost a svûj nejnovûj í objev, blonìatou ekoloïku Lilu (Malin Akerman), poïádá o ruku, aniï si ji oèuká a najde nûjaké ty vady na kráse. Skuteãnost, Ïe jich má jeho manïelka víc, neï by bylo zdrávo, bohuïel odhalí aï na svatební cestû do mexického letoviska, kde se romanticky zaloïená kamarádka do de tû promûní v nesnesitelnou kreaturu, která mluví jako dlaïdiã, zboïàuje extrémní sexuální polohy a navíc má velmi temnou minulost. Ne tûstí nechodí nikdy samo a v tomto pfiípadû ho doprovází krásná Miranda (Michelle Monaghan), která disponuje v ím, po ãem Eddie ve vztahu touïí, a navíc je nezadaná. ProtoÏe se i jí Eddie zamlouvá, nemá to srdce pfiiznat, Ïe on není tak úplnû bez závazkû. Novopeãeného Ïenáãe proto ãeká mimofiádnû nelehk úkol - nenápadnû se zbavit pfií erné novomanïelky a neztratit pfiitom i dívku sv ch snû. Komedie/romantick film, USA, 2007, 115 minut ReÏie: Bobby Farrelly, Peter Farrelly Recept pro vás penátová roláda Ingredience: 250 g zmrazeného penátu, 100 g polohrubé mouky, sûl, ãesnek, 3 vejce, tuk na vymazání a hrubá mouka na posypání plechu NáplÀ: 100 g unkového salámu, 5 vajec, sûl, tuk Postup pfiípravy: RozmraÏen penát osolíme a ochutíme utfien m ãesnekem. Pfiidáme polohrubou mouku, tfii Ïloutky a sníh z bílkû. Troubu pfiedehfiejeme na 180 C. Plech vyma- Ïeme máslem a vysypeme moukou, tûsto na nûj rozetfieme a upeãeme v troubû. Hotové vyklopíme a stoãíme do rolády. Na tuku opeãeme nakrájen salám, zalijeme vejci, osolíme a necháme srazit. Roládu naplníme vajeãnou nádivkou a znovu stoãíme. Podáváme s vafien mi bramborami a zeleninov m salátem. Poãet porcí: 4 Zapékané kufiátko Ingredience: 300 g r Ïe (dlouhozrnné nebo natural), 600 g kufiecích prsíãek, 4 lïíce oleje, 350 g ÏampionÛ, 200 g pórku, 150 g zakysané smetany, 3 Ïloutky, 2 lïíce strouhaného s ra, sûl, mlet pepfi, mlet zázvor Postup pfiípravy: R Ïi dûkladnû pfiebereme. Propláchneme ji studenou vodou a uvafiíme domûkka. Maso osolíme a okofieníme pepfiem a zázvorem. Opeãeme je na oleji. Mûkké nakrájíme na tenké nudliãky. Do v peku vloïíme plátky ÏampionÛ a podusíme. Pórek omyjeme a rozkrájíme na tenká koleãka. Ve slané vodû je povafiíme asi dvû minuty. Do zapékací misky navr íme stfiídavû r Ïi, pokrájené kufie, pórek a houby. Zalijeme smetanou, ve které jsme roz- lehali s r, a asi pût minut zapeãeme v troubû. Poãet porcí: 8 (vol)