ČSN EN OPRAVA 2

Transkript

1 ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS Črvn 006 Ntopné tlakové nádoby Část 3: Konstrukc a výpočt ČSN EN OPRAVA idt EN :00/Cor.:004-+ EN :00/Cor.:004-+ EN :00/Cor.3: Corrigndum Tato oprava ČSN EN :00 j čskou vrzí modiikac vropské normy EN :00, vydané v souladu s Rsolucí BT C57/00 pod násldujícím označním změnových stran v jjích záhlavích: Issu (004-), Issu (004-), Issu 3 (005-03),. This Corrigndum to ČSN EN :00 is th Czch vrsion o modiications issud in lin with rsolution BT C57/00 which ar idntiid with ollowing rrncs in th hadr o pags: Issu (004-), Issu (004-), Issu 3 (005-03). Vypracování opravy normy Zpracovatl: Chvss Enginring, s.r.o. Brno, IČ ; Miroslav Patočka, dipl. tch. Tchnická normalizační komis: TNK 9 Tlakové nádoby a zařízní chmického průmyslu Pracovník Čského normalizačního institutu: Ing. Jan Jokš Čský normalizační institut, Podl zákona č. /997 Sb. smějí být čské tchnické normy rozmnožovány a rozšiřovány jn s souhlasm Čského normalizačního institutu.

2 ČSN EN /Opr. Mění s nbo doplňují násldující články: Článk stávající obrázk 7.5- s nahrazuj násldujícím: Obrázk 7.5- Paramtr β pro torosérická dna návrh Stávající obrázk 7.5- s nahrazuj násldujícím: Obrázk 7.5- Paramtr β pro torosérická dna únosnost

3 ČSN EN /Opr. Článk druhý odstavc s mění násldovně: Všchny válcové lmy musí splňovat požadavky 7.4. pro válcové pláště, pokud nní jjich délka větší nž 0, Di. Pokud j jjich délka rovna nbo mnší 0, Di, mohou mít stjnou tloušťku jaká j požadovaná pro anuloidový přchod. Článk s upravuj: Návrh Požadovaná tloušťka stěny válcového pláště v styku skořpin j větší z cyl a j, kd s j určí násldujícím postupm: Odhadn s hodnota j a vypočítá s: Dc tg( α ) β = 0, 5 (7.6-) 3 j + cos( α ) P Dc β j = (7.6-) Tloušťka daná vzorcm (7.6-) j přijatlná, jstliž nní mnší nž hodnota odhadnutá. POZNÁMKA Minimální požadovaná hodnota j můž být získána itrativní aplikací tohoto postupu, až vzorc (7.6-) dává stjnou hodnotu jako j hodnota přdpokládaná. (dál bz změny) Článk pod vzorc (7.6-0) s doplňuj: Tloušťka daná vzorcm (7.6-0) j přijatlná jako tloušťka anuloidového přchodu, jstliž nní mnší nž hodnota odhadnutá. POZNÁMKA Minimální požadovaná hodnota j můž být získána itrativní aplikací tohoto postupu, až vzorc (7.6-) dává stjnou hodnotu jako j hodnota přdpokládaná. Mění s nbo doplňují násldující články: Článk 7.7. vzorc (7.7.-) s opravuj: d a i D 6,7 (7.7.-) Čtvrtý odstavc pod tímto vzorcm s opravuj: Pokud j vzdálnost mzi okrajm hrdla, v místě kd s stýká s přchodm a místm styku anuloidového přchodu a válcového pláště mnší nž,5 a r (měřno podél povrchu), j platnost mtody pochybná. Pokud nní výpočt podpřn spciální analýzou nbo značnou zkušností, musí být v takových případch konstrukční tlak násobn dvěma, nbo při výpočtu únosnosti musí být dovolný tlak děln dvěma. Článk s opravuj: Větší počt hrdl zasahující do oblasti anuloidového přchodu Požadavky pro větší počt hrdl v kapitol 9 platí také pro hrdla konstruovaná podl těchto požadavků, jstliž j můstk mzi přilhlými hrdly zcla uvnitř střdní oblasti dna o poloměru 0,4 D, jak j ukázáno na obrázku Jstliž nní spojnic dvou přilhlých hrdl zcla uvnitř střdní oblasti dna, nsmí být můstk mnší nž polovina součtu vnitřních vývrtů hrdl. 3

4 ČSN EN /Opr. Obrázky a s nahrazují níž uvdnými: Obrázk Válcový plášť s lhkými a těžkými výztuhami Článk s upravuj: Clkové zborcní kužlového pláště a polí Obrázk Rozměrové dtaily Stjná tloušťka stěny skořpiny, stjná vlikost výztuh a polí Požadavky na dimnz výztužných prstnců pro odolání klopní výztuh, ktré jsou dány pro válcové pláště v článku s použijí bz úprav. Pro výpočt lhkých výztuh na kužlových pláštích konstantní tloušťky stěny podl obrázku platí P g E = a β cos R n 3 α + ( n ) E I cosα R L 3 max s (8.6.4-) kd s hodnota β určí z obrázku s s Rn cos α místo R. L H místo R cosα n L H nbo z vzorc ( ) R 4

5 ČSN EN /Opr. 5 Hodnoty n R a max R jsou dinovány na obrázcích až = L L L L l l X L X L X A X A I cos sin 3 a 3 3 a w s a s a w w α α (8.6.4-) Hodnota L s odvodí z s = cosα i a R n x ( ) cosα i s = a R L u ( ) kd R i j střdní poloměr skořpiny měřný v místě výztuhy i. Pro výpočt maximálního napětí v výztuz s použij: ( ) ( ) max ys s s 0,005 S S P P S S P n R d E P S P S S + = σ ( ) kd + + = N b A R R P δ α ν α σ cos cos a m max a s ys ( ) kd a cos 8 R, = α δ ( ) X d + = ( ) Pod vzorc ( ) s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Pro výpočt těžkých výztuh na kužlích viz , , 8.63 a Připravuj s xplicitní výpočt a bud vydán později. Ruší s národní poznámky na str. 6. Názv obrázku 8.6- s mění: Nvyztužný kužlový plášť mzi výztužnými prstnci. : Článk první a třtí odstavc s upravují: Různé tloušťky stěny skořpiny, různé vlikosti výztuh a polí Minimální tloušťka stěny skořpiny pro každou délku mzi rovinami robustních podpěr s určí s použitím postupu uvdného v Třtí odstavc s upravuj: Pro výpočt lhkých výztuh buď různé vlikosti, nbo různě vzdálných nbo na kužlových pláštích různých tlouštěk, jak j ukázáno na obrázku 8.6-6, s připouští použít postup pro posouzní vyztužných válců s vzorci podl s násldujícím:

6 ČSN EN /Opr. Txt pod vzorcm ( ) s upravuj: kd s hodnota β určí z obrázku s Rn L H cosα místo L H R nbo z vzorc ( ) s R cosα místo R. n Článk První řádk druhého odstavc: značka n s nahrazuj značkou n cyl První řádk třtího odstavc s upravuj: Njsou-li výš uvdné podmínky splněny (buď α < 30, nbo a cyl = ), potom j vzdálnost Článk s upravuj a doplňuj násldovně: Eliptická dna Dna pololiptického tvaru, jak j dinováno v 7..5, s počítají jako kulové skořpiny s střdním poloměrm R rovným maximálnímu poloměru klnutí. R = D / ( 4 h) (8.8.3-) s D dinovaným v 7.5. a h dinovaným v 8.3. Ruší s národní poznámka na straně 66. Článk 9.3. Značky s opravují a doplňují: Značka A s mění na a Doplňují s násldující značky: A S Pouz tlakm zatížná plocha, začínající od střdu otvoru a omzná do vzdálnosti a + ľ s (viz ) d Průměr (nbo maximální šířka) otvoru na skořpině bz hrdla mm d b Vnější průměr hrdla připojného k skořpině mm d ib Vnitřní průměr hrdla připojného k skořpině mm d ip Vnitřní průměr výztužného límc mm d r Vnější průměr výztužného prstnc mm d ir Vnitřní průměr výztužného prstnc mm d ix Vnitřní průměr vylamovaného otvoru mm D c Střdní průměr válcové skořpiny v místě spoj s jinou částí mm D D i Vnější průměr válcové nbo kulové skořpiny, válcové části torosérického nbo liptického dna nbo kužlové skořpiny u střdu otvoru. Vnitřní průměr válcové nbo kulové skořpiny, válcové části torosérického nbo liptického dna, kužlové skořpiny v střdu otvoru. b Dovolné namáhání matriálu hrdla MPa p Dovolné namáhání matriálu výztužného límc MPa mm mm mm 6

7 ČSN EN /Opr. Článk Odrážky vysvětlující význam značky Ω s mění: u osamocných otvorů úhl mzi tvořící přímkou skořpiny procházjící střdm otvoru a osou vlkého průměru. pro sousdící otvory a pro každou dvojici otvorů úhl mzi njkratší linií lžící na povrchu skořpiny a procházjící střdy obou otvorů a linií vznikající na skořpině od průsčíku roviny dinované osou hrdla a osou vlkého průměru ktréhokoliv průřzu uvažovaného hrdla. Článk 9.7. odstavc b) s upravuj: b) jstliž lží otvor v rozsahu w p od diskontinuity, potom s délka skořpiny l s, ktrá j k dispozici pro vyztužní otvoru zmnší, jak j uvdno v Článk odstavc c) s upravuj: c) pro diskontinuity uvdné v (b) w w = l + l (9.7-3) l p so s l con con = w (9.7-4) Článk 0.3 Spciické značky a zkratky doplňuj s min a upravuj s txt u značky h: min njnižší z dovolných namáhání dna a s pláště; h njmnší vzdálnost mzi střdm otvoru a vnitřním průměrm skořpiny, viz obrázk 0.6-; Článk Za odstavc ) s doplňuj věta: Plochá dna nsplňující tyto podmínky musí být považována za dna přivařná přímo k plášti. Článk txt článku s doplňuj: Pro plochá dna s odlhčovací drážkou (viz obrázk 0.4-3) j l cyl dána rovněž vzorcm (0.4.). Poloměr r d s musí rovnat njméně 0,5 s nbo 5 mm, platí větší z hodnot. Střd poloměru s musí nacházt uvnitř tloušťky plochého dna a n mimo ni a vzdálnost h w od svaru dna s pláštěm k vnějšímu povrchu dna musí být větší nž ( mm), viz obrázk Článk s upravuj: Ploché dno s krkm Minimální požadovaná tloušťka plochého dna s krkm j dána vzorcm: P = C D q (0.4-3) Když j vzdálnost od vnitřního povrchu ploché části dna k svaru dna s pláštěm mnší nž l cyl + r, br s součinitl C z obrázku Když tato vzdálnost nní mnší nž l cyl + r, potom j opět součinitl C dán obrázkm 0.4-4, al s použitím P/ místo P/ min v první souřadnici. 7

8 ČSN EN /Opr. Článk s mění a doplňuj násldovně: Plochá dna přivařovaná přímo k plášti Pro normální případy provozního zatěžování j požadovaná tloušťka dna dána větší z násldujících hodnot: = max P P C Di, C Di (0.4-7) min kd: min = min { ; s } (0.4-8) C j uvdno v obrázku a C v obrázku Jstliž j C mnší nž 0,30, uvažuj s v vzorci (0.4-7) pouz první čln. POZNÁMKA Jstliž paramtry P/ a s/d i jsou mimo rozsah křivk v diagramch pro C nbo C, nmůž být tato mtoda použita. V takovém případě s doporučuj provést návrh analýzou, viz přílohu B nbo C. Pro mimořádné případy zatěžování a pro zatěžování při zkoušc musí požadovaná tloušťka dna brát v úvahu pouz první čln v vzorci (0.4-7). P = C D i (0.4-9a) V vzorcích (0.4-7) až (0.4-9a), musí být, s a P rozuměno jako všobcným značkám platným pro všchny typy zatěžování (normální, mimořádné, zkušbní) a mající násldující význam: pro normální provozní případ s = d, s = ( d ) s a P = P d ; pro mimořádný provozní případ s = xp ; s = ( xp ) s a P = P xp ; pro hydraulickou zkoušku s = tst ; s = ( tst ) s a P = P tst. Obrázk s nahrazuj násldujícím obrázkm: Obrázk Kruhová plochá víka s odlhčovací drážkou 8

9 ČSN EN /Opr. Obrázk s nahrazuj násldujícím a doplňují s poznámky a. Obrázk Hodnoty součinitl C POZNÁMKA Když křivka pro konstantu, daná P/ min nprotíná příslušnou křivku pro konstantu s/d is, j C dáno spodní křivkou pro daný poměr P/ min. POZNÁMKA Zd jsou případy, kdy musí být použito P/ místo P/ min, viz

10 ČSN EN /Opr. Článk první věta s upravuj: Minimální požadovaná tloušťka plochého dna s odlhčovací drážkou s musí rovnat větší z hodnot daných vzorci (0.4-7) a (0.4-9a). Článk.4.4 první odstavc s opravuj: J dělán rozdíl mzi přírubami, u ktrých vývrt v přírubě s shoduj s vývrtm pláště (např. svařované spoj F, F, F3 a F5 podl tabulky A.7 v příloz A) a přírubami s koutovým svarm na konci pláště (např. svařovaný spoj F4), kd jsou vývrty rozdílné. Jsou známé jako hladký vývrt (viz obrázk.5-), případně odstupňovaný vývrt (viz obrázk.5-). Článk.5.4. txt druhého odstavc s mění: Dovolná namáhání musí být získána v souladu s kapitolou 6 s výjimkou austnitických oclí podl 6.4, pro ktré j dovolné namáhání pro normální provozní podmínky dáno pouz ustanovním v 6.4.a). Druhý řádk odspodu s opravuj: Jstliž j B 000 mm, potom k =,333. Článk Pod vzorc (3.4.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analýzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. Článk odstavc d) vzorc až 5 s opravují: při d t 5 mm: a 0, 75 d t (3.4.-) při 5 mm < d t 30 mm: mm (3.4.-3) a při 30 mm < d t 40 mm: 5 mm (3.4.-4) a při 40 mm < d t 50 mm: Článk Pod vzorc (3.4.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analýzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. 0

11 ČSN EN /Opr. Označní a uspořádání sstav trubkovnic na obrázku s opravuj násldovně: a) Sstava a b) Sstava b c) Sstava c d) Sstava d Obrázk Místní zslabní obvodu trubkovnic Článk Pod vzorc (3.5.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analyzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. Článk s mění a doplňuj: a) Plášť musí být válcový s rovnoměrnou tloušťkou a průměrm (jstliž však j plášť intgrální s trubkovnicmi sstavy a, b a c) můž být tloušťka pláště připojného k trubkovnicím zvětšna jak j ukázáno na obrázku ). Pro sstavy a, b a c musí mít plášť tloušťku s v minimální délc připojní k trubkovnici l s, dané vzorcm: l s ( Ds + s ) s =,4 (3.5.-8) Účinné délky pláště (l,ľ ) v připojní k trubkovnicím s měří tak, jak j ukázáno na obrázku Na této délc s připouštějí svary. Viz obrázk 9.7.., jstliž plášť má otvor blízko k trubkovnicím. b) Plášť smí být vybavn vlnovcovým kompnzátorm za přdpokladu, ž okraj vlnovc jsou umístěny,4 D +. v vzdálnosti od trubkovnic rovnající s njméně hodnotě ( s s ) s Článk Pod vzorc (3.5.- s doplňuj txt: Účinná délka komory připojné k trubkovnici s měří podl vysvětlní v a). Na této délc jsou přípustné svary. Viz 9.7.., když j v plášti otvor blízko k trubkovnici.

12 ČSN EN /Opr. Článk Txt k značc pro D J s doplňuj: D J vnitřní průměr vlny kompnzátoru (tnto průměr D J odpovídá průměru D i na obrázku 4.-); Tabulky , a : Označní záhlaví prvního sloupc s upravuj: Z X Článk Pod vzorc (3.6.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analýzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. Článk s mění: a) Plášť musí být v místě připojní k trubkovnici válcový. b) Plášť musí být válcový s rovnoměrnou tloušťkou a průměrm. Pro sstavy a, b a c musí mít plášť tloušťku s v minimální délc připojní k trubkovnici l s, dané vzorcm: l s ( Ds + s ) s =,4 (3.6.-8) Účinná délka pláště (l ) v připojní k pvné trubkovnici s měří tak, jak j ukázáno na obrázku Na této délc s připouštějí svary. Viz obrázk 9.7.., když j v plášti otvor blízko k trubkovnici. Článk upravuj s a doplňuj odstavc c): c) Jstliž j komora intgrální s pvnou trubkovnicí (sstavy a,, ) tloušťka jjí stěny c musí být u spojní s trubkovnicí dodržna v délc njméně l c, ktrá j dána vzorcm: l c, 4 ( Dc + c ) c = (3.6.-3) Účinná délka komory připojné k pvné trubkovnici s měří jak j vysvětlno v a). Na této délc s připouštějí svary. Viz obrázk 9.7.., když j v plášti otvor blízko k trubkovnici. Článk Značky Upravují s popisy násldujících značk: * D kvivalntní ohybová tuhost pvné trubkovnic, daná vzorcm (3.7.9-); d t jmnovitý vnější průměr trubk (viz obrázk ); tloušťka pvné trubkovnic (viz obrázk ); c tloušťka stěny komory; s tloušťka stěny pláště; t jmnovitá tloušťka stěny trubky (viz obrázk ); Doplňuj s značka F m : F m součinitl daný vzorcm (3.6.5-); Značka K s opravuj na K b.

13 ČSN EN /Opr. Článk 3..3 txt první věty s upravuj: a) Tloušťka trubkovnic musí být měřna od kořn drážky pro přivařní trubky (viz obrázk 3..3-). Pod obrázk s doplňuj: b) platí požadavky a), b) a c) z 3..6 Obrázk 4.- obrázky jdnotlivých typů a jjich popisy s upravují násldovně: () Vlna ( ) Koncový lm s límcm () Koncový lm bz límc (3) Výztužný límc a) Nvyztužné kompnzátory tvaru U () Vlna (4) Koncový rozdělovací prstnc () Koncový lm (5) Rozdělovací prstnc (3) Výztužný límc (6) Výztužný prstnc b) Vyztužné kompnzátory tvaru U () Vlna () Výztužný límc c) Toroidální kompnzátory Obrázk 4.- Tři typy vlnovcových kompnzátorů 3

14 ČSN EN /Opr. Článk 4.3 Spciické značky a zkratky Značka E s mění na E b Značka K s mění na K b a txt s upravuj: K b axiální tuhost vlnovc daná vzorcm (4.5.8-, nbo ); Článk odrážka pod vzorcm (4.4.5-) s doplňuj: provdní vlnovců j osvědčno njméně 3 srovnávacími únavovými zkouškami a 3 zkouškami na roztržní (viz ISO/DIS 5348-:998-..). Článk znění prvního odstavc s upravuj násldovně: Svarové švy Vlnovcové kompnzátory mohou mít jdn nbo několik podélných svarů. Nvyztužné kompnzátory tvaru U smějí mít také obvodové svary (viz 4.5.8). Pojm součinitl hodnoty svarového spoj pro takové podélné svary vlnovců nplatí. Obrázk lgnda k tomuto obrázku s upravuj: () Koncový lm bz výztužného límc (3) Pata vlny () Koncový lm s výztužným límcm (4) Vrchol vlny Obrázk 4.5.-: stávající obrázk s nahrazuj násldujícím: Článk 4.5. názv článku s mění: 4.5. Stanovní mzilhlých vličin Obrázk názv s upravuj: Součinitl C p Obrázk názv s mění: Součinitl C Obrázk názv s mění: Součinitl C d Dál s doplňuj vzorc (4.5.-0): q = 4r i + (4.5.-0) Článk upravuj s vzorc (4.5.3-): ( Di + ) ( D + ) L E Lt Eb k σ θ,t ( P) = P (4.5.3-) + D L E k i Článk upravuj s vzorc (4.5.3-): ( D + ) t b c c c c D L E k ( P) = c t c σ θ,c P (4.5.3-) L E + D L E k i t b c c c c 4

15 ČSN EN /Opr. Článk upravuj s vzorc (4.5.4-): P π K b = 0, (4.5.4-) N q s, c 34 Dál s zd upravuj vzorc ( ): c Z = N K b q 4,7 ( ) * R D A i Článk mění s názv: Výpočt na vnější tlak Článk mění s názv: Napětí způsobná vnějším tlakm Článk s včtně změny názvu upravuj násldovně: Nstabilita způsobná vnějším tlakm Tnto výpočt s provd podl pravidl kapitoly 8 části 3 této normy nahrazním vlnovc kvivalntním válcm s použitím: kvivalntního vnějšího průměru D q daného vzorcm: D = D + w + (4.5.5-) q i q kvivalntní tloušťky stěny q dané vzorcm: q 3 ( ) Ixx = ν (4.5.5-) q kd I xx j kvadratický momnt průřzu jdné vlny vzhldm k os, ktrá prochází těžištěm a j rovnoběžná s osou vlnovc (viz obrázk ). (dál bz změny) Články a s upravují: Vyhodnocní únavy Výpočt napětí od rozkmitu clkového kvivalntního axiálního posuvu Δq každé vlny a) Mridiánové mmbránové napětí: * ( ) Eb p σ m,m ( Δq) = Δq (4.5.6-) 3 w C b) Mridiánové ohybové napětí: * 5 Eb p σ m,b ( Δq) = Δq (4.5.6-) 3 w C d Výpočt clkového rozkmitu napětí od cyklického posuvu [ σ ( P ) + σ ( P )] + [ σ ( Δq) + ( Δq) ] σ q = 0, 7 m,m m,b m,m σ m, b ( ) Článk s upravuj: První odstavc s upravuj: Spciikovaný počt cyklů N sp s určí na základě úvahy o očkávaném počtu cyklů, ktré s přdpokládají běhm provozní životnosti vlnovc. Dovolný počt cyklů N alw, tak jak j vypočtn v tomto článku musí být njméně rovn: N N alw sp 5

16 ČSN EN /Opr. Čtvrtý odstavc s upravuj: Jsou-li vlnovc vystavny různým cyklům posuvů, jako ty ktré jsou vyvolány najtím nbo odstavním, počítá s jjich clkové poškozní použitím Minrova pravidla pro kumulativní únavové poškozní (viz 8.5.6). Článk upravuj s vzorc ( ): 3, N alw = ( ) E0 σ q 80 Eb kd σ q j v N.mm -. E0 J-li σ q 80 E b N.mm -, použij s 6 alw = 0 N cyklů. E0 j-li σ q 530 E b N.mm N alw = ( ) E0 σ q 349 Eb E0 j-li σ q < 530 N.mm - E b N alw = ( ) E0 σ q 79 Eb kd σ q j v N.mm -. E0 J-li σ q 79 E b N.mm -, použij s N alw = 0 6 cyklů. Vzorc (4.5.7-) s upravuj: F π K = = N Δq E n p D * p b m ( ) N w ν C Tabulka txt v první části tabulky s mění: 3 (4.5.7-) D i D q q' 400 ± 3 ± 6 ± < D i Musí být zabzpčna < D i 400 kompatibilita s tolrancmi hran + 7 svarových spojů < D i 000 v EN :00, článk > ± 5 ± 0 ± 6 ± 6

17 ČSN EN /Opr. Článk druhý odstavc s upravuj: Obvodové připojovací svary vlnovcových kompnzátorů musí být konstruovány a zkoušny podl zkušbních skupin, nbo 3 (viz EN :00, 6.6..). Zkušbní skupiny zvolné pro připojovací svary smí být jiné nž zkušbní skupiny použité pro jiné části nádoby. Článk první věta s upravuj: Když j prováděna radiograická zkouška, platí požadavky EN :00, s násldujícími modiikacmi v tabulc : Ruší s národní poznámka na straně 7. Vzorc (4.8.3-) s upravuj: Eo P t, s,c =,5 Ps,c (4.8.3-) E b Vzorc (4.0.3-), ( ) a (4.0.4-) s upravují: F y 3 K = b D m ( N q + x) y Odpovídající momnt M y na koncích vlnovc j dán vzorcm: (4.0.3-) 3 K b Dm M y = y ( ) ( N q + x) θ = K b D m M θ (4.0.4-) 8 Článk s doplňuj: Ekvivalntní axiální posuv v prodloužní nbo stlační každé vlny j dán vzorci: Δq = Δqx + Δqy + Δq θ (protažní) ( ) Δqc = Δqx Δqy Δq θ (stlační) ( ) Článk názv s mění: Vlnovc roztahující s mzi dvěma provozními polohami Článk 5.3 Značka K pro součinitl, viz vzorc (5.5.-4) s mění na k. Článk 5.5..: vzorc ( ), ( ), ( ), ( ) až ( ) a (5.5..-) až ( ) s upravují násldovně: I = l = 3 / ( ) u C, u D, u A, ( ) = ± [ M + P( a L a l + L )] σ ( ) b C A 4I ( ) = ± [ M + P( a L a l + L l )] b C A 4I σ ( ) ( ) M A σ b A = ± ( ) I 7

18 ČSN EN /Opr. u B, u rohu, ( ) = ± [ M + PL ] σ ( ) b B 4I A [ { + L }] σ b B C A ( ) 4I ( ) = ± M + P a( L cosθ l ( sinθ )) 3 ( 6φ α 3 3πφ + 6φ + α 3 + 3α 3 6φ +,5 πα 3 φ + 6φ α 3 ) l K 3 = (5.5..-) 3 ( α + πφ + ) 3 α = H / h ( ) α = ( ) 3 L / l φ = α / ( ) l Článk s upravuj a doplňuj násldovně: Dsky s otvory Součinitl zslabní dsky otvory j dán vzorcm: p d p s d μ = min ; ( ) p cos β ps kd β j úhl dinovaný v obrázku Txt nad vzorcm ( ) s upravuj: Jstliž j součinitl zslabní otvoru μ j mnší nž 0, musí být mmbránová napětí stanovna z násldujících vzorců: Vzorc ( ), ( ) a txt pod nimi s mění: ( b ) = ± [ M A + PLy ] σ y ( ) 4I μ [ M + P{ a L a L + L ( I }] ( σ l ( ) b ) x =± A x ) 4Iμ Dovolné hodnoty pro mmbránová a ohybová napětí jsou uvdny v Součt napětí musí splňovat požadavky v všch místch, kd kružnic otvoru nní blíž k jiné stěně nádoby nž j vzdálnost a nbo 0,5 d, platí větší z nich. Pro otvory bližší k stěně a pro μ < 0., musí být provdna analýza napětí. 8

19 ČSN EN /Opr. Obrázk 5.6- s nahrazuj násldujícím s doplňujícím txtm: Účinná délka b j limitována hodnotou 0. Obrázk 5.6- Výztužný čln a spoluúčinná šířka dsky Číslo vzorc (5.6..-) s mění na (5.6..-) Tabulka 5.6- s nahrazuj násldující: Tabulka ŽEBRA (Ploché lmnty kolmé k os ohybu) Náčrt Typ vyztužovaného průřzu Vyhodnocní šířky Maximální poměr Válcovaný nbo tvářný za studna d w = h r -,5 t (a.,, 3) Svařovaný d w = h r - t d w/t w <= 50 ε (b.,, 3) (c., ) PÁSNICE Válcovaný nbo tvářný za studna d w = h r -,5 t Svařovaný d w = h r d w/t w <= 0 ε (Ploché lmnty rovnoběžné s osou ohybu) Náčrt Typ průřzu Vyhodnocní šířky Maximální poměr (a.) Válcovaný nbo tvářný za studna (a., 3) Svařovaný B b = b - 3 t b /t <= 30 ε STĚNA NÁDOBY (Plch mzi dvěma výztužnými lmnty) Náčrt Typ průřzu Vyhodnocní šířky Maximální poměr (d ) Příčný průřz vyztužované nádoby B = 0,5 b B = 0,5 b r b=max(b,b ) b/ <= 30 ε ε = 35 E, Y kd Y = R p0,/t pro ritické a R p.0/t pro austnitické ocli 9

20 ČSN EN /Opr. Článk : V prvním odstavci s odkaz na obrázky 5.6- ) a ) mění na obrázk Pod vzorcm ( ) s v popisu η odkaz na obrázk 5.6- mění na Pod vzorcm ( ) s v popisu η a η odkaz na obrázk 5.6-d mění na (5). Článk : Vzorc ( ) s nahrazuj násldujícím: h H Q = maxp ; P br ( ) Článk s upravuj: Stabilní požadavky na stlačované části Maximální poměry výšky k tloušťc u výztužných průřzů uvdných na obrázku 5.6- musí být v souladu s tabulkou Tabulka 5.6- s nahrazuj násldující: Tabulka 5.6- g/b,,4,6,8 >,5 C 0,3078 0,3834 0,4356 0,468 0,487 0,4974 0,5 Obrázk s nahrazuj násldujícím: Druhý odstavc pod vzorcm (5.7-) s upravuj: Obrázk Vyztužná nádoba Mmbránové napětí musí být vypočtno z vzorců (5.6.5-) nbo (5.6.5-) v závislosti na umístění otvoru na dlouhé nbo krátké straně nádoby. 0

21 ČSN EN /Opr. Vzorc (6.4-9) s nahrazuj násldujícím: L q = a + min ;.min ; (6.4-9) ( ) R a + Článk 6.5.3, odstavc c) a d) s opravují: c) vzdálnosti k jakémukoliv lokálnímu zatížní v libovolném směru nsmí být mnší nž D c ; d) tloušťka stěny hrdla musí být zachována v délc l d b. Článk 6.5.4, odstavc 4 s opravuj: 4) nní-li provdn výztužný límc, nbo j provdn výztužný límc s L ( + ) krok 6; Článk , poznámka pod článkm s doplňuj: D a, přjd s na POZNÁMKA Křivky v obrázcích 6.5- až jsou odvozny z WRCB No. 97 viz [5] v příloz L, zatímco dovolná zatížní jsou založna na maximálním součinitli koncntrac napětí,5. Článk, násldující za článkm , s přčísluj na Článk , poznámka pod článkm s doplňuj: POZNÁMKA V vzorci (6.5-5) j použita intrakc s ohybovým momntovým zatížním v tvaru rovnic kružnic na základch konzrvativního ocnění součinitl koncntrac napětí v WRCB No. 97 (viz odkaz [5] v příloz L). Článk s upravuj: Ekvivalntní tloušťka stěny skořpiny q s vypočítá pouz na okraji hrdla. Tato j rovna c, pokud nní použit výztužný prstnc s šířkou L < D ( a + ). V tomto případě j q dáno vzorcm: L q = a + min ; min ; (6.5-0) ( ) D a + Článk Poznámka pod tímto článkm s doplňuj: POZNÁMKA BS 5500, G.4 odkaz [6] v příloz L poskytuj takovou mtodu. Článk na straně 58 j přčíslován na Článk v postupu výpočtu s opravuj bod 5) a ): 5) S příslušnými hodnotami υ a υ s pro každou tlakovou podmínku a každé místo vypočítá součinitl K z vzorc a určí s K (viz 6.6-6). ) Zkontroluj s stabilita: Musí být splněny podmínky vzorc (6.8-8). ( Q / ), 0 P / P + M / M + F / F + Q (6.8-8) kd max i max q max i max P max j dovolný vnější tlak (podl článku 8); Při vnitřním tlaku množina P = 0 v vzorci (6.8-8) a P max nní nutná. (dál bz změny)

22 ČSN EN /Opr. Vzorc (6.-) a (6.-) s nahrazují násldujícími: Zp G F Z M F = F F F + 4 (6.-) D F Zq M = F F F 4 (6.-) D G F Z Obrázky6.- až 6.-3 Do popisu obrázků s v závorc doplní: (Mmbránové síly vyvolané vlastní hmotností a hmotností tkutiny) Vzorc (6.-36) s nahrazuj násldujícím: 4,335y α =,586, ,994 (6.-36) Článk 8..3 Pod článk s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Požadavky mohou být rovněž aplikovány na oclové odlitky, al v případě končného svařování na oclových odlitcích platí tyto požadavky pouz pro svařovanou oblast. Článk 8..5 Pod článk s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Sznam bibliograických odkazů vztahujících s na kapitolu8 j uvdn v příloz N. Tabulka 8-: Konc tabulky s upravuj a doplňuj násldovně: 9. Další akc, jstliž místo nvyhoví posouzní a) Nové posouzní s použitím propracovanější napěťové analýzy b) Zmnšní napětí zvětšním tloušťky * c) Změna dtailu d) Použití úpravy přchodu housnk svarů (j-li to vhodné) 8.6 (svařované), 8.7 (nsvařované) Tabulka 8-4 nbo příloha P * pro mchanické zatěžování s toto dosáhn v mnoha případch zvětšním tloušťky stěny, al v něktrých případch (spoj částí s různými tloušťkami stěn) můž napětí rovněž snížit lpší rozdělní tlouštěk stěn. pro tplotní zatěžování jsou požadovány větší úpravy, např. snížní tuhosti na vhodných místch konstrukc a/nbo zvětšní únavové pvnosti slabých částí rozkmit napětí ( σ) (strss rang) hodnota z maxima do minima v cyklu (viz obrázk 8-) jmnovitého hlavního napětí, nbo napětí v komponntě, závisjící na použitém přdpisu. Článk 8.6. upravují s první tři odstavc: 8.6. Napětí Pro posouzní jdnoduchých připojných částí a připojných svarových švů za přdpokladu, ž njsou umístěny v oblastch ovlivněných výraznými konstrukčními diskontinuitami, smí být použita jmnovitá lasticky počítaná napětí.

23 ČSN EN /Opr. Při kontrol kořnové oblasti přímo zatěžovaných koutových nbo částčně provařných svarů na únavu, jak j znázorněno v 8.6.3, musí být použit rozkmit napětí založný na napětí v nbzpčném průřzu, viz V všch ostatních případch musí být stanovna skořpinová napětí. Tato musí být: (dál bz změny) Článk Txt tohoto článku s mění násldovně: Hodnocní nsvařovaných komponnt musí být založno na ktivních clkových napětí. Tato ktivní kvivalntní clková napětí mohou být počítána buď z skořpinových napětí nbo z clkových napětí. Při výpočtu z skořpinových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: Δσ = K Δσ (8.7-a) q,struc Skořpinové napětí použité pro tnto výpočt musí být stanovno z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv vlkých konstrukčních diskontinuit, al nikoliv diskontinuit lokálních (tj. vrubů). Při výpočtu z clkových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: K Δσ = K t Δσ q,total (8.7-b) Clková napětí použitá pro tnto výpočt musí být stanovna z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv vlkých konstrukčních diskontinuit, al nikoliv diskontinuit lokálních (tj. vrubů). V tomto případě j dovolno vyhnout s výpočtu tortického součinitl koncntrac napětí K t za přdpokladu, ž v vzorci (8.7-b) j přdpokládaný poměr K /K t = jako konzrvativní zjdnodušní. Článk K znění tohoto článku podl opravy s doplňuj pod vzorc (8.7-) poznámka: Ektivní součinitl koncntrac napětí K j dán vzorcm: kd ( K ),5 t K = + (8-7.) Δσ struc,q + 0,5 max ; K t Δσ D Δσ D = Δσ R pro N 0 6 cyklů pro nsvařovaný matriál; Δσ struc,q j rozkmit skořpinového kvivalntního napětí korigovaný korkcí na plasticitu (pokud přichází v úvahu, viz 8.8). POZNÁMKA Tnto součinitl odráží skutčný vliv vrubu na životnost, jak j odvozna z únavových zkoušk. Tortický součinitl koncntrac napětí K t j dinován a vypočítá s násldovně: σ total K t = (8.7-3) σ struc J-li tortický součinitl koncntrac dán analytickým vzorcm z litratury, musí být dinován na základě této dinic. J-li clkové napětí počítáno přímo analýzou (např. mtodou končných prvků) nbo určno xprimntálně (např. tnzomtricky), měla by s skořpinová a špičková napětí oddělit (jak j popsáno v příloz C) tak, aby bylo clkové napětí popsáno násldovně: σ = σ + σ (8.7-4) total struc pak 3

24 ČSN EN /Opr. Potom σ pak K t = + (8-7.5) σ struc POZNÁMKA Vzorc (8.7-3) až (8.7-5) jsou pro porozumění v podstatě napsány pro jdnoduchý případ stavu jdnoosého napětí. V obcném případu stavu vícosé napjatosti platí vzorc (8.7-4) pro složky napětí (viz C.4.4) a vzorc (8.7-3) platí pro výpočt tortické koncntrac napětí při použití kvivalntních rozkmitů napětí (viz ). Jsou-li kvivalntní clková napětí určna přímo analýzou (např. mtodou končných prvků), musí modl obsahovat všchny vruby v dostatčně jmném dtailu. Jsou-li určna xprimntálně (např. tnzomtricky), musí být měřní provdno v rozsahu vrubu nbo dostatčně blízko pro umožnění stanovní clkových napětí xtrapolací (viz rrnci []). Poměrné dormac s přpočítají na napětí za přdpokladu platnosti linárně-lastického chování. Určí s kvivalntní rozkmit napětí Δσ q a kvivalntní střdní napětí σ q. Pro tnto účl jsou dány dvě mtody závislé na tom, zda při vícnásobném zatížní zůstanou směry hlavních skořpinových napětí konstantní nbo n. Tahová napětí jsou uvažována kladně a tlaková napětí záporně. Článk upravuj s první odstavc: Konstantní směry hlavních napětí Když zůstanou směry hlavních napětí konstantní, určí s Δσ q podl a vzorc (8.6-4) Všobcně Pro každou komponntu platí, ž vypočítaný rozkmit psudo-lastického skořpinového napětí, jak pro svařované, tak i nsvařované části, přkročí dvakrát mz kluzu uvažovaného matriálu, tj. jstliž Δσ q, l > Rp0,/t* (viz poznámku), musí být tnto vynásobn plastickým korkčním součinitlm. Korkční součinitl použitý pro rozkmit napětí mchanického původu j k a pro rozkmit napětí tplotního původu j k ν. Poznámka s nmění. Vzorc (8.8-3) s nahrazuj násldujícím: K ν 0,7 = max ;, 0 0,4 0,5 + Δσ / * q,l R p0,/t Ruší s národní poznámka na straně 353. Články až s nahrazují násldujícími: (8.8-3) Rzrvoárová mtoda sčítání cyklů Jako altrnativa k zjdnodušné mtodě sčítání uvdné v 8.9. můž být použit přsnější rzrvoárový postup sčítaní cyklů za přdpokladu, ž směr hlavního napětí zůstává konstantní v čas. POZNÁMKA Tato mtoda j založna na analýz aplikované histori napětí. Proto j nutné, aby histori zatížní byla dinována v spciikaci nádoby nbo mohla být konzrvativně přdpověděna v stadiu konstrukc. Jstliž nní známo přsné pořadí zatížní, měly by být přkontrolovány altrnativy pro stanovní těch njpřísnějších z hldiska únavy, to j dávající njvyšší hodnoty D v rovnici POZNÁMKA Když s směry hlavního napětí mění v čas (např. když vícnásobná zatížní působí mimo ázi), nní zd žádné konkrétní napětí, ktré by mohlo být použito pro sčítání cyklů. V takových případch by měla být použita zjdnodušná histori napětí, ktrá vd k pvným směrům hlavního napětí, když j konzrvativní nbo by měla být použita zjdnodušná mtoda sčítání cyklů podl Stanoví s histori napětí, tj. napětí plynoucí z všch aplikovaných zatížní v každé době histori zatížní. 4

25 ČSN EN /Opr Odvodí s změna v čas buď hlavních konstrukčních napětí σ struc, a σ struc, pro hodnocní založní na hlavních napětích podl přílohy P (viz obrázk 8-4a) nbo na rozdílch hlavního napětí S, S 3 a S 3 pro hodnocní založné na kvivalntních napětích (viz obrázk 8-4b). Hlavní napětí nbo rozdíly napětí použité pro hodnocní musí být takové, ktré vdou k njvětším hodnotám D v vzorci 8.5- pro cykly založné na jjí variaci. POZNÁMKA Konzrvatizmus této mtody j dobř vžitý pro histori zatížní, kd s změny napětí týkají hlavně stjného hlavního napětí nbo rozdílu napětí. To nbylo vyzkoušno pro obcnější případy. Pro histori zatížní, kd j situac zcla odlišná s doporučuj použití zjdnodušné mtody sčítání cyklů podl8.9. pro vylouční možného ndostatku konzrvatizmu. POZNÁMKA Když s v čas mění pouz jdno zatížní, můž být sčítání cyklů rovněž provdno na základě změny tohoto zatížní a rozkmit napětí každého cyklu potom odvozn z rozkmitu zatížní odpovídajícího cyklu zatížní Nakrslí s vrcholy a údolí pro dva případy histori zatížní jak j ukázáno na obrázku Označí s njvyšší špičkové napětí v každém cyklu a přímkou s spojí spolu dva vrcholy. Jsou-li dvě nbo víc stjných výšk vrcholů v cyklu, označí s jnom první takovýto vrchol případu Spojí s dva označné body a uvažuj s pouz ta část křivky, ktrá spadá pod tuto čáru, jako část plného rzrvoáru Rzrvoár s odvodní z njnižšího bodu při ponchání vody, ktrá nmůž uniknout. Existují-li dva nbo víc njnižších bodů, odvodnění s můž provést z libovolného z nich Do sznamu s zařadí jdn cyklus, tn má rozkmit σ V rovný svislé výšc odvodněné vody Postupně s zopakuj krok v a s každou zbývající vodou, dokud nní rzrvoár vyprázdněn. Při každé odvodňovací opraci s zaznamná jdn cyklus Sstaví s sznam jdnotlivých rozkmitů napětí v klsajícím pořadí podl vlikosti σ V, σ V, σ V3, σ V4 atd. Tam, kd s vyskytují dva nbo víc cyklů stjného rozkmitu napětí, zaznamnají s oddělně. Takto s stanoví výpočtové spktrum rozkmitů napětí. Článk upravují s dva řádky nad poznámkou : Pro n 5 mm, w =. Pro n > 50 mm, platí hodnota w = 0,6389 odpovídající n = 50 mm. Doplňuj s číslo článku: Pro pracovní tploty nad 00 C j t * dáno: Nad poznámku s doplňuj: Pro tploty t* npřsahující 00 C j t* =. V poznámc s opravuj odkaz na vzorc na odkaz na článk: POZNÁMKA Všchny tploty v jsou v stupních Clsia. Vličina t* j znázorněna na obrázku 8-. Ruší s národní poznámka na straně 370. Článk opravuj s první odrážka pod vzorcm (8.0-8) a vzorc (8.0-). v případě ž jsou všchny aplikované rozkmity napětí mnší nž Δσ D, potom N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (8.5-) j nulový). C Δσ q nbo Δσ = Δσ R w = m w (8.0-) n Ruší s národní poznámka na straně 37. 5

26 ČSN EN /Opr. Článk 8..3 část tohoto článku na straně 377 s opravuj násldovně: Únavové křivky na obrázku 8-6 jsou dány vzorcm: N = Δσ R 4,6 0 0,63R 4 m +,5 (8.-) pro životnosti do 0 6 cyklů. Pro výpočt kumulativního poškozní podl vzorc (8.5-) jsou křivky pro N = 0 6 až 0 8 cyklů přímé a jsou dány vzorcm: 0,69Rm + 89, 7 N = (8.-3) Δσ R Hodnoty pro mz únavy Δσ D a prahovou mz Δσ Cut pro vybrané mz pvnosti jsou uvdny v tabulc 8-0. Pro získání dovolného počtu zatěžovacích cyklů N při spciikovaném rozkmitu napětí Δσ platí násldující: Δσ J-li Δσ D : u N = Δσ u ,63Rm +,5 (8.-4) J-li Δσ Cut Δσ < u < Δσ, potom: D v případě s konstantní zatěžovací amplitudou, kd pouz aplikovaný rozkmit napětí Δσ / u j < Δσ D a v případě proměnné zatěžovací amplitudy (kumulativní poškozní), kd všchny aplikované rozkmity napětí Δσ / u jsou < Δσ D, potom N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (8.5-) j nulový). v všch ostatních případch s proměnnou zatěžovací amplitudou (kumulativní poškozní):,69rm + 89, 7 N = Δσ u 0 (8.-5) J-li Δσ Δ σ u Cut : N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (8.5-) j nulový). Altrnativně platí pro použití jako únavové křivky pro získání dovolného rozkmitu napětí pro spciikovaný počt aplikovaných zatěžovacích cyklů n, ktré j horním limitm pro působící rozkmit napětí Δσ : pro n Δσ, all = Δσ R u = 0,63 Rm, 5 + u (8.-6) n Příloha A pod první odstavc s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Viz rovněž EN a EN pro možné doplňující požadavky na svary. Článk B.5. posldní odrážka na straně 404 odkaz s mění: mimořádné případy zatížní, viz 5.3.b) 6

27 ČSN EN /Opr. Tabulka C. osmý řádk s mění: h délka podpěrného sgmntu mm Ruší s národní poznámka na straně 48. Tabulka C- v sloupci Mchanická zatížní v řádku Izolovaný můstk s opravuj číslo poznámky: 8) P L nbo P m Tabulka C-3 poznámka 5) s mění násldovně: 5) Rozkmit primárního + skundárního napětí (pojmnovaný "rozkmit skořpinového napětí" v kapitol 8 při podrobném posouzní únavy) platí pro posouzní svarových spojů. V těchto případch s můž použít buď kvivalntní rozkmit napětí (Δσ q ) P+Q nbo rozkmit hlavního napětí (Δσ i ). Článk C.4. ruší s poznámka pod vzorci (C.4.-). Článk F.4 vzorc (F-) s opravuj: P R + σ br = σ a Článk G txt pod vzorcm (G.5-3) s mění a doplňuj: Jstliž nní hodnota d 7 přdm známá, mohou být provdny násldující hypotézy: pro výpočt pružnosti a síly (tj. až na konci G.6), s vzm jako d 7 hodnota d 70 daná vzorcm (G.5-63); (F-) POZNÁMKA G.5.3.). Náslduj, ž h G, h H a h L s můž měnit s každou itrací nzbytnou pro výpočt b G a d G (viz Pro výpočt poměrů zatížní (G.7) mohou být použity njvhodnější hodnoty mzi d 7min a d 7max, jak jsou uvdny v G.7.6. Článk G.6.5. txt nad vzorcm (G.6-) s upravuj: Musí být splněny násldující podmínky, kd ε n- musí být vypočtno podl vzorc (G.6-6) s použitím hodnoty ε - n mnší nž indikativní hodnota uvdná v tabulc G.8- pro mtodu nřízného zatěžování šroubů. Článk G.8. vzorc (G.8-) s mění: F p B 3 E Gm E F b G G p b F B ( Φ ) 0 G0 (G.8-) Článk J.5... s mění a doplňuj: Spočítá s počt trubk N I, ktré uvnitř přdpokládané plně otrubkované oblasti nxistují, al (I = idálně) by tam mohly být vložny a rovnoměrně rozmístěny. V oblasti notrubkované vzhldm na přpážky chodů a rozpěrné tyč, kd rovnoměrné rozmístění nní možné, musí s vložit takové množství trubk N I, aby hustota trubk (= počt trubk na plochu) byla stjná jako v oblasti otrubkované. Njdřív s stanoví minimální počt N Imin, ktrý dává njmnší kompaktní oblast s konvxní hranicí, al nobsahuj žádné dodatčné trubky vně této hranic. Potom s zvýší N I na maximální počt N Imax, ktrý s dinován omzním vzorcm (J.5.-), tj. výš zmíněná kompaktní oblast j kruh, kd d( max) d( 0) (J.5.-) Článk J opravuj s první věta: J Zkontroluj s, zda podmínka podl vzorc (J.5.-) j opravdu splněna. Pokud n, N I,max musí být opravn. 7

28 ČSN EN /Opr. Článk J vzorc (J.7.6-5) s opravuj: A l p K p ϕ p p η min = (J.7.6-5) P d Článk J txt pod vzorcm (J.7.6-6) s opravuj: J Spciální případ Vypočt s: max min A I P I > 0 a ζ > η max η = η P / P (J.7.6-6) jstliž platí skutčnost, ž ζ > η max, potom s použijí násldující výsldky a výpočt pokračuj v J.8; jinak s pokračuj v J Článk J.0. vzorc (J.0.-) s upravuj: ΔP F = E T ϑ (α T t T α S t S ) ΔP T (x T + λ R + ν T ( x T + ϑ/4) + β)} + + ΔP S (x S + λ R + ν T ( x S ϑ/4) + β ν S )} (J.0.-) Příloha J, článk J.0.3.: Věta pod vzorcm (J.0.3-) s opravuj: kd hodnota E* a ν* s vzmou z obrázků a dosazním hodnoty μ* rovnající s ϕ P. Příloha O, článk O.4.: Ruší s poznámka nad posldním odstavcm tohoto článku. Příloha Q první odstavc s opravuj: Zjdnodušný postup pro únavové posuzování nsvařovaných zón Zjdnodušný postup pro únavové posuzování nsvařované ocli j přípustný s použitím konstrukčních údajů pro třídu 90 pro svařované komponnty nzávisl na statické pvnosti matriálu nbo povrchové úpravě. Údaj jsou používané v spojní s vzorci (8.0-7) až (8.0-), kd j w nahrazno u. (dál bz změny) Upozorně ní : Změny a doplňky, jakož i zprávy o nově vydaných normách, jsou uvřjňovány v Věstníku Úřadu pro tchnickou normalizaci, mtrologii a státní zkušbnictví. ČSN EN OPRAVA Vydal: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, Praha Vytiskl: XEROX CR, s.r.o. Rok vydání 006, 8 stran Distribuc: Čský normalizační institut, Hornoměcholupská 40, 0 04 Praha Cnová skupina 4 +!5J0JG3-hhja!