EMPLA, spol. s. r. o.

Transkript

1 EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví Oznámeníí zám rru dlle zákona.. 100//2001 Sb.. o posuzováníí vll iiv na ž iivottní í p rrosttedíí ve znníí pozd jjšíích pedpiis,, v rrozsahu p íí llohy.. 4 Vedoucí ešitelského týmu: Ing. Stanislav Eminger, CSc.. odborné zpsobilosti 4134/666/OPV/93 z Hradec Králové, srpen 2003 erven 2004 Archivní íslo: 49/04 Obchodní jméno firmy: Administrativní sídlo firmy: EMPLA spol. s r.o. EMPLA spol. s r.o. tel.: , ul. Jana Krušinky ul. Za Škodovkou 305 tel./fax.: Hradec Králové Hradec Králové empla@telecom.cz DI: IO: Firma je zapsána v obchodním rejstíku Krajského soudu Bank. spoj /0100 v Hradci Králové v oddílu C, vložka 1178

2 POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY (nevysvtlené v textu): BC BK BPEJ HMÚ IŽP DP CHLÚ KKZ LBC LBK MPO MŽP NO 2 OBÚ Biocentrum Biokoridor Bonitovaná pdn-ekologická jednotka eský hydrometeorologický ústav eská inspekce životního prostedí Dobývací prostor Chránné ložiskové území Komise pro klasifikaci zásob Praha Lokální biocentrum Lokální biokoridor Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministerstvo životního prostedí Oxid dusiitý Obvodní báský úad PM 10 Suspendované ástice frakce PM 10 POPD Plán pípravy, otvírky a dobývání ložiska PUPFL Pozemek urený pro plnní funkce lesa ÚSES Územní systém ekologické stability VKP Významný krajinný prvek WHO World Health Organization (Svtová zdravotnická organizace) ZPF Zemdlský pdní fond - 1 -

3 OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Údaje o oznamovateli I Sídlo Oprávnný zástupce oznamovatele... 5 B. ÚDAJE O ZÁMRU 5 I. Základní údaje Název zámru 5 2. Kapacita (rozsah) zámru Umístní zámru Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Popis technického a technologického ešení zámru Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Výet dotených územn správních celk Zaazení zámru podle pílohy.1 k zákonu.100/2001 Sb II. Údaje o vstupech Pda Voda Ostatní energetické a surovinové zdroje Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu III. Údaje o výstupech Ovzduší Odpadní vody Odpady Hluk Doplující údaje C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území Struná charakteristika stavu životního prostedí v doteném území Celkové zhodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení

4 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí a hodnocení jejich velikosti a významnosti Vlivy na obyvatelstvo, vetn sociáln ekonomických vliv Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na pdu Vlivy na horninové prostedí a pírodní zdroje Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na krajinu, krajinný ráz Vlivy spojené s funkním a rekreaním využitím krajiny Vlivy spojené s dopravní obslužností území Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky II. Komplexní charakteristika vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti peshraniních vliv 80 III. Charakteristika environmentálních rizik pi možných haváriích a nestandardních stavech IV. Charakteristika opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv na životní prostedí.... V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích podklad pi hodnocení vliv na životní prostedí VI. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritostí, které se vyskytly pi zpracování dokumentace E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU F. ZÁVR G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU. 93 H. PÍLOHY

5 Úvod V zájmové lokalit severn od obce Roudnice se nalézají pírodní akumulace štrkopískové terasy. Tyto akumulace byly pedmtem ložiskových przkum a na základ jejich výsledk byly v prostoru mezi obcemi Roudnice a Homyle schváleny a klasifikovány geologické zásoby. eským geologickým úadem bylo stanoveno výhradní ložisko štrkopísku Radostov a evidováno v Geofondu R pod Komise pro klasifikaci zásob (KKZ) Praha stanovila zásoby na ložisku Radostov v celkové výši m 3 (protokol.j /16-89 ze dne se stavem ke dni ). Na ochranu ložiska schválil Obvodní baský úad v Trutnov (. j. 1800/89/Vo/D ze dne ) chránné ložiskové území a to pod názvem Roudnice. Zámrem investora - tžební organizace MEASURER, dlní mi a projektant Ing. Petr Moravík - je stanovení dobývacího prostoru a tžba štrkopísk na ásti ložiska Radostov (v rámci katastrálního území Roudnice). Navrhovaný zámr je ve smyslu zákona. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znní pozdjších pedpis a 2, zákona NR. 61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a o státní báské správ, ve znní pozdjších pedpis hornickou inností. Hornickou innost povoluje píslušný obvodní báský úad. Dobývací prostor a jeho zmny dle 27 výše citovaného zákona stanoví píslušný obvodní báský úad (tj. Obvodní báský úad v Trutnov) v souinnosti s dotenými orgány státní správy, zejména v dohod s orgány životního prostedí a s orgánem územního plánování a stavebním úadem. Úastníky ízení jsou krom navrhovatele všechny právnické a fyzické osoby, jejichž vlastnická a jiná práva k pozemkm nebo stavbám mohou být stanovením dobývacího prostoru pímo dotena, a obce, na jejichž katastru se dobývací prostor nebo jeho ást nachází, nebo které mohou být jeho stanovením doteny. Vlastní otvírku, pípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje píslušný obvodní báský úad po schválení plánu pípravy, otvírky a dobývání ložiska (POPD) a další pedepsané dokumentace pedložené žádající organizací. Tžební organizace MEASURER je oprávnna provádt hornickou innost a innost provádnou hornickým zpsobem (Oprávnní.j. 2672/I/98, z , vydal OBÚ v Trutnov). Žadatel v únoru 2004 pedložil na Ministerstvu životního prostedí R žádost o vydání pedchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru ROUDNICE - sever. Získání pedchozího souhlasu opravuje organizaci k vypracování píslušné dokumentace a pi naplování ustanovení 10 horního zákona i podání žádosti o stanovení dobývacího prostoru. Pokud to bude vzhledem ke stetm zájm možné, bude v rámci jednoho správního ízení stanoven dobývací prostor a schválen plán otvírky, pípravy a dobývání ložiska (POPD). V souasné dob se investor zabývá majetkoprávními vztahy v rámci navrhované plochy dobývacího prostoru Roudnice sever a je v ekonomickém spojení s jedním z dodavatel zemních prací v rámci výstavby dálnice D11, který již v dnešní dob vyešil financování pozemk a vypracování nejprve zmn územn plánovací dokumentace a posléze nové územn plánovací dokumentace. Navrhovaný dobývací prostor Roudnice - sever byl zanesen do návrhu zmn územního plánu obce Roudnice, píslušný stavebního úad odbor stavební Magistrátu msta Hradce Králové - nemá z hlediska územního plánování námitek ke stanovení a otevení tohoto dobývacího prostoru. Podle zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostedí pílohy. 1 patí zámr do kategorie I mezi zámry vždy podléhající posouzení, bodu 2.3. Tžba ostatních nerostných surovin nový dobývací prostor nebo zmna stávajícího. Pedložené oznámení je zpracováno podle pílohy. 4 zákona. 100/2001 Sb. tj. v rozsahu dokumentace

6 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Obchodní firma: MEASURER, dlní mi a projektant Ing. Petr Moravík A. 2. I: A. 3. Sídlo: U Kavalír Hradec Králové A. 4. Oprávnný zástupce oznamovatele: Ing. Petr Moravík U Kavalír Hradec Králové tel.: measurer.moravcik@worldonline.cz B. ÚDAJE O ZÁMRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název zámru Stanovení dobývacího prostoru Roudnice - sever a tžba písk až štrkových písk. B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru Zámrem investora je stanovení dobývacího prostoru Roudnice sever, píprava a dobývání na ásti ložiska vedeném u Geofondu R pod íslem s názvem Radostov. Plánovaný dobývací prostor je situován v jižní ásti ložiska Radostov pod silnicí Homyle - Libany na území o rozloze cca 50,61418 ha. Vymezený dobývací prostor má tvar nepravidelného 14-ti úhelníku o 14 vrcholech, s pímými stranami viz. grafická píloha.1. Plocha blok zásob ložiska Radostov v rámci navrženého dobývacího prostoru Roudnice sever iní 30,1645 ha. Mocnost suroviny dle przkumu a pasportu ložiska je prmrn 5,17 m, celková kubatura suroviny v navrhovaném dobývacím prostoru Roudnice sever je m 3. Navrhovaný dobývací prostor je umístn v ploše stanoveného Chránného ložiskového území Roudnice, které má plochu 183,1923 ha. Plocha dobývacího prostoru byla volena tak, aby dobývací prostor pokryl veškeré zásoby jižní ásti ložiska Radostov (bloky. 3, 7 a 8) a vzhledem k tomu, že kontury ložiska Radostov, jsou velice nepravidelné, také tak, aby byla zajištna i plocha nutného a potebného zázemí k plánované tžb, plocha dobývacího prostoru byla tvarov ucelenjší a pitom bylo zabráno co nejmén plochy z CHLÚ Roudnice, které bylo stanoveno svým rozsahem na ploše tikrát vtší, než je plocha vlastního ložiska. Vlastní innost se plánuje v souvislosti s potebou hmot v rámci výstavby dálnice D11 a možnostmi realizace s ohledem na technické a technologické vybavení tžebny s maximálním roním objemem tžby v rozmezí cca m 3 za rok

7 Pi realizaci pípravných prací k tžb bude provedena skrývková innost. Prmrná mocnost skrývky dle przkumu je 0,9 m, kubatura skrývky v rámci dobývacího prostoru Roudnice sever je m 3. B. I. 3. Umístní zámru Kraj: Královéhradecký Obec: Roudnice Katastrální území: Roudnice Plocha plánovaného dobývacího prostoru se nachází 12 km jihozápadním smrem od Hradce Králové mezi obcemi Roudnice a Homyle, východn od silnice II/323, která tyto obce spojuje v území Na horkách (viz. kapitola B. I. 6., obrázek. 1). Vzdálenost zámru od obanské zástavby obou obcí je cca m. Grafické znázornní umístní zámru a seznam navrhovaných souadnic vrchol DP ROUDNICE sever je pílohou oznámení (viz. píloha. 1). B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Zámrem provozovatele je stanovení dobývacího prostoru Roudnice sever, píprava a samotná tžba ásti výhradního ložiska štrkopísku (v rámci stanoveného dobývacího prostoru), zaazeného v seznamu státních ložisek jako ložisko Radostov pod íslem Navrhovaný zámr je ve smyslu zákona. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znní pozdjších pedpis a 2, zákona NR.61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a o státní báské správ, ve znní pozdjších pedpis hornickou inností. Podle plánovaného systému provádní tžebních prací se jedná o strojní metodu tžby za sucha ložisko se nachází nad hladinou podzemní vody. Vytžená štrkopísková surovina bude využita v rámci zemních prací (materiál do podloží, násyp a pro cementové stabilizace) na plánované výstavb dálnice D11. Získaná surovina se na místo urení bude dopravovat nákladními automobily s návsy, s odhadovanou denní frekvencí 75 souprav a 43 návs. Po vytžení jednotlivých ástí blok zásob ložiska štrkopísku budou prbžn provádny rekultivaní práce, využité pozemky budou po následné biologické rekultivaci navráceny zpt do ZPF. Kumulace vliv zámru s jinými zámry a stávajícími vlivy mže potenciáln nastat v oblasti hlukové zátže a v oblasti ovlivnní kvality ovzduší emisemi z dopravy na obslužných komunikacích. Z hlediska zatížení území je kumulace vliv vyhodnocena v hlukové a rozptylové studii. B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Zámr podpoí stavbu dálnice D-11 na úseku Osiky - Hradec Králové vytžením štrkopískového materiálu potebného k zemním pracím spojeným se stavbou dálnice. Nutnost prodloužení dálniní sít je dána souasným nadmrným dopravním zatížením komunikace I/11 (E-67) a s tím související nevyhovující situací pi prjezdu obcemi na trase této silnice z hlediska bezpenosti jejich obyvatel a hlukové zátže

8 V trase dálnice D11 na úseku Osiky - Hradec Králové je nutné podle vypracovaného projektu organizace výstavby dálnice zajistit cca m 3 hutnícího materiálu do násyp, protože v rámci tohoto objektu se bude realizovat dálnice v násypu. Podle provedeného geologického przkumu (zpracovala spolenost IKE s.r.o. a doplující przkum Stenal s.r.o.) je trasa dálnice vedena ve složitých geologických podmínkách, kde pokryvné útvary (tj. skrývkové materiály) nejsou vhodné k použití do násyp a aktivní zóny. Z tchto dvod je v rámci projektu zaazen požadavek na provádcí organizaci výstavby dálnice zajištní vhodného násypového materiálu. Projekt výstavby dálnice neuvádí konkrétní místa zajištní násypového materiálu (bude ešit zhotovitel stavby), eší pouze konkrétní místa vhodného materiálu do konstrukních vrstev (ložiska Dolany, Oplatil, eperka). Tato surovina je vhodná do beton a štrkopískové podkladní vrstvy. Vzhledem k tomu, že je tžena z vody není vhodná pro použití do násyp a pro použití do podkladových vrstev z cementové stabilizace, nebo je zde absence jemné frakce a odplavitelných ástic. Provádcí organizace provedla zjišovací ízení na vyhledání vhodné lokality pro zajištní materiálu do násyp a vzhledem k tomu, že byla pro tuto ást dálnice, tj. objekt Osiky - Hradec Králové vytipována lokalita státního ložiska štrkopísk Radostov, které je pokryté stanoveným CHLÚ Roudnice a oslovila oprávnnou organizaci (Measurer, dlní mi a projektant, Ing. P. Moravík) k zajištní potebných podklad a dokumentace pro možnost vytžení této suroviny. Oprávnná organizace zajišuje pedmtnou lokalitu s vyšším objemem suroviny než je poteba na výstavbu dálnice z toho dvodu, že bhem geologického przkumu lokality Radostov byla urena prmrná mocnost, což pi vlastní tžební innosti nemusí odpovídat provedenému przkumu. Vtší kubatura suroviny je také potebná vzhledem k možnosti nedohody a nevyešení stet zájm v souvislosti s vlastnictvím dotených pozemk aj.. Podle výsledk provedeného geologického przkumu v rámci lokality Radostov je surovina vhodná do násyp a zásyp, vyhovuje tak požadavkm projektu výstavby dálnice. Jedná se o odlišný typ štrkopísku, než je tžen v rámci této oblasti. Materiál z okolních zprovoznných lokalit je tžen z vody, což znamená, že práv potebné odplavitelné ástice a jemné podíly frakcí, jsou v procesu tžby a úpravy odstraovány a tudíž je tento materiál nevhodný k hutnní. Materiál vhodný k hutnní je nutné tžit strojní metodou za sucha tak, aby nedocházelo k odplavování výše zmínných ástic. To v rámci otevených tžeben není možné vzhledem k hladin spodních vod. Práv vyšší položení ložiska Radostov nad hladinu spodní vody je zárukou tžby za sucha a získání suroviny vhodné k hutnní a použití do násyp plánovaných tles dálnice. Z hlediska situování zámru byla zvažována pouze jedna varianta, která je dána pedevším výskytem pírodní akumulace štrkopískové terasy resp. státním ložiskem stanoveným na základ provedených przkum. Plocha dobývacího prostoru byla vymezena s ohledem na hranice stanoveného chránného ložiskového území (dále CHLÚ) Roudnice a hranice katastrálního území Roudnice v souvislosti s možnostmi tžební organizace zajistit majetkoprávní vztahy pro tžební innost. V první fázi byl zvolen dobývací prostor na ploše o rozloze cca 91 ha s vrcholy A J dle stanoveného CHLÚ Roudnice. Vrcholy K a L byly odvozeny podle hranice k.ú. Roudnice a vrchol M vypoten jako prseík navrhované hranice DP Roudnice - sever a hranice CHLÚ Roudnice v rámci strany mezi vrcholy. 2 a.3. Po konzultaci oprávnné organizace s odborem geologie MPO a MŽP R v Praze a po vyjádení k návrhu na vydání pedchozího souhlasu ke stanovení DP Roudnice sever bylo stanovení DP pehodnoceno. Navržený nový dobývací prostor byl omezen na plochu blok zásob a s ohledem na ochranu zemdlského pdního fondu na plochu nezbytn nutnou - 7 -

9 k racionálnímu vydobytí všech bilancovaných zásob tj. na cca 50,61 ha. Toto ešení bylo posuzováno v rámci tohoto oznámení. Variantn je navržena realizace rekultivace a s tím související dotžování okraj ložiskových zásob. Technické rekultivaní práce v této lokalit budou spoívat ve vysvahování všech závrných svah a to ve svazích umožujících další zemdlské využívání lokality. Varianta A spoívá pouze v následné rekultivaci po odtžení naakumulované štrkopískové hmoty a to formou navezení a rozprostení pvodních vrstev (podorniní a ornice) skrývkové zeminy. To znamená, že dojde ke snížení morfologie terénu o prmrnou mocnost tžby, t.j. cca 5 m. Závrný svah bude proveden tak, aby plocha svahu byla tvoena z rostlého materiálu. Proto nebude závrný svah ukonován tzv. na kolmo, ale bude ukonován ve vzdálenosti od hranice tžby, která se rovná hodnot poloviny plochy závrného svahu. To umožní vytvoení kvalitního závrného svahu z rostlé zeminy hrnutím (ne navážením) a pozdjší úpravou a tím nebude docházet k erozním trhlinám tj. vlastní tžba bude ukonena ve vzdálenosti cca m od hranice kraje záboru a povolené innosti vymezené hranicí dobývacího prostoru a blok zásob a povolením k tžb. Varianta B pedpokládá vytžení štrkopískové hmoty a ped rozprostením skrývkových hmot navezení pebyteného zemního materiálu nevhodného do násyp získaného v rámci budování jízdního tlesa dálnice D11 (cca m 3 ). V rámci této varianty by byla tžba ukonována cca 3 m od hranice kraje záboru a povolené innosti (v tžebním ezu se sklonem ), postupn navážena a hutnna pebytená zemina z výstavby dálnice D11 a poté na ní rozprostena podorniní a orniní vrstva. Na rekultivaci technickou bude pro zachování biologické hodnoty zájmového území navazovat biologická rekultivace. Nulová varianta ešení bez innosti znamená zachování stávajícího stavu bez otvírky a využívání zásob štrkopísku. Pozemky na ploše navrhovaného tžebního prostoru by byly dále využívány k zemdlské výrob. B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru Zámrem investora (tžební organizace) je stanovení dobývacího prostoru Roudnice - sever a provádní tžby. Ložisko "Radostov" (vedené v Geofondu R pod íslem ) Ložisko štrkopísk pod názvem "Radostov" se nachází na k.ú. obcí Roudnice, Libany - Želí, Radostov. Ložisko se rozkládá po obou stranách silnice Homyle - Libany, která jej rozdluje na dv ásti. První (severnjší) je tvarem 8-mi úhelník a je tvoen blokem zásob.1 C1B. Druhá ást ložiska (jižn od silnice) je tvoena 83-ti úhelníkem a souástí je blok zásob. 2 a 3 (C1B) a. 4, 5, 6, 7 a 8 (C1N). Ložisko má elipsovitý tvar protáhlý od S k J. Prmrná délka je 1500 m a šíka 600 m. Dle geologických a technologických výsledk przkumných prací a místních pomr na lokalit je ložisko rozdleno do 8 blok zásob ti bloky kategorie C 1 B, zahrnující štrkopísky tídy N II a pti blok kategorie C 1 N, zahrnující štrkopísky s obsahem odplavitelných ástic 8 15 %. U štrkopísk tídy N II je podíl hrubého kameniva cca 45 %, maximální velikost štrkových zrn je do 63 mm, zcela ojedinle do 125 mm. Podíl hrubého kameniva kolísá v jednotlivých segmentech v rozmezí 9 75 %, výrazn pevládá frakce 8 32 mm. Podíl drobného kameniva je v prmru cca 49 %, v jednotlivých segmentech kolísá v rozmezí %. Obsah odplavitelných ástic je v prmru u hrubého kameniva cca 1,3%, u drobného kameniva 11,4 % a u štrkopísku 6,8%

10 U nebilanních štrkopísk je podíl hrubého kameniva v prmru cca 26 %, toto snížení je zpsobeno pedevším vtším podílem jemnozrnných písk (nejvýraznji - blok 6 C 1 N). Maximální velikost štrkových zrn je do 63 m, zcela ojedinle do 125 mm. Podíl drobného kameniva je v prmru 65 %, pevládá frakce 0,25 1 mm. Odplavitelné ástice jsou v prmru u hrubého kameniva 1,6 %, u drobného kameniva 11,6 % a u štrkopísku 8,9%. Humusovitost se u obou kategorií pohybuje v rozmezí stup A C, stupe B pevládá, stupe C je ojedinlý. Mechanicko-fyzikální vlastnosti zjištné u hrubého kameniva jsou velmi dobré (což odpovídá petrografickému složení viz. dále kapitola C ). Prmrná hodnota otloukavosti je 34,2 %, trvanlivost 0,8 %, mrazuvzdornosti 2,5%, nasákavosti 0,6%. Také obsah tvarov nevhodných zrn a obsah mkkých zrn je pízniv nízký. Na základ pedbžného przkumu z roku 1988 byl proveden Návrh na schválení zásob: Prozkoumané bilanní volné C1B m 3 (bloky zásob. 1-3) Prozkoumané nebilanní volné C1N m 3 (bloky zásob. 4-8) Geologické zásoby celkem m 3 Výše uvedené množství zásob je na ložisku štrkopísku Radostov konené ke dni a zárove je platný protokol o schválení zásob vydaný KKZ.j /16-89 ze dne se stavem ke dni Dobývací prostor Roudnice - sever Dobývací prostor je navržen v jižní ásti výše popsaného ásti ložiska Radostov pod silnicí Homyle Libany, v rámci stanoveného chránného ložiskového území (CHLÚ) Roudnice na ploše katastrálního území Roudnice. Vymezený dobývací prostor má rozlohu cca 50,61418 ha a tvar nepravidelného 14-ti úhelníku o 14 vrcholech (v mapové píloze.1 oznaené písmeny A N), s pímými stranami. Plocha blok zásob ložiska Radostov v rámci navrženého dobývacího prostoru Roudnice sever (tj. plocha blok.7 a.8 a z vtší ásti bloku.3) iní celkem 30,1645 ha. Mocnost suroviny dle przkumu a pasportu ložiska je 4,7 5,7 m (prmrn 5,17 m), celková kubatura suroviny v rámci navrhovaného DP Roudnice sever je m 3 viz. tabulka.1. Tabulka. 1: Plocha a kubatura blok zásob ložiska Radostov v rámci navrženého dobývacího prostoru Roudnice sever Bloky zásob ložiska Plocha /ha/ Zásoby /m 3 / blok. 3 ást: kategorie C1B - bilanní prozkoumané volné 21, blok. 7: kategorie C1N - nebilanní prozkoumané volné 6, blok. 8: kategorie C1N - nebilanní prozkoumané volné 1, Celkem plocha a kubatura blok 30, Ložisko bylo hodnoceno v rámci przkumu dle zvláštních kondic: - kvantitativní podmínky: minimální množství zásob 1,5 mil. m 3 - kvalitativní podmínky: surovina musí vyhovovat požadavkm SN (maximální obsah odplavitelných ástic v díle 8%, v segmentu 15%) - 9 -

11 - básko-technické podmínky: minimální mocnost suroviny 3 m, maximální mocnost skrývky 3 m. Na základ laboratorních zkoušek vyhovuje surovina podle SN tíd N II a podle SN a pro podloží silniních komunikací a do násyp a pro cementové stabilizace. Tyto podmínky a vlastnosti byly hlavními, které byly posuzovány v rámci provádného przkumu pro možnost využití ložiska v rámci výstavby dálnice D11. Zákonnou povinností tžební organizace je provést dotžení všech zásob bilancovaných státem. V pípad nevytžení veškeré suroviny na dálniní výstavbu, budou zbývající zásoby suroviny v rámci plánované plochy dotženy pro využití ve stavebnictví v hradeckém regionu. Tžební innost by pokraovala v rámci vydaných povolení, ale s cca ptinovým objemem tžby, tj. do m 3 /ron. Pi dotžování ložiska by bylo cca 70% vytžené suroviny upraveno pomocí tídící linky. Surovina nebude exportována mimo R. Plánovanou tžební innost lze rozdlit do následujících fází: - Pípravné a skrývkové práce - Tžební innost a odvoz štrkopísku - Technická rekultivace - Biologická rekultivace - Konená likvidace pracovišt B. I Pípravné práce, skrývkové práce Ped zahájením vlastní tžební innosti budou nejprve realizovány pípravné práce, které zahrnují zpevnní a zprjezdnní píjezdové cesty k zájmové lokalit položením panelových silniních díl. Píjezdová komunikace v celé délce od místa tžby až po napojení na státní sí bude ješt ped zahájením tžby zpevnna tak, aby odpovídala dopravnímu zatížení a povrch bude upraven jako bezprašný (nap. penetrací). Dále bude pipraven provoz technického a sociálního zázemí pro 5 pracovník - bude vystavna zpevnná (panelová) plocha o rozmrech cca 50 x 25 m a instalovány ti stavební buky, penosné chemické WC a oplocen sociální objekt. Toto zázemí bude umístno v jižní ásti dobývacího prostoru, mimo bloky zásob. Souástí pípravné fáze je také zahájení skrývkových prací (pípadn oddlení ásti orniní od ásti podorniní). S ásti orniní bude naloženo tak, jak bude pedepsáno v souhlasu s odntím ze ZPF, t.j. bude využita pouze na zemdlskou innost. To pedstavuje kvalitní uložení a použití co nejdíve k následné rekultivaci. Podorniní vrstva (pokud bude oddlena) bude využita v rámci rekultivaních prací. Mocnost skrývky dle przkumu je 0,9 m, kubatura skrývky v rámci dobývacího prostoru Roudnice sever je m 3. V rámci pípravných prací pjde o skrytí cca 0,5 ha pro vybudování sociálního a technického zázemí a cca 4 ha pro tžební práce. Další skrývkové práce budou provádny postupn s tžbou a skrývka bude ukládána na doasn vytvoených deponiích, ze kterých bude následn použita k rekultivacím. Pedstih paty skrývkového ezu ped hlavou tžebního ezu bude vytvoen v hodnot minimáln 5 m, maximáln 10 m, aby nedocházelo ke skrývání vtších ploch a tak ke zvyšování prašnosti ze skryté plochy. B. I Tžební innost a odvoz štrkopísku Tžba štrkopískového materiálu vyžaduje doasný zábor pozemk o rozloze cca 30 ha. U varianty A je vlastní tžba plánována na cca 26 ha plochy. Zbylé 4 ha (25 m od okraje tžebních stn po spádnici pi tvorb závrného svahu v pomru 1: 3 1: 5) a výšce svahu 5 m) budou plnit funkci závrných svah. To znamená, že vlastní tžba bude ukonena ve vzdálenosti m od hranice kraje záboru a povolené innosti vymezené hranicí dobývacího prostoru a hranicí blok zásob a povolením k tžb a z této figury bude proveden závrný svah tak, aby plocha svahu byla tvoena z rostlého materiálu. Proto

12 nebude závrný svah ukonován tzv. na kolmo, ale bude ukonován ve vzdálenosti od hranice tžby, která se rovná hodnot poloviny plochy závrného svahu. To umožní vytvoení kvalitního závrného svahu z rostlé zeminy hrnutím (ne navážením) a pozdjší úpravou a tím nebude docházet k erozním trhlinám. V rámci varianty B by byla tžba ukonována 3 m od hranice kraje záboru a povolené innosti vymezené povolením k tžb a to v tžebním ezu se sklonem K takto dokonené figue závrného svahu by byla postupn navážena nevyužitelná zemina z výstavby dálnice D-11 a na ní poté rozprostena podorniní a orniní vrstva. Prmrná mocnost štrkopískové vrstvy urené pro vytžení iní cca 5,0 m. Plánovaná roní kapacita tžební innosti (s ohledem na potebu hmot v rámci výstavby dálnice D11 a technické možnosti tžebny) je maximáln m 3 ( t) vytženého a odvezeného materiálu. Z toho vyplývající množství odvezeného štrkopískového materiálu za 1 pracovní den (max. 16 pracovních hodin) je 3750 tun za použití max. 75 souprav a 43 návs. Vlastní tžba bude provádna strojní metodou - za sucha (ložisko se nachází nad hladinou podzemní vody) pomocí elních kolových naklada, pásových i kolových lopatkových rypadel. Po oddlení suroviny z tžebního ezu bude odtžená surovina bez dalších úprav naložena pímo na expediní automobily a pevezena do místa výstavby dálnice D 11, to znamená, že odpadne pemísování, ukládka a další nakládka v rámci plochy tžebny. Popis metody tžby bude upesnn v rámci projektovaného plánu pípravy, otvírky a dobývání ložiska (POPD). Ložiskové zásoby budou vytžovány smrem od jihu k severu. Odvoz vytžené suroviny nákladními automobily bude realizován po trase zpevnné polní cesty (p ) s napojením na státní komunikaci II/323 ve smru na obec Roudnice a dále s odboením na silnici I/11 (E 67) ve smru na Hradec Králové (dle sdlení investora a lena sdružení podílejícího se na organizaci návozu suroviny viz. píloha. 5). Obrázek. 1: Znázornní umístní zámru a trasy plánované k odvozu suroviny Homyle Libany Puchlovice Roudnice Lhota p. Libany

13 Pesná organizace pepravy surovin a využívané trasy svozu k místu budování dálnice nejsou známy, budou upesnny v rámci postup organizace výstavby dálnice D11 (mimo tento zámr). Pedpokládá se, že peprava štrkopísku bude realizována po komunikaci I/11 ve smru na Hradec Králové až k místu protnutí této komunikace s trasou plánované dálnice D11 (mezi obcemi Stžery a Plaice) viz. píloha oznámení. 2. Odtud budou postupn v prbhu výstavby naváženy hmoty po trase tlesa dálnice smrem k obci Osiky. B. I Technická rekultivace Pro snahu dosáhnout pvodního tvaru terénu byly vypracovány dv varianty realizace rekultivaních prací. Ob by probíhaly kontinuáln s tžbou štrkopísku. Varianta A: Zahrnuje pouhé zptné navezení a rozprostení skrývkové zeminy skladované v prostoru tžebního areálu do vytžených prostor. To by mlo za následek snížení morfologie terénu o prmrnou mocnost vytženého štrkopísku, t.j. o cca 5 m. V rámci technické rekultivace bude provádn kvalitní závrný svah ve sklonu pístupném zemdlské technice (v rozmezí 1:3-1:5). Tento závrný svah nebude vznikat po tžb tzv. "na kolmo" a postupným dohrnováním zeminy do figury, ale bude vznikat již pi dotžování tak, aby závrný svah tvoil rostlý terén (nikoliv násyp). V pípad poteby bude provedeno odvodnní plochy po tžb a zajištní odtokových pomr z plochy tžby. Varianta B: Uvažuje se ješt ped nahrnutím skrývky na vytžené plochy navezení pebytených zemních hmot nevhodných do násyp získaných v rámci výstavby dálnice D-11 (z objektu dálnice Chýš Osiky a ásten i z objektu Osiky Hradec Králové), které by ásten nahradily odtžený podíl štrkopísku. Odhad množství pebyteného materiálu podle projektové dokumentace dálnice D11 z tchto objekt je cca m 3 (zpsob využití tchto pebytk je v kompetenci zhotovitele dálnice). V této variant by se provádla rekultivace tžebního prostoru tak, aby zavážený materiál byl ukládán v rámci východní a západní strany vytženého prostoru (tím bude docházet ke zeštíhlování vytženého prostoru) a v poslední fázi pak ze strany severní. Projektant uvažuje jižní stranu ponechat bez zavážky a to práv z dvod odtokových pomr srážkových vod. Po provedení ásteného skrytí skrývkové vrstvy by byla realizována tžba štrkopískové hmoty. Pedpokládaný pedstih skrývek ped horní hranou tžby štrkopísku je cca 5 10 m. Po vzniku cca m vytženého prostoru by docházelo k postupnému navážení materiálu z dálnice a jeho ukládání v ezu cca 5 10 m širokém a cca 2,0 2,5 m vysokém. Takto vzniklá plocha by byla za použití další techniky (buldozeru) zhutnna a posléze by na ni pokraoval další ukládací proces (se zpoždním cca m). Technická rekultivace by byla dokonena nahrnutím a rozprostením skrývkové zeminy. To je v rámci varianty B. V rámci varianty A (bez zavážky) bude v rámci plata vzniklého po tžb a závrných svah povážena podorniní a ornice v mocnosti do 0,8 m. Bude vypracována a schválena potebná dokumentace Plán rekultivace, který bude pedložen ke schválení v rámci vydávání souhlasu o odntí ze ZPF. Plán rekultivace se také stane závaznou a nedílnou souástí povolení k tžební innosti (POPD). K celé rekultivaní innosti bude v rámci povolení hornické innosti dle plánu pípravy, otvírky a dobývání ložiska vytváena zákonná finanní rezerva pro poteby sananích a rekultivaních prací na pozemcích dotených hornickou innosti. Organizace provede vypracování plánu rekultivace a to i jeho rozpotové ásti. Z vypotené rozpotové ásti bude stanovena roní platba zákonné rezervy, která bude každoron upravována dle inflaní kivky, pokud nebude zvolena pímo ástka vztahující se na vytženou tunu štrkopísku. Tato ástka bude úetn vedena na samostatném útu a jeho erpání je

14 povoleno pouze na povolení píslušného obvodního báského úadu spolu se souhlasem obecního úadu, krajského úadu a píslušného odboru MŽP R. B. I Biologická rekultivace Pro zachování biologické hodnoty pedmtné lokality je do zámru zaazeno provádní biologické rekultivace, která bude navazovat na rekultivaci technickou. Postup biologických rekultivaních prací bude uren v rámci POPD (Plán rekultivace). Je pedpoklad, že bude provedeno dvouleté osázení ploch a jejich optné zaazení do ZPF. B. I Konená likvidace pracovišt Po ukonení tžby bude opravena penetrace a poškození píjezdové obecní komunikace Roudnice a komunikace bude pedána obci. Po provedené rekultivaci bude následovat úplná likvidace pracovišt zahrnující odklizení sociální buky, panelového podkladu a ásti zpevnné komunikace. B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Zahájení vlastní tžební innosti je závislé na asovém prbhu správního ízení, na provádných przkumech doteného území a na termínu zapoetí zemních prací v rámci výstavby dálnice D11 v zájmovém území, ale prioritou je pipravenost ložiska v co nejkratším termínu. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru (tj. pípravných prací v rámci ložiska) je 1. tvrtletí Pípravné práce (skrývková innost, przkumy, vybudování pomocných ploch a technického zázemí tžebny) budou probíhat po dobu cca 3 msíc. Vlastní tžební innost pro poteby výstavby dálnice D11 bude realizována po dobu cca 24 msíc. V pípad nevyužití celkové kapacity zásob na stavbu dálnice bude zbývající surovina v rámci plánované plochy dotžena pro poteby stavebního prmyslu. Tžební innost by pokraovala v rámci vydaných povolení s cca ptinovým objemem tžby - tj. do m 3 /ron. Termín ukonení innosti nelze v souasné dob pesn urit je odvislý od prbhu prací na dálnici D11 - lze pedpokládat cca do 6 msíc od vytžení povolené plochy ložiskových zásob. Poté bude následovat ješt biologická rekultivace a zapstování ploch a jejich pevod zpt do ZPF. Pokud vycházíme z maximální roní kapacity tžby a poteb pro výstavbu dálnice bude celková doba realizace zámru cca 3 roky (s dotžením veškerých zásob suroviny stanovených v rámci dobývacího prostoru Roudnice sever cca 5 let). B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk Tžba štrkopísku je plánována na pozemcích v katastrálním území obce Roudnice. B. I. 9. Zaazení zámru podle pílohy. 1 k zákonu. 100/2001 Sb. Plánovaný zámr je zaazen do kategorie I, bod 2.3: Tžba ostatních nerostných surovin nový dobývací prostor nebo zmna stávajícího

15 B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Pda B. II Zábor pdy Stanovení dobývacího prostoru Roudnice sever bude dotena plocha celkem 50, ha (tj ,8 m 2 ). Pehled dotených parcel je uveden v tabulce. 2. K vlastní tžební innosti bude využita plocha blok zásob štrkopísku tj. max. 30,1645 ha ( m 2 ). Pozemky navrženého dobývacího prostoru Roudnice jsou dosud využívané zemdlsky - jako orná pda, trvalý travní porost a sad, mén k plnní funkce lesa i jako pístupové komunikace. Pda vedená v ZPF - orná pda 46,27998 ha 91,50 % - trvalý trávní porost 1,21040 ha 2,40 % - ovocný sad 0,56780 ha 1,10 % Celkem 48,05818 ha 95,0 % PUPFL - lesní porost 1,33600 ha 2,60 % Celkem 1,33600 ha 2,60 % Ostatní plocha - stavební parcela, komunikace 1,22000 ha 2,40 % Celkem 1,22000 ha 2,40 % V etap pípravy zámru budou zahájeny skrývkové práce, tj. skrytí ornice a podorniní vrstvy (mocnost skrývky bude init prmrn 0,9 m). Další skrývkování bude provádno postupn s tžbou a skrývka bude ukládána na doasn vytvoených deponiích, ze kterých bude následn postupn použita k rekultivacím. Celkový objem skrývky se odhaduje na m 3. Investor bude k tžební innostem i k vybudování pomocných ploch a technického zázemí využívat pouze parcely vedené v ZPF a parcely zaazené jako ostatní plochy. Pozemky urené k plnní funkce lesa nebudou vlastní tžbou suroviny doteny. B. II Tída ochrany pdy Pozemky plánované pro tžební innosti náležející do zemdlského pdního fondu ZPF (48,05818 ha) jsou klasifikovány do IV. tídy ochrany zemdlské pdy BPEJ (cca 80 % ploch v ZPF t.j. 48,05818 ha), (cca 15 % ploch v ZPF t.j. 7,2087 ha), (cca 5 % ploch v ZPF t.j. 2,4029 ha) tzn. pdy s pevážn podprmrnou produkní schopností v rámci píslušných klimatických region s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Navrhovaný dobývací prostor Roudnice - sever byl zanesen do návrhu zmn územního plánu obce Roudnice, píslušný stavebního úad nemá z hlediska územního plánování námitek ke stanovení a otevení tohoto dobývacího prostoru (viz. píloha. 4 - vyjádení Magistrátu msta Hradce Králové)

16 Tabulka. 2: Pedpokládané dotené parcely v k.ú. Roudnice (dle pozemkových knih) p.p.. zpsob využití druh pozemku kód BPEJ plocha celkem 2215 ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda 32212, ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF orná pda ZPF trvalý trávní porost 32212, ZPF trvalý trávní porost ZPF sad ZPF sad ZPF sad PUPFL les PUPFL les PUPFL les PUPFL les PUPFL les PUPFL les - 576/15 ostatní plocha stavební parcela ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace - 48,05818 ha 1,3360 ha 1,2200 ha

17 B. II. 2. Voda Navržený zpsob tžby nevyžaduje technologickou vodu. Zámr nebude napojen na veejný vodovod. Pitná voda bude pivážena balená. Její množství by mlo odpovídat potebám cca 5 zamstnanc (pi prmrné spoteb vody k pití 3 l denn/osobu, by bylo množství spotebované vody cca l za rok). Užitková voda bude dovážena v potebném množství v barelu. Bude se používat zejména v sociálních prostorách (nap. k mytí rukou). Celkovou spotebu užitkové vody investor odhaduje do 60 m 3 /rok. WC bude chemické, servis bude zajišovat externí odborná firma. V rámci tžebního procesu a technického zázemí bude na míst zámru zakázáno používání užitkové vody k ištní stroj a vozidel. Vyšší spoteby užitkové vody se oekávají pouze pi ištní vozovky kropícími vozy provádné mimo tžebnu. B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B. II Zemní plyn Elektrická energie v areálu tžby nebude zavedena, svícení v sociálním zázemí bude zajištno plynovými lampami. Stavební buka bude vytápna pomocí plynových pímotop, jejichž použití se pedpokládá zejména v podzimním a zimním období. Spoteba plynu nelze pesn vyíslit, odhaduje se cca na 200 m 3 /rok. B. II Pohonné hmoty Skrývkové práce budou provádny obvyklými typy zemních stroj (dozer pásový, rypadlo pásové, nakladae kolové) a odváženy nákladními automobily. Tžba a úprava suroviny se bude provádt mechanismy na naftový pohon. Pedpokládaná spoteba pohonných hmot je u dozeru cca l nafty/rok (15 l/hod), u rypadla cca l nafty/rok (15 l/hod) a u dvou naklada celkem l nafty/rok (30 l/hod). V rámci etapy dotžování ložiska (s roní kapacitou tžby cca m 3 ) bude celková spoteba nafty u všech mechanism (dozer, rypadlo, naklada) cca l /rok a pro provoz tídící linky cca l nafty /rok (20 l/hod.). Spoteba nafty pro provoz obslužné dopravy nebyla vyíslena. Žádné ropné a pohonné látky (oleje, mazadla, nafta, benzín atd.) se v dotené lokalit nebudou skladovat, v rámci prostoru tžby se nebudou provádt výmny olej a opravy stroj (toto bude realizováno mimo tžební areál v základním technickém zázemí tžební organizace). Doplování pohonných hmot do nádrží zemních stroj se bude provádt výhradn na zpevnné ploše technického zázemí pomocí mobilní erpací cisterny. Nákladní automobily budou doplovat pohonné hmoty na erpacích stanicích. B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Zámr se nachází v Královehradeckém kraji, 12 km jihozápadn od Hradce Králové. Území plánované k tžb je situováno mezi obcemi Roudnice a Homyle, východn od silnice II. tídy. 323 spojující ob obce. K odvozu odtženého materiálu z tžebny, bude sloužit polní cesta. 2062, ást komunikace II/323 ve smru na obec Roudnice a dále komunikace I/11 (E 67) ve smru na Hradec Králové

18 Hustota dopravy na dotených komunikacích dle údaj z celostátního sítání v roce 2000 ( editelství silnic a dálnic R) je uvedena v tabulce. 3 a obrázku. 2. Tabulka. 3: Hustota dopravy na dotených komunikacích (výsledky sítaní dopravy na silniní síti v roce 2000 zdroj: editelství silnic a dálnic R) Hustota dopravy - r sítací místo období celkem vozidel sítací místo mezi obcemi Roudnice a Nechanice komunikace.323 sítací místo u obce Urbanice komunikace. I/11 24 hod hod Obrázek. 2: Poty prjezdu vozidel na komunikacích v dotené lokalit (výsledky sítaní dopravy na dálniní a silniní síti v roce 2000 zdroj: editelství silnic a dálnic R) Hradec Králové Tžební innosti pro poteby výstavby dálnice D11 budou realizovány v období cca 24 msíc (pi uvažované max. tžb m 3 /rok). Plánované množství odvezeného štrkopískového materiálu za 1 pracovní den (max. 16 pracovních hodin) je tun, pedpokládá se navýšení potu nákladních vozidel na dotených komunikacích o cca 75 souprav a 43 návs za 1 pracovní den (tj. o 236 prjezd nákladních vozidel poítáno pro oba smry). Maximální intenzita iní 24 prjezd nákladních automobil za hodinu. Odvoz štrkopískové suroviny bude z 60% realizován pomocí souprav s pepravní kapacitou 30 t na jednu soupravu a z 40% pomocí návs s pepravní kapacitou 35 t

19 V pípad nevyužití celkové kapacity zásob na stavbu dálnice bude zbývající surovina v rámci plánované plochy dotžena s roním objemem tžby do m 3. Ve fázi dotžování ložiska budou nároky na obslužnou dopravu cca 5 x nižší (tj. na dotených komunikacích dojde k nárstu dopravy oproti stávajícímu stavu o 46 prjezd nákladních automobil za 1 pracovní den). Maximální intenzita iní 5 prjezd nákladních automobil za hodinu. B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Ovzduší Pedpokládá se, že po dobu realizace zámru dojde k nárstu množství emisí v souvislosti s vlastními tžebními innostmi, s používáním strojní techniky a jiné mechanizace a se zvýšenou automobilovou dopravou využívanou pi peprav surovin. Provoz zámru bude zdrojem emisí tuhých zneišujících látek (zejména samotná tžba štrkopísku, skrývkové práce a peprava materiálu). Ovzduší v okolí tžebny a využívaných komunikací bude zneišováno emisemi z dopravy - pi spalování motorové nafty budou vznikat pedevším emise oxid dusíku (NO X ), oxidu uhelnatého (CO), oxidu siiitého (SO 2 ), uhlovodík a polétavého prachu. B. III Plošné zdroje emisí Plošným zdrojem zneištní ovzduší jsou innosti, vykonávané na celé ploše tžebního prostoru. Tžební a nakládací práce zde budou probíhat za použití strojové techniky pásového rypadla, kolových naklada a pásového dozeru - pohánné motorovou naftou. Dalším plošným zdrojem emisí je prostor nakládky materiálu, kde je pro fázi tžby pro poteby dálnice uvažováno v denní dob s 236 pohyby tžkých nákladních automobil denn a pro fázi dotžování ložiska s 46 prjezdy za den. Délka najeté trasy v prostoru tžby je odhadnuta na cca 400 m pi rychlosti jízdy cca 10 km/h. Pro výpoet sumy emisí z plošného zdroje stání nákladních automobil pro volnobh byl použit pedpoklad, že 1 minuta volnobhu znamená ujetí 1 km, piemž bylo uvažováno s maximální dobou volnobhu 5 minut. Pedpokládá se, že emise prachu vznikající tžbou a pepravou štrkopísku budou vlivem pirozené vlhkosti tžené suroviny omezeny na minimum a svým složením by mly odpovídat pirozenému pírodnímu prostedí. Také množství emisí prachových ástic pi provádní skrývkových prací bude psobit krátkodob vlivem jejich ukládání na doasných deponiích (po dobu cca 3 msíc) a mlo by být srovnatelné s bžným zemdlským obhospodaováním pdy. Množství a koncentraci emisí prachu pi provádní skrývkových prací bhem realizace zámru, která se plánuje v krátkém asovém horizontu, nelze pesn urit, jelikož množství produkovaných emisí bude závislé na aktuálních povtrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a pdy, síle a smru vtru atd. Dále je vypoteno pedpokládané celkové množství emisí oxid dusíku, prachových ástic a benzenu pro plošné zdroje vyskytující se v areálu tžebny (viz. píloha. 10 rozptylová studie). Zvažovala se nejhorší možná situace, tj. stav, kdy budou v provozu všechny výše uvedené mechanismy zárove a pedpoklad souasného nakládání dvou nákladních vozidel. Emisní úrove nákladních vozidel byla uvažována Euro 1 a konvenní. Pro výpoet sumy emisí ze stání nákladních automobil pi nakládce byl použit pedpoklad: 1 minuta volnobhu = ujetí 1 km (maximální doba volnobhu = 5 minut). V pípad provozu rypadla, buldozeru a naklada bylo uvažováno pi maximální kapacit tžby s 330 minutami provozu denn po celou roní dobu, tj. pro 220 pracovních dn. Pro každý stroj byla odhadnuta spoteba nafty l/rok. Výsledky jsou shrnuty v tabulce

20 Tabulka. 4: Množství emisí z jednotlivých plošných zdroj pi kapacit tžby m 3 /rok (tžba pro poteby dálnice D11) Druh plošného zdroje emisí NO x PM 10 benzen g.s -1 kg.rok -1 g.s -1 kg.rok -1 g.s -1 kg.rok -1 Naklada kolový (2x) 0, , , Rypadlo pásové 0, , , Dozér pásový 0, , , TNA nakládka (emis. úrove konvenní) 2, , , TNA nakládka (emisní úrove Euro 1) 1, , , TNA prjezd (emis. úrove konvenní) 0, , , TNA prjezd (emisní úrove Euro 1) 0, , , Celkem - em. úrove konvenní 3, , , Celkem - em. úrove Euro 1 2, , , Dle sdlení investora je pro fázi dotžení ložiska pedpokládán provoz buldozeru a rypadla po dobu cca 60 minut a nakladae po dobu 120 minut za pracovní den. Pi 220 pracovních dnech se jedná o 220 (440) provozních hodin a spotebu nafty cca l/rok. Pi dotžování ložiska bude cca 70% vytžené suroviny upraveno tídící linkou. Je uvažováno s maximáln 8 hodinami provozu denn. Pi 220 pracovních dnech se jedná max. o provozních hodin, což pedpokládá spotebu cca l nafty/rok (20 l/h). Spálením tohoto množství nafty bude vyprodukováno množství emisí oxid dusíku, PM 10 a benzenu uvedené v tabulce. 5. Tabulka. 5: Množství emisí z jednotlivých plošných zdroj pi kapacit tžby m 3 /rok (dotžování ložiskových zásob) Druh plošného zdroje emisí NO x PM 10 benzen g.s -1 kg.rok -1 g.s -1 kg.rok -1 g.s -1 kg.rok -1 Dozér pásový 0, , , Rypadlo pásové 0, , , Naklada kolový 0, , , Tídící linka 0, , , TNA nakládka (emis. úrove konvenní) 1, , , TNA nakládka (emisní úrove Euro 1) 0, , , TNA prjezd (emis. úrove konvenní) 0, , , TNA prjezd (emisní úrove Euro 1) 0, , , Emisní úrove konvenní 2, , , Emisní úrove úrove Euro 1 1, , ,

21 B. III Liniové zdroje emisí Liniové zdroje zneištní budou pi tžb štrkopísku pro stavbu dálnice D11 (s kapacitou m 3 /rok) pedstavovány prjezdem 236 nákladních vozidel za den. Maximální intenzita iní 24 prjezd nákladních automobil za hodinu. Jednalo by se o odvoz vytženého štrkopískového materiálu po zpevnné polní cest p s napojením se na státní komunikaci II/323 ve smru na obec Roudnice a odboení na komunikaci I/11 (E 67) ve smru na Hradec Králové. Bhem dotžení ložiskových zásob (s kapacitou m 3 /rok) je uvažován prjezd 46 nákladních vozidel za den. Maximální intenzita iní 5 prjezd nákladních automobil za hodinu. V souasné dob nelze stanovit odjezdové trasy pro tuto fázi. V rozptylové studii byla uvažována pouze trasa - tžební prostor - státní komunikace II/323 ve smru na obec Roudnice Roudnice až po odboení na komunikaci I/11 (E 67). Množství NO x, suspendovaných ástic PM 10 a benzenu bylo vypoteno z tabelovaných emisních faktor. Trasa využívaná k odvozu suroviny byla pro modelové výpoty rozdlena do úsek. Emisní faktory osobních a nákladních automobil byly spoítány pomocí výpoetního programu MEFA-02 (pro situaci v roce 2005, 30 km/h (zpevnná polní cesta), 50 km/h a 60 km/h a emisní úrove nákladních vozidel Euro 1 a konvenní). Výpoet byl proveden pro hodnoty množství emisí NO x, PM 10 a benzenu: - hodinové [g/h] pro maximální hodinovou intenzitu (špiky), - denní [kg/den] pro uvažovaný poet prjezd nákladních aut za den, - roní [kg/rok] pro poet pracovních dní v roce 220. Celkové hodnoty emisí uvažovaných zneišujících látek (NOx, PM 10, benzen) z provozu obslužné nákladní dopravy pi maximální kapacit tžby jsou uvedeny v následujících tabulkách: pro výpoet z konvenní emisní úrovn v tabulce. 6 a pro výpoet z emisní úrovn Euro 1 v tabulce. 7. Tabulka. 6: Emise navazující nákladní automobilové dopravy pi tžb štrkopísku pro stavbu dálnice (emisní úrove nákladních vozidel konvenní) rychlost škodlivina g/s/m*10-6 g/h/km špiky kg/den/km kg/rok/km NOx , PM , Benzen 0,786 2,8 0,028 6 NOx , PM , Benzen 0,563 2,0 0,020 4 NOx , PM , Benzen 0,497 1,8 0,018 4 Tabulka. 7: Emise navazující nákladní automobilové dopravy pi tžb štrkopísku pro stavbu dálnice (emisní úrove nákladních vozidel EURO 1) rychlost škodlivina g/s/m*10-6 g/h/km špiky kg/den/km kg/rok/km 30 NOx , PM , Benzen 0,553 2,0 0,

22 rychlost škodlivina g/s/m*10-6 g/h/km špiky kg/den/km kg/rok/km NOx , PM , Benzen 0,396 1,4 0,014 3 NOx , PM , Benzen 0,349 1,3 0,012 3 Celkové hodnoty emisí NOx, PM 10 a benzenu z provozu obslužné nákladní dopravy pi dotžování zásob jsou uvedeny v následujících tabulkách: pro výpoet z konvenní emisní úrovn v tabulce. 8 a pro výpoet z emisní úrovn Euro 1 v tabulce. 9. Tabulka. 8: Emise navazující nákladní automobilové dopravy pi dotžování štrkopísku pro stavbu dálnice (emisní úrove konvenní) zásob rychlost škodlivina g/s/m*10-6 g/h/km špiky kg/den/km kg/rok/km NOx , PM , Benzen 0,164 0,6 0,005 1,2 NOx , PM , Benzen 0,117 0,4 0,004 0,9 NOx , PM , Benzen 0,103 0,4 0,003 0,8 Tabulka. 9: Emise navazující nákladní automobilové dopravy pi dotžování štrkopísku pro stavbu dálnice (emisní úrove EURO 1) zásob rychlost škodlivina g/s/m*10-6 g/h/km špiky kg/den/km kg/rok/km NOx , PM , Benzen 0,115 0,4 0,004 0,8 NOx , PM , Benzen 0,083 0,3 0,003 0,6 NOx , PM , Benzen 0,073 0,3 0,002 0,5-21 -

23 B. III. 2. Odpadní vody V rámci tžebního a technického prostoru se nebude používat užitková voda k ištní stroj a vozidel a vzhledem k nízkému potu zamstnanc na pracovišti (4 pracovníci, 1 externista), oekává se nízká produkce odpadních vod. B. III Odpadní splaškové vody Odpadní splaškové vody vznikající v prostorách sociálního zaízení budou svádny do pevné, nepropustné jímky a pravideln vyváženy ke zneškodnní externí odbornou firmou. Celková produkce odpadních splaškových vod bude shodná se spotebou užitkové vody tj. do 60 m 3 /rok. WC bude chemické, servis bude zajišovat externí odborná firma. B. III Technologické (provozní) odpadní vody V procesu vlastní tžby suroviny odpadní vody nebudou vznikat. B. III Srážkové vody Objem srážkových vod, dopadající na plochu tžebního prostoru, bude z vtší ásti pirozeným zpsobem zasakovat do podloží. Skrývkování i tžba bude realizována postupn (po cca 4 ha). Tžba bude provádna nad hladinou podzemní vody. Roní množství dešových vod odvedených z posuzovaného areálu bylo vypoteno dle následujícího vztahu: Q = Ψ. F. S kde je Q množství dešových vod za rok, Ψ - souinitel odtoku, F plocha zachycených dešových vod (m 2 ), S roní úhrn srážek (m 3 na 1 m 2 ). Jako vstupní údaje k výpotu byly použity: Celková plocha tžby = m 2 Celková plocha dobývacího prostoru (DP) = ,8 m 2 Dlouhodobý srážkový úhrn = 600 mm, tj. 0,6 m 3 / m 2 /rok Odtokový souinitel (pro zelené pásy, pole, louky) = 0,1 Roní množství srážkových vod (Q) z prostoru tžby Q = 0,1 x x 0,6 = m 3 /rok Roní množství srážkových vod (Q) z celého dobývacího prostoru Q = 0,1 x x 0,6 = m 3 /rok Bilance odtokových pomru pro období pívalových deš uvažuje hodnotu pívalového dešt 115 l/s/ha (srážkomrná stanice Hradec Králové) po dobu 15 minut s periodicitou 1. Q max = 0,1. 50,61418 ha. 115 l/s/ha = 582 l /s Q celkem dobývací prostor Roudnice-sever = 524 m 3 /15 min B. III Dlní vody Tžební báze ( m n.m.) je nad úrovní hladiny podzemních vod a nad úrovní hladiny potoka Roudnice ( m n. m.). Zdrojem dlních vod budou pevážn srážkové vody. Pedpokládá se, že tžebna bude odvodnna pirozeným spádem terénu, na území vymezeném k tžb suroviny bude zízen akumulaní prostor pro jímání tchto vod. Tyto vody budou mít charakter srážkových vod s obsahem jemných odplavitelných ástic, jejich využití bude ešeno v rámci plánu pípravy, otvírky a dobývání ložiska (lze je využít napíklad pro závlahy na okolních zemdlsky využívaných pozemcích, pro snižování prašnosti aj.). Jemné ástice pdy lze z vod ve významné míe odstranit vybudováním sedimentaní nádrže a vhodným umístním erpadla

24 B. III. 3. Odpady Nakládání s odpady se ídí zákonem. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon ve znní pozdjších pedpis. Oznamovatel bude pvodcem odpad ve smyslu zákona. 185/2001 Sb. a bude povinen plnit povinnosti pvodce odpadu, stanovené tímto zákonem a souvisejícími legislativními pedpisy. Odpady, které budou vznikat bhem pípravy a provozu zámru budou shromažovány ve shromažovacích nádobách a kontejnerech, po jejich naplnní budou odpady odváženy k využití, k recyklaci i k odstraování. Pokud budou vznikat i nebezpené odpady, je teba je tídit dle jednotlivých druh, shromažovat je oddlen ve speciálních uzavených nepropustných nádobách urených k tomuto úelu a zabezpeených tak, aby nemohlo dojít k neoprávnné manipulaci s nebezpenými odpady nebo k úniku škodlivin ze shromáždných odpad. Shromažovací nádoby musí být oznaeny v souladu se zákonem. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon v platném znní. (V pípad shromažovacích nádob s nebezpenými odpady musí být tyto nádoby opateny katalogovým íslem a názvem odpadu, píslušnými výstražnými symboly nebezpenosti a jménem osoby zodpovdné za obsluhu a údržbu shromažovacího prostedku. V blízkosti shromažovacího místa i prostedku nebezpených odpad nebo na nich musí být umístn identifikaní list nebezpených odpad.) Podíly surovin, vznikající pi tžb a úprav suroviny, nepotebné pro plánovaný zámr nebudou odpadem ve smyslu zákona. 185/2001 (mohou být využitelné nap. ke zpevnní cest, k zásypm nebo pro zptné rekultivace). Pi provádní rekultivaních prací ve variant B se ješt ped nahrnutím skrývky na vytžené plochy uvažuje s navezením pebytených zemních hmot získaných v rámci výstavby dálnice D11, které by z ásti nahradily odtžený podíl štrkopísku. Bude se jednat pouze o zeminu, u které lze jednoznan vylouit kontaminaci zneišujícími látkami. Druhy odpad, které by mohly vznikat v souvislosti se zámrem, byly stanoveny na základ zkušeností investora s obdobnými provozy a jsou uvedeny v tabulce. 10. Tabulka. 10: Pehled druh odpad pravdpodobn produkovaných v prbhu pípravy, provozu a ukonení zámru a jejich zaazení. Kat. íslo Kateg. Název O Odpad rostlinných pletiv N N Nechlorované hydraulické minerální oleje Nechlorované minerální motorové, pevodové a mazací oleje O Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Kovové obaly O Sklenné obaly Druh odpadu Odpad ze zelen - píprava plochy Oleje z autoparku a strojní mechanizace k tžb Oleje z autoparku a strojní mechanizace k tžb Papírové odpady z provozu a zázemí zámru Plastové odpady z provozu a zázemí zámru Kovové odpady z provozu a zázemí zámru Sklenné obaly z provozu a zázemí zámru

25 Kat. íslo Kateg. Název Druh odpadu O Smsné obaly N N O Pneumatiky Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné Adsorpní inidla, filtraní materiály (vetn olejových filtr jinak blíže neurených), istící tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami N Jiné baterie a akumulátory Smsné obaly z provozu a zázemí zámru Zneištné obaly Papírové filtry nasycené olejem z autoparku a strojní mechanizace k tžb Vyazené pneumatiky z autoparku a strojní mechanizace k tžb Vyazené autobaterie z nakládací a tžební mechanizace a dopravní techniky O Železo a ocel Železný šrot bžný provoz N Záivky a jiný odpad obsahující rtu Vyazené záivky - pi výmn v zázemí O Biologicky rozložitelný odpad Odpad z pípravy plochy O Smsný komunální odpad O Uliní smetky Odpad ze sociálního a technického zázemí Odpad ze sociálního a technického zázemí O Kal ze septik a žump Odpad ze sociálního zázemí Využití i odstraování odpad bude zajištno servisním zpsobem u specializovaných firem s píslušným oprávnním (osoba oprávnná k nakládání s tmito druhy odpad ve smyslu 4 a 12 zákona.185/2001 Sb.). S upotebenými akumulátory, pneumatikami a záivkami bude nakládáno v režimu zptného odbru použitých výrobk (dle ustanovení 38 zákona.185/2001 Sb.). Celkovou roní produkci jednotlivých druh odpad nelze v souasné dob objektivn stanovit. V rámci zpracování provádcí dokumentace zámru budou konkretizovány použité stavební materiály pro výstavbu provozního zázemí. V provádcích projektech (resp. v rámci dokumentace POPD) musí být jednotlivé druhy odpad vznikající v etap pípravy i provozu zámru upesnny, bude stanoveno jejich množství a pedpokládaný zpsob shromažování, tídní a odstraování (vetn popisu shromažovacích míst a prostedk). B. III. 4. Hluk Bhem tžby štrkopísku bude vznikat hluk vyvolaný provozem strojové a nakládací techniky pásového i kolového rypadla, kolových naklada a pásového dozeru. Hladina akustického tlaku udávaná pro nákladní vozidlo pi nakládce a pi spuštném motoru je pibližn 80 db - 86 db dle typu nákladního vozidla. Pro dozer pásový je pedpokládána hladina akustického tlaku v míst provozu 79 db, u kolového nakladae a pásového rypadla se hladina akustického tlaku pohybuje kolem 105 db viz. tabulka

26 Pi dotžování ložiskových zásob bude v tžebn - pod úrovní terénu - instalována tídící linka. Uvažuje se s 8 hodinami provozu linky (pi tídní cca 70 % vytženého materiálu). Tabulka. 11: Stacionární zdroje hluku vyvolané zprovoznním zámru Zdroj hluku Umístní L AW (db) L paeq (db) Výška zdroje dozer pásový rypadlo pásové naklada kolový stojící nákladní vozidlo (nakládka, motor v chodu) tídika tžené suroviny venkovní prostor dobývacího prostoru venkovní prostor dobývacího prostoru venkovní prostor dobývacího prostoru venkovní prostor dobývacího prostoru venkovní prostor dobývacího prostoru m m m - 80 až 86 2 m - 77,4 1) 2 m 1) meno ve vzdálenosti r = 25 m od tídiky Dále bude bhem realizace zámru hluk vznikat provozem nákladních vozidel zajišujících odvoz štrkopískové suroviny z tžebny do míst výstavby dálnice (popípad dle jednoho z projektovaných ešení zámru - také zajišujících svoz nepotebné kubatury z dálniní výstavby). Píjezdová a odjezdová trasa k tžebn je pedpokládána po polní cest kolem bývalé drbežárny, po komunikaci II/323 pes obec Roudnice a dále po komunikace I/11 ve smru na Hradec Králové. Pedpokládané navýšení dopravy nákladními vozidly na dotených komunikacích v denní dob se oekává o 236 prjezd nákladních vozidel (pro oba smry). Odvoz štrkopískové suroviny bude z 60% realizován pomocí souprav s pepravní kapacitou 30 t na jednu soupravu a z 40% pomocí návs s pepravní kapacitou 35 t na jeden návs. B. III. 5. Dopl ující údaje (významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Zájmové pozemky jsou v souasné dob zemdlsky využívané, tžbou suroviny by došlo k doasnému záboru této pdy (po dobu pípravy a vlastní tžby suroviny). Kubatura zásob suroviny v rámci navrhovaného dobývacího prostoru Roudnice je m 3 štrkopískové suroviny na území cca 30 ha. Mocnost štrkopískové vrstvy urené pro vytžení iní prmrn 5,17 m. Souástí zámru je i rekultivace doteného území, ped vlastní tžbou bude provedena skrývka kulturní vrstvy. Mocnost skrývky dle przkumu je 0,9 m, kubatura skrývky v rámci dobývacího prostoru Roudnice sever je m 3. Po ukonení tžby je plánováno vysvahování všech závrných svah umožujících další zemdlské využívání lokality. Realizace technických rekultivaních prací je navržena ve dvou variantách: Varianta A: Zahrnuje zptné navezení a rozprostení skrývkové zeminy skladované v prostoru tžebního areálu do vytžených prostor. To by mlo za následek snížení morfologie terénu o prmrnou mocnost vytženého štrkopísku, t.j. o cca 5,17 m. Varianta B: Uvažuje ješt ped nahrnutím skrývky na vytžené plochy navezení pebytených zemních hmot (cca m 3 zeminy získané v rámci výstavby dálnice D11), které by ásten nahradily odtžený podíl štrkopísku. Na rekultivaci technickou bude pro zachování biologické hodnoty zájmového území navazovat biologická rekultivace, dotené pozemky budou navráceny zpt do ZPF (podrobnji viz. také kapitola. B. I a B. I. 6. 4)

27 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ C.1. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnjších ástí krajiny, úeln rozmístných podle funkních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních pírodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné šíky), dle aktuálního stavu krajiny a spoleenských limit a zámr urujících souasné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor pirozených i pozmnných, avšak pírod blízkých ekosystém, které udržují pírodní rovnováhu. Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožuje existenci druh nebo spoleenstev rostlin a živoich. Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umožuje organismm pechody mezi biocentry. Pro katastrální území Roudnice byl v roce 1992 spoleností URBAPLAN zpracován generel místního systému ekologické stability. Navrhovaný zámr se nachází v severní a severovýchodní ásti takto vymezeného území. Podle zpracovaného generelu se v blízkosti plánovaného zámru nachází nkolik lokálních biocenter (LBC) a lokálních biokoridor (LBK) - viz. grafické znázornní: píloha oznámení. 3. Cca 50 m severozápadn od plánovaného dobývacího prostoru (cca 200 m od plochy tžby) se nachází lokální biocentrum (vedené v generelu ÚSES k.ú. Roudnice pod íslem 10) o rozloze 3 ha. Jedná se o opuštný prostor po tžb hlíny se zbytky staré zelen, náletem jasanu, výsadbou smrku, s kei (bez, šípek, hloh). Lokální biocentrum (vedené v generelu ÚSES k.ú. Roudnice pod. 2) leží cca m západn od dobývacího prostoru (900 m od plochy tžby), podél kraje silnice II/323, která bude využívána jako píjezdová a odjezdová komunikace k plánovanému území tžby. Biocentrum má rozlohu 8,5 ha a je tvoeno vlhí loukou ohranienou upraveným tokem Bystice s novou výsadbou a v ásti starším porostem vrb. Lesní porost má pestré zastoupení lesních typ, v porostu pevažuje dub, dále je zastoupen jasan, bíza, habr, borovice, modín. Biocentrum je kontaktní, spojuje nivu Bystice s lesním komplexem. Biocentrum je ekologicky významným krajinným prvkem. Hranice dobývacího prostoru (cca m od plochy tžby) je na jihu a východ lemována polní cestou. Za touto polní cestou se nachází lokální biokoridor (vedený v generelu ÚSES k.ú. Roudnice pod. 11). LBK pokrauje dále ve vzdálenosti cca m jihovýchodn a východn od plochy tžby. Tento LBK je cca m dlouhý a propojuje lesík a remízky pásem zatravnní a plní protierozní funkci. V lesíku z devin pevažuje bíza a borovice, dále se vyskytuje smrk. Západn ve vzdálenosti cca 600 m od uvažovaného prostoru tžby štrkopísku soubžn s hranicí dobývacího prostoru je situován lokální biokoridor (vedený v generelu ÚSES pod íslem 9). LBK o délce cca m spojuje LBC.2 a LBC.10 s lesním komplexem na severu území. LBK je tvoen kyselou bukovou doubravou, smíšenými porosty vyššího vkového stupn. Tento LBK je protnut polní cestou napojující se na komunikaci. II/323, která je plánována jako pepravní trasa k tžebn

28 V generelu ÚSES Libany pod íslem 3a je evidované lokální biocentrum U staré školky o rozloze 14,37 ha. Nachází se na na k. ú. Želí, pibližn v severovýchodním cípu uvažovaného dobývacího prostoru (cca 300 m od plochy tžby štrkopísku). Je tvoeno dubovým porostem, na jižním svahu s proláklinou obasné vodotee, s pímsí smrku, modínu a bízy. Podloží je tvoeno štrkopísky, hndými lesními pdami až slinovatky (v údolí). Biocentrum je ekologicky významným krajinným prvkem. Cca 200 m severn od hranice dobývacího prostoru probíhá biokoridor lokálního významu U Homyle (evidovaný v generelu ÚSES Libany pod íslem 3). Tento LBK je cca m dlouhý, široký 15 m a je tvoen pevážn smrkovými prostory s pímsí listná v údolí vodotee. Významnými krajinnými prvky vyplývající ze zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, podle ustanovení 3b jsou vodní toky, údolní nivy, rybníky a lesy. V lokalit se nachází lesní porosty severozápadn, severn a severovýchodn od uvažovaného dobývacího prostoru (ve vzdálenosti cca m). C Zvlášt chránná území, území pírodních park, území historického, kulturního nebo archeologického významu Zvlášt chránná území, území pírodních park se v míst zámru ani v bližším okolí nevyskytují. Katastr obce Roudnice je považován za území s archeologickými nálezy ve smyslu zákona. 20/1987 Sb. v platném znní. Z tohoto dvodu se na celou plánovanou oblast tžby vztahují i další ustanovení na výše jmenovaný zákon navazující nebo mu nadazené. Dle sdlení archeologického oddlení Muzea Východních ech (viz. píloha oznámení. 9) na doteném území dosud neprobhl rozsáhlejší archeologický výzkum. Mimo starších náhodných nález jsou v katastru obce zaznamenány pouze menší odborné aktivity z roku 1972, 1983 a V obci byly rovnž opakovan provádny dohledy pi výkopech inženýrských sítí - s negativními výsledky. Nejstarší a také nejcennjší známý nález pedstavuje ást depotu mdných sekeromlat s kížovým ostím, vyoraných v roce 1865 na Horkách. Ze stejného místa pochází i ojedinlé nálezy broušených kamenných nástroj nalezených na pelomu 80. let 19. století. V roce 1880 byl v píkopu okresní silnice nalezen žárový hrob se zlatým šperkem. Nález s nejvtší pravdpodobností pochází ze západního úboí Horek, kde byly v roce 1908 nalezeny dva další hroby. V roce 1896 pi tžb v Hamplov ciheln (situované na úboí Horek) bylo zaznamenáno kostrové pohebišt. V roce 1898 byl na neznámém míst v extravilánu vyorán depot novovkých mincí a v roce 1999 také nelokalizovaný poklad zlatých ímských mincí. Poklad stedovkých mincí byl nalezen roku 1912 pi západní hranici intravilánu. Dále byly z katastru obce Roudnice prbžn získávány ojedinlé nálezy (asto bez nálezových okolností. Pi terénních úpravách pole byl v roce 1921 nalezen soubor vrcholn stedovkých artefakt. C Území hust zalidnná Území plánované tžby se nachází na severní hranici katastrálního území obce Roudnice mezi obcemi Roudnice a Homyle. Zájmové území nepatí mezi území hust zalidnné, vzdálenost tžebního prostoru od nejbližších obanských zástaveb obou obcí je cca m

29 V navrženém dobývacím prostoru se nenachází žádný sídelní útvar ani jednotlivá obytná zástavba. V jižní ásti dobývacího prostoru (mimo vlastní plochu tžby) je situován objekt zdejší myslivecké jednoty (viz. obrázek. 3). Objekt je píležitostn využíván, neslouží k trvalému obývání. Obrázek. 3: Objekt v jižní ásti uvažovaného dobývacího prostoru C Území zatžovaná nad míru únosného zatížení (vetn starých ekologických zátží) V dotené lokalit nejsou známy staré zátže a území zatžovaná nad míru únosného zatížení. V okolí zámru byla na základ konzultace s pracovníky Magistrátu msta Hradce Králové (odboru životního prostedí - oddlení odpadového hospodáství) zjištna pouze malá terénní deprese nacházející se vpravo od píjezdové polní cesty vedoucí napí dobývacím prostorem. Jednalo se o jámu hlubokou cca 1,5 m, která vznikla po nelegální tžb písku a která byla následn v polovin 90. let zavezena sutí a zeminou. C Extrémní pomry v doteném území V doteném území nejsou známy extrémní pomry. C Ochranná pásma Lokalitou neprochází elektrické vedení ani produktovod, v prbhu silnice II. tídy je respektováno ochranné pásmo 18 m od osy vozovky. C. 2. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území C Ovzduší a klima C Klimatické faktory Katastrální území Roudnice leží jihozápadn od Hradce Králové (pi jižní hranici bývalého okresu Hradec Králové). Podle klimatické klasifikace náleží hodnocené území do mírn teplé oblasti. Celkový ráz klimatu je mírn suchý, s mírnou zimou. Prmrné roní srážky se pohybují okolo 600 mm. Prmrná roní teplota 8 C. V tabulce. 12 je uveden pehled prmr za období z mení provádného na Observatoi Hradec Králové. Tabulka. 12: Msíní dlouhodobé prmry vybraných klimatických faktor msíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII φ srážky [mm] teplota [ 0 C] -2,3-0,9 3,9 8,1 13,8 16,5 17,7 17,4 13,8 9,3 3,1 0,6 8,4-28 -

30 Evapotranspirace odhad 410 mm Vlhkost vzduchu v zim 85 % v lét 55 % V roce 2001 inil srážkový úhrn 727,30 mm a v roce 2002 byl 709,10 mm (nameno na stanici HMU - Hradec Králové). Následující údaje jsou získané z mapy Klimatické oblasti R a agroklimatického mení SR: poet letních dn poet mrazových dn poet ledových dn prmrná teplota v lednu -2 až -3 0 C prmrná teplota v ervenci +18 až C srážkový úhrn ve vegetaním období mm srážkový úhrn v zimním období mm Pro lokalitu Roudnice (Hradec Králové) zpracoval HMÚ Praha odborný odhad vtrné ržice. Zobrazení vtrné ržice je pílohou zpracované rozptylové studie (viz. píloha oznámení. 10). Vtrná ržice udává etnost smr vtr ve výšce 10 m nad terénem pro pt tíd stability pízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a ti tídy rychlosti vtru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Z vtrné ržice pro lokalitu Roudnice vyplývá, že nejvtší etnost výskytu má západní vítr s 16,81 %. etnost výskytu bezvtí je 9,10 %. Slabý vítr o tíd rychlosti 1,7 m.s -1 (do 2,5 m.s -1 ) se vyskytuje v 54,51 % pípad, stední vítr o tíd rychlosti 5 m.s -1 (2,5 7,5 m.s -1 ) lze oekávat v 41,73 % a silný vítr o tíd rychlosti 11 m.s -1 (nad 7,5 m.s -1 ) se vyskytuje v 3,76 % pípad. I. a II. tída stability poasí v pízemní vrstv atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 26,55 % pípad. Charakteristika tíd stability a výskyt tíd rychlosti vtru vyplývají z následující tabulky: Tabulka. 13: Tídy stability atmosféry Tída stability Rozptylové podmínky Výskyt tíd rychlosti vtru (m/s) I silná inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 II inverze, špatný rozptyl 1,7 5 III slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírn zhoršené rozptylové podmínky 1, IV normální stav atmosféry, dobrý rozptyl 1, V labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1,7 5 Termická stabilita ovzduší souvisí se zmnami teploty vzduchu s mnící se výškou nad zemí. Vzrstá-li teplota s výškou, tžší studený vzduch zstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohyb v ovzduší a tím k nedostatenému rozptylu zneišujících látek, nastává inverze (I. a II. tída stability). Inverze se vyskytují pevážn

31 v zimní polovin roku, kdy se zemský povrch intenzivn ochlazuje. V dsledku nedostateného sluneního záení mohou inverze trvat i nkolik dní. V letní polovin roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí vtru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí. Bžn se vyskytující rozptylové podmínky pedstavují tídy stability III a IV, kdy dochází bu k nulovému (III. tída) nebo mírnému (IV. tída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti vtru, pi silném vtru obvykle nastávají podmínky IV. tíd stability. V. tída stability popisuje rozptylové podmínky pi silném poklesu teploty s výškou. Za tchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosfée, protože lehí vzduch smuje od zem vzhru a tžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu zneišujících látek. Výskyt tchto podmínek je omezen na letní plrok a slunená odpoledne, kdy v dsledku pehátého zemského povrchu se siln zahívá i pízemní vrstva ovzduší. C Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší není v posuzované lokalit trvale sledována. Imisní situace je monitorována nejblíže v Hradci Králové a to na stanovištích: v centru msta: Námstí Osvoboditel Sukovy sady Pospíšilova tída na observatoi Nový Hradec Králové (mící stanice HMÚ) Mící stanice Hr. Král. nám. Osvoboditel je umístna v rovinném terénu, stanice je situována na okraji parkové plochy, mimo vliv dopravy a sekundárních zdroj, uprosted msta. V okolí se vyskytuje ídká nízkopodlažní zástavba. Nadmoská výška je 233 m n.m. Mící stanice HKS - Hr. Král. Sukovy sady je umístna v rovinném terénu, v mstské zón. ást krajiny tvoí zastavná, ást nezastavná plocha. V okolí se vyskytuje obytná, obchodní a prmyslová zástavba. Nadmoská výška je 233 m n. m. Mící stanice HKS - Hr. Král. Pospíšilova je umístna v rovinném terénu, na okraji parku, v blízkosti frekventované komunikace, v západní ásti centra msta. V okolí se vyskytuje ídká nízkopodlažní zástavba. Nadmoská výška je 233 m n. m. Mící stanice Hr. Král. observato je umístna na vrcholové poloze kopce, na okraji msta. ást krajiny tvoí zastavná, ást nezastavná plocha. Nadmoská výška je 276 m n.m. Pehled stavu zneištní ovzduší v Hradci Králové v hlavních ukazatelích: V textu jsou uvedeny údaje pevzaté z roenky HMÚ Zneištní ovzduší a chemické složení srážek na území R za rok Oxid dusiitý (NO 2 ) Msíní prmry prmrné denní koncentrace se pohybují mezi µg/m 3 (HK Sukovy sady). Denní maximum v roce dosahovalo hodnoty 66,6 µg/m 3 a hodinové maximum v roce 116,5 µg/m 3 (HK Sukovy sady). Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 30,4 µg/m 3 (2. tvrtletí), 29,1 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 36,1 µg/m 3 (4. tvrtletí) a hodnota roní prmrné koncentrace (tj. roní aritmetický prmr) byla 32 µg/m 3 (HK Sukovy sady)

32 Suspendované ástice frakce PM 10 (PM 10 ) Denní maximum v roce dosahovalo hodnoty 81,3 µg/m 3 a hodinové maximum v roce 190,5 µg/m 3 (HK Sukovy sady). Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 25,7 µg/m 3 (2. tvrtletí), 28,4 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 29,8 µg/m 3 (4. tvrtletí) a hodnota roní prmrné koncentrace (tj. roní aritmetický prmr) byla 28 µg/m 3 (HK Sukovy sady). Prašný aerosol (SPM) Msíní prmrné koncentrace se pohybují mezi µg/m 3 (HK observato); µg/m 3 (HK nám. Osvoboditel) a µg/m 3 (HK Pospíšilova). Denní maximum v roce dosahovalo hodnot 183 µg/m 3 (HK observato); 182 µg/m 3 (HK nám. Osvoboditel) a 187 µg/m 3 (HK Pospíšilova). Hodnoty roních prmrných koncentrací (roní aritmetický prmr) byly 32 µg/m 3 (HK - observato), 26 µg/m 3 (HK nám. Osvoboditel) a 34 µg/m 3 (HK Pospíšilova). Imisní monitoring v zájmové lokalit Reprezentativnost výsledk mení monitorovacích stanic v Hradci Králové je dána okrskovým mítkem, tj. 0,5 až 4 km. Dotené území se nachází ve vzdálenosti cca 12 km jihozápadn od Hradce Králové. V uvažované lokalit byl proveden imisní monitoring vybraných zneišujících látek. Mení bylo realizováno v rozsahu: celkový prašný aerosol a NO 2. Pro zjištní imisních koncentrací jednotlivých škodlivin byly realizovány dva odbry vzork na dvou odbrových místech: odbrové místo.1 bývalý objekt drbežárny (severozápadn od uvažovaného dobývacího prostoru) odbrové místo.2 bytová zástavba obce Roudnice. V tabulce. 14 jsou uvedeny stední hodnoty získaných koncentrací pepotené na normální podmínky (teplota 0 C a tlak Pa). Studie. E432/2003 je pílohou rozptylové studie. Tabulka. 14: Výsledky imisního monitoringu - stední hodnoty imisních koncentrací škodlivin Látka Stední hodnoty koncentrací [g/m 3 ] odbrové místo. 1 odbrové místo. 2 celkový prašný aerosol 61,8 37,1 PM 10 49,4 29,7 NO 2 31,8 37,0 C Geomorfologie Katastrální území Roudnice se nachází v geomorfologických okrscích Libanská tabule a Urbanická brázda severní a stední ásti Chlumecké tabule. Jedná se o plochou pahorkatinu a erozní sníženinu v povodí Bystice, s nadmoskou výškou pohybující se od m n. m.. ešené území dobývacího prostoru se svažuje smrem ze severu k jihu, nadmoská výška v míst zámru je m n. m

33 C Horninové prostedí a pírodní zdroje C Geologie V zájmovém území byly provedeny podnikem GEOINDUSTRIA, st. p., Praha geologické przkumné práce. Následující charakteristika geologických a hydrogeologických pomr širšího území a plochy ložiska Radostov je pevzata ze závrené zprávy z tchto pedbžných przkum (Geoindustria, Praha 1988). Geologie širšího území Regionáln náleží širší území ke slinité facii labské oblasti eské kídové pánve. Podložím kídy v území severn od železnohorského proterozoika je metamorfované až slab metamorfované starší paleozoikum, v zájmovém území pak zejm pímo sedimentárn vulkanogenní série proterozoického stáí s tlesy porfyr. Sedimentace svrchní kídy, vyvolaná regionálním poklesem v austrijské fázi, zaíná uložením sladkovodního nebo brakického cenomanu. Prohloubení pánve v období spodního turonu vedlo k mocné sedimentaci. Po celý stední turon docházelo ke zmlování pánve a k sedimentanímu neklidu. Sedimentace svrchního turonu však plynule pokrauje až do coniaku a je ukonena výzdvihem v subhercynské fázi. Terciérní vulkanity v širším okolí nejsou známé. Cyklické klimatické zmny v pleistocénu, doprovázené malými tektonickými pohyby, vedly k diferencované fluviální a deluviální erozi, fluviální, deluviální a eolické sedimentaci. V období stedního pleistocénu Labe, jako hlavní tok území, protékalo Urbanickou branou. Poátkem mladého pleistocénu se Labe pemísuje do Bohdaneské brány, odtud pak do dnešního koryta. Území je typicky snosovou oblastí s dobe dochovanými terasovými, ásten deluviálnimi a eolickými sedimenty starého a stedního pleistocénu. V nejmladším pleistocénu, kdy Labe už neprotékalo Urbanickou branou, ustává díve tak intenzívní fluviální sedimentace, vznikají jen údolní terasy Pímského potoka a íky Bystice. Více se uplatuje sedimentace eolická. Terasové akumulace jsou výrazným morfologickým prvkem území. Terasy kryjí v rzných mocnostech vrcholové plošiny nebo vyplují široké údolní nivy tok. Dle práce Balatky (Balatka et al., 1966), je v údolí stedního Labe vylenno sedm terasových stup. V širším okolí lokality není jejich pvodní sled zachován. Chybí zde nejmladší pliocénní akumulace, známé z okolí Prahy a ipské tabule, rovnž zde chybí nejstarší pleistocénní terasa I, sporadicky známá nejblíže na horním toku Labe. K II terase günzského stáí byl piazen výskyt terasových uloženin severn od Hrádku u Nechanic, dále pak výskyty u Horního Pímu, Stžírek a Zdechovic. Ve svrchní ásti jsou tvoeny písky a drobnými štrkopísky, pi bázi písitými štrky, celková mocnost je 6-10 m. Jsou pekryty 1-2 m mocným pokryvem spraší. (Tmto terasovým reliktm Žebera (Žebera, 1956) pisuzuje stáí donau.) III. terasa stáí mindel 1 Žebera (Žebera, 1956) a Straka (Straka, 1972) tento terasový stupe zaazují do günzu 2 a pedpokládají, že mindel neni zachován. Tvoí ji plošiny jižn od Stžírek pes Tchlovice, Libany na Kozí kopec. Je to jedna z nejrozsáhlejších teras, kterou pekrývá promnlivá mocnost sprašových hlín. Patí sem i terasa severn od Hrádku u Nechanic nad údolím Pímského potoka. Charakteristický pro tuto terasu je vtší pínos kemenných valounk, jinak je velmi promnlivá sedimentace. Jsou popsány i valouny ignimbrit, které se in situ nacházejí až sv. od Trutnova. Balatka (Balatka et al., 1966) lení terasu na dva stupn - III a, b. Mocnost terasy v okolí Liban je m. Ke IV. terase jsou azeny výskyty terasových uloženin mindelu 2 mezi Boharyní a Mlékosrby a jižnji v pruhu mezi Osicemi a Rohovládovou Blou. Terasa je tvoena pevážn písitými štrky a štrkopísky, místy siln limonitizovanými a zahlinnými. VI. terasa staršího rissu tvoí v širším okolí ložiska plošn dosti rozsáhlé výskyty v tém souvislém pruhu od Boharyn k Chlumci nad Cidlinou. Tvoí ji dva dílí stupn o celkové mocnosti 10 m. Její akumulace jsou tvoeny pevážn štrky a štrkopísky s jílovitopísitými polohami. Celkov je terasa nejhe dochovaná

34 VI. terasa stedního a mladšího rissu bývá též nazývána jako terasa Urbanické brány a jižn od ložiska vypluje opuštné koryto Labe, její osa probíhá od Praskaky pes Lhotu pod Libany, Roudnici a dále k západu. Je pokryta cca 1 m sprašových hlín. Straka (Straka, 1972) se domnívá, že posun toku dále jižním smrem do Bohdanecké brány je zpsoben poklesem území dnešní Pardubické kotliny. Risská terasa v povodí Bystice má mnohem hrubší štrkový materiál než sedimenty hlavního toku. Nápadn vysoký obsah kemene v této asti terasy je dokladem, že vtšina štrkového materiálu byla asi resedimentována na velkou vzdálenost ze starších teras. VII. terasa würmského stáí tvoí akumulaní výpl dnešního údolního dna Labe. Je zachována pevážn v okolí eky, mén v širších údolních nivách jeho pítok /Cidlina, Bystice/. Dlí se na 3-4 stupn, úplná mocnost se odhaduje na 20 m, vtšinou však jsou vyvinuty pouze jednotlivé stupn o menších mocnostech. Spoleným znakem je pekryti teras mocnými vrstvami spraší, vátých písk a nivních hlín. Poslední hlubší zásah do morfologie území je eolická sedimentace posledního glaciálu. Plošn rozsáhlé, místy i mocné akumulace spraší a sprašových hlín zarovnaly ostré denudaní tvary reliéfu. Podle terénní pozice sprašových závjí je nutno pedpokládat jejich vznik vtry západního a severozápadního smru. Nejmocnjší závje spraší a sprašových hlín pokrývají svahy obrácené k V a JV. V nedaleké stžerské ciheln byly zastiženy sedimenty celého würmského glaciálu. Zajímavá je poloha eolických pisk jižn Homyle, kde bylo zastiženo 8 m šedobílých slídnatých písk na hran údolí Bystice. Znané plochy pokrývají deluviální sedimenty. Litologicky je tvoí z nejvtší ásti štrkový resedimentovaný materiál teras s pímsí peplaveného podložního jílu. Lze odlišit mladé - würmské až holocénni a starší deluvia. Holocénní sedimenty inundaních území potoka a eky Bystice se vyznaují variabilitou mocností a litologického složení. Pi regulaci Bystice v úseku Puchlovice - Roudnice byly odkryty povodové hlíny o mocnosti cca 2,5 m, jejich podložím jsou štrky vložené údolní würmské terasy. Geologie ložiska Radostov Lokalita pedstavuje izolovaný nevelký relikt staropleistocénní labské terasy stáí mindel 1, která byla následnými mladšími geologickými procesy podstatn modulována. V pvodním uložení se dochovala jenom menší ást kompletniho profilu íních nános. Po jejich denudaci byla východní ást terénní elevace zavátá písky a sprašemi, které pak byly zásti redeponovány soliflukními procesy a periglaciálními jevy. Terasový relikt východn od osady Homyle má zhruba elipsovitý tvar protažený sv. - jz. smrem o ploše cca 2 x 1 km. Jeho okraje jsou v detailu velmi lenité. Geologická stavba Podloží fluviálních akumulací tvoí sedimenty spodního coniaku, reprezentované rozpadavými vápnitými jílovci až prachovitými slínovci s obsahem CaC0 3 (15-30 %). Jejich mocnost se pohybuje kolem 150 m. Pi povrchu jsou odvápnné, zapadají mírn k ose pánve, tj. k SSV. Pro zdejší coniacké sedimenty je charakteristické jejich použití ke slínování pozemk pro zlepšení úrodnosti písitých pd. Hornina se tžila v ad mlkých dobývek, lemujících terénní elevaci "Na horkách". Dnes jsou již opuštné, hust zarostlé a místy zavezené. Przkumné vrty dokumentovaly pouze zvtralou a odvápnnou polohu slínovc, vtšinou šedozelené barvy. Eluvia jsou místy rezav šmouhovaná, jilovitá. Povrch kídového podloží má velmi složitou modelaci. Nejníže probíhá báze štrkopískových náplav v západní ásti ložiska, a to v nadmoské výšce m od vrtu Ly 1, na severu pes opuštnou

35 pískovnu u silnice na plošinu s objekty JZD u vrtu RL 27. Tato dnes dochovaná nejhlubší lenitá ást starého labského údolí se mírn zvedá k východu na úrove plošší ásti podloží v nadmoské výšce m na jihu, uprosted, až 272 m n. m. na severovýchod. Ve stední ásti ložiska byla zastižena mlká brázda severojižního smru pehloubená o 1-3 m. K severovýchodu pak podloží plynule stoupá (za vrt RL 10). Na okrajích ložiska je reliéf snížený o nkolik málo metr, štrkopísky jsou po tomto svahu redeponovány i v nkolikametrových mocnostech. Kídové podloží tvoí izolované, nevelké, ploché elevace, pedevším bezprostedn na jih od pískovny a uprosted lokality. Generáln je dnešní povrch lokality konformní s morfologií podloží a z výškových rozdíl nevyplývají žádné rozdílné úrovn mindelských terasových akumulací. Staropleistocénní íní náplavy jsou tvoeny tém v celé mocnosti štrkopísky. Jenom lokáln jsou pi bázi zaznamenány štrky, avšak bez extrémn velkých balvan. Prmrná mocnost štrkopísk se pohybuje kolem 5-8 m. Složení náplav je dosti homogenní, pouze se projevuje nevýrazné gradaní vrstvení, kdy smrem k bázi pibývá valoun vtších rozmr. Štrkopísky jsou rezavhndé, místy až ervenohndé, nezeteln subhorizontáln zvrstvené. Sedimenty jsou zrnitostn málo vytídné s pevahou valoun o velikosti 4-6 cm, ojedinle cm. Podíl štrkové frakce je promnlivý, v prmru se pohybuje mezi %. Valouny mají oválný tvar a jsou stedn opracované. Pro zdejší štrkové valouny je charakteristické velké zastoupení kemene - pes dv tetiny. V menším množství se vyskytuji kemence, buližníky, kvarcity, ruly a pískovce. Živce se vyskytují v malé míe. Valouny jsou nenavtralé, pevné. Písité frakce mají obdobné složení jako štrkové, nkterá zrna nesou stopy dvojího opracování. Tžké minerály se vyskytují pouze akcesoricky. Velmi vzácn se uprosted štrkopísk nacházejí nepíliš mocné polohy jílu. Odpovídá to místnímu zklidnní sedimentaních podmínek v úrovni plochých elevací dna. Celkov štrkopísky obsahují pomrn velké množství prachových a jílových frakcí nejastji v rozmezí 5-8 %, ale v mnoha pípadech i více, hlavn ve svrchních partiích. Podsítná frakce, tj. pod 0,063 mm, je vtšinou prachovitá. Pevažuje v ní kemen, dále obsahuje živce, slídy, vzácn kaolinit, illit a kalcit. V denudací mén narušených ástech ložiska pecházejí do písk (vtšinou pomrn oste). Ve vrtech nelze dosti dobe rozlišit jemn zrnité fluvialní pisky od písk druhotn pemístných bu inností vody, vtru anebo soliflukcí. V zrnitostním složení tchto písk výrazn pevládá frakce do 0,5 mm. ást vrt dokumentovala ve svrchních partiích písky pravdpodobn eolického pvodu, jemnozrnné s charakteristickou okrov hndou barvou (jedná se bu o zbytky pvodních návjí i písky znovu usazené po kratším vodním transportu). Jejich mocnost kolísá kolem 2-3 m. Podle výsledk laboratorních zkoušek jsou vtšinou siln jílovité. Sprašové hlíny pokrývají v promnlivé mocnosti znanou ást lokality. Jsou okrov hndé až hndé i ervenohndé, asto s promnlivou písitou pímsí. Na mnoha místech jsou redeponované po svahu a obsahují drobné štrkové valounky. C Hydrogeologie Popis hydrogeologických pomr v širším okolí ložiska Zájmové území náleží k slinité facii labské oblasti eské kídové pánve, do hydrogeologického rajónu Labská kída. Nejvýznamnjší zvodn jsou vázány na písité sedimenty cenomanu a spodního turonu. Zvodn mají zpravidla artéský charakter, stropním izolátorem cenomanské zvodni jsou plastické, jílovité sedimenty pedchodní zóny III a, izolátorem spodnoturonské zvodn, vázané na spongility a písité slínovce, je mocný komplex slinitých uloženin stedního a svrchního turonu. Lokální zvodnlé polohy jsou vázány na svrchní písité sedimenty coniaku a jsou využívány k domovnímu zásobení v o- kolních obcích

36 Staropleistocénní štrkopísky jednotlivých terasových relikt mají výbornou prlinovou propustnost, infiltraci místn ztžují pokryvy sprašových hlín, prakticky nepropustných. Hydrograficky zájmové území náleží k dílímu povodí íky Bystice a jejích levostranných pítok. V ložiskovém úseku má tok Bystice velmi malý spád - 4 m/2 000 m, tj. od 234 m n. m. v Boharyni k 230 m n. m. v Puchlovicích. Tok Bystice je v úseku Kunice - Puchlovice regulovaný. V širším okolí zájmového území byly provádny pevážn speciální hydrogeologické práce pro vodohospodáské úely - 4 hydrogeologické vrty pro zásobení drbežárny a bytových jednotek pro JZD v Kratonohách, situované cca 1,5 km jižn od zájmového území. Uvedenými vrty je jímána zvode, jejímž kolektorem jsou štrkopísky údolní terasy eky Bystice, v úrovni kolem 238 až 240 m n. m.. Hladina podzemní vody dosahuje úrovn cca 232,2 m n. m., specifická vydatnost každého z vrt je kolem 2,8 l.s -1.m -1, koeficient filtrace k = 1, m.s -1. Dle chemického rozboru se jedná o vodu typu Ca - HC0 3 - S0 4, mírn kyselou (ph 6,7), velmi tvrdou - 20 N, stedn mineralizovanou. Domovní studny v obci Homyle jímají zvode, jejímž kolektorem jsou slinito-písité kídové sedimenty. Farma JZD pi západním okraji ložiska je napojena na skupinový vodovod, vedený z jímacích objekt na jižním okraji území. Hydrogeologie vlastního ložiska V prbhu pedbžné etapy przkumu bylo provádno režimní mení na 5 vystrojených ložiskových vrtech a 1 vrtu hydrogeologickém, ke zjištní rozsahu zvodnní štrkopísku, smru proudní a spádu podzemní vody v zájmovém prostoru. Hydrogeologický vrt H 1/P byl situován ve dn opuštné pískovny, jeho hloubka je 3,0 m a vystrojen je pažnicemi o m 133 mm, do hloubky 2,0 m plnými a ve zbylé asti perforovanými. Mezikruží bylo v úvodní ásti zajílováno, v úseku perforace byl proveden obsyp kaírkem /8/15 mm/. Na vrtu H 1/P byla provedena expresní erpací zkouška erliftem v trvání 6 hodin, ukonená tíhodinovou zkouškou stoupací. Zjištna vydatnost pi snížení o 0,6 m s 5, l.s -1. Režimní mení bylo zajišováno na všech vystrojených objektech v období VZ II III v cca 14 denních intervalech. V období, kdy bylo provádno režimní mení, se srážky pohybovaly okolo úrovn padesátiletého normálu a zjištný stav hladiny podzemní vody lze hodnotit jako prmrný. Reakce hladin na srážky je velmi markantní, projevuje se s cca 14 denním zpoždním. V následující tabulce je pehledn uveden maximální a minimální stav podzemní vody na sledovaných objektech, zjištný rozkyv a stav k VI Tabulka. 15: Stav podzemní vody a zjištný rozkyv na jednotlivých vrtech Vrt íslo Maximální stav Minimální stav Rozkyv + Stav VI v m n. m. v m n. m. v m v m n. m. H 1/P 267,93 267,06 0,87 267,9 RL 21/P 268,66 267, ,2 RL 23/P 270,67 269,65 1,02 270,4 RL 24/P 270, ,27 271,0 RL 35/P 269,86 268,79 1,07 269,8 RL 40/P 271,49 suchý 2,

37 Vlastní štrkopísky ovovaného terasového reliktu mají velmi dobrou prlinovou propustnost. Výborné infiltraní schopnosti tohoto kolektoru lokáln snižuje pokryv sprašových hlín, jejich mocnost na severovýchod území pesahuje 2,0 m. Podložní slinité sedimenty kídového útvaru jsou prakticky nepropustné, pedstavují podložní izolátor. Pevážná ást ložiskových štrkopísk je suchá. Zvodnlé jsou pouze jejich bazální partie v místech depresí v nepropustném kídovém podloží. Mocnost zvodnní i v tchto lokálních úsecích je pomrn malá, pevážn se pohybuje v rozmezí 0,5-1,0 m, jen ojedinle pesahuje 1,5 m. Celé zkoumané území ložiska Radostov se nalézá pi dílí rozvodnici jak povrchových, tak podzemních vod. Smr proudní podzemní vody je ovlivnn touto skuteností, pevážná ást infiltrovaných vod odtéká smrem k západnímu okraji reliktu, jen menší ást je odvodována smrem k jihu. Zvode, vázaná na vlastní ložiskové štrkopísky, není v zájmovém prostoru využívána, má prakticky zanedbatelnou vydatnost (pi snížení o 0,6 m byla zjištna vydatnost - 5,0.l0-4 l/s). C Pírodní zdroje Zámr leží v chránném ložiskovém území Roudnice. Rozsah ložiskového území i ložiska štrkopísku Radostov ( ) je znázornn v grafické píloze. 1. Ložisko Radostov je blíže specifikováno v kapitole. B. I. 6.. C Pda Dotené pozemky (viz. kapitola. B. II. 1.) urené k tžební innosti jsou pozemky dosud zemdlsky využívané. V širším území jsou zastoupeny pevážn hndozem a illimerizované pdy vetn slab oglejených forem na spraších a sprašových hlínách a hndé pdy a rendziny na zahlinných písitých substrátech. V niv Bystice a ásti Roudnice se nacházejí lužní pdy glejové na nivních uloženinách a spraši, obvykle doasn zamokené a nivní pdy. Mírn jsou zastoupeny také hndozem typické, ernozemní (na severu obce Roudnice) a okrajov hndozem illimerizované oglejené a illimerizované pdy oglejené na sprašových pdách. Povrch samotného ložiska je pokrytý humusovými hlínami, místy se sprašovou pímsí. Jejich mocnost nepesahuje 0,4 m, obvykle 0,2 m. Pdní typ je hndozem, zásti písitá a také illimerizovaná. V zájmovém území nebyl proveden przkum možné kontaminace pdy. C Voda Území náleží do povodí Bystice (tok 3. ádu). Zájmová lokalita je odvodována Roudnickým potokem ( o ploše 31,097 ha), který ústí (u bývalého mlýna) do levobežního náhona Bystice. Roudnický potok protéká stedem obce Roudnice (ve vzdálenosti cca m od místa uvažované tžby). Prtoky Roudnického potoka jsou velmi malé, nárazov jsou obohacovány extravilánovými vodami z ploch severn nad obcí (asto s vtším podílem zneišujících látek). Potok byl ped 2. svtovou válkou regulován. V obci je na Roudnickém

38 potoku vybudováno nkolik rybník se sedimentaní funkcí. Na západním a jižním okraji obce Roudnicejsou situovány písníky dosud sloužící k tžebním innostem štrkopísku. Na území plánovaného zámru ani v bezprostední blízkosti se nenachází žádný zdroj pitné vody. Nejbližší studna je situována pod zájmovým prostorem jižn, ve vzdálenosti cca 500 m od hranice dobývacího prostoru. C Fauna a flóra, ekosystémy Zájmová plocha se nachází v odlesnné, zemdlsky intenzívn využívané krajin, a tomu odpovídá i druhov velice omezené spektrum flóry a fauny. Biologicky pestejší a cennjší jsou okrajové plochy, zejména travnaté pásy mezi polem a zpevnnými cestami. Severní a jižní okraj území je ovlivován pírod bližšími prvky (dubový les, remíz). Na základ terénních przkum v zájmové lokalit (ást ložiska v rozsahu cca 20 ha území Na horkách) provádných bhem srpna 2003 byl zpracován odborný biologický posudek (viz. píloha oznámení. 7). Fauna Fauna lokality odpovídá poloze lokality v Cidlinsko chrudimském bioregionu. Na polní ploše byl pozorován výskyt zajíce polního, nkolik jedinc skivana polního a konipase bílého. Uprosted polní plochy byla nalezena uhynulá samice motáka pochopa (zvlášt chránný druh, kategorie ohrožený druh) s poetnou nekrofágní faunou hmyzu. Z dvoukídlých byly na okrajových ástech dotené plochy nalezeny druhy z eledi vrtalkovitých (Agromyzidae), zelenuškovitých (Chloropidae) a také vrtule Campiglossa absinthii. Z motýl a mr zde byly zjištny: blásek rezedkový (Pontia daplidice), baboka bodláková (Vanessa cardui), perleovec malý, ernopáska šttková (Heliothis viriplaca) a další xerofitní ernopásky Heliothis maritima i vzácnjší motýl zavíje Heliothela wulfeniana nebo mry Tyta luctuosa a Emmelia trabealis. Pi okrajích polních cest a na úhorech se pedpokládá také výskyt brouk, zejména z eledi stevlíkovitých (Carabidae) a blanokídlých (Hymenoptera). Z plaz byl na jižním a na severním okraji pole zjištn výskyt ještrky obecné (Lacerta agilis), která je zaazena mezi zvlášt chránné druhy živoich dle vyhlášky 395/92 Sb. v kategorii "siln ohrožený". V rámci širšího území jsou zoologicky významnjší lokality v blízkosti pímo dotené plochy, které mají na její faunu bezprostední vliv. Jedná se o zachovalou doubravu se starými dutými stromy na severním okraji a pískovnu s vtším remízem na jižní hranici doteného území. Na okraji lesa byl zjištn zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata), z motýl je na tyto biotopy vázán ostruháek dubový (Neozephyrus quercus). Remíz a pískovna za zpevnnou cestou na jihu sledovaného území pedstavují lokality, které poskytují úkryt a potravní možnosti nkterým obratlovcm (nap. srnec obecný, ještrka obecná) a pežívají zde prvky díve mnohem více rozšíené xerofilní entomofauny. Byl zde zjištn nap. v hradeckém regionu vzácný motýl vetenuška iorková (Zygaena ephialtes). Flóra Podle geobotanické rekonstrukní mapy se na pedmtném území vyskytovaly acidofilní doubravy (Quercion roboripetraeae). Podle mapy potenciální pirozené vegetace náleží území k ernýšové dubohabin (Melampyro nemorosi-carpinetum). Lokalita patí k fytogeografické oblasti termofytikum, fytogeografickému okresu Cidlinská pánev a podokresu Bydžovská pánev. Lokalita náleží do kolinního vegetaního stupn. Z botanického hlediska vtšinu doteného území tvoí pole (v roce 2003 zde byl pstován jemen a mák). Na poli a po jeho okrajích rostou bžné polní plevele (nap. pchá rolní (Cirsium arvense), merlíky (Chenopodium sp.), mák vlí (Papaver rhoeas), hemánkovec

39 nevonný (Tripleurospermum inodorum) ad.), ze vzácnjších druh roste na poli plevel ostrožka straka (Consolida regalis), která se adí mezi druhy vzácnjší (podle erveného seznamu východních ech (1995)). Pole je z jižní a západní strany lemováno travnatými pruhy. Zde se vyskytují druhy mezofilních luk svazu Arrhenatherion (nap. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), ebíek obecný (Achillea millefolium), rožec rolní (Cerastium arvense), šírovník ržkatý (Lotus corniculatus), lipnice luní (Poa pratensis), kozí brada východní (Tragopogon orientalis) ad.). V jihozápadní ásti rostou na mezi teplomilnjší druhy (pelynk ladní (Artemisia campestris), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), chrpa ekánek (Centaurea scabiosa)). Na pedmtné lokalit bylo zjištno celkem 84 druh rostlin (podrobný soupis - viz. píloha oznámení. 7), žádný nepatí k chránným druhm. C Krajina, krajinný ráz C Pírodní charakteristika Oblast katastrálního území Roudnice je tvoena plochou pahorkatinou a erozní sníženinou v povodí Bystice, nadmoská výška se pohybuje mezi m. Plocha plánovaná k tžb se nachází v odlesnné krajin a na zemdlsky obhospodaované pd. Z píjezdové cesty vedoucí napí dobývacím prostorem se terén otvírá k jihu a východu. Východn od zámru jsou situovány polní kultury. V severní ásti lokality se terén svažuje do širokého úvozu se vzrostlým porostem lužního charakteru a vodou zaplnnou depresí (viz. foto. 5 a 6 níže). Na severovýchodní okraj pedmtné plochy piléhá lesní komplex, tvoený zejména acidofilními doubravami. Obrázek. 4: Pohled na severní a severovýchodní ást lokality Obrázek. 5: Porost v širokém úvozu v severní ásti lokality

40 Obrázek. 6: Porost v širokém úvozu v severní ásti lokality Zájmová plocha pedstavuje smrem k jihu lehce svažitý terén s pevýšením cca 8-10 m s nadmoskou výškou m n. m. Smrem od uvažované jižní a východní hranice dobývacího prostoru se území svažuje smrem k obci Roudnice a ke komunikaci. I/11 (E 67) spojující Hradec Králové a Chlumec n. Cidlinou. V blízkosti jižního okraje daného dobývacího prostoru se nachází remíz tvoený porosty vysázených devin (borovice, modín, bíza), na menších plochách se vyskytuje teplomilná psamofilní a ruderální vegetace. Lokalita je málo pohledov exponovaná. Na obzoru se tyí dominantní stavby protikladné z hlediska historického i estetického (vže kostel; komíny a nádrže z dob socialistického realismu). Obrázek. 7: Pohled od jižní hranice dobývacího prostoru na ást obce Roudnice Rozptýlená zele se nachází pevážn v blízkosti sídelních útvar, podél vodoteí jako behové porosty a podél polních cest a komunikací jako liniové porosty. C Kulturní charakteristika Díky píznivému podnebí je území dlouhodob osídleno a zemdlsky využíváno. Krajina je proto zcela pemnna lidskou inností. Ráz krajiny je dán monotónn psobícími rozlehlými plochami orné pdy, kterou perušují plochy sídel. Vtší prmyslové objekty se nachází na okraji msta Hradce Králové. Ostatní sídla nejsou plošn rozlehlá, mají venkovský ráz. Vtšinu staveb tvoí zemdlské usedlosti a nízkopodlažní zástavba. Obec Roudnice je typem návesní vsi ulicového typu o délce 3,5 km. Je považována za potenciální lokalitu pímstské rekreace Hradce Králové, od kterého je vzdálena 12 km. Od severu je obec chránna návrším "Na horkách" (271,5 m). Stedem obce protéká potok Roudnice. Zástavba obce je tvoena pevážn jednopodlažními (pop. dvoupodlažními) rodinnými domy. Plocha plánované tžební innosti je od obanské zástavby vzdálena cca m

41 Krajinné dominanty se v blízkém okolí zámru nevyskytují. Architektonickými monumenty jsou vže kostel ležící jižním a východním smrem. Za negativní dominanty v širším území lze oznait sít elektrického vedení a rozsáhlé stavby prmyslové a zemdlské výroby. V obci Syrovátka dominuje širokému okolí výrobní komplex s komínem v jihovýchodní ásti a velké silo v severní ásti obce. Na obzoru, jihozápadním smrem od Lhoty pod Libany, je spolu s tmito dominantami zetelný objekt vodojemu s umístným telekomunikaním vysílaem v obci Dobenice. Pohledov se uplatuje také areál tžby štrkopísku u západního okraje obce Roudnice, vpravo od komunikace. I/11 ve smru Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou. C Historická charakteristika Dkaz o pedhistorickém sídlení dnešního katastru Roudnice pinášejí etné archeologické nálezy. Napíklad v lese u samoty Horka byly v roce 1865 nalezeny mdné sekeromlaty s kížovým ostím, které se zárove považují za nejstarší a nejcennjší známý nález v této lokalit. Na polích smrem k Boharyni bylo nalezeno popelnicové pohebišt a kamenné nástroje. Pi stavb silnice byly objeveny zlaté stoené drátky, z mladší doby bronzové, u Proboštovy stodoly kamenná sekerka. Na poli mezi Roudnicí a Syrovátkou byla zjištna sídelní jáma a kamenný mlýnek na obilí. Roudnická tvrz stávala v severozápadní ásti katastru smrem k Homoli. Ješt poátkem 20. století byly patrné zbytky opevnní. Tvrz snad byla dobe opevnna a vztahoval se k ní místní název Tury. Zanikla a nezstaly po ní žádné stopy. C Obyvatelstvo Vymezené území plánované tžby se nachází mimo souvislou obytnou zástavbu. Nejbližší obytné zástavby (vtšinou dvoupodlažní rodinné domy) se nacházejí v obci Roudnice, vzdálené od místa plánované tžby cca m a od komunikace. 323 využívané jako pepravní trasa cca 10 m. V navrženém dobývacím prostoru stojí píležitostn využívaný objekt mysliveckého sdružení, který není trvale obydlen. Dle sítání potu obyvatel v obcích R (stav k ) má obec Roudnice celkem 510 obyvatel z toho 253 muž a 257 žen, C Hmotný majetek Na ploše samotného tžebního prostoru (tj. na ploše zásob) nejsou situovány objekty, které by byly narušeny plánovaným zámrem. V jižní ásti dobývacího prostoru (u jižní hranice) se za polní cestou nachází neobydlený objekt sloužící k píležitostným mysliveckým aktivitám (viz. obrazek. 3). C Kulturní památky Z historických staveb nacházejících se v obci se lze zmínit o renovovaném domku Matje Chvojky (.p. 21), jednoho z vdc povstání z r a o zemdlské usedlosti.p. 9 složené z polygonální stodoly z 1. poloviny 18. stol a šprýchárku z r. 1850, která patila rodu Veverkových. Dále se v Roudnici vyskytuje architektonicky zajímavý selský statek (.p. 12) s obytnou budovou (s bohat zdobeným prelím) z r.1852 a se stodolou (s klasicistními stlaenými oválovými oblouky nad vjezdy). V obci se nachází také dva kamenné kíže z r a 1843 a pseudorománské a pseudogotické domy. 19 a. 22 z prvé poloviny 19. stol

42 C Hluk C Stacionární zdroje hluku Stávající hluková zátž posuzované lokality stacionárními zdroji hluku byla zmapována formou mení hladin akustického tlaku A u nejbližší obytné zástavby (viz. hluková studie - píloha oznámení. 11). Na hlukovém pozadí u nejbližší obytné zástavby má nejvýznamnjší podíl dopravní hluk vyvolaný silniní dopravou (na komunikaci v obci Roudnice ve smru na Lhotu pod Libany), hluk z provozu zemdlského družstva a hluk vyvolaný chovem domácích zvíat. Referenní body (viz. tabulka. 16) byly zvoleny u nejbližší obytné zástavby v blízkosti komunikace (ve výšce 3 m nad zemí). Tabulka. 16: Výpotové (referenní) body íslo bodu Umístní Roudnice - okraj nejbližší obytné zástavby v blízkosti dobývací prostoru umístné na severním okraji obce Roudnice (ást obce situovaná v blízkosti zemdlského družstva a odboky k dobývacímu prostoru mezi obecním úadem a jednopodlažním rodinným domem se samostatn stojící stodolou). Roudnice - rodinný dm v obci Roudnice umístný v blízkosti píjezdové komunikace.323 (silnice II.tídy) k zámru Roudnice obecn vybraný rodinný dm v obci Roudnice umístný v blízkosti píjezdové komunikace.11 (silnice I.tídy E 67) k zámru. Vzdálenost bodu od zámru 1000 m 1500 m 1500 m POZN. výpotová místa 2 a 3 byly umístny ve vzdálenosti 7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu komunikace (preferované vzdálenosti mících míst pi urení hluku z dopravy). Mícím místem byl okraj nejbližší obytné zástavby umístné na severním okraji obce Roudnice referenní bod. 1 (viz. tabulka. 16). Mení bylo provedeno v odpoledních hodinách mezi a hod ve specifickém asovém intervalu, kdy byl hluk z dopravy na píjezdové komunikaci k tžebn vylouen - dopravní hluk vyvolaný provozem na komunikaci v obci Roudnici nebyl vylouen (mící pístroje: zvukomr B&K 2260, mikrofon B&K 4189, kalibrátor B&K 4230). Namené hodnoty jsou uvedeny na následující stran v tabulce

43 Tabulka. 17: Stávající hluková zátž u nejbližší obytné zástavb (nulová varianta) namené hodnoty Referenní bod.1 severní okraj obce Roudnice doba mení L pamax L pa 1 L pa 10 L pa 50 L pa 90 L pa 99 L paeq,t (min) (db) (db) (db) (db) (db) (db) (db) 30 59,6 53,1 47,6 36,8 32,7 31,5 40,1 Vysvtlivky: L pamax nejvyšší hladina akustického tlaku A L pa 1 hladina akustického tlaku A pekroená v 1 % doby z uvažovaného (meného) asového intervalu (ojedinlé špiky) L pa 10 L pa 50 L pa 90 L pa 99 L paeq,t hladina akustického tlaku A pekroená v 10 % doby z uvažovaného (meného) asového intervalu (asté špiky) hladina akustického tlaku A pekroená v 50 % doby z uvažovaného (meného) asového intervalu (prmrná hladina) hladina akustického tlaku A pekroená v 90 % doby z uvažovaného (meného) asového intervalu (hladina hluku prostedí - praktické pozadí) hladina akustického tlaku A pekroená v 99 % doby z uvažovaného (meného) asového intervalu (minimální dosažitelné pozadí - teoretické) hladina akustického tlaku A C Hluk vyvolaný dopravou Na hlukovém pozadí u obytné zástavby v blízkosti komunikací má nejvýznamnjší podíl dopravní hluk vyvolaný silniní dopravou. Stávající hluková zátž podél pepravní trasy byla zhodnocena modelovým výpotem v hlukové studii. Jako podklad pro výpoet dopravního hluku byly použity údaje editelství silnic a dálnic R, správa Hradecký kraj. Dodané údaje jsou z celostátního sítání hustoty dopravy v roce 2000: sítací místo mezi obcemi Roudnice a Nechanice komunikace. 323: celkem vozidel (24 hod), sítací místo u obce Urbanice na komunikaci.11 (E 67): celkem vozidel (24 hod). Vzhledem k tomu, že hodnoty ze sítání dopravy jsou z roku 2000 a lze pedpokládat nárst dopravy na posuzované komunikaci, nevyvolaný posuzovaným zprovoznním tžebny, byly všechny hodnoty pro rok 2005 oproti roku 2000 o 10 % navýšeny. Imisní hodnoty hluku, charakterizující zatžování venkovního prostoru penosem hluku z dopravy v denní dob pro referenní bod. 2 a 3 jsou uvedeny v tabulce. 18. Tabulka. 18: Stávající stav (dopravní hluk) nulová varianta ze zadaných prmrných 16 hod hodnot prjezdu (denní doba: od 6 00 do hod) Výpotová místa Výpotový bod. 2 Výpotový bod. 3 Vypotená hladina akustického tlaku A L Aeq,T 57,5 db 67,6 db

44 Referenní bod.1 není bezprostedn doten dopravním hlukem vyvolaným provozem obslužné dopravy v souvislosti s tžbou v dobývací prostoru Roudnice sever a proto nebyl na tomto referenním bodu podíl dopravního hluku na celkové hlukové situaci v posuzované lokalit vyhodnocen (píjezdová komunikace. 323 vedoucí obcí Roudnice je od referenního bodu.1 vzdálena 1200 m a více a souasn píjezdová komunikace k dobývacímu prostoru je situována severním smrem tzn. smrem od referenního bodu.1). C. 3. Celkové zhodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení Území je tvoeno zkulturnnou krajinou. Posuzovaná lokalita leží v krajin intenzivn zemdlsky využívané. V katastrálním území Roudnice (o rozloze 1109 ha) je vtšina pozemk zemdlsky obhospodaována (pole a louky), význanou ást tvoí také vodní plochy. Lesy pokrývají ostrvkovit menší ásti regionu, jsou využívány k rekreaci a zárove plní funkci pdoochrannou a vodohospodáskou (v oblasti po napímení tok dochází k rychlému odtoku vody). Roudnice leží v pímstské oblasti (cca 12 km od Hradce Králové) s vazbami na krajské msto (zejména v dobré dostupnosti zamstnání, služeb aj.). V souvislosti s písníkem, který se nachází u západního okraje obce, je lokalita zejména v letních msících využívána také k rekreaním úelm. Plocha pro uvažovanou tžbu štrkopísku leží na zemdlsky využívaných pozemcích, mimo zastavné území. Obytná zástavba (pevážn nízkopodlažní) je situována jižním smrem (v obci Roudnice) a severním až severozápadním smrem v obci Homyle cca ve vzdálenosti m od uvažovaného zámru. Z hlediska imisní zátže nejsou dle krátkodobého imisního monitoringu v obytné zástavb obce Roudnice pekraovány stanovené hodnoty imisních limit u vybraných látek (celkový prašný aerosol PM 10, NO 2 ). Stávající hlukové pozadí u obytné zástavby v blízkosti komunikací je ovlivováno pedevším dopravním hlukem. Významnjší negativní dopad na životní prostedí v této lokalit mají zejména emise hluku vyvolané dopravou na komunikaci I. tídy I/11 (E 67) - u obytné zástavby v obci Roudnice v blízkosti komunikace. I/11 byla vypotena hladina akustického tlaku A L Aeq,T = 67,6 db. Zejména v minulosti bylo dotené území a okolí významnji zatžováno intenzivní zemdlskou výrobou - obhospodaováváním pdy nadmrn podporované prmyslovými hnojivy. Stabilizující funkci v blízkosti uvažované plochy tžby mají zachovalé dubové porosty severovýchodn, vlhí louka a lesní porost západn a vtší remíz jižn od zámru a další ásti krajiny, které v místním ÚSES plní funkce lokálních biocenter a lokálních biokoridor. Se zemdlskou velkovýrobou (poátkem 70. let minulého století) došlo k zániku mnohých krajinných prvk (mezí, remízk, malých sad apod.), což negativn ovlivnilo tvánost krajiny i její stabilitu. Drobné vodní toky byly napímeny a v nkterých ástech zatrubnny. V lokalit je proto teba podporovat a udržovat soustavu ekologicky stabilnjších ástí krajiny (doplováním zelen, behových a liniových porost, interakních prvk) tak, aby byla funkní a aby bylo v území zajištno udržení pírodní rovnováhy

45 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ D. I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D. I. 1. Vlivy na obyvatelstvo, vetn sociáln ekonomických vliv D. I Zdravotní rizika ŠKODLIVINY, PRAŠNÝ AEROSOL Výchozí podklady, identifikace škodlivin Pro navrhovaný zámr je zhodnoceno zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele okolních obcí vyplývající z inhalaní expozice škodlivinám emitovaných v souvislosti s bžným provozem tžebny (emise z obslužné dopravy a z navržené technologie tžby). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality ovzduší v dané lokalit byly výsledky modelových výpot rozptylové studie a stávajícího imisního monitoringu. Provoz tžebny je zdrojem emisí tuhých zneišujících látek (zejména samotná tžba štrkopísku, skrývkové práce a peprava materiálu). Skrývka bude provádna postupn s tžbou a bude ukládána na doasných deponiích - zdroj bude psobit krátkodob. Složení prachu z tžby a skrývkových prací odpovídá složení pdního prostedí, produkované emise prachu budou záviset na aktuálních povtrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a pdy, síle a smru vtru aj. Ovzduší v okolí areálu zaízení, píjezdové komunikace a manipulaní plochy bude zneišováno emisemi z dopravy pedevším emisemi oxid dusíku (NOx), dále emisemi oxidu uhelnatého (CO), prašného aerosolu (zejména pi spalování motorové nafty), oxid siiitý (SO 2 ), alifatických a aromatických uhlovodík, polycyklických aromatických uhlovodík (PAU, PAHs), aldehyd, keton, deht, benzenu, sazí aj.. Za celou skupinu látek byly vybrány jako modelové látky oxidy dusíku, benzen a prašný aerosol a to na základ pedpokládaného emitovaného množství a možných úink tchto látek na lidské zdraví. Urení nebezpenosti OXIDY DUSÍKU NO x, OXID DUSIITÝ NO 2 Jako oxidy dusíku (díve nitrózní plyny) se oznauje sms vyšších oxid dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusiitého, piemž za normálních teplot oxid dusiitý ve volné atmosfée pevažuje. V rámci spalovacích proces je pevážn emitován oxid dusnatý (NO), který se oxiduje na oxid dusiitý (NO 2 ). Oxidy dusíku patí mezi látky, které se mohou podílet na vzniku oxidaního smogu. Z hlediska toxicity a úink na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamnjší oxid dusiitý (NO 2 ). OXID DUSIITÝ NO 2 CAS Fyzikální údaje: ervenohndý, štiplav páchnoucí, siln oxidující, ve vod rozpustný, neholavý plyn; pi nízkých teplotách je bezbarvý (barva závisí na pomru mezi monomerem a dimerem, rezav ervené zbarvení nitrózních plyn (podle síly vrstvy) je zetelné asi od koncentrace 100 ppm)). Molární hmotnost (kg/kmol): 46,01 (1 mg/l = 532 ppm; 1 ppm = 1,88 mg/m 3 ) Bod varu: 21,15 C

46 Bod tání: -10,2 C Relativní hustota kapaliny (voda = 1): 1,4 Hustota par (vzduch = 1): 1,6 Toxikologická charakteristika látky: Dle naízení vlády. 258/2001 Sb. se jedná o látku vysoce toxickou s vtami: R26 (Vysoce toxický pi vdechování); R34 (Zpsobuje poleptání). Pro pracovní prostedí je stanoven limit pro nitrózní plyny (NOx), oxidy dusíku s výjimkou oxidu dusného PEL = 10 mg/m 3 a NPK P = 20 mg/m 3. Krátkodobé koncentrace oxidu dusiitého v ovzduší siln kolísají v závislosti na denní dob, roním období a meteorologických podmínkách. V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva eské republiky ve vztahu k životnímu prostedí se v roce 2002 dle SZÚ se roní aritmetické prmry sumy oxid dusíku - roní aritmetické prmry - ve venkovním ovzduší ve vtšin ze sledovaných sídel (meno na 75 stanicích ve 27 mstech) pohybovaly v rozsahu od 20 do 50 µg/m 3. Oxid dusiitý (se stanoveným roním imisním limitem 40 µg/m 3 ) byl pekroen pouze na stanicích v Praze 1 (43,2 µg/m 3 ) a v Praze 5 (43,7 µg/m 3 ). Roní aritmetické prmry se ve vtšin ostatních sledovaných sídel pohybovaly v rozsahu 20 až 30 µg/m 3. Oxid dusiitý patí mezi sledované škodliviny i ve vnitním prostedí budov, sloužících k pobytu lidí, kde se mohou v dsledku provozu neodvtrávaných spalovacích zaízení vyskytovat koncentrace znan vyšší, nežli ve venkovním ovzduší. Úrove expozice je zde dána hlavn používáním plynu k vaení a vytápní. WHO uvádí prmrné koncentrace z 2-5 denních mení v 5 evropských zemích v rozmezí g/m 3 v obývacích pokojích a g/m 3 v kuchyních s plynovým vybavením. Hlavní úinek oxidu dusiitého je dráždivý. Dráždí a ovlivuje dýchací funkce a snižuje odolnost dýchacích cest a plic a zvyšuje riziko výskytu nemocí dolních cest dýchacích (a jejich projev) a astmatických záchvat. Chronické psobení mže vyvolat vznik chronického zántu spojivek, nosohltanu a prdušek. Stedndobé a dlouhodobé studie zvíat krom toho ukazují významné morfologické, biochemické a imunologické zmny. Akutní úinky na lidské zdraví se u zdravých osob projevují až pi vysoké koncentraci NO 2. Cestou vstupu NO 2 do organismu jsou dýchací cesty. Pi inhalaci mže být absorbováno % NO 2, z toho významná ást v nosohltanu. Prahovou koncentraci pachu uvádjí rzní autoi mezi 200 až 410 µg/m 3, ale nkteí jedinci mohou detekovat již nižší koncentrace. Vztah dávky a úinku Studie na zvíatech, které byly vystaveny dlouhodobjšímu psobení NO 2 (nkolik týdn) - koncentracím menším než 1880 g/m 3 (1ppm), prezentovaly adu efekt: primárn ovlivnní plicních funkci, ale také dalších orgán (slezina, játra) a krve. Morfologické zmny plicní tkán byly prokázány pi koncentracích od 640 µg/m 3 a biochemické zmny od koncentrace 380 µg/m 3. Koncentrace NO 2 okolo 940 g/m 3 (0,5 ppm) zvyšují u zvíat po dlouhodobé expozici vnímavost plic vi bakteriální a virové infekci. Za hodnotu LOAEL dle WHO lze považovat rozsah koncentrace g/m 3 (0,2 0,3 ppm) - pi 1 2 hodinové expozici se u citlivé ásti populace (astmatik) projevily malé zmny v plicních funkcích. Výsledky nkterých epidemiologických studií u dtské populace ukazují nárst respiraních symptom, délky jejich trvání a snížení plicních funkcí již pi nižších úrovních expozice (pi dlouhodobé expozici NO 2 v rozsahu prmrné roní koncentrace g/m 3 a vyšší). U dtí ve vku 5-12 let dochází podle tchto studií k 20 % nárstu rizika respiraních obtíží a

47 onemocnní pi každém zvýšení expozice o 28 g/m 3 (dvoutýdenní prmr) pi expozici v rozsahu dvoutýdenních prmr g/m 3. Není však jasné, zda se zde neprojevují spíše krátkodobá maxima koncentrací nežli dvoutýdenní prmr. Doporuované limitní hodnoty koncentrace dle WHO pro NO 2 jsou: doporuená 1 hodinová limitní koncentrace je 200 µg/m 3, doporuená limitní hodnota koncentrace pro roní prmr je 40 µg/m 3. BENZEN (benzol, cyklohexatrien) C 6 H 6 CAS: Fyzikální údaje: bezbarvá aromatická kapalina Molární hmotnost (kg/kmol): 78,11 (1 mg/l = 313 ppm; 1 ppm = 3,19 mg/m 3 ) Bod varu: 80,49; 80,09 C Bod tání: 5,53 C Hustota: 894,1; 876,5 kg.m -3 Rozpustnost ve vod: 1,79 x 10 3 g/m 3 pi 25 C; Benzen je pímo uvolován pi nedokonalém spalování pohonných hmot (pedevším u vozidel se zážehovým motorem) a dále vzniká uvolováním z vyšších aromatických slouenin. Toxikologická charakteristika látky: Dle naízení vlády. 258/2001 Sb. se jedná o látku toxickou (T) a vysoce holavou (F) s vtami R 45 (Mže vyvolat rakovinu), R 11 (Vysoce holavý), R 48/23/24/25 (Toxický: nebezpeí vážného poškození zdraví pi dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kží a požívání). Do tla benzen proniká pedevším pi inhalaní a kožní expozici. Nadýchání vysokých koncentrací par benzenu dráždí dýchací cesty i oi a mže rychle pivodit ochrnutí centrálního nervového systému. Akutní otrava benzenem (pi vysokých - profesionálních expozicích) se projevuje jako narkóza, mohou nastat poruchy srdeního rytmu, zástava dechu. Úinkem benzenu se uvoluje z kry nadledvinek adrenalin a je nebezpeí vzniku fibrilace komor, obrny dýchání nebo cirkulaního kolapsu. Po vážnjší inhalaní expozici akutní otrav mže dojít k onemocnní dýchacích cest a oí jako projevu dráždivých úink. Tekutina se vstebává i kží a mže zpsobit také touto cestou vstupu tžké otravy. Jako chronické otravy pi profesionální expozici benzenu jsou popisovány nevolnost, závrat, bolesti hlavy, zarudlý obliej, stavy podobné opilosti, únavnost, ospalost, nervozita, krvácivost, horeky. Kapalina poškozuje kži zpsobuje zervenání, vyrážky a zánty. Opakovaný kontakt zpsobuje vznik alergických kožních chorob. Benzen má vliv na imunitní systém (vetn poklesu T lymfocyt), snižuje odolnost tla vi infekci, alergiím. Také má vliv na orgány krvetvorby a tvorbu krvinek, vzácnji mže poškozovat játra, ledviny a další orgány. Poetné studie demonstrují vztah mezi expozicí benzenu a výskytem rzných typ leukémií, rakovinou krvetvorných orgán. Psobení benzenu a eventueln jeho metabolit mže vést ke vzniku chromozomálních aberací. Expozice benzenu mže poškozovat reprodukní orgány. U nkterých žen, které byly dlouhodobji vystaveny vyšším koncentracím benzenu, byly pozorovány nepravidelnosti v menstruaní period a zmenšení velikosti vajeník. Jsou popsány i údaje o úinku embryotoxickém, fetotoxickém, byly pozorovány abnormality vývoje. Bhem studií na

48 zvíatech - po inhalaní expozici bhem bezosti byla pozorována nižší porodní váha, opoždní vývoj kostí a poškození kostní den a jiné defekty vývoje plodu. Dle U.S. EPA je klasifikován jako lidský karcinogen (skupina A). Dle IARC i Health Canada patí do skupiny 1 látka je karcinogenní pro lovka. Vztah dávky a úinku U.S. EPA (databáze IRIS) uvádí pro benzen RfC = 3 x 10-2 mg/m 3 pro nekarcinogenní efekty. Referenní koncentrace byla odvozena z profesní inhalaní studie (Rothman, et al., 1996) z hodnoty BMCL (a benchmark response of one standard deviation change from the control mean) = 8,2 mg/m 3 pi použití faktoru nejistoty 300. ATSDR (Agency for toxic substances and disease registry) stanovila r MRL (Minimal Risk Level) pro subchronickou inhalaní expozici benzenem 0,004 ppm (neurotoxické efekty) a pro akutní inhalaní expozici benzenu 0,05 ppm (imunologické efekty). Helth Canada stanovila v r inhalaní Prov. TC 05 pro benzen - provisional tolerable concentration pro karcinogenní efekty 5% - na 1,5 E+1 mg/m 3. Vycházelo se z epidemiologických studií exponované populace (pedevším Rinsky et al. (1987)), sledovaný parametr: výskyt leukémie u profesionáln exponovaných lidí. Dle U.S. EPA Region III Risk Based Concetration Table je pro benzen ve venkovním ovzduší uvádna hodnota RBC (koncentrace založená na riziku), tj. RBC (ambient air) pro karcinogenní efekty = 2,3 E-01 g/m 3. Dále uvádí i faktor smrnice karcinogenního rizika pro inhalaní expozici CSFi = 2,7 E-02 (mg/kg/den) -1. Doporuovaná hodnota jednotky rakovinového rizika (UR) dle WHO pro benzen pro inhalaní expozici je: 4,4 7,5 x 10-6 (µg/m 3 ) -1, sledovaný parametr leukémie u profesionáln exponovaných pracovník. PRAŠNÝ AEROSOL - SUSPENDOVANÉ ÁSTICE (TUHÉ ZNEIŠUJÍCÍ LÁTKY) (SPM suspended particulate matter SPM) Toxikologická charakteristika: Dle Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva eské republiky ve vztahu k životnímu prostedí (SZÚ Praha) má zneištní ovzduší polétavým prachem stabilní charakter bez výraznjších zmn. V roce 2002 se hodnoty roních aritmetických prmr ve vtšin ze sledovaných sídel (meno ve 27 mstech) pohybovaly v rozmezí 20 až 30 µg/m 3. Pekroení roního imisního limitu pro polétavý prach frakce PM 10 (aritmetický roní prmr > 40 µg/m 3 nebo více než 35 pekroení 24-hod limitu 50 µg/m 3 ((cca 11 % mení pi 365 hodnotách mení)) bylo v roce 2002 nalezeno v sedmi sídlech (v Praze, Dín, Ústí n. Labem, Ústí n. Orlicí, Karviné, Olomouci a v Ostrav). V 18 oblastech byly nameny 24-hodinové koncentrace vyšší než 100 µg/m 3, (nejastji v Praze, dále v Karviné, Olomouci a v Ostrav). Denní koncentrace vyšší než 150 µg/m 3 byly nameny v 11 monitorovaných oblastech (nejastji v Karviné a Ostrav, dále v Praze, Kolín, Dín, Hradci Králové, Ústí nad Orlicí a v Olomouci). Roní aritmetické prmry koncentrací sledovaných kov v polétavém prachu v roce 2002 byly ve vtšin pípad v rozsahu: arzen od 0,0035 µg/m 3 do 0,00016 µg/m 3, celkový chrom od 0,0001 µg/m 3 po 0,011 µg/m 3, nikl od 0,00004 µg/m 3 do 0,005 µg/m 3, mangan od 0,031 µg/m 3 do 0,0022 µg/m 3. U kadmia hodnoty roních aritmetických prmr v žádném ze sledovaných sídel nepekroily úrove platného imisního limitu (0,005 µg/m 3 ). Aritmetický roní prmr pro olovo u vtšiny sledovaných lokalit nepekroil 0,040 µg/m

49 Prašný aerosol mže mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách psobí jako souást komplexní smsi zneišujících látek v ovzduší s rznými úinky. Na tuhé ástice se mohou adsorbovat nkteré reaktivní komponenty (nap. polycyklické aromatické uhlovodíky, tžké kovy, aj.). Dležitým parametrem tuhých ástic je (z hlediska prniku a depozice v dýchacím systému) jejich velikost. Rozlišuje se tzv. PM 10 - torakální frakce s aerodynamickým prmrem ástic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest, a PM 2,5 - jemnjší respirabilní podíl s aerodynamickým prmrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípk.) Jemná frakce ástic do 2,5 µm je do znané míry rozpustná, má asto kyselý charakter a obsahuje sekundárn vzniklé aerosoly (kondenzáty plyn, ástice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické i kovové páry). Dále mohou obsahovat tžké kovy i uhlíkaté látky a jejich soli (pedevším sulfáty a nitráty). Jemné ástice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až nkolik stovek kilometr) od zdroje tchto látek a snadno pronikají do vnitního prostedí budov. Hrubší ástice bývají zásaditého charakteru, mén rozpustné. Vzhledem k velikosti ástic pomrn rychle sedimentují a jsou transportovány cca do vzdálenosti nkolika kilometr. Vznikají nap. bhem zemních prací pi stavbách, pi demolicích objekt, tžb zemních hmot, v dsledku sekundární prašnosti pi doprav na nezpevnných a prašných cestách apod. Prašný aerosol mže zpsobovat podráždní ichové sliznice a negativn ovlivovat funkci i kvalitu asinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samoistící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních i virových respiraních infekcí. Akutní zántlivé zmny mohou pejít do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy (chronické bronchopulmonální nemoci) s následným postižením obhového systému. Vyšší výskyt tchto zmn je možno sledovat u citlivých skupin populace (dti, staí lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srden cévního systému, kuáci aj.). U souasného psobení ástic prašného aerosolu a SO 2 se pedpokládá vzájemn potencující úinek. V mnoha epidemiologických studiích byl potvrzen vztah mezi výší prašného aerosolu a koncentrací oxidu siiitého a snížením plicních funkcí, zvýšením výskytu respiraních onemocnní a pedasné úmrtnosti u starých lidí a chronicky nemocných jedinc. Dle WHO (Air quality guidelines for Europe, second edition) nelze na základ souasných poznatk stanovit bezpenou prahovou koncentraci v ovzduší. WHO na základ epidemiologických studií uvádí závislosti procentuální zmny zdravotních parametr na denních prmrných koncentracích PM 10 (v rozmezí g/m 3 ). Prašný aerosol má úinky, které nelze pesn specifikovat a popsat, u této škodliviny nebyly stanoveny referenní dávky a koncentrace. Existuje ale ada publikovaných vztah, které vychází z epidemiologických studií a vyjadují závislost mezi koncentrací a výskytem rzných zdravotních obtíží. Pro hodnocení zdravotních rizik zde byly použity vztahy, které u populace exponované prašnému aerosolu popisují odhad zvýšení rizika výskytu chronických respiraních obtíží (viz. dále). Hodnocení inhalaní expozice Hodnocení expozice vychází z rozptylové studie, resp. výstup imisního disperzního modelu SYMOS. Pro hodnocení inhalaní expozice byly využity roní prmrné imisní koncentrace NO 2, benzen a PM 10 pedpokládané v souvislosti s bžným provozem zámru viz. tabulka. 19 a

50 Výpoty imisních koncentrací (maximálních a roních) byly provedeny v 18 vybraných referenních bodech pevážn v bytové zástavb v okolních obcích: - ref. bod. 2 - Puchlovice, - ref. bod. 3, 4 a 5 - Roudnice, - ref. bod. 6 Lhota pod Libany, - ref. bod. 7 a 8 Kratonohy, - ref. bod. 9 Michnovka, - ref. bod Boharyn, - ref. bod Homyle, - ref. bod. 12 Radostov, - ref. bod Radíkovice, - ref. bod Želí, - ref. bod. 15 Libany, - ref. bod. 16 a 17 Syrovátka, - ref. bod. 18 Osiky. Referenní bod. 1 byl zvolen u objektu bývalé drbežárny (v souasné dob je zde umístna kovoobrábcí dílna) a vypovídá o imisní situaci západn od zámru (je umístn v blízkosti píjezdové cesty, mimo obytnou zástavbu). Odvoz vytžené suroviny nákladními automobily bude realizován po trase zpevnné polní cesty (p ) s napojením na státní komunikaci II/323 ve smru na obec Roudnice a dále s odboením na silnici I/11 (E 67) ve smru na Hradec Králové. Pesná organizace pepravy surovin a využívané trasy svozu k místu budování dálnice nejsou známy, budou upesnny v rámci postup organizace výstavby dálnice D11 (mimo tento zámr). Pedpokládá se, že peprava štrkopísku bude realizována po komunikaci I/11 ve smru na Hradec Králové až k místu protnutí této komunikace s trasou plánované dálnice D11 (mezi obcemi Stžery a Plaice) viz. píloha oznámení. 2. Odtud budou postupn v prbhu výstavby naváženy hmoty po trase tlesa dálnice smrem k obci Osiky. Byla uvažována fáze tžby pro poteby dálnice D11 (s roní kapacitou tžby m 3 suroviny) a fáze dotžování zásob ložiska (s kapacitou tžby do m 3 suroviny za rok). Hodnoty imisních koncentrací byly vypoteny pro všech pt tíd stability pízemní vrstvy atmosféry a ti tídy rychlosti vtru, s píspvky po úhlových krocích 1. Výpoet rozptylové studie byl proveden píspvkovým zpsobem, pro emisní úrove nákladních vozidel konvenní a Euro1. Imisní situace v posuzovaném území není trvale sledována, nejbližší imisní monitorovací stanice se nachází v Hradci Králové. Pro srovnání byly uvedeny hodnoty imisních koncentrací škodlivin (NO 2 a PM 10 ) namených pi krátkodobém imisním monitoringu v blízkosti zámru. Byly realizovány dva odbry vzork: Odbrové místo.1 bývalý objekt drbežárny (referenní bod. 1) Odbrové místo. 2 bytová zástavba obce Roudnice Pedpokládaný stav v okolí uvažovaného zámru (tj. výsledky modelových výpot roních prmrných imisních koncentrací NOx, PM 10 a benzenu) bhem tžby štrkopísku pro poteby výstavby dálnice D 11 jsou uvedeny v tabulce

51 Tabulka. 19: Pedpokládané hodnoty imisní koncentrace škodlivin v okolí uvažovaného zámru (NO 2 a PM 10 ) pro emisní úrove konvenní a Euro 1 píspvek daný tžbou suroviny pro poteby dálnice D11 Ref. bod. em. úrove konvenní Roní prmrné imisní koncentrace (C r ) NO 2 [µg/m 3 ] benzen PM 10 [µg/m 3 ] em. úrove Euro 1 em. úrove konvenní em. úrove Euro 1 em. úrove konvenní em. úrove Euro 1 1 0,30 0,20 0,010 0,005 0,20 0,11 2 0,06 0,04 0,001 0,001 0,02 0,01 3 0,13 0,09 0,003 0,001 0,07 0,04 4 0,09 0,06 0,002 0,001 0,04 0,03 5 0,07 0,05 0,002 0,001 0,03 0,02 6 0,06 0,04 0,001 0,001 0,03 0,02 7 0,16 0,10 0,001 0,000 0,01 0,01 8 0,05 0,04 0,001 0,000 0,01 0,01 9 0,16 0,10 0,000 0,000 0,01 0, ,05 0,03 0,001 0,001 0,02 0, ,07 0,05 0,002 0,000 0,03 0, ,03 0,02 0,001 0,000 0,01 0, ,03 0,02 0,001 0,000 0,01 0, ,07 0,05 0,002 0,001 0,03 0, ,05 0,03 0,001 0,001 0,02 0, ,04 0,03 0,001 0,000 0,01 0, ,03 0,02 0,001 0,000 0,01 0, ,02 0,01 0,000 0,000 0,01 0,00 Zjištné prmrné roní imisní koncentrace NO 2 v dob tžby štrkopísku pro potebu výstavby dálnice D11 jsou ve všech referenních bodech velmi nízké v obytné zástavb (referenní bod. 2 18) se pohybují v rozmezí 0,02 0,16 µg/m 3 (pi výpotu z konvenní emisní úrovn nákladních automobil) a 0,01 0,10 µg/m 3 (pi výpotu z emisní úrovn nákladních automobil Euro 1). Na základ imisního monitoringu byla stanovena stední hodnota imisní koncentrace oxidu dusiitého v obytné zástavb v obci Roudnice - inila 37,0 µg/m 3. Nejvyšší imisní roní koncentrace oxidu dusiitého 0,30 µg/m 3 (vypotené z konvenní emisní úrovn) a 0,20 µg/m 3 (vypotené z emisní úrovn Euro 1) byla zjištna v referenním bod. 1, mimo obytnou zástavbu u objektu bývalé drbežárny. Stední hodnota imisní koncentrace oxidu dusiitého získaná imisním monitoringem (referenní bod.1) inila 31,8 µg/m 3. Prmrné roní imisní koncentrace benzenu pi tžb štrkopísku pro potebu výstavby dálnice D11 se v obytné zástavb (referenní bod. 2 18) pohybují v rozmezí 0,000 0,003 µg/m 3 (pi výpotu z konvenní emisní úrovn nákladních automobil) a 0,000 0,001 µg/m 3 (pi výpotu z emisní úrovn nákladních automobil Euro 1)

52 Nejvyšší imisní roní koncentrace benzenu 0,010 µg/m 3 (vypotené z konvenní emisní úrovn) a 0,005 µg/m 3 (vypotené z emisní úrovn Euro 1) byla zjištna v referenním bod. 1 (mimo obytnou zástavbu). Bhem mení imisní situace nebyly monitorovány koncentrace benzenu. Prmrné roní imisní koncentrace PM 10 bhem tžby štrkopísku pro výstavbu dálnice D11 se v obytné zástavb (referenní bod. 2 18) pohybují v rozmezí se pohybují v rozmezí 0,01 0,07 µg/m 3 (pi výpotu z konvenní emisní úrovn nákladních automobil) a 0,00 0,04 µg/m 3 (pi výpotu z emisní úrovn nákladních automobil Euro 1). Stední hodnota imisní koncentrace suspendovaných ástic frakce PM 10 na základ imisního monitoringu v obytné zástavb v obci Roudnice inila 29,7 µg/m 3. Nejvyšší imisní roní koncentrace suspendovaných ástic frakce PM 10 0,20 µg/m 3 (vypotené z konvenní emisní úrovn) a 0,11 µg/m 3 (vypotené z emisní úrovn Euro 1) byla zjištna v referenním bod.1. Stední hodnota imisní koncentrace PM 10 získaná imisním monitoringem u tohoto objektu byla 49,4 µg/m 3. Roní prmrné imisní koncentrace škodlivin (NO 2 a PM 10 ) v okolí uvažovaného zámru, tj. píspvek daný provozem zámru bhem fáze dotžování zásob ložiska je uveden v tabulce. 20. Tabulka. 20: Pedpokládané hodnoty imisní koncentrace škodlivin v okolí uvažovaného zámru (NO 2 a PM 10 ) pro emisní úrove konvenní a Euro 1 píspvek vyvolaný dotžováním zásob ložiska Ref. bod. Roní prmrné imisní koncentrace (C r ) NO 2 [µg/m 3 ] benzen PM 10 [µg/m 3 ] konvenní Euro 1 konvenní Euro 1 konvenní Euro 1 1 0,09 0,07 0,005 0,004 0,169 0, ,02 0,01 0,001 0,000 0,017 0, ,02 0,01 0,001 0,001 0,030 0, ,02 0,01 0,001 0,001 0,025 0, ,02 0,01 0,001 0,001 0,021 0, ,02 0,01 0,001 0,001 0,021 0, ,01 0,01 0,000 0,000 0,009 0, ,01 0,01 0,000 0,000 0,008 0, ,01 0,01 0,000 0,000 0,005 0, ,02 0,02 0,001 0,001 0,020 0, ,03 0,02 0,001 0,001 0,038 0, ,01 0,01 0,000 0,000 0,014 0, ,02 0,01 0,000 0,000 0,012 0, ,03 0,02 0,001 0,001 0,040 0, ,02 0,01 0,001 0,001 0,020 0, ,01 0,01 0,000 0,000 0,008 0, ,01 0,01 0,000 0,000 0,007 0, ,01 0,01 0,000 0,000 0,005 0,

53 Zjištné prmrné roní imisní koncentrace NO 2 v dob dotžování zásob ložiska se v obytné zástavb (referenní bod. 2 18) pohybují v rozmezí 0,01 0,03 µg/m 3 (pi výpotu z konvenní emisní úrovn nákladních automobil) a 0,01 0,02 µg/m 3 (pi výpotu z emisní úrovn nákladních automobil Euro 1). Nejvyšší imisní roní koncentrace oxidu dusiitého 0,09 µg/m 3 (vypotené z konvenní emisní úrovn) a 0,07 µg/m 3 (vypotené z emisní úrovn Euro 1) byla zjištna v referenním bod. 1, mimo obytnou zástavbu. Prmrné roní imisní koncentrace benzenu pi dotžování zásob ložiska se v obytné zástavb (referenní bod. 2 18) pohybují v rozmezí 0,000 0,001 µg/m 3 pi výpotu z konvenní i z emisní úrovn nákladních automobil Euro 1). Nejvyšší imisní roní koncentrace benzenu 0,005 µg/m 3 (vypotené z konvenní emisní úrovn) a 0,004 µg/m 3 (vypotené z emisní úrovn Euro 1) byla zjištna v referenním bod. 1 (mimo obytnou zástavbu). Prmrné roní imisní koncentrace PM 10 bhem dotžování zásob ložiska se v obytné zástavb (referenní bod. 2 18) pohybují v rozsahu 0,005 0,040 µg/m 3 (pi výpotu z konvenní emisní úrovn nákladních automobil) a 0,004 0,035 µg/m 3 (pi výpotu z emisní úrovn nákladních automobil Euro 1). Nejvyšší imisní roní koncentrace suspendovaných ástic frakce PM 10 0,169 µg/m 3 (vycházející z konvenní emisní úrovn) a 0,142 µg/m 3 (vycházející z emisní úrovn Euro 1) byla zjištna v referenním bod. 1. Charakterizace rizika Škodliviny - imise jsou z venkovního ovzduší pijímány exponovanými jedinci (pedevším inhalan), pronikají do lidského organismu a ást vdechovaných škodlivin se vstebává jako vnitní dávka. Pro látky s prahovými úinky je stanovena pípustná koncentrace nepoškozující zdraví. (U tchto látek se uvažuje s existencí prahové úrovn expozice, pod kterou se neoekává významný nežádoucí úinek (vlivem fyziologických adaptaních, detoxikaních a reparaních mechanism organismu)). Referenní koncentrace je hmotnostní koncentrace látky v ovzduší, která pi expozici odpovídající hodnocenému intervalu pravdpodobn nezpsobí poškození zdraví populace, vetn citlivých podskupin (staí a nemocní lidé, dti apod.). U látek s karcinogenními úinky se pedpokládá, že neexistuje prahová úrove expozice. Každá dávka je spojena s vzestupem pravdpodobnosti vzniku nádorového bujení; nulové riziko je pi nulové expozici. Referenní koncentrace pro tyto látky uvádí, jaká koncentrace odpovídá dané pravdpodobnosti navýšení výskyt nádor. Charakterizace rizika chronického nekarcinogenního úinku OXID DUSIITÝ NO 2 Pro charakterizaci chronického nekarcinogenního rizika NO 2 jsou srovnány pedpokládané hladiny prmrné roní imisní koncentrace NO 2 (vznikajících v souvislosti s bžným provozem zámru) s referenní koncentrací GV (Guideline value) pro nekarcinogenní efekty dle WHO viz. tabulka

54 Tabulka. 21: Referenní koncentrace (inhalaní expozice) NO 2 pro nekarcinogenní efekty NO 2 Nejvyšší píspvek zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 (roní koncentrace Cr) Nejvyšší píspvek zámr bhem dotžování zásob ložiska (roní koncentrace Cr) Stávající imisní situace (pozadí denní koncentrace) Imisní koncentrace NO 2 v obytné zástavb [g/m 3 ] Emisní úrove konvenní Emisní úrove Euro 1 0,16 0,10 0,03 0,02 37,0 37,0 GV roní pro NO 2 (WHO) [g/m 3 ] 40 Z porovnání v tabulce vyplývá, že hladiny zjištných prmrných roních koncentrací NO 2 v obytné zástavb v souvislosti s realizací zámru bhem tžby pro výstavbu dálnice D11 jsou o 2 ády nižší než doporuené referenní koncentrace pro NO 2 dle WHO (Gudeline value - GV). Píspvek zámru k imisní situaci NO 2 bhem dotžování zásob štrkopísku je nízký pro ob emisní úrovn nákladních automobil je o 3 ády nižší než referenní koncentrace Gudeline value pro NO 2. Pro srovnání je uvedeno i imisního pozadí - denní koncentrace. Hodnota je ádov shodná s doporuenou roní referenní koncentrací Gudeline value, tuto doporuenou koncentraci nepesahuje. BENZEN Pro odhad rizika nekarcinogenního vlivu byly využity zkušenosti US EPA využívající RfC koncentrace a referenní hodnoty MRLS (zdroj ATSDR). Jiné databáze (Quide value (zdroj WHO), Prov. TC (provisional tolerable concentration (Helth Canada) a Risk based concentration (RBC) zdroj US EPA) referenní koncentrace pro hodnocení nekarcinogenního úinku benzenu neuvádjí. Orientaní zhodnocení míry rizika toxického úinku (nekarcinogenního) vychází ze srovnání pedpokládané prmrné roní koncentrace benzenu v obytné zástavb (resp. nejvyšší hodnoty pi emisní úrovni konvenní a Euro 1 v jednotlivých etapách tžby) s referenními koncentracemi pro inhalaní expozici uvedenými viz. tabulka. 22. Tabulka. 22: Píspvek benzenu ke stávající imisní situaci v porovnání s referenními koncentracemi (inhalaní expozice) pro nekarcinogenní efekty BENZEN Emisní úrove Nejvyšší píspvek roní koncentrace Cr konvenní Euro 1 Zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 Zámr bhem dotžování zásob ložiska RBC at HI of 0,1 < RBC-c 0,003 0,001 0,001 0,001 RfC g/m 3 MRLs (ATSDR) ppm (US EPA) akutní subchronická chronická 3E+ E01 0,05 ppm (159,5 g /m 3 ) 0,004 ppm (12 g /m 3 ) - Z porovnání vyplývá, že zjištný pírstek (prmrná roní koncentrace) benzenu vyvolaná provozem zámru v dob tžby pro stavbu dálnice D11 a bhem dotžování ložiska je o 4 ády nižší než referenní koncentrace RfC dle US EPA

55 PRAŠNÝ AEROSOL Chronické respiraní symptomy u dosplých Ke kvantitativnímu odhadu zvýšení rizika chronických respiraních obtíží (chronické zahlenní a pískoty) u exponované populace - u dosplých jedinc - byl použit vztah, které na základ výsledk epidemiologických studií publikovala Kristina Aunan (1995): OR = exp (β x Cr) OR = relativní riziko (Odds Ratio) - tj. výskyt chronických respiraních obtíží zatížené populace k výskytu v nezatížené populaci β = regresivní koeficient β = 0,029 (95% CI 0,015 0,054) Cr = roní imisní koncentrace v g/m 3 Odhadnutá prevalence pi hypotetické nulové koncentraci je 1,3 %. Odhad zvýšení rizika chronických respiraních obtíží u dosplých jedinc exponované populace bhem tžby pro výstavbu dálnice a pi dotžování zásob ložiska je uveden v tabulce. 23 (pro konvenní emisní úrove nákladních vozidel) a v tabulce. 24 (pro emisní úrove nákladních vozidel Euro 1). Tabulka. 23: Odhad zvýšení rizika chronických respiraních obtíží u exponované populace v souvislosti se zjištnou imisní zátží prašným aerosolem pi výpotu z konvenní emisní úrovn nákladních vozidel PRAŠNÝ AEROSOL Nejvyšší píspvek zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Nejvyšší píspvek zámr bhem dotžování zásob ložiska (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Stávající imisní stav denní koncentrace (obytná zástavba - Roudnice) Cr [g/m 3 ] OR výskyt symptom [%] 0,070 1,002 1,303 0,040 1,001 1,301 29,70 2,366 3,076 Tabulka. 24: Odhad zvýšení rizika chronických respiraních obtíží u exponované populace v souvislosti se zjištnou imisní zátží prašným aerosolem pi výpotu z emisní úrovn nákladních vozidel Euro1 PRAŠNÝ AEROSOL Nejvyšší píspvek zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Nejvyšší píspvek zámr bhem dotžování zásob ložiska (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Stávající imisní stav denní koncentrace (obytná zástavba - Roudnice) Cr [g/m 3 ] OR výskyt symptom [%] 0,040 1,001 1,301 0,035 1,001 1,301 29,70 2,366 3,076 Prevalence - zvýšení rizika chronických respiraních obtíží u exponované dosplé populace v souvislosti s imisní zátží prašným aerosolem bhem tžby suroviny na výstavbu dálnice i pi dotžování zásob ložiska (na základ hodnot z konvenní emisní úrovn i emisní úrovn Euro 1) se oproti stávajícímu stavu prakticky neprojeví. Výskyt symptom pi zjištných imisních koncentrací (provoz zámru) by se pohyboval v rozmezí 1,301 % 1,303 %, (z toho 1,3 % je odhadnutá prevalence pi nulové koncentraci), pak 0,001 0,003 % je výskyt symptom v souvislosti s píspvkem prašného aerosolu z provozu zámru

56 Do výpotu byly zahrnuty i hodnoty koncentrace prašného aerosolu zjištné imisním monitoringem (výskyt symptom v souvislosti se stávajícím stavem se pohybuje okolo 3,076 %, z toho 1,776 % je výskyt symptom v souvislosti s imisemi prašného aerosolu - pozadí). Chronické respiraní symptomy u dtí Pro kvantitativní odhad zvýšení rizika výskytu chronických respiraních symptom (prevalence bronchitidy) u exponované populace - u dtí - byl použit vztah publikovaný Özkaynakem et al., Schwartzem a Dockerym: OR = exp (β x Cr) OR = relativní riziko (Odds Ratio) β = regresivní koeficient β = 0,01445 (95% CI 0, ,02851) Cr = roní imisní koncentrace v g/m 3 Odhadnutá prevalence pi hypotetické nulové koncentraci je 3 %. Odhad zvýšení rizika chronických respiraních obtíží u dtské exponované populace pro fázi tžby pro výstavbu dálnice a pi dotžování zásob ložiska je uveden v tabulce. 25 (pro konvenní emisní úrove nákladních vozidel) a v tabulce. 26 (pro emisní úrove nákladních vozidel Euro 1). Tabulka. 25: Odhad zvýšení rizika chronických respiraních symptom u exponované populace (u dtí) v souvislosti se zjištnou imisní zátží prašným aerosolem pi výpotu z konvenní emisní úrovn nákladních vozidel PRAŠNÝ AEROSOL Nejvyšší píspvek zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Nejvyšší píspvek zámr bhem dotžování zásob ložiska (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Stávající imisní stav denní koncentrace (obytná zástavba - Roudnice) Cr [g/m 3 ] OR výskyt symptom [%] 0,070 1,001 3,003 0,040 1,001 3,003 29,70 1,536 4,608 Tabulka. 26: Odhad zvýšení rizika chronických respiraních syndrom u exponované populace (u dtí) v souvislosti se pedpokládanou imisní zátží prašným aerosolem - pi výpotu z emisní úrovn nákladních vozidel Euro1 PRAŠNÝ AEROSOL Nejvyšší píspvek zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Nejvyšší píspvek zámr bhem dotžování zásob ložiska (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Stávající imisní stav denní koncentrace (obytná zástavba - Roudnice) Cr [g/m 3 ] OR výskyt symptom [%] 0,040 1,001 3,003 0,035 1,001 3,003 29,70 1,536 4,608 Prevalence bronchitidy u exponovaných dtí v souvislosti s imisní zátží prašným aerosolem bhem tžby štrkopísku na výstavbu dálnice D11 i pi dotžování zásob ložiska (na základ hodnot z konvenní emisní úrovn i emisní úrovn Euro 1 u nákladních automobil) se oproti

57 stávajícímu stavu neprojeví. Pi zjištných imisních koncentracích (provoz zámru) by se výskyt symptom pohyboval okolo 3,003 %, (z toho 3 % je odhadnutá prevalence pi nulové koncentraci), výskyt symptom v souvislosti s píspvkem prašného aerosolu z provozu zámru je tedy 0,003 %. Výskyt symptom v souvislosti se stávajícím stavem (dle imisního monitoringu - v obytné zástavb v Roudnici) se pohybuje okolo 4,608 %, z toho 1,608 % je výskyt symptom v souvislosti s imisemi prašného aerosolu). Charakterizace rizika karcinogenního úinku Pro zhodnocení míry rizika karcinogenního úinku benzenu je v následujících tabulkách uvedena míra pravdpodobnosti zvýšení výskytu karcinom nad bžný výskyt v populaci Individual Lifetime Cancer Risk (ILCR). Pravdpodobnost vychází ze vztahu ILCR = Cr x UR, kde Cr je zjištná roní prmrná koncentrace škodliviny v obytné zástavb (resp. nejvyšší hodnota prmrná roní koncentrace benzenu zjištná modelovým výpotem rozptylové studie). UR je jednotka karcinogenního rizika inhalaní, která udává horní hranici zvýšeného celoživotního rizika rakoviny u jednotlivce pi celoživotní koncentraci 1 g/m 3. Tabulka. 27: Hodnocení rizika píspvku benzenu (inhalaní expozice) pro karcinogenní efekty - pi výpotu z konvenní emisní úrovn BENZEN Nejvyšší píspvek zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Nejvyšší píspvek zámr bhem dotžování zásob ložiska (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Cr [g/m 3 ] UR ILCR 0,003 (1,32-2,25) ,001 (4,4-7,5).10-6 (4,4 7,5).10-9 RBC (g/m 3 ) (US EPA) 2,3 E-01 Tabulka. 28: Hodnocení rizika píspvku benzenu (inhalaní expozice) pro karcinogenní efekty - pi výpotu z emisní úrovn Euro 1 BENZEN Nejvyšší píspvek zámr v dob tžby pro stavbu dálnice D11 (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Nejvyšší píspvek zámr bhem dotžování zásob ložiska (roní koncentrace Cr v obytné zástavb) Cr [g/m 3 ] UR ILCR RBC (g/m 3 ) (US EPA) 0,001 (4,4-7,5).10-6 (4,4 7,5) ,3 E-01 Zjištné ILCR pro píspvek benzenu (viz. tabulka. 27 a 28) je o 2 3 ády nižší než je pijatelná úrove rizika 1E-06 (tj. 1 pípad onemocnní rakovinou pi celoživotní expozici na milion exponovaných osob). Stávající imisní pozadí benzenu v zájmové lokalit není známo. Dále je pro srovnání uvedena i hodnota RBC benzenu pro karcinogenní efekty ve volném ovzduší. Z porovnání vyplývá, že zjištné prmrné roní koncentrace - píspvky benzenu jsou o 2 ády nižší než referenní koncentrace

58 Zhodnocení Na základ provedeného hodnocení lze konstatovat, že píspvek míry rizika nekarcinogenního úinku posuzovaných škodlivin (oxidu dusiitého (NO 2 ), benzenu a suspendovaných ástic frakce PM 10 ) vyvolaný bžným provozem zámru je nepíliš významný a to v pípad výpot vycházejících z konvenní emisní úrovn nákladních automobil i emisní úrovn Euro 1. Z výpotu míry pravdpodobnosti zvýšení výskytu karcinom nad bžný výskyt v populaci (tzv. ILCR) pro inhalaní expozici benzenu vyplývá, že imisní píspvek vyvolaný provozem obslužné dopravy a mechanism v obou etapách tžby bude o 2-3 ády pod pijatelnou úrovní rizika (1 x 10-6 ). Stávající imisní pozadí benzenu v zájmové lokalit není známo. Nejistoty Bylo provedeno screeningové hodnocení zdravotních rizik chronického nekarcinogenního úinku vybraných škodlivin (oxidu dusiitého (NO 2 ), benzenu a suspendovaných ástic frakce PM 10 ), nebyly zhodnoceny další možné expoziní cesty. Hodnocení nárstu míry zdravotního rizika posuzovaných škodlivin vychází z modelových výpot rozptylové studie, tj. z vypoítaných píspvk imisí škodlivin vyvolaných provozem zámru. Do výpotu byly zahrnuty i hodnoty stávajících koncentrací prašného aerosolu a oxidu dusiitého zjištné krátkodobým imisním monitoringem. Tyto hodnoty se vztahují k denním koncentracím, srovnání s referenními koncentracemi (které odpovídají dlouhodobým prmrným koncentracím (tj. roním)) je proto pouze orientaní (dochází k nadhodnocení míry rizika). Stávající imisní pozadí benzenu v zájmové lokalit není známo. Nejsou známy bližší informace o exponované populaci (citlivé skupiny populace a jejich velikost, doba trávená v obytné zón a jiné aktivity v zájmovém území). Nejistoty hodnocení zdravotních rizik vycházejí z použitých dat, tj. nejistot a omezení daných disperzním modelem SYMOS, nejistot experimentáln získaných dat, chybami pi stanovení doporuených referenních hodnot atd. HLUK Výchozí podklady Pro zámr je zhodnoceno zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí uvažovaného zámru vyplývající z expozice hluku ze zdroj hluku umístných v areálu tžebny a z obslužné dopravy. Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i imisí hluku v dané lokalit byly výsledky modelových výpot hlukové studie. Odhad zdravotního rizika hluku v mimopracovním prostedí byl proveden dle návrhu metodického návodu (Havel, 2004). Identifikace a charakterizace nebezpenosti Nepíznivými úinky hluku na lidské se rozumí morfologické nebo funkní zmny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzaní kapacity vi stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepíznivým vlivm prostedí. Negativní úinky hluku mohou být: - Specifické (zprostedkované pímo sluchovým smyslovým orgánem), které se mže projevovat pi ekvivalentní hladin akustického tlaku A nad 85 až 90 db. Dlouhodobé psobení zvuk s vysokými hladinami poškozuje buky na povrchu bazilární membrány a postupn snižuje citlivost sluchového orgánu. Poškození malého potu sluchových bunk je zpoátku nerozeznatelné, avšak pi rstu potu poškozených bunk se stále výraznji projevuje ztráta ásti informace. Poškození sluchu je provázeno splýváním mluvené ei, neschopností rozlišit e a hluk pozadí a

59 zkreslením vjemu hudby. Úinek hluku stoupá s úinek stoupá s intenzitou, náhlostí a délkou vlny. - Systémové (zprostedkované speciálními strukturami nervového systému) - ovlivnní funkcí rzných systém organismu nap. poruchy úrovn centrální aktivace, motorické koordinace a smyslov-motorických funkcí, emociální rovnováhy a poruchy v sociální interakci. Nadmrný hluk provokuje v lidském organismu adu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; mže vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obtžování hlukem je astou subjektivní stížností na kvalitu životního prostedí a mže pedstavovat prvotní podnt rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stres u etných nemocných. Je pravdpodobné, že snižuje obecnou odolnost vi zátži, zasahuje do normálních regulaních pochod. Nadmrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významn je také ohrožena bezpenost práce. Dsledkem zvýšené hladiny hluku mže docházet také ke zhoršení komunikace ei a tím ke zmnám v oblasti chování a vztah a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k astému probouzení bhem spánku). Za dostaten prokázané nepíznivé zdravotní úinky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepíznivé osvojování ei a tení u dtí. Souasné poznatky o nepíznivých úincích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí shrnuje již citovaný metodický návod (Havel, 2004), který vychází z dokumentu WHO (WHO, 1999) a dalších zdroj: Poškození sluchového aparátu Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani pi celoživotní expozici hluku v životním prostedí a aktivitách ve volném ase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku L Aeq,24h = 70 db. Nelze však zcela vylouit možnost, že by již pi nižší úrovni hlukové expozice mohlo dojít k malému sluchové poškození u citlivých skupin populace, jako jsou dti, nebo osoby souasn exponované i vibracím nebo ototoxickým lékm i chemikáliím. Je též známé, že zvýšená hlunost v míst bydlišt pispívá k rozvoji sluchových poruch u osob profesionáln exponovaným rizikových hladinám hluku na pracovišti. Nezanedbateln mže zvyšovat expozici hlukem, zejména u mládeže, dlouhodobý poslech velmi hlasité reprodukované hudby doma (sluchátka), úast na diskotékách, pípadn koncertech populárních hudebních skupin. Zhoršení komunikace eí v dsledku zvýšené hladiny hluku má adu prokázaných nepíznivých dsledk v oblasti chování a vztah, vede k podráždnosti, nejistot, poklesu pracovní kapacity a pocitm nespokojenosti. Mže však vést i k pekrývání a maskování signál. Nejvíce citlivou skupinou jsou staí lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé dti v období osvojování ei. Pro dostaten srozumitelné vnímání složitjších zpráv a informací (cizí e, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané ei ml být nejmén 15 db a to nejmén v 85 % doby. Pi prmrné hlasitosti ei 50 db by tak nemlo hlukové pozadí v místnostech pevyšovat 35 db. Zvláštní pozornost zde zasluhují domy, kde bydlí malé dti a tídy pedškolních a školních zaízení, nebo neúplné porozumní ei u nich ztžuje a poškozuje proces osvojení ei a schopnosti íst s dalšími nepíznivými dsledky pro jejich duševní a intelektuální vývoj. Zvlášt citlivé jsou pak dti s poruchami sluchu, potížemi s uením a dti, pro které vyuovací jazyk není jejich mateským jazykem

60 Nepíznivé ovlivnní spánku se prokazateln projevuje obtížemi pi usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. Mže docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdeního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, zmnám dýchání. V rušení spánku hlukem se setkávají jak fyziologické, tak psychologické aspekty psobení hluku. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den nap. rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivn bylo prokázáno i zvýšení spoteby sedativ a lék na spaní. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na smny, lidé s funkními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i promnný hluk. Objektivní píznaky narušení spánku pi ustáleném hluku v interiéru se dle rzných autor zaínají objevovat od ekvivalentní hladiny hluku db. Subjektivní kvalita spánku nebyla zhoršena pi venkovním hluku pod ekvivalentní hladinu hluku pro noc 40 db. Pi perušovaném hluku roste rušivost spánku s maximální hladinou hluku. I pi nízké ekvivalentní hladin hluku již malý poet hlukových událostí s vyšší hladinou akustického tlaku ovlivuje spánek. Význam zejm má i rozdíl mezi hladinou akustického tlaku pozadí a vlastní hlukové události a taktéž délka intervalu mezi dvma hlukovými událostmi. Nepíznivé ovlivnní nálady následující den bylo prokázáno pi hodnotách hluku bhem spánku vn budov již pod 60 db a pedpokládá se, že k ovlivnní dochází i z hlediska výkonnosti. Podle doporuení WHO by noní ekvivalentní hladina hluku nemla v okolí dom pesáhnout 45 db, piemž se pedpokládá pokles hladiny hluku o až 15 db pi penosu venkovního hluku do místnosti zásti oteveným oknem. Maximální hodnoty jednotlivých hlukových událostí by pak nemly uvnit místností pesáhnout L Amax = 45 db, resp. 60 db venku a poet tchto událostí by bhem noci neml pesáhnout ze všech zdroj hluku. Pro senzitivní osoby by pak tyto hodnoty hluku mly být ješt nižší. Na rušení spánku hlukem nedochází v hluných lokalitách k adaptaci obyvatel ani po více letech. Ovlivnní kardiovaskulárního systému a psychofyziologické úinky hluku byly dle WHO prokázány v ad epidemiologických a klinických studií u populace (vetn dtí) žijící v hluných oblastech kolem letiš, prmyslových závod nebo hluných komunikací. Akutní hluková expozice aktivuje autonomní a hormonální systém a vede k pechodným zmnám, jako je zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce. Po dlouhodobé expozici se u citlivých jedinc z exponované populace mohou vyvinout trvalé úinky, jako je hypertenze a ischemická choroba srdení (nedostatené prokrvení srdeního svalu, projevující se klinicky jako angina pectoris až infarkt myokardu). Všeobecným závrem WHO je, že kardiovaskulární úinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladin hluku L Aeq,24h v rozmezí db a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je ponkud silnjší pro ischemickou chorobu srdení (dále ICHS) než pro hypertenzi. Nicmén i toto malé riziko je potencionáln závažné vzhledem k velkému potu takto exponovaných osob. Na základ nkterých epidemiologických studií odhadují holandští odborníci míru relativního rizika kolem 1,5 pro hypertenzi a ICHS u lidí exponovaných denní ekvivalentní hladin hluku mezi db. Obsáhlý pehled a analýzu výsledk epidemiologických studií zabývajících se rizikem kardiovaskulárních onemocnní ve vztahu k hlukové expozici z dopravy publikoval v roce 2000 W. Babisch. Dospl k závru, že neexistují epidemiologické dkazy o vztahu mezi hlukovou expozicí a zvýšeným prmrným krevním tlakem u dosplých osob. Vyšší hodnoty tlaku krve ve vztahu k hluku však byly opakovan zjištny u dtí, zdravotní význam tchto nález zatím není jasný. Dle jiných podklad je vztah mezi hlukem z dopravy a rizikem

61 hypertenze prokázán. Z hlediska statistické významnosti výsledk jsou nejkonzistentnjší nálezy vztahu dopravního hluku a rizika ICHS pi hlukové expozici od db v exterieru s rozmezím relativního rizika 1,1-1,5. Z hodnocení úrovn hlukové zátže dopravnímu hluku ve mstech a úinkm této expozice na zdravotní stav obyvatel provádné v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostedí v R vyplývá, že lidé žijící minimáln 5 let v lokalitách s noní ekvivalentní hladinou hluku vyšší než 62 db mají i po zohlednní možných interferujících faktor 1,2 x vyšší šanci (odds ratio) onemocnt hypertenzí a 1,4 x vyšší šanci onemocnt infarktem myokardu. Statisticky významný vztah se projevil mezi výskytem hypertenze a hluností v míst bydlišt a to od L Aeq 45 db v noci. U citlivých podskupin a jednotlivc je ale možné pedpokládat nepíznivé úinky i pi hladinách venkovního hluku významn nižších, nežli jsou úrovn expozice hodnocené z hlediska statistické významnosti pro celou populaci. Pozorování mnoha úink hlukové expozice, jako jsou již zmínné zmny v hladin stresových hormon, vliv na funkci imunitního systému a následn zvýšená frekvence infekcí, nebo snížená porodní váha novorozenc u matek exponovaných vysoké hladin hluku v dob thotenství, nejsou natolik prkazná a konzistentní, aby mohla sloužit k hodnocení zdravotních úink hluku. Podobn nejsou jednoznané ani výsledky studií zamených na vztah hlukové expozice a projev poruch duševního zdraví. Nepedpokládá se, že by hluk mohl být pímou píinou duševních nemocí, ale patrn se mže podílet na zhoršení jejich symptom nebo urychlit rozvoj latentních duševních poruch. Nepíznivé ovlivnní výkonnosti hlukem. Zvlášt citlivá na psobení zvýšené hlunosti je tvrí duševní práce a plnní úkol spojených s nároky na pam, soustednou a trvalou pozornost a komplikované analýzy. Rušivý úinek hluku je významný zejména pi innostech nároných na pracovní pam, kdy je teba udržovat ást informací v krátkodobé pamti, jako jsou matematické operace a tení. Ve školách v okolí letiš byla v ad studií u dtí chronicky exponovaných leteckému hluku pi ekvivalentní hladin hluku nad 70 db mené vn školy pozorována snížená schopnost motivace, nižší výkonnost pi poznávacích úlohách a deficit v osvojení tení a jazyka. Dti byly více roztržité a dlaly více chyb. Nepíznivý úinek byl vtší u dtí s horšími školními výkony. Zdá se také, že pravdpodobnjší je deficit v osvojení tení u dtí chronicky exponovaných hluku doma i ve škole ve srovnání s dtmi pouze navštvujícími školu v hluném prostedí. U obtžování hlukem se uplatuje jak emoní složka vnímání, tak složka poznávací pi rušení hlukem pi rzných innostech. Vyvolává celou adu negativních emoních stav (pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, obavy, pocity beznadje nebo vyerpání). U každého lovka existuje uritý stupe citlivosti, respektive tolerance k rušivému úinku hluku, jako významn osobnostn fixovaná vlastnost. V normální populaci je % vysoce senzitivních osob, stejn jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých % populace vícemén platí kontinuální závislost míry obtžování na intenzit hlukové zátže. Pi psobení hluku se krom senzitivity a fyzikálních vlastností hluku velmi uplatuje ada dalších neakustických - sociálních, psychologických nebo ekonomických faktor, což vede k rzným výsledkm studií. Rozmrzelost mže vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Krom toho však mže být významn ovlivnna zdravotním stavem. Vysoké hladiny hluku vedou i k nepíznivým projevm v sociálním chování, mohou u predisponovaných

62 jedinc zvyšovat agresivitu a redukují pátelské chování a ochotu k pomoci. Svoji úlohu zde hraje i zhoršená verbální komunikace, výsledky studií ukazují, že je více snížena ochota ke slovní pomoci, než k pomoci fyzické. Dle doporuení WHO je bhem dne jen málo lidí vážn obtžováno pi svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 db, nebo mírn obtžováno pi L Aeq pod 50 db. Tam, kde je to možné, zejména pi novém rozvoji území, by proto mla být limitující hladina hluku nižší, piemž bhem veera a noci by hladina hluku mla být o 5 10 db nižší, nežli ve dne. Zvýšení celkové nemocnosti bylo zjištno v ad epidemiologických studií u soubor obyvatel, exponovaných neprofesionáln vysokým hladinám hluku. Nejpravdpodobnjším vysvtlením tohoto jevu je dsledek psobení chronického stresu. Mže jít o nkterá onemocnní zažívacího traktu, poruchy krevního tlaku, arteriosklerózu, zántlivá onemocnní, nižší odolnost vi infekci, poruchy menstruaního cyklu a v thotenství, spastické stavy a prediabetické stavy. V retrospektivní studii bylo zjištno, že k rozdílm v nemocnosti docházelo až po delší dob strávené v hluném prostedí, u nervových onemocnní po 8-10 letech, u cévních onemocnní až po letech. Ze závr WHO (WHO, 1999) vyplývá, že v obydlích je kritickým úinkem hluku rušení spánku, obtžování a zhoršená komunikace eí. Noní ekvivalentní hladina akustického tlaku A by z hlediska rušení spánku nemla pesáhnout L Aeq 45 db (pedpokládá se pokles hladiny hluku o 15 db pi penosu venkovního hluku do místnosti zásti oteveným oknem) a denní ekvivalentní hladina hluku pak hodnotu L Aeq 55 db, meno 1 m ped fasádou. Hodnocení expozice a charakterizace rizika Podkladem k hodnocení expozice jsou modelové výpoty hlukové studie (viz. píloha oznámení. 11). V hlukové studii byla hluková zátž modelována dle podklad projektu a to pro 3 výpotové body v obytné zástavb s pedpokládanou nejvtší hlukovou zátží (referenní bod. 1 okraj nejbližší obytné zástavby v blízkosti dobývacího prostoru umístný na severním okraji obce Roudnice, bod. 2 - dm v obci Roudnice umístný v blízkosti píjezdové komunikace. 323 a bod. 3 - rodinný dm v obci Roudnice umístný v blízkosti píjezdové komunikace. I/11). Podrobný pehled a popis referenních bod je zpracován formou tabulky - viz. kapitola C (tabulka. 16). Hladiny akustického tlaku A L Aeq,T byly vypoteny ze zdroj hluku umístných v areálu tžebny a jím vyvolaných zdroj hluku (obslužná doprava) a to pro dobu provozu zámru tj. v denní dob. Tabulka. 29: Hodnoty hladin akustického tlaku A L Aeq v obytné zástavb (v denní dob hod.) stávající stav a stav po realizaci zámru Denní doba hod Výpotové místo L Aeq,T (db) tžba dotžování Stav se zdroji hluku pouze z posuzovaného zámru stacionární zdroje hluku 43,6 30,0 30,0 40,5 30,6 30,6 dopravní hluk - 54,5 54,5-47,4 47,4 stacionární zdroje hluku a dopravní hluk - 54,5 54,5-47,5 47,5 Stávající stav bez posuzovaného zámru stacionární zdroje hluku (namené hodnoty) 40,1 (nameno na referenním bodu.1) dopravní hluk - 57,5 67,6-57,5 67,6 stacionární zdroje hluku a dopravní hluk - 57,6 67,6-57,6 67,6-61 -

63 Denní doba hod Stav po zprovoznní posuzovaného zámru Výpotové místo L Aeq,T (db) tžba dotžování stacionární zdroje hluku 45,2 40,5 40,5 43,3 40,6 40,6 dopravní hluk - 59,2 67,8-57,9 67,6 stacionární zdroje hluku a dopravní hluk - 59,3 67,8-58,0 67,6 Nárst oproti stávajícímu stavu stacionární zdroje hluku a dopravní hluk + 5,1 +1,7 + 0,2 + 3,2 + 0,4 0,0 Pozn. Referenní bod.1 není bezprostedn doten dopravním hlukem vyvolaným provozem tžebny a proto nebyl na tomto referenním bodu podíl dopravního hluku na celkové hlukové situaci v posuzované lokalit vyhodnocen V tabulce. 30 je uvedena závislost výskytu nepíznivých úink na zdraví a pohodu obyvatel (vybarvené plochy) vyvolaná rznou intenzitou hlukové zátže v denní dob (Havel, 2004). Odhady vychází z výsledk epidemiologických studií pro prmrnou populaci. S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti vi nepíznivým úinkm hluku je teba pedpokládat možnost tchto úink u citlivjší ásti populace i pi hladinách hluku významn nižších. Tabulka. 30: Odhad projev nepíznivých úink u exponované populace v závislosti na ekvivalentní hladin akustického tlaku (A) L Aeq - pro denní dobu ( hod.) Nepíznivý úinek hlukové zátže Sluchové postižení * Zhoršené osvojení ei a tení u dtí Hypertenze a ICHS Zhoršená komunikace eí Silné obtžování Mírné obtžování * pímá expozice hluku v interiéru (L Aeq,24h ) L Aeq, 6-22 h (db) U obslužné komunikace. 323 lze bhem tžby a odvozu suroviny ve venkovním prostoru oekávat hladiny hluku, pi kterých mže docházet k projevm nespokojenosti, obtžování obyvatelstva a zhoršené komunikaci ei. Z porovnání dále vyplývá, že dlouholetá expozice ekvivalentní hladin hluku L Aeq,24h v rozmezí db je spojena s ovlivnním kardiovaskulárního systému (byla pozorována hypertenze, ischemická choroba srdení). Tyto hladiny se oekávají v denní dob v okolí píjezdové komunikace I/11. Z hlediska vlastního vlivu posuzovaného zámru je z modelových výpot hlukové studie zejmé (viz. tabulka. 29), že zámr by neml vést k podstatnjším zmnám oproti stavu bez realizace zámru - nárst hladin hluku u dotených komunikací vlivem provozu zámru se pedpokládá + 0,2 až + 1,7 db v dob tžby suroviny pro potebu dálnice D11 a + 0,0 až +0,4 db bhem dotžování zásob ložiska. Pedpokládané zmny hlukové zátže v blízkosti obslužných komunikací jsou z hlediska zdravotního rizika nevýznamné a stávající situaci prakticky neovlivní

64 Penosem venkovního hluku do obytných místností bude docházet k poklesu hladiny hluku vlivem stavební vzduchové neprzvunosti obvodového plášt budov R W (od 25 db pro nejslabší lánky konstrukce - okna). V dob vtrání místností zásti oteveným oknem lze oekávat hodnoty v obytných místnostech cca o 15 db nižší než jsou hodnoty hladin venkovního hluku. Psobení zdroj hluku je asov omezené. Vlastní tžební innost pro poteby výstavby dálnice D11 a s tím spojený provoz obslužné dopravy bude realizován po dobu cca 24 msíc. Pokud by zásoby ložiska nebyly vytženy pro poteby dálnice, bude realizováno dotžení tchto zásob s 5 x nižší roní kapacitou tžby i provozem obslužné dopravy. Doba této etapy tžby je závislá na množství zbylých zásob (max. doba dotžování ložiska je odhadována na cca 24 msíc). Vytžená surovina bude sloužit pro stavbu dálnice D11. Po realizaci výstavby dálnice se oekává významné snížení zátže dopravním hlukem v obcích v okolí dotených komunikací (pedevším komunikace I/11) vzhledem ke snížení intenzity dopravy. Nejistoty Hodnocení nárstu míry zdravotního rizika hluku vychází z modelových výpot hlukové studie, tj. z vypoítaných hladin akustického tlaku vyvolaných provozem zámru. Odhad rizika byl proveden pro celkem 3 modelové body s pedpokládanou nejvyšší hlukovou zátží. Nejistoty hodnocení zdravotních rizik vycházejí z použitých dat, tj. nejistot a omezení daných samotnými výpoty a výpoetním programem HLUK+, nejistot experimentáln získaných (namených a odhadnutých) hodnot, nejistotami odvozených vztah a závislostí atd.. Použité vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím úinkem nelze považovat za absolutn platné vzhledem na rozdílný stupe vnímavosti a citlivosti jedinc a vlivem konkrétních místních podmínek. Nejsou známy bližší informace o exponované populaci (citlivé skupiny populace, jejich velikost a vková skladba, doba trávená v obytné zón a jiné aktivity v zájmovém území, dispoziní ešení dom a byt). D. I Sociáln ekonomické vlivy Plánovaný zámr podpoí a usnadní výstavbu dálnice D-11 na úseku Osiky - Hradec Králové vytžením štrkopískového materiálu potebného k etným zemním pracím spojeným se stavbou. Realizace zámru nabídne nové pracovní píležitosti pro 3 5 zamstnanc po dobu cca 18 msíc. V období tžby štrkopísku dojde k doasnému zvýšení nárok na místní dopravní sí zpsobené odvozem odtženého materiálu po pepravních komunikacích k místu výstavby dálnice D-11. Materiál se bude dopravovat po stávajících komunikacích, budou provedeny potebné úpravy (zpevnní, penetrace vozovek apod.). D. I Narušení faktor pohody Na základ modelového výpotu hlukové studie lze konstatovat, že bhem provozu zámru lze oekávat nárst hladiny akustického tlaku - u nejbližší obanské zástavby od tžebny v obci Roudnice o + 5,1 db v období tžby pro potebu dálnice D11 a o + 3,2 db pro etapu dotžení zásob ložiska (vyvoláno stacionárními zdroji hluku) a pro obytnou zástavbu u pepravní trasy o + 0,2 1,7 db v období tžby pro potebu dálnice D11 a o + 0,0 0,4 db pro etapu dotžení zásob ložiska (vyvoláno dopravním hlukem). Provoz zámru bude organizan zabezpeen zpsobem, který bude omezovat narušení faktor pohody (zejména v noních hodinách a ve dnech pracovního klidu) tj. veškeré tžební práce a peprava surovin budou uskuteovány pouze v denní dob a v pracovních dnech

65 D. I Vlivy na zamstnance Vlastní pípravné a tžební práce musí respektovat požadavky dané legislativními pedpisy v oblasti ochrany zdraví zamstnanc pi práci a splovat nároky kladené na pracovišt a sanitární zaízení. Pi práci musí pracovník dodržovat pracovní postupy uvedené v provozním ádu, bezpenostní pedpisy, zásady hygieny práce. Zamstnanci musí dsledn používat ochranné odvy a pomcky. Bhem pracovní doby se mohou na území tžebny pohybovat a vykonávat práci pouze pracovníci pro tyto innosti urení. Z hygienických dvod platí pi práci zákaz kouení, požívání jídel a nápoj. Bhem tžby bude na pracovníky psobit hluk vznikající používáním strojové a nakládací techniky pásového nebo kolového rypadla, kolového nakladae a pásového dozéru a ze zdroj dopravy nákladních vozidel. Hladina akustického tlaku A udávaná pro nákladní vozidlo pi nakládce a pi spuštném motoru je pibližn 80 db - 86 db dle typu nákladního vozidla. Pro dozér pásový je pedpokládána hladina akustického tlaku v míst provozu 79 db, u kolového nakladae a pásového rypadla se hladina akustického tlaku pohybuje kolem 105 db. V pípad dotžování zásob ložiska bude dále instalována tídící linka na základ mení obdobných zaízení se pedpokládá hladina akustického tlaku A cca 77,4 db ve vzdálenosti 25 m od tídiky. D. I. 2. Vlivy na ovzduší a klima Hodnocení vliv na ovzduší vychází z modelových výpot rozptylové studie (viz. píloha. 10) nejvyšších a prmrných roních imisních koncentrací vybraných zneišujících látek ze zdroj, které vzniknou bhem realizace zámru. Provoz tžebny bude zdrojem tuhých zneišujících látek (zejména samotná tžba štrkopísku, skrývkové práce a peprava materiálu). Pi doprav materiálu a bhem tžby budou do ovzduší v okolí zámru a využívané pepravní trasy emitovány zneišující látky z provozu nákladních motorových vozidel (nakládání, odvoz suroviny) a tžebních mechanism. Doba psobení tchto zdroj je omezená. Vlastní tžební innost pro poteby výstavby dálnice (s roní kapacitou tžby max m 3 suroviny) bude probíhat po dobu cca 24 msíc. Vytžený štrkopísek nebude upravován ani tídn a bude ihned odvážen na místo pedpokládané stavby dálnice - dle zákona.86/2002 Sb. o ochran ovzduší a o zmn nkterých dalších zákon (zákon o ochran ovzduší) ve znní pozdjších pedpis a naízení vlády.353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdroj zneišování ovzduší zámr bude nevyjmenovaným stacionárním zdrojem zneišování ovzduší. Pokud by bylo realizováno dotžením veškerých zásob suroviny stanovených v rámci dobývacího prostoru Roudnice bude tžba pokraovat s kapacitou do m 3 suroviny za rok. Pi dotžování ložiskových zásob bude v tžebn - pod úrovní terénu - instalována tídící linka. Uvažuje se s tídním cca 70 % vytženého materiálu, což pedstavuje max. 8 hodin provozu linky / pracovní den. Vytžený materiál bude tídn a prodáván zájemcm dle naízení vlády. 353/2002 Sb. se bude jednat o stední stacionární zdroj zneišování ovzduší - kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, tžba, úprava a zpracování kameniva - pírodního i umlého. Odvoz vytžené suroviny nákladními automobily bude realizován po trase zpevnné polní cesty (p ) s napojením na státní komunikaci II/323 ve smru na obec Roudnice a dále s odboením na silnici I/11 (E 67) ve smru na Hradec Králové. Pesná organizace pepravy surovin a využívané trasy svozu k místu budování dálnice nejsou známy, budou upesnny v rámci postup organizace výstavby dálnice D11 (mimo tento zámr)

66 Pedpokládá se, že peprava štrkopísku bude realizována po komunikaci I/11 ve smru na Hradec Králové až k místu protnutí této komunikace s trasou plánované dálnice D11 (mezi obcemi Stžery a Plaice) viz. píloha oznámení. 2. Odtud budou postupn v prbhu výstavby naváženy hmoty po trase tlesa dálnice smrem k obci Osiky. Z celého spektra emitovaných látek byly z hlediska pedpokládaného množství a možných úink na lidské zdraví zvoleny jako modelové látky oxidy dusíku, suspendované ástice (PM 10 ), benzen a prašný spad. Výpoty imisních koncentrací byly provedeny v husté síti referenních bod a pro 18 referenních bod, které byly zvoleny pedevším v obytné zástavb v blízkosti místa tžby a pepravní trasy. Referenní bod.1 reprezentoval jedno z odbrových míst imisního monitoringu (objekt bývalé drbežárny, kde je v souasné dob umístna dílna pro kovoobrábní). Rozptylová studie byla poítána pro dv etapy tžby suroviny a pro emisní úrove nákladních vozidel Euro 1 a konvenní. Podle metodiky SYMOS 97 byly provedeny výpoty imisních koncentrací (maximálních hodinových, maximálních 24 - hodinových a prmrných roních) ve zvolených referenních bodech. Hodnoty imisních koncentrací byly vypoteny pro všech pt tíd stability pízemní vrstvy atmosféry a ti tídy rychlosti vtru, s píspvky po úhlových krocích 1. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny naízením vlády. 350/2002 Sb. Hodnoty imisních limit jsou vyjádeny v µg.m -3 a vztahují se na standardní podmínky - objem pepotený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kpa. OXID DUSIITÝ Imisní limity pro oxid dusiitý Pro ochranu zdraví lidí jsou stanoveny následující hodnoty, které musí být splnny v roce 2010: prmrná hodinová koncentrace µg/m 3 (nesmí být pekroena více než 18x za rok) prmrná roní koncentrace µg/m 3 V letech 2005 až 2009 budou platit následující meze tolerance: rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 Pro 1 hodinu 50 µg.m µg.m µg.m µg.m µg.m -3 Pro kalendání rok 10 µg.m -3 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 Imisní pozadí NO 2 Stední hodnota imisní koncentrace stanovená imisním monitoringem v blízkosti uvažovaného zámru - u objektu bývalé drbežárny (referenní bod.1) inila 31,8 µg/m 3 a v blízkosti komunikace. II/ u obytné zástavby v Roudnici byla 37 µg/m 3. Tato hodnota pozadí byla použita i pro ostatní referenní body (tj. obce). Imisní koncentrace V tabulce. 31 na následující stran je uvedeno shrnutí vypoítaných hodnot imisních koncentrací NO 2 ve fázi tžby pro výstavbu dálnice a pi dotžování zásob ložiska (pro emisní úrove nákladních vozidel Euro 1 a konvenní)

67 Tabulka. 31: Imisní koncentrace NO 2 Ref. bod Fáze tžby pro výstavbu dálnice D11 Emisní úrove konvenní C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Emisní úrove Euro I C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Fáze dotžování zásob ložiska Emisní úrove konvenní C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Emisní úrove Euro I C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] 1 17,37 0,30 11,57 0,20 8,33 0,09 6,13 0,07 2 6,02 0,06 4,03 0,04 3,16 0,02 2,32 0,01 3 7,10 0,13 4,63 0,09 3,63 0,02 2,67 0,01 4 6,70 0,09 4,48 0,06 3,66 0,02 2,69 0,01 5 6,58 0,07 4,40 0,05 3,58 0,02 2,63 0,01 6 6,73 0,06 4,48 0,04 3,22 0,02 2,36 0,01 7 7,58 0,16 5,06 0,10 3,74 0,01 2,75 0,01 8 7,23 0,05 4,82 0,04 3,57 0,01 2,62 0, ,92 0,16 7,94 0,10 5,34 0,01 3,93 0, ,96 0,05 3,98 0,03 3,04 0,02 2,23 0, ,13 0,07 5,43 0,05 4,22 0,03 3,10 0, ,89 0,03 5,27 0,02 3,96 0,01 2,91 0, ,04 0,03 6,72 0,02 5,34 0,02 3,92 0, ,48 0,07 5,68 0,05 4,67 0,03 3,43 0, ,95 0,05 7,33 0,03 6,00 0,02 4,41 0, ,13 0,04 6,08 0,03 4,38 0,01 3,22 0, ,55 0,03 7,66 0,02 4,96 0,01 3,64 0, ,61 0,02 8,39 0,01 5,94 0,01 4,37 0,01 limit 200,00 40,00 200,00 40,00 200,00 40,00 200,00 40,00 C max... maximální hodinová koncentrace NO 2 v referenním bod C r... prmrná roní koncentrace NO 2 v referenním bod V etap tžby suroviny pro poteby výstavby dálnice D11 byly nejvyšší hodinové imisní koncentrace NO 2 pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel vypoteny v referenním bod.1 (objekt bývalé drbežárny) a iní 17,37 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 11,57 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1 (po zapotení pozadí (31,8 µg/m 3 ) 49,17 µg/m 3, resp. 43,37 µg/m 3 ). Nejvyšší hodinové imisní koncentrace NO 2 v obytné zástavb byly vypoteny v referenním bod. 18 (obec Osiky) a iní 12,61 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove (po pitení pozadí (37,0 µg/m 3 ) 49,61 µg/m 3 ) a 8,39 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1 (po pitení pozadí (37,0 µg/m 3 ) 45,39 µg/m 3 ). Pi dotžování zásob ložiska byly nejvyšší hodinové imisní koncentrace NO 2 pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel vypoteny v referenním bod.1 (objekt bývalé drbežárny) a iní 8,33 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 6,13 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1 (po zapotení pozadí (31,8 µg/m 3 ) 40,13 µg/m 3, resp. 37,93 µg/m 3 ). Nejvyšší hodinové imisní koncentrace NO 2 v obytné zástavb pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel byly vypoteny v referenním bod.15 (obec Libany) a iní 6,

68 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 4,41 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1 (po zapotení pozadí (37,0 µg/m 3 ) 43,00 µg/m 3, resp. 41,41 µg/m 3 ). Imisní koncentrace NO 2 - zhodnocení Hodinový imisní limit pro NO 2 je 200 µg/m 3, tento limit nebude v žádné etap tžby pekraován. Roní imisní limit je 40 µg/m 3. Vypotené píspvky roních imisních koncentrací NO 2 v obytné zástavb jsou velmi nízké a nepesahují hodnotu 0,17 µg/m 3 a lze pedpokládat, že ani roní imisní limit NO 2 nebude pekraován. Hodnota stávajících roních koncentrací NO 2 v ešené lokalit není známa, reprezentativnost nejbližší mící stanice Hradec Králové Sukovy Sady je 0,5 4 km a hodnoty z této stanice nelze pro uvažovanou oblast tedy použít. Na této stanici byla v roce 2002 namena roní imisní koncentrace NO 2 = 32 µg/m 3. SUSPENDOVANÉ ÁSTICE (PM 10 ) Imisní limity a meze tolerance pro suspendované ástice (PM 10 ) Pro ochranu zdraví lidí jsou stanoveny následující hodnoty, které musí být splnny v roce 2005: Aritmetický prmr / 24 hodin µg.m -3 PM 10 * Aritmetický prmr / kalendání rok. 40 µg.m -3 PM 10 * nesmí být pekroena více než 35krát za kalendání rok V roce 2004 budou platit následující meze tolerance: 2004 Pro 24 hodin 5 µg.m -3 Pro kalendání rok 1,6 µg.m -3 Do roku 2010 musí být splnny následující limity: Aritmetický prmr / 24 hodin..50 µg.m -3 PM 10 * Aritmetický prmr / Kalendání rok 20 µg.m -3 PM 10 * nesmí být pekroena více než 7krát za kalendání rok Mez tolerance se bude od 1. ledna 2006 lineárn snižovat - každých 12 msíc tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2006 až 2009 budou meze tolerance následující: Pro kalendání rok 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 Imisní pozadí suspendované ástice (PM 10 ) Stední hodnota imisní koncentrace stanovená imisním monitoringem v blízkosti uvažovaného zámru - u objektu bývalé drbežárny (referenní bod.1) byla 49,4 µg/m 3 a v blízkosti komunikace. II/ u obytné zástavby v Roudnici inila 29,7 µg/m

69 Imisní koncentrace V tabulce. 32 jsou shrnuty vypoítané hodnoty imisních koncentrací suspendovaných ástic (PM 10 ) pro fázi tžby pro výstavbu dálnice a bhem dotžování zásob ložiska (pro dv emisní úrovn nákladních vozidel: Euro 1 a konvenní). Tabulka. 32: Imisní koncentrace PM 10 Ref. bod Fáze tžby pro výstavbu dálnice D11 Emisní úrove konvenní C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Emisní úrove Euro I C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Fáze dotžování zásob ložiska Emisní úrove konvenní C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Emisní úrove Euro I C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] 1 11,85 0,20 6,74 0,11 14,66 0,169 12,66 0, ,69 0,02 1,54 0,01 3,64 0,017 3,16 0, ,39 0,07 2,63 0,04 4,01 0,030 3,48 0, ,99 0,04 1,71 0,03 4,18 0,025 3,63 0, ,95 0,03 1,68 0,02 4,08 0,021 3,54 0, ,21 0,03 1,82 0,02 4,00 0,021 3,45 0, ,51 0,01 1,43 0,01 3,21 0,009 2,78 0, ,32 0,01 1,32 0,01 2,99 0,008 2,59 0, ,79 0,01 1,59 0,00 3,51 0,005 3,03 0, ,81 0,02 1,60 0,01 3,73 0,020 3,23 0, ,47 0,03 2,55 0,02 5,92 0,038 5,13 0, ,05 0,01 1,74 0,01 4,26 0,014 3,70 0, ,60 0,01 2,05 0,01 5,10 0,012 4,43 0, ,27 0,03 2,44 0,02 6,13 0,040 5,33 0, ,54 0,02 2,60 0,01 6,49 0,020 5,64 0, ,38 0,01 1,92 0,01 3,94 0,008 3,41 0, ,05 0,01 2,29 0,01 4,33 0,007 3,72 0, ,59 0,01 2,04 0,00 4,36 0,005 3,76 0,004 limit 50,00 40,00 50,00 40,00 50,00 40,00 50,00 40,00 C d... maximální 24-hodinová koncentrace PM 10 v referenním bod C r... prmrná roní koncentrace PM 10 v referenním bod Nejvyšší krátkodobé (24-hodinové) imisní koncentrace PM 10 v období tžby štrkopísku pro stavbu dálnice D-11 byly pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel vypoteny v referenním bod.1 (objekt bývalé drbežárny) a iní 11,85 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 6,74 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1 (po zapotení pozadí (49,4 µg/m 3 ) 61,25 µg/m 3, resp. 56,14 µg/m 3 ). Nejvyšší 24-hodinová imisní koncentrace PM 10 v obytné zástavb byla vypotena pro konvenní emisní úrove nákladních vozidel v referenním bod.15 (obec Libany) 4,54 µg/m 3 (po pitení pozadí (29,7 µg/m 3 ) 34,24 µg/m 3 ) a pro emisní úrove nákladních vozidel EURO 1 v referenním bod.3 (obec Roudnice) 2,63 µg/m 3 (po pitení pozadí (29,7 µg/m 3 ) 32,33 µg/m 3 )

70 Bhem dotžení zásob ložiska byly nejvyšší 24-hodinové imisní koncentrace PM 10 pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel vypoteny v referenním bod.1 (objekt bývalé drbežárny) a iní 14,66 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 12,66 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1 (po zapotení pozadí (49,4 µg/m 3 ) 64,06 µg/m 3, resp. 62,06 µg/m 3 ). Nejvyšší 24-hodinové imisní koncentrace PM 10 v obytné zástavb pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel byly vypoteny v referenním bod.15 (obec Libany) a iní 6,49 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 5,64 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1 (po zapotení pozadí (29,7 µg/m 3 ) 36,19 µg/m 3, resp. 35,34 µg/m 3 ). Imisní koncentrace PM 10 - zhodnocení Hodnota 24-hodinového imisního limitu pro suspendované ástice frakce PM 10 iní 50 µg/m 3, tato hodnota nebude v obytné zástavb pekraována. 24-hodinový imisní limit pro PM 10 bude pekroen v referenním bod.1, nejedná se však o obydlený objekt, je zde umístna kovoobrábcí dílna. Roní imisní limit je 40 µg/m 3. Píspvky roních imisních koncentrací PM 10 v obytné zástavb jsou velmi nízké a nepesahují hodnotu 0,08 µg/m 3 a lze pedpokládat, že ani roní imisní limit PM 10 nebude pekraován. Hodnota stávajících roních koncentrací PM 10 v ešené lokalit není známa, reprezentativnost nejbližší mící stanice Hradec Králové Sukovy Sady je 0,5 4 km a hodnoty z této stanice nelze tedy pro uvažovanou oblast použít. Na této stanici byla v roce 2002 namena roní imisní koncentrace PM 10 = 28 µg/m 3. BENZEN Imisní limity pro benzen Pro benzen je stanoven následující limit, který musí být splnn v roce 2010: Prmrná roní koncentrace µg/m 3 (3,125 µg/m 3 ) V letech 2005 až 2009 budou platit následující meze tolerance: rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 Mez tolerance 3,125 µg.m -3 2,5 µg.m -3 1,875 µg.m -3 1,25 µg.m -3 0,625 µg.m -3 Imisní pozadí benzen Hodnota stávající roní imisní koncentrace benzenu v ešené lokalit není známa, reprezentativnost nejbližší mící stanice Hradec Králové Sukovy Sady je 0,5 4 km a hodnoty z této stanice nelze pro uvažovanou oblast tedy použít. Na této stanici byla v roce 2002 namena roní imisní koncentrace benzenu = 4,3 µg/m 3. Imise benzenu V tabulce. 33 jsou uvedeny vypoítané píspvky prmrných roních imisních koncentrací benzenu ve fázi tžby pro výstavbu dálnice a pi dotžování zásob ložiska (pro emisní úrove nákladních vozidel Euro 1 a konvenní)

71 Tabulka. 33: Imisní koncentrace benzenu Ref. bod Fáze tžby pro výstavbu dálnice D11 Emisní úrove konvenní C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Emisní úrove Euro I C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Fáze dotžování zásob ložiska Emisní úrove konvenní C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] Emisní úrove Euro I C max [g/m 3 ] C r [g/m 3 ] 1 0,71 0,010 0,51 0,005 0,47 0,005 0,40 0, ,17 0,001 0,13 0,001 0,12 0,001 0,10 0, ,19 0,003 0,14 0,001 0,13 0,001 0,11 0, ,19 0,002 0,15 0,001 0,14 0,001 0,12 0, ,19 0,002 0,14 0,001 0,13 0,001 0,11 0, ,20 0,001 0,14 0,001 0,13 0,001 0,11 0, ,16 0,001 0,11 0,000 0,11 0,000 0,09 0, ,15 0,001 0,11 0,000 0,10 0,000 0,08 0, ,17 0,000 0,12 0,000 0,11 0,000 0,10 0, ,18 0,001 0,13 0,001 0,12 0,001 0,10 0, ,28 0,002 0,21 0,000 0,20 0,001 0,16 0, ,19 0,001 0,15 0,000 0,13 0,000 0,12 0, ,22 0,001 0,18 0,000 0,16 0,000 0,14 0, ,28 0,002 0,22 0,001 0,20 0,001 0,17 0, ,29 0,001 0,23 0,001 0,21 0,001 0,18 0, ,20 0,001 0,14 0,000 0,13 0,000 0,11 0, ,23 0,001 0,15 0,000 0,14 0,000 0,12 0, ,21 0,000 0,15 0,000 0,14 0,000 0,12 0,000 limit není 5,000 není 5,000 není 5,000 není 5,000 C max C r... maximální hodinová koncentrace benzenu v referenním bod... prmrná roní koncentrace benzenu v referenním bod Nejvyšší hodinové imisní koncentrace benzenu pi tžb písk a štrkových písk pro stavbu dálnice D-11 u obou uvažovaných emisních úrovních nákladních vozidel byly vypoteny v referenním bod.1 a iní 0,71 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 0,51 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1. Nejvyšší hodinové imisní koncentrace benzenu v obytné zástavb pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel byly vypoteny v referenním bod.15 (obec Libany) a iní 0,29 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 0,23 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1. Pi dotžení zásob ložiska byly nejvyšší hodinové imisní koncentrace benzenu pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel vypoteny v referenním bod.1 a iní 0,47 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 0,40 µg/m 3 pro emisní úrove EURO 1. Nejvyšší hodinové imisní koncentrace benzenu v obytné zástavb pro ob uvažované emisní úrovn nákladních vozidel byly vypoteny v referenním bod.15 (obec Libany) a iní 0,21 µg/m 3 pro konvenní emisní úrove a 0,18 µg/m 3 pro emisní úrove EURO

72 Imisní koncentrace benzenu - zhodnocení Hodinový imisní limit pro benzen není stanoven, je dána pouze hodnota roního imisního limitu - 5 µg/m 3. Vypotené píspvky roních imisních koncentrací benzenu v obytné zástavb jsou velmi nízké a nepesahují hodnotu 0,004 µg/m 3 a lze pedpokládat, že ani roní imisní limit pro benzen nebude pekraován. PRAŠNÝ SPAD Depoziní limit pro prašný spad Na hranici pozemku kamenolomu nesmí být pekroen depoziní limit pro prašný spad podle naízení vlády. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zpsob sledování, hodnocení a ízení kvality ovzduší: Úhrnné množství / 1 msíc: 12,5 g/m 2 Emise tuhých zneišujících látek do ovzduší je teba u zdroje snižovat a vylouit v maximální míe, která je prakticky dosažitelná, tj. všechna místa a operace, kde dochází k emisím tuhých zneišujících látek do ovzduší je nutno, s ohledem na technické možnosti, vybavit podle povahy procesu vodní clonou, skrápním, odprašovacím nebo mlžícím zaízením. Realizace opatení musí být odsouhlasena a pravideln vyhodnocována píslušnou IŽP. Pro vyhodnocení prašného spadu bylo zvoleno 6 bod na hranicích pozemku. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky výpotu prašného spadu na hranicích dobývacího prostoru. Tabulka. 34: Prašný spad fáze dotžení zásob ložiska Prašný spad fáze dotžení zásob ložiska Ref. Emisní úrove konvenní Emisní úrove Euro I bod Prašný spad (g/m 2 / rok) Prašný spad (g/m 2 /msíc) Prašný spad (g/m 2 /rok) Prašný spad (g/m 2 /msíc) S-1 0, , , , S-2 0, , , , S-3 0, , , , S-4 0, , , , S-5 0, , , , S-6 0, , , , Hodnoty prašného spadu vypotené v šesti referenních bodech na hranicích pozemku se pohybují v rozmezí: - 0, až 0, g/m 2 /rok - 0, až 0, g/m 2 /msíc Depoziní limit pro prašný spad iní 12,5 g/m 2 /msíc, stávající hodnota prašného spadu na hranicích pozemku není známa, lze pedpokládat, že depoziní limit nebude pekraován

73 D. I. 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vliv hluku ve venkovním prostoru je hodnocen na základ výsledk zpracované hlukové studie (viz. píloha. 11). Pro zhodnocení oekávané hlukové situace byl proveden modelový výpoet ve 3 referenních bodech zvolených v okolní obytné zástavb (viz. kapitola C ) a to pro hluk: - ze stacionárních zdroj, - z obslužné dopravy (peprava vytženého materiálu), - ze stacionárních zdroj a souasn obslužné dopravy. Stacionární zdroje hluku Bhem tžby štrkopísku bude vznikat hluk vyvolaný provozem strojové a nakládací techniky pásového i kolového rypadla, kolového nakladae a pásového dozeru. V tabulce. 35 je uvedeno shrnutí vypoítaných hodnot hladina akustického tlaku A ze stacionárních zdroj hluku bhem tžebních prací a její nárst oproti stávajícímu stavu. Tabulka. 35: Hladina akustického tlaku A ze stacionárních zdroj hluku po zprovoznní zámru a její nárst oproti stávajícímu stavu Denní doba - nejhlunjších 8 h Výpotový bod Hladina akustického tlaku A L Aeq,T (db) tžba pro dálnici dotžení zásob Stac. zdroje hluku umístné na zámru 43,6 30,0 30,0 40,5 30,6 30,6 Stávající stav - mení 40,1 db 1) Stav po zprovoznní zámru 45,2 40,5 40,5 43,3 40,6 40,6 Nárst oproti stávajícímu stavu + 5,1 + 0,4 + 0,4 + 3,2 + 0,5 + 0,5 1) hladina akustického A L paeq,t namená v referenním bodu.1 Nejvyšší hladina akustického tlaku A L Aeq,8h = 43,6 db ze stacionárních zdroj hluku umístných na zámru a nejvyšší hladina akustického tlaku A L Aeq,8h = 45,2 db ze všech stacionárních zdroj hluku v lokalit (vetn pírstku vyvolaného zámrem), byla vypotena v modelovém bodu.1 pro etapu tžby. Dle výpotu (viz. tabulka. 35) hladina akustického tlaku A ze stacionárních zdroj hluku umístných v areálu tžebny nepesáhne u nejbližší obytné zástavby požadovaný hygienický limit pro denní dobu, který iní L Aeq,8h = 50 db. Souasn ani hladina akustického tlaku A ze všech stacionárních zdroj hluku v lokalit (vetn pírstku vyvolaného zámrem), by nemla pekroit hlukový limit L Aeq,8h = 50 db pro denní dobu. (Nejvyšší pípustné hladiny hluku jsou dány naízením vlády. 502/2000 Sb. O ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací ve znní pozdjších pedpis (naízení vlády. 88/2004 Sb.)). Stacionární zdroje hluku a doprava Nejvyšší hladina akustického tlaku A L Aeq,16h = 54,5 db z dopravy a stacionárních zdroj hluku vyvolaných zámrem byla pro etapu tžby pro poteby dálnice D11 vypotena v modelových bodech. 2 a 3. Hladina akustického tlaku A z tchto zdroj emisí hluku nepesáhne u nejbližší obytné zástavby požadovaný hlukový limit pro denní dobu, který iní

74 L Aeq,16h = 60 db se zapotením korekce + 10 db pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikacích (silnice I. a II. tídy), kde hluk z dopravy na tchto komunikacích je pevažující (hluk ze stacionárních zdroj hluku je u obou etap minimáln o 16 db nižší než hluk z dopravy). Dále bylo provedeno srovnání výpotových imisních ekvivalentních hladin akustického tlaku A charakterizujících hlukové zatžování venkovního prostoru z ostatní dopravy (nepitížené o dopravu po zprovoznní dobývacího prostoru) a stávajících stacionárních zdroj hluku s hodnotami charakterizujícími stav s dopravou pitíženou o vozidla po zprovoznní zámru a nových stacionárních zdroj hluku umístných na zámru (viz. tabulka. 36). Tabulka. 35: Hladina akustického tlaku A ze stacionárních zdroj hluku a z dopravy Denní doba hod Výpotové místo L Aeq,T (db) tžba pro dálnici STAV SE ZDROJI HLUKU POUZE Z POSUZOVANÉHO ZÁMRU dotžování zásob stacionární zdroje hluku 30,0 30,6 dopravní hluk 54,5 47,4 stacionární zdroje hluku a dopravní hluk 54,5 47,5 STÁVAJÍCÍ STAV BEZ POSUZOVANÉHO ZÁMRU stacionární zdroje hluku (namené hodnoty) 40,1 nameno na referenním bodu.1 dopravní hluk 57,5 67,6 57,5 67,6 stacionární zdroje hluku a dopravní hluk 57,6 67,6 57,6 67,6 STAV PO ZPROVOZNNÍ POSUZOVANÉHO ZÁMRU stacionární zdroje hluku 40,5 40,5 40,6 40,6 dopravní hluk 59,2 67,8 57,9 67,6 stacionární zdroje hluku a dopravní hluk 59,3 67,8 58,0 67,6 NÁRST OPROTI STÁVAJÍCÍMU STAVU stacionární zdroje hluku a dopravní hluk +1,7 + 0,2 + 0,4 + 0,0 Pozn. Referenní bod.1 není bezprostedn doten dopravním hlukem vyvolaným provozem tžebny a proto nebyl na tomto referenním bodu podíl dopravního hluku na celkové hlukové situaci v posuzované lokalit vyhodnocen (vzdálenost píjezdové komunikace.323 vedoucí obcí Roudnice je od referenního bodu m, souasn píjezdová komunikace k tžebn je situována severním smrem tzn. smrem od referenního bodu.1). Výpotový bod.2 - Roudnice - silnice II. tídy.323 Na posuzovaném výpotovém bodu umístném v blízkosti komunikace byla vypotena hladina akustického tlaku A pi stávajícím stavu L Aeq,16h = 57,6 db. Po zprovoznní zámru byla vyšší hladina akustického tlaku A vypotena pro etapu tžby L Aeq,16h = 59,3 db (stávající stav plus zámr) tzn., že i pi nárstu hladiny akustického tlaku A oproti stávajícímu stavu o maximáln + 1,7 db by na posuzovaném výpotovém bodu ml být splnn požadovaný hygienický limit pro denní dobu, který iní L Aeq,8h = 60 db se zapotením korekce + 10 db pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikacích (silnice I. a II. tídy), kde hluk z dopravy na tchto komunikacích je pevažující

75 Na základ modelových výpot Výpotový bod.3 - Roudnice - silnice I. tídy E Na posuzovaném výpotovém bodu umístném v blízkosti komunikace byla vypotena hladina akustického tlaku A pi stávajícím stavu L Aeq,16h = 67,6 db, tj. již v souasné dob je pekroen hygienický limit L Aeq,16h = 60 db (zapotena korekce + 10 db pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikacích (silnice I. a II. tídy), kde hluk z dopravy na tchto komunikacích je pevažující). Po zprovoznní zámru byla vyšší hladina akustického tlaku A vypotena pro etapu tžby L Aeq,16h = 67,8 db (stávající stav plus zámr) tzn., že nárst hladiny akustického tlaku A oproti stávajícímu stavu o maximáln + 0,2 db lze oznait jako zanedbatelný a z pohledu obyvatelstva zasaženého dopravním hlukem subjektivn nezaznamenatelný. D. I. 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Ložisko Radostov má jednoduché hydrogeologické pomry /II. stupe/, rozkládá se nad místní erozivní základnou, v prchozím pásmu atmosférických srážek. Vlastní ložiskové štrkopísky jsou dobe prlinov propustné. Nadložní sprašové hlíny a podložní slínovce jsou prakticky nepropustné. V prostoru ložiska nejsou známé zvodnlé tektonické linie, minerální vody ani prameništ pitné vody. V blízkosti ložiska nejsou nádrže povrchových vod. Nepedpokládá se, že zámrem bude ovlivnn povrchový tok (nejbližší Roudnický potok protéká stedem obce Roudnice, ve vzdálenosti cca m od místa uvažované tžby). Pro posouzení vlivu zámru na vodohospodáské zájmy v dotené lokalit Na horkách byl zpracován ing. J. Nmcem samostatný znalecký posudek (viz. píloha oznámení. 8). Z posudku je zejmé, že zájmová lokalita leží mimo vodohospodásky významnou ást Urbanistické brázdy s využitelnými zásobami podzemní vody, které podléhají obecné ochran. V rozsahu plánované tžby se na bázi kvarteru vytváí jen doasná zvode pi akumulaci gravitaních vod, ale na okrajích této svdecké výšiny nejsou známky odvodnní s výjimkou rýhy nad osadou Homyle a v bývalé ciheln. Jak prokázala sondáž na vodu provádná v posledních letech, existuje hydrogeologický kolektor i v pásmu pipovrchového uvolnní hornin bezenského souvrství. V závislosti na výškové pozici bývá zastihován kolektor i v hloubkách m. Toto zvodnní je vázáno na zmínné lavice s ponkud vyšší rigiditou, v nichž jsou puklinové systémy oteveny a hydrogeologicky aktivní. Kolektor je chránn nízkou propustností krycích vrstev, pedevším slinitého eluvia a zejmou nehomogenitou a anizotropií prostedí. Eluvium slínovc nebude doteno a v tom pípad nedojde k narušení ochranného plášt s velmi nízkou hodnotou koeficientu filtrace z hlediska ochrany puklinové zvodn. Nedojde k narušení místního ekosystému, lze pedpokládat, že realizace posuzovaného zámru se negativn na hydrogeologické situaci neprojeví. Navržený zpsob tžby nevyžaduje technologickou vodu, zámr nebude napojen na veejný vodovod. Pitná voda pro poteby pracovník bude pivážena balená. Užitková voda bude dovážena v potebném množství v barelech. Odpadní vody budou svádny do pevné, nepropustné jímky a pravideln vyváženy na istiku odpadních vod (OV). Stav naplnní jímky a její tsnost musí být prbžn kontrolována. Vzhledem k nízkému potu zamstnanc na pracovišti (cca 5 zamstnanc) bude produkce odpadních vod malá. ešení v dalším stupni projektové dokumentace (v rámci POPD) vyžadují dlní vody, jejich zachycení v souladu s postupem tžby a využití. Tyto vody budou mít charakter pevážn

76 splachových srážkových vod s obsahem jemných odplavitelných ástic. Pedpokládá se, že tžební plocha bude odvodnna pirozeným spádem terénu a na území vymezeném k tžb suroviny bude zízen akumulaní prostor pro jímání tchto vod. Zámr musí být ešen tak, aby nemohlo dojít ke zneištní podzemních ani povrchových vod jeho provozem. Nakládání s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod bhem pípravy i provozu zámru bude respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod v souladu se Zákonem. 254/2001 Sb. o vodách ve znní pozdjších pedpis. V rámci zázemí tžebny nebudou skladovány žádné závadné látky (látky škodlivé vodám), pohonné hmoty ani mazadla a oleje, nebudou zde provádny výmny olej a opravy stroj. Zásobování zemních stroj pohonnými hmotami bude provádno pojízdnou erpací cisternou výhradn na zpevnné ploše, kde budou tžební a nakládací stroje i parkovat. Tato plocha musí zabezpeena tak, aby v pípad náhodného úniku závadných látek pi parkování mechanism i erpání pohonných hmot nemohlo dojít ke kontaminaci okolních nezpevnných ploch. Pi odstavení vozidel a stroj na nezpevnné ploše musí být tyto mechanismy podloženy záchytnými plechovými vanami. Nákladní automobily budou doplovat pohonné hmoty na erpacích stanicích. Riziko pro kvalitu vod v dotené lokalit pedstavují pípadné náhodné úkapy nebo úniky ropných látek (nafta, benzín, hydraulické oleje apod.) z provozu tžební mechanizace a nakládacích stroj. Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na tžebních a nezpevnných plochách budou v dokonalém technickém stavu; nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkap ropných látek - kontrola bude provádna pravideln, vždy ped zahájením prací v tchto prostorech. Postup v pípad náhodného úniku ropných nebo jiných závadných látek eší kapitola. D III. V dokumentaci POPD budou podrobnji specifikovány všechny prostory pro shromažování nebezpených odpad a ostatních látek škodlivých vodám (v souladu s platnou legislativou odpadového hospodáství a ochrany vod) a bude ešena ochrana vod ped zneištním látkami škodlivými vodám (zejména ropnými látkami). D. I. 5. Vlivy na pdu D. I Zábor pdy Zámr vyžaduje doasné odntí pdy ze zemdlského pdního fondu, postupný doasný zábor pdy pro vlastní tžbu bude init maximáln 30,16 ha, navržený dobývací prostor má rozlohu celkem 50,61 ha. Vzhledem k tomu, že po ukonení tžby a provedení technické a biologické rekultivace budou pozemky navráceny zpt k použití v zemdlské výrob, jedná se o doasný negativní vliv. Na ploše navrženého dobývacího prostoru v jeho jihozápadní ásti se nachází lesní porost. Investor bude k tžební innostem i k vybudování pomocných ploch a technického zázemí využívat pouze parcely vedené v ZPF a parcely zaazené jako ostatní plochy. Pozemky urené k plnní funkce lesa nebudou vlastní tžbou štrkopísku doteny. Dotené zemdlsky využívané pozemky spadají do IV. tídy ochrany zemdlské pdy, tzn. pdy s pevážn podprmrnou produkní schopností. Parcely dotené stanovením dobývacího prostoru Roudnice - sever v k.ú. Roudnice jsou uvedeny v kapitole B. II

77 D. I Zneištní pdy Stávající úrove zneištní pdy v doteném území a okolí není známa, je dána pedevším atmosferickou depozicí, intenzivním zemdlským využíváním pozemk - obhospodaováním pdy nadmrn podporovaným prmyslovými hnojivy a aplikací kal OV (zejména v minulosti). Problematika možného zneištní pdy bhem realizace zámru stejn jako vod souvisí pedevším s vlastním používáním potebné tžební a pepravní techniky (nákladních aut, nakládacích stroj a rypadel) a v procesu nakládání a likvidace nevyužitých odpad. V pípad náhodných úkap pohonných hmot a jiných závadných látek pi provozu mechanism bude kontaminovaná zemina ihned odstranna z terénu, shromáždna v uzavené nepropustné nádob a odvezena na zabezpeenou skládku nebezpených odpad (podrobnji viz. kapitola D III). Další možné riziko zneištní i znehodnocení pdy na území tžebny je spjato s realizací druhé varianty technické rekultivace (varianta B - viz. kapitola. I. 6). Pokud by na vytženou plochu byla pivážena nepotebná zemní hmota z prostoru výstavby dálnice D 11, vyžadovala by dsledné posouzení s ohledem na její pvod a složení. Musí se jednat pouze o zeminu, u které lze jednoznan vylouit kontaminaci zneišujícími látkami. Bhem pípravných prací, samotné tžby i rekultivací se pi bžném provozu zámru a za podmínky respektování dále navržených opatení nepedpokládá zneištní pdních vrstev na ploše tžebny ani pdy v okolí píjezdových komunikací. D. I Vliv na stabilitu a erozi pdy Vzhledem k metod tžby za sucha je rizikovým faktorem vodní a vtrná eroze. Vlivem eroze dochází ke snížení mocnosti kulturní vrstvy k degradaci pdy úbytkem organické hmoty a tím k omezení ekologické a produkní funkce pdy. Sekundárn by mohlo být okolí tžebny ovlivnno vyvátím písk na pilehlé zemdlsky využívané pozemky a dále šíením jemných prachových ástic do velkých vzdáleností. Pro snížení tchto nepíznivých vliv a stability pozemk lze proto formulovat následující opatení: - Kulturní vrstva pdy, získaná postupným skrýváním orniní a podorniní vrstvy, bude pechodn ukládána na ploše tžebního areálu. Pokud bude njaký podíl vytžené zeminy nevyužitelný pi výstavb dálnice a pro poteby stavebnictví, bude zemina použita pro rekultivace. Bude zajištno oddlené ukládání kulturní vrstvy a deponie zemin. Skrývkování bude provádno postupn s tžbou a deponie musí být zajištny proti erozi, prašnosti a zcizení, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Celkový objem skrývky se odhaduje na m 3. - V dalším stupni projektové dokumentace bude ešena vhodná sanace pozemk dotených tžbou a jejich rekultivace (Plán rekultivace) a návrh na vytvoení zákonné finanní rezervy pro poteby sananích a rekultivaních prací na dotených pozemcích. Plán rekultivace schvaluje píslušný obvodní báský úad ve spolupráci s orgánem ochrany pírody. ) - Rekultivace odtžených ploch bude provádna kontinuáln s postupující tžbou. - Bhem vykonávané tžební innosti dojde k budování závrných svah dle pedepsaného sklonu a to tak, aby závrné svahy byly v rostlém stavu a ne odtženy a poté navezeny. Jde o to, aby se pi následné zptné zemdlské innosti závrné svahy nebortily a nedocházelo k erozní innosti a zátrhm, pop. i k sesuvu. Je nutné závrné svahy na okrajích zájmové plochy vytvoit v dostateném svahu, aby byla plocha snížená odtžením materiálu dostupná jakékoliv zemdlské technice. - Po vytžení ložiska bude realizováno odvodnní báze zptných zásyp, tak aby lokalita mohla být dále zemdlsky obhospodaována a nedocházelo k rozbahování pozemk

78 D. I. 6. Vlivy na horninové prostedí a pírodní zdroje innost, která se plánuje v rámci tohoto zámru je ve smyslu zákona. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znní hornická innost. Spoívá ve stanovení dobývacího prostoru Roudnice sever a tžb ásti výhradního ložiska štrkopísku (v rámci navrženého dobývacího prostoru), zaazeného v seznamu státních ložisek jako Radostov pod íslem Pi realizaci zámru dojde k zásahu do geologických vrstev a vytžení zásob štrkopískového ložiska. Tento vliv lze oznait za trvalý nevratný. Pedpokládá se, že tžbou bude dotena plocha maximáln 30,16 ha s prmrnou mocností štrkopísku cca 5,17 m tj. odtžení maximáln m 3 této suroviny. Dle odborného hydrogeologického posudku zpracovaného Ing. J. Nmcem (viz. píloha oznámení. 8) by se realizace zámru v pedloženém rozsahu nemla negativn projevit na stávající hydrogeologické situaci. D. I. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Posuzované území leží v intenzívn obhospodaované zemdlské krajin a je tvoeno polní kulturou, emuž odpovídá složení flóry a fauny. Pouze severní a jižní okraj je ovlivován pírod bližšími prvky (dubový les, remíz). Na lokalit bylo zjištno 84 druh rostlin (viz. biologický posudek v píloze oznámení. 7), z nichž žádné nepatí ke chránným druhm. Ze vzácnjších druh roste na poli ostrožka straka (Consolida regalis), která se adí mezi druhy vyžadující pozornost podle erveného seznamu východních ech (Faltys, 1995). Ze zvlášt chránných živoich byl zjištn výskyt ještrky obecné (Lacerta agilis), která je dle vyhlášky 395/92 Sb. zaazena v kategorii "siln ohrožený". Tento druh byl opakovan nalezen na severním a jižním okraji pole. Pravdpodobn jde o jedince z populací žijících na jižním okraji dubového lesa a v remízu. Nález mrtvého jedince zvlášt chránného druhu motáka pochopa (v kategorii "ohrožený" ) na ploše pole je náhodný a souvisí s jeho výskytem v okolí (nap. hnízdní na Tesickém rybníku). S ohledem na charakter lokality nebude mít realizace zámru podstatný vliv na místní flóru a faunu. Vzhledem k tomu, že po provedení rekultivaních prací se uvažuje o navrácení do ZPF, ob navržené varianty rekultivace lze považovat z biologického hlediska za rovnocenné. V jižní a jihozápadní ásti navrženého dobývacího prostoru (u vrchol C a D E) se nachází lesní porost. Se severovýchodní hranicí dobývacího prostoru tvoené vrcholy K, L a M sousedí okrajový cíp lesního porostu s duby letními. Pozemky urené k plnní funkce lesa nebudou vlastní tžbou štrkopísku doteny, zámr si nevyžádá likvidaci lesních porost. Je však nutné dodržet dostatený odstup tžby a pojezd obslužné dopravy a zajistit ochranu tchto ploch. K tžebním innostem a k vybudování pomocných ploch a technického zázemí budou využity pouze parcely zaazené jako ostatní plochy a parcely vedené v ZPF. Souástí ploch je i plocha zásti osázená mladými stromky smrku a zásti ovocnými stromy (teše) v severozápadní ásti dobývacího prostoru (0,56780 ha) viz. obrázek. 8 a 9. Samotnou tžební inností by dle navrženého dobývacího prostoru bylo doteno maximáln 40 % této plochy (pedevším plocha s mladými stromky smrku). Vzhledem k tomu, že se jedná o udržovaný ovocný sad doporuujeme jeho zachování a zárove respektování dostateného odstupu tžebních inností k ochran tchto devin

79 Obrázek. 8: Pohled na plochu osázenou mladými stromky smrku (v pozadí tešový sad) Obrázek. 9: Pohled na zachovalý tešový sad V dotené lokalit byl v blízkosti výše zmínného tešového sadu dále zjištn úvoz s porostem solitérních vrb a bíz (severn od hrany I J dobývacího prostoru ve vzdálenosti cca m). Tato enkláva spolu s navazujícím zachovalým strništm na zemdlských pozemcích je významnou plochou pro zvyšování biodiverzity tohoto území. Strništ tvoí vhodné prostedí pro polní ptáky (v zimním období ovlivuje ponechání strniš pežívání nap. koroptve polní). Je nutné tedy zachovat území nacházející se severn od dobývacího prostoru nedotené vlivy související s tžební inností (nerealizovat zde skrývky kulturních vrstev, pojezdy obslužné dopravy apod.). Na ploše navrženého dobývacího prostoru Roudnice sever se nenachází žádné prvky ÚSES, ani VKP. V blízkém okolí ešeného zámru se nachází nkolik lokálních biocenter (LBC) a lokálních biokoridor (LBK) (viz. píloha. 3). Vlivem plánovaného zámru mohou být nepízniv ovlivnny zejména ty prvky lokálního SES, které jsou situovány v blízkosti zámru i pepravní trasy. Jedná se pedevším o LBK jižn od plochy plánované tžby vedený v generelu místního systému ekologické stability ÚSES Roudnice pod. 11 (propojující pásem zatravnní s protierozní funkcí lesík a remízky) a LBK pod íslem 9 ležící západn ve vzdálenosti cca 600 m od uvažovaného dobývacího prostoru. LBK. 9 je protnut polní cestou napojující se na komunikaci. II/323, která je plánována jako pepravní trasa k místu tžby. Mohlo by docházet k doasnému omezení propustnosti tohoto biokoridoru, zejména v denní dob, kdy bude provádna peprava vytžené suroviny. Podrobnjší charakteristika LBC a LBK v dotené lokalit je uvedena v kapitole C Bhem pípravných prací a provozu zámru je teba postupovat tak, aby se neohrozila ani neoslabila ekologicko-stabilizaní funkce biokoridor a biocenter (tzn. nap., aby nedošlo k poškození porost a zneištní pdy, nesmí být negativn ovlivnna stabilita pdy, zabránit odnosu a splachu pdy a používaných materiál, odpad a látek škodlivým vodám). Pi realizaci zemních prací (skrývka zeminy, výstavba zázemí, tžba a odvoz materiálu) je teba zamezit poškození cennjších lokalit v blízkosti tžebny (prvky ÚSES, lesní porosty, remízky aj.). V tchto místech se nesmí umísovat ani doasné deponie, výstavby zázemí, parkovat stroje a vozidla apod. Vytžené plochy musí být dsledn rekultivovány a deponie zemin zajištny proti zaplevelování. Významným biologickým vlivem by mohla být pi nedsledn vedené biorekultvivaci následná ruderalizace území. Otevené plochy jsou výrazn vystavovány nástupu ruderálních rostlin a plevel. V rámci biorekultivace zpracovatelé biologického posudku (viz. píloha oznámení. 7) navrhují ponechání ásti vytžené plochy samovolnému vývoji. Jednalo by se o plochu o minimální velkosti 500 m 2 v severní ásti vytženého území v blízkosti lesa. Návrh je