VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 NATALIJA MAŤUŠENKOVÁ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 NATALIJA MAŤUŠENKOVÁ

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MANAGEMENT FIREM Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

3 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE Investiční projekt výstavby čistírny odpadních vod na území Ukrajiny 10/2012 TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Natalija Maťušenková / MF 04 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA RNDr. Jan Vozáb, PhD. JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: , v Praze podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Rád/-a bych tímto poděkoval/-a vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl/-a při zpracování mé diplomové práce. Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

4 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Investiční projekt výstavby čistírny odpadních vod českou společností na území Ukrajiny Investment project on a wastewater treatment plant for a Czech company in the Ukraine Autor: Bc. Natalija Maťušenková / MF 04

5 Souhrn Předmětem této diplomové práce je hodnocením 3 variant investičního projektu, která se zabývá moţností výstavby čistírny odpadních vod na teritoriu Ukrajiny, a to konkrétně ve městě Borispol. Jedná se o českého investora, který se rozhodl nakoupit technologii od další české firmy. Kaţdá varianta má 1 scénář, a to klasický. V teoretické části práce je pozornost zaměřena na základní etapy investičního rozhodování, popis Feasibility Study, moţnosti hodnocení efektivnosti investic a způsoby řízení projektového rizika. Praktická část potom aplikuje tyto teoretické poznatky do konkrétních 3 variant ivestičního projektu a nabízí konkrétní investiční doporučení. Summary This thesis analyzes three variants of an investment project regarding the building of a water treatment plant in Borispol, Ukraine. The investor and the supplier of technology are both Czech companies. The theoretical part of the thesis focuses on the basic phases of investment decision-making, the construction of the Feasibility Study, the project efficiency evaluation, and risk management. The practical part of the dissertation applies the theoretical knowledge to the practical investment project to three different variants and offers specific investment recommendations. Klíčová slova: Investice, feasibility study, public private partnership, peněţní toky, čistá současná hodnota. Keywords: Investment, feasibility study, public private partnership, cash flow, net present value. JEL Classification: R580 - Regional Development Planning and Policy C610 - Optimization Techniques; Programming Models; Dynamic Analysis G310 - Capital Budgeting; Fixed Investment and Inventory Studies; Capacity

6 Vysoká škola ekonomie a managementu Nárožní 2600/9a, Praha 5 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Studijní program: Studijní obor: Natalija Maťušenková Magisterský Management Firem Studijní skupina: MF 04 Název DP: Zásady pro vypracování (stručná osnova práce): Seznam literatury: (alespoň 5 zdrojů) Investiční projekt výstavby čistírny odpadních vod českou společností na území Ukrajiny Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány základy předprojektového řízení, sestavení Feasibility Study a dále posouzení ekonomické efektivity projektu a management řízení rizika. V praktické části jsou potom poznatky z teoretické části aplikované na 3 varianty investičního projektu, který se konkrétně zaměřuje na území Ukrajiny. Projekt se týká čistírny odpadních vod dle české technologie. Projekt se posuzuje hlavně z hlediska ekonomické efektivity a rozhoduje se o jeho realizaci. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN MAREK, P. A kol. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualizované vydání. Praha : Ekopress, s. ISBN WEBER, B. and ALFEN, H. W. Infrastructure as an Asset Class, Investment Strategies, Project Finance and PPP. Chichester, West Sussex, United Kingdom : A John Wiley and Sons, Ltd., Publication, s. ISBN (H/B) DOLEŢAL, J. a kol. Projektový management podle IPMA. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN FOTR, J. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN Vedoucí DP: RNDr. Jan Vozáb, PhD. Prof. Ing. Milan Žák, CSc. rektor V Praze dne

7 Obsah 1 Úvod Teoreticko-metodologická část práce Příprava a realizace projektu... Chyba! Záložka není definována Feasibility Study (technicko-ekonomická studie projektu)chyba! Záložka není definována Řízení projektu Zahájení projektu Plánování projektu Financování projektů Členění finančních zdrojů Projektové financování PPP financování projektů - Public Private Partnership Build-Own-Operate-Transfer Techniky pro vyhodnocování investic Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Index ziskovosti Doba návratnosti (splácení) Return on Investment - výnosnost investice Volba metody pro praktickou část Odhad Cash Flow projektu Diskontní sazba projektu.29

8 Náklady na vlastní kapitál Náklady na cizí kapitál Splácení úvěru Vliv inflace na výpočet ekonomické efektivnosti projektu Volba způsobu odepisování Management rizika projektů Statistické charakteristiky variability Robustnost a flexibilita projektu Bod zvratu Diverzifikace Analýza citlivosti Scénářové přístupy Simulace Monte Carlo Výběr analýzy rizika pro praktickou část Infrastrukturní projekt sektor čištění vody Analytická/praktická část práce Základní parametry projektu Údaje o místě investičního projektu Feasibility Study Účel vypracování Feasibility Study - identifikace projektu a jeho obecná charakteristika Doba zpracování...53

9 3.2.3 Základní údaje investora Obsah a etapy projektu Analýza trhu dodavatelů Technické a technologické řešení projektu Dopad projektu na ţivotní prostředí Personální obsazení projektu Elektrická energie a dopravní prostředky Finanční plán a plán nákladů a výnosů projektu Zdroje financování projektu Náklady na cizí kapitál Náklady na vlastní kapitál WACC Inflace, daně a odpisy Harmonogram projektu Výpočty ekonomické efektivity Analýza finanční efektivity varianty A Analýza finanční efektivity varianty B Analýza finanční efektivity varianty C Vyhodnocení variant a výběr k realizaci Analýza řízení rizik Závěr Literatura... 88

10 Přílohy

11 Seznam zkratek ČOV EBITDA EBIT EAT NPV IRR WACC CAPM Čistírna odpadních vod Zisk před úroky, zdaněním a odpisy Zisk před úroky a zdaněním Zisk po zdanění Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Průměrné náklady kapitálu Oceňovací model vlastního kapitálu

12 Seznam tabulek Tabulka 1 Odstupňování výše diskontní sazby podle kategorie projektu 33 Tabulka 2 Odstupňování výše diskontní sazby podle kategorie podniku 34 Tabulka 3 Stanovení rizikových tříd dle zkušeností investičních pracovníků.34 Tabulka 4 Doba odepisování dle druhu majetku.37 Tabulka 5 Odpisové koeficienty při lineárním odepisování 37 Tabulka 6 Odpisové koeficienty při zrychleném odepisování.38 Tabulka 7 Popis jednotlivých etap investičního projektu 55 Tabulka 8 Personální zajištění..61 Tabulka 9 Rozpočet nákladu na investiční celek.62 Tabulka 10 Kalkulace provozních nákladů..63 Tabulka 11 Kalkulace výnosů..64 Tabulka 12 Celkové roční odpisy v Eur.65 Tabulka 13 Výpočet anuitních splátek a úroků..66 Tabulka 14 Výpočet CAPM 67 Tabulka 15 Výpočet WACC pro varianty A, B, C..68 Tabulka 16 Milníky výstavby projektu 70 Tabulka 17 Výpočet Cash Flow a Čisté současné hodnoty varianty A...71 Tabulka 18 Výpočet Cash Flow a Čisté současné hodnoty varianty B...74 Tabulka 19 Výpočet Cash Flow a Čisté současné hodnoty varianty C 77 Tabulka 20 Vyhodnocení variant A,B,C dle stanovených kritérií 79

13 Tabulka 21 Riziková varianta B 82 Tabulka 22 Riziková varianta C 84

14 Seznam grafů Graf 1 Znázornění čisté současné hodnoty variant A, B, C (v Eurech)..80

15 Seznam obrázků Obrázek 1 Etapy ţivota projektu... 4 Obrázek 2 Ukázka Gattova diagramu...14 Obrázek 3 Ukázka diagramu milníku...15 Obrázek 4 Mapa Ukrajiny s vyznačením místa plánovaného projektu 51 Obrázek 5 Mapa Kyjevské oblasti s vyznačením plánovaného projektu.51 Obrázek 6 Průřez čistírnou odpadních vod..58 Obrázek 7 Vizualizace výsledné ČOV Borispol...60 Obrázek 8 Harmonogram výstavby projektu 69

16 1 Úvod Cena vody je jednou z nejdynamičtějších cen vůbec. V civilizovaných zemích se jedná o poměrně drahou surovinu, která má neustále vzrůstající tendenci. V rozvíjejících se zemích je problémem zastaralá technika, a proto zde dochází k velkému plýtvání. Čistírny odpadních vod v rozvíjejících se zemích byly vybudovány v 70. letech minulého století na základě zastaralých technologií a na rozsáhlé ploše. Účelem této diplomové práce je vyhodnotit investiční projekt, který se bude zabývat výstavbou ČOV na území Ukrajiny, a to českou společností Voda.cz. Tato společnost je čistě fiktivní. Bude se jednat o českého investora, který si moderní technologii pořídí dodavatelským způsobem. Jejím smyslem je nabídnout městu moderní technologické řešení čištění vody, které bude mít za úkol zmodernizovat stávající jiţ nevyhovující čistírnu odpadních vod, tím zlepšit kvalitu vyčištěné vody, sníţit uţitnou plochu stávající ČOV, sníţit provozní náklady (na 1 m3 vody), nastavit moderní technologický proces a nezatěţovat při tom ţivotní prostředí. Tento projekt má tedy za cíl přejít od technologického zařízení bez ekonomického dopadu na zdroj generace zisku. Základním předpokladem tohoto investičního projektu bude to, ţe zdroj financování bude hrazen částečně z firemních finančních zdrojů a částečně z úvěru poskytnutého bankou. Bude se realizovat tzv. PPP projekt. Tato forma financování byla v této diplomové práci zvolena z důvodu nedostačujících finančních prostředků ve veřejné sféře Ukrajiny. Státní financování v této zemi je v současné době velmi omezené, a to i z hlediska infrastrukturních projektů, jako je ČOV. Tento stav byl částečně ovlivněn celosvětovou ekonomickou krizí a tudíţ se v této diplomové práci bude počítat s financováním mimo veřejný sektor. Veřejný sektor, tedy městský úřad, bude vystupovat jako partner, který po určité době provozu ČOV přebere do vlastního uţívání. Zároveň nemusí financovat ČOV ze svého rozpočtu. Firma Voda.cz bude muset přesvědčit městský úřad, ţe není potřeba dotovat ČOV z vlastního rozpočtu, ale je potřeba zefektivnit ceny, náklady a technologie, a tím dosáhnout zisku při čištění vody pro jeho obyvatelstvo a podniky. Cílem této diplomové práce tedy bude na základě posouzení ekonomické efektivnosti projektu vyhodnotit, zda investor do takového projektu bude investovat či nikoliv. 1

17 Základními metodami, které budou pouţity v této diplomové práce budou matematické a statistické metody, modelování a analýza. V této diplomové práci budou dále vyuţity některé prvky Feasibility Study, avšak více bude práce zaměřena na finanční propočty neţ na výzkum marketingového, kulturního, politického nebo legislativního okolí. Ekonomické parametry autor povaţuje za stěţejní při rozhodování o přijetí projektu. Jako stěţejní metody výpočtu budou pouţity čistá současná hodnota, doba návratnosti, index ziskovosti a ROI. Projekt se bude posuzovat ve 3 variantách (kaţdá varianta bude mít 1 scénář) s tím, ţe výsledná přijatelná varianta bude namodelovaná ještě dle rizikového scénáře. Na základě výsledků bude zhodnocen výsledek analýzy a stanoveno doporučení. 2

18 2 Teoreticko-metodologická část práce Jednotlivé podniky se v rámci své podnikatelské činnosti rozhodují o nových investičních projektech. Dle publikace Fotra a Součka 1, tato klíčová rozhodnutí v sobě váţou značné objemy prostředků. Proto je potřeba se rozhodovat a realizovat jen ty správné projekty. Důleţité je dosáhnout v dané oblasti jisté konkurenční výhody oproti jiným společnostem. Tzv. Studie proveditelnosti (neboli také Feasibility study, technicko-ekonomická studie projektu) je dokument, který by měl být schopný identifikovat tyto faktory konkurenceschopnosti u dané společnosti a dále být podkladem k vyhodnocení projektu. Dále Fotr a Souček 2 uvádí, ţe strategie projektu firmy by se měla skládat z několika dílčích strategií a těmi jsou grafická strategie, strategie podílu na trhu, strategie vazby výrobku trhu, marketingová strategie. Tyto varianty strategie je třeba analyzovat a vyhodnocovat z hlediska jejich dopadu na projektové řízení v daném podniku. 2.1 Příprava a realizace projektů Při přípravě a realizaci investičního projektu postupujeme podle Fotra a Součka 3 dle následujících kroků. Nejprve je potřeba věnovat zvýšenou pozornost předinvestiční fázi. Ta je zaloţena na informacích a poznatcích marketingových, technických a ekonomických analýz. Další etapou je investiční fáze, která se dělí na dvě části etapu projekční a realizační. Projekční fáze má za úkol zpracovat prováděcí projektovou dokumentaci. Realizační fáze potom postupuje dle projektu a uvádí jej do praxe. Tato fáze je dokončena předáním dokončeného projektu do zkušebního nebo trvalého provozu. Na řadu přichází provozní fáze, která začíná zkušebním provozem a následně pokračuje nastavením projektované kapacity výroby. Součástí této etapy je běţný provoz, jeho zdokonalování a řádná údrţba. 1 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

19 Poslední fázi projektu tvoří fáze ukončení projektu a jeho likvidace. Likvidační řízení má za úkol ukončit činnost podniku nebo organizační jednotky, která měla projekt na starosti. Následující obrázek č. 1 shrnuje jednotlivé ţivotní fáze projektu. Obrázek 1 Etapy ţivota projektu Zdroj: Fotr, Souček (str. 24) V této diplomové práci se budeme zabývat hlavně Feasibility Study, která by měla poskytnout potřebné podklady pro vyhodnocení investičního projektu. Nebudeme se zde zabývat Opportunity Study, která má za úkol identifikovat podnikatelské příleţitosti, Pre-Feasibility Study, která má za úkol předběţně zhodnotit technickoekonomické parametry projektu. Tato problematika je poměrně rozsáhlá a tudíţ 4

20 přesahuje rozsah této diplomové práce. Dále se zde nebudeme zabývat problematikou investiční, provozní ani likvidační fází investičního projektu. Tyto fáze nejsou předměty této diplomové práce. Hlavním tématem této diplomové práce bude rozpracování technicko-ekonomické studie projektu (Feasibility Study, Studie proveditelnosti projektu), která na základě variantních řešení formuluje konkrétní projekt. Dle publikace Fotra a Součka 4 tato studie zahrnuje investiční náklady projektu, výnosy a náklady v období provozu a také propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti. Tato studie musí být schopna připravit potřebné údaji pro finančně-ekonomické analýzy a hodnocení projektu v jeho jednotlivých variantách. Hlavním výsledkem této studie je na základě identifikace rizikových faktorů, které mohou ohrozit projekt. Následně je velmi důleţité zvolit tu nejvhodnější variantu a naplánování jejího harmonogramu a rozpočtu Feasibility Study (technicko-ekonomická studie projektu) Dříve neţ společnost začne vypracovávat Feasibility Study, je potřeba se zamyslet nad investičními a provozními náklady. Dle Fotra a Součka 5 se jedná o stanovení správné technologie a výběr dodavatele investičního celku. Dále se jedná o kalkulaci nákladů, které jsou svázany s provozem projektu, popřípadě volba jednotkových nákladových parametrů odvozených ze srovnatelných projektů nebo odhady celkových nákladů investičních celků opět dle srovnatelných projektů. Velmi důleţitými faktory, na které se nesmí zapomenout při odhadech investičních nákladů jsou podle Fotra a Součka 6 následující. Jedná se zejména o roční tempo inflace. Pokud se míra inflace nezohlední v ekonomických propočtech investičního projektu, můţe se jednat o velmi významnou chybu. Dále je velmi důleţitý vývoj směnných kurzů. Nezanedbatelné je zohlednění lokálních podmínek, odlišných zákonných norem, přístupnost lokality, politické prostředí, moţné chyby vyplývající z nedostatku spolehlivých dat atd. 4 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

21 Vyčíslené náklady souvisí s dostupností údajů o spotřebě energie a materiálu, personální potřeby a výši reţijních nákladů. Samotná Feasibility Study má dále dle Doleţala a kol. 7 za úkol ukázat nejvhodnější cestu k realizaci projektu, a to zejména přesný obsah projektu, termín zahájení projektu, odhadované celkové náklady a odhadované potřebné zdroje. Jak dále uvádí Kislingerová 8 Feasibility Study by měla poskytnout veškeré podklady potřebné k rozhodnutí realizace nebo nerealizace projektu. Zejména se jedná o rozpracování technických a finančních poţadavků, které se opírají o reálné informace z trhu. Obsahovat by měla zejména následující parametry: výchozí předpoklady sestavení studie proveditelnosti, základní myšlenku projektu, obsah projektu, specifikovat cíle projektu, analýza současného stavu, analýza podmínek pro realizaci daného projektu, lokalizace prostředí projektu, organizace a řízení projektu, popis základního technického řešení, délku projektu, odhad celkových nákladů, odhad rezerv, návrh milníků, odhad přínosů, finanční a ekonomická analýza projektu (efektivnost), sociální a ekologické dopady, rozbory základních rizik, analýza kritických faktorů úspěchu atd. Dle MPO má Feasibility Studie za úkol zhodnotit všechny realizační varianty a posoudit jejich realizovatelnost a poskytnout podklady k dalšímu investičnímu rozhodnutí. Veškeré jednotlivé kapitoly ve Feasibility study se vzájemně prolínají a ovlivňují. Volba optimálního řešení můţe ovlivnit řešení dalších faktorů. Jedná se o tzv. iterativní metodu zpracování, kdy se jednotlivé parametry studie postupně zpřesňují. Při zpracování Feasibility study je potřeba vyuţívat určitý stupeň kreativity. Také variantnost řešení je důleţitá. Většinou se vypracovává varianta pesimistická, střední a optimistická. Při vypracovávání studie proveditelnosti je potřeba dbát na konkrétní podmínky vypracovávaného projektu. Osnova Feasibility studie by měla být následující: 7 Doleţal, J. a kol. (2009). Projektový management dle IPMA. Praha: Grada Publishing, a.s., str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

22 1. Titulní stránka o jaký projekt se jedná, kdo jej vypracoval, počet stran textu a příloh. 2. Obsah počet a struktura kapitol. 3. Úvodní informace účel, pro který je studie zpracována, datum zpracování, identifikační údaje o zadavateli, kontakty. 4. Stručné vyhodnocení projektu zásadní závěry na 1-2 strany, zpracované nejlépe v přehledné tabulce, kde se uvedou zásadní ukazatele a jejich hodnoty z výsledných cash flow, výsledky citlivostní analýzy, dále zhodnocení finanční efektivity projektu a jeho realizovatelnosti, analýzu rizik. 5. Popis podstaty projektu a jeho etap popis hlavních charakteristik projektu a jeho etap. Zde se uvádí zaměření projektu, jaký problém řeší, kdo je investorem, jaká je kapacita projektu, lokalizace, jakými etapami bude procházet a další významná specifika projektu. 6. Analýza trhu, poptávky, marketingová studie a marketingový mix popisuje veškeré marketingové aspekty projektu. Řeší se zde velikost trhu, konkurenceschopnost zadavatele projektu. 7. Management projektu a řízení lidských zdrojů plánování, organizování, řízení a kontrola všech procesů, organizačních jednotek a obsazení personálu. 8. Technické a technologické řešení projektu zvolená technologie, technické parametry jednotlivých částí projektu, výhody a nevýhody technologického řešení, rizika s tím spojená, potřebné energetické a materiálové toky, plán údrţeb a oprav, ţivotnost zařízení, nákladnost provozu, vliv opotřebení atd. 9. Projekt a ţivotní prostředí kladné a negativní dopady na ţivotní prostředí, které plynou z realizace daného projektu. 7

23 10. Zajištění dlouhodobého majetku způsob pořízení dlouhodobého majetku, jeho struktura, výše investičních nákladů, servisní podmínky, schéma odepisování atd. 11. Řízení oběţného majetku (pracovní kapitál) potřeba oběţného majetku a jeho struktura, druhy materiálu a dalších sloţek pracovního kapitálu. 12. Finanční plán a analýza projektu komplexní finanční rozbor a to: a) Základní kalkulace a analýza bodu zvratu b) Finanční plán průběh nákladů a výnosů, plánované stavy majetku a zdroje krytí, plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů). 13. Hodnocení efektivity kriteriální ukazatele z finančních toků NPV, IRR, doba návratnosti, index rentability a finanční analýza projektu. 14. Řízení rizik (citlivostní analýza) riziko v projektu a jeho pravděpodobnost, opatření na sníţení, výsledky citlivostní analýzy. 15. Harmonogram projektu časový plán fází projektu zpracovaný do podoby harmonogramu. 16. Podrobné závěrečné hodnocení projektu propracovaný závěr, ze kterého jasně vyplývá posouzení projektu a vyjádření k jeho realizovatelnosti a finanční efektivnosti. 17. Přílohy Řízení projektu Tato kapitola se soustředí na rozbor aktivit, které musí firma provést při zahájení a plánování realizace projektu. Jedná se o určitý sled činností, které musí být splněny před samotným začátkem projektu. 8

24 Zahájení projektu Dle Svozilové 9 je zahájení projektu souborem činností, které mají stanovit cíle projektu a vytvoření základních předpokladů jeho realizace. Ve své podstatě jde o tzv. předprojektovou fázi, během níţ se určuje čeho má být realizací projektu dosaţeno a volí se optimální varianta pořízení projektu. Prvním krokem, který dává první impuls k zahájení projektu, je stanovení globálního cíle. Tento cíl má být realizací projektu naplněn. Dále se tento cíl dle Svozilové 10 rozpracovává do dílčích cílů, které jsou důleţité pro stanovení poţadavků zadavatele. Definice cíle by měla obsahovat tyto hlavní charakteristiky. Mělo by se jednat zejména o popis splnění cíle a jeho interpretace, stanovení časového rámce splnění cíle. Dále by se mělo jednat o definování měřítek, podle kterých bude cíl povaţován za splněný. V neposlední řadě se stanoví podmínky, které by měly zpřesňovat způsob plnění uvedeného cíle tedy investičního projektu. Druhým krokem je stanovení nákladů projektu. Cena projektu se dle Svozilové 11 stanovuje z předběţného rozpočtu. Součet všech nákladů za dobu existence projektu můţeme rozvrhnout do několika skupin. - Vývoj nebo návrh předmětu projektu: studie proveditelnosti, průzkumy návratnosti nebo vývoj produktu včetně testování a dokumentace - Výroba předmětu projektu podle návrhu, který bude zahrnovat náklady na práci a materiál, pořízení podpůrných technologií, výstavbu budov, školení a coutching obsluhy, dopravu a manipulaci - Provoz: jedná se o běţný provoz jako jsou náklady na práci, materiál, náhradní díly, provoz budov, dopravu a manipulaci - Náklady na vyřazení a likvidaci Hlavní součásti rozpočtu projektu je dle Svozilové 12 cena projektu, která se skládá z nákladových poloţek a ostatních poloţek. Nákladové poloţky tvoří výstupy na 9 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

25 pořízení pracovní síly, nákup nebo pronájem technologií a vybavení, kvantifikace nákladů subdodávky, reţijní náklady, náklady na krytí případných rizik atd. Ostatní poloţky jsou tvořeny zejména základním výdělkem dodavatele a cenové podmínky, které se stanovují v závislosti na trţních podmínkách a trţní pozici dodavatele. Hlavní části návrhu rozpočtu předloţeného ke schválení manaţerům společnosti jsou podle Svozilové 13 následující: - Popis předmětu projektu - Celkové hodnocení projektu dle hospodářských ukazatelů - Celkové rozloţení nákladů podle nákladových druhů - Rozpis nákladů pro kaţdý typ prací - Rozloţení nákladů prací v čase - Rozpis nákladů dle oddělení společnosti - Rozloţení čerpání nákladů jednotlivých oddělení v čase - Rozpis ostatních nákladů (cestovné, materiál atd.) - Rozpis čerpání nákladů v měsíčních sumách - Cash-flow projektu - Rizika a jejich kvantifikace atd. Dalším krokem je dle Svozilové 14 stanovení řízení rizik. Zde je potřeba stanovit veškeré aspekty rizik projektu a vyjít ze všech dostupných informací. Na základě těchto informací následně můţeme stanovit globální úroveň rizikovosti projektu, posoudit hlavní projektové a externí rizika a rozhodnout se o přijatelnosti těchto rizik a metodách obrany proti nim. Mezi smluvními stranami se vyjednávají smluvní podmínky, které se týkají převáţně následujícího: - Popis předmětu smlouvy - Cena plnění - Výčet akceptačních podmínek - Definice záruku a garancí 12 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

26 - Formulace dalších podmínek a ujednání Dalším krokem je vytvořit specifickou cenovou strategii, která se liší podle různých hledisek. Musíme stanovit, zda se bude jednat o standartní dodávku, která se bude běţně opakovat, nebo jestli to bude jedinečné řešení přesně dle poţadavku zákazníka. Volba cenové strategie dle Svozilové 15 začíná dlouhou dobu před samotnou kalkulací je závislá na celopodnikové a marketingové strategii, délce trvání vztahu mezi dodavatelem a zadavatelem projektu, trţním a konkurenčním prostředí, ţivotním cyklem projektu, jeho jedinečností a trţní hodnotou. Dále je potřeba, aby bylo v rámci investičního projektu rozhodnuto o způsobu pořízení projektu. O metodách výpočtu ziskovosti a návratnosti investice bude podrobně pojednáno v kapitole financování projektů. Zde je potřeba uvést, ţe vztah mezi zadavatelem a realizátorem projektu by měl být upraven na základě určité kontraktační politiky. Ceny projektu se, jak dále uvádí Svozilová 16 obvykle vytváří sloţením následujících částí: nákladů na realizaci projektu dle zadaných parametrů (v poţadovaném čase, objemu a kvalitě), rezerv na působení rizik, přiměřené ziskové marţe dodavatele a další potřebné cenové úpravy. Cena bývá sestavena z několika částí. Jedná se o základní částku a cílové částky a odměny. Základní částka buď pevná nebo proměnná. Tato část je stanovena dle předběţné kalkulace projektu a to tak, ţe se snaţí pokrýt převáţnou část celkové finanční potřeby. Pevná částka odráţí kromě plánovaných nákladů i přiměřenou rezervu na krytí určitých nepřesností výpočtu či rizik. Proměnná částka je zaloţena na sjednaných principech čerpání, vykazování a schvalování skutečných nákladů (vyuţívá se většinou u státních zakázek). Cílové částky a odměny jsou potom stanovené v kontraktu a jsou vypláceny na základě splnění stanovených podmínek. Tyto částky jsou stanoveny jako pevná cílová odměna, proměnná cílová odměna z proměnné základní částky a ostatní cílové odměny. V praxi vyuţívá kombinace těchto principů na základě konkrétních poţadavků investičního projektu a vyjednávací síly hlavních účastníků kontraktu. 15 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

27 Posledním krokem před zahájením samotného plánování projektu je proces pořízení neboli nákupu produktu nebo sluţby. Svozilová 17 zdůrazňuje, ţe tento proces sice není součástí vlastního realizačního plánu, avšak je to velmi důleţitý proces, který by neměl projektový manaţer opominout. Tento proces se skládá z fáze před udělením kontraktu, fáze udělení kontraktu a fáze po udělení kontraktu. Hlavním úkolem těchto fází je převést potřebu nákupu investičního celku do jeho samotné realizace vybraným dodavatelem a následně provést kontrolu. Nedílnou součástí tohoto procesu jsou záruky a garance. Je vţdy potřeba vybrat takového dodavatele, který je schopný zajistit, ţe poţadovaný produkt či sluţba dosáhne poţadované kvalitativní a kvantitativní úrovně, která je vyjádřena garancí. Odpovědnost dodavatele je potom ošetřena také zárukou, na základě které je moţné uplatit pozdější reklamaci. Garance a záruky musí být ošetřeny ve smluvní dokumentaci a řídí se příslušným zákonem Plánování projektu Plánování projektu je zaloţeno na naplánování postupů k dosaţení vytyčeného cíle. Dle Svozilové 18 je prvním krokem definování předmětu projektu, následně vytváření předpokladů a návrhů, které jsou převedeny do časových plánů. Dalšími kroky potom jsou úpravy návrhů pod konkrétní projekt, vyjednávání s protistranami a dodavateli. Pokud je investiční projekt schválen, je potřeba jej detailněji rozebrat z hlediska času, nákladů, technologií, metodologií a pracovních zdrojů. Hlavními projektovými dokumenty jsou potom dle Svozilové 19 následující: Definice předmětu projektu a Plán projektu. Dokument Definice předmětu projektu je dokumentem, který popisuje, co konkrétně bude v rámci projektu vytvořeno. Tento dokument potom slouţí jako podklad pro detailní rozpracování globálního cíle. Na tento dokument navazuje dle Svozilové 20 podrobný rozpis prací. Na základě tohoto rozpisu se převedou projektové cíle definice 17 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

28 předmětu do rozpisu úseků práce, časového rozvrhu projektu tzv. harmonogramu a plánu čerpání nákladů projektu tzn. rozpočtu. Plán projektu je dle Svozilové 21 dokument, který je souhrnem toho, co má být v průběhu projektu vykonáno tak, aby byl splněn cíl projektu. Tento plán v podstatě popisuje, jak se bude v rámci projektu postupovat, aby bylo dosaţeno hlavního cíle definovaného v Definici předmětu projektu. Tento dokument, by měl obsahovat nejméně: - Plán řízení projektu seznam hlavních milníků, časový rozpis projektu, plán řízení změn harmonogramu projektu - Plán řízení předmětu projektu podrobný rozpis prací (WBS), plán řízení změn předmětu projektu - Plán řízení nákladů rozpočet projektu, plán řízení změn a dodatečných poţadavků - Plán obsazení projektu organizační struktura, popis rolí a zodpovědností, kalendář zapojení lidských zdrojů - Plán řízení projektové dokumentace - Plán řízení subdodávek - Plán řízení rizik - Plán řízení kvality Jednotlivé cíle je potřeba sladit do dílčích úseků práce, které jsou potom provázané s časovým a finančním plánem, podle kterého je projekt řízen. Podrobný rozpis prací projektu je dle Svozilové 22 důleţitým interním informačním dokumentem, který řídí časový plán projektu, plán čerpání projektu jako sumu nákladů, dále je základem pro rozpis úseků práce pro vytvoření organizační struktury projektu a dále je podkladem pro rozbor oblasti rizik (minimalizace jejich dopadů, kontrola a reporting). Časový rozpis kroků je dle Svozilové 23 dalším důleţitým krokem, který je součástí Plánu projektu. Jedná se o tzv. harmonogram neboli časový rozpis veškerých důleţitých 21 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

29 dílčích úkolů. Časový rozpis projektu je představovaný diagramy a harmonogramy, z nichţ nejdůleţitějšími jsou: - milníky a důleţité termíny projektu - struktury prací, převedené do časových sledů jednotlivých úloh a úkolů - předpokládané plány trvání jednotlivých úseků prací - vazby a návaznosti jednotlivých úkolů - další případné informace Tyto časové osy, které nazýváme diagramy a harmonogramy jsou velmi významným metodologickým nástrojem projektového managementu a jsou potřeba kvůli úplnému a přehlednému zachycení velkého kvanta informací při řízení projektu. Můţe se jednat o velmi jednoduché pásmové diagramy tzv. Ganttovy diagramy a diagramy milníků. V této diplomové práci bude autor vyuţívat právě tyto diagramy. Ganttův diagram dle Svozilové 24 velmi jednoduše a názorně znázorňuje sled úkolů, a to od začátku aţ do konce. Časová osa sledu úkolů je zobrazena v horizontální linii. Nevýhodou těchto diagramů je to, ţe nezobrazují závislosti mezi úkoly. Nicméně se jedná o velmi jednoduchou a přehlednou metodu znázornění časových úseků jednotlivých úkolů, zároveň se tato metoda můţe vyuţívat bez sloţité softwarové podpory. Následující ukázka Gattova diagramu byla vytvořena pomocí programu MS Excell. Obrázek 2 Ukázka Gattova diagramu Zdroj: Svozilová, str. 139, vlastní úprava Diagramy milníků tak podle Svozilové 25 zobrazují jednoduché časové údaje, které se váţou k určité události. Nevýhodou těchto diagramů je, ţe nevyznačují úkoly a jejich 24 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

30 trvání. V praxi se většinou vyuţívá v tabulkové formě, a to jako výčet základních dat projektu. Následující diagram milníků byl opět vytvořen s pomocí MS Excell. Obrázek 3 Ukázka diagramu milníku Zdroj: Svozilová str. 139, vlastní úprava Aby mohl projektový manaţer vyuţít tyto nástroje, je potřeba se drţet následujícího postupu. Nejprve je dle Svozilové 26 potřeba vytvořit hierarchickou strukturu podrobného rozpisu prací a jejich následné přenesení do plánovacího nástroje poţadovaného diagramu. Dále se stanoví souslednost mezi jednotlivými dílčími úseky práce, délka trvání jednotlivých úseků a určí se časové rezervy včetně zjištění kritické cesty. Zajištění lidských zdrojů je další, a dle Svozilové 27 velmi komplikovanou záleţitostí projektu. Obsazení personálem je v plánování projektu svázáno s podrobným popisem prací. Rozhodující pro obsazení jednotlivých rolí projektového týmu jsou zpravidla následující skutečnosti: 1. odbornost a úroveň kvalifikace jednotlivých členů týmu 2. časové moţnosti jednotlivých členů týmu vzhledem k harmonogramu provedení prací 3. náklady na výkon kaţdého člena týmu (mzda, odměna, provize atd.) vzhledem k rozpočtu Nedílnou součástí plánování projektu je jeho rozpočet. Ten obsahuje dle Svozilové 28 veškeré informace o plánu čerpání zdrojů v celkové výši (celková částka rozpočtu), dále 26 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

31 dle rozpisu detailních poloţek jednotlivých nákladových druhů projektu, časové fázování postupného čerpání finančních zdrojů. Rozpočet projektu obsahuje veškeré informace o celkovém souhrnu a rozpisu jednotlivých nákladových druhů projektu. Následující struktura je typickým výčtem druhů nákladů projektu. - Přímé náklady jsou přímo řazeny k projektu a jedná se zejména o náklady mzdové, materiálové, nákup či pronájem technologií, nákup subdodávek, licencí, náklady na financování projektu atd. - Nepřímé náklady neboli téţ reţijní, které nejsou přímo svázány s konkrétním projektem, nicméně se k projektu přiřadí na základě stanovení určitého koeficientu. Jedná se o osobní náklady (platy managementu), marketingové náklady, náklady na provoz budov a technologií, daně a další poplatky. - Ostatní náklady můţe se jednat např. o rezervy tvořené na určitá známá rizika, manaţerské rezervy (na krytí neznámých rizik), bonusy obchodníkům atd. Dle profesora Keznera 29 existují tři základní typy odhadů nákladů projektu hrubý, přibliţný a definitivní odhad. Hrubý odhad se provádí tzv. odhadem shora, tj. bez detailních údajů a na základě znalosti podobných projektů z historie. Přibliţný odhad je také odhad bez uţití detailních údajů na základě znalosti historických projektů, avšak s vyšší úrovní podrobného rozpisu prací. Definitivní odhad je potom odhadem zdola, tj. na základě dostatečně podrobných údajů (např. kalkulace od dodavatelů). Ostatními částmi Plánu projektu jsou dle Svozilové 30 Plán řízení předmětu projekt, Komunikační plán projektu, Plán řízení kvality a Plán projektové dokumentace. Jelikoţ se autor této diplomové práce chce vyvarovat přílišné podrobnosti plánování projektu, nebudeme se těmito částmi dále zabývat. 29 Kezner, H. (2009). Project Management: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and Controlling, Tenth Edition, John Wiley and Sons, str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

32 2.1.3 Financování projektů Pokud má být investiční projekt úspěšně realizován, je potřeba na něj získat finanční prostředky. Dle Fotra a Součka 31 je potřeba finanční prostředky získat v potřebném objemu, čase a struktuře a při optimálních tzv. váţených průměrných kapitálových nákladech (WACC). Zde je potřeba uvést, ţe financování investic má za úkol zoptimalizovat sloţení různých forem finančních zdrojů dle potřeb určitého projektu. Proces jednání ohledně optimálního financování má pro podnik realizující projekt několik fází. První fáze by měla prezentovat investiční záměr klíčovým partnerům, ať se jedná o majitele společnosti, investory, banky a další partnery. Druhá fáze má za cíl důkladně prověřit tento záměr a zpracovat konkrétní projektové řešení. Probíhá zde strukturování investice. Jedná se zejména o objemu, časovém rozloţení, způsobu kontrahování a zajištění finančních prostředků. V této fázi se optimalizuje podíl vlastních prostředků a zajištění úvěru. Poslední, třetí fáze, začíná schválením investičního záměru. Probíhá zde podpis smlouvy o financování a zajištění finančních zdrojů Členění finančních zdrojů Finanční zdroje rozlišujeme dle Kislingerové 32 na interní a externí zdroje financování. Interní zdroje financování můţeme rozdělit na zisk po zdanění (zisk běţného roku a nerozdělený zisk minulého období), odpisy a přírůstky rezerv, odprodej dlouhodobého majetku, sníţení stavu oběţných aktiv (zejména zásob a pohledávek). Externí zdroje financování potom dělíme na vklady společníků nebo akcionářů, dlouhodobé bankovní úvěry, dluhopisy, krátkodobé bankovní úvěry, finanční leasing, účasti vklady dalších subjektů, subvence a dary, rizikový kapitál (Venture Capital). Dále můţeme finanční zdroje rozčlenit na vlastní a cizí kapitál. Vlastní kapitál představuje tzv. bezpečný zdroj financování. To znamená, ţe jej nemusíme splácet. U 31 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

33 cizího kapitálu naopak musíme platit jeho náklady v podobě úroku, dále pak splátky, které musím vrátit zpět věřiteli. Cizí kapitál je proto rizikovějším kapitálem, avšak u většiny případů se jedná o kapitál levnější. Působení daňového štítu cizí kapitál zlevňuje. Zvyšování podílu cizího kapitálu na financování tedy vede ke zvýšení ekonomické efektivnosti, avšak naopak vede ke sniţování finanční stability. Dle Fotra a Součka 33 je nejčastější formou externího financování projektu investiční úvěr. Můţe se jednat o bankovní úvěr nebo dodavatelský úvěr. Bankovní úvěry poskytují obvykle komerční banky. Na investiční projekty se většinou poskytují střednědobé aţ dlouhodobé úvěry (4 a více let splatnosti). Tyto úvěry jsou postupně umořovány pravidelnými splátkami včetně úroků. Za poskytnutí takového úvěru poţaduje banka většinou zástavu, a to např. realizovaný investiční projekt nebo nemovitost jiţ vlastněnou společností. Dodavatelský úvěr poskytuje dodavatel strojů a zařízení svému odběrateli. Odběratel tento úvěr splácí po sjednanou dobu, a to postupně či jednorázově včetně úroků. Významné jsou hlavně dva druhy dodavatelských úvěrů. Jedná se o úvěr na movitou zástavu, kdy předmět dodávky přechází do vlastnictví odběratele ihned po uzavření smlouvy, a podmíněný prodejní kontrakt, kdy předmět dodávky přechází do vlastnictví odběratele aţ po zaplacení celé ceny tohoto investičního majetku Projektové financování Projektové financování dle Fotra a Součka 34 odděluje stávající podnikatelské aktivity od investičního projektu. Cílem projektového financování je dlouhodobě financovat rozsáhlý investiční projekt, kdy se reţim splácení odvozuje od plánovaných peněţních příjmů projektu. Účastníky projektového financování jsou jak akcionáři nebo vlastníci firmy, projektová firma účelově zaloţený podnik, který soustřeďuje zdroje a technicko-ekonomickou přípravu projektu, sjednává dodavatele, stavební firmy, zajišťuje personální obsazení, 33 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

34 marketingovou strategii, odbyt atd., dále inţenýrská firma, provozovatel, banky, další subjekty (pojišťovny, dodavatelé, subdodavatelé, odběratelé, státní orgány) PPP financování projektů Public Private Partnership Tento druh financování je velmi významný v případě infrastrukturních projektů. Jelikoţ se praktická část této diplomové práce bude zabývat právě tímto druhem projektu, vysvětlíme si zde podstatu PPP, tedy Public Private Partnership projektů. Dle Fotra a Součka 35 se pojem PPP vyuţívá při označování spolupráce veřejné zprávy a podnikatelského subjektu, kdy je potřeba financovat výstavbu, obnovení, správu či údrţbu veřejné struktury. Jak dále uvádí Doleţal a kol. 36 jsou PPP projekty propojením veřejného a soukromého sektoru, a to většinou u projektů infrastrukturní povahy, které jsou ve veřejném zájmu a s vyuţitím finančních zdrojů soukromého sektoru. Při realizaci takových projektů se vyuţívají odborné znalosti soukromých firem, jejich schopnosti, zkušenosti z realizace podobných projektů, jejich volné finanční prostředky. Investoři mají podle Fotra a Součka 37 zájem o tento druh projektů z důvodu jakési jistoty a to v oblasti zajištěné poptávky, garance ze strany státních orgánů, přenesení části rizik na veřejný sektor. Banky u těchto projektů poţadují vyšší participaci vlastního kapitálu investora. Veřejný zadavatel tímto projektem řeší nedostatek volných finančních zdrojů ve veřejném sektoru, a to nejčastěji z důvodu výpadku daní. Soukromá firma, jak dále uvádí Doleţal a kol. 38, která vybudovala tuto veřejnou infrastrukturu (nebo ji zmodernizovala) a dlouhodobě zajišťuje provoz a údrţbu, získává roční poplatek v závislosti na mnoţství a kvalitě poskytovaných sluţeb od subjektu veřejného sektoru, navíc vybírá většinou poplatky přímo od uţivatelů dané veřejné sluţby. Projekty PPP se často prosazují jako projekty v takových oblastech, kde soukromý sektor daleko efektivněji realizuje investice. Z pohledu projektového financování dle 35 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Doleţal, J. a kol. (2009). Projektový management dle IPMA. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Doleţal, J. a kol. (2009). Projektový management dle IPMA. Praha: Grada Publishing, a.s., str

35 Doleţala a kol. 39 je většinou zaloţena účelová společnost, která je zpravidla nositelem koncese a jejími členy jsou partneři veřejného, soukromého sektoru a bank Build Own Operate Transfer Jedná se o zvláštní formu financování projektů dle Fotra a Součka 40, kdy privátní investor realizuje projekt, provozuje ho a následně jej odprodá nebo převede na subjekt veřejného sektoru. Tato forma financování umoţňuje sdílet rizika projektu. Funguje to následovně. Soukromý sektor (tedy firma) navrhne a postaví aktivum, provozuje ho a po vypršení provozní smlouvy nebo po vypršení dohodnuté doby ho předá městu, státu nebo vládě. Společnost si potom můţe aktivum znovu pronajmout jako provozovatel Techniky pro vyhodnocení efektivnosti investic Kaţdý podnik má určitý cíl, kterého chce dosáhnout. Pokud budeme vycházet ze základního cíle investora, ten je dle Hořejší a kol. ochoten investovat své volné prostředky do projektu, který má nejvyšší hodnotu (pokud se jedná o racionálního investora). Z dlouhodobého hlediska je pro většinu investorů maximalizace trţní hodnoty svého majetku (firmy, investičního projektu, portfolia investičních projektů). Dle Hořejší a kol. 41 je ekonomická efektivnost definovaná jako optimální rozmístění zdrojů v ekonomice. Cílem vyhodnocení efektivnosti investice je pomocí matematických zákonitostí kvantifikovat ekonomický efekt daného projektu. Důleţité je zodpovědět hlavní otázku, zda daný investiční projekt příjmeme a budeme jej realizovat, nebo zda dáme přednost alternativní metodě. 39 Doleţal, J. a kol. (2009). Projektový management dle IPMA. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Hořejší B. a kol. (2008). Mikroekonomika. Praha: Management Press, str

36 Jak uvádí Kislingerová 42 mezi základní a nejčastěji pouţívaná hodnotící hlediska je faktor času. Ten potom třídí metody do dvou základních kategorií statické a dynamické metody. Statické metody zcela opomíjejí faktor času a také faktor rizika. Zaměřují se zejména na sledování peněţních přínosů a poměřování s počátečními výdaji. Do této kategorie patří zejména průměrný roční výnos, průměrná doba návratnosti, průměrná procentní výnosnost a doba návratnosti. Těmito metodami se nebudeme v této diplomové práci podrobně zabývat. Dynamické metody ty naopak přihlíţejí k faktoru času ale i rizika. Základní technikou je diskontování vstupních parametrů, které jsou pouţity pro výpočet. Tímto nedochází ke zkreslení kapitálových příjmů nebo výdajů vlivem času Čistá současná hodnota Také se označuje jako NPV (Net Present Value). Jedná se o základní dynamickou metodu, která je metodou nejpouţívanější. Tato metoda bere v úvahu časovou hodnot peněz. Jako ekonomický efekt plynoucí z investice tato metoda povaţuje peněţní tok z projektu. Čistá současná hodnota se tedy vypočítá jako rozdíl mezi diskontovaným peněţními příjmy a diskontovanými peněţními výdaji z projektu. Dle Svozilové 43 tato metoda slouţí k porovnání aktuální metody peněz vzhledem k předpokládané ceně peněz k určitému okamţiku v budoucnosti. Čistá současná hodnota je daná vztahem: NPV kde N T n t n T t n 1 1 i t 0 (1 i) P K NPV čistá současná hodnota Pn peněţní příjem v n-tém roce Kn kapitálový výdaj v k-tém roce t jednotlivá léta uvedení investice do provozu 42 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

37 T celková doba uvedení investice do provozu i diskontní sazba (poţadovaná výnosnost) N ekonomická doba ţivotnosti n jednotlivá léta po uvedení investice do provozu Dle Kislingerové 44 tato metoda v podstatě porovnává kapitálové výdaje a příjmy z investice. Tyto příjmy a výdaje se tzv. diskontují na současnou hodnotu, a to na úroveň hodnoty peněz v roce pořízení investice. Výsledek potom ukazuje, kolik peněţních prostředků (v absolutní hodnotě) zůstává investorovi po odečtení hodnoty investice od investičních příjmů. Platí tedy: NPV 0 - investici lze příjmout, tj. hodnota podniku by vzrostla NPV 0 - investici nelze příjmout, tj. nedojde nikdy k navrácení vloţeného kapitálu v poţadovaném zhodnocení NPV = 0 - přijetí investice je indiferentní (pokud se např. jedná o komplementární projekt), avšak je třeba mít na paměti, ţe hodnota podniku zůstane stejná, tj. investované finanční prostředky se vrátily investorovi zpět, avšak nebylo vygenerováno nic navíc Vnitřní výnosové procento Internal Rate of Return IRR (Internal Rate of Return) je úroková míra, při které se současná hodnota všech peněţních příjmů za dobu ekonomické ţivotnosti projektu rovná hodnotě všech peněţních výdajů. Čistá současná hodnota se tedy rovná nule. Svozilová 45 k této metodě uvádí, ţe tzv. vnitřní návratnost je jednou z nejrozvinutějších metod hodnocení návratnosti investic. Jedná se o diskontní sazbu za situace, kdy se současná hodnota budoucích příjmů rovná kapitálové investici. Vnitřní výnosové procento je dáno vztahem: IRR = N T n t n T t n 1 1 i t 0 (1 i) P K 44 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

38 kde i vnitřní výnosové procento (neznámá proměnná) N, T, P n, K t, n, t proměnné mají stejný význam jako v rovnici NPV Podle této metody jsou přijatelné veškeré projekty, kdy vnitřní výnosové procento je vyšší neţ poţadovaná minimální výnosnost projektu. Výsledek je relativní, vyjadřuje se v %. Tato metoda vychází ze stejného vzorce jako je vzorec NPV. Pokud srovnáváme ně kolik investičních projektů většinou platí, ţe projekt s vyšší IRR je vhodnější. Jelikoţ se jedná o výpočet polynomu N-tého stupně, je poměrně obtíţné tento ukazatel vypočítat. V současné době je moţné vyuţít výpočetní techniku, např. Excel. Tato metoda má smysl pouze při konvenčních peněţních tocích. Konvenční peněţní toky jsou takové, kdy se znaménko mezi obdobími mění právě jednou. IRR proto nemusí vůbec při investici s nekonvenčními peněţními toky existovat! Dále tuto metodu nemůţeme pouţít, pokud porovnáváme vzájemně se vylučující projekty. Většinou problémy vznikají pokud mají investiční projekty různé výše celkových investičních výdajů a také pokud mají investiční projekty rozdílnou výši a časový průběh peněţních příjmů. Výhodou této metody je moţnost jejího vyuţití pro rozhodování o přijetí určitého projektu aniţ je třeba znát diskontní sazbu projektu Index ziskovosti Index ziskovosti, respektive Profitability Index (PI) je relativní povahy a vyjadřuje, jaká bude velikost současné hodnoty budoucích příjmů z investičního projektu bude připadat na jednotku investičních výdajů. Jedná se tedy o matematický podíl současné hodnoty příjmů a současné hodnoty výdajů určitého projektu. Index ziskovosti je dán vztahem: I Z N n 1 T t 0 P (1 i) Kt (1 i) n n T t kde 23

39 I Z index rentability N, T, P n, K t, n, t, i proměnné mají stejný význam jako v rovnici NPV Pokud je výsledek indexu ziskovosti větší neţ 1, můţeme projekt přijmout. Dále platí: Iz > 1 je tedy i NPV > 1 a můţeme projekt přijmout Iz < 1 je tedy i NPV < 1 a projekt bychom neměli přijímat Rozhodujeme-li se mezi několika projekty, je lepší přijmout projekt s větším indexem ziskovosti. Tento index tedy vyhodnocuje přijatelnost investice, ale i srovnává několik investičních projektů mezi sebou. Je také velmi vhodný jako doplněk k výpočtu NPV Doba návratnosti (splácení) Dalším doplňkovým výpočtem je tzv. Payback Period (PP). Výpočet definuje období, za které tok výnosů přinese hodnotu rovnající se počátečním kapitálovým výdajům na investici. Jak uvádí Svozilová 46 jedná se o metodu, která určuje počet délky období, které je potřebné pro získání finančních prostředků zpět, tzn. pokrytí velikosti investice do projektu. V podstatě se jedná o výpočet počtu let, které společnost potřebuje k vyrovnání hotovostních toků počátečním kapitálovým výdajům. Problém této metody je, ţe nerespektuje časovou hodnotu peněz. Tato metoda je řazena do statických metod, avšak zde si vyuţijeme druhou pouţívanou variantu s charakterem dynamické metody. Tento nedostatek můţeme totiţ odstranit zavedením diskontované návratnosti, kdy je potřeba diskontovat veškeré hotovostní toky. Doba návratnosti je dána vztahem: kde IN = n CF kumul. IN investiční výdaj CF kumulované diskontované Cash Flow 46 Svozilová, A. (2011). Projektový management, systémový přístup k řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

40 n počet let Tuto metodu je vhodné pouţít pouze u projektů s krátkou ţivotností, s vysokým rizikem a jako doplňující kritérium hodnocení Return on Investment Výnosnost investice Tento ukazatel porovnává čistý účetní zisk vůči velikosti investice, respektive objemu bilanční sumy. Jedná se o poměrně nespolehlivý ukazatel, avšak jako doplňkové kritérium hodnocení se pouţívá u většiny hodnocení projektů. Tuto metodu budeme brát pouze orientačně. ROI je dáno vztahem: kde ROI výnosnost investice čistý zisk suma veškerých čistých zisků za životnost investice bilanční suma aktiva + pasiva Volba metody pro praktickou část Dle Kislingerové 47 je potřeba do posuzování volby optimální metody zahrnout faktor likvidity, času a rizika. Proto ve své diplomové práci nebude autor vyuţívat statické metody, neboť nerespektují časovou hodnotu peněz a mohlo by dojít k velmi významnému zkreslení výsledků. Dále autor vyloučí metody na bázi účetních hodnot, jelikoţ se jedná o nový projekt, tudíţ tyto informace nejsou k dispozici. Jako klíčovou metodu je třeba si zvolit čistou současnou hodnotu NPV. Jedná se o metodu, která vypovídá o reálných hotovostních částkách. Dále tuto metodu doplníme o metodu indexu ziskovosti, která je podílovou obdobou NPV. Jako metodu, která zohledňuje především likviditu projektu zahrneme dobu návratnosti investice PP. Jako 47 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

41 doplňkové metody budou pouţity index ziskovosti a ROI. Metodu IRR vyuţívat nebudeme, jelikoţ se jedná o poměrně komplikovaný výpočet iterativní metodou. Kaţdá z výše uvedených metod sleduje investici pod jiným úhlem. NPV má za úkol vyčíslit absolutní přírůstek hodnoty realizovaného projektu. Index ziskovosti bude vyhodnocovat relativní přírůstek tzv. rentabilitu projektu. PP bude poukazovat na likviditu, tj. rychlou návratnost peněţních toků. ROI je doplňková metoda, která má za úkol vyčíslit výnosnost investice. Základní charakteristika investice, která bude posuzována autorem v této diplomové práci je následující: 1. Jedná se o posouzení tří variant investičního projektu. 2. Tento investiční projekt se bude posuzovat na základě 3 variant řešení, a kaţdá varianta má pouze jeden scénář. Z důvodu projektu orientovaného na infrastrukturu bude v této práci abstrahováno od optimistické a pesimistického scénáře (pouze klasický scénář). 3. U investičního projektu se předpokládá dlouhá ekonomická ţivotnost, tj. nad 20 let a konvenční toky z investice. 4. Z podstaty investice plyne, ţe odhad peněţních toků bude dobře předvídatelný, jelikoţ se jedná o infrastrukturní projekt. Navíc zákazníci nemají jinou moţnost nákupu daného produktu, jelikoţ v jejich lokalitě nebude existovat substitut. 5. Podnik bude spolupracovat s veřejnou správou bude se jednat o tzv. PPP projekt, který byl blíţe vysvětlen výše. Na závěr této kapitoly je vhodné shrnout pouţití metod. Klíčovou posuzovací metodou přijetí projektu bude metoda čisté současné hodnoty (NPV), jelikoţ se jedná o metodu názornou, respektující časovou hodnotu peněz, dobře interpretovatelnou. Jedná se o metodu, která je díky kritériu čistého peněţního toku objektivní ke strategickému cíli podniku. Metoda čisté současné hodnoty bude doplněna metodami indexem ziskovosti a diskontovanou dobou návratnosti. Metoda index ziskovosti názorně ukáţe rentabilitu projektu, zatímco diskontovaná doba návratnosti odpoví na otázku za jak dlouho se vloţené prostředky do investice vrátí. 26

42 2.1.5 Odhad cash flow projektu Mezi základní propočty při plánování investičního projektu patří údaje o cash flow. Jak uvádí Fotr a Souček 48 je třeba stanovit peněţní toky projektu během celé doby jejich ţivota a vyuţít je k výpočtu ekonomické efektivnosti projektu. Stanovení peněţních toků investičního projektu hraje klíčovou úlohu při posuzování projektu. Dále podle Fotra a Součka 49 peněţní tok (tedy cash flow) tvoří veškeré příjmy a výdaje, a to v průběhu výstavby, do které můţeme zařadit také vypracování Feasibility Study, období provozu a likvidace. Období výstavbové je charakteristické především investičními výdaji. Období provozu je spojeno s příjmy i výdaji. Příjmy tvoří zejména trţby z prodeje produkce. Výdaje jsou tvořeny dodatečnými investičním a zejména provozními výdaji. Provozní výdaje tvoří v této etapě především výdaje na nákup surovin, materiálů a energií Dle publikace Kislingerové 50 jsou počáteční kapitálové výdaje charakteristické investičními náklady (výdaji). Jedná se o jednorázové počáteční (vstupní) výdaje, které jsou potřeba k začátku realizace projektu. Tyto kapitálové výdaje je moţné roztřídit na náklady pořízení dlouhodobých hmotných, nehmotných a finančních aktiv, náklady na pořízení změnu provozního kapitálu (jako jsou zásoby materiálu atd.) a náklady ztracené příleţitosti (jedná se o moţné příjmy z alternativní varianty). Jak uvádí Fotr a Souček 51 mezi základní faktory, které mají vliv na investiční náklady a na kvalitu realizovaného projektu patří rozsah projektu, projekční řešení, realizace výstavby a ekonomika projektu. U provozního peněţního toku je potřeba stanovit odhad budoucích hotovostních toků. Zde se vyuţívá reálný plán odbytu a plánu výroby. Dále je potřeba stanovit plánované trţby a související provozní náklady. Mezi provozní náklady řadíme zejména spotřebu materiálu, zásob, mzdové náklady, odpisy a další finanční náklady. 48 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

43 Mezi finanční náklady řadíme úroky z poskytnutého cizího kapitálu, bankovní poplatky a další náklady související se správou projektu. Dále je potřeba znát daň, abychom mohli stanovit plánovaný čistý zisk. Peněţní tok pro posouzení finanční stability určitého projektu vychází podle Fotra a Součka 52 z konkrétního zvaţovaného způsobu financování projektu. Cílem je zjistit zda příjmy z projektu postačí k úhradě výdajů spojené s projektem. Tento peněţní tok zahrnuje veškeré příjmy a výdaje projektu v období výstavby a provozu. Pokud byl jako jeden ze zdrojů financování vyuţit bankovní či dodavatelský úvěr nebo leasing, je potřeba rozpracovat splátkový kalendář a určit úroky z úvěru jako součást finančních nákladů a také splátky úvěru. Základem pro posouzení finanční stability projektu je dle Fotra a Součka 53 čistý peněţní tok, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji daného projektu. Při konstrukci cash flow je vidět, zda má projekt přebytek či nedostatek peněţních prostředků. Jestliţe bude konečný stav peněţních prostředků záporný znamená to, ţe firmě chybí finanční prostředky a můţe být narušena stabilita projektu. Je velmi důleţité, aby firma mohla dostát svým závazkům tzn. být solventní. Je třeba platit splátky úvěrů, leasingu, platit za práci dodavatelům atd. Při posuzování finanční stability projektu je třeba vypracovat několik variant způsobů financování, jak uvádí Fotr a Souček 54. Varianty dále rozdělit na scénáře a mít i tzv. back-up plan (záloţní řešení, plán B), pokud se některé části projektu nebudou dařit. Dále je potřeba pracovat i s tzv. finanční rezervou, ta by měla být ve výši cca 5 20% z předpokládaných investičních nákladů. Peněţní toky projektu je třeba zpracovat na přírůstkové bázi. U nové firmy se jedná o celý projekt. U jiţ zavedené firmy musíme počítat inkrementální cash flow jako rozdíl peněţního toku firmy s projektem a peněţního toku firmy bez projektu. 52 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

44 Při konstrukci cash flow je potřeba si uvědomit, ţe existují dvě metody, a to přímá a nepřímá. Přímá metoda vychází ze sledování příjmů a výdajů přímo v podniku za určité období. Počítá se jako suma veškerých výnosů mínus suma veškerých výdajů. Nepřímá metoda potom vychází z tzv. Výkazu zisku a ztrát. V tomto výkazu se hospodářský výsledek za běţné období upravuje o výnosy a náklady, které se netýkají pohybu peněţních prostředků. Zde je potřeba zmínit odpisy, jelikoţ se jedná o náklad, nikoli peněţní výdaj. Obě metody rozlišují tři kategorie cash-flow: - cash-flow z provozní činnosti, - cash-flow z investiční činnosti, - cash-flow z finanční činnosti (banka splátka jistiny, splátka úroku z bankovního úvěru) Diskontní sazba projektu Diskontní sazba je klíčovým faktorem, který je potřeba pro posouzení hodnoty projektu. Odráţí se v ní faktor rizika, ale i času. Jak uvádí Kislingerová 55 diskontní míra by měla zhodnotit správné pouţití peněţních prostředků investorem. U projektů na zelené louce (tj. u naprosto nových projektů) berem v úvahu náklady jen toho daného projektu (ne celé firmy). Váţená náklady kapitálu jsou dány vztahem: kde WACC firemní náklady kapitálu, resp. Vážené kapitálové náklady (%) rd náklady na cizí kapitál (úroky)(%) re náklady na vlastní kapitál (%) 55 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

45 t sazba daně z příjmu (%) D velikost zpoplatněného cizího kapitálu (peněžní jednotky) E velikost vlastního kapitálu (peněžní jednotky) C součet vlastního a cizího zpopl. kapitálu (pěněžní jednotky)= celkový dlouhodobě investovaný kapitál Tato diskontní sazba zabezpečuje dle Fotra a Součka 56 úhradu nákladů cizího kapitálu a také odměnu pro vlastníka firmy za vynaloţený kapitál. Ke stanovení celkových nákladů kapitálu je třeba určit 3 její sloţky: náklady vlastního cizího kapitálu, podíly vlastního a cizího kapitálu a sazbu daně z příjmu. Abychom mohli správně určit diskontní sazbu, je potřeba stanovit náklady na vlastní a cizí kapitál Náklady na vlastní kapitál Publikace Fotra a Součka 57 uvádí, ţe náklady na vlastní kapitál závisí na rizikovosti projektu. Čím je riziko vyšší, tím jsou poţadovaná výnosnost vyšší. Jedná se o vlastníky stanovenou poţadovanou výnosnost kapitálu, která by měla být vyšší neţ oportunitní náklady. K určení poţadované výnosnosti vlastního kapitálu se pouţívá nejčastěji metoda CAPM, která vychází z funkčního kapitálového trhu. CAPM je dán vztahem 58 : kde CAPM = r f + β[e (r m ) - r f ] CAPM model oceňování kapitálových aktiv (Capital Assets Pricing Model) r f...bezrizikový výnos 56 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

46 β míra trţního systematického rizika (podíl kovariace sledovaného aktiva s trhem a rozptylu trhu) [E (r m) - r f] velikost středního výnosu trhu překračující výnos bezrizikový V praxi je dle Fotra a Součka 59 rozšířena tzv. stavebnicová metoda. Tato se skládá z několika sloţek. Riziková prémie firmy ( β[e (r m ) - r f ] ) je stanovena na základě ohodnocení souboru více neţ dvaceti rizikových faktorů, které jsou rozděleny na podnikatelské a finanční riziko. Beta je daná vztahem: kde βdluh = β*[1 + (1 daňová sazba)*cizí zdroje/celková pasiva] re náklady vlastního kapitálu v % βdluh koeficient beta s respektováním dluhu společnosti rf bezriziková úroková míra rm průměrná výnosnost kapitálového trhu β beta faktor nezadlužené společnosti (rm- rf) riziková prémie kapitálového trhu dané země Jak dale uvádí Krabec 60 je metoda CAPM zaloţena na několika předpokladech. Mimo jiné se jedná o homogenní očekávání, která se jeví jako objektivně správná. Předpokladem CAPM je existence jednoho časového období (dvou období: nyní a na konci). I kdyţ se tato metoda jeví mnohým profesorům jako metoda nedostačující, jedná se o metodu, která se obecně pouţívá. Z těchto důvodů bude tato metoda pouţita pro stanovení sazby nákladů na vlastní kapitíl i v této diplomové práci Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál se stanovují jednodušeji neţ ty na vlastní. Výjdeme z úrokové míry nabízených úvěrů a půjček. V případě vyuţití více cizích zpoplatněných zdrojů financování se úroková míra na cizí kapitál stanoví jako váţený průměr nákladů jednotlivých sloţek kapitálu. 59 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Krabec, T., (2009). Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: Grada Publishing, a.s., str

47 Na základě poznatků ohledně volby optimální kapitálové struktury je moţné odvodit, ţe zvýšení zadluţení firmy (vyšší finanční páka) zvyšuje finanční riziko firmy, jelikoţ úrokové zatíţení je součástí fixních nákladů. Fixní náklady je třeba platit vţdy bez návaznosti na výši trţeb. Proto pokud klesnou trţby, je moţné, ţe se společnost dostane do platebních potíţí právě kvůli nutnosti zaplacení těchto úroků. Vyšší finanční riziko se promítne v růstu nákladu na vlastní a cizí kapitál. Vlastníci tedy vyţadují vyšší odměnu za postoupené riziko a stejně tak i vyšší zadluţení vede k růstu úrokové sazby cizího kapitálu. U zahraničních investic je potřeba zvaţovat trţní, politické, ekonomické, sociální a legislativní podmínky dané země. Podle publikace Kislingerové 61 je třeba velmi důkladně zváţit podmínky země budoucí moţné investice. Finanční toky ovlivňují mnohé faktory, jako např. odlišné ceny vstupů (surovin, pracovní síly), legislativy týkající se odpisů, daní, poplatků a certifikací, odlišná sazba daně z příjmu (pozitivně či negativně), podpora investic ze strany státu (dotace). Proto obvykle platí, ţe zahraniční projekty jsou rizikovější neţ projekty realizované v domácích podmínkách. V této fázi je dobré udělat si průzkum ohodnocení rizikovosti jednotlivých zemí, popřípadě si udělat průzkum u ratingových agentur. Z daňového hlediska jsou náklady na úvěr daňově uznatelné, proto sniţují zisk před zdaněním. Základní vzorec je: N d i *(1 d) kde i úrok z úvěru v % Nd náklady na úvěr v % d daňový koeficient (daňová sazba ze zisku v %/100) 61 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

48 Na diskontní sazbu má velmi významný vliv specifické riziko dané země, které zahrnuje riziko inflační, riziko podnikání, další rizika jako je např. politická stabilita země. Velmi velkou roli potom hraje daň z příjmu dané země. Podle Fotra a Součka 62 můţeme firemní náklady kapitálu pouţít jako diskontní sazbu projektu pouze v případě pokud míra rizika projektu představuje zhruba stejné riziko jako činnost celé firmy, nebo pokud způsob financování projektu neovlivní kapitálovou strukturu firmy. V ostatních situacích je třeba firemní náklady upravovat. Pokud se riziko projektu odchyluje od rizika firmy, je potřeba provést změnu v následujících parametrech. Úprava by měla spočívat ve zvýšení firemních nákladů kapitálu u projektů s vyšším rizikem a opačně u projektů s niţším rizikem. Obvyklým způsobem v praxi je rozdělit investiční projekt do určitých kategorií a té se potom přiřadí konkrétní diskontní sazba. Stanovení diskontní sazby je moţné dle následujících dvou tabulek. V praxi je dále potřeba expertně posoudit charakter projektu a začlenit do některé z níţe uvedených kategorií. Diskontní sazbu potom můţeme určit jako sazbu jedné z kategorií, či je můţeme zprůměrovat. Tabulka 1 Odstupňování výše diskontní sazby podle kategorie projektu Zdroj: Fotr., J., Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

49 Tabulka 2 Odstupňování výše diskontní sazby podle kategorie podniku Zdroj: Mařík, M., 1994 Tabulka 3 Stanovení rizikových tříd dle zkušeností investičních pracovníků Zdroj: vlastní zpracování, BRD WACC pro rizikový scénář Splácení úvěru Pro zjednodušení výpočtů v této diplomové práci, bude pouţito splácení za pomocí tzv. anuity. Anuitní splácení je charakteristické svou neměnností splátky, a to po celou dobu čerpání a splácení úvěru. 34

50 Anuitní splátka je dána vztahem 63 : kde D počáteční výše úvěru r úroková sazba za období V diskontní faktor - V= 1/(1+r) n počet let splácení úvěru Vliv inflace na výpočet ekonomické efektivnosti projektu Peněţní toky v běţných cenách (nominální toky) je třeba podle Fotra a Součka 64 diskontovat nominální diskontní sazbou, peněţní toky ve stálých cenách (reálné toky) pak reálnou diskontní sazbou. Pokud při posuzovaní projektu nebudeme respektovat cenovou úroveň a typ diskontní sazby, jedná se o velmi závaţnou chybu, která ovlivní celkové posouzení přijatelnosti projektu. Jak dále uvádí Kislingerová 65 do hodnocení investic se promítá inflační prostředí. Je nezbytné zařadit odhad vývoje inflace v budoucnu do prognózy pěněţních toků. Reálné cash flow je dáno vztahem 66 : kde (CF reálné ) k = (CF nominální ) k / (1+i) (CF reálné) k...reálný peněžní tok roku k (CF nominální) k nominální peněžní tok roku k 63 SVSE: Přehled vzorců anuitní splácení dluhu [online]. Praha: SVSE, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: 64 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

51 i roční míra inflace Dále je potřeba zahrnout vliv inflace na cash flow projektu. Investor nesmí zapomenout při výpočtu čisté současné hodnoty na zahrnutí inflace přímo ve výpočtu. To znamená, ţe jednotlivé roky diskontujeme diskontní mírou projektu očištěnou od míry inflace. Tj. K chybám hlavně dochází tam, kde jsou zahrnuty veličiny v nominálních a reálných hodnotách Volba způsobů odepisování Odpisy jsou další velmi důleţitou součástí posouzení přijatelnosti investičního projektu. Jedná se o opotřebení investičního majetku za určité období. Kislingerová 67 uvádí, ţe vyjadřuj sniţování hodnoty investičního majetku. Dále jsou odpisy důleţitou nákladovou poloţkou, která neznamená peněţní výdaj. Odepisování pořizovací ceny investičního majetku závisí na výši ceny majetku a na zařazení do odpisové skupiny. Důleţité je vědět, ţe daňové odpisy (tedy ne účetní) by se měly přímo pouţít do cash flow. Tyto odpisy jsou potom ze zákona uznávanými náklady. Dlouhodobý majetek se rozděluje do 5 odpisových skupin. 67 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

52 Tabulka 4 Doba odepisování dle druhu majetku Odpisová skupina majetek doba odepisování (v letech) 1 jízdní kola, kancelářské stroje, počítače, zemědělské stroje 3 2 nákladní automobily, většina pracovních strojů, letadla a kosmické lodě 5 3 lodě, lokomotivy, kolejový vozový park, trezory, pancéřové skříně 10 4 budovy ze dřeva a plastů, budovy výrobní pro energetiku, sila 20 5 dálnice, silnice, místní a účelové komunikace, plochy letišť 30 6 budovy hotelů, obchodních domů, muzea a knihovny 50 Zdroj: Ekonomicko-právní informační systém [online]. České Budějovice: Daňové odpisy, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Tabulka č. 3 ukazuje jak dlouho bychom měli odepisovat majetek dle daňových předpisů. V této diplomové práci bude pouţit odpis pracovních strojů (5 let) a energetické budovy (20 let). Lineární způsob odepisování Roční odpis se u této metody stanoví jako součin odpisové sazby a pořizovací ceny majetku. Tabulka 5 Odpisové koeficienty při lineárním odepisování Odpisová skupina v prvním roce odepisování v dalších letech odepisování (koeficient v %) (koeficient v %) ,25 3 5,5 10,5 4 2,15 5,15 5 1,4 3,4 6 1,02 2,02 Zdroj:Ekonomicko-právní informační systém [online]. České Budějovice: Daňové odpisy, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Lineární způsob odepisování se také nazývá rovnoměrné odepisování a pomocí koeficientů se hodnota majetku převede do nákladů firmy dle jednotlivé doby odepisování. 37

53 Linerání odpis se počítá tak, ţe pořizovací cena majetku se násobí jednotlivým koeficientem a tato hodnota se potom přesouvá do nákladu danného roku. Zrychlený způsob odepisování Zrychlené odpisy jsou dle Kislingerové 68 stanoveny takto: 1. v prvním roce odpisování jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce 2. v dalších letech jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po která byl tento majetek odpisován.. Tabulka 6 Odpisové koeficienty při zrychleném odepisování v prvním roce odepisování v dalších letech odepisování Odpisová skupina (koeficient v %) (koeficient v %) Zdroj:Ekonomicko-právní informační systém [online]. České Budějovice: Daňové odpisy, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Při zrychleném způsobu odepisování je dle Kislingerové 69 větší část odpisové částky odepsána v první části odepisovacího období, oproti lineárnímu způsobu odepisování, kdy se částka odepisuje rovnoměrně. Jak jiţ bylo dříve řečeno, odpisy jsou velmi významným nákladem a podílejí se pozitvně na tvorbě cash flow. Pokud jsou větší odpisy soustředěny na začátku období, dle Kislingerové 70 vytváří v těchto obdobích projekt větší cash flow. Čistá současná hodnota investice bude tím vyšší, čím bude větší hodnota cash flow na začátku 68 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

54 ţivotnosti investice. Z těchto důvodů bude autor v praktické části diplomové práci pouţívat metodu zrychleného odepisování Management rizika projektů Při přípravě a hodnocení projektů je potřeba provést jejich kvalitní hodnocení. Posuzování projektu nesmí být omezeno na propočty nejpravděpodobnějších odhadů a veličin, kdy tyto odhady jsou velmi optimistické. Jak dále uvádí Fotr a Souček 71 kvalitní příprava projektů a jejich hodnocení a následný výběr musí obsahovat následující kroky. Nejprve je potřeba identifikovat faktory rizika a nejistoty, které ovlivňují úspěšnost či neúspěšnost projektu. Dalším krokem je stanovení a zhodnocení dopadů těchto faktorů na budoucí výsledky projektu. Následně je potřeba zváţit moţná opatření na sníţení hrozícího rizika. Management rizika podle Fotra a Součka 72 má za cíl zvýšit pravděpodobnost úspěšnosti a minimalizovat nebezpečí neúspěchu konkrétního plánovaného projektu. Jak ukazují empirické výzkumy investičního rozhodování kvalitní management rizika je nejvýznamnějším faktorem úspěšnosti projektu Statistické charakteristiky variability Jedná se dle Fotra a Součka 73 o výpočty rozptylu, směrodatné odchylky a variačního koeficientu. Střední, tedy očekávaná hodnota určitého kritéria je stanovena podle typu projektu. Čím jsou jednotlivé hodnoty výpočtů blízké či vzdálené od středu rozdělení a čím je větší jejich pravděpodobnost, tím jsou rozptyl a směrodatná odchylka větší. Výpočet rozptylu je dán vztahem: 71 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

55 kde R..rozptyl kritéria hodnocení x i velikost kritéria hodnocení projektu při i-tém stavu světa E(x) střední hodnota kritéria hodnocení Pi pravděpodobnost i-tého stavu světa n celkový počet stavů světa Dále se stanoví směrodatná odchylka jako odmocnina z rozptylu a variační koeficient jako podíl směrodatné odchylky a střední hodnoty kritéria hodnocení projektu. Čím vyšší jsou hodnoty těchto výpočtů, tím je projekt rizikovější Robustnost a flexibilita projektu Jedná se o manaţerské charakteristiky rizika investičních projektů, dle Fotra a Součka 74. Robustnost projektu označuje relativně malé působení nepříznivých faktorů podnikatelského prostředí na samotný projekt a jeho hospodářské výsledky. Robustnost projektu ovlivňuje mnoho faktorů z nichţ těmi nejvýznamnějšími je poloha bodu zvratu a míra diverzifikace Bod zvratu Analýza bodu zvratu určuje tzv. kritický bod projektu, kdy hodnota rizikového faktoru dosahuje určité hraniční hodnoty zvoleného ekonomického kritéria. Bod zvratu se v odborné literatuře nejčastěji pouţívá při stanovení nulového zisku, tzn. výnosy pokrývají náklady projektu. Nejčastěji se bod zvratu chápe jako výpočet pro potřebný objem produkce od tohoto bodu začínají být výnosy větší neţ náklady. Jedná se tedy o minimální objem produkce, kterou musí firma prodat, aby nebyla ve ztrátě. 74 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

56 Vztah bodu zvratu je dán vzrocem: q(bz) = F / p b kde q(bz) kritické množství produkce F fixní náklady p cena výrobku/služby b variabilní náklady na jednotku produkce Bod zvratu poskytuje informace ohledně odolnosti projektu a míře rizika. Projekty které mají vysoké fixní náklady jsou většinou rizikovější, jelikoţ bod zvratu bude vysoký Diverzifikace Obecně platí, ţe čím více je projekt diverzifikován, tím méně hrozí riziko jeho neúspěchu. Diverzifikace spočívá ve výběru dodavatelů, odběratelů, výrobkového portfolia atd. Diverzifikací dochází ke sníţení podnikatelského rizika a tím ke zvýšení odolnosti projektu vůči nepříznivým podmínkám okolí. Flexibilita projektu je dána pohotovostí a nákladovou efektivností firmy, která projekt realizuje. Podmínkou flexibility je univerzálnost uplatňované technologie v rámci projektu Analýza citlivosti Součástí doporučení k realizaci projektu by vţdy měla být i analýza citlivosti (Sensitivity Analysis), která dle Kislingerové 75 kvantifikuje moţné dopady vývoje na zvolenou metodu posouzení efektivity projektu. Můţe se jednat především o čistou současnou hodnotu, která bude jedním z nejdůleţitějších kritérií posouzení efektivity projektu v této diplomové práci. 75 Kislingerová, E. a kol. (2010). Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, str

57 Cílem je nalézt a označit ty vstupy, jejichţ změna můţe ovlivnit úspěšnost investice nejvíce. Tyto vstupy je třeba sledovat a jejich řízení by měla být věnována vyšší pozornost. Citlivost veličina X na veličinu Y udává, jak se mění X při změně Y a pokud je zachována stabilita ostatních proměnných. Nejčastěji se pozrují relativní změny tj. změna v %. Pokud budeme sledovat citlivost čisté současné hodnoty na vstupní parametry, mělo by se jednat o následující vstupy s vlivem na hodnotu investice: podíl na trhu, prodané mnoţství zboţí/sluţeb, přímé náklady, nepřímé náklady, změny pracovního kapitálu, riziko ve sloţkách diskontní míry, daňová sazba, vyuţití kapacit, obsazení trhu, doba skutečné ţivotnosti projektu, způsob odepisování atd. Tradiční přístupy hodnocení projektů zohledňují většinou jen jeden scénář, kdy peněţní toky vycházejí z jediného nejpravděpodobnějšího vývoje interních a externích faktorů. Jak dále uvádí Fotr a Souček 76 riziko a nejistota se u těchto jednoscénářových přístupů posuzují obvykle neformalizovaně. Tyto tradiční přístupy jsou většinou značně optimistické a jsou spojené s přeceňováním výnosů a podceňováním nákladů, dále podceňují pravděpodobnost nepříznivého vývoje výsledků projektu. Zásadní zvýšení kvality investičního rozhodování mohou přinést tzv. pravděpodobnostní přístupy, jeţ jsou scénáře a simulace Monte Carlo Scénářové přístupy Dle Fotra a Součka 77 pojetí scénářů vychází z budoucnosti zaloţené na určité mnoţině vzájemně propojených faktorů kvalitativní a kvantitativní povahy. Kvalitativní scénáře ukazují dlouhodobou vizi vývoje, a to v podobě slovních popisů. Kvalitativní scénáře podporují kreativní myšlení manaţerů, podněcují učení a dialogy uvnitř organizace a tvorbu nových strategických variant. Naproti tomu kvantitativní scénáře vyjadřují vzájemně konzistentní kombinace hodnot klíčových faktorů rizika s pomocí tzv. pravděpodobnostních stromů. 76 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

58 Dále se bude autor zabývat tvorbou kvantitativních scénářů, a to vzhledem k jejich názornější aplikaci. Při tvorbě scénářů je důleţité stanovit si faktory pro tvorbu scénářů. Počet těchto faktorů by neměl přesahovat tři nejvýznamnější faktory, a to z důvodu vytvoření dostatečného počtu scénářů pro jejich efektivní vyuţití. Dalším krokem je stanovení hodnot faktorů, resp. úrovně kaţdého faktoru. Vlastní tvorba scénářů, stanovení jejich pravděpodobností a vyuţití při hodnocení projektu se provádí pomocí tabulky či pravděpodobnostního stromu. Scénáře můţeme rozdělit na tzv. základní scénář, optimistický a pesimistický scénář. Základním scénářem je takový scénář, který kombinuje nejpravděpodobnější hodnoty jednotlivých faktorů. Můţeme se také setkat s více konzervativnějšími hodnotami, a to z hlediska existence určité pravděpodobnosti, ţe skutečně dosaţené výsledky se budou lišit od nejpravděpodobnějších hodnot. Optimistický scénář (Best-Case, High-Outcome) je vytvářen na základě nejlepších hodnot jednotlivých faktorů ovlivňující projekt. Oproti tomu pesimistický scénář (Worst-Case, Low-Outcome) je tvořen na základě nejhorších hodnot faktorů a vede k nejhorším moţným výsledkům. Dále se můţeme setkat s tzv. varovným či výstraţným scénářem. Tento scénář je scénářem realistickým, avšak vychází z nejvíce nepřátelského vývoje faktorů rizika, který můţe v průběhu realizace projektu nastat. V případě pouze jednoho investičního projektu, většinou nenastává situace, kdy určitý projekt vede k nejlepším výsledkům při všech scénářích. Většinou vţdy existuje tzv. dominující projekt Simulace Monte Carlo Pokud existuje více významných rizikových faktorů ovlivňujících výsledek investičního projektu, Fotr a Souček 78 doporučují vyuţít simulace Monte Carlo. 78 Fotr, J., Souček, I. (2011). Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., str

59 Podstatou této metody je generování velkého počtu scénářů, jejichţ počet bývá v tisících aţ desetitisících. Dále metoda propočítává hodnoty finančních kritérií pro kaţdý scénář. Tato metoda má několik kroků: - vypracování finančního modelu investičního projektu a jeho aplikace v programu MS Excel - stanovení klíčových faktorů rizika - stanovení rozdělení pravděpodobnosti faktorů rizika - stanovení statistické závislosti faktorů rizika - interpretace výsledků Analýza rizika u PPP projektů I PPP projekty se mohou potýkat s riziky. Jedná se zejména o následující: - riziko výstavby můţe dojít k překročení rozpočtu výstavby, zpoţdění projektu - riziko finanční ovlivňuje finanční náklady na realizaci projektu (úrokové sazby, směnné kurzy atd.) - riziko dostupnosti závisí na dostupnosti aktiv - riziko poptávky poptávka po produktech a sluţbách dané firmy - riziko zůstatkové hodnoty budoucí trţní hodnota aktiva Politická podpora je základním předpokladem úspěchu PPP. Nejistota vede ke zvyšování politického rizika, které ovlivňuje dlouhodobé obchodní rozhodnutí. Zde je potřeba 44

60 Výběr analýzy rizika pro praktickou část Valach 79 ve své publikaci uvádí, ţe respektování rizika je jednou z nedílných součástí při posuzování přijatelnosti projektu. Analýzu rizika nelze opominout, jinak se můţeme dopustit fatální chybě při investičním rozhodování. Při určování rizika v praktické části bude pouţit zejména bod zvratu (vyrovnání) investičního projektu. Zde jde o vymezení kritické výše produkce (v cenách či jednotkách) od níţ se projekt stává nevýhodným. Bod zvratu se potom určuje jako úroveň vybrané veličiny, při níţ je současná hodnota rovna nule. Další metodou bude vyuţití nepřímého promítání rizika, které se bude týkat úpravy diskontní sazby. Zde bude zvolena vyšší poţadovaná míra výnosnosti neţ WACC pro stanovení čisté současné hodnoty. V důsledku vyšší diskontní sazby se sniţují hodnoty peněţních toků z investice, a tím i čistá současná hodnota této riskantní varianty. 2.2 Infrastrukturní projekt sektor čištění vody Voda je jednou z nejdůleţitějších přírodních zdrojů pro přeţití všech ţivých bytostí. Sektor čištění vody dle Barbory Weber 80 splňuje základní potřeby obyvatelstva dané země. Největší problémy s tímto zdrojem jsou v méně vyspělých ekonomikách a rozvíjejících se trzích (tzv. emerging markets), kde většinou není dostupná ani základní infrastruktura nebo je značně zastaralá. To znamená, ţe kvalita pitné vody není vyhovující. Odpadní voda se za pomocí kanalizační sítě svádí do čističek odpadních vod. Bez správně fungujícího systému se odpadní voda vrací zpět k uţívání domácnostem a podnikům. Kvůli nákladům vynaloţeným na infrastrukturu čištění odpadních vod a politické snahy udrţet cenu vody v relativně mírné cenové hladině, příjem z provozu čističek odpadních vod velmi zřídka pokrývají náklady na provoz kdekoli na světě. Čističky odpadních vod jsou charakteristické vysokými fixními náklady a sniţující se mezními náklady pro provozovatele za kaţdou dodatečnou jednotku (domácnost nebo podnik), která se 79 Valach, J. (2005). Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, s.r.o., str Weber, B. (2010). Infrastructure as an Asset Class. Chichester: John Wiley and Sons Ltd., str

61 připojí ke kanalizační síti. Provozovatel tak můţe za určitých podmínek realizovat úspory z rozsahu a zajistit si určité monopolní postavení na daném území. Sektor čištění odpadních vod nenabízí tak časté inovační změny jako např. sektor telekomunikací či IT. Proto je v tomto sektoru velmi obvyklé, ţe provozovatelem čističek odpadních vod je státní podnik. Tento sektor je proto velmi zajímavý právě pro soukromé společnosti, jelikoţ se jedná o tzv. sázku na jistotu. 81 Předpoklady k rozhodování o investici do infrastruktury jsou dle Barbory Weber 82 následující: - Jedná se o klíčovou veřejnou sluţbu. Infrastruktura uspokojuje základní kaţdodenní potřeby široké veřejnosti jako právě čistá pitná voda. - Nízká cenová elasticita na straně poptávky, která roste s růstem HDP. - Provozovatel infrastrukturního projektu se stává (kvazi) monopolem s velmi vysokými překáţkami vstupu další konkurence do odvětví. Počáteční investice a další fixní náklady jsou tak vysoké, ţe si to můţe dovolit jen velmi malé procento investorů. - V situaci, kde je velmi malá úroveň konkurence jsou regulace jediným způsobem, jak udrţet relativně nízkou cenovou úroveň infrastrukturních sluţeb i pro niţší příjmovou skupinu obyvatel. - Dlouhá ţivotnost servisních sluţeb infrastrukturního projektu. - Pravidelné a stabilní cash flow, proto investice do infrastruktury poskytuje stabilní míru výnosnosti a dělá ji velmi atraktivní pro investory, kteří mají averzi vůči riziku. - Investice do takovéhoto infrastrukturního projektu má nízké variabilní provozní náklady. - Projekt má nízký rizikový profil investice. 81 Weber, B. (2010). Infrastructure as an Asset Class. Chichester: John Wiley and Sons Ltd., str Weber, B. (2010). Infrastructure as an Asset Class. Chichester: John Wiley and Sons Ltd., str

62 Vodní systém byl dle Barbory Weber 83 vţdy v kompetenci místních, regionálních nebo krajských organizací. Regulace jsou obvykle projednávány na státní úrovni. Právní, politický, ekonomický a organizační rámec se historicky projednává téţ na celostátní úrovni. Hlavními příjmy z čištění vody jsou dle Barbory Weber 84 platby přijaté od spotřebitelů, tj. od domácností a podniků. Platby se mohou rozlišovat podle toho, zda vodu spotřebovávají domácnosti nebo komerčními podniky. Dodávka vody těmto subjektům se skládá ze shromaţďování vody, její dopravy, zpracování, skladování, distribuce, připojení a vyúčtování. Řetězec začíná z investice výstavby čističky odpadních vod, která musí mít poţadovanou kapacitu podle počtu domácností a podniků v daném kraji a dále by měl být brán v potaz i případný nárůst počtu obyvatel či komerčních zařízení v budoucnosti. Dále se znečištěná voda dopravena do čističky odpadních vod, kde se čistí dle poţadované technologie na určitou kvalitu. Voda se čistí mechanicky, fyzicky, chemicky a biologicky. Dalším článkem řetězce je skladování jiţ očištěné vody. Dále se očištěná voda distribuuje do domácností a podniků, zemědělských organizací a továren. Problém nastává dle Barbory Weber 85 tehdy, kdyţ chceme tyto infrastrukturní projekty posoudit, porovnat. Kvůli nedostatku empirických dat, jako jsou například historické výnosy, proměny, korelace, odchylky atd., které jsou potřeba ke statistickému modelování a testování, je velmi sloţité pro potenciální investory smysluplně analyzovat a integrovat daný infrastrukturní projekt. 83 Weber, B. (2010). Infrastructure as an Asset Class. Chichester: John Wiley and Sons Ltd., str Weber, B. (2010). Infrastructure as an Asset Class. Chichester: John Wiley and Sons Ltd., str Weber, B. (2010). Infrastructure as an Asset Class. Chichester: John Wiley and Sons Ltd., str

63 3 Analytická/praktická část práce Tato část diplomové práce bude zaměřená na posouzení přijatelnosti konkrétního projektu. Základním kamenem úspěšné realizace projektu je jeho posouzení na základě stanovených parametrů, a to za pomocí tzv. prováděcí technicko-ekonomické studie proveditelnosti tedy Feasibility Study. Ostatní části předinvestiční fáze projektu budou opominuty z důvodu přílišného rozsahu takovéto práce. Jedná se o identifikace podnikatelské příleţitosti a předběţnou technicko-ekonomickou studii (tzv. Opportunity Study). Budeme předpokládat, ţe společnost, která toto posouzení projektu provádí, jiţ tyto předběţné stádia předinvestiční fáze posoudila a vybrala dále popsaný investiční projekt. Logickým vyvrcholením je tedy zpracování prováděcí technicko-ekonomické studie proveditelnosti, jejímţ cílem je poskytnout relevantní technické, obchodní a ekonomické informace. Na základě těchto podkladů by měla firma dojít k závěrečnému investičnímu rozhodnutí ohledně jednotlivých variant investice. 3.1 Základní parametry projektu Jak jiţ bylo řečeno v teoretické části, čištění vody patří k nejvýznamnější součásti infrastruktury. Domácnosti a podniky nemohou fungovat bez čištění vody. Na základě průzkumu společnosti Voda.cz, a.s. se zjistilo, ţe města na území Ukrajiny nemají dostatečné finanční prostředky pro výstavbu či modernizaci stávajících čističek odpadních vod. Čistírny jsou většinou v dezolátním stavu a mnohdy velmi zastaralé (projekty výstavby proběhly v 50., 60. nebo 70. letech minulého století). Proto jsou městské úřady přistoupit na realizace tzv. PPP projektů, kde hlavním důvodem jsou finanční prostředky privátních společností. Důvody, které vedou města ke zvolení takové strategie, jsou následující: 1. Zastaralé technologie technické parametry čistíren odpadních vod z 50., 60. nebo 70. let minulého století jsou zastaralé. Empirické zkušenosti hovoří o tom, ţe modernizace těchto staveb se má provádět po letech. 2. Staré stavební konstrukce jelikoţ je prostředí čistíren odpadních vod silně korozivní (jedná se převáţně o vysokou koncentraci bakterií, chemických 48

64 látek apod.), dochází časem ke zkorodování nádrţí, drolení betonových stěn atd. 3. Malá kapacita města se rozrůstají, proto mnohdy nestačí kapacita stávajících čistíren odpadních vod. Na základě těchto nedostatků, které je potřeba řešit modernizací stávající čistírny odpadních vod nebo její přestavbou se získají následující výhody: 1. Levnější provoz u biologického čištění se dle zkušeností jedná většinou o úsporu přibliţně 30%, a to díky ušetření energie. 2. Energetická soběstačnost v případě zavedení tzv. kogenerační jednotky, kdy se teplo vyrobené zahříváním kalu (obsah odpadní vody) pouţije k provozu (tzv. Bioplyn s vysokým obsahem methanu), můţe být čistírna odpadních vod energeticky soběstačná aţ ze 100%. 3. Pozitivní dopad na ţivotní prostředí díky zlepšení kvality vypouštěné vody rapidně vzroste kvalita okolních vod (potoky, řeky atd.). Proto se česká společnost Voda.cz, a.s. rozhodla za účelem investičního projektu výstavby nové čistírny odpadních vod zřídit dceřinou společnost OOO Voda.ua, coţ je v překladu společnost s ručením omezeným. Minimální vklad do společnosti s ručením omezeným není na Ukrajině stanoven. Při registraci této společnosti je potřeba zaplatit USD jako správní poplatek. Tato společnost bude investorem a zároveň provozovatelem dané čistírny. Firma bude realizovat projekt dle postupu Build Operate Transfer. Bude se tedy jednat o kombinaci financování privátním sektorem, bankou a veřejným sektorem, který se bude podílet spíše na organizaci projektu. Pro tento investiční projekt bylo vybráno město Borispol/Ukrajina, a to z důvodu vyjednání vhodných podmínek mezi městem a společností. Zároveň další města na Ukrajině jsou v jednání a čeká se na jejich vyjádření na základě úspěšnosti tohoto pilotního investičního projektu. 49

65 Společnost se po náleţitém vyjednávání s městem rozhodla, ţe nová čistírna odpadních vod se postaví vedle stávající a po její výstavbě a zprovoznění se uzavře stará čistírna odpadních vod a zdemoluje se Údaje o místě investičního projektu Oficiální název je Ukrajina (samostatný nezávislý stát vznikl v r. 1991), hlavním městem je Kyjev. Počet obyvatel je 45,6 mil. (stav k ). Projekt bude realizován ve městě Borispol, který se nachází v Kyjevské oblasti vedle hlavního měst Kyjev. Ţije zde obyvatel převáţně ukrajinské národnosti (údaj z roku 2004). Ekonomická aktivita města je postavěna převáţně na provozu hlavního mezinárodního letiště Borispil, které je v 15km blízkosti od Kyjeva. Ve městě nejsou ţádné větší průmyslové podniky, většinou mají komerční podniky terciální charakter. Tudíţ je odpadní voda méně znečištěná, neţ u průmyslově zaměřených měst. Následující obrázek znázorňuje mapu Ukrajiny včetně červeně vyznačeného města, kde se bude stavět čistírna odpadních vod. 50

66 Obrázek 4 Mapa Ukrajiny s vyznačením místa plánovaného projektu Zdroj: Allbiz [online]. Podniky dle krajů Ukrajina, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Obrázek 5 Mapa Kyjevské oblasti s vyznačením plánovaného projektu město Borispol Zdroj: Allbiz [online]. Podniky dle krajů Ukrajina, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: 51

67 Podnikatelské, právní, daňové a účetní prostředí není na území Ukrajiny zdaleka ideální, avšak neexistují ţádné zjevné překáţky vstupu na trh. Velmi sloţitý je přístup k informacím. Úřední aparát je na Ukrajině značně byrokratický. Koupěschopnost obyvatelstva i ukrajinských podniků je malá. Bankovní úvěry jsou špatně dostupné a poměrně nákladné. Dalším problémem na území Ukrajiny je vysoká míra korupce na všech úrovních státní správy, neprůhledné zákony, pomalost soudů a špatná vynutitelnost jejich rozhodnutí. Jak dále uvádí Soukup a kol. (mikroekonomie str. 486) můţe politická situace země ovlivnit příznivě i nepříznivě investiční klima. Politická situace dané země se můţe projevovat ve fiskální politice, rizikovosti investic atd. Struktura směrnic a norem je velmi zastaralá, zkostnatělá a nevyhovuje moderním trendům. V dřívějších dobách (tj léta 20. století) se vypracovaly standardy, které jsou závazné. Je tedy dost sloţité dodrţet veškeré státní předpisy (ve státech SNS se většinou vyuţívají tzv. GOSTy). Poţadavky na ČOV dle stávajících směrnic jsou v podstatě koncipované na staré technologie, kdy se např. absolutně nepočítalo s vyuţitím počítačové techniky. Tyto směrnice zatím nebyly modifikovány. 3.2 Feasibility Study Účel vypracování Feasibility Study identifikace projektu a jeho obecná charakteristika Tato studie má slouţit jako podklad pro rozhodnutí zadavatele, zda má realizovat daný investiční projekt. Studie bude hodnotit efektivnost investice ve třech variantách a kaţdá varianta bude mít 1 scénář. Varianta č. 1 bude zaloţena na předpokladu, ţe investiční projekt bude z 50% financování vlastními zdroji a z 50% bude financování cizími zdroji, tedy úvěrem od bankovního ústavu. Varianta č. 2 bude předpokládat, ţe investiční projekt bude financován ze 70% vlastními prostředky a pouze ze 30% cizími zdroji, tedy úvěrem od bankovního ústavu. Varianta č. 3 bude zaloţena na předpokladu, ţe celá investice bude hrazena pouze vlastním kapitálem ve výši 100%. 52

68 Název projektu byl firmou Voda.cz, a.s. stanoven jako Výstavba čistírny odpadních vod pro město Borispol (Kyjevská oblast)/ukrajina. Základním předmětem investičního projektu je výstavba čistírny odpadních vod ve spolupráci s městským úřadem města Borispol, který se nachází v jiţní části Ukrajiny. Jedná se o zařízení na očištění vody, a to komunální (voda pocházející z domácností) a průmyslová (voda pocházející z průmyslových, zpracovatelských podniků). Staré čistírny odp. vod budou nahrazeny novými a tím se zlepší proces jak po technologické, tak i po ekonomické stránce. Jedná se o aplikaci moderní technologie, která zcela automatizuje technologický proces a garantuje docílení všech poţadovaných parametrů při minimální investiční a provozní náročnosti. Tento projekt by měl splnit strategický cíl podniku, a to zvýšení trţního podílu a maximalizace obratu. Jelikoţ se jedná o projekt tzv. PPP, kdy se ze soukromých peněţních prostředků financuje výstavba infrastruktury (v tomto případě jde o čistírnu odpadních vod), garance ze strany státu je stabilní, tudíţ není potřeba předpokládat vysokou rizikovost podobného projektu. Určitým rizikem zůstává dodání investičního celku dodavatelem. Tento investiční projekt je velmi významný pro další rozvoj města a ţivotního prostředí v jeho okolí. Ţivotní úroveň je podmíněna vyřešením odvodňovacího systému a úrovně likvidace odpadních vod, která odpovídá moderním technologiím Doba zpracování Datum zpracování této studie je květen červenec Základní údaje investora Název základní společnosti (matka): Voda.cz, a.s. Počet zaměstnanců: 500 lidí Název dceřinné společnosti: OOO Voda.ua 53

69 Počet zaměstnanců: 17 pracovníků Obsah a etapy projektu Dle následujících parametrů: Investor: společnost Voda.cz, a.s. Organizátor provozovatel projektu: společnost OOO Voda.ua Místo výstavby: Borispol (Kyjevská oblast)/ukrajina Počet obyvatel: Podstatou projektu výstavby čistírny odpadních vod ve městě Borispol je modernizace stávajícího systému čištění odpadních vod. Výstavbou nové ČOV na základě moderních technologií, by mělo dojít ke sníţení provozních nákladů. Zejména by mělo dojít ke sníţení nákladů na očišťování vody v porovnání se starší technologií. Čištění vody se bude provádět ekologickým způsobem, coţ bude mít pozitivní vliv na ţivotní prostředí. V současné době se podnik nachází v předinvestiční etapě. Podnik jiţ dříve provedl identifikaci podnikatelských příleţitostí a předběţnou technicko-ekonomickou studii, jejichţ cílem bylo vhodné technické a ekonomické posouzení výběru investiční příleţitosti. Z důvodů nedostačující provozní schopnosti ČOV v daném městě, bude podnik rozhodovat mezi 3 variantami investičního projektu (viz. uvedeno výše), které bude pracovně nazývat Varianta A (50% VK, 50% CK), Varianta B (70% VK, 30% CK), Varianta C (100% VK, 0% CK). Obecná charakteristika všech variant je následující: - technická ţivotnost ČOV je minimálně 20 let - garance vytíţenosti ČOV je 95% - dodavatel garantuje technický servis po celou dobu technické ţivotnosti ČOV 54

70 Z výše uvedených informací vyplývá, ţe se jedná o investici hmotnou a rozvojovou s tím, ţe tyto 2 varianty se vzájemně vylučují. Dalším předpokladem je konvenční peněţní tok. V následující tabulce jsou podrobněji uvedené jednotlivé popisy etap. Tabulka 7 Popis jednotlivých etap investičního projektu Etapa Předinvestiční Investiční Provozní Popis etapy Součástí etapy je vytvoření Feasibility Study a jejího posouzení v rámci ekonomické efektivity. Pokud bude investiční projekt přijat, bude následovat ţádost o výstavbu, po schválení bude následovat ţádost o stavební povolení. Dále bude proveden výběr dodavatele, podepsání smlouvy. Tato etapa se týká nákupu a dodání investičního celku čistírny odpadních vod. Provozní etapa zahrnuje zkušební provoz a následně běţný provoz. Zdroj: vlastní interpretace Podrobnější údaje organizace výstavby čistírny odpadních vod ve městě Borispol jsou uvedené v subkapitole, týkající se Harmonogramu projektu Analýza trhu dodavatelů V současné době jsou na trhu následující hlavní stavební společnosti, které jsou schopny dodat technologicky dostačující řešení. Jelikoţ se nejedná o prodej produktu, který potřebuje marketingovou podporu, nebude zde analyzován trh dodavatelů z hlediska marketingové strategie. Rozhodujícím parametrem pro zpracování této diplomové práce bude moderní technologické řešení, které šetří plochu stavby, plochu potřebnou pro vybudování komunikací a zejména investiční náklady. Tyto parametry splňuje modulová čistírna od společnosti ENVIRONMENT COMMERCE CZ, která je schopna dodat unikátní technologii. Dodavatelé a subdodavatelé stavebních prací potom budou dodatečně vybráni přímo na území Ukrajiny. 55

71 Tato vybraná společnost vznikla v roce 1992 a v roce 2010 se dostala díky kontaktům na území Ukrajiny. V současné době zde mají rozjednané 7-8 projektů Technické a technologické řešení projektu V tomto investičním projektu se bude jednat o řešení odkanalizování obce a čištění odpadních vod, které vychází z poţadavku investora. Zastavěná plocha = m2 Potřeba celkové plochy = m2 Spotřeba energie = 550 kw Architektonické řešení projektu tvoří viditelná nadzemní část, kterou tvoří působivý pavilon se skleněnými stěnami osazenými do plastu na ocelové konstrukci s průsvitnou střechou z makrolonu a s obdobným nástavcem vrcholu střechy s automatickým větráním. Vegetační prstenec bude osázen subtropickým rostlinstvem a květinou. Toto provedení činí ČOV atraktivní a bude pozitivně ovlivňovat vzhled okolí. Navrţená technologie zabezpečuje bezzápachový provoz s ohledem na systém provzdušňování nedochází k rozptylu aerosolů do okolí. Provedením stavby bude odstraněn současný nedokonalý stav čištění odpadních vod v celé oblasti daného města. Z ekologického hlediska bude realizace kanalizace a čistírny odpadních vod nesporným přínosem. Bude likvidovat zdroje znečištění přímo v místě jejich vzniku, umoţní kontrolu zbytkového znečištění a po vyčištění bude vrácena do přírodního koloběhu, tj. do vodního toku. Stavebně technické řešení: čistírenský komplex se bude skládat z následujících objektů a stavebních části: ČOV ENVIRONTECH podzemní a nadzemní část, lapák písku, jímka pro dovoz odpadních vod ze ţump, čerpací stanice splašků, výtlak splašků, přípojka NN, ostatní. Nádrţe ČOV - popis 56

72 Podzemní část čistírny je monolitická ţelezobetonová nádrţ obdélníkového nebo kruhového tvaru. Vnitřní část nádrţe je rozdělena stěnami a příčkami na jednotlivé sekce: - čerpací stanice - denitrifikace - dvě aktivační nádrţe - dvě dosazovací nádrţe - nádrţ na přebytečný kal - komora mikrosítového filtru Doprava: bude nepatrná, omezuje se jen na odvoz shrabků a hrubého sedimentu (kalový kontejner z plastu) a na odvoz zahuštěného stabilizovaného kalu (vůz cca 1x 3-6 měsíců) Základní rysy technologického řešení: Systém ENVIROTECH vyniká charakteristickým dvoustupňovým kombinovaným procesem čištění. Oproti konvenčním nízkozatěţovaným aktivačním čistírnám s jemnobublinnou aerací, které jsou členěny do více provozních objektů, soustřeďuje veškerou technologii do jednoho kompaktního celku. Celý proces je pak maximálně automatizován a přes řídící systém SIEMENS-SIMATIC jej lze i dálkově ovládat a přes vlastní server přenášet na internetovou síť.přes internet. Maximální spolehlivost je docílena mimo jiné i pouţitím unikátního aeračního systému Raubioxon, který prokazatelně má největší stabilitu vůči agresivitě odpadních vod. Při porovnávání s aeračními elementy běţných dodavatelů vyráběných na bázi EPDM má výrazně vyšší rezistenci, neboţ základní materiál je silikon, který je obecně povaţován za nejodolnější s minimální náchylností ke stárnutí. Byl speciálně vyvinut k zamezení známých negativních procesů tvrdnutí a zanášení konvečně pouţívaných membrán. Má obzvláště velkou stabilitu při řízeném procesu aerace. Výrazně přitom sniţuje náklady na provoz. 57

73 Čistírna pracuje na principu nízkozatěţované aktivace, má předřazenou denitrifikaci a aerobní stabilizaci kalu. Součástí čistírny je rovněţ 4 stupňový oxický selektor a v případě poţadavku i systém eliminace fosforu. Obrázek 6 Průřez čistírnou odpadních vod Zdroj: Interní prezentace společnosti Environment Commerce CZ [online]. Praha: Průřez čistírnou odpadních vod, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Popis biologického procesu čištění: Mechanicky předčištěná odpadní voda z větší části obsahuje organické nečistoty (ve vodě rozpuštěné a těţko odstranitelné) a ţiviny pro biologický proces - většinou na bázi amoniaku a fosforu. Tyto látky jsou během procesu biologického čištění v důsledku růstu a tvorbě nových mikroorganismů odstraňovány. Biologické čištění funguje na principu směšovací aktivace s aktivovaným kalem a je kombinováno s přisedlou funkční kulturou na plastovém nosiči. Odpadní voda je v aktivační nádrţi promíchávána s aktivovaným kalem a intenzivně provzdušňována. Aktivovaný kal obsahuje mikroorganismy, které se shlukují do vloček. Během čistícího procesu slouţí částice a látky ve vodě rozpuštěné jako potrava pro mikroorganismy, které jsou přeměňovány v novou biomasu. Ostatní látky se během tohoto metabolického procesu přeměňují hlavně na vodu a CO2. Tento pak slouţí k posílení fotosyntézy rostoucích rostlin uvnitř ČOV. Aktivovaný kal se usazuje v dosazovací nádrţi - separuje se od vyčištěné vody, která je z povrchu dosazováku svedena do odtoku. Zahuštěný aktivovaný kal, usazený ve spodní 58

74 části dosazováku, se vrací zpět do aktivace. Přebytečný kal, který vzniká v důsledku růstu biomasy, je periodicky přečerpáván do kalové části uprostřed čistírny. V kalovém prostoru se kal dále prokysličuje a následně vlivem gravitace zahustí a odsadí. Kalová voda je odváděna zpět do přítoku. Vzhledem k dlouhému aerování a vysokému stáří kalu je přebytečný kal stabilizovaný - nezapáchá a není třeba ho dále biologicky upravovat. Doporučuje se provést jeho strojní odvodnění na větší ČOV. Řízení technologického procesu: Čistírny odpadních vod řady ENVIROTECH jsou řízeny automatizovaným řídícím a monitorovacím systémem COLSYS, který umoţňuje dálkové ovládání ČOV přes internet. Přístup pro zadání povelů z operačních pracoviště je moţný pouze po uvedení hesla, takţe je zabráněno neoprávněné manipulaci se zařízením. Kompletní řídící systém je instalován v provozní místnosti čistírny odpadních vod. Řídící systém ovládá a diagnostikuje chod následujících zařízení - dmychadlo - čerpadla splaškových vod - rotační síto - míchadlo - servopohony klapek - elektropneumatické ventily - praní filtrů - všechny recykly systému atd. Součástí řídícího systému je modem M20, který zajistí připojení na síť GSM. Na vzdáleném dispečerském PC jsou přes modem M20 zobrazována poruchová hlášení a analogové hodnoty. Poruchová hlášení přichází ihned po vzniku poruchy. Informace o stavu technologie (binární a analogové hodnoty (např. tlak, teplota, průtok)) jsou aktualizovány v pravidelných intervalech. Dispečer sleduje stav technologie a můţe zadávat povely prostřednictvím obsluţného a zobrazovacího pracoviště. Poruchová 59

75 hlášení jsou zároveň předávána na vybrané mobilní telefony a na přenosný počítač pracovníka obsluhy. Obrázek 7 Vizualizace výsledné ČOV Borispol Zdroj: Interní prezentace společnosti Environment Commerce CZ [online]. Praha: Průřez čistírnou odpadních vod, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Dopad projektu na životní prostředí Obecně přínosem výstavby moderní čistírny odpadních vod je jiţ zmiňované zlepšení prostředí v lokalitě, a to zejména kvalita vodních toků. Jako energie bude vyuţíván bioplyn, a to z 50% potřeby elektrické energie nové čistírny odpadních vod. Bioplyn je vyráběn ekologickým způsobem v tzv. vyhnívacích nádrţích. Princip fungování těchto nádrţí je následující. Zahříváním kalu ve vyhnívacích nádrţích se uvolňuje bioplyn, který obsahuje vysoký podíl methanu, následně se odvádí do plynojemu, který tento plyn shromaţďuje a následně jej vyuţívá pro pohon provozu samotné čistírny. Dle zkušeností našich provozovatelů je větší čistírna (zhruba pro 150 tis. obyvatel a výše) schopna vyprodukovat % energie. Proto čistírna pro Vlastní výrobou elektrické energie bude sníţeno zatíţení nákupu této elektrické energie. Bioplyn bude dále likvidování prostřednictvím hořáku zbytkového bioplynu. Samotná stavba čistírny odpadních vod nemá negativní vliv na ţivotní prostředí. Budou pouţity běţné technologie, hlučnost i prašnost při výstavbě nebudou překračovat stanovené limity. 60

76 Z výše uvedeného je patrné, ţe realizací tohoto investičního projektu by se mělo zlepšit ţivotní prostředí v okolí čistírny odpadních vod Personální obsazení projektu Veškerá rozhodnutí a řízení projektu budou v kompetenci ředitele společnosti. Dále mezi management společnosti budeme řadit ředitele společnosti, projektového manaţera a technické ředitele. Následně uvádím personální potřebu zajištění provozu investičního projektu. K provozu čistírny odpadních bude potřeba dohromady 17 zaměstnanců. Tabulka 8 Personální zajištění směna mzda Zařazení pracovníků pracovníků celkem počet 1 2 v Eur za měsíc pracovníků Ředitel společnosti ,- 1 Projektový manaţer ,- 1 Technický ředitel ,- 1 Pracovníci administrativy ,- 3 Specialista - operátor ,- 2 Obsluha likvidace kalu ,- 2 Technici ,- 2 Laborant ,- 2 Kontrola ,- 2 Uklízeč ,- 1 Celkem ,- 17 Zdroj: interní materiály společnosti Environment Commerce Cz, výpočet mezd: Work.ua [online], Kijev: Statistika mezd, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Zaměstnance k zajištění provozu si bude společnost hledat na ukrajinském pracovním trhu. Top management společnosti bude zajištěn z řad české společnosti. Tito zaměstnanci budou placeni vyšší mzdou a to z důvodu, ţe budou pracovat ve ztíţených podmínek v zahraničí a bude se jednat o občany ČR. 61

77 3.2.9 Elektrická energie a dopravní prostředky Z důvodů vyuţití kalu jako suroviny pro výrobu bioplynu ve vyhnívacích nádrţích, budou kogenerační jednotky zásobovány bezplatnou energií z 50%. ČOV bude tedy energeticky částečně soběstačná a nebude mít tak vysoké náklady na nákup elektrické energie. Náklady na pořízení elektrické energie jsou uvedené v kalkulaci provozních nákladů viz. tabulka níţe. Potřeba dopravních prostředků bude následující. Kaţdých 5 let je potřeba nakoupit 2 vozy na odvoz kalu. Tyto nákladní vozidla se budou řadit do 2. odpisové skupiny a budou se odepisovat 5 let. Cena vozu je stanovena na ,- Euro Finanční plán a plán nákladů a výnosů projektu Nejprve je třeba stanovit náklady na pořízení investičního celku. Následující rozpočet bude uveden v mil. Eur (kurs k ,75 Kč/Eur). Tabulka 9 Rozpočet nákladu na investiční celek Položka ceny v mil. Eur Dodávka kompletního technologického 3,1 zařízení Šéfmontáţ technologie 0,3 Uvedení do provozu odzkoušení (1-aţ 2 0,3 měsíce) Stavební část 2,1 Inţenýring: - Projekt 0,174 - Technický dozor (3 % z investičních nákladů) Kogenerační jednotka na výrobu bioplynu 0,464 (8% z investičních nákladů) Tepelné čerpadlo (6% z investičních nákladů) 0,348 Celkové náklady na investiční celek 6,786 Zdroj: Interní prezentace společnosti Environment Commerce CZ [online]. Praha: Prezentace společnosti, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Lze tedy konstatovat, ţe investiční celek se nakoupí a postaví za cenu 6,786 mil. Eur. Pokud necháme určitou rezervu, budeme předpokládat o celkovém investičním rozpočtu 7 mil. Eur. 62

78 Z následujících tabulek bude patrné, jak autor dospěl ke kalkulaci provozních nákladů a výnosů. Bude se vycházet z toho, ţe ČOV ve městě Borispol má kapacitu na čištění m3 vody za den ( m3/rok), kterou také plně vyuţívá (opouštíme od extrémních situací). Dále je potřeba poznamenat, ţe veškeré kalkulace jsou v Eurech. Kursy byly stanoveny na den a činily: - 25,75 Kč/Eur - 9,75 UAH/Eur Tabulka 10 Kalkulace provozních nákladů Položky nákladů jednotka náklad na jednotku náklad za rok Přímý materiál (chemikálie, Eur/1m3 0, ,- pitná voda apod.) Přímé mzdy (17 pracovníků Eur/rok 0, ,- dle výše stanovených parametrů) Energie (tarifní sazba Eur/rok 0, ,- elektřiny) Sluţby výrobní a nevýrobní Eur/rok 0, ,- povahy (údrţba stavby cca 0,1 % z IN technologie) Finanční náklady (zákonné Eur/rok 0, ,- pojištění) Ostatní přímé náklady Eur/rok 0, ,- (nájemné za cizí majetek, úplaty za vypouštění atd.) Kalové hospodářství Eur/rok 0, ,- Celkem přímé náklady Eur/rok 0, ,- Reţie (30 % z přímých Eur/rok 0, ,- mezd) Úplné vlastní náklady Eur/rok 0, ,5 Zisk (25 % z úplných Eur/rok 0, ,4 vlastních nákladů) Celkem provozní náklady Eur/rok 0, ,- Zdroj: Interní prezentace společnosti Environment Commerce CZ [online]. Praha: Prezentace společnosti, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Na základě výše uvedené tabulky je tedy moţné konstatovat, ţe 1 m3 odpadních vod lze touto technologií včetně zpracování kalů vyčistit za úplné vlastní náklady menší neţ 63

79 0,09 Eur/m3. Ponecháme určitou rezervu v nákladech a zaokrouhlíme provozní náklady na 0,1 Eur/m3. Provozní náklady za rok potom budou činit ,- Eur. Tabulka 11 Kalkulace výnosů Subjekt výnosy na jednotku v Eur/m3 očištěné vody výnosy za celkovou spotřebu očištěné vody za rok v Eur Komerční sféra, průmysl, zemědělství (30% spotřeby) 0, ,- Domácnosti (70% spotřeby) 0, ,- Zdroj: interní materiály města Borispol Uvedená cena pro komerční sféru a domácnosti je průměr skutečné prodejní ceny vody za roky a je velmi pravděpodobné, ţe v budoucnosti významně poroste. Pro jednodušší zpracování ponecháváme v této diplomové práci růst ceny bez vývoje. Následující tabulka ukazuje výpočet celkových odpisů na období 20 let. Bude se jednat o odpis budovy ČOV (50 let, 6. odpisová skupina), stroj technologická část (10 let, 3. odpisová skupina) a nákladní automobily (5 let, 2. odpisová skupina). Z důvodu nedostatku prostoru v této části budou podrobné výpočty odpisů uvedeny v příloze. V projektu bude pouţito zrychleného odepisování, jelikoţ je odepisovaná částka soustředěná na začátku období a tudíţ tvoří příznivější cash flow. 64

80 Tabulka 12 Celkové roční odpisy v Eur Zdroj: vlastní zpracování v Excelu Zdroje financování projektu Jako zdroj financování v rámci PPP projektu je zvoleno kombinované financování z vlastních kapitálových zdrojů a externí financování. Ještě před samotnou analýzou obou variant chystaného projektu je potřeba stanovit diskontní sazbu, dle které se dále bude posuzovat ekonomická efektivnost projektu. Diskontní sazbu vypočítám na základě stanovení váţených průměrných nákladů kapitálu. Tato sazba je sloţena z nákladů na vlastní a cizí kapitál a jejich jednotlivých podílů na této sazbě dle Rozvahy společnosti. K průměrným nákladům nebudu aplikovat dodatečnou přiráţku či sráţku. 65

81 Náklady na cizí kapitál Pro tento investiční projekt byl vybrán externí zdroj financování úvěr od banky. Úvěr bude poskytnut bankou Raiffeisen Bank ČR a.s., která je zastoupena na Ukrajině bankou Raiffeisen Bank Aval. Skutečnost je daná tím, ţe má společnost u této banky dobrou platební historii z dřívější doby a bude jim poskytnuto zvýhodněné financování. Bankovní úrok Varianty A bude činit: 30 % p.a., resp. po odečtení daní 23,7% p.a. Bankovní úrok Varianty B bude činit: 20% p.a., resp. po odečtení daní 15,8% p.a. Tento úrok bude uplatňován po celou dobu financování investičního projektu a je brán jako průměr. Bude se jednat o fixní úrokovou sazbu po celou dobu splácení. Bude se vycházet z tzv. anuitního splácení úvěru. Splátky z úvěru se budou platit jednou ročně, dle následující tabulky. Tabulka 13 Výpočet anuitních splátek a úroků Zdroj: vlastní výpočty pomocí Excelu Náklady na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál jsou stanoveny na základě metody CAPM, kterou je potřeba pouţít k výpočtu z důvodu moţnosti odhadu oportunitních nákladů equity investorů. CAMP metoda se dle Tomáš Krabce (str. 119) jeví jako dostatečná. 66

82 Tabulka 14 Výpočet CAPM Zdroj: vlastní konstrukce v Excelu Pro výpočet bylo pouţito následujících parametrů. Jako bezriziková úroková míra byla pouţita aktuální průměrná výnosnost ukrajinských státních dluhopisů, které mají splatnost více neţ 5 let 86 a činí 9,3%. Faktor beta 87 byl stanoven dle odvětví Water Utility, čili vodní zařízení. V této fázi je potřeba vypočítat betu pro obě varianty, jelikoţ se liší zadluţením. Beta nezadluţená se rovná koeficientu 0,43. β(var. A) = β*[1 + (1 daňová sazba)*cizí zdroje/celková pasiva] = 59,99% β(var. B) = β*[1 + (1 daňová sazba)*cizí zdroje/celková pasiva] = 53,19% β(var. C) = β*[1 + (1 daňová sazba)*cizí zdroje/celková pasiva] = 43,00% Dále se tyto dva údaje dosadí do vzorce pro poţadovanou míru výnosu a vychází pro variantu A = 8,3%, pro variantu B = 8,42%, pro variantu C = 8,59% National Bank of Ukraine [online]. Kijev: Statistical Bulletin (electronic version), 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Total Betas by Sector [online]. Aswath Damodaran, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: 67

83 WACC Dle vzorce uvedeného v teoretické části této diplomové práci vypočítám WACC (tedy diskontní sazbu projektu) pro všechny 3 varianty. Tabulka 15 Výpočet WACC pro varianty A, B, C Zdroj: Vlastní konstrukce v Excelu Tabulka výpočtu diskontní míry WACC ukazuje, ţe největší náklady na kapitál jsou u varianty A, coţ je v případě financování vlastními zdroji z 50%. Jedná se o diskontní sazbu ve výši 16,00% V případě, ţe bude společnost ochotná financovat projekt ze 70% vlastními zdroji, budou náklady na kapitál pouze 10,63%, zatímco varianta poslední, která je financovaná pouze z vlastích zdrojů má diskontní sazbu 8,59%. Tyto získané průměrné náklady na kapitál budou reprezentovat nominální diskontní míru, která je potřebná pro výpočet ekonomické efektivity projektu. Tyto diskontní míry se pouţijí v kaţdém roce ekonomické ţivotnosti investice jako nominální diskontní míra. Ta se potom bude upravovat o vliv inflace s tím, ţe reálné peněţní toky se budou diskontovat reálnou diskontní sazbou upravenou o inflaci Inflace, daně a odpisy Ve výpočtech bude pouţitá míra inflace, která je stanovena na 13,66 % p.a., a to po celou dobu realizace investičního projektu. Tato míra inflace Ukrajiny byla stanovena dle roku aritmetického průměru v letech

84 Daňová sazba na Ukrajině činí od r. 2012: 21 % (sazba daně z příjmu právnických osob). 89 Odpisy se počítají z hodnoty investičního projektu a budou se skládat z několika částí. Stavební část = 6. odpisová skupina (50 let, zrychlené odpisy) Technologická část (stroje a zařízení) = 3. odpisová skupina (10 let, zrychlené odpisy) Nákladní automobily = 2. odpisová skupina (5 let, zrychlené odpisy) Zvolený je zrychlený způsob odepisování, a to z důvodu příznivějšího ovlivnění Cash Flow. Výpočet odpisů byl jiţ popsán v podkapitole plánování nákladů Harmonogram projektu Následující graf je koncipován jako harmonogram výstavby projektu s průběhem jednotlivých akci dle jednotlivých měsíců. Jedná se o vyuţití Ganttova diagramu v praxi. Obrázek 8 Harmonogram výstavby projektu Zdroj: vlastní zpracování Následující tabulka zobrazuje jednotlivé milníky dle procesu výstavby projektu

85 Tabulka 16 Milníky výstavby projektu Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe výstavba ČOV bude trvat 6 měsíců (0,5 roku). První etapou bude dokončení Feasibility Study, dále bude navazovat povolení vydané městem a stavební povolení. Definitivní zapojení do sítě a kolaudace bude trvat zhruba 1 měsíc, a to na konci stavební části projektu. Zahájení trvalého provozu je plánováno od ledna Výpočty ekonomické efektivity Analýza finanční efektivity varianty A Ukazatel Čisté současné hodnoty definujeme jako rozdíl mezi diskontovanými peněţními příjmy z investičního projektu a kapitálovými výdaji. Výpočet pro variantu A je uveden v následující tabulce. Tabulka 17 Výpočet Cash Flow a Čisté současné hodnoty varianty A 70

86 71

87 Zdroj: vlastní konstrukce v Excelu Z uvedeného je patrné, ţe čistá současná hodnota varianty A vychází na minus ,58 Eur, coţ je nepřijatelná hodnota. 72

88 Pokud ČSH 0, tedy ,58 = diskontované peněţní příjmy jsou menší neţ kapitálový výdaj, proto je tato varianta investičního projektu nepřijatelná (sniţovala by trţní hodnotu firmy). Dalším ukazatelem je doba návratnosti, který však u této varianty nelze vypočítat. Můţeme pouze předpokládat, ţe doba návratnosti bude vyšší neţ 20 let, tudíţ větší neţ doba ţivotnosti technologické části ČOV. Ukazatel index ziskovosti vychází na 0,527. Tento výsledek znamená, ţe do projektu více investujeme, neţ z něj získáme. Proto i dle této metody je investice nepřijatelná. Posledním ukazatelem je ROI, který ukazuje výnosnost investovaného kapitálu. Z následujícího výpočtu je patrné, ţe vloţené prostředky se v čistém zisku vrátí 3 krát Analýza finanční efektivity varianty B Ukazatel Čisté současné hodnoty definujeme jako rozdíl mezi diskontovanými peněţními příjmy z investičního projektu a kapitálovými výdaji. Výpočet pro variantu B je uveden v následující tabulce. Tabulka 18 Výpočet Cash Flow a Čisté současné hodnoty varianty B 73

89 74

90 Zdroj: vlastní konstrukce v Excellu Z uvedeného je patrné, ţe čistá současná hodnota varianty B vychází na ,97 Eur, coţ je hodnota přijatelná. 75

91 Pokud ČSH > 0, tedy ,97 = diskontované peněţní příjmy jsou větší neţ kapitálový výdaj, proto můţeme tuto variantu investičního projektu přijmout (bude zvyšovat trţní hodnotu firmy). Dalším ukazatelem je doba návratnosti, který u této varianty vychází na 9,115 let. Tato doba návratnosti je přijatelná, jelikoţ je niţší neţ doba ţivotnosti investičního celku. Ukazatel index ziskovosti vychází na 1,0185. Tento výsledek znamená, ţe projekt je výnosný, více získáme, neţ do něj investujeme. Proto je dle této metody investice přijatelná. Posledním ukazatelem je ROI, který ukazuje výnosnost investovaného kapitálu. Z následujícího výpočtu je patrné, ţe vloţené prostředky se v čistém zisku vrátí 4,29 krát Analýza finanční efektivity varianty C Ukazatel Čisté současné hodnoty definujeme jako rozdíl mezi diskontovanými peněţními příjmy z investičního projektu a kapitálovými výdaji. Výpočet pro variantu C je uveden v následující tabulce. Tabulka 19 Výpočet Cash Flow a Čisté současné hodnoty varianty C 76

92 77

93 Zdroj: vlastní konstrukce v Excellu Z uvedeného je patrné, ţe čistá současná hodnota varianty C vychází na ,69 Eur, coţ je hodnota přijatelná. 78

94 Pokud ČSH > 0, tedy ,69 = diskontované peněţní příjmy jsou větší neţ kapitálový výdaj, proto můţeme tuto variantu investičního projektu příjmout (bude zvyšovat trţní hodnotu firmy). Dalším ukazatelem je doba návratnosti, který u této varianty vychází na 4,404 let. Tato doba návratnosti je přijatelná, jelikoţ je niţší neţ doba ţivotnosti investičního celku. Ukazatel index ziskovosti vychází na 1,4279. Tento výsledek znamená, ţe projekt je výnosný, více získáme, neţ do něj investujeme. Proto je dle této metody investice přijatelná. Posledním ukazatelem je ROI, který ukazuje výnosnost investovaného kapitálu. Z následujícího výpočtu je patrné, ţe vloţené prostředky se v čistém zisku vrátí 5,02 krát Vyhodnocení variant a výběr k realizaci Na základě výše uvedených kritérií hodnocení je níţe uvedená tabulka ke shrnutí všech kritérií hodnocení. Tabulka 20 Vyhodnocení variant A,B,C dle stanovených kritérií Zdroj: vlastní konstrukce v Excelu 79

95 Kumulované Diskontované Cash Flow Dle kritéria čisté současné hodnoty je nejpřijatelnější varianta C, jelikoţ má nejvyšší hodnotu ,69 Eur. Dále by bylo moţné přijmout variantu B, která má však čistou současnou hodnotu pouze ,97 Eur. Varianta A je dle kritéria čisté současné hodnoty naprosto nepřijatelná. Dle kritéria Indexu ziskovosti je opět nejpřijatelnější varianta C, jejíţ hodnota je 1,4279. O něco menší hodnotu má varianta B, a to 1,0185, coţ je stále přijatelné. Varianta A je opět dle kritéria Indexu ziskovosti nepřijatelná, jelikoţ nepokrývá příjmy své výdaje (pouze z 52,7%). Doba návratnosti je nejkratší u varianty C, kdy se jedná o dobu 4,404 roku. Následuje návratnost u varianty B, kdy je doba návratnosti dvojnásobná a jedná se o 9,115. U varianty A je doba návratnosti nevypočítaná, jelikoţ za dobu provozuschopnosti zařízení ČOV není tato varianta splacena. Dle kritéria ROI je nejvýhodnější opět varianta C, kdy hodnota činí 5,02. Dále následuje varianta B s hodnotou 4,29 a poslední je varianta A s hodnotou 3. Graf 1 Znázornění čisté současné hodnoty variant A, B, C (v Eurech) NET PRESENT VALUE Variant A Variant B Variant C Cost Zdroj: vlastní konstrukce v Excelu Year 80

96 Závěrem lze konstatovat, ţe jako nejvhodnější variantu lze vybrat variantu C, která je charakteristická nejlepšími hodnotami klíčových ukazatelů. Hlavní ukazatel čistá současná hodnota je znázorněna na Grafu 1. Nevýhodou této varianty je však financování pouze vlastními zdroji, tzn. ţe investor musí mít tyto finanční prostředky vytvořit samofinancováním. Další moţností je volba varianty B s tím, ţe ze 30% je projekt financován bankovním úvěrem. Vlastníci podniku se však musí spokojit s menší čistou současnou hodnotou z toho plynoucí. 3.4 Analýza řízení rizik Na základě výběru varianty B nebo C můţeme konstatovat, ţe rizika jako kolísání poptávky trhu či malá poptávka můţeme vypustit. Největším rizikem v těchto typech projektů je převáţně politické riziko a právní riziko. Politické riziko můţe dojít ke změně vlády, kdy dojde k vyvlastnění majetku, porušení jiţ dohodnutých smluv apod. Legislativní riziko opět souvisí s politickým rizikem. Můţe dojít ke změně legislativy tak, aby byla moţnost vyvlastnit soukromé objekty a převzetí pod kontrolou státních orgánů. Na základě identifikace těchto rizik autorka promítla do diskontní sazby variant A a B tzv. rizikovou prémií, která činí 4%. Tato diskontní sazba je charakterizovaná jako vyšší riziko, které se týká nových výrobků na jiţ zavedených trzích. Proto nové WACC v rizikové analýze bude činit: WACC var. B = 0, ,04 = 0,1463 WACC var. C = 0, ,04 = 0,1259 Následující tabulky uvádí propočet cash flow a čisté současné hodnoty těchto variant. Tabulka 21 Riziková varianta B 81

97 82

98 Zdroj: vlastní konstrukce v Excelu Tabulka 22 Riziková varianta C 83

99 84

100 Zdroj: vlastní zpracování v Excelu 85

101 Dle výpočtu ve výše uvedených tabulkách je patrné, ţe pokud zvýšíme WACC o 4% bude čistá současná hodnota u obou variant niţší neţ 0. Tudíţ při zvýšeném riziku bude doba návratnosti delší neţ ţivotnost investičního projektu. Dalším kritériem určení kritického mnoţství produkce je výpočet bodu zvratu dle následujícího vzorce: q(bz) = F / p b q(bz) = / (0,94 0,1) + (0,381 0,1) = / 1,121 = ,62 m3 Doba po kterou bude tento objem vody zrealizovaná se vypočítá následovně ,62 m3 / = 1,14 roku Pro to, aby firma byla schopna prodat mnoţství vody dle bodu zvratu potřebuje 1,14 roku. 86

102 4 Závěr Tato diplomová práce měla za cíl vyhodnotit investiční projekt, který se týká výstavby čistírny odpadních vod na území Ukrajiny (konkrétně město Borispol) českou společností. Tento investiční projekt je řešen dodavatelsky, a to vybranou českou společností, která je vlastníkem technologie ČOV. Pilotní projekt na Ukrajině měl za cíl ukázat, ţe je potřeba změnit dosavadní pohled ukrajinských vládnoucích struktur na ekologii a celkově na ČOV jako zařízení generující výnos. V teoretické části byly shrnuty teoretické poznatky, které se týkají vypracování Feasibility Study, výpočty ekonomické efektivity a řízení rizik. V praktické části se tyto poznatky aplikovaly na konkrétní případ výstavby ČOV ve městě Borispol na Ukrajině. Byly pouţité reálné ceny a náklady, které byly získány přímo od města a od společnosti, která dodává technologii. Na základě těchto skutečných dat byly vypracovány 3 varianty, a to kaţdá měla 1 scénář. Jelikoţ se jedná o infrastrukturní projekt, není zde potřeba vypracovávat marketingové studie, jedná se o statek nezbytný. Proto byly varianty vţdy v klasickém provedení. Varianta A byla financovaná 50% z vlastních zdrojů a 50% z cizích zdrojů, Varianta B byla financovaná ze 70% z vlastních zdrojů a z 30% cizími zdroji a varianta C byla financovaná ze 100% z vlastních zdrojů. Na základě zhodnocení těchto variant metodami čisté současné hodnoty, indexu ziskovosti, doby návratnosti a ROI, bylo moţné přijmout pouze Variantu B nebo C. Dále byly tyto metody zhodnoceny v rámci rizikové analýzy tak, ţe diskontní sazba byla upravena o 4% a tím pádem klesla i čistá současná hodnota. Na základě vyhodnocení rizikové analýzy bylo zjištěno, ţe ani jedna varianta neodpovídá čisté současné hodnotě vyšší neţ 0. Proto je potřeba konstatovat, ţe pokud je firma ochotna přistoupit k určitému riziku, měla by vybrat variantu C. Pokud ovšem nemá dostatek vlastních zdrojů, můţe realizovat variantu B. Avšak je potřeba mít na paměti, ţe pokud nastane riziková situace, je velmi pravděpodobné, ţe vlastníci přijdou o část investovaných peněţních prostředků. 87

103 Literatura Primární zdroje KEZNER, H. Project Management: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and Controlling. Tenth Edition. John Wiley & Sons, s. ISBN WEBER, B. Infrastructure as an Asset Class, Chichester: John Wiley & Sons, s. ISBN Monografie DOLEŢAL, J. a kol. Projektový management podle IPMA. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN FOTR, J. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN HOŘEJŠÍ, B. a kol. Mikroekonomie. 4. rozšířené vydání. Praha: Management Press, s. ISBN KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, s. ISBN KRABEC, T. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN KORECKÝ, M. Management rizik projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., s. ISBN MAŘÍK, M. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., s. ISBN SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

104 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., s. ISBN Internetové zdroje Allbiz [online]. Podniky dle krajů Ukrajina, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Ekonomicko-právní informační systém [online]. České Budějovice: Daňové odpisy, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Environment Commerce CZ [online]. Praha: Firemní materiály, prezentace, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: National Bank of Ukraine [online]. Kijev: Statistical Bulletin (electronic version), 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: SVSE: Přehled vzorců anuitní splácení dluhu [online]. Praha: SVSE, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Total Betas by Sector [online]. Aswath Damodaran, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: Work.ua [online], Kijev: Statistika mezd, 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: 89

105 Přílohy Příloha 1 Odpisy stavba ČOV, 50. let, 6. odpisová skupina

106 Příloha 2 Odpisy technologie ČOV- strojní zařízení, 10. let, 3. odpisová skupina

107 Příloha 3 Odpisy nákladní automobily na odvoz kalu, 5. let, 2. odpisová skupina Zdroj příloh 1, 2, 3: vlastní konstrukce v Excelu