Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû

Transkript

1 âíslo 7 ROâNÍK ZÁ Í 2006 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû nekoneãn ch pfiestfielek a pokusû o dohodu jmenoval prezident novou vládu. Vláda musí zaãátkem fiíjna poïádat parlament o dûvûru a pak mûïeme zase ãekat, jak prezident dokáïe v rychlosti povûfiit sloïením vlády nûkoho dal ího. Nebo se mûïe stát, Ïe vláda dûvûru získá a bude alespoà rok vládnout. Ve hfie je stále mnoho otazníkû. Prezident chce dále pokraãovat ve své funkci i v následujícím volebním období, a proto bude nejspí s nov m návrhem spûchat. Ale nesmí si proti sobû popudit vût inu parlamentu, protoïe o jeho osudu budou rozhodovat souãasní poslanci. Nová vláda si nesmí u voliãû také nic pokazit, neboè na pfií tí rok jsou avizovány nové volby. Co nás ãeká v následujících t dnech, tedy nevíme. A jestli tyto achy nûjak ovlivní ãinnost odborov ch organizací s ohledem na navrhované zmûny v novû schváleném zákoníku práce, nebo v zavedení podvojného úãetnictví pro obãanská sdruïení ãi jiné úpravû schválen ch norem, jeï mûly platit od nového roku, to nám také není zcela jasné. MoÏná, Ïe se nic mûnit nebude, a moïná, Ïe budeme vzpomínat, jak bylo dobfie bez vlády a Ïe nám ani nechybûla. Tak si kaïd popfiejme, aè to není hor í neï doposud, neboè bychom museli nadávat sami sobû, koho jsme to volili nebo proã jsme k volbám ne li. Petr Pech Pololetní zhodnocení ãinnosti svazu Pomalu konãí období dovolen ch, v sledek voleb k rychlému sestavení vlády nepomohl, a tak je tfieba se pochlubit alespoà tím, jak v leto ním roce funguje svaz. Pfiedsednictvo svazu provedlo vyhodnocení ãinnosti za první polovinu roku ve srovnání s pfiede l mi roky a to nedopadlo zrovna nejhûfie. V oblasti hospodafiení svazu se situace stabilizovala, dlouhodobé pohledávky se sníïily na sedm pfiípadû v celkové ãástce 977 tisíc Kã s tím, Ïe ãtyfii jsou spláceny dle splátkového kalendáfie a tfii jsou vymáhány advokátní kanceláfií. V nosy z ãlensk ch pfiíspûvkû jsou plnûny na 47 % a trïby z nemovitostí na 45 %. Náklady se pohybují mezi 35 aï 47 % v jednotliv ch poloïkách. Za akce pro ãleny svazu (sportovní hry, vzdûlávání, vydávání Servisu a publikaãní ãinnost) se vydalo pfies 340 tisíc korun. Za sociální pfiíspûvky ãlenû svazu se vydalo pfies 320 tisíc korun, nejvy í poloïkou je stále pfiíspûvek pfii narození dítûte. âlenská základna za první pololetí klesla o 7 %, na ãlenû. Nejvíce ãlenû je v regionu Ostrava a Brno, kde máme je tû pfies dva tisíce ãlenû, v ostatních krajích vãetnû Prahy je poãet ãlenû niï í neï dva tisíce. Vzhledem k úsporn m opatfiením souvisejícím s úbytkem ãlenû, a tím i finanãních zdrojû, dojde v pfií tím roce k novému regionálnímu pfierozdûlení obsluïnosti základních organizací ze strany kontaktních míst, dvû kontaktní místa budou zru ena v návaznosti na odchody zamûstnancû do dûchodu. Vydávání Servisu pfies internet a zavedení komunikaãní cesty k základním organizacím V âísle: Zákon o jednostranném zvy ování nájemného Hlavní zmûny v novém zákoníku práce Leto ní sportovní hry pomalu konãí... (str. 3) (str. 4) (str. 7) prostfiednictvím u se v tomto roce velice osvûdãilo. Vzdûlávání pokraãuje stejnû neutû enû jako v pfiedchozích letech, proto jsme rozebûhli formu korespondenãního kurzu. Dále poãítáme s formou vzdûlávání v regionech a pfii zasedání jednotliv ch orgánû svazu, pfiedev ím pfii roz ífien ch sekcích. Byla vyhodnocena ãinnost v oblasti kolektivního vyjednávání a stanoveny cíle pro rok O závûrech z této zprávy budete informováni v samostatném ãlánku nebo pfii zasedání v konného v boru ãi profesních sekcí. Pro leto ní rok bylo v na em svazu uzavfieno více neï 320 kolektivních smluv. Pfiíkladem uvádím jen pár údajû - sníïení pracovní doby je sjednáno ve více neï 40 % smluv, nav ení odstupného nad zákonnou úpravu ve více neï 45 % smluv, nárûst mezd je sjednáván v rozsahu od 1,9 % do 10 % ve více neï 65 % smluv. Dále byla vyhodnocena ãinnost svazové inspekce bezpeãnosti práce, se závûry hodnocení budete také seznámeni. Problémy byly pfiedev ím u realizace nov ch právních pfiedpisû t kajících se zákona o provozu na pozemních komunikacích, poskytování ochrann ch nápojû, mikroklimatick ch podmínek na pracovi tích a inspekce práce. V oblasti právního poradenství se okruh ÏadatelÛ o pomoc prostfiednictvím âmkos sníïil na minimum a vût inu pfiípadû fie í svazoví právníci. Pro rok 2007 vzhledem k nedohodû mezi jednotliv mi svazy o rozsahu sluïeb poskytovan ch konfederací poãítáme plnû jen s vyuïíváním tfií právníkû svazu. BliÏ í informace se objeví koncem roku na na ich internetov ch stránkách. V mezinárodní oblasti se soustfieìujeme jen na vztahy s kolegy ze Slovenska a Nûmecka, neboè zde funguje oboustranná snaha fie it nastolené úkoly spoleãnû. Svazové sportovní hry bûïí jako kaïd rok a úãastníkû stále pfiib vá. MÛÏeme fiíci, Ïe to, co si svazové orgány schválily, se plní, jen ty skuteãnosti, které nemûïeme sami ovlivnit, nûjak váznou. Ale to je Ïivot. Petr Pech, místopfiedseda svazu Letní tábor Letní tábor ve VarvaÏovû se konal od do Chatky leïí u lesa a dûti zde mûly moïnost koupání v fiece. Na leto ním tábofie jsme mûli i dûti z dûtského domova Racek z Bene ova u Prahy. Celotáborová hra se jmenovala Nov svût a rozdûlovala se do esti etap. KaÏdá etapa mûla svûj název. Dûti získávaly potfiebn materiál na stavbu lodí, které pak mûly moïnost vyzkou et na fiece. Podle vûkové kategorie vafiily ãaj, tûstovinov salát a gulá, a to s velk m úspûchem. Hledaly poklad, bojovaly se zl mi duchy. Uspofiádali jsme olympijské hry, táborák a velice oblíbené diskotéky. Dûti si uïily i odmûny za své snaïení v podobû poutû, kde hrály rûzné hry a získávaly peníze na nákup sladkostí, ply ákû, triãek atd. Konala se i noãní hra a dva celodenní v lety po okolí. Myslím si, Ïe se nám tábor vydafiil a dûti odjíïdûly domû spokojené. Petra udomová, oddílová vedoucí

2 PotíÏe sociálních sluïeb? Ve státním rozpoãtu na pfií tí rok chybí est miliard korun na nov systém sociálních sluïeb, kter zaãne fungovat od ledna. Pokud se ãástka neposílí, hrozí nejen zhor ení péãe o klienty, ale nûkteré ústavy by nemusely mít na svûj provoz dost penûz. To fiekl novináfiûm pfiedseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péãe âr Jifií Schlanger. O chybûjících esti miliardách na sociální sluïby se zmínil i nastupující ministr práce Petr Neãas (ODS). Zmûnu systému nastartuje v lednu nov zákon o sociálních sluïbách. Podle nûj by potfiební mûli dostávat pfiíspûvky na péãi pfiímo. Sami se rozhodnou, jakou sluïbu si zaplatí a jestli o nû bude peãovat rodina, asistent ãi ústav. Dosud peníze putovaly hlavnû do ústavû. (4. 9.) Stávková pohotovost Zamûstnanci Dopravního podniku Ústeckého kraje (DPÚK) a âsad âeská Lípa vyhlásili kvûli napjaté situaci v autobusové dopravû v Ústeckém kraji od úterního rána stávkovou pohotovost. Ústecká poboãka Odborového svazu dopravy, která zamûstnance obou firem zastupuje, se obává toho, Ïe lidé pfiijdou o práci. Vadí jim, Ïe kraj si u âsad âeská Lípa objednal autobusové spoje jen do konce roku. Podle pfiedsedy Odborového svazu dopravy Lubo e Pomajbíka hrozí, Ïe pracovníci âsad âeská Lípa zaãnou bûhem záfií dostávat v povûdi kvûli nadbyteãnosti. ekl také, Ïe odbory vyhlásí stávku, pokud se souãasn stav v raznû nezmûní. Cílem stávkové pohotovosti je upozornit, Ïe se 600 obyvatel kraje a jejich rodin ocitne v existenãní nejistotû. (4. 9.) Odboráfii z obchodû Plus Odboráfii z diskontních prodejen Plus ukonãili stávkovou pohotovost, kterou kvûli problémûm s jednáním o kolektivní smlouvû vyhlásili letos v ãervenci, a znovu usednou k jednacímu stolu, aby projednali podobu tohoto dokumentu. Odborov svaz pracovníkû obchodu totiï kvûli chování vedení tohoto obchodního fietûzce uspofiádal v srpnu pfied mosteckou prodejnou Plus protestní akci. Pût desítek odboráfiû a zamûstnancû tam protestovalo kvûli údajnému poru ování pracovnûprávních pfiedpisû managementem této spoleãnosti. Obchodní fietûzce poru ují práva sv ch zamûstnancû pomûrnû ãasto. Inspektoráty práce za posledních dvanáct mûsícû zjistily u sedmi nejvût ích obchodních fietûzcû 627 pfiípadû poru ování pracovnûprávních pfiedpisû. Spoleãnost Plus-Discount provozuje v âesku 123 diskontních prodejen a zamûstnává více neï 2000 lidí. (22. 8.) âsa zaãaly propou tût âeské aerolinie zaãaly propou tût, zamûstnancûm nabízejí odstupné ve v i aï desetinásobku platu. Podle informací bude ale dopravce etfiit také na letadlech. Od zimního letového fiádu plánuje zru it nerentabilní lety a zbavit se dvou letadel Boeing 737. Propou tût se údajnû bude ve v ech úsecích, nejen tedy v administrativû. V povûdi dostanou i mechanici, piloti a letu ky. Podle La ákova plánu má z âsa odejít aï 20 procent z témûfi 5500 zamûstnancû, coï se t ká asi 1000 lidí. Propou tûní i omezení nerentabilních letû je souãástí plánu, kter má podnik do tfií let pfiivést zpût do zisku. Loni âsa vykázaly rekordní ztrátu 496 milionû korun, se ziskem nepoãítají ani letos. Odstupné ve v i desetinásobku je sice pomûrnû vysoké, pfiesto bude zfiejmû pro âsa únosné. Dopravce se tak vyhne sporûm s velmi siln mi odbory. Podobnou nabídku vysokého odstupného dal nedávno zamûstnancûm v Ostravû Mittal Steel. (8. 8.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Valná hromada MSDU OS Dne 22. ãervna probûhlo zasedání valné hromady Majetkové, správní a delimitaãní unie odborov ch svazû v kongresovém sále hotelu Ol anka v Praze. Na programu jednání byla kontrola plnûní usnesení z valn ch hromad MSDU OS, schválení úãetní závûrky za rok 2005, vyhodnocení hospodafiení DomÛ odborov ch svazû za rok 2005 a zpráva o ãinnosti za minul rok. V rámci plnûní usnesení do lo k posunutí termínu návrhu fie ení DOS 3 (DÛm odborov ch svazû v Praze) a zpracování koncepce t kající se této budovy do konce leto - ního roku. Jedná se pfiedev ím o dal í moïnosti vyuïití budovy a o její opravu a rekonstrukci. Plnûní kontroly úkolû, úãetní Ve dnech 30. a 31. srpna 2006 zasedalo v Humpolci po prázdninové pauze pfiedsednictvo Odborového svazu UNIOS. Hlavními body bylo zhodnocení pololetních v sledkû svazu ve v ech oblastech ãinnosti. Probírala se finanãní situace svazu, v sledky hospodafiení za leden aï ãerven, stav ãlenské základny a zprávy z hlavních ãinností dle schváleného programu svazu na toto volební období. Pfiipravil se návrh úpravy smûrnice pro poskytování pfiíspûvkû a podpor, kterou si vyïádal v konn v bor. Schválila se zmûna v poãtu kontaktních míst a nové regionální ãlenûní platné od Bude zru eno KM Teplice a KM Brno s tím, Ïe si základní a místní organizace z tûchto regionû rozdûlí okolní kontaktní místa. Pod KM Praha bude spadat region Praha, stfiední âechy, Karlovy Vary závûrka a vyhodnocení hospodafiení DOS bylo schváleno pln m poãtem pfiítomn ch hlasû. Stejnû dopadla i samotná zpráva o ãinnosti MSDU OS, jen pfiibylo usnesení t kající se hospodafiení hotelu Ol anka na základû návrhu zástupce OS KOVO, a to jako reakce na informaci místopfiedsedy pfiedstavenstva MSDU OS. Ze zprávy vyplynulo, Ïe konãí období plnûní úkolû ze schválené koncepce ãinnosti do roku 2006, jejímï stûïejním bodem bylo zahájení rekonstrukce hotelu Imperiál, a na následující valné hromadû bude koncepce vyhodnocena, bude pfiedloïen nov návrh koncepce na dal í období a zároveà probûhnou volby do orgánû MSDU OS. Petr Pech Sportovní hry na Slovensku Slovensk odborov svaz pracovníkû sluïeb nás pozval na IV. roãník celoslovensk ch sportovních her ãlenû SOZ-S, které se uskuteãnily od 25. do 27. srpna 2006 v Nov ch Zámcích. Za ná svaz se sportovních her zúãastnilo 14 sportovcû z nûkolika ZO/MO pod vedením místopfiedsedy svazu Petra Pecha. Reprezentovali nás v malé kopané, nohejbalu trojic a ve stolním tenise jednotlivcû v kategorii muïû. I pfies velmi krátk ãas na pfiípravu a Ïádn spoleãn trénink se na i umístili velmi dobfie. Ve stolním tenise muïû hrálo sedm hráãû ve skupinû systémem kaïd s kaïd m. Na im hráãûm ze ZO ZâP PlzeÀ se podafiilo obsadit tfietí a ãtvrté místo. V ostatních kolektivních hrách jsme stejnû jako v loàském roce trochu doplatili na systém hry. Ve fotbale jsme pfii rovnosti bodû obsadili druhé místo ve skupinû, takïe jsme mohli hrát jiï pouze o tfietí místo. Zklamání bylo veliké a motivace nebyla tak silná, takïe hráãi skonãili ãtvrtí. V nohejbalu skonãili zástupci OS UNIOS také na druhém místû ve skupinû, ale zde se nám podafiilo systém hry trochu zmûnit, takïe první s druh mi sehráli je tû semifinále. BohuÏel první set na i prohráli v pomûru 11:10 a druh set se jim jiï nepovedl. Celkovû ale skonãili tfietí. Turnaj v nohejbalu vyhráli hráãi ze Îiliny, ktefií zvítûzili v turnaji v nohejbalu i u nás na Vr ovû. V em úãastníkûm blahopfiejeme k dobré reprezentaci svazu v zahraniãí. Michal Votava Zasedání pfiedsednictva svazu a Ústí nad Labem. KM Sobûslav se bude starat o region âeské Budûjovice, PlzeÀ a ãást Vysoãiny. Region Liberec, Hradec Králové, Pardubice a ãást Vysoãiny pfiipadne KM Hradec Králové. Na Moravû bude zmûn ménû, KM Ostrava a Olomouc budou beze zmûn, jen pod KM Uherské Hradi tû pfiipadne navíc Brno. Dále byl zpracován návrh rozpoãtu a akcí na rok 2007 pro fiíjnové jednání v konného v boru. Nejvût í diskuse byla okolo problematiky financování Regionálního právního poradenství âmkos. Podle v sledku schválení systému financování bude nutné pfiipravit pfiípadnou zmûnu rozpoãtu na pfií tí rok, neboè stávající návrh obsahuje jen variantu s minimálním pfiíspûvkem. BliÏ í informace zvefiejníme po schválení v konn m v borem. Petr Pech Zasedala roz ífiená sekce plynárenství Ve dnech 6. aï 8. záfií se v ARZ Vr ov sjeli plynafii ze v ech distribuãních spoleãností na roz ífiené sekci plynárenství. Kromû ãlenû sekce a zástupcû z jednotliv ch základních organizací pfiijali pozvání na první den jednání pfiedsedkynû Odborového svazu TRANSGAS árka Vojíková, personální fieditelé a vedoucí personalisté z akciov ch spoleãností. Cílem setkání byla diskuse o úpravách kolektivních smluv podle nového zákoníku práce. Problematiku jednotliv ch ustanovení nového zákoníku práce zabezpeãily kolením JUDr. Jitka Kocianová a Ing. Anna Kodlová, kter m zasedání sekce plynárenství bylo ukonãeno. Jana S korová

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Zákon o bezpeãnosti práce Dne 23. kvûtna leto ního roku byl zvefiejnûn ve Sbírce zákonû pod ãíslem 309/2006 Sb. nov zákon o bezpeãnosti práce. Jeho pfiesn název zní: Zákon, kter m se upravují dal í poïadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v pracovnûprávních vztazích a o zaji - tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii ãinnosti nebo poskytování sluïeb mimo pracovnûprávní vztahy (zákon o zaji tûní dal ích podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci). Zákon o bezpeãnosti práce je jedním z doprovodn ch zákonû k novému zákoníku práce, proto vstoupí v platnost shodnû s ním, a to od 1. ledna Nov zákon o bezpeãnosti práce nejen pfiebírá vût inu povinností v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci ze souãasného zákoníku práce, ale také stanoví povinnosti nové. Ty se t kají pfiedev ím bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na stavbách. Zákon je pomûrnû krátk, obsahuje 24 paragrafû. V následujících fiádcích se pokusím vybrat alespoà to nejdûleïitûj í, co nov zákon pfiiná í. V 2 hovofií o poïadavcích na pracovi tû a pracovní prostfiedí tak, jak to je dosud zakotveno v 134 zákoníku práce. Paragraf 3 novû upravuje poïadavky na pracovi tû a pracovní prostfiedí na staveni ti. V paragrafech 4-8 jsou stanoveny poïadavky na v robní a pracovní prostfiedky a zafiízení, poïadavky na organizaci práce a pracovní postupy, bezpeãnostní znaãky, znaãení a signály, rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma a zákaz v konu nûkter ch prací tak, jak je známe ze souãasnû platného zákoníku práce. Novinkou jsou 9 a 10 zákona, které se zab vají odbornou zpûsobilostí pro zaji Èování úkolû v prevenci rizik ( bezpeãnostních technikû ) a spoluprací mezi zamûstnavatelem a osobou odbornû zpûsobilou. V paragrafu 11 se upravují podmínky zvlá tní odborné zpûsobilosti pro obsluhu a opravy technick ch zafiízení, která pfiedstavují zv enou míru ohroïení Ïivota a zdraví zamûstnancû. Paragrafy 12 a 13 urãují podmínky pro zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii ãinnosti nebo poskytování sluïeb mimo pracovnûprávní vztahy. Úplnou novinkou v na em právním fiádu jsou ustanovení 14-18, která stanovují dal í úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popfiípadû fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na staveni ti. Paragrafy 19, 20 a 21 nafiizují splnûní podmínek potfiebn ch k udûlení akreditace a zmocnûní vlády vydat provádûcí pfiedpisy k jednotliv m paragrafûm. Pfiechodná a závûreãná ustanovení ( 22 a 23) upfiesàují pfiechod na tento nov zákon v praxi a mimo jiné je zde fieãeno, Ïe do vydání provádûcích právních pfiedpisû platí následující pfiedpisy: a) nafiízení vlády ã. 362/2005 Sb., o bliï ích poïadavcích na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci na pracovi ti s nebezpeãím pádu z v ky nebo do hloubky, b) nafiízení vlády ã. 101/2005 Sb., o podrobnûj ích poïadavcích na pracovi tû a pracovní prostfiedí, c) nafiízení vlády ã. 378/2001 Sb., kter m se stanoví bliï í poïadavky na bezpeãn provoz a pouïívání strojû, technick ch zafiízení, pfiístrojû a náfiadí, d) nafiízení vlády ã. 27/2002 Sb., kter m se stanoví zpûsob organizace práce a pracovních postupû, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii práci související s chovem zvífiat, e) nafiízení vlády ã. 28/2002 Sb., kter m se stanoví zpûsob organizace práce a pracovních postupû, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii práci v lese a na pracovi tích obdobného charakteru, f) nafiízení vlády ã. 406/2004 Sb., o bliï ích poïadavcích na zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v prostfiedí s nebezpeãím v buchu, (Pokraãování na str. 7) Pfiedstavujeme vám... BM servis, a. s. Akciová spoleãnost BM servis byla zaloïena ke dni na základû usnesení Mûstského zastupitelstva v Bohumínû. Úkolem této nové spoleãnosti bylo zaji Èování sluïeb pro mûsto Bohumín, tehdy odvoz odpadû a údrïba bytû. V roce 1996 byl roz ífien pfiedmût ãinnosti o správu bytového fondu a tepelné hospodáfiství. Od roku 2005 spravuje bytov fond mûsto Bohumín a BM servis, a. s., provádí údrïbu bytû na základû smluv a objednávek. âím se zab vá BM servis, a. s.? Provoz Odpadové hospodáfiství provádí sbûr, svoz a zne kodnûní odpadû vznikajících na území mûsta Bohumín, obcí Milíkov, Ko afiiska a N dek, je nájemcem skládky komunálního odpadu ve mûstû Bohumín, kam ukládá odpad z Bohumína, pro odpad ze vzdálen ch obcí vyuïívá skládky ve Fr dku a ve Stafiíãi, provádí sbûr separovaného odpadu, kter je pak likvidován odbornou firmou, rovnûï provádí úklid mûsta jak zametacími stroji, tak i ruãnû. Provoz ÚdrÏba má na starosti údrïbu bytû v majetku mûsta Bohumín na základû objednávky nebo smlouvy, opravy a údrïbu vefiejného osvûtlení, nové chodníky, podílí se i na vût- ích zakázkách, jako je napfiíklad Aquacentrum v Bohumínû, provádí zimní údrïbu komunikací a chodníkû patfiících mûstu Bohumín, provozuje zámeãnickou a sklenáfiskou dílnu, udrïuje vozov park nutn pro zemní práce a zimní údrïbu. Provoz V roba a distribuce tepla má ve své správû kotelny v majetku mûsta Bohumín a zaji Èuje dodávku tepla do vût iny mûstsk ch bytû, nemocnice a jin ch budov nûkter ch firem pracujících na území mûsta Bohumín, stará se nejen o dodávku tepla, ale i o správn chod kotelen, rozvody tepla a teplé vody. Provoz Zásobování je provozem, kter zásobuje materiálem ostatní provozy a oddûlení, pfiijímá objednávky na materiál i náhradní díly pro vozov park, pro údrïbu bytû, opravy chodníkû a vefiejného osvûtlení. Ekonomické oddûlení a kanceláfi v konného fieditele zaji Èuje chod spoleãnosti po stránce ekonomické a obchodní, rozdûlení po ty pro v echny provozy a oddûlení, shromaïìuje ve kerou smluvní dokumentaci firmy a její archivování. Ve firmû pracuje základní organizace OS UNIOS, která se stará v souãasné dobû o 44 ãlenû. Pofiádá sportovní akce, v lety do pfiírody a kaïdoroãnû oslavu dûtského dne pro dûti v ech zamûstnancû firmy. Je moïné si pûjãit permanentku na vstup do sportovní haly nebo bazénu. Pro bliï í informace o firmû je moïné prohlédnout si internetové stránky BoÏena Novotná Zákon o jednostranném zvy ování nájemného MoÏná i vy jste se jiï setkali s tím, Ïe vás pronajímatel vyzval, abyste si vyzvedli nové v poãtové listy nájemného, a zároveà vám sdûlil, Ïe takto zv - ené nájemné jste povinni platit od 1. ãervence Tento postup pronajímatele vûãi vám jako nájemci v ak není správn. Vysvûtlení naleznete v zákonû ã. 107/2006 Sb., o jednostranném zvy- ování nájemného z bytu a o zmûnû zákona ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû, kter nabyl úãinnosti , to se v ak t ká novely obãanského zákoníku. Pokud jde o jednostranné zvy ování nájemného z bytu, fiíká tento zákon v 3 odst. 2, Ïe: Pronajímatel je oprávnûn jednostrannû zv it nájemné jedenkrát roãnû poãínaje 1. lednem 2007 a následnû vïdy k 1. lednu, popfiípadû pozdûji, av ak nikoli zpûtnû za období, které uplynulo od 1. ledna daného roku, pokud se s nájemcem na zmûnû nájemného nedohodne jinak. Jednostranné zv ení nájemného v kaïdém vymezeném období dvanácti mûsícû nesmí b t vy í neï maximální pfiírûstek mûsíãního nájemného pro kaïdou konkrétní hodnotu aktuálního nájemného za 1 m 2 podlahové plochy bytu ve vztahu k odpovídající cílové hodnotû mûsíãního nájemného za 1 m 2 podlahové plochy bytu. Této poslední vûty se nelekejte. Zákon totiï obsahuje v pfiíloze vzorec pro v poãet maximálního pfiírûstku nájemného a podkladem pro tento v poãet je sdûlení Ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí a sdûlí ve Sbírce zákonû vïdy s úãinností od 1. ãervence kalendáfiního roku, a to je to, o ãem se nyní tolik mluví. Toto sdûlení Ministerstva pro místní rozvoj bylo uvefiejnûno v ãástce 102 Sbírky zákonû 30. ãervna 2006 a má ã. 333/2006 Sb. a název: O roztfiídûní obcí do velikostních kategorií podle poãtu obyvatel, o územním rozãlenûní obcí seskupením katastrálních území, o v i cen za 1 m 2 podlahové plochy bytû, o cílov ch hodnotách mûsíãního nájemného za 1 m 2 podlahové plochy bytu, o maximálních pfiírûstcích mûsíãního nájemného a o postupu pfii vyhledávání maximálního pfiírûstku nájemného pro konkrétní byt. Pro kontrolu v poãtu zv eného nájemného doporuãuji pouïít Kalkulaãku pro jednostranné zv ení nájemného v roce 2007 na stránkách Na závûr je tû jednou shrnutí: Zv ené nájemné je moïno uplatnit od 1. ledna Zákon ã. 107/2006 Sb. v 3 odst. 6 uvádí, Ïe povinnost platit zv ené nájemné vzniká dnem, kter je uveden v oznámení o zv - ení nájemného, nejdfiíve v ak prvním dnem kalendáfiního mûsíce následujícího po uplynutí tfií kalendáfiních mûsícû od jeho doruãení nájemci. V této lhûtû je nájemce oprávnûn podat Ïalobu k soudu na urãení neplatnosti zv ení nájemného. Oznámení pronajímatele o jednostranném zv ení nájemného musí mít písemnou formu a musí obsahovat zdûvodnûní, Ïe v e nájemného byla fiádnû stanovena na základû maximálního pfiírûstku mûsíãního nájemného. JUDr. Jitka Kocianová kolení funkcionáfiû ZO a MO severní Moravy Kontaktní místo Ostrava a kontaktní místo Olomouc budou pofiádat kolení funkcionáfiû základních a místních odborov ch organizací Odborového svazu UNIOS z regionû kontaktních míst Ostravy a Olomouce. Dvoudenní semináfi na téma Pracovnûprávní pfiedpisy se uskuteãní ve dnech 11. a 12. fiíjna 2006 v rekreaãním stfiedisku Retaso v Prostfiední Beãvû. BoÏena Novotná a Václav âikl 3

4 CO VÁS ZAJÍMÁ Hlavní zmûny v novém zákoníku práce Dne nab vá úãinnosti nov zákoník práce. Jedná se o zákon ã. 262/2006 Sb. V zákoníku práce je jednoznaãnû zakotvena zásada co není zakázáno, je dovoleno, která je obsaïena v ãl. 2 odst. 4 Ústavy âeské republiky a v ãl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Je zde vymezeno pouïití norem obãanského zákoníku pro pracovnûprávní vztahy. Byl zde uplatnûn princip tzv. delegace. Obãansk zákoník se na pracovnûprávní vztahy pouïije jen tehdy, jestliïe to zákoník práce v slovnû stanoví. Pfiesnû je zde definován pojem závislá (podfiízená) práce. Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadfiízenosti zamûstnavatele a podfiízenosti zamûstnance, se povaïuje v luãnû osobní v kon práce zamûstnance pro zamûstnavatele, podle pokynû zamûstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odmûnu za práci, v pracovní dobû nebo jinak stanovené nebo dohodnuté dobû na pracovi ti zamûstnavatele, popfiípadû na jiném dohodnutém místû, na náklady zamûstnavatele a na jeho odpovûdnost. Do lo zde k dal ímu posílení principu liberalizace, tj. vût í smluvní volnosti úãastníkû. Za základní pracovnûprávní vztah se pova- Ïuje pouze pracovní pomûr, kter bude vznikat zejména pracovní smlouvou, volba bude pfiedpokladem pro sjednání pracovní smlouvy. Jmenováním bude pracovní pomûr zakládán pouze v pfiípadech taxativnû uveden ch v zákoníku práce ( 33 odst. 3). U ostatních zamûstnavatelû mûïe b t na základû dohody zamûstnavatele a zamûstnance dohodnuto jmenování do funkce a odvolání z funkce. Zamûstnavatelé se jiï nerozli ují na zamûstnavatele, ktefií provozují podnikatelskou ãinnost, a zamûstnavatele, ktefií takovou ãinnost neprovozují. U zamûstnavatelû uveden ch v 109 odst. 3 nového zákoníku práce (jedná se o zamûstnavatele, jejichï hospodafiení je navázáno na vefiejné rozpoãty) mohou b t vy í nebo dal í práva zamûstnancû zakládána pouze v mezích jim stanoven ch finanãních prostfiedkû. Podnikovou kolektivní smlouvu mûïe uzavfiít více zamûstnavatelû (jde zejména o pfiípady koncernû, holdingû). U zamûstnavatele, kde pûsobí více odborov ch organizací, jedná zamûstnavatel o uzavfiení kolektivní smlouvy se v emi odborov mi organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními dûsledky pro v echny zamûstnance spoleãnû a ve vzájemné shodû, nedohodnou-li se mezi sebou a zamûstnavatelem jinak. JestliÏe se odborové organizace neshodnou na postupu podle vûty první, je zamûstnavatel oprávnûn uzavfiít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborov mi organizacemi, které mají u zamûstnavatele nejvût í poãet ãlenû. Je zde vymezen vzájemn vztah zákona, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, dohody o práci konané mimo pracovní pomûr, popfiípadû vnitfiního pfiedpisu tak, Ïe zákonná úprava vymezí (upraví) základní otázky (standardy) a vytvofií prostor pro smluvní ujednání subjektû pracovnûprávních vztahû. V rámci tohoto prostoru je moïné sjednat pro zamûstnance v hodnûj í úpravu v kolektivní smlouvû, pfiiãemï pracovní smlouvou, popfiípadû dohodou o práci konané mimo pracovní pomûr bude dále moïné tuto v hodnost vzhledem k zákonné úpravû a úpravû v kolektivní smlouvû je tû roz ífiit; zároveà bude tfieba vymezit vztahy mezi jednotliv mi právními úkony, popfiípadû vnitfiním pfiedpisem. Ru í se institut vedlej ího pracovního pomûru. Dohoda o rozvázání pracovního pomûru musí b t písemná, jinak je neplatná. V povûdní doba ãiní nejménû dva mûsíce, lze sjednat nebo stanovit del í v povûdní dobu. V e odstupného pfii rozvázání pracovního pomûru z dûvodu organizaãních zmûn ãiní tfii mûsíce; pfii rozvázání pracovního pomûru ze zdravotních dûvodû následkem pracovního úrazu, nemocí z povolání nebo ohroïení nemocí nebo z dûvodu dosaïení nejvy í pfiípustné expozice ãiní dvanáct mûsícû. Dohoda o provedení práce mûïe b t uzavfiena na maximální rozsah práce 150 hodin v kalendáfiním roce (dosud bylo do 100 hodin). Na dohody o pracích konan ch mimo pracovní pomûr se vztahuje minimální mzda, zásada, Ïe za stejnou práci náleïí stejná odmûna. Ru í se pracovní pohotovost na pracovi ti. Zavádí se nov institut konto pracovní doby. Tento institut by mûl zamûstnavatelûm, ktefií provozují podnikatelskou ãinnost, umoïnit pruïnûji reagovat na potfiebu práce mûnící se v závislosti na odbytu jejich produkce (poïadavcích zákazníkû). Zavádí se nov pojem zaruãená mzda, kter nahradí institut minimálních mzdov ch tarifû. Jedná se o mzdu nebo plat, na kter zamûstnanci vznikl nárok podle zákoníku práce, smlouvy, vnitfiního pfiedpisu, mzdového nebo platového v mûru. Zamûstnavatelé, ktefií provozují podnikatelskou ãinnost, budou muset novû platit pfiíplatek za práci v sobotu a v nedûli ve v i nejménû 10 % prûmûrného v dûlku. Do lo k zpfiesnûní právní úpravy vnitfiního pfiedpisu. Po dobu prvních 14 kalendáfiních dnû pracovní neschopnosti bude zamûstnanci náleïet náhrady mzdy, a nikoliv nemocenské dávky. Nemocenské dávky mu budou náleïet aï od 15. kalendáfiního dne. Oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci obsahuje pouze základní právní úpravu práv a povinností zamûstnavatelû a zamûstnancû. Technické aspekty jsou upraveny v samostatném zákonû, kter m se upravují dal í poïadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (jedná se o zákon ã. 309/2006 Sb.). Bude se zji Èovat pouze jedna forma prûmûrného v dûlku - hodinov. Novû se upravuje právní problematika vedení osobního spisu na kaïdého zamûstnance. Potvrzení o zamûstnání se bude vydávat i pfii skonãení dohody o pracovní ãinnosti a nebude se zde jiï uvádût prûmûrn v dûlek a dal í skuteãnosti rozhodné pro pfiiznání podpory v nezamûstnanosti. Tyto údaje zamûstnavatel uvede v oddûleném potvrzení, ale jen na Ïádost zamûstnance. Novû je zde upravena ochrana majetku zamûstnavatele a osobních práv zamûstnancû (jeho soukromí). Novû se upravuje doruãování. Na základû písemného souhlasu druhého úãastníka mu lze písemnosti doruãovat prostfiednictvím elektronick ch komunikací ( ). Od kodàování pracovních úrazû a nemocí z povolání bude upraveno v samostatném zákonû o úrazovém poji tûní. Do doby jeho úãinnosti (pfiedpokládá se od ) bude tato úprava (jako tomu je dosud) obsaïena v zákoníku práce. Do zákoníku práce jsou zapracovány dal í dnes platné zákony, popfi. jejich provádûcí pfiedpisy: a) zákon ã. 1/1992 Sb., o mzdû, odmûnû za pracovní pohotovost a o prûmûrném v dûlku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, b) zákon ã. 143/1992 Sb., o platu a odmûnû za pracovní pohotovost v rozpoãtov ch a nûkter ch dal ích organizacích a orgánech, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (zûstává i nadále v platnosti pro vojáky z povolání), c) zákon ã. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, d) zákon ã. 120/1990 Sb., kter m se upravují nûkteré vztahy mezi odborov mi organizacemi a zamûstnavateli, e) nafiízení vlády ã. 108/1994 Sb., kter m se provádí zákoník práce a nûkteré dal í zákony, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, f) vyhlá ka ã. 18/1991 Sb., o jin ch úkonech v obecném zájmu, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Na základû zákoníku práce dojde ke zru ení fiady právních pfiedpisû, kromû v e uveden ch se jedná zejména o: nafiízení vlády ã. 303/1995 Sb., o minimální mzdû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, vyhlá ku ã. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodáfiském zabezpeãení studujících pfii zamûstnání, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, vyhlá ku ã. 172/1973 Sb., o uvolàování pracovníkû ze zamûstnání k v konu funkce v Revoluãním odborovém hnutí, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. JUDr. Jaromír Zrutsk 4 ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Jsem rozvedená a po rozvodu je nájemní smlouva na byt na moje jméno. V bytû se mnou bydlí 21letá dcera. Dcera bohuïel nedokonãila kolu a zvolila si zvlá tní zpûsob Ïivota. Nepracuje, nemá zájem pracovat a jiï sedm let bere drogy. S b val m man- Ïelem jsme se jí snaïili pomoci, ale marnû, z léãení utekla. Dcera mi rozprodala ve ker nábytek, na nájem a sluïby nepfiispívá, naopak mi krade peníze. Dokonce mû nûkolikrát fyzicky napadla, vyhroïuje mi likvidací. Do bytu si vodí pfiátele, ktefií jsou na tom stejnû jako dcera. V bytû neudrïují pofiádek a hrozí nebezpeãí poïáru nejen mého bytu, ale i celého domu. Chtûla jsem dcefii zru it trval pobyt v bytû, ale na úfiadû mi fiekli, Ïe kdyï se dcera v bytû zdrïuje, Ïe to nejde. Jak mûïu dcefii trval pobyt zru it? K. N., Praha 3 ODPOVùë: Nejdfiíve je nutno podat k soudu Ïalobu na vyklizení bytu a poté na odboru evidence obyvatel a osobních dokladû pfiíslu ného mûstského úfiadu mûïete zru it dcefii trval pobyt. Îalobu na vyklizení bytu musíte fiádnû zdûvodnit, to znamená, Ïe kromû svûdeck ch v povûdí svá tvrzení doloïíte listinn mi dûkazy, napfi. protokoly od policie o va em napadení, lékafiskou zprávu o tom, Ïe dcera opustila léãení apod. Právû chování va í dcefii vûãi vám a její drogová závislost budou pro soudní jednání pádn mi argumenty a soud nepochybnû rozhodne o vyklizení bytu. Troufám si fiíct, Ïe je zde na místû, aby soud rozhodl pouze o poskytnutí pfiístfie í. Pfiístfie í je provizorium, aby mûl ãlovûk kam sloïit hlavu do té doby, neï si opatfií fiádné ubytování a prostor k uskladnûní sv ch vûcí. U va í dcery je moïné zabezpeãit pfiístfie í prostfiednictvím azylov ch center. Jakmile bude rozsudek pravomocn, dceru vystûhujete a pak mûïete podat návrh na zru ení trvalého pobytu dcery, a to podle 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona ã. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodn ch ãíslech, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podmínkou toho, aby bylo o návrhu na zru ení údaje o místu trvalého pobytu obãana rozhodnuto kladnû, je, Ïe zaniklo uïívací právo obãana k bytu a v bytû se nezdrïuje. K fiízení doloïíte va i nájemní smlouvu k bytu a pravomocn rozsudek soudu o povinnosti dcery byt vyklidit, popfiípadû svûdectví ãi doklad o tom, Ïe byla dcera vystûhována a kam. JUDr. Jitka Kocianová

5 pfiedev ím pracovnûprávními pfiedpisy. Rozsah jeho pravomocí pak nemûïe b t Ïádn m zpûsobem modifikován jak mkoliv rozhodnutím ãlenské schûze ãi konference v rámci základní ãi místní organizace svazu. Orgány základní nebo místní organizace urãují stanovy svazu ve svém ãlánku 42 tak, Ïe jimi jsou ãlenská schûze nebo konference, závodní ãi místní v bor, závodní dûvûrník nebo dûvûrník místní organizace a revizní komise ãi revizor základní nebo místní organizace. Právní úkony základní nebo místní organizace jako právnické osoby tedy, jak bylo uvedeno shora, ãiní závodní nebo místní v bor, kter je podle platn ch stanov jejím statutárním orgánem. Jednání statutárních orgánû za právnické osoby není potom jednáním v zastoupení, ale osobním jednáním právnické osoby ( 20 odst. 1 obãanského zákoníku). Osoby zastávající funkci ãlena statutárního orgánu (v na ich podmínkách závodního ãi místního v boru) se nûkdy oznaãují jako reprezentanti právnické osoby. Z tohoto dûvodu je pak vylouãena moïnost právnick ch osob, aby úãinky jednání sv ch statutárních orgánû pro sebe odmítly. Jakmile se právní úkon stal perfektním, tj. splnil v echny poïadované náleïitosti, je jím právnická osoba (v na ich podmínkách základní ãi místní organizace) vázána. Z toho dûvodu jsou statutární orgány oprávnûny ãinit jménem právnické osoby právní úkony ve v ech vûcech, k nimï je právnická osoba jako taková právnû zpûsobilá. Tyto zásady pak tedy platí i v podmínkách na ich základních a místních organizací, pfiiãemï rozsah uvedené právní zpûsobilosti je v podmínkách na eho odborového svazu upraven platn mi stanovami. Na e základní a místní organizace mohou jako právnické osoby jednat buì osobnû, tj. jednáním statutárních orgánû, nebo prostfiednictvím zmocnûnce. Pfii právním úkonu se právnická osoba mûïe nechat zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou jako zmocnûncem na základû udûlené plné moci. V této plné moci musí b t uveden rozsah zmocnûncova oprávnûní a v podmínkách na eho odborového svazu pak platí o poïadavcích na podpis takovéto písemné plné moci to, co bylo uvedeno jiï shora o podepisování právních úkonû, kde je pfiedepsána ãi poïadována písemná forma. Takov to zmocnûnec jedná jako zástupce za základní ãi místní organizaci pfiímo jejím jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti pfiímo zastoupené organizaci. Udûlenou plnou moc mûïe základní ãi místní organizace kdykoli odvolat. V pfiípadû potfieby lze úpravu této problematiky nalézt v pfiíslu n ch ustanoveních obãanského zákoníku. Základní a místní organizace musí jako právnické osoby vést dokumentaci o své ãinnosti, vãetnû úãetnictví, dle obecnû závazn ch právních pfiedpisû. I za plnûní v ech tûchto povinností odpovídá závodní ãi místní v bor této organizace. Stanovy svazu tedy jako základní dokument upravují mimo jiné i postavení základních a místních organizací jako organizaãních jednotek svazu, vãetnû jejich orgánû a z toho vypl vající práva a povinnosti funkcionáfiû tûchto organizací (ãást V stanov). V konn v bor odborového svazu je potom zmocnûn stanovami k vydávání vnitrosvazov ch pfiedpisû (tzv. Zásad OS UNIOS), které mohou podrobnûji upravovat realizaci práv a povinností ãlenû svazu a ãinnost a chování organizaãních jednotek svazu, tj. základních a místních organizací svazu, vãetnû jejich orgánû (ãl. 26 odst. 2 písm. o) stanov). Tato pravomoc v konného v boru vypl vá z postavení tohoto orgánu, kdy stanovy zakotvují, Ïe je nejvy ím orgánem svazu mezi sjezdy odborového svazu (ãl. 26 odst. 1 stanov). Jiné svazové orgány nemohou vydávat Ïádné dal í svazové normy, které by pfiímo zavazovaly ãlenskou základnu svazu a jeho organizaãní jednotky. JUDr. Karel Horn??? KONTROLNÍ OTÁZKY??? 1. Jak m zpûsobem vzniká základní ãi místní organizace odborového svazu a jaké má právní postavení? 2. Jak m zpûsobem se ustavují orgány základní ãi místní organizace? 3. Jak jedná základní ãi místní organizace v právních vztazích? 4. Jaká je odpovûdnost ãlenû statutárního orgánu základní ãi místní organizace za pfiijímaná rozhodnutí? 5. Jak m zpûsobem se realizuje v kon funkce ãlena orgánu základní ãi místní organizace a jak v kon funkce zaniká? Úãastníci kurzu uvedené kontrolní otázky musí písemnû zodpovûdût a zaslat nejpozdûji do 9. fiíjna 2006 na adresu: Michal Votava, Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, PRAHA 3 nebo na votava.michal@cmkos.cz. KORESPONDENâNÍ KURZ Pro funkcionáfie základních a místních organizací Dílãí téma ã. 1: Odborov funkcionáfi a stanovy svazu Odborové organizace jsou z hlediska zákonné právní úpravy sdruïením obãanû (srov. 2 odst. 1 zákona ã. 83/1990 Sb., o sdruïování obãanû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû), kdy práva a povinnosti ãlenû upravují stanovy jakoïto základní dokument a vnitfiní pfiedpis odborové organizace, tj. v na em pfiípadû odborového svazu. Obsahem stanov na eho odborového svazu jsou téï poslání a základní principy jeho ãinnosti, úprava ãlenství ve svazu, organizaãní struktura svazu, vãetnû jednotliv ch svazov ch orgánû a jejich pravomocí, úprava organizaãních jednotek svazu, vãetnû jejich orgánû i pravomocí, jakoï i zásady hospodafiení svazu a jeho organizaãních jednotek. Souãasné znûní platn ch stanov bylo pfiijato rozhodnutím III. sjezdu svazu v únoru roku Právo odborového sdruïování a odborové ãinnosti je nezadateln m ústavním právem zaji - tûn m i v ãl. 27 Listiny základních práv a svobod, která je podle ãl. 3 a 112 Ústavy souãástí ústavního pofiádku na í republiky. Podle tohoto ustanovení ústavní listiny má kaïd právo svobodnû se sdruïovat s jin mi na ochranu sv ch hospodáfisk ch a sociálních zájmû. Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a za nepfiípustné ústavní listina prohla uje omezování poãtu odborov ch organizací, stejnû jako zv hodàování nûkteré z nich v podniku ãi odvûtví. Základními povinnostmi ãlena, a tedy i funkcionáfie odborové organizace je dodrïovat stanovy a vnitrosvazové pfiedpisy, respektovat usnesení orgánû svazu, fiádnû hospodafiit s majetkem základní ãi místní organizace a svazu, peãovat o nûj a nést z toho vypl vající odpovûdnost, platit fiádnû ãlenské pfiíspûvky a ohla ovat pfiíslu nému odborovému orgánu v echny zmûny dûleïité z hlediska ãlenské evidence (ãl. 13 stanov). Hrubé poru ení stanov pak mûïe b t dûvodem pro vylouãení ãlena z odborového svazu (ãl. 16 stanov). Základní a místní organizace na eho odborového svazu prohla ují stanovy za jeho základní organizaãní jednotky se stejn m právním postavením (ãl. 36 stanov). Jako takové mají tyto jednotky právní subjektivitu, v právních vztazích vystupují vlastním jménem a za poru ení sv ch závazkû odpovídají cel m sv m majetkem. Základní ãi místní organizace mají jako organizaãní jednotky svazu postavení právnick ch osob dané jim stanovami svazu a obecnû závazn mi právními pfiedpisy. Základní a místní organizace svazu pak hospodafií i se sv m majetkem jako právnické osoby zcela samostatnû, samostatnû rozhodují o jeho vyuïívání, pfievodech nebo likvidaci. Odborov svaz neodpovídá za závazky sv ch organizaãních jednotek a základní ãi místní organizace neodpovídají za závazky svazu ani jin ch organizaãních jednotek (ãl. 51 a 53 stanov). Statutárním orgánem základní ãi místní organizace je její závodní ãi místní v bor (ãl. 44 stanov). Tento orgán fiídí ãinnost organizace a rozhoduje o v ech záleïitostech, pokud nejsou stanovami vyhrazeny ãlenské schûzi ãi konferenci základní ãi místní organizace. Toto rozdûlení pravomocí mezi ãlenskou schûzí a statutárním orgánem je nezbytné plnû respektovat, neboè se jedná o orgány právnické osoby, a není proto moïné tyto otázky upravovat jakkoli odli nû od úpravy dané stanovami, s v jimkou, kdy stanovy takov postup pfiipou tûjí (napfiíklad postup dle ãl. 43 odst. 2 písm. a) stanov). Pravomoce ãlenské schûze základní ãi místní organizace vymezují stanovy svazu taxativnû (ãl. 43 odst. 2). Jiné pravomoce ãlenské schûzi nebo konferenci nepfiíslu í. O v ech ostatních záleïitostech základní ãi místní organizace tedy rozhoduje její závodní ãi místní v bor. Závodní ãi místní v bor je orgánem základní ãi místní organizace, kter jménem této organizace jako právnické osoby jedná. Je tedy kolektivním statutárním orgánem této organizace jako organizaãní jednotky svazu. Jeho právní postavení je dáno úpravou ve stanovách a nemûïe b t libovolnû mûnûno. Jako takov je závodní ãi místní v bor pfiedstavitelem své základní ãi místní organizace ve vztahu k pfiíslu n m orgánûm státní správy a samosprávy, zamûstnavatelûm a jejich organizacím i odborov m uskupením. Závodní ãi místní v bor odborové organizace je rovnûï tzv. pfiíslu n m odborov m orgánem vûãi zamûstnavatelûm, a to ve v ech pfiípadech, kde tak stanoví právní pfiedpisy. Jako takov orgán uplatàuje v bor vûãi zamûstnavateli zejména právo spolurozhodování podle pracovnûprávních pfiedpisû, právo na projednání urãit ch dan ch otázek se zamûstnavatelem, právo na

6 informace a vykonává vûãi zamûstnavateli právo kontroly v oblastech stanoven ch právními pfiedpisy ( 22 a 136 zákoníku práce). Závodní ãi místní v bor jako pfiíslu n odborov orgán zejména schvaluje uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy a kontroluje její plnûní. PÛsobí v pracovnûprávních vztazích dále ve v ech pfiípadech, kdy tak stanoví zákoník práce a dal í právní pfiedpisy. Závodní ãi místní v bor fiídí také vlastní vnitroodborovou ãinnost základní ãi místní organizace a jejích ãlenû. Rozhoduje napfiíklad o konání ãlensk ch schûzí ãi konferencí, o konání dílãích ãlensk ch schûzí organizace po jednotliv ch pracovi tích nebo úsecích. Dále napfiíklad rozhoduje o zpûsobu volby a poãtu delegátû na konferenci odborové organizace, je-li rozhodnuto o jejím konání. V znamn m vnitrosvazov m rozhodováním tohoto orgánu je i rozhodování o pfiijetí za ãlena odborového svazu. O pfiípadném vylouãení ãlena z odborového svazu v ak pfiíslu í rozhodovat ãlenské schûzi (ãl. 43 stanov). Závodní ãi místní v bor odborové organizace rovnûï projednává a schvaluje rozpoãet základní ãi místní organizace a projednává roãní v sledky hospodafiení organizace. Jedná se o realizaci v znamné pravomoci tohoto orgánu, umoïàují-li stanovy svolat ãlenskou schûzi ãi konferenci v krajním pfiípadû i pouze jedenkrát za estileté volební období (ãl. 43 stanov). Zásady hospodafiení základní ãi místní odborové organizace v ak musí vïdy schválit ãlenská schûze nebo konference (ãl. 43 odst. 2 písm. d) stanov). Tuto pravomoc ãlenská schûze nebo konference nemûïe na statutární orgán, tj. závodní ãi místní v bor, Ïádn m zpûsobem pfienést. Podle schválen ch zásad hospodafiení pak statutární orgán odborové organizace hospodafií s jejím majetkem. Stanovy odborového svazu upravují vznik i zánik základních a místních organizaãních jednotek (ãl. 36 a ãl. 49 stanov). Základní ãi místní organizace jako základní organizaãní jednotka vzniká sdruïením nejménû tfií ãlenû svazu a její evidencí u odborového svazu. Její povinností jako základní organizaãní jednotky je pfiedev ím evidovat se u svazu, dodrïovat jeho stanovy a vnitrosvazové pfiedpisy, respektovat usnesení v konného v boru a zprostfiedkovávat platbu ãlensk ch pfiíspûvkû na svaz (ãl. 36 stanov). Základní nebo místní organizace zaniká dnem zru- ení její evidence u odborového svazu. Tomuto zru ení evidence musí pfiedcházet rozhodnutí o ukonãení ãinnosti, vypofiádání majetku a následná likvidace, není-li právního nástupce odborové organizace. Neuãiní-li rozhodnutí o vypofiádání majetku a likvidaci sama odborová organizace, nahradí ji sv m rozhodnutím v konn v bor svazu. Podrobn postup zániku odborové organizace je stanoven vnitrosvazov m pfiedpisem. O ukonãení ãinnosti a zániku odborové organizace, vãetnû provedení likvidace, není-li právního nástupce, a jmenování likvidátora rozhoduje pfiedev ím její ãlenská schûze. V konn v bor svazu mûïe ukonãit ãinnost základní nebo místní organizace pro hrubé poru ení stanov, programu svazu ãi vnitrosvazov ch pfiedpisû. VÏdy ukonãí ãinnost odborové organizace, klesne-li poãet jejích ãlenû pod tfii, neboè v takovémto poãtu ãlenû jiï základní ãi místní organizace ãinit rozhodnutí nemûïe. V konn v bor svazu pak zru í evidenci základní nebo místní organizace u svazu, bylo-li rozhodnuto o ukonãení její ãinnosti a její majetek byl vypofiádán (ãl. 49 stanov). OkamÏik zániku základní ãi místní organizace jako základní organizaãní jednotky svazu je dán dnem zru ení její evidence u odborového svazu. Stanovy rovnûï urãují dal í orgány základní nebo místní organizace (ãl. 42 stanov). Kromû statutárního orgánu jimi jsou ãlenská schûze nebo konference a revizní komise, popfiípadû revizor organizace. Za podmínek stanoven ch v ãl. 45 stanov pak mûïe funkci statutárního orgánu základní nebo místní organizace vykonávat závodní dûvûrník ãi dûvûrník místní organizace. Volby do v ech orgánû základních a místních organizací ukládají stanovy provést hlasováním podle volebního fiádu schváleného v konn m v borem svazu, nebo volebního fiádu základní ãi místní organizace, pokud si jej pfiijme. Pfiitom tyto kolektivní orgány jsou usná eníschopné, je-li pfiítomna nadpoloviãní vût ina v ech ãlenû, pokud stanovy nestanoví v nûkter ch pfiípadech jinak. Usnesení orgánu je pak pfiijato, jestliïe pro nû hlasovala nadpoloviãní vût ina pfiítomn ch ãlenû (ãl. 36 stanov). Do orgánû mûïe b t volen kaïd ãlen základní ãi místní organizace, do jejího statutárního orgánu, tj. závodního ãi místního v boru nebo do funkce závodního dûvûrníka ãi dûvûrníka místní organizace, mohou b t voleni pouze ãlenové svazu star í osmnácti let (ãl. 39 stanov). Volební období orgánû základní a místní organizace urãují stanovy jako maximálnû estileté, pokud ãlenská schûze nestanoví období krat í. Je umoïnûna opûtovná volba orgánû organizace. V souvislosti s volebním obdobím je nutno upozornit na skuteãnost, Ïe volené orgány základní a místní organizace vykonávají svou ãinnost i po uplynutí volebního období, a to aï do zvolení nov ch orgánû, nejdéle v ak dvanáct kalendáfiních mûsícû po uplynutí volebního období. Samotn v kon funkce ve v ech orgánech základní ãi místní organizace prohla ují stanovy za nezastupiteln. Pokud zvolen funkcionáfi neplní fiádnû povinnosti vypl vající z jeho ãlenství ve svazu nebo vykonávané funkce, mûïe b t z funkce odvolán. Ukonãí-li funkcionáfi své ãlenství ve svazu, zaniká v kon zastávané funkce pfiímo ze stanov dnem ukonãení tohoto ãlenství. Zvolen funkcionáfi základní nebo místní organizace mûïe samozfiejmû z funkce odstoupit. Stanovy mu v takovém pfiípadû ukládají povinnost písemného oznámení tohoto jeho rozhodnutí orgánu, jehoï je ãlenem. S okamïikem doruãení tohoto oznámení pak spojují okamïik zániku vykonávané funkce. Pfii rozhodování závodního v boru ãi místního v boru platí to, co jiï bylo shora uvedeno, Ïe je usná eníschopn, je-li pfiítomna nadpoloviãní vût ina v ech jeho ãlenû. Usnesení tohoto statutárního orgánu je pfiijato, jestliïe pro nû hlasovala nadpoloviãní vût ina pfiítomn ch ãlenû v boru. Pro samotné hlasování pak platí, Ïe kaïd ãlen v boru má jeden hlas a pfii hlasování se nemûïe dát zastoupit jinou osobou (ãl. 40 stanov svazu). Závodní v bor nebo místní v bor organizace mûïe pfiijímat své rozhodnutí i písemnou formou ãi faxem, tzv. per rollam. Pro tento pfiípad se jeho hlasující ãlenové pokládají za pfiítomné a rozhodnutí je v tomto pfiípadû pfiijato, je-li schváleno nejménû dvûma tfietinami v ech ãlenû v boru. Dal í podmínkou tohoto zpûsobu rozhodování je, Ïe musí b t na nejbliï ím zasedání v boru pfiijaté usnesení uvedeno do zápisu (ãl. 19 odst. 3, ãl. 44 odst. 4 stanov). Takov to zpûsob rozhodování v boru bude nepochybnû pro svoji povahu spí e v jimeãn. Takovéto rozhodování v ak stanovy zakazují v pfiípadû, kdy ãlenové v boru volí sami ze svého stfiedu pfiedsedu v boru. Stanovy svazu upravují také zpûsob jednání závodního ãi místního v boru za organizaci svazu (ãl. 44 odst. 3 stanov), Ïe jménem závodního ãi místního v boru jedná jeho pfiedseda a v dobû jeho nepfiítomnosti jin povûfien ãlen v boru. ZpÛsob podepisování za v bor, a tím i za základní nebo místní organizaci, si ãlenové v boru mohou stanovit jako orgán sv m rozhodnutím. Av ak právní úkony závodního ãi místního v boru, pro které je pfiedepsána ãi vyïadována písemná forma, musí vïdy podepsat nejménû dva ãlenové v boru. Na zastávané funkci ve v boru u tûchto dvou podepisujících ãlenû nezáleïí. Respektování této povinnosti dvou podpisû u písemn ch právních úkonû je zcela nezbytné, neboè pfii jejím nesplnûní nastupuje dûsledek v podobû neplatnosti takovéhoto právního úkonu od poãátku pro nicotnost. Tento nedostatek v ak nelze dodateãnû zhojit, takov to právní úkon je moïno pouze opakovat pfii naplnûní shora uvedené podmínky. V souvislosti s ãinností závodního nebo místního v boru jako statutárního orgánu základní nebo místní organizace svazu je nutné zdûraznit, Ïe jde o kolektivní orgán, kter pfiijímá rozhodnutí shora uveden m zpûsobem formou usnesení, o jehoï obsahu ãlenové v boru hlasují. Jednotliví ãlenové v boru sice mohou b t povûfieni realizací rozhodnutí v boru v urãen ch oblastech a otázkách, vãetnû jejich projednávání, av ak rozhodování o nich a odpovûdnost z toho pfiíslu í v em ãlenûm v boru jako kolektivnímu orgánu, pokud pro pfiijetí rozhodnutí hlasovali. Respektovat pfiijaté rozhodnutí v ak musí v ichni ãlenové v boru. Tento princip ale neznamená, Ïe by ãlenové v boru nemûli vlastní osobní odpovûdnost za plnûní ãi neplnûní sv ch povinností stanoven ch jim v borem pfii realizaci jeho pravomocí dle stanov svazu. I konkrétní jednání za v bor se musí opírat o stanovy svazu, pfiípadnû o rozhodnutí v boru jako kolektivního orgánu. Jen tak lze realizovat v echny pravomoce, které závodní ãi místní v bor jako statutární orgán závodní ãi místní organizace má. Jako orgán musí ãlenové v boru vystupovat nejenom vnû odborové organizace, ale i na ãlenské schûzi ãi konferenci odborové organizace, pfiípadnû v jednotliv ch vztazích vûãi ãlenûm svazu sdruïen m v organizaci fiízené v borem. V souvislosti s problematikou statutárního orgánu základní nebo místní organizace svazu nutno uvést, Ïe v pfiípadû, kdy bylo rozhodnuto ãlenskou schûzí základní nebo místní organizace, Ïe funkci závodního nebo místního v boru bude vykonávat pouze závodní dûvûrník ãi dûvûrník místní organizace (ãl. 45 stanov), má tento dûvûrník pravomoce a postavení v boru základní ãi místní organizace ve smyslu ustanovení ãl. 44 odst. 1, 2 stanov svazu. V pfiípadû, Ïe je v ak nutno podepisovat právní úkony, pro které je pfiedepsána ãi poïadována písemná forma, musí b t k podpisu dûvûrníka je tû jeden podpis ãlena základní nebo místní organizace svazu. Nesplnûní této podmínky rovnûï ãiní pfiedmûtn právní úkon neplatn m od samého poãátku. Závodní dûvûrník ãi dûvûrník místní organizace tedy plní v celém rozsahu postavení statutárního orgánu základní ãi místní organizace dané mu stanovami svazu a obecnû závazn mi, 2 3

7 PRO KAÎDÉHO NùCO Leto ní sportovní hry pomalu konãí... Je tû se ani nestaãily zahojit puch fie turistûm, ktefií zdolávali cesty necesty v okolí Nového Mûsta na Moravû, a uï se mohli tû it na svûj turnaj svazov ch sportovních her 2006 stolní tenisté a nohejbalisté. Patfiil jim poslední víkend v ãervnu a opût jsme vyuïili pohostinnosti ARZ Vr ov. Oba turnaje se hrály soubûïnû, takïe nebylo moïné, aby stejní hráãi hráli nohejbal i stolní tenis. Nemalé pfiekvapení organizátorûm tentokrát pfiineslo poãasí, které dva t dny pfied turnaji zniãilo kurty na nohejbal, na kter ch jsme hráli v minul ch letech. Na tûstí se povedlo najít náhradní fie ení a nohejbal jsme mohli odehrát na hfii ti koly v Trhové Kamenici. Povrch na tomto hfii ti je umûl, a tak nehrozilo zhor ení jeho povrchu. A protoïe se nám toto místo i pfies ponûkud vût í vzdálenost od hotelu osvûdãilo, uskuteãní se pfií tí turnaj opût na tomto hfii ti. Na oba turnaje se pfiihlásilo po osmi druïstvech. NohejbalistÛm pfiálo poãasí, svítilo sluníãko a uï v devût ráno mohla zaãít první utkání. DruÏstva byla rozdûlena do dvou skupin po ãtyfiech, kde sehrála utkání kaïd s kaïd m. Ze skupin vykrystalizovalo pofiadí druïstev pro nasazení do vyfiazovacího pavouka pro osm druïstev. PoraÏení ze semifinálov ch bojû Jihomoravská plynárenská Brno a ROMOTOP Suchdol si to rozdali o tfietí místo. Bronzové medaile nakonec získali hráãi ROMOTOP Suchdol. Ve finále se utkali loà tí vítûzové Mûstské policie Brno A a kolegové ze Slovenského odborového svazu sluïeb. Ze souboje nakonec vy li coby vítûzové na i sloven tí kolegové. Pohár pro vítûze se tak poprvé podíval za hranice. MÛÏeme jen doufat, aï se po roãním v letû zase vrátí, uï zde opût zûstane. Urputnû se bojovalo i o umístûní na 5. aï 8. místû. Z tohoto boje vy li nejlépe hráãi Mûstské policie Brno B, ktefií skonãili pátí. Na 6. místû skonãili hráãi ROMO Fulnek, na 7. Lisovna plastû Velké Mezifiíãí a na 8. MO Praha 4. Zatímco nohejbalisté se mohli pfii sportování opalovat, stolní tenisté se jen potili. Stejnû jako loni se hrálo v hernû na Vr ovû na tfiech stolech. DruÏstva byla rozdûlena do dvou sku- pin po ãtyfiech. Boje ve skupinách urãily pofiadí pro vyfiazovací boje. Pátí skonãili hráãi Mûstské policie Brno A. estí byli zástupci ZO UNIOS Va ek âikl a Jaromír Zrutsk, sedmí zástupci sportovní komise a osmá dvojice Mûstské policie Brno B. A pak pfii lo na fiadu semifinále. Bojovalo se o kaïd míãek a zápasy byly velmi napínavé a pohledné. Zatímco hráãi ZâP PlzeÀ si se sv m soupefiem z MO Praha 4 poradili celkem snadno, souboj mezi JMP Brno a MO Fulnek byl mnohem dramatiãtûj í. Èastnûj í nakonec byli brnûn tí. Finále pfiilákalo hodnû divákû, pfiestoïe mûlo velkou konkurenci ve venku se grilujícím vepfiíkovi. Zápas byl dramatick se spoustou fantastick ch v mûn. Diváci ztráceli dech pfii ekvilibristick ch kouscích Vráti Fábery z druïstva Plznû, jenï dokázal vrátit na stûl míãe, které chytal ve v ech koutech herny. Tím dovádûl soupefie k ílenství. Zápasy finále se hrály na tfii vítûzné sety. Vítûzství z loàska obhájila PlzeÀ a vyhrála tento turnaj jiï potfietí v fiadû. Zápas o tfietí místo vyhráli hráãi MO Fulnek a ãtvrtí byli zástupci MO Praha 4. Zlatou medaili dostali na krk VráÈa Fábera a Pavel Kús ze ZâP PlzeÀ. Oba vítûzové byli také na imi reprezentanty v srpnu na Slovensku. Vyãerpaní hráãi uvítali moïnost zchladit se v bazénu u ARZ Vr ov a pak si pochutnávali na grilovaném prasátku. Nohejbal a stolní tenis ale nebyly jedin mi sporty, které se v uplynulé dobû odehrály. První záfiijov víkend se totiï opût koulelo. Ano, svazové sportovní hry pokraãovaly tfietím dílem - turnajem v kuïelkách a turnajem v bowlingu v Olomouci. Po loàsk ch problémech s bowlingov mi drahami, které byly velmi poruchové, jsme na tûstí na li jiné místo, kde mûli novûj í stroje a dvojnásobn poãet drah (dvanáct). Navíc mûlo toto místo i jiné v hody. Herna byla blíïe k ubytování a její souãástí byla i restaurace, kde byl pro sportovce objednán obûd. Sportovní komise v tomto pfiípadû umoïnila start druïstvûm v obou turnajích, protoïe nehrozila kolize a ãekání, jako je tomu u nohejbalu nebo stolního tenisu. Od sobotního rána do pozdního odpoledne se na zdej í kuïelkáfiské osmidráze a bowlingové dvanáctidráze vystfiídalo témûfi 60 druïstev muïû a Ïen, celkem se turnajû zúãastnilo 152 hráãû a hráãek. Zákon o bezpeãnosti práce (Dokonãení ze str. 3) g) nafiízení vlády ã. 168/2002 Sb., kter m se stanoví zpûsob organizace práce a pracovních postupû, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování dopravy dopravními prostfiedky, h) nafiízení vlády ã. 11/2002 Sb., kter m se stanoví vzhled a umístûní bezpeãnostních znaãek a zavedení signálû, ve znûní nafiízení vlády ã. 405/2004 Sb., i) nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb., kter m se stanoví podmínky ochrany zdraví zamûstnancû pfii práci, ve znûní nafiízení vlády ã. 523/2002 Sb. a nafiízení vlády ã. 441/2004 Sb. K novému zákonu se urãitû budeme je tû mnohokrát vracet nejen na stránkách tohoto ãasopisu, ale i na rûzn ch semináfiích a setkáních. V podzimních termínech jsou plánovány dva semináfie se zamûfiením na oblast BOZP, na kter ch se tento zákon a pfiedpisy související budou podrobnû probírat. Doporuãuji v em odborov m funkcionáfiûm si nov zákon obstarat, napfiíklad na internetu na adrese Václav âikl ProtoÏe byl dostatek drah pro oba turnaje, mohli jsme zahájit turnaj aï v devût hodin. Hráãi byli disciplinovaní, na sportovi tû pfiicházeli vãas, takïe turnaj hladce ubíhal. KaÏd se snaïil, seã mu síly staãily. Nûkomu staãily na 283, nûkomu tfieba na 100 kuïelek, ale potlesku a uznání fanou kû se dostalo v em stejnû. Den probíhal ve velmi pfiíjemné atmosféfie. Vítûzi byli v ichni, ale ocenit pfii veãerním vyhla ování jsme mohli jen ty, kter m se podafiilo shazovat nejvíce. Ale i tak veãerní vyhla ovací ceremoniál trochu pfiipomínal Newerending story, vïdyè jsme vyhla ovali nejlep í v jednotlivcích a druïstev v kategoriích muïû a Ïen, a to v echno jak pro kuïelky, tak pro bowling, takïe jsme pfiedali 60 medailí, ãtyfii poháry a ãtyfii dorty pro jednotlivce, ktefií naházeli nejménû. Stejnû jako v ostatních leto ních sportech (snad kromû stolního tenisu) se nedafiilo obhájcûm, a tak je na prvních místech vystfiídali jiní. V kony na prvních tfiech místech byly ale velmi vyrovnané, o ãemï svûdãí minimální rozdíly. Pouze bowling v kategorii muïû skonãil v raznûj ím rozdílem, vïdyè rozdíl mezi prvním a druh m (250 bodû) byl vût í neï rozdíl mezi druh m a desát m (174 bodû) druïstvem. Îeny Svitav v kuïelkách oplatily poráïku dûvãatûm z Uherského Hradi tû A, která letos dokonce prohrála i v sestrovraïedném boji s kolegynûmi z druïstva B, takïe pfií tû se mûïeme opût tû it na napínav souboj. V jednotlivcích na stupních vítûzû oproti loàsku nastaly zmûny. Na bowlingu se nedafiilo MO Praha 4, která v loàském roce vybrala v e, co lo. Îeny skonãily tfietí, takïe se musely spokojit jen s obhajobou prvního místa v jednotlivkyních, kdyï vyhrála Diana Filipová s 443 body. A muïi byli dokonce aï estí. Nutno ale uznat, Ïe muïûm z MO Praha 4 chybûl nejlep í hráã, kter se zranil a nemohl nastoupit. VítûzÛm se kromû pohárû a medailí dostalo nad en ch ovací. Ovacemi se ne etfiilo ani pfii vyhla ování ãulibrkû, ktefií dostali jako útûchu dort. A Ïe nepouïili v echny síly jen na sport, se ukázalo pfii veãerním tanci. Mûli jich víc neï muzikanti. Ráno se úãastníci, doufáme, Ïe spokojeni, pomalu rozjíïdûli do sv ch domovû. Snad se s vût inou z nich a se spoustou dal ích, ktefií odvahu a ãas zúãastnit se nûkterého turnaje doposud hledají, uvidíme i pfií tí rok nebo snad uï v listopadu na ipkách v Medlovû u Nového Mûsta na Moravû. Tû íme se! V sledky jednotliv ch sportû si mûïete pfieãíst na Sportovní komise 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Památky UNESCO v âr Krkono e Krkono sk národní park (KRNAP) se rozprostírá v severov chodní ãásti âech pfii hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leïí jeho vût í ãást na území b val ch okresû Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Území o rozloze ha je orientováno ve smûru od severozápadu k jihov chodu. Krkono e patfií k hercynsk m pohofiím vyvrásnûn m v prvohorách, pfied zhruba 600 miliony lety. V raznû pfiekraãují horní (alpinskou) hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m n. m. Vysokohorské rysy pfiírody krkono sk ch hfibetû a hfiebenû podtrhuje a formuje drsné klima s velmi chladn mi severními a severozápadními vûtry, nízk mi teplotami vzduchu a vysok mi úhrny atmosférick ch sráïek. V druhé polovinû 20. století byla zavr- ena dlouholetá snaha prozírav ch a moudr ch lidí uchovat pfiírodní bohatství hor pfied stále tvrd ími a bezohlednûj ími lidsk mi zásahy do lo nejprve ke zfiízení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské stranû hor a koneãnû byla ãeská strana Krkono slavnostnû prohlá ena prvním ãesk m národním parkem. Krkono e jsou - podobnû jako znaãná ãást âeského masivu, do jehoï severní ãásti patfií - geologicky velice pestré. PfievaÏující skupinou hornin jsou metamorfity (krystalické bfiidlice), doplnûné hlubinn mi (Ïula) a vzácnû i v levn mi vyvfielinami. Na jiïním okraji ochranného pásma KRNAP se lze setkat i s vyvfielinami usazen mi. V Krkono ích pramení nejvût í ãeská fieka Labe, která bezprostfiednû odvodàuje jen asi tfietinu ãeské ãásti pohofií. Pfiímo v Krkono ích pfiijímá vût í pfiítoky Bílé Labe a Dolsk potok; dal í krkono ské fiíãky, Malé Labe a âistou, pfiijímá aï v podhûfií, v Hostinném. V chodní tfietinu pohofií odvodàuje Úpa, mezi její nejv znaãnûj í pfiítoky patfií Zelen potok, Malá Úpa a Lyseãinsk potok. Vody ze západní tfietiny pohofií teãou do Jizery, z jejich pfiítokû je v Krkono ích nejv znamnûj í Mumlava, Rokytnick a Vejpálick potok a krkono ská Jizera. Skuteãná, vût í jezera pfiirozeného pûvodu jsou v Krkono ích pouze dvû, a to Wielki a Maly Staw na polské stranû pohofií. Jsou to hrazená jezera ledovcového pûvodu. Krkono e pfies svou malou rozlohu opl vají neobvykle bohatou flórou a v kontextu ostatních hercynsk ch pohofií tak zaujímají mimofiádnû v znamné místo. Z dosavadních poznatkû vypl vá, Ïe zde roste více neï 1250 taxonû cévnat ch rostlin, coï je bezmála polovina ve keré pûvodní flóry âeské republiky, a nûkolikanásobnû vy í poãet druhû rostlin bezcévn ch (v trusn ch) - mechorostû, li ejníkû, fias, hub, sinic, hlenek, jejichï soupis dosud není zdaleka uzavfien. Lesní ekosystémy pokr vají 67 % území BRKK (83 % plochy KRNAP a 35 % plochy ochranného pásma), od nejniï ích poloh okolo 450 m n. m. po kleãové porosty v nadmofisk ch v kách vy ích neï 1300 m n. m. Správné odpovûdi: 1. Název této biosférické rezervace. Krkono e 2. Ve kterém roce zde byl vyhlá en národnípark? Nejvy ívrchol této rezervace. SnûÏka (1602 m n. m.) Nejlépe odpovûdûli: Franti ek BUMBA, Faurecia - Lecotex, Tábor Ludmila HALDOVSKÁ, SBD Chomutov Kvûta KREJâÍKOVÁ, MO ã. 9, Praha VáÏení ãtenáfii, jelikoï jsme vyãerpali památky Unesco v âr, tak jsme se rozhodli leto ní soutûï o t denní pobyty ve kolicím a rekreaãním stfiedisku OS UNIOS v Horním Bradle pro dvû osoby ukonãit dfiíve. Vylosovan m v hercem hlavníceny je Kvûta Krejãíková z MO ã. 9, Praha. V herkyni blahopfiejeme. V em ostatním úãastníkûm soutûïe dûkujeme za úãast a vûfiíme, Ïe jsme podnítili vá zájem o krásy na í zemû. Od pfií tího ãísla se na tuto stránku pfiesune z pfiílohy pokraãování korespondenãního kurzu pro funkcionáfie základních a místních organizací OS UNIOS. Doufáme, Ïe mu budete vûnovat alespoà stejnou pozornost, jakou jste vûnovali této stranû v minulosti. redakce Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Bohatství ãlovûka nepotû í a starostem neuleví. Albius Tibullus Tip do kina Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muïe Jack Sparrow je znovu lapen ve spletité síti záhrobních intrik. Prokletí âerné perly se mu sice podafiilo zlomit, av ak nyní musí se svou posádkou ãelit mnohem dûsivûj í hrozbû - ukáïe se, Ïe Jack se upsal krví legendárnímu Davymu Jonesovi (Bill Nighy), kter je vládcem oceánsk ch hlubin a kapitánem tajemné lodû Bludn Holanìan, jíï se v rychlosti a schopnosti rychlého zmizení nedokáïe vyrovnat Ïádná jiná loì. Pokud se Jackovi nepodafií najít zpûsob, jak se z této faustovské dohody vyvázat, bude nucen strávit cel ch 100 let jako otrok v Jonesov ch sluïbách. Mezitím si nemilosrdn lovec pirátû lord Cutler Beckett z V chodoindické spoleãnosti zaãíná brousit zuby na bájnou Truhlu mrtvého muïe. Dávná legenda praví, Ïe ten, kdo se truhly zmocní, bude moci ovládnout Davyho Jonese a celou jeho posádku - a Beckett chce této obrovské síly vyuïít k tomu, aby jednou provïdy oãistil Karibik od v ech pirátû, ktefií jej kfiiïují. K získání této truhly potfiebuje kompas, kter vlastní Jack. Proto pfieru í svatební plány Willa Turnera a Elizabeth Swann a obviní je z pomoci pfii Jackovû útûku z ibenice. Aby na ní neskonãili sami, musí mu pfiinést kompas. Ve víru Jackov ch dobrodruïství dojde na strhující souboje s mofisk mi monstry, nepfiátelsky naladûn mi ostrovany a v stfiední vû tkyní a dokonce i na tajemné setkání s Willov m dlouho ztracen m otcem Billem. âasy se mûní a skuteãn mi loupeïiv mi piráty se pomalu stávají draví obchodníci a úfiedníci. Zatímco staromódním bukan rûm, jako je Jack, kterému jde pfiedev ím o dobrodruïství a nespoutan zpûsob Ïivota, hrozí vymfiení. ReÏie: Gore Verbinski Recept pro vás KrÛtí roláda nadívaná vestkami Ingredience: 100 g vypeckovan ch vestek, tro ka ãerstvé majoránky, 100 g mandlov ch lupínkû, petka skofiice, 750 g krûtí rolády, sûl, pepfi, 2 cibule, 1 lïíce tuku nebo oleje, 1 lïíce rajãatového protlaku, 1 pórek, 500 g mrkve, 200 ml smetany, 1 lïíce nakládaného zeleného pepfie Postup pfiípravy: vestky nakrájíme a promícháme s majoránkou, mandlemi a skofiicí. KrÛtí roládu rozprostfieme, osolíme a opepfiíme. Na roládu rozloïíme vestky a opût ji sbalíme. Pevnû ji zaváïeme. Cibuli nakrájíme na kousky. V pekáãi rozehfiejeme tuk a roládu ze v ech stran opeãeme. Kolem rozloïíme cibuli s rajãatov m protlakem a podusíme. Podlijeme pûl litrem vody. Tekutinu osolíme a opepfiíme. Pekáã pfiikryjeme a dusíme zhruba 60 minut. Zeleninu oãistíme, omyjeme a nakrájíme. Po 40 minutách peãení ji pfiidáme k roládû a dopeãeme. V e vyjmeme z pekáãe a uchováme horké. Do vypeãené Èávy vmícháme smetanu, vafiíme a odpafiujeme na poïadovanou hustotu. Pfiidáme pepfi. Poãet porcí: 4 (vol)