NABÍDKA, POPTÁVKA, TRH

Transkript

1 NABÍDKA, POPTÁVKA, TRH Oekávané výstupy dle RVP GV: žák vysvtlí na základ konkrétní, reálné a aktuální situace ve spolenosti mechanismy fungování trhu, objasní dvody kolísání cen zboží i pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky Uivo (dle RVP): tržní mechanismus, nabídka, poptávka, tvorba ceny TRH- vznik trhu a penz Jak jsme si ekli v minulé kapitole, lidé jsou tvorové, kteí mají celou adu poteb, jež chtjí uspokojovat. K tomu, aby je mohli uspokojovat, potebují získat statky a služby, jež si sami nemohou vyprodukovat- ty pak mohou nalézt na trzích, kde je smní za peníze. Vždy tomu tak nebylo- zkusíme se tedy nejprve podívat na vznik a vývoj trhu- smny a obchodu a samozejm platidla- penz. Na poátku byla produkce pro vlastní potebu- co si lovk nezaopatil sám, to neml. Velmi brzy ale zjistil, že ne vše, co sám vyrobí, také spotebuje a zárove že by mohl chtít nco, co umí vyrobit nkdo jiný. Tak se rozvinul smnný obchod. Dnes hovoíme o tzv. naturální smn i barterovém obchod. Zjistte, co to pesn je barterový obchod nebo barterová ekonomika a ve kterých pípadech k tmto obchodm dochází. Obchoduje takto i R? S kým a pro? Výmnný obchod má jednu výhodu- je velmi jednoduchý, nepotebujete nic navíc, jen to, co mníte vy (nap. husu) za to, co mní druhý (nap. nové boty). Má však jeden zádrhel- tžko se hledá lovk, který má práv to, co chcete vy, a zárove chce zrovna to, co máte vy. Tato nepraktinost naturální smny vedla k tomu, že se zaalo hledat zboží, které by mohlo být ekvivalentem všech ostatních zboží, za které by se smovalo. Tak se vyvinuly první peníze ve form uritých surovin- komoditní peníze. jednalo se o materiály i výrobky, které byly vzácné, drahé a daly se alespo odhadem odmovat- nap. pazourky, jantar, olivový olej... Ve skupinách/ve dvojicích vymyslete co nejvíce druh komoditních penz- vycházejte ze znalostí z djepisu. Z tchto surovin se nakonec ukázaly jako nejvhodnjší drahé kovy. Pro? Dají se dobe dlit, jsou relativn vzácné, nekazí se, nesmrdí... (jak ekl jeden ímský císa). A od drahých kov je už jen kousek cesty k mincím. S rozvojem moderních spoleností- novovkých státních uskupení se objevují peníze papírové. Tyto peníze byly pvodn garantovány ( kryty ) zlatým pokladem. Dnes však je již tzv. zlatý standard zrušen a hodnotu penz nám garantuje pouze stát- musíme spoléhat na innost národní banky, která hodnotu mny drží. No a rozvoj techniky ve dvacátém století pinesl i možnost obchodovat bez hotových penz v ruce- tzv. bezhotovostní styk.

2 Každý stát má svoji mnu, aby mohl ekonomiku lépe ídit a kontrolovat- více o innost národní banky v dalších kapitolách. V tržním systému se ekonomické subjekty (tj. výrobci, prodejci a nakupující- zákazníci) rozhodují sami co, kde a jak budou produkovat i nakupovat. Tento systém funguje sám, aniž by jej kdokoliv musel ídit- naopak veškeré historicky dochované snahy o komplexní ízení chodu trhu skonily nezdarem (v mnoha pípadech bohudík ). Adam Smith, otec ekonomie, hovoí o tzv. neviditelné ruce trhu - která vše zaídí. Pravda ale je, jak jsme si ekli v kapitole o jednotlivých ekonomických systémech, že jedno trh nezvládá- trh sám se neumí postarat o ty, kteí se na nm nepodílejí, kteí nic neprodukují (dti, nemocní, staí...). ZÁKONY TRHU Trh, a by se to podle výše eeného mohlo zdát, není chaotický prostor nikoho, ale objevují se na nm urité tendence a jevy, které lze zobecnit do uritých závr- zákonitostí. Pak hovoíme o tzv. zákonech trhu. Tyto zákony jsou dva a jsou naprosto jednoduché: zákon nabídky: S ROSTOUCÍ CENOU ROSTE NABÍDKA zákon poptávky: S ROSTOUCÍ CENOU KLESÁ POPTÁVKA Vzájemnou interakcí nabídky a poptávky pak vzniká trh jako složitý proces uspokojování vlastních poteb a získávání prostedk na toto uspokojování. Projdeme si tedy nyní ob strany trhu- stranu poptávky a nabídky. POPTÁVKA Zaneme tou jednodušší stranou, tou, kterou všichni dobe známe. Námty na úvodní diskusi k poptávce: Povzpomínejte, kolikrát jste se v posledním týdnu stali zákazníky, co vše jste poptávaliporovnejte se sousedem v lavici nebo ve skupin. V em se shodujete. Prodiskutujte i cenu daných statk a služeb- jak jste se pi koupi rozhodovali? Kdo si v poslední dob koupil nco opravdu drahého? Co? Jak získal prostedky? Jak se rozhodoval? Byli jste nkdy na brigád? Šli jste na brigádu s konkrétním cílem- chci si vydlat na...mobil, discman apod.? Nebo jste chtli vydlat co nejvíc a pak se rozhodnout? Kdo potom peníze utratil za jednu velkou vc? Kdo naopak radji více malých? Pro? Spotebitel na trhu utrácí peníze, které si vydlal nebo jinak získal- takovým penzm íkáme v ekonomii dchod- neplést s babiiným starobním dchodem (i když i ten je vlastn jejím ekonomickým dchodem, který má na utrácení ). Tento dchod rozdlujeme mezi statky a služba podle jednoduchého klíe- uspokojení poteb (vzpomete si na píklad s povodnmi z minulé kapitoly). Spotebitel tedy vstupuje na trh s tím, že s daným dchodem chce

3 dosáhnout maximálního uspokojení poteb. Má jednu obrovskou výhodu- na rozdíl od prodejc nemusí dávat najevo, kolik je ochoten utratit. Už jste nkdy nco shánli tak, že jste pesn vdli, co chcete a také ástku, po kterou jste ochotni dojít? Nap. potebuji nové džíny a dám za n až 1600,-, pokud mi skvle padnou. Jaká je vaše radost, když zjistíte, že v Kenvelu je zrovna akce 1+1 zdarma a ješt jsou ty vaše vysnné jen za 1200,- Ušetili jste a navíc jste získali džíny dvoje!!! Máte svj píklad? Tak pokud se vám takto podailo ušetit, bylo to s nejvtší pravdpodobností proto, že prodávající nemohl z vašeho ela vyíst, že dnes jste ochotni utratit až 1600,- To, co vám zstalo v kapse, pak oznaujeme jako pebytek spotebitele. Kivka poptávky Vstoupili jsme tedy na trh s tím, že jsme ochotni urité množství zboží kupovat za urité ceny. Pokud tato data zaneseme do grafu, kde na ose x máme poptávané množství zboží a na ose y cenu, vyjde nám kivka poptávky jako klesající funkce, která íká, že ím je nižší cena, tím je vtší poptávané množství. graf: Anglicky se poptávka ekne demand, znaíme tedy poptávkovou kivku písmenem D. Písmeno P na ose x znamená price- cena, písmeno Q na ose y pak quantity- množství. Spotebitelská substituce Spotebitel je tvor pemýšlivý, rozhoduje se podle ady faktor. Popemýšlejte, jaké faktory hrají roli pi rozhodování se na trhu- co nás ovlivuje v našem rozhodování, za co utratíme peníze? Pedpokládám, že jste jako jeden z hlavních faktor uvedli cenu. Pokud se zvedá cena, spotebitel dost asto odchází k jinému statku i služb. takovému pesunu íkáme spotebitelská substituce- spotebitel prost substituuje z hovzího na vepové, z permanentky na bazén na permanentku na hokej, ale na vzdálenjší substituty-

4 Popemýšlejte nad vlastními píklady, kdy jste zmnili njakou svou oblíbenou položku, kterou jste nakupovali a pro. vymyslete alespo pt píklad. Elasticita poptávky Pokud lze snadno substituovat, tj. pejít k jinému statku i služb, pak je poptávka po pvodním statku i služb elastická- pokud tedy zvýšení ceny o urité procento (nap. o 5%) vyvolá snížení poptávaného množství o více než dané procento (tj. o 5 a více %), pak se jedná o elastickou poptávku. Nap. pi výrazném zdražení kuecího masa spotebitelé nejspíše pejdou k jiným druhm masa. Pokud však procentuální úbytek spotebitel není vtší než zvýšení ceny nebo dokonce zdražení vbec nepohne s poptávkou, jedná se o poptávku neelastickou. Vymyslete vrohodné reálné píklady poptávky elastické a neelastické. Jak souvisí neelastická poptávka se státem regulovanými cenami? ZMNY POPTÁVKY Co mže ovlivnit poptávané množství? substituty- objeví se na trhu nco nového, nkteré substituty zlevní, prodejní akce zdarma apod. zmny v dchodech- asi nejdležitjší faktor- moje poptávka je siln závislá na tom, kolik mám v penžence preference- chci to, co je in, všichni už to mají, jen já ne, reklama... tyto faktory hýbou poptávkou a to v obou smrech- kivka se posouvá. Platí zákonitost- když se mní jen cena statku, spotebitelé se posouvají podél dané poptávkové funkce. Když se ale mní jiné faktory (viz ti faktory výše), mní se sama poptávka- posouvá se kivka. Pokles poptávky: Jak íst graf? za stejnou cenu poptáváme menší množství Pro? konkurence substitut (chci nco jiného, nového nebo levnjšího) snížení dchod (máme mén penz na utrácení)

5 odliv preferencí (už to nechci, je to out ) Zvýšení poptávky: Jak íst graf? pi stejné cen poptáváme vtší množství Pro? zdražily nebo zmizely substituty dostali jsme pidáno- máme víc penz zvýšily se naše preference- je to zdravjší, in, budou Vánoce... NABÍDKA Budeme-li hovoit o stran nabídky, budeme se bavit o všech, kteí vstupují na trh s tím, že chtjí nco vyprodukovat a to potom prodat, s ním obchodují, chtjí si vydlat, nabízejí službu i zboží. To, za jakou cenu nabízejí, ovlivují pedevším jejich náklady. Proto se nejprve pobavíme o nákladech: Náklady Náklady pedstavují objem prostedk, které musíme vynaložit k tomu, abychom nco vyprodukovali. fixní náklady = náklady, které se se zvyšující se produkcí nemní (až po uritou mez)- sem patí zejména pronájem prostoru, kde podnikám, nkteré mzdy (viz úkol níže), koup stroj a zaízení... variabilní náklady = náklady, které se zvyšující s produkcí rostou- sem patí zejména suroviny, nkteré mzdy... Promyslete, kdy mzdy tvoí variabilní náklady a kdy fixní? explicitní náklady = platby jiným lidem za pronájem, nákup materiálu, mzdy zamstnancm... ; v podstat se jedná o všechny úetn zavedené položky. Každý si vymyslete njaký zpsob podnikání, jednoduché, nejlépe živnost- kadenictví, kosmetika, autoopravna... Vymezte svoje explicitní náklady.

6 implicitní náklady = náklady obtovaných píležitostí- pokud se vnujete njaké innosti, museli jste obtovat innost jinou- hodnota této píležitosti pak tvoí náklady vaší obtované píležitosti- nap. pokud bych nepodnikala, mohla bych se živit jako úetní- mzdy v této práci = moje obtovaná píležitost; na tyto náklady se zapomíná a potom dláme chyby v rozhodování- nap. mám zahradnictví na pomrn velkém pozemku v centru msta, vydlávám roní istý zisk nap ,- ; mžu být spokojená, mám pece zisk; ale pesto mohu být ve ztrát- kdybych totiž pozemek pronajala, vydlal bych víc a ješt se nemusím otravovat se zahradnictvím; pi posuzování svých náklad jsem nevzala v úvahu implicitní náklady- náklady obtované píležitosti Od náklad se pak odvíjí ZISK: úetní zisk = píjmy explicitní náklady úetní nám spoítá, kolik jsme vydlali,když od píjm odeteme všechny viditelné náklady; chceme-li se však v dalším jednání rozhodnout správn, musíme brát v úvahu všechny náklady, tedy i náklady obtovaných píležitostí vyplatí se mi pi takovémto zisku dlat to, co dlám???? Nebylo by lepší dlat... tu obtovanou píležitost? ekonomický zisk = píjmy všechny náklady (explicitní i implicitní) podnikatel pro správné rozhodování musí brát v úvahu i obtované píležitosti Kivka nabídky Nabídka ukazuje, jaké množství zboží jsou výrobci ochotní produkovat a prodejci prodávat pi tch kterých cenách. Je to funkce, která spojuje uritá nabízená množství s uritými cenami. Má rostoucí tvar- vyšší nabízené množství je podmínno vyšší cenou. Pro? Rozeberte spolen graf- selský rozum íká, že na trhu je pece víc zboží za levno než za draho (viz tržnice). Pokuste se vysvtlit, pro je nabídka rostoucí funkce. graf: S = supply = nabídka P = price = cena Q = quantity = množství

7 Zákon nabídky íká, že s rostoucí cenou nabídka roste- je to dáno tím, že výrobci mají odlišné náklady, a to zejména náklady obtované píležitosti. Ti, co mají nejvyšší implicitní náklady, jsou pak nejmén konkurenceschopní. Nabídka se odvíjí od náklad. ZMNY NABÍDKY Tak, jako se posouvá poptávka, mní se i nabídka. Zopakujte si faktory, které ovlivují poptávku, a najdte faktory, které mají vliv na stranu nabídky. Pokles nabídky: Jak íst graf? výrobci nejsou schopni vyrobit stejné množství za stejnou cenu- pi stejné cen výrobci vyrábjí mén Pro? jednoduše- zvýšily se jim náklady Sami naleznte píklady zvýšení náklad- sledujte na grafu, co takové zdražení náklad udlá s cenou nabízeného statku i služby- logicky výrobci stejné množství nebudou schopni vyrobit za stejnou cenu cena vzroste. Zvýšení nabídky:

8 Jak íst graf? výrobci nabízejí za stejnou cenu vtší množství zvýšení náklad vyvolalo snížení nabídky Pro? opt je to o nákladech - tj. pokud se výrobcm podaí stáhnout náklady, jsou schopni vyprodukovat pi stejné cen vtší množství snížení náklad vyvolalo zvýšení nabídky Vymyslete sami situace, kdy dojde ke snížení náklad; co to udlá s cenou? logicky cena pi stejném množství pjde dol ROVNOVÁHA TRHU Nabídka a poptávka jsou samozejm v interakci, na trhu se poád nco dje, naše preference se mní, rostou a klesají ceny náklad a tento zdánlivý chaos individuálních rozhodnutí pekvapiv funguje. Každý trh se snaží dostat do rovnováhy- tj. výrobcm jde o to, prodat vše za optimální cenu a nakupujícím jde o to, nakoupit vše za optimální cenu. Tam, kde se jejich oekávání protnou, je magický bod- bod rovnováhy. Cena, pi které se takto optimáln obchoduje, se nazývá rovnovážná cena (R.C.), množství, které se pi této cen prodá, je rovnovážné množství (R.M.) Nad rovnovážným bodem se nachází oblast neprodejného zbožíje drahé, není po nm poptávka. Aby výrobci prodali, musejí jít s cenou dol- tím pilákají nové zákazníky. Pod rovnovážným bodem je prostor pro snílky, kteí by chtli nakupovat kvalitu levn, pípadn zcela zadarmo- pochopiteln pi tak nízké cen by výrobci nepokryli své náklady a tudíž zboží za takto nízkou cenu nenabízejí nebo ne v takovém množství, jak by si poptávající páli (viz divoiny kolem povánoních výprodej- rvaka o dv zlevnné ledniky...). Všechny tyto tendence mžete vyíst z tohoto grafu. Pochopiteln se jedná o teoretický model, ve skutenosti je trh v neustálém pohybu, je dynamický...

9 ZMNY ROVNOVÁHY Pokud se zmní poptávka i nabídka, a už smrem nahoru nebo dol, trh vždy zareaguje a najde novou rovnováhu. Mohou nastat tyi situace- vzroste/poklesne nabídka a vzroste/poklesne poptávka. Pro? Viz výše. V realit se toto vše dje naráz, poád, rychle a dynamicky... Sk. práce: Tentokrát vám grafy nevysvtlím, výše byly vysvtleny posuny kivek, zamte se tedy na to, jak se tyto posuny kivek odrazí na tvorb nové rovnovážné ceny. Ke každému grafu vymyslete píklad, pro došlo k posunu kivek a jak se tento posun odrazí na nové cenbute konkrétní, stanovte si i vlastní ceny- odhadem- vycházejte z vlastních zkušeností.