INVESTIČNÍ ZÁMĚR TEXTOVÁ ČÁST INVESTIČNÍ ZÁMĚR GRAFICKÁ ČÁST

Transkript

1

2 INVESTIČNÍ ZÁMĚR TEXTOVÁ ČÁST INVESTIČNÍ ZÁMĚR GRAFICKÁ ČÁST 2

3 1. Základní identifikační údaje 1.1. Zadavatel Nárdní památkvý ústav Valdštejnské náměstí 162/3 Praha Stavebník Nárdní památkvý ústav Valdštejnské náměstí 162/3 Praha Pdklady - Histrická plánvá dkumentace - Záchranný dílčí stavebně histrický průzkum, Mgr. Ladislav Valtr, Interní knzultace zadavatele - Interní plánvá dkumentace zadavatele - Pžadavky partnerů prjektu - Prhlídka bjektu říjen Identifikace pzemků, bjektů a jejich vlastníků Pzemky a bjekty přím dtčené záměrem: Parcela č. 695 a 696, k.ú. Karlín, Praha 8, budva na parcele č. 695: Sklvská č.p. 24, památkvě chráněné území Vlastník: Česká republika Příslušnst hspdařit s majetkem státu: Úřad pr zastupvání státu ve věcech majetkvých, Rašínv nábřeží 390/42, Nvé Měst, Praha 2 3

4 4

5 1.5. Analýza územníh plánu 5

6 1.6. Limity území 6

7 7

8 1.7. Stavební histrie Dle Záchranný dílčí stavebně histrický průzkum, Mgr. Ladislav Valtr, 2003: V rce 1664 byla zalžena hrabe tem Petrem Strzzim nadace pr vjenské invalidy. Fnd byl definitivne uvlne n p smrti Stzzih vdvy Marie Katerǐny v rce Avšak skutecňé zapcětí prací mu žeme prǐrǎdit až k rku 1731, kdy byly dvrním stavebním úrǎdem vyzváni stavitel Antni Erhard Martinelli a Kilián Ignác Dientzenhfer. Zakázku na vypracvání plánu dstal K. I. Dientzenhfer, který však již vypracval prjekt stavby nejspíše v letech Úcǎst J. E. Fischera z Erlachu na idevém návrhu stavba je spíše hyptetická a bývá v literaturě uváde na ru zne. Pdle Dientzenhferva návrhu me la být pražská Invalidvna, brvská, zhruba cťvercvá budva devíti nádvr ích, symetricky kmpnvaná. Na hlavní se me l být ve strědní c ásti situván kstel, navržený jak pdélná stavba s akcentváním strědníh ple ldi. D prvníh nádvr í za pru cělím me l mít kstel tevrěný prtikus a s bytnými kr ídly budvy me l být spjen klenutými chdbami, nejspíše arkádvými. Dispzice bytných kr ídel byla navržena jak dvutraktvá s chdbami na nádvrní strane a bytnými celky na vne jších traktech. V zadních kr ídlech byl navržen ne klik velkých kuchyní a velké prstry v pstraních kr ídlech me ly služit zrějme jak jídelny a splecěnské místnsti. Pu vdní rzsah prjektu se téme r vyrvnal par ížské Invalidvne ; pražská Invalidvna me la mít kapacitu 4000 invalidu s rdinami, správní úrědníky a persnál. Prjekt pc ítal s rzsáhlým eknmickým zázemím jak u maléh me stecǩa. Vedle bytných prstru zde me ly být situvány i splecěnské místnsti, jídelny, kuchyne, sanitární zar ízení, krc ma kantýna, rěznický, kruparšký, hkynáršký krám, trafika, sklady, dílny, úrǎdvny, sud s ve zením, pžární stanice, škla, farní úrǎd, kstel, nemcnice, lékárna, márnice a hr bitv. Další pmcné prvzy byly situvány v nejbližším klí mlýn, pekárna, pivvar, vinpalna, jatky, hspdáršký dvu r a prádelna, krasné i užitkvé zahrady. Vzhledem k vjenskému charakteru prstrědí byly zde navrženy i rzsáhlé prstry cvicǐšte a strělnice. P schválení plánu ve Vídni se realizvala puze devítina pu vdne navrženéh kmplexu cťyrǩr ídlá budva se strědním nádvr ím. C lene ní jejíh dvupatrvéh pru cělí s vlženým mezipatrem nad pr ízemím je pme rne str ízlivé. Stavební úcťy jsu ulženy v citvaném fndu Arcibiskupství pražskéh. Stavbu vedl plír Kašpar Mayer, tesaršké práce Ondrěj Seitz, kamenické Ondrěj Kranner. Kámen d základu se lámal na Žižkve, zdicí na Prseku, stavební drěv se plavil z Beruna a vápenec k pálení vápna se vzil z Bráníka. Pu vdní plány Invalidvny byly ulženy ješte pdle Pdlahva supisu publikvanéh rku 1902 v Archivu c. a k. vjenskéh velitelství. Jejich existence je zmin vána ješte ve dvacátých letech. Ve cťyrǐcátých letech dvacátéh stletí však již byly nezve stné. Trǐ riginální plány zu staly však ve fndech bývaléh archivu r ádu Kr ížvníku ; plány jsu signvány, nácřt prtálu je datván rkem Velkrysst pu vdníh stavebníh záme ru dkládají cětné výkupy pzemku i skutecňst, že pr prěhlednst kupených pzemcích byl zpracván zemským zeme me rǐcěm Jakubem Knittlem plány vykupených pzemku v letech P prvedení pr ípravných prací byl zapcǎt s vlastní stavbu kncem rku 1731, v tmt rce byl nejspíše jen upraven terén a vykpány základy. Základní kámen byl plžen císarěm Karlem VI. rk pzde ji 15. srpna 1732 prǐ jeh pbytu v C echách. Stave l se až d a me sícňe byla pdávána hlášení dvrské kancelárǐ ve Vídni. Pr stavbu byla zr ízena kmise, v níž úcťy kntrlval Jan Adam Oeser. Be hem stavebních prací se pstupne ukazval, že prstrědky na tak velký prjekt nestac í a d úplnéh zastavení stavebních prací byl dkncěn puze severvýchdní cťverec pu vdne zamýšlenéh celku. Prjektant realizvané trzupravil prti pu vdnímu návrhu v pdbe rizalitu a strěchy, kde míst sedlvé strěchy byla prvedena na severním kr ídle mansardvá. Dále již be hem stavby azejména prěd skncěním stavebních prací byl me ne n pu vdní rzvržení vestavbami v návaznsti na zme ny využití jedntlivých prstru. Významná je úprava pu vdníh prstru refektárě pr kapli sv. Kr íže a vestavby tcǐtých schdišt na galerie ve výchdním a jižním kr ídle. Schdište v prědsíních na galerie jsu na dchvaných pu vdních plánech navrženy puze v západním kr ídle. Rvne ž zrějme dšl k prěde lení ne kterých prstr pr ícǩami v suvislsti s nvým využitím. Prstr druhéh refektárě p pravé strane byl rzde len na vrátnici a další prstry prědevším pr du stjníky. Ubytvací jedntky byly pzde ji drbne dispzicňe upravvány pdle ptrěb sídlencu a jejich rdin. Na severní kr ídl byl rku 1824 pstaven nvý valbvý krv, který byl výrazne nižší než pu vdní mansardvý. D štítu nad branu umístil tehdy hdinvý strj Jsef Bžek. Další ve tší stavební úpravy v devatenáctém stletí byly prváde ny pdle plánu zr.1857 (zazde ní arkád) a plánu zrku 1863 (dlážde ní dvra). P bnvení Strzzih nadace nastal kncem devatenáctéh stletí další stavební ruch, v rámci ne hž prbe hly dispzicňí zme ny a byly sazeny nvá vjezdvá vrata a v interiéru dverě a byla vyme ne na pškzená kna. Tyt úpravy byly dkncěny dle letpcťu v nadsve tlíku u vrat hlavníh pru jezdu v rce V suvislsti s instalací nvéh vdvdu v letech byla na nádvr í sazena empírvá kašna prěvezená sem z nárží Vdicǩvy a Jungmannvy ulice. Od rku 1920 byla budva Invalidvny upravvána a v interiérech mdernizvána pdle plánu architektu Jsefa Vejrycha a Viktra Beneše. Nejvýrazne jší stavební zme nu byl prǐstave ní schdište a výtahu d dvra prǐ severním kr ídle. V rce 1923 byla pravena pru cělí všech kr ídel ve stávající barevnsti v kmbinaci krvých a temne cihlvých dstínu. V rce 1926 byla vymalvána kaple a c ást mbiliárě byla z kaple dstrane na. V suvislsti s instalváním sbírek Vjenskéh musea v rce 1919 nebyly prvedeny žádné dispzicňí zme ny. Teprve když se d budvy nucene prěste hvaly sbírky Nárdníh technickéh musea v rce 1941, byly prvedeny stavební zme ny dburáním ne kterých pr ícěk. Srvnáním zame rění bjektu Augusty Müllervé zrku 1942 (prváde n pr Ministerstv sciálních ve cí) a stávajícím stavem zjištǔjeme, že byly uburány pr ístavky na strědní se jižníh kr ídla a prǐ stávajícím výstupku v se chdby západníh kr ídla. O jejich pdbe se nepdarǐl nic bližšíh zjistit. Vzhledem k tmu, že nejsu zachyceny na Dienzenhfervých plánech tište ných v supisu památek z r. 1901, jedná se s nejve tší pravde pdbnstí nve jší pr ístavby pzde ji dstrane né. Tyt pr ístavky narušují du slednu lgiku dchvanéh celku a lze tedy vyvzvat, že byly bez ve tší památkvé hdnty a pu sbily spíše rušive Stručné urbanistické, architektnické a památkvé hdncení Dle Záchranný dílčí stavebně histrický průzkum, Mgr. Ladislav Valtr, 2003: Urbanisticky byl areál navržen na principu šachvnicvé blkvé zástavby a k realizvanému trzu Invalidvny se na pc átku dvacátéh stletí prǐmyká vysce hdntný urbanistický celek nvéh Karlína. Základní pu drysnu jedntku Invalidvny byl cťverec strane prǐbližne trǐ sta metru uzavrěný p bvdu dluhými kr ídly. Hlavní strědní sa dispzice (sever jih) byla akcentvána prěvýšeným strědním rizalitem severníh pru cělí s hlavním vstupem. V centrálním prstru hlavní strědní sy dminval navržený kstel. Pu vdní celek bsahval deset dvru ; všechny trakty byly kmunikacňe prpjeny, v rzích prǐ navázání pr ícňých kr ídlech byla kmunikace d patra zajištǒvána dvjramennými schdišti. Základním dispzicňím cľánkem výchdníh, západníh a jižníh kr ídla realizvané c ásti stavby je uzavrěná bytná jedntka ve strědní c ásti sdvu etážvým prstrem a v pstranních dílech s galeriemi. Pr ístup na galerie byl zajištǒván tcǐtými schdišti v prědsíních. Severní kr ídl byl urcěn pr reprezentativní prstry kaple, pu vdní refektárě, místnsti pr du stjníky a hlavní pru jezd. Vnitrňí dispzice budvy se prmítá pr ím d výrazu jedntlivých pru cělí; hlavní severní pru cělí s reprezentacňími místnstmi kntrastuje s bcňími, prste rěšenými. Celé severní kr ídl je i ne c vyšší než statní kr ídla, cž dpvídá jinému rěšení pater. Pr pu vdní rěšení nádvr í byl charakteristické velké me r ítk tevrěných, pzde ji necitlive zazde ných arkád. V bjektu se knzervvala rǎda hdntných architektnických a rěmeslných prvku a detailu, a t i prěs cětné nvdbé devastacňí zásahy a pvden v rce Na ftgrafiích publikvaných v rce 1948 a. Müllervu a J. B. Nvákem jsu patrné nezdevastvané interiéry s rǎdu detailu (napr. svítidel, pvrchu 8

9 pdlah apd.). Cenná je rvne ž ftdkumentace kaple s dekrativními malbami a mbiliárěm. Dchvané detaily a prvky byly v rce 2003 pdrbne inventarizvány a vyhdnceny. Kaple sv. Kr íže byla zr ízena v míste pu vdníh refektárě, pu vdní pzdne barkní rěšení s úpravami ve druhé plvine devatenáctéh stletí je ptlacěn dekrativní malíršku výzdbu a vitrajemi z první cťvrtiny dvacátéh stletí. V padesátých letech dvacátéh stletí byla c ást pu vdníh mbiliárě prěvezena d kstela Cyrila a Metde je na Karlínském náme stí, zbytek se nedchval (prědpkládá se jeh likvidace). Interiér kaple je znacňe zdevastvaný. V rce 2003 zde prbe hly restaurátrské sndážní pru zkumy a na cělní ste ne byly nalezeny barkní malby kryté mítkvu vrstvu a stávající malíršku výzdbu. Pr jejich vyhdncení bude trěba pru zkum za pr íznive jších pdmínek rzšírǐt. T empervá výmalba kaple z rku 1926 se uvln uje d pdkladu a rganická pjiva jsu hržena plísne mi. Malby však tvr í rganický celek s vitrajemi ze stejnéh bdbí Správci sítí Technická správa kmunikací Praha Dpravní pdnik hl.m. Prahy Pražské vdvdy a kanalizace Pražská plynárenská Pražská energetika Česká telekmunikační infrastruktura a.s Náměty pr zachvání a bnvu bjektu Výchzím prědpkladem k pr ístupu k bnve tht významnéh celku je, že stavební vývj je již v zásade ukncěn a pr ístup k bnve je trěba vlit spíše knzervacňí. Základním prblémem památky je nalezení vhdnéh využití. Prstry pr ízemí, které dnedávna služily jak depzita a zázemí archivu, jsu nyní zcela vyklizené a vyžadují p dstrane ní nevhdných zásahu dbrnu sanaci a knzervaci. Ješte ve cťyrǐcátých letech dvacátéh stletí byly prstry pr ízemí bez ve tších devastujících zásahu vdbrém stavebne technickém stavu. Následne byly prváde ny puze utilitární zásahy spjené s prvzem zázemí archivu. Od te cht zásahu je trěba dispzice cǐstit. Restaurvání exteriéru vcětne autentických prvku - štukatur, kenních a dverňích výplní a bnva pu vdní barevnsti, stejne tak reknstrukce autentické pdby kmínvých te les jsu prvrǎdé úkly veducí k celkvé rehabilitaci bjektu. Du ležitu suc ástí rehabilitace památky je zpr ístupne ní, alespn c ásti tht unikátníh bjektu verějnsti. Je trěba zachvat maximum autentických knstrukcí vcětne štukvé výzdby a mítek. Dchvané rěmeslné prvky je nezbytné dbrne restaurvat a chybe jící dplnit jak kpie pu vdních autentických prvku neb jejich c ástí. Du ležitu suc ástí celkvé bnvy památky je také rehabilitace prstru kaple, kde je trěba restaurvat malíršku výzdbu a vitraje a znvu sem umístit dchvanu c ást autentickéh mbiliárě Rzsah účastníků případných řízení Dtčené rgány státní správy Odbr kultury, památkvé péče a cestvníh ruchu Magistrátu hl.m.prahy Odbr živtníh prstředí MČ Praha 8 Odbr dpravy MČ Praha 8 HZS Praha KHS Praha Odbr krizvéh řízení Magistrátu hl.m. Prahu Oblastní inspektrát práce pr hl.m. Prahu Odbr výstavby MČ Praha 8 9

10 2. Základní parametry investičníh záměru 2.1. Stanvení funkčníh využití 2.2. Výpčet parkvacích stání Určení zóny pdle plhy záměru na Mapě zón hl.m. Prahy Zóna Přepčet návštěvnická stání bydlení, vázaná a návštěvnická stání statních účelů užívání Přepčet vázaná stání bydlení % 80 % Základní pčet stání: Funkční využití jedntlivých místnstí viz grafická část investičníh záměru. Účel užívání Plcha (m 2 ) Bydlení 147,12 Administrativa s malu návštěvnstí 4 283,27 Vzdělávání/kngres 5 107,95 Pčet stání vázaná návštěv. HPP m 2 /1 stání % % 1,73 1,56 0, % 10 % 85,66 77,09 8, % 10 % 85,13 8,51 76, % 90 % Kulturní instituce ,98 88,34 17,67 70, % 80% 10

11 Minimální a maximální pčet stání pdle přepčtu v území: základní pčet stání min. max. Bydlení Ostatní vázaná 1, návštěv. 0, vázaná 103, návštěv. 155, celkem V záměru navržen 53 parkvacích stání. 11

12 3. Harmngram Předpkládaný harmngram bnvy v rzsahu uvedeném v investičním záměru: 12

13 4. Parametry pr zadání výběrvých řízení 4.1. Jedntlivé činnsti využitelné pr zadání výběrvých řízení jedntlivých fází Vymezení ptřebné kvality prjektu je základním kamenem pr úspěšný průběh a dknčení prjektu. Tat kvalita (rzsah) bývá ve většině výběrvých řízení památkvých bjektů zjevně upzaděna ve prspěch eknmických pdmínek prjektu. Tent fakt způsbuje nekvalitní průběh prjektvých prací se zásadním negativním vlivem na průběh stavby, který stejně naknec vede k nutnému navýšení celkvých nákladů stavby. Prt eliminace nezpůsbilých architektů/prjektantů v rámci výběrvéh řízení je jedním z hlavních úklů investra v předprjektvé přípravě. Jak hlavním určujícím vdítkem by měl být důsledné ddržvání metdiky Prjektvání bnvy stavebních památek (Hleček, Girsa a kl., 2008), kde jsu pdrbně ppsány veškeré fáze předprjektvé přípravy, prjekce, přípravy zakázky atd. Fáze dle metdiky: Investiční záměr bnvy Výběrvé řízení na prjektanta Analýza zadání a stanvení záměru bnvy a jeh prjednání Předprjektvá příprava zadání a prvedení průzkumů, zaměření stavby a inventarizace prvků Vyhdncení zjištěných infrmací a stanvení kncepce bnvy Zpracvání prjektvých prací příslušnéh stupně vč. inženýringu Výběrvé řízení na generálníh ddavatele Stavební realizace a autrský a další dzry architekta vč. inženýringu Dkumentace a vyhdncení bnvenéh stavebníh díla a pkyny pr jeh údržbu 4.2. Stanvení zajištění nezbytných průzkumů a pdkladů pr fázi prjekce a stavby Rzsah a dpručení k jedntlivým průzkumů byly stanveny na základě knzultací s přizvanými dbrníky a především dle metdiky NPÚ Prjektvání bnvy stavebních památek (Hleček, Girsa a kl., 2008) Supis průzkumů s dpručením k dtčenému bjektu Gedetické práce V rámci předprjektvé přípravy je tedy nutné dplnit především tyt bdy: Kmpletní zaměření krvů Kmpletní plhpisné a výškpisné zaměření parteru bjektu i ve vztahu k susedním stavbám a pzemkům Kmpletní stavební zaměření stávajícíh stavu bjektu v měřítku 1:50 (dpručen 3D skenvání) Ověření tlušťky knstrukcí viz grafická část řezy Rzlišení (splu s restaurátrem a technikem SHP) knstrukcí, které jsu půvdní a které jsu nvdbě zhtveny Archelgický výzkum Hlavním cílem záchrannéh archelgickéh výzkumu je dbrné rzebrání histrických terénů, vyzvednutí mvitých nálezů, průběžná terénní dkumentace a následné celkvé vyhdncení všech infrmací sídelním a přírdním vývji místa, které je hržen stavební aktivitu. SHP Půvdní dílčí stavebně histrický průzkum byl vypracván v rce V rámci předprjektvé přípravy je nutné vypracvat kmplexní elabrát řešící bjekt jak celek. SHP dpručujeme prvést splu s restaurátrským průzkumem. Důležitým bdem pr dplnění SHP je mj.dendrchrnligický průzkum krvů bjektu. Stavebně technický průzkum Na základě STP budu případně zpřesněny speciální diagnstické průzkumy viz níže. V rámci STP by měly být také prvedeny následující průzkumy: Průzkum vlhksti a salinity zdiva Zdiv suterénu a přízemí je výrazně vlhké. Vlivem vyské vlhksti dchází k pstupné destrukci dchvaných mítek, částečně i zdiva a je zásadně vlivňván vnitřní mikrklima prstr, které se tak stávají nevyužitelné pr ptřeby buducíh prvzu. Na částech zdiva se prjevují slné výkvěty. Předběžnými důvdy tht stavu jsu: pvdně v rce 2002 vda, která vzlíná d zdiva z pdzákladí a prniká d zdiva z bků, z blastí, kde je naakumulvána dluhdbá neudržvanu budvy a celkvé chátrání pruchy, tj. nefunkčnst instalací (dešťvých svdů) Nutné průzkumy z hlediska vlhksti a salinity, které budu pdkladem pr návrh dvlhčení zdiva: měření hmtnstní vlhksti, rientačně v 50 místech (40 snd v přízemí a 10 snd v suterénech); měření bude prváděn el. kapacitním vlhkměrem, který bude cejchván pr dané druhy zdiva, metdu hmtnstní měření salinity p zjištění bsahů vdrzpustných slí v blasti chlridů, dusičnanů a síranů, rientačně v 25 sndách (20 snd v přízemí a 5 snd v suterénu) Místa snd budu určena tak, aby bjektivně charakterizvala stav zdiva s hledem na uvažvané buducí využití. Myklgický průzkum Pr věření únsnsti a technickéh stavu nsných dřevěných prvků je nutné prvést průzkum bilgickéh napadení. V rámci předprjektvé přípravy i v průběhu stavby p dkrytí nedstupných knstrukcí 13

14 Průzkum kmínů Pr případné ptřeby vedení instalací neb dvětrání zdiva je nutné zdkumentvat stav a umístění kmínů v bjektu. Klimatlgický průzkum Klimatlgický průzkum by měl stanvit klimatické parametry bjektu (tepltu a relativní vlhkst vzduchu, znečištění vnitřníh prstředí a jeh txicitu). Tent průzkum dpručujeme zejména v sklepních prstrách bjektu. Průzkum nebezpečnéh dpadu Na většině strpních knstrukcí nad psledním pdlažím se v krvu nachází násyp pravděpdbně strusky, která může být zdrjem šíření nebezpečných látek. Gelgický průzkum Především z důvdu pvdní v rce 2002 je nutné vhdnými gelgickými sndami věřit základvé pměry, ve splupráci se statikem věřit stabilitu bjektu. Restaurátrský průzkum Na základě bhlídky bjektu dpručujeme restaurátrské průzkumy kncipvat jak rientační a záchranné. Průzkum bude prveden na místech vyplývajících z nvéh SHP, tam, kde bude prjektván zásah d stávajících pvrchů a knstrukcí a na místech, kde bude prbíhat snímání a bnva pvrchů. Výsledek průzkumu by měl pmci frmulvat restaurátrský záměr jedntlivých částí. Měl by určit barevnst fasád a případně pmci nalézt vhdná místa pr nutné zásahy d histrických knstrukcí. Výstup bude zanesen d textvé, ftgrafické a grafické dkumentace. K jejímu zhtvení bude ddán zaměření bjektu v půdryse a za ideální situace v řezech všemi místnstmi. Pasprtizace (inventarizace) prvků Vzhledem k památkvé pvaze bjektu je nutné v předprjektvé přípravě prvést detailní supis prvků a jejich časvé a kulturně histrické začlenění Stanvení základních parametrů a pstupu prjektvých prací Základní zdrje parametrů prjektvých prací: Prjektvání bnvy stavebních památek (Hleček, Girsa a kl., 2008), Plánvání území a prjektvání staveb (Verlag Dashfer, 2002), aktuální prváděcí vyhlášky. Všechny prjektvé stupně musí být zpracvány v suladu se záknem č.20/1987 Sb., státní památkvé péči Parametry a pstup prjektvých prací - Příprava zakázky a prjednání záměru bnvy památky Analýza zakázky architektem Předběžná analýza stavu a hdnty stavby a předběžné psuzení její vhdnsti pr sledvaný účel Specifikace ptřebných průzkumů a pdkladů prváděných specialisty (krdinace architektem), psuzení pdkladů d investra Předběžné vymezení a upřesnění ptřebných prjektvých prací a speciálních prfesí architektem a určení rzsahu těcht prací Prjednání záměru bnvy Shrnutí a závěry, dsuhlasení dalšíh pstupu, uzavření smluvy - Zpracvání a prjednání studie bnvy bjektu Analýza prjednání záměru Prvedení dměření stavby, inventarizace prvků a ftdkumentace Příprava prjektvéh řešení studie bnvy bjektu Shrmáždění existujících průzkumů a archivních pdkladů splu s dbrníky památkvé péče, zadání předběžných aneb I pdrbných průzkumů Vyhdncení průzkumů a stanvení kncepce bnvy bjektu ve stadiu studie Zadání dalších ptřebných rzšířených a dplňkvých průzkumů na základě architektnickéh řešení navrženéh studií Prjednání studií s rgány památkvé péče a dalšími rgány státní správy Prjednání výsledku s investrem - Zpracvání a sestavení dkumentace k žádsti vydání územníh rzhdnutí (územníh suhlasu) Prvedení analýzy dsavadníh pstupu prjektu včetně výsledků prjednání s dtčenými rgány a určení pdmínek pr zpracvání DUR Vyhdncení prvedených průzkumů a stanvení kncepce bnvy bjektu na stupni DUR Zpracvání prjektvé části dkumentace pr DUR Zpracvání náležitstí dkumentace k žádsti vydání územníh rzhdnutí a její prjednání (územníh suhlasu), zpracvání dkumentace pr zjišťvací řízení, příp. EIA dle zák. 100/2001 Sb., psuzvání vlivu na živtní prstředí, pkud bude rgány státní správy vyžadvána - Zpracvání a sestavení dkumentace k žádsti stavební pvlení (DSP) Prvedení analýzy dsavadníh pstupu prjektu včetně výsledků prjednání s dtčenými rgány a určení pdmínek pr zpracvání DSP Shrmáždění již prvedených průzkumů a upřesnění specifikace ptřebných částí pdrbných, rzšířených průzkumů a prvádění průzkumů materiálvých Definitivní vyhdncení výsledků veškerých zadaných průzkumů, upřesnění detailní kncepce bnvy některých částí stavby, sučinnst a krdinace s návrhy na restaurvání Zpracvání prjektu pr stavební řízení Prjednání prjektu a jeh případné úpravy, zpracvání a sestavení dkumentace žádsti stavební pvlení - Zpracvání prjektvé dkumentace pr prvádění stavební bnvy (DPS) Prvedení analýzy dsavadníh pstupu prjektu včetně výsledků prjednání s dtčenými rgány a určení pdmínek pr zpracvání DPS 14

15 Zpracvání základních náležitstí prjektvé dkumentace pr prvádění stavby, včetně samstatných dílčích a speciálních prjektvých dkumentací Zpracvání dalších náležitstí prjektu pr prvádění stavby a jejich prjednání s investrem - Krdinátr bezpečnsti práce výkn funkce Krdinátr bezpečnsti práce pdle zákna č. 309/2006 Sb., 14 dst. 2 a 18 dst. 1 a nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ve fázi přípravy stavby a zpracvání příslušné dkumentace. - Uvedení stavby d prvzu, zpracvání dkumentace skutečnéh prvedení stavby, prezentace stavby Sestavení dkumentace skutečnéh prvedení stavby, převzetí závěrečné resturátrské zprávy, uvedení stavby d prvzu Účast při klaudačním řízení Splupráce při vyhdncení závěrečnéh vyúčtvání a eknmickéh vyhdncení stavby Vyhtvení předpisu pr další bnvu a údržbu Prezentace díla (ftdkumentace) Stanvení rizik způsbených pdceněním rzsahu neb kvality prjektvých prací Prváděcí vyhlášky (vyhláška č. 503/2006 a č. 499/2006 v aktuálním znění), které stanvují rzsah ptřebné dkumentace, jsu svými parametry určeny převážně pr nvstavby. V rámci výběrvéh řízení je tedy důležité důsledně trvat na dalek prpracvanější (detailnější) dkumentaci pr bnvu stavebních památek Ppis jedntlivých systémů zadání stavby ddavateli - Zpracvání pdkladů pr výběr zhtvitele bnvy bjektu, sestavení tendrvé dkumentace v suladu se záknem 137/2006 Sb. O veřejných zakázkách v platném znění Prvedení analýzy dsavadníh pstupu prjektu a splupráce při vypracvání přípravy pstupu pr výběr zhtvitele stavby investrem (DVZ) Zpracvání pdkladů pr výběr zhtvitele stavby, sestavení tendrvé dkumentace a zadávacích pdmínek Zpracvání supisu prací a kntrlníh rzpčtu Výběr zhtvitele stavební bnvy Prvedení analýzy a vyhdncení dsavadníh průběhu přípravy stavby a výběru zhtvitele stavby Pmc při vyhdncení nabídkvéh řízení Splupráce při vypracvání pdkladů pr uzavření smluvy investra s ddavatelem a pmc při sjednání a pdpisu smluvy Pstavení autrskéh dzru Výknem činnsti autrskéh dzru je zprstředkvána přímá vazba pr přens nezbrazitelné a jinak nesdělitelné části myšlenek tvůrců prjektu až k účastníkům prcesu realizace stavby. Cílem je stavba ptimálně realizvaná pdle splečně vytvřené a dhdnuté předlhy pdle prjektvé dkumentace. Cíle a úkly autrskéh dzru Nejdůležitějším cílem autrskéh dzru je ddržení hlavních zásad celkvéh řešení prjektu stavební bnvy a udržení suladu mezi jedntlivými částmi dkumentace stavby prfesními prjekty. Převážnu část předmětu činnsti výknu autrskéh dzru představuje účast na kntrlních dnech stavby a splupráce na perativním řešení prblémů vzniklých při realizaci stavby. Autrský dzr by měl vždy vyknávat zpracvatel prjektvé dkumentace ke stavebnímu pvlení, prtže n je jak její autr zdpvědný za celu kncepci díla. Z th vychází i pstavení autrskéh dzru, který je závěrečnu fází partnerskéh vztahu mezi prjektantem (autrem díla) a investrem (stavebníkem) v časvém bdbí prvádění stavby. Hlavními úkny autrskéh dzru prjektanta jsu tyt činnsti: - Účast na předání staveniště zhtviteli. Staveniště předává investr. Autrský dzr kntrluje, zda skutečnsti známé v dbě předávání staveniště dpvídají předpkladům, pdle kterých byla vypracvána prjektvá dkumentace. - Účast na kntrlních dnech stavby a splupráce s statními partnery při perativním řešení prblémů vzniklých na stavbě. Autrský dzr prjektanta sleduje z technickéh hlediska p celu dbu realizace stavby její sulad se schválenu prjektvu dkumentací. - Dalším důležitým úklem autrskéh dzru prjektanta je sledvat ddržvání pdmínek pr stavbu tak, jak jsu určeny stavebním pvlením a stanvisky dtčených účastníků výstavby, která jsu ve stavebním pvlení stanvena jak závazná. - Autrský dzr pskytuje vysvětlení ptřebná pr vypracvání výrbní dkumentace zhtvitele, neb dkumentace jeh specifických subddávek; upzrňuje na ptřebu řešení krdinačních vazeb, na suvislsti s vnitřním vybavením apd. - Pdle pkynů investra (zpravidla technickéh dzru investra) psuzuje autrský dzr návrhy zhtvitele na změny schválené prjektvé dkumentace a na dchylky d ní. Ve svých vyjádřeních má na zřeteli ddržení technickeknmických parametrů stavby. Pdbně se vyjadřuje k pžadavkům na změny mnžství výrbků a výknů prti schválené prjektvé dkumentaci. - Je-li autrský dzr prjektanta investrem vyzván, pak se účastní předání a převzetí dknčené stavby d zhtvitele a splupůsbí se stavebníkem při získávání klaudačníh suhlasu s dknčenu stavbu. Běžná je též pdpra prjektanta při kmplexních zkuškách a při zkušebním prvzu Stanvení pžadavků na autrský a investiční dzr stavby, krdinátra BOZP - Autrský dzr architekta při stavební realizaci 15

16 Rzsah a způsb výknu Rzsah a způsb výknu autrskéh dzru bude předmětem dhdy mezi bjednatelem prjektvých prací a zhtvitelem prjektantem stavby. Dkumentace skutečnéh prvedení stavby, kteru pdle prváděcí vyhlášky stavebníh zákna může stavební úřad pžadvat ke klaudaci (neb investr pr své ptřeby) není sučástí prjektvé dkumentace ani výknu činnsti autrskéh dzru prjektanta. Sučástí výknu autrskéh dzru nejsu ani změny prjektvé dkumentace, které mhu být vyvlány nejrůznějšími vlivy. Např. pdrbnějším pznáním přírdních pdmínek (lkální změny tektnické skladby gelgickéh pdlží, hydrlgie), změnu předpkládanéh pstupu a sledu prací na stavbě, změnami technlgické části staveb vlivem technickéh pkrku či invací výrbků neb typů. V průběhu splupráce mhu nastat pžadavky investra na dílčí úpravy dispzičních detailů a řada dalších vlivů a změn, včetně změn záknných předpisů. Technický dzr investra - Před zahájením stavby Převzít prjekt stavby, smluvy se zhtviteli díla, vyjádření veřejnprávních rgánů (pvlení, patření a závazná stanviska), jakž i dklady, na které dkazují a seznámit se s jejich bsahem a pdmínkami. Účastnit se (případně rganizvat) předání staveniště zhtviteli stavby a t v celku neb p částech. Zkntrlvat, zda zhtvitel stavby zavedl stavební deník (dále jen SD ), zapsal d úvdníh listu předepsané údaje a ptvrdil převzetí příslušných dkladů, infrmací, údajů a vytýčení nezbytných pr zahájení přípravných prací a vlastní zhtvení stavby a učinit tm zápis d SD. - V průběhu realizace stavby Zastupvat investra směrem k ddavatelům stavby, k rgánům státní správy, příslušným dbrným rganizacím a dalším partnerům zapjeným d realizace díla. Vyknávat trvalý technický dhled nad prváděním prací, kntrlvat ddržvání becných technických pžadavků na výstavbu, ddržvání nrem a jiných technických předpisů. Seznámit se s pdklady, pdle kterých se připravuje realizace stavby, bzvlášť s realizačním prjektem, s bsahem smluv díl s ddavatelem stavební části stavby, s ddavatelem technlgické části stavby a s bsahem vdprávníh pvlení, stavebníh pvlení a územníh rzhdnutí. Kntrlvat ddržvání pdmínek stavebníh pvlení a patření státníh stavebníh dhledu. Řídit distribuci prjektvé dkumentace jedntlivým účastníkům výstavby v suladu s pravidly stanvenými investrem. Vést pravidelné kntrlní dny stavby v dhdnutém intervalu. Prvádět zápis a zajišťvat jeh distribuci. Sledvat vedení stavebníh a mntážníh deníku v suladu s pdmínkami smluv mezi investrem a ddavateli stavební a technlgické části stavby. Zajišťvat, aby prjektant systematicky dplňval dkumentaci, pdle které se stavba realizuje, a evidvat dkumentaci dknčených částí stavby. Prjednávat ddatky a změny prjektu, které nezvyšují náklady stavby, neprdlužují lhůtu výstavby, nezhršují parametry stavby, statní ddatky a změny včetně těch, které pdle předchzíh dstavce snižují výměry (bjemy) prací prti prjektu, předkládat s vlastním vyjádřením před prvedením takvých změn dpvědnému zástupci investra. Sledvat kvalitu prváděných prací a při nevyhvující kvalitě dvedených stavebních prací pžadvat p zhtviteli nápravu, případně zápisem d stavebníh deníku i dstranění nekvalitně prvedených prací a jejich nvé prvedení. Kntrlvat řádné uskladnění materiálů, knstrukcí, strjů a zařízení. Prvěřvat části ddávek, které budu v dalším průběhu zhtvvání stavby zakryty aneb se stanu nepřístupnými a t na výzvu zhtvitele a pdmínek s ním sjednaných ve smluvě. Splupracvat s prjektantem vyknávajícím autrský dzr při zabezpečvání suladu realizvaných ddávek a prací s prjektem. Splupracvat s prjektantem a s ddavateli při navrhvání a prvádění patření na dstranění případných závad prjektu. Kntrlvat, zda zhtvitel a jeh subddavatelé prvádějí předepsané zkušky materiálů, knstrukcí a zda evidují dklady jaksti neb vlastnstech a činí tm zápisy d SD. Přebírat a uchvávat dklady prkazující kvalitu vyknaných prací a ddávek (atesty, prtkly, revize apd.) Splupracvat s pracvníky zhtvitele stavby a účinným způsbem splupůsbit při dvracení nebezpečí vzniku škd na majetku, živtech a zdraví při hržení stavby živelnými událstmi. Kntrlvat ddržvání BOZP a pžárních předpisů. V průběhu dby výstavby uplatňvat náměty, směřující ke zhspdárnění buducíh prvzu (užívání) dknčené stavby. Prvádět kntrlu jaksti díla v suladu s Plánem jaksti zhtvitele, Kntrlními a zkušebními plány. Kntrlvat, zda zhtvitel ddává materiály a výrbky v suladu s prjektvu dkumentací, bchdními specifikacemi a dsuhlasenými vzrky. Není právněn, bez předchzíh suhlasu investra vydat ddavateli stavby žádný pkyn, jehž výsledkem by byl vznik ddatečných nákladů neb výdajů na straně investra. V případě havarijní situace je pvinen uvědmit investra ihned p jejím zjištění, a t i ve dnech pracvníh vlna neb pracvníh klidu. Není právněn bez suhlasu dpvědnéh zástupce mandanta měnit prjekt z hlediska rzsahu a kvality prací, měnit druh pužitých materiálů, termín dknčení stavby a jiné pdstatné náležitsti uzavřených smluvních vztahů. Infrmvat investra všech závažných klnstech při pstupu realizace výstavby. 16

17 5. Výpčet investičních nákladů Nacenění reknstrukce stavebních bjektů ve stupni Investičníh záměru je určen na základě rientačních ukazatelů bjektů, klasifikvaných dle Jedntné klasifikace stavebních bjektů (JKSO) v suladu s metdiku Klasifikace stavebních děl (dle Českéh statistickéh úřadu). Jedná se nejjedndušší způsb stanvení cen staveb ve fázi, kdy nejsu k dispzici pdrbné pdklady pr plžkvé cenění. Pr celkvu představu nákladech je nutné uvažvat s dchylku +/- 20%, dle nárčnsti knkrétních zásahů vyplývajících z pdrbnějších analýz, průzkumů, návrhů a nálezů během celéh prcesu stavby. Všechny uvedené ceny jsu bez DPH. SO 01 Reknstrukce histrickéh bjektu SO 02 Reknstrukce plcení Objekty pzemní zvláštní Oplcení svislá nsná knstrukce zděná z cihel, tvárnic, blků svislá nsná knstrukce kvvá Budvy bčanské výstavby Budvy pr výuku a výchvu Budvy pr vědu, kulturu a světu Budvy pr řízení, správu a administrativu svislá nsná knstrukce zděná z cihel, tvárnic, blků ,- Kč / m ,- Kč / m ,- Kč / m ,- Kč / m 3 Průměr SO ,50,- Kč / m 3 Zastavěná plcha: m 2 Obestavěný prstr m 3 Jedntkvá cena 5212,50,- Kč / m 3 Celkem x 5212,5 = ,- Kč Keficient ptřebení 762,4 mil. x 80% = 609,9 mil. Kč Burací práce x 15% x 800,- = = 17,5 mil. Kč Odbrné práce resturátrské x ,- = 30 mil. Kč Technlgie výtahů 3,5 mil. Kč ,- Kč / m ,- Kč / m 3 Průměr SO ,50,- Kč / m 3 Oplcení 453 bm x 2808,50, = 1,27 mil. Kč SO 03 Sadvé úpravy Plchy a úpravy území Sadvé úpravy Zeleň m 2 x 800, = 6,7 mil. Kč SO 04 Zpevněné plchy, kmunikace Plcha pjízdná m 2 x 1 826,- = 7,8 mil. Kč Plcha pěší m 2 x 1400,- = 2,84 mil. Kč Celkem SO 04 10,64 mil. Kč Celkem SO ,9 mil. Kč 17

18 SO 05 Vnitrareálvé rzvdy inženýrských sítí Vdvd 250 bm x 2677,50,- = 0,67 mil. Kč Kanalizace 250 bm x 4953,- = 1,24 mil. Kč Elektr NN 500 bm x 2385,- = 1,19 mil. Kč Slabprud 400 bm x 2200,-= 0,88 mil. Kč Celkem SO 05 3,98 mil. Kč Celkem stavební náklady 683,49 mil. Kč bez DPH Rekapitulace nákladů Stavební náklady 683,49 mil. Kč Předprjektvá a prjektvá, inženýrská činnst 49,13 mil. Kč Interiér 45 mil. Kč Cena celkem 777,62 mil. Kč bez DPH DPH 21% 163,3 mil. Kč Cena celkem vč. DPH 21% 940,92 mil. Kč Výpčet nákladů na předprjektvu a prjektvu přípravu, inženýrsku činnst Při pužití principu sutěže výběrvéh řízení na generálníh ddavatele a pdmínek trhu, lze uvažvat snížení cen kalkulvaných v kntrlním rzpčtu prjektu cca 10 %, dbrný dhad celkvých nákladů prjektu: 846,828 mil. Kč vč. DPH 21% Výsledné rzmezí je 6,3% - 7,65% ze zapčitatelných nákladů, tedy 46,240 mil. Kč - 52,020 mil. Kč Průměr 49,13 mil. Kč Vnitřní vybavení bjektu Pdlahvá plcha cca m 2 x Kč = 45 mil. Kč 18