7 Usazování. I Základní vztahy a definice. ρ p a ρ - hustoty částice a prostředí, g - gravitační zrychlení, υ - okamžitá rychlost částice
|
|
- Jozef Novák
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 7 Usazování Lenka Schreiberová I Základní vztahy a definice Usazování neboli sedimentace slouží k oddělování částic od tekutiny v oli hmotnostní síly. Hustota částic se roto musí lišit od hustoty tekutého rostředí. Rozdíl těchto hustot rozhoduje o tom, kterým směrem nastane usazování a odmiňuje významnou měrou (vedle dalších faktorů) rychlost ohybu částice.usazovací rychlost částice je základní veličinou ro výočet usazovacích zařízení (nař. gravitačních usazováků růtočných či eriodických). Rychlost usazování izolované částice se liší od rychlosti stejné částice, usazující se v řítomnosti dalších částic, neboť dochází k jejich vzájemnému ovlivňování. Tento říad označujeme jako rušené usazování. Při výočtech usazováků však vzájemné ovlivňování částic často zanedbáváme, zejména ři nízké koncentraci susendovaných částic, a usazování tedy ovažujeme za nerušené. Uvažujeme ohyb izolované částice v nehybném tekutém rostředí. Pro říad kladné orientace ve směru gravitační síly lze ohyb částice osat odle druhého Newtonova zákona skalární rovnicí ro jednosměrný ohyb (všechny síly ůsobí ve vertikálním směru) ve tvaru V ρ g - V ρ g - sign(υ) ζ u S ρ g υ = V ρ d υ (7-1) dτ kde V je objem částice, S - locha růmětu částice do roviny kolmé ke směru jejího ohybu, ρ a ρ - hustoty částice a rostředí, g - gravitační zrychlení, υ - okamžitá rychlost částice vzhledem k okolní tekutině a ζ u - součinitel odoru rostředí roti ohybu částice. Člen na ravé straně rovnice (7-1) vyjadřuje časovou změnu hybnosti částice. Na levé straně jsou ostuně vyjádřeny na částici ůsobící síly: tíhová F G = m g, vztlaková neboli Archimedova síla F A = V ρ g a síla odoru rostředí F R = ζ u S ρ υ /, která ůsobí vždy v oačném směru, nežli je rychlost částice; tato skutečnost je vyjádřena veličinou sign(υ), která je rovna +1 v říadě ohybu částice v kladném směru (byl zvolen jako směr tíhové síly), nebo je rovna -1 v říadě oačného směru rychlosti částice. V usořádání obvyklém ro usazování dochází v oměrně velmi krátké době (zlomky sekundy) od očátku děje ke stavu, kdy výslednice všech sil ůsobících na částici je rovna nule, tj. síly jsou v rovnováze. Zrychlení částice je otom také nulové a částice se dále ohybuje rovnoměrně římočaře. Předokládáme-li, že ve vztahu (7-1) je hustota částice větší než hustota tekutiny (ρ > ρ), bude se částice ohybovat ve směru gravitačního zrychlení konstantní rychlostí, kterou nazýváme usazovací rychlostí υ u. Z rovnice (7-1) ak lyne V g (ρ - ρ) = ζ u S ρ υ u (7-) Dále vyjádříme objem V a lochu S ro říad kulové částice vzorci: 7-1
2 V = π d 3 6, S = π d 4 (7-3) kde d je růměr částice určovaný římým měřením, res. sítovou analýzou aod. Po sojení rovnic (7-) a (7-3) obdržíme g d 3 (ρ - ρ) = 3 4 ζ u ρ d υ u (7-4) K určení usazovací rychlosti υ u z této rovnice je však nutno znát součinitel odoru ζ u výočtem nebo měřením. Bylo zjištěno, že bezrozměrová veličina ζ u závisí na usazovací rychlosti a růměru částice, hustotě a viskozitě rostředí a rovněž na geometrickém usořádání soustavy. Z rov. (7-4) lyne definice součinitele odoru ve tvaru : ζ u g = 3 υ 4 d u ρ ρ ρ (7-4a) V usazování se odobně jako je tomu v jiných hydrodynamických ochodech zavádí Reynoldsovo kritérium Re u vztahem υ u d ρ Re u = η υu d = (7-5) ν kde η označuje dynamickou a ν kinematickou viskozitu rostředí. Pro kinematickou viskozitu latí ν = η /ρ. Závislost ζ u na Re u byla zjištěna exerimentálně. Tato závislost se často aroximuje mocninovou závislostí ζ u = A Re u a (7-6) kde číselné konstanty A, a nabývají různých hodnot (viz tab. 7-1) v závislosti na charakteru obtékání částice tekutinou a byly rovněž určeny okusně. V literatuře bývá často tato okusně určená závislost ζ u (Re u ) znázorňována graficky. Výočet usazovací rychlosti υ u omocí vztahů (7-4, 5 a 6) je však nutno rovést iteračně, rotože rychlost υ u je obsažena jak v definici součinitele odoru ζ u, tak i Reynoldsova kritéria Re u. Z teorie vylývá, že ois usazování částic rozměrovou rovnicí (7-4) je možno zobecnit řevodem do bezrozměrového tvaru na závislost mezi ouze dvěma kritérii; nař. ve vztahu (7-6) jsou těmito kritérii součinitel odoru ζ u a Reynoldsovo kritérium Re u. Pro raktické výočty se však v usazování oužívají kritéria definovaná tak, aby se v nich nejčastěji očítané veličiny, tj. rychlost usazování υ u či růměr částice d, nevyskytovaly současně (odadne tak iterační výočet). Jedním z takovýchto kritérií je Archimedovo kritérium Ar, které je definováno: 3 3 g d ( ρ ρ ) g d ρ ( ρ ρ ) Ar = = (7-7) ν ρ η Dále se zavádí Ljaščenkovo kritérium Ly = Re 3 / Ar, které z očítaných veličin obsahuje ouze rychlost usazování a latí otom definice 7-
3 Ly = g η υ 3 u ρ ( ρ ρ ) (7-8) Rovnici usazování je ak místo rov. (7-6) možno vyjádřit jako vztah mezi kritérii Ly a Ar v obdobném mocninovém tvaru: Ly = B Ar b (7-9) který je již vhodný ro římý výočet buď usazovací rychlosti υ u (je obsažena jen v Ljaščenkově kritériu) nebo růměru částice d ( je obsažen jen v Archimedově kritériu). Konstanty B, b v rov. (7-9) jsou oět závislé na charakteru obtékání částice a jejich hodnoty, získané regresní analýzou okusných dat, jsou ro tři odlišné oblasti obtékání uvedeny v tab Tab. 7-1 Hodnoty konstant v rovnicích (7-6) a (7-9) Charakter obtékání kulové částice laminární (Stokesova obl.) řechodný (Allenova oblast) turbulentní (Newtonova oblast) Mezní hodnoty Re u 0, 0, - 5,0 10 5,0 10-1, kritérií Ar 3,6 3,6-8, , , Hodnoty konstant A 4 18,5 0,44 v rovnicích a -1-0,6 0 (7-6) a (7-9) B 1, , ,7 b 1,14 0,5 Porovnání naměřených dat s literárními výsledky. K určení veličiny υ u nebo d je kromě výočtů dle vztahu (7-9) možno též využít grafické závislosti Ly 1 / 3 (Ar 1 / 3 ) na obr Pro kulové částice latí na obr. 7-1 křivka označená arametrem ψ V = 1. Pois usazování nekulových částic je obecně složitější než ro částice kulové. Ulatňují se další faktory: tvar částice, její orientace a odchylky od ohybu ve svislém směru. Jisté zobecnění je možné ro tzv. částice izometrické, u nichž délkové rozměry ve třech na sebe kolmých směrech jsou zhruba stejné (nař. krychle). Pro ně jsou na obr. 7-1 zakresleny čáry označené arametrem ψ V < 1. Usazovací rychlost se ak určí obdobně jako ro částice kulové s tím rozdílem, že růměr částice se nahrazuje jejím ekvivalentním růměrem d ek, vyjádřeným vztahem 1 3 Vn dek = 6 π v němž V n je objem nekulové částice. Definice d ek je volena tak, že ro kouli d ek = d. Veličina ψ V se nazývá sféricita nekulové částice a je definována vztahem d ψ V = π ek A kde A n je ovrch nekulové částice. n (7-10) (7-11) 7-3
4 Obr. 7-1 Závislost Ly 1/3 (Ar 1/3, ψ V ) ro usazování kulových a nekulových částic v řechodné a turbulentní oblasti. Parametrem křivek je sféricita ψ V. II Cíl ráce 1. Měření usazovací rychlosti částic kulového a nekulového tvaru různé velikosti ři konstantních fyzikálních vlastnostech kaaliny, výočet výběrového růměru a roztylu usazovací rychlosti.. Porovnání naměřených středních hodnot usazovací rychlosti kulových částic s hodnotami vyočtenými na základě grafu na obr.7-1 a rovnice (7-9). 3. Porovnání naměřených středních hodnot usazovací rychlosti nekulových částic s hodnotou vyočítanou omocí sféricity. 4. Měření viskozity a hustoty kaaliny. III Pois zařízení Zařízení ro usazování je schematicky nakreslené na obr. 7-. Skleněná trubice 1 o růměru 100 mm je ve sodní části oatřena dvěma kohouty a 3, sloužícími k zachycení částic a vyouštění kolony. Ve sodní a horní části jsou na ní vyznačeny dvě odečítací rysky, jejichž 7-4
5 horní hrany jsou od sebe vzdáleny L =,4 m. V horní části trubice 1 se nálevkou 3 vhazují částice. Dále je aaratura vybavena digitálními stokami 5 k měření doby ádu částice. Stoky jsou ovládány dvěma sínači 6 a, b, umístěnými u horní a dolní části trubice. Čeradlo 8 se souští sínačem 9 a slouží k romíchání kaaliny v trubici : b 1 6a 1 - skleněná měřicí trubice a 3 - kohouty 4 - nálevka 5 - digitální stoky 6 a,b - sínače stoek 7 kohout ro odebírání vzorku 8 čeradlo 9 sínač čeradla Obr. 7- Schéma zařízení ro měření usazovací rychlosti částic Součástí aaratury je rovněž H olerův viskozimetr (viz obr. 7-3) s termostatem a říslušenstvím, sada hustoměrů, digitální hustoměr, teloměr a vytříděné částice určené k měření usazovací rychlosti. IV Postu ráce IV.1 Přírava částic K měření usazovacích rychlostí se oužívají částice ředem vytříděné a zařazené do jednotlivých sad odle velikosti nebo tvaru. Pro částice kulové je zadán jejich růměr a hustota; ro částice nekulové je zadán jejich objem V n, ovrch A n, největší lineární rozměr l,max a hustota. Všechny tyto veličiny jsou obsaženy v tabulce, která je vyvěšena římo u měřícího zařízení. Čisté částice řed měřením vložíme do kádinky s malým množstvím odebraného roztoku a ři měření se volně vyouštějí inzetou do skleněné nálevky, jejíž stonek zasahuje od hladinu kaaliny v trubce. 7-5
6 IV. Vlastní měření Před začátkem romícháme (homogenizujeme) roztok v měřicí trubici: Sínačem 9 sustíme čeradlo 8 a necháme několik minut roztok obíhat, oté vyneme sínač. Na začátku a na konci měření každé sady částic se změří telota roztoku v trubici a zaíše do rotokolu. Při měření se určuje čas, který ulyne mezi růchody částice vodorovnými rovinami, roloženými v místech vyznačených horní a sodní ryskou na trubici. Před vhazováním částic otevřeme kohout ; usazené částice se shromažďují v rostoru nad zavřeným kohoutem 3. Měření se zúčastňují dva ozorovatelé. Horní souští stoky v okamžiku růchodu částice rovinou horní rysky zmáčknutím tlačítka START na sínači 6a. Sodní ozorovatel zastaví stoky tlačítkem STOP ři růchodu částice rovinou sodní rysky na sínači 6b.. Částice se vouštějí do kolony jednotlivě a kromě měření času sledují oba ozorovatelé ád částice. V některých říadech dochází k tomu, že částice se ohybuje odél stěny nebo na ni naráží. Časy nalezené ro tyto říady je třeba v rotokolu zřetelně označit a nezahrnovat do výočtu. Je třeba realizovat minimálně 15 regulérních ádů ro danou sadu částic. Po zasání doby ádu je nutno vynulovat stoky tlačítkem reset na snímači 6a. Je-li otřeba vyjmout oužité částice z kolony, uzavře se nejdříve kohout a otevřením kohoutu 3 se částice vyustí řes síto, které je oloženo na ředem řiravené sběrné nádobě. Po roměření oloviny očtu regulérních ádů je otřeba, aby se ozorovatelé vyměnili; tím se sníží subjektivní chyba měření zůsobená rozdílnou dobou reakce ozorovatelů. IV.3 Ukončení měření Po skončení měření se usazené částice vyustí do sítka, roláchnou vodou, vysuší a uloží do nádobek. Zbylý neznečištěný roztok, odebraný jako vzorek nebo získaný ři vyouštění částic z trubice a shromažďovaný ve sběrné nádobě, se nalije nálevkou zět do měřicí trubice. Vlhkým hadrem se otřou všechna znečištěná místa. IV.4 Stanovení fyzikálních vlastností kaalin Do exerimentální ráce je rovněž zařazeno měření hustoty a viskozity roztoku. IV.4.1 Stanovení hustoty V této ráci se hustota roztoku zjišťuje jednak onornými skleněnými hustoměry v odměrném válci temerovaném v termostatu a jednak digitálním hustoměrem. Při ráci s onornými skleněnými hustoměry je nesnadné řesně vytemerovat zkoumaný vzorek kaaliny na telotu, která je v usazovací trubici, roto jeho hustotu doočítáváme omocí součinitele úměrnosti E. V rozmezí telot vyskytujících se ři měření usazovacích rychlostí lze ředokládat, že hustota kaaliny je lineární funkcí teloty. Potom latí vztah ρ (t) = ρ (t 1 ) + E (t - t 1 ) (7-1) kde ρ(t) je hustota ři telotě t, ρ(t 1 ) je hustota ři zvolené telotě t 1 a E je součinitel úměrnosti. Fyzikálně součinitel E vyjadřuje změnu hustoty ři změně teloty o 1 C, jak je vidět z jeho jednotky [E] = kg m -3 K
7 K určení hustoty ři libovolné telotě stačí tedy znát hustotu ři jedné telotě a součinitel E. Podle vztahu (7-1) určíme hodnotu E měřením hustot roztoku ři dvou telotách t 1 a t, které ři temerování vzorku volíme a nastavíme na termostatu tak, aby jejich rozdíl byl řibližně 10 C a aby střední telota roztoku t v měřicí trubici ři měření jednotlivých sad částic ležela uvnitř intervalu telot t 1 a t. Při měření zanedbáváme změny objemu hustoměru s telotou. Podle otřeby se během temerace roztok ve válci romíchává ohybem hustoměru. Digitální hustoměr vzorek automaticky vytemeruje odle nastavené teloty, tudíž nám stačí měření ři skutečné telotě roztoku. Pokyny k obsluze digitálního hustoměru jsou vyvěšeny v laboratoři. IV.4. Stanovení dynamické viskozity Viskozita roztoku η se v laboratoři měří Hölerovým viskozimetrem s temeračním okruhem naojeným na termostat. Schéma viskozimetru je na obr teloměr libela 3 otočný če 4 stojan 5 aretační šroub 6 stavěcí šrouby 7 horní zátka 8 odvzdušňovací uzávěr 9 lášť 10 odvod termostat.kaaliny 11 koule 1 trubice s ryskami 13 dolní zátka 14 řívod termostat.kaaliny Obr Schéma Hölerova viskozimetru Velikost koule 11 a růměr trubky 1 se obecně volí tak, že kaalina rotéká v rostoru mezi koulí a stěnou trubky laminárně, koule se od vlivem tíže ohybuje směrem dolů rovnoměrným ohybem. Před měřením viskozimetr omocí stavěcích šroubů 6 seřídíme do horizontální olohy odle libely. Viskozimetr řiojíme k termostatu a nastavíme ožadovanou telotu. Trubici i kuličku vyčistíme, roláchneme vodou a nakonec měřeným roztokem. Nasadíme sodní víčko 13, nalijeme vzorek k rysce C a vhodíme vhodnou kouli. Poté dolníme vzorek řibližně 1 cm od horní okraj trubice. Do trubice vložíme odvzdušňovací vložku 8 (dojde k uzavření trubice bez bubliny vytlačením řebytku kaaliny do vložky). Nakonec uzavřeme trubici víčkem 7. Uzávěry dotahujeme oatrně, aby nedošlo k lomu trubice. Tím je řístroj řiraven k měření. Otočením viskozimetru kolem čeu 3 umístíme kouli nad rysku A. Zětným otočením a zajiš- 7-7
8 těním šroubem 5 zahájíme měření. Měří se čas otřebný ro růchod koule mezi ryskami. Obvykle se oužívají rysky A a C. Přesnost měření se udává 0,5% až 1%. Pádový čas by neměl být kratší než 30 s (ro dráhu AC = 100 mm). Viskozitu roztoku zjistíme ři dvou zvolených telotách t 1 a t. Závislost viskozity na telotě je obecně vyjádřena exonenciální funkcí η = C ex(d/t) (7-13) Postu výočtů: Pro růměrné doby ádu kuličky τ 1 a τ ři dvou zvolených telotách t 1 a t vyočítáme dynamické viskozity roztoku η 1 a η omocí rovnice: η = K (ρ k - ρ ) τ (7-14) kde K je konstanta kuličky, ρ k je hustota koule (obě veličiny jsou uvedeny na vývěsce u zařízení). Tyto viskozity solu s říslušnými telotami vyjádřenými v K dosadíme do (7-13), tím získáme dvě rovnice ro dvě neznámé konstanty C a D, které vyřešíme. Dosazením těchto konstant a střední teloty roztoku do vztahu (7-13) zjistíme hledanou viskozitu roztoku. V Bezečnostní oatření 1. Při ráci s H olerovým viskozimetrem je nezbytné řesně dodržovat ostu uvedený v odst. IV.4., zejména nedotahovat násilím šroubové uzávěry trubice. Kulička viskozimetru nesmí uadnout - je broušena s řesností 1 µm.. Při všech odběrech a racích s roztokem mimo aaraturu dodržujte čistotu. Neznečištěné zbytky roztoku se vracejí zět do aaratury. Cena 1 l glycerolu je až 10 Kč. 3. Při rozlití roztoku se místo očistí hadrem. Při obsluze je zvýšené nebezečí uklouznutí. VI Zracování naměřených hodnot VI.1 Vyhodnocení exerimentálních výsledků Při měření byl ro danou sadu částic získán soubor regulérních dob ádu částic τ i na dráze L mezi dvěma vyznačenými ryskami. Doby ádu, kdy se částice ohybovaly odél stěny nebo se jí dotýkaly, byly ři zasání do rotokolu seciálně označeny a v dalších výočtech se již neuvažují. Poznámka: Přesně řečeno by bylo nutno uvažovat vliv stěny trubky ři každém okusu, neboť stěny obecně ádovou rychlost zmenšují. V našich okusech je oměr růměru částice k růměru trubky malý, a roto tento vliv zanedbáváme. Pro danou sadu částic vyočteme a zaíšeme do rotokolu usazovací rychlosti jednotlivých měření odle vzorce ro rovnoměrný římočarý ohyb υ ui = L /τ i (7-15) Pro soubor těchto rychlostí υ ui odle ka. o zracování naměřených hodnot vyočteme: a) výběrový růměr υ u, b) směrodatnou odchylku s υu, 7-8
9 c) interval solehlivosti ro υ u. VI. Výočet usazovací rychlosti z kriteriálních vztahů Do všech oužívaných kritérií dosazujeme hodnoty hustoty ρ a viskozity η ři střední telotě roztoku, určené jako aritmetický růměr telot na očátku a konci okusu. K výočtu ρ a η ři této střední telotě oužijeme hodnot veličin E a konstant C a D, určených odle vztahů a okynů v odst. IV.4.1 a. A. Pro kulové částice vyočteme usazovací rychlost jednak omocí rovnice (7-9), jednak omocí grafu na obr.7-1. Při rvním zůsobu výočtu vybereme odle hodnoty Ar vyočítané z rovnice (7-7) v tab. 7-1 říslušné hodnoty konstant B, b; z rovnice (7-9) vyočteme Ljaščenkovo kritérium Ly a vyjádříme υ u ze vztahu (7-8). V druhém říadu výočtu zjistíme ro říslušnou hodnotu Ar 1/3 v grafu na obr. 7-1 omocí křivky s arametrem ψ V = 1 římo hodnotu Ly 1/3 a rychlost υ u oět vyočteme ze vztahu (7-8). Oběma zůsoby vyočtenou usazovací rychlost orovnáme s exerimentálně stanovenou střední hodnotou υ u. B. Pro nekulové částice rovedeme výočet usazovací rychlosti υ u omocí sféricity ψ V. Nejrve vyočítáme d ek z rov. (7-10) a ro tento růměr otom vyočteme Ar z rovnice (7-7). Sféricitu ψ V vyočteme z rov. (7-11) a v grafu na obr. 7-1 ro křivku s určenou hodnotou ψ V (růběh říslušné křivky bude zřejmě nutno v obrázku interolovat) odečteme Ly 1/3. Usazovací rychlost υ u otom vyočteme ze vztahu (7-8). VII Symboly A, a konstanty v rovnici (7-6) A n ovrch nekulové částice m Ar Archimedovo kritérium, rovnice (7-7) B, b konstanty v rovnici (7-9) C, D konstanty v rovnici (7-13) d ek ekvivalentní růměr m d růměr kulové částice m E součinitel definovaný rovnicí (7-1) kg m -3 K -1 K konstanta kuličky viskozimetru L vzdálenost mezi ryskami na měřicí rouře m l,max největší lineární rozměr nekulové částice m Ly Ljaščenkovo kritérium, rovnice (7-8) Re u Reynoldsovo kritérium ro usazování, rovnice (7-5) S locha růmětu částice do roviny kolmé ke směru jejího ohybu m V, V n objem kulové, res. nekulové částice m 3 υ okamžitá rychlost částice vzhledem k rostředí m s
10 υ u usazovací rychlost částice m s -1 υ u výběrový růměr usazovací rychlosti částice m s -1 ζ u součinitel odoru rostředí roti ohybu částice ρ hustota částice kg m -3 ψ V sféricita nekulové částice, vztah (7-11) VIII Kontrolní otázky 1. Jaké exerimentální částice se oužívají k měření (tvar částice)?. Jaká úrava částic je otřebná řed vlastním měřením a roč. 3. Poište zůsob vhazování částic do měřící nádoby. 4. Co se stane, okud částice adá těsně u stěny nádoby. 5. Co je sféricita částice? 6. Jaké fyzikální vlastnosti tekutiny se měří a jakou metodou? 7. Při jakých telotách se měří fyzikální vlastnosti tekutiny? 8. Poište metodiku měření viskozity. 9. Poište metodiku měření hustoty. 10. Jaký ty telotní závislosti vykazuje hustota a viskozita. 7-10
7 Usazování. I Základní vztahy a definice. Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová
7 Usazování Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová I Základní vztahy a definice Usazování neboli sedimentace slouží k oddělování částic od tekutiny v gravitačním oli. Hustota částic se roto musí lišit od
Více7 Usazování. I Základní vztahy a definice. Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová
7 Usazování Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová I Základní vztahy a definice Usazování neboli sedimentace složí k oddělování částic od tektiny v gravitačním oli. Hstota částic se roto msí lišit od hstoty
VícePokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte
Více4 Ztráty tlaku v trubce s výplní
4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu
Více4 Ztráty tlaku v trubce s výplní
4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu
VíceSměrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy
Směrová kalibrace ětiotvorové kuželové sondy Matějka Milan Ing., Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, milan.matejka@fs.cvut.cz Abstrakt: The
VíceV následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.
8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S
Více7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.
7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceÚloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat
Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného lynu - statistické zracování dat Teorie Tam, kde se racuje se stlačenými lyny, je možné ozorovat zajímavý jev. Jestliže se do nádoby, kde je
Více5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního
VíceObr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceNÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL
NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz
VíceLaplaceova transformace.
Lalaceova transformace - studijní text ro cvičení v ředmětu Matematika -. Studijní materiál byl řiraven racovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za odory grantu IG ČVUT č. 300043 a v rámci
Více2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
VíceUniverzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ
Univerzita Pardubice FAKULA CHEMICKO ECHNOLOGICKÁ MEODY S LAENNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ MEODY SEMINÁRNÍ PRÁCE LICENČNÍHO SUDIA Statistické zracování dat ři kontrole jakosti Ing. Karel Dráela, CSc.
VícePZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun
PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů
VíceProtokol o provedeném měření
Fyzikální laboratoře FLM Protokol o rovedeném měření Název úlohy: Studium harmonického ohybu na ružině Číslo úlohy: A Datum měření: 8. 3. 2010 Jméno a říjmení: Viktor Dlouhý Fakulta mechatroniky TU, I.
VíceZpůsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost
Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 06/2018 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
VíceAnalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii
KM/GVS Geometrické vidění světa (Design) nalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii Použité značky a symboly R, C, Z obor reálných, komleních, celých čísel geometrický vektor R n aritmetický vektor
Více1.5.2 Mechanická práce II
.5. Mechanická ráce II Předoklady: 50 Př. : Jakou minimální ráci vykonáš ři řemístění bedny o hmotnosti 50 k o odlaze o vzdálenost 5 m. Příklad sočítej dvakrát, jednou zanedbej třecí sílu mezi bednou a
Více6 Usazování. A Výpočtové vztahy. 6.1 Usazování jednotlivé kulové částice. Lenka Schreiberová, Lubomír Neužil
6 Usazování Lenka Schreiberová, Lubomír Neužil A Výpočtové vztahy Jednou z metod dělení heterogenních soustav je usazování rozptýlených částic působením hmotnostní (gravitační, setrvačné, odstředivé síly).
VíceCVIČENÍ Z ELEKTRONIKY
Střední růmyslová škola elektrotechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKRONIKY Harmonická analýza Příjmení : Česák Číslo úlohy : Jméno : Petr Datum zadání :.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání : 11.1.97
VíceObrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
Více3.2 Metody s latentními proměnnými a klasifikační metody
3. Metody s latentními roměnnými a klasifikační metody Otázka č. Vyočtěte algoritmem IPALS. latentní roměnnou z matice A[řádek,slouec]: A[,]=, A[,]=, A[3,]=3, A[,]=, A[,]=, A[3,]=0, A[,3]=6, A[,3]=4, A[3,3]=.
VíceOddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE
ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly
VíceNárodní informační středisko pro podporu jakosti
Národní informační středisko ro odoru jakosti Konzultační středisko statistických metod ři NIS-PJ Analýza zůsobilosti Ing. Vratislav Horálek, DrSc. ředseda TNK 4: Alikace statistických metod Ing. Josef
VíceRušené usazování Úvod: Při rušeném usazování dochází ke srážkám částic a jejich narážení na stěny nádoby. Výsledkem je prodlužování dráhy částic a
Rušené usazování Úvod: Při rušeném usazování dochází ke srážkám částic a jejich narážení na stěny nádoby. Výsledkem je prodlužování dráhy částic a zpomalování usazování. V praxi probíhá usazování v usazovácích
VíceGONIOMETRICKÉ ROVNICE -
1 GONIOMETRICKÉ ROVNICE - Pois zůsobu oužití: teorie k samostudiu (i- learning) ro 3. ročník střední školy technického zaměření, teorie ke konzultacím dálkového studia Vyracovala: Ivana Klozová Datum vyracování:
VícePředpjatý beton Přednáška 6
Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu
Více4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách
VíceHYDROMECHANIKA 3. HYDRODYNAMIKA
. HYDRODYNAMIKA Hydrodynamika - část hydromechaniky zabývající se říčinami a důsledky ohybu kaalin. ZÁKLADY PROUDĚNÍ Stavové veličiny roudění Hustota tekutin [kgm - ] Tlak [Pa] Telota T [K] Rychlost [ms
VícePRŮTOK PLYNU OTVOREM
PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceStabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)
Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1
VíceVLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
VíceSHANNONOVY VĚTY A JEJICH DŮKAZ
SHANNONOVY VĚTY A JEJICH DŮKAZ JAN ŠŤOVÍČEK Abstrakt. Důkaz Shannonových vět ro binární symetrický kanál tak, jak měl být robrán na řednášce. Číslování vět odovídá řednášce. 1. Značení a obecné ředoklady
VíceLEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu
LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní
Vícezadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.
Teorie řízení 004 str. / 30 PŘÍKLAD zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, naájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. E ce ω a) Odvoďte řenosovou funkci F(): F( ) ω( )/ u( ) b)
VíceVysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kalana Měření růtokové, účinnostní a říkonové charakteristiky onorného čeradla Vyracovali:
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace
VícePříklady k přednášce 1. Úvod. Michael Šebek Automatické řízení 2019
Příklady k řednášce. Úvod Michael Šebek Atomatické řízení 09 08.0.09 Kyvadlo řízené momentem Pohybová rovnice (. Newtonův zákon ro rotaci) J ϕ = M ro moment setrvačnosti J = ml = M Flsinϕ c = M mgl sinϕ
VícePříklady k přednášce 1. Úvod
Příklady k řednášce. Úvod Michael Šebek Atomatické řízení 08 9-6-8 Kyvadlo řízené momentem Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Pohybová rovnice (. Newtonův zákon ro rotaci) J ϕ M ro moment setrvačnosti
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceModel tenisového utkání
Model tenisového utkání Jan Šustek Semestrální rojekt do ředmětu Náhodné rocesy 2005 V této ráci se budu zabývat modelem tenisového utkání. Vstuními hodnotami budou úsěšnosti odání jednotlivých hráčů,
Více7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU
7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která
Víceρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí
Měření růtou lynu rotametrem a alibrace ailárního růtooměru Úvod: Průtoy lynů se měří lynoměry, rotametry nebo se vyočítávají ze změřené tlaové diference v místech zúžení růřezu otrubí nař.clonou, Venturiho
Vícepřechodová (Allen) 0,44 ξ Re Poznámka: Usazování v turbulentní oblasti má omezený význam, protože se částice usazují velmi rychle.
Nerušené usazoání kuloých a nekuloých ástic Úod: Měřením rychlostí nerušeného usazoání oěřujeme platnost ronic pro ýpoet usazoacích rychlostí ástic různé elikosti a taru nebo naopak ronic pro ýpoet elikosti
VícePROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 7
UNIERZITA TOMÁŠE BATI E ZÍNĚ AKUTA APIKOANÉ INORMATIKY PROCENÍ INŽENÝRTÍ 7 ýočty sojené s filtrací Dagmar Janáčová Hana Carvátová Zlín 01 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroskéo sociálnío
Více1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro měření newtonovské.
1 Pracovní úkol 1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro měření newtonovské. 2. Pomocí rotačního viskozimetru určete viskozitu newtonovské kapaliny. 3. Pro nenewtonovskou
VíceVISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu pomalejší
VícePROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 2 Usazování 2. část Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VíceMechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika
Mechanika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Hydrostatika Kapalinu považujeme za kontinuum, můžeme využít předchozí úvahy Studujeme kapalinu, která je v klidu hydrostatika Objem kapaliny bude v klidu,
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
VíceNumerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou
Konference ANSYS 2009 Numerické výočty roudění v kanále stálého růřezu ři ucání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 michal.hoznedl@skoda.cz
VícePROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceStanovení hustoty pevných a kapalných látek
55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní
Více14. přednáška. Přímka
14 přednáška Přímka Začneme vyjádřením přímky v prostoru Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje Přímka v prostoru je určena bodem A= [ a1
VíceVětrání hromadných garáží
ětrání hromadných garáží Domácí ředis: ČSN 73 6058 Hromadné garáže, základní ustanovení, latná od r. 1987 Zahraniční ředisy: ÖNORM H 6003 Lüftungstechnische Anlagen für Garagen. Grundlagen, Planung, Dimensionierung,
VícePostup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)
říklad S1 Stanovte potřebný výkon spalovacího motoru siničního vozidla pro jízdu do stoupání 0 % rychlostí 50 km.h -1 za bezvětří. arametry silničního vozidla jsou: Tab S1.1: arametry zadání: G 9,8. 10
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
Více) : Částice materiálu nemění polohu, mezerovitost vrstvy je konstantní (ε = ε 0), tlaková ztráta Δp dis
7 F l u i d a c e Lenka Schreiberová, Lubomír Neužil A Výpočtové vztahy Význam fluidace pro technickou praxi je dán tím, že proudem tekutiny je vytvořena suspenze částic, která se nazývá fluidní vrstva.
Více3.3.2 Brčko, pumpička, vývěva
3.3.2 Brčko, umička, vývěva Předoklady: 030301 Pomůcky: vývěva, siloměr (nebo váha) do 250 N, umička, svrasklé jablko, zkumavky, kádinka s vodou Př. 1: Školní vývěva má zvon o růměru 0,4 m. Jak velký tlak
Více3. Silové působení na hmotné objekty
SÍL OENT SÍLY - 10-3. Silové ůsobení na hmotné objekty 3.1 Síla a její osuvné účinky V této kaitole si oíšeme vlastnosti silových účinků ůsobících na konstrukce a reálné mechanické soustavy. Zavedeme kvantitativní
Více7.5.13 Rovnice paraboly
7.5.1 Rovnice arabol Předoklad: 751 Př. 1: Seiš všechn rovnice ro arabol a nakresli k nim odovídající obrázk. Na každém obrázku vznač vzdálenost. = = = = Pedagogická oznámka: Sesání arabol je důležité,
VíceTERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny
TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceFYZIKA. rovnováhy atmosférického tlaku a hydrostatického tlaku ve válci
FYZIKA Exerimentální ověření rovnováhy atmosférického tlaku a hydrostatického tlaku ve válci ČENĚK KODEJŠKA 1 JAN ŘÍHA 1 SAVATORE GANCI 2 1 Katedra exerimentální fyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní
Více3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru
3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci
Více6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy
6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VícePovrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob
Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi iltrace Povrchová vs. hloubková iltrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní iltrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka Tyy
Více2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?
2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a
VíceÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE
LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) B Měření secifického ovrchu sorbentů Vedoucí ráce: Doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Umístění ráce: S31 1 MĚŘENÍ SPECIFICKÉHO POVRCHU SORBENTŮ 1. CÍL PRÁCE
VíceSpojitá náhodná veličina
Lekce 3 Sojitá náhodná veličina Příad sojité náhodné veličiny je komlikovanější, než je tomu u veličiny diskrétní Je to dáno ředevším tím, že jednotková ravděodobnost jistého jevu se rozkládá mezi nekonečně
VíceNakloněná rovina III
6 Nakloněná rovina III Předoklady: 4 Pedagogická oznáka: Následující říklady oět atří do kategorie vozíčků Je saozřejě otázkou, zda tyto říklady v takové nožství cvičit Osobně se i líbí, že se studenti
Více3. Aktivní snímače. 3.1 Termoelektrické snímače
3. Aktivní snímače 3.1 Termoelektrické snímače Termoelektrické snímače jsou založen na termoelektrickém jevu, který je zůsoben závislostí stkového otenciálu dvou různých kovů na telotě. V obvodu ze dvou
Víceb) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0
Řešení úloh. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas, 5, 6, 7), J. Jírů 2,, 4).a) Napíšeme si pohybové rovnice, ze kterých vyjádříme dobu jízdy a zrychlení automobilu A:
VíceTřetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které
VíceDynamické programování
ALG Dynamické rogramování Nejdelší rostoucí odoslounost Otimální ořadí násobení matic Nejdelší rostoucí odoslounost Z dané oslounosti vyberte co nejdelší rostoucí odoslounost. 5 4 9 5 8 6 7 Řešení: 4 5
VíceŘešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.
Řešení úloh. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů.a) Doba jízdy na prvním úseku (v 5 m s ): t v a 30 s. Konečná rychlost jízdy druhého úseku je v v + a t 3 m s. Pro rovnoměrně
VícePRŮTOK PORÉZNÍ VRSTVOU
PRŮTOK PORÉZNÍ RSTOU Průmyslové alikace Nálňové aaráty Filtrační zařízení Porézní vrstva: órovitá řeážka (lsť, keramika, aír) zrnitá vrstva (ísek, filtrační koláč) nálň (kuličky, kroužky, sedla, tělíska)
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
VíceObr. 1: Řez masivním průřezem z RD zasaženým účinkům požáru
Teorie: Dřevo a materiály na bázi dřeva jsou sloučeninami uhlíku, kyslíku, vodíku a dalších rvků řírodního ůvodu. Jedná se o hořlavé materiály, jejichž hořlavost lze do jisté míry omezit ovrchovou úravou,
VíceMechanické vlastnosti kapalin hydromechanika
Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné
Více12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ 12.1 TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
VíceExtrémy funkce dvou proměnných
Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže
VíceT8OOV 03 STANOVENÍ PLYNNÝCH EMISÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADNÍM VZDUCHU
ávody na laboratorní cvičení z ředmětu T8OOV Ochrana ovzduší T8OOV 03 STAOVEÍ PLYÝCH EMISÍ ORGAICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADÍM VZDUCHU 3.1. ÚVOD Stanovení sočívá v adsorci ar těkavých organických látek na
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceMĚŘENÍ VÝKONU V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR. Petr BERNAT VŠB - TU Ostrava, katedra elektrických strojů a přístrojů
MĚŘENÍ VÝKONU V SOUSAVĚ MĚNIČ - MOOR Petr BERNA VŠB - U Ostrava, katedra elektrických strojů a řístrojů Nástu regulovaných ohonů s asynchronními motory naájenými z měničů frekvence řináší kromě nesorných
VíceMarkovovy řetězce se spojitým časem CTMC (Continuous time Markov Chain)
Markovovy řetězce se soitým časem CTMC (Continuous time Markov Chain) 3 5 1 4 Markovovy rocesy X Diskrétní stavový rostor Soitý obor arametru t { } S e1, e,, en t R t 0 0 t 1 t t 3 t Proces e Markovův
VíceMěření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
43 Kapitola 7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 7.1 Úvod Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu ve vakuu. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Jako normální tíhové zrychlení g n
VíceMěření kinematické a dynamické viskozity kapalin
Úloha č. 2 Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin Úkoly měření: 1. Určete dynamickou viskozitu z měření doby pádu kuličky v kapalině (glycerinu, roztoku polysacharidu ve vodě) při laboratorní
Více