Měření na trojfázovém transformátoru naprázdno.

Transkript

1 Úkol: Měřeí a trojfázovém trasformátoru aprázdo. 1. Změřte a akreslete charakteristiky aprázdo trojfázového trasformátoru U 20, I 0, P 0, cos 0 = f (U 1) v rozmezí V. Zdůvoděte průběh charakteristik U 20 = f (U 1 ) (převodová) a P 0 = f (U 1 ). 2. Určete z grafu proud aprázdo I 0 a ztráty v železe P Fe při jmeovitém apětí U Vypočítejte poměrý proud aprázdo i 0, poměré ztráty aprázdo p 0, měré ztráty v železe p Fe a měrý magetizačí příko q Fe. 4. Nakreslete v měřítku fázorový diagram trasformátoru aprázdo při jmeovitém apětí. Určete z ěj graficky ztrátový proud I Fe a magetizačí proud I. trasformátor 6,3 kva, 380/130 V wattmetry elektrodyamické 0,5-1 A, V (skříň 6-3) ampérmetry feromagetické 0, A (5) voltmetry feromagetické V, V (4) 1. Měřeí provádíme v zapojeí se třemi wattmetry. Z apětí a proudů změřeých v růzých fázích počítáme aritmetický průměr, ze ztrátových výkoů součet. Převodová charakteristika musí být lieárí, ztráty aprázdo rostou s apětím kvadraticky. 2. Proud aprázdo I 0 při jmeovitém apětí zjistíme z grafu tak, že a vodorové ose určíme (a ozačíme) jmeovité apětí U 1, a křivce I 0 = f (U 1 ) určíme a a svislé ose ozačíme odpovídající proud I 0. Podobě odečteme ztráty aprázdo P 0, které se u trasformátorů přibližě rovají ztrátám v železe P Fe. I0 3. Poměrý (procetí) proud aprázdo i0 100 (%). Jmeovitý proud vypočítáme ze štítkových údajů I1 S I1. Poměré (procetí) ztráty aprázdo se vyjadřují ze jmeovitého výkou: 3U 1 P0 p0 100 (%). Obtížější je výpočet měrých ztrát v železe p Fe a měrého magetizačího příkou S q Fe. Potřebujeme totiž zát hmotost magetického obvodu trasformátoru. Pomocí měřítka zjistíme potřebé rozměry jader i spojek a vypočítáme objem. Vyásobeím objemu hustotou železa 7800 kg/m 3 získáme hmotost magetického obvodu trasformátoru m Fe. Měré ztráty v železe Měrý magetizačí příko Q P Fe pfe (W/kg). mfe Fe qfe (var/kg), kde jalový příko aprázdo Q Fe, potřebý k vytvořeí mfe 2 2 magetického toku, spočítáme apř. Q ( 3 U I ) P. Fe 1 0 Fe 4. Při kresleí fázorového diagramu volíme vhodě měřítka apětí a proudu. Proud aprázdo I 0, zpožděý o úhel 0 za apětím, rozložíme a čiou složku I Fe a jalovou I. Výsledek kotrolujeme výpočtem I Fe = I 0.cos 0 a = I 0.si 0. S =... kva U 1 /U 2 =...V I 1 =... A U 11 U 12 U 13 U 1 I 01 (A) I 02 (A) I 03 (A) I 0 (A) P 01 (W) P 02 (W) P 03 (W) P 0 (W) U 201 U 202 U 203 U 20 cos 0 (-)

2 Úkol: Měřeí a trojfázovém trasformátoru akrátko. 1. Změřte a akreslete charakteristiky akrátko trojfázového trasformátoru I k, P k, cos k = f (U 1) v rozmezí % I Určete apětí akrátko U k, poměré (procetí) apětí akrátko u k, impedaci akrátko Z k a poměré ztráty akrátko p k. 3. Nakreslete v měřítku fázorový diagram trasformátoru akrátko při jmeovitém proudu. Určete z ěj graficko-početí metodou kostaty áhradího schématu R a X. trasformátor 6,3 kva, 380/130 V wattmetry elektrodyamické 5-10 A, V ( skříň 5) ampérmetry feromagetické 2-10 A (5) voltmetry digitálí (5) 1. Měřeí provádíme v Aroově zapojeí (trojvodičové zapojeí pro měřeí trojfázových výkoů dvěma wattmetry). Jmeovitý proud I 1 spočítáme ze štítkových hodot trasformátoru. Z apětí a proudů změřeých v růzých fázích počítáme aritmetický průměr, ze ztrátových výkoů součet. 2. Napětí akrátko U k je apětí a vstupu trasformátoru akrátko při průchodu jmeovitého proudu. Zjistíme ho z grafu tak, že určíme (a ozačíme) a křivce I k = f (U 1 ) apětí (a vodorové ose) odpovídající proudu I k = I (a svislé ose). Uk Procetí apětí akrátko je apětí akrátko v procetech ze jmeovitého apětí: uk 100 (%) U Uk Impedace akrátko se určí z apětí akrátko a jmeovitého proudu. Pro zapojeí do hvězdy Zk. 3I Ztráty akrátko se rovají přibližě Jouleovým ztrátám ve viutí (ztráty v železe lze zaedbat). Závisejí kvadraticky a zatížeí (proudu). Poměré (procetí) ztráty akrátko p k jsou ztráty akrátko při jmeovitém proudu P k vztažeé k jmeovitému zdálivému výkou S (te se uvádí a štítku): Pk pk 100 (%). Ztráty akrátko (při jmeovitém proudu) P k určíme z grafu (a ozačíme je). S 3. Při kresleí fázorového diagramu volíme vhodě měřítka apětí a proudu. Diagram apětí akreslíme pro fázové hodoty (změřeé U k přepočítáme a U kf ). Kostaty R a X určíme vyděleím úbytků RI a X I (převedeých z cetimetrů a volty) jmeovitým proudem I 1. S =... kva U 1 /U 2 =...V I 1 =... A U 12 U 23 U 13 U I k1 (A) I k2 (A) I k3 (A) I k (A) P k1 (W) P k2 (W) P k (W) cos k (-)

3 Měřeí hodiových úhlů trasformátoru. Úkol: 1. Proměřte hodiové úhly trojfázového trasformátoru v zapojeích podle uvedeých schémat. 2. Nakreslete fázorové diagramy všech zapojeí a diagram fázorů jedé fáze s vyzačeím hodiového úhlu (viz vzor vpravo). trasformátor s vyvedeými koci viutí digitálí voltmetr (skříň 5-4) Hodiový úhel trojfázového trasformátoru je úhel mezi fázory fázových apětí stejé fáze primárího a sekudárího viutí uvedeý v hodiách, kde 1 h odpovídá 30. Uvádí se jako zpožděí výstupího apětí za vstupím. Viutí může být zapojeo do hvězdy (Y), trojúhelíka (D), popř. lomeé hvězdy (Z). Jejich kombiacemi a áměami začátků viutí za koce lze dosáhout většího možství zapojeí. Úkol: Zopakujte si z teorie kresleí fázorových diagramů a určováí hodiových úhlů ze schématu. Jako součást domácí přípravy akreslete fázorové diagramy a určete z ich hodiové úhly sedmi íže uvedeých zapojeí. Před měřeím budou kotrolováy. Měřeí provádíme ásledujícím způsobem: spojíme trvale svorky Aa (prví fáze primárího a sekudárího viutí). Propojíme viutí podle schématu. Připojíme primárí (tj. vstupí) viutí a souměrý trojfázový zdroj apětí, astavíme asi poloviu U a měříme voltmetrem všecha možá apětí, tj. AB, AC, Ab, Ac, bb, bc, bc, cb, cc, BC. (Je jasé, že A = a.) Kresleí provedeme v Autocadu ebo ručě. Fázorové diagramy akreslíme v určitém měřítku. Zvolíme bod A = a, opíšeme apř. oblouk AB, a ěm zvolíme bod B a dále postupě zkostruujeme další body (průsečíky oblouků). Přesost měřeí se projeví v tom, zda se příslušé obloučky protíají (alespoň přibližě) v jedom bodě. Tabulka: spojeí AB AC Ab Ac bb bc bc cb cc BC Yy0 Yy6 Yd1 Yd11 Yd7 Dy1 Dy5

4 Úkol: Měřeí a asychroím motoru aprázdo. 1. Změřte a akreslete charakteristiky aprázdo trojfázového asychroího motoru I 0, P 0, cos 0 = f (U) v rozmezí V v zapojeí do trojúhelíka (D). 2. Změřte odpor viutí motoru v trojúhelíku, vypočítejte průměrý odpor viutí jedé fáze. 3. Proveďte rozděleí ztrát aprázdo při U = U a jedotlivé složky. 4. Určete magetizačí a ztrátový proud při U = U. 5. Určete poměrý proud aprázdo a porovejte ho s trasformátorem. 6. Změřte skluz aprázdo. Zjistěte, zda otáčky motoru aprázdo závisejí a apětí. 7. Vyzkoušejte chod a rozběh motoru a dvě fáze. asychroí motor 2,2 kw wattmetry elektrodyamické 2,5-5 A, V ( skříň 5) ampérmetry feromagetické 0, A (5) voltmetry digitálí (5) otáčkoměr digitálí (6) 1. Zkotrolujeme svorkovici, zda je motor zapoje do trojúhelíka. Měřeí charakteristik provádíme v Aroově zapojeí (trojvodičové zapojeí pro měřeí trojfázových výkoů dvěma wattmetry). Protože cos 0 je velmi ízký (meší ež 0,5), bude výchylka jedoho z wattmetrů záporá (to vychází z vlastostí Aroova zapojeí při souměrém zatížeí). Přepólujeme tedy jeho proudovou cívku a příslušý výko odečítáme. Z apětí a proudů změřeých v růzých fázích počítáme aritmetický průměr, ze ztrátových výkoů součet (tedy vlastě rozdíl výkoů ukazovaých wattmetry). 2. Změříme odpor mezi všemi kombiacemi vývodů motoru (za tepla). Protože je viutí zapojeo do trojúhelíka, jde vždy o paralelí kombiaci odporu jedé fáze a dvou zbývajících fází v sérii. Průměrý R12 R13 R23 odpor viutí jedé fáze je R1f 1,5 (vysvětlete proč!) Rozděleí ztrát aprázdo P 0 se provede v grafu. Od P 0 (při U ) odečteme mechaické ztráty P m, které vyte a (svislé) ose ztrát prodloužeá křivka P 0 = f (U) je to parabola, protože P 0 závisejí kvadraticky a apětí. Předpokládá se, že mechaické ztráty ezávisejí a apětí. Dále odečteme od P 0 Jouleovy ztráty ve statoru P j1, které spočítáme P j1 = R 1f.I 2 0 (vysvětlete vztah!). Jouleovy ztráty v rotoru zaedbáme, takže zbytek do celkových ztrát aprázdo P 0 jsou ztráty v železe P Fe. 4. Magetizačí proud je jalová složka proudu aprázdo, proto = I 0.si 0. Je poměrě velký, protože magetický tok musí dvakrát překoat vzduchovou mezeru a proto musí být velké F m. Ztrátový proud je čiá složka proudu aprázdo: I Fe = I 0.cos 0. Slouží k pokrytí ztrát v železe a je mohem meší. Obě veličiy potřebé pro výpočet (I 0 a cos 0 při U ) určíme z grafu (a vyzačíme je tam). I0 5. Poměrý (procetí) proud aprázdo je i0 100 (%). Čií ěkolik desítek procet a je mohem větší I ež u trasformátoru (proč?). 6. Otáčky aprázdo změříme digitálím otáčkoměrem s vysokou přesostí. Jsou téměř sychroí (skluz s 0 aprázdo s0 100 (%) se blíží k ule) a prakticky ezávisejí a apětí. s 7. Motor se udrží v chodu a dvě fáze (jde však o poruchový stav), ale erozeběhe se (vysvětlete teoreticky!). P =... kw U =...V I =... A U 1 U 2 U 3 U I 01 (A) I 02 (A) I 03 (A) I 0 (A) P 01 (W) P 02 (W) P 0 (W) cos 0 (-)

5 Úkol: Měřeí a asychroím motoru akrátko. 1. Změřte a akreslete charakteristiky akrátko trojfázového asychroího motoru I k, P k, cos k = f (U) do maximálího proudu I k = 1,5 I v zapojeí do hvězdy (Y). 2. Určete záběrý proud motoru I z a poměrý záběrý proud i z. 3. Z přírůstku odporu viutí určete otepleí. 4. Nakreslete v měřítku fázorový diagram asychroího motoru akrátko při jmeovitém proudu. Určete z ěj graficko-početí metodou kostaty áhradího schématu R a X. asychroí motor 2,2 kw wattmetry elektrodyamické 5-10 A, V ( skříň 5) ampérmetry feromagetické 2-10 A (5) voltmetry digitálí (5) 1. Zkotrolujeme svorkovici, zda je motor zapoje do hvězdy. Měřeí charakteristik provádíme v Aroově zapojeí (trojvodičové zapojeí pro měřeí trojfázových výkoů dvěma wattmetry). Protože cos k se pohybuje kolem 0,5, je výchylka jedoho z wattmetrů velmi malá (to vychází z vlastostí Aroova zapojeí při souměrém zatížeí). Jmeovitý proud I 1 ajdeme a štítku motoru. Z apětí a proudů změřeých v růzých fázích počítáme aritmetický průměr, ze ztrátových výkoů součet. 2. Záběrý proud motoru určíme (zjedodušeě) lieárím přepočtem proudu akrátko při sížeém apětí (ejlépe I při U k ) a jmeovité apětí. Napětí akrátko U k zjistíme z grafu tak, že určíme (a ozačíme) a křivce I k = f (U) apětí (a vodorové ose) odpovídající proudu I k = I (a svislé ose). Záběrý proud U Iz je pak Iz I. Poměrý záběrý proud je iz. Pro motory s kotvou akrátko bývá kolem 5. U I k Rozděleí ztrát akrátko P k by bylo z výsledků tohoto měřeí obtížé a ebudeme se jím proto zabývat. 3. Pro určeí otepleí motoru z přírůstku odporu viutí musíme změřit odpor libovolých dvou fází za studea (před zahájeím měřeí) a stejých fází za tepla (po skočeí měřeí charakteristik). Pak použijeme zámý vztah pro změu odporu vodiče při změě teploty R 2 = R 1 (1 + z ěhož vyjádříme otepleí Teplotí součiitel odporu pro měď je = 0,0042 K Při kresleí fázorového diagramu volíme vhodě měřítka apětí a proudu. Diagram apětí akreslíme pro fázové hodoty (změřeé U k přepočítáme a U kf ). Kostaty R a X určíme vyděleím úbytků RI a X I (převedeých z cetimetrů a volty) jmeovitým proudem I 1. P =... kw U =...V I =... A U 12 U 23 U 13 U I k1 (A) I k2 (A) I k3 (A) I k (A) P k1 (W) P k2 (W) P k (W) cos k (-)

6 Zatěžováí asychroího motoru. Úkol 1. Změřte a akreslete zatěžovací charakteristiky trojfázového asychroího motoru I, P p, cos,, M, s = f (P/P ) při U = U. 2. Změřte mometovou charakteristiku = f (M) a závislost = f (I) při sížeém apětí U. Obě charakteristiky přepočítejte a U a takto je zázorěte graficky. asychroí motor 2,2 kw dyamometr regulačí trasformátor digitálí multimetr (skříň 5) otáčkoměr (6) 1. Zatěžováí motoru se provádí do áhradí mechaické zátěže dyamometru, který vytváří zátěžý momet. Motor apájíme z regulovatelého zdroje atáčivého trasformátoru. Pro měřeí elektrických veliči použijeme digitálí multimetr zapojeý přes měřicí trasformátory proudu. Měřeí se provádí při jmeovitém apětí, ejprve však je uto při sížeém apětí (a vyputém dyamometru) zkotrolovat směr otáčeí motoru musí být stejý jako astaveý směr otáčeí dyamometru. Soustrojí uvedeme do pohybu tak, že roztočíme dyamometr a přibližě sychroí otáčky motoru, pak připojíme motor k síti a astavíme jmeovité apětí. Sižováím otáček dyamometru zvětšujeme zatížeí motoru a aopak. Měřeí zahájíme při maximálím zatížeí motoru (asi 125% jmeovitého zatížeí) a postupě motor odlehčujeme. Měříme příko, proudy, udržujeme jmeovité apětí (vše a digitálím multimetru). Dále měříme otáčky (digitálí otáčkoměr) a momet (a váze dyamometru). (Váha ukazuje ve starých jedotkách kpm, údaj je uto převést a Nm vyásobeím 9,81.) Z aměřeých hodot vypočítáme účiík P cos (proč se počítá z příkou?), výko motoru P M M (jaký je vztah mezi a?), 3UI 9,55 skluz a účiost (jak?). 2. Mometovou charakteristiku měříme v celém motorickém režimu (od 0 do s ), musíme tedy měřit při sížeém apětí (proč?). Měříme od ulových otáček k sychroím, abychom motor postupě odlehčovali. Sažíme se ajít momet zvratu. Naměřeé hodoty přepočteme a jmeovité apětí U proud lieárě I I U s teoretickými průběhy. U 2 a momet kvadraticky M M. Získaý tvar charakteristik porováme U P =... kw U =...V I =... A zapojeí... P p (W) M (Nm) (1/mi) I 1 (A) I 2 (A) I 3 (A) I (A) cos (-) P (W) P/P (-) s (%) (%) U' =... V (1/mi) M (Nm) M (Nm) I 1 (A) I 2 (A) I 3 (A) I (A) I (A)

7 Měřeí a sychroím geerátoru aprázdo a akrátko. Úkol: 1. Změřte a graficky zázorěte charakteristiky aprázdo U 0 = f (I b ) sychroího geerátoru při f = 24 Hz a f = 50 Hz. Proměřte obě větve charakteristik, do grafu vyeste středí hodoty. Z důvodu velkého možství údajů zapisujte přímo průměr všech tří sdružeých apětí. 2. Změřte a graficky zázorěte charakteristiky akrátko I k = f (I b ) sychroího geerátoru pro trojpólové, dvojpólové a jedopólové spojeí dokrátka. 3. Zjistěte, zda průběh charakteristik akrátko závisí a otáčkách stroje. Vypočítejte sychroí reaktaci geerátoru (za vámi zvoleých podmíek). soustrojí komutátorový motor - sychroí geerátor zdroj 40 V (budič) zabudovaý v paelu stejosměrý ampérmetr (skříň 5) voltmetry digitálí (5) ampérmetry feromagetické 2-10 A (5) posuvý rezistor 6,7 (8) Sychroí geerátor je poháě komutátorovým motorem Schrage, u ěhož lze astavit žádaé otáčky. Geerátor je abuze ze stejosměrého zdroje. 1. Při zkoušce aprázdo měříme charakteristiku aprázdo U ib = U 0 = f (I b ). Ta připomíá úzkou hysterezí smyčku - má dvě větve, protože část magetického obvodu geerátoru (železo rotoru) je magetováa stejosměrě a projevuje se tudíž hystereze. Měříme ejprve při frekveci 24 Hz (ejižší otáčky soustrojí). Změříme remaetí apětí (při vyputém budiči), pak zvyšujeme budicí proud (apř. po 0,5 A) pozor, esmíme se vracet! Po dosažeí maximálího budicího proudu (apř. 4 A) ho zase sižujeme. Posledí změřeá hodota je opět při vyputém budiči (I b = 0). Totéž měřeí provedeme při frekveci 50 Hz (středí otáčky soustrojí). Do grafu vyeseme středí hodoty apětí aprázdo získaé při zvyšováí a sižováí I b. Z důvodu velkého možství údajů zapisujeme do tabulky při měřeí vždy je průměr ze tří sdružeých apětí aprázdo, která se ostatě prakticky shodují. 2. Při zkoušce akrátko měříme při f = 24 Hz charakteristiku akrátko I k = f (I b ). Protože je geerátor v ustáleém chodu akrátko easyce (proč?), je charakteristika akrátko přímková. Též hystereze se eprojevuje (jeda větev). Měříme charakteristiky souměrého (trojpólového), dvojpólového a jedopólového spojeí dokrátka. Změříme proud akrátko ejprve bez buzeí a pak charakteristiku akrátko (je při zvyšováí I b ) až do I kotvy geerátoru (asi 10 A). 3. Po skočeí měřeí akrátko vyzkoušíme změit otáčky soustrojí a pozorujeme proud akrátko. Te se prakticky eměí. To proto, že je omezová sychroí reaktací geerátoru, která závisí stejě jako U 0 idukovaé apětí lieárě a otáčkách (frekveci), takže jejich podíl a otáčkách ezávisí: Ik. 3X d Sychroí reaktaci spočítáme podle předchozího vztahu. Protože to je veličia závislá a frekveci i syceí stroje, musíme ji určit při zvoleých hodotách I b i f. Záhlaví tabulek: P =... kw f = 24 Hz U =...V I =... A I b =... A P =... kw f = 50 Hz U =...V I =... A I b =... A Zkouška aprázdo, f =24 Hz I b (A) U 0 U 0 U 0 Zkouška aprázdo, f =50 Hz I b (A) U 0 U 0 U 0 Zkouška akrátko I b (A) I k31 (A) I k32 (A) I k33 (A) I k3 (A) I b (A) I k2 (A) I b (A) I k1 (A)

8 Fázováí a měřeí V-křivek sychroího geerátoru. Úkol: 1. Přifázujte sychroí geerátor a tvrdou síť. 2. Změřte tři V-křivky při libovolém P = kost a zázorěte je graficky. Graf doplňte křivkou cos = 1. soustrojí komutátorový motor - sychroí geerátor zdroj 40 V (budič) zabudovaý v paelu posuvý rezistor 6,7 (skříň 8) ampérmetr (5) přeosá měřící souprava dva kmitoměry (6) sychrooskop (6) měřič sledu fází (6) feromagetický voltmetr V (4) stykač s dvojtlačítkem (6) Sychroí geerátor je poháě komutátorovým motorem Schrage, u ěhož lze astavit žádaé otáčky. Geerátor je abuze ze stejosměrého zdroje. 1. Nakreslíme si schéma zapojeí, které je poěkud složité. Na výstupu geerátoru je přeosá měřicí souprava k měřeí apětí stroje, proudu a výkou. Následuje stykač ovládaý dvojtlačítkem, a jehož opačě straě je trojfázová síť. Na strau geerátoru zapojíme ještě kmitoměr a sychrooskop, a strau sítě voltmetr, druhý kmitoměr a sychrooskop. Dbáme a správé zapojeí fází a vývodů sychrooskopu. Po zapojeí zapeme síť, roztočíme geerátor a sychroí otáčky, abudíme ho I b = 4 A a zkotrolujeme čtyři podmíky fázováí: frekveci korigujeme otáčkami geerátoru, apětí budicím proudem, sled fází sítě i geerátoru zkotrolujeme měřičem sledu fází. Nyí sledujeme ručku sychrooskopu, která se pomalu pohybuje (frekvece sítě a geerátoru se epatrě liší). Jemým astaveím otáček stroje ručím kolečkem a komutátorovém motoru se sažíme astavit stejou fázi apětí sítě a geerátoru, tj. zastavit ručku sychrooskopu a začce paelu. Pak přifázujeme stroj k síti stiskutím zapíacího tlačítka stykače. 2. Po přifázováí stroje běží síť i geerátor sychroě, čiý i jalový výko je ulový. Výkoem poháěcího motoru můžeme měit čiý výko dodávaý geerátorem do sítě, budicím proudem geerátoru pak jeho jalový výko. V-křivky jsou závislosti proudu kotvy a budicím proudu I = f (I b ) při kostatím čiém výkou P = kost. Svůj ázev dostaly podle svého tvaru. Podbuzeý stroj odebírá jalový výko ze sítě, přebuzeý stroj dodává jalový výko do sítě. Celkový proud je v obou případech tím větší, čím větší je podbuzeí či přebuzeí. Pouze je-li cos = 1, je jalová složka proudu ulová a celkový proud je miimálí. Měříme tři V-křivky tak, že vždy astavíme kostatí čiý výko stroje, přebudíme geerátor (asi a I b = 6 A) a postupě ho odbuzujeme (asi do I b = 1 A). P =... kw U =...V I =... A P (kw) I b (A) I 1 (A) I 2 (A) I 3 (A) I (A) 0

9 Měřeí rychlostích charakteristik stejosměrého motoru. Úkol: V chodu aprázdo změřte a akreslete rychlostí charakteristiky stejosměrého cize buzeého motoru 1. = f (U) při I b = 0,7 A a I b = 0,5 A 2. = f (I b ) při U = 100 V a U = 150 V Průběhy charakteristik zdůvoděte. stejosměrý cize buzeý motor dva regulačí trasformátory (skříň 4) dva usměrňovače (7) ampérmetr (5) voltmetr (5) otáčkoměr (6) Jedou z ejvýhodějších vlastostí stejosměrého motoru je sadá regulace otáček. Lze ji provádět i bez použití výkoové elektroiky, a tak byly stejosměré cize buzeé, derivačí i sériové motory v miulosti ejpoužívaějšími stroji v regulačích elektrických pohoech. Při odvozeí rovice rychlostí charakteristiky vyjdeme z apěťové rovice stejosměrého cize buzeého motoru U Ui Ra Ia. V ašem případě, kdy měřeí probíhá v chodu aprázdo, lze zaedbat úbytek apětí a odporu kotvy RI a a, protože proud i odpor kotvy jsou malé. Pak se svorkové apětí přibližě rová idukovaému: U Ui. Použitím zámého vztahu pro idukovaé apětí Ui kφ k Φ získáme U rovici rychlostích charakteristik. Můžeme přijmout předpoklad, že magetický tok je přímo k Φ úměrý budicímu proudu měřeí probíhá v lieárí části magetizačí charakteristiky, edochází k výrazějšímu přesyceí magetického obvodu. Z rovice vyplývá, že otáčky jsou při kostatím budicím proudu přímo úměré apětí, závislost je přímková, při ižším budicím proudu jsou otáčky vyšší; otáčky jsou při kostatím apětí epřímo úměré budicímu proudu, závislost je hyperbolická, při ižším apětí jsou otáčky ižší. Měřeí: Budicí obvod i kotvu motoru apájíme z regulačích trasformátorů přes eřízeé (diodové) usměrňovače. Nejprve musíme motor abudit, teprve potom připojíme ke zdroji apětí kotvu. V opačém případě by vzikl zkrat a kotvě. Při vypíáí se ejprve vype kotva. Nejprve měříme závislost otáček motoru a apětí, budicí proud udržujeme kostatí. Dále změříme závislost otáček a budicím proudu při kostatím apětí. Při měřeí epřekročíme maximálí otáčky motoru 1600 mi -1. Pozámka: Chceme-li zachovat určitý momet motoru, zvyšuje se při odbuzováí proud kotvy (vztah Nemůžeme tedy motor odbuzovat zcela libovolě. Motor: P =... kw U =...V I =... A =... mi -1 I b =... A I b = I b = U = U = (mi -1 ) U (mi -1 ) U (mi -1 ) I b (A) (mi -1 ) I b (A) M kφi ). a