2. Přídavky na obrábění

Podobné dokumenty
Newtonův zákon III

MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

Newtonův zákon II

MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

K (-) koeficient překrytí K=1 pro kusovou a malosériovou výrobu K=0.8 pro velkosériovou a hromadnou výrobu

Nakloněná rovina II

14. Soustava lineárních rovnic s parametrem

r Co se stane se spektrem signá lu z obr.1.12, dojde-li k zvětšení jeho opakovací frekvence na 500Hz? Ř ešení: Viz obr.1.15

Spektrum 1. Spektrum 2. Výsledné Spektrum. Jan Malinský

Práce, energie, výkon


Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Technologie výroby II Obsah kapitoly

1.5.4 Kinetická energie

Účinnost plynových turbín

Závislost indexů C p,c pk na způsobu výpočtu směrodatné odchylky

a excentricita e; F 1 [0; 0], T [5; 2], K[3; 4], e = 3.

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

5 DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. Čas ke studiu kapitoly: 120 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět:







Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

NUMP403 (Pravděpodobnost a Matematická statistika I)

Hydrostatické váhy. HANA MALINOVÁ Katedra didaktiky fyziky, MFF UK. Princip hydrostatického vážení. Veletrh nápadů učitelů fyziky 14

6 5 = 0, = 0, = 0, = 0, 0032

I. Soustavy s jedním stupněm volnosti

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE

SYNTÉZA FYZIKÁLNÍHO OPTIMÁLNÍHO SYSTÉMU

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

3. cvičení 4ST201. Míry variability


Akumulace tepelné energie se změnou skupenství.

Prezentace diplomové práce: CNC hydraulický ohraňovací lis Student: Školitel: Konzultant: Zadavatel: Klíčová slova: CNC hydraulic press brake Keyword:

redukované (norm.) napětí dle hyp. HMH úhel stoupání závitů



Obr. 2 Aerostatické radiální ložisko s vrtanými tryskami (vlevo) a pórovité (vpravo)

PLÁNOVÁNÍ EXPERIMENTŮ

1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti. Přednáška 6

MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Spojovací prostředky kolíkového typu jsou: hřebíky, sponky, svorníky, kolíky a vruty.

UKONČENÍ REKONSTRUKCE ČOV LIBEREC

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

3. cvičení 4ST201 - řešení

VÝPOČET HLAVNÍCH ROZMĚRŮ ČTYŘTAKTNÍHO SPALOVACÍHO MOTORU


1.5.1 Mechanická práce I

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ NÁVRH VÝMĚNÍKU TEPLA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

BOČNÍKY B2. 60mV. Třída přesnosti 0,5 60mV, 150mV, 50mV, 75mV, 100mV, 300mV ISO 9001


PLASTICITA A CREEP PLASTICITA II


PLASTICITA A CREEP PLASTICITA II

Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ


IV. Zatížení stavebních konstrukcí rázem

VŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Napěťová analýza tenkostěnné tlakové nádoby

Operační měřidla. Operační měřidla. L±u ØD. Odvození měřidel:

22. Mechanické a elektromagnetické kmity

3.3.4 Thaletova věta. Předpoklady:

Kombinace s opakováním

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

PaedDr. Jindřich Marek: Prapor z žižkovského muzea

DRI. VARIZON Jednotka pro zaplavovací větrání s nastavitelným tvarem šíření





ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Digitální učební materiál

1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I

PÚ, NÚ teorie, tabulka+opakování: trojčlenka

6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY

ý í á á š ě é í š íž á á ě š š ě ě á ě é ř é ž čá é ž ř í ř í í á č í š á í š ř í é ě š ž í ý é ě í í í á ř é ě ě ší ž ů ý á ě š é číš ě á ú ě í á í ě


2.2.2 Měrná tepelná kapacita

Aplikace analýzy citlivosti při finačním rozhodování



Ý áš á í é ť š í

Betonářská výztuž svařování: základní, návazné a rušené normy. J. Šmejkal a J. Procházka


Jan Jersák Technická univerzita v Liberci. Technologie III - OBRÁBĚNÍ. TU v Liberci

NCCI: Určení bezrozměrné štíhlosti I a H průřezů

Konstrukční úlohy metodická řada pro konstrukci trojúhelníku Irena Budínová Pedagogická fakulta MU

(iv) D - vybíráme 2 koule a ty mají různou barvu.

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

e²ení testu 1 P íklad 1 v 1 u 1 u 2 v 2 Mechanika a kontinuum NAFY listopadu 2016

6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:



í é é á š ě í ý ž ď í é žřá čí ř é č í čí á ř á čí é á á á ž ď ř ú ě á í ý ž á ř š í ž ě á š ř ý ř á č í ř á ď ě á á í ě í á ďí é ď ř í č ř ž ř á é č


Transkript:

2. Přídavy na obrábění Abyco oli z oloovaru vyrobi součás ředesanýc geoericýc varů a rozěrů, v ředesané výrobní oleranci a jaosi obrobené locy, usíe zvoli oloovar s dosaečnýi řídavy na obrábění. U oloovarů rozeznáváe: Přídavy ecnologicé Přídavy na obrábění Přídave na obrábění je vrsva aeriálu, erá je z aeriálu v rocesu obrábění odebírána ve forě říse a, aby vznila součás ředesaná výrobní výrese. Přídavy na obrábění oou bý buď jednosranné anebo obousranné. Obousranný řídave ůže bý souěrný, nesouěrný nebo řídave na růěr. Obr. č. 2: Přídavy na obrábění Jednosranný Obousranný Na růěr Celový řídave na obrábění c je vrsva aeriálu ořebná rovedení všec ředesanýc oerací. c [] js do de: r je řídave na rubování js je řídave na jené sousružení do je řídave na doončovací oeraci Pro určení celovéo řídavu na obrábění u válcovanýc yčí oužijee vza: de: c 5d s 2 [] d s je loušťa nebo růěr součási Tecnologicé řídavy jsou řídavy, eré jsou nuné ro usnadnění výroby nenoralizovanýc oloovarů, nař. zosení ro snadné vyjuí výovu, zaoblení u odliů aod. Něeré ecnologicé řídavy se již neobrábí, jiné se očíají do řídavu na obrábění.

Obr. č. 3: Přídavy ecnologicé a na obrábění u výovu Určení veliosi noralizovanéo oloovaru ro roační součás Pro určení noralizovanéo oloovaru vycázíe z axiálnío růěru součási. Pro jeden us vyjdee ze vzau ro řídave na obrábění: d 5d s ax 2 [] d je řídave na růěr d sax je axiální růěr součási Určíe růěr oloovaru D D d s ax d [] Z abule určíe nejbližší vyšší noralizovaný růěr D * Dále určíe ořebnou délu oloovaru L L l [] l 2 č [] s l l s je déla součási č je řídave na zarovnání čela l je řídave na délu

Dále určíe rubou onos oloovaru 1 D L [g] 1D* je onos jednoo eru yče oloovaru růěru D * (určená z abule) Čisou onos č určíe obdobně, dy si oyslně rozdělíe součás na díly různýc růěrů a říslušnýc déle. č n i1 L 1 Di i [g] Porovnání rubé a čisé onosi určíe oeficien využielnosi ro 1us 1s č 1s [%] V raxi zravidla vyrábíe enší či věší série výrobů. Poloovary jsou dodávány jao celé yče ředesané dély L, zravidla 2,3 nebo 6, eré se usí rozděli na vyočenou délu oloovaru. Z jedné yče ůžee vyrobi x usů oloovarů x L L [s] u u je řídave na uicování (dělení) ariálu Pořebný oče yčí y ro n usů výrobů je dán vzae n y [s] x Koeficien využielnos aeriálu ro celou sérii určíe jao oěr onosi všec součásí a onosi všec yčí. n č [%] y L 1D Pro určení zbyu aeriálu Z z oslední yče je řeba nejrve urči oče usů A, eré zbývají z oslední yče vyrobi. A n x y 1 [s] Z L A L [] u Obdobně budee osuova ři výoču oloovaru ro neroační součás rozěrů b**l. Pro aždý obráběný rozěr určíe celový řídave na rozěr:

5b 5 5l b 2 2 l 2 [] Pro jednolivé rozěry oloovaru a určíe B b b H L l l [] B je šířa oloovaru H je výša oloovaru P b je řídave na šířu P je řídave na výšu Přílad č. 1: Součás dle obrázu bude vyrobena v sérii n = 0 s. Určee velios noralizovanéo oloovaru, rubou a čisou onos, ořebný oče yčí, využielnos ro 1 s i ro celou sérii a zbyový aeriál oslední yče. Přídave na čelo zvole 2, řídave na dělení 4, déla yče bude 6. řídave na obrábění: 5 d s 550 ax 2 2 4, d 5 růěr oloovaru: D ds ax d 50 4,5 54, 5 noralizovaný růěr: D 55 déla oloovaru: L ls l 178 2 2 182

rubá onos oloovaru: 1 D L 18,7 0,182 3,4034 3, 4g čisá onos součási: č n i 1 1Di L i 1D1 L 1 1D2 L 2 1D3 12,5 0,02 15,4 0,025 14,2 0,04 10,9 0,093 0,385 0,25 0,568 1,0137 2,2167g využielnos ro 1us: L 3 1D4 L č 2,2167 1s 0,6513 65% 3,4034 oče usů jedné yče: L x L u 6000 32,967 32s 178 4 zaoroulujee na celé usy dolu! ořebný oče yčí: y n 0 31,25 s x 32 32 zaoroulujee na celé usy naoru! využielnos aeriálu ro celou sérii: n y č 1D L 0 2,2167 0,6174 62% 3218,7 6 oče usů oslední yče: y 1 0 3232 1 0 992 s A n x 8 zbyový aeriál oslední yče: Z L 6000 8178 4 6000 1456 L A u 4544 Výoče jse určili rozěr noralizovanéo oloovaru ø55-182. Využielnos 62% je v dooručenýc ezíc sořeby, erá se udává 60 až 80%.

Oázy a úoly rocvičení éau: 1) Jaé řídavy rozeznáváe u oloovarů? 2) Co jsou o řídavy na obrábění? 3) K čeu slouží ecnologicé řídavy u oloovarů? 4) Definuj rubou a čisou onos oloovaru. 5) Ja vyočee celový řídave na obrábění? 6) Podle vzorovéo říladu určee velios noralizovanéo oloovaru, rubou a čisou onos, ořebný oče yčí, využielnos ro 1 s i ro celou sérii a zbyový aeriál oslední yče ro yo jednoducé součási. Přídavy l a u zvole, L = 2.