Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

Podobné dokumenty
prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

Intervalové Odhady Parametrů

Cvičení 5. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

Odhady Parametrů Lineární Regrese

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení

Cvičení 10. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

Design Experimentu a Statistika - AGA46E

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

Téma 22. Ondřej Nývlt

Intervalové Odhady Parametrů II Testování Hypotéz

Přednáška. Další rozdělení SNP. Limitní věty. Speciální typy rozdělení. Další rozdělení SNP Limitní věty Speciální typy rozdělení

Matematika III 10. týden Číselné charakteristiky střední hodnota, rozptyl, kovariance, korelace

Cvičení 11. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a

Základy teorie pravděpodobnosti

Charakterizace rozdělení

Statistika II. Jiří Neubauer

KGG/STG Statistika pro geografy

VYBRANÁ ROZDĚLENÍ. SPOJITÉ NÁH. VELIČINY Martina Litschmannová

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 5.téma

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

MATEMATICKÁ STATISTIKA

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

8. Normální rozdělení

Základy teorie odhadu parametrů bodový odhad

SPOJITÉ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. 7. cvičení

Teorie náhodných matic aneb tak trochu jiná statistika

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN

z Matematické statistiky 1 1 Konvergence posloupnosti náhodných veličin

Aplikovaná numerická matematika

p(x) = P (X = x), x R,

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 4

8.1. Definice: Normální (Gaussovo) rozdělení N(µ, σ 2 ) s parametry µ a. ( ) ϕ(x) = 1. označovat písmenem U. Její hustota je pak.

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

Náhodná veličina. Michal Fusek. 10. přednáška z ESMAT. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek

Cvičení 1. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b. Řešení 1c ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2 ČÁST 7

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

P13: Statistické postupy vyhodnocování únavových zkoušek, aplikace normálního, Weibullova rozdělení, apod.

Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Chyby měření 210DPSM

Přednáška. Diskrétní náhodná proměnná. Charakteristiky DNP. Základní rozdělení DNP

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 9

Náhodné vektory a matice

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

STANOVENÍ SPOLEHLIVOSTI GEOTECHNICKÝCH KONSTRUKCÍ. J. Pruška, T. Parák

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Někdy lze výsledek pokusu popsat jediným číslem, které označíme X (nebo jiným velkým písmenem). Hodíme dvěma kostkami jaký padl součet?

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Pravděpodobnost a statistika

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Pravděpodobnost a statistika

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

Statistika a spolehlivost v lékařství Charakteristiky spolehlivosti prvků I

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

Střední hodnota a rozptyl náhodné. kvantilu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

MATEMATICKÁ STATISTIKA. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

Univerzita Karlova v Praze procesy II. Zuzana. funkce

Cvičení ze statistiky - 5. Filip Děchtěrenko

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Odhady parametrů Postačující statistiky

Cvičení ze statistiky - 7. Filip Děchtěrenko

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

Pravděpodobnost a matematická statistika

n = 2 Sdružená distribuční funkce (joint d.f.) n. vektoru F (x, y) = P (X x, Y y)

Rozdělení náhodné veličiny. Distribuční funkce. Vlastnosti distribuční funkce

Alternativní rozdělení. Alternativní rozdělení. Binomické rozdělení. Binomické rozdělení

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

Charakterizují kvantitativně vlastnosti předmětů a jevů.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Základy teorie pravděpodobnosti

populace soubor jednotek, o jejichž vlastnostech bychom chtěli vypovídat letní semestr Definice subjektech.

Limitní věty teorie pravděpodobnosti. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Základní statistické modely Statistické vyhodnocování exp. dat M. Čada ~ cada

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

5. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

Bayesovské metody. Mnohorozměrná analýza dat

Odhad parametrů N(µ, σ 2 )

Semestrální písemka BMA3 - termín varianta A13 vzorové řešení

Transkript:

Náhodné veličiny III Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Rudolf Blažek, Roman Kotecký, 2011 Pravděpodobnost a statistika BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 1 / 25

Spojité náhodné veličiny Spojité náhodné veličiny Definice Náhodnou veličinu X nazýváme spojitou náhodnou veličinou, pokud P(a X b) = b a f X (x)dx, a b R pro nějakou nezápornou (a integrovatelnou) funkci f X (x). Takovou funkci f X (x) pak nazýváme hustota náhodné veličiny X. P(a X x) Hustota f X (x) a b Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 2 / 25

Spojité náhodné veličiny Distribuční funkce Distribuční funkce spojité náhodné veličiny Poznámka Distribuční funkce spojité náhodné veličiny X je tudíž definována jako F X (x) = P(X x) = x f X (u)du. F X (x) =P(X x) Hustota f X (x) x Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 3 / 25

Spojité náhodné veličiny Vlastnosti hustoty Vlastnosti hustoty náhodné veličiny Poznámka Pro každou spojitou náhodnou veličinu X s hustotou f X (x) platí: f X (x) 0, x R. (Přesněji, pro skoro všechna x.) P(X B) = f X (x)dx, B R. ({X B} musí být měřitelná.) B b P(a X b) = f X (x)dx, a b. a Proto také p X (x) = P(X = x) = 0 pro každé x, Pravděpodobnostní funkce p X (x) je tudíž neužitečná. Celková plocha pod hustotou f X náhodné veličiny je rovna jedné: 1 = P( X ) = f X (x)dx. Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 4 / 25

Spojité náhodné veličiny Střední hodnota Střední hodnota spojité náhodné veličiny Definice Střední hodnota spojité náhodné veličiny X s hustotou f X je definována vztahem EX = x f X (x) dx. EX vnímáme jako očekávanou (Expected) hodnotu z příštího experimentu, či vážený průměr, nebo těžiště možných hodnot. Hustota f X (x) EX = těžiště hustoty Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 5 / 25

Spojité náhodné veličiny Rozptyl a obecné momenty Rozptyl spojité náhodné veličiny Definice Uvažujme spojitou náhodnou veličinu X s hustotou f X. Střední hodnota funkce g(x) je definována vztahem E g(x) = g(x) f X (x) dx. Rozptyl (variance) X je definován vztahem var X = E[(X EX) 2 ] = E (X EX) 2 = var X chápeme jako průměrnou čtvercovou odchylku od středu (t.j. od těžiště). (x EX) 2 f X (x) dx. Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 6 / 25

Spojité náhodné veličiny Rozptyl a obecné momenty Obecné momenty spojité náhodné veličiny Definice Uvažujme spojitou náhodnou veličinu X s hustotou f X. k-tý moment X je definován vztahem m k = E(X k ) = E X k = x k f X (x) dx, k = 1, 2,... k-tý centrální moment spojité náhodné veličiny X je definován vztahem σ k = E (X EX) k = E (X m 1 ) k = (x m 1 ) k f X (x) dx. Rozptyl (variance) var X = σ 2 je často značen také jako σ 2 či σ 2 X. Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 7 / 25

Rovnoměrné rozdělení Příklad: Rovnoměrné rozdělení Příklad Náhodná veličina X má rovnoměrné rozdělení na intervalu [a, b], pokud její hustota má tvar 1 f X (x) = b a, pro a x b 0, jinak. Pak E X = a + b 2 Značení: X Unif(a, b) varx = (b a)2. 12 (Rovnoměrné = Uniform) Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 8 / 25

Rovnoměrné rozdělení Hustota rovnoměrného rozdělení Hustota f X (x) a b Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 9 / 25

Rovnoměrné rozdělení Střední hodnota rovnoměrného rozdělení Hustota f X (x) a EX = a + b 2 =těžiště b Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 10 / 25

Rovnoměrné rozdělení Střední hodnota rovnoměrného rozdělení Příklad (pokračování) Když X Unif(a, b), pak E X = x f X (x) dx = = 1 b a 1 2 x 2 = a + b. 2 b a b a x 1 b a dx = 1 b a b 2 a 2 2 Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 11 / 25

Rovnoměrné rozdělení Rozptyl rovnoměrného rozdělení Příklad (pokračování) varx = EX 2 (EX) 2. Pro X Unif(a, b) dostaneme E X 2 = x 2 f X (x) dx = = 1 b a 1 3 x 3 b a b a = b3 a 3 3(b a) x 2 1 b a dx = a2 + ab + b 2. 3 Proto varx = EX 2 (EX) 2 = a2 + ab + b 2 (a + b)2 3 4 (b a)2 = 12 Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 12 / 25

Exponenciální rozdělení Příklad: Exponenciální rozdělení Příklad Náhodná veličina X má exponenciální rozdělení s parametrem λ, pokud její hustota má tvar (pro nějaké λ > 0) { λe λx, pro x 0 f X (x) = 0, jinak. Pak E X = 1 λ varx = 1 λ 2. Značení: X Exp(λ) (λ > 0 je parametr rozdělení) Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 13 / 25

Exponenciální rozdělení Hustota exponenciálního rozdělení 2 λ=2 1 1 2 λ=1 λ=1/2 1 2 3 4 5 6 Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 14 / 25

Exponenciální rozdělení Střední hodnota exponenciálního rozdělení Příklad (pokračování) Střední hodnotu X Exp(λ) spočteme pomocí integrace po částech (per partes) u v = u v u v: E X = x f X (x) dx = 0 x λe λx dx (u = x; u = 1); (v = λe λx ; v = e λx ) = ( x e λx ) + 0 = 0 e λx λ = 1 λ 0 0 e λx dx Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 15 / 25

Exponenciální rozdělení Rozptyl exponenciálního rozdělení Příklad (pokračování) Podobně dostaneme E X 2 = x 2 f X (x) dx = 0 x 2 λe λx dx (u = x 2 ; u = 2x); (v = λe λx ; v = e λx ) = ( x 2 e λx ) 0 + 0 2x e λx dx = 0 + 2 λ 0 x λe λx dx = 2 λ EX = 2 λ 2 ) 2 = 1 Proto varx = EX 2 (EX) 2 = 2 λ 2 ( 1 λ λ 2 Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 16 / 25

Normální (Gaussovo) rozdělení Příklad: Normální (Gaussovo) rozdělení Příklad Náhodná veličina X má normální (či Gaussovo) rozdělení s parametry µ a σ > 0, pokud její hustota má tvar f X (x) = 1 2πσ e (x µ)2 /2σ 2. Pak E X = µ varx = σ 2. Značení: X N(µ, σ 2 ) Pozor: Některé knihy užívají X N(µ, σ) Standardní normální rozdělení: Z N(0, 1) Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 17 / 25

Normální (Gaussovo) rozdělení Hustota normálního rozdělení: X N(µ, σ 2 ) Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 18 / 25

Normální (Gaussovo) rozdělení Hustota normálního rozdělení: X N(µ, σ 2 ) Μ3Σ Μ2Σ ΜΣ Μ ΜΣ Μ2Σ Μ3Σ Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 19 / 25

Normální (Gaussovo) rozdělení Hustota normálního rozdělení: Z N(0, 1) 3 2 1 0 1 2 3 Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 20 / 25

Normální (Gaussovo) rozdělení Hustota normálního rozdělení 0.8 N(5,1/4) N(-1,4) N(0,1) 6 4 2 2 4 6 Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 21 / 25

Lineární funkce normální náhodné veličiny Lineární funkce normální náhodné veličiny Poznámka (připomenutí) Pro lineární funkci a X + b náhodné veličiny X (kde a, b R) platí: 1 E(a X + b) = a EX + b. 2 var(a X + b) = a 2 varx. Poznámka Pokud X je navíc normální (Gaussovská), pak i lineární funkce a X + b je normální (Gaussovská): Pokud X N(µ, σ 2 ) pak tedy Y = a X + b N(aµ + b, a 2 σ 2 ) Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 22 / 25

Standardní normální (Gaussovo) rozdělení Standardní normální (Gaussovo) rozdělení Příklad (pokračování) Náhodná veličina Z N(0, 1); se nazývá standardní normální (Gaussovská). Její hustota se značí ϕ a má tvar ϕ(x) = f Z (x) = 1 2π e x 2 /2. Distribuční funkce Z se značí Φ. Její numericky spočtené hodnoty se uvádějí ve statistických tabulkách. Φ(x) = 1 2π x e u2 /2 du. Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 23 / 25

Standardizace normální náhodné veličiny Standardizace normální náhodné veličiny Příklad (pokračování) Pokud X N(µ, σ 2 ), pak X µ σ N(0, 1). Toto se používá pro získání hodnot distribuční funkce X z tabulek pro standardní normální veličinu Z : ( X µ F X (x) = P(X x) = P x µ ) σ σ ( = P Z x µ ) ( ) x µ = Φ σ σ Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 24 / 25

Standardizace normální náhodné veličiny Standardizace normálního rozdělení (X-3)/2 ~ N(0,1) X-3~N(0,4) X~N(3,4) 6 4 2 2 4 6 8 Rudolf Blažek, Roman Kotecký (FIT ČVUT) Náhodné veličiny III BI-PST, LS 2010/11, Přednáška 5 25 / 25