Hlavní body - magnetismus

Podobné dokumenty
Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové

ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

MAGNETICKÉ POLE V REÁLNÉM PROSTŘEDÍ ( MAGNETIKA)

Hlavní body - elektromagnetismus

Matematické metody v kartografii

1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás.

14. cvičení z Matematické analýzy 2

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Stacionární magnetické pole. Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole.

Skalární a vektorový popis silového pole

x + F F x F (x, f(x)).

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE

Vzájemné silové působení

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN

FYZIKA II. Petr Praus 7. Přednáška stacionární magnetické pole náboj v magnetickém poli

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

m n. Matice typu m n má

Elektřina a magnetizmus magnetické pole

Elektrické a magnetické pole zdroje polí

Logaritmická funkce teorie

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

Kapitola 3. Magnetické vlastnosti látky. 3.1 Diamagnetismus

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Kapacita a uložená energie

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

18. Stacionární magnetické pole

Obr. 11.1: Rozdělení dipólu na dva náboje. Obr. 11.2: Rozdělení magnetu na dva magnety

Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Magnetické pole - stacionární

5 Stacionární magnetické pole HRW 28, 29(29, 30)

Elektromagnetismus 163

Pružnost a plasticita II

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

ELT1 - Přednáška č. 6

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Druhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

17 Křivky v rovině a prostoru

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

MAGNETICKÉ POLE. 1. Stacionární magnetické pole I I I I I N S N N

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

7 Gaussova věta 7 GAUSSOVA VĚTA. Použitím Gaussovy věty odvod te velikost vektorů elektrické indukce a elektrické intenzity pro

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

Simulace mechanických soustav s magnetickými elementy

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

V elektrostatickém poli jsme se zabývali vznikem a vlastnostmi pole v blízkosti nábojů. Elektrické pole jsme popisovali vektorem E.

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Vlnová teorie. Ing. Bc. Michal Malík, Ing. Bc. Jiří Primas. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Větu o spojitosti a jejich užití

Magnetické pole. Magnetické pole je silové pole, které vzniká následkem pohybu elektrických nábojů.

FYZIKA II. Petr Praus 8. Přednáška stacionární magnetické pole (pokračování) a Elektromagnetická indukce

= 2888,9 cm -1. Relativní atomové hmotnosti. leží stejný přechod pro molekulu H 37 Cl? Výsledek vyjádřete jako

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Magnetické pole se projevuje silovými účinky - magnety přitahují železné kovy.

ELEKTROMAGNETICKÉ POLE

Zapnutí a vypnutí proudu spínačem S.

25 Měrný náboj elektronu

Přehled veličin elektrických obvodů

Základní zákony a terminologie v elektrotechnice

Elektrostatické pole. Vznik a zobrazení elektrostatického pole

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Okruhy, pojmy a průvodce přípravou na semestrální zkoušku v otázkách. Mechanika

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník

3. Kvadratické rovnice

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Neřešené příklady z analýzy funkcí více proměnných

u = = B. l = B. l. v [V; T, m, m. s -1 ]

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

Elektromagnetismus. - elektrizace třením (elektron = jantar) - Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu

Transkript:

Mgnetismus

Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek

Projevy mgnetického pole Známe pevné mgnety regují n sebe silově Mgnetické pole Země, komps ukzuje směr Zřejmě půjde o pole vektorové Existuje přitžlivá i odpudivá síl Existuje existuje + mgt. náboj? NE! Když se mgnet jkéhokoli tvru nebo velikosti rozdělí, kždá vzniklá část má vždy ob náboje = mgnetické póly elektrosttické pole nboje oddělitelné Neshodné póly se přithují shodné se odpuzují

Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole se obvykle popisuje podobně jko elektrické pole vektorem mgnetické intenzity H ( indukce B ). H [1 Am -1 ] mgnetické pole vytvořené uvnitř nekonečně dlouhého solenoidu s n závity, kterými protéká proud = 1/n A, Výchozím bodem může být mgnetický moment dovoluje přímé srovnání permnentních mgnetů s elektromgnety B B 0 H [1 T] H M 0 0 4. 10 m 7 vkuum mteriál, který T m A 1

Zdroje mgnetického pole mgnetický moment 1. Elektrický proud Mgt. moment proudové smyčky: m S 2. Spin elektronu když se myslelo, že je též proudové povhy, jde o kvntovou veličinu, mgnetický moment příslušný některým částicím mikrosvět m Elektromgnety 24 2 elek tronu 9. 27. 10 Am B (Am 2 ) µ B = Elementární mgnetický moment Permnentní mgnety, mgt. vlstnosti látek S m

Protože neexistují mgnetické monopóly, jsou mgnetické indukční čáry uzvřené křivky Přestože by bylo principiálně možné studovt přímo vzájemné působení zdrojů mgnetismu, rozdělují se problémy z prktických důvodů n 2 úlohy 1. vytváření polí zdroji mgnetismu 2. působení polí n zdroje mgnetismu.

Elektrický proud jko zdroj mgnetického pol Biotův Svrtův zákon Mgnetické pole H/B produkovné elementem proudovodiče je dáno vzthem: dl r dh A 3 4 r dl r 0 db A 3 4 r dl r A + dh Vektor mgnetické intenzity/indukce je kolmý n element proudovodiče polohový vektor bodu A

A dl dl r + 2 B d 4 B d r dl r dl dl r r dl 4 db 0 0 A 3 0 A 2 1 sin sin sin Pro nekonečný vodič Příkld - mgnetické pole v okolí přímého vodiče Substituce podle obrázku: α

Ampèrův zákon Je to Ampérův zákon, který dává do souvislosti integrál B po uzvřené křivce s proudy, které tto křivk obemyká. Podobně jko v přípdě elektrosttického pole Gussov vět Srovnej: E ds S 0 Zjednodušuje řešení řdy přípdů: Pro nekonečný vodič: B uvnitř solenoidu: Q B 2r 0 0 B N l B ds 0 r Srov. s Biot-Svrt N je počet závitů l je délk cívky B

Mgnetické vlstnosti látek Je-li látk vložen do vnějšího mgnetického pole H, regují v ní přítomné elektrony (mgt. momenty) jistým způsobem objeví se v ní vnitřní mgnetické pole H, které je dáno m hustotou mgnetických dipólových momentů : látk se zmgnetuje m H m V Vnitřní pole se nzývá mgnetizcí (koncentrce) mgt. momentu Srovnej s E polrizce dielektrik H m M m Celkové pole v dném místě je potom dáno vektorovým součtem vnějšího vnitřního pole H H M C M V, je to vlstně hustot

Celkovou mgnetickou indukci pole v látce lze potom npst jko superpozici pole vnitřního pole původního : B 0 H M Můžeme-li předpokládt lineární chování, pltí : M Mteriálový prmetr m je mgnetická susceptibilit, která může být větší i menší než nul, to znmená, že v látce může být indukce větší i menší, než okolní indukce ve vkuu B 0 m H

Dosdíme druhou rovnici do první: B ( 1 )H H 0 m 0 r definujeme reltivní permebilitu r. Celková (bsolutní) permebilit je definován jko : = 0 r. Látk s velkým zesiluje mgnetické pole! Vytváří své vlstní přídvné pole. Fe, Co, Ni 100 1000 permloy 10000 µ-kov 25000 0

Existují tři možné typy mgnetického chování. Vnější mgnetické pole může být : zeslbeno ( m < 0 nebo r < 1), tto vlstnost se nzývá dimgnetismus. mírně zesíleno ( m > 0 nebo r >1), tto vlstnost se nzývá prmgnetismus výrzně zesíleno, ( m >> 0 nebo r >> 1), tto vlstnost se nzývá ferromgnetismus.

dimgnetismus Všechny elektrony v látce (tomech) jsou spárovné = mgt. moment jednotlivých tomů je nulový (H = 0), le indukuje se v nich moment vlivem vnějšího pole (H > 0) to opčného směru, než je toto pole H C H M M 0 H C H

prmgnetismus NE všechny elektrony v látce (tomech) jsou spárovné = mgt. moment jednotlivých tomů (molekul) není nulový (H = 0), vlivem vnějšího pole (H > 0) se jejich momenty do jisté míry stáčí do směru tohoto pole H C H M H C H M 0 V tomto přípdě svádí mgt. síl boj s tepelným pohybem - Při nízkých teplotách vítězí mgt. pole - Při vysokých teplotách vítězí tepelný pohyb

feromgnetismus NE všechny elektrony v látce (tomech) jsou spárovné = mgt. moment jednotlivých tomů není nulový (H = 0), vlivem vnějšího pole (H > 0) se jejich momenty do jisté míry stáčí do směru toto pole prmgnetismus Pod určitou teplotou T C (Curieov teplot) se všechny momenty uspořádjí do směru vnějšího pole bez ohledu n dorážející tepelný pohyb, protože je to pro ně energeticky výhodné. Pod T C se látk stává feromgnetickou. To neznmená, že je nvenek zmgnetovná bez přítomnosti vnějšího pole, o tom rozhoduje doménová struktur Mgneticky měkké mgneticky tvrdé mteriály

Předstv o mgnetickém poli Nehledě n zdroj mgt. pole, vždy si můžeme předstvit intenzitu H jko hustotu (koncentrci) mgt. momentů (dipólů), i když toto pole pochází od el. proudu Víme, že pokud jsou zdrojem nespárovné spiny elektronů tomů v konkrétním mteriálu je tkový vektor nzýván mgnetizcí mteriálu S m H m V M m V Pokud přispívjí ob zdroje musíme ob příspěvky sečíst. To nemění nic n tom, že i celkové pole H C si lze předstvit jko koncentrci mgt. momentů vku H C H M

Mgneticky měkké mgneticky tvrdé mteriály Pokud mteriál zůstává mgneticky orientovný (M 0) i po vypnutí vnějšího mgnetického pole nzýváme tkový mteriál mgneticky tvrdý. Nopk pokud mgnetická orientce mteriálu jko celku prkticky zmizí po vypnutí vnějšího mgnetického pole, nzýváme tkový mteriál mgneticky měkký. Domény si smy rozhodí směr, le M 0. Rekpitulce Domény nesndno mění směr mgneticky tvrdý měkký mteriál Elektrony mohou vytvářet mgnetické pole třemi způsoby: 1. Jko pohybující se náboje, tedy proud. 2. Díky svému spinu. 3. Díky své orbitální rotci kolem jádr (nerozebírli jsme) Poslední dv mechnismy jsou zodpovědné z mgnetické chování mteriálů. Domény sndno mění směr

Co je to mgnetické pole? Stejně jko u elektrického pole, mgnetické pole si můžeme osht prostřednictvím interkce s nábojem. N náboj mohou působit dvě síly: Elektrická síl, která je nezávislá n pohybovém stvu náboje Q E F e Mgnetická síl, která je le n pohybovém stvu náboje závislá